Vestnik 1950 01 11

ORGAN

PODPORA

SLOVANSKE PODLIDSKOST

PORUJIG`i =NOTY &TAM

BRATRSTVI

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West. Texas under the Act of Congress of A ugus t, 24th, 1922 ROCNik (VOL.) XXXVIII.

West, Texas ye stkedu (WEDNESDAY) 11. LEDNA (JAN.) 1950.

tislo 2.

JOSEF DOBROVSKi , OTEC SLAVISTIKY r

V MESICI lednu vzpominame 122. vYroei smrti jednoho z nejvetSich buditeln naroda a zakladatele moderni vedecke slavistiky, Josefa Dobrovskeho. Narodil se vroce 1753, za vkady Marie Terezie, v dobe pine pfevratnYch uda.losti. Otec Dobrovskeho, rakouskY kapral, vojakoval tehdy v Darmotech v Uhersku. Brzy byl ale p •elolen do Horgovskeho Tyna a tak Josef vyrnstar v &skein prostiedi. Studoval v Praze a v Brire bohoslovi a svnj Zivot zasvetil vede a boji za pravdu. Ptisne kritisoval naboZenskou nesnaknlivost, Zadal svobodu -mySleni a pravo vedecke kritiky. Vydaval vlastni literarni easopisy, ktere vgak pro sveho odbojneho duchu, piciaiciho se tehdejSimu feudalnimu fadu, byly rakouskou censurou zastaveny.

Dob'sovskY vedel, jak velkY buditelskY vyznam pro narod ma poznami jeho mlnulosti a proto studoval eesky jazyk, ndrodopis a dejiny eeskeho naroda. I kdyZ hlavnim stkdern jeho badatelskeho nsili bylo dilkladne studium bohemistiky, vytvoteni Ceskeho jazykozpytu, chtel DobrovskY prospivat i cizinctim a veemu lidstvu.

Kdy'Z se na zaeatku osmnacteho stoleti snaZili tehdej gi ueenci poznat rfizne jazyky sveta, vyplynulo z jejich filosofickYch fivah zkoumani jaykn na vedeckem podklade. A tehdy to byl DobrovskY, ktery hned pti vzniku nove vedy k ni pfikadil i slovansky jazykozpyt jako vedeckY obor.

DobrovskY sestavil mluvnici spisovneho jazyka deskeho, je2 silne zasahla do mluvnictvi slovanskeho. Stala se vzorem pro mluvnice slovinske, chorvatske, luZicke, pusobila i na mluvnici jazyka ruskeho; autor nejlepei polske mluvnice tehdejSi doby, Bandtke, nazYva Dobrovskeho spoluautorem sveho dila, protok z jeho kritickYch poznamek k dtivejeim vyclanim mnoho ziskal a otiskl. Dobrovsky vypracoval take nemecko-Cesky slovnik vynikajici svou dilkla,dnosti.

ZabYva se ttidenim slovanskYch jazy-

sleduje tvolteni slov v ee gtine vkly soustavne take v ramci slo• nskern, aby objasnil soustavu jaYka cirkevne — slovanskeho. Mluvnice cirkevni slovankiny, spoleeneho dedictvi v gech slovanskYch kmentl, je jeho velkYm dilem otvirajicich slovanskou jazykovedu.

Dobrovsky byl znam v celem tehdej-

eesti buditele Obrany jazyka eeskeho v cizich tedich a ueene spoleenosti zkoumajr jazyk i dejiny narodni, snakji latku pro slovniky a mluvnice.

Vildcem teto nadSene vedecke doby byl Josef DobrovskY, zakonodarce Ziveho jazyka eeskeho. Znal slovanske jazyky a yedecky je srovnaval ac psal dila veteinou nemecky, ale srdce hotelo mu narodni obrodou. Kolem Dobrovskeho kupili se NOVi. ZIVOT. . vydavatele star gich deskYch knih, z nich2 nejzajimavej gi jest Vaclav Matej KraKez bychom brzy zaeli Zivot novY, merius, kterY vydaval prakke noviny a jenZ doda sily, starci nad hrobem; zfidil sklad knih. ke2 bychom vice neplytvali slovy, KdyZ v lednu 1829 Josef DobrovskY zekeZ by to laska byla domovem! mfel, jeho pravda a prate byla hluboce vryta v srdcich celeho Siovanstva.

Nas bratti, osud mnoho, mnoho poji, vgak kl, dnes srdce pouhY car — )• •( my dovedem se najit jenom v boji a nezname se v letu vkdnich jar ..

K AL END

Aft

Je tolik bidy . . . VSude, vSude straei — 22. ledna. Divadlo "Kdyi vladne baba" a jdeme kolem — tentam fgechen cit — sehraji ochotnici v Sokolovne v Dallas, dnes tteba prosit: probud'me se, braei, Texas. neb takhle dale nemnZeme Zit! 29. ledna. Spoleena, schilze rade ve West Jos. Prchal. a okoli v sini kadu Jaromir Cis. 54. vc West. Zaeatek pfesne v jednu hod. odpoledne. sim vedeckem svete, vyznadni evropeti 22. ledna. Valna hromada zastupeil soil. vzdelanci a kulturni ptedstavitele obra- Jednot 2upy Jiani A.S.O. v Sokoiovne, celi se na neho jako na uznava,nou auto- Dallas, Tex. ritu.

5. imora. Magkarni veselice v sini filth( Bylo to zasluhou Dobrovskeho, ze se Pokrok Dallas Cis. 84. v Dallas, Tex. Praha stala vyznamnym stfediskem slo19. "Mora. ttyficate vYroei radu Povenske filologie, vedy o duchovnim 2ivokrok Dallas, dislo 84. v Dallas, Tex. te naroda projevujicim se v jazyce. Proslulost Dobrovskeho pfisobila, ze prof eslavistiky ze vkch slovanskYch zemi se ptichazeli Oa do Prahy.

Za Marie Terezie a cisafe Josefa II. uleheilo se lidu robotnim patentem a vzdelanosti zruSenim tadu jesuitskeho. Zakladaly se obecne Skoly a zfizovala se gymnasia. Cisat Josef II. zarueisl nabo-!

Zensky mir toleranenim patentem. Ponemeovani se ofgem sifilo, nebot' cisat Josef II. chtel stat jednojazyonY, nemeckY — ale posledni sily eeskeho lidu se vzchopily proti nsill tomu na obranu.

Proti germanisaci vydavaji uvedomeli

) • •14, • Drivera v pi•atelske sily pkirody a 'atedrou jeji ruku ovlivnuje praci rolnikovu. Dilvera v blahodarne poslani Jednoty riaSi opattovanim 2ivotni jistoty pojistkcu vede bratry a sestry k praci pro dalSi jeji rozkvet. Dfivera v na ge znalosti a sily umoZriuje nam vykonati dobke a r2octive vkchny naee tikoly. Diivera v dobre stranky lidske duge, pkevyguji ty mene dobre, pfinagi stvi a umoMuje dobrY sousedskY a spoleeenskY Nvot a pospolitost, jeZ je nam potkebnou posilou.

f7trf- tr

a

VP5 IINfr

2

Val n i 7 2e1-111

t REDNI ORGAN SLOVANSKE PODPORUJICI JED. NOTY STATU TEXAS OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENEVOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS REDAKTOR — EDITOR FRANTA MOUCKA West, Texas V§raomocni rediiktor — Associate Editor Sit p AN VALOIK 6402 Prague, Houston, TexaS Vydavatele — Publishers tECHOSLOVAK PUB. COMPANY — WEST. TEXAS Pfcdplatne $3.00 roen6 — Subscri p tion $3.00 a year Zm$ny adres zasilail se do Hlavni tifadovn y ye Fayetteville, Texas.

Chan g e of address must be sent to Grand Lodge.

Fa y etteville, Texas.

VeSkere doPisy, pted p latne a oznamky budlet adresovany na: Vestnik, West. Texas.

Zivoto p isy zemfelkh Mena se uvefejAull bezplata.

Za r y tinu podobizuy je nutno zaslati redakci $2.50.

The obituaries are printed without charge. For cuts ,-is necessar y to send $2.50 to the Editor.

ELAVNI tRADOVNA — SUPREME LODGE , , Pfedsedp. — President, Ed. 11. Marek; Vice President Fr. G. Svadlefiak, Thrall, Texas, Taiemnik — Secre• tar y John F. Chupick; tfetnik — Fin. Secretary, Raym. UrbanovskY; Pokladnik — Trees, Josef Kohha, Jr. Pravni radce — Counsel — Aug. Kacif, Temp le, Texas Vrchni lekaf — Medical Director Dr. J. A. Halatnifek, El Cam p o, Texas. keditele — Board of Directors — J. M. Ekrabinek.

-1121 Robbie St. Houston, Texas; Karel Navratil 816, E Ave A. Tem p le, Texas, J. C. Einei g l. Yorktown. Texas John F. Kubala, Pilot Point, Texas. Frank Rod, El r. Cam p o, Texas.

TiskovY vYbor — Press Committee — Pfedseda — ''Chairman Josef Hornak, College Station, Box 125. , , Texas, Mrs. Ant. Barak 5007 Alcott, Dallas, Texas, Mrs. Frances Olexa. 6402 Ta gg art St. Houston, Texas.

Stanovni Wbor — B y law Committee: Geor g e E. Eacif. pfedseda — Chairman. West, Tex Frank B. Steiner, tajemnik Secretary 4350 Dickason, Dallas, Texas.

POSTMASTER: Send form 3579 with undeliverable copies to Vestnik Pub. Co. West, Texas.

Od redakeniho stolku KAM SE CASY PODELY

Z Budejovicka.

Kam se ty dasy podely, ktery v mej mladosti bejvaly?

UZ nejsou a nebudou, to trapi hlavu mou gedivou.

Kdy2 jsem ja bejvaval mlad'ouelcY miloval jsem device hezouekY, ptegkoda mej mladosti, kterej jsem uZival v radosti. ) • ato • Historic SPJST vykazuje tti vYznaene body vYvoje. Nelze je ptesne ohranieiti, ptechazi jedna v druhou nenapadne a piec skYtaji tolik sveraznosti, ze je moZho nenucene tfiditi. Slovanska Podp. Jednota Statu Texas byla zalolena ptisteho-

prn pNstehovalco jejich potomky. Pryd leta to bidtenth; vyhradne ptistehovalec, kterY elenstvim umoZnil existenci Jednoty a jeji vzrftst. Po nekolika desitiletich povstaly dva, zdroje vzrilstu. Ptistehovalecky proud zmohutnel a druha generace podala znatelne stupovati, podet elenti ute gene se zvy goval. Ptiglo tteti obdobi.. Ptistehovalectvi zastaveno, existence a ptipadny vzrtist SPJST odkazany zase jen na jeden zdroj a site na potomky ptistehovalcti — na druhou, tteti a etvrtou generaci. V to situaci bylo nutno podniknouti zmeny, aby Jednota vyhovovala modernim poladavkum AmeriCant deskeho pfivodu. A zde Jednota ukazala., ze dovede deliti nove dobe a budoucnosti. Zajistila pojistku, poskytla hleda,ne Zadouci druhy poji gteni a zavedla tadove organisatory, prosttedniky mezi Jednotou a velkYm podtem mladeho lidu, jen monoziskati za deny. Tedy jistota pojistek, jakost pojistek a opravneni thimoonici v gech vYhod elenstvi, jsou tti zakladni pilite, jimiZ posledni na ge sjezdy zabezpeeily trvani a vzrfist Jednoty. Prvni a do znaene miry druha doba vYvoje Jednoty byly vYrazem sentimentu, "citove stranky bratrstvi. Krvacejici srdce vystehovalce naglo "bratry". Rozum nesmel se odvaiti "rovnost". Tteti doba, v niZ Zijeme dnes, se vyznamenava spravedlnosti. Ptistehovalci se za tticet a vice let pobytu v cizine ukiidnili citove. Nenapadne, ale stale vstfebavali do s yYch bytosti rozurnove — prakticky zptisob my gleni a Zivota ameriDnes uz nideho nenamitaji proti tomu, kdyZ se do bratrstvi ptimicha znaend davka rozumu a pojikt'ujici odbor Jednoty se ptestane fiditi zasadami dobrodinne spoleonosti. Dite, male i velke, Zije citem, dospelY Clo y& Zije citem a rozumem. Agitaeni einnost let poslednich byla velmi uspokojiva; na nekterYch mistech znamenita., jinde slab gi a byla i na gtesti potidku mista, kde se pro tad a Jednotu neudelalo skoro nic. My nebudeme spati na vavtinech, musime bYti stale bdeli! A elm vice budeme pracovati, tim vice budeme pfekvapeni nad tim, jak je stale dobre pole v gude k einnosti, jak monoi pies velkou souteZ ziskavati nove eleny.

Kaidk mime sve povolani, jim si opatfujeme prosttedky k vYZive a kterymZ slouZime jinYm a zase od nich jejich sluZbu ptijimame. Proto se musime snaZiti, aby tato na ge price byla navzajem dobra a kdyZ jsme pracovali s du gi a radi, prate to bude prospe gna, zpasobi radost.

Je to jako v kapele: kaZdy hudebnik ma jinY nastroj, odli gne noty, ale hudebnici se doplriuji a davaji soulad — krasnou hudbu. KaZdY z .nas ma jinou podobu povahu — nechtejte, ze musi stejne smYglet jako vy — ale ma, se snaZit bYti pra y -divYm.Pakbuidet soladvzite

"tTerlp, rine 11, ledna 190.

Pn. tii; ■ L ■jcit kahlY rnic;ie miti jinou oblibu jako hudebnik nastroj, ale musi miti lasku k dilu. A je-li vgechno dobte zladeno a kaZdY sve naty bude spravne hrat„ bude dilo dokonale, Ze poskytne uspokojeni a radost v gem. KahlY jedinec ale rue' za sve dila nesmime zklamat, nic pokazit.

Dne gni druistevnietvi. Texagti farmati ztekli se elenstvi v nektere rolnicke organisaci, ktere to byly zaloleny v letech dvacatYch a pozdejSich, protole bud' se neosveddily ci nebylo jim doptano dosti dasu a podpory, aby vyteeny program- 11skuteeniti mohly, jedno rolnicke hnuti vgak pfekonalo obdobi detstvi a S nim spojenYch nemoci, zapustilo pevne sve koteny, zdarne vyrfistlo a roste k uZitku syYch Merin ute gene v Texasu i p0 cele zemi. Je to druZstevnictvi, jemua se dostalo zakoniteho podkladu roku 1921 znamym "The Texas Agricultural Marketing Act a za dvanact let pozdeji nove vzpruhy i pomoci spolkovym zakonem zavadejici Farm Credit Administration (v roce 1933) a zalolenim Banky pro farmatska druZstva. Texaska Extension Service ua v roku 1914 ustanovila odbornika dru2stevniho prodeje, spravne a moudte vystihnuvgi prospech druZsteliniho podnikani, zameteneho pro zlep geni Zivota na farrnach a tento odbornik doposud napornaha pti giteni znalosti o neelu rolnickeho druZstevniho podnikani, sleduje a vyklada dlenum zneni a ptedpisy rtiznYch zakonfi a soudnich nalezil u vztahu k druZstevnictvi. Okres Lamb diva piesvedeivY dfikaz rolnicke svepomoci; mail tam 14 rfanych druZstevnich podnikil a 65 procent tamnejaich farmattl jsou eleni jednoho di nekolika drastev. Rolnici vlastni tam 12 dZin a d ye nove postaveny byly v roku 1948; vlastni moderne vybavenou mrazirnu a d ye druhe jsou ptieleneny k druZstevnim ainam. Za vYpomoci REA (Administrate elektrisace venkova) postavena byla 1949 nova, rozvodni sit' a kaada farmaLamb okresu ma, elekttinu. DruZstevni nemocnice v Amherst je prva toho druhu v Texasu; rozrostla se z podateenich lest luZek na osmdesat. ma gta15 C"tyt lekatfi, 40 oaetiovatelek, 30 zfizencil a 9,500 elentii. V naaem Texasu pfisobi vice nea 1,100 rolnickYch druZstev a kaldeho roku jich ptibYva petasedmdesat. V roku 1948 bylo 89 drastev opravneno v ruznem podnikani vYroby, zpracovani, uskladneni, baleni, nakupoIrani a prodeji. Houstonska Bank for Cooperatives povolila v uplynulem roce $28 milionfi dolarti 173 druZstvam, slouZicim poetu 114,000 rodin na farmach raneich a 53 texaskYch drOstev behem roku 1948 cely svilj dluh u banky do centu splatily. Rio Grande Citrus Exchange jest nejvetgim druZstvem v Texasu. Tato eitrusova bursa zprosttedkuje 50 procent

Ve stiedu, dne 11. Jedna 1950.

-V ESTNI

- - WEST, TE:4.AS

Strana 3

ce1e texaske rirody citrusri. S rrizmarianim vytvoicnjeh jcste na petrohradsk .6 krill statu usici otructvi po Geld semi byl prise farmafskYch dru2stev 2ifi se legs i do- servatoii, bylo zfejme, Se do rusks hudby jat. 31. ledna 1615 Henry Hudson objevil rozumeni mezi obchodniky a farmati. Ty vstupuje novY; nevgedni a silnY talent. zany v Severni Americe, po nem pojmeto dve skupiny vice a vice chapou svoji Oajkovskij take hned po absolvovani kon- novanY. spoluzavislost; nastanou-li dobre Casy servatofe byl jmenovan profesorem skladPrvni venkovni poSta v roku 1899. Dne pro rolnika, jsou dobre te2 obchodnika, by a instrumentace na konservatoii v 1. sail 1899 zapoeala v Texasu prvni doneb je obecne uznavano, 2e lid venkova je Moskve, kde blahodarne phsobil po hadu vaSka pogty po venkove z mesta LaGranpodstatnYm zdrojern odkupne sily. Sou- let. Jeho dilo je velmi rozsahle a zasahu- ge, okres Fayette. Pr yYrn rozva2edem podasne zvet2ovani mechanisace zemedel- je plodne do vgech ()bora komposice. Nej- ky ustanoven byl H. Crenaer, ktery na bistvi znamena vet gi zavislost rolnikft na popularnej gi jsou vS.ak jeho symfonie cyklu pog tu rozvaSel po deice 24 mil za celkem Sest), ktere mu pravem vynesly mesieni plat $16.66.•Aby si neco pfivydezlao2i a shifty nabizene obchodniky.

Organisace ken. Jedna Yee nelibila se povest nejvet giho slovanskeho symfonika, lal, poStovni zfizenec pfijimal pfedplatne farmaffun u rolnickYch spolku ranne do- o kterou se deli rovnym dilem s Dvota- na magaziny a Casopisy, bral objednavky by a to po2adavek spolkovych stanov, aby kern. Stejne popularni jsou i jeho opery, na ritz'nd zbo21, skupoval vejce a proda2eny mely svoji organisaci. Farniafi sou- nejvice "EvSen Onegin" a "Pikova dama". val rozlidne veci. Venkovni bezplatna dodili, 2e pro 2eny je nejvhodnej gim rnistem Smyecova kvarteta, trio, pisne a skladby vaka pogly zavedena byla pokusne roku domacnost. Ne2 pfi hnuti o volebni pra- klavirni dopinuji pak obraz velkeho kom- 1896. — 26,dne jind mesto v Texasu nebyy() Zen bylo stale vice sily ye statech vY- posidniho dila Gajkovskeho. Pro nas A- lo postaverlo tak rychle jako McCamey. chodnich a2 koneene namitky mu2fi byly merieany es. i5fivodu je v gak krat gi hvaha Dne 17. listopadu 1925, etykiadvacet hopfekonany a v rote 1890 doglo ku zakla- na velkeho Rusa spojena jests i s jinYmi din po te, co u studny Baker Cis. 1. vyradani organisaci 2en. Texaske 2eny neine- pocity. Petr Mid Oajkovskij byl celkem zil olej, silnieni vyhrnovae zadal s pra.ci ly vlastniho spolku a2 do roku 1919, kdy tfikrat v Praze. Po prve pfijel tarn v distenim muskytoveho podrostu a mefidi zalo2eny prvni okresni kiuby 'ten za fide- noru 1888, aby tam fidil dva koncerty ze dali se do vymefova.ni ulic pfi gtiho melem sna2eni se o zlepkni 2ivota na venko- svYch skladeb s pianistou Silottim a hou- sta. Prvni lot prodan byl s podminkou, ye. V rode 1924 zesnula pi. Maggie W. Bar-, slistou Karlem Halikem; po druhe na pod- na nem pane majitel se stavbou budovy ry utvofila radu okresnich klubil 'Zen, zim teho2 roku, aby Ndil dalgl. koncert a za hodinu. A skuteene kupec lotu mel po jibh2' zastupkyne kakleho precinktu a premieru sveho Onegina v Narodnim di- ruce tesafe, kteH po uzavieni koupe zaosady dohodly se na programu pro nasta- vadle. Po tfeti prijel o etyfi roky pozdeji, podali se stavbou kavarny a gasolinove vajici rok. Zeny pfiudily se parlamentar- na samdm sklonku sveho 2ivota, aby se stanice 30 minut pozdeji. — Texa gti rannim pravidlfun a postupu a seznamily s zadastnil premiery Pilove damy. Ve Seia pfekrodili hranice Texasu nekolikrapovinnostmi jednotlivYch fifednikh; po- &I/Yoh denicich a v korespondenci se te na svou pest', nee prvni fifedni invase zvolna podaly se pak podileti na zalaito- &Om bratrem Modestem vyslovil se eaj- do Mexika udala se v listopadu 1842. Nesteel& osady i celeho okresu. Men gi rodiny, kovskij o Praze a Oe gich tak nadgene ja- kolik malYch oddilfi )enerala Somerzlepgend doprava i zpfisob 2iti napoma- ko o 2adnem ji-nem meste v Evrope a Oaj- wella dobylo Laredo a pfekrodilo teku. haly 2enam dostati se z kuchyne do ye- kovskij je za syYch koncertnich test po- Mnoho z techto Texana nasledovalo Dick fejneho 2ivota. V roku 1920 bylo v Texasu znal v gechna. Jeho pi4irozend skromnost Fishera do Mexika nedlouho po to co ele76 pkresnich klubfi 'Zen a v roku 1948 jich nedovolila mu pkijimat vkchnu tu lasku ni Mier-ove yYpravy, ne2 Lento nepodafebylo u2 2,763 s poetem dlenkyn 39,854. deskeho obecenstva a projevy pozorno- nY pokes o zabrani pfidy nebyl nafizen Kluby 2en rortfideny jsou do 14 distrik- sti jen pro sebe, a tu Oajkovskij vyslo- vladou Texasu. — Prvni cesta z pevniny ten jet konaji yYrodni schnzi, na ni2 se vy- vuje v deniku nazor, 2e vet gi east po pra- na ostrov Galveston byla opraNnena pied pracuje odporuCeni, o nein g rozhoduji vu patfila velkd lasce vkch Gechu slo- lohou za.konodarny 18. dubna 1846. K jevkchny dlenky na vYrodnim sjezde, jimt vanske hudbe. Jeho v •elY vztah k Ceske- jimu vystaveni a udr2ovani stanoveny se take schvaluje program k pfi gtimu ro- mu narodu projevuje se pak i v kore- poplatky a site: $2 za vuz s potahem, doku. 2eny noveho zemedelstvi maji nove spondenci, kterou navazal s detnYmi Jar za lehdi vozik s konem, 50c za jezdce rozhledy a jejich zajem nekonei v jejich pfedstaviteli tehdej giho deskeho hudeb- na, koni. 25c za hlavu dobytka, 6c za hladomacnosti, ony pracuji dnes pro jejich niho a kuiturniho 2ivota. V riagi.Ainerice vu vepta a ovci a 25c za pe giho cestujiciosadu, okres, jejich stat a narod a stale je Gajkovskij nesmirne obliben a tak je- ho. — Legenda, 2e Texasne pied fitokem pronikaveji pro dorozumeni sveta. Zada- ho dilo path. na koncertnich . podiich do- u San Jacinto byli podnapili, je pova2osto pfejimaji vedeni phi zavadeni vekej- dnes mezi nejOblibeneigi. SlavnY Oajkov- : vana vgemi historiky za fale gnou. Povest nYch stfedisk, pri vYchove zdravotnictvi, skij narodil se roku 1840 a zemiel na tato ma humornY pfivod. Sam Houstotvofeni nemocnienich pomocnYch orga- choleru roku 1893. novi bojovnici podnikli Utok na Santa nisaci; 2eny vymeriujici si dopisy s 2enaVjrznanme dny v lednu. Dne 7. ledna Anna za zpevu "Pkijde g do besidky" a mi v zamofi, posilaji pomocne baliky stra 1639 byla pfijata prvni Ustava v Americe souCasni humorists se o tom vyslovili, 2e dajichn rodinam v Evrope a pracuji take kolonisty statu Connecticut. 17. Jedna museli bYti "cucli", vybravk si takovou pro lep'g i dorozumeni s men ginami oby- 1706 narozeniny Benjamina Franklina. piseri za bojovnou hymnu. ZnamY tehdy vatelstva ve s yYch osadach a mestech.

Teho2 dne roku 1717 Spojene staty kou- poi:16w* navrhl fletista Frederick LimPetr Iljie Oajkovskij. Houstonska sym- pily Virginske ostrovy od Danska za $25,- ski od getniny kapitana Andrew Briscoe, fonie stejne jako v gechny symfonicke or- 000,000. 19. ledna 1848 zlatb objeveno v jedineho hudebnika mezi Texany, jen chestry v Americe velmi east() maji na Kalifornii, co2 v rode 1849 melo v zapeti odividne nemel dtivodne pfidiny vybrat k potadu hudbu velkeho ruskeho skladatele "Gold Rush". 20. ledna 1949 nastoleni pre- -atoku piseta "Pfijde g do besidky?" — MeOajkovskeho a kahlY z nich behem sezo- sidenta Trumana a mistopresidenta Albi- sta Andice vokresu Williamson dostalo ny zafadi do programu jeho nade v ge po- na Barkley. 21. ledna 1862 zemkela BoSe- svoje jmono nasledkem chybneho slabipularni Pathetickou symfonii. SlavnY na Nemcova, vynikajici spisovatelka de- kovani. Jmenovalo se ptivodne "Audice'', soudasnik nakho mistra hudby Antoni- ska, jet napsala proslulou knihu "BabiC- ne2 velmi Caste chybne slabikovani vedlo na Dvotaka — Petr IijiC Oajkovskij — ka". 27. ledna 1880 elektricka Sarovka pa- k tomu, ze bylo p?ijato jmeno chybne byl rodem naphl Rus a napill Francouz I tentovana Thomas A. Edisonem. 31 Jed- slabikovand. Nejstargi vypalovaci zna(po matte). U2 lined od prvnich skladeb, ! na 1865 tkinactY dodatek k Ustave Spoj. mein pro dobytek v Texasu je doposud u-

Strana 4 ',.,ivano a in "Crossed W". DoVezeno bylo clo okiesu Liberty a Chambers prvnim ainerickYin dobytoim kralem z Texasu — Taylor White, jeho pata generate to znameni dosed uziva. — Sestina rozlohy Texasu je pokryta lesy, co2 vyvraci °beemineni, ze Texas je zeme giroce ote-\lenYch rozloh. Zalesnena, rozloha se odhaduje ria 35,000,000 a,krri, coZ, je o nee° vice, neZ rozloha statu Indiana. Borove lesy plevladaji, za nimi nasleduje 50 od:rid dubd.

Jak vznikaji vulitanicka jezera? Vulkanicka jezera vyplriuji sopeene kratery, po pripode kotlovite prohlubne, kaldery, vytVorene na sopkach vklenutim vrcholu sopeeneho kuZele od 16,vove nadrZe, ukryte pod soPeenYm kuZelem. Tak kratery vYbuchovych hrdel tmaarri) v Eifelu v PorYni jsou vZdy vypineny vodou a pfeMeneny tak ye vulkanicka jezera. Meti v prrimeru 60-100 yardri. Nejvet gi z nich, zname Laa gske jezero, v prrimeru 1500 aZ 2500 yardti a je 160 stfevic hluboNekterd jezera eifeskYch maaril dosahuji hloubky az skoro 300 stop. Podobna jezera se vyskytuji i v Auvergni v Centralnim massivu francouzskein, z nich nejznamej gi je Lac Pavin a le Gour de Tazanat. Z kraterovYch jezer uvddime zvla gte lago di Bracciano v Italii o priimeru skoro 6 mil. Jina, takova, jezera jsou znama, te2 na Ja ye. V Kaldere winkle klesnutim vrcholu nekdejgi 12,000 stop vysoke sopky Mt. Mazana v Oregonu se vytvolilo Kraterove jezero (Crater Lake) ovalneho tvaru, maid v priimeru 3 1/2 a 6 mil. Nejvet gi hloubka v ,iezete tam zjigtend je 650 yardri. zdpadni strane jezera se vynoluje z vody ostrtivek, zvanY Wizzard Island, kterY pkedstavuje mlady sopeonY kuZel, vzniklY po znieeni sopky Mt. Mazana v propadline kaldery. ) NA,VgTEVOU U KOZINOVY VNUOKY

Bylo mi znamo,ze v Hinterbruehlu bydli jedna dobra Ce gka. Snad se ji zavdeelm navgtevou. Po dlouhem hledani stanul jsem pled jejim obydlim: peknou vilou velke zahrady. Netroufal jsem si ani dovnitr. Plechazel jsem nerozhodne pa chodniku, ale pak jsem si dodal odvahy a zazvonil. Pri gla sluilka a odegla, zase do domu, z nehoZ ihned vygla stargi pani. Pozdravil jsem ji matelgtinou. RadostnY zdblesk v jejich dobrackYch oeich mi prozradil, ze moje navgteva ji neni nemila. Uvedla mne do ritulneho pokoje. Za rozmluvy s ni jsem v duchu sam scbe, ze tentokrat nepodlehl jsem vrozene ostychavosti a neodeSel od vily s nepolizenciu.

Pani Anna, rozena Sladka, pochazi z KlenCi u DomaZlic z rodu na geho narodniho hrdiny Jana Sladkeho, zva,neho Ko-

VESTNIK— WEST, TEXAS zina. Do Vidne pfitila v roce 1828 a provdala se zde za tkalce. V voce 1917 ovdovela. Byla tehdy 45-leta, ale no, znovuprovdani nepoinkti)ela. VenOvala se cele vYchove svYch etyt deti a schovanky, diteti po zerntelYch ptibuznych, jim by jinY muZ ztetii nahradil dabreho tatinka. Vyclelavat na pet deti eistenim pradla nebylo lehkYm fikolem, ale pani Anna je z tech cbetavYch matek, ktere maji na mysli jen blaho svYch deti. Rady piinagen i ty nejteZgi obeti, jen kdy se jim deti vydati. TotO vrouci ptani Pani Anny se sphillo. Jeji zdarne deti zahrnuji ji laskou a umoknly ji krasny lodzim Zivota.

