Vestnik 1949 01 12

ORGAN

l'ODPORA

SLOVANSKE POD -

LIDSKOST

PORUJICI JEDNO-

BRATRSTVI

TY STATU TEXAS

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas under the Act of Congress of Au g us t, 24th, 1922.

ROC,N1K (VOL.) XXXVII.

West, Texas y e stkedu, (WEDNESDAY) 12. LEDNA (JAN.) 1949.

61SLO 2.

CESKOSLOVENSKO BYLO ZAPRODANO AJNE DOKUMENTY statniho odboru y e Washingtonu dokazuji, 2e T Hitler mel dohodu s anglickou g lechtou o postupu nacist0 se v g i stra g liy ou ukrutnosti proti Oeskoslovensku a Rakousku, byly uvetejneny kongresnim yy g etkujicim vYborem.

Je to posledni svazek 58 dokumentri, obsahujici 114 stranek dokladri, ktere byli odcizeny ze statniho departmentu a pkedany Chambersovi, aby byly dorueeny Rusrim pro nezvratitelne drikazy proti to vzne g ene "zapadni demokracii," ktera pouze jmenem "demokracie" chtela znieft Rusko a zotroeit Slovany na feene easy.

VYbor nema, 25,dnych dokladir, zda Qhamers kdy tyto dokumenty poslal do Ruska nebo je vydal ruskYm agentum tajne slu2by. Chambers tvrdi, 2e jeho informantem byl Alger Hiss, bYvaly irkednik statniho departmentu, kde2to tento popira v g echnu vinu.

Ony dokumenty, rozdeleny y e etyki svazky, jsou datovany z roku 1937 a 1938 a pouze malt' svazek listin nebude uvetejnen na 2adost departmentu statu. V jednom jest pojednavano o einnosti Maxima Litvinova a Nevilla Chamberlaina, onoho de g tnikate, ktery po vydani oeskoslovenska Hitlerovi radostne hlasal, 2e nebude 2adne valky. A nebyt Rust, dnes ut by nebylo 2adne Velke Britanie.

Otyki dokumenty jsou nejhlavnej g i a bylo jich uvetejneno sedm a jsou datovany z rinora 1938 a adresovany tajemnikovi Cordell Hullovi. Jsou od vyslance W. Bullita v Pakili, Johna Willey, gen. konsula y e Vidni a Prentiste Gilberta, konsula v Berlin& Jsou to doklady o HitlerovYch planech no, porobeni si cele Evropy, s kterymi Anglie souhlasila, jelikoZ se obavala vzrristajici moci Slovanstva. A rovne2 odhaluji zpOsob natlaku na rakouskeho kancleke Kurta Schuschnigga, aby vydal Nemcum Rakousko.

V tinoru 1938 bylo nalehano na Hitlera neineck3'imi geneTaly, aby ritok odloZil na

rok, proto2e tito neverili ze Nemecko je dosti silne k valce proti Anglii a Francii.

Tyto velmoci vypovedely Nemecku valku 3. zati 1939, dv•dny po pkepadeni Polska nemeckYmi lupiei a vrahy s jedne strany a ruskYmi komunisty z druhe strany.

Dokumenty o britskem souhiasu s pkepadenim Rakouska byly poslany z Vidne

ne Italie mobilisovala za 14 dnri, ale nikoli na hranicich Rakouska, nybr2 Francie, aby ji zastragila. )• 4

KALENDAR. 15. ledna. Schlize Tiskoveho vSiboru v

sini kadu Pokrok cis. 88. v Houston, Tex. Zaeatek v deset hodin dopoledne.

23. ledna. Divadlo "Matka Kraemerka"

Josef Vrba: DO NOVEHO ROKU.

Rovnejme dale krychli bloky, at' sale spravne ptilnou nam.

Kdy2 nerovne jsou jejich boky, jak ze stavby ma vyrtist chram?

Zanechme svartl! eas tak leti.

Dej kaki* obol, lasce clan.

Oin dobry stavbu buduje ti, ein dobry, dilo na g e zbrari.

To je to prace, ktera 'deka, nejslavnostnel g i svetla vnos, mir dag e, pokora kde kleka, jak poutnik, odisten a bos.

Wileyem statnimu departmentu jako rychle a pkisne driverne."

Wiley rozmlouval se zahranienim ministrem Rakouska Guid Schmidtem, kterY vela, ze Hitler nemini Rakousko pkepadnout a za mesic ji2 pochodovali nemeeti vojaci videriskYmi ulicemi.

Na to informoval Wiley Huila, jak byl Schuschnigg donucen k resignaci a na jeho misto vtlaeen vtidce rakouskYch nacistri Arthur Seyss-Inquart.

Wiley informoval Huila, 2e mu Schuschnigg sdelil rozhovor s Hitlerem v Berchtesgadenu, jak se chlubil, 2e zniei Francii se svolenim britickeho zahranieniho ministra Halifaxe, 2e postupuje proti Rakousku a Sudetam s rictou a se souhlasem Anglie a 2e za dva roky pro neho Italie nebude nic znamenat.

Bullitt zaslal zpravu Hitlerovi, ze Italie ujistila Rakousko, ze kdyby melo bYt napadeno Italie bude rnobilisovat. A skuted-

sehraji sok. ochotnici v Sokolovne na Carl ulici v Dallas, Tex. 23. ledna. Divadlo "Domov" sehraji ochotnici Sokola, v sini tadu 8tefanik na Cottage Grove, Houston, Tex. 30.1edna. SpoleenSr obed elenri kadu Jaro Cis. 130. v Dallas, Tex. 13. unora. MaSkerni zabava v Sokoovne Dallas, Tex. 20. finora. Ma g kerni zabavu pokada, Sokol Houston v sini kadu 8tefanik. Masky ceny.

20. biezna. Vzpominkovjr program k u-

cteni pamatky T. G. Masaryka v siniradu Stefanik, Houston, Tex.

Neeleriiim odberatehim Vestniku Poeinaje mesicem lednem 1949, piedplatne na Vestnik pro

neeleny SPJST $3.00 na rok Vezmete si toto na vedomi, a jestli yam, co neelenu Jechroty, piedplatne dc glo, laskave poglete $3.00, neb jinak bude yam posilani zastaveno.

Piedplatne laskave poilete na Vestnik, West, Texas. (dz)

s Ireton VYDAVATELE VESTNIKU

Vt S TNi X— WEST, TEXAS

Ve str.edu , dne 12. ledna 1949.

ne jednote, eini tak proto, aby svoji rodi- vota. Jaro — detstvi a naladi, leto muznu v pripade smrti chranil. Na ge SPJST ny vek, podzim vyzrani•a slabnuti, zijest v2dy ochotna poskytovati ochranu, ma — star'. Takove mySlenky sbihaji se nad eistym, tak krasne pinYm bloekem ale nezbytne jest zapotrebi, aby vgechny kalenclare, jen2 leli pied nami. je nam poplatky od elent spravne byly odvacle- jej temer lito musime z nef trhat, a liHREDNi ORGAN SLOVANSKR PODPORUJICI JED. ne, nebot' toto jest vzajemna smlouva, sty padaji, padaji. Nikdy se, k nim nevraNOTY STATU TEXAS kterou Jednota a pojiStenec mezi sebou time .. .

OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENEVOLENT pri pristoupen1 uzavira j i. Kdyby vgichni ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS KaidY mesie je povatlivym ze stanoclenove byli stejne nedbali pri odvadeni FRANTA iVIOUCKA viska poj g Covaelho. dm drive se da jeREDAKTOR — EDITOR poplatka, pak by to Slo od peti ke etyrem dinee pojistiti, tim mene plati, protnZe a Jednota by neslavne svou "blahodarVydavatele — Publishers CECHOSLOVAK PUB. COMPANY — WEST, TEXAS nou" Cinnost dokoneila. Pristoupenim k nigi stair predstavuje mensi risiko pojiSPJST Glen dokazuje, ze ma o svoji rodinu Wovaei. A od chvile, My se mantel pojiPfedplatne $3.00 rano — Subscription . 83.00 a year starost, aby v pripade jeho smrti neztl- sti, nastava jeho ocItrana a oarana jeho ZlnOny adres zasila j i se do Illavni tfadovny ve stala alpine bez prostredkft a aby nebyla rodiny.

Fa y etteville, Texas. odkazana na dobro6innost cizi. Nema tePosilani baliekil do Oeskoslovenska proChange of address must be sent to Grand Lodge, Fa y etteville, Texas. dy odvadeti povinne poplatky nekolik dloukno do konce roku 1949. Pied konmesicit pozadu, naopak, ma se vzdy v prv- cem minuleho roku dostali jsme nekolik Ve g kere do p isy, pfed p latne a oznainky bucl'te2 adre- ni rade o to postarati, aby svym zavazdotazd, bude-li mo r'2no v voce 1949 zasilati sov$n y na: Vestnik, West, Texas. kum dostal a aby v pripacle potreby Jed- do stare vlasti darkove baliely a na tyto Zivoto p ie y zemfelYch elenti se uvereinuji. bezplatne. nota mohia vyplaceti pojistne spravne, dotazy mn2eme dnes odpovedet kladne, La r y tinu podobizny je nutno zaslati redakci $2.50. presne a co nejdrive. Neeini-h elenove nob Csl. ministerstvo financi vydalo The obituaries are p rinted without charge, For cuts vse spravne a patriene, nestaraji-li se o zpravu, die nit budou do konce roku 1949 is, necessary to send $2.50 to the Editor. dopineni ztrat elenskYch, nemohou Jed- do aeskoslovenska propu g teny bez vybiHLAVNI liftADOVNA — SUPREME LODGE Pfedsede, — President, Ed. L. Marek; Vice President notu viniti, kdy2 by zUstala ve svYch rani celni pohledavky balieky o eiste vaFr. 0. Svadleflak, Thrall, Texas, Tajemnik — Secreze nejvY ge 6 kilo (13 liber),,, dova2ene z citar y John F. Chupick; Ueetnik — Fin. Secretary, vazcich pozadu.

Ra y m. Urbanovsk jn Pokladnik — Tress, Josef Ko Nad novYm kalendarem. Tak to le21 ziny jako dary osobam v eskoslovensku C ha, Jr. Pravni radce — Counsel — Aug. Kacif, Ternpie, Texas Vrchni Iekat — Medical Director Dr. J. pied` nami, cisty, sveZ1, s hladce oriznutY- ke zmirneni nedostatku vyvolaneho vaA. Halanneek, El Campo, Texas. mi okraji a pied nekolika dny utrknYm leenYmi pomery, pokud budou spineny keditele — Board of Directors — J. M. Skrabanek, titulnim listem s velikYmi eislicemi: 1949. tyto podminky: 1. 13alieky smell obsaho1121 Robbie St. Houston, Texas; Karel Navratil 816, E Ave A, Temple, Texas, J. C. Eineigl, Yorktown, Texas, Ani se nam nechtelo utrhnout prvni list, vati je npredmety denni potreby (potraJosef Kubala, Pilot, Point, Texas. jen jako tajemna brana narn , uzavirala viny vg ech druhu, predmety ooaceni, Sici v$bor — Press Committee — Pfedseda — ncznarny svet noveho roku. Clo y& na potteby, praci a toaletni potreby a pod.)

Chairman Josef Hornak, College Station, Box 125, Texas, Mrs. Ant. Horek 5007 Alcott, Dallas, Texas, rozhrani rad postoji, poseeka, poduma. Pri torn smi bYti v inch kavy nejvY ge 2 Mrs. Frances Olexa, 6402 Ta gg art St. Houston, Texas.

Ale Cas kvapi, neeeka u padaji listy s libry, eaje pul libry, koreni 10 deka. Budekalendare den za dnem, tYden za tYdnem. h v balieku inno2stvi jednotlivYch druhft Jos. Vrba: Proe vlastne lide davaji darem kalendare zbai (kava, Caj, koreni) prevy govati vak Novemu roku? Snad tim chteji hu stanovenou v predchozim odstavci BRATRSTVi. "Hle,.tu mas cisty list, na nemz tve oko nejvkg e o 50 procent, podleha tento preBratrstvi, zalibne spoeine a ruka bude chtit se tu2- bytek normalnimu vycleni. Z osvobozeni nej yzacnejSi dar, kou pc> nem rozbehnout. Ale nebudeS jsou vyloueeny veci prepychove (skvosty kdyZ, jak elovek vi, psat ty, bude psat Zivot. Ani se nenade- a pod.), tabak a tabakove vyrobky. Pouzag t' jen zuri, svar. jeS, jak na konci jim bude list popsdn. ze tehdy, bude-li v balieku aspon 6 liber MusiS jen odevzdane schYlit hlavu a ee- p •edmetil denni potreby, mute bYt pro- ' Bratrstvi, kat, co ti vepi ge do noveho listu rok dalSi. paten() bez vybrani celni pohledavky retez, za vsech dob Vzpornen ph torn na nas, kteri jsme s te- nejvYge bud' 200 gramn tabaku nebo 200 kovem jen se stkvi, bou 2ivotem spojeni!"112 par tisic let to- cigaret nebo 40 doutnikft a pripadne jetvrdym, bez ozdob. mu je, co lide poznali delku sluneeniho den par nylonovYch puneoch. 2. lied v roku a stanovili si kalendar. Meli s nim balieku dova2ene jako milodary musi byBratrstvi, dosti prace, neZli poznali jeho vrtochy a ti ureeny jen k vlastin potrebe prijemce slibi-li je mu2, privedli je na pravou miru. Jakou bout at' svetem chvi, a jeho rodiny, jest nepristupne je Uplatne you Cisel se museli prebrodit astronomo- zciziti jinn osobe. 3. Zasilky poZivajici tonic jej nerozruS! ye doby Caesarovy a pape2e Rehore XIII., to osvobozeni od celni pohledavky jsou Jak chce g , si to zvi, ne‘Zli stanovili prestupnost etvrtYch rokti zproSteny od dovozniho povoleni a nenad slot prazdnYch klam a net znovu odstranili jeji vYstrelky. A podlehaji predpistim o kontrole dovozu laska, bratrstvi piece belici eas shromad'uje dale zbytky zboZi. To se vztahuje i na prebytek o nejcni jak hrdy chram. ye vterinach a minutach a za staletimi si vYSe 50 procent nad mez stanovenou pro ) • 41 • (ueenci budou lamat hiavy novYrni vYpoe- celni osvobozeni kavy, Oat e, koreni a umePoj g teni na iivot jest moudrYm ukla- ty a opravami. Proe si usmyslila zeme lYch sladidel. 4. PouZiti techto milodarft danim penez, ktere valy prinaSi ten nej- nedotahnout 112 ten 366. den sveho obehu k neelu, kterY neodpovida povolenemu vet gi moZny ftrok a v nekterych pripa- kolem Slunce? Asi aby nam svYrn ubohym celnimu osvobozeni, je trestne podle paqech jest to firok nade vSe oeekavar_i o- Mem dala trvale poueeni, jak nevyzyp- ragrafu 136 celniho zakona. 5. Celni Ufatatelne jsou drahy Casu a jak je marne dy se zmochuji, aby tuto iilevu odeprely brovskY. Pravdou jest, ze vetSina lidi venage pokuSitelske gt'adrani se v jeho vee- — bez iijmy pripadneho trestniho stihdnuje otazce, tYkajici se ochrany a porno- nYch hodinach. Jaci jsme to tvorove. Ve ni — osobam, o nich2 by zjistili, ze tyto ci v pripade nemoce a smrti, malou po- stare'm Rime zaeinali rok breznem, my jej balieky dovaZeji v takovem mno2stvi a zornost a male procento svYch ftspor tak- zaeiname lednem. Rok je jakSrmsi zmen- tak east°, 2e jest zrejmo, 2e dovalene to uklada. P •istupuje-li nekdo k podpftr- SenSin a opakujleim se ptedstavitelein mno2stvi prevy guje pottebu plijemee a

Ve stfedu, dne 12. ledna 1949. jehd rodiny. Ministerstvo financi si vyhraZuje tyto Ulevy kdykoliv omeziti nebo odvolati zejmena v pfipade, Ze by bylo zjigteno, te jest jich zneuZivano.

Pied lety bYvala namitka, ze bratrske pojigteni jest piin g jednostranne, omezujic se pouze na timrtni pojistku. Ale dues toho nevi! Dues nage SPJST poskytuje svym elentim vgechny druhy moderniho pojigteni iivotniho, jake nabizeji obchodni pojigt'ovny!

Pi ihlaseni dame z pifijmu. Kaki*, kdo v

uplynulem roce 1948 pracoval, a praci at' telesnou ci dukvni vYdelal vice neZ $600 ( gest set), obdrZel listinu "U. S. Individual Income Tax Return", na ktere ma kaldY zakona dbalY °bean neb obeanka doznati pravdive svuj rani pfijem. Pro ty, ktel• pracuji za tYdni, dvoutYdni neb mesidni mzdu, jest snadne doznati vydelanou mzdu proto, Ze strYdek Sam sraZi si z kalde vYplaty na vladni dari tolik procent, mnoho-li • daft na hlavu asi obnagi.

Kandy °bean vydelavajici $600 nebo vice, musi od sveho zamestnavatele dostat potvrzeni obnosu za rok jim vydelane mzdy.

Na listine U. S. Individual Income Tax Return maete si volit formu pfihlagky, kde uvedete spravne vas piijem, a jak mnoho dlent rodiny jest na va gi mzdu odkalano. Jest radno, abyste vypinili pHhlagku i v pkipacle, kd3, se domnivate ne jste vydelali mene na gest set dolarti, ponevadZ jest mane, ne jste opravneni k zpetne nahrade. A Z'adna zpetna, nahrada se nevyplati, neni-li pfihla gka vypinena. Pkihlalky za uplynuly rok 1948 musi byti podany mezi 15. lednem a 15. bfeznem roku 1949 a jest lope podati pfihlag -kuconejdfiv,bt'alnmseideho neziska. Vg echny pfihlallty maji byti odeslany do fikadovny vYbereiho vladnich dani ye vagem okrsku a money orders resp. geky musi byti vypsany na vYberdiho vladni dame Collector of Internal Revenue.

Snaite se, sestry a bratii nagich byste v tomto roce 1949 ziskali co man nejvice novych clenu. Napornahejte iadovemu organisatoru neb organisatortim, kde jich u radu nekolik. Silne fatly — SPJST!

Strojiim china, lidem my gleni. Minuleho tYdne konalo v Dallas svdj obvyklY sjezd Narodni sdraeni dZinatn, jeZ zaloZeno bylo k ochrane zajmfr majitela eistiren baviny a spoleenemu frsili ph zavadeni modernich strojil do dZin v oblastech produkce baviny. Mistopfedseda Sdrukni — Horace Hayden z Oklahoma City — ye svem proslovu vyzvedl prospe gnost savedeni strojoveho sklizeni baviny, jez pfivodi stejne zmeny v produkci baviny, jake nastaly v produkci obilnin zavedenim combinu. "Pfigti firody baviny", pravil H. Hayden, "budou aisteny v dZinach v Case 90 al 100 dni, namisto 180 al 200 dni, jak delo se doposud a stane se tak zavedenim

VESTNIX -- WEST, TEXAS strojovYch sberaeft baviny." Mistopfedseda Sdrukni dzinaru pfedpovida, ze dosavadni dZiny budou muset bYt vybaveny novYmi, dosti nakladnYmi stroji, nebudejich tolik tfeba jako dnes, protae budouci moderni diina odisti mnohem vice Zokft a lepe, na dosavadni. Nebude potom zapotiebi zdrkvati ditky od gkolni navgtevy, nebude vice lopoty za Upalu slunce a ovgem odpadnou shariky po pikovadich a temto unikne pekny sezonni vYdelek.

Strojove sberade baviny uZivaji v zapadnim Texasu a letos un i na jihu Texasu detni fan/nail projevuji s novotou uspokojeni. Tu a tam dle polohy pozemku a dru7hu baviniku stroj neklape stoprocentne, neZ "mag ina" bude zdokonalena a bude zapotfebi aivati semeno urditeho druhu baviniku.

Necht' potka, na g jakykoliv osud, neodivejme se velke radosti, aid velke ialosti; easteene proto, ie v ge je podrobeno zmen4 a nage gtesti se &tie kdykoliv obrittit, a easteene proto, ze fide se 'east° myli v torn co povaiuji za dobro neb zla.

Vyggi pogtovni sazby ve gly v platnost dnem 1. ledna t. roku a maji vynesti vlade asi $125,000,000 rane. Doprava dopisti leteckou pogtou byla zvYgena z 5 na 6 centit za jednu unci a nova po gtovni 6 centova pro leteckou dopravu bude vydana 18. ledna. Nynej gi sazba za obyeejnou dopravu dopisu, ktera je 3 centy za dopisy a 1 cent na po gtovni listky, zfistane v platnosti nadale a nebylo udineno nijakYch zrnen v poplatcieh za dopravu pogty druhe thdy tYlta,jici se easopisti a magazinti. Tfeti tfida na otevfene dopisy s cirkulaki, valentiny, blahopfejnYmi listky k narozeninarn, svatkfim atd. se zvyguje z 1 1/2 centu na 2 centy. Ve etvrte Hide ph doprave balidkove po gty je male zvYgeni. Za zvlagtni dodavku baliekt do dvou liber bude se poeitat 15 centu misto dosavadnich 10c, doprava balidkfr od 2 dd 10 liber bude stat 20c a misto dosavadnich 15c a za lialicky nad 10 liber bude se peteitat 25c. Zvlagtni dodavka dopisti se zvYgila z 13 na 15 centti. Poplatky za penelni poukazky dini 10 centu do $5, 15c do $10, 25c do $50 a 35c do $100. Za po gtovni noty do $10 se nyni plati 8c misto dosavadnich 5c. Registrace stoji 25c do $5, odgkodne 35c do $25 a poplatek se stupriuje na od gkodne a do $1,000. Poplatky za pojigteni balikti do ceny $5 dini 5c, do $10 jiZ 10c a dale 15c do $25, 20c do $50, 25c do $100 a 30c za udanou cenu od $100 do $200. Dle udani generalniho po gtmistra Donaldsona, minuly rozpatovy rok obna gel schodek pogtovni spravy $310,000,000 a zvYgeni pogtovnich sazeb bylo nevyhnutelne.

Svetlo a vitten1. 41 Nejrychlej gim pfirodnim einitelem je svetlo, ja putuje z Mesice na Zemi pul druhe vtefiny a ze Slunce osm minut. Od nejbliZ gi stalice to trva etyil roky. SvetelnY rok, jeha se paiva pro meteni vzdalenosti hvezd je vzdale-

Strana 3 nost, kterou urazi svetlo za rok, a to 5,476 oilionfr mil — Plochy, jea neodraleji 'Zddsvetlo, vidime jako derne. aerne veci oy mely bYt neviditelne, ale jsou viditelne proti pozadi. Ale dune plochy nepohlcuji 3vetlo nikdy opine. Drobounke nepravidelnosti povrchu rozptyluji paprsky a tak je rnano je videt. — Mnohe ryby ye velikYch maskych hloubkach maji vlastni osvetleni. Malakosteus ma dva velke svetelne 'organy na hlave: jeden zafi zlatYm a jeden nazelenalYm svetem. — Nalaitou sestavou zrcadel a doeek milk se vytvoobraz, jen se jevi pied zrcadlem a ne za nim. Wive se toho pdaivalo na jevigti,- kdyl se mela vytvait postava ducha.

