Vestnik 1949 01 19

ORGAN

PODPORA

SLOVANSKE POD

LIDSKOST

PORUJiCi JEDNO-

BRATRSTVI

TY STATU TEXAS

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas under the Act of Congress of A u g u s t, 24th, 1922.

ROCN1K (VOL.) XXXVII. West, Texas ye stkedu, (WEDNESDAY) 19. LEDNA (JAN) 1949 -OSLO 3.

VfROC111 SCHUZE TISKOVRI10 VfBORL SOBOTU 15. ledna 1949 konala se stanovami ureena vYroeni schftze Tiskoveho vyboru ye sborovne sine tadu Pokrok Houstonu Cis. 88. v Houstonu za fleasti &lent tohoto vyboru: bratr Josef Hornak, sestry Frank Olexova, a Ant. Horakova, redaktora P. Moueky, vYpomocneho redaktora Stepana Valeika, zastupce yydavatelii nakho Vestniku Jos. F. Holaska. Zasedani ptitomny byly sestry: Jos. Hornakova, J. F. Holaskova, 8t.

Valeikova a F. 1VIouekova.

V ustanovenou dobu deset hodin dopoledne pfedseda br. Hornak schtizi zahajil a po slovech fivodnich ptivital noveho spolupracovnika, potadatele anglicke east Vestniku bratra Valeika. Vyslovil jistotu, bratr Valeik uplatni jeho schopnosti k vseobecne spokojenosti etenaiu anglicke stati organu a bude spolupracovati ph spoleenem usili obou redaktort). i Tisk. vYboru ueiniti Vestnik SPJST organem co nejlepAim a dilstojnYm ptedstavitelem flak velike Jednoty. Bratr Valelk dekuje tisk. vyboru za poctu, projevenou mu zvolenim ho vYpomocnYm redaktorem a slibuje svoji naprostou koopera ci i snahu, zlepkvat &oven obsa.hu jemu sverene casti organu na , vysi dle moznosti co nejlepSi. Ptikroeeno k ustaveni vyboru a zUstali dosavadni iiiednici: Josef Hornak ptedseda, sestra Olexova tajemnice. Po to eten zapis schtze, konane po sjezdu ye West a pfijat jak eten. Ptedseda Horiiak scleluje o smlouve s redaktorem casti anglicke i s vydavateli organu, oba budou protokolovany. Dale oznamuje, ze do vYborem vypsane souteze pro nakres ohlaveni Vestniku doSla nabidka pi. Louis B. Marakove z Burlington, Tex. Usnekno odlozit rozhodnuti na dobu pozelejAi a vyekati na dalAi phhlagky.

Na ptettes priMa otazka stran obrazkil Menu nob skupinovYch zaberft pri tadovYch slavnostech a po delS1 rozprave rozhodnuto: zhotoveni StoOkti (cuts) dle fotografickYch snimkt jest dneSkem dosti nakladne a tisk. vybor nemuze odporueit,

aby udani za zhotoveni nesla HI fitadovna, jeji2 rozpoeet nasledkem rtiz nych schvaleni sjezdu se nemalo zvYSil a ona byla nucena od Noveho roku drZeti se jeSte vetSi hospodarnosti. Za obrazky vyse jmenovane musi nesti vyclani odesilaJEN PISNE MI ZBYLY. O pisne, jen vy jste mne zbyly z tech St'astnYch dna me mladosti.

Vy hluboko jste v, srdce vryly tech rozko S : i, to radosti.

Vam pisne mile dosud Zije to srdce bolem zmotene.

A jestli prudCeji nekdy bije jest vzpominkam jen stvotene.

Vy ke mne Sepotate pisne o zaSlYch meho mladi dnech, jen ye vas opouSti me tisen kdo uzavfel by pro vas slech?

Mam aspon vas, vy pisne chude a ftsme y trpky na retu.

Jak ale se mnou bude, a2 vy se date k odletu?

fleastniky ku spoleenemu obedu a s nami pochutnavali si bratti: Frank Aneinec, John Trlica z Granger, Willie Nesuda a Rob. Cervenka, dale br. E. Hanka a mladi manZele Olexovi. Obed byla hotovd hostina: znamenita krocani peeene, pattiene pflkrmy, vyborny zavin a ma.kova ba,bovka. Sestry Dvotakova a Hanusova poma,Iktly hostitelce pii podavani jidel — jmenem vSech znovu srdeene diky.

V odpoledLim zaseclani zapof.'ata rozprava o obsahu organu. Od posledniho sjezdu nebyly Zadne zavadne dopisy a k potege redaktora pfibylo vice dopisovateln. NaA Vestnik je zrcadlem 6innosti v faclech o niZ by melo bYti stale do spolkoveho organu psano bud' zvolenYmi dopisovateli neb Cleny vflbec. '6ini vice bude o spolkove, osadni a spoleeenske praci psano, tim bude Vestnik zajimavej gi a yespolek uZiteenejSi. Zpravy o praci v jednom miste pobidnou k einnosti v mistech jinych, nastane uSlechtile zavodeni a vYsledek — dobro spoledne. TiskovY vYbor Zacia rodiee, aby nabadali sve ditky k dopisovani at' uZ do Ceske neb angl. easti organu, a aby nepfehledli novou stat' "Maly etenai", v nemZ zapoeato s otiskova,nim Ceskeho slabikate.

Probirany byly nektere veci, spadajici do agendy tisk. vyboru a yesmes vytizeny.

Nag Vestnik zasilan je zdarma eeskYm klubfn'universit, do vySTSich 'Skol kde se vyueuje eatine a je take posilan do Nemecka no;Sim elentim, slouZicim tam v armade neb sluthe civilni ovSem, oni si hradi zvlaStni poStovne pro dopravu do zamoti. Redaktorti dohodli se o ptiAirn rozvrhu price a nekterych podrobnostech razu technickeho.

PfiSti schfize tisK. vyboru bude v Dallas r. 1950, dobu ustanovi bratr ptedseda, jen pied zakoneenim schtize ve 3:45 hod. podekoval man2eliim F. OlexovYrn za. 'Stedre pohosteni i opatteni mistnosti pro schtizi.

tele, budou-li si prat jejich otisknuti a bylo ponechano na -Tali a pfani Hl. &adOvny, ktere vyobrazeni zaslouZilYch Menu Jednoty di vYjeva ze spolkovYch slavnosti budou naddle jejim nakladem potizeny, aby mohly bYt zatazeny do organu.

Redaktor F. Moueka pfednes1 to a tam mu zaslane ptani portistalYch po nasich elenech, aby do sloupce "Nis 2alov" zata.zen byl obrazek zesnuleho s kratAim Zivotopisem. Vybor tomuto pkani naprosto vyhovuje s upozornenim, ze vydani za zhotoveni gtoeku ponesou pozUstali. 8toe'ek velikosti 2-3 palce stoji pfitomne dolary.

Dostavila se poledni ptestavka a sestra Olexova vybidla fieastnitky schttze k obedu. V jidelne sine ptichystan velky stfil Ve Spoj. statech bylo roku 1947 regipro osmnact osob. V sobotu totiZ v jine strovano 37,883,265 motorovYch vozidel, z mistnosti pracoval fieetni vYbor SVPS na nichZ 30,877,060 bylo voz0. osobnich, 6.817,vyroeni zprave a sestra Olexova pozvala 432 vozil nakladnich a 188,767 a.utobusti.

V2STNIK— WEST, TEXAS VALeiK NA ROZLOU5ENOU. Ze stejnojmenneho amrickeho filmu Farewell Waltz.

11EDNi ORGAN SLOVANSICE PODPORUJICi JEDNOTY STATU TEXAS. OFFICIAL ORGAN OP THE SLAVONIC BENEVOLENT ASSOCIATION OF THE. STATE OP TEXAS REDAKTOR -- EDITOR MANTA MOUelKA VVp omocng, redaktor — Associate Editor STEPAN VALCiK 6402 Prau g ue, Houston, Texas V y cla y atele — Publishers eECTIOSLOVAK PUB. COMPANY — WEST, TEXAS P edplatne $3.00 roene; -- Subscription $3.00 a year neny adres zasilaji se do Hlavni piii adovny ye Fayetteville, Texas. chan g e of address must be sent to Grand Lodge, Fa y etteville, Texas.

Ve4kere

Ptedplatne a oznamk y bud'te g adrem.van y na: Vestnik, West, Texas.

Zivotopisy zemilelYch Mena se uvetejfiuji bezplatne.

Za rytinu podobizny je nutno zaslati redakci $2.50.

The obituaries are printed without charge, For cuts is necessar y to send $2.50 to the Editor. flRADOVNA — SUPREME LODGE Ptedseda — President, Ed. L. Marek; Vice President Pr. G. Svadlefilik, Thrall, Texas, Tajemnik — Secretar y John F. Chupick; teetnik — Fin, Secretary, Rem. Urbanovsk$; Pokladnik — Treas, Josef Koliha, Jr. Pra y ni radee — Counsel — Aug. Kacir, Temp le, Texas Vrchni lekat =— Medical Director Dr. J. A: Halamieek, El Campo, Texas.

Reditele — Board of Directors — J. M. "Skrabatiek, 1121 Robbie St. Houston, Texas; Karel Navratil 816, E Ave A, Telnple, Texas, J. C. Einei gl, Yorktown, Texas, Josef Kubala, Pilot, Point, Texas. 'l'iskov$ v$bor — Press Committee — Piedseda — chairman- Josef Hornak, Colle ge Station, Box 125, Texas, Mrs. Ant. Horak 5007 Alcott, Dallas, Texas, Mrs. Frances Olexa, 6402 Taggart St. Houston, Texas.

Stanovni V$bor — Bylaw Committee: ; Geor g e E. Each', ptedseda — Chairman, West, Tex Frank B. Steiner, tajemnik — Secretary 4350 Dickason, Dallas, Texas.

Ord redakerniho stoIku !Jake radost sobe samOn a svemtt diteti. — piihlednete k tomu, aby zaealo se ueit eesky jazyk die navodu na strance, oznaeene "Maly etenar”, zatazene v tomto eisle VeStniku, kteraZ stranka bude naddle pokraeovat. Jak znamo, loriskY sjezd y e Fort Worth OH jednani o zprave Tiskoveho vYboru, jiZ schvalil jak byla vYborem odporueena, uvital boutlivym potleskern nabidku delegata dr. Mieka, prednosty odboru slovanskYch jazyka na universite v Austinu, ze si y e zvetknem spolkovem Vestniku vezme na starost phpravu a podavani eeskeho slabikare.

Bratr dr. Mieek svemu slovu dostal a v tomto eisle zaeina, s prvnim cvieenim, jet budou v dalhch eislech nasledovat. Dekujeme vazenemu spolubratru za krasnou gpomoc a jsme si jisti, Ze mu budou poVdeeni ti rodieove, jim2 naSe krasna, lihozvuend matetkina zfistala ptedrahou a kteti uvitaji tuto ptilelitost s nemalYm spokojernm. Marne velky posit souroda-

Konei ten Cas, jen byl piny nejhezeich noel a dni, poslouchej jak tichy valeik na rozloneenou nam zni.

Den konei nam a my jdem teZkemu loueeni a blizko kouzelnY valeik na rozloueenou nam zni.

UZ zittek nas dva rozdeli, povede nas buhvi kam dnes posledni tichy valeik na rozloueenou zni nam.

KaZda pohadka, koneiva je u2 marne se ptat proe doles musi tichy valcik na rozloueenOtt nam heat.

Refren: Ach, zas valeik taneime spoiu, vAak divne nam zni tentokrat a ptec stopy nakho bolu ty nesmi na nas kaZdY znat.

Ma vkchno to, pro co jsme Zili jen tak zapomenuto byt?

To tikam si v posledni chvili kdyZ musirne se rozejit. kteti nautili se eesky Gist z novin a kteti etenim eeskYch easopist osvojili si i dosti spravnou mluvu v matetStine. Dite chape neuvetitelne lehce, uei se rychle a pamatuje si delk dobu. Cetli jste v dobe posledni o tom, Ze mladi ochotnici eeskYch divadel v kratkem Case se v aegtine velmi zdokonalili a jakou radost men, Ze dovedli svoje idohy v dobre eeStine ptedvesti. Vime, ze easy se zmenily a nas neptibYva, ale Ceske mladde je v Texasu na tisice-vkho veku a kdyZ pro rfizne ptekaZky nelze v nakch osadach zatidit alespori letni kurs eekiny, vyuZijme tosti nastale uvetejnovanim eeskeho slabikate v naSem Vestniku a ptihledneme k tomu, aby na'Se ditky pomaloueku, snadno ba skoro hrave se Oily Gist eesky.

Spolubratr dr. Mieek v odeslanem prvnim cvieeni do Maleho Umiak pripsal pro redakci: "Ptal bych si, miry piiteli, aby Maly etenat byl prijat s takovou laskou, s jakou jej piSi.Laskave vytid' mtij pozdrav etenatfun i etenatkam." Opetne diky, ZenY bratre a zkukny vychovateli za dobrovolnou napomoc. VSichni novi Za,ci eeStiny, mall i vetk, budou si po cely 'Zivot pamatovati, k se nautili eesky Cist dIe pokynft "strYeka Mieka" z Austinu. Nuk, zaeateenici eeskeho slabikate, s chuti do uoeni a zdar y am! — Stranku "Maly etenal. " dopinili jsme kratkYmi elaneeky, jet s nemalYm zajinem budou eisti ti hoh a diveky, dovedouci LIZ eisti eesky a tern, kdoZ dosud nedovedou, mohou pekne pahadky ptedeitati rodiee.

Ve stredu, dne 19. ledna 1949.

Bozena Nemeova, vynikajici spisovatelka eeska, zemrela 21. ledna, 1862. Psala z prvu obrazky lidopisne, narodopisno, pozorovani, pozdeji podkladala je easovYmi otazkami narodnimi, socialnimi i naboZenskymi — ale Zel, °deka dtive, nee mohla stavbu skuteene Ziteho romanu dostavet. V dobe nejvetkho hmotneho stradani, choroby a matetske bolesti nad ztratou synovou, vyvolala tadu vzpoininek na sve detstvi v pohorskem koute za Nachodem v aechach. Tak vznikla Babieka, rozko g na kniha vzporninek, lidovYeh zvyktl, eisteho detskeho dechu, jadrna a radostna. I ostatni povidky: Pohorska vesnice, Diva Bara, Chudi tide, Pan ueitel rYsuji pohledy na skuteenY Dtilelite jsou dopisy Boleny Nemcove, bolestne pravdive, snad nejhlubSi dilo jake napsala, tteba nevedornky, dilo sveho bolestneho Zivota.

Veci'te deti k 'Setrnosti. setrnost je via,stnost, kterou rozumne a usmernene provadenou, by si men ptisvojit vAichni lide, zvlaSte v'Sak — Zeny. Znate snad starou pravdu o torn, jak farmat v potu tvate nestaei svezt s pole na voze to, co Spatna hospodyne roznese ,v kline. Nechceme se vAak zmiriovat o dospelYch, z nich2 kaalY jedna jak sam uzna za vhodne a krome toho, Zivot je nejlepSim radcem i ueitelem. Nak slova plati maminkam malYch capartil, v nichZ je nutnosti a povinnosti rodiCU, vypestovat g etrnost jiZ od nejittlejkho veku. Dite si musi uvedomit hod-, notu penez, aby je pozdeji rozumne vydavalo. Je dobte davat diteti tydenni nebo mesieni kapesne a poskytovati mu tak moZnost hospodariti s obnosem podle vlastni y ule. Je zbyteeno vyZadovati od decka, aby si vedlo ptesne zaznamy o kaZdem vydanem niklaku, ale bud'te vkly na strati a ochotne pomoci radon a je-li tteba, i dtiraznYm napomenutim. RovneZ se chrarite davat diteti do rukou velke obnosy. Svadite je tim k marnotratnosti, nebot' je tako Zadat od ditete, aby si uvedornilo, Ze penize je nutno ziskat hou a teZkou praci. Je zajiste chvalyhodne, date-li mu ptilditost vydelat si drobnYmi sluZbiekami nebo lehkou praci nejakou to odmenu. Vlastnim ptieinenim ziskany peniz, byt' byl sebemenk, probouzi v decku pocit samostatnosti a sebedfrvery. setrnost se neprojevuje jen v uvaZenern vydavani penez. Uete sve dab', aby g ettilo i sye hraeky, obleky, knihy, aby dovedlo ochranit nejen s y nj majetek, ale i majetek k celku. KaZda maminka sama nejlepe zna, sve decko a nalezne vhodnY zpusob, jak v nem probudit a vypestovat 'Setrnost a vychovat z neho obCana, kterY se pozdeji zapoji flainne a platne do vetejneho Zivota.

Poiary a nasiei. Newyorske hasiestvo chce zaiidit z y lag ni sireny v poMrnich automatech. Ic.dyZ nekdo zatahne za poplachovou rukojet', rozhuci se na minu-

Ve stredu, dne 19. ledna 1949. tu sirena, jez upozorni na toho, kdo poplach zptisobil. — Hasidi maji zkuknost, le za Uplriku bYvaji poplachy. Chorobni lhati zakladaji nejvic polary za riplriku. ✓ dobach hospodatske krise bYva vice poZara neZ v dobach normalnich. A prh torn jde jen zridka o Zhatstvi. Hakni polartt bYvalo v Parili v osmnactem stoleti soukromym podnikem. Vlada mu platila mein subevenci $75,000 a majitele donatl, kde vypukl oheri, dostali pak cadet za ha- V Hamiltonu v Kanade maji v obchodnich'budovach vYvesky, v nich zdvo rile ladaji lupiee, aby zaSlapli nedopalek cigarety pied odchodem z vyloupene mistnosti. -- V Sirvanu v Persii hoii vednY oheri cal aspori pet tisic let. Jsou o nem zminky v nejstarSich pamatkach a dodnes hori stalYm plamenem 6 al 9 stop vysokYm v nepravidelnem jicnu, asi 12 stop hlubokem a 120 stop Mrokem. Oheri nevydava ani kout ani zapach. — V Cliftonu ve state New Jersey zaplavili hasidi proudy vody svetnici, vytopili piano a zadali sekat otvor do stony jidelny. Majitel domu, kdyZ otevtel domocni dvete, dostal do tvate piny proud z nekolika hadic. Ale nakonec ptece jen haside ptesveddil, le to hoh u souseda. — V Nemecku byl patentovan poplachovy automat, zajtStenY proti klamnemu poplachu. Kdo zatahne za drZadlo, je chycen poutem a hasidi ho museji osvobodit klidem. — V Lipsku odeSel do vysluZby po etyriceti letech hasie, jen basil 11 tisic 715 polaris, zachranil z hoticich budov 213 lidi a byl pri poZarech ttiadvacetkrat zranen. Dvakrat tYdne mival hasidskou sluZbu v kulisach opery, a tak vyslechl pies osm set opernich ptedstaveni. Nemel rad Wagnerovy opery, protole Wagner nerozumel nebezpeel ohne a ptedpisoval si otevilene ohne na jeviai. To pak musel stat v kulisach s vodou, piskem a osinkovYmi plachtami. — ✓ soukrornYch domech vypuknou polary nejeasteji v patek veder mezi osmou a devatou hodinou v zime a mezi devatou a desatou hodinou v lets. V obchodnich mistnostech bYva, polarti nejvic v pondeli a ✓ iiterY dasne rano. Statisticka oddeleni pojiSToven dovedou skoro ptesne ptedpovedet kolik polarii budou mit jejich zakaznici a jaka bude gkoda.

Podet, analfabetu ye Spoj. statech neustale klesa, neb dle posledni statistiky vladniho utadu pro seitani lidu pouze 2,800,000 lidi ze 106,000,000, starZich 14 let, neumelo jests v kijnu 1947 disti a psati.

Podet analfabetil klesl tak od roku 1942 na 2.7 procenta. Roku 1930 byl jests 4.7 procenta, roku 1920 byl 6.5 procenta, a roku 1870 celYch 20 procent. trad pro seitani lidu poukazuje, ze v letech 1930 as 1947 klesl podet analfabetil asi o 1,300,000 osob, tteba le podet obyvatelti star'Sich 14 let vzrostl toe dobou o 17 milionu. Hlavni zdsluhu o pokles poetu analfabetil ma zavedeni povinne skolni dochazky, jako2 i

VESTNiX— WEST, TEXAS

zbudovani vetkho poetu lepSich S"kol. Jinym einitelem. ph poklesu negramotnosti bylo zdccimovani starYch analfabetti, jako i program americke branne mod. za druhe svetove valky na vyrnyceni negramotnOsti.

Nova traskavina z mechu. Pamatujete se na inZenYra Prokopa, genialniho vynalezce Krakatitu? Tento hrdina slavneho romanu Capkova, jen v prstech citil vYbugnost a trhavou situ kalde hrnoty, jit se dotkl, a vyrabel ttaska,vinu tkeba z pudru, musi mit Ziveho dvojnika v Rusku.

Nebot' sotva by mohlo napadnout Cloveku mend genialniho talentu, le by se dala vyrobit z obyeejneho rakliniku traskavina jako dynamit. Bylo to ruske valeene tajernstvi a teprve nedavno je uvetejnil odborny rusky dasopis pro technicke badani a vynalezy. A byl to kousek podobne geniadlni, jako vYkon ruskYch inZenYra na Lubkovskem prfismyku v Karpatech, kde Nemci zavalili tunel v nadeji, le tak znemoZni aspori na rok Zeleznieni dopravu a upoutaji ruske armady na zat'atou prisunovou huh, ruS"ti inZenYti zkratka hnali trat' po strani as na hteben horskeho hi.betu a podobne svahem na druhe strand dole, take ptesne podle rozkazu za 14 dni byla obnovena Zeleznieni doprava pies Karpaty. OdbornY easopis nepovaloval za nutne uvest jrneno chemika, kterY vycitil skrytou silu ruskeho krakatitu a vyhmatl v nouzi raklinik jako surovinu na vyrobu trhavin. Neglo totiZ o ttaskavinu pro nalole steel, ale o trhavinu pro technicke prate. RaS'eliniku jsou spousty v oblasti tunder. Po veky a veky roste na tundte a po veky a veky zapada do jejich balin a uhelnati v nich.

Jsou v nem spoutana obrovska mnoZstvi kalorii. Problem byl najit k nim klid, ktery by je uvolnil razem, aby se do dila optela najednou velika sila, Rusky chernik naSel tento klid v tekutem kysliku. Napichali a nalisovali z raS"eliniku brikety, aby se co nejvic stladil jeho objem, jinYmi slo vy, aby se namadkalo nejvetk moans mnoZstvi do nejmenhho myslitelneho balieku. Brikety si podrZely tvarnost houbovitou a proto se prave hodilo namadet je do tekuteho kysliku. Ale briketa, kterou se do to chvile mohla nejen hazet, ale ktera i v ohni jenom line odoutna,vala, se stala pojednou, jakmile se nasakla tekutYm kyslikem, krajne nedUtklivou a idasne boutilivou ttaskavinou naloZi. Vykonala velike'sluZby za valky a zustala velkou vymolenosti pro mirovou dobu. Nebot' ma mnoho vYhod proti belnYm tfaskavinam: OedevSirri jednoduchost pravy, skladnost, bezpeenost dopravy.

Tra.skavina, einna jako ekrasit, se mtiZe dopravovat a skladovat jako uhli a stoji sotva polovinu toho, co nejlacinejk band, traskavina. K pouZiti se ptipravuje, to jest mad', derstve na mists. Mush se totil potom pouZit hned, protole z nepouZite

Strana 3 brikety za hodinu zas kyslik vyprcha a citliva, mohutna trhava naloZ se stane zas netednou raSelinovou cihlou, kterou natiZete i hodit do ohne a bude v nem pomalu, line doutnat. Col znamena, le nevybuchla nalo2 noveho krakatitu se mile klidne zapomenout, protole nikdy nemilZe zpilsobit nekesti. A to je dalk nedocenitelna vYhoda proti v8em beZn;‘,;mt ttaskavinam.: Z kratkeho pobytu v Houston:6. Letani vYstredni pohoda zteZuje planovani cestovani a zpusobuje neptijemnosti. Chystali jsme, kolega Jos. F. Holasek, pisatel a nak manZelky, do schtize Tisk. vYboru, le se do Houstonu vydame autem a vyjedeme v sobotu ye 4:30 rano. V patek veder dostavila se ye sttednim Texasu husta mlha, skrze nil silnice do Austinu byla uzavteria a jizda pa jinYch stala se krajne nebezpeenon. V deset veder dohodli jsme. le rnisto autem nasedneme v noel v 11:45 A. M. na rychlik "Katy" a opattili si dopravu z dornu na nadraZi. Ale v 11:30 mlha ridla a ztracela se. TO jsme se vydali na cestu autem a skuteene se nam jelo dolore, dojeli jsme do Houstonu pri rozbtesku soboty. Ve meste na Main ulici v restaurants posnidali a dorazili do nddvori sine radu Pokrok v 9:15. Zrovna tam dojel tajemnik SVPS bratr Frank V. Urbish a u vchodu do sine shledavame se s bratrem John Trlicou z Granger. V sini byli ut eleni tisk. vYboru a nekteri firednici SPVS. V pole dne pri prestavce vitam se, ye skutednosti objimame se s bratrem Frankem Vrlou, dobrym kamaradem sok. borcem z let 1910-1920 v Ennis, Tex. Seznamil nas westske s jeho manZelkou a meli jsme si o Cem povidati. Za chvili vita nas bratr Stardala, malinko pozdeji zdravime se s bratry KoSutein, Kahankem z Fort Worth, Frantou Aneineem, predsedou SPVS, pravnikent hr. E. Hankou, bratry BilYm a Nesudou z Dallas. Skoda, le eas nepripouStel, abychom si s milYmi spolubratry mohli Ule pahovoNt neb eas odpoledni schtlze nadeSel a po schtzi museli jsme se bez prtitahu vydati na cestu zpateeni. Dojeli domh pa pulnoci, cestou mezi Calvert do Marlimi jeli v deRi, po to v slabgi mlze a od Waco do West po suche silnici, u nas neprAelo a na dobrou vlahu tu eekame od podzimu. Jain metropole Texasu roste na vEiechny strany; pribSiva tu prilmyslovYch podnikti a prirozene i obyvatelt. Tail° nas sdeleni sestry Olexoye, le houstonUi amateri studuji Smetanovu yeene sveli a krasnou operu Prodana nevesta i zprava sestry Horakove, Prodand nevesta bude sehrana, ochotniky v meste Fort Worth.

1• ( Nakladnimi auty dopravuje se dues na trh 65 procent ilSeho dobytka, 93 proc. ye drtibeZe, 42 procent zeleniny, 66 procent mleka a 52 procent vS'ech vajec.

Strana 4

VESTNIK WEST, TEXAS

.E:UP

Ve st'redu, dne 19. ledna 1949.

4'I vine Welcome, neeeme jinemu a jen ne v kterYch jsme byli narozeni a zvykli a semi sobe. Arm, met jen 3G5 del, vlastne zvyk je take jedna velka vec, ktera nas a nekoho zas menekoho vice 366 ,del. Ale use zase pripacia, kcly2 je ta drZi doba pied nami, o jak je to jeSte claleko tie a proto jsou i ty nahledy rezne a ja neZ to vSeelino prodelame do toho priSti- bych z cele eprimnosti prala i naSim liho konce roku. Vlastrie jestli se toho do- ttera v Evrope vie to nejlepii. A jak pile It,//D PLACED°, CiS. 97. ekanse, no snad ze ano, viak vzduch dY- sestra Rozie 13elleek v Cechoslovaku, d byl zalolen dne 29. prosince 1918 a chame a je ho dost a vodu pijeme a to ta- se vie dela hodne velke a speje to spik ke byl do Jednoty uveden bratrem Tomakm zlu neZ, eemu jinemu a to jsou nail vedouke dost, aspori zde v primal, no tak Vadkem. deme se snaZiti Ziti poked bialeine moci. ci. Kdy to jenom simnel? At' jenom radeji Jmena novYch zakladajicich Clem 'iak manse "dry", a ti si take nekcly pry chive, at' se y olneji dYclsa a veseleji Zije, jsou: Zdenka F. Shiler, Bolena A. Mikes- povzdychnou, ze je lide aZ nsoc trubluji, nejetiorn jecinem, ale vkat.

Marie Michna, Aloisie BuSek, Louis tak to pier jen vypada, ze chceme Zit a A tak prejerne stesti v celem t.omto roDeSek, F. A. Merck, Karel KriStot, J. A. ono nevi dive, valyt' jsme zde jen jednou ce, ktery grave nedavno zaeal, pekne 1)11.n;n tt ,;• , ' FrantiSka Rubae. a tak at' je to y e zdravi. Nyni obyeejne Sel a necht' I tak Zadne valek chinery, pak z ol nebu8 prestupni listinou se pridali sestry a rok je jako male decko vypodobobrairt: J. J. Mikeska, J. F. Shiner, J. H. van a jeSte byti vychoveno lidstvo, jak je dou v hlavach usury.

Tak uZ konec, puntik a dost.

Shiner, Rosalie Shiller, J. J. Mrek, Ride-- ta-basnioka take v tom samem eisle na 11a T. Merck, FrantiSka Esterak, Tomas prvni strance Vestnike pojmenovana.

Terezie S'efeik.

Rozalie Vanek„Tosef Rubae a P. Budoucnost. Ano take budoucnost a Pozn. red.: Metafysika je vecla o podMiebna. rredy rad Lento zaeal s 20 (de- ten smely chlapec s kure,ZnYma oeinsa co state veci a nazore sveta; sugesce je nany. priSti rok, pak by nebyla treba ani tech Septavani, namlosivani a die toho autoPrvni dredniei rade byli zvoleni nokdy zbyteenYch ptani, to sd by bylo sugesce: sobe namlouvat to ono. Menke Tomas Vanek prodseda, J. H. Shill radostno na svete. Pak by se doktori ne- je v anglietine Sidney. Diky za, pokny doler mistopredseda„J. J. Mikeska tajem- prepracovali a i advokati hlavy a sveta Pis a piste nem easteji. nik, joset Rubae neetnik, Aloisie Dukk lam by 'semen (vlastne to by ani Zadnych • * pokaldnice, J. F. Shiller prevodei, P. M. nebylo trebal, to sd by jisto bylo radostDallas, Texas.