Poslecine pani Anna bydlila, IT Buchan gasse; v X. okresu. Pied deviti lety postoupila byt schovance. Od to doby tide u sve nejrnladtii dcer y v Hinterbruehlu.

Odchazel jsem od mile a rcz gafne pani s radostnYm vedomim, tie rozSitil jsem okruh syYch znamYch o dobrou Ceskou Na zpateeni ceste zastavil jsem se pled kostelem, na nernti je panietni deska padlYm v prvni svetove valce. Mezi 62 jmeny 'je della jimen eeskYch. Tedy i v tomto krasnem .zakouti, v Hinterbruehlu, je dost eeskYch lidi, nebo aspori lieskeho pavodu. Nahoda rrii to potvrdila.

Kradeje po fakem chodniku pozorne jsem Prohlitiel navesni ta.bule obchod zazriamenavaje si eeska jmena.

Pojecinou vyrutiilo me rozvani: "Tady je ptijemnY chlddek — a dobte vino zde take maji!"

Slova to ponesl nemecky stkibrovlasSr telnaty stank, sedici v zahrade ye stinu inohutneho stromu sam u stolu. Vetiel jsem k nem. Vyptaval se, mne hned, kdo jsem a odkud jsem.

"Jsem take Oech," told spravnou eetitinou a dodal s nadechcein hrdosti: "Ja tady Oechtun ostudu neudela,l."

Tak jsem se seznamil s Vaclavem Halikem, majitelem domu. Sedel ye sve zahrade. Hostinska zahrada byla vedle.

"Prosith vas," otazal jsem se ho, "co vas to napadlo, pozvat me, neznameho na besedu?"

"No, abych rekl pravdu," lekl a usmal se, "rad si pohovolim. RozhliZel jste se tady, tedy jsem si myslil. . ."

Z hovoru dozvedel jsem se, ze bociremu stalikovi je jiz osnidesat rokri, ale ze hodla Zit jegte nejmene the desitky let.

Jeho otec zern •el jako 102-lety.

Vaclav Halik je rodakem ze, Seee u Chrudimi. V Pardubicich ma plibuzne.

Vzpomind na ne a ra,d by je navgtivil.

Po vyueeni poslal ho otec do sveta na zkug enou. Pracoval v ruznYch inestech Neinecka a pak ye Vidni. Ve IV. oktese mel velkozavod nateraosky, lakYrnickY a malifstvi pisma. Pak presidlil do Hinterbruehlu, kde byl po leta Clenem obecniho

ye stiedu, One 11, leclna IRO. zastnpitelstyi.

O Ceske rnen gine videriske a jejim_ kulturnim tiivcte mnoho nevedel. Na takove veci nezbYvalo mu Casu. Jeho snahou bylo vyclelavat •penize. Zajimalo ho snad jegte jen to, kde maji dobre pivo a dobrou kuchyni. Pri tom ale nikdy nezapiral svilj pirvod. Take v Hinterbruehlu je °beetle znamo, tie je Oech. NebstYchat se havolit Cesky -- ov§em ne hluene, aby to neptisobilo provokativne — ani pak ye vygepni mistnosti hostince v jeho dome, kde pokraeovali jsme v hovoru pri sklince vina.

"Vite," lekl tahle, divaje se mi upfene do oblideje, "jd jsem o politiku se nikdy nestaral. Kdyti jsem cdchazel do sveta, dal mi otec pcnaueeni, jim se po celY tiivot: dobte vychazet se vtiemi lidmi."

Na jeho rodinne pomery jsem se nevyptaval. Vystihl jsem pouze, tie je yo druhe Zenat, manZelka je Ce gka, a deti ✓ dobrem postaveni. ✓ poledne jsem se s nim rozloueil v Hinterbruehlu prohledl jsem si jetite Seegrotte, jezerni jeskyni v rczloze 6200 etvrefeenich metre. Pak mne autobus dopravil zpatky do Modlingu.

4, ) WANE AKRiJ PRO KUKUKICI

Sekretal odboru zemedelstvi Brannan oznamil, tie produkce kukutice musi byt ✓ plititim roce zmen§ena o 12.9 progent, aby se ptedetilo pfebyteene sklizni a snitieni jeji ceny. ✓ roce 1950 ma bSIti kuktifici ostizeno o 11 milionu akrft mene nez bylo v roce 1949, kdy bylo oseto kukutici 87,910,000 akrii.

Na tel.° plotie ma byt vypestoVano 2,627,000,000 bUSIu kukulice oproti 3,377,000,000 vypestovanYm letoSniho roku a proti 3,650,000,000 bu gliirn v roce 1948.

Program vypestovani kukutice v tornto rode se vztahuje na 837 vettiich kukulierlYch okrskii, ktere se vetSinou nachltzi ye stfednith zaradu. Trini kvoty nebudon ureeny.

Farmati pestujici kukutici mimo tyto okrsky nebudou podlehat tomuto kvotovenni ornezeni, ale jejich cenova podpora bude stanovena na 75 procent ureenSich Pro ntienovane okrsky.

Obehedni Oblast pro kukulici obsa,huje yAecky okr. ye statech Iowa a Illinois, 9 okresu v Incliane, 27 v Michiganu a 33 ye Wisccnsinu.

Ceny farmarskYch produkta upadly pod parity ponejprve v osmi letech. Ceny upadly vice neZ o jedno procento v mesici koneicim 15. prosince, zatim co ceny Zivobyti stale stcupaji. )• •( Ta strana je nejsilnej gi, ktera ma nejvice tajnych

Ve

chic, IL 1Prina 1950.

Oddil Dopisovatelskf Los Angeles, Calif.

Drazi pfatele!

MinulY tyden jsem apine zapomela, jest muj dopis uvefejnen valy o tYden pozdejl. Tedy bylo nemoZno, bych vam vSein mohia pfati a'astne vanodni svatky. Dnes vSak si poispiSim s pianim Noveho roku, ale aZ ku konci.

Zase nam zde pekne zaprklo, ale jest zima. Minule jsem yarn slibila, k napai o Pal ceste do Yosemitskeho narodniho lesa a parku.

Bylo to jednoho krasneho jarniho r 'ana ku konci dervna, kdyZ jsme se vypravili na cestu. vyjeli jsme o pal pâté hodine a ptadkove si jiz prozpevovali vesele. Na Vychode obloha zadala raZoVet. Za kratkou chvili pfijeli jsme do Glandale, Pozdeji do Burbank. Jest to male mestedko, ale velmi eiste. Dale jsme ujadeli k San Fernando adoli. Zde to vypadalo hezky, neb adoli bylo cele zahaleno v mlze, ale v dali byly vrsky hor koupajici se ye sluneenich paprscich. S vychazejicim slunidkem se krajina stale menila a nam se velice libila.

Nettvalo to dlouho a ja jsme zadali vyjiklet vY'Se do hor, coZ. mime oba radi.

Silnice se toeila na pravo a hned zase na levo, zase nahoru a dolt. Potkali jsme ohrOmne trticky nakladni a teZce jely nahoru. Za jednou zataokou videli jsme jak zavodriuji sady. Voda tekla 8 hor tak dista jako 0 kousek dale jsme na zatoce videli krasne jezero. Myslim, k to bylo mesteeko Lebec. Cim dale jsme jell, tim vice se delalo horko.

Jell jsme a81, tak petasedmdesat mil skrze hory a po tfihodinove jizde jsme pfijildeli k Bakersfield. Bylo riarn keeeno, 2e jak pfejedeme hory, tak zvane Wheeler Ridge, Ze jiZ nepojedeme vYS'e u Mariposa. Vjeli jsme s hor do adoli a zde opravdu bylo velice horko. Nezii jsme pfijell do inesta, videli jsme hezkou krajinku. Na, kaZde strane byly stromy. Zde rostla takova velika. bavina. Jincle bylo videt kupy sena. Dale videli jsme cela pole na nich'Z jakoby rozhazeny leZ'ely melouny. Asi mill od mesta na kaZde strane cesty rostly palmy a eucaliptus stromy VSe to bylo Zaprakne, neb zde bylo sucho. Tel se jiZ teke dychalo.

Mesto Bakersfield rids pfekvapilo. Jest dosti velike, hezke a moderni. Adkoliv zde jest velice horko, vse vypadalo derstve a eiste. Chvili jsme se projadeli. Domeeky jsou hezky, v'Sady mnoho kvetin, pane parky. A co bylo zvlagtni, rostly zde oleandry od dvaceti do dvacetipeti stop vysoke a huste kvetouci. To byl krasnY po-

V it." , T hied. Lehko se zde cizinee, vyzna, neb cesty ktere vedou do mesta Maji disla a ty pies jdou podle avenui A, B, C a tak dale.

Pozdeje jsme vyjeli na hlavni silnici a ujadeli dale, al jsme piijeli k McFarland a pak k Delano. Mezi terni mestedkami jsme zase videli jak zovodriovali vinne sady. Jest to opravdu obdivuhodne jak se promeni pouSt' v uZiteenou padu. Dalo to mnoho prate a namahy neZli se to do-. kazalo, ale budou-li chtiti, mohou cele San Joaquin adoli potdiVati k vypestovani vkho, co si budou pfati. A pies to zde jest asi 112 stupria horka.

Nal jsme piijeli k Fresno, zastavili jsme se na ledovy meloun, abysme se trochu ochladili. Melouny jsou malieke, kulate, ale velice chutne. Rostou v Imperial Valley. Pan, ktery nas obsluhoval, jest z Odessa, Texas. Jak uslySel, ze i my jsme z Texasu, museli jsme mu povedet nejnovejS1 zPravy. A Ze pry sly§el, ze v bylo velmi mnoho Skody od zimy, jestli pry to bylo tak battle. Ujistili jsme ho,ze bylo.

Ve Fresno zastavili jsme se pro ga.solin a zase pokradovali. Pfejeli jsme San Joaquin feku a brzy videli velke fikove sady. Stale se delala vetS4 horko. jsme k Madera, pak Merced. Zde jsme se otodili na pravo a jell az jsme pfijeli k Mariposa. Zde na leve strane videli jsme mile a mile fikovYch sada. Maji to bYti riejvetgi fikove sady na celem svete. Na prave strane byla Velika oznarnka, aby se lido zastavili, ze obdrZi nejake fiky zdarma. Ale my hlecieli k tomu, co mono nejvice mil.

Kara za.eala stavkovat, neb vetfik byl za narni a toti2 nemohl autu nic pomoci k ochlazeni. Koneene museli jsme nekolikrat zastavit a nechat kam vychladnout. Mne z horka rozbolela hlava a chudak Henry byl tak unaven. jednou jsme zastavili pod malYtn stromkem na leve strane cesty, dali jsme si mokre kapesniky pies oblidej, tu pojednou jsme karu zatroubit. Koukam a vidim silnieni patrolni karu a v ni dva policajty. Lekla jsem se, Ze nas pokaraji, k jsme na neprave strane silhice a k tomu jeSte kara nebyla upine z cesty, neb dale byl pkikop.

Henry vykl z kary a sel s nimi miuvit.

Povidal, ze nam kara nedela dobrotu. Policajt povidal, abychom nechali karu kde jest, al apine vYchladne, aby se nejak nepokazil motor. Td poradil jak daleko mame jeti nai se dostaneme k jednomu mistu, kde nam Rant ochladi. Tez povidal, Ze kaZdy kdo vezme tuto cestu, ma potiZ s autem, i nove modely.

Kdy2 kara vychladla jell jsme dale aZ jsme pfijeli kam nam policajt radil. Tam nam jeden pan karu schladil a ta nam dal do konVe na cestu. Kdyz jsme tam je'Ste stall, pfijel jeden mladik, ze chce Zmerut vodu v autu. Sundal zaklopku s

Stran a, !I' radiatoru a tu vychrstlo do vY-Aky same blato a zamazalo celou karu. Smutne ne to hledel a nam ho bylo lito. Za, chvili jsme jell dale a jiZ jsme p •ijeli na pokraj.

Dolt nebylo videt, neb zde rosily stromy huste. Ted' nak cesta vedla stale nine a nine. Ne jednom rniste bylo videt dole cestu v deice asi trech mil, ktera se hadovite toeila. Mne zadalo po zadech mrazit, neb po kaIde strane cesty bylo videt nekolik tisic stop dole. Ale neni to nebezpeena, cesta, jen pro toho kdo je neopatrnY. InZinYfi cestu tak dobfe vyplanovali, ie se nemusi ZadnY bati. Jell jsme stale dole asi hodinu. Kaldou chvili jsem myslela, Ze jiz budeme na miste, ale ne.

Cesta se stale prudce toeila. Konedne jsme piijeli k parku, zaplatili vstupne, ktere jest dva dolary. Penize se pou2ivaji na opravu test v parku, na praci v lesich, plat hlidadam a jine potrebne veci. Povoleni jest dobre na celY rok. Po kratke dobe pfijeli jsme do stfedu udoli. Hiedali jsme kabinu, ale 26.dna zde nebyla k dostani. Jell jsme tedy do v gech tak zvanych "camping groudnds", ale i ty byly pfepinene. Lidu bylo jako kdyZ natladi sardinky do krabiely. Koneene jsme sii malieke mistedko, zrovna tak velike jako nak kara jest Siroka. Hned jsme tam zajeli a za karou postavil skladaci postYlky, ktere nam naSi pani zapajdili. Ji2 se zadalo kfit a tak jsme se ptipravili na noc a povedefeli jsme. Bylo nam feeeno, ze ohriopad pusti dole s vysoke hory., To pry jest nadherny pohled. CelY den pry pall stromy a dfevo, al jest to jen same dervene uhli. Jak se udela apin g tma v osm hodin, tak oheri pusti dolt. My vgak se toho nedoekali a pozdeji sli spati. Na tu noc ale nezapomenu, neb jsem myslela, Ze do rana zmrznu. TeZ Henrymu byla zima. On se rozhodl, Ze bude spati v kafe, Ze tam mime zavazadla a jine veci. Tak me zastala postylka. Sundala jsem botky a dala pod postel. Ale celou noci mi pcid posteli cosi lezlo. Zdali to byla veverka, had, medvidek, aneb mi nekdo chtel vziti botky, to jsem nevedela. Nedalo mi to pokoj a koneene jsem vystrdila ruku. Botky tam byly, tak ruku zase honem zpet pod deku, ne Ze ji bylo tak zima. Napfed jsem nernohla usnouti, asi rozragenim, neb jsme se oba tali, co uvidime. Koneene jsem piece usnula.

Asi v pet hodin, byla je gte ripina tma, probudil me zpev ptactva. Nekteli si vesele prozpevovali, jini ha gefili a druzi zase , prali. Bylo mi to k srnichu a rada je poslouchala. Za chvilku me pfi gel Henry budit. Nechtelo se mne do to zimy, ale pfece jsem vstala. Brrr! to lezlo• do kosti a z ust se nam koufilo jako z kominu.

Rychle jsme se umyli ledovou vodou, to pie ustrojili a all hledat kde by byla k dostani horka kava. Ale kaZdY je gte spal jako o palnoci. Tak jsme se rozhodli, ze si

Strana 6 prohledneme prozatim stied ddoli. Nejdrive jsme si prohledli dobte misto, kde isme ptenocovali. Bylo to uprostted krasneho parku. Zde rostou vysoke cedrove a sosnove stromy a kvetly vklijake kvetiny jake jsem nikdy nevidela. To byla viine a ten derstOledovS7 vzduch! To mi lamalo hlavou, prod zde ye dne bylo takove horko a v noci zima. Pozdeji jsem to vynaSla. — Jeliko2 mi ji2 dochazi papir, tedy i ja pro dnekk ukoneim. Pti gte bude pokraeovani.

Pkeji vam vkm etenatilm a ctene redakci mnoho zdravi pro ptiSti rok. vas vSecky opatruj! Henry i ja vam ptejeme gt'astnST novSr rok 1950. SrdeenST pozdray.

Lillian Houpji. ) • 4 • Guy, Texas.

Mill bratti, sestry a etenati Vestniku!

Nejdtive yam vSem pteji mnoho zdaru v tomto novem roce.

V torn mourn 2ivotopisu ve Vestniku je, 2e moje matka za svobodna se jmenovala Jatatek, ale melo Jutatek.

V sobotu 31. prosince nas navStivili mankle Vrlovi z Houstonu a s nimi pHjela pi. FrantiSka Gibson, te2 z Houstonu.

Je to davna naSe ptitelkyne a sousedka, bj"tvald. si. PrantiSka Vojtkova ze Sunny Side, okres Waller. Jeji rodiee, Martin Vojtek, vlastnili tarn eistirnu na bavinu (d2inu). S FrantiSkou jsme se nevidely 16 rokii, tak bylo to mile shledani a poteSila nas navAteva zaroven i manklti Vrlov'ch jsme smutnou zpravu ze Sunny Side, k tam zemtela po dlouho trvajici nemoci pi. Rozina Kolajova, sesttenice mojiho prvniho mute Josefa Mikesky. Zemtela ye stati 83 let 30. prosince v nemocnici v Hemstead, Texas a take tam byla pohtbena. Narodila se v Zadvetich na Morave, nevim jiste v kterem rode. Zesnula zanechala maniela p. Jan Kolaja, kterSr je u2 blizko 90 let stall, dale tki dce0 a jednoho syna, Franka Kolaju, jednu sestry, pi. Bla2kovou, a dva bratry, p. Jiri Mikeska v Nelsonville a Josef F. Mikeska v Sunny Side, a vice pHbuznS7ch. 1Viusite mi prominout, ze vkchna jmena neoznamuji, u2 mam slabSi pamet. Pozilitalemu manklu a Cele rodine projevuji uptimnou soustrast. Tobe, mild ptitelkyne, pteji spanek po torn utrpeni.

Vdera, dm 3. ledna nas navStivil br. Vilem Kolat zde v Guy a pH torn si zapravii spolkove zaleiitosti s br. tajemnikem a organisatorem J. H. Mikeskou. Tegila nine jeho navAteva.

Co toto piSi dne 4., je zamraeeno, poprcha a fouka severak, je vetSiou takove za.chmoutene poeasi. Na zdar!

Rozi Mikeska-Truksova. ) • 4,, • ( Dallas, Texas.

Poznati Dallas a vetSinu deskji ch osadniku a okoli, to vezme je gte pro

VESTNIK WEST, TEXAS mne hezkou delku Casu — ovkm budu41 tak dlouho 2iva.. Ale bude to nejlepSi moji odmenou za praci, kterou konam. SeSla a poznala jsem se s rtiznS/mi ptateli, s nimi v rOzhovoru jsem v2dycky pooktala, ktere meli a maji stejne mySleni, stejne cile, kteti dovedou ye vkm poradit, pomoci, ptilo2it ruce aneb svilj rozum ku spoleene praci, co2 jsem dovedla a dovedu stale vysoce ocenit a co ma pro me a hlavne pro celek melo velikou cenu. To jsou neziStni dobti Ceti lide z celeho Texasu, s kterSr-mi se v2dycky rada sejdu.

Veera jsme vSichni ukondili ten start' rok 1949 a zaeali no yS7 1950 v to naSi dallaske sokolovne. Snad pod dojmern to velke lasky, kde si vSichni vespolek ptali to nejlepSi, tento dopis. Prosim, vydrite — nejen slovy, ale i. skutkem. Laska ptatelska je krasna, jsme tu chvilinku a nevime zdali tu budeme ode dneSka za rok.

Nejvice to pociti takove osa.mele duk, kte re ztrati druha nebo dru2ku sveho mladi — tou2i po kousku ptatelskeho hovoru, kdy2 zachyti neei mil' melckS7 pohled.

Ale nee° vam v tom brani. Co? To vi ten osamelji nejlepe sam. Prociti zklamani, zda se mu, 2e je sam jako ten pejsek, kteztratil obojek a nyni pobihd bez cile a diva se na lidi, neb nevi kudy kam. Proto pryd se samotou, ktera neni nikomu prospeSna. U2ivejte vSichni rozum ve prospech svilj a Jidskosti. To je moje pkani pro vSechny osamele 2eny a mute, aby hledali to, co ztratily, a vSichni aby jsme se ode dneSka za rok seSli zase v to naSi Utulne sokolovne v Dallas nebo v Houstonu, tam jeSte sokolovnu nemaji, ale doufarn, 2e ji do roka budou mit. Ptala bych jim to ze srdce.

Rada bych vam popsala oba vanoeni programy, jak u nas v sokolovne, tak i u druheho tadu Pokrok Dallas, ktere byly velice zdatile.

V sokolovne ho xnela na starosti sestra B. Valeikova, ktere se svS7mi detiekama ku spokojenosti vkch se ho velice dobte zhostila. Bratr starosta J. Vrla, ktery mel kratSi peknSr proslov, ptedal program sestte Valeikove a vj7boru, kterS7 poziistaval ze sester R. Kopeekove, H. Vrlove, A. Zvoldnkove a H. Sillove a Santa Clause br. M. Jureika. Program obsahoval zpevy vanoeni, basnieky, hudbu na pianoakordium a piano. Zahral hezkS, synaeek V. HoSka na piano, a na harmoniku sokolik Parmii, basnieky Ceske ptednesla dceraka Patakir a velice spravne eesky ptednes mel synaeek manzelu Fitzsii. , Divenek a hochti, kteti zpivali a ptednakli v feei anglicke, jmena nepamatuji. Po programu byla Stedra nadilka pro vkchny deti a pohosteni pro vSechny ptitomne.

NavSteva byla krasnd. s li jsrne do druhe siNa Christmas den S ne tadu Pokrok Dallas, kde men jejich detiely program, kter kidila sl. Steinerova; byla jsem opravdu ptekvapena jak

Ve stfedu, dne 11. ledna 1950. ho dirstojne ptedvedla.. gkoda ze bylo tak mizerne poeasi, ktere nav gtevu trochu pokazilo. Maji tam pekne deti, ktere pekne eesky ptednakly a zpivaly. Mohly by v budoucnu sehrat Ceske divadlo, chuti k tomu Mely ty detiely dost a dosti. Byla na ne hezka podivana, ani se jim naterSrm s jeviSte nechtelo. Velice zpestfily program tti male deveatka sv'm tanednim vystoupenim a hudbou na piano akordion, kterou ptedvedl syndeek 8ina, a sborovSim zpovem. Tak se zda, 2e tady v Dallas je hodne omladiny, ktera eesky jeSte rada mluvi. Radost meli ti malieci a stargi se radovali z nich.

Nyni nee° o tom anglickem divadle, ktere ptedvedla sokolska omladina, pod nazvem "Spooky Tavern". Odpust'te, jdu s temi programy pozpatku jak rak.

No ale ono se to eloveku nekdy pkihodi, ze je taky pozpatku, obzvlaSte to neni nic divneho pro mne dnes!

Divadlo bylo opravdu U2asne 'Acne sehrano, .tak se dovedli v2it do svSrch charakteril, ktere ptedstavovali, 2e to bylo ptekvapujici. Skoda 2e to bylo hodne "spooky". Rada bych vypsala, kdo z nich nejlepe hral, ale nemohu, hraji proste vAichni dobte. 8koda, 2e se nedovedou v2it take do eeskeho deje jako do anglickeho. Ale ptesto se snaH, aby ptedvedli na Ceske scene, kdy2 hraji, to nejlepSi. Vkly vezmou ulohu, nikdy neodmitnou, kdy2 jsou po2adani. Pleji jim zdar v dalSi praci.

Nyni jsem si nechala nee° na posled a sice, 2e etvrtou nedeli v lednu po ukonCeni 2upni schtize bude divadlo Ceske pod nazvem "Dedek pod pantoflem" aneb "Kdy2 vladne baba". Re2le je br. L. Toberneho. Tak prosini, panove a damy, pfejete-li si Skolu do 2ivota, jak mate jednat se svoji drahou poloviekou, at' je to muZ, nebo Zena, na konec piece yam zustane draha osoba, s kterou hrajete marya g, aneb vrei jeden na druheho. Tak je to v torn divadle. Pfijdle a uvidite, je to ohromna komedie a fleinkujici mluvi dobte eesky.

Zatim zdar vSem podnikiim v Dallas.

Karla Kraftova.

•( • itad Bedheh Smetana, 'Oslo 39.

Wheelock, Texas.

Ctena redakce Vestniku, mile spolusestry a brattil Byl bych psal dtive, ale tuSi' jsem, 2e redakce o vanocich bude mit naval dopisd, tak jsem si myslel, az po vanocich. Nu vanoce pte§ly a dnes co toto piSu je prave Nov' rok 1950, tak pfeji vgem v redakci a cele Jednote zdravi a Stesti, •bysme ye svornosti a bratrske lasce vAichni pracovali a odpouSteli si navzajem ty na ge pozemske htichy.

V minule naS1 schuzi u fadu BecItich Smetana Cis. 39. volby novYch fifednikil pro rok 1950 dopadly nasledovne: Jan

Ve

(Inc, 11. 'ulna 1950.

Oojka piedseda, .Jos. Hornak mistoptedseda, Frank Vytopil tajemnik, Lillie Matejka iteetnik, Joe Patronnella pokladnik, tak ze mame v gechny nove iftedniky, jen ja stale treet zfistal sloutit zas, nu aspon budu mit komu radit. Bratr John Homola zastaval &ad tajemnika ptes tticet roku. Na cialcaz uznani jeho dlouholete price jsme mu venovali malt' bonus tficet dolara. Spolusestra Matejkova, na ge nova fieetnice by si ptala, by tet spolusestry chodily do schirze, by ji bylo veseleji.

Talc nezapomerite spolusestry, bude nam veseleji a moznaze tak trochu otivne te1 nag spolkovY tivot. Je nas asi 150 'dentin ale do schaze ptijde nas asi tucet. Jo, jo, za clavnYch let, to se jinak Utadovalo, elena pfiglo do schtize hezka tada, to fliedniky tesilo, ted' aby jen hledel jeden na druheho a ja, yam povim, to se omrzi.

Vzpominam jak bYvavalo ve schazich veselo, ti stargi ze stare vlasti ptijeti zpivali ty krasne eeske pisne, te nam mladYm se ani nechtelo jet dome, nu ziistaly nam jen vzpominky. Vzpominam v roku 1915 jsem dostal ditlezitejsi Utad pokladnika, etena bylo tenkrat males, ye stare vlasti jit zufila valka, bavina byla moc nekolik Mena platit nemohlo. Na g bratr tajernnik, kdyt mel poslat penize na Hl. tad, penez chybylo. Bratr Kubena st. nam odpovedel a apeloval na nas wedniky, bysme hledeli udrtet co nejvice diena, v elenech te je na ge budoucnost. nas, te snad v brzkem ease se pomery zlepgi a bude zase lepe. test budit jeho pamatce. Tajemnik u toho tadu tenkrat mel slutby 4 dolary, fieetnik 3 a me pokladnikovi dali dolar. Nikdy nezapomenu jak jsem se citil, kdyt jsem vydelal ten prvni dolar ye spolkove praci. Mnoho jsem se naptemYglel, co si za nej koupim, tenkrat na fame i jinde dolar byl velikY. No tak asi toho necham, Zastavarn vas spolubratr a tajernnik Frank Vytopil.

• A, • I RobStown, Texas.

To vida, nebylo to pouze u nageho tadu, te se nedosta,vilo do vYroeni schuze dost Mena, aby rnohla bYti schaze zahajena a atednici voleni. tlenove si asi mysli, eh vgak zastanou stejne staff., tak co?

Je to ale otazka, kdyby se stalo a ptigly nejake daletite listiny k podepsani, maji staff afednici pra y°, bez znovuzvoleni, tyto podepsat? Oni byli zvoleni pouze na jeden rok. "Na,gi"; kdyt nemini do schnze jeti, tedy aspon penize po glou, proto nername tadnYch "starYch" dluzniku. Hnedle polovina Clem si plati na rok ku pfedu, a ti jiste do schaze nejdou. 0 eem psati dale? Pojedu na, Fayetteville. Rad bych veal, kolik osob asi jegte tije z tech, kteti byli ptitomni pii kladeni zakla,dniho kamene (corner stone) pti sta ybe prvni zdene obehodni budovy na Fay-

V fl TNiK WEST, TEXAS etteville, p. H. Zappa. Nevim jit bylo-li to v roku 1893 nebo 4. Herman Zapp, jednatel Lone Star piva, byl hudebnika velky ptitel a take k te oslove si nas pozval zahrat. Pamatuji, ze jsem sepsal jmena kapely pana kapelnika P. J. Bade.

Jrnena mer stskYch Utednika, k tomu ptilotili easopisy: Obzor, Svobodu a St. LouiskY Hlas, tet . anglicke. K tomu pHdali mince betnYch pen& a ulotili za zvuka hudby do toho zakladniho kamene. Kdo to bude kdysi eisti a bude tomu rozumeti?

Novy rok se nam zavdeeil, ptines1 trochu vlahy, ktera, byla tak velice pottebA jegte jeclen ptipad z tech "zlatYch" starch easa. Hrali jsme na jakesi slavnosti na Fa.yettevillu pti nemecke sini.

Dostavil se tam elovek z Columbus, Tex. s fonografem. Byl to na ginec, mel ale nemecke jmeno, jestli se nemYlim, tedy se jmenoval 8tupl. To byl asi prvni fonograf, ktery ye Fayetteville slygeli. Pied veeerem, kdyt meli muzikanti volno, pHgel za nagim kapelnikem p. Baeou, ze pry jestli si chceme zahrat kousek do fonografu, te ma eisty valeeek, te ho mate "chytit". Allright! Postavili jsme se pied ten zazradny aparat a nebottik p. Sindelat, tenkrat hospodskY, oznamil: "Maryjka polka, hrana kapelou p. Franka, Bake ye Fayetteville, Tex." a my spustili.

Tuto polku jsme obydejne hravali v kostele pti zdavkach. Kdyt jsme kus ptehrali, tak p. S. povida, tak ted' OM muzikanti budou prvni, kteti si vyslechnou svoji hudbu. Tot my honem nasluchatka do ugi a poslouchali a libila se nam nage price. Potom kde kdo se tlaeil k fonografu a chtel se pfesvedeit o skuteenosti.

Toto by melo bYti take zane geno do dejin Cechomoravanit v Texasu, neb Badova kapela byla jiste prvni v Texasu, ktera hrala prvni rekord na fonografu.

(ZminenST 8tupl bydlel zde ye West a zamestnaval se hodinatstvim. Zemtel nekdy v letech tticatYch. Za manielku mel dceru Cecilii fayettevillskeho krejelho p.

