Vestnik 1949 02 16

ORGAN

PODPORA

SLOVANSKE POD-

LIDSKOST

PORUJ1Ci JEDNOTY STATU TEXAS

BRATRSTVI

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas under the Act of Congress of Augus t, 24th, 1922 ROeNIK (VOL.) XXXVII.

West, Texas ye stiedu, (WEDNESDAY) 16. tNORA (FEB) 1949.

OSLO 7.

JIRI WASHINGTON RVN1 dnlditou udalosti ve valce za neodvislost bylo jmenovani JiP liho Washingtona hlavnim velitelem americke armady. Jest nam nyni jasno, 2e bez jeho koneeneho viterstvi bYvaly by Spojene stay nebyly neodvislou republikou, nYbr'Z byly by dosud skupinou kolonii Angii podtizenYch. Washington by vekY a schopnY , vojin, aveak jeho vojenska velikost sama o sobe nebyla by mu k viterstvi dopomohla, kdyby bYval nebyl te2 velikYm mu2em, nesobeckYm, trpelivYm, nefinavnYm, v2dy doufajicim, vedy oddanYm svobode. Zprvu sotva mohl vice udiniti ne2 cviditi armadu sestavajici z dobrovolnikri, kteti nevedeli pranic o vojenskem vycviku. A piece musil pii torn bojovati, dreeti neptitele v eachu, ustupovati dovedne se ztratami co mono nejmeneimi a hledati pkilektost k vitezne bitve.

Ponevad2 'freak mel vojsko necvieerie, je2 utikalo, sotva 2e ucitilo sttelny prach, ptilektost dobyti viterstvi dlouho neptichazela a Washington musil stale ustupovati. To sklieilo Ameridany a vzbouiilo hoikost proti Washingtonovi. Byli te2 i •evnivi dristojnici, kteti tou2ili po miste Washingtonove, ktett kuli pikle proti ne mu a jemu kladli vinu kakieho netispechu americkYch zbrani. Temet ka2dY jinY mug na jeho miste byl by se veeho daleiho prisobeni vzdal, rozhoteen nad nespravedinosti tech, pro ne2 bojoval a svfij 2ivot v nebezpedenstvi vyclaval; aveak Washing ton miloval svou vlast ptilie, net' aby povolil osobnim citiim a hledal vYhod pro sebe. Trpel, ale utrpeni jeho vlasti bylo mu ptednejei.

I zradcove byli v jeho vojsku, kteti osoeovali ho Kontinentalnimu kongresu, jet valku a vegkere zale2itosti spojenYch ko lonii iidil, a nalehali na ustanoveni jineho velitele na jeho misto; byli tarn mu2ove, kteti jej neposlouchali a radovali se, kdy2 Anglidane nad nim zvitezili. Avgak tento obdivuhodny mu2 nezmalomyslnel, nevzdal se a rnuZne vetil v konedne vitezstvi Svdbody. Ani v ndoli Valley Forge

zvanem, kde jeho vojaci nemeli ant 'gatstva ani potravy, kdy zmrzly snih kolem zbrocen byl krvi bosych nohou, ani tehdy v hlubinach zoufalstvi vira jeho neopustila. Jest nemo2no popsati, eim byl svYm vojakfun v tech temnYch dnech. Jako zlato zkuSen byl v ohni, aveak jeho muZnost,

11LAS KRVE.

Bida, Ustrky a hlad a tiha rodne zeme, jie tvrdy osud vied, snad touha po kvetech cizich niv a stromri vyhnala je z domu.

Bida, stesk a fistrky a hlad zas v zem, ji2 tvrdY osud vlad po letech je vraci, vydedencii generaci.

Piijmi je, otdino!

Dej, at' piseri stara je jim pisni procitnuti jara.

Vklyt' krve hlas, hlas krve nas spina: Dej, at' zni, at' nikdy neusina!

nebylo jeete jisto, zda vskutku nove ziizeriy et'astne zakotvi, byly obavy, Ze se poznovu vee rozpadne v situaci, ktera ptedchazela revoluci.

Washington byl zvolen dvakrate presidentem. Mirno toho obdobi sveho ritadovani a eest let, ktera minula mezi odbojem proti anglickemu krali a zalo2enim federalni vlady, jak rovne2 i valka za neodvislost, Washington easto dojikiel na sklonku Zivota do Filadelfie a jistou dobu tam i bydlel.

Washington nebyl pokrytcem, lee dobrYm elovekem, zcela lidskym, maje svoje ptednosti a cnosti a jestli2e chybujici, tedy sve chyby doznavajici. Ptedsedal konvenci, je2 vydala na gi ristavu a vladni soustavu. Jeho nazortim byla pilkladana nejvetei vaha a pozornost, nebot' on ctil a miloval ka2dou velkou myelenku, ktera vytryskla z mysle, aby zrodila skvele zasady. Na konci plodneho Zivota hrdina dvanacti polnich taZeni se vzdal prostinkymi slovy: "Nebojim se toho, ze musim jit . !"

MI Washington zemtel v Mount Vernon ve Virginii dne 14. prosince 1799. ) • 4, •

KALENDAk jeho elechetnY,oddanY charakter obstal v to zkouece a na konec zvitezil.

Neni divu, 2e Anglidane byli konedne ptemo2eni od takoveho vfidce a anglickY, prapor skloniti se musil pied americkYm hvezdnatYm praporem, a 2e zbrane lorda Cornwallise, hlavniho velitele anglickYch vojsk, byly mu vydany na znameni ho vzdani se. Zprava, 'Ze Anglieane byli koneene ptemo2eni, Ze kolonie jsou svobodne, ze hrozne, valka je u konce, zpiisobily nejvetei radost po cele vlasti a Washington byl vitan co velikY osvoboditel, velikY vykupitel sve vlasti.

Po skoneeni valky, ktera nijak neptispela ku zvelebeni kolonii, ale spiee k poklesnuti jejich prosperity, jako kazda valka, stal se Washington po sestaveni ristavy prvnim presidentem. Spoj. state. Tehdy

19. finora.

Taneeni zabava zdarma v sini facia 8tefanik.

20. unora: Magkarni Pies v Sokolovne ye Fort Worth, Tex. 20. 'Mora. Divadlo "Z chaloupek pod horami" sehraji ochotnici Krou2ku Hla-

hol v sini v Hillje, Tex. Zadatek ye 3 hod. odpoledne.

20. &fora. Ma gkerni zabavu potada Sokol Houston v sini Mdu 8tefanik. Masky — ceny.

20. biezna. Vzpominkov5r program k uteni pamatky T. G. Masaryka uspofada Sokol. Houston v sini todu 8tefanik v Houston, Tex. 24. finora. SpoleeenskS, vearek pro eleny tadu Jaromir Cis. 54. ye West, Tex. 27. tinora.

Kogiekova veeeke a po to zabava u 8tefanikii v Houston&

V

S T N I i — WEST, TEXAS

1 stva eislici. 21,429. Do konce roku 1946 na1 se Jednota vyplatila dediefun obnos $3,515,963.00 a od 1. ledna 1933, kdy die usnegeni sjezdu v Ennis zaeala se poskytovati sleva starkm elenum (sleva na fimrttlIEDNI ORGAN SLOVANSKE PODPORUJfCf D- nich poplateich a odpu gteni roeniho poNOTY STATU TEXAS platku jeden dolar na vydani Hl. fitadovOFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENEVOLENT ny), sleva starSrm elentm obna gela do 1.

ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS kvetna 1947 sumu $46,153.51. Ktera, jinx REDAKTOR — EDITOR bratrska podpurna organisace se milk FRA.NTA MOU6KA prokazat takovou rilevou jejim starSrm VS■p omocnS, redaktor — Associate Edi o gtripAN VALOIK elenfmr?

6402 Prau g ue, Houston, Texas Vgichni mladgi Cleni mohou .Vydavatele — Publishers dnegkern vgech tech znamenitYch vyhod oECHOSLOVAK PUB. COMPANY — WEST, TEXAS zivotni pojistky, jichZ jsme my stargi pro Pted p latne $3.00 rane — Subscription $3.00 a year to 6i omit prioinu pouiiti nemohli. Vydelky jsou vyggi a stalej gi nei za nasich mlaZro6n y adres zasilaii se do Illavni.ttadovn y ye dYch let a priletiitosti k vYttelkihn je vice.

Fayetteville, Texas.

Chan g e of address must be sent to Grand Lodge, A dnes maji certifikaty nasi Jednoty jiFa y etteville, Texas. ste nepozbytelne vYhocly, ktere je eini Ve g kere do p is y , pfed p latne a oznamky bud'te adre- skuteenYm majetkena. sovan y na: Vestnik, West, Texas.

Nage nova obradni kniika je velmi tZi,' " ivoto p is y zeintel)", ch 61end se uvetelnuji bezPlatne. teenou pomfickou pro tadove fitedniky i Za r y tinu podobizn y le nutno zaslati redakci $2.50. eleny vfibec, neb zahrnuje vseobecne naThe obituaries are printed without charge, For cuts vody k spray/16nm vedeni fada., konani is necessary to send $2.50 to the Editor. schrizi, uvadi povinnosti jednotlivVch fiHLAVNI T:TRADOVNA — SUPREME LODGE Ptedseda — President, Ed. L. Marek; Vice President tednikiA koneene zakladni pravidla parFr. G. Svadlenak, Thrall, Texas, Taiemnik — Secre- lamentarniho HAIL Odstavec Uvadeni tary John F. Chu p ick; 06etnik — Fin. Secretary, Ra y m. UrbanovskY; Pokladnik — Trees, Josef Koli- Zadatelti — Nastoleni fitednikt — Uvedeha, Jr. Pravni radce — Counsel -- Aug. Kacit, Tem- ni noveho tadu a Obtady pii otevfeni sip le, Texas Vrebni 14kat — Medical Director Dr. J. A. Halamidek, El .Cam p o, Texas. ne — zpra,covany jsou srozumitelne, jedfteditele — Board of Directors — J. M. §kra,banek, noduge a piisobitve. Obtady pohtebni v 1121 Robbie St. Houston, Texas; Karel Navratil 816, E kni2ce uveden y ptijaty budou na gemi tdAve A, Tem p le, Texas, J. C. Einei g L Yorktown, Texas, Josef Kubala, Pilot, Point, Texas. dy naprosto uspokojive neb krasne proTisko0 vlbor --- Press Committee — Ptedseda — slovy v kostele, kapli neb v domove sestaChairman Josef Horriak, College Station, Box 125, Texas, Mrs. Ant. Horak 5007 Alcott, Dallas, Texas, veny jsou v duchu praveho bratrstvi, jsou Mrs. Frances Olexa, 6402 Tag g art St. Houston, Texas. jak maji laSrt struene av gak vystiZne. SdStanovni VYbor — B y law Committee: hodlouhe posmrtni feci i obtady se neodGeor g e E. Kacit, p tedseda — Chairman, West, Tex porueuji, protok zcela zbyteene prodluFrank B. Steiner, taiemnik — Secretary 4350 Dickason, Dallas, Texas.

Zuji bol a zarmutek pozcistal3-Tch a unavuji smuteeni hosty. U kahleho tadu najde se mezi fitedniky ta,kovk jen dovede pre01st z na gi obtadni kniZky ptislu grik pog smrtni proslov Wile a zketelne a vykona MOUDROSTI ZLATi. DAUB. obtady jak jsou v ni uvedeny. V posledni dobe volani byli k pohtlaum elenri. nagi Podeptit stromek nachDenS7', Jednoty hlavni fifednici, coZ oni einili s podvazat podlomenSr step, nepokrytou radosti i chotou. Texas je ne svildcem, zachrancem laSrt Zeny, vgak tak velkSr. nage osady a lady tak rozne brat, leo rozdava,t v gern chleb, trougene, ze ty velike vzdalenosti vyZaduspig hla,dov byt nez nasycenSr, ji delgi cesty a ptirozene i vet gi ztraty a radej chud byt, bez potkeb, su. A budete s nami zajiste souhla,siti, bkt s chudSrm losem spokojenk: nagi hlavni Utednici maji nemale povintot' moudrosti je 21atk hteb. nosti v fistfedni kancelati a nerneli by tak Jos. Kalus. easto bkti 26.dani o sluZbu, jiz za pomoci nagi nove obfadni kniZky by mohi po) • 4 • skytnout nekterST fitednik ba i schopnk Jak jsme rostli. Dle utednich zaznamt elen adu mistniho. nage SPJST mela v roce 1898 celkem 984 Mnozi z nas starsich litujeme, ie za naclenu a behem prvniho roku jeji pilsob- gich rnladgich let nevypisovala SPJST ponost vyplatila umrtni podpory v casti jistek nadadnich a jinYch, abychom jich $13,000.00. Koncem prvniho desetileti me- vyhod mohli taivati. U mnohYch ve stiedla 4,737 elent, za deset let po to dill roku nim van neni jeste pozde na zvY geni po1918 mela u2 9,242 elend, koncem roku jistky, aby se skuteene stala majetkem, 1928 mela 11,054 dlenn, koncem roku 1938 na kterY mohli bychom se spolehnouti. pocet olenft dostoupil eisla 15,326 a na PionYrem obchodniho podnikani v Tesklonku roku 1946 vykazoval po6et Oen- Xasti je nag velmi znaink spolkoq pra

Od redake niho stolku

Ve stkedu, dne 16. imora 1949. covnik a uvedomeU7 americkSi eechosloyak bratr F. A. Marek v Cameron. Dostali jsme eislo easopisu Cameron Daily Herald ze dne 5. finora 1949 a v nem na gli pekne pojednani o nabytkovern obchode F. A. Marek a Spoleenost. Den po to do gel nam na ukazku take cenik tek firmy, vydanS7 roku 1910 panem Frank Fabianem, tehdy redaktorem i vydavatelem organu SPJST. Uprava katalogu (ceniku) F. A. Marek a Spol. je skuteene 'Dana, a prohliknim obra.zktii jednotliv3ich kusil nabytku jednomu se ani nechce veiit,ze tehdej gi ceny nabytku byly tak levne. Porovnejte sami: peknV dubovS7 houpak stal v letech desatVch u firmy F. A. Marek a Spol. jen $3.20 a tkikusovk soubor do loLlice — $15.75. Dnes zcela obyeejna Zidle stoji ke teem dolartim a neni z tak trvanliveho dteva a jednoduchy soubor do loZnice nedostanete pod stopadesat dolarcti. Firma tato delala dobrST obchod, na gi lide poeali se kolem Cameron usazovati, obchod se =Oil a bylo zapottebi vydat cenik. Bratr F. A. Marek v roku 1915 vyprodal a po nejake dobe zaridil si men gi Exchange Furniture Co., kterST vlastni do dne gka. Nale2i mezi prvni obchodniky okresniho sidla Cameron a zaslouZil se s dalgimi obchodniky o rust a pokrok mesta, coZ mu vyneslo uznani a uctu spoluobeanti. Bratr F. A. Marek dopracoval se fispechu, k eemuZ posilame mu srdeenou gratulaci.

StarSi osadniky pote gi ptipominka obrazkfr, zatazeny'ch na titulni a posledni strati ce ceniku nabytkoveho obchodu F. A. Marek a Spol. z let desatkch. Jsou tam zabery kamery tehdej giho vzezieni mesta Cameron; na jednom je videt pied radnici vYjev trZniho dne — hioueky farmart, vozy a dobytek aut tehdy neby10. V ceniku pak mezi obrazky jednotlivS•rch kusu nabytku uvedeny jsou ceny, driegkem ptimo neuvetitelne na ptiklad: krajkove zaclony za $1.10, otaeeci Zidle za $2.10, Zelezna postel k rozloleni pro dve lole za $3.95 a dobrS7 gici stroj povaZte — za, pouhSrch $14.95.

Nahrad'rne umrtirn povstale ztraty elenenim nagich ditek, vnoueat, pribuznYch a p •atel k nagi stale rostouci SPJST. Koho napadne, kdy si v jidelne velkYch latest objedna kavu a dostane k ni kostku ei d ye cukru — ze to byl napad eecha Jakuba Kri gtof a Rada? Nebot' do to doby se hlavne kupoval cukr v homolich, ktere hospodyrika musela rozbijet kladivem nebo paliekou, aby ziskala cukr kusovk Kusy byly velmi nestejne a podle toho i slazeni. Had byl v roce 1838 teditelem daeickeho cukrovaru, prvniho v bSTvalem Rakousku-Uhersku, a myglenkou zavest kostky cukru se zabSrval na popud sve Zeny, ktera mu tikavala, ze by bylo tfeba delat cukr ye stejny'ch kouscich a kazdy by si osladil podle poetu kostek, v2cly stejne. Had mankleinu praktickou

Ve stkedu, dne 16. rinora 1949. radu poslechl — a pochodil dobre. Zreorganisoval vYrobu podle nove inyAlenky a dal si svfij vynalez patentovat. Jeho patent pak pkevzaly i jine rafinerie. tispechu bylo dosaZeno v roce 1857 v New Yorku, v Rakousku-Uhersku teprve rnnohem s vynalezce nedoekal. pozdeji, eehoZ se u Z Zemrel roku 1871, kdy se jeho napaclu, ze je to hloupost a nicinka, pkestali pohrdat.

Dries cely svet denne sladi sve napoje kostkami cukru a hornolovY cukr temer vymizel. Proto, sestry a bratri, vidite-li kostku cukru, vzpomerite si pri torn na starou vlast a k kostka cukru je eeskYm vynalezem, ktery se jiZ 100 let dobre osvedouj e.

Pachtirne se za dolarern, Vgichrd a neni vlastne jine pomoci, protoie vede nas k tomu a snad i popohani pud sebezachovy. itika, se, ie &da y neni vSechno a snad je to take pravda, ale je to narainne dobra vec, je-li v race, a je to nesporne zle, neni-li po race, kdyi je ho treba.

Tiulcatko debrych srcici. HoustonskY denik prines1 v neclelniin eisle ojedinelou reportaZ o krasne lidumilne praci naSeho spolubratra — Antona Hamuska. Psali jsrne na tornto miste uz nekolikrate o skoro nadlidske snaze bratra Tondy Hamusprispet pomoci podvy2ivou trpicim detern ve stare vlasti roclinam nemajetnym, pro neZ od skoneeni druhe s-vetove valky odesilal pornocne baliky terner pre.videlne kaZdeho tyclne. Shanel zachovale pracllo a Satstvo v sousedstvi, maje co kontraktor nateraestvi Mroke znamosti mezi meSt'any jiZni metropole, neostychal se doladovati u nich prispe yky v podobe zachovalYch textilii i dolarcti a mel neinalY ftspecli. Loni vydal se s manZelkou do Geskoslovenska a zcestoval starou vlast ktiZem kraZem. Videl na vlastni oei mnohe chmurne Ukazy, shledl mueirny nageho lidu v Terezine a jinde, videl take sta a sta nednZivYch ditek. Vratilse doTexa,su nervove rozrukn, s bolesti v duSi i srdci, ne‘Z pevne rozhodnut pokraeovat pokud mu sily vystaei v konani dobra a pomoci tern tam za vodou. A ze svoje odhodlani provadi, dosvedenje reportaZ nedelniho eisla Houston Post, z nit struene vyjimame nasledujici: Antonin Hamusek je muZern pracujici tridy lidu Houstonu, zabyvajici se nateraestvim bezmala etyMeet rokti. Loni poclnikl s man2elkou cestu do rodneho mesta KromeriZ na Moraye a vratil se krajne rozrukn. Nad tim, co tam shledl pokud. se tYee zdravi a vY 2ivy sirot a ditch rodieft nemajetnYch. Antonin pri vypraveni o teZke situaci podyYZivou trpicich deti nemohl potlaeiti zaroseni svYch oei DoSel si do central ky mistni Y.M.C.A. a vyrizoval prani kterYch obeanfr Kromerik, Prahy a Bratislavy, aby ji sdelil, co eeskoslovenska Y. M.C.A. dela, pro lid V taninefAi republice.

Ze spravedlive rozdeluie poinoene baliky tem nejpotrebnejSim, po.',11a nectuZive dit-

VES TN1K— WEST, TEXAS

ky do letnich tabokiSt' a stara, se o spra y yYZivu takovych. Toto je v,Sak toliko-nou predmluva skuteene historky Antona Hamuska, maleho mute Houstonu. Posilal pomocne baliky ihned po skoneeni valky a kdy osobne shledl straSne nasledky nacisticke okupace Oeskoslovenska, primo ustrnul bolesti. Po loriskem prevratu pomel'Y se zhorMy a Anton ma dlouhou iistinu jmen osob, o nichZ osobrie vi, Ze potrebuji pomoci. Antonin nevi ureite, jak by zorganisoval kampan pomoci, nez me, radii pratel a skoro kaZdeho, pro neTZ konal odbornou praci. KaZdeho dne pc) praci dojde si k nekterernu bYvalemu zakaznikovi a nikdy neodejde s prazdnou. Viastni malou farmieku na ceste 11. ph Gulf Road silnici; jeho dobra, manZelka a dcera darovane Sativo i pracllo vyspravuji, eisti a pornahaji balit pro odeslani. Anton Haniusek ze sve kapsy nakupuje tYdn'e za $25 potraviny a ye stare vlasti nedosaZitelne veci, jen rovneZ odesild. On sbird stare noviny a xnagniny, prodava je a strZenY peniz pornalia hradit dopravu; sbird u.potrebenY ornastek a eisti ho, z kaZdeho doma zabiteho vepre sluSna, porce se naloZi do plechovek prilaeni do pomocnYch balikti. Anton nenaysli, ze dela, nejakou ohromnou vec, jedine, co ho dohriva je jistota, ze mezi Houstoriany je mnoho dobrYch jedinctl, ochotnYch pomoci. Kdyby jen se k nim mohl dostati Takova je Antonova historka ve skuteCnosti, historka prosteho obeana, o nich2 se pra,vi, ze jsou. paten Houstonu a cele Ameriky. Zajimate-li se — 'auk -- Anton Hamusek ma 300 jmen rodin, ktere pc) nekolik roku nemely dostatek jidla ni Nad easove velmi vhodne otisknutou reportali je obrazek: -bratr Hamusek rovna, haldu darovanYch veci, pi.

C. E. Hill z eisla 409 Byrne prinaSi mu peknY cletskY kabatek a v pozadi stoji hezounka vnueka Martha Jean Busch. VYstkiZek z deniku "Houston. Post" pOslal nam tajemnik Hl. firadovny bratr John F. Chupick, za con mu dekujeme.

DneSni dolar neni tiro, elm kdysi byval.

Za cleprese, kdy bylo o hotove zie, jako "kolo mlYnsk-e", ale od zrukni tiradu kontroly cen se doopravdy "sevrkl", tak ie does zaet nepoildirne tolik, co jeAte pied trend roky.

Rafael Kubelik pozvan ridit chicagskY

symfonickY orchestr v sezone 1949-50.

Slavny syn slovutneho Virtuoso, na housle Jana Kubelika, vYborny pianist, nadejnY skladatel a vynikajici dirigent Rafael Kubelik pozvan byl Ed. L. Ryerson-em, Jaredsedou Orchestral Association v Chicagu, aby Cidil "radu koncertfr tohoto sdruZ"eni umelai hudebniku, jehoZ sezona potrva 28 tYdnft a za nit vystrida se sedm dalSich dirigentU svetove povesti. Rafael Kubelik sklidii nedavno pronikaveho fispechu v LondYne a v A.meriee vystoupi po prve. CtylaatricetiletY Rafael ma pied se-

Strain( 3 bou nepochybne velkou budoucnost a my radujeme se z nemale pocty mu pozvanim do Chica,ga ucinene a za,roveri z fak-ta, ze na porad jim dirigovanYch koncertfi zaradi nadherna dila eeskYch skladatelt".

Dne g ni porodnost v Sousiati pies to, ze je menSi neZ rekordni Uroveri z roku 1947, je stale vy,SSI nez byla prnmerna porodnost v poslednich desetiletich. Posledni odhady podle rozboru Narodni prilmysloye konference uvadeji podet obyvatelstva ve Spoj. statech kolem 149,000,000 a v poslednich osmi letech byl prirtstek obyvatelstva o 11 procent, con eini 14 miliona Porovnarne-li tento priritstek se vzrustem obyvatelstva za desetileti • od roku 1930-1940 shledame, ze tento prirtistek v letech tricatYch einil jen sedm procent, eili devet milonft osob. Vzrdst obyvatelstva od eervence 1946 do eervence 1947 byl rekordni, neb obnakl vice na Best Pred rokem 1943 porodnost v Americe zaznamenavala neustalY vetAi nebo menal pokles temer po celYch sto let. V roce 1933 tato porodnost byla na nizkem stupni, neb na 1,000 obyvatel pripadlo jen 166 nove narozenYch. Po roce 1933 porodnost poznenahla opet stoupala soueasne se zlepkvanim hospodarskYch pornern. Porodnost nahle stoupla v roce 1940 a nej yySSiho stupne dosahla ve váleenern roce 1943. Pak opet stoupla na konci valky, kdy v roku 1945 vzrostla na 19 procent a v roce 1946 a 1947 o dalgich 11 procent.

Basnik Jaroslav VrchlickY narodil se 17. fmora 1853 v Lounech v Cechach a zernrel 9. za,ti 1912 v DomaZlicich. Dilo Jaroslava Vrchlickeho je z nejobsahlejSich, nebot' pouze pouvodni, Ceske knihy obsahuji 63 svazky, k tomu dramata, preklady a studie tvori celou obsahlou knihovnu. Jeho lyricke basil& jsou citove nebo filosoficke, jeho nitro ozyva se silnYm socialnim citenim, jeho ver y zni pak Ody krasnYm, zyudnYrn slovem a obrazem. Od proste pisne k legende, eposu, k hymne, dramatu takova je mnohostrannost basnikova. Z dramat jeho east° o'Zije na jeviSti ye stare vlasti "Noc na KarlStejrie". Jako prekladatel vykonal praci ohromnou, prekladaje ze vSech snad literatur. Jeho plodnost lze srovnat s houZevnatosti Jungmannova a Dobrovskeho zcela pravem. Vrchlicky mel mnoho nasledovnikn, zaloZil Skolu, ktera sla jeho stopami. Prispela hlavne preklady z literatur svetovYch k rozSireni rozhledu a umeleckeho tvoreni ye stare vlasti, eeskemu verSi dala lehkY krok a prinesla mnoho novYch forern.

Svatopluk Cech posledni basnik ob-

rozenskjr, narodil se 21. fmora 1846 v 0sttedku u Bene,Sova, zemkel 23. finora 1908 v Praze. Svatopluk Oech zpiva Siroke malebne deje (eposy) krasnYm eestYm a zvuenYm verkm v Bile h. Eviopa, Slavic,

Strana 4 Adamite, Vaclav z Michalovic. Ve stinu lipy vraci se k vesnickemu domovu a zachycuje hurnorne i vroucne vYrazne po7 stavy na g eho lidu. Jeho Le g etinsky kova• Pisne otroka, SeItaei, maji za podklad easove narodni, socialni a politicke utisky lido a naroda. Hrdinove jeho dila hrde sva prava lidska ja.ko delnici i domeli elenove naroda. Take obrazky z z cest, satiricke g lehy Oechovy zishalj mu rnnoho zanicenych elenattA. atopluka Cecha lze nazYvati poslednim is 1;, nikern obrozenskyin.

Veasne upozorneni na g ina tadfim! Z Aitstinu nam bylo 8deleno, ze statni senator Kelly z Fort Worth podal ptedlohu zakona els. 147, v nit se navrhujc zdaneni kaSde bratrslce organisace, provozujici jakYkoliv druh poji g t'ovani, eili aby musely platit stejne poplatky liceneni i dane jake plati vYckeleene poji g t'ovny. Bratrske nei/Ydeleene spolky jsou trnem v oku velkYch korporaenich poji g t'oven, jim2 kurence organisaci pracujiciho lidu zainezuje dosakni npine kontroly v oboru poji g t'ovacim a proto uz po tadu let usiiujl o zavedeni zdaneni lidovYch nevYdeleenYch spolkd. Nebudeme-li se razne branit, neptatele maleho lidu prosadi svid zanier, podana ptedloha bude manevrovanilla a eachry statni zakonodarnou schvalena i pres odpor skuteenYch zastupca Sirokych vrstev poplatnikti. Bud'me na strati, sledujme postup einnosti tajnych sluSebnikil jistYch zajnati a lalavrie pig me poslanctun a senatortim, kteti jsou eleny vyboru statnich zaleSitosti a vYboru na dane a poplatky, Se se rozhodne stavime proti zdaneni bratrskYcla nevYdeleenYch organisaci. V UterY telefonoval nam hlavni tajemnik br. Chupick, na g e HI. U • adovna a BratrskY Kongres Texasu pracuji k tomu, aby Kelly-ho ptedloha nebyla schvalena. V sobotu t. tYdne konana bude v Houstone dttleSita, porada zastupctl nasi Hl. ittadovny, tex-1 askeho Brat. Kongresu, a druha konati se bude ptigti sttedu.

Nage naNgtevy. V pondeli dopoledne dojel do West teditel br. Karel Navratil, aby to vytidil zdeSitost Jednoty a po to na chvili zdrSel se v redakci. Nav gteva nas mile potegila. ) • 4) Spoleeenske veeirky tada Jaromir Cis. 54.

Sestry a bratti! Rozbodli jsme se poicadati kaScly druhy etvrtek veeer spoleeenskY veeirek pro eleny a jejich ptatele.

Prvni takovY yeeirek pro pobaveni pHpadne na Ctvrtek 24. imora 1949. Dostavte se v hojnem poetu a ptivezte sebou vage ptatele, na potadu budou ruzne hry pro muse i zeny a vsem v'Thravati bude k obveseleni orchestr Westonians.

