ORGAN
PODPORA
SLOVANS LIDSKOST
POD
PORUJICI JIDNOTY STATU TEXAS
BRATRSTVI
Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West. Texas under the Act of Congress of Aug us b, 24th, 1922 West, Texas y e stiedu
ROONIK (VOL.) =EVIL
YL-LI
den 15. btezna 1939 dnem nejvetSiho poniZeni eeskeho naroda, kterST byl zapadnimi velmocemi ptinucen neeinne ptihliZeti, jak se do okle gtene zeme vali neptehlednST proud Hitleroi4ch hrdlotezu, dnem, kdy na pamatnem praIskem hrade byla vztyeena valeena vlajka tteti rise s hakoqin ktiZem — pak dalgi dny po ztizeni t. zv. protektoratu Cechy a Morava se staly ketezem neptetrkteho do utrpeni eeskeho lidu, ktere potrvalo 5. vetna 1945. Oes10 narod byl obetovan, aby byl zachovan mir v Evrope, byl v pravem slova s tieti Pik smyslu ptibit na hakovSr kti Z Nemcri za soueinnosti cizich vlad, ktere ✓ neporozumeni vlastniho poslani nacisticke diktatury v Nemecku — to nebyla ✓ podstate nieim jinSim, neZ obmenou prastarSrch vStbojmich snah Germano v Evrope — zbavily se ye sttedni Evrope jedine, skuteene demokraticke a k boji proti Nemecku ptipravene opory a strategicke sily — eeskoslovenske republi-
y
28. itiJEN
e tato historie eeskeho naroda, posvecena krvi jeho nejlepkch sync i deer, vyvracela a nude trvale vyvraceti vAechny bajky o klidnem soukti naroda Oeskeho s narodem nemeckSrm, nebot' jen vytrvaK 28. itiJNU 1946.
AZ se to zepta budoucnosti hlas, kdo tenkrat davno srdcem svS7m nadgene vstoupil mezi nas krokem slavnostn3'm a halasnSrm
a
aZ se to zepta, zlatST eesI0 vek, kdo tenkrat einem zavanST'm rozeznel spoje Zeleznic a iek a stroje tonem hlomoznSTm — a:Z se to zepta, naSich deti eas, kdo zpival verOem nadgenSun a svorne ptedznamenal nas pro souzvuk kladiv a muZn3i- rS7m fekni mu skrovne: Byl to krasnS7 den, slavny a moudr3i, jen hledel do vat byl v odhodlani rids v gech ptioden a v libeznost Lasky k eloveku.
ky.
Zatim co se po celem svete sirila z berlinske Goebbelsovy propaganeni Asttedny pohadka, jak statiel0 president dr. Hacha ptijel do Berlina, aby tam pola,dal Hitlera o pkevzeti ees10ch zemi do ochrany tketi rise, des10 narod v hrde poeateeni pasivite (trpnosti) ptipravoval se pomalu a pomyslne k odporu na cele vnitini fronts. Lest eeskeho naroda byla denne udrZena, jeho historie funyslne falOovana. Germanisaeni snahy se sta.valy stale ztetelnejSi — navenek zfizena dvojjazyenost, pii eern2 nemeckST jazyk mel misto prvni. Uvnitt pak omezovano Ceske gkolstvi tak, aby jeho rozvoj v letech 1918-38 byl pkiveden na stuperi sveho stavu ye stare monarchii rakouske pied r. 1918. Neni proto divu, ze ji2 v prvnich mesicich okupace vzrUstal odtvodnenST od• v celem narode a zaeinal se boj vnittni fronty za zachovani narodni svebytnosti, podlolene tisiciletou tradici a bohatou, ba primo dramatickou historii. A pra-
(WEDNESDAY) 26. RIJNA (OCTOBER) 1949 CISI,0 43
ekni mu jests: Byl to krasnS7 den, dvacatSr osm3"7 Nen zardelSr, byl krasnejOi nez nejkrasnergi sen. To ostatni uZ ruce dopovedely. Mil. J. Sousedik. obrannST boj eeskeho naroda proti germans10m vSibojtim byl onim Cinitelem, kterST zajistil a i v budoucnosti jedine maze zajistit byti eeskeho naroda v eeskjich zemich. A toto poznani dejinne pravdy se sta.valo prase v prvnich mesicich nemecke okupace v desk3ich zemich majetkem nejOir'Sich vrstev naroda a ono vedlo take ke vkm uddlostem, ktere se odehravaly v Oechach i na Morave do sklonku roku 1939 a take pozdeji. V tomto' ovzduk,se rodily ptipravy k oslave pamatneho dne v dejinach eeskeho naroda — 28. tijna 1939 — a z toho celko.veil° stanoviska dluZno take posuzovat uddlosti ze dne 15. listopadu 1939, kdy se konal pohteb medika Jana Opletala, kte1ST
rST byl za demonstraci dne 28 .rijna v pralskS7ch ulicich posttelen a svemu telkemu zraneni podlehl. Prato vlada t. zv. protektoratu spravne prohlaguje ye svern podani tiOskernu protektoru Neurathovi o udalostech 28. kijna: "Den 28. kijna byl statnim svatkem 13Tvale Csl. republiky nejen podle zakona, ale i podle vnitiniho citeni celeho naroda. Dvacetiletou tradici uvyki lid piehliZet a hodnotit v tento den politicks deni uplynuleho roku sveho kulturnilm vota. Byl to den netovani i planovani, radosti i odpoeinku, tedy den, jakeho jednou v roce nalehave potrebuje prave tak citeni jednotlivcovo jako due celeho naroda." Toto ov'em nacisticka okupaeni spra.va nechtela znati — uZ proto, ze nemeckY "Herrenvolk" zasadne neuZnasal pray naroda jinych a naopak vyhledaval fge, co by mu mohlo slouZiti za zaminku, aby obsazene narody pripra yil o posledni zbytek jejich pray. Praha' a ditsledky 28. rijna v Praze jsou nejpadnej gim potvzenim teto skuteenosti a nejen to! Jsou novYmi dukazy nemecke verolomnosti, prolhanosti a zamerneho tyrani deskeho narods. V tomto tydnu budeme vzpominati svatku Cs!. svobody, historickeho dne roku 1918, kdy po staleti ntisku narod nag stal se svobodnYm. Budeme vzpominati tech, kteri se zaslouZil o to, aby esl. lid zemich eesk3"7ch a slovenskSrch zbaviti se mohl cizich otrocl0ch pout, a aby mohl svobodne Ziti. Budeme vzpominati velkych \racial, Masaryka ,BeneZe a 8tefa.,nika, jichZ jmena v historii esl, naroda zapsana budou na vely tak, jako buena Washingtona, Lincolna a Jeffersona jsou zapsana v historii SpojenS7ch statri. V den 28. tijna budeme vzpominati historickeho mezniku v dejinach Cesl. naroda spoleene s bratry a sestrami ye stare vlasti, ponevad2 ani nejvetAi fitisk bezpravi nemUZe jim ze srdci vyrvati lasku ke svobode a demokracii. Nepodakilo to Nemettn, a nepodati se to ani dnanim mocipanum.