Jana Slavika, prvniho tajemnika fadu Pokrok Texasu Cis. 1., v kteremt Made setrval 30 let a pak se odstehoval do West k 8tuplovSan, kde pak nasledkem jeho choroby v pozdnim staff zemtel. Poz. saz. H.) 8t'astnS■ novS, rok a ted' Adios!

F. J. Moravek. ) "kid Dennice, eislo 94., Edge, Texas.

Mili ete-nati nageho Vestniku, bratfi a sestry! Musim vas seznamiti s vYsledky voleb pro pti gti rok 1950. Za pfedsedu byl zvolen br. J. J. Seasta, mistopted geda Joe Blatek, tajemnik J. A. Rychlik, freetnik Albert Sdasta, pokladnik John R. SCasta, za oiga.nisatora Joe Blatek. Nebyla tadzrnlina ye volbach z minultho roku.

Share,

'7

Psal bych nee° z okoli Edge, jen Mneni nic tak zajiinaYeho o dem by se psalo. 0 blate se psat nemusi, toho ma katcly at nazbyt. Prgi kately tYden, tak te tomu neda Casu aby zem se osu gila. Teplo je dost, tak te by mohlo v gechno doble rust. Podzimni zahradky kdo ma, ty jsot pane, jak dlouhou bucloti, to se nevi, neb je slyget, te velke. zirna je na ceste, tak asi z toho mnoho nezastane.

S pozdra.vem vgem zustavo.m J. A. Rychlik, tajemnik.

4, • ( ) Houston, Texas.

Ctend redakce!

Podavam zde vYkaz sbirek do fondu na lay pro churave deti i dospele v techach.

Jsou ty leky i zde tak drhe, ttebate zde je jegte vgeho dost k jejich vYrobe. 8koda te se techto sbirek nedoelcal na g pfecIseda br. F. Beda.n a videti toho ut nemohl Jill* na g dobry bratr, zesnuly R. Lebr z Romayor, Tex. Oba vain, ze v Texas mame mnoho dobrych lidi. Pote gi to vgalc. nage (bYvale i ptitomne) narodni pracovnice jako ppi. 8uldova, Studnidna, Kraftova, Baletkova, 8ilhava, Klimova, Vajova, Stanovska (z Galvestonu), Holaskova (z Corpus Christi) a mnohe jine ktere nejmenuji, ale ktere umely a umi zatladiti, kdyt potteba kate (a pomery dovoli).

Jak uz etenatum znamo, Svaz C. Racionalista ye Spoj. statech ma sveho schopneho tednika, kterY je motnYm o yladnouti katcle Ahem, mu urdene pfednagly.

Tohoto tednika si pozval statni vYbor texaskYch svobodomyslnYch (racionalista) na nagi konferenci, ponevadt jsme chteli yysvetleni z podobne konference svobodomyslnYch cizojazydnYch skupin a pak jsme Si Ptah videti obrazky z einnosti deskeho naroda a jake maji nyni k ukazovani v Chicagu pro poueeni i yysvetleni,

Neaentini odlAratelurni Vestniku Poeinaje mesieem lednem 1949, pfedplatne na Vestnik pro

neaeny SPJST. je $3.00 na rok Vezmete si toto na vedomi, a jestli vim, co neelenu Jednoty, piedpiatne dotlo, laskave po glete $3.00, neb jkzak bude yam posilani zastaveno.

Pfedplatne la.skave palete na Vestziik, West, Texas. s fietou (dz) VYDAVATELE VESTNiKU

Strana 8 po cemz jsme prahli. SvobodomyslnYch Svaz vS'ak je nevlastnil, neb stroje i filmy jsou majetkem C. N. SdruZeni, ktere bylo ochotno je zaptijeiti a zaroveri operatora vyslati, ani by /lam co poeitali. Nas Svaz ' :v Texas hradil cestu teeniku S. 6askoslov.

Racionalista a operatora tee. Za jejich eas cestami a pobytem zde spojenYm nic nepoditali, proto mohli jsme my od odboely C. N. S. v Houstonu a po svoleni k tomu od St. Svazu Svob. vyaiti ptilelitosti a paddati dobre lidi o pomoc pro fondy na leky. To stab se pki pkednake p. Minibergra v Corpus Christi, v Shiner, Taylor i Houston& Promluvil na na gi 26,dost teZ br. Kaeer. Pokud vime, obecenstvo bylo spokojeno; aeho litujeme jest, ze s obrazky nemohli flak hoste na vkchria mista zajeti. eas nestaeil. Nestaeil ani tam, kde se obrazky ukazovaly a proto br.

Kader nemohl vAechna kola poaiti a vsechna byla zajimava. New takoveho zde pottebujeme easteji, proto uz, ze s jedne strany povidaji to a s druhe nee° jineho. Co chceme my jest to, co skuteene jest, abychom mohli vec si sami posouditi.

V Corpus Christi dobti lide darovali do fondu na leky $75.18, v Shiner $10.95, v Taylor $32.15 a v Houston& $45.68. 8teaenky ptinesly $75.55. K tomu pak ptidaha byla jiz drive kvitovana, suma od dar' et, kteti misto kvetin k ucteni pamatky br. Beeana venovali penize na leky, takcely obnos odeslany do tohoto fondu do Chicaga 'dna celkem $272. 61.

Takovy obnos jiZ pomide. Na d'eskomorayskY Texas se znovu zapisuje v paMet' i srdce vSech nal pomoci pottebnYch. VytYkaji me nekteki, ae jsme dosti obrazky a ptednaSky neoznamovali a proto pifSli o nem co byli by sami radi videli a slyseli. K tomu nemohu nic vice fici rez tolik: Neetete sami lost a neveimate si, co je psano. Jini pak vedeli dobke, ale bali se ptijiti, nebot' byli straSeni nedim co neni, proto, prod se omlouvati nebo yyditati?

Byla bych rada odporueila tern, kdo radi etou, prosincove eislo naeho organu "Syobodne 6eskoslovensko", ale je rozebrano, ac jej administrace dala vytisknouti v mnohem vet'Sim poetu nee jej pot •ebuje. Je tarn podobenka zasnuleho br. F. Beeana a oveteny ptijem sbirek pki ukazovani obrazkil po Texasu a nejake dokumenty z prate narodni za ptedsednictvi p. A. Kadera.

Tak uz zase jest jeden rok u konce.

Souhlasim s pi. R. Beliekovou v jejim ptani o torn pokoji na svete lidu dobre vtle. Bella \Teak na to zemekouli hodne lidi, kteti mysli, ae dobrou vuli maji, 'ale daleko jsou od skuteenosti. Na Atesti vgak mnai se tady myslicich a spravedlivYch, proto neni jen vira a nadeje, te2 i jistota,

-

s Z'NfK---WEST, TEXAS

ae opravdU pcikoj bude v lidstVii inkintanem pochybnostmi.

S pozdravem vAem koneim s ptanim blahoplodneho noveho roku 1950 etenatstvu a ta red. organu nakho i jeho spoludelnik0m. Na zdar!

Marie F. K. Valova. ) DO NOVEBO ROKU.

JiZ se po uvitani noveho roku, kterY jako obyeejne jsme hluene a radostne uvitali v naem fade Pokrok Houstonu. V takovou dobu se tam dostavi tolik naich krajant, zvlagte tech starYch zakopniktl, jich lady pomalu tidnu a tak si navzajem tiskneme ruce, nevedouce, zda se na pti§ti navy rdk zase veichni sejdeme.

U nas doma jsme meli tadu navetev, tak ze jsem ternet nemel ani chvile volneho easu. Mezi jinYmi dlel u nas nav gteyou nas syn Jindfich, ptijedei as z New Yorku. Od sveho dva a dvacateho roku po dokondeni studii v Rice Institute odebral se do Mexika na studium na waiversite v Mexico City. Po dokoneeni studii tam stal se jakYmsi letajicim Holand'anem, jsa stale na obchodnich cestach, bud' SpojenYmi stay, nebo sttedoamericicYmi a jihoamerickymi republikami. Loni procestoval Afriku od Kapskeho mesta az do Maroka, ptelet1 Sttedozemni mote do Rima,, odsud do PatiZe, pak 8vYcarska, Holandska, Danska, Nervaska, kreciska, da y posledni "How d' you do?"

Evrope v LondYne. Letos dal Houstonu vale v patek rano 6. ledna odletnuv do Havany, kde navSlivi eelnejei mesta Kuby, naee2 navetivi ty ostatni ostrovni republiky v Karibejskem mai zahrouZene.

Sve vysoke a zodpovedne postaveni dosahl znalosti cizich teei, jich studiu yenoval pill a pozornost. Ovlada dnes krome eeS'tiny, anglietiny jeete epanelgtinu, portugalAtinu a franetinu. To je clukaz, se znalost cizich jazykik se vyplaci. Tak, vy pani a damy v University of Houston, kteti zapoenete studovat slovanske jazyky, eegtinu a ruAtinu, i vy, kteti budete studovati epaneletinu, uete se jim pilne a nepodcetmjte znalost techZe. Dnes o 6eskoslovensku a ostatnich slovanskych zemich vedi i v tech sttedoamerickYch a jihoamerickYch republikach. Dostal se mi nahodne do rukou balik novin z dominikanske republiky, nekolik else). "La Nacion", yydavanYch v Trujillo, ye kterych jsou obsateny zpravy ze slovanskYch statik.

KdyZ jsem jiz tak pfi tech studentech, musim vzpomenouti dcerueky manZelt Hortrakovych v College Station, Anny Hornakove, graduantky university statu Texas v Austinu, ktera mela peknY komentat v houstonskem denniku The Hou ston Press, minuiy mesic. Onen dennik poznamena ya o ni, *Ze vypravi detem pohalky. Nevirn ptesne, jak to bylo• rdeno

Ve sttedu, dne 11. ledna 1950. o to jeji ueitelske vYchove, neb po zbe2nem pkehledu jsem si ty noviny nesebral, potom jsem jiZ jich nemohl dostati. Hlavne jsem venoval pozornost jeji podobence, onu stat' doprovazejici a znaje ji jako male deveatko, videl jsem, ze si ty rysy v oblieeji za,chovala. Gratuluji ji k dagim Uspechilm no, to pedagogicke draze a jeji rodierim tee. Je to vkly poteS'itelnYm • jak to nak mlada se vyznamenaya ✓ Zivote. Skoda, ze toto nepostfehl bratr A. E. anglicke easti Vestniku, mohl tteba dostati i ten "mat" podobenky a umistiti to ye Vestniku.

Mame mezi temi na gimi mladyrni eleny naciejne talenty, kteti by mohli obohacovati anglickou east Vestniku syymi spevky. Zajiste si mnozi pamatujete na etrty sestry Naomi Kostomlatskych, sestry A. A. Le.z-akarove, a jine, prozrazujici znadne nadani a doufejme2, ae v tomto rote obohati anglickou Cast Vestniku svYmi ptispeyky.

Behem povanoeni doby byl jsem znane zaneprazdnen, Ze me nezbYval eas dokoneiti onu zpravu one vanoeni slavhosti u kadu Pokrok Houstonu, jak jsem slibil v tom referatu o ni, v ktere celY ten program byl vypinen nasi mladdi a tak zde dodatedne uvadim jmena freinkujicich a jich freasti v eastech programu: Barbara Jean Snyder zahrala solo na akordion, Mona Bacha a E. J. Kadlecek sehrali duet na akordion. Helen Vala, Bootsie Pool, Mona Bacha, Billy Samohyl sehrali solo na piano. Betty Jean Slovacek, Billie Jean Rezek a Sonny Buri ptednesli pHpadne basnieky.

Ve yYstupu "A Merry Christmas" &inkovali nasledujici: Barbara Jean Snyder, Donald Snyder, Mona Bacha, Mary Louise Kadlecek, Billie Jean Rezek, Tony Krpee, Helen Stepanski, Bootsie Pool( Betty Gail Hilsher, Billy Samohyl, Sonniy Bun, Betty Jean Slovacek a Janice Kahanek.

Ve vYstupu "Santa and the children" vystoupili tito: Jerry Ermis jako "Santa Claus", Jimmy Kadlecek, Robert Hilsher, Tony Krpec, Billy Samohyl, Gwendolyn Schutte, Margaret Ann Rezek, Mildred Vala, Diana Drawe a Billy Hilsher. Oeskou pisnieku zapela Janice Kahanek.

Ve vYstupu "Growing Pains" brali podil naledujici: Marilyn Earl, .Annette Rezek, Mary Louise Kadlecek, Harry Bacha, Billie Jean Rezek, Jimmy Kadlecek a Ruby Schmidt a vSichni zde uvedeni zapen sborove vanoeni pisne: "Silent Night" a "Hark the Herald Angels Sing". Oni mall umelci hrajici na akordion a na piano projevili znaeny talent v oyladani svYch nastroju a zaslouH si pochvalneho uznani, coz jen dokazuje, ze ma nak mladeZ znaene vlohy.

Ptipadne doprovody na piano obstarala ochotne sestra Hilda Krpcova, dceraka. manzelu vestkovSrch.

S: P. Studnier4.

tirv,

1,,,y1n319:',0,

7717t, Tr.'? A

Temple, Texas. merle; Kdyby se to zavedici timto zpasoCtena redakce, jako i vy bratti a se- bern, zajiste rentyti by mell kde bydlet. stry! Vkchny vas vitam v tomto nasta- Ono se •ika, neni jak na forme, ovaem lem novem roce a pieji yam vAem irAech.: kdo vlastni svou a ma ji vyplacenu, je mu no to ptani, co kteti na msyli mate, by se hej, ale ti rentYti mall jsou dle meho yam v'Sem spinilo. Tak svatky vanodni sudku jen tak, Ze to protludou. Aeknu, ma 'name jiZ odbyte, jsou to svatky ty nej- novY traktor, za kterY zaplatil 2,100 dokrasnej gi roane, neb se teAime v:Sichni larn, uZiva ho dva neb tii roky, nyni ma jak male deti tak tak staii lide. Ne ae se dovoleno oset jeho Wide]. 10 neb 15 akru tesime, ae budeme nedim obdarovani, o- aviny, a mnozi nemaji vubec misto, tedy no je /lam jiste ptipornenuto, Ze 'atesti lid- ten traktor na kterY ma dlith polovidku, ske zaloleno jest na naroda a na bude se apatne splacet. Zajiste Ze musi spokojenosti jak celku tak jednotlivcii. hledet si neco ptivydelat v meste, a tim Neni-li v narodech dobre yule a shody, budou pogkozovat delniky ye meste. Mukde jedna tfida lidu popuzuje proti dru- sime mit dobrou van, na nadeji, ae to ved he, tam nemtiZe bYt toho praveho poko- ne trvat nebude a muae se stat, ae v kratje due a srdce, jet jsou zakladem stesti si jak je to baviny nadbytek, muae kahleho eloveka, a tak kdyZ jsme prave se vyeerpat, 110) do budoucnosti Zadny vkroeili do noveho roku, slibme si vAech-1 nevidi.

Tak jako koala rostlina pottebuje mini, le budeme dbati, bysme cinili vZdy dobro. A tak vkm, kteti jste byli na ty svat- zu, by mohla z jara zesilit a vydati ty ky stiZeni nemoci neb jste ptfali k itrazu,1 krasne kvety, tak ty naSe tady pottebup •ejeme yam, by vase zdravi co nejdtivel ji taky tu obnovu a zesileni a to se uskuteeni jen tim, kdyZ budeme vMchni usise zlepSilo.

Co se tyre ittady sdeluji, ze rok 1949 byl lovne pracovati a ptivadeti ty male a.mlak nam zemedelcam velice gtedrY, neb vge de ditky v tady nacre. Nemysleme si, trAak rname na to organisatora, na, rodieich záse urodilo v hojne mite, tedy zajiste po dlouha leta na nej budeme vzpomina- le21, bysme mu v gichni ptispeli pomoci a ti. Poeasi bylo ptiznive, take itrody lide tim eine mbudeme jen siliti a kaZdY svou celkove sebrali za sucheho obdobi, a k povinnost einiti.

VZdy se pozastaviin nad stiZnosti, kdy2 tomu cena obstojna, tedy zajiste le vaichni lide meli bysme vzdati diky tvrtirci etu od mnohYch facia: nemohli jsme vaemohoucimu. Lide maji vetainu pole schazi konati, neb nas pkitomnYch bylo zorano, jen le tu maine malo deSle, tak malo, neb byli jsme schaze ptitomni jen ae na mnohYch farmach neni vody. Nu ittednici, tedy v to osade zajiste neni u musime mit nadeji, le se nam v brzku elenn pochopeni pro Uspech tadu, neb rozprSi. Co se tyre toho farmatskeho pro- tam neni to mlade mizy, by mohl ten gramu, dle meho asudku domnivam se, ae kvet vykvesti. My, co se naaeho tadu tYee, to zlate dno jiZ vypadlo, neb jak muae mohu s chloubou ptiznati, ae schtize jsou elovek iiti a rtizne yYdaje platiti, kdyZ navRevovany eetne jak spolubratry tak jinaiho ptijmu mnohy neme, jen tech sestrami, ktere je moZno, schtize se iipar akrU toho pole, ono rolnici uznavali, Aastni. le se musi zmenait osev pri nejmenSim o Scleluji, 2e no, vanoeni svatky rodina jednu etvrtinu, ale ne nam nechat jen p. a pi. Lodi Saladovi mela nehodu. KdyZ jednu Winn. Vlastnim 97 akru pozemku, si zajeli do mesta Temple stalo se, kdyZ nee° pies 70 zdelavaciho pole, ptidel 22 pti pteji2deni trati vrazil do nich osobni akry; bydlime na tom 3 rodiny, take viak, rozbiv jim karu. Pani Salaeove, i mame kaaly 7 akru, jednu ttetinu, tedy jejich dcernaka byly potludeny a sklem bych rad vedel, jestli na torn mute rodi- potezany, Bohu chvala, ne smrtelne. Jak na bYt slut. Zivota. Ti mall co seji 15 neb jsem slyael, ji2 se jim vede lope a ithichni 20 akrti, nieli by bYt z onoho omezeni vy- yam ptejeme, by to nemelo gpatriSrch loueeni, neb ti zajiste tu ptevyrobu ne- sledka. Pied dasem take mel nehodu pan delaji. Nejvice mne rozcili zprava, kdy2 Jan Pavlica, neb utrpel zlamanim nohy etu v novinach, ae 6 neb 10 biliona jsme v kyeli, jel po busu ku svemu zeti a dceti darovali to di one evropske zemi. Ono se vypomoci sbirati pekany, kdyZ vystupoto pujei, jen Ze tato ptijeka neni nieim val z busu noha se mu svezla se stupatka, zarueena, tedy dle meho tisudku bylo by on spadl a utrpel ten itraz a Ze je jiZ vhodnej gi misto tech penez darovati jim zajiste to vezme de gi dobu neZ bude par tech milionft to ptebyteene baviny a moci pbvstati a &az nezanechal SpatnYch ten rarmatsky program by nemusel byt, nasledka. V2dy rad si pfeatu ty stare hineb je jiste, ae to ptivede zase nmohe storie, co nam IAA redaktor podava, neb. di na mizinu. Aneb ho zavest timto zpa- zajiste jsou to -creel pravdive a jsem jiStY, sobem, itypoditat to tak, by 20 ba10 pii- ae i nas' lide, co se zrodili" pod tim teneslo tu sumu co 100 bola toti2 ten, kdo xaskYm sluniekem pied 80 neb vice lety, ma 20 bale, by jeho ba ylna mela cenu 40c kdyby men tu schopnost a mohli vypra.a ten kd9 me, 100 bola mel by 10c a co yeti vaechny ty strasti co museli prodepies sto, za kaZdYch 10 bah). o jeden cent Myra, zajiste ze mnohY bysme si nad tim

zaplakal. VZdy jsein rad si pfeeet1 ty votopisy co nam podaval zesnuly Joe F. Tydlaela, neb on to dovedl spravne sepsati, a tak nam odchazi ti stati pisatele jeden za druhYm a tem mladYin se do toho psani nechce. Ty, Joe Kohutku v torn Taylor, mels zminku ye Svobode, ae si dornnival, le ja bydlim u to (;ertove reky a zatiin ae jsme blizci soused'. Ono se to stalo takhle, zajel jsem si k uptatelrim do severozapadniho TeNasu a jednoho dne mi tikal Jerry Pohl, jestli chci ae mne pkeveze pies nekolik okresri, co g ja s povdekein pkijal. Vim, ae Pohl je mu g odvagnY a ae ma do v geho kura g, tedy jsme vyjeli brzy rano, abychom toho hezk' kus p •ejeli. Nyni nevim v kterem okresu to bylo, ptejigdeli jsme jakous teku. Pohl tika, strY6e, tohle je Devil teka, ujedem par mil a lila se, tohle je to sama (Tim, pak bylo mesteeko, p •ejeli jsme pies nej, brzy za mestem Pohl kika, strYcu, dime zase k to Devil tece a hned pri moste je velkY balvan, totia skalisko, za tot' skalou vgdy se ten Cert na pocestne ja kikam, no jen jed', v gak ja, dam dobrY pozor, pfeji gdime jig most,ale ja vidim jen to skaliko a eerta ne. Pohl jel pomalu, kdyg jsme pfejeli most kikam by zastavil. Pohl se tale, pro co ma zastavit, ja na to, domnivam se, le ten Cert se prave koupe v to turn pod tim mostem a tak ja se pkikradu a skoeim mu ptimo z to skaly na zada, ale jen jsem to vykkl, Pohl glapl na gas a bral to kopec neb rovina celou silou tak ae ja musel klobouk clr get obema rukama. Vyjeli jsme na jakYs vysokY kopec, tu Pohl zastavi, ja se taxi pro ja.kou ptiCinu ten spech a tu on na mne houkne, ale vite ten spropadeny Cert, a tak ja se vice netazal. A tak Jo gko, to ti snad staei, proe nebydlim u to C'jertove teky.

Zasilam milt' pozdrav na Tebe milk bratte John H. 8efeiku i Tvou rodinu pti San Angelo. Vim, se bys rad vedel, co pki fora zmrzlem poeasi asi delam, tedy ti zdeluji, ze sedim u pece a peCu si patety a smagim kus klobasy a ag se dobte nabuchtim tak pujdu k sousedu zahrat si duraka, tak z toho sezna g , ae jegte dYchem. Take srdeCny pozdrav na mangele John H. Mucha v Caldwell. Doufam, le jste zdravi. Pfeji v ge dobre a napi g takY nem i Ger. Labaji z toho Taylor mogno-li pig, ptijmi pozdra y . Zfistavam s pozdraJ. F. ‘Sefe'ilt. vem, ) • 4, • ( Vztah budhismu k zvitatinn i rostlinam je nepomerne u glechtilej gi, neg sled myglenek, jaky v torn smeru je schopeh si vedomit ktest'an, tim mene, aby byl pen aspori nee° z neho vtelit do sve morallky, do syYch 1• • Lhat nema, rad, kdy g se mu nekdo plete do temesla.

Strana 10 , DO-CORPUS CHRISTI, TEX. A 01i91.11! I Sestry, bratti a pkiznivci na geho Sokola! I Uvecionauji vas,..2e na ge sokolska omladina pokada, dne 12. ledna -v 7:30 hodin veder hru bingo, kde pro vas man ptipraveny pekne a prakticke ceny, ktere jsou k main za nepatrnou cenu, co2 zajiste vyva,Zi zabava s tim spojenaMania, prod se na ge omladina s celou svoji mladou silou a nadgenirn dala do prace, je za,jiste podpory hodna.

Leto gniho roku totiZ nekolik sokolskkch hnizd potada vetejne cvieeni, v cemz je zahrnut sjezd Sokolske Obce v Clevelandu, 'Zupni slat 2upy pacificke v Los Angeles a koneene na g Zupni slat v Dallas, a v roce 1951 Slat Americke Sokolske Obce v Chicagu, a jelikoZ" nage jednota neni v takovem finandnim stavu, aby mohla na projektovane podniky (aspoil na natere) vyslat cvieici druZstvo, rozhodla se natimto zptisobem zaloLt si se zvlagtni fond, aby se mohla podobnkch podniku zneastnit, bez zateZovani jednoty. treel zanste chvaly Tedy sestry a bratti a ptiznivci, nezklamejme jejlch dobrou villi a nadgeni, s jakkm se do prace dali, a dostavme se v poetu co nejvet gim do Sokolovny na Kostohryz Road ye etvrtek dne 12 Jedna, v 7:30 rod. veeer. Na zdar!

F. Vesely, jed.

P. S.: Nadilku va,noeni popisovat nemuslin, neb ses. Elznerova jiz o ni podala zpravu, a jak mi tekla, bude pry psat Casten. Tak pane Bole jen hou gi) a vetgi kapky. ) • 070 ° ( Rad Karel Hayheck, dislo 4. liallettsville, Texas.

Tak me Lady mate po del gim Case, neb jest tomu jiZ" hodne dayno co jsem naposled psala a tak jak se v geci mate? Svatky vanoeni mama v minulosti a my jsme je odbyli St'asthe v kruhu svkch ditek, vgichni ye zdravi a novk rok 1950 to same. 0 jak se nam zas ukale ten novk, pro nektere smuthe jak jest to v kaMem roce smutne, vesele, zle a dobre, musi to bkt michane, neb kdyby bylo v2dycky dobte, tak by ten svet byl je gte vie naritby, neb jest to stejne ukolebane na v gecky strany.

Musim se yarn take pochvalit, ze jsem aTula dobrotu, neb me nechal Mikulas u r,w, eno tado pinici pero co darek na "krismus”, za coz pekne na gemu i-adu dekuji a budu se te git, ze na rok dostanu samopsaci pero a pteji v gem sestram a ctenkm bratriim St'astnk a po:Zehnank rok 1950 a hiednikum, aby se statedne drzeli svoji prate a bratru F. K. Buokovi co ptedsedovi gratuluji, neb on jest koken nageho tadu.

Abych napsala new o nagem tadu, nevim nieeho, neb jsem minula dye schtze a to skrz zdravi, ale ted' minim jiti 8. led-

V S

WEST, TE

na. Jak se tika, elovek mini a Pan Belt men'. Poda c i mama jak v ten eas ukazuje malo zany, La v gak ptijde, tad' natere zahradky jsou gpatne a tak pro dnegek to bude vgecko, neb nemam nalaclu do psani. Srdeenk pozdrav zasilam nagi ptitelkyni Mr. Jan Pavlieek ve Fairsvill, Tex., neb my se zname kolik let a patiirne do jednoty a bude g-li toto gist, tak napig take dopis do nag eho organu, neb ve spojeni je sila, eim vice dopish, tim 'ape. Nase SPJST jest rozsahla daleko giroko a tak v dopisovani se dovime jak a co a jeden o druhkm.

Pro dne gek konehn se srdeenkm pozdra,vem a ptanim v geho dobra na v gecky a pro vgecky, nagi cele Jednoty v roku 1950.

Znarnenam se s Panem Bohem, Anna Klekarova, dopisovatelka. ) • ele • (Snook, Texas.

V lednove schuzi tadu Slovak Cis. 9.

SPJST byli zvoleni nasledunci pro rok 1950: Ptedseda Oscar Slovadek, mistoptedseda Ernest Jakubik, tajemnik J. T. Skrabanek, freetnik Richard Junek, pokladnik Fr. L. Jakubik. Ueetni vkbor Chas. Sebesta, Fr. Jakubik a Jos. Kulhanek. Majetkovk vkloor: J. T. 8krabanek, Ed Jakubik a Chas Sebesta. )3,esolueni vkbpi*: Jos. Jakubik, J. T. 81cratilleic a Jos. Tajemnik nemocenskeho odboru sestra Teresie Fojt. Zapomeli jsme zvolit praporeenika, ktereho pteciseda musi zvolit v pti gti schtizi. Ted' je Vilem Orsak spolkovk praporednik. Poeasi bylo na schnzi dost gpatne, ale navStevit jsme map. dobrou. Mali jsme barbecue zdarma a dosti kejkii a deskkch kolacu. S pozdravem, J. T. 8' krabanek, taj. ) • •T, • ( Baytown, Texas.

Ctena redakce a atenati Vestniku!

Adokoliv t2 je po novem rope, ale ja yam vgem pten to nejlep gi. Tak ten stark rok ode nas s pladern ode gel a ten novk rovne2 s pladem pfi gel. A jak by neplakal, kdyZ za jeho panovani tolik lidskkeh 2ivote si vzal na svedomi a kdyby elovek z kamene tvrdeno srdce mel, tak by plakat musel. Ach jaka, jest to oslava a Bohu dik vzdavank za to vanoeni doby, kdy2 ten lid ted' Zije v zapomenuti a v samara spachu, jen honern a zase honem. Vselicos uz vyglo z mody a take by nic neugkodilo, kdyby ta vanoeni °slava a ten spech vygel z medy, tteba by tech lidskkch 2ivott tolik nepti gio ku zavrahleni a pak place a natikani. A zaroveri i ten stark rok tak plakal velice a ten novk s vet gim pladem ptig el, aI ten stark tata tam kdesi zaeal gramotit a hromobit ta ma rent se zaeala ottasat, a Mica se, 2e i po to nejvetgi boutce slunidko sviti a tak tomu je i dnes co tyto iadky I A ted' je g te tak tro ginku zavadim do to-

a

Ve stkedu, due 11, ledna 1950. ho farmateni aekoliv ja jsem srdce citliveil°, ale tak trog inku tern farrhaErm zd -vidmtucenzavinucoted'farmati dostavaji a jakk pak div. Kdyl ja farmatila dostala jsem za ten peti stony bal baviny nejvice 20 nebo 25 dolart, z toho jsem dada rent, tak prosira mnoho-li pak mi z toho zbylo. Mivala jsem pane kone, ba i v kodaru se vozila a take i pesky chodila. A take jsem vZdycky dogla kam jsem si pfala, a dues jsem dala moji rend do prodeje a pak si take koupim to vozidlo co honem utika a pak neZ po j edu tak ptedem po glu posla at' khoi a hlasi at' se aide khan z cesty, nechte-li tikt zabiti, 2e jedu ja, a zase Nu necham psani, abych snad nekornu neuktivdila, ono kaldernu se nee° libi, nekdo rad 'ate to a druhk zase ne. A take pepti gel jegte na svet ten, aby vyhovel vgem. Co delava na ge dallaska vkmenzdravim Te a n.api g jak se Ti yede, mile ait dosud dobte. S pozdra.vem, Ptimotska, Faninka. ) .I„ • flAd Tioga, dish) 5.

Bratti a sestry! Timto vas uvedomuji, Ze due 15. ledna 1950 budeme mit nagi schtzi, tedy jste Mdani byste se dostavili v hojnem podtu. Snad tit to to poeasi do to doby trochu ustali. Dries, co toto pigu, jest vge pod snehem, vge je zamrzle a do taho zaeina, drobne pr get a ptirnrzat, tak nevim jak to bude dopadat.