Za zabavni vybor Hugo Freund, fedi el.

Ve stfedu, dne 16. anora 1949.

V STNiK— WEST, TEXAS g toproceh.

i ro 3rta SPET.

Prin6S'ime obrazek rodiny br. a ses. KubaeakovYch ze Slaton, Texas, ktera jest jednou z vernYch stoprocentne SPJST. rodin a tvori jeden z pevnych hamenii, na nichZ spociva stavba nasi Jednoty. Na obrazku spatrujeme jedenacti elennou redintt Jim Kubatakovu, a vsichni jsou eleny radu Jourdanton Oslo 78. Piejeme br. a ses. Kubaezikovym, aby jeSte mnoha a mnoha leta proiivali v kruhu sve zdarne rodiny a za svoji vernost lC Jed!note nasi odmeneni byli Atestint a. spokojenosti.

Sokol Fort Worth, Texas. eteni bratti a sestry!

US je zas zapottebi new napsat. Ptecine chci oznamit, Se schtize bude 26. imora, v sobotu veeer, tak nezapomente. Doufam, Se nebude zas takova zima jak pti posledni schtizi, abychom mei' vice naista se poradit a vykonat schnzi jak potteba.

V videt, Se ten na g zabavni vybor se postaral o dosti pane pobaveni tim "barn dance" a ted' se zas ptipravuje na magkarni pies. Ale tady by bylo na mists, aby se lepe sorganisovali nasi mladi lids, aby to bylo pekne, neb ma gkarni plesy maji bYt pekne. To bude 20. 'Mora.

Taky si pfeji oznamit cele Ceske osade ye Fort Worth, Se zde rname eeskeho dentistu dr. Marvin G. Janea, kterY ma -Citadovnu v Cisle 2901 1/2 N. Main. Je to mladik z jiSniho Texasu a rad by videl jaka je nage osada a jeji rozsahlost. US se staff 'Menem nasi Jednoty a take se nniSe stat i Sokolem. Tak si hlecPme vaSit. Nevim jaka bude Cinnost Sokola tento rok. KaSdy kdo je schopny se vzdaluje proto, Se se s nim gpatne zachazi. Dle 'Who jak pozoruji, potiiebujeme zde staleho dobreho organise,tora s peknYm platem, pak by to stalo za nee° a ne jednou zaeas.

Tim se jen gkocli slabgim jednotam, neb cvicenci poznaji, Se ten mistni nic nevi, proto kdy'S ten cvieitel chce vytrvat, tak

si jen kazi zdravi. Cvieeni je pane, ale kdyS cvieitel se muse o v ge sam starat a ani nedostane pattiene uznani, at' dela dobrou praci neb ne, s tim neptijdem ku predu. A ty meads kursisty ztratime. Pros se ye schnzi venuje vice easu takovYm zálelitostem, ktere se maji jen oznamit?

Ale nyni uz o torn dost, abych nezabral rnnoho mista. Tak na zdar!

John Beean. ) ♦4• Stroj na uklizeni, ktery nahradi praci peti set delnikti.

V prvnirn leto gnim pololeti se zaelo na sovetskYch Zeleznicich a stanicich vat sedmnacti tisic vynalezti, pripadne zlepSovacich navrhit Zelezniearti, technika a inZenYra. Z ylaStni pozornosti se teSi. Bala genkav stroj na uklizeni stanic, ktery nahradi praci pet set delnikti.

Vynalezce Tancura sestrojil pkistroj k automatickenau zastavovani lokomotiv.

Vynalezci Kolesnikov a Matvejev sestrojili pristroj, jirnZ man() zjistit poSkozeni kolejnic a kol. ) • 4, • Hled'me si pfedev gim prace — opravdove, vytrvale prace dukvni 1 prunaysloy e. Ta nam ponra2e nejrychleji k dospelosti, k mime site, k mod. a slave. --- Fr. Lad. Rieger.

Ve stfedu, dne 16. imora 1949.

Oddil Dopisovatelskfr Dallas, Texas.

Mill etenati Vestniku!

Nerada obtetuji redaktora opravou chyb, ale tentokrat bych prosila o opravu 2 chyb. Prvni, na miste `le me bylo lito, to jsem se seznamila, s rod. Tilmovou z Louisiany", melo stat "neseznamila". Nechci aby se rodina T. tim citila doteena.

Pi. Tamova, ma dopis v torn samem elsie Vestniku, kdet mezi jinYm pile, jestli totit eteme od Sokola v Dallas Vestnik. Zajiste, mile, pani, viclyt' je to organ nagi jednoty SPJST., ktera ma v texaskYch osaclach 165 fad% pies 20 tisic dlenstva a nag Vest* je jakYmsi pojitkem bratrskYm vgem. K nam do Dallas dochazi obyeejne se sttedu a kdyt neptijde jsme netrpelivi, co se s nagim dobrym pfitelern stalo, to nedogel yeas? Tegi nas, to se yam mezi nami libilo ate jste se dobie pobavili. Bude nas tegit, kdyt zase k nam na pekne divadlo ptijedete. Mame v ptiprave pro tuto jarni sezonu je gte tti divadla nasledujici etvrte nedele, v bteznu, dubnu a kvetnu. To ut bude i teplej gi poeasi, lepe se jede. Jak je videt, pi. T., mate schop ne pero a my marne 1 redakci Vestniku laskaveho br. redaktora, kterY Vain Vag dopis °pet otiskne. Tegila by nas etenate, kdybyste nam popsala va gi cestu k nam a od nas v noel. Vzpominali jsme na Vas vgechny pfespolni pfi to velke noeni bouit, ktera vas na ceste provazela, at' ut jste jeli jen do Ennis, Fort Worth a dale. jsme si navgtevy vas vaech, ate jste se dobie bavili nasvedeovala bouie smichu pies cele divadlo, a tim jste odmenili, nage hence za jejich namahu.

Druha chyba je: Psala jsem, to jsme s mym tatou ptivedli sebou nagi navAtevu p. a pi. Fitc s hochem. Pan F. byl sem pfeloten z Bridgeport, Connecticut aeropla,novou spoleenosti a ne evropskou, jak je mylne udan.o.

Dale, piedvedla jsem yam vgechny heree? Ne! Na, dva na ge mlade jsem zapomela. Ale to ut moje stair sebou ptinagi, zapominam. Byla to Frances Podhradska v Aloze Pepiny a Siavek Vrld v Mote dratenidka. Oba podali sve Alohy dobie. Vgak yam o nich nag dopisovatel br. Svoboda' psal. Nerada opomijim tu nagi mladet, odchovance Sokola, neb jejich rodiee jsou pevne sloupy naafi Jednoty Sokolske. Ochotni v katde dobe vypomoci v praci, ktere je stale vie net dost.

A ted' bych je gte rada navazala na dopis sest. Bedanove z Fort Worth, kde yetejnosti zdeluje, to bude u nich spolednost Civic opeia sehrana ye dnech 28. a 30. 'Aetna vynikajici nesmrtelna opera "Prodana nevesta" od B. Smetany. Sestra

VtSTNf It 'WEST, TgXAS

Beanova mne poslala listek, abych se u nas pieptala krajant, kteti by se chteli tohoto genialniho Smetanova dila stiteastnit, at' si zakoupi listky ut nyni, to jdou rychle na odbyt. Bylo by pane od nagich dallaskYch krajanti, abychom si zakoupili vstupenky na jeden z tech tiech weed]. hromadne. Telefonovala jsem nekterYm a abych se nedopustila to chyby, to jsem neuvedomila vgechny, pigi toto zde. Sestra Beeanova yam deny vstupenek napsala, se jsou $3.60, $2.40 a $1.00, tet adresu kam si mate o ne napsat. U me se jich dosud ptihlasilo asi 10. Kdo si pteje nejake dalgi vysvetleni, miltete mne zavolat telefonem, aneb si objednat vstupenky sami.

Nas nekolik, kteti chceme jit, zakoupime vstupenky asi 19. titnora.

A jegte chci ptipornenout tern, kdot to nevi, to spolednost "CARE" ma svoji odboeku nyni jit u nas v Dallas v nejvetgim departmentnim obchodu Neuman-Marcus na ulicich Comrn,erce a Ervay, kde mtiitete vase objednavky &inn a nemusite to posilat do New Yorku. Je to za stejnou cenu a ugetti se thin eas. Vim to je mnoho krajanti, kteki baliky pies CARE posilaji svym milYm do vlasti.

To jsme radi, to ut se to studena vina od nas odstehovala. Byla to pohadka kras na ale kruta, ktera za sebou zanechala milionove akody. Co tech stromft a keit polamala a co dobytka padlo za obet' krutYm mrazfirn.

S pozdravem vaem Botena Valdikova. ) • 4 • OPAKOVANI HRY "Z CIIALOUPEK POD HORAMI".

Kdyt dramatickY kroutek Hlahol od faclu Pokrok Houstonu sehral po prve na houstonskem jevi gti krasnou lidovou hru se zpevy "Z chaloupek pod nemel ani tugeni, to se setka,s tak velkym Uspechem. Hra mela skuteene mirnotadnY Uspech, jednak pro svou barvitost, libivY namet a pak pro velmi dobrou sehru. Vgechny tillohy byly, velmi dobie obsazeny a herci, typisujici osoby deje pro ne jako stvotene, postavou i vzhledem a to znaei hodne pro uspech kat& hry. My 6echove a i ostatni Slovane milujeme zpey a hudbu a zvlagte ty sve krasne narodni pisne a pope yky uchvavujici se svou prostinkou ale dojemne libivou melodii. Neni divu, to tehdy naygtevnici byli ptimo une geni ate se ozvalo piani, by tato hra byla opakovana.

Aby tomuto pfani kroutek Hlahol vyhovel, rozhodl se ji pti pfiletitosti opakovati a k tomu byla nejlep gi ptiletitost pH ()slave patnactileteho odevdani tadoye budovy Pokrok Houstonu, v nedeli dne 6. timora. Sam jsem byl zveclay na titspech a jakou nav gtevou odpovi na repetici tett) hry obecenstvo. Tentokrate navgteva ptedeila oav4tevu premiery te-

-Strrtna 5 to bry a sicor7:17ycl7ekt. z herd Vlotill do ni jegte yetgi miru sveho umeni. Herci byli ti sami. Bratr Anton 8vestka podal toho kantora a regenschoriho Vaclava Vavkince tak opravdove, to to piesne odpovidalo autorovu prani. Sestra Birdie Hilsher, majici nadani a slynouci pfivabem, zazatila opetne v to uloze Ejeho dcery. Rudy Sefaik, jako Jul t Biezina, neitelskY, sehral tuto ulohu jeate mistrneji jak po prve. Hrabete Valeriana z Dohalic hral bratr Emil Vala.

Hodil se pro tu alohu, je hezky urostly, imitate licousti a jeho dunivY, basovY*'‘a, velitelskY hlas dodaly jeho -bke tadouci vYraznost .

Sestra Harriette Earl mela take vdednou talohu, v nit mohla uplatniti zpina, sve herecke nadani. Jako komtesa Leontina ptena gela se pies vgechny dramaticIce sceny lehounce, zrovna jak hereeka' z povolani, dovedla uplatniti celou hloubku sveho nadani a vy gkolenosti. Jako jeji spoleenice, mademoiselle Eleonora, stoupila sestra Mary Johnson .Jako herecka z dlouhou vy gkolenosti dovedla rov net tuto pine uplatniti, ye vaech dejich hry. Sestra Wilhelmina 8imeeek je mladinka, spanila a mild dama s hezkou pond hereckeho talentu a proto se z ylag te dobie uplatnila v nloze Kristinky. gafatovy decry, hrala ji tak opravdove.

Bratr Tim KostornlatskY, hrajici jit kadu let na nagem jevigti, zaskvel se zase v uloze Jakuba, podruha ze dvora. Tim se vtbec dovede ptizpilsobiti katcle ma to jit jak se iika v krvi. Jerry Ermis, hezky a urostlY junak, piedstavoval Spiridiona, aktuara ze zamku. Tato Aloha kladla na nej znaene potada yky, ale Jerry jim pine vyhovel, ukazav, co nadanY herec dovede. Na konec zbYva dvojice manacle Frank a Frances OlexovYch. Bratr Olexa hral Jeminatka, Levee a sestra Olexova jeho term kolastiku. Takova, herecka dvojice jako jsou oni, talentovani a vygkoleni herci samozfejme se nedaji zahanbiti a tak se blYskali ye vaech svYch yYstupech."Neni proto tadny to se hra katclemu velice libila, katcly z hercii ye svYch vYstRpech byl bluene aklamovan a navatevnici pochvalnYm uznanim neskrblili.

Zpevy a tance se take velmi libily. Zpe-e vy nacvieila a fidila sestra Naomi KostomlatskYch, nadana a mils dama, jiz si velice vatime. V sestie Ide Hankove mame divadelniho ochrance herecke drutiny na jevig ti. Je napovedkou, bedlive sle dujici hru a pohotove hoditi zachranne siovni lano tonoucimu herci.

Ze vzdalenej gich navatenikil byli ptitomni nasledujici: Z Danbury pani Schovajsova, manacle LandovYch a HajmanovYch, z Granger pan Mikuleneak s pani, z Alvin pan Frank Kubin, z .Rosenberg

ttrana 5

pan StraZnickY s pani, z Crosby pani LoSt'akova, bratr DlouhY s pani, pani 8kalova a syn, pan KratkY a pan 8imek a nag bYvalY Houstonan, zavita ySi k nam navAtevou z Clevelandu, Ohio, bratr Maretka.

Jsem ptesvedeen, ze naSi krajane Hilije budou velice poteSeni a Ze vystoupeni nagi chvalne zname herecke druZiny tam bude fispechem. Neni to po prve, co hraji v jive osade a vSude sklidill pochvalu. Pisatel, jenZ pilne sleduje einnqst hereckeho krouZku Hlahol, pieje jim na teto pouti mnoho zdaru a necht' jim tlumoei pozdrav od nas Houstorianti.

Jsa silne nachiazen, nemohl jsem se Po divadle dele zdrZeti a lituji, ze me nebylo moZno setkati se tarn s doktorem Sktiva,nkem, neb jsem zvedel o torn aZ doma.

S. P. StudnienY. ) 4 ® ( ZA BItATRES VLADISLAVEM LANGREM

Pkijda v Utery weer, 2. Unora domu z prace, byl jsem ptekvapen sdelenim me pani, ze bratr Langer nahle zerntel, bylo to ztaka k uveteni, neb on byl jednim z tech houZevnatYch povah, ktere na stonani si nepotrpi a z kterYch by lekati jiste neztloustli.

Sam jsem udelil jernu titul "tata naSi osady", nebot' on byl prvYm kterY dopoinohl k deskemu spolkovemu Zivotu, jenZ" aZ do to doby, kdy byl zalolen prvni OeskY spolek v Houstonu tu neexistoval.

Jednak proto, '2,e on tu, byl jiz dele usazen, ptibyv do Houstonu dne 6. imora 1899, hned po vylodeni v Galvestonu a tak jiZ do to doby osvojil si dobte anglic kY jazyk a mohl pomahati tem novYm, em se ptistehovavAim, coZ konal velmi ochotne. Tou dobou mel krejeovskY vod na Congress ulici v budove hotelu Tremont, oproti grocernimu bochodu Henke and Pillot, tak, ze byl jak se i'ika na rane.

Bratr Langer narodil se dne 27, eervna r. 1875 v Bysttici pod Hostynem a vyueil se temeslu krejeovskemu ye Vidni. Nebyl to tehdy lehky ' ivot pro Ilene phi spore strave a dlouhYch hodinach. Tam se nation dostateene nemeine, tak, Ze to jiz bylo pro neho leheim nalezti si hned po ptijezdu do Houstonu, kam ptibyl roku 1899 zamestnani u firmy Batlestein.

Jeho pani, Zofie, diveim jmenem 2aOkov6, s niZ se o2enil v roce 1898, pitela sem kratce za nim. Narodily se jim etyti deti, dva syni a d ye decry.

Za nejakou dobu si tu zahidii vlastni krejeovskY zavod, lee vzhledem ku vytvativSim se zde pomertim toho ,po roce 1910 zanechal. Diky jeho pomoci ptistehovalYm nasincum do Houstonu po ro. ce 1908, vznikl zde prvV" spolkovy kvot,

VESTNIX— WEST, TEXAS zalolenim vzdelavaciho a zabavniho spol ku Pokrok, kterY sve schtize potadal v jeho domove a jene dal podnet ku zaloZeni radu Pokrok Houstonu a poskytl mu prvni pomoc ku postaveni vlastni tadove budovy bezfiroenou piljekou. Jako vAichni, neb velkou vetSinou riaSi lide, touhi on po vlastnim kousku zeme, po vlastnim bydliSti a tak jiZ v roce 1906 postavil si no tu dobu velmi "ank domov, v tehdy vYznaenejSim ptedmatsti Houstonu, na 4te u 1 1 c i, v Houston Heights.

Bratr Langer byl ptedsedou obou spolkn. ,po nekolik let, ktere pozdejSim vem naSich lidi uteSene rostly a ponevadZ bratr Langer byl tehdy vricleim elovekem v teto mlade eeskoslovenske osade, pomahaje ve vSem, ten titul" tata naSi eeskoslovenske osady" si pine zaslouli, jak je pisateli, ptibyySim do Houstonu v dub nu, 25. r. 1907 z Chicago, dobte znamo.

Jake vaZnosti se teS11 zesnulY bylo ztejmo phi jeho pohitu, kterY se odbYval z Heights Funeral Home v sobotu, dne 5. Unora. Polition se sneastnilo hodne spolkovYch. Clenft a jinYch znamYch zesnuleho. AC si zesnulY rieptal kvetinovYch obetin, byla, jich eels zaplava. Pohkebni obtady provedl bratr Rudy 8efeik, jak v pohtebnim zavocle, tak i na htbitove a na obou mistech vyznely dojemne Sbar sestrer, Frances Olexova, Birdie Hilsherova, Anna 8vestkova, Harriette Earlova a bratr Jerry Ermis zapely na posledni rozloueeni na hibitove Brookside pohtebni. ,pisne. Jako.nosiai rakve, (palbearers) poslouZili zesnulemu Serif Buster Kern, Jos. R. Anton, V. Kilnar, Frank Tesat, Anton Bily a pisatel.

PortstalYm, jeho pani 2ofii, a &tem Annie Langrove, pani Julii Rutledge, ,synfn Johnnymu a Herymu vyslovujerne zde jmenem elenstva tadu srdeenou soustrast a zesnulemu vzda,vame Cestnou pamatku. Cinil co mohl a zanechal ositelou rodinu ye sluSnYch pomerech. ZesnulY zanechava jednoho bratra, Augustina ye Chvaleove Lhote, na Morave.

Dle pkani zesnuleho, jenZ si ptal aby obnos jinak venovanY na kvetinove obetiny byl venovan pro sirotky v Ceskosidvensku a dle toho ptani venuji pro tento iteel pani Harriette Earlova $2.00 a S. P. a Pavlina StudnienYch $5.00, kterYZto obrios je ptilolen poukazkou "Postal note." Ptal-li by si jeSte nada jinY k ucteni pamatky zesnuleho k tomato aceM stispeti, mute .ten. obnos zaslati nejlepe tajemnici tadu Pokrok Houstonu, sestte Frances Olexove, 6402, Taggart st.

Houston, Texas.

S. P. StudnionY. Pozn:—Stvrzujeme ptijem obnosu $7.00 pro sirotky v Oeskoslovensku venovali pi.

Harriette Earlovo, $2.00 a ma,n2ele S. P.

Ve stkedu, dne 16. fmora 1949.

StudnienS.7 $5.00 na misto kvetin pro zesnuleho }fir. Vlad. Langra v Houston, Texas. Zaslane obnosy budou odeslany no ureene misto a kvitovany budou v Cechoslovaku. SrdeenY dik! )o4 KRASA CESKOSLOVENSKA.

Pro Vestnik podava Sylvestr C. Bundil, San Antonio, Tex. Krasa eeskoslovenske zeme se nesnilila v tlaku komunistickeho relirnu, jako kdyby se nic nezmenilo — potteky teeou stale klikate ptes pftclu, zni v nich zvlaStni znev nedbajic sedi-li na btehu republikan neb komunista. Stale po troSce toei se aZ nakonec vteeou do Dunaje neb Vltavy. Jest to nezapomenuteln obrazek. Jako kdyZ jsme byli deti, naSi rodiee nam vypraveli pohadky, kdy se pasavaly husieky no loukach a kolem potnekti ph krasnYch • pisnich dosud nezapomenutYch. American vychovanY v Americe, valy doufal pevne, Ze se kdysi podivani do vlasti na obrazek lieeny mi rodidi — byl jsem ptekvapen Ze za 50 rokft se ten obraz nezmenil. Stalo se, Ze muj silnY mysl udelat cestu do CSR se uskuteenil a lete 1948 nalezal jsem se jako ye snu v Republice. Trochu nerovesni z ciziny, pamet na nove mySlenky zkuSenosti i obrazek eastneho sveta, piisel no me dojem, vyvola.n vlastnimi city. Stal jsem na pride vysvetlenych pohadek a s pfekvape nim hledim na onen nezmeneny obrazek, jako ornament' moji mysl uskuteenil obrazek a jeden zpe y za druhYm ptiSel na pamet jako: Pode mlejnem husy se perou, Kde potok loueinou a Andulko Safatova. Jedna nova nisen se me tam zalibila, "Haj husieky". Chtel jsem si koupit vYtisk, ale nebyl ani jeden salt k dostani. Dojal mile ten lidsky cit pro Ameridany. Mnozi by byli snesli i ptaei mleko, kdyby bylo k dostani. Jen Ze mai° bylo k dostani a co se dalo koupit dostal jsem ja a druzi se obeSli neeim jinym.

Sel jsem prostted ulice v jedne vesnici, den po ptijezdu do Kobetic jako navStevnik Avakrove Nemeekove, kdyZ razem vidim statiekou Zenu be get ke me. Novina, Ze ptiSel AmeriCan do mesteeka rozletla se jako telefonem. Beli ku mne s natahlou rukou a pta se: "Mate dost jist, nemate hlad?" Cestovani na vlaku je tam skuteene obtiZne ptes leto, na nejhlavnejSich tratich je sama maekanice, lid stoji v -pruchodu, tak Ze kondukter se nemtiZe dostat dovnitt. Byl jsem v jedne konservatoti, kde d ye Zenske povalili tlakem v rychlosti se dostat do vlaku prvni. Aut tam maji malo. Ti, kdoZ by si mohli dovont nove auto, nedostanou povoleni.

Chyba jestli je nutne potiebuje a je s tim mnoho papirovani a obtili. Myslim, Ze je tarn v cele Republice asi tolik autornobiln jako zde v jednom velkem meste. Na otaz-

Ve sttedu, dne 16. iinora 1949.

VES TNiK— WEST, TEXAS

Strana 7

ku me tekli, le se moc jezdi ye vlacich z dem znela: "Hone Nebeskk", a opodal pies ni chladic. Prirovnani teto jeskyne s demest na venkov, hledaji co by se mohlo Vitavu naraz uhlidam ohla gku s velkkmi manovskou jest, Z'e ma krapniky i stalagsehnat k zivobyti. Vlna a bavina je telko pismeny, "Oertova hospoda", ale le jsme mity, jen'Ze na misto rtiznYch barev, jake k dostani, stejne textile, latky i gatstvo. men tetinku sebou, gli dale vedle.

Prosi sourozence v Arnerice, by vypomohli V Oeskoslovensku nalezame moderni fi- se jeviv demanovske, zde jest jen jedna se gatstvem, jsou spokojeni s obnogenkm stavy na leoeni rfankch chorob. V kras- ledova barva, ktera jest bez Zivota. Uprolatem, jen kdy je to latka. Obdrlel jsem ne pfirode voda jest zazraena na koupa- stred teto maji arenu pro klouzaci diva, zpravu, le ted' maji volny trh, jenze malo ligtich a tel k piti. Nebyl jsem ye vgech dlo, ktere nas v gechny velmi zajimalo. lidu si to mule dovolit koupit. Jeden kilo- ledebnich fistavech, ale na, Morave v LuV KoSlcich jsme se vydali na okruhil gram (asi 2 libry) viny stoji 3,980 Kes haeovicich a Hranicich, kde jsem pil vo- cestu pies Vysoke Tatry na VySne Hagy (asi $80). Jeden metr flanelu (39 caul()) du ktera chutnala jako sodovka, jenle (1121 m — 3647 stop), kde jest zatizeno 300 Kds ($6). nebyla sladka, ma pkirodni kiz. Na Slo- nejvetS1 sanatorium cele stredni Evropy, Mam mile vzporninky na eeskosloven- vensku mel jsem pi•ilelitost prohlednout jest pod velkYmi kamennYmi gpieaky mr.askk lid. Na venkove se jeg te telko pra,cuje. si jink fista,v v Teplicich. Tamejli voda je nYmi Gerlach, Koneista a jupa sanatoKone a voly jsem vfibec nevidel. Misto ulivano, pro leeeni nemoci revma a lalu- rium Masarykovo. tistav ten jest krasne koni a vole pfeyzaly praci kravieky, ony dedni i nervove ptipady. a moderne zatizen; jest obkliden na teeth tahaji pithy a vozy a nasledkem toho daByl jsem nav gtivit sesttenku v Brati- stranach starymi lesy, kde jest chranen vaji mieka poskrovnu, a masla je tam ten slave v dobe kdy rninisterstvo informaci pied silnYmi vetry. Ledi se v nem tubermalo. 2tie jsou =demi a /lady nas pra- potadalo pro americke nav gtevniky vkle- kulosa plicni, jako i kostni a kloubni, lavk opak. Sern -tam maji ti, zamolnejgi ty na Slovensko pies Male i Vysoke Ta- govite vnitknostni i moeove. Sanatorium kombajny, ale vetginou no, mengich polich try. Zatidila me misto ye vkprave moje Ma svoje cinema (pohybilve obrazky), se lne srpy a kosa,tni. Zrno mlati nekde sesttenka Ema Kupricova. Celkem jely 2 rozhlasovou stanici, telefonni i telegrafmlatidkou a nekde je gte cepy. autobusy se 42 nav gtevniky. Byla to kras- ni slu2bu. VYstavby v poetu 12 velkYch buKdo neni zvyklk slkchat eeskou tee na na podivand, kterou nikdy nelze zapome- dov, ktere se rozkladaji na rozloze 18 ulici a v obchodech a vSude kam se obro,- nout. Jell jsme pees Trnavu, Pigt'any, hekto.ril (44.478 akru) maj icelkem 1,950 ti, zalije milk dojem, -tam se nerozumi Banskou Bystkici do Ko gice a zastavovali pokojii. V kuchynich maji nejonvejSi etexaske ee gtine. nisei jsem ptemk glet jak na zvlagtni pohledy, tak jak v Piegt'anech lektricke stroje a zahrivani celeho fistavu se vyjadfit a ptibuzni meli se mnou le- ku prohlednuti lazni. V Kogicich nag ph- deje se pomoci elektfiny. V jidelne grad. Ph ptijezdu vlakem do velkeho me- vital biskup, ktere se kakieho ptal na je- bYt obslordeno 1000 az 1200 lidi. Tatransta Prahy slygel jsern vyvolavat: "Oblo- ho rodigte a bydligte a jeho humorem nas ska Lomnice jest turisticke rejdfs'te, kam zeny volnk!" a stale to same, vgechny mile rozesmal. tisice lidi prichazi na odpoeinek. Na rozcol koneene na moji otazku bylo mi vyV earokrasne Demanovske donne na loze naleza se 32 hotelti, pensionatfi a vii, svetleno, le to je new na zpilsob ameri- severnim svahu Nizkkch Tater blizko ktere jsou vet'Sinou napIneny. Kdo by ekeho sandvide, Jen& rozdil je v torn, 'Ze nej yyMiho vrcholu zvanem Koneiara chtel sobe zajistit misto, musi tak neinit omastek kterk my balime mezi chleb, je- Duiribiera (2045 m), vymlel horskk potok tri mesice ku predu. Mista to leli 900 m jich je volnk na chlebe. 81i jsme volne u- Ludanka v Tra,sovkm vapenci podetne i (2953 stop) nad morem, kde sluneeni zalici a opodal slygirn pkijemnk hias vyvo- mohutne jeskyne, labyrinty. blouho byly feni jest nadmiru intensivni. Vzduch je lavat: "Piveeko, pivedko!", rozna gel a ukryte zrakfim lidskkm. Al 3. zati 1921 se po celY rok suchk, co2 zabranuje tvaeni prodal vgechny papirove krabieky napl- dosta,1 ueitel Alois Kral poprve na Luean- mlhy. Podnebi Tatranske Lomnice posinene piveekem. Ja bych radeji tekl "pi- ce do neznameho skveleho bludi gte, kte- luje nervy i hazy, proto se tarn velmi dovo", nebot' to melo penivou hlavu, le by re nazval "Demanovska jeskyne" — bre leei Basedowova nemoc a bronchialni to musel nolern stiznout. Piva bylo v gud- Chram svobody — ktera path mezi nej- asthma. Pobyt tuberkulosnich v Tatrande dost, jen kdyby bylo take i hojnost to- krasenj gi barevne jeskyrine komplexy ske Lomnici jest Utedne zakazan. Na bo m ho oblo2eneho chlebieka, toho v gak je po- Evropy. tc/-ivatne krasy teto podzemni nick8t,2634m(1sop)nadskrovnu. Kdyl jsme byly v Brne, kolem pohadky zajistily Demanovskkin jesky- rem vede nova lanovka — to jest jako velpoledni hodiny se gvakroyou Nemeekovou nim syetovou povest a kdysi nezna.ma., ky kogik na lane, kterk se vytahne z no,a jejirn zetern jsme se zastavili v jednom Demanovska dolina jest navgtevovana stupujici stanice na tit a pak zase stejrestaurantu na zakusek a kdy nebylo pro svoji povrchni i podzemni krasu tisi- nou rychlosti zpet. Stalo se nam, 2e jsme nic k dostani, tak jsme si dali piveeko, ci turisty. Padesat metro (164 stop) nad neuzili pohledu na to krasne okoli Lomgyakrova sahla do sadku a vytahla kus autobusovou zastavkou jsme pa serpent- nice, nebot' jsme se ocitli ve ykSce nad oApeku s eernkin chlebem, tak jsme si od- novkrn chodniku pfi gli k jeskyni. Ja, ne- blaky a pod nami bylo vSe zakalene. To Zezavali a ph tom popijeli. KaZdk kdo vy- zvyklY tahnout telo do kopce, dkchal bkvala vloly moje nehoda, kde byl nejtahne paty z dornova je ptipraven, v ta g jsem jako lokomotiva. Jeskyne jsou vzor- krasnej gi pohled na, pfirodni krasy, tedy -cejvklyzausepohtv.Vkrasne ne a bezpeene upravene a dokonale elek- bud' prgelo, anebo bylo zakaleno. Ve Praze jsem poprve uvidel slovo, ktere nad tricky osvetlene. Krasa jeskyne jest ne- Zd'arskem hotelu, kde vkprava byla raobchodem se me zdalo humorne. Ptam se zapotnenutelna, a nevysvetlitelna, kaki' dostne ptivitana a vkborne pohostena, strkce Bundila: "Tak vy tady mate ha- musi svkma odima pochopit krasu. Kdo jsem uvidel poprve tandit eardaS. Mladi dernici?" Strkc uraten se pta: "Co minis videl nagi Carlsbadskou jeskynt, uzna Slovaci na jevigti nam pfedvedli taneeni hadernici?" "No tamhle je ohlaSka, ete krasu vytvotenkch balvankfi i divadlo. Ty jejich noZky nekdy nebylo se Hadernik", odpovedel jsem. "To jest, Pozoroval jsem, ze Demonovska, jeskyne videt v rychlosti tance. Pozden jsem si takadetnik", odpovedel strkc zhurta. JO, vy- jest asi tfikrat tak velika a podle ohrom- ky zatodil, ale brzy jsem byl hotov, hlava, tahnu brkle z kapse a opravdu, byl to ka- nkch balvanfi a mnohera vice ufvotenkch se me zatodila a ja, toho musel nechat. V detnik. Ovgem ze jsem se ornluvil, ze jsem krapnik y i stalagmitu zda se me o mnoho Ziline nas ptivitali sokoli a fitednici meto spravne nevidel bez brejli. Na jedne let stargi a nasledkem toho krasnejgi.. sta a vfibec v gude kde jsme se zastavili na krasne prochazce sttedem historickeho Pekna podivana jest taky v ledove jes- jidlo a nocleh, v gude jsme byli ptivitani mesta jsem se zastavil a divam se znovu, kyni, kde misto kamennkch tvaru, jako proslovy a nekterk z nav gtevnikfr vkly odjestli zase gpatne vidim. No ale tentokra- v demanovske jeskyni, v teto jest samk povedel. Ze tinny cestovali jsme do Trente jsem yid& dobte. Oh lagka nad obcho- I ed. V zime i v lete stejna teplota, 'Afro& dinske Teple, kde mezi kopci, chranenkch

