ORGAN
PODPORA
SLOVANSKE POD LIDSKOST
PORUJiCi MONOTY t STATU
BRATRSTVI Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West. Texas under the Act of Congress ROONiK (VOL.) XXXVII.
11
West, Texas ye stfedu
of Au gus t, 24th, 1921
(WEDNESDAY) 24. srpna (AUGUST) 1949.
Ciqlo 34.
K 98. MOO NAROZE \IN AL. JIRA3A
PLYNULO jiZ osmadevadesdt let, co se narodil v Hronove u Nachoda Alois Jirasek, jako syn vyueeneho tkalce, kterY mel v mesteeku tom take pekarsky obchod a pri nem i polni hospodarstvi. Pochazel tedy z rodiny pomerne chude, ktera face obhajovala Zivobyti a i pri pridinlive praci nikdy nemela nazbyt. AvAak piece Gila i pH vSem torn pla,hoeeni spokojene a Jirasek ye sy Ych vzpominkach vkly oznaeuje svoje mladi za krasne a radostne. Z jeho kivotopisnYch dat, ktera zajiste jsou aspori horlivYm etenartm znama, uvadime: Po tehdejSim zvyku v Podkrkonog i byl Jirasek jako chlapec, aby se nauell nemecky, clan na vYmenu do vesnice Grossdorfu u Broumova. Studoval pak nejprve na nemeckem gymnasiu v Broumove a pak na &skein gymnasiu v Kralove Hradci. Vyvoliv si drahu profesorskou studoval filosofii na prak'ske . universite. Pak pilsobil jako profesor dejepisu a Ce gtiny v Litomy'Sli a pak v Praze. Od roku 1909 byl ye vYslukbe a ail pak stridave v Praze a Hronove. OeskY narod byl g t'asten, ke mel typy nejen duchovne tvorive, ale i typy vhdcovske. Karel 6apek kdysi nazval posledni eesky narodni odboj revoluci spisovatelt. Ale i vkchny Ceske odboje minule, jek prochazi jako zlata nit' celymi dejinami eeskeho naroda, vkchno Ceske Usili o svebytnost a svobodu, bylo vedeno spisovatell. Hus byl spisovatel, Komensky byl spisovatel, buditele 18. a 19. stoleti, od Dobrovskeho, Jungmanna a Kollara, ak' po Havlieka a Tyla, to byli spisovatele, kdyZ vedli narod. AloisJirdsektvori pak v tomto slavnem retezu eldnek, jen ve sve dobe byl nad jine clidelity. V eem spoeivala tato dulditost? 0 literarni hodnote dila Jiraskova byly vysloveny soudy nejruznejk. AvS'ak dilo Aloise Jirraska nepatri toliko do dejin pisemnictvi, patri tea do dejin mravnich einil. Monumentalni kresba velke minulosti, kterou Jirasek ye svych knihach stavel narodu pled oei, burcovala jeho lid z neteene trpnosti, branila malovernosti,
bu-
dila viru a vedla k odhodlanosti, nesloZit nikdy mee v boji za svobodu. At' uZ vzpomeneme epopeji slavne doby husitske, at' na strhujici elegii z doby narodniho Upadku Temno, at' na obrozenskY cyklus F. L. Vek, ei na hrdinnou fresku o Psohlavcich, vAude se nam dnes jevi Jirasek lako veliky vychoVatel naroda, vAude jeho dilo ziistava veenou S'kolou energie narodOKRSKOVA SCHUZE ORGANISATORU V HOUSTON, TEXAS, DNE 29. SRPNA 1949 V SINI RADU POKROK HOUSTONU tiSLO 88. Sehtize zapoene v 7 hodin veeer a potryd. as do 10 hodin. Zveme 'deny naSi Jednoty v okoh. Houstonu do teto sehlize a jsme jisti, ze jednani je bude zajimati. OKRSKOVA SCHUZE ORGANISATORU V CALDWELL, TEX., DNE 1. ZAtti 1949 V COURT HOUSE. Schfize zapoene v 10 hod. rano a potrva do odpoledne. i1eni mistnich HAUL jsou k teto set-azi srdeene zvani. ni a veenYm ,pramenem sily k boji za stare dobre pravo. Jird,skovi lide nejsou jen romanove postavy. Ti lide mluvi k nakmu svedomi. Mluvi k svedomi naroda a nuti narod k tomu, aby jich byl hoden. V nejedne z Jiraskovych knih se doba, v nik tito lide podoba drieSnim dnum. Nejednou byl desky narod poroben a vklycky znovu nage' cestu k svobode. 'A lide, kteri s o to zaslouZili merou nejvy'SS1, prosti Cesti lide, milujici svou vlast — lidskou svobodu, promlouvaji k nam nejpresvedeive pra,ye z knih Aloise Jiraska. Vzpomenme jen takoveho patera z Temna, kterY v ksech sveho kabatu roznaS'i tajne po venkove zakazane Ceske knihy, vzpomente svetle postavy chodskeho hrdiny a mueednika Jana Sladkeho, Koziny, jak ji zname z Psohlaven, anebo osviceneho kneze patera Havlovickeho z kroniky U nas, anebo postavy Rolla& z Dube, jen2 vyslovuje za cely narod od-
hodlani "a kdy'k je treba mrit, tcd budeme anebo mlynate z Lucerny, jen2 vyda, radeji vlastni divot v sazku, neF by dovolil podtit symbolickou lipu svobody. Vzpomerite na vFeciany tyto postavy a jeFte na desitky jinYch pevnYch, nezlomnYch lidi, jimi2 k nam vAem promlouval Alois Jirasek. Nikdo z tech lidi se neutikal k bazlivemu opatrnictvi, nikoho zbabelost nezahnala pod zakitu hesla "kam vitr, tam vetAina z tech lidi JiraskovYch • ✓ dobach podobnYch svou tihou dnegnim dntm, avgak nikdo z nich nevahal riskovat, vzit na sebe odpovednost, pracovat, pkekonavat pfekaZky, bojovat, a bylo-li tfeba, i umfit. To je, eim promlouvaji k eeskemu eloveku postavy Aolise Jiraska a toto je, v eem dnes vidime velikosk jejich trarce. Alois Jirasek vedl s ytij narod mravne; vedl jej k odvaze riskovat zajmy osobni pro blaho celku, vedl jej k osobni stateenosti, pevnosti, nezlomnosti, vedl jej k vi• Fe ye viterstvi pravdy a ve vsobodnY zitfek. Ve sve krasne knize "Stare povesti 'Ceske", pravi Jirasek, ae zkazky tyto "z nichZ zafila minula slava i velike Faly ptedeFlYch bouti a pohrom bylo sly§eti z nich temnYna ohlasem", byty potechou i posilou lidu eeskemu. "Zle bYvalo, k zoufani, tak ae mysi Utrapou skli• eend jen od Boha zazrakem eekala pomoc. Kofen to nadeje Fivily stara kronika a zvest o lepAich Casech, a na tajeumem stromu davnYch proroctvi pueely ratolesti nove." Jiraskovo dilo vyrostlo z hluboke a eiste lasky k narodu, podlo2ene kladnou znalosti clejri jeho, a proto tak mohutne pusobi na Csl. srdce. Alois Jirasek zemrel po dergi. chorobe 12. brezna 1930 v Praze jako kmet devetasedmdesatilety a jeho popel pohfben byl ✓ jeho rodnem Hronove. ) K Mechetne mysli nema pfistupu pomsta. ) • et„ • ( Kdo sam se honosi, v hlave mnoho nenosh.