ORGAN
PODPORA
SLOVANSKE POD PORTJJiCi MONO.
LIDSKOST
TY BTA'TU
BRATRSTVi
Entered as second class mall matter, January 3rd, 1933 at West. Texas under the Act of Congress of A u g u s t, 24th, 1922. Oslo 26. s (JUNE) 1950 West, Texas ye sttedu WEDNESDAY) 28. eERVNA ROONIk (VOL.) XXXVIII.
•PANIETIHODNi (TVP Ti CERVD EC -
ADESATEHO vYroei podepsani jedProhlaSeni neodvislosti noho z nejpametihodnejSich Dna neodvislosti vzpomina se ye SpojenYch statech tak zfidka, ze pro nejednoho Americana jsou uddlosti onoho dne apinou novinku Psal se tehdy rok 1826. Ze Sestapadesati signate,fa prosluleho dokumentu, oznamujiciho zahatek nove ery liskych dejin, byli na Zivu jia jen tri: John Adams, TomaS Jefferson a Charles Carroll z Carrolltonu, VSichni tri byl pozvani na oslavu, planovanou ye Washingtone u pfilaitosti padesateho vYroei republiky. John Adams, nekdejAi druh3'7 president SpojenYch'state, byl tehdy jedenadevadesat let star. Tomak Jeffersonovi, tfetimu presidentovi, Slo na StyryaosmdesatY rck, a Carrollovi — kterY mel sve dva pratele preliti o Sest let — nadevetaosmdesatY. Roku 1826 patrili tito tri slavni muzove spike jiz clejin,am neZli pritomnosti. Potyrdila to sama skuteenost, nebot' onoho dne, kdy meli se s yYmi kompatrioty slaviti vYroei Prohlakni neodvislosti, nespatrili jz dva z nich zapad slunee, i kdy jeho vYchod jeSte videli. Jefferson, ye svem zamlovanem Monticeulu, ye Virginii, a Adams, ye starem Adamsoye dome v Quincy, v Massachusetts, zemreli 4. ,,eervence 1826 d ye hodiny po sobe. Je Indio takovYch nahod, jako byla smrt Johna Adanase a TornaSe Jeffersona, teho2 dne, nota, bene v den padesateho yYroei republiky, o jejia vznik se takovou merou zaslouZili. Adams byl bojovnikem za neodvislost, Jefferson sepsal dokument, kterY ji prohlakyval. Za svizelm.7ch dna revolueni valky a Kontinentalniho kongresu byli titi dva muZOye politickYmi kolegy a dobrYmi osobnimi pfateli. Pak pi-Slo obdobi, kdy se po/laud ,odcizili. Uchazeli se tehdy oba o presidentsky stolec, pri eem'a' John Adams dostal 71 hlasa a Jefferson 68. 0 etyry roky pozdeji, roku 1800, vyhral vSa,k ye volbach Jefferson, kterY byl zvolen podruhe i roku 1804. To dobou
VSechny oei se jiZ otevfely, nebo se bezpeoi sebevlady. . aspori oteviraji pro pra y° eloveka. VS'eobeene Sifeni se svetla vedy odhalilo jia kaZdou stranku zjevne pravdy, ze Sir0ke vrstvy lidu se nenarodily se sedlem na hi-bete, prove jako se hrstka jedinca nenarodila s holinkami a ostruhami, aby mohla na tech prvnich jezditi legitimne PODRIMLO I MOJE SRDCE. a a vale Boai. Jsou davody k nadeji pro jine. A pro Ve poledni palne zari nos necht' jest kaZdoroeni navrat tohcto lezi haj tichounkY, tichSt. dne stalYm obnovovanim upominky teList se skrYva, v stinu listu, chto pra y a nemenkci se oddanosti k strom se skrSl ya„ v stinu stromu, nim." list i strom tichounce 4. eervence 1950 je dobke zopakovati si tato slova autora ProhlaSeni neodvisloBa i ptdeek ustal v peni — sti. Vyjadfuji Jeffersonovy city, kdy, se ticho ticho — a v tom tichu ohliZel pal stoleti do rninulosti, ke dni, jako detske kolebce, kdy tento yyznamnY dokument byl pienad niZ zavoj zlatY rozstren, dlolen americkYm jeho spoluobaanampodtimlo i moje srdce. i edema ostatnimu svetu. Jan Neruda. Common Council.
byla jiZ stard fevnivost zapomenuta, a dva vlastenci yymeriovali mezi sebou a'a do konce Zivota nejp ,fatelStejSi dopisy. JeSte v den smrti poslal John Adams syYm spolumest'anam poselstvi k mistni ()slave Dne neodvislosti. Jeffersonovy city zrcadlily se v dopise, psanem v od-
•
p,oved' na pozvani na oslavu do Washingtonu. Dopis, datovanY 24. 'derma 1826, je pray depodobne poslednim, kterk Jefferson za sveho '2",ivota psal. "CteraY pane!" zaeina dopis. — "Laskay o pozvani, je2 dostavam jakoZto jeden ze zbYvajicich signataka listiny, napinene osudem nakm, i osudem sveta, je pro me nanejvSTS lichotivYm. . . . Jak citelne z yySuje utrpeni nemoci, bYti ji oloupen o 'osobni tleast ph °slave onoho dne. . . Vskutku, bYvalo by zy laknim pote genim setkati se . . . s rnalou skupinoa, zbytkem toho zastupu yyteenika, kteri se k nom ,onoho due 'arida)" v odvaiane a pochybne volbe. . . podrobenim se nemeeem . . . poradovati se s nimi z poteSujiciho fakta, ze nak spoluobeane nepfestavaji po stoleti zkuknosti a blahobytu schvalovati flak volbu. Ka by to bylo svetu, jak Mina, 'Ze to nekterYm eastern drive, jinYm i bude pozdeji, ale na konec vSem signalem ke zburcovani lidu . . . aby lide odhodili okovy , . a aby piijali polehnani
•
KALENDAII 1. eervence. Bingo u radii Pokrok Houstonu Cis. 88; poradano pravidelne ka.2'dou Ctvrtou sobotu v mesiei v 8 hod. yeCer. 2. eervence. Oslava americke neodvislosti v sini tadu Dubovy Haj Cis. 126. na Ross, Tex. 2. eervence. Barbecue porada fad Slovan cis. 9. ye Snook, Tex. 2. eervence. Ziate jubileum radu Hvezda Miru Cis. 33: v Bleiblerville, Tex. 4. Cervence. Tradieni oslava 4. e'ervenee v sini radu Jaromir, Cis. 54. ye West, Tex. 23. eervence. Slet iupy Jiini ASO ye Fort Worth, Texas. 16. Cervence. VelkY vYlet a oslavu poicada rad Hvezda Texasu, Cis. 47. v Seaton, Tex. 16. eervence. VYlet fadu Hvezda Texasu Cis. 47. v Seaton, Tex. 30. eervence. Slavnost fadu Jaro eislo 130. v Dallas, Tex.