Michna straz a Rtdena Murek no bYti na svete, ze? Take dekujeme bnes beru pero do ruky a v zamyMeni venkovni straZ. t vSem, kteri imam poslali vanoeni prani.oeirn s elm v prstech. CoZ o namety ku Does, zaeatkem roku 1947 rad tento ma My se take rozhodli, ze obnos budeme ye- psani nevi nouze! Tech je dost, ale jak 88 elene dospelYch a 7 Menu v Detskem novat na sirotky. Skoda a preSkoda, ze zaeau tak nloha matky Kraernerky nine jeAe v tons naSem tak hlasanem pokroei- stale plete koncept, tak si to radeji odbuodboru. tem obdobi je toto moZne, stale se nanslu _ du drive, toti2 zminku o divadle, snad se ° ( Crosby, Texas. vi o zlepSeni sveta a nyni o vanocich se me potom prestane zjevovat v mysl a de, Ctena, redakce Vestniku, mill etenari a jako jive roky opakuje: "Pokoj lidern do- tin na chvili pokoj. sestry! Tak zase jeden rok u konce. Vinse bre vole", a jen ten pokoj? Neb uz nejsou Jak vidite pratele, jiz priSti nedeli oco jsme proZili, co zkusili a Cello dospeli, Tide co by si ho V Ohio se perou a chotnici T. J. Sokol Zdka, na, prani mnoneb v eem chybili. My jsme zde po vetSi- ve svate zemi v Palestine se take museji ha pratel Sokola, ze by radi zase videli na ne v nakm primorskem okoli s pomoci prat a to bylo o vanocich (to nebyl po- prknech jeviSte matku Kraemerku, rozsucha udelali Bost dobre nrody. koj !). Tak zase zUstanou sirotci a znarza- hodla se retie ji znovu sehrat, ovkm v jiNejenom my, my eZ rnoc nefarmujeme, heel a my je budeme litovat a jim jak 116111 obsazeni a taky pry je to jinni vydauz jsme si easteene asi odlslouzili, neb mfdeme pomahat. Vypada, ze to jde stale ni neZli bylo to pied 18 lety, ale je to stale kdo rolnieil 40-50 inn, tak ten se uZ na do kola a to Same s nami strednimi lidmi, ta dobra, uprimne, Zeno, Krakinerka (ni1110C asi nerozhani. Zde po vet'Sine previa- my platime na valky, na zbrojeni a pak koliv moderni). VZijete se na chvili do to dalo sucho, s malYmi cleStiky, coZ staeilo jsou ti sirotci a platime telesne i dukvne rodiny v Ceske vlasti. Pane se pobavite a na ol3stojnou a nekde i dobrou nrodu a a "Dry" si chudaci s nami nevi rady.

Pri sledovani divadla bude se vans zdat, myslim tak bylo s vetAiny po celerrCprize ten zbYvajici plamenek lasky, tryskajiKdyZ si vzpomeneme jak za posledni alai. A take asi tide byli po vetSine se ci ze srdce yakho pro vaii rodnou vlast, trestu suchSim obdobim spokojeni neb si nena- valky se slibovaln cele vymei4eni troSinke zmohetnel, aspori na 2 hodiny. iikali pH_ sejdeni se spoilt, jak tome bylo ptivodcfun valky a nyni by byli brzo na Budete tarn, kde jste piece prozili ta nejuZ po nekolik rokti drive. Vie se dost ob- rukou noieni a my se na to jen divanse a krasnejSi leta vakho u rodieft stojne obdelalo, vlastne to lide obdelali snad nekteri i spokojene a druzi zas ne- treba chudYch, ale milujicich. Celt' ten snadneji ne2 po mimic roky, a zerne je spokojene hlavou kYvame. dej tou uprimnou prostou mluvou Yam closed prijenme melne. 0 keZ by zase tak Vypada, ze lidstvo je tak uZ uhneteno, bude priporninat to same prostredi z znstalo i tento rok a ovSem, ze to nemi- jak nine jednou upozornila jedna babie- ktereho jste vyili a pri torn se budete blanim po celem Texasu. Citim s kaZdYm kdo ka, kdy jsme poslouchali radio, a prave Zene usmivat. Vkchny nlohy jsou v ruse prieinuje a musi sklizet nezdar, inn jak hrali "Chaloupky pod horami" a obe jsnie chach dobrYch ochotnikti, kteri se vynase rika: Jednoss moc a podruhe zase mail). mely pine oci sizi. Ano, ona rekla, pokud snaZi yam podati dej co nejlepe. Dej toAno, i podzim byl priznivY ku sklizni budeme plakat a trpet, tak to bude stale hoto divadla se odehrava v Dejvicich u v§eho, my prebYvame v tomto okoli 36 ro- stejne. N1eli bysme si pripornet, proe ty Prahy, tenkrat v roce 1900, kdy to byla ku ale tak prihodny rok zde jate nebyl. chaloupky museli opou g tet, rikala, on vesnieka s nekolika eisly poblde 8arky.

My z nail strany nemfdeme a jisto ze Zaden nekl rad do ciziny, ne aspori z tech Nyni uz je to viechno Praha. Ovkm take nebudeme pripouStet nejake narky chudobnejSich, kteri videll ze je eeka pri- pies tyto kraje kre,eely dejiny a prehnely na minulY rok. Ten rok s tim nema co de- ce a jen zase price. Ale nebali se to price, se boure a d ye velke valky. Tam by ted' lat a to porovnani ve Vestniku z 29. pro- protok slyieli uz od druhYch, ze k to dobra Kraernerka nemohla eZ existovat. since, ze east° krivdime minulemu roku pre,ci'bude i troche volnejSlho ducha neZ Pres ty hruzy valeene, ktere mail za seje velmi prihodne. Jak mne upozornila meli v tech chaloupkach pod Franckovou bou, opet nastava boj o vet'Si skYvu chlejecina dobra pritelkyne, ze east° devame vladou. Ale ona to byla ta domaci hnizda ba, opet a opet je to nak Ceske Zena,, u-

7sovatelslicT

Ve stredu, dne 19. ledna 1949. primna Kradmerka, ovSem gkolenejSi, vzdelanejSi, bez tisicfr, ktera must hledat cesty' jak z mala vyjit a dati rodine to nejnutnejSi, jak v jidle, tak zejmena v blekani. Opet must Sidit svoje Usta, aby dala detem. kus toho Stesti, jen jim valka vzala, tohoto berstarostneho detstvi.

Opet tdta s mamou citi nedostatek, na jejichZ jidelnirn stole je priliS mnoho veci, nail tech co slouZi ke zdravi a spokojenosti, na neZ ma kakly Olovek pravo. Klid, klid! Historie se opakuje, stale a stale boj o skYvu chleba.

VYprava divadla je teZ 'Yana a vSe to je pripraveno pro vas, pro yak zabavu a osveZeni. V zajmu ukazat ochotniktim, si vaZite jejich price, ze si prejete dalSich deskYch divadel, prijd'te se podivat. V pripadu Spatneho podasi bude mistnost nalelite vytopena, jidla a pitt tam bude take dost.

Pres to ze mame mizerne podasi na zkouSky, zda se, 'Ze nas to vSechny bavi ta, spoleena price s divadly. Zasmejeme se nekcly opravdu od srdce to neb one pisekroucene vete, kterou nekdy nejen zadatednici zde rozeni udelaji, ale i sami start kozaci. Bde, co Zivota lze napechovat do takoveho predstaveni! Atka se, ze ke ka2demu. srdci najdeme klie, jen ho umet hledat.

Nevedela jsem, ze ma Dallas mezi sebort talc dobre ochotniky, pomalu je jednoho za druhYm poznavam. Je zde i hodne ochotnych pracovniktd, kteri nam radi vZdy vypomohou s rekvisitami neb malovanim, kdyZ je zapotrebi nee° na jeviSti. Nejhork mame kdy'Z' hrajeme kus, kterY je vypravny na, starodd yne kostYmi. Inu pak nezbYva neZli je sit. VenkovskY at se snadno uSije, ale polomestsky nebo mestskY, a to vy vite maminky z Oech prijete, co je potreba na takove Saty yardil latky, ba naltYch 8 a2 9 yardti. Ja verim, ze lecktera naSe deska Zenama nekde v kuffe ty upominkove starodavne Saty schovany, jak by se nam zavdeeila, kdyby je krouZku obetovala. Snad budeme tak St'astni a ph priStim kusem uz je budeme mit. Budeme vam za to vdeeni a v zajrnu ochotnickeho krouZku o to prosim. Byly easy, Ze jsem to vSecko sama psi vSi praci OvSern byla jsem mlacISI, pina energie, a dOcInes ma Sokol Houston peknou Satnu, ovSem ze je v privatnich rukach, kde se elenky o to staraji, neb je to potreba casein strikat, aby to moll sesdraly.

Dnes se me do Siti nechce a ty mlade nevedi jak takove Saty unit, a pri dneSni drahote za latky by bylo vetSi vydani net prijem z toho, demu2 se chceme uvarovat.

Skoda Ze hrajeme stejnou nedeli s houstonskYmi Sokoly, kteri hraji "Domov". Je to nadherna hra a ze bude dobre sehrana, to si je dovedu predstavit, vZdyt,' hraji jedni z nejlepSich ochotniku v okoli Houstonu. "Domov", Do2e, to sto-

Strana 5

V tSTNi - WEST, TEXAS

ZAN. 696.73 vo znamend pro nas v gechno na svete. fajen 519.00 Verim, Ze i my v Dallas ho zde sehrajeme.

Listopad Jsem mile prekvapena jak sokolska Prosinec 1,186.83 mlada haji sveho Sokola a svoji stanovisko v Sokolske jednote. Praia bych si, Celkem $3,520.97 abysme se zde meli vespolek vSichni radi Vydani: a pomahali narodnimu Zivotu zde, talc Cervenec $ 375.67 dlouho jak zde budem Zit a Zit budem.

Srpen 392.40 Verim ze jsem vain toho napsala dost a Zari 405.74 dost. JeSte chci se zminit jakou jsme meli 884.59 peknou predvanneni sclatzku v Zensicem Listopad krouZku, spojenou s "party". Predsedou 673.17 je naSe R. Kopedkova, kterou mame vAiProsinec 727.23 chni radi a ona nas. Taky jedna, ktera si , $3,458.80 dovede ziskat srdce vSech. $3,520.97 Tobe, mila Kamilko FojtaSkova preji hodne zdravi a nech uZ toho lezeni po $ vY'Skach pro ty mladSi. Parnatuj, devde, Celkem 62.17 na sebe. WA, ted' nernaS dobreho tat'ku, Hotovost 1. dervence 1948 $ 405.29 VYteZek od dervence do ledna ketrY by to opatroval.

62.17 Tak zatim Na zdar a na shleda,nou pri Hotove na knibach 1. ledna 1949.$467.46 divadie. VaSe, Karla, C. Kraftova.

• 4 • $1,370.00 Majetek: 2,250.00 U. S. bondy ftad Elmaton, cis. 148., Palaeios, Tex. Ve vYrodni schtizi rad sobe zvolil tyto bratry jako sve firedniky na rok 1949: Viktor Zemanek predseda, Jilt Vaculin misto predseda, Frank Hlolek mladsi tajemnik a freetnik, Method Dornak pokladnik, Frank Ellolek starSi organisdtor.

Na ueetni vYbor: Viktor Zemanek, Frank Hejtmanek a Adolf PeSak. NemocenskY vybor: Jilt Vaculin predseda a tajemnik.

Tak kdo si preje zaplatiti anebo vstoupiti do nemocenske podpory, hlaste se a br.

Vaculina, on vase poplatky rad prijme, amebo vas do nemocenske podpory zapiSinovY vYbor: Method Dornak, Frank Hidek mlaciAl a Bajer. Frank Vaculin domovnik a Frank Domorad dopisovatel.

Prije mod posledniho prehliZeni 10. Mita 1948 7 706.77 Od posledniho seitani zfistalo 880.00 Celkem Vydani od toho easu

$1,586.77 $1,519.72

Ztistava podle knihy Statement ukazoval spravne Uldeno po vytahnuti statementu Takle v banku ma bYt celkem Pro drobne ddi pokladnik

67.05 67.05 6.50 $73.55 62.72

$141.27 5. pros. ze schtize SPJST za pivo a j. 13.88 12. pros. ze schiize RVOS. a Cristmas party 54.10 Celkem v banku V majetku.

Zasoby v nalevne Celkem V banku Celkem Prijem: Cervenec Srpen

$209.25 $256.62 209.25 $465.87 $ 655.55 462.86

Celkove: Bondy a majetek Hotovost kniZni 1. ledna, 1949

$3,620.00 467.46

Celkem bondy, majetek a hotovost $4,087.46 KniZni hotovost 1. ledna 1949 $1,112.82 630.77 Nepropla,cene 'Seky Hotovost v bance 1. ledna 1949 $ 482.05 • 4 • NOVY CESKY FILM ZE SOKOLSKEHO SLETU JEST V TEXASU.

Brat. Josef Davidek, ktery byl navSteyou v Cechach a videl cely sokolsky slet v Praze, zakoupil 10 roll filmu tohoto sletu a da,roval jej Sokolu Houstonskemu.

Tento film byl ukazovan poprve v sini Stefanikove v Houstonu a podruhe v Guy SPJST sini a kdo jej videl, byl Upine spokojen, adkoliv velice Spatne a deStive podasi provazelo tento sokolsky slet, piece snimky jsou dosti dobre, k porovnani S : patrieho svetla a mnoho deRe. Tento film zaeina ukazovati v zirne sport na lyzich ve vysokYch Tatranskych horach, jizdy na sanich a vysoke skoky na krasa Mora yskYch a slovenskYch hor v zime; druhy dil ukazuje cvideni Za,ctva, mladY deskoslovensky dorost, jak se cvidi a pripravuje na pozciejSi leta; treti dil ukazuje mlada deveata v poetu 6 tisic, jak evict a svoje prukta 'Lela davaji do pohybu, nedbajice deSte a ' plata na evidSti. CtvrtY dil ukazuje starSi Z'alcy-solcoly, jak umi cviditi a si hraji v jejich start. Pity dil ukazuje vrcholne cviky Zen a /nun na naradi. SestY dil jest , ten nejlepAi z celeho sletu sokolskeho, ukazuje 22 tisic sokolti deskYch cvieit prostna, ten soulad a pohyb sokolskYch paZi, ten jednotnY povel, co zmeni tvarnost obrazu, to more zdravych, osmahlYch sokolskych junakti stoji samo za podivanou, to jest jeden 0-

Stream

braz, kterY neni nikde k jenom na sokolskem sletu v Praze. SedmY dil ukazuje prostna cvieeni 'Zen, 'Ceske 2eny hraji vYznainnY podil v sokolskem 2ivote, 16 tisic sokolek pochoduje jako vycvidene vojsko, na ka2cly novel ptesne reaguji a neboji se ani deSte a blata na opravdu zajimavY pohled na Ceske sokolky, ktere vychovava,ji nove pokoleni eeskeho naroda. OsmY dil ukazuje vystoupeni hostu sokolin kteti se sjeli skoro z celeho sveta, Srbove, Bulhati, Rusove a mnoho jinYch, 2ivY pomnik znazornujici slovanske kmeny byl velice zdatilY, jizda ruskYch sokoln na motocyklach byla provedena velice dobre. Srbske sokolky, aekoliv ne ye velikem mno2stvi, ale ptece ukazali vzornou a ptesnou kazen sokolskeho ducha. Devaty dil predvadi oeskoslovenskou armadu a jejich cvieeni, aeropla.nove lety a divupine manevry, cvideni rychlopalnYch del, tankfn vrhaen ohne a ntok pechoty, vrchni dnstojnici Ceske vojenske armady a eleny eeskoslovenske vlady. Desaty dil ukazuje pochod sokoln.

Prahou, kde tisice sokolt a sokolek pochoduje na Vacla yskem namesti, Narodni ttidou, uvidite zde krasne narodni divadlo, Vltayske nabre2i, historickY most Karla ttvrteho s mnozstvim soch predstavujicich cirkevni minulost eeskeho naroda, jako jest Jan NepomuckY a jini. Mostecka, vet, PraSna Brana, sta, kostelfi, jich Praha ma velike mnastvi, proto se jmenuje "Stove2ata matieka Praha", a ten krasny pohled na Hradeany, ktery ma bYti z nejlep gich a nejkrasnejSich pohledu v celem svete, krasne nabte21 se stromotadim, stribrovinna Vltava, Maid, Strana se starobylYmi domy a palaci starYch ceskych rodin, kostel sv. Mikulak s krasnou kopuli ve2e, a pak ty na ge Ilradeany, ta perla stavitelskeho umeni etrnacteho stoleti, chram Sv. Vita s jeho spoustou ye2ieek a kapli sv. Jana Nepornuckeho a posledni misto odpoeinku Karla Ctvrteho, pak palac presidenta s jeho prekrasnYmi saly a podhradske stare domy jaksi dodavaji krasy romantiky celemu vzhledu.

Asi 200 obrazt v prirodnich barvach se tez ukazuje, uvidite kvetouci jablone, ti eSne a rfizne kvetiny, obrazky z rolnickeho 2ivota, rucni sekani kosou pknice, kravami ta2eny vuz nalo2eny senem, pohledy z mnoha eeskYch mest a malich vsi, stare Ceske dtevene chaloupky, rfane obrazky ze slavnosti v narodnich krojich.

Tyto pohyblive sletove filmy se mohou ukazovati v ka2de s ni kde jest elektricke svetlo, tak jenom poSlete prihlaSku 1.adoye a spolkove sine, kOstely a Skoly mohou bYti pou2ity. Ukazovani techto Minn jest zdarma, jenom se bude vybirati dobro-' volny ptispevek, ktery bude pou2it polovici do ralekoveho fondu pro sirotky v Oe skoslovensku a polivieku na stavebni fond pro novou sokolovnu v Houstone. Bratti V. StraznickY a Milos PodlipnY z Rosen-

V g STNIK— WES"11,11'S

berg venuji zdarma eas a promitaci stroje, tak prosim kterYkoliv spolek nebo kostel mute ueiniti ptihlnAku. Pikte o informace a datum, kdy si pfejete videti tyto filmy na: V. Stra2nickY, Rosenberg, Texas.

• s, itad Karel JondS, 'Oslo 28.

East Bernard, Tex. Ctene sestry a bratti!

Zde jest vYsledek volby Utedniku ye vyrani schnzi, kterou jsme konali 12. prosince. NrSichni stari fitednici byli znovu zvoleni, jednohlasne pro rok 1949 a jsou to nasledujici: Ptedseda John GajevskY, mistoptedseda Karel Keprta, tajemnice Carrie Bohaelk, neetni Frank V. Urbish, pokladnik Albert Lupik, knihovnik Martin Vanek st.; teditele Vine Fojtik a Joe Janik. VYboti jmenovani v lednove schtizi, kterou jsme konali 9. ledna 1949, jsou nasledujici: VYbor nemocensky vSichni eleni; vYbor neetni — Lydia Kubena, W. J. Duckett, Anton Kelner ml.; vYbor resolueni — Annie Duckett, Herman Laidolf, August Kleeka; vYbor sti2ni — Joe Wagieek,' J. F. Novosad, W. J. Duckett; vYbor knihovni — J. F. Novosad, Vine.

Fojtik, Karel Keprta; vYbor nemocenskY na Illavni uradovnu — Lydia Kubena, Frank V. -- Urbish,, William Schiller; jednatele August Kleeka,, Frank Urbish, Carrie Bohaeik; lekari — Dr. J. D. Schuman, East Bernard, Tex., Dr. J. R. Laughlin, Eagle Lake, Tex., Dr. J.' C. Blesingham, Wharton, Tex. Dr. B. M. McGee, Rosenberg, Tex. Nak schtize budou konany druhou nedeli v mesici. Pfeji vkm zdravl a Stesti v tomto novem roce 1949, a prijd'te vSlchni do schnze druhou nedeli v imoru. S poCarrie Bohaeik, taj. zdravem, )°4•( Taylor, Texas.

Ctena redakce Vestniku! Chci podat malou opravu na dejiny tadu Komensky Cis. 20. v Granger. Abych zaeal od poeatku: ft ady CSPS, bylo jich 20 v Texasu, chtely se odtrhnout od severu, ale nebylo to m4:4ne. Byl sjezd OSPS. v La Grange a tam se usnesli delegati, aby se zalo2ila nova jednota pod nazvem TJST. Bratr Josef Martinec byl ye sjezdu a jak se konala schtze CSPS, tak nam vk vysvetlil jak se veci maji. Konaly se tehdy sehtize ye Skole Moravia, je to na farme neboZtika.

Prank Cervenky, a tam byl zalo2en rad Komensky Cis. 20., ale meli jsme bidne zaoatky. Bylo nas asi 60, hned prvni rok nam zemtelo 12 elenti a poplatk byl ustanoven malt', 60c na Mena mesiene, tak jsme museli poplatky zdvojaasobit, ale hodne 'Menu vystoupilo ze strachu, Ze se ta nak nova jednota rozpadne, ale nestalo se tak. Meli jsme dobreho vildce nebo2tika bratra J. R. Kubenu, ten nas nabanal jen vydr2et a take jsme to yydr2eli.

Postupem easu nas pribYvalo a platilo se

Ve stredu, dne 19. ledna 1949. jen kdy nam Glen zemtel, ale pozdeji se musely poplatky zvYSit. Z tech zaklada,jicich Clem doposud 2ije: Tom Drozda, Frank R. Cervenka, Ignac Dvorsky a ja take jate zlobim svet, Jiti Labaj, a take 2ije jeSte Rozara Cervenka, Jena po Frankovi Oervenkovi. Nevim v kterem roku byla otevrena sin Indu Komensky Cis. 20.

Ja uZ byl odstehovan do okresu Bell, ale bylo nas nekolik elenti od tadu Hvezda Texasu Cis. 47., byli jsme i s naSim praporem a byli jsme zatadeni do pruvodu. Tolik se pamatuji, 2e bratr Josef Ventreek (u2 je take na yeenosti) mel celou kovarnu na trucku a kul a2 na vkchny strany jiskry odskakovaly.

S bratrskYm pozdravem, George Labaj.

Box 646, Taylor, Tex.

• 4

(

TO I ONO!

Ji2 brzo dva tisice let slovime to Bai robatko, ktere se zrodilo, no abysme ho oslavovali strilenim, pitim, bohatYmi a„2 pillis ptemrkenYmi jidly, besedama a rozlienymi jinyrni vecmi. Toto robatko 0 2adne takove veci ani nezavadilo. Toto BUZ! robatko nas uvedomuYe, 2e se mame znovu zrodit, probudit a ka2dYm rokem dne 25. prosince, deem jeho narozenin, mame si uvedomit, jestli jsme udelali co dobreho pro sveho bli2niho, pro narod a sami pro sebe. Den narozenin toho Bo2iho robatka ma rids upomenout, '2e jstli jsme ubllzili svemu bli2nimu, sousedu, narodu, 2e se mame na to upamatovat a dale se toho vysttihat. Den narozeni toho Bo2iho robatka nas ma upomenout, 2e mame kraeeti v jeho 'Slepejich, jestli se nam nevede jak bychom si piali, nemame zoufat a reptat, ale byti trpelivi jako on. Jestli mks nekdo oSidil, okradl, ponaluvil, 'name v'Se spravit v dobrote, jak to on to BoZi robatko. Je2iS pravin Jestli vy odpouStite, bude i varn odpuSteno. Jak ale vSichni vite, de den narozeni toho nakho nejvetAiho ueitele nema mnoho neinku na jednotlivce i na cele narody a jeho krasna nauka je zaSlapana v prach. Dnes se rodi falesni, krveiiznivi ueitele, kte4i neveri v dobro sveho souseda, naroda, ale oni yeti jen v to sve dobro, "Ja", a to oni chteji za kaddou cenu prosadit. rani Mikeskova z Caldwell ma pravdu stoprocentni, 2e diacCni krvave a sproste magiziny maji velky fleinek na dneSni male ditky, ale ony fteinkuji i na ty odrostlejSi. Vide' jsem na sve vlastni kde 2ena provdana stala u pultu v obchode, a mela Om tech magazinn nejhrubSiho zrna, kde mud se zamiloval do druhe deny2end, zase do druheho mode, a jak to po to skonei, to with. Takova Zeno, a takovY mud nebudou Gist nic zu glecht'ujiciho, oni nemaji v tom zalibu, a tepr jak to neinkuje na ty deti, to vite. Rodiee by nemeli dovolit nic podobneho Gist, aspori

die stredu, dne 19. ledna 1949.

vESTNIK— WEST, TEXAS

do jejich pinoleti, Cim jsme ale vie yzde- dost to krasy, tak nyni maji prilelitost si lanefk, tim vice jde do trhil vzdelanejk ji v obchtidku koupiti. To vite, ze kakla Lena a kakly muZ sahne radeji po pekne pokrokove sproste eetby. schrance , o vnitrek se Zadnemu tehdy Ty zaostale starenky a starieci by nam nejedna. Dues eim peknejSi tim je hledamohli hodne rici o jejich zaostalem Zivo- nefk. To bYvalo a bude. te. Dries ti mladi tornu nechteji uverit, .2e Jsem v teto nak no ye vlasti jiZ hodne tak tehd y ty starenky a starieci mohli Zit, a piece Zili, a Mb. Zivotem spokojenej- davno, ale nepamatuji neco podobneho. tim, lasce a svornosti. KdyZ jsem pied Tolikeho mraeeni a to easem takych etyriceti lety pritahl do Texas, nebylo ani mrakii, ale ne a ne prkt. Ceti jsem, ze v nejmenSi znamky o -Leto dnekli vymole- okresu Lee, neni panaetnika takoveho suno.sti jakou mame clnes. VSe co se v ku- cha. V osade McDade snad k jednomu ehyni potrebovalo, vypestovalo se na far- farmari jezdi sto farmart pro vodu, kteme v zahrade, nebylo tako yYell lahtldek rym studne a nadrZe vyschly a na deSt' jako dries, ale za to ty starenky a starie- zadna znamka neni. Spatna, ukazka na ci a jejich krdel deti byli zdravSi a spoko- priki trodu. Neni snad zadny sta y tak jenejk. Zilo se vice o kornovem chlebieku, vystaven nejistote jako farma,r, on neni zelenine a podobne. Ja samkolikrat zabil jisty, jestli co za, svoji drinu obdr2i, at zajice, naeesnekoval a druhym dnem by- ma penize v kapse, a jeste mu to mnozi la pochoutka. Moje manzelka papouSkove z i y idi. Takovi papouki by uvatila eesneekovou polevku, nakrajela poznali, co je a co znaei iannak ye syete, chlebieka do ni a paneeku, to bylo po- kdyby vSichni farmari vyki na stavku. chutnanieko pro vkchny. Kdyt se zabilo Dostavam dopisy ze stare vlasti, a seprasatko, rortiouklo se pant strouekil eesneku a vkchna slanina se dobre natrela, stra z Olomuoce rand pise, ze mne poke do klobas i jitrnic se vtdy dalo nee° 'des- 30 tisic korun, abych ji za to nakoupil neku a vAichni si chvalili jak jsou chutne. S'atstva. Co ale ona potaduje, tak by muDnes i ty nak nejstar gi deti nenaohou sela aspori desetkrat tolik poslat. Ja byl Cesnek citit. Pokrok, ze? Zato to moderni ye vlasti ten, ale my jsme si nemohli nee° ziti citi na sobe a lekari maji lepk. byznis. podobneho dovolit. Pise, to na eernem trhu Smelinarstvi je v geho dost, ale delnY Dnes ve vkch magazinech vidite ohla'S- lid si to nemtiZe dovolit tak draze vSechno ky, jak si udrtet nejlepk zdravi a krasu platit. Bozi \fedi, co se bude jeke ye svete dit.

Vela. Mame kolik tuctil druhd cigaret, Pani Bolena Longova, z Doma.Zlic mud tuetti druhti piva a sta a sta mastieek.

Oni vam tam v tech magazinech ukazuji, psala,, ze jiZ dvakrate mne poslala knitjak krasne Lena yypada ph piti toho i o- ky, dej z posledniho sjezdu Sokola, ale ja noho druhu piva, a jak jeSte krasneji vy- nic posud neobdrtel.

Neter. z Uh. Brodu, ktera je rieetnici v pada ph koureni tech ykch druhti cigaret. Ja cigarety nekoutim, ale flaSkou pi- kancelarstvi asi dvacet let, te2 pry mud va nepohrdnu, ale kolikrat, kdyt jsem se- zaslala dejiny Uh. Brodu, ale ten posud bral o nejakou vie, vim ze jsem vypadal jsem nic neobdraZel. Zda se nand, to na at moo peknY, neb jsem to videl i na dru- tech poStach tam jsou: chlapi, kteri by hYch mukch a Zenach, jak zuSlecht'uji to meli bYt vypraskani a dat tam lidi, kteri lidske stvoreni. C' et1 jsem jeke ye stare by poko yni -Cited spro,vne zastavali. Nevlasti, to koureni cigaret je velice lidske- St'astna nak vlast se dostala do rukou mu zdravi Scodlive, a dues maji lidskemu gamblifil.

Nesud' a nebude g souzen! A prave to je zdravi prospiVat, a to jeke knam. Pojen ma domnenka a nechci proto 'Zadneho krok je pokrok. Nejsem proti koureni cigaret u muZil, ale u Zen se nine to viibec odsuzovat. Jsme vkchni chybujici, nenezamlou:va. Dnes se ale kouri ten pokro- jsme Laden bez chyby, aspori ja jsem byl kove, cot se drive nedelo. Zena s mutem a jsem posud, a nyni jsem hodne stark sedi u obeda, kouri oba, neeekaji at po ji- Ykehrly ty chyby napravit, jestli ale nedle, a Innieek od kale aneb talitek uZi- prestanu dYchat, tak se o to pokusim jevaji za popelnik cigaret, toto uz je po- Ste vetk chybu udelat. Kiln ma etyri nokrok. Videl jsem takove pokrokoyosti hy a jeSte klopYtne, cot tepr y Cloy& se Jos. Mikulin st. mnoho. Diky, vychovali jsme tri dcery, dvema. ) 4 ael Zadna, nekouri, a ten se jim to u Zen kat]. Svaz ✓eehoslovanft, Cis. 92. nezamlouva.

Proti tern mastiekam nejsem, ale ze to Cteni bratri a sestry! to Zadnemu neprospiva, to vim, neb mate V nedeli 23. ledna mame taneeni zabana tucty praS"kti na zuby, a does mate vie vu v nak sini, hudba Ray Swartz orchestr. lidu s faleSnYma zubama net drive. Mate Zaeatek v 8 hod. -neer. Je to prvni zabana tucty mastieek na vlasy, a mate hobo- va, kterou porada no ye zvolenY zabavni hlave jako drive. Mastieky na rty, liCka, vybor a srdeene vas ygechny zve i celou oboe' se mile libi, neb kdyZ nekteremu, krajanskou osadu, byste priki a nezklaaneb nekteie rnamenka a tatieeknedali mali je hued na poprve. Mini poradat za-

Stninu bavy pro rids, aspon jednou za mesic. v lord ty naSe Ceske zabavy nejak pokulhavaly, skoro vkly se prodelalo. Tak br. ses. je. na vas, jestli si je chcete ridrZet. Hudba R. Swartze hezky hraje i Ceske kousky, kaZderalu se libi. Tedy odloZte na, y kevy na to nedeli a prijd'te, a kdyZ navStevu dostanete, prived'te ji s sebou. Sylvestrovska zabava se velice dobie vydari la, naykeva ze byla velka. Take se ji sneastnili manZele Louis Habovi a Mary.

