ORGAN
1'ODPORA
SLOVANSKE POD -
LIDSKOST
PORUJiCt JEDNO-
BRATRSTVI
TY STATU TEXAS
Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas under the Act of Congress of Augus t, 24th, 1922. West, Texas ye stkedu (WEDNESDAY) 29. eervna (JUNE) 1949. MED 26.
ROONiK (VOL.) XXXVII.
TICK (Pan N 4. eervence jest lidu americkenu nejvzacnej gi,nebot' stal se nesnirtelnYm a nezapomenutelnYm proto, ponevadZ spadlo jho poroby, vracena mu upirand svoboda a lidu zeme dana prilelitost, aby sam sebe spravoval a osudy zeme k spokojenosti obyvatel ridil bez , ohledu na venkovni zajmy utlaeovaOervena barva nejen ze znaei nam svobodu, ale znael tOZ, ze moZnost tuto predchazela obet,' nevYslovne cenna — krev prolita za svobodu naroda nejen zdfiraznena je Cerveni ye vlajce zeme vetknutou, ale stoji nam v ni jako vystra2ne znameni: souladna prace a uptimna, slaaha narodu svemu prospeti nutna jest k zabeZpeoeni miru, pokoje a prosperity lidu; bez svornosti, rovnosti a bratrstvi k neute genYm konctim speje kaZdy podnik. Americke kolonie -naleZely zprvu Anglii, mel tudi2 nad nimi vladu anglicky kral. Avgak drze zasahovani britskeho dizeni stat-niho v prava prislu gnika osad jen bujneji dalo klieit touze po volnosti, elm hrubCji bylo s nimi nakladano.
cERVENEC
eervence jest tudiZ povaZovan za den zrozeni americkeho naroda. Prohlageni nezaviglosti jest jednim z nejveteich dokladil lidske svobody. Prvni east Deklarace vysvetluje, co amerieti vlastenci povaZovali za povinnost vlady 1897 -- 1949. Padesat dva roky jiz je tomu kdy dedove fitly stromek zasadili a jak tento pestovat v budoucnosti nam, dceram a synfim, uprimne radili. Od deda pak i matky, otcove nagi dobry priklad sobe vzali a v teto na gi vlasti nova, pohostinne, Ceske spolky pro nas, deti, zachovali. ProZily vgak spolky nage boure eetne, take zaznamenaly mnohou zmenu, lee ani zmeny, ani drsne boure, nevyrvaly SPJST z pevnYch korenti.
A strom roste — na ge Jednota stale sill, kaZdemu z nas bezpeenou oporu skyta,. Dnes dad, otec, ye slavnostni chvili Zastupci deviti z tehdej gich trinacti ko- deti a vnuky v name SPJST vita. v Novem Yorku v rijnu 1765, lonii se segli aby rokovali o nemistnem postupu brit- Dnes stari vola nas ye sboru: ske viady a zosnovali plany, jak se za- "Sem pojd'," na ge mladdi ty zlata. chovati vtei . tato. Souhlas americkYch Zde misto je v nagem detskem odboru kolonii s poladayky Anglie se stab nemoz- pro deli deli, i pro vnouea,ta, oetna!" nYm, smir byl vyloueen a tak americky lid sahl ku zbrani, aby si vydobil zlatou IConeim nyni skromna moje slova, jak me kak mysl ma: svobodu. "Necht' roste, sill, zkveta znova Neodvislost se stala roku 1776 nejhlav- naohutnY na g strom — nage aeska SPJST." nej gim predrnetem fivah. Nektere kolonie stay dosud nerozhodne v ppzadi, avgak J. K. ,stat Virginie podal instrukce s yYm delegatfun, aby tato nalehava zalelitost byla prava oboann, tota, ze v gichni bide jsou v kongresu vyrizena. Mlady delegat ze si rovni, se stejnYm pravem na Zivot, volzmineneho statu, Thomas Jefferson, kte- nost a hledani Stesti. Paklik vlada bude rY byl predscidou shromaldeni, jeZ melo o bait tato prava, je zas pravem lidu ji zruteto veci pojediaat a predloZit ji kongresu, giti, anebo zrneniti. Druha east pojednanapsal Prohlageni nezavislosti. va o nespravedlnosti anglicke vlady ku 4. eervence 1776 pak byla Deklarace koloniim americkYm a prieiny vzpoury kongresem pkijata a v zapeti rozhlagena techZe. Treti Cast se sklada, z prohlageni, po celem Soustati. Nyni meli Anierieane ze Spojene Kolonie jsou a maji pra y° byzem, kterou mohli zvat svou vlasti, a 4. te svobodnYmi a nezavislYmi stay.
Aktem tim ov gem zapas o svobodu ukoneen nebyl a pod vedenim Jiriho Washingtona boje pokraeovaly al do kapitulace britske armady, coZ bylo docileno, kdy" general Lafayette z Francie prispel Amerioantm na pombc. Po slokni zbrani nastaly mlade republice rfizne obtik, jet bylo nutno prekonavat, coz bylo postupne `provadeno pod moudrYm a proziravYm vedenirn, z ylagte, kdy vstoupila v platnost fistava SpojenYch statt, ktera jest zakladnim zrizenim teto zepubliky. My, lid SpojenYch state, nesporrie mame mnoho priein vzpominati s vdeenosti na ten yYznamny ein americkYch ()tea, kteri tim zajistili svobodu sobe i nam, kteri jsme prigli po nich. Bylo to zrozeni noveho naroda, kterY se zdarne vyvijel hospodarsky i kulturne a vy ginul se na vudei misto mezi narody sveta. Prohlageni neodvislosti ma zvla gtni velkY vyznam v pritomne dobe, kdy svoboda nekterYch state a narodft je ohrokna. Varna si svobody, ktera vykoupena byla velkymi obetmi, slzami, krvi a dloulVm utrpenim. Uchovejme ji co vzacne dedietvi pro ty, kterj prijdou po nas. ) • 4. • ( fteknete va gm patelfim a znarnYm, mimo vYhodne iivotni pojistky ziskivaji v nag SPJST spoleeensky Zivot a *Melstvi, ktere pro nase mlade lidi maze mitt' 'budoucnosti velikou cenu. ) SPJST mohou nagi tide a jejich rodiny ziskat vYhodne zivotni pojit geni die rfiznjrch modernich planii a v riiznYch obnosech — pojistky, ktere nejlepe vyhovuji jejich pomertim. .1 • • Ve svYch rodinach, u va gch piatel a znamfTch vg ude vypravujte o nag SPJ ST, ktera nam vi:tom stejne patri. Vypravujte jim o torn, ze SPJST ma 22,922 elrnti, majetku za S5,411,482.26 a ze vyplatila dediciim sumu $3,912,989.35. ) Povinne starobni poji gteni v Peru bylo zavedeno r. 1936.