Divaci videli postavu ducha, dokonce prilhlednou. Skrz ducha bylo videt ostatni herce i scenu. — Upine prUhledne skfo bychom nevideli, protote v gechno svetlo by jim prochazelo. Obyeejne v gak se trochu svetia ()droll od okna a tak vidime i sklo.

Ale velmi disk' sklo, zahnute tak, aby odraknY paprsek nepfi gel do oka pozorovatele, je neviditelne a tim zpusobem se upravuji nektere vYkladni skfine. — Fosforeskovani, jez vidime v rozvifene vode za lodi, zpusobuji na mai svetelkujici tela jednobuneenYch Zivaichtl. Tyto "nocticula" je videt prostYm okem a kdyl jich svetelkuji miliony, je ph torn mono i Gist. Za denniho svetla vypadaji na hladine more jako nadervenala penal — Jako sluneeni svetlo je i kalde umele svetlo doprovazeno teplem. Ale Zivodi gne svetlo, na pfiklad svetlo svatojanske musky, je vyslovene studene svetlo a viditelne paprsky nejsou doprovazeny teplem. — Infraaervene tepelne paprsky nevidite, piece vytvaieji obraz na zvla gt' upravenem filmu. Infradervenou fotografii muZete udelat ye tme a posvitit si mffZete tfeba sklenci horkeho daje. Co zpfisobuje rozdil barev? Je to delka viny. Vlna fialoveho svetla je dlouha 4/100,000 cm, kdato vina derveneho svetla • 7/100,000 cm. Mezi nimi jsou v gechny odstiny Zlute; zelene a modre. Del gi nez eervene jsou neviditelne paprsky infradervene, paprsky elektricke a paprsky, jich pouZiva rozhlas. Krat gi ne2 fialove jsou paprsky ultrafialove, paprsky X, paprsky Gama a kosmicke paprsky, nejkrat gi ze vgech.

Rekordni tiroda 1948. Lonska, itrotAa byla 0 37 procent vet gi neZ prdmer, docilenY v letech 1923-32 a piekonala rekord posledniho roku o 11 procent. Na prvnim miste byla korna, kterou zemedelskY ft'fad odhadl na 3,651,000,000 bu ghl proti roku. 1947 o celYch 1,200,000,000 bu glft vice.

Rekordni sklizen docilena byla take u ledu, sojovYch bobfi, halu gek a brusinek.

3klizeti p, enice byla jen o neco Indio ni' v roce 1947. Presto dostanou rolnici za, firodu o deset procent merle nes v roce minulem, jelika ceny nekterYc la druhil zbai piece jen klesly i kdy2 to sp9tfebitel woe nepocit'ovai. '

V2STNIK— WEST, TEXAS

Gtrana 4

JIlsovatelslif .91,00.511■1,80210,1010-041,1%,..7160.221•0.0,0:4

DONS Z

Spolubratr Ant. Navratil z Wharton, Tex. postal nam dopis svoji netele a se r;try k u, yelejneni, CemuZ radi vyboVuje me. Zajitnavy dopis zni: Vzpominky z detstvi.

Nemile, CSR, 30. prosince 1948.

Skein. To kouzelne slovo ye mire vzbuzovalo neco vyssiho, na ktere jsern se vZdy tegila. Az nadeSel den, kdy jsem si klidne rnohla Lei Skolaer ka. Jak jsem si pygne vykraeo y ala s novou bragnou na zadech, y e ktere byl jen se g it a tu2ka. To mi vgak nevadilo, jsem chodila do Skoly. Nep?crnY glela jsem co bride dal, kam prijdu vychodirn obecnou gkolu, nebot' valka znerno %nila CeskYm &tem postupy do gkol vyS gich. NezaraZe.ly mne smutne pohledy I/Seen, Skola nine byla nade v ge, tam se syYrni plitelkami jsem byla vkly g L'astnaMftj prospech byl celkem dobrY, protole jsem se ueila rada.

JiZ jsem chodila pity rok do obecne Akoly, uz se zdalo, ze se vYS nedostanu a tu pligel 5. kveten 1945 a my byli osvobozeni z nemeckych pout. UZ jsme meli v gichni ete ykenou branu do zivota. Nastoupila jsem do Alcoly meg t'anske v Zableze.

Seznamila jsem se s jinyrni deveaty, s ji nYmi ueiteli a poznala novy zivot. Zivot poctive peace a snah.

Milovala jsem vroucne na gi starou gkolni lavici a kdy2 jsem se zamyslela, tu jako ona by mire vypravovala cely s ynj zivot: "Byla jsem statnou borovici. Me vetve byly rozloZite a v nich nachazelo ritulek ranolao zpevnYch ptakfi pled nepohodou a zimou. Tak mnoho horkem unavenYch poutnikti nachazelo v mem stinu obOerstveni. V zime, kdy2 napadl snih, vypadala, jsem jako nevesta. Na jale, kdy2 slunieko syymi paprsky snih rozpustilo, dostala jsem gaty rove, krasne zelene. Svet r.rine velmi te gil. Tu co se nestalo. Jednoho dne plisii dlevorubci a zacali mytit les. Ja paella s desitky jinYch stromn. Talo jsem se loueila s vetvemi, jako matka, kdyZ p berou mile deti. Me rally byly hluboke. Prosila jsern o smilovani, ale oni nedbali. Odvezli me na pilu a tam ze mne na,fezali silna prkna. Myslila jsem, ze je konec memu Zivotu, ale zmYlila jsem se, teprve zaeinal. Jak jsem byla At'astna, kclyt. jsem se dostala do Akoly, krasna zelend jako tehdy v lese. Mam rada deti i kdy2 me nekdy ne getli a ja, vypadam za nekolik let jako vraaita stakena."

Byl to pouze prelud, ale ja.. ye sve fantasii jsem si celY zivot stare lavice vytvolila. Jak racla jsem v ni sedavala. Ona zakryla mnoho neplechy, 'ktere by neu§ly

bystrerau zraku ucitele. Jit k vuli ni jsem rano vZ'dy pospichala do 'Skoly,.

V zime se nam chodilo dosti obtUne. Museli jsme si proglapovat fizkou cestieku vysokYmi zavejemi snehu, kdy cela vesnice byla jeSte tmava, jen tu a tam se kmitl svetly obrys okenka. Stromy sklanely sve koruny pod tili snehu a vypadaji jako zimorative stakeny, ktere se chouli pod snehovYm ruba gem. Vge bylo puste, jen nekde z hloubi lesa se ozYval smutnY hlas zklelale vrany.

Kdyt jsme se vraceli ze skoly, easto se rozpoutala vichkice, ktera, Ailene letela cestou necestou, metala /lam snih do tvake a my se museli ze vSech sil branit, abychom ji odolaly. Les hueel tesklivou pisen, stromy se sklanely, jako by hledaly ochrany. Snih se sypal s vetvi a rozbesnend vichtice kvilela a tancila svfij divoky tanec. Takova byla cesta v zime, ale v Jae se nam jezdilo velmi dobre. Jezdili jsme rano, tak jsme mohli pozororovat plirodu ja,k se probouzi. Nejradeji jsme pozorovali vYchod slunce. Slumce zlatilo vrcholky stromh, ml my se jen obdivovali krase, kterou priroda vytvolila a nam poskytla k prohlednuti. Tak leta ubihala, az nadegly posledni prazdniny.

Zavfela se jedna z kapitol knihy zivota, ptekroeila jsem rneznik, ktery mne deli' od zivota berstarostneho, od zivota place.

Zavfela se za mnou brana radostneho detstvi a ja stala bezradne na prahu noveho sveta a hledela nesmele do h dalky a ptemYglela, co mne asi novy zivot plinese.

Snad bude At'astrrY, snad pkinese zklamani. Ale vykroeila jsem s odvahou s heslem "OdvaZnemu Stesti preje". Nastoupila jsem do gkoly rodinne, ye ktere se mi velice libi a bude-li muj zivot stale takovY a vypini se mi alespori Cast mYch prani a planri, budu At'astna.

StrYeku prominte, ze jsem Vas na ten dopis nechala tak dlouho cekat, ale opravdu nemame Oasu. UOeni je hodne, mimo to jsme evicili na "Mikulagskou besidku". StrYeku, gkoda, ze jste nevidel svoji netek na prknech jevifte. Jedna 01.telka mi fikala, ze jsem se minula povoldnim, ze prY jsem mela jit na hereeku. Maminka take byla se na nas podivat a vS'eni se velice libilo. Vanoeni svatky travim dobke, byla u nas taky Jita s Makenkou; ted' bych se zas chtela podivat k nim neZ odjedu do gkoly.

Jsme zatim vgichni zdravi a doufam, ani Vam nic nechybi.

Musim koneit, nebot' se chci je gte ueit.

Pozclrav od maminky i tatinka.

Zdravi Vas a liba a na shledanou se te,§1 neter Cilka.

• DrahY bratke!

Pkedem To mnohokrate zdravim a pleji Ti v novem roce gtesti, zdravi a spokojenost. Piave prijela 2ofinka a prinesla pepk, nove kokeni a tu pkekrasnou bilou

Vestkedu, dne 12. ledna, 1949. vinu. Moe a mockrat Ti clekuji za veci, ktere nam posila g . Batik pry pli gel docela, v poradku, tak je to dobre. Doufam, ze jsi tesne pled svatky dostal ode me dopis, byla v nem vsunuta, 'nada na, ten Zupdnek. Taint se na odpowM.'. Bice ja jsem te2 pled svatky clostala od Tebe dopis, ale to jsi je gte muj nenlohl mit. Jak jsi vil vanoce? My jsme na 'Fe vzpominali, kde odbYva g g tedroveeerni yeeeri.

Bud' zdrav a pi g brzy. Na, zdar!

Cilka.

Zdravi a. liba Te Tva sestra „T„ # Hail Jaro eider 130., Dallas, Texas.

Lednova, schdze byla velmi pekne navtivena. Nastoleni novi tirednici, kteli ihned proje yili rhznY zajem o veci, HALL se tykajici. Zvolen zabavni vybor, J. Maca, V. Ondrfi gek, V. Tupy; sestry: K. Kraftova, A. Horakova a Jltreikova.

Na 5. nedeli v tomto nesici budeme miti male pobaveni spojene s obedem. Podrobnosti nejsou dosud yypracovane, tedy sdelim az podruhe.

V dalgim schfrzovem jednani se bratki usnesli na torn, bysme eleny uvedomili, mame 10 hrobft na hititove na prodej oddeleni, kde jsou naSi eleni i Olen od Iddu 84., br. Drobil, pochovani. Jest to pekne misto, tak kdo z vas by se zajimal, zavolejte na Johnnie Sebetka, tajemnika kadu.

Dale uvedomuji eleny na geho kadu, aby si prisli zaplatit sve mesleni poplatky, neb na cely rok do schtze, kde br. ffeetnik ma vkly sve knihy. Nyni jest neetnikem br.

Jerry Rotrekl, dobry na spolkove feci a poradnY; uz jednou byl na, geho ladu UOetnim. Bydli na Carl ulici eislo 3822 v okoli sokolovny.

Jine zalelitosti radove vylidi yam br. tajemnik Johnnie Sebetka, 5007 Alcott.

Tegime se, ze budete s novYmi rifedniky spokojeni a plijdete do schtize. Hogi chti zalrilit stavebni fond a stavet novou spolkovou budovu. Tedy vy mladi vzhfiru do prace! 2e jest ji velka potfeba vi kaMY z vas, tedy jen troche ochoty a v ge pfljde.

Dosud se o torn mluvi jen stranou a hubuje, tedy prijd'te do radove schrize, do Sokola i ZOBJ. Spoleenou snahou osohneme uspechu, a mista bude pro v gechny dosti.

V posledni schuzi si mnoho Menu zaplatilo na, cely rok dopfedu. Toto jest yelice dobre, ale plijd'te i do schilze, jest to tak pekne a mile, kdyZ do to schfize pHjdete.

Odstupujicim Ulednikrim jmenem fadu srdeene dekujeme za jejich praci pro tad cele elenstvo. Skoda Ann janieek co fleetnice, ze nam ode gla za praci do Fort Worth. Velmi pane se zapracovala, ale museli jsme volit na jeji misto. Bratki pkedseda St. Hulovec a tajemnik Bouka si na eas odpoeinou. Br. Hulovec nam slibil, ze zase vypomilZe, treba i nadobi urnYvat v kuchyni, ze ano? Ale to 0 ne, dame tam eernaku.

Ve sttedu, dne 12. ledna 1949.

Na listku nemocn9ch mame br. J. Goebel. A tak stark brachu, jen dolt s to postele, chci Vas uvidet 5. nedeli v Sokolovne. Na (Med bude tam dobrSt gula g , kter5i Vy tak rad. Pfejem brzke uzdraveni.

Rodinam Janieek, Bubak a Koneak vyslovujeme nagi uptimnou soustrast mad funrtim jejich drahSzch. Vime, ze sal Vag je velik, ale my ho s Vami spolucitime.

At' ygichni odpoeivaji v tichem, klidnem spanku.

Antonia Hora,kova, dopisovatelka.

• Os ♦ Palacios, Texas.

CtenSr br. redaktore!

Sedim dnes doma neb venku je dosti zima a •takovemu dedkovi jak jsem ja, kteremu jiz leze ten osm9 ktiZek na zada, je dobie doma u teplSrch kamen a vzpominati na ta na ge, rnlada leta, a kdy se tak ponotime v ty rny glenky jak a co IDS,valo a co je dnes, tak.se nam to ani vetiti .nechce, jak se ti ptatele a dobti pracovnici na poll narodnim jeden po druhem ztraceji a my, co je gte tady zilstavame si vzpominame, co kter9 dobreho pro nas a pro na g narod a pro spolkovS7 Zivot vykonal. Nevim jake by to bylo Ziti pro takove lidi jak jsem ja, neb9ti eeskSrch easopisa a tech deSkSrch matek, ktere nam tak pane pi gi,-tteba k dne gni dobou nektere easopisy nam dne gni 'Zivot otravuji a co my jsme eel* s ydj Zivot pracovali, abysme se udrZeli pohromade, ony nas dnes gtvou jeden proti druhem.u.

Prave dogel Hiasatel, ten hodim na bok a Otviram Hospodat neb vim, ze tam jsou krasne dopisy jak od dopisovatelil. tak od dopisovatelek, a tady je na g Vestnik, ten si muslin napted pteeisti, neb je to prvni Oslo tento rok a nastoleni novStch tiltednikit a odstupujiciho nageho cteneho br. piedsedy Chernoskeho, kde bratr redaktor vypisuje jeho krasnST Zivotopis a zasluhy jak pro narod tak pro na gi Jednotu.

Kdyby ale nekdo se pokusil vypsati, co on vge pro. nas vykonal, nestaeil by Vestnik.

Nepamatuji v kterem rote to bylo, kdy ke me na farmu kdy jsem b9val na FrSidku, ptijel mladik a krasne v keel Ceske se mi piedstavil a povida: ja se jmenuji Karel ChernoskSr, a nee° mne -nabizel, ale k ja byl zadateenik a mel etyti male deti, tak jsem nic od neho nemohl koupiti a tak jsem slygel, ze ten mladik byl zvolen soudcem okresu Fort Bend. Kdy2 se po•adal po svetove valce bazar a lido se hrnul k platforms, kaZdSr se pta, kdo to teem? Nekdo povida, to je ten mladSr soudce z Fort Bend. Jedna tetieka povida, strYeku, pustte me, at' se na nej podivam, obrati se a povida, ale to je fe gak a ja povIdam, a ja ne? Ona povida, ale ano, jenorn kdybyste nemel tak eervene vousy.

Kdy'Z jsme jell domii mel jsem ptile'Zitost s nim par slov mluviti, kde jsem mu svetil moje nejake soudni zalditosti. On mne povida, vy tem pravnikilm nic neda-

S T K — WEST, TEXAS

vejte, oni od vas penize vytahnou a nic pro vas neudelaji, a tak se i stalo, neb ja ho neuposlechi.

KdyZ v roku 1924 se konal sjezd, nag roily bratr a otec na gi Jednoty, jak jsme ho naz9vall, br. Du gek vystoupil a povida, bti. delegati, na ge Jednota stoupa do milionu a ja se necitim dosti silnk, zvolte si jineho ptedsedu.

Neni tomu davno co br. NemSr psal: br.

Domorade, ty zapomina g, ze na ge Jednota ma dnes majetku 6 milionft a jo, se ptam, kdo to byl a se 24 let staral, aby ona ty miliony mela a kdo to byl, co pracoval ye Valley proti etytem pravnikum do vysileni az padl, aby zachranil Jednote tisice. Byl to br. ChernoskST, kteremu jsme hazeli klacky pod nohy mnoh9 z nas.

Kdo to byl co hajil jednu Z'enu na gi narodnosti, aby neptigla na elektrickou Z"idli a aby nepti gla ta Nielika 'Spina na nag narod, ze prvni eeSka Zena byla popravena v Texasu, kdy dva doktoti dokazovali, ze ona ten zloein provedla pti dobrem rozumu. On penez namel a potteboval druheho pravnika, aby Z'ene zachranil Z'ivot a svemu narodu Cest?

Kdo to byl, kdo na universitach mezi americkou mladdi reenil a ji seznamoyal a poudoval o na gem narode? KdyZ psal posledni dopis, ku konci pige: br.

Domorade, tteba ze ji2 nebudu ptedsedou, main ygecky eleny i celou Jednotu rad, nebo vim co nage Jednota pro na g narod znamena a kdykoliv nage Jednota mne bude pottebovati, milerad vypomohu a i zastanu.

Toto jsou vzpominky stareho Franty Domorada.

4 • ( Caldwell, Texas.

Ctena, redakce Vestniku!

Po to co jsem posledne psala pan J. L. Brenner z Rosenberg poslal $10.00 na potravinove balieky a p. a pi. Vine Urbanovi z Chriesman darovali $2.00. Dva dolary jsem mela zbyle z ptede gl9ch dart, tedy jsem mela $14.00. Ale pottebovala jsem $15.50, abych mohia koupiti jeden potravinovSr balieek a jeden balieek sadla, ktereho je v Oeskoslovensku velkS7,nedostatek. Balieek sadla stoji $5.50, tak jsem k tern $14.00 ptidala $1.50 a objednala jsem jeden potravinov9 balleek a jeden ballCek sadla od "Care" a Z'adala je, aby zase balieky poslali na sleenu Vlastu Vrazovou.

Z New Yorku jiz jsem dostala zpravu, k gek na $'70.00 obdrkli a ze zrovna uvedomili "Care" v Ceskosiovensku, aby odevzdali sedrn potravinov3ich baneku sleene Vrazove a ze jak dostanou vlastnorueni podpis sleeny Vrazove, ze balieky obdrZela, ze mne podpis doruei. Panu Brennerovi i panu a pani UrbanovSan srdeene dekuji za skvele dary jmenem eeskoslovensk9ch dell a jejich rodiet. Vain,

Strana 5 pane Brenner dekuji i za milk dopis, eas odpovim osobnim dopisem.

Dostala jsem dopis od American Relief for Czechoslovakia, kde pi gi, 'Ze jest velmi nutne zaopattiti zasobu mleka, plenek a pradlo pro nemluvfmta a nemocne ditky ye stati do gesti let, pokud se nachazeji v ogettovani nemocnienim. TeZ" mleko pro gkolni ditky, ktereho loriskSr rok American Relief for Czechoslovakia zakoupila za $102,000.00. Te2 ptijimaji eiste obnokne gatstvo pro ditky ye stall do dvanacti let. Tak kdyby nekdo chtel ptispeti peneZite na mleko, plenky a pradlo pro nemocrie ditky, s radoti ptijmu a Ode glu na American Relief for Czechoslovakia. TeZ ptijmu obnogene, ale jen eiste gativoi-pro ditky do dvanacti let. AC se obavam, takoveho gativa mezi nagim lidein moc neni, nebo obyeejne mlad gi deti dotrhaji po detech star gich. Kdyby zadad o gativo pro dospele, myslim k by se ho hodne sehnalo. Ale oni nepi gi, k by chteli obnogene gativo i pro dospele.

Dekujeme vtele vgem ptatelfn, kteti nam poslali vanoeni listky. My jsme letos, ylastne jiz loni 2adne, listky neposilali. Zapomela jsem si yeas objednati listky od American Relief for Czechoslovakia a tak jsem si pak tekla, ze co bych mela dati za obyeejne listky zde, ze radeji o tolik vice dam na "Care" balieky.

Nekdo tekl, ze jsem nemela psati, jsou pti eeskoslovenske vlade Nemci, k vgak nevim co je pravda. Ale ja jsem tak jak bSival zesnul9 Will Rogers. On tikaval, k on vi jen to, co pfeete, a tak ja vim jen to co pfeetu a jestli neni pravda to co pkeetu, ja za to nemohu. V gak ti co pigi opadne tel nevi, co jest pravda. Myslim si, ze jestli oni mohou poddvati sve nahledy neb ilsudky, proe bych ja memohia podati sve? Zda, se mne, ze bychom nemeli vZ"dy bti tak ochotni haneti skoslovensko, narod z ktereho pochazime, aneb tupiti na g bratrskSr narod Rusko. Jest pravda, ze Rusko ma chyby, ale vgak chyby ma narod kaalS7, mama je i my, narod americk9. Myslim si, ze jednostrannST jest jen ten, kdo si mysli, ze on maze podavati sve nahledy neb fisudky, ale kdyZ' nekdo hledi na vec jinak jak on, ze jiZ nesmi podati nahledy sve. KaMS-7 Casopis by mel uvetejriovati eldnky pro i proti, aby, jak si pteeteme dlanky oba, jsme si mohll udelati svilj Usudek. Tak to dela "Town Meeting" na radio. At' se debatuje o jakekoliv otazce, jsou teenici pro i proti, posluchai je vyslechnou a udelaji si Usudek vlastni. Jsme ye svobodne Americe a proto jake pravo chceme mit sami, nemame ho upirati jinemu.

