ORGAN
PODPORA
SLOVANSKE POD-
LIDSKOST
PORUJICI
=NO-
TY STA.TU TEXAS
BRATRSTVI
Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West. Texas under the Act of Congress of Augus t, 24th, 1922 ROONiK (VOL.) XXXVII.
West, Texas ye stkedu (WEDNESDAY) 28. Mid (SEPTEMBER) 1949.
'OSLO 39.
DNY IINICHOVSKE ZRADY BERIANSKEHO Sportovniho palace 24. zaki 1938 vyslechl esl. lid u rozhlasovYch pkijimaefi v bytech a mestech valeene zatemnenYch. tedy valku a byl na ni pkipra yen jako malokterY narod jinY. Vlada ov gem podnika ySechno moZne, aby pkeddla vYbuchy, ktere by mohly dat Nernecku zaminku ozbrojenemu vpadu do zeme "k udrZeni pokadku". Ale lid citil jiz od poslednich dni HodZovy vlady, Ze se odehrava partie o byti a nebyti 6eskoslo yenska. Armada byla pro nefistupnost — arcit' dokud se ne yedelo jeSte jasne stanovisko zapadnich velmoci. Nyni pii mobilisaci jako by lidu spadl kamen se srdce, tak ohromna to byla uleva. Cele. republika byla jeden ozbrojeny tabor, fysicky a mravne, vSecko, od deti po starce bylo ptipraveno na obranu. OvSem menSinoyY problem a odstkedi ye snahy vrhly sve sting i do armady. Ceskoslovensko mei° na 300,000 nemeckYch vojakii a z tech valne, Cast musila bYt zajiStena v taborech ,nebo na pracich beze zbrane. Krome toho v tYle armady nebo na hranicich provadeli Nemci sabotaZ a pfepady. Proti tomu zas s vojaky a s nove yytyokenYmi sbory ochrany statu, slolenYmi z eetnikil a pohranieni strale, stali v posicich sokolove, Olenoye delnickYch telocvienYch jednot, jako i pokadkoye oddily nemeckYch socialnich demokratil. A po pravde budiZ keeeno: nikdo se nebal a ani z tajnYch spkeZencti faSismu nikdo se neodvaZil yekejne doporueovat kapitulaci pied , Wineckem.
od C'eskoslovenska.'Kdyby pry eeskoslovenskYm odporem mel b't konflikt ken na celou Evropu, Oeskoslovensko nebylo by obnoveno v pflvodnich hranicich, at' by uZ konflikt dopadl jakkoli.
V posledni chvili 26. zaki poslal president Roosevelt pkime nalehave poselstvi Hitlerovi a presidentu Bene govi, aby byl zachovan mir "rozumnym, speravedlivYm a tvokiyYm yyrovnanim vgech otazek". Pan Chamberlain vAak yyloZil si to po svem. Nedbaje slibu, ktery dala jeho viada vefejne den pfedtim, vzkazal 27. zaki do Prahy, Ze nepfijme-li Ceskoslovensko godesberske navrhy do 4. hodiny odpoledni 28. zati, Hitler zahaji ntok a Zadna cizi mot nemohla by pak odvratit zkazu
A tehoZ dne pronesl Chamberlain ye snemovne svou povestnou 'tee o eskosiovensku "zemi nezname", pro kterou se britska kiSe nenniZe zaplest do valky, nebot' kdyby mela jit bojovat, musilo by to pry byt za vetSi vec. A tak novYm vyjednavanim Chamberlaina s Hitlerem a Mussolinim byla stanovena na 29. zaki schnzka atyk velmoci v Mnichove, kam C' eskoslovensko mei° vyslat jen "pozorovatele", kterYm bylo 30. zati pa pillnoci proste oznameno, na eem se Chamberlain,
OTCOVSKY DiJM. Vzpominky kouzelnou peruti jsem se octl v svete jinem — Hie, osamely stark dim kyne mi mlhy stinem. Kol oken revove lupeni v zlatitem loubi se klene, a zrale hrozny sviti tam pfekrasne ojinene. I stavim krok a v okno zkim, jeZ pinieko nebeske zake, a jako dva rozmile obrazky, dye drahe ja vidim tvake. Ta jedna, gedinou veneena, zrak mekky za sklem brYli — a druha — oh, co v sobe nehy ma, a fismey tak htejive milt'! To mrtvY je otec a mrtva, mat' — Hie, jak mi ted' na pozdrav kynou, jak zvali by — pojd', hoSku, k nam. v to jizbu pohostinnou! I chvatam, kam kdys tisickrat ja s radosti spechal i s bolem — VSak Zell Ten tam je start dun a mlha, mlha jen kolem. — Karel Dewetter.
Daladier, Hitler a Mussolini o oeskoslovensku dohodli. Ta "dohoda" ureovala plipojeni t. zv. nemeckYch pohranienich easti republiky k Nemecku v peti etapach od 1. do 10. kijna (Hitler chtel pfivodne 1. fijna vgecko, Chamberlain Zadal do 31. kijna) bez piebiscitu (voleb obyvatelstva) a bez mezinarodni komise, bez britskeho vojska jako dohliziteliz, zato s podminkou, ze i Polsku bude do konce roku postoupeno TeSinsko, a Mad'arsku kraje, na ktere si eini narok. Jen za tuto podminku melo 6eskosloyensko dostat zaruku novYch hranic. ; V poledne 30. zaki oznamila Praha vyslancam mnichoyskYch velmoci, Ze se podrobuje, veeer to v rozhlase oznamil general SyrovY zdrcenemu plaeicimu narodu. Mobilisace byla odvolana. To byla nejtaSi zkouSka narodni kazne a byly obavy, ze vojsko neuposlechne, ze vyeka pfichodu Nerncil se zbrani v ruce. Vojaci skuteene nechteli odejit z pohranienich posit a pevnosti do posadek a dome. Pkilnuli k tem horskYm valfun, jejichl obrannou silu men ztuZit, zdrahali se vyklidit zaujata postaveni a proklinali vAechen svet. Nakonec vSak uznali marnost vSeho, poslechli dfistojniky a vladu a s krvacejicim srdcem utaujic se, Ze phijde den, kdy budou moci s Nemci zuotovat 6tyki "statnici" podepsali v Mnichove take petadvacetiletou smlouvu o evropskein miru. Anglie, Francie, Nemecko a Italie se zavazovaly, Ze bez vzajemne dohody nepodnikou nic v evropske politice. Evropske 'direktorium" bylo hotovo. Tanulo Chamberlainovi na mysli nekolik let a nebylo divu, ze britskY premier zyleAt' na nem trval, kdy souhlasil s odmitnutim. Ruska, ktere chtelo do mnichovskeho podvodu zase.hnout. Charnerlain pHletel do LondYna a na letiSti ho uvital jasajici day. Premier Anglie ukazal lidu vitezoslavne smlouvu a volal, Ze je zaji gteno etvrtstoleti miru. Byli v'Sak bide, kteki trnuli do budouc(Dokoneeni na strane 4.)