Beeanova z Oklahoma City, jenZ zde byli naykevou u rodiny a pratel pies 7N,)vy rok. Muj bratr BohuS Kolenovsky z i is jeho pani take byli pritdomi, ale ja, jsem byla doma, tak jsem se s nimi t seSla. Pan a pi. John Kohutovi byli na Sylvestra yeeer napadeni v kreme "Dudy Ranch" i s jednim Amerieanem od dyou chlapti, kteri no einu utekli. 1VianZele Kohutovi byli v nemocnici Harrisove, on v kritickem stavu, neb byl porezan na b •ichu a oblieeji, ale jiZ se z toho pozdravuje. Ona mela preraZena d ye Zebra. Prejethe obema brzke a trvale uzdraveni. - V Temple, Tex. zemrela mnohYm zde dobre znama starenka, pi. Annie Kadleekova ve staih 92 let. Po mnoho rokii zde bydtela u sveho syna Franka, i v domku ph nak stare radove sini, kterou. opatrovali. Posledni roky bydlela v Temple, odkud ona pochazela, byla elenkou tamejSiho radii SPJST. Zanechava zde ye Ft. Worth syna.

Fr. Kadleeka a dceru pi. Mary Kohut, a druhou dceru pi. Annie Kruse v Temple; 14 ynoueat a 6 pravnotreat. Portistale dine vyslovujeme uprimnou soustrast a zemrele prejeme lehke odpoeinuti, Piave se dovidam, ze u br. a ses. John ChaloupkoyYch obdrteli chlapeeka, z ktereho maji velkou radost. Jednoho jiZ maji, tak si bu7 de mit s kYin. prat. Starenka je ses. Helen Zich. Gratulujeme a prejeme, by yarn histal k radosti. S pozdravem, M. Juranova, dopis. ( )e Sokol Fort Worth, Fort Worth, Texas.

Bratri a sestry Telochene Jednoty Sokol Ft. Worth! Priki sobotu weer, doe 22. t. m. mame nak pravidelnou sokolskou schtlzi. Dostav-te se vAichni, uebot' je mnoho zalaitosti ku projednavani. Ta vee musi bSit v poradku do pflai Lmni schtze, ktera bude v nedeli 30. t. m.

Dale oznamuji yYsledek volby z minule vyrooni schitze, ktera byla konana posledni nedeli v prosinci 1948. — Seznam sokolskYch einovnikti pro rok 1949: Starosta Anton Tirk, namestek Joe M( lik, jednatel Walter Hejl, Ueetnik ses. Anna Milan, pokiadnik Fred Merlik, naeelnik Johnnie Beean; naCelnice ses. Frances Milan, vzdela yatel John Beean, Ernest Prochaska, cviditel; freetni vybor: Frank Prochaska st., Joe PolOSek, Stanley Krenek; zpravodaj sestra Frances Jeemenek; zabavni vybor: Joe Pola gek, Joe Vitek, Stanley Krenek, sestra Vitek, sestra Fran

Strana

yEsTNIK— WEST, TExAs

)1

ces Jeemenek, sestra Fred Merlik, sestra Annie Milan, br. Frank Prochaska st.

NejhlavnejAi vYbor cele jednoty, t. j. majetkovY, ten musi dohliZet na v gecky ty jmenovane vYbory, jsou bratti Anton Tirk, Walter Hejl st., Joe Milan st., Fred Merlik, Frank Prochaska st., John Beean st. Tento VD:101* je hlava nak Jednoty.

Nebylo dalgiho jedna,ni, tedy schtize byla ukoneena v 6:30 hod. veeer. Na zdar!

Za Jednotu Sokol Ft. Worth, Walter Heji, jedi atel. e 4t4t Rid Ennis, cis. 25. v Ennis, Texas.

Musim zase napsat par tadek do Vestniku, ne snad 2e bych mela nem zajimaveil° psat, neb jine dopisy jsou mnohem zajimavejAi ne2li kdy bude mfij, neb ted' ye Vestniku jsou historie ruznYch ktere se dosti dobte etou a zajiste eleny tech jistYch tadfi, kteti si tu historii radi pteetou, neb soupis ptivede rtizne vzpominky na uddlosti, na ktere2 star'Si eleni ji2 davno zapomeli, a pro ty mladi take.

Dozvedi se, kteii byli zakladajieimi eleni, jak a kde se schtize potadaly a jak tad pokrodil do nynefSi doby.

Te2 chtela bych se zminit o anglickem Vestniku, kterY od Noveho roku je pod novYm vedenim. VYber elankfi je velice pekny a zvlaSte jsou tak sepsane, 2e 2adnY nemfi2e elanek zanechat a g ho doete. elanky jsou dobte slo2ene a jsou i poProto jsem jista, 2e se ka2demu ted' tento oddil Vestniku bude libit.

Oidnek o rodine Kahankove byl zajimavY, neb zde by se mohly otevtit docela novo 2ivotni soupisy ve Vestniku. Je mnoho rodin, ktere maji svoje poeatky zde v Americe v 19. stoleti, jen kdyby si nekdo vzal ten Cas a chtel to poslal do Vestniku. Cteme v anglickYch knihach historie znamYch a velkYch mat, kteti vykonali dobrou vec pro budoucnost SpojenYch statri. Tteba 2e my zde v Americe nemame 2adneho Oecha, kterY je zane geny strankach rtiznYch knih, ale pros by se nemohlo Gist o &skein lidu a jeho te2kYch zaeatcich. Bylo by to zajimave pro eesky lid a zvlaAte pro eeskou mlade2.

Na ptiklad, mrij dedeoek Vaclav HaSkovec sam mnohokrat mi vypravel takove vzpominky z jeho mladi, 2e se zdalo, 2e on je skuteene nepro2ival. 6asto jsme chteli si vzit papir a tu2ku a zaeit zapisovat to, co on proiiI, kdy ten na g Texas byl jen pustinou. Ale bohu2e1, neueinili jsme tak, a ted' u2 se ho nikdy na rtizne veci nemfdeme zeptati.

Nyni bych chtela zase kvitovat, kteti eleni darovali na stavebni fond na Narodni sin zde v Ennis. -- Tom Riss $10.00, Fr. J. Kubin $10.00, Fr. F. HaSkovec $5.00, Anna Dostal $15.00, tad Volna Cechie C. 135. $15.00.

S fictou, Dolfie Hrabina.

Caldwell, Texas, Ctena, redakce Vestniku!

Dnes odpoledne, kdy2 jsem eetla Vestnik, videla jsem tam zajimavy 2ivotopis "TexaskY vlastenec", popisuje Jos. Btezaeek. Josef LeAikar ptijel do Ameriky v roku 1853, jak pik, a ten sam rok moje rodiee pkijeli a snad byli na to same lodi neb plachetniku. Jak rodina Legikarova, tak moji rodieove pochazeli z Cermne, anebo z onoho kraje. Co mne ale zajima jest, 2e Jos. LeMkar byl velky etenat a tam v Uhrach co bkval ; jak pise, dostal knihu, kterou tak miloval, jrneno knihy "Slavy dcera", sepsand Janem Kollarem r. 1832. Mfij man2e1 Frank Matejka byl velikym ptitelem Jos. Leaikara, ale mladik asi 20 rokti kdy se poznali, a tu knihu pan Jos. LeAikar daroval mojemu manZell, snad je to posledni kniha, tak me mtij man2e1 tikal pokud 2i1 a moc si ji va211. Mfij mantel je mrtev 17 rokfi a mam 4 syny tak nevim, komu bude ted' nate2et. Ja jsem jig 17. dubna 86 roku a moje zdravi neni dobre.

S pozdravem, pi. Frank Matejka.

Pozn. red.: Jan Kollar pochazel z evangelicke rodiny na Slovensku, studoval v osvicenskem Preburku, pak v Nemeeku; hroby ponemeenYch Slovant polabskYch daly mu podnet ke sbirce basni "Slavy dcera". Slovanstvi Kollarovo v gak bylo snem, pouhym nadknim basnickYrn. Toho easu zarodnil slovanske my'Sleni v Cechach poznanim vlastnich dejin Fr. Palacky, kterY2 vedecky studoval stare Ceske kronikaie, studoval evropske sbirky rukopisne (archivy), ukazal Ceskou minulost v slavne reformaci: Zde vizte a sud'te z minulosti na budoucnost. Diky pani Matejkova za Vas cennY dodatek ku Clanku "Texasky vlastenec". Pkijmete na g pozdrav a pkani zdravieka. )• Rosebud, Texas.

Cteni bratti a sestry! Dne 9. ledna meli jsme volby tadovYch fitednikii a vysledek vain zdeli br, tajemnik. — U zdej giho hasieskeho sboru pit volbach snad navrhli do ka2cleho fitadu tti kandidaty a tim se stalo; 2e byl zvolen jen jeden start' nik. — Marne stale nouzi o vodu, pr gi asi tYden, ale to je jen takova rosa. Zde v Burlington se prodava beeka vody 20c. V Rosebud si te2 natikaji, voda je draha a ma S'patnou chut'. Ve gkole jsme se ueili, 2e jsou 4 zdroje bez kterYch by elovek nemohl bYti 2iv, voda, oheri, zeme a vzduch.

Tak vody u2 se nedostava, dteva je mai°, a kdyby pochybilo oleje nebude oheri, seine a vzduchu je dost. — Mam pied sebou knihu stargiho vydani, kde pisatel pravi, '2e Chia a Rusko jsou kabat a ,Anglie 2e je kapsa, ale to kapsa 2e znamena vie net kabat. — S pozdravem, Ane2ka Skupinova.

Ve stfedu, dne 19. ledna 1949.

KALENDAl Rm 19.1edna. Spoleend veeefe v 7 hodin w-

eer pro eleny tadu Jaromir Cis. 54. ye West, Tex. Piedseda Hl. fitadovny bratr Ed. L. Marek bude hlavnim teenikem. Po veeefi taneeni zabava pit Eric Honzove hudbe v Ennis, Tex. 21.1edna. Dfileiita schfize Sboru Mlade2e v Narodni sini v Ennis, Tex. Zaeltek v 7'30 hod. veeer.

23. ledna. VYroeni schine 2upy jinni ASO v Sokolovne, Dallas, Tex. Zaeatek v 10 hod. dopoledne.

23. ledna. Divadlo "Matka Kraemerka"

sehraji sok. ochotnici v Sokolovne na Carl ulici v Dallas, Tex. 23. ledna. Divadlo "Domov" sehraji o-

chotnici Sokola v sini tadu Stefanik na Cottage Grove, Houston, Tex. 30. ledna. Spoleenjr Wed Menu kadu Jaro Cis. 130. v Dallas, Tex. 6. 'Mora. Oslava 15. vYroei otevfeni nove budovy ta,du Pokrok Houstonu cis. 88. v Houston, Tex. Na v'Seobecnou 26,dost opakovano bude divadlo "Z chaloupek pod horami". Zaeatek v 4 hod. odpoledne.

13. Cmora. MaSkerni zabava v Sokoovne

Dallas, Tex. 20. finora. Divadlo "Z chaloupek pod horami" sehraji ochotnici Krou2ku Hla-

hol v sini v Hillje, Tex. Zaeatek ve 3 hod. odpoledne.

20. tinora. Ma gkerni zahavu pokada So-

kol Houston v sini tadu 8tefanik. Masky — ceny.

20. brezna. VzpominkovY program k u-

cteni pamatky T. G. Masaryka v sini du 8tefanik, Houston, Tex.

Neeleniini odberateKum Vestniku Poeinaje mesicem lednern 1949, peedplatne na Vestnik pro

neCleny SPJST. je $3.00 na rok Vezmete si toto•na vedomi, a jestli varn, co neelenu Jednoty, pfedplatne doglo, laskave poSlete $3.00, neb jinak bude yam posilani zastaveno.

Predplatne laskave poglete na Vestnik, West, Texas. (dz)

s fictou VYDAVATELE VESTNIKU

Ve stredu, dne 19. ledna 1949.

Z Filavni Oiadovny PROJEV UZNANi.

JelikoZ nag vaZenY pritel, spolurirednik, bratr a predseda Hl. Uradovny SPJST — C. H. ChernoskY, odstoupil ze sveho Uradu dne 31. prosince 1948, a JelikoZ predseda Chernosky slouZil co predseda HI. riradovny po dobu etyriadvaceti rokti, a jelikoZ behem jeho 'hay predseda Chernosky venoval Hl. ritadovne a cele Jednote skuteene yYsledne, cenne a tvorive sluZby a JelikoZ my hluboce litujeme ztraty jeho vedeni, moudrYch rad a uprimne snahy slouZiti, budiZ tedy usneseno, ze my firednici a reditele HI. Uradovny SPJST vyslovujeme mu, nagim elenum a zana girne do nagich zaznamil na ge oceneni tvorive sluthy, jiZ venoval na gi Jednote, jeho vedeni a cenne napomoci k ilspechu, rustu a prosperite na gi Jednoty, oceneni jeho vYbornYch rad, uprimneho citeni pro fraternalism a bratrtstvi, jeZ roz gitoval a nazorne zachovaval po celou dobu jeho tvorive a vynikajici sluZby pro HI. Utadovnu a Jednote co celku a budiZ dale usneseno, aby opis teto resoluce predan mu osobne, aby opis uvetejnen byl v nagem Vestniku, opis rozeslan byl na rady a koneene resoluce byla zanesena do za.pisu HI. aradovny.

Dano ye Fayetteville, Tex., dne 10. ledna 1949.

J. F. Chupick, J. C. Eineigl, Chas Navratil, Jos. Koliha jr., R. A. UrbanovskY, Frank Svadlenak, Edw. L. Marek, August Kacir, J. F. Kubala.

J. M. 8krabanek, ) • 4 • PROJEV SOUSTRASTI.

JelikOZ dne 14. listopadu 1948 na g milovanY Glen a bratr iftednik a reditel Josef Zemanek povolan byl k yeenernu odpoeinku a zanechal to svoji manZelku, pi. Kristynu Huff Zemankovu a pet ditek: Lydia Pavelkova, Viktor Zemanek, Martha Johnston-ova, Sidney Bridewell-ova a Jos. Zemanek ml. — dale vnoueata a Bratry, Johna Zemanka a Stepana Zemanka a sestry, Rosie Wernerova, Johana Machalova a Karolina Zemankova, jeZ" jeho odchodu; a JelikOZ bratr Zemanek byl nejen dobrY, yernY, a oddany mantel a milujici otec a tinny, energickY a schopny reditel nagi HI. TradovnY, kterY nejen pov2dy pracoval pro dobro na geho elenstva, nYbrZ byl prikladnY a dobry pracovnik verejnosti. jeho neimavna, energicka a nesobecka sluZba doznala nesmazatelneho odznaku od gkoly v Blessoing, kde zasnulY bratr Zemanek vice net deset rokti slouZil co predseda gkolni rady, jeZto Zaci gkoly yenovali mu prvni stranku reeenky oznaeene "Cardinal" s jeho fotografii a nasledujicim krasnYmi slovy:

straw, 9

VESTNiK -- WEST, TEXAS

"Na znameni na geho oceneni jeho nesobecke sluZby a oddanosti pokroku gkol v Blessing, redakeni stab v Ucte venuje vydani roeenky "Cardinal" pro rok 1948 panu Jos. Zernankovi, predsedovi gkoini rady."

JelikoZ bratr Zemanek postradan bude nejen jeho drahYmi a narni v HI. tradovne, nYbrZ vgemi kdo ho znali a vaZili si ho.

Budi2 tedy usneseno„ ze my eleni HI. Uradovny vyslovujeme pozristale rodine nag'. nejhlubk soustrast v jejich nejtrpCi chviii jejich Zivota; a budiZ dale usneseno, aby resoluce tato znaesena byla v zapisu clne gni schrize a uverejnena v organu nagi Jednoty, a aby opis teto resoluce doruCen byl rodine zesnuleho bratra.

C. H. ChernoskY, Ed. L. Marek, 3. M. Skrabanek, Aug. Kacir, John F. Chupick. ) • •

RESOLUCE SOUSTRASTI.

My, niZepsanY resolueni vYbor nageho radu OeskSr Prapor Cis. 24., projevujeme timto jmenem radu na gi uptimne citenou soustrast poznstale rodine nad ztratou jejich milovane matky a babieky a nagi mile spolusestry Anny Kadleekove,

gem zarmutku.

John Galla, Leon Srubar, Jerry TomaA • Os. • f POD1EKOVANi.

My, niZepodepsane ditky zesnule nagi matky Anna Kadleeek, timto srdeene dekujeme Hl. Uradovne SPJST a radu eeskSr Prapor Cis. 24. za tak brzske a spravne vy-, placeni pojistky po na gi milovane. Odporuenjeme SPJST poji gteni vgem, kteri se zajimaji o spolehli ye a dobre pojigteni.

S br. a sesterskYm poalravem, Anna Kruse, dcera.

Mary Kohut, dcera.

Frank J. Kadleeek, syn. ) • 4, RESOLUCE SOUSTRASTI.

My, nine podepsany resolueni vYbor du Cis. 50. v El CaMpo, Tex., timto projevujeme, uptimne citenou soustrast todinam po zeuarelYch bratrich Gus. Ustynika a Juliuse Ustynika, pokrevnich bratrich, kteri se odebrali do toho neznama v kratkem Case trech tYdnft za sebou.

Oba byli dlouholetYrni deny na gi Jednoty a na geho radu.

ZesnulYm budiZ zeme lehka a Best je jich pamatce!

Josef Peterka, Frank Dressier, Josef Barto g, resolueni vybor. ) • 4 • ( RESOLUCE SOUSTRASTI.

My, niZepodepsanY resoluoni vYbor du Bratrske Spojeni 'Oslo 128. v Mart, Tex., projevujeme jmenem radu uprimne citenou soustrast pozilstale rodine nad ztratou jejich otce a manZela Josef Vann,

ktery zemtel dne 13. ledna ye Waco v ne-mocniei ye stari 53 rokti a pohrben byl 15. ledna na katolickem hrbitove ye Waco. Vime, mill pozristali, ze vase ztrata je velikd, ale budiZ vam Utechou, ze my, bratri a sestry radu soucitime s vami ye vagem zarmutku. ZesnulY at' odpoeiva, v pokoji.

Frank Vanek, Louise Vanek, John Jureeka, resolueni vYbor. )•4*(

ktera dokonala svoji pozemskou pout' due 6. ledna 1949 ye stun 92 let.

Zesnula byla dlouholetou elenkyni nag eho 'Mat a vkly sve povinnosti spravne zapravovala.

Vime, pozustald rodino, ze jste se teZko loueili s • vagi. milovanou. BudiZ vgak ritechou, ze my soucitime s vami ten vas zarmutek.

Zesnula sestra , at' odpoeiva v pokoji a Cest budiZ jeji pdmatce.

Dano v Cyclone, Tex., due 14. ledna 4949.

Dallas, Texas.

Chas. Navratil, F. J. Marek, Ben 2abSestry a bratri! Nezapomerite, ze v neelk, resolueni vYbor. deli dne 23. t. m. kond se vYroeni schrize ) • 4, • ( Sokolske Zupy JiZni v 10. hod. rano v dal-, PROJEV SOUSTRASTI. laske Sokolovne, a komu je jen trochu My, niZepsanY resolueni vYbor radu Cis. moZno a ma jen gpetku porozumeni pro 138. v Ganado, Tex., timto projevujeme ty nage snahy, tak necht' se k teto jmenem radu uprimne citenou soustrast Zite porade dostavi. pozilstale rodine nad ztratou jejich manSpoleeny obed priprave dallaske sestry Zela, otce dedeeka a na geho spolubratra a yeeer pak po schazi bude Prijemne poV. L. Kahanek, baveni. Na shledanou! ktery zemrel dne 23. prosince ve staff 55 Ludva 0. Ho gek, jednatel. let a byl pohtben za velke neasti pratel a znamYch. Vime, pozfistala zarmoucena V Soustati pripada jeden automobil na rodino, ze teZce nesete ztratu va geho mi- kaZde 4 osoby, Rusku na 70 lidi, ye.

Mho, ale budi2 varn atechou, ze i my, bra- Francii na 25, v Anglii na 17 a v 6ine na. tri a sestry radu soucitime s vami ye va- 15,367 lidi.

Sokolski HIIdka

v

Stezkarni dejin SPJST DEJINY EAUU COLUMBUS, 0. S. 58.

1

® VENZT, TENLite)

$100.00 a pritomne zbkva v pokladne $468.07.

U vojska slouzili v posledni valce od nageho radu nasledujici: Ervin Chumchal; Albert Chumchal, John Kosik, Linhart 8vec, Eugene Matula, Rudolf Matula, Lee Roy Macha, Leo B. Matu gek, Julius M. Matugek, Anton Mihna, Alvin Mihna, Julius Matula ml., Charles 8ablatura ml., Vladislav Syblik, Clayton Walters.

1:Trednici, kteri zastavali riane trady dele neZ 10 let jsou: br. Louis Matugek einnYm arednikem po 20 let a dluZno podotknout, Ze je gte je predsedou, aekoliv stari pres 80 rokil; A. L. Matu gek rtizne idady po 33 rokti, zemtelY br. Frank Bueek 15 rokti, Rudolf Matu gek 33 rokii. je maliekost zastaval to nejpohodlnejgr ireetnictvi po 25 rokii, pied tim u radu Nova Vlast cis. 37. jsem ptistoupil v kijnu 1910 a v prosinci mne zvolili za pokladnika a fu hodnost jsem zastaval 10 let as jsem prestoupil zde v Hungerford. Mimo aradovani vkly jsem hledel promluvit a ziskat pro na gi Jednotu elena a zvla gt' v roku 1937 mourn prieinenim a br. 8enkytika zapsano, nemylim-li se, 30 el4ntir k nagem uradu Cis. 58. Roku 1940 zvolili mne zapisovatelem, kterouZ praci konam podnes. Dle mYch zaznamil prodal jsem 68 pojistek dospelYm a 52 v Detskem oddeleni. trad aeetnika jsem prestal r. 1945 a zvolen byl mistoptedsedou. Nechci se chvalit s mojim prieinenim, ale toto vysvetluje co dobra, yule dokak, ma-li elen zajern o svuj spolek.

Chci jegte pripomenout a,spon zkracene ty nage nejhodnej gi eleny a tu test yam tem, co jsou stoprocentne 'deny na geho radu Columbus Cis. 58. Jmenuji k vial nedostatku easu jen hlavu rodiny, budou to tatove a rnatky mi to odpusti, prosim!

Dle seznamu na knihach certifikatri jsou to nasledujici: Karel S. Bollom, Ering Bueek, P. V. Chumchal, Robert F. Freed, Chas. Gavranovie, Joe M. Hlavinka, Paul Kosik, Raymond Machaeek, Louis Matu gek, A. L. Matugek Ed. J. 8abrkila, Adolf G. 8abrkila, Frank J. 8ablatura, Anton A. 8abrhila, Frank Syblik, Ladislavi Syblik, Ed Urbanek.

Tedy mane dohromady 18 rodin, nektere s pokhnanYm poetem ditek a lituji, Ze nam nebylo mono jejich jmena napsat, ale s tak malou pomoci jsme udelali co jsme mohli. Ov gem nekdo si rekne, to toho je, ale kdo tomu rozumi jinak na to hledi. Koneim tu moji Skrabaninu a preji nagi Jednote mnoho zdaru.

Ostoja Muniza, zapisovatel.

Adolf G. Sa,br gula, tajemnik. ) • 4, • (

✓ roku 1905 zde v Hungerford prieinenim br. J. J. Kozelskiho od radu cis. 30., ktery se dohodnul se zdejAimi osadniky a sousedy: br. Jos. Rod s manklkou od 43., br. Louis Matu g ek s manZelkou od 50., br. Adolf Sikora od radii eis. 28., br.

Fred Paull od radu cis. 50., zaloZili s povolenirn Hlavniho radu novY rad pode jrnenem Columbus eis. 58. Za nove eleny pri zakladani ziskali nasledujici: Ignac Foitik, Frank Budek, Jos. Holeak, Anaka Bueek, Frantigka Holeak, Filip Chumchal, Karel Bueek, Fred Paull, Marie Bueek a Frank Holeak. kád uvedl br. J. R. Kubena,, tajemnik Hi. radu dne 16. oervence roku 1905. za pritomnosti shora jmenovanYch. Za aredniky byli zvoleni: Predseda Frank Bueek, tajemnik Filip Chumchal, Uretnik Frank Holeak, pokladnik Karel Bueek, dozorce Jos. Holeak, pravoclei Ignac Fojtik, stra y Fred Paull.

Ujednano schtize poradat kaZdou druhou nedeli v mesici. ✓ prvnim desetiletem pilsobeni staly se nasledujici zmeny: Pristoupili novi elenove obeho pohlavi, celkem 38, prestoupili k jinYna tadtim obeli() pohlavi, celkem 17, vyloueeno obeli() pohlavi 6 dent', zeIntel° teZ 6 elenti. V ra,clove pokladne zbyl schodek v obnosu $2.05.

Druhe desetilete pilsobeni: Noveho elestva ptibylo obeli° pohlavi 31 elent, prestoupili k jinYm radrim obeho pohlavi 6 elentt. Vyloueeno za tu samou dobu 8 eleZeITIITIO clenu obeho pohlavi 3. V pokladne radu zbylo na hotovosti celkem $344.35.

Treti desetilete ptisobeni: Noveho Menstva prijato obeho pohlavi 10 Menu. Prestoupili k jinym radrim obeho pohlavi 2 eleni. Vyloueeno a odstoupilo elenn obeho pohlavi 6. Zemrelo za jistou dobu elenn obeho pohlavi 3. V pokladne zbylo celkem $199.32.

Utvrte desetilete prisobeni: NovYch prijato celkem 96. Odstoupli a vyloueeni celkem 8 elenti. Prestoupilo k jinYm radtiun celkem 1. Zemkelo obeho pohlavi celkem 6 elenti.

Dne 3. rijna 1937 byl zalokn DetskY odbor prieinenim, br. Ignace 8enkytika co zapisovatele a prijato 14 deti na doeasne pojigteni. ✓ radove pokladne na hotovosti bylo celkem $661.79.

Zaeatek patella desetileteho pilsobeni: NovYch dospelYch elena prijato 10. Del BAD NO14Z" TABOR, CIS. 17.

Zalolen v Novem 'Mote, asi 3 mile vYsky odbor 4 el. Celkem rnarne dospelYch elenft 116.-V Detskem oddeleni 61 Olean. chodne od Caldwell. Zakladajicicla elena muZskeho pohlavi bylo 52. Dosud Zijicich Celkem 177 elenti.

Mame zakoupeno 4 vladni bondy po jest 8 Menu, ale jenom 5 elenu ZivYch pa-

Ve strectu, dne 19. ledna 1949. tri dosud k domacimu radu, 3 eleni patri k jinYm radrim. Rad se schazel v sini CS PS, ale za kratky eas vykoupil polovic podilu sine za $300.00 i se 2 akry pozemku.

Pak rad prikoupil 2 akry pozemku pro parkovani kar od br. Jos. N. Vavra za $200.00, zrovna naproti. V roce 1906 stara sin shorela a oba spolky dohromady postavily nynej gi sin. Add 610, pies 600 dospelYcla dent" a pies 100 v Detskem oddeleni. Mame eleny po celem Texasu. Nekolik Menu bydli v Chicagu, v Kalifornii a v Baltimore. Add porada dvakrat za mesic taneeni zabavy. Drive poradal divadelni hry, ale ted' 11.2 vice ne. Schnze se konaji vkly druhou nedeli v mesici odpoledrie.

J. N. Vavra. ) ♦ ♦( HISTORIE RADII VESIVIiR, tiS. 61.

Rad Vesmir Cis. 61. v Poth, Texas, uveden byl do Jednoty dne 26. listopadu 1905 v dome Frank a Anna Zidek.

Hlavni rad zastupoval tajemnik br. J. R. Kubena. Zakladajicimi eleny byli a sicc novi: Frank E. 2idek, Anna Zidek, Antorn M. 2idek, Ferdinand Baro g, Stepan Schwertlich, Paul Mereeka, Josef Svoboda a Frantigka Svoboda.

S prestupnimi listinami se prihlasili od radu Pokrok Moultonu 'Cis. 27.: Anton Svoboda, Veronika Svoboda, Jan Svoboda, Josef Svoboda a Valentin LichnovskY. Od radu Prapor Svobody Cis. 8.: Karel Svoboda a Marie Svoboda.

Prvni idednici radti Vesmir byli: piedseda Anton Svoboda, mistopredseda Jos. Svoboda st., dozorce Karel Svoboda, taj.

Valentin LichnovskY, neetnik Jan Svobocla, pokladnik Frank E. Z" idek, prinrodei Ant. M. 2idek, vnitrni stra y Ferdinand Barog, venkovni stra y Jos. Svoboda ml., nemocenskY vYbor: Stepan Schwertlich, Frank E. 2" idek a Valentin LichnovskY; neetni ,vYbor: Valentin Lichnovsky, Stepan Schwertlich a Ant. M. 2" idek; drivernik Anton Svoboda, zpravodaj Karel Svoboda.

Zeinreli elenove u radu Vesmir jsou bratti: Jan Bohae, 8tepan Kadleeek, Adam Zavoda, Karel Havel, Alois Mariak, Jan Hoeek, Jakub Vincik, Stepan Schwert lich, Jan 2idek a Frank Vontur.

Sestry: Marie Svoboda, Karolina Mereeka, Marie Vincik a 2ofie Ad. Mieulka, taj.

DEJINY ItADU LASKAVOST, CIS. 70.

KdyZ jsme se pristehovali do okresu Fort Bend z okresu Waller roku 1903, br.

Jos. Waleik a J. J. Zemanek, byli jsme prvni elenove nagi Jednoty v teto nove krajine. Byli jsme zakladajici elenove du Moravan els. 42. Krajina zdej gi tehdy byla ridce obydlena a na gi narodnosti zde tehdy bylo jen asi osm rodin. Tak nebylo moZne lined zaloZit novY rad, ale piece jsme ziskali dva nove eleny pro na gi Jednotu, Toma ge Kolaj a Jana Dubeaka, a v

17e sttedu, dne

ledna 1949.

