ORGAN
PODPORA
SLOVANSKE POD LIDSKOST
PORUJICI JEDNO-
BRATRSTV1
TY STATU TEXAS
Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West. Texas under the Act of Congress of Augus t, 24th, 1922. ROONiK (VOL.) XXXVII.
West, Texas ye stkedu (WEDNESDAY) 3. srpna (AUGUST) 1949.
Cislo 31
OETZU FRED 65 LETY EN 8. SRPNA 1884, od neho g letos uplynulo jig 65 let, jest smutnym D datem v clejinach sokolskYch. Toho dne ode gel Dr. Mirosiav Tyr g, tvrirce 'deskoslovenskeho Sokolstva, z male podkrovni svetniaky hotelu Po gta v alpske vesnici Oetzu v Tyrolich, kde se leen, na svoji posledni prochazku, ze ktere se jig nevratil. PH navratu za mesiene noci ztitil se s alpskeho svahu do divoke rozvodIlene teky Aachy, jeji g viny vydaly rorttigtene telo Tyrgovo teprve po usilovnem a'trnactidennim patrani dne 21. srpna 1884. Daleko od vlasti, jig zasvetil celY svrij givot a praci, sam, nemocen a opugten, skoneil svou givotni drahu Dr. Mirosiav Tyr v mladem veku necelYch 52 let. KratkY byl jeho ' ivot, ale velika byla jeho price i dilo, jeg po sobe zanechal. Po neradostnem detsvi, v neml Tyr ztratil ye 5 letech otce a v 6ti letech i matku, po letech smutneho givota bez rodieri, vychovavan mateinYmi bratry, po zakladnim gkoleni a po absolvovani gymnasia ptigla doba universitnich studii. I to byla pina starosti o hmotne zabezpeeeni. Kdyg pak v roce 1861 mladY, 291etY Bediich Emanuel Tirsch — pozdeji Dr. Miroslav Tyr — dosahl cile svYch stuAli — doktoratu fllosofie, ani tehdy neptigla doba klidneho givota, v nig" by se byl Tyr mohl Wit z vYsledkri svYch pilnYch pHpray. Ptigel rok 1862, kterY rdzem zmenil vgechny plany Tyr govy — stall se vysoko gkolskYm profesorem a yedeckYm spisovatelem. Rok, ve kterem Tyr s Fugnerem zalogili Sokol a ktery znamenal pro Tyre poeatek neptetrgite, pilne a eunavne n price pro na.rod, jeg trvala pinYch 22 let — — a g do roku 1884 — do ptedeasne jeho smrti. Jen prvd tki leta — do roku 1865 — mel Tyr vzacneho spolupracovnika, sveho verneho pHtele a druha, piveho sokolskeho starostu Jindficha Fugnera. Po jeho smrti vgak — od roku 1865 — temet po celYch 20 let zustalo vedeni Sokolstva na bedrech jedineho Dr. Miroslava Tyrge.
nepochopen, ba znechucovan, diel do iimoru, na sebe nehledel, zil v chudYch pomerech, nebot' pro ptemiru sokolske prate nemohl se venovati zaniestnani jinemu, av gak nikdy nezakolisal a nikdy nepovolil, TvoHl novou telocvienou 6asto
PRACUJ KAtDY.
Pracuj kagdY s chuti risilovnou na naroda roll &Mien& testy mohou bYti rozliene, jenom vrili vgichni mejme rovnou; blaznovstvi jest chtiti nemistrovnou rukou merit belly mesiene, jako k plesu nohy necviene pokougeti pro pochvalu skrovnou: lope eini ten, kdo te gi s malem, stoje verne na sve postati, velkYt' je, bud' sluhou nebo kraleni. "oast° ticha pastuchova chygka vice pro vlast mri ge delati, negli tabor, z nehog valcil Zigka.
Ze "Slavy Dcery". Jan Kollar. 11CRSKOVA SCHUZE ORGANISATORt V EL CAMPO DNE 11. SRPNA 1949 V COMMUNITY HALL (BYVALE U S o Sim).
Schrize zapoene v 10 hod. dopoledne a potrva do odpoledne. Dosud konane schrize nagich tadovYch organisatort mely odeko.vanY fispech a dostavilo se k nim hojne elenri. Do schrize v El Campo jsou nagi eleni srdeene zvani a jednani je bude nemalo zajimati. soustavu na vedecke podklade a s vlastnim telocvienYm nazvoslovim, budoval zaklady sokolske myglenky, kterou po leto promYglel, doplrioval a zdokonaloval, vedl svoji pragskou jednotu a pomahal vesti i vgechny jednoty ostatni, pracoval na stanovach a tadech, psal, jezdil, ptednagel, povzbuzoval, potadal kursy, budoval sokolskou organisaci a snail' se
vytvotiti ze sokolskYch jednot, jich g rok od roku ptibYvalo, spoleone sokolske riStkedi, v eein g mu vgak rakouskYmi wady bylo brazen() a g do jeho smrti. Zalo gil a po iadu let sam vedl prvni a tehdy jedinY sokolskY easopis "Sokol" a polo gil zakiad i k sokolskYm sletnm, vytvotiv jejich vzor pH I. vgesokolskem slate v roce 1882. Za 20 let svoji neunavne price vytvotil Tyr svoje sokolstvi. PH vgi teto praci sokolske pracoval vgak i na nekolika risecich jinYch: jako znamenitY umeleckY kritik a historik urneni, jako zemskY a pozdeji i tigskY poslanec a v poslednich 3 letech sveho givota i jako docent a pak profesor dejin umeni na vysoke gkole technicke a na Karlove universite v Prate. AC celY svrij givot zasvetil nezi gtne praci pro narod, nedo gil se jejiho vYsledku. NahlY pad se strme skaly v Alpach — daleko od vlasti — ptedeasne ukoneil givot a praci tohoto z nejlep gich synfi naroda. Osud mu nedoptal, aby spattil alespore vYsledek svYch neunavnYch snah o vytvoieni jednotne sokolske organisace. Je opravdu krutYm fizenim osudu, teprve 4 dny po nalezeni Tyr gova tela v iece Aage a 2 dny po jeho prozatimnim pohtbu v Oetzu — dne 25. srpna 1884 bylo dano rakouskYmi fitady povoleni k utvoteni prvni sokolske tupy v ecliach gupy Tyr govy na stiednim Labi. To by10 poeatkem tvoteni 2up dal gich, ktere pak daly zaklad k zalo geni spoleene Sokolske Obce, jak o tom snil Tyr ji g za sveho .givota. Nikdo ze soueasnikfl netugil, co Tyr svYm sokolstvim vytvotil a co jim narodu svemu dal. Neni na svete organisace podobne. I jinde jsou telocviene organisace, gadna z nich v gak neni tak typicky rodni a srostla s narodem, jako organisace sokolska, v ni g se Tyrgovi ptrino gezpfisobem podatilo sloueiti vYcho vu telesnou s vYchovou du gevni a mravni. Kagda doba znovu a znovu si uvedo(Pokradovani na strane 4.)