V Amerikanu ze dne 9. prosince pan Doekalek se posmiva, eeskoslovenske dvou letce. Pise,ze dvouletka jest ukoneena,, ale ze stale jest tam bida a mouse, ze nadale jest v platnosti ptidelove hospodat-

litrana stvi na listky. Zda se mile, ze nikdo by se nemusel diviti, ze v OSR neni dost potrayin, jako mleka, sadla, vajec a masa, incece vime le v roku 1947 se tarn nic neurodilo nasledkem velkeho sucha. Anglie ad nas jib dostala biliony dolarn a je gte se tarn prodava v$e na listky. Chia maji velmi ApatnY, cukru dostanou pun kofliku na tYden a sadla jednu unci a zrovna toilk mleka, vejce jedno tYdnd' a to neni k dostani. Anglie nebyla vykradena tak jak bylo Oeskoslovensko a piece jest tam v$eho velkY nedostatek, tak prod se tomu tak divime, ze eeskoslovenska, dvouletka se nesetkala s Uspechem. Anglii jsme miliony darovali a CSR jsme ani penize pUjeiti nechteli, bavinu jsme ji neprodali, zlato jsme ji nenavratili a za $17,000,000 strojtl, ktere zde oeskoslovensko koupilo a zaplatilo jeSte pied pievratem, jsme jim nikdy nedodali. Proto se nedivme, ze v Oeskoslovensku se jeAte v$e kupuje na Move listky. Dale pan Doekalek piSe: Stavebni prumysl zaznamenal skuteenou nadprodukci, ale nadprodukci mai° ladouci! Jest to yYstavba pracovnich koncentradnich ta,borfi pro olebraaene obeany, odsouzene na dlouhe roky k nucene praci, ph suchem chlebe. Ze neni v Oeskoslovensku dost stavebniho materialu se nedivim, vAak ho nemame dosti ani tady. Ale nemohu vehiti, 'le by bylo tkeba pro aeskoslovensky lid staveti koncentradni tabory. Jestli je v OSR hrflzovlada, o ktere pan Doekalek pile, tak tam nevla,dnou pravi Oe$i, musi bYt phi vlade odrodilci a zradci, piece dobti ee gti viastenci by nemohli tak jednati, nechteli by svfij vlastni narod zahubiti, svUj stat zniditi. Nekdo iika, nevladnou tarn Oe$i, ale komuniste. Jest pravda, Ze jsou phi vlade komuniste, ale komuniste eeskoslovenSti, tedy oe gi, ne komuniste ruskeho pnvodu, jak se mnozi domnivaji. Ale at' jiz je phi vlade kdokoliv, zda, se mne, ze ani ten nejpitomej$1 elovek by nemohl vladnouti tak, jak o torn ye syYch elancich pie pan Doekalek a nekteti jini. Oeho by tim docilili? Tak by mohli vladnouti jen zradci, ktehi by chteli Oeskoslovensko a deskY narocl znieiti, vratiti Oeskoslovensko Nemecku. Nekdo kika, ze lige co se v OSR deje, le se to deje na rozkaz z Ruska. Ale co by takovYm jednanim ziskalo Rusko? Jen by si deskoslovensky lid proti sobe popudilo. A kdyl Oeskoslovensko jest ted' satelitem Ruska, jiste by bylo pro Rusko lep$i, kdyby melo v OSR ptatele net vel}cello neptitele. A kdyl se OSR phidala k Ychodu, jiste by bylo pro Rusko lepe, aby bylo Oeskoslovensko siine, dobte prospivalo, nechtelo by ho ku sve 'Skocle znieiti. Proto si myslim, le bud' neni pravda, co se o Oeskoslovensku pge, aneb jsou pti vlade zradci, ktehi hraji Nemecku do rukou, ja, to jinak videti nemohu. Piece hrfizovladou a mudenim, o kterem se pi-

314STNI1C— WEST, TEXAS

$e, by nieeho nedocilili ani eati, komuniste, jen sprit ynYrn a rozumnYm jednanim, laskou a lidurnilnosti si rattleme ziskati dilveru lidu a dociliti mint blahobytu a spokojenosti. pi. P. P. Mikeskova.

S pozdra,vem, )* Hcuston, Texas.

Mill etenati: Tak zase o na$em ptiStirn podniku yam chci povedet. "Domov" jest nazev divadla sepsand J. H. TYneckYm. Hra poctena, byla cenou spolkem CeskYch spis.ovatelft "Mar v Praze r. 1939. Domov — vie je zahrnuto v torn slovidku. Stesk, touha, budoucnost i zivot. Zastavte se na chvilenku a premyslete co y am mini to slily -ko.Jan$1,vprsluekoiHd, kterY vyjad •i cit, naoje mineni slova domov, nasledovne: "Jsme zase doma! Doma! Sladko slovo boll!

Jen otrok s pouty na rukou kdes u pocInoli pod cizim karabaeem touZi po domovo, pp vitni roclnYch niv, po zpevnem bratri slove, po ruce mozolne, jet lehnala mu eel°, kdyl do bouri a vichrti rostlo mlade telo."

Sladke slovo bozi, ano jest to sladk6 slovo boll, Ale eastokrat se stava, ze ten domov my necenime tak jak bysme al ul je pozde — tak se to stalo i Janovi Navarovi v naiem divadle. Struene yam povim o deji. Jan Navara chce zachranit svuj rocinY statek, kterY byl zadlulen chvari Zimmermannu, kdyl jcmu se znechutila secilacka price. Sam byl cloktorem, vystudoval za penize sve bytne, ktera mu pozdeji vnutila svoji deeru Elsu za Zenu. Tim zradil chude device, sirotka, Baruiku, ktera k nim kdysi rriila a s nit vyrostl. Elsal tchyne jsou velokmestke leny, ktere ohrnuji nos nad vfmi siepieiho zlata. Janovi pomahaji jeho sousedi, Sven a mlynar. Chudinka panimama je zklarnana v jeji neveste, neb takovou si nepredstavovala, to ncrozumi.

Dedouiek, chodaeek lituje mladou nevestu kdyl vidi jeji namalovane eervene nechty, myslic, ze je poranena. Ale ne dedouiku, to vie je mestsky prepych a vie ukonei — — Ne — ne — to vam nepovirn, to prijd'tc a podivcjte sami. Zaplakate si a zasmejete si a reknete, kdyl yeeer piddete donni" No takove divadlo se mi libi — to ma neco — ne jen hlouposti (ktere take pro nas nokcly jsou dobre, ale ne vlcly) ale je v torn ponaueeni — to nam doo-oravcly jcle do srdce." V srdci yam zustane tel:loueke misteeko pro BaruSku, kterou sehraje jedna z nejlepiich houstonskYch hereeek Lilka Nezvalova. Ale rriejte trochu slitoyani na ty d ye leny velkomasta, Elsu

Ye strain, tine 12. ledna 1049. a jeji maminku, vldyt' v takovem 'Zivote zrostly--- any nevedi lepe — Ty Ulohy jsou v rukou Carrie V•dehnalove a me maliokosti a le je znazornirne, to bud'te jisti neb 10: ted' si berem soukrome hodiny, abysme byly profesionalni s koulenim, a iuj nechutna nam to, vid' Carrie. No ale kdyl: to musi byt no tak to bude. Panimama to vlidna ; ticha eeska maminka, ktera trpi v tichosti jen aby jeji dite bylo St'astne, tento charakter sehraje naie Marka ICoei, a vy, ktei'i jste je videli v divadle "Na Potoce za mlYnici" se mnou jiste souhlasite, ze lep$i typ Ceske leny nenajde se $iroko a daleko.

Jana — kterY konedne najde, ze rodna chalcupka je Domov, 'to nejkrasnej$1 yeno na svete, je sehrano naiim liercem a radiovYm rozhlasovatelem Fr. VavrikterY ku viemu ma, heed ern.

"Rumpy, pumpy" je tez v dobrYeh • rokouch a to Pepieka Koeiho. Mlynare sehraje nas reliser, br. V. Stralnicky no a to nemusim vain rici ; 'le bode sehrano jak se path. Uloha Zimmermanna ma, znazorniti povahu a typ Adolfa Hitlera s jeho znamou frazi "Potrebuji prostor," to sehraje nas Rudolf ‘8ebek. Naposled, ale velmi dtilelite alohy charakterni jsou dededek br. Jan Svreek, a Ernest, sluha, br. Domin. Nezval. No a to yam nemusim nemohou bYt v lepiich rukou neb vsichni vime, ze oni je sehraji vYborne.

Zkratka viichni herci jsou veterani v divadlech a podle toho, a jejich drivejiich prectstavenich mtilete 133'4 ujiiteni o dobre sehranYm divadle.

Tak ted' jsem y am vie napovedela a 0statni y am dopovim po divadle 23. tento me:sic v sni radu Stefanik. Oh abych nezapornela, kuchalky naie my napovedely, ze maji . slibenY pro ills jak my v angaetine rikame "treat" — Jaternice. Tak pamatujte, lehkY °bed Boma abyste si rnohli poclautnat na yeaeri u nas. Phejeme si, budete odchazet pc) divadle a po Veeeri, le reknete," "Rumpy Pumpy bylo to ale dobre."

Na Zdar — Uvidime se na Sokolskem divadle u ‘Stefanika. 23. ledna 1948.

Helena Teperova. ) ( 1)0 HOUSTONU A WWII!

Viern prateltim Ceskeho divadla!

Oehotilici houstonskeho Sokola sehraji ✓ nedeli 23. ledna, krasnou hru "Domov" ✓ sini SPJST radu Stefanik na Cottage Grove.

Jeliko2 mi byla sverena relic, dovoluji si vas viecky, kteri mate eeska divadla tak lath, upozornit na tuhle vlasteneckou hru. Vybrali jsme ji jako prvni hru naiono Sokola tento rok a verim, le je tak zajimava, ze ji vyslechnete temer bez dechu od zaea,tku do konce.

Hra "Domov" byla napsana v eervenci 1939 v laznich Mlazovicich u Horic, t. j.

Ve stredu, dne 12. ledna 1949. v deskem s raji. V soute2i o nejlenal hru pro ochotniky, kterou v lete tehoZ roku vypsal Spolek eeskYch spisovatelu "Mar, byla jednonivslne poctena prvni cenou.

Meth, bYti zvYraznenim domaciho odboje protihitlerovskeho. Adolf Zimmerman (Calounik) nebyl nikdo jiny, nen. Adolf Hitler se svou znamou frdzi: "Potrebuji prostor". Pralska, policejni censura v dobe nemecke okupace byla vSak chapavejneZli se od ni oeekavalo, a vycitila jinotaj v osobe Adolfa Zimmermann. Proto vyAkrtla, mnohe vety v Zimmermanove dialogu a zmenila jeho jmeno. Kratce udelala z nemeckeho "Calounika" Zida.

A tu treba svetle vzpomenouti tehdejMho okresniho hejtmana dr. Fridricha, prvniho censora "Domova", jen pustil hru beze gkrtti, tak jak varn ji sehraji ochotnici Sokola Houston.

Sam byl jen premiere v mlazovicke radnici pritomen v nedeli dne 20. srpna r.

1939, kdy ji mlazovicky "Sokol" uvedl na scenu. Dr. Fridrich byl pozdeji Nernci umueen. best jeho pamatce!

Doufam, ze hojnou navaevou se °dinenite nagim ochotnikUm za jejich neziatnou praci. Va,S" potlesk je jejich jedinou odmenou.

Musirn lici, ze za tu kratkou dobu, co mezi nimi pracuji, vaIchni me byli ochot= ne ve v'Seni napomocni. Nyni pilne nac yieuji "Domov" a soude podle zapalu s jakyin se cviei, bude to jedno z naAich nejlepaich divadel.

Tedy na shledanou v nedeli 23. ledna u 8tefanikil. Na zdar!

Vladimir StraZnickY. its • ( Dallas, Texas.

Mili etenari Vestniku!

Obdr2ela jsem v techto dnech stvrzenku od mistniho vYboru siroteince Amerika, kam jsem dle prani claret k ucteni pamatky Alechetneho vlastence p. F. Stranskeho st. zaslala prostrednictvim meho synovce, ktery je tam osobne dorueil. Slibil me, ze,jak mu eas dovoli, le me o tomto tistavu vice napige.

Predala stvrzenka vykazovala sumu 50 dolart, 2,500 KC's., a tato dodateene zaslana, dar od p. a pi. J. KlinkovskYch $15, p. a pi. Louis HoSek 10 dol., 1,250 Kes. Napsala jsem jmena vgech damn, ktere si sprava siroteince ponechala. VSem darcum za dtiveru ve mne vlolenou srdeenY dik. V poslednim dopise jsem yam napsala, ze za 3 dni po vyeerpani me pokladnieky mne tam pribyl 1 dolar. Dalai nejmenovane pani darovaly po $2.00, tedy marn zase $5.00.

Na muj dopis uverejnenY vasopise Hospodar v rijnu minuleho roku, dostala jsem mnoho dopisti, z nichZ 4 z Evropy.

Dovoluji si z nich nechat uverejnit: Pro toho sirotka, o nemZ je v dopisu psano, chystam balieek, na ktery satstvem spely: pi. M. Stranska, Kozova, Nesudova.

V t STX1K — WEST, TEXAS

dlovek by rad vSem vypomohl, ale neni to moZne. Mame tam z mulovy strany i moji rodiny, kterym poniahame ul od roku 1945. A tak cirri i druzi krajane.

Stojime na prahu roku noveho! 6inime nove plany, z nichl jeden je pro Ceskou letni Skolu. Zda-li pak budeme miti vice gesti net jsme ho men v roce 19461947. A najde se ze studentil deskeho ptivodu nekdo, kdo by k nam do Dallas prigel &At za plat? My to zadarmo nechceme. V roce 1946 rneli jsme oznamku ye Vestniku asi Sestkrat. S litosti musim doznat, ze jsme ani jednu prihla§ku nedostall, ac na ge Ceske spolky, rady a Sokol kaZdorodne podporuji Texaskou Matici VyMiho Vzdelani. Ze nam red. Vestniku a aechoslovaka za oznamku nic nepoeitali, pigi to v dopise. A jestli by to pomohlo najit ucitele nebo ueitelku, radi tu oznamku zaplatime V loni, ze zde nebyla, aeska nacvieily jsme s detmi, ja a pani Kraftova detskou hru "Snehurka", kde i,cinkovalo 30 deti. Mel" jsme ve Vestniku etyrtstrankovou oznamku, za kterou narn majitel tiskarny, p. Jos. Holasek nic nepoeital. Timin mu jmenem Akolniho boru mockrat dekujem. To je prava, ukazka opra y dove vlastenecke lasky. Aby to Ceske se zde jeSte hodne diouho udrZelo, napomahaji i sokolske jednoty. Br. redaktor trpelive u yerejfiuje zpravy ho vYborti a jak jej znam ma z toho radost kdy2 v nektere osad y se vzchopi a zavedou Ceskou 'Skolu. Take mne p. Holasek nedavno oznamil, ze jisty krajan zaslad do redakce Oechoslovaka $5.00 s podotknutim, aby poslal do osady kde bude eeska Skola vyueovana. OvSem 2e to bylo loni a nikde Ceskou skolu nemeli, tak tech $5.00 tam jeke je. Pan H. je velmi rad odevzda, to osade, kde bude eatine (v prazdninove -S'kole) vyueovano.

Kdo by mel zajem &it u nas 6 tdirtit v prazdniny, napiSte na moji adresu.

V priprave na 4. nedeli 23. ledna, kdy je vZdy u nas v Dallas konana vYroeni schtze Sokola, je v priprave divadlo "Kraemerka", dle romanu Popelky Bilianove.

V hlavnich filoha,ch vystoupi na'Si nejlepherci, col Ira mbude zarukou dobre souhry.

Divadlo "Postrach mull" se yam vkm libilo, a toto bude je gte lepsi. Tak planujte na toto divadlo a dobke se pobavite.

Vice o tomto divadle pozdeji.

S pozdravem fSern etenartim se znameBolena Valeikova. na Pani Bolena Valeikova, Dallas, Texas.

Va2ena pani, s diky pkijimaMe Vas dar Kes 1,250.— ve prospech siroteince ye Val. Kloboukach, ktere jsme dneAniho dne obdrZeli prostkednictvim p. Josef a 01Saka ze Vsetina.

Dekujeme Vam je gte jednou za vzpominku na nak sirotky, jejichZ diky tento

Stran a 7 dopis doprovazeji.

Za, mistni narodni vYbor ye Val. Kloboukach: Svachoyd.

V Drozdove, 5. prosince 1948, Mill pani Valeikova!

Zahste Vam bude divne, kde Vam dues pile tento dopis. Jsem take etenarkou Hospodare, ktery nam zasila nas strYeek, p.

R. Hlavaty z Berwyn, Ill. Byla jsem, totil je'Ste jsem Sokolkou, na XI. slete jsem byla cvieit ja, i rntij mantel a dcerka.

Vette, Ze na to nikdy nezapomenu, na tu krasu, jen jsme litovali, ze nas riemohl yidet nas p. president, ktery jis tehdy byl nemocen.

Po slete byl mantel vyloueen, jako velka vetS'ina dobrYch pracovnikn, ne Sokolem, nybr2 akenim vyborem, kteri ted' mail ye v'Sem pravo. Pry proto, ze provolaval zdravi p. presidentovi. Ted' se mu dostalo takove odmeny, le ani deti ve Skole nesmi mit jeho obrazek. 0 tom se nesmi miuvit, to nesmi nikdo vedet.

Nechci Vam ale psat o soh& Jen jeAte to, ze cvieit jsem prestala k vuli manZelovi a se mnou i velka, yetSina bratrti a rester, kteri byli sokolsky vychovani. Ted' se necviei, ale pestuje politika.

Pani Valeikovd, z VaSich dopisti jsem poznala, jaka jste dobra a obetava viastenka, jako tisice Gechu, kteri jsou tam za tou velkou vodou usazeni.

Main k Vain prosbu, ne pro sebe, ale pro jednu hodnou, chudou mamu, dobrou vlastenku a Sokolku a k tomu jeSte vdovu.

Jest sama se dvema detmi, 161etYin devetern, ktere je ale jiZ z dornova, aby tc"., mame ulevilo, a 12 r. starYm chlapcem.

Proto, 2e jest dobra vlastenka a vdova, nerna, na ni cnarok a nikde Zadne zastani. Chlapec hodne roste a nema ani poradne Snty, ani kabat na zimu. Prosim Vas za ni, kdyZ jste mezi tolika proste je, jejim jmenem, jestli by nekteri rodiee poslali tomu chlapci nejake obnogene Saty, neb pradlo, verte, ze Vain za to budou nesmirne vdeeni a budou se za VaM, dobrotu denne modliti. Waite, kdybych ja mohla, pomohla bych sama, ale teZko se dava, kdyZ neni z echo. MuZ je zamestnan u obce jako chovatel bYkh, a jsem vdeena tak enakmu strYekovi, kdyl nam neco posle. Nechtela jsem tento dopis psati do Hospodare, protnZe u nas jest dosti lidi, kteri jej etou a bojim se, ze by ji za to Skodili a ona by se zdala jeS'te vice odstreenou. Budete-h mod. ji mezi naSimi krajany neco opatriti, prosim zde jest • jeji adresa: Anna LukeSova, vdova, Drozdov C. 43, p. p. Cerhovice u Horovic, O.S.R. Ta pani o tom nevi, jiste by zase plakala, proto to piSi bez jejiho vedomi.

Ja, bych k Vain, me nezname pak meta malou prosbu. Nemohla-li byste nam opatrit 7. eislo Hospbdake. Toto nam vtitbec

BUMS 0117 nedao. Eylo to prave v dobe, kdy zemkel nam tolik rnily Jan Masaryk.

Mnohokrat Vas zdravi a predem za vie co budete pro synka, sirotka moci udelat, dekuje M. Ma'akova, Drozdov 85, p. Cerhovice, C.S.R. Fromm, budete-li mom, napiRe take o Vakrn Sokole, jak tarn Zijete. Vime stejne ze vkch VaSich dopis-a, ze tarn jste jako jedna rodina, zatim co tady u2 lide zapomenuli na to, co jsme zkusili a zase se nenavidi. )• •(

VESTN3K— WEST, TEXAS

-

aby vgichni nail eleno ye a elenkyne pristoupili do nemocenske podpory u Hl. fttadovny SPJST. "Mime, ze je velke procento nakho rado yeho elenstva, ktere si preje, aby se to uZ jednou uskuteenilo a vAichni jsme tahh za jeden provaz, to by asi bylo to opravdove spolkateni. Nazdar!

Jsme va,S'i a VZdy budeme, J.. a Anna Janeik a syn Henry. ) ° •• • ( DETI NA JEVISTI I V OBECENSTVU

kid Pokrok Dallas, Oslo 84.

R. V. Machova

bratti a sestry!

Timto uvedomuji vSechny eleny radu, ze pravidelna, naS'e schaze bude konana v nedeli dne 16. ledna t. r. ye 3 hod. odpol. a jest zahodno aby kaZdY, komu mono tuto schazi na ysivil. Mnoha elenam dochazi predplatne, proto kteii si chcete zas pfedplatit na cely rok doptedu, udelejte to v teto schtizi; bratru treetniku se tim hodne usnadni prace. V prosincove schazi byly volby tadovYch atednikft a nasledujici byli zvoleni: Ptedseda Jos. J. Marek, mistopkedseda F. B. Steiner, tajemnik Frank Vodieka, aeetnik Ben David, pokladnik Robert Dural st., pravodei Vaclay Kartous. Na zabavni vYbor: Ben Davil, Mildred David, John Slovak a Andela Slovak. Na neetni vybor: F. B. Steiner, Jos. J. Marek a Sid Pokladnik. Resolueni vYbor: Andela Slovak, 2ofie OlSovskY a Hedvika Durori. Jmenem faclu timto si dovoluji uptimne podelco yati vier kadovYm atednikam, zabavnimu vYboru a vgem elenam, kteti jakYmkoliv zpasobem prispeli a pfilaZili ruku ku spoleene praci a pro zdar tadu. Vern elenam Jednoty pkeji mnoho S-testi a zdravi v tom novem nastavajicim roce a Jednot y hodne mladYch Za fad Pokrok Dallas, eisl. 84 s bratrskYm pozdravem, Frank Vodielca. )• 4 • ( Corpus Christi, Texas.

Mill spolubratri a sestry u tadu Karel Jonag, eislo 28! PrilOene naleznete naSe poplatky na Amrti, nemocenskou radovou a HI. fadu nemocenskou podporu dopkedu na 8 mesica. ZaSlete stvrzenku.

Tegi nas, ze jste tak zajiStene usporadali dornaciho tadu nemocenskou podporu. Myslime, ze bude v2cly lep gi pro ygecky 'deny v padu kdy2 vas nektereho navgtivi nemoce v rodine, uZijete toho flakho sPolkareni ted' za Ziva a verime, ze po smrti se bez toho obejdeme. U nas je zdravi Jest zde teZ citelne chladno, mraz jsme ted' 'nemeli, ale byl uz blizko.

Vern spolusestram a brattim prejeme dobre a stale zdravi, dobrou vuli v nastalem novem roce roku 1949 a Atesti ye vSem vasem podnikani vseho co je pro vas Zivot, A prejme sobe vied a mejme zajem,

Kalde nedelni dopoledne pfichazeji do pratskeho divadla Kotvy maminky s naeesanYmi holeiekami ye svateenich Aateekach a tatinkove s vymydlenYmi pany kiuky.

Kulturni sdruZeni eeskoslovenskYch skautu a sdruZeni mladeZe vytvateji novY, zajimavY druh ptedstaveni pro deti, nazvanY Klubieek. Divadelni umelci tuyypraseji detem pohadky a ptihody, kon ,servatoriste uei deti poznavat hudbu a jindy se zas pri vesele scene chlapci a deveatka do yedi, prod pan prtivoddi na tramvaji picha kleStielcami do jizdenek dirky. A najednou se na jevi gi objevilo platno a zaeala se promitat kreslend groteska o tramvaji.

