ORGAN
PODPORA
SLOVANSKE POD . LIDSKOST
PORUJICi MNO, TY BTATU TIMMS
BRA TV/
Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas under the Ad of Congress of A u u s t, 24th, 1922. Cislo 32 ROONiK (VOL.) 11:20EVIL West, Texas ye stfedu (WEDNESDAY) 10. srpna (AUGUST) 1949.
e ECHOVE jsou narod muzikantar, kika se o nas. Pravda, jsme. Jest nam vlogena do due struna earokrasneho tohoto umeni. A struna ta zazniva v tisicerYch pisni, vytrysklYch ze srdce lidu deskeho; zazniva posvecenYm zvukem umeni v dug evnich plodech eeskYch hudebnich mistru a struna ta vyznive. z kouzelnYch nastroju eeskYch omelet' vYkonnYch. Snad vas napadlo, prod oe gi, takovi rozeni hudebnici, dlouho nemoli mistru, ktefi by svYmi vYtvory se zapsali ye svetoy e dejiny umeni. 6eska slavna, doba hudby zaeina dokonce ag v nejnovej gich dobach. Vysvetleni podaji nam dejiny eeskeho naroda. Vedle toho si pkipamatujme, ge hudba je ze v gech umeni nejmladgi. Teprve v 16. stoleti utvately se pevne zakony hudby. Dejiny vlasti na gich pionYrtt Texasu zachovaly se velmi macessky ke vgem umenim. V nejrannej gi dobe eeskeho vYvoje pfiglo ktest'anstvi. Rozvijici se duge naroda obklopena byla nocizim duchem kultury latinske . Lidove pisne jsou pamatky hudebni z to doby; znamy jsou "Svaty Vaclave" a "Hospodine, pomiluj ny". Teprve v pozdejgich dobach za Lucemberuku, kdy g v cizich zemich kvetla umeni potulnYch pevcu, byly v oeskYch zemich skladany svetske pisne. Stoleti 15., doba velikeho hnuti husitskeho, zaplagilo vge; co pied tim vypudelo v Cechach v umeni hudebnim. 6eAti Bratti pfivedli duchovni pisefi na vrchol rozkvetu. Sve plody ukladali ye zpevnicich ei kaneionalech. Jejich snahy mely dobreho vildee v osobe Tana Blahoslava, jeng byl znamenitYm odbornikem hudebnim Nove slunce vychazi eeskemu narodu obrozenskou dobou za panovani Josefa II. Tehdej gi hudebni svet byl napinen jmenem mistra obroditele hudby, Mozarta, jeng polozil pevnY zaklad k novemu umeni. Vitezny vjezd do Oech slavil svoji operou "Figarova svatba", ji g dosahl ohromneho Uspechu. Mozart mel vliv na soueasne deske i cizi skladatele. Vaclax J. Tome':
ESKA HUDBA
gek byl jeho oddanYm ctitelem. V struny narodniho umeni At'astne zasahl Pavel KtilkovskY; jeho sbory, zvlagte slavnY mugskY sbor "Utonula.", podnes nezmizely z nejptednej gich koncertil. "JEN DAL!" "Z boutneho easu jsme se narodili a krok za krokem v boutnych mraenech jdem vsttic hrde vzne genemu svemu cili, gij klonice jen pied svYm narodem. My Odell, co na nas cestou 'deka.; byt' hrom vgak bil a mraz nam v kosti vat— tot' jenom eesks hudba odveka, my pii ni pajdem k piedu — dal, jen dal!" Jan Neruda. 4 ) OKRSKOVA sciltzE ORGANISATORti V BELLVILLE, TEX., DNE 18. SRPNA 1949 V LEGION HALL. Schein zapoene v 10 hodin dopoledne a potrva, al do odpoledne. Nisi neni jsou do tit° schtze srdeene zvani a jednani je bude zajimati. O ptvodni eeskou operu pokusil se Fr. kroup. Slogil hudbu na slova Chmelenskeho, a tak vznikla prvni eeska opera "Dratenik". Po nem nasledovala je gte fada dalgich oper a fra gla "Fidlovadka", v nig obsagenou pisen "Kde domov mii" ptijal narod za svou hymnu. Pies to, ge umeni 8kroupovo bylo proste a nevysoke, narod jeho jmeno vdeene vzpomina. eeska hudba posud eekala na sveho stvotitele a toho se ji dostalo v genialnim umelci, mistru Bedfichu Smetanovi. B. Smetana je prvnim deskym umeleem vubec. Jeho umeni jest ryze Ceske a pti torn vyhovuje nejptisnej gim pogadavkam umeleckYm. Jeho celY givot je tetezem utrpeni. Smutny osud v gech eeskYch omelet stihi i jeho. Musel do ciziny — do Gineborku ye 8vedsku. "Jest to smutne, jsem nucen vzdalen od sve vlasti, ji g tak
vroucne miluji a kde bych tak rad zit, vyhledavati svoje givobyti v cizine." A piece vyhodne misto opustil a vratil se do sve "krasne, jedine, milovane vlasti". Vella price nan eekala. Neill dal narodu sva vlastni dila, bylo nutno ho pfipravit a timto vYchovnYm smerem bral se Smetana po cely svuj tivot. Roku 1866 mel operni premieru "Braniboti v Oechach", s velkym nadgenim ptijatou. Brzo nasledovala komicka zpevohra "Prodana nevesta", je g razem postavila Smetanu mezi svetove skladatele. Po "Prodane neveste" vznikla va gna historicka zpevohra "Dalibor", ji g poeal prudkY boj proti Smetanovi, ale on kraeel neohrogene za svym idealem a roku 1872' podal narodu velkolepou slavnostni zpevohru "Libugi". Posledni etyti opery jsou komicke, uhlazenkm humorem dYgici "Dye vdovy", tkliva "Hubieka", nejeennejAi z jeho komickYch oper "Tajemstvi" a komicko-romanticka "Oertova stem". Pied kornponovanim "Hubiely" stihlo Smetanu stragne nettesti, jake milge hudebnika stihnouti — ochluchl. V to dobe napsal lest achvatnYch symfonickYch basni pod titulem "Ma vlast" a svuj pohnuty givot vyliCil v earokrasnem smyecovem kvartettu "Z meho givota". 8tvani neptatel a ne gtesti hluchoty hlodalo ducha Smetanova, upadl v gilenstvi, v nemi negt'astny mistr 12. kvetna roku 1884 zemtel. Velikeho odkazu Smetanova ujal se mistr nemen giho vYznarnu: Zdenek Fibich, MladY Fibich celou dui pfilnul c Smetanovu umeni a ukazal se ve svYch velkolepYch pracich genialnim naslednikern velikeho mistra. Jeho ste gejni dila jsou zpevohry: Blanik, Nevesta messinsko., Boufe, Hedy, 8arka a velikolepy Pad Arkuma. Bendav pokus o melodram (dinohra s pravodem hudby) vyvreholil trilogii "Hippodamia". Plodna dinnost jeho byla pfervana easnou smrti, zemkel r. 1900, jsa star necelYch 50 let. Tteti mistr ptistupuje k slavne dirojlei Antonin Dvoilk. Prosty kezniktiv sy(Pokradovani na strane 4.)