Bratr a sestra Wizorkovi na to vyzrali, ti se nam odstehovali do teple krajiny pololU Mexika. Doufam, ze si na nas Cast° vzpomenou jaka zima je u nas.

13ratti a sestry, jestli bude je gte 15. ledna g patne podasi, tak schitze bude o tyden pozden. S bratrskkm pozdravem, Chas He_jnk. )• Taylor, Texas.

Ctena, redakce Vestniku!

No to jsme dostali ppea.si, komu se libi.

Dire 4. Istria dostali pied 'Anent tu zimu, dnes rano bylo zde dolft. na 24. Vge jest jako uvatene v zahradee, misty poprcha, rano zde byla trochu omrzlina, ale zitra ma lakt Jape. Takove podasi je k omrzeni, jen kdyZ je co jist a elovek maze jegte trochu cltodit, ale pied toutozimou jsme oba byli v tom gpatne, ale je gte diky 135,4u, ze to nebylo horSi. No uZ to baviny ncbude tak mnoho jak Joni, neb se buode omezovat. V gak ti velici tez nebudou tolik baviny valit, vzak to udelalo ty dobre ceny klesat. Vgak i zde jak nebyla bavina draha, tak pestovali dobytek, ale kdyz stoupla n.a, 30 a a blizko 40c, tak se pustili do baviny. Takta i s norkama, tak ttetiho roku men 0 pies 50c za libru a tak v gichni se pustili do norek a v loni byly mnohem lacinej gi. U nas byl jeden z Plains a ja mu pravim, zde jest trhane. bavin 23c, on pra y!, to je

7,3 r! -LTedu.

dne 11. ledna-1950.

(lOst,:ygak u nag je clob7i na 14c, zde prvni byla al. 27c a vic. Prato kde je rannejgi bavina, vOy je lepgi cena. Nyni uz jde hore, kdy ti velici ji skoro maji skoupe. non. Tak nevint jak to bride letos, ti mall chudaci maji jen 16 o2 18 okra dovoleno, tak nevim co ti delnici budou delat. Myslim 2e jim daji WPA a to je bude krmit.

Ale•vgal stejne u2 si moc vymY gleli, tot,i2 ti pikovadi. Stale se mluvi, ze v ge musi jit dolri, ale je to co farmati maji na prodej, jak tteba vepii jdou velice doh', u2 jsou od 32 do 37c eisIO prvni, ale u tech malYch 29c. Oni vi, ze je dostanou nejlepgi, nechaji si je jen pro sebe a basta.

No to se zas neco lidu zmarnilo pies ty svatky. Ono to u2 jinak nebude, dokud toho piti bude moc.

Koriatici to dob •e trefili, byli 2. t. m. v Nelsonville u rodiny a ptivezli si klobasy.

V takovy dos je to dobre a chutne. Taky vgecky Kamasovy tarn srdeene pozdravujem a pfejerne jim po2ehnanY rok.

Joe V. Kohutek.

V ncte, ) • 4, Budeme pry miti raj v tomto roce Konsumenti se maji nae twit v tornto roce 1950, Todle zpravy zemedelskeho odboru z Washingtonu. Mame pry k oeekavani levnej gi potraviny, hlavne" vajec -a veptcveho bude pry dosti. Krome to ho fide, kteti kupuji na fiver, budou miti lehei splatkove podminky, ne2 kdykoliv od skoneeni valky. Aby snad lid nemel penez vic ne2 muse pottebovati, president Truman bude se vgemo2ne aby done byly vyggi.

Letos bude pry tolik wyp •oveho na trhu, 2e je budeme moci kupovat za velmi nizke ceny. Ceny vajec pry take hodne sklesnou.

Uhodne pry pohlavi nenarozenYch NemeckY genekolog Wilhelm Witzel, odchova.nec universit v Heildelberku Licsku, podal ye Wiesbadenu v Nemecku zpravu, ze prohlidkcu zraku tehotnYch matek mute uhodnouti pohlavi ceekavanYch novorozeriat. Dostane se mu ptilefltosti, aby toto svoje tvrzeni dokazal.

Plukovnik M. E. Griffin, velitel 79. americ ke generalni nemocnice ve Frankfurtu pozval dra. Witzela, aby padnikl zkou g s tficeti americkYini a spcjeneckYmi-ky nastavajieimi matkami ye zminene nemocnici.

• A, • ( V esl. Teplicich objeven novY pramen Blizko znamYch csl. lazni Teplic jsou velke sklarny. Nejakou dobu pozorovali jeji zamestnanci, 2e do podzemnich stok sklarny .prosakuje voda neznameho vodu. Bylo prcto ureeno vynajit a opravit. Tak byl objeven novY lazeriskY horkY pramen o teplote 53 stuprid, jen odbornici oznacili za velice hodnotnY.

T 1‘T .

Ctrana.

ZesnulY byl dobrSqn 6letleiti, a Po ;linoho roku zastaval Ufad mistopfedsedy u naAeho radu, a raly byl pro dobro nagi' SPJST. Vy pozristali, btidi2 Vain ritechou, 2e 1, my, brat •i a sestry na geho taclu soucitime s Yam' ye Vagem zarmutku a 2aht nad jeho nahlyrn odchOdem.

RESOLITCE SOUSTRASTI. Zesnuly bratte odpotivej v pokoji a test My, nikpsanY resolueni vybor Padu "de- budiz Tvoji pamatce. sk:‘, Den, cis. 95. v Seymorti, Tex., jmeDano v Beevile, Texas, dne 14. prosinnem fadu projevujeme srdeene citenou ce 1949. soustrast, pozastale rodine nad ztratou Charlie E. Hanus, J. P. Nedbalek, Jos. jejich misn2elky a matky a na gi spolu- Koliha ml., resoluani vybor.

Elizabeth Holub, ) • 4, • sestry ktera zemtela v sobotu dne 31. prosince Vykopavka, stareho hrobu 30,000 let.

1949 ye stati 56 let.

Odborna vedecka komise ureila stati Vime, poznAala, rodino, 2e tace nesete hrobu lovce mamuttii, kterY byl nedasno jeji odchod a budi'2 vain ritechou, 2e i my nalezen ye Starem Meste u Uherskeho s vami soucitime ye vagem zarmutku, at' Hradi gte v Oeskoslovensku, od 10 do 30 odpoeiva v pokoji a test budi2 jeji pa- tisic let. Hrob bude celY v sa.drovem obamatce. lu vyzvednut a v pfivodni poloze OeneZa tad OeskY Den eislo 95.: A. J. Fojtik, sen do vedecke laboratote, kde bude roJerome 8umbera a Emil Holub, resolneni zebran a jednotlive easti je gte podrobne vybor. prczkcumany. ) 4, 4, ( ) • 4. • ( Slechticke sidlo tistavem pro piestarle RESOLUCE SOUSTRASTI. V Budigkovicich na Daeieku v CeskoMy, nine psany resolueni vybor radu slovensku pievzal krajskY narodni vYOechoslovan cis. 40. v Hillje, Tex., vyslovujeme poznstale rodine ptimne citenou bor v Jihlave krasnY glechtickY zamek soustrast nad ztratou jejich man2e1a, ot- a da jej nakladem jednoho a pill milionu korun upravit a roz gitit, aby mohl slouce a na geho spolubratra ait jako Ustav pro 50 ptestarlYch a ne John H. Chromaka, tohoto kraje. jenz po kratke nemoci zemi-el dne 15. li- majetnYch obeanri ) • 4, stopadu 1949 a pohtben byl dne 17. listoFotrubni pog ta je dokonaleN. Domaci padu na OSHS htbitove v El Campo, Tetelefon a zavodni rozhlas se scaly ji g saxas., za velke freasti ptatel a znamYch. Odegel nam zase jeden z pionYril jakYch mortejmou vybavou v podnicich a Uiajest mezi nami ji2 malo. Zmineny spolu- dech, av gak pottubni pogty nevi dosud v bratr byl zakladajicim elene-m naseho CSR potdivano v takove mite, jak by si tadu, byl cten a va2en ka2dYm kdo jeho zasluhovala pro svou rychlou a bezpednou dopravu listinneho materialu. Naznal, Uplatnil se nejen ye spolkovem vote, ale i ye vetejnosti. Zastaval ritad o- irodni podnik Tesla odstranil j.12 kresniho kornisate pies 20 rokil. Zajiste nYm zatizenim hlavni poti2e iltivejAiho skvelY rekord. Odchod jeho jest a bude systemu potrubni po g ty (netesnost klapek a pod.). Nova potrubni po gta Tesla 2elen vgemi jeho ptately.

Vime pozristalO rodino, 2e '2a1 nad jeho je zatizena na dvousmernou t. zv. kyvacdchodem jest velkY, ale bucli2 Vam rite- idlovou dopravu jedinYm potrubim s jedchou, 2e i my hluboce 2elime jeho odcho nim motorem, jedinYm dmychadlem a bez budiejeho pamatce. Necht' od- tesnicich klapek. Zatizeni se proto vydu. best ' znaeuje mnohem levnej gi potizovaci cepoeiva v pokoji. nou a lacinej gim i spolehlivejgim provoDano v Hillje, Tex., due 2. ledna 1950.

E. K. Hajdvsky, Writ. Tymel, James zem. ) • 4 • HradeckY, resolueni vybor. ) • et• • ( Nove sladidlo. ChemickY prfanysl vyrabi u2 dalgi dobu rrizna umela sladidla o RESOLUCE SOUSTRASTI. velke sladivosti. Tak na pkiklad Dulci je My, nine podepsany resolueni vybor du Slovan Jinn, eislo 26., timto projevuje- 250krat slad gi nee tepnY cukr, sacharin me jmenem naseho i.adu uplimne cite- je a2 700krat slad gi a peryllartin dokonnou soustrast pozustalYm ditkam s jejich ce o2 dvatisickrat sladsi. Holandske firrodinami, nad ztratou jejich milovaneho me Polack a Schwartz v Zaandamu se podatilo prave vyrobit nove sladidlo, jehoz otce a dededka, a na.S"eho spolubratra sladivost ptedei vic ne2 etyttisickrat slaFrank Trlica, kterY od rids nahle ode gel k veenemu od- divost cukru titinoveho. poeinku dne 11. listopadu 1949 ye stall.

69 rokfi. Pohtben byl dne 13.-listopadu na Ukol 2iyota — zalezi ve zdokonalovani htbitove Evergreen y Skidinore, Texas. sama sebe. — Julius Zeyer.

Strana 12 NIMIHNO111.00INNOWN1111.1.111,24111114.11111111.111111110 ■ 3111111.411111.411111.00, •

B. Zahradnik Brodsky:

Co si Vrabci Povidah vorf.....01111,0.01.0.0.04111•04■ 000.11■0.0.0.111,040111.0410.0 ■ 07,

1.

To je uh osm?"

-13a osm."

-Vida, to uteklo. Musim ua domu. 'Senkyti, mam dva etvrt'aky a housku."

Rambousek sahal do kapsy a zvolna yynclaval zatoeenou nlechutinu, ye 'dere zacinkalo neco drobnYch penez. OpaIrne rortoeil sleek a sch'len hiedal drubne, kter'mi by zaplatil. Petrolejova lampieka, visici na tramu, blikala a tkaslay Ym svetlem polevala nizkou svetnici, Plnou tehkeho koute a dusneho vlhka.

S postele nedaleko neforemnYch, velikYch kachlovYch kamen ozvalo se zavrneni ditete a rozespala genkYtka, sedici na lavici u kamen, spustila zalohene ruce.

Line zivla a gourala se ku posteli, aby chlacholila probuzene dite.

Rambousek sazeje na still penize, plaSe poohledl se po posteli a otevtel Site ()a.

"Uh nas taky to male pobizi," prohodil se slabYm dobrackYm usmevem, chapal se dYmky, aby si znovu zapalil.

"Kam pospicha g ?" optal se ted' sedlak.

Pl'ihrada povyndav svou dtevenku z fist, liluene odplivl na uhnetenou a vy glapahlinu, ktera tvotila podlahu. Bojig se heny?" dodal gkadliye.

To ne,"' ozval se Rambousek clavatne, jako by se bal„ aby na nem nelpele podezteni bazne pied h,enou.

"Tak si dej je gte jeden a pak phjdeme vgichni," Okarriiik vahal a rozpaeite zatekal po svetnici. Nebyl pijak, meluh dost a opravdu rad by byl ua Sel doma. Ale pronesene podezteni jej nutkalo setrvat.

"No, tak tieba jeSte jeden," tekl nalnle odhodlay . "Ale to delamjen k spoleenosti."

A sahal do saeku, aby vyhledal pottebnou Castku.

"Tak je to dobte, ze nas ma g rad," ho Pkihrada. "V gak my na tebe Like drhime, vic neh tva, hena."

"To snad ne," zasmal se Rambousek a pla ge podival se na tvate sousedti, kteti dYmajice sedeli kolem u gpineneho stolu, majice ecrice na lalavach a pied sebou sklinky s kotalkou.

Zdalo se mu, he nejak podivne se u: iklebuji, a cosi neznameho jim zattaslo• 1; bit si vedom nahleho pocitu tisne, nic ACho netail, ale piece jen v to chvili proletlo mu lilavou, he Si nemal davat nalevati vice koralky. Ua mohl iclusat

VESTNIK—WEST,TEXAS domil a za chvili by byl pokojne spal.

Nevedel, he= Ptihrada se gkodolibou radosti pozoroval jeho stisneni. kdy2 genkyt postavil etvrt'ak pted neho, svezl se mu pohled na tvat Ptihradovu. Upil malieko a postaviv sklinku, zarnraeil se.

Zlost se mu najednou rozlila hrdiem Odka glal a na okamhik sklopil "Ptece se ti snad stYska," zaoal Ptihrada zase a Rombouskovi se zdalo, he vgichni ostatni rozumeji posinechu ye slovech tech ukrytemu.

"Co to potad ma g ?" rozIctikl se a poposedl. "Ssem ti snad k sra;chu?"

"I toto," zasmal se Pkihrada ted' na pine kolo. "Koukam se tak na tebe a myslim si, jak jsi dobrak. Dtivi na tobe gtipou, a ty, ma g 1i se okamhik dele v hospode zdrkt, sedi g jako na trni. Jen nechvatej, Gene bez tebe neni smutno.

On a Vojta ji potegi."

Sousede se rozesmali a mezi jejich hrubY smich misi! se pronikavy smich genkYtky, podobnY kdakani slepice bekali, Ze se bude Rarnbousek jeSte vice eertit, ale zmYlili se. Sedel jako pena, v ruce drhel d'mku a oei na Ptihradu vyvalil. Ttebahe bylo ve svetnici pologero, videli, jak zbledl a jak se mu rty ttesou.

Jeho kulata, dobracka, tvat jcvila Uhas, ktery se nesnahil zakrYti. Naptecl jako by ztratil vedomi, kde 3e a co se s nim deje. Nemyslil na nic, jen cosi stragneho jej sviralo a dusilo jej na prsou.

Pak zasvitilo se mu pled oeima, zattas1 se jako tonouci, kterk napina posledni shy, ay vymrgtil se nod viny jej pohlcujici.13clestnY sten vyclrai se mu z hrdla a vyskoeil.

"Co, --- co, --- co jsi povidal?" ktikl /ad-valve, ne ziostne, ale jaksi prosebne, hlasern pinYm plake.

"Ale mle," chlacholil ho Ptihrada, zaleknut nalalou jeho zmenou, "vhdyt' to byl jen hert."

"ZadnY Mit!" ktieel pojat vztekem, kterY jim zmital a opijel, he nevedel, co dela. "Co's to fekl o hone a Vojtovi?

Ty neco vi g , o Cern ja nevirn. Co je to, povidej. Nebo uvidi g, he chytim ten still a rozrnlatim jej na kusy!"

"Ate na posteli sotva ukonegene znovu zaplakalo. Ale genkYkka uh, nedbala.

Popa,dla ji zlost, he Rambousek dite probouzi, a davna, touha vysmati sc mu pied sevzeti, he se nebude do domacich zalektosti RambouskovYch michat.

"Co se tak satanite?" vyjela ostte a postoupivgi as ke stolu, podeptela si huben& boky. "Kdo vas yidi, musi si myslit, he yam snad sousedi ublikh a vy nieem nevite. A to vi kaZdY, byste byl malym ditetem, abyste, nevect61. o co se jedna."

"Pro lasku bohi, co v gichni m!uvite?" zaftpel Rambousek, j r ho2 opustila odvaha, a podeprel se rukou o atd1 "Nevim

Ve stredu, dne 11. ledna 1950. o nieem, pti spaseni da ge sve yam to povidam."

"Je-li mohnd!" podivila se genkYtka a udivene se podivala no sousedech, "To s thn nechci nic mit. At' vain to povi Ptihrada, kdyh o torn meal."

A dochazela nazpet k posteli "Jo, nebudu povidat nic, jell to teknete vy," volal za ni Ptihrada, "mate lepgi vytidilku."

"Vgak vy take mate dobte nodtiznuto," odsekla g enkYtka. "Kdo kagi rozvakil, at' ji dovati."

"Inu, bat se nebudu povedit pravdu," hodil Ptihrada rameny. "Vhdyt' jsme taky s Rambouskem trochu ptatele, a nevi-li opravdu o nieem, bude mu to mile. he se koneene aspori dovi, jak ho demo, vodi za nos. Co pak ty nevi g, ae ti hena drhi s kledinem, s Vojtou?"

"2ena, s Vojtou?" brebtal Rambousek a tehce usedl.

"No, a a hodne day no. Skoro rok. Cela yes o torn vi, smeje se ji n smeje se tobe, he k tomu mlei g a nechava ji s Vojtou chodit po nruzikach. Byla to hanba pro celou yes, protae si o torn giroko daleko povidaji. Chtel jsem a dayno se ti o torn zminit, ale kdyh, jsi Vojtu liZdycky chvalil, jak' je to hodnY a spravedlivY orde, myslil jsem si, nae do toho strkat prsty. Mohna, he o tom da yno vi, povidal jsem east° doma, a k proti tomu nic nema, ttebahe mi to bylo divne, jak' to jsi masky."

Rarnbousek 11)61 oeima na j eho rtech.

Kdyh domluvil, jegte tak chvili sedel a dival se uptene jakoby ztrnule.

"Zena, s Vojtou!" vydechl pc chvili fizkostliye. "A ja nevedel nic, p ie jsem nevedel. Bohe, Bohe je to mohnd, je to pravda?"

"Ba je," ozvala se z kouta genkYkka g kodolibe. "Jen se zeptejte heny. Ona to tuze neschovava. Ja sama jsem se ji jednou tak z poyzdaleei ptala, a baJa jsem se, he bude hubovat. Ale dala se do smichu a- hodila rukou. E co, povidala vesele, ja mine rada nemam a trapit se nebudu. Dokud mlei, je dobte. E-3.2 ptestane, pfljdeme od sebe. Mame r. eeho oba loYt hivi, (Yeti netname a kakly by byl blazon, aby sveta neuhil."

Ted' v gichni &kali, co RambOusek fekne. Zapomneli koutit i pit a divali se, co poene. Bude zutit, anebo se do, do piti? Ztigili se a jenom hrkave tikani clteyenYch hodin pterao yalo ticho.

Rambousek sedel ptikreen, se prsty maelcal do d'mky tabilk a tekal pohleciem pied sebe.

"No tak vida, no tak vida, jaka novina," poyidal po chvili tige, jako by radostnYin hlasem. "Ba, pravda, mame oba dost a proe sveta neukt? Musime pit, abychom brzy dopili. Hodiny utikaji jako

Ve sttedu, dne 11. ledna 1950. voda a ne2 se elovek nadeje, pulnoc je tu."

Vzal sklinku a klidne pil. Jen dobratlko se mu pi•i torn teasly prsty. Pak si zapalil a mocne pokutoval.

Sousede byli na,1113"rm obratern v jeho chovani zaraleni. Oekali hromy a blesky a cn zatim vypadal jako kritatko. Ma, dobrou povahu, napadlo v gem a vedle politovani misil se posmech.

"Utika to, utika," prohodil Koleava, jsa rad, 'Se se v gecko bez kiiku a mrzutosti skoridilo. "Jen co bude masopust za zady, zaenou del gi dni a uS nastanou veselej gi easy. SenkSitko, napigte mi etyry etvrt'aky k tomu ostatnimu. Po nedeli domlatim oyes a jak ho prodam, zaplatim."

"Nic, negkodi," pilkYvla hospodska a prikroeiv gi k &rile tabuli, na ktere ktidou namalovany byly rfizne, jen ji srozumitelne eary a poznamky, zvolna na Iad Koleavtiv ptipisovala novSr dluh.

Mezi tim soused y dopijeli, platili a ledacos 'prohodili, aby se zdalo, ze na veci drive sbehle zapomneli. Ne glo jim to vgak dobte a byli radi, kdy vychazeli ze sine.

Venku na zapraSi podali si ruce, dali si dobrou noc a za, chvili pohltila je trna nakupena, a jako skreend mezi domky.

Bylo po obleve a gpinaya voda zmrzla po cestach a v struhach. Misty za zdi zaveje popelaveho snehu udupaneho a rozglapaneho od deti. Obrysy domkii smuthe a teSce treely do tiny. Tu a tarn zamihlo se v nekterem okenku svetelko, kde drali peti nebo predli. Venku vgak bylo ticho a nem°.

Rambousek, jak vy gel z hospody a se se sousedy se rozloueil, rozbehl se do tmy, nastavuje prsa, aby hodne brzy se prodral a kamsi sally ptichvatal. Utikal, kudy se mu namanulo, piece vgak bez ueeiteho vedomi octl se za chvili pied svSrm statkem, yystreenSrm do sadu. Tu se teprve zastavil a lekl.

Byl jen nekolik krokri od pootevremich dvitek, ted' v gak poeal couvati tie a opatrne, aby nebyl ze dvora pozorovan.

Kdy'S poodegel, zvolna zahnul za statek a dal se do poli. Za stodolou se otoeil a veged na zahradu, pustou a tichou„ zadal prechazeti. Listi, vetry na hroma.dky smetene, gustelo mu pod nohama a chvilemi zachrupal zrnitSr, slits, snip.

Ptes nizka, vrata videl do sveho dvora a tu pozcroval pruh Slutaveho svetla, padajiciho z vVmenka •eina okna.

Tam tedY jsou ty schrizky, glehlo mu hlavou. Proto stara tak east° Vojtu chvalila a nejednou samotnemu hospodati domlouvala, aby jej tuze nehonil, ze je to z gruntu hocinV hoch.

Besdeky se pousmal hoitSfin pocitein, jej v nem rozlile veclonii odkonnuti,

tSTNiK -- WEST, TEXAS

byt' skryte, ktereho se mu od Seny dostalo. Osm let s ni uz ail ve zdanlive shode.

PtiSenil se do Daumenic se slugnou pomod a v jeho jednoduche, vetici dui ustaleno bylo ptesveddeni, Ee tu povede pravidelxV, pokojuk Sivot. Byl pracovitk, skromnSr, SadnSP pijak a karbanik. Nedovedl bYti no.rutiiv3im, at' uS ve chvilich rozkoge jako ye hnevu. K Serie choval se se getrnou laskavosti, popou gteje ji pine vedeni domacnosti a drivetuje ji slepou virou, e v ni neni kiamu jako v nem.

K vlastni hroude lnul silnou laskou, ktera, dovedla ptemoci kaSdou ima yu a omrzelost. Stotarioval se s ni, rozmlouyal v myglenkach s leticimi mraky, konejgivie dopa,dajicim de gtem, vahutim vetru, zaplavou slunce. Vge v nem budilo tisicerS7 ohlas, kterS, mu poskytoval stale latku ku ptemStgleni, zabave. Pravda, Se doma bkval male hovornY, Ze rozmluva jeho tYkala se obyeejne jen hospoolakstvi a poli.

Ale, mrij Boie, cez v torn v gem nevyrosti, neSil a cil sve budoucnosti nehledal? Neposkytovalala-li mu seine v gecko, co mel, byla mu snad nekdy nepritelkyni, tvrdou macechou? Ne, byla mu vim a musila piece — tak si aspori myslil — take Sene bSrti.

Ovsem, nekdy jako vzdalenS, ohlas ozval se v jeho dugi zamlk1S, smutny sten, ze nema deti, ze jeho hospodafstvi po jeho smrti osii a Se jinSr hospodat bude tahnouti brazdu tarn, kde on s radosti proleval pot, ptieirioval se a napinal sily. Ale tento pocit tesknoty vAdy vice ustupoval do pozadi, zatlaeovan starostrin a rostoucirn Yam SeninS7m, kdy uS se vzdaval nadeje na rodinu. Snad piece nekoho najde mezi s yStmi nebo ninSirni piateli, jent bude hospodatstvi jeho tak milovati jako on. t o vge, tyto luzne, mlhove obrazy, s rizkYm sice obzorem, ale pro neho cesvetem jsouci, najednou se rozpt,STlily. Jedine mocne zavanuti neptiznivStch spra y ottaslo jim a vgecko, co jej tegilo, zmizelo. Stal tu sam s vedomim, ze byl klaman, ze byl jen ordeem, tarn kde mel b'ti panem. To, co konal, konal snad pro eloveka, kterS7 nad nim vynikal svou mladosti, telesnou silou. Ztratil doma y, strati! pirdu pod nohama a to tam byla laska k hroude, ktera aS dcsud jej k sobe mocne tahla.

Nerniloval geny sve mocnou laskon, nepfem glel ani o torn, ale piece si na ni u2 zvykl, citil se k ni ptipotan, povaSoval se za tesne slotteeneho s ni. Byla mu mild a vS,dycky hledal v jeji povaze svetie stranky, omlouvaje jeji phyby a poklesky.

A za to ona mu tohle vyvedla. Co ted' Ma, glad se s ni hadat, ma ji tupit, Vojtu vyharlet? Mania irate. Jakrnile se v

Strana 13 ni la ten kvas nasadil, nebude jina. Ja g gi udelat, yytia-tebymohla nbuvet net ho sama, vyeitat, vykrikovat, na celou yes, co jernu v samote bylo tolik trapno. Citil aS mraz pii vzpornince, jak by lido se small, v tlupach rokcvali o nem a jeho Sene, vady nejen na ni, ale i na nein hledali.

Radeji prya odtud, hodne daleko. Tady at' uS to dopadne, jak chce. At' se stara o hospodatstvi, kdo thee. Beztoho by tu pracoval bez chuti a lasky jako stroj a kdo vi, cello by se jeate doekal. Proto jen prye. dim &iv, tim lip. Zitra uS' si bude pa vsi kde kdo vykladat, o 'dem si v hospody povidali, a nesmel by ani Wavy bezpeene vystreit. Hezky v dobrote se s nimi rczejde a radeji new snese, ne2 aby kfik nastal.

OkainSik se zastavil a patril ke dvoru.

Pojednou se odhodlal a zainifil ke vratam. KdyS ve gel mezi dvere, pes Cikan nekolikrate za gtekl, ale potom poznav sveho prina, k nemu ptibehl a poeal .se ttiti kolem jeho nehou. Jindy neoponnnul jej pohladiti, polaskati, ale dues IA jako by mu byl cizi. Sel nev gimave dale k zapraSi a ve gel do sine.

Tu se setkal s Vojtou. Vychkel -od vS7menkatky a Rambouskovi se zdalo,„Se okamSik pied tim klaply d yete u svetnice. To asi 'Sena vracela se z besedy.

Slygeli jej beztoho jit po dvore a rozegli se v eas, aby nevzbudili podezreni. Hnul se v nem vztek- nad tou bidnou hrou, kterou s nim provadeli, ale nerekl Vojtovi nic. Jak obyeejne ve gel do svetnice a spati• Senu u kamen rczsvecovat kabanek.

Byla jen na lehko obleeena, bez gatku a math,' jeji tvar byla rozpalena. Vypadala bosa jegte men gi ne2 ye due a zdala se mu bYti ditetem. 1:Ttle jeji Veto ztracelo se ve stinech, mihotajicich se po svetnici.

Kdy2 mul vegel, jen zlehka poobratila po nem sve gedive, velke del, vroubene eernSrm, silne vystouplYm oboeim. Ted' teprve si sedlak v giml toho podivneho jejiho pohiedu, kteremu druhdy nerozumel. Svitila se v nem naruSiva touha neeem vzru gujicim, veselem, divokem,' a polled ten byl znamkou, Se to neni nedospelo avec, ale Zeno, ktera, neumi ovladat syStch vagni, ktera zyykla pit, z pine eige rozkogi a pro tyto je s to vrhnouti se slepe vst •ic Cemukoliv.

"US jsi doma?" optala se a nutila se do zivani.

"Vidig , Se jdu ptimo ze dvora," rekl trochu pcdraZdene, ale hned se opanoval a ztajil gtiplavou poznamku, ktera mu napadia. "Maminka uz spi?"

"Jegte snad ne, ale lei jiste. Pro'(. ptag?"

(Pekra(i:ovani prigte.)

rana 11:

Fayetteville, r l'exas, 4. leclna 1950.

Cteni bratri a sestry!

TUnto se vain oznamuje, e behem slue prosince 1949 Hlavni nradovna SPJS T v.vpratila pojiSteni po na;:iich zem•elYch bra.trich a sestrach, jak nasiecluje: Umrti e'islo 4709. Br. Albert A. Mikula, obchodnik na ocipainkti, oct taclu San Antonio, eislo 133., zemrel dne 24. listopadu 1949 ye stall 72 let. Do Jednoty pristoupil dne 9. dubna 1916. Certifikat A3370 na $1,000.00.

Umrti eislo 4710. Ses. Buelah Cervenka, na ocIpoeinku, od radu Komensky, Cislo 20., zernrela dne 26. listopadu 1949 ve stati 52 let. Do Jednoty pristoupilo dne 16. dubna 1937. Certifikat B-1796 na $1,000.00.

Umrti eislo 4711. Br. E. F. Reinecker, zamestnanim rolnik, od radu Vesmernost, eislo 68., zemrel dne 26. listopadu 1949 ye stall 56 let. Do Jednoty plistoupil dne 7. dubna 1938. Certifikat C-4411 na $1,000. thurti Oslo 4712. Ses. Pavlina Haddon, zamestnanim hospodyne od radu San Jaunito, eislo 91., zernlela dne 19. listopadu 1549 ye stall 59 let. Do Jednoty pristoupila dne 8. eervence 1917. Certifikat A-15007 na $1,500.00.

Umrti eislo 4713. Br. J. M. Jirasek, zamestnanim obchodnik, od ratio KomenskY, aislo 20., zemrel dne 2. prosince 1949 ye stall 62 let. Do Jednoty pristoupil dne 13. zaici 190$. Certifikat A-6899 na $1,000.

