ORGAN
PODPORA
SLOVANSKE POD LIDSKOST
PORUJICi jEDNOTY STATU
BRATRSTVI
Entered as second ,class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas under the Act of Congress of Aug us t, 24th, 1922 ROONIK (VOL.) 2CXXVII.
West, Texas ye stked0 (WEDNESDAY) 5. itiJNA (OCTOBER) 1949
CESKi LID PODDANSIa VE DBA poslednich Pkemyslovcii, 13. stoleti, ptinesla do eeskSrch zemi s nemeckou kolonisaci novSr hospodarsky ruch. Kralove i velmo gi povolavali nemecke kolonisty, poskytujice jim rrizne vSTsady. Protoge stied zemi byl osidlen, vytva.tely se nove osady zejmena na mistech .tehdefSich mohutnS rch hvozdu, tedy na okraji stavu. Tam vznikala velika panstvi velmo gri, zatim co vnitro7 zemi bylo rozdrobeno na male statky vladykri. Kral Jan Lucernburs14 pak dlel v zemi velmi mak), east() byl vzdalen po cela 16.; ta. Tehdy svekoval zemi zemskemu hejtmanu. Kralova staid potkeba penez ptivedla timer vkchny korunni statky do rukou veritelu. Stavy pak necitice nad sebou silnou ruku, usilovaly o politick vliv v zemi a zajifteni co do nejvetkho majetku. Poklesem moci kralovske toti g upadla take bezpeenost v zemi a autorita zemskSich fitadri. Kdo nemohl svoje panstvi zajistit dobke ozbrojenou dru ginou, nebyl dlouho bezpeeen. Svobodni, zbrani vladnouci, se zahy rozdeluji mezi panstvo, zvane latinsky "barones" nebo "domini terrae" (pani zeme). Nigk tkida svabodnYch byla drobna glechta, zemane a vladykove. Tketi stay pak tvoti mat'anstvo kralovskSich /nest v eele se starousedlSrmi bohadi. Tyto tti stavy byly majiteli vetkny pridy v kralovstvi a fidastniky politickeho tivota. Pod svrchni vrstvou ykk ail poddanskST lid poetern daleko pkeva gujici vkchny stavy, ye vesnicich a drobnSTch 'nestedkach. ObecnST nazor stavel poddanSr lid mimo stavovskS7 ramec, ale behem doby se vytvotily nejrriznejk vztahy. Rozliene polosvobody uvolriovaly tube svazky rabstvi pod vlivem staleho ptitoku cizincu, kteti s sebou prinakli odchylne pracovni a givotni tady, a ro ggitovali je po semi. Tak vznikly dye hlavni skupiny, toti g poddani, sedici na pravu aeskem, a kolonist y, kteti maji zakupem nebo handfeAtem zarueeny "nemeckSI" neboli "purkrechtni" tad. Postupem doby se tyto dye skupiny smisily a vytvokily se nejrtznejS'i odchylky
1
vztahu k vrchnosti, dedienSrch od dr gitelri velikYch lanfi, vazariVch jen k davce pevne stanoveneho pene gniho ftroku, as k nuzaktim, sedicim na sve hroude z yule panovy, a zati genSrm velikSan btemenem desatku, davek a robotne prate. Tato neSPOLEeNA SCRUM elenti tadd cis. 73 — 76 — 77 — 85 — 90 — 95 a 134. ve spolkove sini v Seymour, Tex. v nedeli 16. iijna 1949. Zaeatek v 10 hod. dopoledne, ukonei odpoledne. Bratti ritednici Hl. fdadovny ptednesou ye schrizi zevrubne vysvetleni o tizeni a stavu nak SPJST, podati (Midi to podrobnosti o v3-/hoda.ch cep cifikatri Jednoty a pokyny k vYsledne praci organisaeni a zodpovi na dotazy v teto spoledne schrizi podane. Sestry a brati'i jmenovanSrch tadri: dostavte se do OW spoleene