Strana 0 od silnych vetra s krasnYm rozhledem nalezaji se laznd proti revmatismu. Do Trendina jsem ji g vice nejel s vYpravou proto, ge tam bydli moje sestkenka Kopitvoya a ja, mei u nich hlavni stan a za druhe, mei jsem ji g te sve yYpravni cesty (5 dni) prozatim dosti. Byl jsem pozdeji v Trendine a pit prochazce do vY gly Treneinskeho hradu odopeival jsem tkikrat, vgdy nasledkem prudkeho dechu a tludeni srcleeka. Koneene na samem vrgieku byl krasny pohled na osm, vzdalenYch vesnic. Nahodou divam se dolt na mesto Trendin a vidim mesto rozlo gene jako kdy" se vyleje voda z konve. Pozdeji jsem se vydal na cestu pies Moravu, kde vealna pkibuznYch bydli — tTjezdec, Luhadovice, Vsetin, Halankov, Nov y Hrozenkov, Karolina Hut', Pkerov, Olomouc, Slavkov, Val. Mezikidi, Koberice a odtud do Brna a pak rychle zpet do Prahy, kde ji g teta Bundilova dekala. Tak jsem trikrate jezdil na vlaku sem a tam. Pfi gli ke me cestujici a po rozhovu s nimi mne zdelili: "Prosime vas, keknete va gim Ameridanum, ge Si pfejeme iIt jako vy gljete v Americe."

• 4, • ( Z ta,du. Jaro eislo 130., Dallas, Texi Bratki a sestry! Temito kadky detuji vgem navgtevniktm, kteit se zueastnili radoveho spoleeneho obeda. Ten den jsme men opravdu zimu, snehu 6 coult a jegte padala voda, v ge zamrzle, ale my zany ktere jsme mely na starosti ten °bed u!hystat, byly jsme v Sokolovne o 9. hod. ranni.. Obed byl na 12 hod. poledni upravan a 0 pkichazi prvni skupina hladoyych lidi, za chvilku druha, a kdy g pkigla treti tak u jsem se smala, neb tolik jegte toho obchodniho ducha mdm, ge ten pitjern nam zaplati yydani a to ostatnI at' 1t zbyde, myslela jsem si.

Bylo s tim ale starosti, takove poea,si a tolik masa a jineho jidla objednaneho, nepiijde-li nikdo, co s tim? Ale zde v Dallas marne celou kadu dobrYch lidi, jsou to vgdy ti sami, ale vgdy prijdou v kagdem poeasi. A vekte me, ge tentol&at yam já sama za sebe upkimne dekuji a mam vas za to tolik rada, k jste pfi gli na ten °bed.

Dekujeme vam sestkieky za pkinegeni peeiva, dostaly jsme i uvakene zeli, kavu, zdarma klobasy od Rudolf Market, br. dal nam lacinej gi maso, udelal velice dobre jaterniety, ka gdY si je pochvaloval.

Vgeho jsme men dosti a co zbylo geny si pokoupily pro sve kuchyne. Tedy jegte jednou vtelY dik. Byla to peke beseda, vgady bylo smichu a ka gdY se hezky bavil.

Film sokolskYch sletu nebyl ukazovan pro Spatne podasi, panove s nim neprijeli.

A my jsme byli radi, neb nekteki !ride opravdu se nemohli do sokolovny dosta lsi a bylo by toho gkoda, tedy se tesime na (lruhou pkilegitost film uvidet.

Posledni schuze byla nav gtivena jen stargim dlenstvern. Kde jste byli vy

ESTNIK— WEST, TrXAS i bratii a sestry, kteri jste slibovali, budete chodit do schiizi. Novi bratti irkednici berou svflj fikad va gne, jsou tam rilzne \TM k vyrizeni a my doufame, e budete s nimi spokojeni, jen jim dejte legitost.

My stet jsme se ui dosti napracovali, at' se oni staraji. Já Si slibuji, ge 0 to tento rok dodelam a te gim se na ten klid.

SpolkovY givot jest peknY, prinese znamost!, pkatele ale i nepkatele. Pokud jsme mladi tak nam na tom tak moc nezalegi, ale pitchazi leto a tu mane se jeden pomysli, stalo nam to za to. Pkijrnete poAntonie Horakova. zdray. ) • 46 9 ( tyii ovce opatiily textil pro celou rodinu Jegte pied 80 lety bylo V deskYch zemich na dva miliony ovci, nehledime-li k velkym stadfim, ktera se pasla na fizemi dnegniho Slovenska. Od te doby podet ovci takita rok od roku klesa. Zatim co statistika uvadi je g te r. 1938 vice ne g pül miliont ovci, (533,686 kust), vykazuje leto g y jen 245,454 kust. A-nirokcelovysta podet ovci klesl podstatne i na Slovensku, kde jsou pro ne prim° idealni podminky.

Nag petilety plan uklada zemedelstvi take v oboru chovu ovci znadne ükoly. Podet ovci ma bYt zdvojnasoben a ma bYt dosaZeno take zlepkni jakosti viny a zvygeni produkce masa a mleenYch vYrobkfi. V poslednich mesicich je mono zaznamenat potegitelnou poptavku zernedelci po chovnem oveim materialu, tak ge je opravnena nadeje, ge nag chov ovci se brzo zrestauruje. Je zkejme, e jednim z hlavnich dfivodfr 'elle poptavky je mo gnost vYmeny volne ovci viny za textilie. Je to vyhoda jiste znaena, uva gime-li, e vina ze stye ag peti ovci zajisti textilie pro celou chovatelovu rodinu. Krome chovu selskeho naskytajI se velke mo gnosti rozgiteni chovu ovci zvlagte nagim pastevnim drug -stvimdekpohranSlvesku.

Rozhodneme-li se pro chov ovci, je nutno, zabezpedit jeho rentabilitu a zovlit pkedevgim vhodne plemeno. U nas jsou nejrozgikenej gi meriny, pak ovce zvane selske, gumayske, dernohubky a vala gky. Podstatne roz gireni chovu ovci by take znamenalo velkY zdroj suroviny pro nag textilni prilmysl. To vgechno jsou dtivody, kterd pkimo volajI po obnoveni tradice chovu ovci, kterY nam pomide spinit jeden fisek na geho petileteho zemedelskeho planu. ) 4 • ( Novy traktor zbrojovky Brno.

Po dvou letech zkou gek dava Zbrojovka Brno do prodeje dal gi typ sveho traktoru Zetor. Je to malt traktor o 15 kordskYch sit, ktery uspokoji poptavku nagich zemedelcu po mengim strop, a jeng bude vYhodnej gi pro lehke a kultivaeni prace, jako g i pro mengi vYrnery parcel.

Muse byt vsak pouzit i jako levny doprav-

Ve stfedu, dne 16. Anora 1949. ni traktor a ma velkSt vS7kon pit orbe, zvl. v kopcovitem terenu. Prvni Zetory 15 se pfedavali nekolika desitkam zajemcu, aby jim byly dobrym a spolehlivym pracovnikem a pornocnikem jejich namahave praci. Zetor ma jednovalcovY motor Diesel o vykonu pies 15 ks, rychlost 4-22 km za hod. Jest opatken velkYmi ohebnYmi pneumatikami a vYkyvnou pkedni osou. Traktor se otoei v kruhu o prumeru poultYch 5 m. Je vybaven kemenici a no.honovou latideli pro pohon hospodakskYch strojt a zakizen pro mont0 hydraulickeho zvedani. Byly zjigteny tyto vYkony: 0e prfunerne 0.2 ha/hod., posede 0 0.75 ha louky nebo a g 8 ha obili, se sedmistopovYm samovazadem. Na gi zemedelci dostavaji tak spolehlivy stroj, na; ktery jeho vYrobci, delnici a konstrukteri Zbrojovky Brno jsou pravem hrdi. ) 4, • Cikan vzorem.

Na vYkopu noveho zavodu MEZ v Krom pagich na Slovensku je vedoucim party kopaeu cikan Frantigek Dumka. Vgichni si ho pochvaluji, e pracuje jakou groub.

V praci se neboji ani stroje. Dokonce s nim fispegne zavodil. Zatim co stroj vyrYpal asi dcaveticentimetrovou vrstvi zeme, Dumkovi nebylo ua temek videt z vYkopu hlavu. V Krornpagich maji take pfedsedou zavodni organisace Revolueniho odboroveho hnuti cikana 6erverianskeho. )• 4 ert magnetickjrch poruch.

Jednim ze gertikfi, ktere zpusobuji magneticke poruchy, je pkeskakovani telefonickych rozhovort na radiovou vinu. Tak se y Novem Yorku nedavno stalo, 'Ze telefonicky rozhovor dvou lidi se nejednou ocitl v zamokskem vysilani rozhlasove stanice. Byl z toho poprask a budou z toho soudy.

Nedeniim odberateKan Vestniku Poeinaje mesicem lednem 1949, piedplatne na Vestnik pro

nedeny SPJST. je $3.00na rok Vezmete si toto, na vedomi, a jestli vain, co neelenu Jednoty, piedplatn'e dosbo, laskave poslete $3.00, neb jinak bude yam posilani zastaveno.

Piedplatne laskave poSlete na Vestnlk, West, Texas. s fictou (dz) VYDAVATELE VESTNIKU

Ve sttedu, dne 16. rinora 1949.

1611111111•1111=11111MENMINVIEW

MAS z RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nine podep'sanV resoludni vSrbor tadu Pokrok Houstonu, Oslo 88., jmenem elenstva tadu projevujeme timto srdeene citenou soustrast pozftstale rodine a ostanim ptibuznVm po nagem dlouholetern bratru, spoluzakladateli na geho tddu a jeho vysloutilemu ptedsedovi inadislayn Langrovi, skonavSiho dne 2. imora ye stall 73 let, 7 mesicft a 6 dni.

Vime drazi pozastali, ze srdce VaAe drasa zarmutek nad odchodem VaSeho draheho z Vageho rodinneho kruhu, leo budit Vam ntechou, ze VaiS bol sdilime s Vami, neb i my jsme si zesnuleho pro jeho milou povahu a byli jsme vtdy pametlivi jeho zasluh o na g tad a jeho dobrSrch eina.

ZesnulSr byl narozen dne 27. eervna 1875 v Bystkici pod HostYnem, na Morave a v Americe dlel bezmala 50 rokfi.

Tobe, bratte, jen nyni odpoeivag po tivotni pouti pod zelenYm drnem, davarne ujiSteni, ze pamatku na Tebe uchovarne ve svVch srdcich, ze T ye dobre einy a zasluhy budou nami vdeene vzpominany.

Ratena Hanusova,, Emilie Kalouskova, Anna Vrlova, resolueni vSrbor. ) • 4 • RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsaiV resolueni y rbor radu Needville, cis. 81.., projevujeme timto jmenem tadu naSi uptimrie citenou soustrast poziistale rodine nad ztratou jejich miloyane mantelky, matky a babieky a nal spolusestry, Anna Zubik, ktera zemtela dne 6. rinora ye staff 63 let po delAi tetke nemoci a byla pohtbena za velke aeasti ptatel a znamSrch na htbitoye v Roseberg, Tex. Vime, pozristala rodino, ze tetce nesete ztratu Vag nejdratSi bytosti, ale budit Vam atechou, ze i my bratri a sestry fadu soucitime s Vami veNaSem zarmutku.

Tobe sestro ptejem lehke odpoeinuti a nest budit Tvoji parnatce!

John W. Kolaja, Jos. Teykl, Inoc. PeAak, resolueni vS7bor. ) • 4 OZNAMENi. Jsem fist, ze katd3) rad SPJST ma nejake dleny, kteri jsou racionalisti ei svobodari. Prep si, aby se pkihlasil (dopisem) nekterV svobodomyslnS) Men od katcleho rad. Driletito.

S pozdravem, J. L. Brenner, Rosenberg, Tex.

STNIK -- WEST, TEXAS NOVINKA l SL. DEAR Sprava esl. drab zavede do provozu thine motorove jednotky, zejmena pro dalkovou dopravu. Soupravy jsou sloteny ze tri vozu, z nicht oba krajni vozy jsou motorove s Diesloqm motorem o 450 koriskY/ch silach. Sttedni vaz je jednoposchod'ov)). Vlak je mono v pripade nalehave potteby rozSfrit o dalS1 vozy.

Vgechny vozy jsou tak setazeny, ze vlak tvoti kompaktni celek jako je Slovenska strela. Vyhlidka ye sttednim voze je ptistupna po schodech s prostornSmi okny, aby Ar rhled nebyl nieim rUSen. Na VY.hlidkove ploSine je 28 sedadel, mimo dostateeneho mista k stani. V celem vlaku je 138 sedadel. Delka katdeho vozu je 21 metro, vaha 30 t.. MotorovS7 vaz je tetSi a jeho Yalu je 39 tun, celeho ttidilneho vlaku 106 tun. Vozy budau vybaveny vAim pohodlim na zpasob znamYch americkYch PullmanovVch vozu. K tptijemneni cestovani slouti prostorna, porStatovana otoena, sedadla, ktera je mono jednoduchS7m pohybem uvest do jakekoliv polohy pa i proti smeru jizdy, dale je zde bufet s kuchyni, umyvarna, Upravna, jak to vytaduje dlouhe cestovani. Vozy maji zvlaStni oddeleni pro zavazadla.

Ztrata zavazadel je yyloueena, nebot' budou vydavany pouze na listky jako v nadratni Satne. Neonova, trubicava svitidia zcela nahradi denni svetlo. Radiove ptijimaee umoani poslech rozhlasu. Tlampade ye vSech vozech ohlasi stanice, ve kterSich vlak zastavi, seznami cestujiho s mesty i pamatkami, kolem nicht: vlak prave projitdi, jako i spravnV eas.

Pro zaeatek bude opatieno pet motorovSrch souprav a jmeno teto dopravni jednotky "Tatran" nasvedeuje, ze budou sloutit zejmena doprave naSich rekreanta do Tater. Vozy projektuje a stavi zavod pro YST robu kolejovSrch vozidel narodni podnik Tatra.

4 ) POZOR NA UPEtENE PEIVO Upeeene peeivo ponechte je gte chvili v otevrene troube a nevyndavejte je hned. Jinak by se nektere druhy peeiva rozpadly. Stejne tak prudce vyklopene buchty a pod. ITpeeene peeivo nechame jeSte asi pet minut v nadobe, pak je opatrne vyklopime na prkenko, jeSte lope na dratenou podlotku a teprve po chvili nadobu odstranime. Peeivo tak zastane cele a neporuSene. Polevu vlevame na peeivo, dokud je horke at' je to poleva cukrova nebo eokoladova. Jen tak nabude pekneho lesku a nepraska.

Sg. ) Kdo mnoho ete, ale o tom, co ete, nepremVAli a neuvatuje, podoba se hltavemu, kterk mnoho ji, ale mai° zatije. — K. VinarickY.

Strana 9 Prozrazene tajemstvi Ptevratnd zmeny v Indii postihly i indicke fakiry. Vlada spojenSich provinc# aspori tvrdi, ze odolnost fakiru vadi bolesti ma proste vysvetleni: Opium. A tak se chysta karnpari, aby svati fakirove byli zbaveni opia, protote je nejen potivaji, ale vetAinou jim i obchoduji. ) • 4, • ( Svet je ustavienSt boj, sila se silou, um s rozumem, narod s narodem se mai; slabSi slouti silnejSimu a einnejSimu.

K. Havlieek. ) •4•C NASE SPJST POSKYTUJE NASLEDUJICI VYHODNE POJIATEN1 PRO CELOU RODINU. Vida, B. — Do'Zivotni, ye ktere Glen pia. plati poplatky at do sve smrti.

Vida C. — 20 lete splacene, den plati v teto tride poplatky 20 rola", avAak v padu smrti podpora jest vyplacena, kdykoliv se tato uda.

Vida D. — 15 lete splacene, Men platt jen 15 roka; vyplata,,podpory jako ve de C poznaCeno.

Tiida E. — 10 lete splacene, Olen plati jen 10 midi, s vS)platou Umrti jako ye tridach C a D. Vida F. — 15 lete nadaeni, obnos certifikatu jest vyplacen 130'15 letech placenl.

Vida G. — 20 leta nadaeni, obnos certifikatu jest vyplacen po 20 letech placeni.

Tiida H. — Vyplacene v 65 letech Olen v teto ttlde plati poplatky at do dosateni 65 let, kdy je mu obnos certifikatu vyplacen.

Tilda I. — Dvacetilete yyplacene v 60 letech, Glen v teto tfide plati poplatky po 20 roka a obnos certifikatu se vyplati kdyt Olen dosahne 60 let stall.

DalSi vjrhody k feint() pojistkam jsou: 1. Dvojnasobne pojiAteni pro plipad smrti neSt'astnou nahodou.

2. Zprogteni poplatkft v pflpadu trvaleho zneschopneni elena.

Detsky Odbor: Lhutni pojiSteni do 16 let, Vida J—C. — itspornY ddivotni certifikat vyplacenjr ye dvaceti letech, s pinjrm Pobnosem podpory ye veku 16 let.

Vida J—S. dvacetileta ddivotni, s pinym obnosem ye veku 5 let.

Vida J—E. nadaenf ye veku 18 let, s pinyin obnosem podpory ye veku 5 let.

Vida J—G. — nadaeni po dvaceti letech placeni, piny obnos podpory ve veku 5 let.

Dagi vyhody v Detskem Odboru jsou: Poji:Steni platiciho (Payor Insurance), ochrana tato za mirnk mesidni neb rani poplatek zbavuje. v pripadu smrti poplatky platiciho, povinnosti dalAiho placeni poplatkii na takto chrameny certifikat, ktery ale prodluZuje vegkere hodnoty v nem uvedene.

Strana 10

Stezkarni dejin SPJST DEJINY RADII F. B. ZDREBEK, Cis. 112.

V GUY, T. ad F. B. Zdrabek cis. 112. v Guy, Texas, byl zaloten dne 6. dubna roku 1913.

NovYch zakladajicich eland bylo 16 a s prestupnimi listinami 36, takte rad eital pH zaloteni 52 Mend. Uvadeni radu se konalo v domove bratra Josefa a Rozi MikeskovYch v Guy, za velke navAtevy bratrtl a sester. PH uvedeni doinkovali nasledujici bratri: J. R. Kubena, predseda, Jan Katparek rnistopredseda., J. J. Frnka tajemnik, Josef Mikeska st. prd.vodai a Jan Kutej starti predseda. Po zaloteni byli zvoleni prvni pravidelni diednici radu: Josef Mikeska st. predseda, Josef Pultr mistopredsecia, Lydia M. Mikeska tajemnice, Frank Pulpan deetnik, Jan Barak pokladnik, Jos. H. Mikeska pruvoclei, Alois Haab a Martin Koval' strat. Bratri Josef Mikeska a Jan Barak zastavali pak jejich trady po dlouhe. beta nepretrtite, at jim nemoc a stari jejich obetavou nost znemotnily. Za mesic po zaloteni raclu, tad vzrostl na. 120 eland a poealo se jednati o postaveni sine a take fined se jebo pro drevo, tenkrate jette s koriskymi potahy a dobrovolne, zda,rma, a v kratkosti sin byla postavena a naletite oslavena pri laudbe kapely bratra Josefa Mikesky, ktera sestavala s eland. Jednoty SPJ ST a Jednoty Sokolske v Guy. Po postaveni sine lad vzritstal a take se to pestovala einnost narodni a spoledenska, paradaly se vedle obyeejnYch taneenich zabay prednatky vzdelavaci, narodni oslavy, byla zde Sokolska Jednota pod vedetrim bratra Franka Vrle, konaly se zde chtize Svobodne Obce , a rolnickeho spolku RVOS a poradaly se ochotnicka divadla vedeni neima.vne spolkove a naradii' pracovnice sestry Rozi Mikeskove.

Pres posledni •valku eirmost spoleeenska a spolkova prirozene ochabla, aC sin jest naletite opravena, a nabarvene. a 'deka zase na obnoveni spoleeen.skeho tivota.

"Rad Cita pritomne 152 eland, ma tat netsky odbor a nemocenskY odbor. Natal elenove odetli jit tarn odkud neni navratu, a nekterYna dotla doeasna pojistka. V posledni valce bylo od tohoto radu 17 mladYch eland v arrnade SpojenYch stats a vtichni se tt'astne navratili. Ve schtzi pH fotografovani eland nebyli vtichni nemohli se dostavit pro battle poeasi a pak tat nemoc nekolika eland.

Ani tajemnik radovy nemohl byti pritomen, protote onemocriel a byl operovan.

Postupern Casu i dalti bratri vedle shora jit tmenovanych se zasloutili pri vecieni iadu a , ,Institosti spolkovYch, jako: Josef Valeik, Flank Kveton, Gottlieb Ba.tka,

V STI4

'TETA§

Willie Zeman, Petr Litt'ak, Jan Straeik, M. Koval. a jini. &haze 'lac:love a zaletitosti spolkove se poradaly vtdy v dobre shode po bratrsku. Zaletitosti tadu v tom to pa.matnem roku ridi nasledujici radovi drednici: Karel Pavlas predseda, Jan Barak mistpredseda, Josef H. Mikeska tajemnik, Ludvik Surovec deetnik, Vine.

Pekar pokladnik a Frank Vrla pravoclei.

Bran a sestry, hied'rne vtichni by dobre dilo zapoeate na gimi stalYrni pra.covniky pied 50 lety dale vzkvetalo a mohutnelo.

A na veanost odetlYrn brat/um a sestram, jak mistnim radovYm tak cele Jednoty budit zachovana navtdy eestna vzporninka. — Za tad F. B. Zdrdbek Cis. 112.: Frank Kveton, Martin Koval', vYbor. ) • d?* • .

DEJINY ftADU POKROK GAINESVILLE, OS. 101. V GAINESVILLE, TEX.

Timto minim napsat dejiny radu Oslo 101. co prispevek do pa,matniku ku oslaye 50. jubilea SPJST. Prieinenim bratra C. V. Adamka byl tad zaloten 18. der yna 1911 v mistnosti br. Frantitka Jiraska. Do Jednoty nag lad uvecll zesnulY br. Josef Farek z Elk za vypomoci Josef Vita st.. Zakladajicich eland bylo 17 a sice novi Mani: John Barna, Joe Reiman, John Blatek, Vaclav Pratan, Anna K. Blatek, J. C. Jirasek, Frantitka Hofferek ml., John Paclik, Frantitka 13aeak; elenove s prestupni listi nos Frank Baeak, Frant. Jirasek, Hedvika Baeak, John Hofferek, Frantitka Hofferek st., C. V. Adamek, Antonia Adarnek, Marie Jirasek.

Jelikot tim Casem bylo ph Gainesville dosti CeskYch rodin usazeno, pokradovali jsme dosti &bre a podobalo se, te nag rad bude dosti silny, a tak to tlo dobre asi do roku 1918. Pak ale se stalo, ze natinci dostali jakousi nakatlivou nemoc, totit stehovavou horeeku, aekoli se jim pH Gainesville dosti dobre vedlo a nateri si i pornohli, piece rozhodli pro stehovani a tak v kratkern Case se vystehovalo 7 rodin. Byly to eetne rodiny a vtecky eleni Jednoty, tak ae nag rad ztratil mnoho. My ale nelenili a aby se mezera vypinila pojitt'ovali jsme dale, cot se nam dosti dobre (lath°, ale ne no, dlouho, neb se vystehovali take, tak to jsrne ph Gainesville zdstaly jen tri rodiny a sice: roclina Paclikova, Samkova a start' Jirasek.

Tet minuly rok jsme ztratili 7 eland totit ty, kteri ut maji vyplacenou. pojistku C dvacetiletou. Jelikot jsou to vettinou vzdaleni eleni a do schnze pro vzclalenost chodit nemohou a prestali radove poplatky platit a tak jsou pro tad ztraceni.

Tak je nas malo a nernittern v naboru novYch Oland pokraeovat jak bychom sobe plan. Nernyslete ale, te nat tad patine, to no, mame dosud 31 eland, jenom jsme rozptYleni, totit pH Gainesville, 0klahoma, okras Denton, Oregon a zaPad-

stledtt, ane 14. Anora ni Texas. Schtze koname stridave v Gainesville, Denton neb v Okla.home. Jest to pro nektere Cleny dosti vzdalene, kdyt me, jet z Oklahomy do Denton aneb °bracene, ale aekoliv nas neni mnoho, sejdeme se vtdycky, neb schtze jest nat svatek a jelikot v natem radu nername tadne jinonarodni eleny, pobavime se pane v Ceske fedi a mare se radi. Stoprocentni rodinu ma John Sa.mek ml., tots jeho mantelka, ttl syni a d ye dcery, gestielenna rodina, vtichni v Jednoty SPJST. Za 35 rau jstne byli nuceni vyloueit 1 elena, umrti v rade za ten samy eas 8, cot jest dukaz to je u nas zdrava, krajina. Co se tYee finaneni zpravy, toho mnoho neni.

Nate prijmy jsou 10 centci do ladove pokladny, to jest vtechno, ale te nemame velke vYlohy zbude nem dosti na podpriru nemocnYch. Dle nati knihy za Cas nateho pdsobeni jsme vyplatili kolem 600 dolard na nemocenskou podporu do konce roku 1946. Te ts narodni podniky jsme podporili, ale to slo z natich kapes. Tak za prvni svetove valky, ae nas nebylo mnoho, zalotili jsme Narodni Sdruteni, podporovali OervenV knit, ruske legionate a jine. Tet nate sestry nezahalely a rani praci podporily vetti lady, ktere poradaly bazar. Za druhe valky jsme tea podporili eeskoslovenske sirotky jak z pokladny tak sbirkou. Valeene bondy jsme zakoupili za posledni co v pokladne zbylo, Matto elenove byli na rniste prvnim v koupi bonds. No a nate spolicove knihy vedeme v poradku, elenove spravne poplatky plati, suspense jest u nas neznama, po mnoho rokil tadny suspendovan nebyl. Poplatky na Hlavni lad odvadime spravne itatdy mesic, nikdy nezttstaneme s placenim pozadu. Tel na dotazy 111. fadu odpovidame bezodkladne. Toto jest zprava za 30 let a 7 rnesicii.