Umrti eislo 4714. Ses. Frances Jarolimek, zamestnanim hospodyne, od radu Ennis, eislo 25., zemtela due 25. listopadu 1949 ye stall 66 let. Do Jednoty pristoupila dne 14. brezna 1920. Certifikat A-7813 na $1,000.00.

Umrti ^islo 4715. Ses. Marie Luka'S, zamestnanLneudano, od radu Pokrok Hourstorm, eislo 88., zemrela dne 4. prosince 1949 ye stari 82 let. Do Jednoty pristoupila dne 19. tijna 1902. Certifikat A-10413 na $500.00.

Umrti cislo 4716. Br. Martin Palla, zamestnanim rolnik, od radu Praha, eislo zemrel dne 6. prosince 1949 ve stall 72 let. Do Jednoty pristoupil dile 21. zali.

1902. Certifikat A-3595 na $1,000.00. eislo 4717. Br. Anton LoveckY, zamestnanim rolnik, od radu 1VloravSti Brat • i, 'Oslo 6., zemrel dne 29. listopadu 1936. Certifikat B-1715 na $500.00.

Umrti eislo 4718. B.". Jos. Bobalik, na, cdpoeinku, od radu Ennis, eislo 25., zemPel dne 11. prosince 1949 ye staki 91 let. Do

'1

1,

'1 ,-,-.... --

1,7777,T, Tr.7,Arl

Jedne! V pristoupil clue 1 cervence 1397.

Certifikat A-1024] na $500,00. flmrti 6sto 4719. Br. Edwin A. Harboth, zamestnanim obchoclnik, ocl radu Jan Hits, eislo 57, zemrel due 15. prosince 1949 ve stall 66 let. Do Jednoty pristoupil clue 6. c- ervr,a 1915, Certifikat A-4151 na $1,000.00.

OvkIrLi 61210 4720. lie. Josef, ,Joneeka, zamestnanim rolnik, ocl radii Primori, eislo 143., zemrel dne 14. prosince 1949 ye stars 81 let. Do Jednoty pristoupil dne 8. listopadu 1903. Certifikat A-2338 na $1,000.00.

Unirti eislo 4721. Ses. Anna Malik, zamestnanim hospodyne, od ratio Hvezda Jitni, eislo 30., zemirela dne 20. prosince 1949 ve stall 77 let. Do Jednoty pristoupila dile 11. kvetna 1913. Certifikat A1289 na $1,000.00. finial eislo 4722. Br. Jerry 1V1otl, zamestnanim rolnik, od radii Cis. 47., Hvezda Texasu, zemrel dne 21. prosince 1949 ye stall 48 let. Do Jednoty pristoupil dne 6. blezna 1921. Certifikaty A-6168 na $1, : -0.a124n$,0.

Umrti aislo 4723. Br. FrantrSek Jirasek, rolnik na odpoeinku, od raclu Pokrok Gainesville, Cislo 101., zemrel dne 21. prosince 1949 ye stall 86 let. Do Jecinoty pristoupil dne 1. cervence 1897. Certifikat A•6234 na $1,000.00. thenrti. eislo 4724. Br. Anton Matula, zamestnanim rolnik, ocl radu Radecky, eislo 109., zemrel dne 13. prosince 1949 y e stall 81 let. Do Jednoty pristoupil dne 8. listopadu 1903. Certifikat Paid-up 766 na $135.00.

Umrti eislo 4725. Ses. Marie Bajer, zamestnanim hospodyne, od radu Jaromir, Cislo 54., zeinrela dne 22. prosince 1949 ye stars 73 let. Do Jednoty pristoupila dne 20. listopadu 1936. Certifikat B-1711 na $500.00.

Hlavni Uradovna SPJST tirnto vyslovuje portlstalyin po techto ze.m •elYch bratrich a sestrach jeji nejhlubk soustrast.

3. F. Chupick, tajemnik Hi. nradovny.

0113EV URANOVE RUDY V MICHIGANU Objeveni uranove rudy, velmi cittlelite suroviny pro vYrobu atemo ye energie, bylo oznarneno v kopcovitYch lesich severniho Michiganu.

Pled rokem byla nalezena uranova ruda v Kanade, severne ocl Sault Ste. Marie a od to cic,by bylo patrano po uraneve rude v Michiganu, al byia nyni nalezena.

Zpravu o objevu teto rudy vydala se svolenjm atomove kornise odboeka jedne nejvetMch ocelarskYch spoleenosti Jones and Laughlin Ore Co. Tined oznamila te2.

Ze zaboene z jara s dolovanim, aby zvede 1a, je-li tam dost rudy, aby se vyplacela.

Oznarneni 0 nalezu bylo zdr'Zeno atomovou komisi, a;'-' bvly urozkoriman3r u-n kazky rudy, ktera je bohata na smolenec

ta

stTeriu, cln;,,, 11. lednn 190 obsahujici uranium. Muhl objevil Filler Hendrickson, prafesor V kolleji Carleton v Northfield, Minn.

Stalo se tak v mesici srpnu, kdO byl Hendrickson ye sluZbach spoleOnosti Jones and Laughlin, Objevil rudu a keky Huron v severozapadni cash ok • esu Baraga, Jo to odlehlo, krajina pokryta hustym lesem. Odbornici v atomove komisi zj istili, ze kov objevenV je znarn pod jmenein uranium oxide neb uranite.

I • 4 • ( Ni0E SPJST POSKYTUJE NASLEDUJICI VYHODNE POJISTENi PRO CELOU RODINU. Vida B. - DoZivotni, ye ktere Men plaplati poplatky aZ do sve smrti.

Vida, C. - 20 lets splacene, Men plati v teto tilde poplatky 20 roku, aetak v padu smrti podpora jest vyplacena, kdykoliv se tato uda.

Vida D. - 15 lets splacene, Men plati jen 15 mkt; vyplata podpory jako ye ttide C poznaeeno.

Vida E. - 10 lets splacene, Men plati jen 10 rokil, s vyplatou innrti jako y e tfidach C a D. Vida F. - 15 lets nadaenl, obnos certifikatu jest vyplacen po 15 letech placeni.

Vida G. - 20 leta nadaeni, obnos certifikatu jest vyplacen po 20 letech placeni.

Vida H. - Vyplacene v 65 letech Glen v teto t •"de plati poplatky a2 do dosaZeni 65 let, Kdy je mu obnos certifikatu vyplacen.

Vida I. - Dvacetilete vyplacene v 60 letech, 'Men v teto tilde plati poplatky po 20 roku a obnos certifikatu se vyplati kdyZ Olen dosahne 60 let stati.

Vida K. - Poplatky plati se do veku 65 let, neZ obnos certifikatu vyplati se aZ po smrti.

Dalgi vyhody k temto pojistkam jsou: 1. Dvojnasobne poj gteni pro pttpad smrti neft'astnou nahodou.

2. Zprateni poplatkfi v plipadu trvaleho zneschopneni Mena.

Detskjr Odbor: Llatni poj gteni do 16 let.

Vida J-C. - fisporny doMvotrii certitikat vyplacen y' ye dvaceti letech, s plr4rn obnosem podpory ve eau 16 let.

Vida J-S. - dvacetileta doMvotni, s pinym obnosem ye veku 5 let.

Vida 3-E. - nadaeni ye veku 18 let, s pinYm obnosem podpory ye veku 5 let.

- nadaeni po dvaceti letech placenf, piny obnos podpory ye veku Dalgi vYbody v Detskem Odboru jsou: 5 let.

Pojiaeni platiciho (Payor Insurance), ochrana tato za mirny mesieni neb roeni poplatek zbavuje. v pkipadu smrti poplatky platiciho, povinnosti dalAiho placeni poplatkil na takto chranenY certifikat, kte • ale prodluZuje vekere hodnoty uvedene.

Ve sttedu, dne 11. ledna 1950.

Strana 15

EDUARD )401EK:

MAL)? tTENAIA, (CAST DRUHA.) Uete me eesky DRUHE CVIeENt

Orlove. stark Mlacleho orla letati. Kdyi se vratili ke hnizdu, nlladk uravil hrde: "J a k je krasne vznaieti se talc viri a vSri a s vysoka hledeti na ce"Poletim," 1ST svet!" rekl pyine, "jeite vsri, povznesu se nade chny a nade vieckor "Let'," piivoloval sta rk vaine, "let' stale vys, ale pamatuj, a musii zase dolii a ie padnei tim nip, Ciro jsi byl vSTi!"

O t e c vypravoval, C- lime6elc je bajka.

V baice zvifata ptici jednaji a mluvi ja ko fide. Maminka easto detem piriporninala pri slovi: "Kdo vysoko nizko pada."

Pfeeti Claneeek nekolikrat hlasite, opig jej do se gitu a popros tatinka, by Ti jej vysvetlil. Nutno, abys v gemu, Oemu se ueig, dobte rozumel S pozdravem STRtOEK MieEK Z AUSTINU. •( ) • SKRITCI Marie Horrid "To je gkoda, ze uz nejsou slckitci, vid', mamo," vzdychla si Mila a optela tvake do dlanieek. "Ja bych je meth, tolik rada!"

"2e negiji? A ja se zrovna na jednoho divam. Tamhle sec4 a juka do okna. JisCe ug je zas krmitko prazdne. . ."

"To neni piece sktitek." "Jakpak ne."

"Ani nemluvi. . ."

"Zato vgak zpiva. Ptaci, to jsou opravdu dobki sktitci. Ogivuji na,ge sady a lesy, zpivaji nain, hubi hmyz, a my si jich za, to ani dust neva gime." A maminka nadrobila no, rnisku housk. "Na, a pekne jim to dones na, krmitko."

"Tarn ti je, mamo, ptaekti!" spraskla Mila rueky, kdyg se vratila. "A ja je odtud ani npvidim, prof jim nenasype g na, okno?"

"Protoge by se ball. Tata jim dal schvalnP krmitko trochu dal. Ale zkusme to. Dame jim trochu i na okno, snad to u g vedi, ze jim neubli gime." A nasypaly na okno hrst drobtrt a maku.

Diouho netrvalo a li g tu byly. Prvni skkorka konadra, ta, co ma bile tvatieky a glutC bkigko. lined za nit modrinka s arodrou eepielcou. Jen jim zobadky skakaly, jak jinn chutnalo. Hdypaic u g nevidely madek!

Kdy2 ptigel Vagik ze gkoly, ten se podivil. "Pojd' honem," pasala Mila, "mame tu sktitky!"

"Jo, skkitky, bude g povidat." Avgak hnedle se i jemu roz gitily oci. Vysedali s Milou u okna a ueili se je znat. Nejvic bylo skkorek, priletely i gede, naderpkter ne babky s eernYmi gateeky na babku.

Pak ptigli penkavy a zyonci, vzacny /101 a nakonec ac od,Ya gil az na okno i velkk

strakapoud. A jednou povida mamina: "Ted' se ani nehYbejte, leti sem opra y -dovksfitemzpaky,vidtean*. si sedl na tkeseri. Stfizlik." Sedl si koneeek vetve. Malinkk l'CZa.VSr ptdeek se zdvi2enkm oca.skem, a neklidne pokloakoval, ale na okno se neod yagil. Dali niu tedy gdibec loje na tte geri Pane, ten mel posviceni! Jen ge mu skkory luj nakonec ukradly a odnesly.

Pak tatinek pkibil kousek loje na sloupek verandy. Ale pti gel v noci kocour a vgechno jim snecil. "Poekej, darebo;" ziobila se maminka, "av gak my na to vkzrajeme!" A zavesila Ittj na provazek tenkou vete y . A to byla podivanal Skkorky se nail zespoda zavesily, zobaly, a houpaly se ptitom a toeily jako diblici.

Nekdy i tii najednou.

A Mila se strachovala: "Neudavi se?

Nezatoei se jim hlavieka?"

"Ty u2 mluvis, jaka na ge babieka," prohlasil Vagik.

Nakonec se naueila chodit na okno Cervenka. Toho sklitka mely deti !ze vsech nejracieji. Pova gte, ze ji Va gik Mt-adil brat z ruky! Jak mu bylo, Iccly g n'ni drobne ptaei drapky sevtely prst a zol. baeek mu t'ukal do dlane, neda se ani poveclet.

Pak jednoho dne se zavrtela skkorka. na tteg ni a zvolala na slunieka. svit', svit'!" OCka ji jen zakila a peki lesklo jako nove. Slunce posle.:111o, v31.3,7 koollo si .1/kg a zaealo hkat. Brzy pak zvonila s vrg ku planieky kosi piseri. Za tYden sktipal uz i g paeek u sve stare. budky. A neg se kdo nadal, vzlet1 jednoti, zrana nad proteigim polem skkivanek a zpival a zpivall A bylo jaro. ) • 4 • ( FILMAitI (EKAJI POMOC OD PHONEVISION ' Hollywood, Cal., 2. ledna. — PhoM' vission je novk vynalez, od ktereho si' potadatele filmu slibuj.i velkou pomoc pro sve pociniky. Vynalez ten umogni deti filmove obrazy po telefonu. Podnii katele oeekavaji, ze vynalez ten umogni rozmnogiti produkci etyknasobne. Takb-' you zpravu pocial E. F. McDonald, pteci--= soda Zenitr Radio Corporation.

McDonald dint° vynalezem je pova7, govan za financniho zachrance fihnoveho prfimyslu, jestli nekdo zanier ten nezhati. S ptistrojem phonevision bude , cena televisa zvk gena asi o $10..

Vynalez ten bude slou giti takto: Zavolate centralku telefonickou a udate vase Cislo telefonu a kterk film toho dne ukazovank si ptejete videti. Az obdr gite fleet za pou givani telefonu, najdete na nem pogadavek dolar za tuto slu gbu. Potadatele tohoto noveho podniku oeekvaji, ze filmove spoldenosti tim rozmnoti sve prijmy asi as a $500,009,000 rOPnO.

Zittarr.

V t Trt:'

'16 '

Noc Jeho

ivota

ROMAN Napsal Zahratinik-Brodsick AINSINHINF0.10.130110,1•:

`Je to zylaStai patron, nerozumim dobre, co v nem je. Ostatne, ten se nos si reZe .sva prkna a tramce a hleda nekoho, kdo by mu varil misto Mabel. Nu, synku, rekli jsme si, co bylo nejCialelitejSi a pajdeme kaZdY po svem zamestnani. Jed' domft a hied' odstraniti v'Sechno podezreni. Kdyby bylo nutno, abychom spolu hovorili, posli nektereho spolehliveho eeledina a napiS, v kolik hcdin a kde budeS". Ja rovna tak ueinim. My dva si rozumime a my dva neustoupime, ze?"

"Souhlasim," prikYvl rozjarene a stiskl pevne jeho ruku.

X. Farman Terner videl Franka odjadeti do. padokovy farmy. Aniz byl synem pozorovan, svkin bystrYm pohledem ho zahied' uhaneti a hned mu bylo jasno, co syn podnika. V prvem okamZiku hnev jim zatetelil, a uZ se chytal uzdy, aby pobidi kone k trysku za synem, ale v zapeti strhl kone a volnYm krokem pokra&oval v objiklee ohrad..At' dela, co chce, na konec se stane, co on, otec urei. TuS11, ze prichazi rozhodna chvile, kdy bude nutno pevne uchopiti otae, aby cela, budova jeho domova se neritila kamsi, kde by ho eekala zkaza. Da yno uZ mel bezdeene vedorni, ze v du gi synove drimaji spodni proudy a zveda se zvlaAtni divokY vzdor ochutnati Zivota podle jeho vlastniho prani. Pozoroval, ze syn se odklonil od jeho zasad a hleda nove cesty. To svet ho tak zkazil, nebylo v nem onoho pevneho zakladu, jakk si On privez1 ze sveho domova, a ztratil eist3i a jasnY nazor na Zivot a jeho deel. Kdyby bYval mel vice deti, byl by leheeji piesel starosti, jeZ mu Frank pasobil.

Ale ye starem Ternerovi byl stale ZivY pocit jihoeeskeho- sedlaka, lnouciho k Ode s temer posvatnou laskou, a pevne Zivotni zasady, ktere byly spojeny s celYm jeho Zivotem a s jeho svedomim.

Nemohl bYti jinkm, neZ byl. eleznou piignlvosti nabyl krasneho majetku, a jeho srdce bYvalo dojato, kdy patril na krasnY svfij majetek. Kdyby bYval mohl aspori polovinu farmy prenesti do Oech, byl by bYval o prekot se ,vracel pod rodne nebe. Nebylo to vSak m oZno, zde uz zapustil sve selske koreny, a east° ye svem premYSleni si ilkal, ze to vytvori malt kousek vlastniho kralovstvi, ve kterern se bude ziti podle starch zasad. Proto tolik Frankovi od mladi o C' echtich povidal, sve nazory a 'Asotni. zkuIle-

at'

717,71*, tr.r./V7',

thichu 57ienonti, mu -ti:"t,'powil valalene Zdalo se, .",!..e ho syn pochopil a ze jcle v jeho Mepejieh, treba,Ze cbeas vyinehdvaly plamenky, ktere prozrazovaly, ze tam uvula hlasi se stare proudy a odbojne se dolacluji prvenstvi. Weellno zmohu, iikal si, jen co syn uzraje a oleni se. AniZ, o torn Frank vedel, dlouho jiZ ohliZel se po vhddne neveste. Tu 1 oracle zdalo se mu, ze na gel, co hledal, ale kdyZ patrol bliZe, byl zkiame.n. F."costo neztracel nadeje a mel pevne pIesvedeeni, ze jednou piece najde, po Com toui.

KdyZ, tYden pozoroval Terezu, reklo mu srdce, ze ma, Ceho si preje. Jenne nechtel hned za'Oinati, aby chvatem vec nepokazil. At' se Tereza i Frank napied seznami a sblili, a ye vhodne chvili zasahne, aby se uskuteenilo jeho davne tcuZeni. Byl by eekal jests do zimy, kdy navSteva pily ho upozornila na hrozici nebezpeeenstvi. Polekal se vySlehnutirn synovy naruZivosti a uminil si, ze rozhodne hned. Odpor synav ho nelekal.

Byl presvedeen, ze ho ovlada, a na konec zlcmi jeho vzdor. A Terezu se nebal, vedel, ze se podda, prOve proto, ze V ni bylo Ceske selstvi Zive, a zdrave a ze syYm rozumem pochopi, jakY je eel jeho prani.

KdyZ ted' vide]. Franks, bez jeho yedomi ujialeti k pile, mel jasne presvedeeni, ze odpor synav je silnejSi, za to mel. Byl Mabel okouzlen a jede ji to Bude-li devee souhlasiti, jiste se cdhodla proveSti svaj fimysl i za cenu aplneho rozvratu s otcem. To by bylo ovSem stra'Slive, ale Terner neztracel ani v torn pripadu hlavy. Dojde ke srake, zmeri sve sily, a bud' povoli syn, nebo at' dojde k rozlomeni pomeru. Ted' kdy je zde Tereza, ye ktere je eista, ternerovska krev, bude farma zachranena. Frankovi da podil a necha ho ziti Zivotem podle jeho chuti, aby si v novem Zivote ulamal sve vzdorne rohy a po Case se kajicne vratil k otci.

Nemel nenavisti k Mabel. Byla mu dosti prijemna a litoval ji jests drive, neZ se csudne vpletla do jeho rodiny. Ale Zenoir jeho syna a matkou priStiho pokoleni na jeho forme nemohla bYti. To by znamenalo zkazu, kdyby jeji krev pronikla do nil Ternera. Je nevychovana, divoce rostla vedle sveho otce, rspustivSiho se a Zijiciho Zivotem potulnYch nevazanch, ktere tak dobie zde poznal. K jejimu obrozeni bylo by treba velike pracea velkle trpelivosti, a jests by nikdy memel jistoty, nevzplane-li ye chvili, kdy se toho nikdo nenadeje. A i kdyby se dala vesti, nebude to uZ krev .predka vaZne se divajici na Zivot a jeho poslani.

Ne, nic takoveho neni mane a piekazi to, rekl si pevne, obraceje kone k farnez

Ve

dne

ledr9. 19A

ini*!, Ted' prominvi .9-Tre7.ou. A potim, se, Fradtk vrati, promluvi s nim. Jasmusi bYti na vSechny strany a take bode, Nesnesl by nejistoty a jeho nepfipouStelo kolisani. Nastala osudova, hodina a to ho musi nalezti pevnelin neoti'eseneho.

S hlavou vzty6enou a s jasnYm pohledem dojel &mil a pousmal se spatilv Terezu Fed domem. PidSla run rave, vhod a okynuv ji na czdrav, dobracky se ttsalad.

"Nechej na chvili s yYch starosti a lao j d' se rnnou," povidal seskakuje s kone. "Frank neni doma, budeme si moci neruSene pohovoriti."

"Nebylo by lepe, abychom svou roznaluvu odlozili o nekolik dni pozdeji," navrhovala tunic, o eem asi chce strYc s ni hovokiti.

"K 'oemu to? Co md, bYti, at' je hued, V tube je take naSe krev, a viS, Zo ners.di chodime dlouho kolem horke kaSe." Poustnala se, davajic mu v ductal za pravdu. I ona byla takova, Zive si vzpomnela, jak naraz zraila sve zasnoubeni a jak se pustila do sveta, aokoliv nikdy dedtim nemela Zadne touhy po cizine.

Ostatne ma strYc pravdu. f?ekne mu pocave, o eem s ni Frank hovoria a co ona soma o tom soudi. Verna str)ici jako vlastnindu otci a byla bezpeena,, ze nebude chtiti nic, co by ji pasobilo bolest.

"Nejak se usmive.A, jako bys vedel.a. co ti chci povidal, kdyZ ve'S'll do svetnice a bezdeene se take rozveselil.

"OvSem, ze vim," prisvedeila. "Main si vziti Franks,."

"On ti to rekl?"

"Ano, rekl mi, o eem jste spolu hovorill a Zadal me, abych mu povolila lhOtu. Dal bud' nektere ;line slow, nebo heekava jeji odpoved'."

"Asi," povidal Se zvlaStnim posmegn'Ym pH torn nejsmeSnejAi, zapomnel pH torn priz yukem. "Ma ted' nachvat, a co je zeptati se otce, co ten tomu rekne. Dnes si jel pro odpoved', myslim, ze za nejakott hodinu bude zde a potcm se clovi o torn ostatnim. Ty si ho, Terezko, vezrneS, Ze?" "BudeS-li si toho Pratt, snad," prisvedeila vaZne. "Vim, prof to Zada g , a ze je to velmi dalelite. OvSem, ze ho nemdm redo, vynasnaZila bych se vSak, abych byla poradnou Zeriou."

"Bohudiky, zbavuje g mne velike starosti," pravil ulcheene. "Nerad bych ti pasobil bclest, a vim, ze to delaS k rime. Ale ver mi, poznal jsem Zivot, diva' jsem se tisickrat non hodne zblizka a presvedeil se, Fe laska prijde tarn, kde je poctivost. To, co mladi Ede laskou nazYvaji, je jen var krve, a jaknoile ten prejde, prejde laska. Ty mi rozumiS, proe o Franks, main starost. Neni uz celYm Ternerem, a Ternerove meli vzdy fi,±2,

17e stredu;dne 11. ledna 1950: • posVatnOu Pacle,ktera je Zivila a na • ktere pracovali. V nejhorgich atiscich byla to zeme, ktera je zachranila. Ty - selske rody, ze kterehe jsme a ty vygli, budou tak dlouho kiti, dokud zastanou verny pride. Nerad bych, aby tato ma pada byla zpronevetena, protobych nerad, aby maj rod zmizel a on by zmizel, kdyby sem nepti gla kena., ktera rozumi, co je to vlastni zeme. Tady v Americe je modlou dolar, ale dolar je kulatY, zakutali se a ptijde vina jinYch di a pohlti vgechno, co &five bYvalo. Nevim, jak bych ti dobte vysvetlil sve azkosti, a prod bych si to ptal ne pouze za netei, ale take za snachu."

Htas se mu chvel a starost mu sedela na eele.

"Dobte ti, strYeku, rozumim a bez bazne ti vyhovim. At' me Frank nema rad, donutim ho, aby si me vaZil. Vynasnakim se bYti jako tva maminka, o kteie ze si dedeeka brala bez Lasky, a piece na -konec zemtela steskem, kdyk dededek umfel."

"Vidi:g, tak tOmu je, prave jsi to u tiodla," p •isveddil radostne. "Chvala Bohu, radostneji budu dYchat. A bude to Frank, ktery mi jednou podekuje. Neehej nas hovotit o samote, on uk je vice Ameridanem, neZ Oechern a nerozumeli byste si dobte. Ja si odbuclu .vgechno sam a teknu ti, s nim take promluviti. Myslim, se by bylo Wipe dnes s nim nemluviti, on seusadi a notom prijde vhodna chvile k dojednani. crJecko bude dobre, volneji se mi dYcha. Red bych vedel, dim se stalo, se rrave Mabel si vybral. Znal ji piece dobte, vi, z jakeho je rodu, a as dosud vZclycky na sebe clrZel. Neal to samo sebon, nejako, dertovina v torn- je."

"Mabel je velmi zajimave devde a nemyslim, se je gpatna. Neni vychovana, a kdyby se dostala do dobrYch rukou, byla by z ni hodna. Sena."

"Vidig, jaka jsi, je gte ji chvalig," durdil se laskave. "Netikam, se by byla spatna, div je, se se nezkazila na to pustine.

Kdo ji vgak ma vychovavat? Frank?

Ten sam pottebuje pevne oteZe. AZ by se ji najedl, utekli by od sebe a kivot oboe by byl zmaien. Moje farma neni vychovavacim Ustavem a Padok nebude mYm ptibuznYm. Ty to tedy vis, se so po ni todi" "Hned veera jsem to zpozoroVala."

"Ja take. Arci, kenske °di jsou bystteja ty ma g bystre COL Inu, jsi Ternercyd.," dodaval s jakousi pYchou. "Dej mi neco jisti, elovek s hladovYm kaludkem nema dosti klidu a ten muslin miti."

Odbehla, aby mu ptedlokila neco k snedku. Byla va.kna a starost se ji honila hlavou. Nebyla si jista, jeclna.-11 dobre, ale jak strYc •ekl, byla .v ni ternerov-

TV11 tsk.771A-- MST -ska krev aldeou, ktera byla nek avahy o lasce. Mela. • radcst, strYc je spokojen, ale piece jen se strachovala, co na konec tekne Frank. Nashim se mu vnucovali nebude. Dostal-li od Mabel urditY slib, bude p •i nem sta.ti, a strYc uz najde nejake vYchodisko.

Nenadala se, k-dyZ s Frankem do Kanady jela, ze vlastne bude jeho nevestou, a nikdy se ji nic takoveho ani nezdalo, Stale se ji zjevovaly, a i ted' nevolany se zjevily odi Dumatovy, ktere ji pritahovaly zvla gtni moci, ktere i plea svou silnou van podlehala. Jedne chvile byla tato ptedstava tak silna, se prestechla otazkou strYccivu, ale on si to vysvetloval Po svem zpasobu jako dasledek navrhu, aby se stala Frankovou Zenon. Je to ptirozene, se ma starost, myslil si blahavolne, ale as se to stane, bude z ni klidna Zeno, a vYborna hospodyne. Celt' okres se podiva, jaka tvrz na jeho fume vyroste a ociola vgem vinam cizoty. Tereza se us potom postara, aby eeska krev se nekazila, a aby se jeji potomci nedopustill chyby, Ceniti se s sizozemci, jako to, bohukel, on sam udelal.

Jedl- s chuti co mu ptedlokila, torn, aby ji jaksi dodal dasu k uklid.neni, vykladal, co na sve objikcice nagel, co bade tteba opraviti a dopiniti, a jak jednou se farma stane malYm velkostatkern, IcterY by nemenil za Zacind panstvi kavalira z tech, na neZ kdysi. se zavisti se dival. Hne y proti Frankovi ho cpougtel a byl si tak jist ye svem srdci dobrYm vYsledkem, se kdyZ zaslechl dusot Frankova kone, pousmal se a na Terezu yYznamne "Irk se vraci z namluv," povidal Aibalsky. "Najdi si nejakou praci venku, promluvim si s nim sam."

"Bud' nan hodnY a nezazlivej mu jeho lasku," za.prosila srdeene. "Kdo vi, neptineslc-li by to i tobe nem dobreho."

"Dobte, dobte, bud' beze strachu, vgak je to maj jedinY syn. On ma ptilig mnoho Lasky a ja ptili g mnoho rozumu, nejak se us domluvime."

Vstal, otoeil se k ni zady, naznaduje, se bude dobte, kdyk odejde. Vy gla tide yen a vklouzla do sve svetnice. Jen se za ni dvete zavrely, kdyk do sine vstu-. poval Frank. Patrave se ohledl po jejieh dvetich a potom oclhodlane vstu. poval do svetnice, kde bezpeene otce Vidal jeho kone venku uvazanebo, a minil, se se vratil z objad'ky.

"Nu tak, jak je na pile?" zadal otec sotva dvere za sebou zavtel. "`Vgechno je tam v potadku," odpovidal, nezakrYvaje prekvapeni,,ze otec o jeho nav gteve vedel.

• "Skoda, se jsi mi netekl, kam jedes, byl bych tam neco vzkazal. Posad' se,

Stiina /name si -Jak jsi •Poeheilil v. Mabel?"

Neopanoval se a s akasem se na otce ohlecil. Vi snad neco? kekla mu Teresa, o dem s ni hovotil? A co mu asi fekla?

Zicst se v nem hnula, ale opanoval se.

"Jak to vi g , se jsem k ni jel?"

"AC Dudes tak start', jako jsem ja, nebucleg se ptati. Dostadi, ze to vim. Vial jsem to tam rano jeti, a vypodital jsem si, prod jsi tarn jel. Mel bych se hnevati, ale netnelo by to a gelu, protoke se take po dobrem srovname. nala ti Mabel slovo?"

Ptekvapeni Frankevo rostlo. Otec dnes hovoiil jinak, zclalo se, jako by us od sveho odporu ustoupil a ptidital to vlivu Terezine. CoZ, aby mu uptimne y gechno tekl? Kdo vi, nepomohl-li by mu, a jeho pomoc by u Padoka zmohl-a vice nek co jineho. Ale bezdeend obava ho zclrovala a chtel jegte zkou geti, jak daleko otcova astupnost sand.

"Nejednalo se o slovo," vytadel se, "ona byla pfekvapena a take Padok je divoch. Vedle takoveho otce t e—rkko made devee se rozhodnouti hned. Ostatne ti chci tick se jsem se nahodu setkal na ceste s Johnem Holmesem a hovotili jsme o torn take. Prave proto, se Tide ho stale uyadeji v souvislost s Mabel, chce bYti glechetnY a usnadniti jeji vysvobozeni z jejiho svizelneho postaveni.