Jine nedelni dopoledne byly detem predvedeny lidove tance a peveckY soubor mladeZe zazpival narodni pisne. Pak zaujate poslouchaly pohadku o nafoukanem aute, ktere nosilo stale chladie tak trochu nahoru, jako nekterY elo yek nos..

Pki debate, ktere se vSechny deti zaeastriuji, ptiznala se jedna holeioka, ze nerozumi tem barevnYm svetylkam na kriZovatce, A u2 je tady pohotove jeden tatinek z obecenst ya, straZnik, kterY na ukazuje, jak se spravne prechazi na ktrgovatce. Pomahali mu ptitom d ya.kluci s kolobeZkami, kteri pi'edstovavali. A kdy2 se objevilo zelene s yetlo, vstane v hlediati polovina divakt, ptedstavujicich chodce. Pri eervene vstane zas druha polovieka, ktera predstavuje auta.

Snahou prabkeho Klubieka je yytvotit takoye prosttedi, aby deti teinkovaly detem, a aby herci i divaci stile spolupracovali. Divadlo diva detem pobaveni, ptedvadi hodnotne hry a zabavnou formou poueuje. ) • 4 • Nova zila uranov6 rudy objevena.

Prospektor jiho-australske vlady ozna,mil nalezeni uranove rudy v pohorich Peake a Denison v JtZni Australii a podle uvetenenYch spra y vzorky ukazuji bYti velice slibnYmi. Oblast 2.500 etvereenych mil obklopujicich toto misto, bylo reservoyano pro exklusivni vykopayky mi zrizenci. Jest to etvrta podobna, reservace v JiZni Australii.

cteni

Ve stfedu, dne 12. ledna 1949.

RESOLUCE SOUSTRASTI.

My, niZepsanY resolueni vYbor radu Pokrok Houstonu Cis. 88. timto vzdairame primne citenou soustrast pozastale rodine nad odchodem vakho manZela a otce Josefa gtefka,

ktery zemtel ye star'. 74 roky v ,pondeli dne 3. ledna 1948 v houstonske nemocniei.

Vime, pozilstala rodino, ze teke nesete odchod vakho draheho, avAak budiZ yam atechou, ze i my, taclo yi bratki a sestry citime s vami ye vakm zarmutku.

Zesnulemu budi2 zeme lehka a eest jeho pamatce.

RilZena Hanusova,, Emilie Kalouskoya, Anna Vrlova, resolueni vYbor. ) PROJEV SOUSTRASTI.

NaepsanY resolueni vYbor kadu Pokrok Dallas cis. 84. v Dallas, Tex. timto projevuje uptimne citenou soustrast vSer pozilstalYm nad ztratou manZelky, matky a Lucie lion'alc, babieky ktera zemtela po dlouho trvajici nemoci dne 31. prosince 1948. OdeSla, vychovala velkou rodinu, ktera vesmes path do naSi. Jednoty, proto ptijmete tento nas upkimne citeny projev soustrasti.

BudiZ ji zeme lehkou a at' odpoeiva v tichem pokoji!

Za rad Pokrok Dallas Cis. 84.: Andela Slovak, Sophie OrkvskY, Hedvika Duro& resolueni vYbor.

••■■■■■■■••

K bodu mrazu

elentnn vedeckeho sboru univer sity v Ohio ye SpojenYch statech se podatilo dosahnout pomoci magnetickeho chladiciho zatizeni teploty jen asi pet' setin stupne nad absolutni bod mrazu, to jest 273 stupne Celsia pod nulou. Dosud nejniZSI ziskand teplota byla devet setin stupne nad absolutnim bodem mrazu a dospela k ni universita v Kalifornii. absolutnim bodu mrazu se meni mnohe vlastnosti hmoty. ) • 4 Nejdelg ipirehrada. 8vS7cal'i zaeali stavet pod Matterhornem nejvet gi prehradu v Evrope. Bude ve vyii asi 2500 metro.

Prehrada bude yysoka tti sta metro. Prehrada nebude zasisla na poeasi, nebot' vodu docla elektrarnam asi tricet velIcYch ledovca pomoci velkeho podzemniho potrubi, ktere bude ustit v samem nitru ledoy ca, talde voda, ktera s nich steka, v zime nezmrzne.

Otyfem

Ve i,i edu, dne 12. ledna 1949.

Z Hiavni Oiadovny Fayetteville, Tex., 4. ledna 1949.

Cteni bratti a sestry!

Timto se y arn oznamuje, behem mesiee prosince 1948 Hlavni ntadovna SPJST vyplatila, pojiSteni po naSich zeintelYch brattich a sestrach, jak nasleduje: Umrti Oslo 4528. Br. Vine F. Leshikar, zamestnanim rolnik, od tadu VySehrad, 'Oslo 48., zemtel cline 27. listopadu 1948 ve stati 72 let. Do Jednoty ptistoupil dne 13. zaff: 1908. Certifikat A-2957 na $1,000.00.

Umrti eislo 4529. Ses. Marie Doeekal, zarnestnanim hospodyne, od tadu 6echoMoravan, eislo 106., zemtela dne 2. listopadu 1948 ye staff 69 let. Do Jednoty stoupila dne 20. tijna 1912. Certifikat A11273 na $500.00.

Umrti eislo 4530. Br. John Konvieka, zamestnanim strojnik, od tadu Pokrok Houstonu, Oslo 88., zemtel dne 18. listopadu 1948, ye stall. 46 let. Do Jednoty phstoupil dne 5. eervence 1944. Certifikat B-3449 na $500.00.

Umrti e'islo 4531. Ses. Emilie Matejka, zamestnanim hospodyne, od tadu NovY Tabor, oislo 17, zemtela dne 30. listopa,du 1948, ve stall 77 let. Do Jednoty ptistoupila dne 9. eervence 1911. Certifikat A1114 na $1,000.00.

Umrti eislo 4532. Br. Jos. Kacit, zamestnanim rolnik, od tadu Pokrok Sweet Home, eisilo 63., zemtel dne 7. prosince 1948 ve stall. 84 let. Do Jednoty ptistoupil dne 12. listopadu 1899. Certifikat A-4611 na $1,000.00.

Umrti Oslo 4533. Ses. Frances Zawadzke, zamestnanim hospodyne, od tadu Svornost Jihu, dislo 15., zemtela dne 5. prosince 1948 ye stall 52 let. Do Jednoty ptistoupila dne 6. eervenee 1913. Certifikat A-722 na $1„000.00.

Umrti Oslo 4534. Br. Julius Ustynik, zamestnanim rolnik, od raclu El Campo, eislo 50, zemtel dne 10. prosince 1948 ye staki 68 let. Do Jednoty pristoupil dne 17. eervence 1904. Certifikat A-3284 na $1,000.00.

Umrti eislo 4535. Br. Tom Malina, zamestnanim rolnik, od tadu Vlastenec, eislo 45., zemtel dne 12. prosince 1948 ye staid 62 let. Do Jednoty ptistoupil dne 25. kvetna 1911. Certifikat A-2728 na $1,000.00.

Umrti Oslo 4536. Br. Frank Bedicich, rolnik na odpoeinku, od tadu Cesky Prapor, eislo 24., zemtel dne 13. prosince 1948 ye stati 87 let. Do Jednoty phstoupil dne 8. listopadu 1903. Certifikat A-8342 na $1,000.00.

Umrti Oslo 4537. Br. Frank Rokyta, zamestnanim rolnik, od indu Nova Ratolest, 'Oslo 41., zemtel dne 11. prosinee 1948 ye stall. 78 let. Do Jednoty phstoupil dne 6. dubna 1902. Certifikat A-2655 na $1,000.00.

Umrti eislo 4538. Br. John Kohutek, na

V STNI

W'F.S'T, TEXAS

odpoeinku, od tadu Needville, eislo 81., zemiel dne 16. prosince 1948 ye stati 56 let. Do jednoty ptistoupil dne 8. kijna 1916. Certifikat A-5066 na $1,000.00.

Umrti eislo 4539. Br. Adolph Renz, zamestnanim rolnik, od kadu Jill. Washington, eislo 22., zemtel dne 17. prosince 1948 ye stati 67 let. Do Jednoty ptistoupil dne 8. ledna 1928. Certifikat B-383 na $1,000.00 Umrti eislo 4540. Ses. Anaka 8imeeek, na odpodinku, od tadu Touha, dislo 125., zemtela dne 11. prosinee 1948, ye stati 73 let. Do Jednoty phstoupila dne 11. dubna 1915. Certifikat A-6292 na $1,000.00.

Umrti Oslo 4541. Sestra Johana Biskup, na odpoeinku, od tadu Pokrok Jihu, eislo 72., zemtela dne 16. prosince 1948, ye stati 77 let. Do Jednoty ptistoupila due 21. listopadu 1915. Certifikat A-10942 na $500.

Umrti Oslo 4542. Br. Joe R. Bubenik, zamestnanim majitel jidelny, od tadu KomenskY, 'Oslo 20., zemtel dne 15. prosince 1948, ve stall 51 let. Do Jednoty phstoupil dne 19. prosince 1936. Certifikat B1731 na $1,000.00.

Umrti eislo 4543. Ses. Rozalie Novosad, zamestnanim hospodyne, od kadu KomenskY, Oslo 20., zemtela dne 15. prosince 1948, ye stall. 69 let. Do Jednoty phstoupila dne 11. prosince 1910. Certifikat A-2473 na, $1,000.00.

Umrti eislo 4544. Br. Josef Holec, na odpoeinku, od. tadu Pokrok Texasu, Oslo 1., zemtel dne 30. listopadu 1948 ye stall 72 let. Do Jednoty ptistoupil due 13. kijna 1907. Certifikat A-760 na $1,000.00.

Umrti eislo 4545. Br. Ladik G. Kahanek, zamestnanim rolnik, od kadu Vytrvalost, eislo 138., zemtel dne 23. prosinee 1948 ye stall 54 let. Do Jednoty ptistoupil dne 12. kijna 1913. Certifikat A-1751 na $1,000.00.

Umrti Casio '4546. Br. Charles S. Janieek, zamestnanim klempit, od tadu Jaro, Oslo 130., zemtel dne 21. prosince 1948 ye stati 53 let. Do Jednoty ptistoupil dne 14. kijna 1917. Certifikat A-4120 na $1,000.00.

Umrti 'Oslo 4547. Br. C. Vincent Peters, zamestnani nendano, od tadu Jaromir, eislo 54., zemtel dne 9. prosince 1948 ye stati2. 71 let. Do Jednoty phstoupil dne 4. fmora 1918. Certifikat Paid-up na $304.00.

Hlavni Uradovna SPJST timto vykovuje portstalYm nejhlubk soustrast.

J. F. Chupick, tajemnik Hi. ntadovny.

Strana MEDUSA V PRAZE

Dosud jsme si myslili, ze medusa je tvor zijicO pouze ye slanYch vodach svetovSrch kde se yznaS1 podobna nadhernYm poloprtisyitnym zvonum nejrnznejgch velikosti, o prumeru jednoho i dvou meth" Nyni vSak byla medusa objevena take v pra'Mkem toku Vltavy. Medusa se tak trochu podoba darnskemu sluneeniku, z jehoz okraje. visi mno2stvi ylaken a misto drZ'adla visi dolt). chobot 6 razeklanYmi okraji, na jeha konei ma medusa sta. To krajkovi vlaken na obvodu medusima zvonu, to jsou chapadla pina ThavYch bunek. Medusa jimi omraeuje kotist. PestrY zvon je yypinen rosolem, proto ma medusa vahu ptibUne stejnou jako voda. A tento bajeenY tvor St ye i v Praze.

Vhayska medusa je ovAem podstatne menSi net medusy motske. Je-li zrala a dospela, moil nejvSr ge p61 druheho centimetru. Dosud o ni vime jen to, Ze Zije ye stojatYch nebo polostojatYch vodach Vltavy pod pra'Zskymi proudy smerem k Rortokum. Soudime vSak, Se medusy ji i v jinYch klidnYch vodach praskeho toku Vltavy. Jako u ostatnich modus, je i telo praMke medusy prilsvitne, jemne z vodnateho rosolu. Proto ji lze velmi te2ee polapit a to je ptieina, ze jsme o vltayske meduse jeSte do nedavna nevedeJeji objev vzbudil u nas i v eizine znaene ptekvapeni, nebot' mist, kde se vyskytuji sladkovodni medusy je na celem svete pouze nekolik. V Africe je to teka Tanganyka, v 6ine Jangtse a nektere leky americke. Nyni k nim ptibyla take 'eeskosloyenska Vltava.

PraAska, medusa 2i.je ,pouze v lete, na zimu hype. Naklade yajieka, z nich2 vyrostou drobounci polypi, kteli se podobaji sladkovodnimu nezmaru. Li§i se od neho jen tim, Se nemaji dlouha, ramena a nemohou nikdy klasti vajieka. To je yybrazen° meduse.

• 4, 4, ( 925 (Teti za mesite. Ve Vargave Zije pies 600,000 obyvatel. Podle fidajn varS'ayskeho evideneniho fitadu melo k prvnimu listopadu t. r. sv estale bydli gte ye VarSave 600,051 obyvatel. Znamend to, Ze se poet obyvatelstva behem tijna zyST.gil o 2986 obyvatel. V tijnu pt gel na, svet take rekordni poeet no yYch varAayskYch Topoly upevni pildu obeant, nebot' se v tomto mesici narodilo Protok na Zitnem ()strove je malo le- 925 deli. rozhodla se statni spra,va, vysazet v Kolik je husiefi. Ve Svazu Cs. hasiestva jeho oblasti stromy, ktere by branily zvejsou organisovany etyri zemske hasieske trani pudy. Tak zvane yetrolomy budou jednoty: e'eska, rnora yska, slezSka a slonasa,zeny zejmena v okoli Komarna, kte- venska. Svaz sdru2uje ye etyfech zemre uz samo ptikroeilo k vysazovani skYch jednotach, 243 okresnich jednotach DobroyolnYmi brigadami vysazi ko- a 296 obVodech 14,300 hasieskSrch sborii s marenske obyvatelstvo dvacet pet tide 328,914 eleny. V hasieskYch sborech je orkanadskYch topolu. Vysazovani se zneast- ganisovano celkem 10,800 samaritskych ni i tact sttednich S"kol, kteti vykopaji strati s 30,000 samaritany a 10,800 saniapro rnlade stromky Amy. ritankami.

TNI

Stezkarni dejin SPJST itAD TEXASKA ORLICE CIS. 13. v Dime Box, Texas byl zalo2en z 9 elenh, pozustavajicich ze spolku OSPS. Prvni schtiize byla stanovena na den 11. dervence roku 1897 a nasledujici bratti byli plitomni: Josef Krupa, Josef Blaha, Jan Valigura, Jan Mara, TornaS Kocurek, M. F. Valigura, Vine Balcar, Josef Kubena, Jan 8imek, a co novY dekatel byl ptijat Anton Hovadik. Nektere man2elky techto bratrti byly ptijaty, ale do tadu nebyly uvedeny. Add se toho dne zorganisoval a zvolil sobe nasledujici Utedniky: Jan Simek ptedseda, Jan Mara mistoptedseda, TomaS Kocurek tajemnik, Vine Balcar irdetnik, Josef Kubena pokladnik, M. F. Valigura prtivoddi, Jan Valigura a Josef Blaha starSi. Roku 1898 byli navr2eni a do htadu uvedeni 13. listopadu: Will Matejeek, Jos. Koudelka, Vaclav Baklik a Vine Marek.

Schtaze konaly se ve skolni budove. Bratti se dostavili do kade schtze a bylo to mile sejiti. Bratti navStevovali svoje nemocne spolubratry a je oSettovali, bylo-li tteba, vypornahali v praci a te2 finandne vypomohli, byl-li Oen pottebnY. Olentit ptibYvalo a roku 1900 uvedli jsme do tadu i spolusestry a tyto se tee sehtzi &leastnovaly. Potadali jsme rtirzne zabavy a pH schtazich meli jsme easto svadiny a veinal dobre zabavy. Bratti byli mill a svorni mezi sebou a pamatovali na heslo "Podpora, Lidskost, Bratrstvi" — a tak jsme rostli jak do poetu elenn tak finanene.

RozvaZni bratti uva2ovali, abysme si postavili svuj stanek a v roku 1915 koneene k tomu doSlo, 2e vetSina &end byla pro postaveni sine a pak bylo ptikrodeno k planovani, kde a jak velikou sin a mnoho-li to bude stat jednoho Olena. K tomu byl zvolen vYbor a ten at' vS'e vySetti a v pi iHi schtizi poda, zpravu. Do vYboru byli jrnenovani nasledujici bratH: Jos. L. Kocurek, Vine Balcar st. a Pavel Mikulin. V nasledujici schuzi vYbor oznamoval, dtevo na sin bude stat $625.00 a praci ni aby darovali. Nekterym dlentim se to nezamlouvalo a odtrhli se od tadu a zalath si svilj novS7 tad. Ale horlivejAi dleni se tirn nedali zastraSit a pokraeovali dale se stavbou sine. 1. dervence 1915 byla sin odevzdana svemu ucelu. Potadali jsme tanedni zabavy a riazne slavnosti a tim jsme sin vyplatili a elentn, kteti na sin penize zaphydili, jsme vSe splatili a jeSte zbylo hodne v pokladne a proto dali jsme ka2clemu elenu $15.00 bonus.

Pak v roku 1925 jsme uznali, 2e sin u2 nevyhovuje pro tadove potteby a 2e je potteba postavit sin vetSi a modernejAi. Po delSich ilvahach jsme se usnesli, 2e sin postavime novou. Povolali jsme tesate-

W1!;511', TE,2(--Aks

kontraktora, aby nam vypracoval plan na novou sin, co2 on rad udinil a ptedlo2i1 nazis rozpodet kolik to bude stat. Po delgin uva2ovani jsme kontrakt podepsali na 4 tisice a starou sin ze mohou upottebit do stavby. Dne 21. dervence 1925 byla nova sin odevzdana svenau Od toho dasu se u2 mnoho zmenilo, stargi Men' jeden po druhem odumiraji, ze zakladajiciela elentir u2 jen jeden 2lje.

Mladi nastupuji jejich mista a mnozi jine narodnosti uznavaji prospeSnost SPJ ST a ptistupuji, aneb 2adaji o ptijeti.

Ptitonme tad vita 152 eleny obeho pohlavi a nekolik ditek v Detskem odboru.

V pokladne ma take nekolik stovakti pro stryeka, ptihodu. StarSi dleni byli v2dy pametlivi sveho pilvodu a podporovali kaZdY deskY podnik a take nezapomeli na, svou rodnou vlast Oeskoslovensko.

Sepsal Vine Marek, taj. l'adu cis. 13. ) • LAMM( IdADU NOVA MORAVA CIS. 23.

Dne 1. dervence 1897 br. Anton Kulhanek za tsttednu uvedl tad do Jednoty s nasledujicimi eleny. J. E. Jalufka, Josef Trojeak st., Josef Bakina, Frank Janak, J. M. Holub, Frank Holub, Josef Hajek, Jan Janda, Josef Klapuch, Mathias Lorfing, Josef Drozd, Josef Bojt, Frank Kubala a sestry Anna Troyeak a Rosina Fojt.

Prvni irtednici: J. E. Jalufka ptedseda, Frank Janak dozorce, J. M. Holub pokladnik, Frank Kubala tajemnik, Josef Trojdak heetnik, Jan Janda prtivoclei, J. M. Hollub dtivernik, Mathias Lorfing vnittni stra2, Josef Batina venkovni stra.2.

Schtize byly konany ye Skolni budove na Moravii ka2deho mesice do roku 1914, kdy byla postavena prostorna tadova, sin na za koupenem pozemku pro ten heel. A d dosud ma vSechny knihy a zapisky od zalozeni.

Ptitomne, po 50 letech tad vita 221 Menu a 35 v Detskem odboru. Sestra Anna Trojeakova dosud Hje, upoutana nemoci na lo2i po 12 let. Prvni tadovy tajemnik a teladejSi uditel na Moravii, br. Frank Kubala 2ije nekde pobli2e San Antonio, ale ji2 nepatH ku naSemu tadu. adovi ntednici na r. 1947: Frank J. 01'AovskSr ptedseda, Pavel Bro2 mistoptedseda, Jan Kahanek tajemnik, Emil Vrana pokladnik, L. A. Venglak heetnik.

Napsal Jan Kahamek.

VZNIK RAM" POKROK MOULTON(' OS. 27. V MOULTON, TEX. Roku 1897 v letnim Case seSel se hloudek mu2t1 v domove Karla Pustejovskeho na jeho farm y pti mesteeku Moulton a zalo2ili spolek neb Pad eislo 27. a pojmenovali ho tad Pokrok Moultonu dislo 27.

Nasledujici mu2ove podepsali se na zakladajici listine co dlenoVe: Karel Puste-

y e sireciu, cure 12. lecina 1949. jovskY, Frank Krametbauer, Karel Mieulka, Anton Svoboda, Frank Wagner, Frank uldk, Fr. Budek, Jakub Filip, Jakub yinelk, Jos. Macha, Vaclav Koravek, Jos. M. Klimidek, Jakub Kure a Anton Midulka.

Ptitomen byl te2 Jan R. Kubena, (tehdy bydlel zde v Moulton, pracoval v obchode Edw. Boehma). Zvolili jsme si tedniky nasledujici: Ptedseda Karel PustejovskSr, dozorce Jos. Macha, tajemnik Ant. Midulka, neetnik Frank 0 uldk, pokladnik F. Budek, priavoddi Jakub Vincik, vnittni stra2 Fr. Krametbauer, venkovni stra,2 Jakub Kurtz. Pak byli br. J. R. Kubenou uvedeni do tadu.

Nasledovaly navrhy jak pojmenovat nag novY tad. Br. Ant. Midulka navrhnul Pokrok Moultonu a pti tom zUstalo. Ptigti schilze jsme mivali v meste Moulton, 1)0nejvice ye statni Skolni budove. TehdejSi Skolni dozorci nam dovolili schtize ye Skole potadat a tyto mivali jsme pravidelne dosti dobte navStevovane. Tak nas pomalu ptibYvalo a rokovali jsme o zbudovani male slay pro naSe schnze. Br. Fr. Budek daroval pozemek z jeho farmy pti meste, asi 1 mili zapadne od mesta, tak jsme si vystavili slugnou malou sinku a kousek pozemku na narodni htbitov plotem ohradili. Tento majetek dodnes viastnime a schazime se tam jednou mesidne. Ze zakladajicich Clem dodnes 2iji jen. tti — Frank Krametbauer, Anton Svoboda a Karel Midulka. Mnoho dobr3-T ch dlemu2skYch i 2enskYch nam zemtelo behem easu. Dnes mame 158 elenti vSech dohramady — 93 mu2skYch, 45 2enskych a 20 v Detskem odboru. V nemocenskem odboru mame jen 17 Clem, jaksi main se o to zajimaji. Vlastnime poeatkem t. r.

1947 naSi sin a pozemek na kterem stoji, pak mame 7 valeenYch bondtt v cello $550.00 a v pokladne poeatkem ledna t. r.

1947 $581.95 v hotovosti. Mame 8 elenh, kteti maji pojistky vyplaeene, toti2 10 a 20 lete, 8 elenti maji Double Indemnity pojistky, 5 Clem /name, kteti maji Paid-up pojistky.