Za rad Pokrok Gainesville eis. 101. v Gainesville, Texas.

John Paclik, predseda.

John Samek st., tajemnik. *( ) • Do Olomouce prijel na prohlidku historickYch pamatek autobus Vesnickeho divadla, ktere hostovalo po tti tSfclny na Sternbersku. Tato osma skupina Vesniekeho divadla z Prahy nav gtivila jii 11 obci okresu a sehrala tarn radu hodnotnSTeh her. Vtude ntela velky tspech. V tee dobe pdsobila se stejnym dspechem sedma skupina Vesnickeho divadla na RYmatovsku. • V Olomouci se umelcum velmi libilo. Se zajezdem na severni Moravu jsou zcela spokojeni.

•( • Umela slida.

Ve SpojenYch statech vyrobili synthetickou slidu se vtemi prednostmi prirodni slidy. Syntheticke krystaly slidy se daji vyrabet presne v tom tvaru, jaky vytaduje elektrotechnicky prtmysl.

Ve

∎odu, dne

finora

T..11 Jos. Hrezaeek Otec se tmnal mi t du s chuti zasmal, ale ya2116,1:si 1,, ttlra hocha. chystajicilio se e, kdzat rive umeni.

"Jen potad ne y ynlYSlej, jego 11 na sPadne strop a poi on! si vydelaA!" lined po sniciani byli jit oba v /oh, ,o-ce, katdY na jedne strane pked6tihuilce se v tlueeni oschlYcla hrud motykanu a ve vybirani plevelu. A ySak price jim pies to nedbYvalo, jak oeekavali, nebot' hroudy byly tyrde a motyky pro jejich slabe ruce jeSte tetke.

"Maminko, jak dlouho byl Daniel v j ame lvove?" lisajic k matce zaclomla Karla.

"To bys mela yedet lope net ja, chodila, jsi do Skoly, no." odbY yala ji matka, "a co te zas nap.ntla mySlenka na Daniele?"

"Ale tak se mi o nem celou noc zdato.

Veeer, net jsem usnula, nee° na nine spadlo a lezlo mi po tvati, a kdyt jsem usnula., zdalo se mi, !"-e jsme se vSlchni octli v j(dne, ktera 13y1a pina. divokych °bind, a jii s Jendcu jsme jim musili neustale zpivat, aby rads nerortrhaly.

Kdyt ;ism, vSechny pisnieky a bolelo nas v krku, ze jsme jen spilali, di voka, zvek nas honila v jame koldokola, at jsme padli. --" Kdyt p h s jel otec s pr ynim nakladem Mad, bylo jit po poledni. Doti sice nebyly jasSte s praci hotavy, ale zbYval jim jen malt kousek. Otec yida, te ufflaly dobrou prdci, dovolil jim, te pak si tnohou jit, barn buclou chtit.

Asi po druhe !iodine se deli rozb("ihly po prerii. Ptaly si jiti, daleko, zveclavo,t detsbd j e lakala dale a dale za kopec, co tam je, jak to tam vypada. AvSak na holein vrchu, asi d ye mile daleko od domova, se dully jabs! nejvolneji, tarn bylo nob'. nejblite a koldokola obzory nejvzdalenej8i.

I dries se tam rozhehly.

Co radosti itily jen cestou, r.lasice zajice, prerijni slepice, kkepelky, a co tu bylo tivota v lose kterYm musily projiti!

Suche dkivi hluene se larnalo pod jejich nohama a husta zeleri haraSila daleko p11 piodirani se neproniknutelnou divoeiny. ,AY,1ak co to bylo pro Karla a Jenika? Schvalne si vybirali nejhustSi riejtemnep;i rnista v e, hde pkiroda byla nejbujnejSi. Teprvu kdyt z disa, usedli na svahovite stidni pod moci , Yin duhem. Tam byl nej ■ e rozhled.

Mcdrave dalky ko,ceite, ,staly jako lesni hradby, Udolieka vesnies kit hykila mladistvou zeleni, prot'alou napIbt jasnymi pdsy pottlakti, sviticimi do dali. Nedohledna prerie se zvolna ztracela vsiricich

ana 11 se hlubinach modrVch hor a v bezprostredni yzdalenosti ta,nei pied jejich &alma mnotstvi kvetin jako tmavomodre more, tarn zase jako blYskavY snih a jinde jako shave pochodne. VSechno splYva dohromady jako plomeny, jako to pohadkoo caSto matka yypraveva la. kelem lesa k dubu, vedla A prave ;.otva znateln,) stezka, s jistYmi ySak znamkann, turfy kneel lido snad Indian!? A zde, praAe zde tabaiili, jak patrnc z povalene travy, tam bylo ohniSte a nedaleko pohozene kosti. Pekli si to maso.

"NemysliS, ze jsou to lidske kosti?"

Hloupy, co myshs, ze Indian]. jsou lidozrouti, , and ut z inch nerndS strach, ty hrdino!"

"Jen se nedelej, i ty bys upalovala, kdy by to na nds z lesa vyskoeili."

"Ja, ani neviS", jak bych si, ptala s nimi se setkat, abych rnohla, je poznat a kamaradkam. do Chicaga a do F'rydku o nich napsat —" Nedorekla, kdyt tu na samem konci lesa, barn se stezka zataeela, nee° se hnulo. Pote seobjevila opetena hlava za ni druha.

"Indian!," temet soueasne vykrikl Jevyskoeiv a ukazuje prstem asi mili daleko na druhou stranu, kde se rovnet objevili lndiiiui na konich.

Mladi nep •ecivida, motneho nebezpeei, pit prvnim rozpoznani se deti zaradovaly. Jejich touha je, spinena„ jsou to opravd,n/Sti Indian!, budou moci o nich psdt Jejich radost se zmenila v strach, kdy zaslechly divoky rev a s obou stran lesa se proti nim vykitila tlupa Indiana. `IIonem, honem," zajektala odvatna, Karla, tkesouc se na, vSech &tech. Teteleni ji celou zalomcovalo, kdyt zahledla zhytdene tvate a 'alpine naha, pornalo yana tela divechn, hrnoucich se proti nim, kdyt se v slunci zaleskly zlorane.

Uchopila bratra za ruku a rychlosti smrSte padily deli s mista, pteskakujice balvany, obruli, znioly a potok. Neodvatily se ani ohlednouti, ale stale jasneji a ja.sneji slyleiy za sebou ke y stihajicich a dusot koni.

Jenik ktieel ze vSech sil, Karla zaryte rnleela,. te by mohla je gte rychleji bi1C'et, ze snadno by unikla, ale neco netli strach o vlastni tivot solo ji ruku k ruce slabSiho bratra, nenrchia, jej pustit, nechat za sebou — — ptebehly deti potok, posledni kopec i sraznou strain kterou stiliajici musoli objitclet, jit byly na dosah domova, nekolik skoku od neho, kdyt se od„ ledmn tichem ozvala po udoli rana z 111( nice --

z blizkeho lesa a ozvenou se odrately od strane jako Atelne rany a oheas se ozvalo silne zaprasknuti, zakumeni v korunach stromil a dunivY oddech ndrazu na. zem. Tetke sekery se zatinaly hluboce do kmenn a bile svitici tkisky 'odletovaly obloukem na zem. Pak zase od pily napravo, nalevo se lil neptetrtitY proud pilin. Pak zase se ozvaly fidery seker.

Silny zachvey v korune, zaprasknuti a dunivy pad, tlumenY mechem, aby praci, nezvykli tomu lornozu prilis 7 cp()lekali, ze 'elovek pti gel jim nieit stteenu.

A rany seker odstranujici vetve ozvaly se v nepravidelnSTh prestavkach. To nasi kaceli topoloye a osikove stromy k stavbe srubd. Jejich vesele hlasy se misily mezi Udery ran a tatezy pil, jsouce prodchnuty nejlepShni na dejeme, te si brzy budou moci postavit trvale domovy.

"1/Siml sis, jak ku podivu ptaci zmlkli, kdyZ jsme zacali kacet?”

"Polekali jsme je, boji se sva hnizda."

"VSak dame pozor, abychom strom s hnizdem neskaceli a nevyplagili jich od svYch domovin. Budeme jich potice— —" Vtom se ozvalo z ticha tdoli do lesa nekolik vVstrela. OkamZite zmlkly rany seker a v‘ hlubokem hvozdu se zachvela temna ozvena.

Mull vybehli z lesa na 'volne prostranstvi a tu zahledli tlupu nahYch Indiana, uhanejlcich na konich po navrSi do kopetl.

"StIelili po volech," minil rnladST Hrbek, vida poplakne volky ubihati podel potoka k lesu. " pert jim vet, ti jsou chopni horSich veci neZli piaat dobytek," minil Prakk a betel za Brabencem, kterS r utikal k svebu domovu.

Sotva vbehli do diry, v okamZiku byl jit zase venku lome rukama. "Kriste na nebi! 2enu mi zabili!" zoufale Jeho vSikrik probodl zklidnene adoli a doletel ye InZiku k strain. ZdeSeni ane za Brabencem do doupete a k sve hrtze nalezli na semi v tratoliati krve leteti neAt'astnou matku. Vynesli ji z temne jamy na svetlo, prinesli vodu a pooali ji krisit, cot se jim po delSi dobe podatilo.

Kdyt neboha ranena otevrela oei, prvni jeji slova byla "Karla -- Jenik" a byla vyslovena s takovou bolesti a azkosti, ze se muZum bolestne zarezala do srdce, jako kdyt bodne, a jit zase upadla ye mdlo by.

ZcufalYm hlasem zavolal otec jmena obou deti a jeho slava se nekolikrat ozva-la v ozvene ztichlYm udolim. Odpoved' vSak neptiSla. ) • 4 • ( Kolik ma lzrael obyvatel. V listopadu

se konalo v Israeli prvni seitani lidu. V Daleko se rozlehaly dunive adery seker zemi 782 tisic6 Lida a 60 tisie Arabii.

ana 12

VtSTNIX— WEST, TEXAS

••••■ ••••••••11•11111•0411••••••01•1•0•11•••••••11,0410•040.0.00401,1400,44 •

ft

I,

to vetam

I

ROMAN Napsal Bohtunil Zahradnik- Brods14 110.111.041101.0•11•1111.140.04141111.0.1■041111.1.11■04110•0!..06.0.111.0.111.)

"Prod si ji tedy nevezmete?" prohodila zpola tertovne, zpola rozeilene. "Nema, vas snad rada?"

"Ona o tom jeate nevi a obavam se, abych nedostal zarnitavou odpoved'."

"Mut se nand, nikdy bati. Kdo se neboji, vyhraje," povidal zvlaatnim tonem a pozoroval, jak se ji chtipe chveji.

"Mate pravdu, neni pileiny se bati, jelikot me funysly jsou eiste. Sleeno, mohla byste mi venovati svou pozornost?

Vlastne bych mel rtci, moha-li byste mi venovati nee° mnohem y etaiho, sve srdce a svou ruku?"

Pkistoupil o krok blite a vztohl svou ruku k ni. 13y1 rozechven vedomina, to podnika nejdilletitejai krok ye svem tivote, a v torn okarntiku ptipaclala mu Sabina draha a vabna, jako dlouho hledanY poklad. dkamik vahala, potom vaak tesne k nemu ptistoupila.

"Budete me miti rad?" ptala se netne, ale celY jeji vYraz poviclal, to vzplanula.

"Jako svou dug," zahoroval v -uptirnnem zapalu a neeekaje na jeji svoleni, zmocnil se jeji ruky, Neodporovala, citil, jak jeji prsty stiskly jeho dlan a nahle polotivei se mu na prsa, nadzvedla hlavu a polibila ho.

"Mam to ut ted' rada.," povidala v nahlern vYbuchu Yak* "od prveho pohledu ses mi libil a ptala jsem si to ziska-ti. Musia i ty me miti tak rad, hrozne buclu na tebe tarliti a kdyby sea snad po jrnych rival, oei bych ti vyakra,bala."

V jejim vYbuchu bylo tolik nefaleovane uptimnosti a 'that detske rozmarnosti, to neodolal. Zasmal se, rukama ji objal a celoval. Byla mu nyni blizka a dradavno ji znal. Dotyk jejiha, jako by ho tela probudil v nem spiel dosud rozkoa a laend si pray aby ut byla jeho. Citil, ze i ona je jako v plamenech, to se vaecka, chveje, a vzpornenuv si na jejiho otce, jemne se z jejiho objeti yysrnekayal. `Musime k tatinkovi," povidal potlaeuje rozeileni, "on 'deka, jak jsme se dohodli."

"Tatinek udela, co ja budu chtiti," povidala svehlaare, "neodchazej jeate, poekej jeate, jsem to dosud neutila."

"Musirne mIti rozurn" branil se, "popotenu sfiatek a net k nemu dojde, 6to se budeme vidati. Odpoledne must's :e podivat do Dra.Stieek, porucia si, co se ma tam udelati, a abed tit jiste eeka."

Jemne odtahoval jeji nice, kterymi chtela znovu ho obejmouti, a nachYliv se,

a

polibil ji, za ruku vzal a vedl ke dvekim.

"Nebudu to po katde tak poslouchati jako dines," povidal mrzute a jeji pohled stal se nevlidnYm. "Ovaern, po druhe poslechnu zase ja," usmival se. "Je to tak nejkrasnejai, kdyt si mantele vyhovi a jeden druhernu eini fistupky. Maa snad nejake ptani eine shatku? Mobil bychom si to Nei, net budeme hovotiti s tatinkem."

"Jake pkani? Byla bych nejradeji, kdy by shatek mohl bYti jeate dnes, a protote to neny motno, tedy must bYti co nejdtiye. Nebudu ani o den dole Cekati net je nutno. Marn uz dost toho zdejaiho veteni, chci na vzduch, chci ziti v ruchu a hlavne chci miti mute, kterY me bude miti rad. Opakuji ti, to bych to zabila, kdybys me s nejakou jinou kiamal."

Zahrozila, mu a °di se ji zlovestrie zasvitily.

"A co ja mam udelati, budea-li me ty s jinYm klamati?" tertoval okouzlen jeji ptirozenou tivosti. `Zabij me take," povidala vzdorovite.

"Nikdy bych nee° takoveho neudelal," kekl vatne. "Napred bych to napomenul, a kdyby to nepomohlo, dal bych ti svobodu."

"Nemaa me tedy dost rad, 2'0" yytYkala skoro "Prase proto, ze to budu mitt upiimne rad, nemohl bych ti ublititi. Ostathe povidarne \red, ktere jsou blahove, a nekazme si krasnou chvili. Pojd', phjdeme.

Ale jeate neer). Tye jmeno Sabina je sice krasne, ale Indio nettle. Budu ti tikati kratce Nino. Nebude to to mrzeti?"

"Nino!" opakoMala udivene. "Ne, to je tuze hezke, divim se, to jsem na to neptiala. Ano, kikej mi tak a ted' fined a take tatinek mi musi rikati tak. A jak rnam, tobe tikati? Oldtich je take dlouhe. Porad' mi,"' Nemohl se ubraniti, zase sve ruce na jeho aiji zavesila a divala se nan oeima pinYma lasky.

"Bohutel, me jrneno se neda zdrobniti a ani by to nebylo hezke. Aikej mi tak jako dosud a at budeme svoji, bude mi kratce tikati muti. To je nejkrasnejai pojrnenovani."

"Muni! Mutt! Opravdu to krasrie zni.

Potom mi rnusia tikati tenol Povat, jak to bude hezke, at budeme tak na sebe volavati!"

Rozesmala se rozpustile a ut ho zase zasypala polibky. Vaechno jeji ptedeala chvilkova nelibost zmizela a byla zase rozjasand a rozdychtena, jako ve chvili vyznani. Jemne ji donutil, to vyala z pokoje, a musil ptipustiti, to na schodech se nan zavesila a k nemu se phBylo mu hanba pied mlynatem, aby si nemyslil, te snad on byl ptidinou takoveho piekotrieho seznameni, ale nemohl se pi-emoci.

Ve sttedu, dne 16. Unora 1940.

Sotva Yeah do sine, otoeila hlavu ke kuchyni.

"Nando, nos abed," volala, sama mific do pokoje k otci. Ptechazel s rukama na zadech piehozenYma a byl zfejme starostliv. Kdy2 se dvete otevtely, zastavil se a dychtive se zadival na ptichazejici. Sabina tahla Oldticha k nemu a smala se.

"Predstavuji ti sveho ptiatiho mute," povidala bujne. "Snad s nim bude spokojen."

"Promirite, je mou povinnosti potadati vas za ruku yak sleeny dcery," tell $loves rozpaeite.

"Ale jdi, to je zbyteene," volala rozjasane. "Tatinek bude rad, te se mne zbavi, dost jsem se ho natrapila."

A chytivai ho kolern krku, hluene Ito polibila.

"Dej vam BIM atesti," pronesl mlynak pohnute a polibil take Oldticha, ktery videl, to ma oei slzami zality. `Ja mam naramny hlad," volala Sabina, "pojd'me jist."

"Nezapominej, ze jsi domaci pani ate se musts nyni starati o stud sama," napominal otec.

"Mss pravdu„ jsem jako vrtohlava, ale to je atestim, jsem tak at'astna, to ani nevirn, co Main. Jdete si sednout, skoelm do kuchyne a popobidnu deveata."

"Jste tedy dohodnuti?" tell mlynat, kdyk zmizela.

"Ano, ona je rozkoand a miloyani hodDoufam, to budeme at'astni a to nikdy nebudeme dneaniho dne litovati. Nina si pteje, aby byl sriatek hodne brzy konan a ja souhlasim. Mate nejake no,mitky?"

"Co bych namital? Ma-li to byti, at' to je, u stolu si o torn povime. Divim se, tak brzy a ochotne rozhodla, mi-vala. Orly namitky a katdY pokus zmatila. Snad jste ji byl souzen a ptiala jeji osttdova hodina. Odpoledne si zajedeme do Draatieek, znarn je site, ale nevim, jak nyni vypadaji. Bude nutno, aby se pied ghatkern provedly nejnutnejai opravy, okoli pusobt na naladu a nerad bych, aby deVee se necitilo dost spokojene. Jsem 0ehoten zaplatiti, co to bude stati ,protote nemam yroucnejaiho ptani, net aby me dite bylo at'astrio."

"Doufam, to bude, prave jako ja ye sve atesti yetim. Ona je rortomila, zde byla piece jen prilis na samote a nerd& la tadnY tivotni heel. At bude svou pani a bude, miti vlastni domacnost, jiste najde rozptYleni a vtije se do novYch okolnosti. Zde je, ut je zase od plotny4rozpalena a sluai ji to."

"Neporulouvaa me?" zvolala rozjatene.

"Jeate nesedite, budu se hnevati. Nando, dej zatim v kuchyrii pozor, at snime polevku, ptijdu tam."

Usedla do 'dela stolu a jako by nedovedla pokojno sedeti, brzy k otci, brzy

Ve stfedu, dne 16. iinora 1949.

Oldtichovl se naklanela,Stebetajic vetSinou nesmysly, kterSrm se sama smala.

Nanda byla cela popletena, protote Sabina menila sve rozkazy, chvilemi hubovala a chvilemi se bez prieiny smdla, a teprve pri derne kave trochu zmoudreIa. Otec zaeal hovoriti o nutriSrch vecech sriatku se tSrkajicich a to zbystrila pozornost, rozhodujic svSrm hlasem, co se ma stati. K notati pojedou rano, ani den nechtela Sabinu k odkladu povoliti. Za chvili koai zaprahne, pojedou koeary dva ale sedeti budou v mlynarove povozu, ma rychlejM kone a jakmile bude po sriatku, zilstanou kone v DraStiekach. Sabinin povoz to bude a bude v nem mute voziti.

V DraStiekach daji se obytne pokoje hued znovu vymalovati, Sabina zajede si od notare do Prahy, koupi nabytek, koberce, zaclony, aby do jejiho prichodu byl byt tak zatizen, jak si ona toho preje.

Nejltilre bylo se sriatkem. Praia si sriatek hodne okazalSr , ale proti tomu se svorne oba mutt postavili a Oldrich musil vynalotiti vkchnu svou vSrmluvnost, aby jeji nahled zmenil. Nakonec uznala, te to bude zajimave, daji-li se v tichosti oddati a vysmeknou-li se lidske zvedavosti. Rano se odbude sriatek, Nanda pfijde veeer predtim do Dra gtieek a uvati tam 째bed pro ne, mlynake a dva streclky.

"Slutku si vyberu sama," prohlasila resolutne, "nechci miti ye sve domacnosti placeneho zradce a take se netea, bude hezka," pohrozila Oldrichovi. "Mujsou nekdy jako slepi, chytre device je vede, kam chce."

"Dovol, to je snad motile u nekoho neho, ale u mne jiste ne," ohrazoval se Oldrich.

"Nikoho a tedy ani tebe nevyjimam, protote jste naivni dostanete-li se do takove situace, kterou chytra terra nastrati, vejdete do ni jako slepi. V torn ohledu budu vtdycky delati, co uznam za vhodne, a nesmiS se mi do toho michati."

"Mne se zda, te se povatuje g za nesmime chytrou," prohodil otec klidne.

"A nejsem snad?" ohrazovala se.

"Jsi, jsi ale jen v neeem. V nekterem Plivadu jsi ty slepa a dela y se smegnou.

Radim ti, abys ses na svuj rozum nespolehala a pripustila, te take tvilj mut neeernu rozumi.

"Ale ano, on je jiste moudiejSi net, jsem jd, ale domacnost naleti mne a tam budu vtdy neobmezenou pani."

"Spravne, tam si tin, co ti bude libo," svoloval Ulovec, bojici se, aby nepovstala nejaka mrzutot. "Budu miti dost svSrch vlastnich starosti a budu rad, kdyt budu zbaven odpotrednosti za domaci *creel. Men bychom snad ut jeti, den je jate dust kra,tkY a v DraStiekach neni tak *Catlin째 j ako' zde."

V S TNiK WEST, TEXAS

"Milteg se tedy vratiti sem s navrhovala.

"Ta nennite bSai, mam na starosti Our a eeladka by mohla natropiti skody. Zitra se ye meste uvidime a at se vrati5 z Prahy, prijedu se na to podivat."

"Ne abys potom zase lined odjitdel, zatid' si to doma, nemuzia tikati; te se zdrtiS, a eeladka tedy nebude jista, kdy se vratiM Nando, at' oba koei zaptahaji, pojedeme."

Usedli do pohodlneho mlynatova kodaru. Ulovec posadil se proti otci a &di a vyjeli. Kone mlynatovi byli opravdu rychlejSi a testa ve vzitjemnem hovoru utikala Oldtichovi rychleji, net jel do mlYna. Kdyt spattil sva pole a upozornil na ne mlynate, zahtalo se mu srdce radosti, te je na svem majetku, kterY ma polotiti zaklad k rodu, jent by koteny svYmi tkvel v pride a zabezpeeil by sve trvani odvelcrm zakonem, te do tvori chleb, nejsilneji stoji ye spoleenosti lidske. Mlynat i Sabina zpozorneli a naslouchali vSrkladu ITlovcove o hodnote a nedostatcich jednotlivSrch ploch.

"Prvni, co letos udelam, bude, to po tnich dam pozemky zorati parnimi pluhy, abych odstranil zavady a vyeistil z poll plevel. Dosud jsem nemohl na to pomSrMeti, stoji to hodne penez, ale ted', kdyt se zbavim nejtitivejMch dluhu, budu moci takove vydani podniknouti."

"Mfdete jate ted' dati neco parou zorati," soudil mlynar.

"To ut nejde, hodne poll je zaseto a rozhkel jsem dost umelSrch hnojiv, ale na podzim k tomu prikrodim. Pozdeji si koupim svfij motorovSr piuh, abych byl nezavislSr, zridim si k nemu mlatieku, zkratka budu hospodatit, jak se na poradneho hospodare shigi?"

"A co pro mne koupiS?" vyzvidala Sa-, bina vesele.

"Tobe dam zridit krasnou drubetarnu s lihnemi, opatrim ti dobre druhy slepic, perlieek, krfa, kachen, zbohatne'd pfi tom jako ja na polich."

"Ach, to bude hezke!" radovala se, tleskajic do dlani "m&m to malou havet' tolik rada a budu St'astna, at se to bude kolem mne batoliti. Je zde nekde rybnieek ke koupani?"

"Zajiste, tamhle za cipem lesa a kousek dale je potok. Lesem teee, voda v nem je jako sam jsem se tam jit nekolikrate koupal. Potok path site dosud velkostatku, ale jiste mi za poplatek dovoli ztiditi tarn koupadlo, kam budeme v lete chodivat se osvetit. Rada se kotipaS?" "6asto jsem schnul strachy, kdyt se v rece na hloubku pouStela," hudel mlynar, ale jevil radost, te dceti nebude nic k radosti schazeti. "Ale napred void, dviir koukam, te jsou zdi zchatrale a te to Min oSklivSr dojem."

Strana 13 Ano, dvilr byl zchatralY. Zdivo site lo v pota.dku, ale omitka byla oPadaria vrata naktivend a ani obytne staveni ne bylo o mnoho hezei.

"Hi, tady je to sinutne a ()Maitre," desila se Sabina, rozhlitejic se polekanYma dolma po mistnostech. "Jak jsi zde rnohl bydliti? Sem se nepostehuji, dokud to nebude zrizeno, music se ptestehovati do inlYna na tak diouho, net bude vSe upraveno."

"Za tri tYdny bude vSe v potadku, hned dnes poSlu nektereho eeledina do mesta ke staviteli, aby vzal temestniky a rano sem ptiSel meal s opravami. Tatinek takovYm vecem take rozumi a potvrdi ti, te za tri tYdny se da vSe opraviti."

"Bude-li stavitel vedeti, te dostane hotove zaplaceno, pospiSi si. Zdi jsou dobre a at vSe nahodi a vymaluje, nikdo to nepozna. Radim ti, abys hued dal take ostatni budovy opravovati, ono to potom veseleji yypada a radostneji se v takovem avore zije."

"Myslil jsem take na to a poslechnu te. At budeme zitra ye meste, mute si Nina u milk째 vybrati vzorky maleb pro jednotlive pokoje, aby, at budou zednici: hotovi, hned meal."

"Jsi hodnY, te mi tohle povolujeS, mam tit na mysli zatidit si pokoje podle ureitYch barev a podle toho koupit koberce a zaclony. Nebudu tatinka "Setriti, at'. plati, kdyt ma jen jednu dceru.'

"Ale potom si toho vat a mej domotr rada," napominal ji laskave.

"Samo sebou se rozumi, te milj domov bude mi jako klec pro ptaka."

"Ale volneho ptaka," tertoval Ijlovec, "nebudu to do te klece zavirati, abys se citila St'astriou. Pojd'rne se take podivat do staji, doufam, te vnitrek neni tak z4 r. jako zevnejkk."

Hoste byli prohlidkou spokojeni, vySli take za dvfir k polim a mlynak, naslouchaje lieeni Ulovcovu, jen - hlavou prikyvoval.

"Bude to krasnS7 majetek, jako v perinkach budete zde moci titi a nestihne-li vas nejaka, nemoc, nebudete miti nae si stetovati. Kdyby potom bylo motno kus lesa pkikoupiti, pkihlas se, rad na to penize dam, budou lope uloteny net v bance. Divim se tern kavalirtlm, to si nedovedli takoveho majetku lope vatiti a te si toho sami nehledeli. Mohli miti raj.7 sky . 'ivot a takhle to v darebnostech zadltdili a nechali zehatrati. Oim se po-7 tom budou tiviti, Bah vi!"

"Oni maji stale je6te dost pen& a pont-He jeden druhemu."

"Kozla, ti co maji, jiste budou Setfifi pro sve a ne pro bSrvale kamarady. byli zvykli sami vydelavat a proto neznali cenu penez a nevedeli ,jak se tetko vydeldvaji. Nu, pojd'me, bli gi se noc a musime se vraceti."

Strana 14 Tentokrate Sidonie rada otce poslechla, ve dvote ji nebylo volno a znovu Oldtichovi nakazovala, aby se postaral o brzkou napravu, sice ze nepovoli a on musi se do mlYna ptestehovati. Pies to Zlaave se s nim loueila a Septala mu, ze se straSne test, az uz budou svYmi. Take Iflovec se tak tail a proto nebylo tteba-ho ke chvatu popobizcti. Hued odpoledne chvatal eeledin do mesta ke staviteli s dopisem a brzy nato, kdyZ haste" odjeli, vratil se s vytizenim, ze rano stavitel s temesiniky ptijde. tJlovec mel s KoluchovYmi ujednano, ze jakmile stavitel ptijde a on mu vSe ukaZe, vsedne do povozu a ptijede do mesta k notati, kde nari poekaji. Byl_ ir.ecek zneklidnelY, rano prvni na dvote, vstaval a netrpelive eekal na stavitele. Koei mei u2, zaptaZeno a kdyZ koneene se stavitel s hlouekem zedniku objevil, chvatne mu tikal, co si pteje. V prve Lade jednalo se pouze o byt a teprve a% se vrati, bude jednati o ostatnim.

Upokojen, ze nic nepromeSkal, jel do rnesta. Oekali u% nail a Sabina, rozkana a eimsi nadgena, uvitala ho polibkem, kterY ho trochu do nesnazi ptivedl, protole zvedavci netajili se svYm ptekvapenim a yyznamnYmi Usrnevy. Take mlynate to ocividne neteSilo, ale byl vuci svernu diteti slab a nechtel jeji dobrou naladu rukti. Az od notate ji piece jen poslal prye, piemluviv ji, aby pouZila ranejkho vlaku, kterYm stihne do Prahy brzy po polednach. Pii vyjednavani o podrobnostech pletla se totiZ do jednani, napominala otce, aby neeinil malichernYch podminek a rrilynat, opatrnY a chytrY, nechtel smlouvu odbYti poyrchne.

