ORGAN
PODPORA
SLOVANSKt POD-
LIDSKOST
PORUJICi JEDNOTY STATU TEXAS
BRATRSTVI
Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West. Texas under the Act of Congress of August, 24th, 1922 ROONIK (VOL.) XXXVII.
West, Texas ye stledu (WEDNESDAY) 31. srpna (AUGUST) 1949.
Cislo 35.
AMERICKP DEENICKE 11NUTI A PRVNi pondelek v zari pripada "Labor Day", uznavany ye Spoj. statech jako zakonity svatek. Moderni hnuti delnicke vzniklo v pomerne nedavnYch dobach, byv gi yyvolano v 2ivot modernim velkoprinyslem. V easech mistru, to yaryS'fi a ueednikti nebylo 2adneho organisovaneho delnickeho hnuti, treba 2e i tehdy vyskytovaly se neshody mezi zamestnavateli a zamestrianci. Byly to jaksi patriarchalni pornery, kdy nevyhnutelne mezi mistrern a personalem panoval fizky styk; avSak neni jich co litovati. Ueednik nazyvan byl mueednik—nikoli nepravem — a kdy2 se vy'Sinul na tovarySe, jeho2 vYdelky nebyly nijak skvele, vzalo mu to leta ne2 mohl se stati samostatnym mistrem. To se podatilo jenom pomerne nepatrnernu poetu, nebot' "cechy", ktere kvetly po stoleti ye vSech zemich evropskYch, prisne hledely k tomu, aby mistru nebyl nadbytek. Pritomne, kdy v obrovskYch priimysloYYch zavodech, zamestnavajicich desitky tisicu delnikii, neni 2adneho osobniho vztahu mezi zamestnavateli a zamestnanci, vzpomina se nekdy na ty stare patriarchalni easy a tou2i se po nich. Zapomind se vSak na stinne stranky tehdejSich pomert, za nich chudY elovek odsouzen byl zastati veene chudYm. VelikY hmotnY rozmach Ameriky do velke miry dlu2no prieitati tomu, ze obchody, 2ivnosti a remesla nejsou zde se§nerovana zakony a predpisy, jake dosud prevladaji v eetnYch zemich Evropy. United States Steel Corporation je dnes prnmyslovYm obrem a malady si uvedojak pomerne neda yno je to, co zaeal "vek oceli". Stalo se to, 0,2 kdy v druhe polovine minuleho stoleti byl zde zaveden Bessemerfiv proces na vYrobu oceli, vynalezeny anglickym in2enyrem, Sirem Henry Bessemerem. Proces tento nese jeho jmeno a teprve po jeho zavedeni ye Sp. statech zasvit vek oceli. Fred tim podnikane pokusy na vYrobu oceli ze 2eleza se riezdarily a mnozi tovarnici, kteri se namahali vyrobiti onen eistY kov, priSli na buben. Kdy2 pak ocel zaeala vitezit,
zkra-
chovali mnozi, kteri . tyrdoS'ijne se dr2eli 2eleza. S vekem oceli zaealo fidobi velkoprfnyslu a United Steel Corporation byla prvni bilionovou spoleenosti v Americe. Udobi velkoprfunyslu melo vliv na cely hospodarskY a socialni 2ivot zeme. Kdato nekdejSi misto a po nem malt' tovarnik znal osobrie sve lidi, znal i jejich 2ivotni radosti a 2alosti, velkoprtimysl zamestnavajici jich desitky tisicu, ba statisice, poolta s nimi jenom jak s "delnym materialem", s "lidskou silou", a tyto pomery vyvolaly do 2ivota delnicke hnuti. Bylo nutno postaKarel Vokae:
zAtti Jak nezatesknit, kdy2 uz je to zaki a cal.§ tleni bramborove nati! Vzpominka jenom fitr2ek ti vrati, popragkem sneni poznamend v tvari. Cas siroby a vroucich rozjimani, eas pritmi, ticha — na tkaia obna2enY steskem a touhou te2ce vyva2enY! 6as zbloudilca i opuS"tenych pani! U2 pada listi do povadle travy a vitr sbira listky smutnYch kvitkfi, je2 schoulily se pod zborenou zidku — parnatnik eisi nedopsane slavy. Jak netesknit, kdy si vitr hvizda tak dojimavou pisen bez ohledu?! Jak nezatesknit v skrytu, pri pohledu na prazdna pole, opu'Stena hnizda!? viti organisaci proti organisaci, nemel-li se delnik stati nevolnikem nove prtimyslove Prvnimi delnickYmi organisacerni v Americe byly Knights of Labor (Rytiri Prace) a National Labor Union (Narodni delnicka jednota), z nich polistala American Federation of Labor (Americka Federace Prace) .v roku 1881. Vlastne byla jests jedna stars i delnicka organisace ne2li ony dve zminene, ale to bylo hnuti
zcela se lisici od legitimniho delnickeho hnuti pozdejSich dob. Moderni delnicke hnuti v Americe vyvijelo se zcela jinak, ne21i ono V Evropy. Tam bylo do velke miry politickYm, zde zUstavalo na poli pramyslovem. Pro prieinu tohoto zjevu netreba jiti daleko. Kdy2 zaealo vynikati americke delnicke hnuti, to ji2 zde bylo ygeobecne hlasovaci pray°, ktere ov gem v drivej gch easech bylo pouze vYsadou mu2t. V zemich evropskYch nebylo vS"eobecneho hlasovaciho prava a v delnictvu ustalilo se presvedeeni, zlepsi si s ytij hospodarsky sta y jedine tehdy, kdy dosahne volebniho pray& Nasledkem toho, 2e delnicke hnuti v Evropy ma politicky raz, delnictvo domohlo se silneho zastoupeni v zakoriodarnYch sborech, treba 2e ve yetSine zemi evropskYch nedovedlo si udrZeti prvni Uspechy z doby bezprostredne povaleene. Za to v Americe nikdy se neutvorila mocna delnicka, strana. Socialists v jedne presidentske kampani vrhli sice milion av'Sak od to doby jevi se temer neustaly pokles. Kruhy ovladajici Americkou Federaci Prace a organisaci PrilmyslovYch Delnikn, byly v gdycky proti kag -desamotnplicks.Tot zdrgovani se einne fleasti v politice se strany americkeho delnictva bylo easto kritisovano a kagdY jiste slysel ptedhilzky, ze americke delnictvo jest za evropskYm "o sto let pozadu". Pokud se tYee poetu delnickYch politikaft, poslancit a jinych trednikti, je pravda. V kongresu je velmi malo poslancu z kruhu delnickYch, vS'ak sotva by si nekdo troufal rici, ze americke delnictvo jest "o sto let pozadu" za onim evropskym ye veci mzdy, bydleni a celkove 2ivotni firoyne. Ze americke organisovane delnicke organisace sledovaly taktiku "hands off", to jests neznamena, ze snad veibec nejsou politicky Orme. Americka Federate Prace i CIO uplatnily sytij vliv v politice, kdy se jednalo o zajmy delnictva a senatory a poslance, statni zakonodarce a jine vefej(Dokoneeni na strane 4.)