ORGAN
PODPORA
BLOVANSKE PODPORUJ1C1 JEDNO•
LIDSKOST
TY STATU TEXAS
BRATRSTVI
Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas under the Act of Congress of Augus t, 24th, 1922
il
RO6N1k (VOL.) X.XXVIII.
West, Texas ye stkedu (WEDNESDAY) 26. DESNA (APRIL) 1950
eislo 17.
CESTI MITRE A J. W. GOETHE
EJVETS1 basnik vgech stoleti .1'. W. Goethe pilsobil s yYm dilem na Ceske buditele, kteri na zaeatku minuleho stoleti burcovali narod temer ztracenY k novemu Zivotu, aby znovu vstoupil na svetove jevi gte jako svebytnY umeleckY, kulturni a humannni einitel. 6 egti narodni buditele, basnich splsovatele i myslitele si vysoce vaili a cenili Goethova dila. Basnik Slavy dcery Jan Kollar se syYrn spolupracovnikem na deske narodni lice Pavlem Josefem Safarikern, pozdeji proslulYm autorem SlovanskYch staro2itnosti, navAtivili Goetha ye VYmaru, aby mu vyslovili s ytj obdiv, lasku i fictu. Podnikli cestu do VYmaru z Jeny, kde tehdy spolu studovali na universite. JinY deskY basnik z doby obrozeneeke, autor vedne ZivYch. Ohlasfi pisni deskYch, Franti gek Lad. C'elakovskY, nalezl oblibeni v Goethove dilku Marinka. PreloLl je do de gtiny, a jak Goethil y tajem nik, nemecky basnik Eckermann zaznamenal v Hovorech, mel Goethe z prekladu velkou radost. Valyt' mu desky narod nebyl neznamY. Jeho vysoka, kultura se dotkla Goethe ji2 v detskYch letech, v dobe, kdy se ueil z dila deskeho velikeho mudrce Jana Amose Komenskeho Orbis Pictus. . Oelakovsky nebyl jedinym prekladatelem GotheovYch praci do ee gtiny. Je gte za jeho Z"ivota prekladal jeho basne MachaCek, Kocian, obroditel deskeho jazyka Josef Jungmann a proslulY fysiolog svetoveho jmena Jan Evangelista Purkyne. A postupem doby pribYvalo dal gich a mezi nejvetgi nalegi Jaroslav VrchlickY, kterY pretlumodil oba dily Goethova Fausta, po nem. Otokar Fisher. Ale Goethova dilo nephsobilo pouze na eeskou literaturu a my glenkovY vYvoj, zasahlo i do Ceske tvorby. Goethovy balady, v deskYch zemich tak oblibene, ovlivnily jednak eeskou baIadistickou tvorbu, jednak poskytly latku i hudebnim skladateIfim. Bedrich Smetana sloZil melodram Rybar na, Goethilv text.
GoethovYch 200. narozenin vzpomnel Toni celY kulturni svet. Bylo to v roku 1785, kdy poprve navgtivil Karlovy Vary, aby se vedle osveZeni venoval i studiu geologie. Od roku 1806 navgtevoval Ceske lazne pravidelne. Nejprve Karlovy Vary, DUBEN. Vesele jarni prehanky a prvni bozi duha nad krajinou! Rozsivku slozil hospodar a dfiverive obchazi pfklu, do niZ sil. Snad prijdou mrazy. Ale setba svata se neporugi. Neb zakon jedinY jest kliait a rust, rust za bouri a nepohody vaemu navzdory. Rozgafni &dove' se hreji u kamen a premilaji starou moudrost, stare zvyky a stare pranostiky. Karel Taman. potom Teplice a Frantikovy Lazne. V KarlovYch Varech take vydal spisek o mineralogii. Goethily obsahlY a vgestrannY duch se, take zajhnal o Ceske pisemnictvi, kultu=ru a basnickou tvorbu. Jeho baser Svatojansky predveeer, napsana, roku 1820, derpa z pra2skeho prostredi. Goethovi neugla ani eeska narodni pisen, o niZ se zajimal jiZ pri Kollarove nav gteve. Znal i zneni deskych Rukopish, a to podle nemeckeho prekladu z roku 1819. Z rukopisu Kralovedvorskeho velmi duchapIne prebudoval baser Kytice. V KarlovYch Varech se take seznamil s hrabetem Sternberkem, jednim z tech, kteri tvoiili zaklacIni obrozeni eeskeho naroda a spoleeny vedecky i kulturni zajem oba mute pratelsky sblilil. Goethovy prirodovedecke zajmy byly take pridinou jeho stykh se zakladateli deskeho na-
rodniho musea. Nevahal, aby will i C'eskYch nazoru pro pojmenovani naterYch hornin, jako na priklad podhora. KdyZ zemkel velikY eeskY buditel a jazykozpytec svetoveeho jmena Josef DobrovskY, modrY abbe, sam Goethe napsal o nem nekrolog, pinY uprimneho obdivu a jeho velke osobnosti. S Goethem se pratelsky stYkal i zakladatel svetove fysiologie, vY ge ji'Z vzpomenuty Jan Ev. Purkyne. Goethe se krome literatury take zabYval vedou. V to dobe venoval udenY svet pozornost vYkladu prosluleho podtare a fysika Newtona o svetle a barvach. Newton tvrdil, ze svetlo je neobydejne jemnou latkou, vyzarovanou sviticimi predmety v prirnodarych paprscich. A Ze dastice etheru ran mohou pilsobit tak, ze nektera teliska odraieji, jina, propougteji. Je to tak zvana, theorie emanadni. Dale dokazal Newton rozkladem bileho svetla v barevnem spektrum, Ze bile svetlo je slokne, a take vysvetlil barvu predinett. Goethe, jeho tyto otazky poutaly, einil na ceste do Italie jedinY pokus, ktery podle jeho mineni nepotvrzoval Newtonovu nauku. Postavil se proti ni domnivaje se, Ze Newtonova nauka o svetle neodpovida pravde. Proto zadal take studovat barvy a udinil nekolik zajimavYch pozorovani. Po pr y& viibec byla prostudovana fysiologie barev, Goethe take 'norne , vypracoval historickou Cast dosavadniho yYzkumu o spornYch otazkach, nesl si radu bystrYch postrehn, ale Newtonovu theorii nevyvratil. eskST narod valy prijimal dila velkeho basnika s pocitem Lasky a souhlasu, nebot' pro sve uSlechtile a .v gelidske zamereni nepattila pouze jednomu narodu, ale celemu lidstvu, jeinu2 bylo a bude planouci pochodni na jeho ceste za pravdou, krasou a vygg i napini jeho Zivota ) • 071, • ( V roku 1949 bylo 1,564,000 Ameridanfi zaneno v ne gtesti na silnicich. ) • 4, • ( Loni priglo 269,000 chodcil k uporaeni pri ptechazeni kfiZovatek ulie a silnic.