Musil ji ovgem Oldtich na stanici doprovoditi cestou mu yykladala, %e je tatinek zaostalY, ze dela, hlouposti a aby si z toho nic nedelal, ona ze po sriatku udeld, co bude chtiti. A zase ho boutlive objala, pocelovala, a teprve potom mohl se vratiti do kancelate, kde byly hlavni podminky hotovy. Videl, to Koluch je skuteene neditvetiv, a ze na vie pamatoval, jako by melo dojiti k nejake rortrZce v manZelstvi. Pomyslil si vSak, ze je to koneone lhostejno a hlavni je, ze dostane lhbeznou Zenu a znaene veno, ktere mu u moZni nalelite hospodateni. Se vkm sou hlasil a notat je vyzval hotovou listinu podepsati.

"Nemejte mi za zle, ze jsem na yg echno pamatoval," omlouval se Koluch cestou do hostince. "Neeinim to ze strachu pied vami, bojim se pouze, aby Sabina svou ztteAtenosti nezavinila situaci, kteda, by nedej BUla, rozvratila jeji domov. Snad jsou me obavy zbyteene, ale kdo byl ve sve iodine stizen tolika nehodarni jako. ja, vidi vS'e eerneji, nez je hned tteba."

"I nine ie mileisi, je-li sml ouva pevna,"

VE STNtH— WEST, TEXAS tekl Ulovee pokojne. "Vim, na eem jsem a ze nebudu ze ziskuchtivosti podeztivan.

Mam Sabinu jiZ nyni uptimne rad a spoleham, ze i jeji laska ke mne bude sta,a hluboka. AC nastanou jeji clomaci starosti, uklidni se a bude z ni vYborna Zena. AZ budou Drakieky deny do potedku, bude to krasny kout sveta a ph vzajemne naSi lasce budeme a'astni."

"To bude mYin nejradostnejSina zakontenim Zivota, W3a.k. po Mem jinem netounm, lee abych, aZ budu umirati, videl, '2e me jedine ditZ doSlo klidneho Mam jeke peknY majetek, nernam nikoho, komu bych ho dal a proto intiZete bez bazne se divati do bucloucnosti."

"Na vast smrt a na IRA majetek neeekern," odpovidal. klidne, "budeme miti z Ceho bYti Zivi a dostane-li jednou Sabina jeAe nejakY majetek, to bude pro na se deti. Nejsem laeny penez, miluji sve povolani a budu At'asten, moci si hospodarstvi vzorne zaliditi. Kdyby mela Sabina mou povahu, polovina titraty, kterou v Praze ueini, by odpadla, ale nechci ji radost kaziti."

"Spravne. Kdy% ji to test, at' si to potidi, v'Sak easem zchladne a dostane jine nahledy a touhy."

Pohovotili si u obeda, u notate byla smlouva jeSte jednou probrana, podepsali a jeli damn.

Ve sttedu, dne 16. imora 1949.

"Vypadam snad jako Thai? Nekdy jsi me uZ psi ill ptistihla? Od jineho bych takove podezleni nesnesl."

"Odpust', nechci ti pusobiti bolest, ale ty ani neviS, jak jsem stale rozeiletaa, jak se mi chce stale to miti. Ptijd' k nam nekdy veeer a zustan do rana," domlouvala mu lichotive, tisknoue jeho rukut a teke oddychujic.

"Styclei bych se tveho otce a oloupil bych nas o nejkrasnejSi den, kterY rids po stiatku eeka. Rozumej tomu dobte, tvilj otec by si tekl, ze nejsem mut a to se nedovedu ovladati. Nerad bych ztratil jeho dirveru."

"Tatinek bude mleeti, na neho se nevymlouvej."

"Musim, protole jsem mu%."

"A ja jsem Zena, a main s ya prava. NeptijedeS-li k nam, ptijedu. nekdy veeer ja sem za tebou."

"ChceS se stall pfedmetem posmechu eeladky, ktera kaZdY krok sveho pana pozoruje? Oni sice nejsou andelove, ale tim dychtiveji hledaji na svYch panech, co by jim mohli vytknouti. Ptedstav si, jak to bude rozkoSne, aZ ptijedeA do sveho vlastniho hnizda a budeS po cele dni i nod. se mnou stale pohromade, nebude to krasne?"

"Ani mi to radeji_neptipominej, ptala bych si, aby to bylo uZ dnes."

"Bude to, holeieko, uvidis, ze nam to, uteee. Zitra ptijed' k rozestavovani nabytku, to ponecham Upine tobe. Dnes 0dejdou maliti a lakyrnici, za dva dni bude vie vybaleno, byt provetran a dva dni • si sem na prvnato bude snatek. Vezme S Nandu, ze?" ni "Ne, Nandu vezmu si jen na prvni den, aZ budeme miti hasty, ale ' odjede jeSte tehoZ dne s tatinkem. Ona by byla rada u mne byla, tikala mi to, ale nechci ji.

OpovaZila se mi iici, ze jsi tuze hezky pan; a ze Zadna panieka nebude miti takoveho mule. Co je ji, opici, do toho, jakY jsi? Jiste by zaeala ti nadbihati, jednoho dne by to svedla." tlovec se srdeene rozesmal. Pledstavil si Nandu, petatticetiiletou, kostnatou, s oblieejem docela bez yYznamnYm a pow,'Zoval to za pouhy Zert, ze by ho Sabina podeztivala i s takovou.

"Nic se nesmej," durdila se, "kdyk se Nanda ustroji vypada docela hezky. Mam uZ sluZku ptijatou, ptijde sem zaroven se; mnou."

"Nejaka stara babka? Zertoval.

Bylo dobte, ze opravne prace ye dvote sly rychlYm tempera a ze nebylo nutno, aby se shatkem bylo odkladano, nebo aby tlovec musil ye mlYne bydliti. Sabina byla jako v horeece, denne byla v DraStiekach, plisnlic stavitele, ze je liknavY. ObjednanY nabytek a koberce uZ dolly a byly uloleny ye stehovacich vozech ye stodolach, kde Oldtich o ne trnul ,strachem, kdyby snad nejakou nehodou stodola chytila, nebo zlodeji se vloupali a vykradli latky, za ktere Sabina utratila, hromadu penez, jet i mlynate neteklY, •ttebaZe deal. . aby mela vie, co ji "Ja bez tebe ne yydrZim," opakovala denne Oldtichovi, a jeji tvate Zhnuly v horeece.

"VydrZTS, Nino," usmival se, "elovek mush yydrZeti vie, net nekolikadenni stesk. Kdybys byla, ye valve, byla bys videla, co vie elo yek mush vydrZet." "Nejsem muZ, jsem Zena," odbYvala ho nevlidne. "A i kdybych byla muZem, dovedla bych si pomoci, utekla bych tam, kde je klid. Zapomina g, ze my tent' jsme, zcela jine, net vy mull. A ostatne, C ) ® e?" chci bYti vdana, a neopoval se snatek jen o jedinY den odloZiti."

When the teacher asked Johnny what "Neobavej se toho, sam tim take tr- George Washington was noted for, he pim a budu U'asten, at to budu stale miti surprised her.by replying, "His memory." u sebe."

"Why do you think his memory was so "Nel%e'S?" ptala se, zkoumayel se nail great?" she , inquired. "Because they divajic. erected a monument to it."

Strana 15

Ve stfedu, dne 16. tinora. 1949.

EDUARD

MEK:

MALI" tTENAlft Uete me" eesky eisti!

PÂTÉ CVI5ENI ou u d. S 0101110 tIC.

mi a poeitali do sta, jak nam posadil soused BezecnY: "Jeden. . . dva ....tti.. . .. sto!" Mirek otevfel dveie. — "Verko!" A ja zase: "Mirko!" Potom jsme volali oba dlobromady: "Tygfe. tys to vyvedl!"

NakrajenY saldm s talifku byl prye. A Tygrovi se nos mastnotou jen leskl. Mleka z kastrolu ubylo o dobre dva prsty. A Tygr mel na katdem vousku bilou kapieku. Chybelo kousek z cihlicky syna, na sadle v hrnci byly koeiel tlapky, Skvarky se kutalely po dlahlidkach — i ten griitek slaniny na skobce pOd stropein se houpal! A Tygr seal uprostted Spite a usmival se na nds...

Ale ja s Mirkem — my jsme se heuspfpfigli z mesta. Mirek dostal na Kalhoty a je„ na suknieku. — A tak koneim Pfeeti nekolikrat a °pet op g pâté psanieko a radim Vam, decka, az k yam taky prijde myg, nikdy si na ni nevolejte evideni. Jak Ti to jde? kocoura Tygra, co bydli v kobli2ne ulici S pozdravem dislo 42.

Vage Verka.

STRteEK 11,116EK Z AUSTINU. ) • 4, )• 4, • (

Soudce.-Kousek.-- Ke komu se kouli koule LoUka.- Soused. - Kout Soulad se nam lib.

Chaloupka. - Koukol. chomout. Chroust.

Koule Mouka. Moucha. Koupam j e zdrave.

Soused bydli vedle nos.

Soudce soudi.

Pigidu koupiti mouku na chleb.

Nebudu tam dlculio.

Vitr foukal, pantata se z okna koukal.

Podvod a klam zradi se sam.

Znate Olomouc?

Matka koupi u kup e octa.

Co mAte ke kotapi.

Kdo to seka na louce travu.

MILE DETI!

V iiterk jsme byli s Mirkem sami doma.

Sedeli jsme v kuchyni.

A tu to za dvetml, co vedou z kuchyne do 4)1.2e, zaealo bryzat! Nejdfiv pak vic. . . "Slygig, Verko?" povidd, pak vic. . . "Slygig, Verko?" povidd Mirek; nechal eteni a po gpiekach se plitil ke dvetim gpigky... . Najednou ty dveie oteviel!

A za dvefmi myg ! To leknuti! Ja jsem se lekla, polekal se i Mirek — a mygka asi taky. Vykulila na nos oei, kmitla se, gustla — byla prye! — "To je pekno nadeleni," povidd Mirek. lined jsme se radili, co si pdoneme.

Rekla jsem: "Vi g, Miredku, jsi kluk — a tak mygim lip rozumig. Prohledej Apaku a najdi tu myg. Já zatim otevtu v gechnY dveie a potom my gku vyieneme."

— Mirek se dal do hledani. Podival se za hrnec se sadlem, odstreil kastrol s mlekern, odtahl od zdi pytlik mouky, volal Mee! trocha dupal, hledal a hledal. Ale myg nikde! Nakonee Mirek fekl: "Bo ne, Verko, musime na to jinak. Pozveme si na myg kocoura!"

Rychle jsme utikali k sousedovi: "Pane BezecnY, prifete nam honem kocoura Tygra! Mame doma my g !" "Vgak si u vas diouho nepobude," povida pan BezecnY. "Tygr ji chyti, &iv nee napoeitate do sta! Na g Tygr je nejlepgi mygak z celk ulice." — Byl yam, deti, ten kocour Tygr tak velikY a tolik te2ky, 2e jsme se musili s Mirkem stfidat, kdy2 jsme ho nesli don't.

Pak ho Mirek posadil doprostked "spite a domluvil mu, aby rny g chytil, ze 'Ado dostane. Pak zavfel Tygra ve gpai na klie.

Sami jsme se• usadili pied dvef-

SIBALINEK VYPRAVUJE 0 LESE

Muj strYeek je myslivec. Byl jsem u neho o prazdninach, a to jsem se, pane, mel! Rano mi pfina gel snidani zajic, liken mu Martin. A ten umel u gima nejen stfihat, jako druzi zajici — ale tema ugirna take gil. Jednou mi zagil i kalhoty.

Rortrhl jsem si je, kdy2 jsem lezi k yeverkam.

Pozyaly me na ofi gky. Ja jsem je zato naueil jezdit na kolobetce. Li gka, ktera mela doupe ye skdle pod myslivnou, to veverkam velice zavidela a jednou mi poslala po strYekovi psanieko: Mil' cibalinku, natio' me taki jezdyt nakolobezce.

To2 jsem vzal kolobe2ku a gel ke Ligka umela jezdit brzy a potom me nutila, abych ji kolobaku prodal, ze mi za ni dd slepici. Ale tu slepiCi by byla jiste vytahla tete z kurnika. Ta je chytra, vid'te? Ale pravopis by mohla met trochu lape, nemyslite?

Opravte jeji psanieko! M pojedu zase ke stYrekovi, uka2i ji, kolik jste v nem nagli chyb. ) • 4, 4.

DoEjeme se 150 let? Rusky fysiolog A. Bogomolec zjig t'uje v Pravde, ze vzrilst a vYvin lidskeho organismusmu kondi prakticky v 25. roce. Bogomolec dospel k zoru, 2e normalni delka 2ivota je 125 as 150 let, ovgem nevyskytnou-li se nejake choroby anebo jine nepfedvidane okolnosti, zkracujici 2ivot. Lekatska veda stoji pied novYmi problemy: pied einnou profylaci (ochrannYmi leky) a leeenim ptiznaku starnuti. Rozumnou 2ivotosprdyou mono zdr2et, opottebovaci proces a tim i starnuti. Nesmirne dulezity je tom spanck. KaMSi elovek ma spat denne nejmene sedin hodin,

Strana JI.i'.

V Ě S T N

t

K -

'WEST, TEXAS

ve středu, dne 16. února 1949.

Sokolská Hl~. dka

t pravám k sletu více než obyčej- br. starostou ve 2.50. Vzpomeríu- 1 J\.'.lyšlenkyBoženy ně a v častém styku s jednota- to povstáním všech bratří, kteří Němcové Zápis Jednání Výroční Schůze mi hlásí přes 1100 dopisů vypra- nebyli letos přítomní, neb ode-I Při čtení dopisů Bo­ Sokolské Župy Jižní, A. S. o. vených jeho úřadovnou. Zpráva brali se tam, odkud není návra-1! ženy Němcové zaujmou přijata tu "{~c·et11ev bratrů J Holotíka Konáné v Dallas, Texas, dne ""· · v • ' ·1 k · Náčelník župní br. Jos. Kos po- Franty Stl'ánskýho st. J. Krče, rmys en 7 a názory naSchůzi ~~J:~~a,s:~;~~ta župy dává podrobnou zprávu činnosti Jos. Zemánka a Rich. Stránský-lší nesmrtené spisovatel­ br. Ben Převrátil, v 10 hod. do- technické, a ač byla činnost ho. Scházejí nám. Íky, vpravdě svaté ženy poledne za přítomnosti zástupců. mnohem větší v uplynulém roVrácíme se k projednání zále- českého národa, které následujících jednot: ce, než za let válečných, těší o- žitosti společného župního evi-1 vyslovuje při zamyšlení Corpus Christi, br. Frank Veselý; právněnou nadělí, znamenanou čitele. Podílely se živé debatě se nad Slovenskem, v, Dallas. br. Miro Jurčík; Ennis, v tom, že sířší počet naší mláde- všechny zastoupené jednoty a němž určitou dobu žila.; br. Václav Košták,, br. Wesley že jeví zdravý zájem o výchovu konečně · schválen návrh, zaCitujeme do novoroč­ Lažnovský; Ft. Worth, br. Wal- Sokolskou, čemuž dosvědčují dlou městnati do konce roku vlastní- ního čísla několik těch­ ter Hejl,; Galveton, Louis O. žící se řady v našich tělocvíě- ho cvičitele župního a br. stare- to myšlenek jako do­ Hošek! Houston, br. Josef Kos; nách. Zpráva přijata. sta má tak tlumočiti ve schůzi klad, jak vyciťovala Bo Yukon, Okla., br .. Adolph JelíSestra náčelnice Marie Filip- Výkonného výboru Americké So- žena Němcová osudové nek, omluveny Jednoty: Flores- cová doznává totéž, a hlásí více kolské Obce. spojení óechu a Slová­ ville a San Antonio. Nepřítomna: zájezdů do jednot, k nácvik).l Otázka financování tohoto pro ku, jak zdůrazňovala Prague, Okla. předsletovému. Přijato. · jektu debatována a usnešeno a již téměř před sto lety Zpráva pokladnice přijata. schváleno: By rozvrh potřebnt511o nutnost spolupráce, kte Bratr Starosta kratším prosloNásleduji zprávy zástupců jed obnosu, mimo řondů na ruce ~yl rá došla po tolika le­ vém vítá přítomné zástupce jednot a hosty, ve větším počtu se not, většinou potěšující, a vyka- župním výborem zjištěn, a každé tech uskutečnění v trku dnešnímu rokování dostavív- zující zdravý stav Jednot jak ve podílející se jednotě dopisem v valém svazku státním, ších, vzrůstajícím počtu členstva, tak čn~e co nej_kr_at~ímk proj:dnán!·lv _českosl?venské repuBr., jednatel L. o. Hošek čte po stránce technické a finanční. sdělen. Kazda Jednota nase ma blíce. Myšlenky Bozeny zápisy posledních dvou schůzí Zprávy tyto s povděkem přijaty, do jisté, v dopise stanovené Ihů- Němcové jsou opětnou :výkonného výboru župy jižní, i a stávají se částí tohoto zápisu. ty své usnešení ústřednímu vý- připomínkou k další zápis minulé Valné Hromady. Při čtena výzva ~ utvoření svazu boru župy sděliti, tento pak v spolupráci, k prohlou. t b • Zahraničního Ceskoslovenského mimořádné schůzí ustanoví na bení a k ještě důvěrja eze zme?.

Sokolstva. Po delším rokování, základě přání jednot co dalšího nějšímu sblížení. úryCteny dopisy od různých jed- jehož súčastnili se všichni zá- bude podniknuto. vek z dopisu A. V. šeni- ~ not a A. S. O., a odporučeny k stupci usnešeno a .schváleno by Dále plánována činnost tech- berovi z 11. XII. 1 Sl57: projednání postupně, jak se do- zástupce župy na schil.zi Před- nického odboru na rok 1949. U"Mně se zde rú~102!Í týkají ril.zných odborů:. sednictva A. s. O. tlumočil přání snešéno, že vzhledem k obrovské smějí s~ slovakismem; Zpravy Výkonného Výboru: všech jednot v župě zastoupe- vzdálenosti nebude možno župě nechť se smějí, myslím Br. starosta Ben Převrátil po- ných, a to jest, že tyto si nepře- jako celku podíleti se na mezi- si, to mne neodstraší: dává přehled činnosti jak výkon- jí aby Americké Sokolstvo jakým sletových závodech v Župě Vý- Není to zištnost ani pře ného výboru, tak celoroční pře- koli způsobem nechalo se vlákati chodní ,ale vyzývají se jednoty pjtatost, ale upřímná hléd všech jednot v župě spoje- do svazu, který mohl by míti ně- i jednotlivci k účasti. láska vzáje11111á. Já poných a s potěšením doznává. že kdy politické ambice. Tato resoŽádná jednota nehlásí se ku znala Slováka a vím, že v roce 1948 byl znatelný ruch v luce schválena jednohlasně.

11ořádání župního sletu, a otázka jsou hodni, abychom si tělocvičnách vrcholící se v župDále dán návrh, ten pak jed- přenechána společně technické- jich všímali. Tam je ním Sletu a závodech, pořáda- nohlasně pi'ijat; by zástupce žu- mu a župního výboru. pokladů neocenitel­ ných pátého září 1948, v Corpus PY, dle nejlepšího přesvědčení Na program vřazeno pořádání ných, a nikdo si jich Christi. Podnik měl vysokou ce- svého měl na zřeteli dobro Ame- župní cvičitelské školy, možno-'li nevšímá; příčiny toho nu morální, a i po stránce hos- rického Sokolstva, bez ohledu na v Dallas neb Fort Worth. jsou mnohé, a nemohu podáfaké byl doznán dobrý ú- to, jaké snad kdo osobní neb poPřikročeno k volbě župnho sí:.. zde mluviti o nich. Však spěch. Připomíná p(4tomným zá- litické role sleduje. dla: i Vy račte dobře znáti stupcům by tlumočili doma uzOtázka společného cvičitele: Navrženo a odhlasováno pone- poměry, Jez na ně nemíní práce v minulém roce, a Pro pokročilý čas, odložena k chati opět v Dallas. Následují blaze působí. "Co nám vyzývá k dalším vypnutí sil v ro odpolednímu zasedání. Na poled- volby činovníku: je do nich, my jich ne­ ce pNtomném. ní ?í·est~vku br. s~arosta _ustano-, starostou župy zvolen br. Ben pctřebujem, oni nás a~ Vynáší výhody, jakým těší se ":1Je .:'Yb_ory. a sice: • .Vybor na Převrátil, 8623 Daytona, Dallas" le!" -:-- mluví 1;mozí.

Americké Sokolstvo vzhledem k pr!:J?hzem kmh: . bratr1: Fr. V~-1 Náměstek br. Václav Kraft, ~h, Jsouv to h:d: my­ neome;ené _svobodě v naší. a~op- sely, Walter HeJl, Adolph Jell-j 3817 Metropolitan, Dallas.

1,:.ile;:kY ~ech ?anu, my tovane Vlasti, a porovnava se nek.

J d t d t ., 'h b L po~rebuJeme Jeden dru , I' .. v d b . t e na e,1 za O S UPUJlCI O r. . h'ho· d bv t d by ~v1~~ I, Jl.1:1~ po ~esd ~~Výbor na rozpočet výtěžku ze O. Hošek nezvolen, ponecháno ~ , o re ~ a. 0 . s V..,0 JD;1 ;· a .a a, , a si- župního sletu: bratři: Joe Kos, do příští schůze výkonného vý- ~--0111 dse ~?~nav~ 1j/e: mu ¥e51:ovam a ses1;1ovamdemo- ·Wesley Laž:.novský, a Míro Jur- boru rovněž ·ako místo en ru ~ o as a~e kratickeho bratrstv1, odkazu Tyr čík .'. , J .: , podporoval!, a k vzasova, a přeje všem zástupcil.m k · Nacelmka, za odstupuJiciho br. demnému cíli pracovali. dnešnímu jednání Zdar. Zpráva Výbor re~oluční: Václav Kr~ft, Josefa Kosa. !Takovouto vynášlivo­ s povděkem přijata.

Wesley Laznovsky, O. Hosek. Náčelníce l\!Iarie.Filipec, 3104 So. sti urážíme sebecit a Jednatel br. L. O. Hošek podáto schůze odrocena na 2:301 Blvd., Dallas. pracujme dó rukou té '1á zprávu činnosti za uplynulý odpoledne.

Pokladníce, Marie Filipec, 3104 straně, · která bez toho rok, které bylo vzhledem, k pří-l Odpolední zased;árií zahájeno so. Blvd., Dallas. _,.:.. ·- -·-'-· obchází jáko l~v fyaucí, .11.

r

!

.;ob:~?

Yi·

Na

!-'·

j

Ve stkedu, dne 16. ilnora 19

VP,STNfX—WEST, TEXAS Strana 17 Vzdelavatel: Jos. Kos. 931 diva musela pracoyati a getkiti, ten fond lehce vybudujeme, kdyZ" elhajic, kde by nas poRobbie St. Houston. 'aby vyplatila domovinu. Main z kaZdy jeden z nas bude ochoten I hltila; ktera by rada Ptisedici: Miro Jureik, Dallas, toho radost, ze skoro kaZdY Ame- pfispeti jakYmkoliv obnosem na propast videla mezi naWalter Hejl, Ft. Worth, V. Ko g rfean ees. ptivodu hledi na pr y ten ucel. mi nepbestupnou!"

-t'ak,En is.

-nimstobarivyplt Matice VyMiho Vzdelani udili Schtize vYkonneho yYboru sta- svoji domovinu i kdy pti torn piljeky jell nadanYm studentilm, Mite z kahleho slonoveny opet na tieti nedeli v me- musi jezditi na stare kale. Dnes ktefi nemaji svYch penez a kte- va Bdeny Neincove, s sici, y Dallaske Sokolovne v 9:30 mame v Texasu, mnoho dolarYch rYch studentil rodiee jim nemo- jakYm osudovYm dopoledne. ikol pro vgechny na ge deti, jak 'v hou pomoci. Ti studenti co ZadaNa to pkijaty zpravy vYborti a mestech tak i na farmach. Nami- ji o pomoc, musi podati Zadost o svedeenirn vAechny nas resoluce. teetni vYbor odporu- sto obyeejnYch cest mame dobre pfljeku tajemnikovi Matice, kte- Oechy nabada k spoeuje by pokla,dnice zmenila Ban- silnice, ktere jsou sjizdne za kal- raZ Zadost musi Wit schvalena lupraci se Slovaky ve ku, neb system ktery nynejk deho poeasi. Take mnoho men- tajemnikem, pokladnikem a svo dot* kdy byly klabanka vede jest sloZitY, a tdko gich ikol se spojilo a sousttedilo pfedsedou Matice VySSiho Vzde- deny zaklady k slovanporovnatelnY. Knihy shledal v na jednu velkou gkolu. Na phi- lani. Dluhujici musi miti za sebe skemu sbliZeni vtlbec, pokadku. klad: Matagorda County, kde vie dva rueitele. Urok je levnY. Noty ktere nastalo nyni a tim Oteny resoluce br. jednatelem, chny gkoly na zapad od Colorado jsou splatne do peti let po studi- vice vy'Zaduje, aby byv zajmu schvaleny a odporudeno zaslati teky, mimo Palacios, se spojily a ich. Matice VyAS'iho Vzdelani je- Lr zachoyani samostatnomaji jednu gkolu. Take jest to tak Ate nic za sve existence neztratina ureena rnista.

Ve volnych navrzich byl dotaz v jin'ch okresech. Jest to jen la. Kapital jest ukladan do ruz- sti a nezavislosti esna jednoty, zda pokadaly ygech- sprayne, aby vSechny deti mely nYch bank na jmeno Texas Coun koslovenske republiky: ny povinne podniky rani ye pro- stejnou pkilditost dobyti dobre- cil of Higher Education a penize v duchu stalete tradice Bdeny Nemcove. spech zakladniho fondu A. S. 0. ho vzdelani die jejich pkani. mohou bYti vyplaceny jen na poPrvni starost jest, aby ditko jak ustamoveno sjezdem v Omatvrzeni dvou afednikii. Vgechny Hledaji se zavleoene ze. Va gina ano, ostatni dopini. proglo High School, Vetgina na- knihy a vkla.dy se fietuji roene. deti Nasledoval deli voln' rozho- gich rodiert maji dost penez, aby Nekdo z nas si bude myslet, Ze Ministerstvo socialni vor, kde vyne geno mnoho do- poslali deti do High School. Ale mu anebo jeho ditku tento creel brYch dobrozdani, nektere se ui- kdyb to ditko dodela High School peee odevzdalo patranic neponatiZe. A jest take moZno thou. Po prosiovu br. starosty a a pteje si studovat dale na uni- Ze Zadne vase ditko neptjde na ci slune 6s. 6erveneho ptedani ' 11.pniho archivu, peeeti versite anebo kolleji, zaene jina, universitu a proto si snad pomy- kkae seznam a mateknih odstupujicim jednatelem, dalsi starost pro ty deti a jejich slite, Ze byste zbyteene pomahali rial o sedmdesati pet rodiee. Dne gni dobou vgechno je pohiegovanYch detech, schtze vYrodni skon.eena. velice drahe a vYlohy phi nav gte- freelu a be byste pomahali jen ji- v jejicla nalezeni se je Nazdar! voyani university jsou take hod- nYm vyikoliti jejich deti. Ale neb Lte doufa. Patraci sldBen Pkevratil, starosta tento rieel odsoudite, bylo by doL. 0. Hogek, zapisovatel. ne vysoke. Dnes mnoho studenta bfe, abyste si vie rozmyslili. Vet- ba ministerstva socialstuduje na universite ra kollejich ni peee nalezla a doTemple, Texas. a proto neni mdno, aby kalclY gina nejvet'Sich ptispevku od lidi, pravila do vlasti za thi jejichZ deti piljeku neZadali.

1Vlam velikou radost z dopistVZ sobe obstaral praci na yydrZova- Phedseda a pokladnik Texaske roky 629 zavleeenYch ktere etu a ktere sleduji v nagich ni studii.

