ORGAN
PODPORA
SLOVANSKE POD-
LIDSKOST
PORUJICI JEDNO-
BRATRSTVI
TY STATU TEXAS
Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas under the Act of Congress of A u g u s t, 24th, 1922. ROON1K (VOL.) XXXVII.
West, Texas ye stfedu, (WEDNESDAY) 9. UNORA (FEE.) 1949.
CISLO 6.
ABRAHAM LINCOLN ARODIL jsem se 12. rinora 1809 okrese Hardin v Kentucky. irl vMoji rodiee, oba narozeni ye Virginii, pochazeli z rodin nidim nevyni kajicich, snad bych mel tici, z rodin druhello tadu .. . Milj otec vyrostl v pravem slova smyslu bez jakehokoliv vzdelani. V myth osmi letech odstehoval se z Kentucky do nynejAiho okresu Spencer v Indiane. Byla to divoka krajina, kde v lesich Z'ilo jate mnoho medvedri a line divoke zvete. Tam jsem vyrosti . . • Je piirozene, ze kdyZ jsem dospel, rnnoho jsem toho nevedel. Ptece jsem se vsak jak — tak naafl Gist, psat a poeitat podle trojelenky. To bylo vAak vgechno. Od to doby jsem ye gkole nebyl. Ten malt' pokrok, kterS7 moje vzdelani od to doby cloznalo, ueinil jsem cas od casu pod natlakem nutnosti. Byl jsem yychovan pro farmatskou praci, jil jsem konal aZ do dvaadvaceti let. Je-li Zadouci i popis meho zevnej'gku, pak se mute Mei, Ze jsem 'Aest stop a etyti palce vysokST, valim prrimerne sto osmdesat Tiber, man tmavou plet', tern, hrube vlasy a gedive oei. Na zadna zvla gtni znameni se nevzpominam." Toto je vSrriatek z vlastnich 2ivotopisnSTch poznamek Abrahama Lincolna. Kdyby jeho jeAitnost laSivala vetAi, mohl N nostech z mladi se o sobe a o svSTch zku k rozepsati daleko ohAirneji. Lincoln narodil se v primitivni srubove chate o jedne mistnosti. Jeho rodnSr domek je dnes uchovan jako narodni svatyne v pamateeni budove, vystavene v Hodgenville v Kentucky. V V mladem Lincolnovi se brzy probudila ctenarska va6eii. Vypiljdoval si knihy, kde mohl. Je vskutku ku podivu, co sebevzdelani dokate pro vedychtiveho oloveka. NejlepAim ptikladem je Lincoln, kterST se jedine sebevzdelanim stal mukm jedineene inteligence a pisatelem tadkii, ktere slouZi dnes za klasickSr ptiklad anglickeho pisemnictvi. Ptestehovani Lincolnovy rodiny z Indiany do Illinois ucinilo na budouciho presidents Spoj. stall silny dojem. Lin
coin se stal hranieatem. Plul dolt po tekach Ohio a Mississippi, a pit navaeve Nov' Orleans pkikl po prve ye svem Zivo= to do styku s otroctvim. Co na tarnnejAim trhu s otroky spattil, udinilo na nej tak ALOISU JIRASKOVI. J. V. Sladek.
Co stesti, Zalu mel kdy eeskST krov, svou dilnou nechal's jasat, lkat a snit: hru ditek, tsmev divei, krbri klid, vzruch prace -- az k to pisni na htbitov. Lee nejhloub znel z pod kladiva ti kov, kdy2 ohlas minula jim zadal htruit; to durielo jak rally meet v adt, to rachot vozri vzduchem ottas" znov'. Syn lidu, luenim, kvitim podle cest, jsi veneil jeho trpelivou skrari; — lee, jak to Mo o deskou prst' a nest, dub vekovitSr rozeesla tva, dlari a vtiskla okep v tuhou deskou pest', v boj proti vkm za vitezici zbrari. nezahladitelnST dojem, le se z nej stal veenk odpurce otroctvi. ' Linerilnova politicks kariera zapoeala jeho Itandidaturou do zakonodarny statu Illinois. Prvni pokus skoneil poralkou, stejne jako druhSr pokus roku 1858, kdy se uchazel do senatu Spoj. static proti Stephen A. Douglasovi. Z teto druhe politicks kampand vykl v gak uZ jako vkobecne uznavany vhdce boje proti otroctvi. Lincoln napadal otroctvi jako hrriznou skvrnu na §tite americke civilisace a na sYsternu americke vlady. Otroctvi povaZoval za nespravne moraine, nezdrave hosPodatsky a tvrdil o nem, 'Ze se pH& vkin zasadarn, na nicht byla severoamericka repubiika zalokna. Narodni konvence navrhla v kvetnu 1860 Lincolna do atadu presidentskeho, do nehoZ byl nasledujiciho podzimu opravdu zvolen. Pet tkdnii pa ptevzeti tohoto Utadu vypukla obeanska valka. Za trvani bojii Severu prpti Jihu vydal president Lincol emancipaeni 'prohlakni,
kterSrm se otroctvi ye Spoj. statech jednou pro vhly Valka se protahla na otyki roky. Roku 1864 byl Lincoln po druhe zvolen za presidenta a to pteva2nou vet ginou hlasri. Konfederaeni armada vzdala se podatkem dubna 1865 u Appomattox — obeanska valka skoneila. Male zristala, neporukna, otroctvi zaniklo. Nastal eas hojiti narodni rally vladou, vedenou velkSim 1idumilem. Radost naroda z nastaleho miru pfemenila se vAak brzy v hlubokSr smutek, kdy‘2 se Lincoln stal obeti atentatu, spa.chaneho v divadla 14. dubna teho'Z roku. Nebylo tteba dlouhe doby, aby si americkSr narod uvedomil velikost sve ztraty. Lincoln byl opl kavan jako ptedni stat-, nik a lidumil americkeho naroda. Dnes oceriuje jeho v3iznam celk svet. Brits14 2ivotopisec Lincolna, Lord Charnwood, pik o nem, Ze "byl jednim z nejqznaenej'Aich statnikri v poslednich ttech stoletich Byl nepochopen a podcenovan za sveho Zivota a jeUe dnes je stezi tadne posouzen, nebot' jeho misto je mezi velikany sveta." Roku 1864, v dobe, kdy Lincoln byl ptedmetem neseetmich ittokt, napsal o nem Carl Schurz, kratce pied tim naturalisovanST nemeckS7 ptistehovalec, nasledujici: "Lincoln je personifikovanStm (osobnenSrm) narodem . . . Jeho vlada je v historii sveta v nejpinej gim slava smyslti representativni. OdvaZim si ueiniti proroctvi, ktere snad bude v ptitomnosti zniti ponekud divne. Za padesat let, a mogna Ze mnohem drive, bude Lincolnovo jmeno zapsano na eestnem seznamu americke republiky hned vedle jrnena Washingtonova, a zUsta.ne tam na veene easy. net tech, kteti ho dnes tupi, budou mu Zehnati." Lincoln byl zavrakien ye sve loZ1 v divadle. OdeAel tedy ptedeasne — avAak M.echetnST, milujici a spravedlivST Abraham Lincoln bude vhly vzpominan co glechetnk muZ, emancipator a 4 osvoboditel otroku.