ORGAN
PODPORA
BLOVANSKE PODPORUJici JEDNO.
LIDSKOST
STATU
BRATRSTVI
Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas under the Act of Congress of Augus t, 24th, 1922, ROONik (VOL.) XXXVIII.
West, Texas ye stfedu
(WEDNESDAY) 19. ERVENCE (JULY) 1950
Cislo 29.
NEJSTARSI CECHOVE A JEJICH itADY SPOLE(ENSKR ECHOVE nepristehovali se do tech najednou. Osazeni zeme Ceske od techii podalo kolem rok Kristova narozeni, snad i o stoleti drive, a trvalo nekolik set let. techove tenkrat netvorili narod jeden, tak jednolitY jako dnes. Bylo to nekolik menSich narodu slovanskYch, kteri byli nuceni stehovati se na zapad, do tech, kdyl v pirvodni vlasti slovanske, na severu pod horami tatranskYmi nebylo pro ne jii dostatek mista. V nove vlasti obsadili nejprve krajiny nine polnlene a ja od drivejaich obyvatel ponekud vzdelane. Kraje vfae pololene a hornate zalidnili teprve pozdeji. Vysoeina eeskomorayska byla jeate kolem roku tisiciho po Kristu malo zalidnena, ba nektere krajiny v horach krkonoaskYch byly zalidneny teprve ye 12. a 13. stoleti. Zname jmena jen nekterYch tech kmemA, z nich pozdeji vyrostl narod eeskY. Kolem Prahy sidlili 6echove, die nich byl pozdeji pojmenovan narod celY. Od nich na vychod kolem Kolina n. L. bydleli Zlidane; pod horami Kru gnYmi stateeni Lueane, kolem Litomeric Leirrazi, od Melnika na sever Paovane, od Zlieantt a PaoYana na vYchod sidleli Charvati, v ji2nich techach Doudlebi. KaIdY ten kmen Mil se na rody. K rodu naleleli vaickni, kdo pochazeli od spoleeneho praotce. Rod obYval ye spolednem bydligti uprostred poll rodu pathcich. V eele rodu stal vladyka neb starosta volenY prislaniky rodu. Starosta kidil rod, vykazoval jednotlivciim praci, soudil a trestal, ba byl i knezem sveho rodu. Rod staroeesky byl jakoby vYrobnim drill.stvem a opattil svou pra,ci takorka fae, cello k livobyti potreboval. KaldY, kdo patril k nekteremu rodu staroeeskemu, byl svoboden, 6echove byli tenkrat v'aichni svobodni, nikdo z nich nebyl poddan. Jestlile rod se pril g rozmohl, nebo jestlae se na pr. starosta nove zvoleny nelibil nekterYm dlenum rodu, tedy, oddelila se east rodu a opodal starelio zaluLla si by.:-
dliSte Mil sidlo nove a zvolila si starostu vlastniho. Nekdy v'eak novy tento rod zustal ye vesnici pAvodni, ale obdriel zvle,atni dil poll dili dedin pro sebe. A tak znenahla povstavali vesnice, v nich prebYvalo vice samostatnYch rodii s vlastnimi pozemky. Tim se v 6echach mnozil poeet svobodnYch hospodeln. Vrcholu dosahl tento vYvoj ve stoleti XII. Razni kmenove slovanati, v oechach obYvajici, byly puvodne navzajem nezaIDEALY DOBRA. Jake by to krasne bylo v nagem lidskein kdyby soused sousedu pral volnost Prestala by nevralivost, za nikiy by piitky, kaldY sam by upravoval aiti sveho skutky. Zmizela by take zavist, ktera mysl kruai, jenom laska, vedna, laska procitla by v dual. Jake by to krasne bylo, kdyl by tulby vzplaly, ktere jenom v dobra vidi svoje idealy. Karel V. Kuttan. visli a samostatni. Nemeli had sebou neho vevody, jen by snad byl cele zemi vladl. Jen nekdy se podrobovali, a to na eas, vedeni knilete spoleeneho; bYvalo to obyeejne v eas valky. TakovYm vevodou bYval v tu dobu kniZe pralskY, jen vladl vlastnim techum. Hodil se k tomu predevSim jako naeelnik naroda, sidliciho prostred zeme. Nasledek toho v gak byl ten, le easem moc, proptifeenou sobe pouze pro dobu valky, poddel i po 'Mice, a le i v dobe miru ostatni knilata doladovala se jeho rozhodnuti. Tim so mu vlastne dobrovolne
poddavala. A knile pralsky se DI prieinil, aby svou moc nad celou zemi si zabezpeeil a utulil. Dalo se to rianYm zpilsobem. Nekdy si vzal za manlelku dceru knilete nektereho naroda sousedniho a to mu jako yen째 prinesla nzemi sveho naroda. Jindy 째pet pralskY knile vyhubil nektery rod knfleci a jeho fizemi phvtelil ke svemu. A tak cestou mirnOu i nasilnou pokraeovalo sjednoceni tech, al bylo inolne dokonano vyhubenim rodn Slavnikova, jen vladl value east zeme Ceske na vYchode a jihovYchode; stalo se to r. 995. Pravili jsme uz vfae, ze Niaichni 6echoye bYvali kdysi svobodni; nikdo z nich nebyl ot'rokem, ani poddanYni. Brzo vaak, a hlavne, kdy2 se v 6echach poealo Sifiti krest'anstvi, zaeala se spoleenost eeskit rozdelovati ve Slechtu, obydejne svobodniky a otroky. Otroky se sta,vali zajatci valeeni nebo ti, kteri pro telky zloein men byti popraveni, ale od knilete obddeli milost. 8lechtickSrm, urozenYm staval se takovy rod, jen mel hojnost valeeneho mulstva a tall se prizni knileci, kteryl mu za odmenu vykazoval dash pozemkii knilecich,a sveroval dulaite Urady v zemi. S"lechta se brzo poeala debit 째pet ye Alechtu vya gi. (pani) a nilai (vladykove). Podet obydejnYch lidi svobodnYch neustale klesal. Tokovi svobodni lide meli razne povinnosti k zemi. Musili platiti done, davati vojsku apizi, dopravovati potrebne veci za vojskem, musili staveti a opravovati hrady, prikopy kolem nich, mosty a j. To vir3e na nich vymahali firednici knaeci ze rad "lechtickSTch a poeinali si ph tom vehni krute a nemilosrdne. Prichod knfleciho ntednika na dedinu bYval postrachem. A tu mnozi, aby unikli tyrani od niedniku, davali se i se syYmi statky do ochrany bud' knileti, nebo jinemu rodu alechtickeniu, neb koneene i klaaternm, a plat(Pokradovani no, strane 4.)