Matice VyMiho Vzdelani nemaji &h. V 1136 pkipadech Asi v ruce 1917 natal: studenti peti eeskYch easopisech: Vestdeti, maji viak velikY a uptimnS7 bylo patrani zastaveno, na Texaske universite zalobili Te- zajem v teto praci. Sl. Marie Par- ponevan se stalo beznik, Naginec, Nov' Dornov, exaskou Matici Vyggiho Vzdelani, ma, z Wallis, ueitelka, byla nam pkedmetnYrn. Dosud ne choslovak a Rolnik. Mam jests bylo nalezeno 82 deti z yetgi radost, be my jako America- za ifeelem pomoci nail nadane velice napomocna. Vlp. Klobouk Lidic a dvanact z Ldaz Needville a faraf Josef Hegar z aby mohla sobe vyptjne eeskeho privodu mame to lcii a koneene 149 deti, lditost eisti eeske easopisy. Dle eiti malou sumu pend, kdy2 na- Temple pracovali pro tento zavleeenYch z tak zvaPfesto v§ecko, be Zadne vase ditpoetu easopisti vidime, be my vgtevuje universitu. Ten fond nYch rasovYch dirvoda. soucitime s lidem za moiem a nam pomalu roste a pend pki- ko nepiljde do university a nebude potfebovati pomoc od Matice pkejem ygern Zivobyti podobne bYva. Mame dnes neco pies $10,Viterstvi prate jake /name v Americe. Dokud na- 000.00 v tomto fondu. Do toho VyMiho Vzdelani — moZna Ze va'S Z celeho Polska doge Ceske dasopisy budou vycla- fondu nam davaji dary spolky a vnuk nebo vnuela se bude vane, nage eeska a slovanska tee i jednotlivci. Urok take neco phi- ti o=prijeku. Nedopfali byste jim chazeji zpravy, be polbude existovat. spel. Ale jest velice nutno, aby pomoci? Mnohokrat se stava, he skY prtimysl z velke Caz bohate rodiny nejde badne dit- s•i jib pkekroeuje roe2e v nagi mladdi jest nage bu- jsme zvygili tento fond ne merle doucnost, nemde nikdo zapirati. neb $50,000.00, by jsme mohli po- ko na universitu, ale jeho chu- ni plan. Kakleho dne KdyZ' nail pkedkove ptiSli do Te- moci nail mladdi dostati vzdela- dobneho souseda nadane ditko ptichazi zprava, be to xasu, nebylo zde skol aby mohli ni po kterem touii. V kaZde uni- potfebuje pomoc, aby mohlo stu- nebo ona tovarna dodetem dopkati dobre vzdelani. versite neb kolleji jsou ruzne -fon dovati na universite. Take si mu- sahla jib ptedepsaneho Jest tezko si ptedsta yiti, ze ani dy, ale jen Mei ktebi studuji na sime rozvaZit, Ze slovanska fee v planu a be pkikroeila k .praci ye vYrobe nail rodiei nemeli pkilditost v zaklade toho fondu, mohou si yy- budoucnosti bude mnohem nutpro ptigti rok. Na ph. mnoh'ch ptipadech studovati vi- pujeiti z toho fondu penize. Kdy'Z nefSi nebli byla v minulosti.

V posledni schtzi Texask'ch lektrotechnickY ce ndli etvrtou neb patou tfidu. mame dnes tak trochu prosperispinil 2. listopaSkol bylo malo a v mnoh'ch pki- tu, men by jsme ten fond trochu 6eskSich Ex-studentu byl jsem padech deti musely chodit pet aI vybudovati, a pak kdy'Z zase phi- ustanoven jednatelem pro Mati- du svrtj rae'ni plan ye deset mil pies pastry, potoky atd., jde doba, kdy nebudeme moci ci Vyggiho Vzdelani, aby jsme ten trYgi. 36.7 mil. pkedvaaby se dostaly do Akoly. Cest bylo syYm Mem pomoci, pak ten 'Zak to fond zvYgili. Pan R. J. Bartosh, leenYch polskYch zlomalo a ty co byly, byly dobre jen bude miti pkilditost dostat po- pravnik, Taylor, Texas, je po- tYch, Stavebni pramysl za sucheho poeasi. Take cela ro- moc od studentskeho fondu. My kladnik a s radoSti stvrdi penize OA plan na 100.7 proc.

ana 19 tena,ti vzorem V SeveroeeskYch tukevYch zavodech sledu ji pozorne dochazku do prace. Z'mute zamakavaji nejvice rozvedeni zarnestnanci. Za nimi nasleduji svobodni a Ydovci. 2enati maji do chazku zna.ene Proti tomu u ten jsou to prase provdane zamestnankyne, jet maji nejvetAi absenci. Jen o malo lepgi YYsledky dosahuji ydovy a rozvede no Nejmene zame6kavaji svobodne ny. Prfnerna zameSka na pracovni doba je tim nisi, elm jsou zamestnanci starSi. Chemigraf vzpomina Pri zrodu prvni 'deskoslovenske anarnky byl take leptat chemigraf Karel Valek a 6eske gra ficke unie. Vzpornina, jak se na prvnich anam kach zpracovalo. Na je dnu desku bylo vyleptr;no sto obrazch pryni Mistr Alfons Mucha sam dohlitel, aby deska byla propraco Yana do vAech, podrobnosti. Paprsky zariciho slunce nad Hradeany rnel mistr spoeitany.

Tenkrat bylo v pracovrp eh mnoho nedostatku. Teprve dnes mame pocit jistoty, n e b o t' tines jsou vaechny vymo2eno gi stanoveny za konern a vztahuji se na vSecii iy zamestnance bez ruzdilu oboru, uzayira Karel Valek svou v2puminku.

Frejmenovani obci Ostrava. — Ministerstvo vnitra zaslalo zem Ice expositure mora y -skoler pokyn,ab tato vyzvala obce FrySlat, Rychvald a Pettvald, aby svoje jmena prem6iirly a to v torn smyslu, aby nova oznaeenr byla ryze eeska.

Dotyene oboe yypiai praydepodobne soutet po zptisobu Karyinne.

V h S TN I K

darovane pro tento freel ye v,§ech SeskYch easopisech se jmeny dar CU. 2aclam vas kaadeho jednotlivce, abyste prispel co nejvice moano na tento -Creel. Take, abyste kaadY ye syern spolku, jako KJT, KJZT, SPJST, KO, RVOS, SVPS atd. prednes1 yYSe uvedenou dost a poprosil o povoleni nejakeho darku pro tento -Creel ze spolkoye pokladny.

Kdya jsem sam naYStevoval universitu, dostal jsem take pomoc od Matice VySSiho Vzdelani, za coa jsme velmi ydeeen, a take tomu fondu chci pomoci, aby jini studenti dostali pomoc, jakou jsem dostal ja.

V minulosti mivali jsme hodne dopisti v natich easopisech ohledne toho fondu, university a rtiznYch jimich Skol. TeSim se, ae se rozepiSete stran tohoto freelu.

Mate-li nejake otazky, s radosti yarn odpoyim.

VaS Reuben B. Laikar.

, TSXAS

Ve stredu, dne 16. tinora 194g.

Sebrali jednoho gmelinake a seMark Twain nabidl ve spoleenosti rame mlade dame, aby ji vedl psali s nim protokol. Ale brzy se ke stolu. A cestou povida: "Jak ukazalo, ae Arnelinar udal nepraye jmeno. jste krasna!”

Dania se zardela a usmevave "PoslySte," dopalil se pan inodpovida: "Ach, Skoda, ae yarn spektor, "proo jste prve udal ne nedovedu take tak lichotit!" prove jrneno?"

"Delejte to jako ja — 'tete!"

"Ja jseni byl tak rozeilen, poradil ji Mark Twain. jsem se ani neznal."

Adolph. 11

935 Bankers Mortgage B Like the thrill of watching

HOUSTON, TEXAS

a champion performance, PEARL Beer's finer

eESKY FILM "Za iadovkmi clirehni"

flavor thrills your taste, heightening the pleasure of moments you'll never forget.

Dojemnk dramaticky dej mladi dvou srdci, v ni probouzi se Zivot tise, ale' presvedel ye. Hra ji Groslichtova, Vitova, B,ubik, Marvan, a jini, FLATONIA v titer* 22. itnora o 7:15 yeeer.

MOULTON, ye stredu, 23. elflora o 7:15 weer.

SHINER — ye etvrtek, 24. Ixnora o 7:30 veeer.

SCHULENBURG v fiterS. 1. beezna o 7:30 veker•

Pearl Dist. C J. S. CROWDER

WACO TEXAS Or—

"e stPedu, dne 16. ianora 1949. )FFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF THE STATE OF TEXAS

WW1

r

V AI

TN

EST, TE

aria 19 All contributions, correspondence of Lodge rep orters, biogra p hies, etc., intended for p ublication, must be in the hands of the Associate Editor a week before the date of issue.

All communications relating to editorial •atters of the EngliSh Section should be :oichesscd: Associate Editor, 6402 Prague Houma) 7, Texas.

Sorno Bouquet We P p intWith F Brother Stanley Studney, of Houston, Occasionally a member expresses a Recently the directory of lodges ap)1.' the our cap'-ble, and deserving con- peared in Vestnik. We point with pride regret that many of our regular and sozibutors to the Czech part- of the Vest- to the information it reveals. Don't try called good members are not reading -ilk, wrote also an interesting article for to guess. Sometimes we can't see the our official 'organ. Since Vestnik is a she English Section. That was three forest for the trees. Oftentimes a worthy medium of reaching the membership„ vieeks ago. It happened that A. E. failed thing locks under everyday sight very and opportunity to stimulate them in to make the material when he sent it common. So, let's examine the directory, the lodge activities, it is regrettable that to the publisher to indicate that the and run through the individual lodges, Vestnik is not being, read by many. article was of time value, dealing with and pick out some of the secretaries.

On the other hand, it may occasionally a program for a definite date, and, And we point with pride: be found in the hand of a non-member. therefore, a "must."

In such a case, our organ is, or should No. 15, Hilda BrtiS; Since all the material for the English be, an advertising medium, a means, of No. 28, Caroline Bohacik; Section has to be prepared in advance, contacting the public at large, an instruNo. 50, Mrs. Joe Peterka; it, was unfortunate that Brother Studment of information about the SPJST; No. 62, Marie Cordray; ney's article was unintentionally delayits background; its members and their No: 64, Katie StIlak; ed and is being ,published in this issue. aspirations; their cultural, economic-, No. 65, Albina Dakar; An editorial article referring to the and social contributions to this state No. 76, Mrs. Henry Sottek; history of our Vestnik had similarly and to the American nation.

No. 83, Mrs. F. J. Olexa; been written in time to appear simulHere is such a case. A school teacher No. 114, Mrs. Milady Walenta; taneously with the splendid article prewrote that one of her pupils brousht to No. 137, Mrs. W. J. Janca; pared by Brother Joseph Gritzman, of the history class an article which was No. 139, Mrs. Julia Bulanek; Damon, for the Czech Section, and it Published in the English Section reardNo. 140, Margaret Schilhab; also was delayed. ing the Liberty Bell. She commenivd on No. 146, Mrs. LUcille Weinberg; We are gradualfy sttaiditening out the article as being a splendid mai erial No. 150, Mrs. Anton Strouhal; seine wrinkles which are embarrassing. to get the children acquainted with the No. 163, Mrs. Albina Gauthier; Associate Editor feels that Brother early period of American history.

No. 164, Mrs. Gardina Kristof.

Studney deserves air explanation, and A clipping of the article "Macaroni" Sixteen local lodges with sixteen Railroad was pasted by a railroad ofapology, too.

This should also be a reminder to all Sisters elected to the responsible posi- ficial in a dispatch order book where reporters announcing programs of their Lion of secretary. It adds to the credit many could see it, and quite a number local lodges to send the- notices at least side of the lodges' ledger more than one of workers connected with the Southern one week before the date of issue in waY• Pacific Lines read it and enjoyed it. which the announcement should appear. As members of fraternal organizations As stated recently, whatever gond inYour co-operation will be appreciated. what, part did women play? In some formation our organ can do is limited All your contributions will be handled fraternal organizations, there , was a by the number of people who get to as speedily as pessible.--A. E. time when they were not admitted to read it. If we succeed to give informa ) become members. If they wished to be tion about our SPJST fraternity to any protected, they were compelled to form one who knows very little or nothing FOREST FIRES ON THE INCREASE their own organizations. Fortunately, about it, then the Vestnik servos its Last year there were 200,799 forest the founders of our. SPJST were not so purpose. fires in the United States, an increase prejudiced. The grant of full equality to Of course, everybody loves bouquets, -women was one of the foundation stones genuine or symbolical, and your A. E. is of more than 28,000 over the previous ' not an exception—A. E. year These burned over 23,225,932 acres, in the building of the SPJST. ) causing damage estimated at $55,207,646. . And w hy not? Women have the keenThe cause of these fires, the Forest Ser- est sort cf interest in what their dollars The path of true love is only wide' fot vice says, is largely, due to men. At least wi l l i:urehase at the grocery store or two 90 percent of them are set by reckless, anywhere else. Women understand the careless men, man the destroyer. more needs of the family more clearly than the lodges where one or two of them are truthfully, the Yamous poem should read: men. They work for the education of serving in some official capacity.

"Woodman, ,sna r e that tree, so man can their children harder than men do.

We can't expect all our Sisters to gain burn it down."

As yet, our Sisters have been given self-confidence in short order. We have ) o 4, o only a limited opportunity to prove their been neglecting them quite a lot. Now The difference between perseverance abilities. But they can rejuvenate the we have to help them build their selfand obstinacy is that one corers from a activity of any local lodge once they get esteem. These sixteen secretaries area strong will and the Other from a strong elected to responsible positions. Notice good indications that we are traveling the increased attendance of Sisters in in the right direction,—A. E. won't.

Btrana 20

With All Sincerity From the letters received every week regarding the new arrangement of Vestnik, it appears that the move made by the' 15th Convention was a good move.

One of our Brothers living in California writes that he looks forward every week to read Vestnik as he would a letter from the old homestead. Quite a number of old members write in Czech that since the English Section was enlarged, the whole family is reading our organ.

These expressions of satisfaction cannot be • taken as a personal tribute in any way, either by Brother Moucka for the Czech Section or by the associate editor for the English part. They are intended as a compliment to the whole plan which was recommended by Brother Hornak and his committee to the Convention and adopted by the delegates.

Nothing is more important to a progressive cause than the written message through the printed word. Unity can be promoted. Information and guidance Can be bolstered. George Washington undoubtedly was the greatest leader of the American Revolution, but had it not been for the stimulating messages written and published by Thomas Paine, who explained why the colonists must it is doubtful if the Father of our Country would have had armies to command.

This unpretentious publication, although printed on a regular newsprint paper, without . glossy illustrations and fancy titles, had been highly priced by thousands of our members for several decades. Have you noticed that we have already entered the thirty-seventh year of publication? And there used to be another publication which served as our organ before Vetsnik came into existence. Its name was "OBZOR," meaning "horizon," published by the late Brother Fabian, in Hallettsville. Our former director, Brother Charles Holasek, of Corpus Christi, could furnish us with many interesting recollections of those days when he was working for "OBZOR." Thirty-six years of Vestnik! First it was published in La Grange, then it was moved to Fayetteville, where it stayed till 1932, then it moved to West, Texas. For thirty-six years it has been giving the members of our SPJST a voice, • a means of making their feelings and wishes and plans to be heard. And it will follow to give the present members, old or young, a voice to talk, to plan, and to bring about greater achievements in the future.

With all sincerity, your Press Committee deserves a great deal of credit for

hsTNi — WEST, TEXAS making Vestnik what it is today and what improvements will be made in the future. As already stated, the Press Committee, consisting of Brother Hornak, Sister Horak, and Sister Olexa have devoted considerable planning to make the organ more useful. They discussed the editorial policy thoroughly with longrange objectives. They stressed over and again that the promotion of the SPJST fraternity must be paramount.

The many valuable suggestions that were brought forth in the recent meeting of the Press Committee are greatly appreciated by Editor Moucka and by Associate Editor. Many of these suggestions will be adopted as time goes on.

Many of these thoughts will be constantly kept in mind as your Vestnik is being prepared from week to week.

It was pointed out that the English Section must have broader appeal to the members. As Sister Horak aptly and truthfully stated, we, the SPJST members of the Czech parentage, have lost completely one generation. It was lost for several reasons, one of them being a hard struggle for existence on the part of the immigrants. What we have failed to do for the first generation, we must avoid to repeat regarding the younger generation. We must earn their loyalty, their enthusiasm, their initiative, their devotion of hearts, minds, and souls.

To promote interest in our SPJST fraternity, we shall strive to place our official organ in the home of every member. To have a broader appeal to the members, it will be necessary to carry a variety of reading matter so that every member of the family would find in it something of interest.

Consequently, the paper is being prepared every week with these thoughts in mind. It was founded thirty-six years ago to be the voice of the members, and it is still dedicated to the same purpose.

To all our members who contribute to the pages of Vestnik to stimulate broader appeal and thereby promote interest in the work of local lodges or the whole SPJST, to all of you our sincere THANKS.r—A. E. ) You can buy a man's time. You can buy his presence in a given place. You can even buy a measured number of skilled movements with his arms. But you cannot buy his interest in your work. That must be earned gradually.

And you cannot buy his interest in your lodge work. Make it HIS lodge work and he will get interested. ) • 4, • 0 "Sweet Adeline" is the bottle hymn of the republic.

Ve sti. edu, dne 16. imora 1949.

A BILL TO TAX OUR LODGES

At the last meeting of Lodge Pokrok Houston No. 88 came a most important announcement affecting our lodges and all fraternal societies. It was stated that state senator Kelly, of Ft. Worth, introduced Senate Bill No. 147 to State Affair Committee which, if passed, would compel every fraternal association, doing business of any kind or nature to pay the same license fees and taxes as paid by profit-making individuals and corporations engaged in the same or similar business. Lodge Pokrok Houston took steps to petition the Supreme Lodge to do its utmost to protect the interest of our lodges and the SPJST; also Lodge Pokrok is preparing a letter to be sent to all other local lodges of the SPJST to warn them about this very dangerous bill. Watch very closely for future developments. It may be desirable to write to the senators and representatives who are members of the State Affairs Committee, or the Revenue and Taxation Committees, to express your wishes.

—REPORTER. ) • 40 • ( NOTICE TO MEMBERS IN EL CAMPO AND VICINITY

Our members in and around El Campo, Hillje, Louise, Ganado, Taiton, Nada, Wharton, Midfield, Markham, Blessing, Hungerford, and East Bernard might have overlooked the announcement about the play to be presented at the hall of Lodge Cechoslovan No. 40, on the third Sunday, February 20th, at three o'clock in the afternoon. Or the members might have seen the announcement, but they have not made up their minds whether to go or not. This is a tip-off that if you don't go, you will regret when others will come back and start telling you about the play. The performance was repeated three times, and it drew a bigger crowd the third time than the first or the second time.

It is given in Czech, but some of the scenes are so humorous and laughable that you, will enjoy them even if they be presented in Portuguese. The costumes alone will be worth the price of admission. For your own enjoyment and benefit, don't neglect to make plans to be there—A. E.

NOTICE! All News for the English Section should be sent directly to: Associate Editor, 6402 Prague Street, Houston 7, Texa,,,

e stredu, dne 16. ttnora 1949.

Initiation Of An Applicant. . .

In Article 80 of our By-Laws it is stated that a newly accepted applicant must appear for initiation not later than the third regular meeting after his acceptance. Only in, certain exceptional cases the initiation can be omitted, the certificate delivered to the applicant, and the membership pledge accepted from him outside of the lodge meeting.

However, every such exceptional case of initiation must be shown in the minutes.

Now, what is this initiation, and why so much stress is being placed upon it?

If the current, meaning of the term initiation is given, it is an act or process of being introduced into a society with certain rites, ceremonies, or instructions.

If there was not any deeper significance to this act, some may say that the whole procedure could be left out. In fact, some local lodges take the stand that initiation of new members should be passed by and refrained from. The officers neglect it, because they never had the emotional experience to go through the beauty and significance of being taken in as a new member of a desirable group of people.

Let us make a homely analogy, for the Sake of making the importance of initiation quite clear. We wish to plant something in our garden. We select the seed and the location. Then we take a tool, a spading fork, to prepare the ground.

If someone stopped us to say that the spade does not make the ground any richer, that it does not fertilize the soil, we would only smile, but we would keep on working. We found through experience that the soil must be stirred and moved before we are ready with the next step of planting.

Your lodge is taking in a new member. Do you say that any special act of welcoming him is unnecessary? Do you say that the almost rudely curt announcenient by the chairman, "We don't indulge in silly initiation," will create the desirable atmosphere of welcome into a brotherly circle?

No! We shall repeat no ad infinitum, and once more NO! The initiation of a new member is very important matter of your lodge activities. It demands from those who conduct it special attention. The purpose, as already stated, has much deeper significance than most of the members would suspect. If properly carried out, it stirs in all who witness it an everlasting emotional impression. It may not appeal to the coldly calculating intellect, but

VES TNIX--- WEST, TEXAS it touches the heart-strings which vibrate in the higher octaves than cold reasoning. It touches the chords of which the symphonieS of brotherhood are composed.

To conduct even a half-satisfactory initiation involves study on the part of the officers. No matter what ritualistic procedure is being followed, no matter what book of lodge rituals is being used, the newcomer must be made to feel that he is really accepted as member with feeling of pleasure. He must sense warm fellowship of something more than just a friendly group. He must know from the very start that the lodge activity is more than just a collection of insurance premiums.

If personal references are permitted, your Associate Editor was very fortunate that his first initiation, performed by Brother Eng. Jelinek, of Granger, was of the type which had left a lasting impression. Since that warm Sunday afternoon, in 1911, there were many other initiations, but none had the emotional force as the one conducted by Brother Jelinek.

Your new member will get out of your initiation ritual in proportion to the amount of preparation which your lodge, or your officers, will put into it. If you are satisfied with a short speech about the purposes, benefits, and aims of your lodge, and if this speech is delivered with no other warm expression, then the procedure is mostly a waste of time. You have failed at the very beginning to gain a loyal member. You have failed to extend a warm handshake. You have failed to touch the chords of his heart which can sound only in the atmosphere of real brotherhood.—A. E. e 4,

LETTERS The Bright Star In The Constellation SPJST. I think, that it would not be amiss to express here our satisfaction and appreciation to A. E. about his editorial work in the newly enlarged English Section of Vestnik. Brother A. E. surely has taken interest in it, contributing many interesting articles. Let us hope, that his example will arouse some others among our youhtful members to present nice and interesting articles for the English Section and in this way lighten his task. The number of the articles contributed by him must have required lot of work. He really deserves praise.

You certainly would like to know,

Strana 21 which is that bright star in the constellation SPJST, also why to compare our SPJST to a constellation. We can easily compare all the lodges of our SPJST to _stars, as the five pointed star is our fraternal emblem and company o a group of stars is known also as a constellation.

Sister Frances Olexa, the able secretary of the Lodge Pokrok Houston has given a nice historical sketch of that star in the last issue of Vestnik. In its birth, nearly 39 years ago, Lodge Pokrok was not a big star, it was only a starlet emerging on the horizon of Czech mutual fraternal and protective organ-izations already existing in Texas. The founders choose to be enfolded in the protective fold of the younger, but promising organizations of Texas' birth, founded by our Czech country men and which seemed to serve our Czech folks of Texas best. This little star, which birth place was Houston and which parents were a not much numerous congregation of zealous and energetic Czech people, a great many of them living only a short time in Houston, gave in the elation this starry baby a very appro priate name, Pokrok Houston; the Czech word Pokrok signifies a progress. That little star was really deserving such an appropriate name, it strived to be worthy of it. Due to the efforts and untiring energy of its progenitors, it grew and grew, till now it shines in that constellation with dazzling brilliancy. Its original humble abode has been replaced in the year 1935 with a magnificent and almost palatial structure, equipped with all modern conveniences. The lodge sisters took a great pride in their work of inner adornment. Its frontal part, dominating the neighborhood of five converging streets shines with its neop sign like deacon showing the course to a wayfarer. The neon sign with inscrij tion "Pokrok Houston" is a guidin g ligh of that neighborhood. This magnificent building, which culminated a desire the members for many years is also a shrine of the dramatic art, having for the theatrical plays spacious stage provided with all theatrical necessities and needed decorative parts, the work of our artist members.

The dramatic art fostered by the lodge Pokrok from the beginning of its existence, was never lacking for the adepts, many of them proving quite talented, who really developed into surprisingly very fine players. The plays, some of them operatic numbers, spread the fame of our amateurs artist far and wide, that their performances were requested in other Czech communities.

Stran g 22 When the lodge Pokrok Houstonu sputol,,, into life, the enthusiastic founders as well the great part of the Czechs in-Hmt,,Lon had a pretty hard struggle for e;;Istence, but thanks, to the prominent C'e.eciVs virtues, economical strain, willinniess to work, were a great help to overcome all difficulties. They have scrambled up among themselves a tidy sum to 1- g ild their first meeting glace and a :- , ubstantial plot of ground on whir:11 to erect same.

This,was another assumed financial burden,: which many have acquired by buyinghomes and thanks to their foresight and practice of economy, the older ilipinbers have achieved a certain degree of prosperity and this was also responsible in enabling them to ;give then' children the possibility to attend high. schools and colleges. Their scholastic records were commendable and many of them have either nice position or have their own businesses, We are somewhat proud of their conduct and their achievements.

The lodge Pokrok Houston was never a miser; when it came to support any worthy cause, the donations, financial help to members in need were too numerous to mention here, its members who wore in armed forces not only had their insurance dues to the Supreme Lodge paid by lodge ,-Pokrok Houston, but at the termination of their services received ,a nice substantial gift. Indeed, lodge Pokrok was in every respect very liberal to its members. Another thing worthy of mentioning here is, that none of its members and almost no Czech citizen, of Houston and surrounding territory, had to depend on any charitable institution either before or during the last, de ;cession. Let us hope, that it will never be needed.

Lodge Pokrok Houston was a cradle of our two successful financial institutions, both of which are prospermis and managed by our Czech people. One Of them is Slavonic Mutual Fire Insurance Association, the date of its foundation L , do not know exactly, the other is Liberty Loan and Building Association, the - and only one Czech founded and ,Czech managed institution in Texas, founded in 1926. There were two others excursion by some of our members into two . financial undertakings, where they did not fare well, one being Slavia Oil C o MPal l Y cud the other venture was the briok • • manufacturing enterprise.

All in all told, , the members of lodge Pokrok and the members of the sister lodge,Stefanik here in Houston can look with a certain degree of pride and satisfaction on the past and all what has been accomplished by them and our

JJ

children and grandchildren will have to it, that their clads and mothers did very \veil and have given them a better .i. tort in their life. We only hope, that 'they will proVe- worthy of the heritage What we will leave them and that they will try hard to preserve same. Of course they may have some tribulation, life is never all honey and its path is never etc ay s strewn with roses, it has its ups and downs and we wish, that they be always mindful, that they are descendants of the Slavic race, of the Czech. A gOod many officers in our lodge Pokrok Houston are of the younger generation born or reared here and we are pleased, that they are efficient and cas:able, 'but please, be mindful of the counsel of those grayhaired veterans of our lodge, for it it due to their foresight, their prudence, their wisdom and uncessant efforts, that the lodge Pokrok Houston is so great mid brightly shining star in the constellation SRTST. S. P. STUDNICNY ) • 44, • ( SOKOL ROUSTt N Vestnik Readers, Houston and Vicinity.

Nazdar: Here you are folks. We have just been thinking about all of you, so in order to get you away from the cares of the world; and income tax; and as a prelude to going into seclusion for the Lenten season, the Houston Sokols a r e staging a Big Masquarade Dance, on Feb. 20th, at Stefanik Hall.

We are extending a friendly Sokol invitation to all of you, so get busy and get your costumes ready. Remember you want to conic your best, for there will be Prizes. You will, be dancing to the music of Gilbert Baca's Orchestra, so if you have not already heard these boys, you better come out and enjoy their music.

We assure you an enjoyable evening as is the custom at all Sokol affairs.

Don't forget the Sokols are looking for you, and you, and you on Feb. 20th, at Stefanik Hall.

Nazdar, CARRIE VODEHNAL ) • ciTo • (CZECH PLAY IN !UWE

In just a few more days, the actors of the dramatic club Hlahol will present their play. "Z Chalopek Pod Horami" to the folks in ' Hillje and from the nearby towns. This play was repeated in Houston on Feb. Gth to an ovrewhelming crowd. Many of the people came the second time and said that they would conic the third time if we played it again.

It is a play that catches your interest right from the start and keeps you

Ve stiedu, dne 16. fmora 1949. wondering what's going to happen next.

One moment you're roaring with laughter and the next moment you're wiping the tears from your eyes ancl then again you're humming the familiar tunes as you listen to the actor singing them. All in all, the play has everything—gayety, laughter, pathos, music, dancing—everything that you could wish for. All of the actors are excellent players—the cream of the crop—so you won't be sorry if you make a date to come and see them perform on the 20th.

HARRIETTE EARL )• •(

lnable And :1 Ploo o

When a person is listing through the yellow pages on which the history of Texas had been recorded, one experiences a sense of justifiable pride in the simplicity of the brave men who had contributed to the greatness of the Lone Star State. The men did not seem to be disturbed by existing difficulties, but acted as simply and reasonably as it was possible under the circumstances. 'rake one of the first cases of felony that was tried in Bellville, Austin County, in the days before the court house was built. The court assembled in the shade of a tree, judge, jury, lawyers, witnesses, and the defendant. The case was one of alleged stealing of cattle.

The jury, after listening to the evidence, retired to the slope of a hill, sat down on the grass under another tree, and discussed the case. After some quite but lengthy discussion the jury got up, walked slowly to the top of the hill in the shade where the court was being held, and handed in the written verdict, as instructed: "We found the man not guilty and we turn him free."

Take another incident when . Sam Houston was waging a hard campaign for his second term as president of the Republic of Texas. Vice-President Burnet was running against him. The story goes that Burnet was addressing a large crowd of , settlers, picturing to them what the government would do for their benefit, if, he, Burnet, was elected. It was the kind of si:eech that sounded very promising. Sam Houston listened, and then whispered something to his friends. They left the scene running.

When Hornet finished, Sam Houston climbed on the same wagon from which his opponent so triumphantly scattered his promises. No body cared to listen.

Nobody could say more than what Bur net already had said. Burnet was the right man. The settlers began to leave.

e stiedu, clue 16. inora WO. Sam Houston stopped them. He chalnged Burnet to prove, and to prove right then and there, that he under,00d the problems of the settlers and se farmers better. "Since my honorable pponent claims that he can handle the roblems of you people so well, I chalmge him to prove it."