Je ochoten, zlomime-li odpor Padektiv, postoupiti mi velikou ohradu, ma hribata, a pole s chradou sousedici. Myslim; ze to neni pro nas k zahozeni, clavno jik sis ptal ziskati tyto pozemky."

"Slalca, Holmes chysta pro svou dceru veno," povidal polokertovne, polOvaZne. "A nebylo by k zahozeni, jenke ty ses zrninil o torn, se bude nutno larnati odper Padoka y. Podle toho to jako zete rad nevidel a naposledy Mabel take ne."

"Zna g ty pomery a vi g, jak tac° je s nimi jednati. Na to inusi b'ti das. Ostatne mne tolik na torn nezale21. za lepgi, abych si vzal Terezu, poslech nu te. Vgak se budoucnost ukale."

F'armar se nan chvili pozorne zahledel.

Ptekvapovaly ho nahledy Frankovy, se se v jeho slovech skrYva cosi jinehc, tajneho, a prase proto, se si nebyl jist, azkost ho pojala, aby se nedal jak podskoditi.

"To je tak, Franku," povidal zvolna, 'vezmeg-li si Terezu, nic ti nebude budoucnost ukazovati, o to se u2. postaram.

Dali ti podle v geho ko gem, a Frank Terner se nebude sndovati, aby se dokebraval. Vidal jsem to chive hrcleho, /lady to bylo vice, nek ti slu gelo, ale nebranil jsem ti, protcde hrdost je jako gtit, kterY .chrami od pottisneni. Pohrdal bych tebou, kdybys ted' delala opak. Oni to tedy odmitli, ano, ei ne? Chci Vrirnou prisne, od

Strana' 18 "Nu, ano," doznaval narzute.

"Tim je vec doke gena. A kdyby Holmes daval Mabel venem velou svou farmu, at' ji da nekomu jinemu. Ostatne ja, se Padoka na to zeptam. Moral bych se zlobiti, 2e jsi bez meho veclomi a pkimo proti me vdli tenhle pokus konal, ale budi2. Bylo to k neeemu dobre, aspon jsi dostal za vyneenou ze sveho dolaroclrustvi. Ted', doufam, ze jsi zmoudkel, a bude pkistupen moudrYm radam. Hovokil jsem s Terezou, a ona k vuli mne je ochotna, se za tebe provdati."

"To je velmi smutna, ntecha, kdyz si me chce vziti ne k vuli mne, ale prohodil jizlive.

"Nebud' jedovatY, v gak vig, co jsem chtel tim kici, a dekuj Bohu, 2e takove devde dostane g. Za deset let bude velebiti okanaZ1k, kdy ses pro ni rozhodl. Ona neni Mabel, a bude-li tvou 'Zenou, napne vgechny sily, abys nikdy nenakikal, ze sis ji vzal. Nebyla to nahoda, ze sem samo nebe ji sem pkivedlo. Tak tedy jsme vlastne hotovi. Ty jsi dostal kogem, ale zoufat si pro to nebude g, a John Holmes se nebude bati, ze ztrati neco ze sveho majetku, protole Ternerove sve Zeny si nekupuji. Myslim, ze ve etrnacti dnech mute se sna,tek konat, ze?"

"Co zaridi g , vge bude spravne," odpovidal s fise'enou nechuti.

"Bude to take nejspravnej gi. Paton' se ti z hlavy vykouki, co ti dnes v ni ntasobi bolesti. Vyhledej Terezu a domluv se s ni o vecech, o kterYch obvykle si snoubenci sami povidaji. A neekavam, Ze ted' riZ do pily nepajde g, to riZ bych tak lehce nesnesl, jako jsem snesl driegni let."

"Bud' bez starosti, rozmyslim si dobre vydati se takovYm vYkladtim, jako bych byl nedospelY chlapec."

"Pro mne jsi stale takovYm chlapcem, nic se proto neeerti. M bude miti sve deti, vychovavej je pedle svVeh zasad.

Ostatne ti mohu rici, ze jsem celkem s tcbou spokojen. Mag razne chyby, ale ty koneene ma kahlY, ale closucl jsi me vatne nezarmoutil, a doufam, ze i pti gte me nezarmouti g, lee ze by se tva du ge zvrhla. Vklycky, kdykoliv se dOmniva g, ze ti ubliZuji, pomysli si, Ze jsem tvnj otec a ze main na mysli tve dobro. Dovede g -liczmvyhoeti,snaZvyhoetin, budu ti za to vdeeen, a vdeenost otcova mei v Z'ivate k zahozeni."

Byl dojat a Frank pomraeenY a ztenne rozzIol)enV citil jakesi zahanbeni. Byval jincly na sveho otce py gnY, protOZe kamkoiiv prisel, slygel o otci pcuze chvalui Take se mu hlavou naihlo, :"?Jeodpor viastne nic nezmeni a ze kdo vi co se jegte stane.

"Valyt' ti vyhovuji," odpovidal mirneji.

"Pravda, vyhovujeS, ale bylo by mi milej g i, kdybys vyhovoval jaksi srdeeneji.

VtST N K — WEST, TEXAS

flu, snad i to prijde. Jdi odsedlat kone.

Odpoledne pojedeme do ohrad vybrati dobytek pro kupce, eekam je denne a je uz Cas, abychom se ho zbavili. Zbyteene ujida za,sob."

Beze slova vyjel yen, a odsedlav oba kone, pustil je do ohrady a potorn, zaged do spi2e, urizl si kus slaniny a vzav lahe y s vineni vracel se do svetnice.

"Pine jsi na mne nezavolal," vitala ho Tereza, jet zatim vela do svetnice, "byla bych ti svaeinu pkinesla."

"Takhle to take dostaei," odpovidal trochu studene.

"Jsi rozzloben a jsem snad j a toho pflainou?" tazala *se vane. "Mluvil jsi s otcem a bezpochyby se take o mne jednalo, ze?"

"To ti povi otec," vyjel jizlive, ale lined so opanoval a nutil se k Usinevu.

"Mam dues ne gt'astnY den," dodaval jaksi lehoeji. "Napked jsem se stket1 s Padokem, sstarYm blaznem, a otec, vida mne k pile jeti, doma mi udelal kazani. Bude lepe, kdy2 se podrcbim a pfestanu si Zivot otravovati."

"Bude snad dobre, kdy i mezi nami nastane vyjagneni," povidala pkibliZujic se k nenau a divajic se upiene do jeho "Franku, bud' ke mne uptimnY a kekni mi otevkene, jsem-li ti odporna.

V tom pkipade ja sama se postara,m, aby otec upustil od myalenky na geho sfia,tku. Rczumej mi dobre, proe mu neodporUji. On chce zachovati majetek a svou krev pied zkazou, a ja, ho ehdpu, protoze je ye mne tataz krev. Z lasky k nemu a z lasky k veci jsem projevila ochotu vyhoveti mu a vziti si te. Nemyslig, ze je to take obet', kterou pkinagina?

Jsem snad jind krve net ostatni devea.ta, abych nezatouZila po neeem raclostnejgim a vrcucnej gim? Nemysli Si,jsem si,ze docela bez va gni a bez mladickYch tuZeb, ale ja, je dovedu ovladat a dovedu porueit tam, kde rozum naznaeuje, mam poslechnouti. Vim, ze vedle tebe nenajdu Zadne zaplanuti citu, ze nage manZelstvi bude stkizlive a snad chladne, ale jde, o velikou my glenku, a to mi poskytne nahrady. Snesla bych vedle tebe, kdybys mi projevil nevgimavost a lhosteJnost, nesnesla bych v gak, kdybys mi naznaeil, Pe mnou opovrhuje g. Proto, jako muZ, mluv pra,vdu. Co nine kekneg, zustane mYm tajemstyim, a neprispejili ti, jiste proti tobe otce nepostvu. Celt' Zivot je prili g va2Zna vec a proto take se Ilan va2ne divej a mluv, dokud jo cas.

Prestal se jizlive usmivati a jeho eej jevil vzrugeni.

"Nechapu, jak mutes i ty opa,kovati, co stale od otce sly gim, ze zachovani pudy je nejsvetel gi povinnosti, za kterou nutno pkinaSeti nejvet gi ()heti. Co to vlastne je pirda? Co na ni tolik zaleL? Je to vec obchoddu a zisku a kdyby dues se.

Ve stredu, dile 11. ledna 1956. nine naskytla prilOitost vydelati na ni penize, budu ji prodavati se srdcem tak lehkYm, jako kdy prodavame prebytky svych stad. Je naheda, ze mame farmu zde, kde drive iVvala pustina a kdybych vedel, ze rime atesti void, abych se stal ebchodnikem, pujdu za obchodem tre. ba do Ciny. Tak se ja diva,m a tak se, mislim diva kaZdY rozumnY elovek. Jen muj otec stale horuje o zachovani pildy a rodu. Co je rod? Jdi Amerikou a uvidig , ze neni jedine rodiny, aby v ni se nemisila krev nekelika narodt, a prave to miaeni krve vychovalo takovSr zdatnY lid, kterY ovlada celY svet. MC, matka nebyla Oeaka a main ji proto mane ctiti? Kdyby se bYval tenhle ptipad Jiestal, byla by sis jiste naala nejakeho Ameri'Cana, kdovi z jakeho naroda a byla bys s nim stejne at'astna, ba at'astnejk, neti kdy posloucha g otcovy pohadky o zachovanii rodu. Nemara pravdu?"

"Nemag," potkasla energicky hlavou.

"I na ten pripad jsem myslila, ze snad se zde provdam, ale bud' jist, to by to bYval musil bYti Cech, ktereho bych si vzala. Je videti, jak primiaeni cizi krve v tobe umleelo volani povinnosti, kterou nam osud ulozil, chceme 1i zachraniti svuj narod. Tva matka byla dojista ualechtila a yzacnii bytost, ale ona se nenezrodila z chudeho, ale slavneho naroda tveho otce, aby byla mela porozumeni pro velike nkoly, ktere nas oeekasaji.

Jsem jen proste selske devee, ale citim to v kaZdem seem nervu o ITYA net vaechno ostatni musi stati oddanost k yelikYm odkaziim predkii. Vaechno nain naai nepratele vzali: majetek, svobodu, nabolenstvi, ale ptidu sedICkfun nemohli V tete, pude kotvila zaruka vzkfi geni a znovurozkvetu na gi zeme a proto, kdo zrazuje pfidu, zrazuje narod.

Ted' vig, proe si dovedu porueit a prod v sobe ochotne potlaeim v ge, budu-li moci pkispeti k posileni na gi odolnosti a na gi pkigti sily. Pevne vekim, ze v hodine, kdy bude s na gim narodem nejhure, budou to zase ti, kdoZ na Ode pracuji kteri vy ystanou k jeji obrane. Jak bys motel ty, kterY ses zrodil ye svo6ocine zemi, chapati tuto velikou vec? Jdi je g -tejdnouarkmdotechankolik niesipa eti v clejinach eeskelio lidu.

Chlubi-li se Americana, co velikOho konali, ustoupi jiste do pozadi, aZ shiednou, co prodelal naa narod za tisicileti, aezdolan nejstraanejairni ranami osudu a nelistostnYm neptitelem. ftika-1i se: merika Amerieaniam, stejne se kika: Cechy techfun, To je heslo tveho otce a to je take me heslo."

4° Diyil se jeden pacient, kdy, mu pan dolctor oznarnil, .' 2e ma pekne poi:iramocene zdravi.

"Ale to se divim, pane doktore, y'Zdyt' ja si na ne kaZdou chvilku ptipijim!"

e

stiedu, dne 11, ledna 1950.

P.

WEST MAS

OFFICIAL ORGAN CF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF THE STATE OF TEXAS

VESTNI

Strana 19 All contributions, correspondence of liodlie re` porters, biographies, etc.. intended for publication, must be in the hands of the Associate Editor a week before the date of issue.

All communications relatin g to editorial mat. ters of the English Section should be addressed: Associate Editor, 6402 Pra gue Houston 7.

Texas.

POSTMASTER: Send form 3579 with undeliv erable copies to Vestnik Pub. Co. West, Texas.

Office of Supreme Lodge SPJST Fayetteville, Texas January 4, 1950 Dear Brothers and Sisters: You are hereby advised that during the month of December, 1949, the Supreme Lodge, S.P.J.S.T. has paid death benefits due by virtue of certificates issued to the following, deceased, brothers and sisters; to-wit: Death Claim No. 4709. Brother Albert A. Mikule.. Retired groceryman, member of Lodge San Antonio, No. 133, died on November 24, 1949, at age 72. He was admitted into the Order on April 9, 1916. Certificate A-3370 for $1000.00.

Death Claim No. 4710. Sister Buelah Cervenka, retired, member of Lodge Komensky, No. 20, died on November 26, 1949, at age 52. She was admitted into the Order on April 16, 1937. Certificate B-1'796 for $1000.00.

Death Claim No. 4711. Brother E. E. Reinecker, farmer, member of Lodge Vesmernost, No. 68, died on November 28, 1949, at age 56. He was admitted into the Order cn April 7, 1938. Certificate C-4411 for $1000.00.

Death Claim No. 4712. Sister Pavlina Haddon, housewife, member of Lodge San Jacinto, No. 91, died on November 19,1.949, at age 59. She was admitted into the Order on July 8, 1917. Certificate A-15007 for $1500.00.

Death Claim No. 4713. Brother J. -M. Jirasek, merchant, member of Lodge Komensky, No. 20, died on December 2, 1949, at age 62. He was admitted into the Order on September 13, 1908. Certificate A-6899 for $1000.00.

Death Claim No. 4714. Sister Frances Jarolinek, housewife, member of Lodge Ennis, No. 25, died on November 25, 1949, at age 66. She was admitted into the Order on March 14, 1920. Certificate A-3813 for $1000.00.

Death Claim No. 4715. Sister Marie Lukas, occupation not given, member of Lodge Pokrok Houston, No. 88, died December 4, 1949, at age 82. She was admitted into the Order on October 19, 1902. Certificate A-10418 for $500.00.

Death Claim No. 4716. Brother Martin Palla, farmer, member of Lodge Praha.

No. 29, died on December 6, 1949, at age 72. He was admitted into the Order on September 21, 1902. Certificate A-3595 for $1000.00.

Death Claim Nil. 4717. Brother Anton Lovecky, farmer, member of Lodge Moray sti Bratri, No. 6, died on November 29, 1949 at age 66. He was admitted into the Order on November 24, 1936.

Certificate B-1715 for $500.00.

Death Claim No. 4718. Brother Jos. Bobalik, retired, member of Lodge Ennis, No., 25, died December 11, 1949, at age 91. He was admitted into the Order on July 1, 1897. Certificate A-10241 for $500.00. .

Death Claim No. 4719. Brother Edwin A. Harboth, merchant, member of Lodge Jan Hus, No. 57, died on December 15, 1949, at age 66. He was admitted into the Order on June 6, 1915. Certificate A-4151 for $1000.00.

Death Claim No. 4720. Brother Josef Janecka, farmer, member of Lodge P •imori, No. 143, died on December 14, 1949, at age 81. He was admitted into the Order on November 8, 1903. Certificate A-2338 for $1000.00.

Death Claim No. 4721. Sister Anna Malik, housewife, member of Lodge Hvezda Jihu, No. 30, died on December 20, 1949, at age 77. She was admitted into the Order on May 11, 1913. Certificate A-1289 for $1000.00.

Death Claim No. 4722. Brother Jerry Motl, farmer, member of Lodge Hvezda Texasu, No. 47, died on December 21, 1949, at age 48. He was admitted into the Order on March 6, 1921. Certificates A-6168 for $1000.00 and C-1241 for $1000.00.

Death Claim No. 4723. Brother Frantisek Jirasek retired farmer, member of Lodge Pokrok Gainesville, No. 101, died December 21, 1949, at age 86. He was admitted into the Order on July 1, 1897.

Certificate A-6234 for $1000.00.

Death Claim No. 4724. Brother Anton Matula, farmer, member of Lodge Radecky, No. 109, died cn December 13, 1949, at age 81. He was admitted into the Order on November 8, 1903. Certifica te Paid-up No. 766 for $135.00.

Death Claim. No. 4725. Sister Marie Baler, housewife, member of Lodge

Jaromir, No. 54, died on December 22, 1949, at age 73. She was admitted into the Order on November 20, 1936: Certificate B-1711 for $500.00.

To the bereaved relatives of our deceased Brothers and Sisters, the Supreme Lodge, S.P.J.S.T. expresses its heartfelt sympathy.

J. F. Chupick Secretary Supreme Lodge ) • ,T, •

Local Secretaries, Please Notice Secretary of the Supreme Lodge, Brother J. F. Chupick, reports every month the death claims that were paid during the preceding month. One of those report is published on this page of the Vestnik.

Among the seventeen departed members, as listed in the report for December 1949, we find two members who were admitted to the SPJST on July 1, 1897—two charter members of the SPJST. Should we list through all the reports for the twelve months of 1949, we would find that the SPJST lost seven charter members in the last year: Tom Drozda, Lodge 29, in February.

Theresa Simek, Lodge 47, in February.

Jenny Havlik, Lodge 24, in July.

Martin Danchak, Lodge 9, in August.

Thos. Sladcik, Lodge 28, in October.

Jos. Bobalik, Lodge 25, in December.

Fr. Jirasek, Lodge 101, in December.

For more than half a century these departed Brothers and Sisters had been faithful members of our SPJST. They were pioneers for fraternalism and its ideals. They joined the SPJST when the organization was in its infancy.

They had celebrated a while back our golden anniversary.

We appreciate the work they had done for our Order through all those fifty-odd years. It was not always easy to remain a member. It is never easy to pioneer new ideas, hoviever worthy they may be. Without those charter members, and others who came in later, the SPJST could never have become the strong organization that it is today.

Strana 20

VESTNIK—WEST, TEXAS

Ve stiedu, dne

11, ledna 1950.

salesmanship in the country which has p roducing, we at the same time realize t hat everything is changing, including given it so much prestige.

A new kind of salesmanship is need- t he art of securing new members for ed. The salesman of today and tomor- 0 ur SPJST lodges. The amusements are row must be better informed, must be different, the modes of transportation able to state precisely why someone's are changing, the economic requiredollar ought to go for a television set ments are constantly being altered, and, rather than a vacuum cleaner. The 1ikewise, the approach to get new memcompetition today is not only between bers for our lodges is also different. makers of television sets, but between Some ten or fifteen years ago there the makers of television sets and the was little talk about old-age pensions, makers of vacuum cleaners.

Social Security benefits, family income Today's salesman, however, cannot plans, and annuities. These subjects sell more intensively by simply willing are being discussed more and more toit. The hale and hearty drummer will day. Bankers, trust officers, and insurhave to make sway for the professional ance people are working today hand-inmerchandiser. For while in some cases hand to supply information and assistbusiness still believes in the natural- ance to those who come to them in matborn salesman who can sell anything ters of investment, protection, and from adding machines to pogo-sticks, security. Today young mothers—those tests now indicate that special knowl- whom we used to see running bareedge is more 'important than the gen- footed what it seems only yesterday— eral abilit to get one's foot in the door. are asking about plans how to create A salesman must know exactly what funds for the education of their newlyhe is talking about; if he is trying to born.

This is the kind of salesmanship that sell woolens to a clothing manufacturer, he must know and be able to speak has not as yet died in America. But we convincingly of the warp and the woof must stimulate it among our organizers. of his cloth and how durable it is. Such We must develop it where it seems dea salesman also has to be able to talk ficient or lagging. about his competitors' products in the We, too, may profit by thinking about same terms, so that he can truly con- the replacement of those who do not vince the buyer that his company CAN-. care fer the soliciting with new salesNOT afford NOT to buy from him. men from business schools and colleges, Today American business employs young men whO are ambitious to try out some 3,700,000 people in sales work. Of some of the methods that they learned this number a good percentage cannot in the extensive courses in sales engibe trained or retrained to meet the new neering. needs of salesmanship. And at least 600,000 others should be hired to bring A richwidow married a man of moder, the national ratio up to prewar levels. ate means. The honeymoon had Where will all these new salesmen scarcely ended before she began recome from? From the schools and esminding her husband at every turn pecially from the colleges, business that it was her money which was paySince our SPJST organizers are truly hopes. But such a hope is conditioned ing the bills. solicitors of new members and sales- by the fact that for the graduate of Even when friends dropped in for a visit men of life insurance, it appears fit- 1949, salesmanship is not a prestige job; and admired the newlywed's home, ting to publish now and then in the it is still looked upon as a way of fleecthe wife would remark: "Of course, if Vestnik some thoughts and observations ing the poor. Though 40 per cent of it weren't for my money, Henry would regarding effective methods and tactics the class of 1949 picked "sales and mernot be able to afford a place like this." chandising" as their first choice of a One day the husband purchased a telein the art of selling.

America has always been a nation of career, they were primarily interested vision set. His wife examined it and salesmen. Whether fact or fiction, in "sales engineering." said: "It's beautiful. But I don't have While business can find salesmen brassy Americans have apparently been to remind you, Henry, that if it able to sell refrigerators to Eskimos, among the graduates of 1949 who could weren'f for my money, it wouldn't be gold bricks to bankers and the Brooklyn meet their new standards of the well here."

Bridge to any out-of-towner who ad- informed "sales representative," busi- "My dear," replied the harassed husmires it. No American salesman has nessmen, on the other hand, are worband quietly, "I deem it time to tell ever really believed in Emerson's famous ried whether the neophites can ever you, if it weren't for your money, I saying: "If you build a better mouse- really have the old-time huckster's wouldn't be here either." trap, the world will beat a path to your "flair of the game." A salesman, at ) •C door." The American salesman has al- any time, must be a willing and forceWhat are your plans for the future ways known that you have to peddle ful worker, must like to meet and mingle your mousetrap as well; if you don't, a with people, present a neat appearance, of your children? Will you need money to do it? The SPJST edowment policies have imagination and tact. competitor will.

As much as we would like to say that with a premium waiver will place your During the past ten years, however, there has been a decline and fall of all of our SPJST organizers are fully plans on a solid foundation.

We are deeply grateful to those char-I ter members. Only a few of them are left with us. We like to pay tribute to them while they are living. We stand in silence in our lodge meetings when their departure is announced.

We would like to set down here, for all to see, an official announcement by the local secretary or some other competent offiper of the local lodge, few words of tribute to every charter member. It is being done in the Czech Section, but it should also be done in the English. The grandchildren and greatgrandchildren will appreciate it, will read it, and will understand it.

When we list through the English Section of the Vestnik for the year 1949, trying to find a word of tribute or remembrance to the seven charter members, only Brother Martin Danchak, deceased member of Lodge Slovan No. 9, of Caldwell, Texas, had a deserving write-up. Was it some officer of Lodge Slovan that sent it in? Or was it a member or a relative? Anyway, it was sent directly to the printing office, and it was published in the Vestnik, the English part, on September 7. Let's give the credit to the local secretary of Lodge Slovan No. 9, Brother John T. Skrabanek.

Then, too, let us do the same for every one of our charter members when the time comes to announce his departure. Let us do it with the feeling of apereciation that exists in the heart of every SPJST member for those "old timers" who have just left our ranks.

Local secretaries, please, don't overlook this expression of respect. )

Selling is Still an Art

Ve sti.edu , doe 11. ledna 1950.

V t STNiK— WEST, TEXAS

Good Logical Common Sense

Speak Well of His G. I. Insurance.. .

Alert fire insurance men regularly telephone and see their policyowners, suggesting and urging larger coverage to meet increased replacement cost of homes. There isn't much argument against their logic. We all know that replacement costs, construction costs, have practically doubled in the last ten years, with the consequence that the man who wants to protect his home against loss by fire must practically double the coverage. These alert "fire" men have evidently met with a large acceptance from their insureds. At least every one I have talked with has indicated so.

And yet how relatively trivial is the loss of a home, compared with the loss of a life, and the resultant estoppel of income for the family. How much more impottant it is to the man with young children to provide $200.00, or even $100.00 of monthly income to carry them through the acute dependency of childhood, and to have a lump sum for emergency or older years—if he should be removed from the picture. No mother can be a "part time" mother, and do the job effectively. Nor can she be a part time business woman, while attending to her duties as a mother, and be a success at either. Every child is entitled to the complete full-time devoted attention of a mother. Family Income makes that possible regardless of what may happen to the father.

There are no statistics to show how many thousands and tens of thousands of Social Security payments have been lost to those who have earned them, and are entitled to them, because it was necessary for them to go out and get gainful employment. And as a re-. sult—no Social Security. If we want our wives to receive the Social Security Pa yments to which they are entitled (if we are not here) we must safeguard this Social Security income, by applying the necessary additional income.

Stme day I shall ask our attorney, Brother Kacir, to give us his explanation how the Social Security benefits are lost by those who are entitled to the benefits. Inadequate as Social Service benefits are, even those small amounts for which the worker has paid his money can be lost to him or to his family if not protected. ) 4, Other investments ask a dollar and promise three cents. The SPJST asks three cents and actually pays a dollar.

Although it is over a year since the Veteran Administration announced that all National Service Life Insurance policies which had been lapsed over three months could not be reinstated without a physical examination, there are still many veterans which have not put their G. I. insurance back in force.

Since the current dividend has been announced, many procrastinators have taken the necessary steps, but many more veterans seem to be indifferent.

Here is an opportunity for every one of our local organizers to do a real service, if you have a chance and if you believe in life insurance as you preach.

If you can help them with their NSLI now, they probably will be receptive to further discussion of a commercial insurance plan to round out their program.

Every organizer should do all he can to keep veterans sold on NSLI. A veteran who does not think his G. I. insurance is worthwhile is a negative influence against all life insurance. And a veteran who is pleased with his government insurance is a positive influence for life insurance.

Some veterans may have the wrong impression on NSLI reinstatement.

They may think this means that after the deadline, lapsed policies cannot be reinstated.

However, if the premiums have been in default less than three months it is still possible to have the policy reinstated on a "comparative health basis."

To do this, the veteran merely signs a statement that his health is at least as good as it was when he let the policy lapse.

If the premium is in default more than three months, the veteran must take a physical examination.

Here are some other things to remember about reinstatement of NSLI: If the policy was issued on or before Dec. 31, 1945 — it can be reinstated any time within eight years after the date of issue.

If the policy was issued after Dec. 31, 1945, it can be reinstated any time within five years of the date of issue.

When a veteran has "service-connected disabilities" that are less than total in degree he will not be denied reinstatement prior to Jan. 1, 1950.

A veteran can get a free medical examination from a medical officer in active service, a physician of the U.

Straw, 21 Public Health service, or a Veterans Administration physician.

If he wants to have some other reputable physician examine exceptions-that the physician must not be related to him by blood or marriage or be associated with a business that has fi nancial interest in reinstatement of the policy.

The amount of two monthly premiums must accompany an application for reinstatement of NSLI term insurance. For permanent plans the rules are a little different. On these, the veteran must pay all monthly preini:urns in arrears, plus a nominal amount of interest.

In all these contacts you will have the opportunity to develop his confidence in you and your company. When you in you and our company. When you prospect on reinstating his NSLI and keeping it in force, you have developed for yourself an A-1 prospect for additional protection.

1 • .t. • FORT WORTH SOKOL Dear Friends: Well, here we are beginning a new year. The Fort Worth Sokol has started out the new year with new officers. Joe Merlick was elected Pre0dent, Jpe Polasek, Vice-President, Walter Hale. Secretary, Fred Merlick, Treasurer, Anna Milan, Financial Secretary, Czech paper correspondent, Mrs. Frances Jecrnenek, English p.per correspondent, Doris Merlick, Emil Milan, Nacelnik, Frances Milan, Nacelnice. The new officers and Sokol members will meet the fourth Saturday of each month to plan and discuss activities for the Fort Worth Sokol.

To start off the activities for th,e new year the Fort Worth Sokol had a big New Year's dance which was a big success. Later on we will plan picnics, parties, special drillings, dances, etc.

May 1950 be a happy and a prosperous year for everyone.

I'll be writing again soon.

Doris Merlick ) 4 ( An insomnia-sufferer had been told by a doctor: "Take one of these pills.

You'll not only sleep but you'll take a trip. You'll wake 'up in Paris."

Next morning the patient phoned: "Doc. I slept! But no trip. I'm right here at home."

"What color pill did you take?"

• "Yellow."

"Darn!" said the doctor. "I MADE A MISTAKE. I gave you the round trip pill!"

Strang n.

Czechoslovakia Bound., (By S. C. Bundil) Picture in your mind an overgrown boy landing in New York City with two heavy suitcases,- not too much Money, less travel experience and no hotel reservations going thru the city to "Faraway places with strange sounding names."

Expecting someone to meet him at the station, he was disappointed to find I lihself —alone.

It all started because he wanted something. Wanted it bad enough thru the twenty years it had been on his mind so it finally came to pass in June, 1948, by first, needing a vacation, and second, by the enticing letters coming from his kin in Czechoslovakia who were anxious to see what their American relative looked like. Besides, it was a special occasion, for the Sokol, National Athletic organization, was entertaining with an allSokol Rally in Prague, and there would be special fares for the tourists and, visitors under the sponsorship of the American Sokol Union.

It didn't take much allure to sell me on the idea, for I was ripe for it. I got started for the journey by reserving sp ace through the Sokol, on the SS Continental, a cabin liner. Then, wanting to apply for a passport, a bombshell hit the news in which the Czech Government was seized by the Communists.

The clerk of the U. S. Court refused to take my application for a passport. I wrote to the State Department whether or not the department was accepting applications, but I did not get an answer. After four weeks, I again made an effort to apply and this time it was accepted; but not till after two more weeks went by during which time . I had to fill out. questionnaires, bravely faced the camera for passport pictures and arranging for two witnesses vouching for my good behavior.

In the meanwhile, the Sokol Union cancelled sponsorship of the excursion as a result of the dangerous situation. in Czechoslovakia. It appeared to all of us, that the State Department was frowning upon the very idea of anyone wanting to go there at this time. There went the special fares and privileges also. My reservation on the boat was cancelled. I got my check back, but was requested to get in touch with ' the steamship Company direct, that I could go on my own hook. I did.

The company promised me space, but the ship sailed without me, for I didn't

vtler IT I tz

wrni,

have a nport. delayed during which time I was on the fence. Would I or would I not go ?

Oh, me! There was no word from the Department, I had about given up when I received an inquiry from Washington wanting to know if I still wanted to go; everything to aggravate already shattered nerves and to discourage one from going.

I answered "yes", and again tried to get reservations, but by now all passenger liners were completely sold out, and there wouldn't be space till October.