V minule valce meli jsme 19 elend, jak nasleduji: Emil Barak, Eugene Boehm, Elsie Barak, Janie Barak, Vlad. Oulak, Emil Datilek, Ad. Datilek, Karel Doubrava, Allen Hessner, Fred Fehrenkamp, Fr. Fillip, Karel Fillip, John Gebauer Maurice D. Havlik, John J. Havlik, Frank Midulka, Joh nMla,denka ml., Anthony Mieulka a Emil A ehak. Na Stesti jsme 2adneho neztratili, (pies polovic jich bylo pies mote), vSichni jsou propuSteni a doma se svYmi milYmi. Sclataze koname pravidelne jednou mesiene druhou nedeli v mesici. Obdas mame svadinu, obeerstveni, zpev a nekdy i hudbu pti vetSich schtazich, co2 je velmi mile pro lads vSechny.

Albert Dlouh, tajemnik iadu Pokrok Moultonu eislo 27.

Ve stredu,

ledyw

nt,:.TTNY Add HVezda Jihu els. 30. byl zaloten dne 17. tan 1899 s poetem 14 elentir a uveden do Jednoty y e g kole v Talton tajemnikem radu, br. J. R. Kubenou. Zak1:idajici byli: J. W. Krutilek, Ignac Kahanek, J. W. Valigura, Bedrich Michria, Jan Barak, Jos. Kozelsky, Karel Barak, Frank Kr-upa„Tos. r, iiazae, Annie Mazae, Adolf Socha st., John Bilek st., ig. j ill'ask a Terezie Jurasek. Z techto kladajicich Oland tiji: Terezie Jurasek, Jos. KozelSky a Bare' Barak. V temte roce v prosinci byli prijati: Frank Baeak, Marie Barak, Jan Kuban, Jan Valigura, Anna Valigura Johatia Kahane.k, Barak a Anna Barak. ,Jineno Hvezda Jihu bylo vyvoleno, rich to byl prvni rad v jitnim Texasu.

Schtize se konaly v taitonske Skole. Pr y -nidrecbyliPredsaJ. W. Krutilek, mistopreciseda Fr. Krupa, tajemnik Jos. KozelskY, neetink B. A/Retina, pokladnik Aug. Vaclavik, prnvoclei Vine Herzik, strat Jan-Valigura.

Rad pomalu real a elenove se rozhodli postavit svoji sin. V prosinci .1923 byl zvolen vYbor, aby vypracoval plan na postaveni sine. VYbor pozfistaval z nasledujieich bratri: J. W. Krutilek, Jos. Fiala a Ignae 8enkyilk. Pozernek byl daroVan br.

Janem Srubarem a in. Janem Holubeni st. Plan byl yypracovan, sin postavena a prvni set-lute se v ni konala v breznu 1924.

Sind byla slavnostne am/Pena v dubnu 1924.

Net rad pritomne Cita. 132 elenn Stoprocentni rodiny jsou: V. M. a Anna HlavatY a 5 ditek; John Vesely s raantelkou a 2 decry; Jos. Flick s mantelkou a 3 clitky; Joe Cerny s rnantAkou a 2 syni; Edwin Socha„ mantelka a syn.

V prvni svetove voice sloutili: net nynejSi tajemnik John Fiala a Emil Back. V druhe svetove valve sioutili: Ted Kruitilek,,Rud. :Fiala, Clarence Mieulka, kterY padl, George Drastata, 0. P. Smith, Karel Martinka, Merle Comstock, Edwin Socha, nthew Lutrinper, Willie Mutik, John Baca ml., Irmo. Valigura, Alfons, Mixulka.

NynejSi Mednici jsou: Predseda Bud. Flick, mistoptedseda Ed Fiala, tajemnik John Fiala, deetnik, Lottie Krutilek, pokladnik John Srubar; neetni vYbor: Ed. Fiala, John Socha, V. M. HlavatY, Rud. Flick, domovnik; zabavni vYbor: predseda, J. R. Moan, iteetni Lottie Krutilek, vypomoc Bud. Buick, V. M. a Anna HlaVaty a Ed Fiala.

Net nyriej gi tajemnik honosi se rekordem, te je tajemnikem. po 30 rekti, mimo co byl 2 roky ye svetove valve a ten eas co byl tajemnikem Ed PolinskY, ktery zemrel. Nag nynejS1 pokladnik br. Jan 8riije pokladnikem jit 40 let, od r. 1907.

V naSenitdde manic tet smirciho sot-Klee Jos. Naisera, a deputy gerifa okresu

qVT.Stritli '.0,...titAT

IZ:wana 11

1:

Wharton, Gillie Melure, tak se jsme na sester a ostatni bratti behem to doby zevse' ptipraveni.

Podava Lottie M. Krutilek.

Rad vtdy vlastnil svoji spolkovou • nost spoleene s radem OSA. Prvni spolkoMMTORIE ZALOZENI RADU IIVEZDA vd mistnost stala na rohu bloku 24. zat'.77 Cis. 33• V BLEIBLERVILLE, TEX. padni ulice. Postupern doby stala se maUvadoni radii Hvezda Miru,eislo 33. do lou, tedy okolo roku 1910 byl koupen poSlovanske Podporujiel Jednoty Statu Te- zemek vice z mesta yen, kde nova sin byxas bylo tine 10. eervna 1900 v 9 hod. rano la postavena. KterY bYbor byl tehdy povesini Paul Alberta na Bleiblerville. Uva- ren timto titkolem jit dobre nepamatuji, deei obrady vykonal J. H. Mazae z Fay- tedy ho neuvadim. Pozemek, asi tri akry, etteville, élan radu Pokrok Texasu els. 1. byl koupen za hotove. Na zaplaceni sine Tento byl vyslan Hlavni tirradovnou SPJ elenove prispivali po 25 centtil mesiene, a ST, by novy red Hvezda Miru v osade po trech letech a trech mesicich sin byla Bleiblerville, Tex. uvedt do kruhu zmine- zaplacena. I tato nova sin jest vlastnena ne Jednoty, cot bylo naSim pranim, by timto radem a radem OSA. se tak stalo clue 10. eer yna r. 1900. Jmeno Po ty roky rad mel velkY priliv Menu, tddu jsme si vyvolili Hvezda Miru a Oislo takte poeet dostoupil okolo 165 Menu. Pipostupne mini oznamila Hlavni dradov- satel, kdyt pristupoval v eervenci rpku ha, eislo 33., tak se stalo dle na gi yule.

1907, &Argil eislo jedno sto. Na ten poeet Take byli pritomni elenove od radu Ve- tad poradal velky piknik. Okolo roku 1910 sell eislo 14. SPJST. Byli to: Jan Pgeneik. (Mein, kteri bydleli v okoli Wheelock a a Josef Mikeska.

Edge, zalotili sobe rad Dennice els. 94.

Uvedeni byli nasledujici osadnici z okoli pro blitgi prichod do schtizi, a pak °pet za Bleiblerville: Jan K. Mikeska, Jan Scho- nekolik mku vial vznik opet novy rad Lavajsa, Toma g Mikeska, Josef Mikeska, Ji- dimir Klacel Cis. 129. prestupern elentit od ti Mikeska, Jan Su g‘en st., Jan Su gen ml., radu Dennice, °pet pro blit gi prichod do Vine Stepan, Jan Slaeik, Josef Syptak, Ji- schtizi, nebot' i tak lady jsou od e sebe ri J. Mikeska, Josef Kamas, Frank Siga, vzdalene na nekolik mil. Oba tyto •ady Jan Syptak. Zakladajicich elent bylo .14 vlastni svoje sine. od radu Veseli Cis. 14. Jan ' bratrti. — Olen Dlutno se zminiti, te necirkevni rad P geneik peeoval o zaloteni tohoto radu, OSA, drive OSPS, byl zde zaloten asi o za cot si zasloutil nay tohoto radu.

Z techto zakiadajieich bratru v nagem patnaet roku. drive. Byl kdysi na elenstvo Fade zUstdva brate Jan Syptak, a Jiti Mi- silnY, ale pro prieiny o nicht kdysi psal keska odstoupil od na ge,ho radu a pri- zeintelY bratr I. J. Gallia ye Vestniku, stoupil k radu cis. 68. Druzi bratri odegli vzakvznik rad novy, tad tento, v organisaci SPJST. tam odkud neni navratu.

Katdym rokern pribYvalo bratrtii a sePak 'Drina doba svetove valky. Mladi ster a v race 1915 si rad postavil radovou elenove, kteri byli povinni vojaneinou, sin, kde by se mohly schtize a zabavy po- vgiehni se vratili tivi. Add rostl na e'enradat. Bratrtt a sester mime v na gem ra- stvu, finanene rostl tet, a jak jest to ye de 214, a v DeLske modboru 58 ditek. zvyku zde a asi i jinde, nekteri elenove od naSeho radu bylo povolano platili pravidelne, jini at za del gi dobu, 26 bratru a z tech byli 4 raneni. tedy na g bYvaly predseda, nyni zerntelY Jrnena vojinti: Theodore B. Wehring, br. Frank Kohout opattil knihu pro br.

Ma:(milian JanovskY, Franklin C. 8u§e.n, deetniho s vypoeitanou inokovou stupniJohn W. S,u g en, Alfons Siptak, Jerry F. ci, a tak eleni, kteri platili at za nekolik Siptak, ErnEst Siptak, Joseph Si ga, Isidor mesicti, tedy krome prvnich trech mesiSig a, Walter Basch, Walter Schaefar, Wil- et, za dal gi se jim poeital inok, a te tehdy bert Otto -VAiinkelniann, Willie Winkel- pene zbylo dosti, tedy katclY zaplatil bez -mann, Sydney Jureak, Lonnie Mikeska, protestu, a do doby deprese (1930) radoConnie A. Mikeska, Otto A. Mikeska, va pokladna mela hotovost $2,900.00.

Johnnie Supa,k, James Pomykal, RayJerome J. Malota, Ervin mond J. Stepan, Rad na elenstvu stale mohutnel. Pak E. Schindt, Lee Roy W. Gaskam, Vine. B. nadeSla doba deprese a to melo Ueinek •Chaloupka, Dennis Elmo OernoskY, Hen- jako site v tadach elenstva, elenove zary Bonder.

Cali to pocit'ovati, radne platit nemohli, Sepsal Vincent Chaloupka. tadali za poshoveni poplatka, at si porno) • 4, • ( hon. Oas ugel, suma rostla, koneene mu'GERM/ ;q tk il kti BEDRICII SMETANA sell bYti elenove suspendovani a obnos, IS. 39. V BRYAN, TEX. kterY se utratil v zajmu jejich dobra, maRad Bedrich Smetana cis. 39. byl zalo- lemu procentu pomohl, rad tim utrpel fiten zde v Bryan, Tex. dne 2. eervence nanCl ztratu a oni elenove prestali eleny 1902 s poetern zakladajicich Mena dvace- -bYti. Pres ten Cas tento rad ztratil na 30 ti dvou. Z techto zakladajieich Mewl do- Menu a dostal dosti osoeovani. sud jsou mezi nanni bratri: Jakub SraCas pre gel, na vge se zapomelo, vse s04 rnek, Josef F. Holik, Tom Holik. Ze spolu- urovnalo a pokraeovalo se dale, ale s ma-0

atra.31a 13-7m. tempern. Zde by se mohlo pouhti: Oiri vertu dobte, peklem se ti odmeni.

Zatim zase vznikla nova valka. Za pr y -nisveto alkyjensi7ltbyovjaky, za druhe valky z elenstva tohoto du bylo dvacet dva elenfi vojaky, kteti slouhli ye vkch dilech sveta.

Zde piS1 jejich jmena, hodnosti jejich neudavam, nebot' bych mohl udelati chybu, jen podotYkam, Ze byli Capt., Lt., Sgt. a velice malo Pvt. — Frank A. Kit'. Johnnie L. MalY, ranen v Italii, v zajeti v Neniecku aZ do ukondeni valky. George T. BlaZek, take ranen. Johnnie C. Regmund. Vladimir J. Hornak. Frank Penidka. Louis Krd. Henry Roden. Ray C. Galloway. Fay C. Galloway.

Joe A. Novak. Stan. Novak. Jerry Vytopil.

Albert Novak ml. Fred J. Penieka. James Mendl. William T. McDonald., Johnnie E. Kudr. Woodrow Novak. Raymund F. Regmund. Jo Jo Patranella. Frank J. Krupa.

Tito jmenovani vgeci se vratili domt.

A,aclem bylo koupeno za 2,660 dolarfi bondt.

KdyZ byla vymetena highway cis. 21, ktera pilesekla tadovy pozemek na dva, dily, tedy ten menAl dil se odprodal a ten vetS'i vlastni tad spoledne s radem CSA, na demZ mame spoleenou sin. Ale ji2 jsme °pet v ineste.

Od zadatku zaloleni radii techto byla zrizena knihovna, kdysi obsahovala piles tisic knih. Knihy byly hodne eteny, postupem se vS"ak mirni.

Sepsal Jan Homola. o ) s ZALOZENI ft,ADU BRATRSKA PODPO RA Cis. 43. V EL CAMPO, TEX.

Popisuje Josef Barton. kad Bratrska, Podpora eislo 43. v El Campo, zalolen 8. dervna roku 1902.

Uveden do Jednoty SPJST nasledujicirni dleny ad tadu Hvezda Jihu Oslo 30. z Talton. Rudolf Turek predseda, Vaclav Kudera dozorce, H. H. Doubrava prtivoddi. Uvedeni co zallaciajici elenove nasledujici: J. F. Kubela, Herman Glueck, Jos. Janak, Jos. Rod, Kateilina Rod, Frank Barton, Jan Ktenek, Simon Barton a Jos. Peterka ml. — Pak byli zvoleni nasledujici firednici pro, nove uveden tad: J. F. Kubela, predseda a dfivernik, Jos. Rod dozorce, Jos. Peterka ml. tajemnik a pokladnik, Jos. Janak fieetnik, Simon BarWS' prilvodei, Frank Barto'S vnittni stral — Tanta prvni protokol eten a schvalen a potvrzen.

Jos. Peterka ml., tajernnik.

J. F. Kubela, predseda.

Z techto zakladajicich eland jiZ' jsou v torn neznamu bit J. F. Kubala, Herman Gluck, Jos. Janak, Jos. Rod st., Jan KteLek. Mali Frank Bartos neni rune zna mo, ale br. Simon Barto g dosud se tal dobremu zdravi v tomto slzavem. Udall, ale u2 tahne 9 a 70tka.

TN1K— WEST, TEXAS Sestra Katetina Rod, zakladajici elan.kyne, se dosud tesi dobremu zdravi, ad t2 je taky pra,babieka. Bratr Jos. Peterka bYval vZdy einnYrn elenem a vZdy nejakY fitad zastaval, a poslednich mnoho rokti zastava destny used ptedsedy. Onen firad zastava, i u obou spojenych radu.

Pozdeji ptistoupli Clank kteti meli zajem o zalektosti spolkove a zastavali rozliene fitady, a kteti jsou j12 na pravde Bah, jsou: Jos. Marek, H. H. Doubrava, Frank Tobolka, Vadat/ Kudera st., J. J. Kubala, MatiaA Adanaus a jini. — Main piled sebou od zaloleni tadu v r. 1902 knihu, a2 do roku 1917, kda v one knize zapisky ukonduji. — Byl jsem u onoho tadu tajemnikem pa mnoho rokti, pak po vzdani se, nastoupil na me misto bratr Louis Dressler, nyni v San Antonio, vetS1nou 'dem znamk. — Dale popisovat bylo by zbyteeno, jen podotknu, Ze po mnoho rokti uZ schfize nekonany, ale tad ph Zivote udrZovan bratry Frank Dresslerem a J. W. Kubelou. Br. Dressler za nektere eleny platil, Z'e se destne yyporadaji, ale byl zklaman. Inu, tak svet ()piaci.

Ten tad mel pribliZne asi 31 Menu a ph spojeni se ziskal, tak ze dotahl na 39 Clem. Spojene tady nyni eitaji asi 135 dlenfi, a nesou jmeno Add El Campo eislo 50:; v El Campo.

4 •( ZALO2ENi ItADU FOKROK PIERCE tiSLO 50.

Popisuje stailieek Josef Barton.

R d Pokrok Pierce 'Oslo 50. zalolen byl

7. dervence 1904. — Ph uvadeni vypomdhali bratri od radu Ilvezda Jihu Cis. 30. v Taiton. Ludvik Sumbera predseda, B. E. Michna tajemnik, Josef Kozelsky phi-yodel, Josef Krutilek dozorce, Val. Kozelskir starS1 pkedseda. VSichni i2 se odebrali do toho neznama, krom Jos. KozelskY mi. neznamo. Zde jsou jmena nove zakladajicich eland a elenkyn: Franky Ustynik, Josie Ustynik, oba uz v tom neznamu. Anna Kudera,, Gustav Ustynik, Julius Ustynik, Frank L. Kral. — Josef Tlusto'g, Franti gka Tlusto2, a Adolf Gluck v torn neznamu. Od tadu Bratrska Podpora eislo 43. v El Campo prestoupili k nove zakladajicimu radii nasledujici: Vaclav Kudera st., Anna Kudera st., Martin Kudera ml., Jos. Janak, v gichni uz v neznamu, Vaclav 'Kudera, M. A. Kudera (sledna).

V -Leto schfizi se prihlasili Alois Matugek a jeho manZelka Anna z Hungerford, ale uvedeni a'Z 2. kijna. — Jate hodne jmen oznamovano, pkijato'v pffitich nekolika schtizich, nebudu oznamovat. — Schtize konany ye 'Skala Picha az asi do roku 1911. Pak si rad postavil spolkovou budovu na zakoupenYch dvou akreeh pozemku v blizkosti one skoly, cd bratra Josefa Peterky, prestoupleho k onomu tadu, od radu Bratrska Podpora dislo 43. v El Campo, kde2 se konaly pane schtize,

Ve stredu, dne 12. ledna 1949.

zabavy i &Ism i clivadlo sehrano., a .de pekne pokradovalo. Rozuniejte, tenkrate se jeSte nejezdilo na karach, ale na bogy l a kdo name!, to i na voze, ale LIZ ne na sanich. Ja jsem jezdival lejtharsky na koni a nekdy i na kobyle. Clenove pribyvali ptistupovanim a ubYvali prestupovannii.

— Nas lest z riaSi rodiny, od tadu Bratrska Podpora disco 43. v El Campo na vyzvu peknYch zabav na venkove bratrem Peterkou, prestoupili jsme k onomu tadu 4. dubna 1915. K tadu Bratrska Podpora eislo 43. v El Campo jsme prestoupili Leta Pane a to v dervnu 1903 s naSi mamkou.

— Po nekolik jit rokii slaby zajem o navi-tevovani schuzi. V keel tak mezi eleny, ze nam neni na venkove sin 'moci platna, potrebovala opravy a kdyZ nezajem. — Vetaina si zaplatila poplatky celoroane, a tak jen sami titednici, bYvalo to smutne trma.ceni se do sclatize. — V jedne schuzi, ktera byla jeSte Sikovne navfitivena i se strany, kdere donesly dobre zakusky, mezi nimi i makovniky. Sestra Peterka dala navrh, kdyZ sin pottebuje opravy, aby jsme ji dali do prodeje. — Ted' at' se sestry Peterkova a Rodova vyporadaji mezi sebou. Sestra Rodova, 2e snad ona mela ten napad sin prodat, ale sestra Peterkova to prednesla. Se -mne zda, Ze ja, jsem to podporoval a dal jsem navrh, spojit se s radem v El Campo. Jen jsem udelal poznaniku ye Vestnika o prodeji, LUZ se phhlasilo nekolik kupcti. — Sin prodana za dobrou cenu. Ted' jezdirne vedle, dtive, to naSi sine, kterd byla odstehovana do mesta El Campo, a je z ni uclelan jakysi apartment k obYvani all tri rodin, tak je povidano. navrli spojeni se s radem v El Campo se uskutednil. vetSi zasluhu na torn spojeni se maji organisator bratr Senkytik, br. Jos. Peterka, Frank Rod a br. Frank Dressler. — Rad Pokrok Pierce Oslo 50. eital Clenii asi 96. — Lkonduji historii radu Pokrok Pierce, kterY vice neexistuje.

Zdar spojenYm tadfn!

Josef Barton. ) • e( RA D ANTONiN J. eERMAK, CIS. 56.

-V CORPUS CHRISTI, TEX. Add Antonin J. Cermak Cis. 56. jest pomerne mladY rad, neb uveden byl zenitelym tajemnikem Hl. ur., nezapomenutelnym br. J. R. Kubenou, v nedeli odpoledne dne 29. rijna 1933, v dontove br. Jana Regmunda pri Corpus Christi, Tex. 0 zaloleni Mai mel nervet gi zasluhu take jii zesmilY organisator naSi Jednoty, bratr Frank Kadanka. Zakladajicimi eleny bylo nasledujicich dvanact: bratti Raymond Pospech, Albert Rud. Severa, Jerry Regmund, Joe Drabek, W. C. Reground, Fred Kocurek, Willie J. Kocurek, A. E. Elzner a F. W. Ludwig; sestry Emma Louis Ki.ia.rek, Amelia Kocu.rek, a Ella slaZek Regmund. K radu zaroveil pristoupilo 18 bratrii a sester od okolnieh radu. Prvnimi

Ve steedu, dne 12. ledna 1949. eadiaiky byli: A. C. SvatopolskY piedseda, Rud. Severa, mistopeedseda,, A. B. Janoeek tajemnik, Alois RychetskY ketnik, Henry Regmund ml. pokladnik.

Mono smele tvrditi, ze tad tento naleli k nejlivejSini eadtun Jednoty, neb nejen ze rychle vzrtista„ poet jeho elenstva, ale stidastni se pilne ka2de prate jak na poli spolkovem tak i narodnim, coz nejlepe bylo prokazano pri poslednim sjezdu r.

1944 u nas v Corpus Christi pokadanem.

V lednu tohoto roku tad podital 204 dlenu, z deho2 40 v Detskem Odboru. Pei nynejSim rychlern vzrtistu rnesta Corpus Christi, luly se zde usazuje mnoho novych krajanti, mame opravnenou nadeji k dalSimu rozkvetu.

Jsrne St'astni a hrdi u vedomi, ze pathme k mohittne SPJST Jednote, s nil radostne oslavujeme jeji padesatilete jubileum a jil vyspela k mistu, le jest poditana k nejdillelitejSim slolkam deskoameriekeho livota. Blahoptejeme Jednote a peejeme zda,r k vySSim jeke metam.

Leo Majek st. piedseda, Theo. Hrtthka mistoptedseda, Chas. Holasek tajemnik, Chas. Regmund neetnik, Frank SijanskY pokladnik, t. neednik eadu Antonin Cermak cis. 56., SPJST, v Corpus Christi, Texas. ) e SPIS DEJIN itADU POICROK SWEET HOME, S. 63., VE SWEET HOME, TEX.

Na draze Southern Pacific, mezi mesty Yoakum a Hallettsville naleza se male mesteeko, jenl se jrnenuje Sweet Home.