Two of Houston's friends had just arived with a pair of oxen hitched to a aow. Houston jumped off the wagon, ook off his coat, and started breaking he hard soil. Some of the crowd followd him as he plowed and talked. He vent on plowing and talking for ten or ifteen minutes.

The settlers were amused at first, then iegari to be pleased, then started to iheer and shout: "Hurrah for Sam! Good Ad Sam! Come on, Burnet, show how you can handle our problems."

Sam Houston was elected again to the presidency of the Republic of Texas in September, 1841.

Take another incident when Sam Houston, while he was a United States senator, went to Brenham, in Washington County, to deliver a political speech.

It was a hostile crowd that came to show its disapproval of Houston's work in the U. S. Congress. It was the first crowd in Texas that refused to behave and listen to Sam Houston. They whistled, mewed like cats, and by various raucous cries they expressed their dislike for the visiting Senator.

He waited on the speaker's stand for the crowd to get'quiet. His first words were: "I beg pardon." He made a bow as if he were thanking the audience for an applause. After he obtained little attention, he said again: "I beg pardon"; and he again bowed to the audience.

By that time the rude manners of the listeners subsided and they were curious what he was going to say next. Houston continued: "I beg pardon, I have no right to speak from this place. I am not a citizen of your Washington County.

I don't pay taxes here. I don't have any property here. I did not help you, people of Washington County, to buy a single piece of lumber, to bring a single stone, when you were building this place. I have no right to speak under the roof which you people had put up.

For all that, I beg your pardon."

Then he suddenly straightened up to his full height of six-foot two. His voice became the clear tone of General Sam Houston. It sounded like an army trumpet. "If there is anybody in this crowd who wants to hear me, Sam Houston, and if he will follow me over yonder where that live oak is standing, on the soil'of this great state of Texas, I have

VESTNi — WEST, TEXAS the right to speak there, because I have watered the soil of Texas with my own blood."

A dead silence fell upon the crowd. It was as if some invisible hand had slapped them for their ill manners. Then the cheers broke loose to overcompensate for the lack of appreciation and loyalty a moment before.

The history of Texas is unique. There is something in it we should all cherish; something to be proud of; something which will grow brighter and brighter as the pages, on which the history is written, turn and turn more yellow in the dim tomorrow,—A.E. ) a 4 • (

Mink or Rabbit-Which?

"Oh, look, Jean, here is a sealskin coat!" Betty's voice was full of excitement. For days Jean had been helping her find a winter coat, and now, tucked away on the corner rack, was what she was looking for. Quickly the two read the label, just to make sure: "Bonded and Guaranteed, Genuine Hudson Bay Seal." As Betty tried it on all her tiredness from shopping vanished and over her crept the warm flush of exhilaration and satisfaction. Stroking its smooth and glossy surface her hands fairly tingled with joy. Jean too commented on its sweping lines and the sleep black ripples running down its back. "OutStanding, exquisite!" And how much? The original price had been slashed during this sale; it was now only $300. That was still a lot of money for Betty, but, after all, here was a Seal, something she had for a long time dreamed of owning.

"It will last a lifetime," Jean assured her. No, Betty could not resist a bargain like this, and so she took it.

Several years went by and fashions changed. Meantime, through a very dear friend, Betty became acquainted with a furrier who was more than willing to remodel her coat, and without charge.

Only then did she learn, and to her great sorrow, that her "Bonded and Guaranteed" coat was nothing more than a good imitation made of dyed rabbit skin! Yes, she should have known that there are no fur-bearing seals in Hudson Bay, and that "Hudson Bay Seal" is only a trade name in the fur industry, But it was too late. All Betty could do was console herself with the knowledge that she was not the only one that has been deceived by phony labels and fake "guarantees" on furs. Over and over again a thousand times this example of fraud has been duplicated by one of the most lucrative rackets

Strana found in the unscrupulous world of commerce.

Some may laugh at Betty's calamity as her just desert. They may accuse her of violating the "everlasting covenant" concerning the sanctity of blood, of being indirectly responsible for the death of hundreds of animals, and of being a shallow-minded creature who bought the fur coat only to satisfy her vanity.

Grave and serious charges, these, and, if true, thousands of other women are under the same condemnation. Who is responsible? Who started the fashion of fur coats for women? and who is to blame for the adominations found in the furrier business today?

Any inquiry into these questions of necessity takes one a long way back in history, for the use of furs and animal skins for clothing is almost as old as man himself. In fact, one reads in history a dramatic story of travel and exploration in the quest of furs. One of the most famous and colorful explorers, Marco Polo, in the year 1298, spoke of costly fur skins like ermines and sables.

The real pioneers of North America were not the tillers of the soil, the miners, the lumbermen or the scientists, but rather, they were the fur trappers and traders. Pushing over the wilds of uncharted plains and crossing unknown mountain ranges, always in advance of civilization, these hunters of fur laid out the sites for what are now many of America's cities. The fur companies, the first being the Dutch West India Com pany, then the Hudson's Bay Company, which monopolized the field for two hundred years, and still later the Northwest Company of French-Canadian merchants, each contributed to the history of this period, a history written in the mingled blood of both men and animals.

At one time 40 dead men could be counted out of every 100 persons engaged in the fur-trading business. How many millions of animals were slaughtered for their fur in this ruthless and reckless period, when conservation of the young and protection of the food and shelter reserves were overlooked, will never be known.

Only when men saw the fur-bearing animals on the verge of extinction ilia they awake to their senses and take measures to protect wild life. But it was too late. The natural resources were no longer able to meet the demand, and so fur-farming was undertaken. In 1866 the first mink farm was set up in the state of New York, and in 1894 silver fox, a particular color phase of red fox, was first raised on Prince Edward island, in Canada. By 1938 Canada alone had over 8,000 mink and 2,200 fox farms. At-

Stran a 24 tempts. have been made at raising other animals, but with not too much success.

Some have tried farming, coyotes, skunks, badgers, racoons, beavers, fishers and martens. With the swamps of Louisiana still yielding more than 6,000,000 muskrats a year, the raising of these has not proved profitable. A few years ago eleven chinchillas, natives of the South American Andes, were brought to California, and since then these little animals that look like rabbits with squirrel tails have multiplied until today some 2,000 U. S. breeders are raising over 30,000 chinchillas.

All together, the farms furnish about 40 percent of the total value of furs that now reach the market, the remainder of the nearly 100 different types of pelts come:: through the channels of international trade from every corner of the world. In a general way, furs are grouped according to family: rodent, dog, bear, weasel, cat, pouched, hoofed and miscellaneous groups, including monkey and seal. The families are subdivided, as, for example, there are water rodents (brown, black and Southern muskrats, beavers and nutrias) and land rodents (squirrels, rats, and rabbits). Each of these, then, the squirrels, rats and rabbits, etc., is divided into species. Furthermore, the value of a fur depends on the geographic location from where it comes, the time of year when it was taken, as well as the physical conditions of both the skin and fur.

P.11 of these factors dictate to a large degree what treatment the furrier gives the furs in converting them into wearing apparel. First the skins are softened up and cleaned of any fleshy particles, after which they are "buttered" and treated with oils to make them soft and pliable.

Excess ... grease is removed from the fur by tumbling the skins in a drum of sawdiiSt. Nowadays machines have replaced the old "hand methods of treatment.

While some furs are used in their natural color, many are subjected to dyeing, blending, pointing and "letting out" processes that are carried out according to many trade secrets. It is here that the ,tricks of the trade" work their greatest .counterfeiting magic. By dyeing cheap, unattractive rabbit furs they can .be transformed to look like rare and elegant sable, mink or ermine. Blending, also called tipping, feathering and shading, is for the, purpose of altering the natural color pattern of the fur to make it match that of other skins. Instead of dyeing the whole skin, the dyestuff is brushed on the fur only.. Pointing consists of inserting by hand white hairs in the fur to make it match more desirable

VAS

— WEST, TEXAS

and more expensive furs. Letting out refers to the lengthening of a skin with a sacrifice of its width. By cutting mink furs into narrow diagonal strips 1-4 to 1-16 inch wide, then sewing them together again, coats appear to be made 40-inch skins instead of 14-inch ones.

Trickery in the fur business is considered an art.

The fashioning of a coat out of 100 or more separate skins is far more difficult than merely sewing together pieces of a crazy quilt. The individual skins are first matched with each other and trimmed to fit together. Then they are pinned on a stiff pattern and sewn so that there is no buckling. After taping the coat to retain its shape, progressively it is then interlined, lined, finished, glazed, ironed, combed, beaten, and finally as a finished coat is examined for any defects.

There are some facts you should know about furs. The Federal Trade Commission and Better Business Bureau has done much in recent years to prevent the fur industry from openly misrepresenting furs, but still there are many hidden ways in which the customer can be cheated. While only an expert can correctly evaluate a dyed, blended and pointed fur, yet the layman can detect some of the grosser flaws in furs.

A good-quality fur should be, evenbodied, sleek and glossy, with soft, downy underfur. It should be uniformly colored, and the leather must be soft and pliable.

Poor furs, on the other hand, show bare spots that are visible when the fur is blown apart. Matted areas, faded, discolored or dull patches, stiff or shabby hair, are markings of poor skins. If the leather is brittle or shows yellowish or reddish discolorations it has not been treated properly. Examine the skins along hte bottom of the coat and on the underside of the sleeves, where the inferior fur is usually placed. Remember that dyed skins are not as high-quality as the natural ones; the distinction can be observed by parting the fur.

Workmanship, construction and the material used for the lining, armshields, etc,, are also items that make the difference between two coats of the same price. It is a fundamental truism that the price tag is no indication of either durability or beauty. "Quite to the contrary," says Gottlieb in Fur Truths, "it may be generally assumed that the finer and costlier the fur the less durable."

Taking the American otter as the standard and giving it a rating of 100, some authorities list the other natural furs as follows: beaver, 90; seal, 75; mink, 70; racoon, 65; sable, 60; muskrat, 45; fox,

Ve stredu, dne 16. imora 1949 40; squirrel, 25. Chinchilla, the most expensive fur, is rated at only 16; and rah bit, hare, and coney furs, from 5 to 20.

Rabbit or coney fur, thought not tor durable, is considered by furriers to be one of the most versatile! for then dyed it is sold as an imitation of expensive furs under more than 65 different trade names. Hudson Bay, Arctic and Polar Seal, New Zealand and Roman Seal, Baltic Leopard, Tiger, Fox and Seal, Twin Beaver, Chinchillette, Ermiline and French Sable are only a few. Rabbit fur holds all records, with a yearly total of more than 200,000,000 skinS. There is probably no other name in furs that thrills and captivates the imagination of women more than the mystifying monosyllabic word mink. From childhood girls are taught that the height of success is to be wrapped in a mink coat.

Truly, they think, it is an infallible hallmark of high-level society. What sells minks is not so much their practical warmth, beauty and softness as it is their exclusive and uncanny ability to glamorize and glorify the wearer in the eyes of others. Genuine wild Labrador mink coats priced from $7,000 and up, mutation mink coats from $25,000, and ranchraised minks beginning at $2,500, are available for those who can afford them, but for the other mink-crazed females there are "genuine imitation minks" available for a few hundred dollars.

In any event, whether one buys one type of fur coat or another, they should insist on getting a written guarantee specifying not only the trade name of the fur, but also the zoological name of the animal from which the skin was taken, and whether the fur is natural, tipped, pointed, blended or dyed. Such a written guarantee should state how loug repairs are to be made without charge, whether free annual summer storage is included, and whether such is cold storage.

Those fortunate enough to own a fur coat in these days of inflation should give it the best care, in order that it might retain its color, gloss and serviceableness over the longest period of time.

Friction, dirt and moths destroy the fur; sunlight and excess heat make the Leath-

NOTICE! If you report your Loilge activities in English, be sure to send it at least one week before the date of issue in Which you wish to have it directly to: Associate Editor, 6402 Prague Street, Hou vton 7, Texas.

ife stkedu, dne 16. Unora 1949.

V E S T N I i -® WEST, TEXAS

. For another, they said, Y. M. C. A. summer camps are fighting malnutrition and curbing the nightmares of their children by proper diet, for at least part of each year.

That, however, is incidental to the real story of Antone Hamusek, Houston little man.

He had been sending boxes overseas at frequent intervals before his trip.

When he saw first-hand, though, what the Nazi exterminators had done, and what undernourishment is doing to most Czechs still alive, it struck deep.

That was, of course, before the Russians really clamped down on Czechoslovakia. Pathetic letters inform Hamusek conditions now are infinitely worse.

He brought back a personally screened list of emergency cases as long as his arm.

Antone doesn't know how to start bigThe Sunday issue of the Houston Post, scale drives or organize campaigns, but February 6, 1949, had a large picture of he has lots of friends; almost everyone one SPJST member snowing him pack- for whom he's ever worked. ing relief boxes which he sends to Every day, after he's earned his liveCzechoslovakia every week. As soon as lihood, he manages to call on one or possible, we contacted the managing two of theith, and he rarely leaves editor of the Houston Post to obtain a empty-handed. cut or a mat of that remarkable picture.

Antone hauls everything to his farm We wished to place it in the Vestnik. home way out on'Route 11, on Gulf Bank However, we were too late in securing road. His wife and daughter mend and the material. To duplicate the picture renovate old clothes. They all pitch in is out of question, for a new cut of that to pack the shipments sturdily for their size would be around twenty dollars or long trip. more.

Antone spends more than $25 a week But we still can reprint, with the per- of his own earnings for food and hardmission of the Houston Post, what it had to-get items. to say about that SPJST member: He collects old newspapers and magaHamusek Took a Trip, Found Grief zines to help pay shipping costs.

Antone Rudolph Hamusek is just one He collects old fat and refines it. of Houston's little men, he says, who has A generous portion of every hog he been painting houses hereabouts for 40 butchers finds its way into the eight some-odd, years. sizable boxes he starts overseas each He made a trip abroad with Mrs. Ham- week. usek last summer, to his birth-town of Antone doesn't think he's doing much, Kromeriz, in Czechoslovakia, and re- even now, and it worries him. What turned as nearly broken-hearted as a really makes him glow all over, he says, man can be who hasn't lost his closest is that there are so many wonderful kin. people in Houston willing to help. If only His voice still gets husky when he tries he could reach more of them. to convey what he saw and heard, and That's the real story of Antone Hamtears brim in his honest eyes. usek, one of the little men who, some Antone dropped in to the Central believe, are the backbone of Houston Y. M. C. A. the other day because a lot and the country. of people in Prague and Kromeriz and If it interests you—well, Antone still Bratislava had asked him to. They want- has 300 names of families that haven't ed Houston's "Y" to know what their had enough to eat or wear for many Y. M. C. A. movement is doing for them, years. spiritually and physically.

(The Houston Post did not exaggerate For one thing, they told Antone, it about Brother Hamusek. When he came has been distributing relief packages back from Europe, he did not care to fairly, where they ought to go, while discuss the political situation in Czechogovernment big and little shots gobble slovakia, but he kept talking about the up most of the help from other Ameri- necessity of relief. "They need food, can sources. clothing, and, above all, they need en3r brittle. Once a year, therefore, it should be cleaned, and then stored for the summer in a refrigerator unit.

At first, furs served man as articles of utility, to furnish warmth and protection from the eldments. Later, when the furriers artfully embellished them with the quality of beauty, it did not necessarily take away from their usefulness, for a good fur coat possesses much greater warmth per ounce of weight than cloth fabrics. Economically, one of good durability will outlast several cheaper cloth coats. Because society's fashionable few idiotically drape themselves with a fur wrap in midsummer does not mean that practical people like Betty, who wear furs in the winter to keep themselves warm, are full of vanity. ) 4, 4, (

Now He's Helping°.

Strana 25 couragement more than ever before. It hurts. It hurts just to talk about . what they have gone through, and still are going. I can't talk." And his eyes got misty.

As the writer of the Houston Post aptly stated, Hamusek took a trip, and came back brokenhearted.—A. E.) ) • 4 •

Fascinating Study o Yourself. .

For thousands of years there have been all kinds of attempts to classify people, like seeds in a catalogue, into types or groups, such as, the good and the bad, the bright and the dull, the ambitious and the lazy, the sane and the insane.

The ancient astrologers claimed that the planets were influencing human character and everybody was classified into astrological pigenholes. Frank Joseph Gall, a German physician of the eighteenth century, claimed that the peculiar formation of an indiVidual's skull revealed the secret of one's character and aptitudes, and that people can be catalogued according to their cranial "bumps."

It is futile to assume that people can be classified into two opposite ' type's.

There are no two people in • the world completely alike. Instead of separating them into two compartments, the young and the old, the black and the white, it is more reasonable to accept all degrees of personalities, capacities, and traits, where one degree merges almost indi.8tinguishably into the next.

For example, people cannot be Separated into two intelligent groups, the bright and the dull. If we placed various degrees of intelligence in a line ?, we would find at one end of the line the idiots, who, even as adults, must' be cared for as if they were infants. Next to them would be the imbeciles whose mental development runs, even in the grown-ups, from three to seven years oI that which a normal child has. PerSens who can hardly learn to read or Write, and who are capable of only Simple arithmetic, would be placed next in the line, and they are the morons. Then comes the great majority of ordinary people, neither dright nor dull,' just average. On the fringe of the'average people, the bright ones are found. In the general population we find about the same number of bright persons as,*6 find morons. Next to the bright we have the superior, the ones with exceptional mental endowments. They are as nurner-

Strand, 26 ous as the mentally defective. Individual variations are also found even within the superior group. Then at the other end of the line, at the opposite end froin the idiots, we find the most outstanding, the gifted, or geniuses. They are just as rare as the idiots found at the other end, and constitute only very small fraction of the whole population.

There is no sharp line of separation between the average and the feebleminded, or between one group or another. The range of human intelligence is continuous. Mentally defective, dull, average, bright, superior, and genius are separated from adjoining levels, by imperceptible gradations. The feeble-minded is as inferior to the normal as the normal is inferior to the genius. When someone talks about the "IQ," he means the degree of mental ability.

So with personality. There are not the nervous and the calm, but all degrees between them. They are not the hottempered and the even-tempered, the selfish and the altruistic, the pessimistic and the optimists, but all stages and degrees.

A noted Swiss thinker, Carl Gustav Jun ( pronounced Young) has proposed a very interesting classification of people which is now widely known and popularly recognized. But it is important to remember that the world is not made of two distinct groups. Only about one person in five would be decidedly of the one or the other group. That leaves more than half of us in the in-betweens.

Jung called the two types introverts and extroverts.

An "introvert," according to Jung and other men studying human nature, is an individual who habitually thinks, feels, and acts in such a way as to show clearly that he lives in an inner world of ideas, feelings, and values; he prefers to read, to think, to speculate; he spends his working time with himself.

An "extrovert," on the other hand, is a person who is habitually interested in things around him, in people, in events, and activities. He feels his best when he is mixing with people, shakes hands with them, can have a good crowd around him, adaptable, fitting himself into conditions as needed, indifferent to criticism, and not suspicious.

It must be remembered that every individual possesses both tendencies to a certain degree. It is only when one is showing the extremes that we can classify an individual as introvert or extrovert. The marked extrovert usually considers the introvert a sick soul; the decided introvert is often of the opinion

V S TNIX --- WEST, TEXAS that the extrovert is a person of little culture, ordinary manners, and loose rules of conduct.

There are people who become more introverted or more extroverted as they go through life. Benjamin Franklin was an introvert. But he worked on himself, studied how to get along with people, how to be interested in others, and he gradually made himself more of an extrovert.

Theodore Roosevelt also changed himself from an introvert into an extrovert.

Woodrow Wilson was an introvert and remained so. Calvin Coolidge was an introvert. Franklin D. Roosevelt was of the in-between mixture, a happy blend of introversion and extroversion, which is always to be preferred.

Here is a list of twenty easy questions which will serve you as a yard-Stick to measure your introversion or extroversion. This is only a sample of a much longer list used in attempt to measure dimension-. of one's personality. It is a crude ward-stick but it gives you a fair picture if y.,u are an introvert or an extrovert. Answer each question "Yes" or "No." 1. Are you cautions about introducing yourself to strangers at a social gathering?

2. Do you hesitate to borrow money or personal belongings from others?

3. Do you like to argue or explain your point of view?

4. Do you take good care of your colthes, car, and other possessions?

5. Do you worry about being different from other people?

6. Do you notice mistakes of others?

7. Do you hesitate to ask the assistance of others?

8. Do you feel dislike and irritation when told to do things? `9. Do you enjoy reading long novels or bulky books?

10. Do you express readily such emotions as sympathy, delight, sorrow, and anger?

11. Do you get discouraged by failure?

12. Do you hide your disappointment?

13. Do you avoid laughing aloud?

14. Do you think that a misfortune may happen to you?

15. Do you work better when you are not observed by others?

16. Do you avoid starting a conversation with your barber or your beauty operator?

17. Do you get embarrassed when you arrive to early or too late at a social affair?

18. Do you have the feeling that you are alone when you are in a group of people?

19. Can you keep an exciting secret fo a long period of time?

17e stiedu, dne 16. imora 194, 20. Do you answer questions like the slowly after careful study?

Now count how many questions yo answered "Yes." If you are a good intrc vert, you graded yourself fifteen c more "Yes." If you gave yourself onl six or less "Yes," you are a marked ex trovert. If you graded yourself Wit about eight to twelve "Yes," you are is the happy medium. The questions are s selected that the more "Yes" you gel the more you are leaning toward th introvert group; and the less "Yes" yoi mark, the more you lean to the extrover type.

It is highly desirable for a person t( understand his own personality make• up, and why people behave as they do.

Watch for the next issue. where th( twenty questions will be explained it detail.—A. E. 4:0 dr, • ( NO MORE CARNIVALS

Fifty years ago, in the little town 01 Bloomington, Indiana, there lived a young chap named Frank Gentry, who "had a way" with animals. He taught tricks to all neighborhood pets; gathered and trained a collection of strays.

Soon he was giving "shows" at carnivals and county fairs. In time, Frank and his three brothers each had a unit "on the road" and Gentry Brothers' Dog and Pony Shows were known the world over.

For decades, they played virtually every city, town, and hamlet in the United States. And Frank Gentry often exhibited his pets for delights of the rulers of Europe.

Last month, Frank Gentry, last of the surviving carnival partners, aged, infirm, and losing his sight as a result of cataracts, packed his battered suitcase for the National Elks Lodge Home, Bedford, Va., where he will spend his remaining days. )* ( A daily paper carried an item that a native out near Muleshoe, Texas, is doing a thriving business selling cockleburs to tourists at one dollar apiece as Dorcupine eggs. Brother Silhan, how about it, doesn't your lodge 157 have any connection in Muleshoe'? )•A• Don't be ashamed of being angry— the finest literature ever written has been written by angry men. Once a famous person drew an0y—so angry that he lost his temper, picked up a switch, and literally drove the money lenders out of the temple. ) • 4 A Scotsman was run over by a brewery wagon. It is believed this is the first time the drinks were on him.

Ve stfedu, dne 16. unora 1949.

Sibiiska magistrala V Soveskein svazu se buduje podle petileteho plant' take stalinsko magnitogerska maght2 trala, kterou zeleznicaii VelkY Ju2sib.

Nova trat' meti nekolik Vsic kilometre a probiha jedenacti oblastml, kraji a republikami. leznieati nakladli 200 kilometre Zeleznic a odkopali pet miliona krychloy Ych metro pftdy. Kolejnice kladou stroji Platonove konstrukce, ktere poloZi Jenne etyti kilometry kolejnic. K pozemnim pracirn pouZivaji etytiadvaceti bagrfi.

Cesnek n Profesor mcrkevske university B. P. Tokin zjIstil, ze Cesnek anebo Cesnek, smiS'enY s jinYmi cibulovitYmi rostlinami, ptipadne s ktenem, ma podobnY AMnek jako penicilin. desnek phsobi Wive i tehdy, kdyZ penicilin nephsobi. Takoveto ptipa dy jsou zaSkrt, Cervinka, cholera a lehei druhy tuberkulosy. 6esneku se nepouZiva ye forme injekci, nYbrZ pokud to jde, bezprostted nim ptikladaniin na. po stiZene misto, a jde-li o chorobu vnittni, ye forme inhalace anebo vtiranim do kilae.

,

Sumei gkodnou Posledni dobou byli v morayskYch tekach Casto uloveni velci sumci, kteti pusobi znaene S"kody. Proto bude tteba tyto drave ryby, dorastajici neztidka vice ne2 dva metry a vaZici pies 40 kg, v nekterch tccich hubiti jako Skodnou. Ptesto, Ze na Se rybatstYi spinilo v dodavce trZnich r y b dyouletku, byl letos ulevek kaprn 0 10 lame. menSi neZ loni. Plieinou toho bylo chladne poeasi.

VP S TNIK— WEST, TEXAS

PROC SE TAIL JMENUJETE? R V. Machova.

Neni snad eluveka, ktery by se nezamyslel nad tim, jak asi jeho jrneno vzniklo.

VYklad nekterYch jmen je jasnY, nektere vSak yyZaduji dilkladneho studia. Hojne eeskYch ptijmeni je odvozeno od ktestnich jmen, obvyklYch ve sttedoveku. V eekine se vyskytuje tolik rozmanitYch t yarn, jimiZ neoplYva. Za,dnY svetovY jazyk. Ptikladem bohatosti Ceskeho jazyka jsou odvozeniny od ktestniho jmena Jaktib. Posly gte si je: Jakoubek, Jakob, Jakuba, Jakubti, Jakubee, Jakubieka, ja,'Sa Jiaa, JakA, JakeS, Kuba, Kubik, Kubin, Kouba, Kubeeek, Kubieek, Kubat, Kubasek, Kubis, KubiS, KubeCka, Kubla, Kubelik a jeate. ninoho jinYch. To vae od jednoho jedineho jmena Jakub, Jmeno ZACPA Mnozi zaspou trpici vedi ze nasledky gpatneho se citeni ze zacpy jsou east° tyto nervosnost, boleni hlavy, ialudeeni nepravidelno sti, nestravitelnost, strata spanku a chu TRINERS ti k jidlu, plyny a AMERICAN ELIXERO BITTER WINE .---, nadkmani. Vy jste lc/4111A ill mohli zkou geti remne pripravky s ro1/ zhenynat uspecny ,to nyni si opatrete hey toho Casein osvedeene formule, Trinerova Elorkeho Vina. Od roku 1887, Lento pozoruhcdny z picirode vlastnich korinleelqch 'Ain a botanickYch prostiedkii, mel pInS, uspech v boji proti zacpe a v uleveni od jejich priznaka. Opatrete si lahey dues, a presvedete se sami o fieinnosti Trinerova Vina. (Poznamka — jestli nemiiiete dostat Trinerovo Vino ve va gem ob libenem obchodu, po g lete $1.50 spolu se jmenem toho vageho blibeneho obchodu, na: JOS. TRINER COK , 4053 W. Fillmore, Chicago, a Yak velka 18 uncova lahev Trinerova Vina bade vam poslana Rived a vypiacene.)

Strana 27

Manes vzniklo z ktestniho EmaManuel; Vikk z Vit; Matan tanek z Marie; Vanek nebo Vecek z Vaclava; Virfi z Jixi, Jandik, Jandeek z Jan, a p.

hove na Taborsku nebo u Pribrami a podobne.

Thad jmena zas jsou pitvodu staroeeskeho. Jmeno Drlik ze staroeeskehe yYrazu pro rychlY, derstvY, bystrY. Jindy poaij erne deskeho slovniku jazyka mlad'Siho: arapatka byl v 16. stoleti penis hodnoty 3 halett. PorntiZe take nektere dilo o nateei. Na ptiklad jmena eepek a Karhan tak jako DZbanek a Hrneeek podle nadoby na piti, Storkan — Sk yarek, Marvan — vdolek, Koudela — kudrnatY. 0 tom vSem mluyil profesor Beflea na ptednake pod nazyem "Jak se jmenujete", kterou uspotadal Kruh ptatel Ceskeho ja,zyka, v Praze. ZajimavY by! i jeho vYklad o jmenech zdanlive cizich.

Nekdy najdenne cizi jmeno, ale zkoumanim se zjisti, ze j ryze Ceskeho pdvodu. Bylo jen upraveno, zkomoleno.

Jina, Ceske ptijmeni byla tvotena podle zamestnani; masat ye 8taroee§tine znamenalo teznik, z toho Masatik, Masarek, Masaryk.

Pekarek z pekat, Tesarek z tesat, Ste tka. bud' podle povolani zednika nebo kartaenika, Soukup — ptekupnik.

Dalai podle lidskYch vlastnosti: Piing, SpurnY, Svoboda — elovek svobodnY, nebo take nevazanY. A jind podle zvitat, jima" se Cloy& syYrni duaevnimi vlastnostmi podobal: Holub a Pa y , kdo byl pyany, Slavik, kdo pekne zpival, Kos, kdo byl chytrY, nebot' kos je pokladan za chytreho ptaka. Take podle nazvu kvetin se tvotila ptijmeni, mel-li elovek nektere jejich vlastnosti: peknY, zdravY a eerveny byl pojmenovan RUPan Funie rad yypravel, ze jeZiekou, Fiala byl asi modry v 0- ho prastarY rod pochazi a Franblieeji. cie, jeho ptedek pry se odtamtud A jine pkijmeni podle mista pti- pfestehoval do tech. Ale rodopisptedek vodu: Ktelina z obce Ktelina v ne zkoumani ukazalo, severnich Cechach, ViAnak z Via- pana Funie se jeate psal Founa;

SOKOL V El

le

.0.(USTOvii

tinor 3V

V SIM itADU STEFICANK A }3'9

veer

Zarate,k v 8 iv Vstupne 8

Orch L'ENE';'"TTE CENY MA SK/:ira VECERE A ZAKUSKY

3itter Wine

uctive zve VYbor Sokola 1.3.1ifiaramte,VMS.,E7,,,t3

VESTNIK— WEST, TEXAS

trana 28 Pu g e telef. piistroje 039, kterSr Masi spravnS, eas Vytoei-li se v Praze na telefonnim pristroji ei,slo 039, v nekolika vte rinach ohldsi ZenskY hlas presnY eas. Dui piistroje je fotografie zy uku, ,jak byl zachycen na celuidova nebo jinn folia. nekdo elk° 039, spoji se automaticky jeho linka s pfistrojem pro hldkni casu. SvetelnY paprsek probehne zvukovou fotografii Zenskeho hla 81.1, jak priive poeita eas.

