ORGAN SLOVANSKE PODc PORED-id JRDNO.. TY BTATU
=As
Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West. Texas under the Act of Congress of Augus t, 24th, 1928 ROONN (VOL.) XXXVIII.
West, Texas ye stfedu
(WEDNESDAY) 17. KVETNA (MAY) 1950
eislo 20.
DEN "BEM AMERICAN" Ct . . . . nage zem, vybudovand lidmi mnoha ras, mnoha vyznani a mnoha narodnostnich piivoclil, stala se hybnou silou pri podporovani myglenky lidske svobody . . . ." Z proklamace presidenta Trumana ke dni "I am An American Day-1950. RESIDENT Truman oznaeil nedeli, 21. kvetna, za den "I AM An P American Day". Jako kaZdorodne od roku 1940, tak i letos je to treti nedele v kvetnu, ktera byla presidentskou proklamaci oznadena za vhodnY eas k ucteni mladYch Amerieanfi, kteki behem roku dospeli volebniho veku, a v cizine narozenYch mai). a Zen, kteti byli v tomteZ easovem Useku naturalisovani. V letogni proklarnaci nam president Truman ptipomina, '2e na ge zeme byla vybudovana lidmi mnoha ras, mnoha vyznani a mnoha, narodnostnich privodir, a ze je nanej yYS' nezbytne, aby kaalY ()bean, naturalisovanST i rodilS7, pkijal zavazky obeanstvi a aby jim v2dy pine dostal. Za tim aeelem neprome gka obcan nikdy voleb a snaZi se OW sveho vlivuk tomu, aby pti hlasovani zvitezili jen testni a schopni kandidati; nevyhYba se porotni slune; podfizuje se ochotne zakonrim; v dobe vaiky je pohotove slouziti v branne moci nebo jinde, kde je jeho sluZeb potteba; vyvarovani se skupinovych ptedsudkil vflei kterekoli rase, skupine naboZenske nebo jinonarodni; podili se aktivne na verejnych vecech sve obce a snazi se uciniti ji kouskem lepSiho sveta. Rozsah, v jakem pinili Ameridane v gechny tyto zavazky, ovlivkoval kdysi v minulosti pouze sta y jejich obce, statu a zeme, dnes .v'Sak ma jejich postoj k temto povinnostem znaeny vliv i na narody v Evrope, na Blizkem i Dalnem vYchode, v Jinni Americe, v Africe i na ostrovech v Tichomoil. V belch techto narodn je americka demokracie podrobovana zkougce. My, i nagi pratele v zahraniei, zdirrazrio vali jsme, a stale jdte zdtrazriujeme, co
demokracie vge vyAonala. Kde nak C'iny pokulhavaji za idealy. tam aspon vyjadkujeme driveru, Ze tyto nedostatky v nagem systemu budou prave normalnim demokratickYm procesem postupne napravovany. Nagi soupeki po strance ideologicke naopak zdfirazriuji — a nestoudne piekrucuji — prave ty nage nedostatky. VECERNi PISNE. Pkilitlo jaro z daleka, a vgude pino touhy, vge tlatilo se k slunci ven, ze snilo sen tak dlouhk. Vylitly z hnizda penkavy a drobne &Ai z clVge, a pestre kviti na lukach pkesladkou vfmi dYge. Z vetvi se listek tlaei yen a ptatkrim z hrdla hlasky, a v riadrech, v srdci,mlad'ouCkem Tam kliei poupe lasky. •
Viterslav Halek. •(
SPOLECNA SCHUZE CLENSTVA RADO V WWI,' EAST BERNARD
konati se bude v nedeli 4. eervna 1950 v sini kadu Karel Jona Cis. 28. v East Bernard, Tex. V teto spoleene schfizi rikednici Hl. Akadovny pkednesou postup prace cele nagi SPJST za rok posledni a te2 pkedvedou postup prate na gi Jednoty za roky pkedchazejici. Zaeatek schrize pfesne v 1:30 hod. odpoledne, ptistup mail i neeleni. Kdy2 Arnerieane nepini sve zavazky dobrYth obeanfi, pak vkladaji do rukou nepfatelti zbrari k ritoku na demokracii ze zOmoti. Prohla g ujeme na pkiklad s hrdosti, ze nag e vlada je vlada lidu, pro lid a lidem. A pfece v presidentskS7ch volbach roku 1948 dostavilo se k volbam pouze 51.2 procenta, kvalifikovanYch volidn! V posled-
nich narodnich volbach vykonalo tuto obeanskou povinnost 94 procent volicu v Italii, skoro 90 procent v Norsku, 84 procent v Anglii a 75 procent v zapadnim Nemecku. Jak z domaciho, tak i mezinarodniho hlediska je proto zahodno, aby Ameridane konali fadne sve obeanske povinnosti. z nieh2 jednou z pkednich je prave povinnost hlasovati. Na ge zeme je jiZ dnes ptikladem tern, kteki se sna21 nalezti cestu ze svetoveho chaosu ke svobode a k hospodarske stabilite. President Truman oznaeuje Spojene staty za hybnou silu podporovani myglenky lidske svobody. Na svem svetovem vrideim miste symbolisuje dnes president Truman ideu, za niZ se pachtil duch svobodneho eloveka po cele veky. President je ptednim zastancem obeanskYch svobod a rovnkch pkilditosti pro kahleho, bez ohiedu na to, z jake rasove, nabaenske nebo narodnostni skupiny vygel; je ptednim zastancem bezdomovcfr i neseetriSrch tech, kteki se chveji hrfizou ve stinu komunisticke agrese. Amerieane jsou piesvedeeni,ze v jejich zpasobu Zivota — ve svobodnem zpusobu tail se nadeje celeho lidstva.M hvezdnd vlajka zavla u pfilditosti "I Am An American Day", mei bychom si v6ichni uvedomiti nage povinnosti jako'ito dobrych americkSrch obeanfr, a meli bychom se jejich pineni zasvetiti. ) • 4, • Mfij socialism, to je jednoduge laska k bliZnimu, humanita. Pfeji si, aby neby16 bidy, aby vgichni lido Zili praci a v aby kahly mel pro sebe dost mista, elbow room, jak tikaji Amerikani. Humanita, to neni bYvala, filantropie; filantropie jenom pomaha, to a tam, ale humanita hledi opravit pomery zakonem a radem. Propaganda musi bYti poctiva. Nadsazovani a dokonce ihani neprosplvd; nail' se i mezi nami jednotlivci, kteki celou p0litiku pokladaji za umeni napalit, — (T. G. M.)