ORGAN
PODPORA
SLOVANSKE PODPORUJiCi JEDNO-
LIDSKOST
Ty STATU
BRATFISTVI
Entered as second class mail matter, January, 3rd, 1933 at West, Texas under the Act of Congress of Augus t, 24th, 1922 ROONik (VOL.) XXXVIII.
West, Texas ye stfedu
(WEDNESDAY) 27. ZAEt (SEPTEMBER) 1950
Cislo 39
ZDARENA SCHUZE V SAN ANTONIO ASLUHOU bratra Louis Dresslera, tajemnika tadu San Antonio cis. Z 133, je umotneno potadateli Vestniku podati elenam Jednoty dosti ptesnY referat o spoledne schazi konand 17. zati y e slunne a romanticke metropoli jihozapadniho Texasu, v historickem San Antonio. Postaral se totit bratr Dressler o zapis pokud mogno vgech navgtevnika teto pozoruhodne schaze, a timto umo g -nileptomuainsvlj fisudek o vyznamu shromatdenYch bratti a sester. Dle informaci dodanYch bratrem Dresslerem je vidno, te spoleena schtze mela nadobydejnou nav gtevu se zastoupenim od 17 raznYch tacit. Podrobnosti jsou podaily nite. Ptedseda ta.du San Antonio, bratr Sylvestr Bundil, zahajil schazi kratce pied druhou hodinou vzdanim holdu vlajce a zapenim americke hymny Star Spangled Banner, po nit nasledovala eeska hymna Kde domov maj. Obe hymny byly zpivany za doprovodu na piano bratrem Jaroslavem Kleprlikem. Nato kadovy ptedseda, bratr Bundil, ihned ptenechal dalgi jednani ptedsedovi Hlavni atadovny, bratru Ed. L. Markovi. Ptedseda Marek vyzval mistni atedniky k povstani, by je navgtevnikam jednotlive ptedstavil. Zaroveri navgtevnikam ptedstavil te g ptitomne deny Hlavni fitadovny, bratry Chupicka, Kacite a Eineigla. flee svou zapoeal bratr Marek avodem, ge spoleend schtize byla svolana za &dem bratrsky probrati s organisatory mistniho tadu i okolnich facia, s atedniky pkitonuaYmi i s brattimi a sestrami postup a vzrast SPJST, a zaroveri vybidnouti vgechny einitele ku zvY gene praci organisaeni. Bratr Marek upozornil, te za tech 53 let trvani Jednoty tisice a tisice Mena ptiglo do nagich domacich tada, a take nekolik tisic jich navtdy ode glo. Jednota zaeala s 877 dleny, nesoucimi $672,250 poWein. Dnes nekolik rnistnich ta,da ma vice elenii ne g dela, Jednota mela ye svem
zaeatku. Na 1. ledna 1950 Jednota mela 23,556 elena s celkovYm poji gtenim pies 21 milionfi a s majetkem blizko 6 milionu. Na 1. zati 1950 tilo je gte 264 zakladaJednoty, neboli z katdYch deseti zakladatla sedm jit ode glo a tti jsou dosud na tivu. Nejstargi z nich, bratr Jos. Mot', od Seaton, dostal prave svou pojistku vyplacenou za giva. Pak ptegel bratr Marek na pra,ci organisatora za let, kdy organisatoti byli zavedeni. V lednu 1933 mela Jednota 11,141 elena a pomoci bratrti a sester prova,dejicich organisadni slu gby ziskala Jednota dalgich 12,415 novYch elena. Na majetku to vzrostlo o vice net tti a etvrt milionu. Odhadoval br. Marek, ze v pti gtich 15 letech Jednota nage bude miti 45,000 dena a za 12 milionu majetku. Solvence Jednoty koncem roku 1949 byla 114.32%. Vysvetloval bratr Marek, ge kdybychom dnes ptestali ptijimat, meli bychom pfebytek. Zasahnul do tedi bratr Tom Novak z Floresville dotazem, kolik obna gi 1% solvence. Objasnil ptedseda Marek, ge kayz 1-1'76 solvence eini asi $805,000, delala by 1% nee째 pies $48,000. Dale pokradoval s vysvetlovanim frmrtni tabulky, na nit na ge SPJST operuje. Upozornil, ze dle vYpoeta men jsme ztratiti v roku 1949 nasledkem finirti 326 dena, avaak &Intel() pouze 187 dena, nebo ptevedenov penezich, od,ekavana, ztrata mela bYti $290,800, byla v gak pouze $160,850, cog pro nas znamenalo oddaleni vSr gteni einici $129,950.-platyvUmrtni poj To znamena, ge tyto penize mohly bYti ulogeny a ptinesly nam $5,200 aroka Vzdor tomu, ge SPJST pro gila, dve valky, vyplatili jsme dedicilm po padlYch vojinech pinou pojigtenou hodnotu. V prvni svetove valce ztratili jsme 28 vojaka a v druhe valce dvojnasobnY poeet co v prvni, eili 56 vojakii. Upozorrioval piedseda Marek, to nevime vlastne, jak dobrou Jednotu maim, a proto jsou potadany tyto spoleene schaze, bychom si uvedomili, kolik dobra udelala, SPJST, a mobil siiSrm sousedilm a
ptatelam vysvetlit dobroeinnou slutbu nageho spolku. Nato zavedl piedseda Marek svou tee na Detsky Odbor, kterY zaveden byl v 1929. Dnes maine 4,270 ditek, z nich 21 ditek zemielo. Rozebral Detsky Odbor a vysvetlil, prod' gadna, lekatska prohlidka u deti se nepotaduje. Od zavedeni bezlekatske prohlidky zemtelo pouze 9 deti, z nich nektere byly smrti nahodile. Upozornil br. Marek na okolnost, te elenstvo se ptibird do nag' SPJST od sta.jednoho dne at do 60 roku. Jsme na klade, kde ka gdY, kdo dotije se 96 let, bude oeekavat vyplaceni jeho pojistky, takge jednorodni dite musi dnes miti jistotu, ze Jednota bude existovati je gte i tenkrate, kdy dite doroste ve starce. Pramerne stall v gech dena Jednoty bylo na 1. ledna 1950 ve veku 37 roku a 9 mesica. Je zajimavym a velmi pochvalnYin fikazem, ge mnoho naaich novYch dent je mlad gich neg 25 let. Vloni bylo zapsano 771 deli, ktere byly pod jeden rok stati. Bylo 3:30 hod. odpoiedne, kdyt bratr Marek ukondil svuj vYklad a oznamil, bude patnactiminutova ptestavka. Po ptestavce ujal se slova tajemnik Hlavni atadovny, bratr J. F. Chupick. 2ertovriSTm zpfisobem upozornil na nevYhody toho, kdo po dlouhem vYkladu ptedchazejiciho teenika ma opakovati tote', tteba pozpatku. Ihned v gak nava.zal na dalegity Detsky Odbor, kterY zaeal s .800 deny, a dnes jeho solvence je bezmala 800%. "Ma ge ptijit doba," prohlasil or. Chupick, "kdy DetskY Odbor bude v tak bezpeenem postaveni, ze vratime detem vgechny penize a je gte ptidame neco za to, te byly naaimi dleny." Pak navazal bratr Chupick na razne vYhody poskytovane naai SPJST. Poznamenal, ze v 1941 zavedli jsme dvojnasobnou firazovou, kde den od 16 do 60 mate zdvojnasobiti obnos sveho pojig teni za pouhYch 15c mesiene. Tet upozornil na east째 vyslovenou namitku, "Kdo to za (Dokoneeni na strane 14.)