Obyvatele tohoto mesteeka byli a jsou Cechomoeavane, Heani a Nemci. Na farmach v okoli jest taky usazeno mnoho naOincti. Tito osadnici jako v jinYch osadach jsou rtizneho nabolenskeho peesvedeeni, strana katolicka, jest ale nejsilnejk, a dle toho take maji sve spolky. V meste a v okoli tomto bylo nekolik krajana dychtiv'ch pro zaloleni noveho eadu SPJST, ale k einu dal) al 21. ledna 1906.

Na tento den cello se nekolik krajanti ye gkole, Po zahajeni schtze br. Josef Kacie podal navrh, aby byl zalolen novy tad SP JST, tento navrh podporovan a jednohlasne peijat. Novy fad byl pojmenovan Pokrok Sweet Home, eislo 63.

Zakladajicimi eleny byli: 1g. E. Valenta, jeho chot' Veronika Valenta, L. W. Valenta, Jan Susnovy, Jos. R. Sykora, F. J. Matula, Ed. Kutad, Jan J. Matula, Vaclav Smajkal, Josef Kacie st. Pak byla volba Ueedniket a nasledujici byli zvoleni: Leopold Valenti piedseda, Josef Kacie st. tajemnik, Josef Sykora iidetnik, 1g. E. Valenta pokla.dnikem. ftad zdarne pokraidoval kupeedu rok od roku, vice 'lent peibYvalo, v prvnim rode ead dosahl 22 elenfi. Schtize se potadaly pravidelne jednou mesiene, napeed ye Skole a pak v sini Wagon Wheel. Al koneeno 21. beezna 1936 byla svolana zvlaetni schtize, aby se koupil pozemek a sin

VtSTNIK--WEST, TEXAS od Herman Sons Lodge. Bratti Joe N. Morris, Emil Kutae a L. J. Slanina byli zvoleni, aby sin kotipili. Kup byl uzaveen a od toho roku schtze byly konany ye vlastnim stanku.

V'kaz dlenstva: Od zaloleni tadu soku 1906 a2 do konce roku 1926, totiZ za 20 let, rad vzrostl z pfivodnich 10 client na 160 'client a elenkyn. Z tohoto poetu 7 zemtelo, 35 bylo odstouplYch, vyloneenych a ptestouplych, tak zbylo 118 cliend do roku 1927. Nejvic novYch dlenti ptibylo v race 1922, totiZ 24. Oct poodtku roku 1927 aZ do vYrodi na geho tadu r. 1946, bylo vSech dospelYch client], 281, z tohoto poetu se odpoclita: 20 zemtelo, 41 bylo odstouplYch, vyloudenYm a ptestouplYch k jinym tadfim, tak do roku 1947 nas tad ma 220 dospelYch client a v detskem odboru mame 39 'client. Celkem vkch clieml mame 259. V roce 1946 ptibylo nejvice n,ovych elenii, celkem dospelYch a d.eti 39.

Dobroeinne organisace byly a vZdy jsou podporovany, jako .0erveny ktiZ, Narodni sdrukni, Matice vySSIho vzdelani, atd., a jednou i vicekrat roene se potadaji tadoye besedy, kde eleni ptivedou sve rodiny je podavana chutn'a svaeina a k tomu teZ jest neco pro hakni Zizne. BYva take pozvan nektery ittednik hi. tadu, kd y z je nejaka vetgi zvlaStni oslava a tak vSichni se vesele vespolek pobavi, eimZ se utvrzuje bratrstvi.

Nasledujici bratri mikho xadu slouZili ye vojsku S. S. v II. svetove valce: Leon BerkovskY, Alvin BerkovskY, Josef BroZ, Julius 6oeek, Geo. J. Chaloupka, Phillip E. Chaloupka, Alfred Chaloupka, J. L. Frazer, Marvin Hanye, Steve Jukena, Phillip Jutena, F. A. Jueena, Bohdan. Janak, William Kurtz, Victor Kurtz, Steve Kurtz, Louis Krpec, Elo J. KopeckY, Ben B. KopeckY, Fred F. KopeckY, Alphons N. Morris, Julius F. Rohan, Rudie J. RaAka, Otto Salena, Adolf J. Sandelovie, Ig. A. Smahlik, Godrey J. Steffek, Eugene J. Valenta, Erwin E. Valenta, August 13ordovsky, Raymund 13rok Andrew Bra, Samuel A. Chaloupka, Ben BerkovskY, Deniel A. Pekae, Victor Beenek, Glen M. Frazer, John W. Wakk ml., Frank J. Bujnoch, 0. R. Hermes, Ernest Mier, Joe Kokinek a James Lehman.

Dva z techto beaten.' vojinti ztratili, sve br. 1st Lt. Irwin E. Valenta, Air Corps, zeitil se se svYm aeroplanem (Thunderbolt) nekde v Holandsku, kdyl se byl vracel z boje v Nemecku. Toto se stalo 4. bkezna 1944. Jeho telesne statky nebyly nalezeny a tak dle vojenskeho zakona byl prohldeen mrtev teprve dne 17. dervence 1945. test budil jeho pamatce!

Br. Alphonse N. Morris slou2i1 u 1268th Engineer Combat Battalion na ()strove Luzon. Kdyl dne 29. zaki 1945 on a asi 40 spoluvojina peejildeli rozvodnenou keku na velkem troku, jenz vjel do vymlete

Strana prohlubne a uvaznu_l. Va gina vojinti hned seskakala do vody a brodila se k beehu, ostatni ztistali na troku, za par minut voila se zdvihla o 5 stop a proud byl tak silnY, ze trok se koulel jako sud doiu vodou asi 300 yardti, al uva.z1 mezi skalami. Nekteei hok byli jeke zachea,neni, ale br.

Morris a 12 jinYch bylo odneseno rozboukenYm proudem. Beehy byly prava dlungle a feka sam vir, pomoc se nemohla poskytnouti ladna. NeSt'astni hok, vSech 13 se utopilo a mezi nimi byl nas spolubratr jeho tell) nebyla nalezeno. At' odpodiva v pokoji. test budil jeho pamatce!

Ze za,kladajicich elentt jsou nalivu joke: sestra Veronika Valentova, be. Josef R. Sykora, br. Ed. Klitad, vsiciiru jsou v Uctyhodnem staii, v dosti dobrem zdravi a liji na odpodinku. teednici nakho tadu pro rok 1947 jsou nasledujici: Karel J. Havlik piedseda, Jan Ressler inistoptedsecla, Josef N. Morris tajemnik a jednatel, Emil Kutad. Udetnik, Anton Bordovsky pokladnik, Adolf Matukk prtivodei; neetni v'bor — Karel Midek, Jan BerkovskY a Josef Heiclecker.

Psano ye Sweet Home, Tex., 20. Unora 1947.

Karel J. Havlik, Josef N. Morris, Jos. Kacit st. co vYbor dejin. ) • 4, e (VZNIK ItADU POICIZOK ?LUAU, CIS. 64. rtád Pokrok Plumu eislo 64. byl zalolen dne 27. kvetna 1906 v Plum, Texas. Tehdy tento tad mel 19 elentl, ale jmena za,kladajicich uredniku mi nejsou znama. Joiena zakladajicich elenti jsou : Frank Lakovica, Rozalie LaStovica, Jan J. Matocha, Anna R. Matocha, Severin Pavlas, Frantieka Pavlas, J. A. Koeenek, Franti.z,'ka, A. Koeenek, Jan V. Koecnek, Anna V. Kotinek, Albert Peeneik, Anelka Pkneik, Jos. PSendik, Aloisie PSeneik, Jos. J. Kokenek, J. A. VaSina, Pavel P. Matocha, Rich. Hanadik, Paul J. Janti.S. VetSina z nich ul jsou tam odkud se Zadny nevrati.

Do roku 1926 podet dlenstva stoupl na hezky podet, ale jak ul to byva, nekteti odstoupli, vystoupli, zemeeli a jini maji "Paid-up" certifikaty, tak podet zas klesl na 39 dlenu do nynejSIa. NynejSi neednici jsou: Peedseda Frank Fojtik jil 13 let, tidetnik L. M. Matocha Po 10 rokti, peed tim byl tajemnikem pa 13 rokt, tajemnice Ka,tetina pokladnik Josef Sulak, oba jil po 8 rokii. Lekat dr. P. P. Beckmann skoro od zaloleni eadu.

Br. Albert Pkneik s manlelkou Ana kou ptestoupili k eadu Pokrok Plumu dislo 64 od eadu Pokrok Texasu Oslo 1. 17. vetna 1906.

Katekina Sulak, tajemnice. ) „T„ Poet 56 americM7ch tovaren podili se na vSTrobe 21 zriaeek cla,brOcb aut, 39 rem vyrabi akladrii vozy a 20 firem tobusy.

Strana 14

VESTNtK— WEST, TEXAS

Texasiqr Vlastenec Jos. Brezakk Ode etyr dna prklo. Celt' kraj byl zahalen v mracich, prehich se valely Sedive mraene chuchvalce, jeZ, elm byly Ze reky, tim vice houstly. K tomu nY vitr co chvile zaiipel, zarezayal se do oblieeje a lepil se na telo, jako bys je poleval mrazivou vodou. Sed' nebe s di nalhy splYvala a drobny hustY clegt' zabranoval, ze nebylo videt ani na dvacet krcka kolem.

KaMau chvill se otras1 nekterY z cestujicich, jako by se pokoukl setrasti se sebe to chladno prosincoveho dne. Dal zkenSely nejvice nepolroclou. Choulily se do houni, do dlcuhYch te2kych kabatti a tlaeily se mezi zavazadla take jiZ promoeena, ale prece jen do zavetri. Ale mar ne byly vkchny pokusy. Fined easne rano, kdy v Houstonu prekladali s vozn sva. eetm."11 zavazadla na nekrytou pramici, zmokli, a kdy usedli na pram, prklo je Ate huste a chladno neklidnYch Yin jimi teprve 'otraslo. Cestujici, zahaleni v rtizne prikrYy ky, sedeli na zavazadlech a z jejich ztrhanYch tvari bylo lze vyeisti cele tYdnY jests horS'ich dnti, neili byl dnani.

Bylo to 28. prosince roku 1853, kdy pr y -niyYprav,CeskYchytovalcir stala na, druhern brehu reky Brazos v jiZnim Texasu za nejhorSi nepohody. Byla to vYprava asi sedrndesati radio z okoli lanSkrounskeho i jinYch mist, kterou vedl Josef Lidumil LeSikar, rodak herbotickY. Vedel site, ze to je jiZ posled' "kaluZ", kterou pra,ve prekraeovali, ale zklamani bylo velike, kdy se v Galvestonu dovedeli, ze jests celYch 'Sedesat mil budou music vozem do Catspringu a k New Ulniu — svemu cili. Deti nedovedly jiZ dele zadrZet slz a nechaly je volne stekati pa uSlehanYch a zkrehlYch tvatich.

Nebylo jich mo2no utajiti ani jejich matkam pri vzpomince na teplY domov, je2 opustily, pritulnou chalouku, treba jen chudiekou, na teple jidlo a pratele. A kdo by toho Oude nevzpomnel po tolika dnech Utrap, bidy a hrtiz na mai a dalsi Cesta pies more si YyZadala u vetAiny Oechen majetek, nebot' se poeitalo sedmdesat dolarn na osobu. AC LeAikar varoval vystehovalce hued doma, aby poeitali nejmene sto dolaru na osobu, vet'Sine nebylo moZne tak velkou eastku si vyptijeit, myslili, ze uskrovnenim se na, jidle a jinYch potrebach uktri, ale zrnYlili se. Peniz sedmdesati dolartI musili sloZit hned v pritavu, strava na lodi byla nedostateand, pouze ten, kdo si dostal leNi a dostateenou. A po pristani byla nova vyclani a dalSi potieby. Neni divu, ze se i mezi muZi jevila velka nevole, a aekoli na LeSikara, sveho vtidce

s poeatku hledeli s obdivem a s pratelskou prichynosti, dnes se mu jiz spik vyhYbah a s trpkcsti se mluvilo o neStastne mySlence vystehovani.

LeSikar se narodil roku 1806 na mora y ye vsi Herboticich. Jeho-skempomezi otec byl protestantem, rnatka mir nou katoliekou a rozdil nabokirskY bYval prieinou eastYch ruznie mezi rodici, coZ piisobilo tisnive na jemnou duSi hochovu.

Sam tihl vice k protestantismu a za to musil mnoho zkoukt od ueitele Jos. Diblika. NeopovaZil se doma si ste2ovat na nelidske jecinani ueitelovo, nebot' nechtel ptisobiti nave 'rtiznice mezi rodiei. KclyZ bylo Josefovi jeclenact let, rodiee se odstehovali do Napajedel u Uh. .HradiSte na Morave, kde se bystrernu hochovi jiZ lepe S tictou vzpominal na ueitele i dekana Papek, jak s nim byli snaSenlivi. BolinZel otec nezustal tarn dlouho, nebot' se mu stYskalo pa rnSnerSim 2ivote.

Odstehovali se do Cernme u LanSkroutia, kde Koch vySel obecnou Stahl a byl clan do treeni -na krejeovinu.

KdyZ Josefovi bylo 17 let, zemrel mu otec, a jeZto byl ji2 vyueen, vydal se na zkuSenou do Uher. Tam, jak vzpominal, zaZil nejkrasnejAi leta mladi a poznal trochu politicks svobody, po ni2 od to doby neprestal touZit. Po dvou letech pobytu v 'Uhrach musil se vratit, aby se phhlasil k vojenske sluZbe, a aby nedostal kabatec, radeji se oknil a zaeal samostatnou Zivnost krejeovskou ye vsi Nepomuku. JeZto byl velkYm etenarem a dobrYrn pisarem, obstaraval za starostu tak rka vkchna rizeni a tim si te2 finanene yypomahal.

V to dobe obdrZel od studujicich v Uhrach knihu "Slavy dcera," kterou se nemalo poteSil, neb byl sane viastenecky zalolen. KdyZ ji.2 . ve vysokem stari vzpominal na sve rnladi, psal v svYch pametech doslovne: "Neinohu yypovedet, jakou posilou b yla mi kniha to v mem Zivote po torn dosavadnim tapani ye tmach. Cele state rsem z knihy to opisoval, ail se jim zpameti a rodanm prednakl v tajnYch schilzich u mne odbYvanYch a knize to inam mnoho dekovat. KdyZ, totiz pamatnY rok 1848, netajil ;jsem se ji2 tak Uzkostlive se s yYmi nahledy a pracoval jsem usilovne ve svem okoli pro volbu dobrYch CeskYch licli do zemskeho vYboru. Svolaval jsem schtize, reenil a horlive agitoval a vYsledek toho byl, mimo navrZene kandidaty byl jsem zvolen i ja, ac jsem vlastne ani nekanclidoval.

V to dobe zesnamll jsem se s nekterYini yYteenymi lidmi, jako na prildad s Bo2enou Nemcovou, Klacelem, fararem Bethlehem KoSntem, s Arnoldem a rimohYmi jinYmi eleny bYvale Svornosti. Proto Oak jsem byl neustale pod policejnim do

Ve stredu, dne 12. ledna 1949. zorem, pani 'eetnici byli mYmi stalSrmi hostmi a neobteZovali se mne i noeni dobou nayStevovati, zyla.;•;te jejich doteravy desatnik Srenk prichazel vein! easto se mile vyptavat, co dela vlacla. Jako by nevedel, 2.e iris jineho neZli dlutry!

Kdy2 byl zvecla y na knilly, ktere nejradeji otu, ukazal jsem mu 13runelika, Meluzinu, Jirikovo videni , Snar a Selskou pranostiku, jeZ jsem mei za tirn freelem ad jedne babiaky yypujeene. Nejradeji jsem Oak eitaval nNo.rodni noviny, Sc otka, redigovane Karlem Havliekern, Selske noviny a Veeerni list od Armada a Moray ske noviny, ktere mi AlechetnY Klacel na Zadost Boleny Neincove bezplatne posilal.

Ziskal jsem mravne mnoho, ale materialne eim ddle 'Ilene a litoval jsem moji manklku, ktere Cirri dale pribyvalo prace pri naSem polehnani manZelskem. K tomu ona verolomnost vlady pri rozehnani rikkeho snemu y'Krorrterilil.Kdybych bYval byl dobrYin cisarskYrn, bylo by se mi vedlo dobre, ale takto, co posit, kam se obratit? Bylo mi se vkch stran itzko. veal jsem o svobodne Americe, ale s kou majetnosti se tam moZno odvaZit? Uzko bylo v tech doba7,ch nanohYm a neni divu, ze se i od nas mnozi vypravovali hlavne do Banatu v Tihrach. Ja jsem jim innysly ty neschvalolval jak z ohledu zdra votnich, tak take z ohledu no surovost a nevzdelanost tamniho obyvatelstva a koneane, ze Mad'ari pa jejich nezdarene revoluci Slovany a Nemce nenavideli a OemoZne prikori jim Me varovani vS"ak bylo by marne, kdyby se mi nedostal do rukou opis dopisu protestantskeho kneze ArnoSta Bergmanna, pochazejiciho ze Zapudova u Mnichova HradiSte. Bylt' on jednim z prvnich pristehovalcti do Texasu. Sam byl vice Nemec nail Cech a pristehovav se s jinYmi Nemei rcku 1848 do Texasu ; usadil se u Catspringu, odkud psaval nadkne dopisy do Cech a na Ivloravu svYm souverciim o americke syobode a mnohoslibne budoucnosti. Tak psal i jistemu Kolaenemu do Strou2neho v Pruskem Slersku, aby za nim prijel. Vypsal mu, co stoji cesta z Moravy da Texasu, jaka jest na cute obsluha, jaka jest tamni krajina, ph eeme vie velmi chvalil. Une rzornil jsem na onen dopis ty, kteri se za.jimali o Banat, a byl jsem teZ odhodlan s rodinou vy dat se na cestu. Dopsal jsem si o vodni list i svoji Zivrinstku jsem jiZ prodal, ale moje manZelka nemela chuti sve rodne mesteeko opustit a do nezname zamorske krajiny se pustit, a ja, nechteje ji oinit nasili, povolil jsem a zustali jsme nakm dosavadnim biahobytu.'

Ostatni rodiny, celkem kstnact, vydaly se koncem roku 1851 .pies Hamburk na cestu do Texasu. Byli to prvni yystehovale! z vYchodnic,h Cech a Moravy a ne-

Ve stredu, dne 12. ledna 1949.

veal° se vubec, zdali se pied tou dobou nekterY Cech do Ameriky vystehoval, nebot' ready katclou zpravu o stehovani se do Ameriky tlumily, ba kladly vystehovalcum vtelike ptekatky. V Hamburku padli nati ubozi vystehovalci do rukou ne jakemu Hetmanovi, kterY je na oko obstojnYmi kontrakty pies Anglii do Liverpoolu vypravil, tam jim vtak byly dany kontrakty jine, dostavali tpatnou, zkatenou potravu a katda rodina musila si vatit sama. Jejich lod' Victoria byla prepinena Ireany a tim se stalo, ze z naSlob vystehovalcii na to testa, ktera trvala sedmnact tYdnfr, cela polovina zemtela, natla hrob ye vinach ocednu. Skoro celY rok jsme neslyteli nic o nett'astne Oprave, at teprve v zari r. 1852 obdrteli jsme truchlivou zvest o politivanihodnem jejich osudu a pak meal() dopisovani.

Mezi tim easem dopisoval jsem si s Klacelem hlavne o torn vystehovalectvi, o net se sam velmi zajimal a sam vtechny moje dopisy a zpra,vy uvetejrioval, at moje jmeno neudaval, abych zbyteene nebyl stihan. A tak se tea stalo, ie onen dopis od Bergmana octl se doslovne v MorayskYch novinach, eimt se dostala zprava o Texasu na Moravu a nasledkem toho velkY zajem a hromadne stehovani z vYchodni Moravy do Texasu, zvlatte krajanil protestantskeho vyznani od Vsetina a Vizovic, Povatuji se tedy neptimo za privodce stehovani se rodakii natich do Texasu."

V roce 1853 se koneene mantelka Leaikarova odhodlala na nalehani mantela a dorfistajicich synti k vystehovani, a ac se s tetkYm srdcem rozloueila s rodnou chYtkou, na vae jsouc odhodlana, nastoupila po boku sve rodiny dalekou cestu za ocean. Avtak nebylo to tak snadne, nebot' nejstarai syn byl jit pies dvacet rokir star a povinen k vojenske alai* Byly obavy, to nebude do Ameriky putten, avaak na osobni ptimluvu hrabete Norberta Poettinga, tehdejtihb podkrajskeho okresu lantkrounskeho, kterY byl dobrYm pritelem LetikarovYm, byl syn pti odvodu vojenskym lekatem uznan za neschopneho a proputten.

S Letikarem se vypravilo sedmnact, rodin. Dne 9. tijna roku 1853 opustili do mov. Zaeakem listopadu sedali jit na lod' Savannah a pave o vanocich v Galvestonu.

Pet tetkYch vozu, do kattleho z nich zaptateno bylo pet par ti dlouhorohych voltl, bylo naloteno tetkYrni kufry a zavazadly vystehovalcii a mezi ne uloteny do peiin nejmenai deft — postupovalo smerem k severu. Byl to kus Unavne cesty blatem a vYmoly, vozy i s voly se v nem botily, i e mnohokrat musil bYti naklad sloten, aby samotnY vtlz Priptatenim daltich Ora volt" mohl bYti z blata vytaten. CelY pritni den jette bieoval

vtaTkrix

WEST, TEXAS

tvate vystehoyalcu nelitostnY dett' a hlavy tisnily take mytlenky, kdy vozkove oznamovali, ze testa za podobnYch okolnosti mute trvati deset i vice dnit a .e date v teto krajine jsou trvale.

Vtak jit druheho dne bylo lepe, kdy se nebe vyjasnilo. VYprava nocovala v lese pod vozy a na vozech; ohtali se u °WI a 'teny uvatily teple pokrmy. Brzy se vtak ukazalo, ze ani zasoba potravin nestaeila, jetto nikdo neeekal, ze pojedou tak dlouho pustinami, kde nebude motile nic koupit ani vymenit. Na ttesti natemuti meli s sebou putly a ti stfileli cestou vrany a zajice. Deti pti spatteni farmy se rozbehly, tadajice od usedlikit neco k jidlu, alespori brambory, ale majitele farem men sami mai°, ac i o to se radi rozdelili s hladovYmi ptistehovalci.

Tak koneene pc, etrnacti dnech dojel Letikar do osady New Ulmu, kde byl usazen jeho krajan Karel Siller, jen jit dva roky v teto zemi bydlil. Byl jednim z to tharavy, kterou stihlo na molt nettesti. U neho se Letikarovi usadili, ale jetto pro vaechny nebylo ani v dome ani na farm y mista, musili se spokojit s bytem pod rozlotitYrn dubem, kde ,sice neprtelo, dokud neptitel lijak, ale chladno bylo stejne jako na otevtene prerii.