7tSTNIX—

T.EXAS

prosinci 1903 jsme s nimi jeli na voze 50 Zemanka, ktery Pada povolil, dokud ona mil do, schtize k jejich uvedeni do tadu budova bade tam stat, misto pro sin proMoravan. Obetovali jsme na to 3 dny Ca- riajat za $1.00 ran& Pak vybor vypracosa. V 1905 se zde ptistehoval z Waller Co. val plan na, onu sin za pomoci br. Fr. Pranyni zesnuly br. Jos. Mikeska, velmi do- satika, ktera byla v rozmeru 34x56, a stabrY narodni pracovnik. Tehdy zde moll vebni dtevo na onu sin melo stat $557.71. jednatele pozemkovY "boom", take V praviclelne schazi due 11. eervence bylo kratke dobe se sem ptistehovalo asi 30 ro- usneseno, by se se stavbou zaealo &lye sin nagi narodnosti, mezi nimi bylo neko- net se zaene bavina sbirat. Dovoz dteva a Ilk nagi Jednoty. KdyZ jsme se se- praci meli obstarat spolkovi bratti, dle tak jsme pracovali o zaloleni )2sne geni v one schtizi. Dtevo bylo dovezenoveho tadu SPJST. 0 vanocich 1906 jsme no v nekolika malo dnech, a pracovali MCA SClitiZi ve ktere br. Jos. Mikeska pti- vgiehni s velkou ochotou, aby sin byla co tointlYm yysvetlil vYhody na gi Jednoty a nejdtive hotova. Dne 21. eervence byla bylo usne geno zaloZit novY tad. Br. J. J. kostra budovy hotova, jen krovy davat, Zemanek dopsal na Hlavni titadovnu o kdy2 phigla ona velka boute, ktere nadesvoleni k zaloleni noveho tadu. lala v celern ptimoti mnoho gkody jak na Tedy 3. anora 1907 jsme se sjeli v gich- nrodach tak i na budovach, a z na gi prace ni, jak novi tak i elenove s ptestupnimi na na gi sini byla jen hromada polamanelistinami od pnYch tada u bratra Josefa ho dteva, a k tomu arody znieene a buWaleika a zaloZili prvni tad v okresu Fort dovy po gkozene. Nebylo se tedy eemu diBend, ktery na navrh br. Jana Sitty byl vit, Ze innohYni br. ptechazela chat' znopojmenovan tad Laskayost cis. 70. Zakla- vu stavit sin, neb mel kaZdY se sebou co dajicimi eleny byli: Frank Matula, Anna clelat. Ale well jsme a na geho tadu tehdy Matula, Jan Kanak, Johanna Kanak, Jos. nekolik obeta-vYch bratrti, jak br. Jan SitFojtik, AneZka Fojtik, Jan Palat, Johana ta st. a Jos. Michalec a jini, kteti nechali Palat, Franti gka Zemanek, Anna Zema- sve stat a pustili se znovu do stavby. A nek, Rosi Zemanek, Rozi Kolaja, Rozi Val- tab ptes v gechny ptekaZky zati elk, Anna Sitta, Anna Spevak, Anna. Ho- 1909 konal na g tad svoji pravidelnou ly a Karel Drab, celkem 17 novYch Mena. schtizi ye sve nove sini. Tato sin byla po DotyenY tad byl uveden do Jednoty br. dlouhou dobu sttediskem narodniho ZiJos. Mikeskou za pornoci br. Jana Hlucha- vota zdej gich obeanti. Br. Jos. Mikeska ne co dozorce a Jana PMMika, pravoclei zaloZil a vetiginoti vyueil 9-elennou kapelu na dechove nastroje, ktera hravala na a J. J. Zemanek, tajemnik.

Po uvedeni se ptihlasili nasledujici br. vgech zabavach a slavnostech. Potadaly a ses. s ,ptestupnimi listinami od tacit( se ptedna g ky jak narodni tak politicks: Moravan Cis. 42.: Josef Mikeska, Rozi Mi- Mimo jine mel v ni ptednag ku cestovael keska, Jos. Valeik, J. J. Zemanek, Tomas Vraz a prof. Vojta Bene g . V roku 1912 byKolaja a Jan Dubeak; od taciu Nova Vlast la zde zalotena Sokoiska Jednota Jan ACis. 37.: Frank 8 c.Mik, Rost Sefeik, Karel mos KomenskY. Na g tad Laskavost teto Rippel, John Katej, Mary MAO, Ludvik jcdnote vy gel na pomoc v gim moZnYm a Gajdog ik, Frank Kolat, Karel Meyer a proptijeil ji sin jak ku cvieeni tak ku Helena Meyer; od hada Cis. 46.: Karel schazim a ptedna gkam upine zdarma.

Suchma; ad hadu Velehrad Cis. 19.: Jan Take jsme meli letni Ceskou gkolu, ktera Battik a Anna Batik; od hada Svetlo Cis. yykonala mnoho dobra, neb vim o nanohych co se nautili dosti dobte eesky Gist 38.: Josef IVIichalec a Marie Michalec. fItedniei pro rok 1907 byli nasledujici a plat v teto gkole.

V imoru roku 1930 zde zaeali vymetobratti: Jos. Mikeska ptedseda, Jos. Michalec dozorce, J. J. Zemanek taj., Frank vat pro drahn Santa Fe a vymerili to phiSelfMk aeetnik, Jos. Valeik pokladnik, Ka- mo pies nasi sin. Po delgi debate bylo urel Drab pra yodai, Jan Faint vnittni straZ sneg eno siii prodat. Br. Tom Kolaja podal a Jan Dubeak venkovni straZ; neetni vy- 1 nejNyggi nabidku $200.00 a draha nam Jan Batak, Frank Matula a Jan Pti- data $250.00 co od gkdne. Po delgim uvalolueik; Jos. Mikeska vyslanec do sjezdu. yarn se elenove usnesli novou sin nestaSchtze jsme konali vet ginou y e gkole a- I vit, ponevadZ v dobe od 1909 do 1930 byly nebo v dome nektereho bratra. postaveny tti velke sine ye vzdalenosti Ve schazi dne 13. eervna 1909 byl podan tti, etytech a gesti mil. Na navrh br. Tom navrh na postaveni sine br. ptedsedou Kolaje, jsme pronajall sin br. Rudolfa Jos. Mikeskou. Po clerk debate byl zvolen Fosse a tam schtize potadali. V bteznu YYbor na vypracovani Warm, vybrani mi- 1940 tad P. B. Zdrabek cis. 112. koupil osta, a vynajit, kde by se dostalo dtevo za nu sin ye ktere jsme konali schaze do nejmirnej gi cenu. Na onom vYbote byli konce roku 1944, pak nam byla nabidnuzvoleni: Jan Batak, Frank Sefeik, Jos. Mi- ta atulna sin tadu Rozkvet RtZe Cis. 81., chalec, Jos. Valeik a Jan Sitta. Dne 27. kde, nyni schtize koname. Behem Casa se eeryna byla svolana mimotadna, schtize, nam odstehmalo mnoho einnYch a obeye ktere podal vYbor svou zpravu. tavych olenti i s rodinami. Br. Pkilueik Misto pro budovy, jicht bylo nekolik nam odjel at do Buhl, Idaho, ale nezanavrteno, bylo vybrano na fume br. J. J. pomina na nas a obeas nam po gle po-

Strana 11 1 zdra y . Pak John Huff, Jos. Zemanek, Jon. Dedek, Louis Skrabanek s rodinami se odstehovali do okresu Matagorda, kdet pomohll zaloZit velmi Cluny tad Elmaton Cis. 148. A ted' mame velky poeet elenn rortrou genYch pa mnoha statech.

Kdy2 tak jeden phemita ty stare tadoye zaznamy, tu east°, velmi dasto zi na jmena obetavYch a horlivYch spolkovYch pracovnikii, kteti nam ode gli tans odkud se jit vice nevrati, kterYm nebylo doptano videti koneenY vYsledek jejich obetave prace a ji se pote giti. Odegli, ale dilo jejich Zije a roste dale, jest ho videt v peknych farmach, vYstavnYch sinich a kostelieh. Tam kde pied 40 lety byly neptehledne prerie po kterYch se prohanel polodivoky dobytek, jsou dnes injodna pole, kde dtive byly jen klikate stezky, ktere vedly z jednoho velkeho pastevniku do druheho, jsou dnes cementove a Sterkove cesty. To vge jsou vysledky jejich mozolne prace.

Nasledujici bratti sloutili v branne moci SpojenYch statu v druhe svetove valce: Frank L. Batak, Ernest Huff, Shirley LaZa, Jos. Malae, Odell Joe Michalec. Richard Orsak, Alfons Orsak, Henry A. Schonest, Emil Silhavy, Ludvik Silhavy, Rober J. SpurnY, Johnny J. E. Zemanek, Wm. C. Zemanek, Albert Zubik. Celkem 14 Clem, z nichZ Alfons Orsak poloZil svaj mlady Zivot za vlast, podnul v boji nekde v Italii. Nag tad byl po nejaky ea,s pronasledovan tu nenProsnou smrti, v necelYch 2 letecli ztratili jsme 5 bratril. 3 nam odegli nasledkem automobilovYch negtesti, jednoho ma na svedomi Hitler( jestli on totit jake svedomi mei) a jeden nam odegel nahie, byv ra,nen mrtvici.

Ze zakladajicich elenti ta,clu Laskavost, jab novYch tak i tech jiZ phi jeho zaloleni ptistoupili s ptestupnimi listina,mi, dosad mame v nagich tadach nasledujici bratry a sestry: Jan Ptilueik, Marie PHWelk, J. J. Zemanek, Toma g Kolaja, Rozina Kolaja, Fr. Sefeik, Helena Meyer a Rozi Zemanek, ktera se pozdeji provdala. za Vaclava Wernera a tim do na geho tadu ziskala jednoho z nagich nejobetavejgich spolkovYch pracovnika.

Protidly ty prvni Lady tech na gich zakladatelii, mnozi se odstehovali a porno.hall zaloZit jine tady v okoli a mnozi, jak jiZ bylo podotknuto, spi spankem spravedlivYch. Shora jmenovani bratti a sestry jsou vgichni hogi a divky ye veku, kdy vlasy kvetou stfibrnou barvou, oni fSichni jsou pry na odpoeinku, ale nav gtivte je a maZete na to vsadit 10 proti jednomu, je najdete pilne zamestnani neeim, na co jim jests zdravi a sily staei.

V srpnu 1946 mei tad Laskavost s fadern Rozkyet Raze spoleenou schtizi a svaainu.

Phi -Leto svaeine br. J. R. Vilt mel kra.tgi tee o raznYch easovYch otazkach, na konec se Zertem prohlasil za tlampaee a navrhoval, by se oba batty spojily v jeden

J Byl za to odmene bouii potlesku, ale rnyglenka tak Zertovne prednesent se ujala a ye spoleene schuzi dne 9. tinora 1947 byly rady Laskavost a RozkvetZe bratrem Edw. L. Markem sloueeny. Nov tad nese jmeno Needville dis. 81. Tim z radoveho adresare Jednoty vypadly jmena dvou prvnich radii okresu Ft. Bend, lee dilo jet tyto dva rady vedly 40 let, bude naddle pokraeovat.

Sepsali J. J. Zemanek a Thos. Kolaja. ) • 4. e ZALOZENI HADU POKROK JIHU, C. 72.

vkiDTINIK—WEST,J.LX.113

rozhodnuto rozebrati starou sin a pastaviti Narodni sin, by vyhovela v gem polada.vktim vet gi osady jako Cameron a Marak. Siri jest rizena narodnim duchem a vyhovuje vgem schtzim a zabavam. Dr2iteli akcii jsou krajane z okoli Cameron a Marak.

Nag fad Pokrok Jihu pokraduje zdarne kupredu. Nyni mame 97 elenti, 55 muMi, 40 Zen a 2 ditky.

Sepsal F. A. Marek. )

V CAMERON. TEL

DEJINY RADII ROZKVET RI4E, CIS. 81.

V NEEDVILLE, TEX.

V kijrm roku 1907 ve valne schnzi v Cameron spolku Svornost Jihu Cis. 15., pro dobro a pohodli elentt v okoli Cameron, Buckholts a Mara,k, bylo usne geno a rozhodnuto se rozdelit a my v Canieron jali jmeno Pokrok Jihu Cis. 72. Na rozdeleni byli ustano aeni: F. A. Marek, Julius Kebron a F. C. Mondrik. U Cis. 72. zUstalo 37 elenti a u Cis. 15. 25 elenti. Majetek k Cis. 72. $882.26 a k Cis. 15. $596.12. firednici pro rad Pokrok Jihu Cis. 72. byli zvoleni: Jos. Tomek predseda, R. J. Guzner dozorce, F. A. Marek tajemnik, Jos. Mondrik pokladnik, F. C. Mondrik neetnik, Matej Seveik prtivoclei, Vine Schiller straZce dveti. trednici radu Svornost Jihu cis. 15. byli zvoleni: Jos. Petrtj predseda, Stepan Svetlik mistopredseda, Stepan Sloydeek tajemnik, Jos. Mikeska pokladnik, Julius Kebrori neetni, Jan Svetlik, prilvodei, Jan Repa strake dveti.

K radu Pokrok Jihu Cis. 72. pristoupili nasledujici zakladajici Cleni a elenkyne: jos. Mondrik a manZelka, oba zasnuli, Jos. Tomek a manZelka, oba uZ zesnuli, F. A. Marek, F. C. Mondrik a manZelka, on zesnuly, Jos. Salad a manZelka, oba zesnuli, R. J. Guzner a manZelka, Matej Seveik, Vaclav Minakik, zesnuly, Jos. Ondrej a manZelka, on zesnuly, Paul Maly a manZelka, oba zesnuli, Jan Zilka, Anton Legovsky a manZelka, oba zasnuli, Jos. Matula, F. F. Mik, zesnuly, Ben Valka, zesnuly, Ignite Valka, zesnuly, Michal Matocha a manZelka, on zesnuly, Jan Jochec a manZelka, ona zesnuly, Vine Legikar, zesnuly, Frank Le govskY, Jos. Biskup, zesnuly, Frank Kolba, zesnuly, Frank Mik, zesnuly, Karel ParubskY, Jan Batla, zesnuly, Anton ZaleskY a manZelka, oba zesnli, M. VesmerovskY, zesnuly, Fr. Pueek, Jan Gurecky a manZelka, oba zasnuli, Frank Schiller, zesnuli, Martin Pavelek a manZelka, oba zesnuli, Jan El gik a manZelka, on zesnuly, Vine Schiller a manZelka, on zesnuly.

Nemaje mista pro konani schtizi, tedy v lad' 1909 jsrne se se gli v Mondrikove budove a zaloZili akeiovou spoleenost "Bohemian Hall" a postavili prozatim skromnou sin pro konani schuzi a zaba y. Ale jeliko2 sin byla malt, u2 nevyhovovala nasemu vzrustajicimu okoli, tedy na jare v roku 1929 byla svolana valna sclatize a

Napsal Josef Gritzman, Damon, Texas.

"I pricha2ely mi nazpet dnove predegli a leta davni."

Zalm LXXVII, 6.

Byl jsem ustanoven nagim radem, abych do slavnostniho Cisla Vestniku napsal dejiny jmenovaneho radu. Nebyl bych se podjal onoho ukolu, kdyby nebylo zapiskil hned od jeho zaloleni. Nevim jak v torn nevidanem spechu a eastYm meneni novot bude prijato popsani minulosti, kdyZ tak mnozi na v gechno stare radi ohrnuji svuj nos. Vgak kaale dejiny jsou jako zrcadlo, v nemZ vidime poettky, jak bylo Zapoliti tem, net vybudovali z malYch zadatkti dne gniho pokroku.

Zaloleni radu: Zaloleni a uvedeni radu se stab 25. Cervence roku 1909. Zakladajicirni Cleny byli: Frank Matula, Leo Peter, J. Kubo g, F. Kubog, Aug. Kubog, Alois Bosak, Karel Bareak, Jan Kubog a Frank Bosak. Oznaeeni mista bylo Rosenberg, Tex., nebot' tehdei g i tajemnik poStu tam odbiral, v gak na radost o zmenu mista u H. radu bylo povoleno nynej gi pilsobig to Needville, Ptivodne schtize poradany byly v proptijeene Akole, pak v domove br. Jana Lubojackeho a v obchodni mistnosti Ben Gajdogika. Potreba spolkove budovy se stavala vidy nutnej gi a proto byl v e'ervencove schtizi roku 1912 podan navrh, by pro rad byly od dr. W. 0. Cloud dva akry pozemku zakoupeny, na kterem by se spolkova budova mohia postaviti. Koupi sprosttedkoval br. Jan Ka gparek s pisatelem techto tadkti a po $60.00 za akr bylo vyplacene. Zkournani vYtahu vlastnictvi toho proved]. pravnik soudce br. C. H. C_hernosky.

Stavba budovy.

Stavbu budovy zapoeal br. Karel Matula v srpnu 1914 a ji g v zaki tehoZ roku schtize se konala v novem stanku. Vozeni stavebniho materialu se sdeastnili bratti: Jan Kag parek, Jan Petrasek, Josef Tejkl, Osvald Valka, Jakub Franek, Frank Hurta st., Josef Peeak, Frank Peter, Karel Matula, Josef Matula, Jan Kubo g a Frank Kubog.

Stavbu plotu provedli: Josef Tejkl, Jos. Gritzman, Frank Hurta st., Jan Kagparek a Anton Pe gak. Studni vyhotovil Jos. Gajdog ik, betonove a barevne prate proved].

Ve stredu, drie 19. ledna 1949. br. Alois L. LichnovskY. Okoli budovy bylo osazeno stinnYmi a okresnYmi stromy a kvetinami, ktere byly vysazeny naBledujicimi: Jan Ka gparek, Josef Gritzman, Karel Syptak, a sestra. Anna Franek. Po letech vzrostle aleje strom y v tipalu sluneenim skYtaji prijemnY stin. trednici byli: Pfedsedy: Frank Matula, Ka gPar Zatopek, Peter Horelica., Jan Ka gparek, Frank Hurta st., Osvald Valka, Jos. Baeica, Anton Pegak, Inocenc Pe gak, August Teykl a Josef VydZal. Tajemniky: Leo Peter, Josef Gritzman, Josef Pe gak, Arnold Franek, August Teykl a Inocene Pegak.

Ueetniky: Karel Bareak, Frank BrdeCko, Frank J. Hurta, Jan Koval, Frank Kostelnik, Karel Syptak, Adolf Matcek, Josef StraZnickY a Jan Hurta.

Pokladniky: Ka gpar Zatopek, Frank Brdeeko, Josef Pe gak, Josef Fojtik a W. Wojtek.

Zastupci do sjezdit byli: V. West, 1908, Frank Matula.

VI. Granger, 1912, Jan Kagparek.

VII. Galveston, 1916, Frank Kostelnik.

VIII. Schulenburg, 1920, Fr. Kostelnik.

IX. Houston, 1924, Jan Kagparek.

X. Temple, 1928, Josef Baoica.

XI. Ennis, 1932, Arnold Franek.

XII. East Bernard, 1936, Aug. Teykl.

XIII. Taylor, 1940, Josef Klinkovsky.

XIV. Corpus Christi, 1944, Aug. Teyjkj.

Prvni svetove valky srieastnili se tito bratti: Anton Jaltivka, Jan Kubo g, Albert Franek, Arnold Franek, Jan Hurta, Josef Hurta, Stanislav Slaealek a Martin t'astiaS7. / Do zbrane druhe svetove valky byli povolani od nageho radu nasledujiei: Cyril Fojtik, Frank Mikolag, Benjamin PeSek, Josef Pe gak, Willie Valka, Jan Valka., Ludvik Uherek a Adolf Uherek.

V eervnu roku 1938 na g fad oslavil diistojnYm zpusobem 291ete trvani radu, priktera prilaitosti hCast lidu byla 2admi nesnil, 2e toto okoli radove budovy ueini za dobu trvani takovy pokrok.

Postavenim Zelezniee a zvy gene betonove cesty, ktere vedou podel tadoveho majetku. Okoli jest nrodnt rovina, ktera, kaZdoroeni pohode vyda dobrou Uroclu.

Prieina slabe nav gtevy schtizi je novodoba doprava, kdy "na kridlech vetru" se jede do vzdalenYch mist, by obeznal se kaZdY s novYm okolim, nebo "nenasyti se oko hledenim", proto kaZdY specha nedelniho odpoledne do krajin a most jemu jegte neznamYch. )• ( i;AD DENNICE, C. 94., WHEELOCK, TEX. Rad byl zalolen 24. listopadu 1910 a staii byli jak nasleduje: Jan Sdasta, Vinc (skubal, Anna Skubal, A. B. Syptak, Frank Syptak, Pavel Syptak, Julia Syptak, Franti gka Nedbalek, Jan Nedbalek, Petrolina Mikulec, Pavel 1Vlikulec, A. C.

Ve stiedu, dne 19. ledna 1949.

Novosad, Karel Novosad, Rosalie Krenek.

— Novi zakladajici dein byli: John P. Dostal, Joe Mikulec, William P. Nedbalek, T. W. Matejka, Vlasta Novosad, Vincka Kopeaky, Celkem zakladajicich elenti bylo 20, a dnes za minulYch 36 let rname 117 Za ten samY eas jsme ztratili 31 Clara". Za nainulYch 36 let ziskali jsme 128 Za rad cis. 94.: J. J. Sdasta, predseda.

Joe Matejka, tajemnik.

• 4,s, VZPOW1iNKA NA BOtENU NEMCOVOU Kdyt jsem uverenil svtij elanek: Kdo zavinil predeasnou smrt BoSeny Nemcove, obdrSel jsem dopis prostepraSske eta naity pani A. Frohlichove, v nernS krome jineho napsala: "Jsem ji g stara Sena, ale vzpoininam si east() pii ka,Sdem duSevnim otresu na BoSerm Nemcovou a na pohnutY jeji Sivot. Znala jsem ji a milovala jsem ji od mladi. Bylo mi osm let, kdyS jsem prinesla domU Babieku a nahlas jsme ji weer stridave detli. Maminka byla z kraje BoSeny Nemcove a lieila nom give ona mista, kterd spisovatelka ve sve knize zobrazovala. Ona i my deti melt jsme BoSenu Nemcovou y e velike ticte. Tim vice nos dojimal jeji trpkY a smutny Sivot. Do nak rodiny chodila chuda aristokratka, stara sleona Schustlerova, dcera pardubickeho hejtniana. Men jsme ji radi, ale mrzelo pas, Se pro BoSenu Nemcovou nemela pochopeni. Schustlerova znala Nemcovou osobne, a odsuzovala ji zvlate proto, ze nosila rortrhane boty, ba i pundochy, kekla ml jed nou, Se pro praSskou tehdejSi smetanku Nerricova, nic neznamenala. A piece jakY meta pohreb a jak tato vYbrana, spolednost pak odsuzovala ty, kteri byli vyhlednuti za vinniky jejiho utrpeni i bidy."

Tato prosta a jasna slova inteligentni Ceske Seny z lidu nezasluhuji si, aby zapadla v ramci soukromeho dopisu, jimS etenar reaguje na oSehavy narodne kulturni problem jsou svedectvim, jak vYznam, nikoliv jen umeleckY, nYbr2 i lidsky, prisluSel vlivu BoSeny Nemcove na nej.§irk vrstvy. To, Se Babieka Nemcove, stala se pro deti i rodiee obdobnYm jako kdysi bible, povySuje tento nejslavnejSi odkaz slavne Ceske Zany k hranici duchovniho narodniho mythu. Babieka BoSeny Nemcove domaci rodinnou eitankou, zakladnou pro vytvoreni zdrave lido ye filosofie, cestou k opravdove a prirosane zboSnosti i nejpristupnejAim vzorem a prikladern skutedneho klasickeho umeni, ktere nikdy nazastara a jemuS zlidoveni neubere prune na vYznamu. Je to aS podivuhodne, jak kniha, vznikajici za eernYch a chmurnYch Sivotnich civil, Asa, a Will Sivotnimi klady a vrouci laskou k Bohn, prirode, eloveku a Si-

IltSTN IC— WEST, TEXAS votu.

Rtizne klepy a klipky, ktere kolovaly za Sivota i po smrti Nemcove o jejim sou kromi, pinily programy rtiznYch spoledenskYch schtizek a kavovYch spolednosti, jim2 se Nemcova y e vedne pa,rodii ze srdce, uprimne a bez nenavisti vysmala.

PraSska smetanka se bavila romantickYin Sivotem Nemcove, nejSirSi vrstvy dove uchvacovalo vSak jeji dila. Na hope SIodolibe pitvana, dole vSak milovana a ctena, doekala se slavy, jeS zastiriujemnolia domacich korunovanYch hlay.

Nemcovou miluji &Ai a cti ji jejich rodide a ueitele. To Se dnes neni jiste jedineho eloveka, kterY by nevedel, kdo je to BaSena Nemcova, anebo kterY by od ni nic neeetl, povyalje narod jako celek na znadnY stupen kulturni vyspelosti, dokazuje v:Sak i to, co pro tento svilj na,rod Nerricovii vykonala a co milSe dati jedinee po strance duchovni celku, na clan' a horouci viru v Sivot ,v praci a v dobrY zdar aye veal.

V onom zrninenem elanku jsem se zastal litomySlskeho knihtiskare, Augusty a ocitoval jsem ty, kteri prvni odvratili zaludne obialoby od tohoto chudeho a zadluSeneho knihtiskare a spravedlive uvalili hlavni vinu prove na ony obvinujici, kteri Nemcovou neprijimali, stranili se ji, neVaSili si ji a pohrdali jejim zjevem lidskYm i umeleckYm. Zminim se pozdeji i o PrantiSku Nerncovi, manaeli teto slavne a krasne Zany, kterY je onim druhYm vinniketh, jen se eini odpovedny za veci ; ktere byly :bine mimo jeho dosah. Dues bych chtel jen jeSte poukazat na lidskou, spoledenskou, aenskou i uineleckou stranku prilkopnickeho zjevu 13oleny nebot' tato sloSka osobnosti Nemcove bYva east() pomijend.

Vychova,na v tradici SenskYch emancipadnich ,snah, jak je hlasala Magdalena Dobromila Rettigova, vybojovala sally 'Ceske Send y e spoleenosti docela nove a jine misto. Po strance literarni nebala se sahnout do spoledenske soudasnosti a vynesti literarni typy i ze sveta vydedenztracenca a tech, o nichS se nemluvi Jako elovek nebala se jit smele a vytrvale proti produ a nedala se zastraSit ani hrozbami, ani Salobarni. Chapeme, ae tak prevratnY zjev a obrodnY jeho pkinos draSdil a burcoval onu vyssi spoleeenskou tridu, vidy vice mane inklinujici k pohodlnemn konservatismu.

BP. ) 4,

Strana 71,3 1. Vypravite rada svemu muSi o cech, o nich2 vita, Se ho nezajimaji, jen proto, Se vas to bavi?

2. Ignorujete jeho eventualni poznCm-. ky k donaacnosti, i kdyS jsou \Tacna?

3. Rada shledate i v jeho Cobra mine,iych slovech nejakY vedlejSi, neprijemny 4. Zapomenete nikdy na jeho narozeiiny svatek?

5. Alluvite pied cletmi o otci tak, aby bylo patrno, Se hlavni slovo mate vkly pry?

6. Jste posedla chorobnou Sarlivosti a vidite v kaSdem jeho pohybu ei posunku znamky nevery?

7. Davate mu pri kaSde prileSitosti na jevo, 2e jeho ,chovani je nemOSne? 8. Kritisujete -jeho chyby a nedostatky pied znamYmi? 6-8 zapornYch odpovedi vam davd skvele vysvecideni. Zasloutite si, aby i vas muS se k vain choval bezvacIne, 3-5 "rte" tvori prtimer a zaroven je varovnYm znamenim, abyste brzy neklesla na itraven Sen Mere : napoditaji mene neS 3 zaporne ocipovedi. To je pak dUkazem, Se by si vas manSel mohl vskutku opravnene steSovat. ) • 4, e Bude vydan novotisk Maclean. — Ministerstvo post vyda, k 18. prosinci, k 30. vYrodi prvni Cs. poStovni znamky, novotisk prvni Cs. poStovni znamky, petihaletovYch Hradean. Novotisk jez pilvodnich mecienych desek v barve svetle zelene.

Bude se prodavat jen y e stoznamkovYch listech za 100 Kes. Novotisky nemaji poStovni platnost. ) 4, e MALINY Nit 61. ROVNOBE&E

V okoli sibirskeho mesta Krasnojarska, ktere leSi na race Jeniseji, nebylo pied 30 lety jed.ineho ovoeneho sadu. Ovocne stro my byly zde vzacnosti. SlibnY rozvoj sadarstvi zaeal zde teprve za sovetske vlady. KraSnojarskY kraj- ma nyni 2.268 ha ovocnYch sadu, ktere prinaSeji kolchozni ktim.i znaenY d.achod. V surovem hakaskem kraji, kterY drive nepoznal pro nepriznive, podnebi ani zernedelstvi, je nyni 525 ha ovocnYch sada. Jahody, mainly a dernY rybiz dozravaji nyni dokonce v okoli Usti reky Jeniseje a Stredni Tungitsky, tedy.na 61 rovnabece. ) ♦ 4' ♦ DE St PRO NVGEV JAK SE CHOVATE K MANiELOVI IzraelskY statni meteorologickY Ustav Velka pozornost se vldycky venuje to- pripravuje pokusy pro uskuteeneni umemu, jak se chova muS ke sve Serie, jak leho deAte v obiasti Negetu. Negev je z je celkove 'atd. Dnes vAak stavime zrcadlo Velke easti pouai, a Sidovske zemedelske yam samotnYm, mile etenarky, abyste si osady tarn trpi nedostatkem vlahy. Izrapodle neho °verily, zda jste skuteene tak anti meteorologove vyuSili zkuSenosti bez chyby, jak se treba mnohdy domni- umelYm deStern v Australii a upravil chevate. Odpovezte tecly uprimne na naS'e micke prostredky pro rozbijeni mrakil pro otazky. potteby palestinskebo podnebi.

Strana 14

y ESTNIX— WEST, TEXAS

TexaskSi VI-astenec Jos. Brezaeek (Pokraeovani.)

Jeden tako y Y otroka,r, AmeriCan, kterY bydlil nedaleko nag i farmy, drtel pies sto otrokti na sve plantati. Byl to surovec, jernut se tyranstvi zraeilo v oeich, a take se ,sy ymi otroky zachatel hu ge netli se psy, jicht choval na plantati velkou spou stu.

Nevim, z jake prieiny jeden z otrokii (eernochii) mu pri priletitosti utekl. Kdyt se o tom majitel dovedel ; vzal pugku asi tucet dobre vycvieenYch slidicich psti a asi deseti jinYm otroktim rozk.azal, aby se k nemu pridali, a vsednuY ge na kone, jali se eernocha stihati. Potkal jsem je na teto honbe nedaleko na gi farmy. Zastavili rime a ptali se, zda jsem tudy nevidel utikat Cernocha.Odpovedel jsem, ze nikoli, ale bray pote jit mu byli na stope , a netrvalo diouho, kdyl na gli ute&nee schouleneho pod skalou v lese.