I still didn't know that I would get a passport but, passport or not, I would have a vacation 4nd I made plan for a trip to the Rockies, pretty well disgustipated with the State Department and all. Two days hence I would leave for the mountains, but, no!

That afternoon the postman had me sign on the dotted line and I had my passport in hand: But there was a big matter of a Czech visa which I couldn't get unless accompanied (application) by a U.S. passport. This took two weeks during which I wired my international agent in New York again to try for space. "No space available," he wired batk, "will try for a freighter." I gave him the go ahead sign.

Seven days passed before I had a wire from him again stating he had space for me on MS Molda, a fast Norwegian motor freighter, but leaving in a few days.

Do I accept and can I make it by June, llthth? It looked like I counldn't. My passport and visa had not arrived. I packed my grips just in case, made out my will and testament. and told -my friends "I'll be seeing you if I get back," thinking all these difficulties are bound to cease sometimes. Has not my life been one difficulty after another?

I wouldn't give up yet. So it was a little more than two days before the Molda would leave New York when finally my passport returned with my visa but there was another little matter of a Belgian transit visa to acquire.

I wouldn't have time to tend to that so I first went to the station to ask how quick could I get to New York. I was assured that the train would reach the big city, with only one Change, Friday morning. The Molda was to sail at high noon. Would I be on that wave crusher? Then I registered my passport and letter and sent them flying by air to my agent requesting his assistance in getting my Belgian visa from the Consul there, and assuring him I would arrive by train Friday morning; to be sure to meet me .there.

I like dramas and I used to listen to the "Grand Central Station" on the

Ve Itfedu, (lite • 11.; ledna WO. radio so I was tinder the impression that all trains entering New York converged there. Ima gine my surprise when I found myself in the Great Pennsylvania Station. It is like my new customers, wheh they call for their shoeS they are pleasantly surprised to find them looking like now, with "ohs" and "ahs" and "Ididn't-think-it-could-be - clone" expressions.

Expecting' my agent to meet me, I was disappointed that he was not there.

Feeling he must be somewhere around, I waited, but no agent. Dishonorable thoughts went rampaging in my mind.

More than half an hour went by before I went to the phone booth to call his office. I found out that not all phone books had all the phone numbers listed.

It would happen to me, his could not be found. I got somewhat jittery, not knowing what was ahead of me in this little old New York. But since I was on my second lap of my journey I had to do something.

I made inquiries as to how I could get in touch with the missing agent and, finally, some one suggested personalized phone service. I was learning, and fast.

What was personalized phone service?

I thought. Directions were given me and I started out, dodging the milling throng of people, and weaving here and there in the direction of the service.

After walking what seemed like several blocks and still in the station, I bumped into a fat man which nearly knocked my breath out. You see ; I had let my eyes stray a bit to the left where they admired a snazily dressed individual with the uneveness just in the right places, just like my ladies' invisible halfsoles, smooth and silky. I apologized to the fat man and promised to look where I was going after that.

I set down my grips and took stock of my surroundings. I don't know what I expected to see but I was surprised to perceive two beautiful girls, one blond, one brunette, busily engaged in serious conversation with two men— customers behind an oblong counter, on each side of them a private booth and over the counter in big letters "Personalized Phone Service." The brunette was the friendlier sa I approached her with my

NOTICE! All News for the English Section should be sent directly to: Associate Editor, 6402 Prague Street, Houston 7, Texas.

Ve sti'edu, due 1L 1edna 1950—

VES

W--44

K

WEST,- TEXAS

Strana 23

+

plea for help and stepped into her side a booth on which was the .notice "Change Here,"- Do they wear special of the booth.

It didn't take but two minutes I had clothes to ride the subway? I thought; my man on the phone. I had been and under electric lights were two stiles worrying about the departure of the through which people kept going and Molda. Here it was 11:00 A.M. and I coming, and nearby I could hear the was still in the station. Would I make roar and rumble of a train. I stood it? The agent didn't apologize for not aside until my eyes got used to the dim meeting me. He said something about light and the hurry and scurry lulled a being a busy man; besides, how was he bit before I tried one of the stiles. It to know what station to shadow? But wouldn't move. That apparently was hp allayed my fears of missing my boat. not the place where I should go, I Her sailing was postponed till. Sunday. thought. I saw a gate at a distance What a relief!!! But more worry. I with a policeman guarding it. I strolled would have to come to his office on Wall over to ask if that was the place to get Street for passage ticket. How would I in. "No," he said. "You go back to the syt there? Taxi? "No, just take the stile and drop a nickle in the slot and it suovay express, it will take you near will let you thi.ough." On my way back there." Btit since I am delayed, where I realized what that booth reading am I going to stay? "That may be dif- "Change Here" meant. I saw people ficult, the hotels are pretty well changing money for nickles to drop crowded," he surmised. "Can you help one in the stile. I did that very thing me?" I asked. "Hold the phone a myself and this time it let me through. minute, I have a friend," he said hope Stale tobacco smoke and dust filled fully. The minute seemed like five be- my nostrils as I walked through a 'hallfore I heard his voice again. "I have a way unto a platform and for a while I room for you at the Governor Clinton, just'stood there observing and learning' just two blocks, from the station. Regis- the ways of the underground traffic. ter and leave your baggage and come on I had to know what to do next. Two down here," he ended. trains came, acreeched to a stop and I looked around for a red cap. The were off again. Every few minutes anheavy grips were a pain in the neck but, other one just giving one time to run there were no red caps about. Are they for it; otherwise, it's gone and you have on a strike for higher tips? I thought. to wait for the next one. Although racOh, well I would try to make it myself. ing against time was over for me now, But I got lost trying to find a way but. I took the next one, but before I could Where in the hock was that street? I sit down it was off. So was I —off balseemed to be under lights all the time. ance until I grabbed the rope. The Could somebody tell me? They did, but noisiest the fastest train is the subway, it wasn't the way out. I believe the I thought.

New Yorkers find secret pleasure in I was worried how would I know keeping a greenhorn flustered,I thought. when I reached Wall Street. The train Finally, resting after my exertion car- doesn't have a conductor. But I soon rying the grips, perspiration streaming learned that at every stop is a big sign, down my face, I noticed some people name of the street. But to be sure I going up a stairway. I followed and would reach my destination -I asked my found myself on another floor, the neighbor, "Would this train take me to street floor, I thought. I beelined for Wall Street?" and he replied it wouldn't the daylight in the distance and found but added, "You can change at the third myself in the baggage room. At least stop and it will take you there." From the doorway led to a side street where that experience I learned that I should a kindly policeman offered to help me have taken the "Express" just as my with my grips to the hotel. He got a agent suggested. However, I didn't generous tip. know the difference; but I soon learned After taking a much need bath in my how to ride a subway. room, I made quest for the subway.

On my way back it was fun, All I Hm, subway. Up to this time I had had to do was to watch for my street never seen a subway. Looking for it and get cut in a hurry or I wouldn't did not quiet my nerves a little bit. I get out. Reaching the stiles on my way tried to find it without help but I out I dropped a nickle in the slot. And couldn't see anything that might have as I was going thru, a neatly dressed suggested a subway, so I asked a passer- Jew facing me bawled me out. Said he, by. He grinned, pointed to the side of "Why did you do that? You have a building and said, "There it is." Was wasted a perfectly good nickel. You my face red while I thanked him. don't have to do that going out." I Walking down a flight of stairs, I realized then that for a nickel (now it's came to a level where on one side was a dime) you get a long ride, no bother

with a conductor. The nickel in the slot is your ticket. ( , )•

A Letter from Czechoslovakia.

•

Young Miss Sandra Ann Gaines, of Wichita Falls, sent a CARE package to Czechoslovakia. To anyone needy, for she did not have a relative in Central Europe. It was just an expression of that compassionate heart still found here and there, mostly in the United States.

A child eight years of age received the package. She wished to acknowledge the receipt of the gift, and wrote z. letter--in Slovak. When the letter arrived in Wichita Falls, Miss Sandra Ann was puzzled. She couldn't under, stand a thing the letter said.

Then she remembered our Brother Otto Stehlik, since he is called sometimes Czech, sometimes Czechoslovak. He might help. And he did.

The following is his translation of the letter addressed to young Miss Gaines.

Then he added his comments and observation for Miss Gaines so that—as he put it—"you may have some knowledge of the other people."

He thought that our younger members might enjoy it if published in the English Section.

Presov 17-11-1948 Dear Ann: Hardly know how to begin to write this letter, as I am still a small school girl and in the second grade, attending our National School (Public School) in Preseve, still unable to write very good, therefore, I have asked my Father to write for me on his typewriter; in this way it will be more easy to read. I am sure that you will be surprised to hear from a girl you have never seen and chances are you never will.

This summer Father and I attended the National meet of Sokol at Prague (a gymnastic club, locals being in all towns and villages; their enthusiasm for this sport the same as our own for baseball and foot ball, except it is all gym work), and there from my Aunt Vrozovy, who is in charge of the distribution of "Care" packages, I received a package from you. You cannot appreciate how much pleasure and joy this gift gave me. We still are playing with wonderful toys you sent.

I am 8 years old, have two brothers.

The name of the oldest is Dusanko, goes to school and is iri 4th grade, he is 9 years old and belongs to Sokol and the 'Scouts. Just now it's snowing and we are going sleigh riding. The second

Strana 24 brother is 18 months old, his name 1:.; Dalibor-Sam, lovely boy, walks and is stz,rting to talk. (Her father lost his continuity by going sleigh riding between the descriptions of her two brothers, maybe he just got off the track.)

My Mother attends to the domestic duties, today is her birthday and I bought her a small present. My Father is a state official (but does not say in what capacity). Besides this work he trains the young boys in fire prevention.

I love to go to school and when I learn to write better will write you a letter in my own handwriting. I wish to thank you for your wonderful gift and, when the Government will permit it, I will send you a book printed in our mother tongue (language).

Dear Miss Gaines: Call your attention that the letter is dated Nov. 17, 1948. We write 11/17, 48, they 17-11-48; with them the day comes first. Caution—if you write, don't say anything about politics, she may never get it.

The letter is not in Czech but in the Slovak language. While the languages are nearly the same, most of the words are written a little differently. We would say 'spelled different," but the Slays nor Germans use the spelling system, they write the words as the word or name sounds, called phonetic.

President Theodore Roosevelt, while president, endeavored to get Americans to use the phonetic system, illustrating how certain words should be written (spelled), as follows: "through.—thru; night—nite." If you read; especially later in life, you will see these words spelled the new way, but not too often.

Nor is the letter a verbatim (word for word) translation, for if it were it would not be grammatical and would sound something like the grammar in the following story: A German farmer (in U.S.A.), thinking it was about time to feed his horses, called to his farm hand and said, "throw the horse over the fence some hay." Or maybe it would sound something like what the Swede said in conversation trying to reach agreement as to the pay he would pay: The farm-laborer asked him "How much do you pay?" The Swede said, "$30 a month and you eat yourself; $15 a month and I eat you." Sounds funny, but let's not laugh, because we have our own Hillbillies; to illustrate, in this part of Texas, as you know, we have lots of oil. The oil is found on lands belonging to some small farmers when they get their money they dress up and come to the City, they look like a million dollars. By chance, we know them; in

vflsitntk

Wtet, 217.AS

conversation you ask if th p ir neighbor was in town; their reply, "I aint saw him but heerd his was in town." The Oklahoma Hillbilly has two words that strike me as funny, for IT he says HIT, and for WITHOUT KNOWLEDGE he or she says UNBEKNOWENCE TO ME. There are lots of other stories, to illustrate grammatieal bungling, in fact a good size book could be written. The reason some foreigners talk so poorly is because they translate their thoughts, word for word, which we call verbatim.

The above explanation is written so that you may have some knowledge of the other people.

Otto Stehlik t• • (—.-

way Improvements... .

I^Yg

Highways in U. S. have been neglected since prewar days. Along the travel routes, even in sections of main crosscountry thoroughfares, many roads are old and worn. Most were designed 20 or 30 years ago without provision for speeds that now prevail, or traffic volume of the present. Few cities are equipped with highways designed to permit through traffic to move swiftly, freed of interference from local traffic.

Troubles of car users have grown until a long-term, national improvement program is the only solution, according to the Bureau of Public Roads. The program suggested is one of modernization and widening of present routes, rather than one of extending first-class highways into new areas.

Dangerous curves are a Major hazard that will be dealt with if Congress is willing to spend the money. An average of one dangerous curve nearly every two miles is reported on the federal-aid inter, state-highway system. These roads carry most of the country's through traffic.

Narrow pavement are a cause of danger. About 55 per cent of the 31;800 miles of rural roads in the interstate system are less than 22 feet wide. Yet 22 feet is the minimum width, on modern highways. Autos, trucks and busses are much larger than they used to be and narrow roadways are becoming more hazardous.

Passing a car or truck is abnormally risky because of road faults on one out of every four miles of national highway.

In at least 21,000 places on rural interstate roads, motorists can't see far enough ahead to stop a car going at reasonable speed in time to avoid any dangerous obstruction.

That is a sample list of poor road conditions in the heavily traveled inter-

Ve stIedu, dne 11. ledna state roadS. Safety eXperts estimate that 1,400 lives were lost last year in accidents caused primarily by road hazards.

In cities, traffic congestion is the main trouble. Signals and stop signs slow traffic to an average of 21.'7 miles an hoar.

The remedy for these highway ills, as suggested by the official plan, is not a quick and easy road-rebuilding prograin. The job is too big for that, as planners see it. What they urge instead is a gradual renovation of existing roads over the next 10 to 20 years.

High costs explain why road reconstruction will be slow, at best. The Federal Government will pay 50 per cent of the costs. maybe more, if Congress approves. The Bureau of Roads recommends a higher contribution on interroute improvements because of their importance for defense.

But these roads represent only 1 per cent of rural roads and 2 per cent of city streets. States and cities are burdened with rising repair and expansion costs on all other routes. If they agree to the new program at all, it probably will be on the condition that the Federal Government foots about all of the bill.

The new highways, if plans are accepted, will disappoint motorists who still dream about transcontinental, elevated express days, with no speed iimits.

Superhighways are to be confined to cities for the most part, including suburban areas. Four-lane divided roadways are planned for rural sections only where there is special need, such as at some bridge approaches and at the top of high hills.

City express ways, however, play an important role in the plans for a fast, trunk-line highway system. Planners 1 used to think highways ought to avoid cities. They still say that small towns should be by-passed when possible. But 94 per cent of the traffic approaching a large city wants to go into the city, not around it. So the new idea is to build express ways that will take motorists downtown at 35 to 45 miles an hour or faster.

Rearrangement of city streets will have to occur on a rather startling scale, if the new express ways are built. A hint of the size of that program is given by estimated costs of right of ways for new urban routes. Planners say the land required will cost $1,667,000,000, about a third of the total cost of the improvements in urban areas.

Congress will decide next year whether or not the program ought to begin, and how fast it should proceed. About $150,000,000 a year is being spent now, in federal and local funds, on interstate-

Ve stiedu, drie 11. leclna. 1950. highway improvements. Engineers say that spending ought to rise to more than $500,090,000 a year for 20 years. to bring the highways up to date. ) • 4 •

Let's Look at Your Handwriting With pen and ink—not pencil—write ten or fifteen lines 'on any subject and then sign your name. Please do this as naturally as possible. Now, with your permission, and co-operation, we are ready to analyze your handwriting and determine what it reveals about your personality.

Yes—it is graphology. If you don't believe in graphology, I won't argue with you. But I will suggest that you nevertheless try this experiment for the fun of it. You may find yourself less skeptical when you get done.

At any rate, Doubting Thomas or not, please take your pen in hand at the outset and write those lines. Unless you do sa, you won't find this article very interesting. But if you get that sample in front of you, I guarantee you won't be bored—unless you can somehow manage the extraordinarily difficult feat of being bored with yourself.

Is your writing hard to read? No, you aren't a moron. Many well-educated persons write a horrible hand, as far as legibility is concerned. And yet, if you're a scatter-brain, don't think your writing won't show it! We'll come to that later.

Does your writing ,slant upward on the page and the words seem to rise at the end? You are exuberant and full of good spirits. If your words and lines slant downward, you see mostly the hole in the doughnut. If your letters get a wee bit larger toward the end of your words, you are prone to blurt things out. But if they get smaller and dwindle toward the end, you are tactful and diplomatic.

Do you connect all the letterS in each word together? You're a logical, consistent thinker. With a one-track mind? Quite likely. Joining words together indicates a gift for intensive reasoning and logic, while breaking words up into several parts, especially if some of the letters are in printed formation, reveals frequent flashes of intuition. It presupposes a native intelligence and literary taste.

Are your i dots and t crossings a long way off from their owners? You've a vivid imagination. But when they look like little tents, your mind is penetrating and critical. , If you cross your t's with a line in front that doesn't quite

VEST 1 X — 'WEST, TEXAS get there, you probably don't get there either. If it runs away from the t, you are full of nervous energy and enthusiasm. If this sign is found in vertical writing, -sh-h-h—it may be a nasty temper! is your t crossing wavy, your i dot a tiny line instead of a mere speck? You can laugh at yourself, for you have a fine sense of humor. If you cross your t's with a firm down-slanting stroke, you are a very determined person. And if you don't raise your hand for the return stroke, so that your t looks like a triangle, you are double-crossing yourself a bit, as well as your t. How? By allowing yo•ur sensitive nature to protect your feelings too much. If you cross it with a big extended loop, you're saying plainly, "I'm touchy!"

What kind of a pen do you like to write ,with? You reveal a great deal about yourself by the sort of pen you use. If you like a stub, so that your writing is dark and heavy, you've physical energy to burn, and are vital and materialistic. If you like a very fine pen, you are visionary, less vigorous, an idealist.

Do you write in great big letters, with the result that only a few words can go on a line? You're extravagant and like to do things on a lavish scale. The smaller the writing, the more attention you give to details and the greater your powers of concentration. If you write too, too tiny, and vertical, you'd better snap out of it--before you snap!

If your capitals are quite inflated, you are proud and crave attention. If you fancy them up with curlicues, you have a flair for things melodramatic.

When the lower portion of your capitals is larger than the upper, as in I and L, you are vain regarding your personal appearance. Printed or severe capitals, regardless of size, indicate esthetic qualities.

The larger your capitals are, in proportion to the rest of your writing, the more egotistical you are—even to being a show-off. Which is no worse than being too unassuming, designated by creepmouse capitals that hardly stand out from the small letters. If your capitals are too meek and lowly, you need to find some legitimate means of bolstering your confidence and self-assurance.

The way you sign your name gives others the low-down on what you think of yourself. Is your signature the same size and slant as the balance of your writing? People should, and do, take you at your own face value. Is your signature smaller than the body of y our writing? You are too retiring and

Strana 25 modest, and underestimate your own. value. This does not make for a forceful personality. If it is larger than the rest, you are a positive sort of person.

This points to an innate pride and selfesteem.

To underscore your signature is to proclaim, "Here is a person of significance—applaud him." But don't hang your head. Very likely you're only trying to compensate for an old inferiority complex. If the line is straight and forceful, you are direct and forceful, too. If it is curved and graceful, you have a gracious, charming manner.

And in any group of people, those who stand out from the crowd because of magnetic personalities usually underscore their names or add some flourish that makes the signature unique.

Over a period of years a person's writing will indicate changes of character and tempefament. Children write with a round hand, and if this roundness is still apparent in the writing of an adult it shows a mild, credulous, pliable nature.

When a child, or an adult, writes with a firm steady pressure, he is robust, active and full of animal spirits. If the pressure is light and fine, he is sensitive, impressionable, and less r,obust.

Heavy pressure writers are, as a rule, more inclined toward people and pleasure; light pressure writers toward books and serious study.

Loops are a symbol of emotion. When upper loops on letters such as h, 1 and k are wide and high, you are sensitive and expansive, and allow yourself emotional expression. Actors and musicians usually show this trait in their writing. If the loops are tall but narrow, you are exercising conscious restraint and control. Short upper loops denote practicality. But do you leave off the loop and use only a single line?

You are a quick thinker and are welldeveloped mentally.

Long wide lower loops show love of physical activity, a delight in satisfying physical appetites. Are you an opinonated person? You are pretty sure to make angular lower loops. And if you are protecting a weakness in your makeup, you will curl your lower loops like the tail of a pig. Short loops denote inertia, which may be due to a lack of robustness. Oil—laziness.

Perhaps you have mechanical ability which amounts almost to an art. This faculty may manifest itself in mathematics as well as in handiwork. Then you are the maker of y's that look like 7's and g's that look like 9'ss, which have only a short down-stroke and no loop at all. If you make this kind of a y and g and are seeking a trade or

rd'ron 25 hobby, put that flair for handicraft or fi gures to work.

Da you often print the small letters S, r and a? You have constructive ability and can formulate your own ideas.

Where capitals, too, are printed ''and disconnected, this trait is enhanced.

If you print capitals one time and write them the next, you demonstrate your versatility. Yet variation in the slant of your writing, from time to time, or from word to word, shows emotional instability.

Printed formations of d and e, and often of 1, f and k also, belong primarily to persons of advanced culture. Go made like an 8, has a significance all its own. In any hand, cultured or less so, it shows the capacity to adapt oneself to varying circumstances because of a philosophical slant -on life.

Are you interested in appearances?

You make a broad precise , r. A quick round-cornered r indicates a quick mind that isn't bothered by details or ap- , pearances.

Do you make m's and n's like u's?

You have a keen and critical mind coupled with gentle, yielding emotions.

Roimdness of m's and n's, as was said of all round writing, points to a malleable, childlike nature. M's and n's that are pointed at both top and bottom reveal a sharp, intolerant streak.

In making them as capitals, if the last loop is highest and pointed, you are a domineering person. . small open h, whose two parts don't stick together, reveals that you are altruistic and sympathetic. A highly,, involved-looking capital H indicates a complex nature that can get you into involved situations oftener than anyone else. Of course you are painstaking, but you take the pains in the wrong place!

Now—what have you? All -of these traits fit into a pattern, dove-tailing with and counterbalancing one another.

For this reason, you must balance your total. See if your love of worldly pleasure, shown by long wide lower loops, is balanced by an idealism or spiritual nature, indicated by high wide upper loops. You May love people, shown by a forward flowing hand, but you may sometimes take a sorry way to show it, indicated by tactlessness as revealed in the letters getting larger at the ends of your words.

By and large, pick out the several traits that make your writing different from the copy-book kind you were taught in school, and you will see youi outstanding characteristics. Dig up a specimen of your writing of some years past, and see what the main. changes

V S, T N T Ib — WEST, TEXAS are, Have you gained ground or los it in the development of your person-. ality?

•

4.

A Steel Spring That a y es Different

Whether they drive clocks, run children's toys, or cushion automobile passengers against bumbs in the road, up to now springs have all been alike in one important respect: The more they were compressed, twisted, or, extended, the harder they fought to return to their original dimensions.

Design engineers had always grudgingly accepted this behavior as an 'unavoidable nuisance. Many vainly attempted ta develop a spring Mechanism that would exert a uniform force no matter how much it was deformed. Such an obliging spring would have saved them many weary hours spent racking their brains over the compensating systems of cams, levers, and counterweights used to restrain springs. In a pop-up toaster, for example, the toast would be hurled to the ceiling if the main spring were not checked by an elaborate array of mechanical parts.

It was no wonder that mechanical engineers took notice when the Hunter Spring Co. of Lansdale, Pa., announced a revolutionary new type of spring. This gadget. called the Negator, (pronounced Neg'ator), is a ribbon of metal tightly coiled like a roll of Scotch Tape. As it is unwound it resists like a spring.

But unlike any ordinary spring the Negator can be made to exert the same pull along its entire length. Or, if desired, it can be made to resist strongly at first and then ease up (a negative Spring). The Negator can even be stressed so as to behave like an ordinary spring. spring.

Although the inventor, W. J. Cook, Hunter's prouction chief, did not reveal the details of Negator making, he explained that it was simply a matter of pre-stressing the Metal ribbon. (Any spring metal will do.

This can be done by looping it tightly over a thin rod in order to curl the metal beyond its elastic limit and leave it with a permanent tendency to coil. The smaller the rod, the greater the tendency to coil and the more force necesry to uncoil the Negator. When a Negator is cut into short lengths, each piece curves into a little arch.

By varying the pre-stressing at diferent intervals along the length of the ribbon, Cook is also able to produce practically any combination of positive and negative springiness. At any given

Ve saeclu, drie 11. leetna 1950.

stage of unwindiro r , only the small portion of the metal just being unwound exerts any force Any metal already uncoiled is straight and rigid like a steel surveyor's tape and does not act as a spring.

Used in place of conventional springs, Neg,ators should simplify the design of many machines and gadgets which ordinarily require complex spring-compensating systems.

The Negator is also notable for its compactness. It can be unwound to 50 times its coiled dimensions, whereas the usual extension spring can be stretched to a maximum of about three times its length.

In addition, the Negator can store and deliver approximately twice as much energy as the usual spiral spring.

But the Negator promises to be more than just a spring. If both ends are allowed to coil separately, it can become a clamp. Large clamps of this sort can be used as vices on work benches or as book ends. Small, delicate Negatori may hold earrings in place.

It has also been suggested that rolls of limber pre-stressed metal ribbon be marketed for packaging. Lengths could be snipped off and used to bind cigars or to close small packages.

Although numerous applications for the Negator have occurred to Cook and his associates, he admits: "No one really knows how widely the Negator will influence the future of mechanical design.

But it is obvious, even at this early stage, that a new basic type of mechanical device has appeared, the applications for which are limited only by ingenuity and time."--(Condensed from the July 18, 1949 issue of Newsweek.) )+ •( I was in a crowded elevator in a downtown department store during one of the recent Christmas sales, and standing behind me was a little boy.

"Aren't you afraid your son will be crushed in this crowd?" I asked.

"Not a chance," she replied.

"He bites." ) • 4 BROTHERS and SISTERS, we want you to have your Vestnik. When you have a change in address, please send your change of address to the Supreme Lodge SPJST, Fayetteville, Texas. Don't forget to fill it our like this: I have a new address!

NAME OLD ADDRESS LODGE

NEW ADDRESS Mail to: Supreme Lodge SPJST, Fayetteville, Texas

Ve sttedii, dne 11. ledna 1950.

PATRIARCHA VOLYi•ISKE VETVE ZEMitEL Dne 23. zati 1949 byl ulalen do zeme popel 821eteho volyriskeho eecha Franti§ka gvihovskeho. V nem odeSla eeske Vclyni jedna z nejznamnejSich razo yitYch postav, jejitt vjrznam a phsobeni pterilstalo krajanskY ramec.

FrantiSek gvihovskY byl z rodiny, kterd dala eeske vetvi take jejiho tiskate a novinate Venceslava S' vihovskeho, dneSniho piedsedu tUZ. Rodina .8vihovskjrch byla mezi prvnimi vysterovalci z Holicka, ktefl pti gli do prales0 a teNcou pionYrskou praci promenili lidskou rukou nedoteenjr kraj v bohatou a nadhernou Volyri.

Ovkm FrantiSka nep•ipoutala volyriska, pada. Ohromne Rusko, jeho nova vlast, se kterou spojil sve osudy al do tragickjrch clusledkh, jej lakala nekoneenYmi prosterami, bohatstvim zeme i rozmanitosti jejiho lidu, tvoticiho nejpestfejN smesici narodfx, ktera na svete v jednom statopravnim celku je. Projezdil a prochodil 'Sire kraje Rusi k•Hem kralem.

Jako dvanactiletY chiapec odeSel z domova a vstoupil v (Mega do universitni zahrady jako zahradnickjr /leen. Profesoii studenti si zahy oblibili inteligentniho chlapce, piimo hladovejiciho po vecleni. Poma,hali mu radou i knihami.

Chlapec venoval *Sechen syilj yolnY eas kniham. Mel hluboke znalosti zejmena rusks literatury, ktere se u neho spojovaly v harmonickY celek s osobnimi poznatky z test a toulek, na ktere jej lakalo prave ptedev'Sim poznani novjrch a novjrch lidi.

Tehdy pkiSel atentat na Alexadra IL Rusk monarcha skoneil po prve teroristovou rukou. Tim se vyvrcholilo nihilisticke pojeti spoledenskeho zapasu. Revoluce a povstani byly velmi eastYm zjevem v Rusku,-zylaSte v 19. stoleti, a nikoho neptekvapovaly neustale zapasy carske moci s utiStenYmi narodnostmi a kmeny, ptipadne s bouticimi se sedlaky.

Mlady 8vihovsky byl v ragnem a yjrznamnem ptistavnim meste, jehoZ rust potieboval stale nove delnicke ruce v rostoucim poetu. Universitni studenti se zapojovali do illegalnich politickych krouRil. V devadesatjrch letech ji Z • strhl revolueni proud FrantiSka Svihovskeho zcela s sebou. StYkal se se znamjrmi revoluenimi pracovniky, kteti pozdeji stall, na ptednich mistech v kijnove revoluci. V Nikolajeve byl skin zakladatelem a piedsedou revolueniho krou&u, kterY site mel vjrznamnou ulohu v pozdejAim social/1e demokratickem hnuti, avSak po prozrazeni vynesl svemu zakladateli a p •edsedovi nekolik let vyhnanstvi v nejsevernejAi dasti Ruska.

Po oclpykani trestu se navratil na Vo-

VESTNIX -- WEST, TEXAS lyri, kde se venoval zahradnictvi a kulturni praci mezi krajany. Za dobu jeho neptitomnosti rozkvetla Volyri 150 /addhernymi, bohatYmi vesnicemi. Ceske mlyny, pivovary a tovarny vnaSely na Volyri prfimyslovY ruch a davaly eeskemu Zivlu solidni existeneni zakladnu. Zato narodni uvedomeni upadalo, protoM kulturni Zivot nebyl dostateene rozvinut a zejmena Ceske Skoly chybely. Styk s vlasti byl po strance kulturni nepatrnjr.

FrantiAek Svihovskjr se piipojil k tem, kdo poeali eeskY kulturni 2i yot na Volyrisku organisovat. Dal tomuto dilu k disxsici sve schopnosti, podlokne vzdeznalosti sveta i politickYm rozhledem.

VYbuch prvni rusks revoltice v letech 105 a'Z' 1907 pkinesl prvni fistupky carske re2imu a Ceske *tra y' na Voliny byla umOZnena kulturni prace. Carsky boj proti revolucionatam a snaha likvidovat revolubni hnuti Opine vedly vAak relim k tyrdjim opatienim. Zivoty revolucionaB byly nemilosrdne likvidovany na Sibenici. Tim rostl odpor ruskeho lidu, kterjr se projevoval ye zyjrkne politicks a organisaeni Cinnosti a vybuchoval eastymi stavkami a sralkami s Cetnictvem a vojskem, ktere nabYvaly hrozivYch fo rem v dobach krisi a nezamestnanosti.