V to dobe byl Texas jeate velmi tidce osazen (604.215 obyvatelfi, z nich 182.921 bylo &mocha- otrokii) a v sttednim fizemi byly jette ohromne rozlohy neosazene. Farmy se nalezaly jen poblia leaby bylo•dtivi na stavbu skrovnYch obydli a k stavbe plotil. A cot ta prvni obydli ptistehovalcd! Nebyla site pod zemi ani z drnti jako na sttedozapado, kde byl nedostatek drivi, byly to sruby z netesanYch tramil a mezi temi byly takove otvory, 1e se jimi psi i koelry a jina havet' na not neb za bouti uvelebil s majiteli pod stejne chatrnou stfechu. Ze mezi tou haveti bylo dost nevitanYch jako tchotii, hada a pod., netteba ani ptipominat. Mnozi z prvnich osadnika vypravuji o tom zajimave a vesele historky.

Misto oken byly ponechany pouze otvory, jet se na zimu ucpavaly slamou neb mechem. Dvete byly svazany ze vtelijakych oteskir. Prkno, htebik, kousek teleza naletely mezi vzacnosti a jakY div, to v celem okoli, do nehot se Letikarova rodina ptistehovala, byla jen polovina vozu.

Letikar sam az po nekolika letech se zmohl na podobnou ekvipat. Z nedostatku pea& si koupil k jizde mexikanskeho konika, ktery vtak slotil sve btime, kdykoliv se mu uzdalo, nedbaje, zdali s tim mistem bude jezdec spokojen. Potcleji ptikoupil k nemu par volU, anit si byl vedom, jeden z nich se obiral jit mytlenkami o pomijejicnosti tohoto sveta, cot svemu noveniu paint bray dokazal odchodem z tohoto slzaveho iidoli. Podobne pkihody

Strana

potkavaly Letikara neb nemajetnY kupuje nejdrate. Kupoval jen na river a veci nejlacinejti bez ohledu, zdali se sealosti velem pritti okarntik ne'rozpadnou. 810 to s nimi jen velmi pomalu kupi'edu a neni divu, ze jim bylo tetko ptivykat novYm pomertm, zylatte mantelce a detem.

0 potraviny nebyla nouze, maso nahrazovala jim net zvlatte zajici, kterYch byla vaude hojnost, zeleninu nahrazova= la trava lebeda a kavu pratend kukutice.

K rolnieeni nebylo jinYch naradi netli tetkY pluh a motyka. Misto branami se vladelo haluzemi se stromil nasekanYmi, na net se vldeejici postavil. I semeno baylnikove merle seta se podobnYm zpilsobem zavldeelo. Kukutice se sazela rue= ne mezi dve brazdy a vte se motykami okopavalo.

Neni divu, ze novYm pomerfim, zylatte neclostatktim, bylo totko ptivykat rodine Letikarove a vaem ostatnim, kteti pHneptipraveni. Bray po ptijezdu a mnohokrat pote vybizela mantelka Letikara k navratu do vlasti. Tetko bylo manielu v takovYch chvilich, ale uspokojoval mantelku ze jen co si vydelaji na zpa,te&. ni cestu, ze tak ueini, doufaje, ze do to doby rhantelka pomerUm zvykne a ned0 statek pomine. Sam vaak ani na okam tik nezatoutil po nekdejti .vlasti a pi-es to, ze rodnou zem svou ctil a jl si neprojevil ptani k navratu. Sam povzbti zoval krajany k vytrvalosti a zmutilosti tete je, to budoucnost je odmeni za vaech na dnetni uskrovneni a usilovnou Pouze jedna okolnost jej hnetla, ktere Si dtive neuvedomil, a ta byla to v Texasu panovalo to doby otrokatstvi.

Jit od roku 1836, kdy se Texas odtrhl od republiky Mexicke, bylo v nem zptisobu ostatnich state jitnich zavedcnO otrokatstvi. V temt roce nahrnulo se do tohoto noveho statu Unie mnoho otrokatu ze statu Mississippi, Missouri, Georgie, Jib.. Karoliny, ba i ze severu, nebot' pozemky v Texasu byly velmi lad= ne a k tomu velmi nrodne. Neni divu, otrokatstvi bujelo a poeet otrokait kat dYm rokem vzrastal.

Otrokari zachazeli se s yYrni otroky mno hem hare net s dobytkem. Pro nepatrny odpor neb nelibost a liknavost byli znalaceni nejsilnejtimi otroky, ze zristali v bezvedomi. Sami otrokati otroky \retell a odsttelovali, aby si tak zajistili oddanost a poslutnost ostatnich. Byly to hro, zne pripady drani. Nati krajane byli sveclky krutosti a vypravuji o eetnYch vYjevech v syYch vzpominktich z tech doe. Sam Letikar byl svedkem mnohYch vYjeva kruteho zachazeni a otroky, zviktte jeden utkvel mu v mysli do poslednich let a vypravuje o nein v svem tiva!topise takto: (Pokradovani.)

Stran

VEST

E. BASTIAN - STUMPF:

OSAMELA ROMAN

"Tak je to dobre," zaSeptala sama k sabe a ode gla vykonati rozkazy.

Pavia spechala airokou chodbou, sestou pila po schodech, vystlanych mekkymi koberci do prizemi, kde byl salon. Prede dvermi na chvili stanula a naslouchala.

ZvuenY, prisnY hlas Ludvika Zabranskeho dolehal k ni; libozvuenk hlas man2eInv odpovidal. Nerozumela obsahu rozhovoru a nechtela ani rozumeti. Jeji srdce potrebovala chvili uklidneni, ne2 bude moci predstoupiti pied rnu2e, jeho milovala.

Pak otevrela rozhodne dvere a ye chvil ce stanula tvari v tvari oberna pantrn.

V tom okam2iku pohledl na ni Zabranski. Pohillel ve tvar Zany, kterou po leta mama° hledal ktere postradal tak bolestne.

"Lud'o,"rekl Emil — "dovoliA, abych to seznamil se svou milou 2enou? Je to Pavia Jarska, tvoje nekdej'ai sekretarka.

Zneuznaval jsi i, pridru2ily se i jine okolnosti — a to vSe zalo2ilo me Atesti. Nenili2 Pravda, divenko?"

Ludvik ZabranskY, kterY nikdy nezapomnel na Pavlu, stal na miste jako socha.

VSeho jineho byl by se nadal drive, neZli 2e nalezne Pavlu zde, jako man2elko Chlumeckeho. Jen s vynalo2enim veSkerich sil byl s to k ni pristoupiti. "Milostiva pani — jest mi poteSenim pozdraviti vas; jako man2elku mileho mi pritele. Nemohia jste nalezti eloveka lopSiho a AlechetnejSiho."

Hi torn se uklonil a polibil ji pravou ruku.

Pavliny del zmerily vdeenYm pohledem jeho vysokou postavu. Uleheil ji Omit° slovy setkani.

"Pane ZabranskY," odpovedela, "dekuji vam za vase mila slova. Mirj man2e1 zasluhuje jich pinou merour Emil vjel si prudce pravici do vlasil a zvolal: "Dosti ji2 toho vychvalovani! Jinak se opravdu jeAte dam presvedeiti o neptekonatelnosti syYch ctnosti." ° Timto 2ertem podaiilo se mu zavesti ho vor jinkm smerem.

Posedeli vAichni til spolu, a2 vael sluha. Pavia ihned povstala, podala Emilovi rime a pomohla mu povstati. Tak predeSla tomu, aby ji nenbidl rame Zabransky.

Ludvik Zabransky nevyznal se sam v sobe. Pohli2e1 znova a znova na mladou pani.

Ve sti.edu , dne 12. ledna 1949.

Jak tak stala pied nun p oboku man- kam2ik — uva21 ". . . a.2 bych pri'ael pro 2elove,uvedornil si, jak se zmenila za le- vas — Pavia' — Pavlo — proa jste mi to proo jste se provdala bez lasky? ta, pa ne2 ji hledal. V eem tato zmena zale2i, toho nemohl zjistiti. Neztratila Co2 yarn nejsem ji2 nieim?" hrdosti a privabnosti naopak: nyni by Na, twirl mlade pani stridaly se rychle lo v ni cosi. co ho uchvacovalo jeAte mac- rurnenec s bledosti. Nejradeji bYla by svou prochazku a vratila se domu. nejSinakouzlem a Opine odzbrojovalo..

Po ySimnul si, s jakou jistotou pohyba- — Byla straSne pobourena.

"Pane ZabranskY," odvetila s uSlechje se v dome — jako prava vladkyne — a s jakou nenucenosti. Venovala se site tilou hrdosti `.rekla jsem ,yam ji2 veera: hodne svemu niu2i, ale vedeni celeho do- Neni mama, abych sveho man2ela jeae mu zrejrne spoeivalo Opine v jejich rukou. vice milovala a ctila. A site ji2 proto: Vy Pavia nezpozorovala jeho pohledn; ye- jste mne ani nevyslechl a vydal jste mne novala se jen svemu choti a vyhYbala se zkaze a zhoube. On vSak veril ye mire a zraktim Zabranskeho. Ale ve svem ni- osvobodil mne ze sparil Emeryho."

Ludvik ustoupil o krok a zadiVal se v tro nebyla tak klidna, jak se tvarila.

Shledani se ZabranskYm vzbudilo v ni jeji vzruSenou tvar.

"Pavia nemohu vas nazYvati tad' mi°pet vSechny city, je2 chovala pro nej pied lety. Zdalo se ji to vSak velikym lostivou pani Pavia — vy jste mire pielarichem; byla Emilovou choti, a proto se ce milovala?" Pavia pohledla na statneho sna2ila svou pozornost Taal nemu jeSte mute po svem boku. Co mu mela kid.?

Popriti pravdu? zyYSiti.

Odpovedela tedy rozhodne: Ludvik ZabranskY chtel ji2 nazitil od"Ana, milovala jsem vas tak milocestovati. Emil mu to vymlouval: "Na yStevujeS mne tak zridka, 2e chci vala, jak jenorn mute milovati mlade, u2iti tve pritomnosti. Kdo2 vi, bude-li mi nezkuSene device. Vam, jedine yam nadapoprano setkati se s tebou jeSte jednou!" 2ela veSkera touha moll° srdce. Co vSak Pavia se podaiilo po chvili rozplaSiti E- jste &inn vy? Vy jste mne zavrhl, nestamilovy chmurne mySlenky a premluviti raje se o pravdu. Naproti tomu Emil nabidl nine ruku bez nejmenkho stinu nei Zabranskeho aby Ludvikovi nebylo vice treba blouditi dOvery. A ja, jej odmitla — dnes smim , se svetem a hledati Pavly Jarske. Na'Sel ji, k tomu priznati odmitla jsem jej z lasky k yam. Pak zvedel Emery mou adreaby zvedel, ze je prof]. ztracena nav2dy.

Jak to vnem vitilo a bourilo! A pri torn su a obte2oval mne wet." Tu si zakryla musil ji sedeti po boku a baviti ji. Nej- Pavia oblieej rukama, premo2ena hrtmou racieji byl by odcestoval hned zitra. Ale vzpominky; co vSe bylo ji vytrpeti od nemel-li Emil pojmouti podezreni, nesmel Emeryho.

'Pa chvilce pokraeovala: odejeti tak spe-ane.

"A Emil osvedeil se lepSim znalcem lidi Druheho dne rano Emil jeSte seal, kdy2 ne2 vy. Kdy2 jsem o2 nevedela kudy kam si Pavia vySla do parku na prochazku, jako v2dy z jitra. Jeji chat' vystrihal se a kdy2 jsem ji2 chtela — po druhe ye prochazek. Unavovaly ho ptilis. Proto pro svem 2ivate — ueiniti s yYm Utrapam konec, zpozoroval ye sve dobrote, 2e mne chazivala se v dot* kdy jeSte spal. , Ludvik ZabranskY byl ji2 vzhilru, kdy2 cosi hnete. A nedal se odraditi, a2 jsem vySla z domu. Rychle se dostrojil a od- mu rekla pravdu. A tehdy mne, pane Zakvapil za ni. Prot — nevedel vlastne sam, branskY, nabidl ruku pa druhe. Pro- sebe pocit'oval jen touhu, pobYti s ni o sa- ne2adal nieeho. treinil to, jen aby mne vysvobodil z rukou bidaka. mote.

Ludvik ZabranskY naslouchal beze sloPavia zmizela prave za stromy, kdy va, omrdeen. Pojednou zastoupil ji cestu, vySel Ludvik z domu. Rychle ji dohonil. tak2e nemohla dale.

"Dovolite, milostiva pani, abych yam "Milostiva, pani," rekl vazne, "ka.2dY byl spoleanikem na prochazce?" Pavia zloainec ma pravo se obhajiti. Vy v'Sak se .prekvapene ohledla. Neoeekavala, 2e mire odsuzujete a nevyslechla, jste mne! prijde za ni. Jakmile vSak ho spatrila, po- Vas sriatek byl pouhYin nedopatrenim. citila, 2e .si chce vane s ni promluviti.

To mne opravriuje, abych promluvil — "Dobre jitro!" rekla v lehkYch rozpa- jinak bych mleel dale. cich. "Vstavate brzo, pane ZabranskY." Pavlo, hledam vas ji2 pa d ye leta. ProPodala mu ruku, kterou polibil. Potom chodil jsem kri2ern kra2em celou republise ohledl smerem k zamku a kraeeje ji kou, sna2o se objeviti vaSi stopu. Zeptejprima k veal. po boku te se sveho synovce! CelY mtij obchod "Pavia, vas bratranec se strachuje o spoeiva, ' sv rukou reditele. I nyni chystal vas — proe jste nerekla nikomu, kde jste? jsem se na cestu, jejim2 jedinYm diem Karel je 2enat a Marta Kresinova jest je- bylo vas nalersti. To vSe yam potvrdi Kaho choti. Melo jste panu rediteli — Kresi- rel. novi nahraditi jeho dceruSku na tak dlou Nebyl jsem to ja, jernu2 nedostavalo se ho, a2 bych jednoho doe" zde na o- drivery, rrYbr2 vy! Proe jste mi nerekla o-

Ve st •edu, dne 12. ledna 1.90, tevrene a eestne, jak se veci maji? Proe jste zapirala Karla a v chisledku toho davala se tYrati Emerym? Jen trochu very — a byla byste si u getrila krigovou cestu v mangelstvi s mulem churavym a nemlioyanym."

Pavia silala dlane s tvari a pohledla na Ludvka. Stanula na chvili bete slova, s novou bolesti v srdci. ZabranskY nesmi zvedeti nikdy, jak givelnou touhu vyvolala ji jeho slova v srdci.

"Opakuji varn znovu a dtrazne, ge miluji Emila."

Byla rada, ge se ji padarilo to Mei. Srdce ji bu gilo nzkostne pied tim, co prinese nebliggi chvile.

Ludvik ZbranskY zbledl na smrt, ale neuveril ji. Svragtil eelo a hledel do prazd na, premY gleje usilovne.

Rozhodla se ji g pevne, vratiti se dome'.

Nahle z hluboka, vzdechl pan Zabransky, vzprimil se a ptistoupil tesne a g k ni. Vzal jeji hlavinku negne do dlani a zadival se ji hluboko do oei.

"Pavia sladka Pavia," tekl mekce — "mangelstvi, v nein g gijete, jest galostnYm omylem. Osvobod'te se od neho! Oi ‘ se povagujete za tak malo laskyhodnou, chcete zmariti svrij givot?"

Kreeovite chveni prebehlo ji kol fist.

Pak vzplanula ghavYm rumencem.

"Neni tomu tak, jak pravite!"

Srial ruce s jeji hlavy a ()Nal ji rychle.

Nemohla se braniti. Pritiskl si ji prudce na prsa.

"Pavia, ma maid.. Pavlo, — co? necitig, jak to miluju? Timto yyznanim nezrazuji Emila. Nale gig mu piece jen podle jmena.

Pavia se zachvela a snagila se vyprostiti z jeho objeti.Vzhledla k nemu v kostne bezradnosti.

"Prosim vas. . . pust'te mne! Vgdyt' bych se yam nemohla jinak sveriti se vgim!"

ZabranskY se celY chvel a gadonil o jeji lasku. Pavia se bala dele mu naslouchati. Chtela zabraniti za ka gdou cenu novemu vYbuchu jeho vagne. Kdyg mu vgak pohledla do oei, spatrila v nich nem eeho nespatrila nikdy pied tim ani potom jig v lidskYch oeich.

"Pavlo, musil jsem ti to Mei! Odhodlal jsem se k tomu jig yeera. Negmeni-li se to v ge, zahyneme oba! Mne s gird, touha po tobe a ty mi nezapre g , ge mne milujeg jegte dnes! Promluv uprimne se svym mangelem a rekni mu, jak dlouho mne jig milujeg . Je mug zlateho srdce a nepostavi se nagemu Atesti v cestu!"

Pustil ji. Pavia optela se o strom, hledajic oporu. V nitru bu gilo ji vge v divem vuru. Zavrela oei a hlava klesla ji k hrudi. Nemohla vyhoveti jeho prani. Nikdy nepronesla by slov, ktera by sasahla Emilova srdce.

T. TVEAS

Strana 17

"Pane ZabranskY, mYlite se. Jsem sku- 1 1Cdy" spal, seddvala u neho, zabYvala se teenou genou sveho chote — nikoli jen rucni praci, anebo se uchylovala do svepodle jmena!" zvolala, chvejic se Uzko- ho yokoje. sti.

Tak ohYlil se jig druhY *len ke konci.

"Pohied'te pri tom na mne, Pavlo — Zabransky musil odjeti, ani g spatril jen drive yam neverim!" zaznel hlas Za- jednou Pavlu o samote. To jej uvadelo branskeho prisne a va gne. A neminul -Lerner v zurivost, aekoliv bYval jindy vgdy se cile. tolik vyrovnanY a rozva gny. Vzpominal Jak east() naslouchavala tomuto zvue- na vYrok nebogky matky: "Ludviku, nenemu hlasu, s tirr vrelYm zabarvenim, 0- dej si ujiti sveho Stesti!" A po druhe tevrela pomalu oei. Tu se setkala s jeho ta, ktera mu byla prisouzena Osudem, do zrakem. Bodlo ji u srdce. Lice jeji zra- gla sveho gtesti po boku jineho mule. govely jak jitrni nebe. Pokusila, se mu Ale ne — rozhodne ne! —Nemohla na uniknouti. . iti gtesti u Emila! Vgdyt' ha nemilovaLudvik ji pevne zadrgel. la. Pohledl na neho. A musil si doznati: "Ne nepustim to tak snadno —" rekl, sjemnYmi tahy oblieeje a hlubokym opoltaeuje ste gi svou vdgeri. "Podr gim to kern byl vlastne velmi zajimavY a milk tak dlouho, a g se dopdtram pravdy. mug. Tu jig pomalu uveiil, ge Pavla zazvedeti, nale gig-li Emilovi opravdu pomnela po jeho boku. co gena!"

Mladd pani eekala na, odjezd Ludvika V to chvili spatrila Pavia v duchu na- Zabranskeho jako na vykoupeni. Oba yahle dobrotivY oblieje Emilft y . A nebylo ji la se noveho vYlouchu jeho vagnive tegko iici pravdu. ky, jig by nakonec musila podlehnouti.

"Pane ZabranskY," rekia mekce, "ne- Milovala Ludvika skuteene a opravdove. chi yarn pasobiti za gadnou cenu bolest, Nezapomnela ho opravdu nikdy. Bylo ale vezte, ge jsem skuteene genou sveho vgak jeji povinnosti, utajiti sve city nachote. $lechetnost, se kterou se ujal mne, vgdy.

A pohledla-li v dobrotivY, vane pHosameleho deveete, primela mne Mei "ano" mam-li yam doznati v gechno. A vetivY ,oblieej man geltiv ; nachazela v somiluji ho, sveho Emila, treba ge to neni be i dosti sily. ta laska, ji g jsem pocit'ovala k vam."

Po kratkem, srdee'nem rozloueeni ZabranskY pohledl na ni jako zranena slibu opetne nav gtevy, propustil koneene zver. Nemohl uveriti svemu sluchu. Ne- Emil Ludvika. Pavle chvela se ruka, kdyg zdrgoval ji ale vice, kdy'g se obratila a ji ji Ludvik naposled polibil. Byla stra g genYini slza--nebldaoijplyzadr rozbehla temer k domovu.

Zagel hloubeji do parku. Chtel si zjed- mi. Jegte jednou podivala se nan bolne a nati nejdrive jasno v my glenkach, aby pak se odvratila.

Zabranskemu neu glo jeji vzrugeni. 0mohl predstoupiti pied pritele. Smi vtideAel a vzal s sebou ve gkerY klid jeji bec jegte?

On — jeng chtel driveriveho pritele o- du ge. Slibil, ge zavita zase na Habry — loupiti o genu a jeji lasku? Ze se mu to ale slibu nedodr gi. Prisa,hal si to ye chvinepodatilo, nebylo jeho zdsluhou. Neveril, li loueeni, kdyg videl, jak Pavia trpi. Rozge Pavia Emila miluje — byl to u ni spi- hodl se pevne, he se vrati hned do Bratige cit Ucty a povinnosti. Ryzi jeji povaha slavy, vykond nejnutnej gi pripravy a vyvgak ji nedovolila opustiti zakoniteho dd se na cestu do ciziny. Zristane tarn tak man gela a jiti s Ludvikem. Zabransky si dlouho, ag nabude Pavia °pet sve rovnonijak nezapiral, ge jednal pramalo gle- vahy. Neg odjede, napi ge ji jegte nekolik chetne. Emil by takoveho jednani nebyl radkri — a odejde i s testy. -Lasky nebude na s yYch dalekYch cezajiste schopen.

Dlouho — dlouho pobyl Ludvik Zabran- stach hledati. Najde-li v gak genu sympa,skY v sade. Koneene odhodlal se k na- tickou, ogeni se. Tak se uvaruje nejlepe v vratu. Byl v takovem du gevnim rozplo ge- budoucnosti v gech dal gich konflikta utrpeni. ni, jak jegte nikdy.

Naposled pohledl pote na drahau byEmil nieeho netu gil o boji, ktery pod'stoupil ZabranskY s Pavlou a v nem g po- tost, navgdy ztracenou. . . Pak stiskl rukraeuje i nynh. Byl stale stejne laska- ku Emilovi a vstoupil do sveho auta.

Posledni zamavani 'Satkem, posledni vYm ke sve choti i k priteli. Radoval se, ge Ludvik distal na nekolik dni u nich. pozdrav — a Ludvik ZabranskY zmizel man gelrim s obzoru.

Zpestrilo to jeho samotarsky givot.

Po Ludvikove odjezdu gila Pavla dale Ludvik pobyl na Habrech etrnact dni.

Za celou tuto claim nepodatilo se mu pro- svym tichYm ' g ivotem. Byla jen napadne mluviti jig s Pavlou o samote. VyhYbala bleda. Venovala se i /male sveinu man gese mu. Ustala i ye sy Ych rannich vychaz- lu. Emilove jemnocitu v gak neuglo, ge se kach. Postrehl to a pokou gel se vynutiti si Pavia gmenila. Stale na to myslil. Tou gisetkani za ka gdou cenu. Pavia uhadla la snad po svem bratranci, kterY ji byl jeho snahu a me gkala neustale u Emila. temer bratrem? Anebo by ji bylo z ji-

Strati

VESTNiK— W8ST, TEXAS

neho dtivodu nevolno? Poealo se ji stYs jeho rukou, jak uoinila jig jednou v pokati? Ci tou gila pa spoleenosti? dobne tisni.