Kdyt psi dobehli k Cernochovi, jali se jej trhat, a kdyb je pan milostive odvolal, mel otrok rortrtenou spodni Cast tela tak tebee, ze mu vnitinosti vyhtezly. To vgak nepohnulo bileho otrokare k ale hodil zbehu na krk las°, privaaal si je k sedlu a vice vlekl netli vedl otroka zpet na farmu. Kdyt jsem prtivod opetne potkal, vide' jsem, jak si negt'astnik jednou rukou pridrtoval provaz na krku, druhou vnitknosti, zanechavaje za sebou .silnou stopu krve. Tak jej privedl na privazal k stromu, a da y do rukou nejsilnej gich otrokti karabdee, porueil jim uteeence tlouci a v gem ostatnim eernochtim obstoupili a prihliteti divadlu, aby jim pre gla chut' k podobnYm tamerum. Shad mel v zameru &mocha k smrti dotlouci, kdyby manbelka otrokarova byla se nahodou nevratila z mesteeka. Spatriv gi toto zvireci poeinani manzastala se ubotaka, kterY jit pod ranami do bezvedomi klesl, ujala se ho a obvazavgi mu rally, tak mu aivot zachtanila.

Po Case jsem se se gel s onim eernochem, byl jit vyhojen a ukazoval mi hroznou jizvu na tivote. Za,nedlouho potom jsem se dovedel, z,e eernoch ten °pet prchl i se svou milenkou, ale to byl chytrej gi; namazali si nohy krayskYm lejnem, aby psi jejich stopu nemohli vypatrati. Usporadan byl novY hon, kterY trval mnohem dole netli prvni, ale tento krate se jim nepodatilo zbeha 'valeta.

Vedel jsem, to se skrYvali rely tyden, dokud honba trvala, na fume jednoho C' echa.

Po zvoleni Abrahama Lincolna, za presidenta S-pojenYch state v roce 1860 na-

stala v statech jitnich velka nevole, nebot' se y odel°, to novY president jest odpiircem otrokarstvi, a otrokarske staty se pripravovaly k odtrteni se od Unie.

Tet Texas prese v gechno varovani sveho vYteeneho poiitika Sam Houtstona se phdal k °nen po ystaleckVin stattim a jit roku 1861 prijal zakonodarnY sbor v itnorovern sezeni usneseni jimt tento stat byl prohla gen za nezavislY na 'ChM — za stat konfecieraeni ClechetnY vlastenec HoustorntehdejSi guverner statu, kdyt chtil se tie doby a motny bratrovratednY bes, protestoval silne proti tomuto usneseni, varoval svuj lid, ale marne. Jeho hlas zanikl ye zmatku politickem a v sobeckYch zajrnech jednotlivcu, zvlagte, eetnYch a mocnYch tehdy obyvatelfi 0trokara, kteri citili, ze beti o \jejicch vYnosne tivabyti, a byli odhodlani podniknouti vgechno, aby nemohli bYti zbaveni sveho tiveho majetku, sveho (Taleho bohatstvi.

Nechte se zproneveriti svYm zasadam, Houston se vzdal iiradu a na jeho misto byl zvolen dosavadni namestek Edvard Clark — zurivY zastance otrokarstvi. Ten vydal ihned narizeni ke sbirani a trizovain armady; stat byl rozdelen na vojenske, obvody, z nicht, kaadY dostal sveho prevost-mar gala a dnem 8. eer yna vyhlagen byl v Texasu sta y ableteni. Zakonem narizeno, aby katda osoba mutskeho pchlavi ye veku od osmnacti do etyriceti let byla povolana k pineni vojenskych povinnosti. Vyfiati byli pouze ti, kdot vejenske slutby byli upine neschopni.

V takovYch neklidnYch pomerech se octli tea pristehovalci texas gti, a byli to jinenovite na gi krajane, kteri prirozene nesouhiasili a otrokarstvirn a ptali viec Severn.. To Yeah otrokari sami z jednani eeskYch osa,cinikti a strehli katcle jejich hnuti, aby se vojenske povinnosti nemohli vyhnouti.

V techto tisnivYch pomerech se octli nagi rodaci, kteri se te gill na upinou svobodu v zemi. Kdyt v gak do teto zeme prijeli s nejvetgimi nadejemi, ani se neohrali a jit se poealy na obloz6 objevovati valeene mraky. Mnozi z nich proti svemu 'presvedeeni a proti sve byli vyrvani z rodinneho kruhu verbi81 a tajnYmi gpehy a zatateni do valeene Wavy.

Tak bylo i s Legikarem, kterY, ac dovedl bYti spokojen i s tinrnalern, kter& zde nagle, a kdyb jini reptali, sam povzbuzoval a nabadal, aby si vazili -Leto zeme svo body. Jako by s neho nee° spadlo, kdyb vtsoupil na ptidu nove ylasti, jako by mu okovy spadly s rukou, bylo mu volno. ze trpelivosti mute se jen v takoye zemi dopracovati spokojenosti. Bray pa p8ichodu dopsal Klacelovi a Botene Nemcove, aby mu posilali eetbu a udrto-

Ve stredu, dne 10. ledna 1949. val s nimi at do valky eilou korespondenci. Z, to doby se zachovalo nekolik doz nicht pro zajimovast obsahu uva.dim dopis Boteny Nemcove ze dne 12. srpna roku 1856, jent zni'dpslovne: "St'astnY priteli! Soueasne dovoluji si Vain poslati vYtisk me nave knihy. I,Snad Poi orska vesnice?) Vim, ze zajimal jste se o Inc* veci a Ceske knihy viibee, proto doufam, be i tuto prijmete ode mne s povdekem. Rada usly gim od Vas nejakou zpravu, nebot' v posledni (lobe rimohokrate jsme s mantelern na Vas vzpominali, jetto pornery na ge jsou elm dale, thin nesnesitelnej Simi, Jak Vain snad znamo, v eeiveriei zemrel VelikY vlastenec a drahY Karel Havlieek u sveho Svagra jaroge.

Navgtevovala sem jej east° v debe nemoci jeho a jako cstatni jeho cetni ctitele zneatsnili jsme se s mantelem ,slavneho jeho pohrbu. Pri torn polotila jsem venec na jeho rakev. Byli pritomni snad ygichni verni a pledni prat gti i venkovsti KarloVi, ale nevim, zc prave memu maribelu vladni Urady nemohou ireast na, pohrbu zapomenouti. Kdyt, jeden trednik prim° jej z toho odsuzoval jakoby z preeinu, ze rozdaval sty,. rozeilil se-"rnan ?2e1 ton mercat, ze se proti Uredniku prikre postavil a za to byl odsouzen na osm dni do talare. Phi soudu mluvilo se hlavne o torn, ze si phi pohrint provokativne po'einal, a o uratce na cti se ani nemluvilo. Mantel podal shoe rekurs, ale jsou obavy, ze se jit do statni shifty nedostane a snad ani do soukrome, o nit ma zadano. Ja se obavain cite horgiho, to jej zbavi pense a a Peahy nas vypovedi. ani netu gite, jak. tetkY zde ve vlasti tivot prOti yame. Na sebe samu ani nehledim, ja ut jsem zrozena k bide a ne gtetsi, ale jde mi o ty deti. Zivim svou rodinu jen du gevni praci, ale povatte, jak mohu psati, kdyt v me hlaye pino starosti a skYvu .chleba stragi jako te.%ka miha. Jak main shanet detem tivobyti a lidem poteeeni svymi du gevnimi vlohami, kdyt mne 2hfbt ubiji a svet k ,smrti rinouti! Mnohemu se snadno hekne — kdo nepracuje, at' neji. Blazon takovY si mysli, te, kdyt mute gvec s prazd nYin taludkem ugit botu, be i spiSovatel unite roman ukovat, za, nejt mu pals nabidnou chudou odmenu. 'Tate mi, dokud nemitm deti zaopatrene, musim trpet. Jak je ml bolno, kdyt. 'vidim sve deti chodit v zaplatovanYch gatech vedle deti bohatYch rodieild ,Odpust'te, be si Vain tolik gtettiji nad neblahYmi pomery, ale mam ye VaS velkou daveru a pakchci Vain naznaeft, jak miltete bYt St'asten, be jste z takovych pomertii unikl. Byl to St'astnY tah a ja budu do smrti litovati; z,e jsem se jib tehdy nerozhodla, kdyt jste odjitdel a i

Ve stredu, dire 19. ledna 1949. mantel byl svolnY odjeti do Ameriky. Byla bych si jit do teto chvile uktrila numhou horkou chvili a zbavila, se techto bidnYch pornerta Dnes jiz nedbam, jak to s nami dopa,dne, jsem odhodlana na vSechno, ani to nebezpeene cesty pies mote bych se neobavala, jen kdyt bych mchla deti privesti do zerne jistej'Si bucloucnosti, sama se spokojim treba, s okoralYm chlebem.

Bud'te zdrav, milk vlastenee a na'g tell, zdravte ode mne milou VaSi mantel ku a deli a vSechny nak dobre 'Ceske lidi ye VaSem okoli a prosim, vzpomerite si tez na nos dopisem. Zijte ot'astne v to nove viasti a nikdy nelitujte toho, ze opustil jste rodnou zem, ze tijete v cizi ne — viast je vSude tam, kde jsou lido jednoho jazyka a jednech mra,vir a snah.

Vain vrele oddana Bo'terra Nemcova Jednoho dne doSel LeRkara tet dopis od Jana Barty Letovskeho ze St. Lours, v kterem jej vyzYval, aby se stal podilnikern v novo se zakladajicim Ceskem iiste. To byla, voda na mlYn LeSikara y . Od souseda k sousedu beim' a sha per dais podiliaiky a v kratieke dobe oznamil vydavatelstvu asi dvacet novYch podilnikt.

Brzy potom zaealy vycha,zet oeskoamericke "Narodni noviny" a jmeno LeSikarovo bylo v nich oznameno jakotto hlavniho jednatele pro Texas.

AvSak tato jednatelstvi LeSikarovi valne neposloutilo. AC sam radii vydavatelstvu, aby z obeztetnosti nevystupovali politicky ani nabotenskY, tak, aby list byl vSem krajantim bez ohledu nabo-2enstvi pristupen a i v svobodnYch a otrokarskYch statech mohl bYt, cripuSten, mama byla jeho varovna slova. JeSte pied volbami byla uverejnena na prvni strance pod hvezdnatYm praporem podobizna Abrahama Lincolna a on byl ohlaSen v tomto deskem liste jako jedinY logickY kandidat presidentsvi s celYm svYm programem. A nedaleko od teto podobizny bylo zretelne otisknuto jmeno LeSikarovo. Z toho bylo mane snad posoudit texasskYrn otrokatfirn a Nerncrim, ke ktere strane se LeSikar hlasi. Tehdy zaealy -Ca ke dny v 'Leto zerni nadeji pro LeSikara a jeho rodinu. V kratieke dobe prinesly nejprve nernecke noviny, pozdeji i anglicke jn-ieno LeSikarovo jakotto nejhorSiho abolicionisty) s poznamkou, ze lidi toho druhu bylo by zahodno povesiti na prvialun dui* jakotto osoby nebezpeene jejich svate Kd,o znal tehclejSi pomery v jitnich statech, kde east() lide nevinni byli stihani a veSeni, nebude se diviti, ze LeAikar a jeho rodina se necitili ani jedinYm okamtikem jisti syYm tivotem. A byli to zvlaSte Mind, kteti byli vetSimi neprateli Cechir netli sami amerieti otrokati. Krajane byli talarovani, v

V ES T K — WEST, TEXAS

bytcich prepadavani, od pluhil a rodin od trhavani bez ohledu, ze bylo v dome nekolik malYch deti, jet potrebovaly tele, Zeny nemocne, ze byly bida a nedostatek.

Kdy2. se rozpoutala bratrovratedna litice, Texas byl od celeho sveta odriznut, vaz1 obchod a farmari nemolali ani bavhau zpenetiti, leda vYvozem pies hranice do Mexika. Ale i hranice vlada strehla, a byl-li naklad zachycen, konfiskovala jej. Za valky Si vlacla vypomahala, jak se dale. Kdyt nebylo penez, zastavovalo se Irk, co melo jakoukoli cenu. trady cevilni i vojenske nebyl kontrolovany, ka,ZdY si poeinal libovolne, bralo se, co se komu hodilo, a ochrany prod nasilim nebylo nikde.

KatdY, kdo mohl unesti zbrari, mush do valky, nakonec i muti do padesati let.

StarAi pak obeane rneli tvotit tak zvane "Minut men." Male lidi nebylo lze spatriti, jen Sedive starve, teny a Ott — vSe bylo ye zbrani, valve se musilo obetovat i pole. Macho mladYch lidi uprchlo v tom neporadku do lesu, kde jako diva shot se potulovali, vydani jsouce vSemu nebezpeei. Za, dne se skrYvali, v noci by11 na cestach, hledajice potraviny, brodili se blatem, potoky, prebihaly s mista na, misto ,aby nepadli do rukou slidived,ouce, ze by pak trestu Sarno sebou rozumi, ze ani rodina LeSikarova nebyla uktrena. Jednoho dne, jit za soumraku, kratce po vyhlaSeni valky, kdy vela rodina sedela pohromade, radio se, jake kroky by se mely ueinit, bylo zabukno na dvere a nekolik ozbrojenYch Nemcir ze sousedstvi vstoupilo bez pozvani dovniti'. IvIeli s sebou jis asi pet naladikti, jeZ vedli k odvodu a vyzvali LeSikara, aby poslal bez odkladu sve syny tea k odvodu. LeSikar prote rad tak ueini, ze prove o torn hovorili a usjednotili se, te se priStiho dne vydaji do mesta k prohlidce. AvSak marne. Tri nejstar gi host musili okamtite cestu k odvodu nastoupit.

Matka ani otec neeekali, ae se nekterY ze synn vrati bylit' zdravi a statni hoSi. NejmiadSi nebyl jeSte osinnactiletY. Pro tam matka nejvice plakala, kdyt ani ten se nevratil, ale b y l obleeen do vojenskeho situ. Teprve pa Sesti nedelich podarilo se otci zakreeenim u sameho gonerala McGrudia vypomoci jeho propuste ni. Ale jetto se ani tak necitil donna jistYm, bylt' na sve stati statne postavy, odeSel i on z domova a s jinYmi krajany se potloukal v lesich.

Tetko vypsati, s jak bolestnYmi city vyprowdzel otec sve syny po nekolika dnech vYoviku v Brenhamu do Vicksburku na, rece Mississippi. Kolik padlo tehdy slz mateinYch, ktera jit v duchu videla -svou pYchu, sve deti znirzaCeny, snad i jako mrtvoly, a to pro udrZeni otroctvi

kitrana. v zemi. Co si donaa bez nich poenou, vtdyt' otec jest jii star, tetke price neschopen a mimoto pribyla k nim i mantelka nejstar‘Siho syna s rodinou, o bylo tPeba teZ se postarat. VSechna starost o hospodarstvi padla na otce a oho teny.

Ale jit tretiho doe po odcliodu nova:en z Brenhamu prijel v noci na koni taj..7 nk posel k LeSikarrim, ktery sdeloval vystraSenYm rodienin, ie oba, jejich synoye jeSte se dvema sousedy-kamarady maSem a Janem VotYpkou za pochodu prchli. Na okamtik se rodierim ulevilo, ale i zde byla nejistota, nebudou-li yypatrani a na miste jakotto zbehove zastreleni. Vtdyt' bylo ykobesne zri.a.mo , otec jest velkY nepiitel otrokarstvi, a se syny takovYch zradct se neeinil milosti.

Dokud trvalo valeeni u Vicksburku, by la s uprchliky dobre, neb vetAina muZi i slidieti byla v nem zaeastnena. Dvakrat se podarilo hocham za nod doplititi nepozorovatelne k domovu svYch rodien, obejmout se s nimi a povedeti jinn nary= chlo o svYch strastech a odnesti si tro--chu tivobyti do svYch skrYSi. Vicksburk padl a tamni odStepenecke vojsko bylo zajato, ale kdyt slibilo, ze nebude jit pro,: ti Unii bojovati, bylo na Cestne slovo prO puSteno domt, aby nemusilo bYt v tabo rech tiveno. VetSina techto propuaencil se stavela verolomne v noire pluky a ty, kdot se zpeeovali, na,silim k tomu printi:covala.

Tehdy teprve nastal zbesilY hen na ty, kdot se vybYbali valve. Cvieeno tlupy se potloukaly doom noel krajinou, pronasledujice a honice lid jako dravou mar' za pomoci slidivYch psu. Tak se stale, to i manZelku nejstarSiho Le.Mkarova kdyt byla jednou v lese, vys1;06ilo asi {.4 slidicich psir, porazili ji a nejen ze rortrT hall na ni Sa.ty, ale at do krve ji pokousalt Byli by ji snad rortrhali, kdyby hatele jich neodvolali od mlade zeny. Na konec se ji jeSte vysmali, kdyt zkrvacena utikala k domovu. Vracela se prove od skrYSe sveho inantela ; kdyt se dovedela, to slidiCi byli videni v torn - okoli.

Nekolikrat prijeli slidiCi na farrnu Le.cAkarovu v noeni (lobe, neoeekavane, dou fajice nalezti donna nektereho z betencii, rozhazell vSechen nabytek, zprevraceli VSechno hledajice uteeence, ale marne.

Bt'astnou nahodou tadneho ze synti nenaSli a tak uSli jeho synove potuPne math provazem.

(Pokraeovani.)

J• KaZ"deho dne vyrobi se v Soustati 14;000 osobnich automobilt, 5,000 nakla& r.c.ch vozn a 190 autobusn.

Prtimerny vek osobnich a nakladnich automobiln je does dvanact a tri etvrte roku, kdetto at de roku 1941 byl pouze deset a jednu perinu roku.

Strana 16

VASTNIX—WEST, TEXAS VOU

E. BASTIAN - STUMPF:

OSAMELA ROMAN ANIVININSONEN

HaberskYmi nivami a lesy provival lehkY vanck, prinaaeje nejnadhernejai vane. Byl ma,j. Pkiroda skvela se v pinem kvetu. V zaaeti lesa zatilo mla,de listovi briz a buku.

Na tvatich muZU a Zen, pracujicich na polich, zraeila se radostna spokojenost; kruta zima, minula je zde jaro a teplo!

Pavia Chlumecka vyjela. si Sc' svYm synaekem do zahrady za zamkem. Na tvarich mela jemnY rumenec a kolem rtti polaraval ji blaZeny fisme y. Stala u koearku a rozhliZela se, jako by nekoho hledala. Koneene spattila manZela, jak kraeel pomalu k ni. Usinala se mu vsttic.

Od narozeni decka, povstalo v jejim ni tru cosi velikeho, nepochopitelneho, co ji dalo zapomenouti na Ludvika. Méla nyni sve cute a v nem nachazela cil sveho Ziti.

Slibila v duchu sama sobe, Ze jeji mannezvi nikdy o lasce, kterou chovala k Zabranskemu. Od dneaka bude platiti jeji laska jen Emilovi a jeho diteti.

Pavia vyriala det'atko z vozu a pokroeila vstric svemu muZi. Byla tak at'astna, ai tim zkrasnela. To zpozoroval i pan ChlumeckY. Div Ze se mu srdce nerozkoeilo jasavou radosti, kdy Z si pomyslil,e path tato libezna Zena a jeji dite jemu.

Priael ji rid e MirovskY ohlaauje svou navatevu. Pak chtel se vratiti do svoji pracovny. Co se jeho zdravi upevnilo, ujal Sc' sam spravy s yYch statkt. Bylo to melt' syna! ted' jeho povinnosti Srdce se mu sviralo p11 pomyaleni, Ze jeho matka nedoekala, se tohoto atesti.

Snad je alespori tuaila!

Po neZnem rozloueeni s Pavlou odeael do sveho pokoje.

Pavia usedla s malYm Ludiekem no lavieku pied skupinou husteho kfovi.

Hrdla s is ditetem a eekala no Annu, ktera trvala na torn, Ze bude oaetrovati maliekeho sama. Starena byla tak ye svem Zivlu. A Pavia byla jista, e je dite v dobrych rukou v letech ntleho detstvi, kdy je mu treba peee nejneznejai. Pavia skYtala v te chvili obraz ryziho materskeho atesti. Pojednou zaslechla za sebou kroky. Domnivala se, Ze je to Anna a iekla "Proe jsi tolik spechala? Necham Si zde chlapeeka jeate chvilku! Emil mne nyni nepotrebuje."

KdyZ vaak kroky za jejimi zady uti- chly, a odpovedi se ji nedostavalo, otoeila se.

Ve stredu, dile 19. ledna 1949.

V zapeti klesia na yidli, kdeZ utkvela s "A coZ, pani Linkova, prenechate-li roz det'atkem na ruce bez hnuti, jako zka- hodnuti o tom, mam-li jiti, Ci ztistati, menela. Pied ni stala s iismevem na panu tohoto domu? JO, se podrobim jedirtech — pani Linkova! ne jeho rozhodnuti!"

Obeala lavieku a stanula tesne pied "Nestydo!" zaskripela zuby pani LinPavlou. kova. "To ,si odpykate! Jen co Si promlu"Nuie proto tedy nesmela navativit se- vim s bratrem." stra bratra? Proto ptichazelo valy odPavia pokynula dastojne hlavou. reknuti? Obavali jste se, aby nepteruai"Snad byste mela pozdraviti radeji la haberske idyly! Nu — vy jste mi pek- bratra a promluviti s nim drive, neZli nY ptaeek! Proto tedy drZela jst ese zuby pod/late se s yYm nespravedlivYm obvinechty na Habrech?" novanirn."

Nahle ji napadlo, e snad se mYli a Pani Linkova zadivala se v bledY, hrdY dava se opet napaliti touto osobou. Snad oblieej Pavlin. — Tak nevypadd tvar yinmaji nice. Pak opet zat'ala ruce v pest. path dite pani Mirovske! Vedela, na Mirove syna nevedela vaak, jak "Jake? Nespravedlive obviriovani? stareho. Snad je zde navatevou velko- Snad nechcete jests zapirati, Ze jest tenstatkat MirovskY. Snad si tato vzacna hle kink vaaim synem? A jests nine chce kraska hraje pro zmenu na chtivu. te vytYkati, Ze vam krivdim!"

"Oi' jest to..." — zde se odnaleela na 0"Trvam na svem tvrzeni. Tento svetlY kanmdik — "tohle dite?" paprsek naai domacnosti je mm a EmiPavla vratila se opet v Zivot a pohyb. lovYm synem. Neni to vaak Zadny "kluk" Vstala a s laskavou neZnosti poloZila majak vy mu prezdivate. Ma toteZ jemne lieyeho do voziku. Pak se ohledla po An- a tialechtile yzeteni jako jeho otec!" ne. Stara, sluZka priskoeila co nejrychlePani Linkova zamumlala jakousi neji. Pavia ptisunula k ni koearek a tekla: srozumitelnou nadavku. Vtom ozvalo se "Anno, odvez cute do domu a vyrid' za ni: panu ehlumeckemu, jeho sestra neo"Tedy se moje Z'ena piece nemYlila, eekavane prijela a je se mnou v zahra- kdy2 mne sem poslala. Vytuaila z jedne de. Vyrid' to vaak okanilite! Necht' muj ze tvYch poznamek tvoji nevitanou na y mu 2 prijde hued!"

-atevunaHbrech!"

Anna odspechala do domu. Pavia obraTo tekl pan 1\ilirovskY se lehkou lironii. tila se zatim k pani Linkove., A Emil prevzal pak slovo: Jeji tvat vyjadtovala va,Znou rozhod"Budea se musit obteZovati, bohuZel, a nost, kdyZ tie odpovedela: zase odejeti!"

"Dite se jmenuje: "Ludvik Karel — Oba sourozehci, Emil a pani Linkova, Emil — Martin — ChlurneckY." Je to syn nepozdravili se s panem Mirovskym. Pi. nitij a Emiltry!"

Linkova uvitani ostatne valne nepostraTim tonem pronesena slova rozkatila dala. malou panieku nejvyaai mirou.

Jakmile uvital Emil pied chvili pana "Jake?" rozkrikla se, rudnouc do halo- Mirovskeho, pribehla Anna, sotva dechu va. "Vy se nestydite tvrditi mi do obli- popadajic se vzkazem od Pavly. eeje, ic v naaem starodavnem a poeestA Emil i Martin OH neprodlene: nem dome Zije bastard? Vy se tim jeate Emil poznal na zarudle tvati sestrine, pyanite a chvastate? Styd'te se! Vy jste jak je rozeilena. nejen lovkyne dedictvi, ale Zenatina, pro "Bude snad nutno, abych se jests jedkterou nemam proste jmena!" nou vracela k teto osobe?" vyjela Si pani Ctihodna dama pozbyla hnevem de- Linkova na bratra. chu. Jinak by byla zloreeila dale. Vnikla BlYskla po nem zlYm pohledem. do zamku tajne a nedala se ohlasiti pro"Maki mne dalaich stykti s touto dato, Ze se obavala opetneho odmitnuti. Roz mou. Rekla jsem jiZ co o ni soudim a nehodla se, Ze musi koneene ztYrati, pokoriti mam s ni jiZ co jednat!" a vystrnaditi z domu cizi vettelkyni, ktePan ChlumeckY pohlecil na ni syYmi re ptieitala vinu za vaechna sva odmit- vaZnymi tmavymi zraky. nuti.

Lee odpovedel za nej Martin: "fast moZna, Ze vice, net se domnivaa.

Pavla stala ted' pied ni vysoko vzprimena, bez nejmenaiho hnuti. Po chvili Podej mi rams a pojd'me zpet k ni!"

Tvar pani Linkove znetvorila se hnepani Linkova pokraeovala: "UZila jste tady krasna, leta! Nyni vaak vem. Vytrhla se Martinovi a v jejich oje vaaemu pohodlieku konec. 0 to se HZ eich nezbYvalo nahle ani stopy po dtstojnosti, neb dobrote. postardm — pamatujte si to!"

'Premohu se tedy a ptijdu k ni jests Kolem PavlinYch rtia zahral jemnY smey. Ve chvili prvniho ohromeni pozby- jednou. Ptiate ovaem paaciam tuto. . . la sebevlady. Nyni vaak zmizela u ni kaZ- jak ji mam nazvati, tut oosobu povoleni cla stopa bazne. Nezmiriovala se stale je- k navateve otcovskeho domu." ate o svem sriatku s Emilem; chtela pre"KdoZ vi! Snad toho bude skuteene tienechati jemu, aby pani Linkovou poueil. ha," odpovedel Emil velmi vaZne. A Ward-

`ic streclu, due, 19. ledua 1949. cen k Martinovi pokraeoval: 'Doprovod' sestru do jejiho pokoje a vysvetli ji vg e! Nehodlam pobYvati dele v jeji spoleenosti. Pujdu k Pavle. OW,yam se, 2e te ubohe dueiece notne la."

Pedal Martinovi ruku a vy gel, nevyekavaje odpovedi pani Linkove.

Chtlze jeho byla ponekud taka a zdlou hava, jinak ale ji 2 Up jista. ke skupine stromu, mezi nimi zahledl svou 2enu.

Pani Linkova hledela za nim udivene.

"Co 2 se zlepg il Emiluv stay tak dalece, e maze behati bez voziku a dokonce bez opory?"

"Take zasluha Pavly! Na jeji popud podrobil se zvla gtni leebe. VYsledek videla jsi sama."

Bli2gich okolnosti ji nevysvetloval.

Pani Linkova, poznamenala pouze: "A ja ho pova2ovala za zasvecence smrti!"

Martin neodpovedel. Krael ti ge po jejim boku k domu.

Zastavili se a,2 v pokojiku„ ktery obYvala pani Linkova je gte za svobodna a jen2 i nyni bYval ji prikazovan, kdy 2 obeas prijela na navAtevu. V pokoji stal yellk' kufr. Pcdle jeho rozmeril usoudil Martin, 2e Si pani Iinkova rozpoeetla svilj pobyt na delgi eas a lehkY fismev mihl se mu tvari.

Pani Linkova ho vyzvala, aby usedl. Sa ma se posadila naproti nemu, ale takovYm zpilsobein, aby zilstala jeji tvar ve stinu.

Martin poeal bez okolkir "Dala jsi Se strhnouti k ura2kam vilei dame, ae nevi g, jak vyhiiM pomery ye skuteenosti."

Pani Linkova sebou trhla a pohledla na nej nejiste.

"Kdo ti to namluvil? Takovou "damu", jak fiazYva gPavlu, nelze vubec urazit."

Preru gil ji pohybem ruky.

"Ji2 ani slova, prosim! Hela zvedela z posledniho tveho dopisu, 2e chce g zajeti na Habry. Vi jak nenavidi gPavlu. Na jeji upozorneni pospigil jsem, abych se ji zastal s Emilem proti tober Pain Linkova zmohla se jenom na posmegnY figklebek.

"Ach, jaci jste galantni! fined dva kavalifi lamou kopi za ctnostnou hrdinku!

A ty mi chce g namluviti, 2e mne sem poslala tvoje 2arliva 2.ena? Martine, to je opravdu k smichu!"

Mirovsky byl timto podeziranim velmi doteen. Chvili pohli2e1 na pani Linkoyou pohrdave. Pak teprve odpovedel.

"Vig ale take, kdo je tato "ctnostna hrdinka," jak ji posme gne 'prezdivag ? A vi, co jsme ti zatajili pro tve nenavistne chovani int& ni?"

"Videla jsem ji 2 jeji odno2," rekla s

VPSTNt — MIST, TEXAS hlubokYin opovr2enim pani Linkova.

Pan MirovskY se ()pet usmal, povstal a vzprimil se v cele sve vygi.

"Urazi g znovu pani tohoto domu — pain Pavlu Chlumeckou, rozenou Jarskou.

Dceru zveeneleho kapitana Jarskeho. \Trete milovanou chot' Emila, jeji obdarila dedicem."

Pani Linkova vyskoeila a hledela na pana Mirovskeho s otevrenYmi Usty.

'Zdalo se ji, Ze se zblaznil on, nebo ona.

"Vyloueeno. . . vyklouzlo ji ze zmodralYch rtu. "Ti dva lide nejsou svoji!"

"Je tomu tak; Pavla, jest EmilovYm sluncem. Jecline ona uelnila mu po smrti mateine 2ivot. snesitelnym. Uti gila jeho utrpeni a neinila ho tim, Cirn dnes jest.

TJCinila ho St'astnYm elovekem, kterY 1pi na 2ivote, kterY je s to, sam spravovati radostne svtij statek — pro svou 2enu a pro sve dite. Staei ti tolik?"

Pani Linkova zbledla. Svesila hlavu, pohliZejic do zeme a jeji oblieej se stahl.

Martinovo sdeleni rozviiilo sele jeji nitro a vytrhlo ji z Uzskeho jejiho sobectvi. Jedine ji vyloueili z toho, o Cern yedel ka2dY, i ve gkere sluZebnictvo v dome.

