ORGAN
PODPORA
SLOVANSKE POD LIDSKOST
PORUJICf JEDNOTY STATU TEXAS
BRATRSTVi Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West. Texas under the Act ROeNIK (VOL.) XXXVII.
.
West, Texas ye stkedu (WEDNESDAY) 9. LIST. (NOV.) 1949.
Oslo 45.
CISLA CiSLICE CIF Y
.,' , ISLA, eisla, cifry — jaka nadherna baser"' pro poetate. Zatim co vedci pkinakji velka eisla blatenost a nesmirny potitek, pro nas jsou mnohdy ptimo trestajici knutou. Divo gi nedovedou ye sve mluve rozeznavati eisla vet'Si net 4-6, ba dokonce jsou kmeny, ktere maji jen d ye eisla a to "jeden" a "mnoho". To se tvrdi na pHklad o Botokudech v Jitni Americe. Ani indoevropk na,rodove nemeli kdysi pottebu rozli govat nejak eisla nad sto. V rtiznYch indoeyropskYcli tedech nalezneme ptibuzne vYrazy pro eislovky do 10 a do 100, av‘Sak nad tato eisla jit nikoliv. 0 slove "milion" je znamo, te prune bylo poutito v roce 1362; do Airkho utivani se dostalo ovSem o mnoho pozdeji. Ani slavny vedec pootat Adam Riese, Midi kolem poloviny 14. stoleti, toto slovo nezna a opisuje pojem milionu slovy "tisicknit tisic". Jeke mnohem pozdeji vznikla slova "bilion" (tisic miliont) a "miliarda" (milion milionft); posledni vYraz vek1 ye znamost teprye ye stoleti S'estna,ctem. Pomer bilionu k milionu si nejlepe ptedstavime, uvatime-li, te milion vtetin uplyne ani ne za dva mesice, kdetto bilion vtetin trva vice jak 30,000 let, tedy, te lidstvo v historicke dobe jeSte ani bilion vtetin neprotilo. 6 isla vice jak osmimistna v nonnalnim tivote zfidka, ani ptiliS" Casto y e vede se nevyskytuji, proto mame jen male pochopeni pro eislice y etk net nojake sto milionii. Pro miliontY nasobek bilionu rname slovo "trilion", jehot znakem je jednotka s 18 nulami. Pokradujeme-li dale, obdrtime pomoci latinskYch dislovek jednotku se 24 nulami, zvanou "quadrilion", dale "quintilion", "sextilion", atd. Skutednost, te teprve vysledky ptesnYch ved ueinily nam nutnYm tvoteni ohromnYch eisel, mohlo by nas vesti k domnence, te v dtivejkch easech se '-2 j ,dilS, narod s takovYmi eisly vabec nezabYval. Indoy e vS"ak ptece tvoti vYjimku. V Indii, kde byly koneepe vynalezeny nak eislice,
Ci
of Congress of A u g u s t, 24th, 1922
ktere dnes poutivame, dostaly se vS'ak do Evropy pomoci Arabil a proto je mylne nazYvame arabskYmi meli jit za east BudhovYch zvlaStni slova pro eisla at do 100,000 miliona a Budha pry sam pokraeoval v tvoteni teehto eislovek do eisla, ktere bychom obdobne s bilionem, trilionem atd. nazvali my nonilionem. Zaliba po pfehnane velikYch eislech Jestli v sneni svem snit nepodlehnd "sile, jestli v hloubani do praveho mil t§ cile, jestli dovedeS ffspechu i Nezdaru relit a sytdce oba stejne ptizni svou podelit; jestli klidne snese§ jak pravdiva tva tee zkroucena byla bidaky pro hlupce v lee, neb ztit dilo sve tivotni jak se hrouti, a sehnut„ nastroji tupymi je vyklenouti.
Rudyard Kipling. vystoupila u Indd zvlaSte v dot* kdy ve etvrtem stoleti po Kristu, vynalezli moderni psani eisel — nakch eislic, ovgem ne ptesne v takove podobe, v jake je me dnes jet se zaklada na torn, te katda &slice podle mista, ktere zaujima, ma, hodnotu ptivodni, deseti — sto — tisicinasobnou atd., a te v mista, kam by tadna eiSlice neptika, se vypinuji Indicke pismo a s nim pohodlne poeitarn se dostalo v sedmem stoleti k Araburn a od techto pak v stoleti ktest'anskYm narodain v Evrop y . Trvalo to ptece at do dob reformace, net se dneSni naSe indicke eislice staly vSeobecno utivanYmi a betnYmi. K mocninam eisla 2 vede take otazka, kolik ptedkft ma kdokoli z nas dnes tijicich. Jelikot katdy mane dva rodiee, 4 prarodiee, 6 praprarodien atd., behem jednoho stoleti se pak vystkidaji. na svete pramerne tii generace, mel pted stoletim katdy z nas 8 pfedka, pted dvema sty lety 64 ptedkti, pted ttemi sty lety °pet dvojnasob atd. Podle toho ptikladu bychom jednoduchYm stalYm umocfrovaninn dospeli k tomu, te pted 1900 lety, v (lobe narozeni Krista, katdy z nas 1600 milionfi tijicich dnes lidi mei 8 ptedkft; 8 je ySak dohromady asi 144,000 bilionu lidi. Tento podet
lidi by v'Sak nemeli na Zemi mista, nebot' by na celem jejim povrchu, nevyjimaje ani hory, pouke a mote, museli by , na katdem 1 dm stati 2-3 lide. Je tedy naprosto nemotne, aby katclY dnekai Cloy& mel byt' i jen 200,000 rtznYch ptedka. Nesmime ovkm v tom je ten hadek — zapomenout na vzajemnou ptibuznost, kterou yypoetene oislo znaene poklesne. Oislo m, ktere nam udava, kolikrat je obvod kruhu vetSi net jeho pramer, je neco vetk. net 3; obyeejne se za nej dosazuje 3.14, pH yak ptesnosti 3.141592. Naprosto ptesne vSak neni toto eislo viibec motno napsati ani sebevetkm poetem desetinnYch mist, nebot' je to 'Oslo t. zv. irracionalni, ktere neni yabec motno do konce ptesne yypoeitati. Pozoruhodne je, te nam indickY zpfisob psani oislic dovoluje pomoci pouhYch tti dishy napsati dislo, jet je tak ohromne, to si je nedovedeme ani ptedstavit a lidsky tivot neni tak dlouhy, aby je mohl vypoditat. Je to "devet na devatou na devatou". Mocnina 9 dill 9x9x9x9x9x9x9x9x 9, nebo 387,420,489; tolikrat 'name desitku znasobit samu sebou. Jelikot tivot jednoho eloveka nestadi k vypoeteni tohoto eisla, musi nam postaeiti, zvime-li aspon poeet eislic, jicht by bylo tteba pro napsani toho eisla. Je jich asi mezi 369,000 a 369,790,000. Kdybychom eisla 999 chteli vynasobit a napsat tak, te by na delku 11/2 palce ptiSla 20 eislic, byla by to dlouha tadka skoro 11,479 mil. ) • •4 •
KALENDAft 13. listopadu. SpoleenSr obed v sini fadu Texaska Orlice Cis. 13. v Dime Box, Tex. 13 .listopadu. Fra§ku "Onilazen:;, dedeeek" sehraji ochotnici Sokola 212ka v Dallas, Tex. ) •„7,• Vet ne vkchno, co slykS, miluj ne ygechno, co viS, eiri ne vkchno, co cheek a z funyslu nehit, nebo vis, te umtek — Mikuld6 DaeickY z Heslova.