ORGAN
PODPORA
SLOVANSKE PODPORUJiCi JEDNO-
LIDSKOST
TY STATII TEXAS
BRATRSTVI
Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas under the Act of Congress of Augus t, 24th, 1922, ROCNtIc (VOL.) XXXVIII.
p
West, Texas ye stiedu (WEDNESDAY) 8. BEEZNA (MARCH) 1950
Oqslo 10.
MASARYK MYSLITEL
RI VZPOMiNKACH na velikany lidskYch dejin mame v oblibe pkirovnavati vynikajici vddce a hrdiny k vYznamnYm a svetovYm karakterum mad i ten. Na g prvni a nesmrtelnY president Toinaa G. Masaryk se zapsal do srdci oeskoslovenskeho lidu nesmazatelnYm pismem, tak jako se i. zvednili v srdcich americkYch obeanil JIM Washington a Abraham Lincoln. Genialni a vYmluvnY myslitel dr. Ferdinand Cisak, nestor 'deskYch kazatehl svetoveho rozhledu porovnal T. G. Masaryka v jedne jeho skvele pkednagce se starozakonnim prorokem . a viidcem Mojti gem. Toto pkirovnani jest nejpkilehavejai a jeho karakterem, osobnosti i poslanim. V teto kratke tivaze neni vaak nagim timyslem rozebirati ty bohate tivotni paralely a zku genosti techto dvou Botich mad. Chceme se zamysleti pouze nad jednou jeho vynikajici viastnosti, ktera v utvakeni se jeho krasneho karakteru hrala dilletitou roll. Byla to vlastnost s kterout si ziskal nejen pozornost a respekt, ale uznani celeho sveta. Byla to jeho poctiva mysl. JinYmi slovy, T. G. Masaryk byl opravdovYm myslitelem. Mame tedy mnoho duvodil, abychom se v dobe jeho stoletych narozenin nad jeho myglenkami a bohatym tivotem zamysleli. Bez neho bychom nemeli republiku. Oeskoslovenskoir. Ano, bez Masaryka by bylo sotva tlo glo ku samostatnosti a sebeureeni malYch narodd. Sama Prozketelnost zasahla do vYvoje evropskYch dejin a ureila Toma ge G. Masaryka k tomu, aby jako myslitel, vddce a ueitel pkipravil pildu pro osvobozeni sveho naroda. K tomuto cili se nesly jeho my glenky, ktere pilnou a beinnornou praci uvadel ve skutek, pies vgechna protivenstvi nejen nepkatel, ale i synd vlastniho naroda. Pkieina jeho fispechu letela v torn, ze Masaryk byl nejen pronikavym myslitelem a filosofem, ale on byl taky duchovni bytosti hluboce nabotensky zalotenou. On se netajil pied nikYrn z jakYch pramend svou situ_ a moudrost eerpal. Hus, CheleickY. KomenskY, Havlicek a Palacki mu
Dr. Karel Aug. Chval. byli nejen inspiraci, ale i pkikladem hodnym nasledovani. Vira v Boha mu byla pottebou, ale nebyla to slepa vira. Pro neho nebylo nic duletitejaiho net ujasniti si pomer k Bohu "a k eloveku. Dogmata, tradice a vyznani viry mu nestadily. On musel v ge promyslet a domyslet, net dospel ku pkesvedeeni, ze to neb ono se zaSPOLECNA SCLICZE CLENSTVA itADt SPJST V OKOLI MESTA TEMPLE konati se bude V NEDELI 26. BEEZNA 1950. v prostorne sini kadu Hvezda Texasu Cis. 47. v Seaton. V teto spoleene schuzi irkednici HI. idadovny pkedvedou postup prate cele nasi Jednoty za rok posledni a tet ptednesou postup. SPJST za roky pkedchazejici. Zaeatek schtze ptesne v 1:30 odpoledne. Spoleena schdze mela se ptivodne konati v nedeli 19. biezna, net na tuto nedeli ptipadaji schtize RVOS a proto pfelotena byla na etvrtou nedeli 26. bkezna. klada na pravde. Byl vtdy pkisnym sam k sobe. Pokyn starovekYch mudred Platona a Sokrata: "Clove& poznej sebe", mu nebyl jenom frazi. On o sobe piemYalel, sebe zpytoval a myslel o svem ukolu a poslani. To jest tajemnstvi jeho uspechu. Jest zajimavo, ze cizina ut pied prvni svetovou valkou dovedla poznati a oceniti, jaka vzacna nabaenska osobnost se v Masarykovi projevovala. Neni pochyby, ze budoucnost oceni jeho zasluhy. Jest vaak dnes povinnosti na gi, abychom nepiegli bez povaimnuti stolete jeho narozeniny, my kteki jsme byli ovlivliovani jeho myglenkami a moudrosti. Bylo to zajiste i. velkou vYsadou pro nas, ze jsme byli ireastnici tak velke doby. Bylo by to vaak velice malo, kdybychom se spokojili pouze vzporninkami na prvni jitro probuzeni ze tkistalete poroby pod Habsburky.
Dnegni doba nas vyzYva, abychom podl jeho pkikladu se zachovali. 0 truchlivem stavu, do ktereho jsme se jak pro zradu, sobeckost a zlobu lidskou, tak i pro hkicby nage dostali, opakuji, musime irsilovne myslet. Poctive myslet, jak myslel on, kdyt vide' svtij narod v utrpeni a poroby. V myaleni je sila. I sam Buh myslel, eteme v Pisme, net pronesl Slovo, ktere se stalo tvurei mod a pilsobi dosud a bude pusobiti na veky. Mojtia myslel na svuj porobeny narod v. Egypte. Mistr Jetia postici se na pougti myslel na zbloudile lidstvo. Delnik i ueenec museji myslet, at' uz stavi katedralu, nebo chatku, Orin, nebo bitevnici, z papink draka, nebo bombard'ak. 61ovek, chce-li se osvobodit at' E telesneho nebo duchovniho otroctvi, musi myslet. Dobre myaleni pkinese ovoce dobre a zle pak jen zase tie. Ten dosud nepochopenY Mistr z Nazareta pravil, ze se srdce lidskeho pochazi zla myaleni, ale kekl take: "Blahoslaveni eisteho srdce, nebo oni Boha videti budou." Jest to pravda? Ano, neklamna pravda. Je'tia za ni umkel na nag Jan Hus na hranici a statisicu mueednikd polotilo tivoty sve za volnost a svobodu myaleni. A tak nejen, ze si mame vatiti tohoto posvatneho daru; ale mame jej i s hojnou mirou utivati. Dobra my glenka jedince mute mnoho vykonati. Pojme-li vaak dobrou myglenku cely narod, pak se rodi probuzeni, reformace a novy vek. Je-li tomu naopak a narod jest zachvacen bludnYmi a zlYmi myalenkami, pak nasledky i vYsledky jsou sarnodejme. Byli jsme toho svedkove ye dvou svetovYch valkach. Chran nas MTh, abychom se doekali i to tketi, ktera by se mohla podobati zkaze v pisme zjevene. Masaryk, kdyt poprve stanul na pride osvobozene vlasti, pronesl znama slova: "Neste lidu tive nabotenstvi." Svoje prvni poselstvi k narodnimu shromadeni zapoeal modlitbou a slovy proroctvi Jana Amose Komenskeho ika: "Vetim i ja Bohu, ze po pkejiti vicbkic hnevu hrichy na(Dokoneeni na strane 4.)