To ji postihlo tie, ne2. sama doznavala.

Prigla na panstvi pro cosi docela ho. Doutala, 2e najde bratra v nemoci a v poslednim ta2eni. Nena gla ho ovgem upine zdraveho, ale piecev takovem stavu, 2e maze Ziti je gte po cllouha leta.

Kdyby se toho byla tak do2ila matka! i snad to vgechno predvidala a proto si vyCadala od Pavly slib, 2e zilstane u Emila, jak ji ,sclelila Helena, ne2 ji primela po mat:eine pohitu k odjezdu?

Maid. zla, panieka nebyla schopna tak rychle srovnati si to ye sve zavistne a chtive mysli. OdjakZiva posuzovala lidi podle sveho meritka. A nyni musila chtej nechtej poznati, jak clukladne se zmYlila. Mlada kvetouci divka podala ruku z Lasky jejimu churavemu bratru a pomohia mu silou sve lasky dokonce i k jistemu stupni zdravi. A ona, sestra, sem prigla v predpokladu, 2e jeji bratr ji2 umira! Nyni teprve Si doznala, co sem gla hledati.

Ziskuchtivost ji sem hnala. Obavala se, Ce ji bratr zkrati ye prospech Pavly.

Jak byla malicherna a bidna u porovnani s touto mladou pani! Tvare ji nahle zahorely st.udem — div 2e neklesla.

Trvalo velmi, velmi dlouho, ne2 se vzpamatovala do te miry, 2,e byla s to odpovedeti.

Panu Mirovskemu neu gel jeji dugevni boj — a peal ji jej ze srdce. Ani mu nenapadlo, prispeti ji riejak na pomoc v jejim zmatku. Necht' si jen sama sni, co Si nayarila, rekl si v duchu. Ale potom ji dopral easu, aby se vzpamatovala.

trana 17

Prohodil jenom jako mimochodem: "Jsem presvedeen, Ce lituje g slov, ktera ti uklouzla pri tve prudkosti. Chce g-li ale zde zustati, je tvou povinnosti po2adati pani domu o prominuti Jinak nestrpi Emil tve pritomnosti."

Paul Linkova vyskoeila a pohledla nan s hrtizou.

"Nemini g to piece va2ne, Martine. . .

Toho nemohu uCiniti — to je nad moje sily! Nechtel bys to ueiniti misto mne mYm jmenem?"

Mirovsky zavrtel hlavou.

"Je mi lito — to v gak ty osobne. Radim ti jen tolik. Budig ti tento pripad poueenim pro budoucnost a neposuzuj ni kdy jineho eloveka podle sebe!"

Pani Linkova klesla te2ce do kresla.

Byla Upine bezradna a zlomena. Bloudila oeima kdesi v dClce. Nejdrive odbyla ji hodne Pavia, pak ji Martin vytkl, Pavle ukrivdila — a nyni ma k tomu v gemu prositi mladou pani za prominuti, aby meta zUstati v dome otbovskem!

Tak hluboko je gte neklesla. Musila Si vgak doznati, 2e si v ge zavinila sama, smYglejic o vgech lidech zle. Ta to nyni i pyka. Jenom sama citila, jak horce Wee. Pan MirovskY peal ji ze srdce toto neoeekavane rozlu gteni i trpkou zkugenost z neho vyplYvajici. • Snad ji to bude ponaueenim pro dal gi Zivot.

Nepodal ji ruky. Jen se lehce uklonil zastavil ji o samote.

Pavia sedela bez hnuti, oblfeej v dlanich. Nezpozorovala manZela, kterY k ni pomalu kraeel.

Kdy skonei jiC jeji utrpeni? Od Emeryho byla osvobozena. Emery jest °pet u Olgy a stara se o ni a o dite; to sdelila ji Olga dopisem. Nema pr Y pro ni lasky, ale alsepon ji jiZ netYra. Ludvik ZabranskY zmizel z jejiho 21.vota. Jen nekdy bodlo ji u srdce pCi vzpo mince na neho — jen to ji pripominalo, 2e ho kdysi milovala.

Karel byl gt'asten se svou Martou, ktera, te2 oeekavala na leto radostnou ucialost. A ji obklopil Emil vgim blahobytem, o jakem se ji kdy zazdalo. Ba dues milovala ji jegte vroucneji ne2 drive. A piece nebyla docela spokojenou.

Prieinou toho byla pani Linkova. 0!Ayala se jejiho prichodu, jehoZ nebude mono jednoho due jiC oddaliti. A nyni se jeji obavy spinily. Pohana, vmetend ji v lie, palila palila tim vice, 2e byla nezaslouZena. Co tak dumala, nekdo pojed nou ji odtahl ruce s tvare. Vzhledla -a patrila v hluboke oëi man2elovy. Vyskoeila s lehkYm vYkrikem, objala ho a ukryla hlavinku na jeho hrudi.

"Ty — Emile -- ted' jsem v bezpeei. Je prye?

Oodcestovala tva, sestra?"

MEMI Stralla 121

Pevne se k /Amu privinula.

"Co a to bylo tak prudke utkani?" vyptaval se ji Emil.

Pavia yylidila mu letmo ce1 obsah rozmluvy. Kdya skoneila, polibil ji Emil vkele.

"Jsme vlastne sami ponekud vinni möli jsme postaviti jednodu ge sestru pied hotovou udalost. Nea, co se stab, stab se! V teto chvili nalil ji pravdepodobne Pa Martin eisteho vina! Musi piijiti k tobe, miladku a poprositi pani na Habrech za prominuti. Odepre-li, necht' nevybaluje radeji ani svYch zavazadel!"

Pavia se uklidnila. Videla znovu Emilovu velikou, svatou lasku, jia se ji od /litho tak bohate dostavalo a ji a tak chude mu splacela. Chtela ho pote giti a porala tie: "Emile, nechci aiti s tvou sestrou v nepratelstvi. Vyjdu ji vstkie a uleheim ji ociprobeni. Kdoa vi, co v gecko vytrpela v aivote, e smY gli tak malicherne. Na Hakrech se tomu nenaudila. Neznala jsem tveho ace, ale tva, matka byla pani uglechtila a vysolcomyslna.. Mua, ktery Si zvolil takovou aenu, byl zajiste dobrY. Tvd sestra zahorkla asi neblahYm osudem."

Emil se ujal jejiho thine a kraeeli pomalu k zamku.

"Jsi mi dobrou aenou," rekl ji cestou, "a mimo to vYbornou znalkyni lidskych srdei. MÜj otec byl pravYm muaem — byl praNe tak laskavy a dobrY jako matka. I sestra byla v diveich letech jinn nu. dues. Pres to v gak pthi ji neustupuj. Tys uraaena a jeji povinnosti je, odprositi te."

•Pavla uvitala pana Mirovskeho a zeptala, se ho po zdravi jeho rodiny. Sedeli Emilove praeovne a bavili se. Tu zakiepal nekdo vahave na there.

Na yyzyu Emilovu, otevrely se dvere vstoupila pani Linkova. Po dlouhYch bojich odhodlala se koneene k tomuto kroku. Chtela vlastne vyhledati toliko bratra, aby on zprostredkoval mezi ni a Pnvlou. Neodekavala, ae zastihne u neho Pavlu a pana Mirovskeho. Stanula ye dverich a hledela s jednoho na druheho Nikdo z pkitomnYch v gak ji nepkispel a nepromluvil k ni ani slova. Led pani Linkova imprigla do rozpakti a rekla rozhodne: eheete mi odpustiti uraaky, 14c re -"sem vam vmetla ye tvat, nevedoue.

Sc jstc aenou meho bratra? Nejsem tim vinna sama. Kdybych byla dostala oznameni o shatku a o narozeni decka — nebylo by k tomu do glo. Blahopkeji ostatne bratrovi, a to nejen ke sriatku a otcovstvi, ale i k jeho vYbornernu Yzereni. U neho inela laska opravdu zazraene neinky — u nine tomu bylo kdys bohuael ()pada.

Ueinila mne tim, dim dnes jsem — za-

VESTN11C-- WEST, TEXAS

hoitlou aenou, ktera nerna, z nideloo radosti a jine jen rmouti."

Pavle zaelelo se ji a pristoupila k ni.

Podala ji ruku: "Odpust'me si a zapornerime na vgeeh no minule Je tomu opravdu tak, jak pra vite. I my jsme chybili, kdy a jsme vain nedali zpravy. Bud'mea si v budoucnosti pkateli. Snad nadejde i hodina, kdy se budeme miti rady."

Pani Linkova chopila se podavane ji ruky a stiskia ji pevne.

"Ano, vynasna'am se, abych se zmeniIa. Snad prenese se na mne potom i slab odlesk vageho '8-testi."

Emil pkistoupil ke sve aene a obojal ji.

Pohliaeje na svou sestru, rekl: "Poznej zlate srdce Pavly a nad tyYm aivotem pkeklene se duha Stesti. Kamkoliv zavita, tam slunce zazáii dvojndsobnYm svetlem a pro kaacleho zbude z jasu jeji bytosti aspon jiskfieka."

Pavia mu pohrozila s fismevem. tom zdervenaly ji t yare hlubokYm nachem. Pied dugevnimi zraky zatanula ji bezdeky °pet postava Zabranskeho. Tomu veru se nestala slunnYm Stestim. Nyni bloudil kdes v dalelcYch zemich, hledaje zapomenuti.

Jeji rozechveni nepotrvalo v gak dlouho. Za okamaik se opet uklidnila. Stesti jejiho rnanaela, kterY se v ni prim° vzhli ad, nesmi nic zakaliti!

"Usedneme! Neni vam libo, mile. Julie, pobesedovati tea s nami?"

Pani Linkova byla srdednYrn pozvanim PaylinYm velmi dojata. "mlla Julie" — jak dlouho ji takto nikdo nenazval! Nestalo se tak vilbee od smrti mateiny. Pohledla, na Pavlu vdeene a usedla vedle ni.

MirovskY byl behem yYjevu jen nemYm divakem. Nevychazel z fidivu nad Julii; nikdy nebyl by Mil, ae se mute tak razem zmeniti. Kdoa vi myslil si potaji — co znamend tato nahla tivost. Snad zde hraje jen komedii, aby nemusila ze zanaku. Nedilvekoval ji. Pro nej byla i naddle podeziravou zavistnici, jia radmo se vystkihati. Na Pm/line miste nebyl by ji smireni tak usnadrioyal. Led mlada pani byla tak dobrosrdeend.

Martin MirovskY prehledl jedno: Pani Linkova bYvala kdysi veselou, mladou divkou, radujici se ze aivota. Tehdy poznala sveho budouciho muae a zamilovala se do neho. Matka potrasla east° hlavou nad jeji va gni pro starnouciho mrzouta. Jenom nerada svolila k tomuto sriatku. A manaelstvi prineslo Julii je nom bore a ne gtesti. Jeji manael byl ziskuehtivY a lakotnY. Na kaadeho, kdo se mu pribliail, hledel podezirave. TakovY mua stab se ji vinleem a panem. A jeho vinou stala se v kratke dobe z bezke, mi-

Ve stkedu, due 19. ledna 1949. be aeny bytost zatrpkla, nenavistna, a advistna.

V pani Linkove zrodil se zvlagtni poeit, kdy a pozorovala bratra a Pavlu. Nepromluvila mnoho, ale pozorovala oba manaele neustale. Pavlina dobrota, a nea na pede a laska, kterou ji bratr zahrnoval —to vge bylo pro ni neeim nepoznanYm a neobydejnYm. Videla, jak sleduje Emil svou chot' se zaricirni zraky, kdya tak prechazela pokojem. Ano, to bylo to, deho Julie postradala po dobu sveho man aelstvi. To bylo to — nejskvostnej gi v ai.. vote lidskem Pavlina dobrota a vdek okouzlovaly pani Linkovou vicly vice -- zejmena, kdya prinesla mlada aena synaeka, aby ho ukazala panu Mirovskemu. V te chvili ozarila jeji krasnou tvar prava inaterska hrdost a jeji velke, modre °el setkaly se vroucim pohledem se zraky manaelovYmi. — Pan Mirovsky zdrael se na Habrech kolik dni. PresvedOil se, ae zmena v povaze Julie je trvald. Doprovazela vgude Pavlu a nejeasteji zabYvala se ditetem.

Mladd pani byla k ni privetiva a tim ji usnadnila vaiti se do zmenenYch pomert. Ale to v ge dal° se s tkovou jemnosti, ae neustavala se Pavle obdivovati.

Koneene uderila hodina odjezdu pana Mirovskeho. Rozloudeni bylo velmi srdeene. Musil slibiti, Ic v lete prijede s celou rodinou.

Lide se divi, ae zapasici spolu dugevni velikani tak east() v sprost'aetvi zabkidaji. Co a se nekdo jia divil, ae dim mocriejgi bourka, tim vice mimo otrasajiei hromy a nieici blesky take kalu a prachu prisobi?

— Jan Neruda.

• 4) • ( iád Vesmernost C. 68., Nelsonville, Tex.

Cteni bratri a sestry! Zde jest yYsledek volby firednikri ye yyrodni schtizi, kterou jsme konali 12. prosince. V gichni stari riredniei byli znovuzvoleni pro rok 1949.

Jsou to. nasledujici: John G. Mikeska predseda, Gilbert Krause mistopredseda, B. W. Schiller tajemnik, Ladgie Blaaek ridetnik, John P. Kamas pokladnik; fleetni vYbor: W. D. Kamas, Jos. 8efdik a Jos. W. Jeaek; radovi lekaki: dr. Robert Neely a dr. H.E. Roensch; resolueni vybor: John G. Mikeska, Jos. '8ef6ik a Jos. W. Jeaek.

Bratri a sestry, posilejte sire Umrtni poplatky prim° na, neetnika, jehoa adresa je: Ladgie Blaaek, R. 1, Belli/Hie, Texas.

Nage schrize budou konany tketi nedeli mesici dopoledne, misto druhou nedeli.

Dostal jsem nove stanovy. Mriaete se pro ne prihlasit v obehode kde pracuji. — Nag br. 1g. Chernosky je nemocen pies 15 rnesicii. Nag rad povolil jemu $50.00 domaci nemocenske podpory. Prejeme mu brake uzdraveni. — S bratrsk'm pozdravem, B. W. Schiller, taj.

' redu, doe 19. ledna 1949,

VESTNAK-

All contributions, correspondence of - Lod g e rep orters, biographies, etc., intended for publication, must be in the hands of the Associate Editor a week before the date ui issue.

OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER

All communications relatin g to editorial mut, tars of the English Section should be addres s g ue Hothaon 7p-ed:AsociatEdr,1340:Pa 'Texas.

OF THE STATE OF TEXAS

A STANDING INVITATION

Strana 19

1

sibility in international affairs, higher No group can thrive as a group unless I This article deals with something so education must be made availobio to every young American who is able . to the members of the group recognize and i irnoortant to the children that we • canprofit from it. feel the need forparticipation. . not mention the one without thinking Here we come to the crux of the matWhen the 15th convention of the 1 of the other. It is as inseparable as SPJST agreed to enralge Vestnik and to hunger and bread. It is the subject of ter. We may be reading a great , deal have one-third of the reading matter in ; education. about "ways and means of expanding English, that wise decision was not o qIf America is to survive and prosper educational opr)ortunIties for all ;able the nature-of concession. It was decided; in this complex postwar world, we must "ling people." Does that mean anynot to treat you, theyounger generation,1 demonstrate that we can make our form thing personally? How many of yo u, as a group Of minors, irres ponsible, in cf democracy function. We must make young parents with a , child only a, ;few experienc,ed, toddling fraternalists, but i sure that our political ; economic, and , riAantlis - old, take this consciously as to give you a paper of full maturity,{ ocial s system is not static—dead weight your individual affair? How many think is flexible enough, about the college education of that litrecognition of competence, and a chance! without motion— dsbut to voice your •own sentiments. The Eng-1 to meet the needs our people. We must tle darling just now kicking off the pink lish Section was confidently placed ill ; always move ilorward toward the full covering in his baby bed? the capable hands of the Publication; realization of the ideals which are the And here we come right back —to the Committee, and turned over to you , ; spiritual foundation of our American heading of this article. At first, our younger members, to make of it the best I, society . To preserve our democracy, we. Order did not provide for "ways and means of expanding educational iapyou can.

I must improve it.

All the instruments of an orchestral The best way to improve our democ- portunities" for children of our meinmay be present but the music will be racy in the long run is to make sure that bees. There was the time when protecoff beat and tune unless there is a con- our children are well educated. Our tion against physical privation and ductor. That's where your Associate schools are teaching what democracy is, urgent financial need was stressed., But Editor comes in. The most competentwhy it is important, and why it requires as soon as the SPJST adopted the .carconductor cannot produce a symphony each citizen to take in the work and tifieates for children, the question cane up: Why not to provide for their higher alone. Your A. E. ,alone, cannot make life of the Nation. education when they reach certain age? the English Section to be your voice.

Our children are facing a tremendously In a democracy and all democratic complex world. Serious economic and., ,Why not to protect against intellectual organizations, the success of a group de- social problems inside and outside our poverty ?

Thus the adoption of the two endowpends on the ability and the willingness country require solution. The best posof the membership to pull together for Bible training and education will be need- ment certificates, Juvenile-E and Juyer the achievement of common ideal. It is[ ed to enable them to achieve peace and nile-G. Do you wish to know more how it works? Ask any of the officers of your the voice of the English-speaking mem- happiness. local lodge. Th ey will gladly contact for bens which will make the Section more We have, as a Nation, long recognized interesting, worthwhile, and digestible. the basic importance of education. We you the local lodge organizer who -. ,is It is up to you to let your ideas rub to- have been advancing education for all qualified to explain the workings of the gether with someone else's ideas and right along. If we take a look at some of juvenile certificates intelligently and understandingly. generate the running power. the statistical figures, we see that in Every member is entitled to one copy the last fifty years, since the time our Here is a part of your dutieS. ' We of the official publication. Order your SPJST was founded, while our popula- Americans believe in a free market of copy through your local Lodge, read it tion went up three times, the number ideas. We are convinced that only people pass it along to others, and take an ac- of our children attending high schools who have been trained to make sound tine participation in making the English went up ninety times, and the number individual judgments can effectively reSection what it should be—your official in colleges and universities went up list a dogma or party pressure impesed from above. If America , is to retain its or gan, your voice.—A. E. twenty-five times.

At the Present time we are having an freedom in a world of conflicting ideo) * A • ( Franklin D. Roosevelt was asked by his extraordinary increase in the number logics, we must take steps to - assure son James how to train to be a forceful of children reaching school age, as a every American youth the opportunity public speaker. E, D. R. gave young Jim- result of the high birth rate in the years to receive the highest level of echicamie this rule: First, be sincere; second, immediately following the War. Thus tion by which he can profit.

At the present time over - a million ' the clear goal ,before us is to provide be brief; third, be seated. better and better education.

And it beveterans of World War II are attending )•A 9 ( A man whose store burned down says- conies increasingly clear that as our higher educational institutions all over the fire was caused by friction—the national economy grows more complex, the country. They are given the chance mortgage rubbing against the insurance and as the United States assume a great- under the GI bill. It shows that our er position of leadership and respon- young people really want to continue policy.

CERTIFICATES J- z.` AND J-G

EMI Stran g 2t)

their eclueo tion, if they ire given the o ltibr itini t y to do so.

Thini about this matter. The higher education of your child is let us say, your dream instead of your duty. The eeitificates J-E and J-G are your opportunity. Inquire about them now, today. You will be surprised how pleased you Will feel 'once you make the initial step to provide for an educational inestment which will some day bring triOrinOtIS dividends.—A. E. • eT• • ( TAKE PART IN MEETINGS

Many of the younger members feel that the discussions are somewhat beyond t), iejr. reach, because they cannot express themselves so fluently in Czech as they would if they were permitted to do so in English. There is nothing to keep them fi om expressing their ideas the easier way. That is what the older members are doing, anyway. .- 7:everal. years back, the writer had an opportunity to he present at a very important meeting with about two dozen prominelt Czech people pailicipating.

For nearly an hour, the discussion had been carried on in perfect Czech. The speakers were men who had that average education, mostly in higher institutions of learning in Czechoslovakia.

A young man got a floor. His first sentenoe was in Czech, not too perfect.

Ile asked to be permitted to speak the w‘ter way for him. Everybody nodded a sign of agreement. That young man kept the floor every bit ten minutes.

When he stopped there was such an outburst of applause that everybody felt that it was the best outline of the situation presented so far.

Tic spoke the easier, the more natural way for him, in English. He knew what he wanted to say, and he used the method of saying it which he was accustomed to. Everybody was thankful that he found the courage to say what he did, and say it naturally. The reuminder of the group appreciated his effort and selected him to be chairman of important committee to draft a .certain proclamation. His defficiency in Czech did not keep him from taking a leading part in all future deliberations.

His American education far exceeded in weight and value the fluency of other speakers.—A., E. ) • „Te , A big man is not one who makes no mistakes, but one who is bigger than the mistakes he makes.

The great charm of conversation lies less in the display of one's own wit and intellect than in the power to draw forth the resources of others.

V E 8 '1' N T K WEST, TEXAS WHAT IS THAT WORD "FOKROK"?

Theoretically, it could be possible to hear the question being asked in twenty different places at the same time. There are twenty local lodges SPJST having that word as a part of the name; twenty out of one . hundred sixty-four lodges, or nearly one-eighth of the total number.

It must mean something important, or have powerful symbolic connotation.

The word "pokrok" in the Czech language is used as often as its English equivalent. The word denotes the action or the process of advancing or improving by marked stages or degrees. It denotes movement forward as in time or space.

It is the onward course or gradual betterment. Have you already guessed it?

It is PROGRESS. To understand the full implication and the close connection of the use of this word "progress" with a fraternal organization, one must look into the background of those men who had associated the term with their lodge work. Only in the light of their historical background can the popularity of the word "progress" be explained.

The history of the Czechs dates back to the fifth century, to the days when Angles, Saxons, and Jutes were beginning to colonize England. For nearly twelve hundred years the Czechs, living in Bohemia and Moravia, retained their cultural unity in spite of numerous invasions. By the end of the sixteenth century they lost their independen ■ce.

Thirty-six thousand families had left the country on account of ruthless religious persecution. As Dr. Henry R. Maresh mentioned in his work, "The Czechs in Texas, "the population fell from three million to less than one million. Books were destroyed; names were changed; executions and confiscation were the rule. Thereafter, for a century, tradition of the cultural achievements was kept alive only by word of mouth in the huts of the peasant folk." Thus, the Czech nation was threatened by the menace of losing all its cultural and spiritual heritage.

Therefore, the traditional longing for independence, improvement, and betterment was also in the blood of the Czech immigrants and political oppression removed, they began to organize churches, to build schools, and to form fraternal societies. The appreciation of freedom, the hope for quick cultural advancement, the desire to gratify the inherent craving for improvements, all of this was best expressed by adopting the term "Pokrok," and by naming the various lodges SPJST as "Pokrok Texasu—Progress of Texas," "Progress of Dallas, of

Ve strectu, dne 19. ledna 1949.

Houston, of Moulton, Rowena, Sweet H,ome, Plum, Haskell, Gainesville, Flatonia, Garwood, Deanville, Kenedy, Aqua Dulce, Benview, Baytown, Brazoria," as well as "Progress of Sla ys," "Progress of the South," and "Progress of Youth."

Next time somebody puts the question to you about the "Polk Crock," you will have the answer. It is PROGRESS spelled in capital letters. And all of you belonging to a lodge with that name, strive to make it what the founders of your lodge dreamed of making it.—A. E. ) REAL VALUE AND PRIVILEGE

Our organization is non-political and non-sectarian. Article 91 stipulates that "discussion of .. political matters during meetingS is strictly prohibited and it is the duty of the presiding member to take firm steps in every such case to stop it. And article 72 states, among other requirements for membership: "They (applicants) must be citizens of the United States but if they are not, they must pledge themselves that they desire to become citizens."

An inquiry came up as to the extent of political instruction among the members of the SPJST. To carry on a discussion, it is proper to agree with the meaning of terms. The word "political" in the sense of "public" means something entirely different than in the sense of "partisan" with one-sided influence. The exercise of one's rights and privileges should be encouraged; on the other hand, the influence by which the individuals seek to secure the management of the affairs of a state, the partisan activity is not permitted during meetings.

All this may be explained in another way. A well-known, influential, and highly respected Brother appeared at a lodge meeting with a' campaign button on the coat lapel. Another member told him, more in friendly jesting than seriously, pointing to the campaign button: "We don't allow any politicians in our meetings."

The force of the answer was surprising: "Listen! You can be darned thankful that you and I are permitted to wear any kind of button we want. That's one thing we couldn't do if we were in the old country. They would tell you and me what kind of a button we can wear, and it would be just one kind, whether we would like it or not."

It started as a sportive sally intended to promote good humor without hurting anybody's feeling, and it turned into a serious talk. Others joined in. Since all this was before the regular lodge meeting, it developed into a regular poli-

y e streclu, rite have no opinion, and sit down.) So it boils down to tell that we are "for" or "against."

2. Our opinion should be justified.

After we say that we are in favor (or opposed), we use the point system, thus: My first reason is—and give it. My second reason is—and again state it, and so on.

3. We discuss the individual points one at. a time, but very briefly. We don't shoot both barrels at one little bird. We take the aim, and pull the trigger. We take the aim again, and pull the trigger.

Don't waste your ammunition.

4. After we state our points, we restate our point of view, and then sit down, That sitting down is just as important as what has been said. Too many members who talk impromptu feel that every unprepared speech must prove its unpreparedness. They talk away the effectiveness of their impromptu speech.

These four rules will help you to improve your impromptu speeches. No matter how little time you have for preparation of your talk, keep in mind these four rules: "for" or "against"; point one or your first reason; your second reason; repeat your view and sit down.— Some people are confused with the A. E. ) • 4 • ( word "extempore" and use it synonymously with the term "impromptu."

A PICTURE WITH A LESSON Many of us belong to other clubs and The writer once seen a large poster in organizations, besides our SPJST, where we are expected to take part in the the office of an insurance company. It various activities. We are asked our was an impressive poster. It persisted to point of view, we are called upon to give remain in the mind like a bad dream. our opinion, and we are asked for ad- At the top of the poster was printed in vice, even if no one takes it. This type big black letters: SEVEN IN EVERY of every-day :peaking, composed on the THOUSAND. Across the poster, and spur of the moment, is termed "im- starting at the bottom in the foreground, promptu"—being prompt, in, readiness— there was a sketch of many men, standing in long rows, and all blindfolded. speaking.

If one is called upon without previous Opposite them was a body of isoldiers, knowledge to give his opinion, the best each with a leveled rifle. To one side of impression will be given if the speaker the sketch was this explanation: Seven talks as if he were prepared. The speak- in every thousand will die. All are facing er should not make apology, and then death. In every thousand blank cartkeep on talking. No one should suggest ridges are seven real bullets. How many that his mind is blank, or that he was in this group will reject your offer to too busy to give the matter any thought. buy life insurance?

That poster had a grip. It told at a If the member does not have anything important to say, he simply rises, ad- glance what otherwise would be a dry dreSses the presiding member as "Mr. subject of mathematics, actuarial comPresident," or "Brother Chairman," as putations, law of probabilities, and other the rule may be, and say, "Brother high-sounding phraseology. It brought Chairman, I have no opinion on this the lesson of life insurance down to the ground where everybody could undersubject," and sit down.

If, however, one does not train him- stand it. The actuary of our SPJST, or self to sit down, then he must train him- of any insurance company could go into self to remain standing effectively and a lengthy lecture about the probabilities successfully. Then he must know the involved in any contingency, but the rules on which every improptu speech is poster made it very plain, to the point: If you take one thousand healthy men, based. They are four.

1. We are either for it, against it, or seven of them will be dead before we neutral. (If we are neutral, we say we write the new year, 1950.

tical rally with a discussion of the real values of America and of the privileges one enjoys by living here. Yea, the talk was all in Czech.

This is one of the essential parts of Americanism. It may be called "political" only in the broadest sense of the word.

It is not a discussion of factional interests or campaigning for private gain.

Before any of us point to the button our neighbor wears, or to the sticker he puts on the windshieldof his car we should remember this little incident and be thankful there is more than one campaign sticker or button.

In fact, whenever we begin to do that, we are beginning to show symptoms of the disease called totalitarianism.

Anything that sets neighbor against neighbor over political differences; anything that causes to ridicule our neighbor's political opinion; anything that breeds contempt for the other man's sincere convictions; those things are alien to the American ideologies, to the appreciation of real values of America and what a privilege it is to live here.— A. E. )• • IMPROMPTU SPEAKING

Our organizations, who are trying to convince the non-members about the importance of life insurance, know that dying is about the only thing a man does on schedule. At the age of 35, there are seven in every thousand; at the age of 25, the number is less; at the age of 45, the number is greater. Our. organizers know it, but the general public does not. And many of our own members don't know it, either. That's why we have the organizers. They tell us what we should know for our own good.—A. E. ) • 4, • A FAREWELL SONG No doubt all of us experienced a sudden recollection of some incident which happened many years back. Vhe menicries of days long forgotten seem' to drift through the mind, uncalled,'unexpected, yet vivid in the details. It may be the aroma of the forest ., or an old proverb someone just mentioned, or dozen other common experiences.

• The writer was attending the funeral services of a departed lodge brother. As the choir was singing a song, the story of the origin of the song was unexpectedly revived. There is quite a number of the SPJST members who can confirm the substance of the story, or can add a correction. It may be necessary to ask Sister Tesar, of Houston; or Sister Rosa Truksa of Alvin, or Brother John J. Zemanek of Needville. They, and many, others, should know.

It takes us back more than a half century to a village in the eastern part of province Moravia, in Central Europe.

Most of the inhabitants of the village were of the poor class, possessing only a home, two or three patches of land, separated from one another, and a cow or two. It was customary for the children of the school age to take out these cows for grazing on any strip of land which was not, or could not, be cultivated. The cows were very gentle, easily to be le( by, a rope.

A tragedy occured. A boy was draggei to death by one of these gentle animal:. that was bitten either by a horsefly or stung by a wasp. Nobody knew what really happened. The cow was caught dragging a dead body. The rope was tied around the boy's waist.

When the village children came to school the following morning, the teaaher, named Janata, announced that they were going to learn a new song, a farewell song to their classmate. He himself wrote the words and composed the melody. The, whole school went to the funeral. A new song was heard by the villagers of Hot'alkova, which in Czech begins, "Pies vainy hrobu tveho."—A. E.

Strana 22

VESTN t

WEST, 'EEXAS

Ve sffedu, dne 19. ledna 1949.

ion I: "All legislative powers herein granted shall be vested in a Congress of the United States, which shall consist of a Senate and House of Representatives."