Paprsek dopadne na fotobunku, vyvold nepatrne elektricke ch-vevy, ty zesiluji vzesilovaei a v telefonu je slyg et presne .uddni sa.

I proto2e mu nebylo pfijernne jmenovat se tak, predelal si Fouria I na Funie. JinY se stydel za CeskY pilvod, a z ryze eeskeho Poupe si v 18. stoleti udelal Popie. Troubovi se zdalo jeho jrneno sproste, podepisoval se Traubo.

Za doby nemecke nadvlady urednici na panstvich i kneli v matrikach menili Ceske, jmena na cizi. Z ryze oeskeho Nesej se stalo Nesy, Nessy, Nessi. U jmena Orel vykladaji Nemci, ze je to dialektickY tvar krestniho Aurelius. Jedna-li se o Nemec ze 8v3icar, je vYklad spre,vnY, jde-li yeak o Nemce z Rakouska, byl jeho predek CeskYm pristehovalcem.

Take eeskoslovenska jmena v cizine podlehaji ruznYm nem. Nove prostredi si je upra- I vuje tak, aby je mohl jazyk lehce vyslovit. Nekdy zas je za hranicemi vyslovuji podle sveho pravopisu. Tak eeskY malik ye Francii, se musi psat Coubine, Nevy pfistroj pro Le- protole by jeho jmeno Francouzi eeni rakoviny jinak eetli Kyben. Take jmena Rakovina je jednou z eeskoslovenskYch krajanti podlenejzakernei g ich chorob haji zmenam, ktere by jiste staly .TQ vyleeitelna jen teh- za jazykozpytne studium. dy, nezachvatila-li cele telo a pokud se vyskytuje dosud na mists sveho vzniku. Leei se bud' operaci, pri ktere se onemocnele misto pine vyrizne, anebo ozarovanim, protole bun ky rakoviny se zarenim rtvuji.

Ozarovani se provadi OVER 300,000 SAFE CALLS raciiem nebo roentgeitem Radium je uzavre no v platinovYch a id.diovYch tubdch, ktere Se priklddaji na ranu, nebo v jehldch, ktere se do nemocneho mista zapichuji. Jednim zatiBarbecue sandvi6e, Pivo, Dozenim pro loebu radiem maci Chili, Ka yo, a Studend j e soubor tubieek, tvonapoje noi hombu s obsahem 3 gznmtz radia. Samba riusi bYt uzavrena v olovenem tresoru, jeho steny jsou deset centirnetrft silne. Slabk by neudrZely zdf.eni.

Leeeni roentgenevYSlu§ne misto pro fictyhodnt mi paprsky se provadi lidi. specielnimi pristroji, z 5802 North Main St. nichz jeden, nazvanY Phone V. 2-0088 Supersanax, nyni vyHOUSTON, TEXAS robil es. mirodni podnik Tesla. je postaven

in Service

KILNAR'S Barbecue Drive Inn

7

Ve stfedu, dne

16. Cmora 194f

Ceske Rekordy

-

Velik*. vyber

Svalovfan Revrnatickhn Neuralgickfrm

Heights Record Shop

OLESTIM Dra. Petra Leaysi'm Olejem Linirnentem Mnolif,m trapnYm svaloqm bolestim prosteho revmatismu, zantitu riervfi, svalovYm bolestim zad, bolestim hlavy, vymknutim, otokitm, ilderfun a polunoZdeninim mute bird zevne uleveno, jednoduchhn trenim Dra. Petra Leeivj, m Olejem. Tento vylorny liniment pracuje rychle, by zrychlil tok krve k poranenemu, bolavemu tkanivu. Bolesti jest uleveno, kdyi piiroda pracuje by obnovila normalni Chine svalove pohodli. Dokaite to sami sobs, jako stisice ueinili po vice nei-li 50 let. Poslete dnes $1.00 pro dye kihve Dra. Petra Laiveho Oleje pod nail zarukou naprosteho uspoko. jeni, jinak vale penize v5m budou navraceny. Budete iehnati dnu kdy isle tak DR. PETER FAHRNEY & SONS CO Dept. 811-40F 2501 Washington Blvd. • Chicago 12, Ill. 250 Stanley St. • Winnipeg, Man., can.

S. t MELKA Telefon V.-27725 843 Waverly (Heights) HOUSTON 7, TEXAS (6-6p-

John W. Lesikar privnik Long Theatres Bldg.

2229 Avenue F, — Phone 644 BAY CITY, TEXAS .11111•MM,

itAD POKROK DALLAS eiSLO 84, S. P. J. S. T. 2625 Floyd St. — Dallas, Texas Poifida

Semi Formal Dance

v nee dne 20. kora Pig hudbe

Eric Honza a Jeho Kapela z Ennis Zaef itek v min hodin veer V PR1PRAVE: TANEtNi ZABAVA V NEDELI 6. BREZNA PRI HUDBE JOE MACA A JEHO KAPELA Vgiehni Jste uctive zvaul ZABAVNIM VYBOREM

stredu, due 16. Unora 1949.

E S TNIK— WEST, TEXAS

HezkY, vymydlenY ho gieek stal ma a s neasti se ho ptala, proeDR THOS N. DeLANEY na •oZi ulice a usedave plakal. pak tak Zalostne 00N1 LEKAR ristoupila k nemu inlocitna "Hutt, nun, rval kink, "kdyZ taBrYle spravne pilpravene tinek ma drogerii, huu, huu!"

6as dle funluvy "No copak se stalo maliekY, ta- tfadovna 3248 — Res. 2687 513-17 Professional Bldg. tinek se popalil nejakou ZiraviTEMPLE, TEXAS non?" ulekla se dama.

"Ale ne," neprestaval chlapeI(DY, SE POeek vzlykat, "kdyZ on vynagel. .

DROBNOSTI ZDAhu, hu. .."

Ji NEJVYS "Bok milj! VYbu gninu!" vyOBTI2N -iMIkrikla dama. "A vylitl do pov'eNaSi zkuSeni Feditri!'"

7.0. tele, imine pro"Huu, huu, nevylitl," namital stredky, a upiimne tyrdo'Sijne kluk, "ale on, huu, pomocne syrnpathie huu, huu, vynalezl nejakou mYsejmou z VaSich bedlovou nahraZku a ted' mne s der vSecky, moZne Chiropraktik dobie pomatim myje na reklamu po kaAde, starostlivosti. XrdsnemocitYm lidem, kdyi kdy'Z, prijde nejakY zakaznik do ne a dnstojne po-' jine zpilsoby ledeni zklakramu!" hrobnicke maly Povidal pochmurne pan doktor u InZka nemocneho.

"Dala jste me zavolat CHIROPRAKTIC CLINIC pozde, pani, vas muZ uZ, me moHammersmith Bldg. dre ruce!"

Harry an Ida 15 1A W. Ave A "No, jo, on je barvir!" pripuMoore TEMPLE, TEXAS stila pani klidne.

WEST, TEXAS "Aha. . . no to je ale Stesti," zajasal lekaf, "protole kdyby nebyl barvir, tak by byl uz rnrtev."

Strana, 29 ye zyla'ani mistnosti kde obrovskY transforn-iator pro nej vyrabi proud o napeti. 200,000 vont'. Pristroj je v neustalem provozu. Jeho cena krome instalace je je 370,000Kiis.

Svesemsfaftmetssmettwomarsamaa,

"NernocnST ma rvo se uz viti"

Plzensici g kodovka, modernisuje ‘Svedgke stavy

Plzen (eTX) .Sko dovka je znama ,syYmi prvotridninn vYrobky v celem svete. V nynejSi dobe p •acuji monteri Bkodovky v Argentine, Itruguayi, Norsku, Den sku a v. ksti mestech ye 8vedsku. V Btockholmu staveji 26 portalovYch pristavnich jeraba, v Helsingborgu ctyit, k cele fade ocelaren a cementaren, kam dode, CeskoSlovensko do konce tohoto roku specialni, zvle,Ate namahane jere.by.

NejpodetnejSi ,pracovSPRAVNE VYKONANA ni skupina Cs. monthP011itEBNi SLIABA je ve svobodnem V hodine Z'alu zarmouceni nastave Goeteborgu, kde leznou Edward Pace pohiebni Ustav pohotovY k sympaticke- dokoneuji monta.Z 18 mu vykizeni nezbytnYch jed- velkYch portalovSrch je notlivosti a k vypraveni do- febti. VYSka jetabtit je 40 metro a bremeno o jemneho pohibu.

Levne ceny jsou naAi zasadou. maximalni vaze yeti tun zvedne do vfge '30 metrn a dopravi na vzdalenost aZ 24 metric.

Polifebni feclitel Tento ocelovy kolos vaOlen S.P.J.S.T. — Telefon 3606 zi kg. Plyntla ns N. Fifth St. — Temple, Tex doprava dila ze 8kodov ky do Svedska byla nemalyrn ,problemem a CASY SE ZMENILY testa jedne takove za.silky trvala podle doA take se zmenily ceny za vetpravnich pornera dva Mnu yeti ktere potiebujeme -aZ tr i tYdny.. ale ne ceny za Nonat, ten vag spolehlivY domaci prostiedek. moire hory pied zimou Tato obli13{ma mast' zfistava ne- Ceske Ceske hory se dnklad zmenena jak ye kvalito tak i ce- ne picipravily na zimni ne — a pokraCuje ye vernem siou sezonu. V oblasti KrkoZeni. Bud'te zaji gteni nyni not byly opraveny mate — ye vati lekarniece tuna chny lyZarske trati a dopineny tydovou oriADMISSION 80c TAX INCLUDED entaci a cilovSirni znadkami. Nove sjezdove 0 zikusity a obeerstveni nav g tevnikU jest vyborem &ally byly vybudovany ijostarino. s PleSivce do Harracho 1140 ROBBIE ST. Tel V-20250 R. C. MILLER & CO., va, S Lyse hory do RoNa doptini: 20th and North Main.

Cena Noat potou 55c a $1.05 hytnice a se Studnieni ,-/t imstal-EtElser ,t,zv ALTADENA, CALIFORNIA hory ModrSim dolem do

Aderhold's Chapel

Rornine

ZABAIN POKROK IIIIISTON

V nedeli 20. unora - Syncopators V nedeli 27.

L. Scarcella V nedeli 6. bile a - J, R, 13a6a V nedeli 13. biezna Ray Kienek

Edward Pace

;'. 311-tna 30

VESTNiK— WEST, TEXAS

Pece, v Beskydach s Ja- V boji proti tuberkulose bude vy tetIeno etyri miliony deti vorneho do oboe TYry. Z Modreho dolu na NejaspeSnejSi zbrani v boji pro Studnieni horu byl po- ti tuberkulose je hromadne oe-1 staven prenosnY vlednY vYtah, v KruSnYch kovani vakcinou BGG, cili. tak herach se stavi vleenk Paella kahnetisace. Oekovani yak' vYtah no, Kliny, od je- cinou BCG je absolutne neSkodhod horni stanice vede ad a ma znamenite vYsledky. Tak sjezdova, draha. Na Su- na priklad v Kodani po hromad mave se zpristuptimje o nem oekovani nezemrelo na tublast Spiedku prenos- berkulosu ani jedine dite ye skunYm sariovYm vYtahem pine deti do dvou rokU, kcie drive stanice Spieak k ho tuberkulona radila nejzhoubneteiUm na 8pic:aku. ji. V zemich, kde hromadne protituberkulosni oekovani bylo zavedeno uz v drvejSich letech, se Sta y zvere v Polsku ukazalo, de i po dlouhe dobe se Administraci Statmezi nekovanYmi temer vtibec Ilion lest' podarilo se v nevyskytla tuberkulosa. Po dot:cunerne kratke dobe brYch zkuknostech v cizine, zabajilo i naSe ministerstvo ztilralikvidovat nasledky ky na stavu zvere v votnictvi hromadne oekovani pro Polsku. Poclle nejnovej- ti tuberkulose. Za hroraadneho ti je v obla- oekovani bude u nas vyktreno stech podlehajicich ad etyri miliony deti a mladistvych ministraci Statnich le- do dvaceti let. Oekovani BCG stil nejvice zajictii — ma ovSem Uspech, jen kdyd se 176.000 kustii, sin je 67- udije opravdu masove. To pocho800, jelenii .pres 22.900 pill nejdrive v Sovetskern svazu. darikil asi 1.800 a muf- Tam se zaealo s hromadnYm oelonit 379. Poeet divo- kovanim uz roku 1937. Valka hro eakit se odhaduje na rnadne oekovani doeasne zastavi36.000, likk na 36.700, la. Roku 1940 bylo oekovano jezeveft na 5.400, les- Moskve a Leningrade sto Pade7 nich krill 4.000. Pokud sat tisic kojencit. V dalS'ich mejde o dravce, vzrostl stech bylo pak oekovano-635 tideti. Od roku 1943 se stala poeet vlkit na 630 a rystil na 40. Z rideeji se vakcinace novorozenat v Sovetdruhfr, skein svazu povinnou. Na podklavyskytujicich jsou chranene medve- ) de umluvy mezi naSi. vladou, Medi (3 kusy), zubri (60), zmarodnim detskYm fondem a losi (9), kamzici (28), DanskYm eervenYrn kridem. HrosviSti (45) a bobri (43). madne oekovani se zaealo v oPokud jde o ptactvo, kresech, v nichd je nejvice tudostupuje poeet tetre- berkulosy. Oekovaci skupiny clan vn mnostvi 800, tettiv ske i eeskoslovenske, slodene z kir 5.500 a badanttil odborneho lekare, dvou socialne zdravotnich pracovnic a pomoc6.000. neho personalu, vykonaly praci vpravde gigantickou. V okresu Elektrifikace Slotrutnovskem bylo vyktren,o patvenska Slovensko je ze vtech mkt tisic deti a mladistvYch, a naSi republiky z nich oekovano devet tisic, V llejmene elektrifikova_ okresu mosteckem vyktreno dvano. Zatim co Cechy me- advacet tisic pripada a oekovaly na poeatku dvoulet- no z nich dvanact tisic. Na 1-11uky osmnact procent ob einsku vyktreno Sestnact tisic ookovano 'Leiner devet tisic. ci 'bez elektrickeho osyetleni a Morava do- Na Slovensku v okresu Samorinkonce jen sedm pro- skein vyktreno etrnact tisic decent, na Slovensku by- ti, v okresu bratisla yskem jedelo 59 procent vSech ob- nact tisic deti a tak to jde naci bez elektrickeho prou porad. Ze vkch vyktrenYch du. Ve dvouletce bylo I ti bylo 55 ad 63 procent deti ()Cita Slovensku elektrifi- kovano. Tadeni proti tuberkulokovano 335 obci proti se deje se mezinarodne. MezinabtanevenYin teem stain rodni detskY fond poskytuje

Ve sti.edu, clue 16. nnora 194 soby a nastroje, skandina yske ze- osob o divot rano, podle zpra n-ie opatrily lekare, oktrovatelky narocini rady pro bezpeenost. a leky, nak ministerstvo zdravotnictvi hradi lekarskY I administrativni personal a vSechny o, stat m vylohy, spojene s hromadnYm oekovanim. Je nasnade, hromadne oekovani neni lacine.

Ale obeti na ne vynalodene jdou Va ge prateisko "nabytkove k dobru naSich deti. Je to investice, ktera v bucloucnu prinese obehody bohate Uroky celernu naSeinti naNabyteir Elecktricke puderodu. by. Cokoliv pro vaSi domacnost

Home Supply Co.

NESTIESTI NA FARMACII Chicago, 5. Unora. — NoStestina farmach ve Spoj. statech pricbazi prfunerern asi 19 tisic utiot —MM

izar privnici Temple, Texas

2020 Washington Ave. F.9742 5332 N. Main.

V 41383 5225 Washington Ave - T. 3490 HOUSTON, TEXAS Kupujte zde Dostanete nejlepKi za mene — Hotove aueb na mime splatky aS° uspokojeni zarueeno Zdarma dod'avka kdekoll Poitovni olbjednivky jsou rychle vyiizeny.

Otevieno po veeery a nedele die ujednani.

.4,43

DIKOV Dovolujeine si zde vysloviti naSe srdeene a upiimue podekovani vSern, kteri pro nas v natern zarmutku nad ztratou maniela, otce a dedeeka

Vlaclislava aragra cokoliv Dekujeme timto z yligte bratiim a sestram fadu Pokrok Houstonu, eislo 88, za ten dejemnY projev pocty prokazane zesnulemu, sboru Oval za, zapeni obradnich pohi-ebnich pisni, bratru, piedsedovi radu, Rudy Sefeikovi za •izeni pohiebnich ob •adu a- za pobiebni proslovy.

Dale dekujeme z hioubi srtice fg ent darciim kveti-

novYch obetin a teen, kdcd na rniste tech, dle Frani zesnuleho, darovali obnosy na, dobroeinne Ude a tern, kd,oi zesnulemu prokazali posledni sludhu co "pallbearers."

Nate nekrdeeneM diky vSem, kdoi zesouleho na posledni ccstu doprovodili a za soukrome projevy slov Utechy v natem zarmutZin. royii 5srae mile Oujati vgemi krasnYrnd projevy pocty a fitechy jei nam byly filevou v em za,rooutka.

IE LANGROVA, manielka, ANNIE LANGROVA, JULIA RUTLEDGE, decry, JOHNY a HENRY, synove, HENRY LAN(c) GER, Jr. vnuk.

ye

sttedu, dne 16, iinor

1949,

VASTN

Vyrabirne opticke , sklo obcim. V petiletce ma bYt na Slovensku elekHradec Kralove — VYroba optrifikovano dalSich tideka.° skla neni jednoducha. sic Oct Svedei o tom i to okolnost,ze je pouze nekolik male sklaren na 150 let start raotSrl. svete, ktere itspeAne a pravidelVe svetovYch hmy- ne opticke sklo vyrabeji. Pa znazich sbirkach -Narodni- rodneni na g eho sklatskeho he musea v Praze, kte- myslu v roce 1945 se znovu uvare budou jiz brzy kvalo o zavedeni vYroby oeskostupne obecenstvu, bu- slovenskeho optickeho skla. Spode vystaven take au- leenou praci vSech se podatilo, stralskY motyl Ornitho co se zdalo bYt nemo Z . nym. JeSptera ze skupiny ota- te y e dvouletce a to v letogiim karkti, ulovenY pied 150 srpnu, byla zahajena poloprumy lety za francouzske re- slava vYroba Cs. optickeho skla, voluce. ktere vyhovuje jakosti poladav kum naseho optickeho prumyslu 0 deli bude pee"ovat a dokonce nekterYmi vlastnostmi kola pkedei opticke sklo francouzske, Olomouc. — Dnes p11 ktere je k nam dovaZeno. zvYknem pracovnim neni ojedinelYm zje Balzaca se jednou ptall, pros vem, ze jsou zamestnani oba rodiee i malYch neptk take dramata, RozhorleOasto pasobi ro- ne odpovedel: "Kdepak ja, a psat dietim starost, co s det dramata! Vette nil, ja mam asi mi? Nejsou-li v miste tolik dramatickeho nadani jababieky, pak je situace ko. .." a jmenoval vSec.hny sla y -nesouanedrmatiky. velmi cdehava. Tyto sta rosti b y l y v techto driech odstraneny v 0lcanouci, kde mesto * dilo celodenni matekskou S"kolku, kde mohou bYt deti od 8 do 18 hodin. V tato celodenni kolce budou o deti pese citite nesvy-ra, nervo. eovat diplomovane o-KciY2 snirn a trpite Settovatelky a ueitelka. bolestrni hlavy, plyny, nadYinariirn, nezaa nedostateenou chuti k jidlu, Bude o ne skuteene vzo iivnosti cot v5e mid() btti zavineno zacpou opattte si Dra. Petra HOBOKO dobou rxxe postarano. Dosta- vyzkou g enY poastovac1 prostfedek a ianou i vydatnou stravu, ludeenl 8innost povzbuzujici lek. Obsahuje 18 PHrody vlastnich ieCivYch take s klidem mohou koHnka, bylin a rostlin. PouHvejte die navodu.

Mime a hladce HOBOKO privedo rodiee pracova,t, nebot' 'Ina stl'eva k 8ionosti a napo mai° jim, Yyloueiti VgatIOUCl o sve ratolesti nemusi odpadky; pomahli vypuditi mit oba y . Prvni teloden plyny zacpy dava zaludku p?ijemny pocit teni Skolka v Olomouci je onen pla, Budte moudrYrnirychlou, piljemnou, na namesti Dr. Edv. Be pro dokazanou Ulevu od litrap zacny opathe nAe.

ez li pocistovactho prostredku jest Cast® treba

— WEST, TEXAS

Strana 31 ....14.•■•■•■11111111■11MIOW

C. H. Cherncsk§ PRAVNili Vytizuje veAere soudni zalditosti. frtadovna: 936 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budov6.

HOUSTON, TEXAS

Ernest J. Hanka Privnik Houston Texas

[LA V.C.CA CO. ABSTRACT CO. J. F. BOKA, feditel Vyhotovi abstrakty, vlastnicke pram), vytizuje majetkove pojf§teni Otadovna nad Peoples State Bank Telefon do tadovny eislo 5, do residence 63 HALLETTSVILLE, TEXAS

V °ce

Jak se obouvi Polsko Statni prtimysl obuvi v Polsku spinil svtij rani plan pled stanovenou dobou. Do 8. listopadu t .r. vyrobil 6,666,000 parti obuvi, z toho 4,083.500 pare obuvi koZ"ene. Za deset mesicti t. r. bylo vyeine no 198.000 etver. metrti veptovice, za celY minulY rok 7300. Saudi se, ze vetAi patdivani veptovice k vYrobe dam skSrch kabelek a obuvi

et HOBOKO dnes ve geta sousedstvi aneb po5lete $1.00 pro Zvla5tni zktfg ebni la. :!,10 hev,

TELOCVIeNA JEDNOTA FT. WORTH Poiada

Maif karni Pies v n delio 20. kora Ph hudbe

DR. PETER FAHRNEY & sows co_ Dep t 811-38F

Joe Mad z Dallas

2501 Washington Blvd. - Chicago 12, 111.

256 Stanley St. - Winnipeo. Man.. Can.

'DAVANY BUDOU CENY

Dr. Chas J. Hollub

Zaeatek 8 hodin veeer

Ceskt Lekat a Operater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon residence: Lehigh 9745 Telefon iliadovny: Pres. E553

uctive vas zve (c)

Zahavni VSTbor,

Strana 32 plespeje k tomu, ze Pol sko bude moci omezit dovoz kuk ze zahraniei. PolskY obuynickY prfunysl slibil, ze na trh v dohledne dobe jiZ ptijdou hromadne vYrobky obuvi z veptovice.

Ve stfedu, dne 10. ilnora 1949

VkSTIIIK—WEST, TEXAS

zde ukazovan pied 12 lety a ve- povolila gpanelske vlade pafdkr lice se vgem libil. Je to drama ho- 25 milionti &lad", a ze to pUjedici se pro postni dobu. Krajan ka byla schvalena U. S. statnirr.

1W-Ptijme se usedle device ne- Vagut bude ptedvadet nekolik departmentem. bo Z'ena na bydleni v dome a o- peknYch filniu, ktere zde byly uC' ESKO-MOR,AVglri BRATiti patrovani deti. Musi bYt zdrava, kazovany pied mnoha lety.

WEST a dobre povahy. Take musi dogPANELSKU BohoslOby se budou konati nest vysvedeern. Pike na P.O.B. New York, 9. imara. — Chase riedeli veeer 7:15 dne 20. Unora No. 1183, Marshall, Texas.

1949. F. J. Kostehryz, faraf.

(7-8p.) National Bank oznamila dnes Stay mechanisaee v ze"` medelske vYrobe Ptijmou se dye deveata tioasoolensaersaoesewassone.

Statni strojni stanicc, na Slovensku vlast- ku konani domaci prace v "'cotk dnegnimu dni ptes tage" domove pro manZele. Pri1000 traktort, pies 800 vatni svetnice s koupelnou. -vlecnych vozu, 34 na- Mrs. C. T. Sowden, 3106 Green- I (7-8c) I kla,dnich automobile, brier, Dallas, Texas 127 samovazaeri, 24 h. ieji si dopisovati s farkombajnii, 173 mlati.6ek, 90 lisu na slamu matskou aenou stati 22-32 let a pile hospodatske stro Jsem farmatem, mtij domov je je. Ustav pro mechani- v Kalifornii. MoZna, ze nektera saci zemedelske vyroby z vas bude budouci nevestou. Piobdelal pies 46.000 ha ke o dalg i podrobnosti na: Fred pridy. Provady rozsahle Malina, Gen. Del. Temple, Texas.

(7-8p) Akoleni traktoristn. V ja,rnim obdobi vygkolil LA' SvobodnY miA 29 rokfi, 450 traktoristu. Nyni pfeje si udelat znamost s divkou probiha 7 kursri a kro- ptimeteneho staid, ktera by mela me toho jests vYcvik zalibu na farm& Pike pod znaetraktorista na trati mla ku "Nadeje" % Vestnik, West, deZe celkem 350 0- Texas.

(6-7c) sob. Ustav ma 660 stroj inch stanic. Do konce Cibulove, sazenice. "White (Co sehral "Pakaiene Libanky" na sjezdu e Ft. Worth) 14,ku budou zfizeny ve Wax", ptibliZne 6000 sazenic $5.50 sehraie tivac,eti dal gich okre- expresem vyplacene. C. 0. D. sech. neb zaglete eek. Henry J. Skrabakrasnou lidovou hru se zpevy a tanci a tiech jednanich nek, 419 Produce Raw, San An(5-8p) Kolik se sklidilo v e'es- tonio, Texas. kYch zemich jablek a Mr" Ted' novY! AluminovY hrugek K 1. listopadu 1948 plech 28 piocent silnejgi.

OSOBY: byl proveden definitiv- me ho vgude za nejlevriej gi ceny.

Vaclav Vaviinee, kantor a regenschori - Anton gvestka n1 odhad sklizne jablek 0 vzorek a ceny pike na HANUS HARDWARE CO., Box 1766, - Birdie Hasher Evieka, jeho dcera a hru gek. Koneend skli (dzc.)

- Rudy gefelk Biezina, neitelskY zen jablek v eeskYch ze Waco, Texas.

I mich jest odhadnuta, Emil Vala Hrabe Valerian z Hohalic Na prodej drane slepiei pii prrimernern vYnosu peti v pohlavkach, nove. Cena 50 - Harriette Earl Korntesa Leontina, jeho deera 20 kg z jednoho stromu, centu za libru. Joe Strnadel, Ht. Madmoa,sel Eleonora Leontinina spole6. Mary Johnson na 21.534 vagon31. Cel- 2, Abbott, Texas.

1t-Vp) Wilhelmina Rime6ek Kristinka, afalova deera, kovA sklizeri hru gek by- Tim KostomlatskY la odhadnuta, pr y pril- DR. WOODROW. W. MIKESKA Jakub, nodruh ze dvora mernem vYnosu 17.7 kg - - - - Frank Olexa eeskSr zubni lekak Jeminaeek, Kvec z jednoho stromu, na tifadovna: - - Frances Olexa gkolastika, jeho iena - 7.311 vagonn. Palmer422 Medical Arts Bldg.

Jerry Minis Spiridion, aktuar, ze zarnku ne vynosy z jednoho Houston, Texas stromu jsou jak u janeje se pied venkovskou Kkolou v letech padesitYch, Telephone: P-3629 a K-39344 blek, tak i hru, gek • yak. minuleho stoleti (dze) nee prilmerne vynosy Edit: Rudy efeik, Harriette Earl loriske. Tim se tadi rok eESKE FILMY. 1948 mezi dobre sklizJak shledate v oznanice na, jizpevy i.di Sl. Naomi Kostomaltski nave roky. Jakost skli- nem mists, krajan Jos. Va gut v zenYch jablek a hru- Schulenburgu, zastupce CeskYch Napoveda: Ida Hanka, Aek byla ze 42 procent mluvicich filmiz pro stat Texas, Srdeene vas zve &bra, ze 41 pros. stied zahajuje 12. vYroei ptedvadeni Divadelni Krouiek Hlahol ni a jen ze 17 proc. eeskYch filmri v Texasu.

Film "Za i'6„dovYmi dvekmi" byl patna,.

Malfr Oznamovatel

0411111.11.0.0.111.0111.01111111.019.9E•01..0.4.10•0401111..31.0.1.0•10111.0•11 ■0411111.

Divadlo

I I

MLLE TEXAS

2G. iinora

v

ZaCatek piesne e 3 hod. odpol.

Krouiek Hlahol y

Houston, Texas

y

"Z Chaloupek Pod Horami"

g

g

0111.0•11111.1•11.90■0•111111q1 441.0.1111PO41■111.11111■04.814/ 41111■ 130/00 ■111160.1•0111■0411116001111•0!0•11■

00111.1111.040101,111111■0