FrantiSek 8vihovskS7 byl tehdy mezi terni, na ktere carsta policie nechala t yrde dopadnout svou ruku. V r. 1922 byl opet zateen a odsouzen ke krutemu trestu — yeenemo vyhnanstvi na Sibit. V poutech byl hrain do zeme yeanYch mrazu, odsouzen k doZivotnimu stradani a ptedeasne smrti.

Po peti letech vysvobodila nezkroceneho revolucicnate Velka tijnova revoluce, ktera povalila carskjr re2im a dala tisicum politickych vezrifl, hynoucich ye vyhnanstvi, moZnost k navratu. Mezi nimi se vratil i Frantikk SvirovskY. PMkl na Volyri do chaosu, kterY revoluce, valka, social/1i i narodnostni rozpery mezi Polaky. Ukrajinci, Rusy a Cechy. Valka a revoluce menily piny tohoto uzemi. Ve staljrch bojich byla ztracena yzajemna diivera a elovek stal proti aloveku.

KdyZ se zmocnili Ukrajinci kraje, byl Frantikk 8vibovskS7 zvolen p •edsedou oblastni rady v Rovne. Wren svemu programu podal zavadet reformy, zemena Skolske a hospodatske. Tim proti sobs vzbudil nenavist bohatYch, zejmena statkaft. Hdy g pak novjr napor revoldenich bojh vynesl je k /noel, vydali na nej zatykae s pravem okamZiteho zastteleni.

Zachranil se atekenT v ptestrojeni. Po valce byla Volyri rozdelena mezi SSSR a Polska, ktere bylo s Mad'arskem poslednim statem, kde gentry udrZela politickou moo. SibitskY vyhnanec Svirovskjr byl opet zatden jako nebezpeenY

Strana. 27 bolSevik a odsouzen k smrti. Jen nahoda ho zachranila pied CibenieI. Vytrpel sI vCak sve v polskem kriminale za t'elkYch podminek. Po svem •propuSteni si opet zatidil zahradnictvi blizko Rovna a venovalse kulturnimu a hospodaiskemu povzneseni eeskeho i ukrajinskeho obyvatelstva. Pattil k lidem ykobecne very.

Pak ntiSli N.emci a cela Volyri stala brzy v skrytem i zjevnem odboji proti nim v p •ekvapujicim metitku. Organisaene stmelend a jednot-na aglomerace vyvinula takove sily odporu, Ze pfekvapila neobyeejne vysokym procentem pod zemnich pracovnikil • vojakt. Nebylo rozdilu mezi starYmi a mladjrmi.

FrantiSek SvihovskY byl jiZ 721ety, ale znovu prudce zakolotala boutliva krev.

Nebylo mono stat stranou. Pracoval jako spojka s partyzany. Jeho partiarchalni zjev .s tolstojovskou bradou a dlouhou bilou kStici mu napomahaly. Vypadal jako statik z nekdejSiho, stareh°, carskeho Ruska, nedoteenY socialistickYmi zmenami. Jeho zjev a vek mu byly nejvernejS'imi spojenci. T yrclY Zivot, vyvyhnanstvi. kriminaly a stale. prate do pozdniho veku otuzily telo, ktere dost,alo zdravjr zaklad rodu SvihovskYch, jeho elenove se dcdivaji vysokeho \Telco v telesne i dukni sveZesti. Prato rnohl pkekonavat ve vysokem yeku obtik, ktere byly spojeny s fikolem partyzanske spojky.

Pak p • iSel slavnY navrat volyriskYch dacha do republiky. S nimi se vratil i Frantikk 8vihovskSr a Zil u sveho bratra Venceslava na venkove. Posledni dva roky byly nejklidnejSimi v jeho *vote, bez reolueniho spiklenectvi a 'Zalatil.

NaSel na sklonku sveho Zivota krasnY oddech doma, ye vlasti, kterou jrZ neopusti.

Tulak po giroke Rusi, proletatsky revolucionat, typ hlubokeho a vzdelaneho eloveka pkirozene inteligence, nakolenth°, jeden z patriarchh volyriske yetye a nejstarSich pametnikfi jejich °soda od pionYrskYch zaeatkil do rozkvetu a navratu do vlasti, zustava, na eestnem mists v na gi pained.

(Verna stra'Z.) Sbirka unfeljich drahokani. Zaniestnanci Os. chemickYch zavoclia, i7. p., dali generalissimo J. V. Stalinovi k jeho 70. narozeninam jako dar kasetu se synthetickYmi drahokamy. Na dtevenem podstavci se zasuvkou jsou pod sklapacim vikern z umeleho skla Umaplex ukazky surovin, z nich2 se vychazi pii vYrobe synthetickych drahokamil. Jsou to safirove a rubinove hruSky raznYch velikosti i barev, vybrouSene safirov6 kameny, vybrouSene rubiny, safirova hodinova sklieka a ukazky technickYch vYrobkh ze synthetickYch drahokamil.

Shretta

WRIT, yir.VIA51

2P,

v.Yro i t'esitoslovenski ba pro tropicke zeme I i V posled. obdobi byly u II zavteny rozsahle hos- I !„ pockltske dohody mezi I I, 0. eskoslovenskem a In- I cid, Pakistanem a Bur thou o industrialisaci techto zemi. Zlinska i firma Exico udrZuje Cetne obchodni spojeni s tropickYrni a kolonialnimi zememi. J,sou to za.vody, ktere dodavaji z Oeskoslovenska speeialni zboZi a v pro pagaci sveho podnikani prabi pro tropy vyzveddVaji, Pfed drunou sVetovOu valkou byl v 13rne v Rybatske ulici zalo'Zen podnik pro specialni vYrobu srpit a kos, nyni vedenY pod nazvem Spojene ocelarny. Vyrabeji se to tak zvanO srpy listove, kovane a srpy i kosy pro export do JiZni Aineriky a Afriky. Vyrabeji se zde I zname dlouhe note s rukojeti, zvane "machettes," ktere jsou ureeny vyhradne pro tr yoz,, hlavne do Afriky a JiZni Ameriky na prace pro plantraZe, PouZiva se zde sVetozname ocele z Pol diny huti na Kladne.

Toyama je pine zamestnana objednavkami.

Prvni brnenska a kra lovopoLska strojirna dodava nplite, strojni zatizeni cukrovaril, pivovartl a chladirenske zatizeni pro jatky, mle karny, tokoladovny, skladiSte potravin a za, tizeni urnelYch kluZiSt'. jako jedina tovarna ye sttecint Evrope vyrabt petrolejatska zarizeni a stroje pro rafinerie.

Dodava ve velkem mno 2stvi &lezni6ni vagor.y. V rcce 142 pracovala na ' eleznienich mostech pro Pakistan.

V tomto roce take do- 1 koneila montane clodane pivovartim v Nige- 1 rii a Ugande v Africe.

Odevzdala svemu tee-

41111.

Ve

clne 11. ledna 1950.

C141111.1.111M0911M04011.79.1.-71611-070.1•111,11,Wil,AMINNWIIMID,A1111.14111.41.00.N01.11111.0.1.411M1,01.14/0

e

Poenele Novi, Rok 1950 sprivne Pi edplafte si

CECUIC)SLOV AK Pouze pro

Hove Odberatele

$1.50 na rok.

(Pravidelna cena $1001 1950 jest politickY, volebni rak. iOechoslovak pi ge oteviene, nestranne. techosloyak jest hrdY na velkou iradu dopisovatelii a spolupraeovnikfi. Vyniljte teta nabidky. Do CeskoslovensIta lze piedplatit eechoslovak za $3.00 pro nove odberatele, pravidelna cena $4.50. Zavdeeite se VaSim ptibuznYm a piateltim.

Cechoslovak Publishing Co WEST, TEXAS ,,,,,,,,,,,,.40..,,...00.0...,0w4hipoemmgmw.411104111W0.100...W,og.040.1,14.11.4i.04.60■04•6001000M•0011110■0410.04MWOMPII.M■ 04•11.4MNIOOD0.1.0

Ve stieciu, cine 11. lecina 1950.

fl

DrOstva, meal tvainost vesnice V mnoha, obcich spatrime prostfed na ysi vkusne faenou novostavbu, nejeasteji s napisem. DruS'stevni pradelna, ehlirna, ,,,,Konservaani kuchyri, DetskY utulek. Kulturni jizba a podobne, velmi eetne jsou take

N I 7, --

trine ft0

TX. An

novostavby dritbeLlickj: cli skladigt' na hospodafske stroje, odchoven, vYkrrnern vepfri, moderni staje pro chovnY dobytek, teletniky a jine drldstevni objekty. Tyto nove druMtevni budovy nezmenily jen Vzhled vesnice, ale 1 rnyAleni, praci a celjr ti-

votlasluhou pineho vyuiti mechanisaenich prostredkft postup ne ubYva take telesne •prace, CO se projevuje ziskanim aspori nekolika chvilek denne k peenveji vYchove deti a k sebevNielani. Hospcdarsky a kulturni vzestup na sysi vytvareji jednotne. zetnedelska drterstva.

Proc Trper

TELOCVINA JED. SOKOL Potada

TANECNi ZABAVU V SOBOTU, VEt ER 14e LEDNA f

V Soko1ovn6 3221 N W. Fort Worth, Texas

Dr. Peter Fahrney 1840. 1905

Bolestmi hlavy Zkaiencnn Zaludkem Nezalivnosti Nervosou Plyny a nadkmanim Ztritou spinku a Chuti k jidlu zavinenfrmi zacpou

Zjednejte si rychlou, dokazanou,

Pri do

g

pkijeznnou Ulevu prostiednictvim

e hudb

HOBOKO

KaidY je uctive zvan Zabavnint Vjrborem.

0

Mime a hladce tento poeisrovaci pro. st • edek a ialudeeni annost povzbuzu• jici lek pkivede lin g stieva k einnosti a napomitie jim vyloueiti viznouci odpadky; pomahi vypuditi plyn za. cpy, diva ialudku onenpeijemnfrpocit tepla. Piekvapujici tleinnost lloboko pochizi z valecke formule kteri spo• juje 18 (ne jen jednu neb dve) piirody vlastnich leCivItch bylin, koCinkii a rostlin—tajna formule zdoko• nalena beltem doby 78 let. Ano pro rychlou, doklizanou, piijemnou Ulevu od &rap zacpy opatete si dnel Hob k 0 ve valem sousedstvi aneb lete si pro

Zvlastni Obeznamovaci Nabidku 11 uncova lahev za pou14. $1.00 poslino tovne vyptaceno k valim Nyni pri poatku Noveho Rokit prejeme si zde vysloviti nas srdeenk dik za prizeit a podporu nam udelenou po dobu minuleho roku a zitstasinte v nadeji, ie i v budoucnosti nam bude dovoleno Vam °pet slouilti S pranim fispegnehci a blahodarneho Noveho Roku!

dvei-im.

Odeilete tento kupon "zvlaitni nabidky"—Nynf ❑ Pfiloien jest $1.00 Poilete mne po5tou vyplacene pravidelnou 11 uncovou lahev HOBOKO. ❑ Po g lete na dobirku (C. 0. D.) (poplatek pripoEten). „linen°

ROBERT tERVENKA

Adresa

POZEMKOVE JEDNATELST'Vi

Poltovni itiadovna DR. PETER FAHRNEY & SO nc CO- I

WEST, TEXAS OWNOMPOOMO

4.►0010441116T1000

4100.0411111.41WHOM04.114a411...woliMSO4 ■0

iii414011414004)

Dept, 811-39J 2501 Washington Blvd., Chicago 12,111.

256 Stanley St., Winnipe g , Man., Can. ••■ - •11•01 INIM■

••••• ■••••■• =ON.

.

meld N/MM AINIM

lu nekolik strojnich ci helen, v jihoamerickych statech. Do sagdada dodala valy. Jako vedouci vcd pro vYrobtt strojft pilahkych a pfeklaafskYch zasobuje trhy sta to Ji7ni Ameriky.

Chram v Kalkute zdobi dvou metrova, Socha Fanny Marie — Hvezdy mofske, jak ji v Inciiii nazYvaji z Brna. Dodala ji firma Oldrich Dania a spol. ze Stareho 13rna, ktere, provozuje umelecke i'emeslo chramove vjr -zdobyvicentosmdesat let. So§ky svatYch, z brnenske dilny, kte rd vynika nad vgechny ostatni zavedy toho druhu, najdete po celem svete, v honosnYch katedralach i v zapadlYch venkovskYch kostelich. Jsou posilany na ostrovy v Tichem oceane, stejne jako do Afriky. ' V poslednim obdobi zridil PodparnY spolek civilnich invalicIft v Brne dilny pro vYrobu umelYch vonicich sklenenYch kvetin, kte re vyvaZi take do Indie a Afriky. Voniei sklenene kvetiny jsou nejmodernejM Zeskoslovenskou novinkoU v oboru vYroby sklen'eneho V Af rice ma odbyti g -tekufraimVulkan v Mikulove. Z boskovicke tovarny Minerva po chazeji sici stroje tena nicM ze 2eny v Brazilii, Argentine a ye sti•edni Africe, kam firma sve virrobky dociava. iZajirnavY je Arjrvoj tovarny Bubela a spol.. ye Vsetine, ktera je v kraji zna,ma, pod jmenem "krivaekarna."

Zde se vyrabeji jemne iidcve note, tak zvane krivaky. V RilOdce, Ratiboh, jasence a v jinYch obcich kolem Vsetina vyrabely se tyto note po domacku

Strana 30 pied osmdesati lety.

Takto bylo hlavne v zimnich mesicich zamestnano asi 3,000 lidi, V hostinci "Prosttedni genk" byla originalni "ktivaeska bursa," kde se schazetechto li a obchodnici. V r. 1943 vznikla z tohoto podoreackeho prtiimyslu vet si dilna, z nig potom vz nikla tovarna. Jiz v dobach Rakousko - Uherska vyva&ly se tyto note nejen do zemi evropskych, ale byly oblibeny i v Egypte, Palestine, Indii a JOni A merice. Jejich vYvoz se potom stale zvet goval. Po prvni svetove valce znali /auk ze Vsetina africti negti a Asiate, stejne jako obyvatele Sumatry, Cey lonu a Polynesie. V dibe okupace za druhe svetove valky vyrabely se zde ocelove ptibory pro vybombardovalid Uzemi. Po valce se stare obchodi.i styky opet rychle navazovaly.

To je vSak jen zdomek, ukazka z toho, co oeskoslovenske tovarny Vyrabeji pro kolonialni a tropick4 zeme.

Cetne na ge zavody by mohly psat bonatou historii syYch okhodnich styku s krajinami pod ghavYm sluncem.

A. Pcspigil.

Vynikajici eeskY lekak zachrinil vymirajici Egypt NovY egyptsky vysla nec J. E. Matar bey fined v prvnich dnech po svem prijezdu do Prahy nav gtivil vinohradskY htbitov a vyhledal to hrob v mladem veku pied 25 roky zesnule choti v-yriikajiciho na geho lekate a ueence MUDr. A. Lipy beye, Dr. A. Lipa, rodak z Mestce Kralove, bYval universitnim profesorem v Kahlyfe osobnim lekatem. cgypt

Ve stkedu, dne 11. ledna 1950.

sraAvNE VYRONANA PORIEBNi SLUiltA V hodine Zalu zarmouceni naleznou. Edward Pace pohfebni iistav pohotold k sympatickemu vykizeni nezbytnch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohitu.

Levne ceny jsou nab zasadou.

Adolph D. Pavlieek

Edward Pace

)35 Bankers Mortgage Bldg

Folifebni fedltel Clen S.P.J.S.T. — Telefon 3606 118 N. Fifth St. — Temple, Tex

HOUSTON, TEXAS

PR4VNjK

OD ROKU 1839 NONAT JE

411111MMEEraiainnas.

STALE V TRIIU! Od roku 1914 jest registrovana ve vladni idadovne na patenty.

Jakeho lep giho dukazu o jeji spolehlivosti a ujigteni je zapotrebi? DOKAZTE SI TO SA1VII SOBE — ZKUSTE

Nonat

C. H. ChernoskSi Ka& & Leiikat privnid Temple, Texas

FRAvNis Vyfizuje vakere scudni za.letitosti.

Utadovna: 936 Bankers Mortgage Building, pfes ulici 119. proti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS

Cena, Noat patou 55c a $1.05 R. C. MILLER & CO., ALTADENA.

CALIFORNIA IIINOMOV

ZAB AVY

aNIMI

Ernest J. Hanka

Ms:1u

Privnar

POKROK HOUSTON

Houston, Texas V nedeli 15. ledna John W. Lesikar privnflc Long Theatres Bldg.

2229 Avenue F, — Phone 649 BAY CITY, TEXAS

J. R. Ba6a

V nedeli 22, ledna. - Ray Kienek V nedeli 29. ledna Leon Scarcella ADMISSION 80c TAX INCLUDED 0 zikusky a ob6erstveni navWvnikii jest vYborem postarino.

TEL. VA-0256 1140 ROBBIE ST. Na doptini: 20th and North Main.

VP 7.1ierin, dr e 11. ledn;71 1950.

t

7. N t 1,Z

n jeito civo Manale v teskoslovensku ra. Zdolal syYmi zasa- Prilzkum zjistil, ze klimaticke hy v Egypte zhoubnou pornery na Znojemsko jsou epidemii nilske chale- vhccine pro pestovani mandlovry a provedl to tolik pronikavYch zdravotnic kYch opatfeni, ze je mu piTeitana *Who, be Vent vyber zachranil. egyptske 0byvatelstvo pfed pozvolnYm vymirdnim.

Za tyto zaslohy byl jme novan beyem prvni dy. Je jedinYm beyem slovanske narodnosti.

S. MELKA Sve mlade v Praze zeTelefon VA-'7725 smile choti francouz843 Waverly (Heights) ' skeho ptivodu dal poHOUSTON 7, TEXAS stavit na vinohrad,No. 62-51 skein hrbitove nahrobek, kterY stale budi pozornost eiroke verej nosti a je ji zdoben yen tesk, Likai a Operater ci a kyticemi. Nahro711 Medical Arts Building bek, ozdoba naeich htbitova, je dilem sochaHOUSTON, TEXAS re Rouse. Namely na- Telefon residence: Lehigh 9745 hrobku jsou vesmes Telefon tifadovn y : Pres. 2553 staroegyptske. Je to biih slunce Rah s d yema hady, jeho hlidaei, a postava 2eny s rozkvetlYm lotosem v ru-1 "CeskS, zubni lekal ce, jdouci do podsveti ifiadovna: podat zpravu o smut511 Medical Arts Bldg. ko po zesnulem• Ve Houston, Texas stredu nahrobku je Telephone F-4283 sfinx, nemYm pohle-

teske Rekordy

Heights Record Record Shop

Dr. Chas J. Hollub

Dr. W. W. Mikeska

dem odpovidajici na o tdzku, pros je mrtva 2ena talc mlada a dobra. Po strandch jsou (Iva posvatni brood, skarabeove, ktefi se da vali ye starem Egypte mrty Ym v podpa2i. 0brubu hrobky tvofi po etavy eesti posmrtn:ich scudeil, kterYm ka2c1Y zemrelY Egypt'an musi zadpovidat, zda neobratil a neohrozil tok Nilu. 2ivitele Egypta. Na hrobec je arabskYm pismem a v arabSke keel vytesdn prvni vere koramu, Fran couzskY napis na hrobec hlasd: "Zde odpoeiva radost mai° 2ivota, ma draha Helena.

A. Lipa bey." Nekteri francouzetiny ne znali, tento naps si vy kladaji mylne tak, je to pohiten sam dr.

Lipa. Stalo se, 2e. d

wrmi

niku. zeri-16(.1i31.6k9 referat KNV v Brne venoval znojeMs10 mu okresu ze , sVYch ekolek tisic mandloni, ktere dostanou obce s nejlepeim dociavkovYm pinenim. Pokusy i praxe okazaly, 2e by mohlo jit o velmi nadejny pokus. K merunkam, brcskvim a vinohradOm by se tak iispeene na Znojemsku pojily i mandlonave sally.

Bulharski guina BulharskY gumarensky inamysl se vypracoval pies znaene preka2ky na jeclno z prvnich mist na Balkanskein poloostroy e. Kaueuk se drive dova2e1, nyni se veak tento prilmysl mute easteeme oprit i o domaci surovinu, o syntheticky kaueuk z alkcholu. VYroba se soustked'uje

pacie6ati zdvoilech Wayne no, °bu y. Krorne toho se vyrabeji transmisni remeny, isolatory, pneumatiky a obruee pro auta a mctocykly.

KENDALL ZNAL TEXAS Mezi nejqzna-enejMmi pionSiry Texaso nalezal se prvni americkY vdleenY zpravodaj George Wilkins Kendall, Zalo2i1 easopis v Novem Orledne 'Times-Picayune", v nem2 dopiscval o postupu Santa Fe Expeclice, o ni2 pozdeji napsal knihu a te2 o ce mexicke. Behem mexicke valky zaiidil druh kofiske expres ni dopravy, po ni2 zasilal naroddu vdleene zprdvy. Po skoneeni valky s Mexikem Kendall pfebYval pri Boerne, kcle se stal odbornik v chovu ovci.

RAD POKROK DALLAS Cislo 84, S. P. J. S. T. 2625 Floyd St., Dallas, Texas vas tinito uctive

zve na

TANEtNi ZABAVU V SOBOTU, DNE 14. LEDNA

Hasher's Home Suooly Co.

Vale pfatelske-nabytkov6 obchody Nabytek — Elecktricke pathby. Cokoliv pro vast donaenost 2020 Washington Ave. F.9742 5832 N. Main. — V 41383 5225 Washington Ave - T. 3496 HOUSTON, TEXAS Kupuile •zde Dostanete nejlepit za mene — Botove aneb na mirn6 splatky Vac nspokojeni zaraieno

pii hudbe

Eric Honza Orchestru ✓ PIIIPRAVE; ✓ NEDELI, 5.

'UNORA,

"MAAKARNI" hudba Fr. J. Kubin,

✓ NEDELL 19. iINORA,

5TYRJC8TE

VtROU - (13)

LAVACA CO. ABSTRACT CO. 3. F. BOtKA, feditel

Mama dodivka kdekoll

Vyhotovi abstrakty, vlastnicke pravo, vyilzuje majetkove pojikteni

Poitovni objednavky boa rychle ryfizeny.

ltifadovna nad Peoples State Bank

Otevfeno po veeery a fledge die njednani.

Telefon do fadovny Eislo 5, do residence 63 HALLETTSVILLE, TEXAS

Etrana 32 Lipa, Ziv a zdrav (a bude talc jeke dlouho), stal u hrobu a siykl, jak tu jakYsi mu2 okolostojicim hortive vy kladal, ze je tu pohtben dr. Lipa, ze to byl velkY udenec a lidurml a Ze on, tento vykladajici muZ' mu byl tenkrat, kdyZ umrel, na pohrbu. Jmeno dr. Lipy je dosud v Egypte v Zive pameti, cteno a vaZeno. EgyptskY vyslanec J. E. Matar bey dr. Lipu vyznamenava stalou pozolnosti a actou, stejne jako velkY podet ptatel a pacientti. Rodne jeho mesto mu pied nedavnem vzdalo mimoradnv srdeenY hold pri pkileZitosti jeho 83. narozenin.

Elektricka bodova svatedka na plechy je dues vyhleclavanSim za rizenim kovoobrabeclich .dilen. Novinkou vSalc je, ze mono bodove spojovat i dtevo.

Deje se tak zylaftnim ciruhein umele pryskyrice a elektronkovou pistoli s kratkovinnYm vytitivanim. Dtevo pryskytice se vyhreji v nekolika vtetinach.

Spoijeni timto zpilsobem je rychle, levne a bezpeene. Pistole ma teinnost a'Z do hloubky dvou a pill centimetre.

Narodni podnik Bazar, v nem'Z mono prodat nebo kupovat veci obnokne upottebend nebo zboa partiove, otevrel v Praze pet prodejen. Posledni vc Veteke, kterY je Bazarem nejvetkm. V de' cluich a na Morave je dnes 112Z 46 Bazarti. a jich ptibYt na sto dvacet. Prodejny rodniho podniku Bazar, budou rozkreny o prodejny pojizdne. Ty budou eas od dasu zaji2clet do pohranidi a do jinych odlehlYeh mist.

V t S T N I K WEST, TEXAS

Malf Oznamovatel 1 Mam dobrY tab* nakoukni, kterY jest 3 roky stark — dim stark ti mlepsi. Cena 45c dim stark tim lepsi. Cena 450 libra, pokou vyplacene. C. G. Smutek, Portland, Rt. 1, Tenn.

(2-3p) OrTE Z ' KE 30 Gal. Katie poCame kdekoliv za $18.95 nevyplat end'. HANUS HARDWARE, P. 0, Box 1766, Waco, Texas. dzc.

Orr Pronajme se domek u mesta k bydleni pro menkch deskou rodinu, ktera by rada bud' zelinatila neb v domku jen bydlela a mohla si obdelavat kousek zahradky, mohla mit kravku, slepice a pod. 0 podrobnosti pike na: A. R. Hamusek, Rt. 11, Box 1723, Houston, Texas.

(2) SOKOLSKA, 11114DKA Sestry a bratti!

Zakondili jsme rok nspa'ne prate v naSich telocvidnach.

Byla to vetejna, cvideni y jednotach, zupni akadeinie a 14. denni kurs Zupni. Jdte bude pc3.treba vkmnouti si vice jethiot oklahomskYch v Yukon a v Praze. TeZ Sokol Houston pottebuje znaene pornoci zvlaSte finandni na stavbu jejich sokolovny, panevad2 dokud tarn nebude viastni budova nebude tam moZnost vetejneho cvideni ani jineho vet S'iho podniku. Nate jednoty a zylake zamoZnejsi jednotlivci maji zde dobrou ptilelitost projeviti svoje sokolske eiteni a podle moZnosti jmenovane jednote pujekou vypomoci. Sokol Dallas pottebuje nutnou reorganisaci ye svoji telocvidne. Ve Ft. Worth maji hodne pane mlade2e, ale pottebuji si ji vice vgimati a udrZeti si ji. Vedouci maji dobre.

V letoSnim rote coca nas dalk prace. Bude to hlavne Zupni slet a zavody, Zupni kurs a yetejna cvideni hlavne v jednotach kde v minulem roce jsme podniky potadati nemohli. Je potteba, aby jednot se opet dohodli s upnim cviditeli zdali nutnost o Z toho bude vyZadovat. Z techto dtivcdti jest povinnosti vkch jednot, aby do vYroeni Zupni schnze vYslali svoje zastupce, kteti by podali zpravu svoji jednoty a mei take pra y° za jednotu jednat.

Aratki nieelnici a sestry nice: Vak povinnost jest vSichni bYti ptitomni ye vYrodni schtizi upniho cviditelskeho sboru v sobotu 21, ledna v dallas,ske sokolovne v 8 hodin veder. Dostavte se vSichni a nikdo nesmi miti vYmluvu.

Dostavi se take vkchni kursiste. Jednoty, ktere dosud nezaslaly nadelnicke zpravy pokete je ihned nakelnici sestre M. cove aby mohla do vYroeni schtize vypracovati 'Zupni celorodni statistiku. V jednotach zaenete ihned s nacvikem spoleenYch £vieeni prostnYch. Oeekavaji nas jeSte cvideni zylaStni. Probirejte si sestavy na naradi a ptipravuj to se pilne na zavody. VevSech jednotach nacvieujte Ceskou Besedu. V nedeli rano 21. ledna bude konana nacviena schfize od 9. hod. rano do 12 hod. v coledne. Nacvione se vgichni eastni povinne. Odpoledne schUze Wprdho vyboru.

Nezapomente na datum 21. a 22. ledna, na iupni sehuzi v Dallas, Texas a v§ichni se v pinem podtu dostavte a projevte tak svoje sokolske citeni! Nazdar!

Jos. Kos, nadelnik.

Nova ovoena, oerllda Na pondelnim zaseclami 6s. akademie zenaddelske byla take zhodnocena prate FrantiSka Ferkla z Prahy, piedsedy vYzkumnicke sekce sdruZeni nagich mieurincn. Ferkl totil objevil prieinu poraneni a churaveni stromu, vzniklYch pri nahlahbich zmenach teploty. Svaj v3izkum uskutednil podle MieurinovYch zasad. Sestrojil elektrickSr ptistroj, kter9m se zjat'uje zce la ptesne vnlittni teplot y raznYch easti kmene stromu. Pokusy zjistil, ze po gkozeni ziotisobuje rozdil teploty na strand, ozatene sluncem, a na strand odvracene.

Toto zjikeni bude mit dalekosahlY vSiznam pro ochranu stro movi vkho druhu. Ferktv objev neni jedinrn fispechem naMch midurincu. Jinemu na§emu midurinci dr. B. Mtukkovi ze Sukce u Pterova se podatilo vypestovat podle Midurino y ch za sad trvale a plodne vegetativni ktiZence mezi hruSkou a jablkern. Ve sve zahrade ma tez tti stromy tact nove ovocne odrtidy. Strorny vynikaji odolnosti proti Skildcum poeasi

Ve stfedu. dne 11. ledna 1950.

— Dekadence je v Z . dy fosfoeskujici rozklad stareho a semeniSte noveho. Dekadence je vhly zativa mlhovina, z niZ se tvoti nove svety.

Snad kaMY Cloy& ptecenuje sve zasluhy.

Bilek s pkisadou soli poskytuje snih zylake tuhY. DR TROS N. DeLANEY OCNi LEXAR BOle spravne pripravene as dle timluvy 513-1'7 Professional Bldg. adovna 3248 — Res. 2681 TEMPLE, TEXAS

CJ

KoneCne tileva od Vaieho Kaile Creomulsion ulevuje ryehle ponevadi pronika, ku mistu a pomiha uvolnit a vypudit throdky napinenY hlen, a pornaha, prirode zrairnit a hojit podraidene, zanicene slizke blank dYcitadel. Poii.dejte va geho lekarMka o Utley Creomulsion, s tim vedombn ze budete poteSeni tim ryehlYm zphsobem jak ten prostiedek zrairriuje a leei kaki, nebo dostanete yak penize zpet.

CREOMULSION Proti Kasli, Naehlazeni v Prsou, Zapalu Prildugek. (dzc) • • • e • ••• e • le•0 • • • • • • • • • • • • • • • •

a a

• • • •

• • • • •• • • • • • •

CRATE OR

CARLOAD

•• a• • • •• ••

• NATURAL • 291

K5

ROUTE L SOUTHWEST

•••••••••••••••••••••

•• •• ••• • •

•• • ••

• • ••

•

•