Section 2 prescribes the regulations for that body of public servants—not o fficers--composing' the House of Representatives. No national officer may be a member of Congress.

separate clauses, eighteen granted powers necessary far the proper discharge of purely national functions.

Section 10 cites exceptions and prohibitions imposed by the Constitution upon the States. No state may enter into treaty or alliance, coin money, pass any law impairing the obligrations of contracts, keep troops, or enter into any agreement with any other state without the consent of Congress.

Section 3 provides for the composition and working of the United States Senate.

As a safety measure, House of Repree sentatives has the sole power of peachnient, but the case must be heard by the Senate sitting as a court; and in the lease when the President of the United States is impeached and tried, Section 3 requires that the Chief Justice of the Supreme Court most preside, thus safeguarding the judicial procedure and Preamble removing; any ambitious effort to place The first three words of the Constitu- the executive to subserviency to the tion="We the People"—declare that the legislative branch.

Constitution is not a code of law, but a Section 4 turns over to the respective charter of government, granted to the government by the people. It is a direct States the whole responsibility of holdemanation from the people. Having ex ing elections for Senators and Repreperienced distress and danger of an im- sentatives. The only limitation was that perfect union, the people finally succeed- the voters in each state should have the ed. in forming the more perfect union, same qualifications as those required to with six objectives enumerated in the vete for members of the loWer house of its legislature. One must therefore go to Preamble. the -state constitutions or laws to find The Preamble is followed by seven out the extent of the popular control articles, in which severe limitations are imposed Upon the government. Sixty- through elections.

Section 5 states proceedings, quorum, five powers were granted. and seventynine were withheld, of which thirteen rules, method of voting, and adjournment were,. also denied to the constituent of the two legislative bodies.

Section 6 stipulates how the compenstates. Of the sixty-five powers given to the federal government forty-three were sation for services of the members of expressly denied to the states; and as Ccngress be paid: immunity from arto eighteen powers, the grant was con- rest during attendance; and other privicurrent. Although limited in number, leges. the power granted was a complete power, Section 7 deals with the procedure of whether expressed or implied. revenue bills, and other bill, and the The first three articles of the Con- requirement to be passed by both stitution deal with the legislative, ex= branches of Congress. It gives the Presiecutive, and judicial departments, re- dent the power to nullify laws passed spectively; the fourth, with interstate by the majority of the House and Seriand state-federal relations; the fifth, ate, but it also shows that the seemingly with the methods of amendments; the unqualified power of the President can sixth. with guarantees of federal form be checked, and that the veto itself can of government, making the Constitution be voted if two-thirds of both houses end the laws to be the supreme law of agree to do so. i be la nd;.and the seventh, now obsolete, Section 9 imposes several prohibitions v‘,-i ill the method of ratification. upon Congres. The privilege of the writ of habeas corptis may not be susArticle I. pended unless the public safety shall Legislative Department The limitation upon the legislative require it; no bill of attainder may be branch, of the United States government enacted; no ex post facto law may be is being enumerated thiroughout 'the passed; no export tax or duty may be ten sections of Article One. The limita_ imposed; and no title of nobility granttion is clearly shown by the words ed.

Section 8 enumerates, in eighteen "herein granted" in the sentence, Sec-

Article Two Executive Department The office of the President of the United States is one of the most important and powerful in the world; yet the Constitution gives only 320 words to his duties and powers. This does not take into the count the veto power stated in Article I, Section 7.

It is evident that while the President is vested with executive powers, his duties are not confined to the execution of the laws. Other functions, not actually executive, are added. The pardon power is judicial. The power of veto is distinctly legislative. The right to advise Congress, and the treaty-making power has the character of sharing the responsibility. His appointing power also has to be shared with the Senate.

The President himself does not execute the laws. He is responsible for seeing that they are executed, the actual task being performed by a host of officials under him. who are answerable to him.

The Constitution provides that Congress may direct the appointment of "inferior officers" also, by courts of law or heads of Departments. In directing national policy, the President possesses almost unlimited discretionary powers which are not subject to revision by the legislative or judicial departments. Likewise, his power to pardon is not subject to regulation by Congress. Under the treaty-making power the President, with the advice and consent of the Senate, may make contracts with foreign nations of the most far reaching character.

STUDY OF AMERICAN CONSTITUTION 'n The term American Constitution has two meaning, a broad and a narrow one.

Di' the broad term, the Constitution is considered to be the whole body of fundamental laws, decisions of the Federal Courts: some statutes of Congress, and certain custom and usages. In the narrow sense, the Constitution is the written document prepared by the framers of it, signed by them on the 17th day of September, 1787, and submitted to the people of the United States for ratification.

The written Constitution of the United States is a model of brevity. It con• StS or 4,542 words, including the signatures; and of twenty-one amende\ tr'e'rts having 2,214 words; altogether requiring about thirty minutes of reading.

Article Three Judiciary Branch Possibly no provision of the Constitution is more striking and unique than the establisment of the judicial branch

as. an independent and coequal department of the government.

Neither the number nor the qualifications of the justices of the Supreme Court, or of other Courts, are provided for in the Constitution.

Careful provision was made not to have the national courts conflict with state courts in jurisdiction. The function and powers of state courts were left intact. The Constitution defines the

‘ie stredu, dne 19. ledna 1949.

v r, 0 i .1N

jurisdiction of the federal courts in of government. What is a republican tution was ready to be put through 'its form or whether one exists in a state is I public ordeal.

Section 2, Article III. The only crime defined in the Con- determinable by the legislative branch Amendments to the Constitution stitution, giving two specifications, is and not by the judicial. In case of domOnly twenty-one amendments have given in Section 3. Treason against the estic violence the legislature or gover- been added. First ten amendments , (of United States is an overt act substan- nor may call upon the United States twelve) proposed by Congress, in 1789, tiated by the testimony of two witness- for protection. and adopted in 1790, make the so-called Article V. es, or by confession in open court. ConAmerican Bill of Rights. They are, Methods of Amendmends gress has the power to declare punishbriefly enumerated: Here, for the first time, a government ment for treason, "but no attainder of I. Freedom of religion, of speech, treason shall work corruption of blood, provided for its own change without the press, of assembly, or petition. or forfeiture except during the life of turbulence or bloodshed. Two modes are II. Right to bear arms. the person attained." Thus, when the provided for bringing about alterations III. Quartering of soldiers prohibited. property of a Confederate general had in the Constitution. One may be begun IV. Security against search. been seized and sold, the Supreme Court through a resolution of Congress proV. Due prOcess of law in any criminal held that under this clause the pur- posing amendments; the other may be- of fense. chaser could take no interest beyond the ; gin at the instance of the states. No VII. Right to speedy trial by an lm-, lifetime of the original owner, upon action can be taken in either case un- partial jury. whose - death his son, as heir, had less two-thirds of the votes of Congress VII. Granting of a new trial before legal title to the land. The purchaser or two-thirds of the states concur. And another jury for some error of lawcoinof property under the Confiscation Act again, in. either case, three-fourths of mated by the trial court. could acquire an interest only during the states must ratify the proposed VIII. Excessive bail, excessive fines, the lifetime of the offender; and punish- amendment before any amendment can and cruel punishment shall not be imment for treason could not be visited become a part of the Constitution. The posed. upon his children. The provision of the states cannot substitute a popular vote I.X. A step beyond the enumerated Constitution has been strictly enforced for the prescribed method of acting upon powers is unconstitutional. by the courts whenever attempts have proposed amendment. The ratification X. Undelegated powers reserved to the been made to take an accused person must be either by the legislature of two- states or to the people. from his home to a distant jurisdiction thirds of the several states, or by conXI. Suability of a state, exempting a ventions in three-fourths thereof. for trial. state from suit by a Citizen of anotlier The clause that "no State, without its state or a foreigner.

Article IV Interstate and State-Federal Relations consent, shall be deprived of its equal XII. Reform in electoral vote.

Section I is a command to the states suffrage in the Senate," guarantees the XIII. Abolishing slavery. which they must obey, giving full faith small state against being prejudiced by XIV. Rights of citizens, white or black, and credit in each state to the public the large ones. former slaves or not, declared citizens records, acts, and judicial proceedings of the United States and of the state Article Six of every other state. wherein they reside.

Supremacy of the Constitution and Laws Section 2 provides that the rights, XV. Negro suffrage, being the last of After recognizing the validity of the privileges, and immunities of the citipublic debt, which Hamilton estimated the three amendments arising from the zens shall be common throughout the in the aggregate of $79,000,000, the Civil War. States. The section is to promote uniXVI. Income tax. sixth article of the Constitution deforrnity and harmony in the administraXVII. Election of Senators by popUlar ellares that the Constitution and the tion of justice under state laws. Fugivote. laws of the United States made in purtives from justice are required to be XVIII. Prohibition of the manufaCture, suance thereof, and all treaties made returned to the state having jurisdiction sale, or transportation of intoxicating under the authority of the United States, of the crime. No person can be tried out shall be the supreme law of the land; liquors. of his home state for offence committed XIX. Woman suffrage. and that the judges in every state shall in his state. However, the "shall . . . be XX. "Lame duck" 'amendment, changbe bound thereby. This majestic prodelivered up" clause is not mandatory; ing the dates when the terms of ' the vision makes of the United States a and Congress has provided no remedy nation. In the emphatic language of the President, senators, and representatives for non-compliance. pledge required by all executive and begin.

Clause 3, Section 2, related to the XIX. Repeal of the 18th (prohibition) judicial officers, both federal and state, fugitive slaves. Time has made it. obso- it is to copport the Constitution. "But amendment. lete.

4, ) no religious test shall ever be required Section 3 provides for the admission as a qualification to any office."

JUNK PILE

by Congress of new states into the Article Seven There is a story of a man who wanted Union. A state is admitted on a pledge Ratification of the Constitution to get rid of his old and decrepit antoto the other states not to enlarge or Article seven, now obsolete, was a pro- mobile. Someone suggested to him to diminish the jurisdiction or area • of another state without the consent of the vision to ratify the Constitution as pre- leave it at the outskirts of the town at legislatures of the states concerned as pared, not by every one of the thirteen night. Next morning he thought he had well as of the Congress. A state when ad- states, but stipulating that "the ratifi- better make sure if the auto was gone. mitted has equal sovereignty with the cation . .. of nine states shall be suf- To his surprise he found there seven ficient." It must have been realized that others. The story may not be true, but older ones. any provision requiring unanimity of it points out the problem of getting rid Section 4 guarantees by the United action was in practice impossible and de- of worn-out things, both material junk States to every state a republican form structive to progress. The new Consti- and outworn ideas.

=MB iriiinna. 24 THAT DOLLAR YOU EARNED IN 1948 Henry Suburban reaches out at 7 a. m. of a bright morning to turn off the alarm clock (price: $6; tax $1.20). Accompanied by the trebling of birds, he climbs wearily out of bed (priceti $195, annual personal property tax, 75 cents), walks across the floor of his $8,000 house (annual general property tax, $240), and switches on the electricity (33 cents tax on his $10 monthly bill) which lights the bulb (price: 20 cents; tax, 4 cents).

To music from a bedroom radio (price: $30: tax, $3), Henry shaves with his electric (see above) razor. As a radio newscaster reports that Henry's State is preparing to increase income taxes and impo,e a general sales tax on everything anyone buys, Henry slaps across his jowls a handful of bay ruin (price: $1.30, tax, 26 cents).

He dresses quickly, hurriedly fastening cufi links (price: $3.50; tax, 70 cents), and tie clasp (price: $1.50; tax 30 cents), pats on his Swiss wrist watch (price: $70; tax, $14), and rushes downstairs.

Tucked' under one arm is a leather briefcase- (price: $18; tax, $3.60) which carries papers from his real estate office, ihcluding one deed (property valued at $3;000; stamp tax, $3.30).

In the kitchen he's just in time to snatch two slices of bread from the electric toaster (price! $16; tax $1.60), lift his -coffee from the gas stove (price: $190; tax, $19), and grab a glass of fruit juice from the refrigerator (price: $300; tax, $30).

A glance out of the window shows it's raining, so he calls to his wife (marriage license, $2) to telephone (monthly bill $12; tax, $2.05) for a taxi. Too many other people want taxis on a wet morning so Henry gets out his own car (price: $1800; tax $126) and drives (operator's license; $1) to the railroad station.

Henry relaxes at the station with a cigarette (price per pack: 8 cents; Federal tax, 7 cents), lit by a match (tax: 5 1/:2 cents per 1,000). Aboard the train, Henry gives the conductor his ticket (price: 85 cents; tax, 13 cents) and settles down to a hand of bridge with three cronies, using of course, a- deck of cards (price: 40 cents; tax, 13 cents).

In the city on his way to the office, Henry stops to buy a roll of camera film (price 20 cents; tax, 3 cents) that he promised his son (birth registration: $1), and the lipstick, price: $1; tax, 20 cents) he promised his wife. Because there are friends coming to his house in the evening, he buys a bottle of whisky (price: $2.30; tax, $2.60).

Arriving eventually at the office, Henry sighs (no tax!) and settles to a day's work (annual income: $5,000; Federal

V S T N I i --- WEST, TEXAS

Ye stredu, dne 19. ledna 1949.

and State income tax. $510). If he her seducer accompanying her, to desoworks hard for the rest of his life, he lated spots in Eastern Siberia.

Probably the most tragic chapter in will be able to provide the Government with a handsome slice of inheritance tax. the entire history of criminal punishAnd if he dies in a State that is fiscally ment is the one about banishment of tolerant, he can take comfort in the criminals into exile. In primitive societies thought that his casket (provided it it was a common procedure to send a costs less than $100—will be exempt criminal to some out-of-the-way place. from any sales tax.

Most of the European nations have tried ( 4 ) this inhuman treatment of their social FOR STAMP COLLECTORS derelicts. and some of them are still Brother John Kosut, the youngest son doing it. Russia is continuing it, France of Brother Joseph Kosut, of Houston, practiced it until 'recently, or probably sends in a clipping from "Linn's Weekly still persisting in it, and it took England Stamp News," which may be of interest over a hundred years to abandon this to our members who are philatelists. method of punishment.

Brother Johnny is a recent graduate England adopted the banishment of from the University of Houston, but still its criminals around the year of 1600. continues in his college work and has In 1619, King James I ordered one hunalready been admitted to candidacy for dred undesirable, "dissolute" malefactors the Master's degree. And, the same as to be sent to the New World colony, many other boys and girls, he collects Virginia. How many felons were sent to postage stamps making it a profitable the colonies in the New World from hobby. Here is the clipping: 1619 until the practice was stopped is Another Catalog Section From Czech not known. Some research historians Publisher estimate the number anywhere between Another edition of that handy series 50,000 and 100,000 persons. There was a of catalogs has appeared from the firm strong resentment against this practice. of Hugo Kolar, Tajovskeho 40, Bratislava Benjamin . Franklin is reported to have 9, Czechoslovakia. The present one deals objected very emphatically against the with the stamps of Slovenia, and Bohe- method of unloading in the colonies unmia and Moravia. desirable type of settlers. When he was Due to the fact that they are written told that it was absolutely necessary to in the Czech language, their appeal will rid England of the criminals, he retorted be lessened a great deal to the collectors that the Americans, by the same reain this country, but for those who have soning, could ship their rattlesnakes to some rudimentary knowledge of it, the England. catalogs will prove helpful.

After the American Revolution put a This present edition, No. 6 contains 16 stop to the shipment of convicts to pages of listings which carry adequate America, the jails of England became illustrations. Binding is between heavy overcrowded. Formerly, the criminals paper covers. There is to be 20 editions merely awaited transportation. In 1787, to complete the series of catalogs and the English government perceived a these will price and list the stamps of plan of emptying the overcrowded jails the major nations. Each, like the present by sending malefactors to the new conone, will sell for 10 Kopecs. tinent discovered by Captain James Brother Kosut is of the opinion that Cook, then called New Holland, and later the price quoted in "Kopecs" crept in named Australia. the article through the wrong interpreTo get an excellent account of the tation of "Kei ," which is listed in the transportation of felons to Australia, one catalog, and means, as Johnny explains, can reach for a novel by Charles Nord"koruna oeskoslovenska." To an average hoff and James N: Hall, Botany Bay. A American writer "Kopecs" of Russia and brave officer, Captain Arthur "KC" could mean the same.—A. E. R. N., was chosen to undertake the ( ) e4 hazardous transporting to the wilderTHE BANISHMENT OF CRIMINALS ness halfway around the globe. In eleven Two outstanding classical books give vessels, nearly 600 male and 22 female vivid descriptions of criminal punish- convicts, some of them pregnant, stood ment. Victor Hugo's Les Miserables tells the voyage that took eight months. They a story of cruel punishment imposed had supplies for two years. But they upon the fictional character, Jean Val- forgot to take additional clothing, negjean, for, stealing a loaf of bread to feed lected to provide the ships with medithe hungry children of his widowed cine, overlooked to include either agrisister. The other classic, Resurrection, culturists or mechanics, or capable of

by Leo N. Tolstoi, gives a gruesome ac- instructing the promscuous herd of count of the transportation of criminals, felons. The ships crews were a depraved among them the heroine Maslova, and lot, too. They were in habit of drawing

ye ztkedu, due 19. 1edua 1949.

VS'TNIIC— WEST, TEXAS

THE PALEOBOTANIST lots for the company of female convicts aboard. Many women did not object, for

By Alizette Mackenzie this diversion removed them from the The paleobotanist student rests her stench below the deck. tool on a new psaronius find in a forest Authorities estimate that about 135,- creek near Athens, Ohio. She has located, in the spring of 1948, another petrified 000 felons were sent to Australia in stump. nearly one hundred years. When gold Petrified forests were first known in was discovered near Sidney, and large Germany, and because of their beauty number of nonconvicts moved in, the when broken into small pieces and highly new settlers resented the continuous polished, they were carved into brooches transportation of criminals. In 1840, they and necklaces for court ladies of the obtained restricted orders that no more reign of Frederich II, "the Great." These criminals be sent to New South Wales. small ringed, star sections were called The practice of convict transportation by the Germans, Starr Steine. Souvenir came to an end in 1875, but the British hunters soon depleted the German government had been paying for the forest. support of convicts in Australia for When Europeans pushed from the another twenty-five years.

Atlantic ocean to the Pacific, extensive forest-remains were found in Ohio in France proposed to imitate the Eng- 1803. It is said to be the largest petrified lish method of banishment about the forest in the world. The pioneers knew time of the French Revolution. Madagas- the stumps only as a material that could car was selected as the site of the pro- be made into such articles as table tops. jected penal colony, but then the French Scattered logs, stumps, and roots of navy suffered a terrible defeat from the lignitized trees were found later in the British. The Madagascar project was Arizona, in Yellowstone Park; in the abandoned. Fifty years later, French Napa Valley in California. In 1787, Dr. Guiana was named as a place for the W. H. Holmes, of the United States Geocriminals. logical Survey wrote: "As we ride up In 1928, the American public was the trail that meanders the smooth river shocked by a sensational book that ex- bottom, Lamar River), we have but to posed for the first time the horrors of turn our attention to the cliffs on the the Guiana penal colony. One of the right to discover a multitude of the convicts, named Rene Belbenoit, return- trunks of the ancient forest .. . uped to civilization and Published a manu- right stumps stand out like columns of script that he had written while a a ruined temple. On the more gentle prisoner on a small island, ten miles slopes . . the petrified stumps cover the offshore and thirty miles west of Cay- surface." enne, the capital of French Guiana. It Sir William Dawson, of Pictou, town, is reported that Captain Alfred. Dreyfus Nova Scotia, and Montreal noted geowas the first prisoner on the island, and logist, was one of the first to prove the spent on the barren rock, called Devil's origin of these fossils.

Island, five years. Belbenoit's book, enA fossil tree does not stand erect; but titled Dry Guillotine, predicted that the hundreds of broekn logs lie over mesas public opinion of the New World will and creek beds of Ohio and the West, force France to abolish the "internation- pushed out of sedimentary rocks by al insult." water.

All the other methods of banishment Nearly all petrified trees were originalseem to be mild in comparison with the ly cone-bearing trees. The action of the penal treatment imposed in Siberia. earth that prepared these forests began Russia abolished capital punishment millions of years ago. The trees hardened some two hundred years ago, but the by minerals, in the water, layer on layer. substitute—exile to Siberia—was far Some stumps found in those early days worse than an instantaneous death. One measured 100 feet in length. The stumps has to read some of the Russian classics are usually of a light-or dark-brown, or to get a picture of, the brutality of the reddish color, although, in Arizona, Russian exile system. especially in the "Rainbow Forest" they Another interesting item touching on are of brilliant shades reds, yellows, the Russian exile system is the fact that purples, blues—highly polished by windthe Island of Sakhalin, until recently blown sands. The "North" petrified forest part Japanese and part Russian, now in Arizona was found in 1853, when the taken over completely by Russians, was line of the Santa Fe Railroad was being originally established in 1875 as Rus- surveyed. Of the find, Mr. C. W. Whipsian penal colony. ple wrote; "The banks of Litodendron This gives only a short glimpse of Creed are forty feet in height. Quite a migration at its worst.—A. E. forest of petrified trees was discovered

Strana 25

today (December 2, 1853), prostrate and partly covered with red marl. They are converted into beautiful specimens of variegated jasper."

About ten years ago, the curiosity of the public was alerted to these forests by the acting of the late Leslie Howard, in the part of Alan Squier, the hero of Robert E. Scherwood's play, "The Petrified Forest." The scene of the play is the edge of the desert, the road ahead leading into a petrified forest in Eastern Arizona. The very aged grandfather, the people caught in the filling station with its small lunch counter, typify bankrupt civilization, end of the tether, in other words. "Alan," a writer, 'feels unreality suggested by the road into the forest, "nature hitting back. Nature is proving that she can't be beaten .. . not by the likes of us." "I've been hoping to find something that's worth, living for. . . " Instead, he comes to "A lot of dead trees in the desert, that have turn-• ed to stone."

The old grandfather is presented as a symbol of the petrified trees; the enthusiastic granddaughter is new life.

"Alan" said, "She's the future. She's the renewal of vitality .. ." Among the stumps, grow up today young trees, the pines, firs and spruces.

The girl-student in the Ohio creek knows that by extreme climatic changes, over hundreds of thousands of years,— freezing, melting, and shifting of the great ice-sheets,—the Creator accomplished triumphantly the formation of that stump. There is no illusion of life about her, for the fragrant new ferns and the young pines make her feel, "mesas are enchanted . . . you have to be prepared for the improbable." ) • 4, IT COULD HAVE BEEN DIFFERENT

Does the Berlin situation puzzle you Presented in a nutshell, we the people of the United States, are using our great air fleet to feed, clothe, and warm the people of Berlin while Russia calmly but inexorably forbids our use of easier and cheaper modes of delivery. We must take to the air. Why? Because we have assumed a share in the management of a conquered country without assuring ourselves of the means of doing it. We have bought our responsibilities, like a farmer buys land, without obtaining a road over which we can travel to reach our house.—A. E. ) • 4. • ( There are grown-ups with splendid intellects who continue to behave in an emotional infancy. ) • •i■ • ( You can't turn over a new leaf when you get to the end of the book.

Straka

From the office of Supreme Lodge RESOLUTION OF CONDOLENCE

WHEREAS, on the 14th day of November, 1948, our beloved member and brother officer and director, Joe Zemanek, has been called to his eternal rest from his labors and left surviving him his wife, Mrs. Christine Huff Zemanek, and five children: —Lydia Pavelka, Victor Zernanek, Martha Johnston, Sidney Briclewell and Joe Zemanek, Jr.,—and also grandchildren and his brothers. John Zemanek ..and Stepan Zemanek, and his sisters, Rosie Werner, Johanna Machala and Karolina Zemanek, to mourn his passing; WHEREAS, Brother Zemanek has not only been a good, loyal and devoted husband and a tender loving father and an active; energetic, capable and competent director in our Supreme Lodge who has always worked for the good of our membership, but he has been an exemplary and a good public servant. His tireless, energetic and unselfish service has especially made its indelible mark of the Blessing schools of our State, wherein the school children of the Blessing schools at Blessing, Texas, whom Brother Zemanek for more than ten years has served as a Chairman of the Board of Trustees, dedicated to him on the first, pzige in their Annual entitled the "CARDINAL" with his photograph the iollowing beautiful tribute.

"In token of our appreciation for his unselfish service and devotion to the progress of the Blessing Schools the Annual Staff dedicate 1948 of the Cardinal to Mr. Joe Zemanek, President of the Board of Education."

WHEREAS, Brother Zemanek will not only be missed by his loved ones and by us of the Supreme Lodge, but by all whom have had the honor and pleasure to know him.

Therefore, be it resolved that we of the Supreme Lodge extend to his loved ones our deepest sympathies in this their sad hours of bereavement.

Be it further resolved that a copy of this resolution be sent to the members of his family and a copy be published in our fraternal Herald and a copy thereof spread upon the minutes of our Fraternal Order.

C. H. Chernosky Edward L. Marek J. M. Skrabanek August Kacit J. F. Chupick

VA S TN t —WEST, TEXAS RESOLUTION OF GRATITUDE

WHEREAS, our esteemed friend, coofficer, brother and President of the Supreme Lodge of Slavonic Benevolent Older of the State of Texas, C. H. Chernosky, has retired from his office on December 31, 1948, and, WHEREAS, President Chernosky served as President of the Supreme Lekge ou our Order for a period of twentyfour years, and, WHEREAS, during his term of office, President Chernosky has rendered to the Supreme Lodge and to our Order very efficient, capable, constructive and valuable service, and, WHEREAS, we deeply regret to lose his excellent leadership, wise council and sincere desire to be of service. .

BE IT, THEREFORE, RESOLVED, that. we the Officers and Directors of the Supreme Lodgu, S. P .J. S. T. express to him, and to --r membership and record in our ann- k, cur appreciation of the constructive service that he has rendered to our Order, of his leadership and his many valuable contributions to the success, management, growth and prosperity of our Order and of the splendid counsel, his sincere spirit of fraternalism and fellowship which he has advocated, propagated and exemplified during his long , constructive and outstanding period of service to the Supreme Lodge and to our Order as a whole, and, BE IT FURTHER RESOLVED, that a copy of this resolution be handed to him in person. that a copy of it be sent to the Vestnik for publication, that a copy of it be transmitted to all local lodges and that a copy of it be spread on the minutes of the Supreme Lodge.

Dated at Fayetteville, Texas, this the 10th. day of January, A. D., 1949.

J. C. Eineigl Chas. Navratil R. A. Urbanovsky Edw. L. Marek J. M. Skrabanek J. F. Chupick Jos. Koliha, Jr. Frank Svadlenak August Kacir J. F. Kubala ) Don't worry if someone imitates you.

As long as he follows in your tracks, he can't pass you.

Ve stl'edu, dne 19. ledna 1949, THEY, TOO, HAVE LIVELY DISCUSSIONS

When you get peeved at some of the apparently headless and time-wasting discussion at your local lodge, here is a bit of consolation. The Commission on Human Rights, of the Economic and Social Council of the United Nations, is composed of 18 members. Only three of them reptresent English-Speaking pk)pies. Mrs. Eleanor Roosevelt is chairman.

They drafted a document called "International Bill of Rights." Article One of this document said that "all men shall act toward one another like brothers," That brought forth a lively discussion —in five different languages. Cain and Abel, and Esau and Jacob, were brothers.

The Commission had to accept the fact that brothers sometimes quarrel. The wording was changed to read that "people are enjoined to act toward one another in a spirit of brotherhood."

There was additional discussion—in five languagen—but the phrase was finally adopted.—A. E. )• • THIS IS A REAL CHARITY

One of the finest and most effective charitable institutions in the world is the National Jewish Hospital at Denver, Colorado. It is a hospital where tuberculosis patients are being treated. Iii slightly less than half a century since its foundation it has given free treatment to more than 38,000 patients, which is equal to about one-half of the population of Waco.

This is a remarkable institution in many Ways. It does its treatment according to the rule "None may enter who can pay." Thus, only patients who cannot pay for their treatments elsewhere are admitted. But the institution does more than give treatments. It tries to put those who had been cured back in sonic work where the danger of recurrence would be removed. And it gives the patients schooling in 50 courses to enable them to lead useful lives after dismissal.

The hospital is operated on a nonsectarian basis. Sixty per cent of the patients given free treatment are nonJewish. More tuberculosis sufferers from Texas have been hospitalized there than from any other state—A. E. ) 4, • (

Not every man who keeps his mouth Happiness comes incidentally. If you shut is a smart man, but very many of chase after it, it will give you a wild- them are. goose chase, but you will never catch it.

Paste this in your hat-band, or anyEarly to bed and early to rise, and where else that you find handy: The your, head will never feel three times its year 1949 will be what you make it. The size. thought is a little old but it still applies.

VEST 11

Ve stredu, dne 19. ledna 1949.

EDUARD WEK:

eTENAk U6te me CeskST PRVNI CVICEN1

Matka.-Praha. -Adam.

- Tata. - Rana.

Kiva - Etratr.

Stara baba prala kabat.

Stara spadla.

Mam stars kamna.

Kamarid mibratra.

Znam pana Vavaka. psa.

Pan Blaha Ziati Praha.

Stara skit Ta zahrada ma mai& vrata.

Pan Krii.

Preeti nekolikrat.a ol:fg prvni cvieeni.

STRt'OEK •4

Z AUSTINU

0 TRECH ZAJ1Ciell Lill tii zajici. BilY, hnedY a strakatY. BilY i hnedY aili velmi spokojene. KdyZ prichazeli lovci, utek bilY zajic do hor a skryl se ye s,nehu. HnedY se zase kreil v rokli, kde se barvou nijak nelisil od zeme. Jen strakatY zajic se nemohl nikde ukrYt, aby ho nebylo Jednou si steZoval na svtlj osud; bilemu zajici.

"Nic si z toho nedelej, ja to napravim," odpovedel oily zajic a zavedl strakateho druha na bieh potoka. Tarn ho umYval a drhl jeho skvrny ze vsi sily. Ale marStrakatY zajic zustal strakatYm ; jako byl dtive.

Sel kolem hnedY zajic: "Co to, pratele, Mate?"

KdyZ mu vSechno vypovedeli, pravil:

–WEST, TEXAS

"To nepomuZe. Ja yarn poradim neco lopSiho." Nabral si blata a zamazal jim bimista na srsti stra,kateho zajice, as byl hnedY. Oasem blato uschlo a odpadalo. StrakatY zajic byl zase strakatY jako &lye.

Tenkrat pochopil, i.e mu nikdo druhy nemuse pomoci, Ze se musi o sebe sam postarat.

BilY a hnedy zajic piestali bYt opatrni. Citili se bezpeeni. Jednoho dne je vgak lovci prekvalili a zastielili.

Strakateho podnes nedostali a nemohou mu nijak na kuzi. On dobie vi, nemtiZe na nikoho spolehat. Musi bYt sam opatrnY a bdelY ve due i v noel.

Podle japonske bajky.

