v
ORGÁN
PODPORA
SLOVANSKÉ POD~ LIDSKOST
PORUJÍCÍ JEDNO
BRATRSTVÍ
TY STÁTU TEXAS
Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas under the Act of Congress of A u gust,
24th, 1922.
ROČNÍK (VOL:)XXXVII.
ČÍSLO 14. \
West, Te:Kas ve středu, (WEDNESDAY){5, DUBNA (APRIL) 1949
.
KE DNI 7. DUBNA
D
NE 7. DUBNA budeme vzpomí- por proti českým tužbám a snahám je theologie nabyl, učeností vyníkl. Avšak
nati požehnaného skutku Karlo- vedl, odpor, ,který vycházel z nezřízené va, potvrzeného vydáním zaklá- pých, závisti, lakoty, lpění na hodnostech dající listiny pod zlatou pečetí dne 7. dub- a obročích i z vrozené nenávisti k če na 1348, a zároveň mysleti na vše, co v chům, Naproti tomu čechové projevovali dlouhých stoletích universita Karlova představovala, co na ni dolehlo i co znaPÍSNÍ K OBRODĚ. mená, S písní na rtech v dáli spějme V české povaze je krásný rys: je to stá v zářných ideálů říš. lá touha po poznání i vědění. Ta odvěká Vzlet a zápal písním dejme, touha, podepřená bohatství české země, spějme vÝŠ a. výš! dávno vedla české muže za vzděláním za S písní na rtech dobýváme hranice, dávno snášela na českou půdu právo, lidství, svobodu. zisky západu; ta odvěká touha přikazo Sledujem cíl, který máme: vala i Karlu IV. jeho činy. Karel IV., zaří všeho lidstva obrodu. div v Praze universitu, sám to vyznal. Po věděl, že ji vyzdvihl z moci českého krále, Aby život každému byl ale na naléhání nejen předních O?Ob, ný krásnou, slunnou zahradou, brž všech obyvatel království. A ti obyva aby také sklízel, kdo sil, telé království, "neustále lačněji po plo žeň s radostnou náladou. dech věd", měli býti tak uspokojeni, "aby S písní v jiné světy pluíem, už nemusili kraj světa choditi a u cizích světlo sejem dokola. prahu žebrati, nýbrž aby doma měli stůl Na dobu se připravujem, k duchovním hodům připravený." až nás k činům zavolá. Možno flee, že pražská universita byla uvedena v život jako ústav českého státu, českého národa. Nezáleží na tom, že jako ve své činnosti vědomí vyššího smyslu a každá universita středověká měla zprvu cíle. Svou vědeckou prací se obraceli k universální ráz .a přilákala nával cizinců bolestem a těžkostem doby, a nešlo jim z různých zemí i národu; bylo to dočasné.] jen o theoretícké úvahy a řešení, měli na ti ciz~ncile~ko opoušt~li ~rahu, ~dyž.byly m.ysliodstranění příčin zl.a, jehož se. če na německé půdě zakládány nove umver- ská duše hrozila. Sami vynikali přísností sity, a z rozhořčení se všichni Němci vy- a ryzostí zámyslů. Vycházeli z řad žáků, stěhovali, když Václav IV. Kutnohorským 11 kteří byli rodem z českých měst a měste dekretem roku 1409 zavedl na universitě ček i vesnic, a poznali často v mládí nou řád ve smyslu platných zákonů země: a- zi. Tam spíše rozuměli svým poslueha by cizí nepanovali domácím, "pravým a čům, v nichž se zračilo vše, co plnilo če přirozeným dědicům království", nýbrž ti ské mysli i srdce. Jaká byla půda v uni aby universitu vládli a do služeb vlastní- versítě, nic lépe nevysvědčuje, než že s ho národa i státu ji Zplna a poctivě sta- podstatnou složkou university, s kollejí vělí. A čeští mistři i žáci, jako od počátku Karlovou, již Karel IV. založil pro podpo jednali, viděli v universitě prostředek pro ru české vědy, byla spojena kaple Betlem duchovní i mravní povznesení českého ská. V ní se podle vůle strůjců kázalo slo národa. vo Boží českým jazykem, ale v ní se kázaJe zvláštní, v Praze v prvním půlstoletí lo i slovo lidu. A v té kapli našel působí pracovalo mnoho a znamenitých učenců ště nejvlastnější a nejúčinnější Mistr Jan cizích, především Němců, Avšak nevyšel Hus. od nich mimořádný čin, který by byl zeChudý žák do Prahy přišel, v ní důsto mi, kteráje živila, k prospěchu. Spíše od- [enství místra svodných umění i bakaláře
přes to zůstal prostou českou duší, která toužila k výši a šla k výši: Vyřkl, co roz něcovalo a vzrušovalo český lid, bojící se hříchů. Vyi·kl,v čem se mohlo dojít ná pravy. Neuvažoval jako jiní vědci chlad ným. rozumem, jak by bylo lze obnovit církev Kristovu v hlavě a údech, ale šel na kořen a pracoval pro převrat v české spo lečností. Podle učení evangelia, podle u čení lásky k Bohu i k bližnímu. Přísný k sobě, byl přísný k Čechům. Každý Čech měl být dobrý křesťan, každý Čech měl být dobrý člověk. Ta obroda českých duší měla vést k obrodě světa. Hus věřil v český lid. A třebas sám padl, s tím lidem a jeho činy zvítězil.. Hus oslavil universitu, ale Hus uníversí tě i zanechal odkaz pro všechnu budouc nost. Co v něm bylo časného, věky odvály. Co v něm je věčného, došlo nového a no vého utvrzení. To je myšlenka Pravdy; věrnost k Pfavdě a víra v Pravdu. My šlenka svobody svědomí, duchovního se beurčení, duchovní demokracie, která z lidu prýští a lidem k lidu se nese, aby po znal sám sebe, a silou, odvahou i pevností obstál v okolnostech nejtvrdších. Dějiny university Karlovy jsou dějiny Čech. Proto, že se v ní vše obráží, co šlo přes české kraje, proto, že untversíta sa ma i určovala její běh. Jako šla k výši s národem, ne pro slávu světa, ale pro du chovní vzrůst, tak hynula, když národ byl svírán a ubíjen. Avšak i tehdy, když byla českému duchu odcizena a umlčena, mlu vila. A posvěcená tolikerou prací, nadše ním, nesmlouvavostí, smělostí, byla zbro cena i krví bojovníků a mučedníků, kteří zápasili a trpěli za Pravdu svého lidu. Pravda obnovovala český národ i jeho universitu ·Karlovu. A do duchovního i mravního bohatství Karlovy vpisována jsou nová jména. Jména, která do daleka široka představují díl české velikosti. Me zi nimi tyčí se zjev rovnocenný někdy zje vu Husovu: T. G. Masaryk. z chudého stu denta stal se učitelem národa, ale stal se (Dokončení na straně 4.)