schrize v poetu nejvetSim, vyugijte krasne pkilegitosti vyslechnouti poseistvi a podrobnou zpravu vedoucich fitednikt nak stale rostouci SPJST, kdy dle ptani ei potkeby mrigete podati jakS7koliv dotaz ohledne na gich pojistek, vedeni Hl. ritadovny atd., je g budou bratry hlavnimi fietdniky ochotne zodpovezeny. Neale 16. iijna budi g srazem elenstva uvedenStch BACx a i neeleni budou vitani. Na shledanou se s Vami teS'i ritednici HI. nradovny SPJST. Spoleena schtize 'deal 'raft C. 157. a kogiekovk °bed v UterST 18 .iijna 1949 v Lubbock, Texas. Misto schrize a podrobnosti ptigte. pfehledna rozmanitost je ptiznaend pro poddanskk lid po celk sttedovek. Tak postihujeme na ptiklad obec Cernochov na panstvi kla gtera oseckem, jejig sedlaci maji domky z kamene od pana z blizkeho lomu, fara ma zvla, tni citichod, rychtat ma k ruce draba a pastuchu, kterV vyhani dobytek, zkratka dosti dobte vybavenST selskSr divot. Ale jinde se ()pet tladi ttebas pet rodin v jedne svetnici, aby ugettily na podYmnem (dari z kominft). Nejsou vzacne zpravy, ze poddani
tISLO 40.
STOLETt
sbehli se sySTch statkfi, proto ge nemohli unest tihu btemen a uhajit givobyti. Byly ale vesnice, ktere si dovedly zakoupit rrizna prava a vS7sady a tim zlepkt svtij osud. Tak na ptiklad nektere vesnice na Vhodsku si zakoupily a kralovskou milosti ziskaly i mestska, prava. Na podatku 14. stoleti ptestava kolonisaeni ptitok z ciziny s vytvatenim ricfqch vsi lanovSich a ziskavanim pridy klueenim kideeji se take ji g zakladaji nova mesta. Za to se snaai stark osady, sedici na pravu dornacim dostat pra y° nove, "nemecke", ktere s sebou ptinesli koloniste a ktere bylo pro poddane vS7hodnejk. Vrchnost tyto snahy vitala, proto ge ji naSely vice hoto ySich penez. Zaroven, se vytvately nektere spoleene znaky, ktere charakterisovaly tehdefk, velmi rOzmanite a znadne se Mei kady. TakovSrm rysern bylo rychetni soudnictvi; menk pte totia rozsuzoval rychtat sam, ptipadne s phzvanim obecnich starkch za kongelske ptisedici. Rychtat se pak delil s vrchnosti o pokuty. Postupne se vytvatela organisace samospravneho charakteru, ktera, namnoze kekla take na pt. veci kostelni nebo spoledne pastvy, tedy zajmy aiste hospodatske. Avkk i mezi lidem poddanSim vznikaiy skupiny, a to podle majetku. Rozlikvali sedlaka na 'anti nebo jeho dilci sediciho, chalupnika a podsedka vesnickeho nebo drobneho kemeslnika, roboticiho v ale zpravidla take obdelavajiciho kousek pole nebo zahradku. ObecnYm zjevem pak byl vSiznam penegnich dani a poplatkri pied naturalnimi. Vrchnost radeji brala misto plodri zemedelske a givodiAne produkce selske grokky a rada na ne pkinetiovala povinne dodavky ze vsi. Stejne tomu bylo s robotnou povinnosti. Tim se uvolrioval pomer mezi lidem poddanYm a vrchnosti, protote bylo mono vykoupit si lep gi postaveni, vetk voinost, pevnejk zakladnu sve existence — a s tim set ruku v ruce i vzrfist sebevedomi! Naproti tomu kechta obhospodakovala (Pokrado yani na stran6 4.)