DOBRA VilYiLUVA U jednoho hospodate v Krmeline meli slouZici vZdy hlad. Hospodar byl lakornY a panimdma jeete vie. Jednou volala selka eeledina k obedu. Meli prave Svestkove knedliky, Oeledin chtel rychle nejakY knedlik snist, neZ prijde hospodar.

Jak rychle porky knedlik polykal, vyhrnuly se mu do oei slzy. Vtom veSel hospodia; do kuchyne. Uvidel eeledina, se sizami v oeich. lined se optal: "Co se ti, Jakube, stab?" — "Ale Inc, hospodati, tak jsem si jen vzpornnel na sveho nebo2Brk tika tatika," odpovedel Celedin. ) • 4, ( ROUCKOVA POSTA

Moji mili brotteci a broueata! Specham, abych varn povedel, jak jsem byl onehdy na hone. Pffiel k nam dlouhY brouk. Rikaji mu Samalinek, A toa ten Samalinek spustil: "Broueku, ja to main rad a pi:Oda se mnou na hon." — "To je dobre, Samalinku, ale ja'neumim stillet," vymlouvam se — "Nevadi, nevadi, jen kdyZ se neboji.S." — "A to se telly nebojim," poviddin mu smele.

A ill jsme. Me vS'ak na lion, ale na Cekanou. To se jde do lesa nebo k lesu a eeka se na zvet tak dlouho, az je tma — a pak se jde domti. Sel s nami jeate i Tumuv Karlik. Ten se nebal, ale protole mei strach, vylezl si v lese na vysoke leeenieko, a poeital hvezdieky. Aikal si torn: "Tam ta je moje, tate je Heleneina ta maid je Tonikova a Miladeina, to je ta nejkrasnej§i. Byl ph torn potichu, protole se bal rohateho jelena.

Samalinek a ja jsme Sli do less. Tma houstla a srdce mi strachem tlouklo, div se neutrhlo. Najednou se Samalinek zastavi a ukazuje, abych byl potichu. Zveda puSku a mini. Kam mill.? Pristoupim bliZe a vidim, is miri na nee() temneho. Nei jsem rnohl Samalinkovi rici, .& to neni srnce, vy:§la rana. Bums, bums! rachoti to veirne lesa a belime kupredu. Skuteene. Misto srnce uvideli jsme poradnY parez. Zaeal jsem se smat. Samalinek se rozzlobil a Ze pry neumirn chodit , na ee-

Strana 27 kanou a 'Ze plaeim zvet. A toZ' jsem ted' doma a leeim rYmu, protole jsem se pa tom Cekani nachladil. Davejte, dett, pozor, abyste se na podzim take nenachiadily!

Pozdravuje vas BROUCEK. ) • 4 • JAK MLUVI LES.

Posly'S, elovede, ja, ti da yam v zime teplo, abys nezmrzl u studenYch kamen.

Varim ti snidani, obed i yeeeti. .Jsem krovem i stropem v kaalem dome. Ze dieva je sidle, na ktere sediS, ze dieva je stul, na nenaZ jis, piSek etee, ze dteva je i postel, na niZ kaZdY den spava.

Jsem toptirko tveho kladivka, sekyry, motyky i rYSe. Ze dieva dela§ dvere,,vrata, okra, ze .dieva je i lod'ka, jea to •.nosi pies vodu. Dela§ ze mne kolebku .1 rakev.

Jsem tobe slouZim ti eelY ,Zivot, ziji tcbe pro radost i pro potechit: veee, sly'S mou jedinou prosbu. nenie me zbyteene!

A.T. 4 • LISKA A JITRNICE

LiSka si schovala jitrnlic. NaSla ji straka a ukradla ji. Kdy2 se li gka vratila., jitrnice byla prye. — I vyptavala se lfaka, kam se jitrnice podela.

"Straka s ni uletela," odpovedeli Oatele. — "No nevadi," povida liska, "beztoho byla ktiva." ) • ea ( Jizni Slovensko buduje

Bratislava. — JiZni Slovensko bylo za valky nejvice lonSkozeno. Dosud v gak by.la v tomto kraji provaclena obnova jen v nepatrne mike. Obnovovaci prate zaenou nyni se zvYeenYm usilim. Bylo zni, eeno 11.000 obytnYch budov a odb.ad'Skody pcdle hodnoty z r. 1944 eini 900 mill•anti Kes. Nejvice byly po gkozeny Nove Zarnky, kde za tti naletu bylo shozeno 2300 bomb. 8 koda je zde odhadovana 250 milionn. Kes. Je to nejvice po'Skozene mesto v cele republice. Ve Sterove u Parkane zpilsobila valka Skody ye vY'Ai 250 milionu KCs. Za dva-roky bylo na jiZnim Slovensku opraveno nebo obnoveno 150 Skol prilmernym naklad.em Ctvrt KCs. Krome toho byla vybudovitna icada finanenich straanic, stanic SNB a buclov ONV. Letos bylo postaveno 80 domti pro kolonisty. V NovYch Zamcich byla .postavena nova radnice' naklaclem 22 r.ni, Horan KCs. Stavba byla dokoneena ye dvouletcP. Krome toho se buduji nave bytove jednotky a kancelakske budovy. V nejbliZAi dobe se zaene se stavbou rnestA:.Ych jatek Nedostatek pitne vody bude v meste oddstranen stavbou vodovodu. Za sve cesty po jiZnirn Slovensku prohlasil .ministr Sleclata,Ze zanedbanYm okresfun ji gnho Slovenska, ktere jsou po hospodatske strance nej yYnosnejMmi kraji, bude yenovana zyYS'ena pede.

Strana 28 MYg P. A. Nastehoval jsem se On !lithe komtuky v hut p oschodi: hotel byl inalY, ale dobrY — solidni, p redmestskY ho tklek, Ptines1 jsem si s sebou nahradni par ponolek a d y e lahve slivovice — pro vSechny ptipady.

"Main, prosim," povi der vratnY, "prinest zavazadla?"

"Nemam Zadne," po vic e iin na to.

PLeiete si elektricke osvetleni?" vyzvidal dal "Ovem."

"Stoji to ale o deset korun za not vic. MUZete take svitit sviekou. navrhoval s ohledem na dane okolnosti.

"Ne, chci svitit elektithiou."

0 pUlnoci slySim jak .Vsi podivnY zvuk v paovych tapetach. Pak objevila maid myS ka, klidne vystoupila na nirlj noeni stolek, vklou zlo, do urnyvadla, kde zataneila jakYsi slct_ltyt kankan, sestoupila na iy odlahu a koneene ziaizela v temnu pod ski Mi. Rano povidarn pokojsl -Posly gte, v foci se nil po pokoji procha zeta To je peknS7 poradek."

"IJ rids nejsou n myg i! Odkud by se to Nizala? Ne, pane, ne co takoveho bychom si nedali libit!"

Pozdeji jsem si postHoval oi gnikovi: "Po koj:., ka je drza. Dnes v foci jsem mel v pokoji myg."

"Myg i u nas?! Kde by se to vzaly? Neco takoveho bychom si neclan libit, pane!"

KdyZ jsem vychazel z hotelu divali se na nine vratnY, pcdomek, sleeny pokojske a reditel hotelu jako na nekoho, kdo se nastehoval s jedinYm parem ponolek, dvema lahve-

IIESTNIK— WEST, TEXAS Kultura vsem Polska ministerstvo kultury a umeni hodla usporadat v prigtim rote souteZ umeleckeho zatizeni kurpiewskYch domku. (Jsou to domky, v nichk ziji t. zv. Kurpioye, obyvatele lest, jeZ, lezi na severovYchod od Var gavy.) SouteZ se tyke pedev gim kurpiowskYch

No'

se

Proc Trpet

Dr. Peter Fahrney 1840 - 1905

Bolestrai hIavY Zkaienirn ialudkern Neziiivnosti Nervosou Plyny a nadSinfinfat Ztratou spanku a Chuttit k jidlu zavinenSuni afiepou

Zjednejte si rychlou, dolcazanoug, prijemnou ulevu prostiednietvins

Ve stredu, dne 19. ledna 1949.

rezeb ye dreve, maleb, aZurovYch ozdob a keramiky. krome toho Nude v kurpiowskYch dedinkach uscoradana souteZ na nejkrasnej Si zahradku pri clomku. V osade Kadzidlo bude otev •eno vzorne kulturni zatigi. a V na gem novem Skolskom zakone je pamateva.no i na gkoly pro &Ai nedoslYchave. Je to tak spravne. NemhZeme nechat nedoslYchave deti Zivorit. Tyto deti nernohou ov gem zustat y e Skole

narodni, aekoli to nejsou deti duSevne omezene. Podle starSich statistik je v Praze 250 aZ 300 nedoslYchavYch deti, ktere by mely prejit do Skoly pro nedoslychave. Dne gni gkola pro nedoslYchave v Praze-Karline zachycuje jen male procento nedoslYcha Ma-li se temto &Rem umoZ, nit nalelite vyueovani, bude treztidit asi 25 Skol po stu aZ sto dvaceti detech s vadanii slutclan.

SPOLEHLIVA POHROBNICHA SLUiBA

Mare - Uunas

Jsme pohotovi Vam posloOiti bez rozdilu jak daleko bydlite bez jakehokoliv zvlaM.rilho poplatku.

S nami mtWete mluviti 6e,sky.

My nab time Pobi•ebni Pojikeni pro kakieho elena rodiny PETE E. ETTLINGER FUNERAL HOME Elsie Pra gik- Etlinger, damska pomocnice Telefonujte "collect" Tel 38 Bellville, Texas

P011itEBNI DOMOV V hodine zarrnutku najdete u nas nejlepi pohtebni obsluhu a ceny levne.

Tei procUvame pobiebni poji§tent od 1 mesice do 80 rokil Ambulance y e dne I v noel.

MAREK BURNS FUNERAL HOME Bill Marek a Bill Burns Telefon 546 TENAS CAMERON,

110110K0 Mime a hladce tento paiseovaci pro. stredek a ialudani einnost povzbuzu• jici lek plivede lin g streva k einnosti a napomfae jim vylou6iti vaznouci odpadky; pomaha vypuditi plyn cpy, dava zaludku onen prijemny poen tepla, Piekvapujicf Uarmost Iloboko pochazi z vedecke formula kterti spo• juje 18 (tie jen jednu nett dye.) pfirody vlastnich lefivich bylin, ko• fink& a rostlin—tajna formule zdoko. 'mien& behem doby 73 let. Ano pro rychlou, dokazanou, prijemnott ulevu od utrap zacpy °petite si dnes Hoboko ve vagem sousedstvi aneb poi. lete si pro

Zylaitni Obeznamovaci Nabldku 11 uncover law/ za pou$1.00 poslano pogtovne vyplaceno k vaiint dvstim. e•■•■■••

•■■ ••■•■■

ammo, ammo laws ••••• /wow

Cl/K0' IRMO

Odeilete tent° kupon I "z ylititni nabidky"—Nyni I 0 Pfilo g en jest $1.00 Foliate rang po g tou vyplacene pravidelnou 11 uncovou Met/ FlOBOKO. 0 Po g lete na dobfrku (C, Or DJ (poplatek piipogten).

Puerto I Adresti

PoItovnt d'iadovntt I DR. PETER FAHRNEY

— & SONS CO.

Dept. 811-39J 2501 Washington Blvd., Chicago 12, /11.

I256 Stanley St., Winnipeg. Man., Can..

— mamas el* mem mews •••.■ 0.411 ap.p.

MOM NINO

Od roku 1887 tisice osob pouiivaly tento prosluifT lek a silivku, v boji pro zacpe a jejim prrznakum.

Stark lide znaji ze zkuSenosti rychlY a mirnY fi• Chick Trinerova lloikeho Vina. Oni vecli ze tatt vedeelta kombinace p •irode vlastnicit le• eivYch bylin a botanickYch prostiedku, jde mo do price ku pohnuti ochablYmi vnitinostmj a tak odpomaha boleni hlavy, nervosnosti, od zaiivnosti a ialudeenich poruch, plyna a nadYztraty spanku a chuti k jidlu, kdyi tyto potiie jsou zpfisobeny zaepou. Neni pot • eba zbyteene trpeti, ani potieby pro ostra projimadla nebo prokist'ujiei prostfedky. l'ouze si dnes opat•e to labor Trinerova, Vina ye va gent oblibenem ohehodu, a nechte jeho pfijetnne chutnajiei, zacpe odpomahajici einnost pracovat, pro vas. (Poznam ka: jestli nemfiiete dostat Trinerovo Vino ve vase oblibenem obchodu, pokete $1.50, spolu se jme nem toho va'Seho obchodu na: Jos. Trifler Corp., 4053 W. Fillmore, Chicago, a vase velka 18 uncover lahev Trinerova Vina bude varn poslana ihned, vyplacene.

TrinersBitterWene

stredu, dne 19. ledna 1949.

VESTNiK— WEST, TEXAS

v1det rovne2 stopy malby. Nalezena umelecka, dila budou zabezNa rynku varSa y skeho Stareho p •eena prof. Marconim. mesta byla nalezena v troskach jedne budovy malba, predAavujici postavu svetice v zelenem Radiove prihmace v Cosi( Invensku rouchu, ktera drZi v ruce zlate naeini. Je to malba ze 16. stoleti.

KaZdY lest obyvate.1 v 0,eSkoByla vykopana dalSi east malby .slovensku ma radiovY prijimae, predstavujici jezdce na konich ye take nyni co do hustoty posluvYklenku s gotickYm klenutim. claaefi je C' eskoslovensko pied Do vYklenku byla v pozdejSim ob Nemeckem, Francii, dobi postavena zed', na ni2 lze a jinYmi evropskYrni staty s vy-spelou radiotechnikou.

Vzaene obrazy

na 29

DR THOS N. DeLANEY OENt LEKAft BrYle spravne p•ipravene Cas die Umluvy T clovna, 3248 --Res. 268'7 513-17 Professional Bldg.

TEMPLE, TEXAS

6

• Tintocny..

pravo s viti"

Barbecue sandviee, Pivo, Domad Chili, Kava a Studene napoje

eske Rekordy

KILNAR'S Barbecue Drive Inn

VelikY yyber

Heights Record Shop s. eMELKA

SluTine misto pro tetyhodne

Telefon v.-27725 843 Waverly (Heights) HOUSTON 7, TEXAS (G—Gp-

5802 North Main St. Phone V. 2-0088 HOUSTON, TEXAS

ZABA Nadu POKROK HOUSTOli

Chiropraktik ilobi7e pon bd. nemocuji KR lidcm, hdy'ri jine zpftsoby Ic e,ni zklaonaly

CHIT?

VTIC CLINIC

Hamm- nith Bldg.

15 1/2 W. Ave A TEMPLE, TEXAS

SPRAVNE VYKONANi POIHIERNI SLU-ZBA V hodine zalu zarmoucenlnaleznou Edward Pace pohtebni nstav pohotovy k sympatickemu vyrizeni nezbytnYch jednotlivosti a k vypra yeni dojemneho pohtbu.

Leone ceny jsou nag zasadou.

Edwar:: Pace Pohiebni feditel Olen — Telefon 3606 118 N. Fifth St. — Temple, Tex

EASY SE ZMENILY

V

nedeli, 23. ledna Leon Scarcella

V nedeli, 30. ledna Ray Kienek V nedeli 6. unora

- J. R. Ba6a

V nedeli, l3 a unora - Ray Klimek

A take se zmenily ceny za vetMnu veci ktere potrebujeme — ale ne ceny za Nonat, ten vas spolehliyy domaci prosttedek.

Tato oblilyind mast' zustava nezmenena jak ye kvalite tak i cene — a pakraauje y e 'Yemeni s,ou Bud'te zajigeni nyni Ze mate — y e vaSi leka.rniece tubu

ADMISSION 80c TAX INCLUDED 0 zakusky a oliderstveni nifSlevnikii jest v-Yborem naleilte vostarino.

1140 ROBBIE ST. Tel V-20256 Na doptani: 20th and North Main.

MINENEEMEZIEM5

R. C. MILLER & CO.,

Cena Noat po§ton 55c a $1.05 ALTADENA, CALIFORNIA

nil slivovice a jeae si troufa tvrdit, ze v pokoji jsou mySi. Moje nedokoneena, kniha "Co mi prinese. dun" leZela v pokojiku na stole a ja, jsem ,pokojskou pristihl, jak si ✓ iii s velkym zajmem etc.

Za techto okolnosti a hiavne pokud Slo o tu byla moje driveryhodnost shine otrese-,, Jinak jsem Si.ale racne doby postaveni akehosi podivina: t• tam priviali nadmYmi slabostmi oei a chovali ke mne seise jako k nemocnemu.

Presto se vsak .my'S objevovala kaMou noc, chrastila v papirovych tapetach a rada se divala do myciho stolku.

Jednoho due jsem koupit past i se ' pekem. a ostentativne jsem s tim sel kolem vratheho, Weil se k podomkovi, k k eiSnikovi a peed pokojsk „jsem se dokonce zastavil, abych si past je Ste jednou prohledl. Pak jsem past postavil v ••pokoji — a druheho dne rano byla myS v ni.

Mel jsem samozi'ejme ✓ innyslu odM.sst past i mySi dolh, At' je presvedeim, jsem met pravdu!

Nesu tedy myS v pasti pc) schodech a, ni.hle mi r 'n padne, jak budou vSichni rortrpeeni — personal hotelu i hoste — ze se tu vyskytia myS, pretae by "si to nikdo nedal Kro me toho by take utrpela ma povest s parem poncAek, • dvema lahvemi slivovice a knihou "Co mi nese 'den", kterY vidi v noci mySi — a hned by si me zatadili mezi trap ne a Yeene obte2ujici hosty. Kdy2 jsem to ‘;echno uvazil — konec Ayala me zastihl pravo Ye 'druhOm poschodi — otevrel jsem past a miiou myl jsem tajn6 za-

Straw, 30

V 2STN I K — WEST, TEXAS

se pustil. Pak jsem se vratil do pokojiku a po stavil jsem prazdnou past pekne doprostred.

Od to doby se mnou jednali skoro neZhe. Za 'adnYch okolnosti by me byli nerozoilili — tiroste...videli ve rune mile churave dite. KdyZ' ,isem pak koneene provazeli mne to kovout prernirou hiubokych a opatrnych poklon a chlacholivSich sinkvti se to zdalo vslrledem k memu part( nahradnich ponolek averts, lahvim slivovicc a knize "Co mi pHnose den" aZ neuveritelne.

Obetava, matka vyznamenana

V narodni souteli byla vyznamend na za pracovni obetavost take Marie Sildna z treneianske Sloveny. Ve Slovene pracuje uZ" 28 let. Jeji muz pracuje v temZe zavode. Marie &kind je matkou

:

v

y

,

privnici

711 Medical Arts Building

, Tex,

HOUSTON, TEXAS Telefon residence: Lehigh 9745 Telefon firadovny: Pres. 2553

Najdete futechu v torn vedorni ze ti drazi zesnull jsou uSeffeni svetslOch zkou g ek. .. a najdete tilevu v naSem pattern a dfistojnem vypraveni

y

Tel. Jed, Sokol ZULA v Dalas a Carl ulicl poiada na poeet iupnich delegates, clivadlo" - 33

Aderhold's Chapel

,Srkil

Harry and Ida Moore West, Texas. Phone 3€

7

,

Kacir 8e, Lekkar

Chas J. Hollub eeskSr LOW'. a Operater

';j.sotoNani. no. Morave

g

y

Dr.

"

Podle ilredni zpravy liedo lo v posledni dov zemi Mora skos lerske k z,V.tvadam v ;t1sobovrIni. Zasobovani masem je bez poruch, chybejici nmoZstvi rasa je dopliiovano clodav kami ze. Sovetskeho ;1, a.zu. V tYdnu od 29. listopadu do 4, prosinee bylo vykoupeno 2200 selat, z eehoZ bude dodano 150 selat horskYm astevnim drOstvtim, 450 drustevnim vS7kr4tinam, 120 statnim scat kum na Slovensku a .1bytek *atnim statktnn na Morave a ve Zasobovani onibory je vlivem doC ho paasi plynule, zato vAalc dosud trva, 13okles, v dodavkach mle ka, 1 kdy'Z v tYdnu od 29. listopadu do 4. pro-, since nastalo mime zlep Seni. K podstatnejSim zavadarn v zasobovani nilekem nikde nednAlo, jcn v Ostrave bylo pa dva dny dopinit cloda ky eerstveho mleka mlekem kondensova VYroloa prirodnich syrtl, zejmena sYrn tvrd j-ch, ma se zretelem ka klesajici tendenci. V na menS1 dodavky mlenahradu za syry byla zvYSena vY/la klesajici tenclenci. V

Ve strodu, dne 19. ledna 1949.

desiti (al. Nejstari, : estnacti- tYm rnanZelinn pomahaji na stay 'eta, rracuje v tovarne. Nej- 1 e ebeas kamaradi a pribuzni. ruladSimu diteti je sedm mesicit 111aniTle Sudni jsou ve stavebnim druZstvu a tak napiesrok budon uz bydlet e svem. Pro domek man u2 hotovy zaklady. Pracovi-

tka

Krac'merka.

Napsal F. Cinder

99

,

bra o dobrj ch lidech o 5 jednanich

Ves

0 S 0 B Y: •

10111:731!

Hilsher's Home Supply Co. Vase prateiske nabytkove

obchody Nabytek — Elecktricke Wis eby. Cokoliv pro va g i domacnost

Otec Kraemera Matka Kraernerka Barea, jejich dcera __.

BartoSka, sousedka Pepina s cihelny Medik zdeborskY Sleena 8vadlena ShAka Anna Pantatinek Dratenieek StrYc, Vacla Madla, Kucharka Najemnik

y

2020 Washington Ave. F.9'742 5832 N. Main. — V 41383 5225 Washington Ave - T. 3490 HOUSTON, TEXAS

REIE br. LUDVA TOBERN" NAPOVEDA ses. BOZENA VALCIKOVA

ZaZatek pi esn6 v 6 hoclin Vstupne 50c

Kupujte zde Dostanete nejlep g i za, merle Hotove aneb na mime splatky Vase uspokojeni zarueeno Zdarma dodavka kdekoll Patovni objednavky jsou rychle vykizeny.

Otevieno po veZery a nedele die ujednini.

br. Ludva TobernY ses. KarlaKraftova ses. Marta Prikrylova ses. Helena Vrlova ses. FrantiSka Podhradska br. Franti'Ska Oejchan ses. Ann Zvoldnek ses. Tonieka Cejchanova br. Miro Jureik br. Slavek Vrla br. BohouS. Zvolanek ses, Marie Toberna hr. Frank 8ebestik

Pied divallem dobra. veeere

Pc divatile Joe M7-7. hrivatk.

139 imora a gkarrai zabava v okolovne, v DollaS arffirropeoe.laarrega,

Ve stfedu, dne 19. ledna 1949. prve polovici prosince bylo dovezeno ze Sovet skeho svazu 200 vagona take ani v zdscbovani maslem stanovenSrch dodavkach nedoSlo k porucharn.

Mask> ze Sovetskeho svazu bylo pkevzato shernami Tukospolu Bine a Ostrave. VS7rolba tvarohu z domaci ho mleka pokiesla a konsurn nemohl bYti uspokojen. Zasobovani vejci nevykazuje zavad Za listopadu bylo v zemi Morayskoslerske odvecieno 1,150.000 vajec, to je o 900.000 vajec vice nez za stojnott dobu roku lonskeho. Ve vS?•kupu drtiloae se pokra euje a poptavka po ni je pied vanocemi znaeHlavni tlak vykupu sniefuje k °nem oblastem, kde bylo dosud vykoupeno drubde nej mene. Medu bylo dosud vykoupeno 10.800 kg a je pridelovan jen ne. mocmcim a socialnim fistavfini. V zasobovani n oukou nebyly zaznamenany 2adne poruchy take v zasobovani zeleninowneni podstatnejich zavad.

PetiletST plan v ovoenietvi v eeskoslovensku V celem state mime dnes asi 40 rnilionü ovocn37ch stromt, ktere naprosto nestaei uhradit nagi spotrebu ovoce. Proto petiletY plan uklada zvYkni stavu ovocnYch stromit o plnYch patnact procent.

Ma tak bYt alespon easteene kryta spotreba zvla gte ovoce trvaleho,4 kde jsme a2 dosud odkazani na dovoz.

V petiletem planu se poCité . pkedevgim se pootta predevAim se zySr genim Throdukce 'a yestek, pozdnich odrild jabioni, merunek, viSni a vlagskSich ofeclaft. vysazovani techto 6tro mu je ovgem treba dba tt fizkostlive toho, aby so zvolene odriuly pothe

` VEST Xi — WEST, TEXAS

Anton, Texas. etend redakce Oechosloyaka!

Posilam yam preelplatne $3.50 a premii kalendar na rok 1949. — S pozdravem a pl'anim gt'astneho noveho roku.

John Steblik.

Strana 31

LAVACA CO. ABSTRACT CO. J. F. BO2KA, teditel Vyhotovi abstrakty, vlastnicke pray°, vytizuje majetkove poigteni ()Fallow= nad Peoples State Bank Telefon do tadovny Eislo 5, do residence 63 HALLETTSVILLE, TEXAS

FOGLE;,UJEST, FUNERAL SERVI.

■16.16...■1[50

DIVADELNi PikEDSTAVENI

1903 McKinney,

uspoiadi

SOKOL HOUSTON John W. Lesikar pram& Long Theatres Bldg.

v Refill, 23. ledna Na Cottage Grove v smni iadu Stefánik

2229 Avenue F, — Phone 644

pod nazvem

BAY CITY, TEXAS

"DOMOV"

.01......00P.111.111110161MNIMI.M.

1 C. H. Chernos4 rHAvNiic Vytizuje veAkere soudni ttadovna: 936 Bankers Mortgage Building, pfes ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS

od Jos. Haise TS/neekeho o 3 jednanich OSOBY

Jan Navara Elsa Navarova Panimama Dedecek Baruska Adolf Zimmermann Tchyne 8vec .

Mlynaf Ernest

br. Fr. Vaftik ses. C. Vodehnal ses. N. Koei Jan Bvreek ses. L. Nezval br. H. ‘Bebek ses. H. Tepera br. J. Koei br. V. StraZniekST br. D. Nezval

Dej za na§ich drift REZIE — Br. V. STRAZNICKY

Ernest J. Hanka Privnik

Zaeatek ve 4 hodiny odpol.

Vstupne 85c s da.ni JATERNICOVA VEtERE PRO VSECHNY. Musky a obeerstveni

Po divadle volna zabava Houston, Texas

Uctive zve Vi'BOR!

WO= s2 /r*fritch I pildnich pomeril hodily do jednotlivYch kraj11. V 'Leto veci poradi kaademu ochotne odbornici, jako zahradnici, gkolkari, agronomoye, ptislu gni ureitele na oabornych hospodatsYYch gkolach i zkugeni vYkonni zemedelsi. ZvY g eni produkce ovoce je ovg em, zavisle ptedevrn na zmo'Zeni a z jakostneni prace ve gkolkach. Z dne gniho jed'lobo a pill milionu ovocnYch stromkft ma ma stoupnout a till a xul milionu kusu. PlaInkivlana vYsadlaa bude se provadet ji g na podklade moderniho a iigelneho prfizkumu geonomickeho, kterY praye bere zretel na krajove a klimaticke po inky. Pede o zdravotni stay nagich stromil zvY Si jiste produkci ovocc. Prilmerne vYnosy direSni (t. j. 7r-8 kg na strain) jsou Make a mo hou bYt znaene znasobony, ptedev gim hubetribal Akfidcit ,ovom-leho istrorricv). Velkou aloha zde ma organisovani hromadn.Ych posttikir na zaklade druZstev ktere se jia loni i letos v mnohYch krajich velmi osvedeilo.

PetiletY plan uklada, take znaerie tkoly naSemu vinatstvi. Plocha virile ma bYt rozgitena a dosavadnich 13,900 ha na 19.300 ha. ZvYSena pe6e o ovocnictvi a vilhatstvi ptinese nagehospodatstvi nema lY uZitek a bude vYznamnym ptispevkem, i pro nage zasobovani. ena a traktor V kanadskem liste "Winnipeg Tribune" vy alo nabidnuti k sfratku; Farmat, sedmatticetiletY, se chce za neelem snatku seznamit s aenou, kterd, ma traktor. Nabidky s fotografii traktoru do adm. tohoto listu,

y EawNIK— NusT, TExA3

Maly Oznamovatel Ptijme se kuchatska ktera. Intl& konati lehei praci pro pet elennou rodinu, dva z tech jsou ve skole. Ptednost dava se usedle 'Zene ktera jest ochotna pracovati. Plat $25.00 tYdne pro schopnou osobu. Udejte vgechny podrobnosti a odporudeni kdya budete odpovidat. Secil Higginbotham, 7037 Vassar Drive, Dal(ltc) las, Texas.

to std.:alit, dne 19. ledna 1949.

Gramofonov3"/ priunys1 v ■ eskoHARDWARE CO., Box 1766, slovensku (dze.)

Waco, Texas. oeskoslovenske gramofonove HARMONIKY zavody vyrabeji tYdne 135.000 dedvoutadove, znaeky M. Hohner, sek. Jia v listopadu spinily dvou21 klapek a 8 bast, ocelova pera, letY plan; posledni deskou plavelikost 11x6 palcii, 16 hlubokYch nu byl zvukovY snimek souboru zahybfl, moderniho Udelku. Cena Narodniho divadla v Praze z nes dopravou a navodern pro zaea,- smrtelne Smetanovy opery Proteeniky $43.00. — Jos. Vagut, dand neve,sta "Prod bychom se (2-5c) neteSili."

Schulenburg, Texas.

Medd, se aena pro vateni a Uklid domacnosti pro ttielennou rodinu. Soukroma svetnice a koupelna. Plat $20.00 tydne. te na: Mrs. Curt Beck, 4219 Ar(ltc) cady, Dallas, Texas.

Hleda se zkil genY, stfidmY 'aura k tizeni dainy. PiSte na: Manager — Hungerford Co-Op Gin Ass'n, Hungerford, Texas.

(3-6c) DR. WOODROW. W. MIKESKA C'eskSr zubni lank tifadovna: 422 Medical Arts Bldg.

Houston, Texas Telephone: P-3629 a K-39344 (dzc)

clip Ted' novy! AluminovY plech 28 procent silnejgi. me ho v gude za nejlevnej gi ceny.

0 vzorek a ceny piSte na HANIJS Thrills galore in every act! Yes, and see how delicious, sparkling PEARL BEER thrills your taste with its mellow flavor and palatepleasing tang.

.21

TAKES PLEDGE . . . Michael J. Quill, president of the CIO transport workers' union, pledged at the union's convention that he would remove Communist influences in the organization, and got the backing of many delegates in this endeavor.

J. S. CROWDER

WACO, TEXAS