VSecky tyto otazky virily Ernilovi hlaEmil ji polibil ve vlasy. vou. Rozhodl se, ge se ji ota ge primo.

"Co je ti mildelcu? Cote tak rozruSilo?

Bylo mu, ted' ji g mnohem lope. Chodi- Mas opet nejakY tajnY bol? lo se mu dobre, ovkm jen o holi. TouPavia chtela se nejak vymluviti. Vygi-li tedy Pavia po rozptYleni proe by prostila hiavu z jeho diani — ale hlas ji ho neposkytl? Mel vykonati v okoli ne- ji selhal. Obelhati tohoto poctivec bylo kolik navaev. Jeho stay se nyni zlepSil a tegIcYm hrichem. nebylo tedy vice treba skryvati svoji ge"Nuke vez, Emile! Nevim, to ny. Cele okoli vedelo, s jakou krasavici ma zprava, ci zarmouti: Brzo nebudeme se og enil — jen jedna osoba nevedela zde jig tak sami! jeho sestra,.

"Ming snad sveho bratrance Karla a Pani Linkova nadhodila ye syYch do- jeho germ? Bud' racial nos, pisech jig dvakrate, ge je navAtivi. Emil nebudeS odkazana alespori jen na mou vSak postrehl AzkostnY vYraz Paulin pri spoleenost; pak se ti dostane alespori pouhe zmince a pani Linkove. Proto po trochu rozptYleni." 'male pisemne odkekl.

Postithla, ge ji nerozumi. Vstala poJednou byli Emil a PaVia na balkone v malu a po prve pc) mnohYch tYdnech vzazaclnim traktu zamku nad zahradou. E- la zas jeho hiavu do syYch rukou. mil byl posledni dobou velmi zamySienY. "Ne tak, jak se dornnivaS, muj milt' mu Pavia odmitla vyhledavati vice spolee- gi, nekoneene trpelivy! Nezastaneme sanosti, jak ji navrhoval. Diela neustale mi, prank ja — ja —" Zde uvazia. — nej, a oktrovala jej se stejnou laskou Jak tegko bylo ji to fici, kcly g se na ni ua paw.. Lee drivejS'i jeji drobne lichttky piraly jeho hluboke oei. "Obdarim to dezmizely. Drive eastokrate privinula se k t'atkem" dorekla koneene stateane. Enemu anebo objala jeho hlavu, hiedela mil pohledl na ni s tesknou rozpaeitosti, nut do oei a libala ho. A rikavala sv'm jakoby ji nebyl porozumel. Jeji sdeleni libtiul hlasem: "lVInj Emile. . . " Techto zdalo se mu jen krasnYm snem, z nehog projevu. negnosti Emil ted' postradal bo- trpko jest procitnouti. Pavia daruje mu lestne. clet'atko? Je to mo g ne? Presahovalo skoro Den ze dne pocit'oval mocnejAi touhu jeho sily, uveriti tomu. po jeji drivejSi lasce. Pavia v‘Sak jakoby Tak povstal a ptivinil ji tesne na prsa. toho nepozorovala. Byla stale zamiklefAi "Je-li tomu tak, mildeku, pak jsi mi ua bledg, o'd ji vihly slzami neprolit'mi a delala radost, v jakou jsem v celem svem g ivote nedoufal! Dekuji ti, draha. Nyni zadrgovanYmi. Pavia nevyznala se i g sama v sobe. Pro- rozumim jig tvemu zmenenemu chovani. budil se v ni jakYsi nepoznany cit. Styde- Nyni nebude jig mezi narni prekagek!" la se sveiciti Emiloyi jeji srdce volalo Ukryla svou hlavu na jeho prsou. stale jeSte po onom druhem. Ji g nebyla kYvnuti bylo jedinou jeji odpovedi. . . s to libati sveho chote s tou vitiou laskou.

Od to hodiny staral se Emil o svou geJakoby na ni hiedely stale ocelove oei nu s takovou pedi, jake jest schopna jen Ludvika Zatranskeho s bolestnou vyeit- hluboka, ryzi laska. Ka gcle jeji prani vykou. Emil mleel pa mnoho tYdnu. Kdyg, pinil okamg ite. Optafil ji nejkrasnejS1 vYvkk toto utrpeni neustavalo, odhodlal se bavu. Zanechal v tomto pripade sve sapromluviti. Nemiluje-li ho jig, tougi-li po moty a odejel do mesta, kde se pani, svobode, nechtel by jizdr govati proti je- Balcarovou vie vybral. A nedovolil ji uji van. Byl ji vdeeen za jeji lasku a za Matt ani steh na drobnYch tech veciehodiny slunneho Stesti, je g mu darovala kach.

— nesmel vSak dopustiti, aby byla sama Za podzimnich dna bylo lze vidati Canekt'astnou. ste zameckeho pana, jak se prochazi aleToho dne sedela Pavia po jeho boku na ji, zaveSen v thane a ye choti. Jeho zdrabalkone a obsluhovala jej jako obvykle. votni sta y byl uspokojivY, ale Pavlino Nahle vzal ji Emil jemne za ruku a OH- zdravi bylo velmi chatrne... ji k sobe. Pozoroval s tajnou raJednoho dne bylo Pavle nevolno. UchYdosti sladkou tvarieku, je g k nemu plak lila se easneji na loge. vzhligela jakoby se ho bola.

Emil, kterY nebyl je'Ste znaven, usedl "Paylo — tak nemil geme giti dale. Nejsi ye sve pracovne k psacimu stolu. Mel jeke mne jig uprimnou. Povez mi, co se to Ste leccos vyriditi a chtel to udelati nyni. stalo s tebou, ges tak zmenend?"

Bezcleky se na chvili zasnil. Sedel, hiavu PokYvla hlavou, stridave rudnouc a ye dlanich. Venku radila listopadova boublednouc. Pak zatnula zuby a vzprimila re, otrasajic dornem do zakladu. Emilose odhodlane. Musi se mu vyznati ze vSe- you hlavou tahly vzpominky na minulo. ` ivot daroval mu vice, ne g se mu kdy ho, Emil nesmi zilstati dole v pochybnosti. Kdyg mu pohledia v eel, napinene la snilo. . . Zcnu, kterou miluje a zakratko skou, byla Premogena &Om citem. Kies- snad i vytou g eneho &dice. Chlumeeti tela pted nim na kolena a skryla, tvar v dy nevymrou. 8koda, 2.e se toho nedoZila

Ve stredu, dne 12. ledna 1945. jeho matka! Jak by se radovala! Pak by jeho blagenost byla nekoneend!

Seal takto dlouho. Pojednou ucitil na rameni eisi lehkou rueku. Vzhiedl a spatril sebou. Pavlu. Chvela se na celem tele a jeji krasnY oblieejik byl bled a utrapenY. V modrYch oeich zraeilo se ji neskonale utrpeni.

Emil chtel se otazati, co jest ji. Pak nahle pochopil. Zazvonil na Aram a pani Balcarovou. Obe geny ujaly se Pavly neg piisia lekarska pomoc.

Nazitri rano narodil se na Habrechc dedic.

Emil picijal tut() zpravu po nod pine starosti a oba y. Pavia spoeiVala na ku bleda a ticha. Bylo mu dovoleno na nekolik minut ji navStiviti. Prikradi se k ni po §pielcach. Pohledla non s milYm Usmevem a pozvedla lehce ruku, ukazujic na bilou perinku vedle sebe.

"Mil' Emile, tve piani se spinilo; — me syna!"

Usedl vedle lo ge a vroucne zlibal ji ruku. Hias se mu trasl. Jen s narnahou mohl yyjadriti sve pocity. Pavia — Jeho Pavia giva a zdrava a rovne g tak i syn! Nevedel, jak vyjadriti svou vdeenost.

Koneene dotkla se pani Balcarova, kte ra oktitvala mladou matku, jeho ramene a dale, mu tiche znameni. Emil musil odejiti, trebage mu to nebylo lehko. Pavle bylo tieba klidu.

Emil pocitil potiebu, neeim se zathestna,vati. Prot° dopsal Ludviku Zabranskemu, kterY dal vedeti o sobe od sveho odjezdu jen nekolika zbe gne na8rtnutYmi listky.

Ludvik prijai jeho zpravu se smiknYmi pocity. Srdce mu krvacelo: chapal, ge je Pavia navgdy prop ztracena. Mohl se uchazeti o prizen geny, jejig vernost byla jen pouhou predstavou nikoliv vSak o prizeri matky.

Tak pohrbil s bolestnYm Asmevem po druhe svou lasku.

Poslal na Habry srdeene blahoprani a soueasne i zpravu, ge odjigdi nejbligS'im parnikem do Ameriky. Omluvil se, ge se nemtige zireastniti krtin, ac by byl pkijal rad na Emilovo prani idohu kmotra.

Krtiny byly tiche, ale clustojne tradice rodu ChlurneckYch. Bankovni reditel KfTsina, Karel Radon se svoji choti Martou prijeli na krtiny.

MyrovSti nemohli se zileastniti, protoge Hedioka mela ji g pub roku noveho bratkieka.

Krasna chat' Karlova drgela Pavlino clet'atko pri kitu, pri nem g mu dam jrneno: Ludvik, Karel Emil Martin ChlumeckY. ) 4, 060,76.va, se, ze letos amcrieti automobihate Lpottebuji asi 30 bilionn galonu gasolinu.

Ve sti'edu, due 12 ledna 1949.

OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER ' THE STATE OF TEXAS

WHAT THE ENGLISH SECT TIC-:E TO DO

V STNI

ST, TEXAS

Strana 19 All cohfributions, correspondence of Lod g e reporters, biographies, etc., intended for lication, must be in the hands of the Associate Editor a week before the date of issue.

All communications relating !o rditorial matters of the English Section shpuld be addressed: Associate Editor, 6402 .1%.an or Houston.

Texas.

N WILL which looks a month, four issues ahead.: plow or a team, and planted some cotW P hope that your contributions, unless ton arid corn. Borrowing a team of =oxen, really urgent and of time value, will be she had to haul her water in a barrel With the first issue of the enlarged Vestnik already in the hands of the sent in not later than a week before the irom a distance of two or three miles.

---I issue is published. Your help is invited. members, the first step to make this Ti, ,,,, ' nee to write any time you have on She milled the corn by grinding it at ! , A.1 publication to be the mouthpiece of theel your mind anything pertaining to the home between two rocks. The ,first year entire SPJST has been made. The first 1her husband left, she grew over a ton of few issues cannot represent our full con- Order. ft is your paper,- -A. E. cotton in seed. Later she accepted an --------) ° 41 • ( ception of what this fraternal magazine , offer from a rancher to milk his ..Ow5. ought to be. it is only a beginning from I For three years she strumded to MainYOUR HELP -APPRECIATED which we trust we will be able to develop rain herself and her two infants. Her something so important to the SPJST I Brother Otto Stehlik, of Wichita Falls,1 !usband returned to her ill '1865. h that it will be indis p ensable. In doing I sent us a handful of criticism together ' with antoarmful informative materiatH . We have over a thousand members in this we have have theof help of the ted both. "I wholly! Lavaca County, and we have several officers and directors of the Supreme We cheerfully acce p Lodge, the assistance of the officers of disapprove of what you say but will de-IKahanek families. Would someone be.init, ,,1 terested enough to uncover sonic adthe local lodges, and the cooperation of fend to the death your right to say ditional data and supply an authentic once declared Voltaire, French thinker i I ail reporters and contributors, This is your paper. To make it really i and philosopher. So even if the criticism i account of these pioneers? And thanks to i Brother Stehlik, for - your promptyours, all personnel having anything to is not pleasant, it is not the poison of anlyol-g We take your criticism with less but the healing medicine of a H-1.1-. do with the editing, publishing , and enemy, reluctance. mailing this paper to you will devote all ;Brother.

Another clipping, referring, to a man its energies to give you the best service. "There is so much that we are neglect-, that "used to live in Ennis," explains The contents of the paper will be, first ing," observed Brother Stehlik.. "Instead l Brother Stehlik, "named Roy Bedichek, and foremost, to report, i:romote, and of collecting the material from four who does not speak Czech, but is of Czech develop activities through the entire corners of the world, we have plenty parentage." The clipping announces a BrotherhoOd of the SPJST. These pages, documents, sketches, and data of all new book, "Adventure with a Texas we hope, will become the clearing-house sorts right here around' us to fill up Naturalist," by a Texan educator and for all constructive, inspirational, and every issue of Vestnik." lever of the great out-of-doors, Roy growth-stimulating ideas. In addition, "Here is a clipping from the Houston Bedichek, who spent a year Writing his there will be articles of general interest Chronicle," Brother Stehlik made a mar- observations of the birds, flowers, and With historical background; articles per- ginal notation, and adding: "Leon animals in Texas. taining to welfare of members; articles Kahanek is president of the Hallettsville dealing with lodge meetings and better Chamber of Commerce. They held a This is the kind of material . which should be sent to the English Section, attendance; and personal items about banquet and gifts were presented to some the colorful records of the people-of the members living and departed. It will be Czech boys in appreciation for the fine Past' and the current accounts of the edited with a certain degree of flexi- work they did with high school football. bility that will enable us to include in why doesn't somebody from Lavaca things around us now. As stated before, there should be plenty documentS and the articles anything that would tie in County write to Vestnik about Mr. Kahasketches gathered in this big, broad, with the overall purpose of having one nek? It is a naine which goes back to beautiful state that lies between the Red of the best edited fra ternal papers in the Gays of the Civil War, ninety years and the Sabine Rivers and the Rio the state of Texas. or more. How many readers of Vestnik Grande. Your help will be appreciate.— We will repeat time and again the I know that Mrs. Mary Kahanek was one A. B. purposes and objectives of the SPJST. i of the unsung heroines around 1862r ) • 07e • ( We shall try to do so in a manner which) Your A. E. had to admit that he did will stress new importance and new in- I not know thiS bit of Texas history. It In this ultra scientific age we must terest. We shall, for instance, write a I forced him to do some research reading advance in self-understanding to keep great deal about obtaining new members. until he stumbled across an item, in the in step with scientific advances. We must There is nothing so important to the Library of the University of Houston, liberate ourselves from destructive hugrowth of any organization than the telling about Mrs-. Hahanek and her two man passions and selfishness, greed, and growth in member ship% And we certainly babies. It appeared that Kahanek, whose lust for power. We must rear our child ,. have to repeat, in a fresh manner, that' first namee was net given, had been con ten to be better peoplethan we have SPJST has something to offer to scripted for military service during the bee . ye members, something to make them want Civil War, in 1861-1865. His wife was left to belong to our Society. alone with two very small children, She Fish is an animal that grows fastest In order to give the members the best lived in a log cabin somewhere near the between the time it is caught and the possible publication, the English Section present settlement Moravia. Alone she time the fisherman describes it to his is being prepared according to a plan cultivated a patch of land, without a friends.

iStrana 20

VE

K 'WEST, TEXAS

Ve sUedu, dne 12. ledna 1949.

THE IMP RTANCE OF OR GAN1i l RS protection, we look like he got , the best i more—if there is someone to put it on us, but inside we have a warm feeling paper, either in Czech or English, the Occasionally a remark is being heard, of doing at last what we have felt of other members would be indebted to him " \A111 ,..1 we organized our local lodge, doing all the time. beyond measures. Same applies to other everybody was trying to get new memsimilar lodges.—A. E. The organizer is just like any profesbers. We didn't have any organizers, and ) sional man, Only difference is that he it worked."

OUR MEETINGS ARE BETTER cannot wait until he is needed, like the Theoretically, the statement is cor- doctor or the lawyer. He must reach his Our colleague, good Brother Joseph rect. Nb fraternal organization, and no clients before they have any urgent use Vytopil, who successfully conducts life in quance should employ anyone to for him. He must remind his clients of "Ennisky Vestnik" column in the Cechosell protection. Any man who has a wife the future needs, of the thing which are slovak, recently wrote an inspiring and and children and no other income ex- unpleasant to talk about or too remote well-reasoned article regarding our ancept !?is two hands should furnish his to be worth consideration. nual meetings. He recalled the "good old T. niiy with food, shelter, and protection Up until 1924, our SPJST had but one days" when the annual meetings were in case of his death. Theoretically, no kind of certificate. The rates were pub- better attended, and when the members man should be told what his duties are. lished in the By-laws, and there was were competing for the honor of being The fraternal lodges were established very little to explain. Anyone with one elected to serve as chairman, secretary, .just for the purpose of giving a man the band and a hip pocket to hold the ap- or in some other honorable capacity. chance to do ,his duty. in the novelty of plication blank could secure new memHe acknowledged that many of the having a new lodge organized in the bers. Today the orgnizer is an adviser, faithful members had departed forever, neighborhood, many new members joined and his work is becoming more demand- but that the vacancies are being taken the lodge on their own accord. They did ing and more complicated. Tho growth of up by the younger members who try to nit have to he hounded into performing hoc is largely due to their untir- carry on the spirit of Fraternalism the tl,i;; simple duty. some as their predecessors. He compliing perseverance and effort.—A. E. ]however, it does not work the same rnented the generation born and educaviii every individual. Some, or all of us ted here for its aptitude to conduct the LODGE "LASKAVOST" NO. 70 to a great degree, like to postpone things In our Directory of Local Lodges sev- meetings in the Czech language. which do not appear to be urgent.

Then, too, he made a pertinent obsereral members and names are missing at What the solicitor or the lodge organ- present. Many of them, have long been vation that the "good old days" meetings izer has to do is to use persuasion, some- forgotten. Those members, who still re- used to be quite hectic,especially the antimes of a very subtle nature, to explain member the time when the lodges were nual 'meetings when the election of the to tlie slow-goer the importance to have active, the activity, and the final end of officers occured. "Today," wrote Brother life insurance. The good neighbor usual- the disbanded lodges could make a valu- Vytopil, "there are no more fighters with ly means well in his own way, but often- able contribution to the history of our turbulent blood who were ready for a times it is necessary to stir him up a Order, if they gave us some of their re- fist-fight any time, some of the oldcountry manners." bit emotionally, to arouse his feeling of eollections.

Summing up Brother Vytopil's article, ' For instance, how many of you, old worthiness as husband and father; and that is the assignment of the organizer members, recall Lodge Strom Slovanit our meetings now are not attended No. 9'1? its history dates back to 1911. numerically so well as could be desired, which cannot be done by everybody.

After the tactful approach is made, There may not be more than three or but the procedure is better, more peaceful. It shows a gradual adaptation to the there is the individual's financial prob- four charter members living. lem. 'He wants to know what kind of Or take another ease, Lodge Laskavost American type of behavior. The style of protection, for how much, and how long. No. 70. Some of the most active members behavior of the younger set is different or if he could have something different cf the SPJST were at one time connect- from the style of behavior of the parents. fur a tittle more or little less. All the ed with this lodge. It had functioned, in Both may be highly educated, but there benefits which may fit into his personal its days, as a center of the activities of is a marked difference in behavior. It is affairs must be explained in various ways. our Czech people in Fort Bend County. due to the cultural background. One The prospect knows that the protection It boasted one of the most active Sokol scientist, who had devoted much thought cannot be bought once and for all–lex- Clubs in that territory. It had witnessed to this interesting subject, came to the cept under certain conditions—and that the swiftly growing expansion of many conclusion that each country shows its he must pay so much every , year or other Lodges around: 81, 108, 112, 113 own personality. every month.

This scientist, Kurt Lewin, points out (old, 114.

In the bygone days, the members who An authentic article regarding Lodge a peculiar difference between the typical voluntarily joined the lodge, usually ap- Laskavost, and similar other lodges out Central-European and the typical Ameriplied for $500 or $1,000 certificate. it was of existence, would have a double pur- can. The European associates his daily enough to satisfy their consciences. If pose: it would be a readable, illuminating activities with his own self. He becomes they applied for additional insurance account of the inspiration, courage, and emotionally aroused if his ideas are not the applied for additional insurance fraternal spirit of the men and women of accepted. He tells ,little to his associates. with another fraternal society. yesterday; and it would be a valuable He even keeps his office door closed and What the organizer does is something addition to the collection of historical his callers waiting in order to get the we knew we should do ourselves. Some- material pertaining to our SPJST. feeling of pride and worth. He acts as if hoW we wait until he removes the cobIf there is anyone who knows the his- he had to defend himself against others. webs from our problem which we have tory of Lodge Laskavost, the first at- The typical American on the other hand been neglecting, stirs up our indifference tempt to build the club house, hauling does not mind if newspapers publish a to the future, and makes us secretly of building material from discouraging good deal concerning his private life, if thank him for giving us a mental jolt. distance, the destruction of the hall by people see him working in his office, if After we sign for a new or increased a storm, the reconstruction, all this and I somebody interrupts him in his work, or • eye 4, (

Ve stredu, dne 12. ledna 1949. if he is called "Harry" even being the President. It is rare for a European to congratulate a victorious "opponent in a defeated election; but it is common typical behavior for an American.

The behavior of the generation educated in the American public schools is quite different from the behavior of the older generation. Even if the cultural background was of the same pattern, there would be the natural change of environment. Take our grandfathers here in Texas. They conquered the wilderness in their own manner: with six-shooters and branding irons; with whiskey and barbed wire; with few schools and fewer churches. Yet they made Texas the most envied state in the American Union.

Their sons today behave differently.

Yes, our meetings are getting better.

Some of us old cronies, including the writer, are getting somewhat mellow with age. Some of us begin to realize that the younger members are doing good, even better than we ever did. Some of us finally have come to the conclusion that the New World, since the days of Benjamin Franklin, was the teacher of the Old World in the experimental science of self-government. And that is what our lodge meetings are: schools of selfgovernment. And they are getting better. ) • „I„ ONE-HALF BILLION OF INSURANCE Very few people realize that there is an increasing number of children being insured every year. Nearly five hundred million dollars' worth of juvenile insurance is purchased every twelve months.

This point should not be overlooked by any of our organizers when explaining the various advantages of our SPJST. Our rates on juveniles are, of course, much lower than on adults. It is also much easier to start a child even at the very early age toward a financial program. Sometimes the grandparent would gladly step in and "start the savings," if only approached tactfully. Often the parents do not kno* that they could gradually build a respectable reserve for the expenses of education or for use in starting a business if they take out one of the juvenile policies.

When a young father is approached with the proposition of making a systematic plan of savings for his newly born child, he never retorts, "What do I get out of it?" He feels it is his responsibility to do his best. He may not realize then how valuable the plan will become later on, but it usually proves to be the most important purchase he made in the infancy of his child.

WEST, TEXAS V tSTN1 As the child gets a bit older and is told about his insurance, or his savings, whichever wording is used, it gives the youth a feeling of worthiness. He may begin to see it as a capital which will be available to him at a certain age. It may help to teach him to plan with additional thrift. It may stimulate in him a sense of resopnsibility, resourcefulness, and independence.

Don't overlook to mention our juvenile policies 'at every opportunity. When a father or grandfather insures a youngster, he often feels that he is correcting a mistake made in his younger days.— A. E. ) • 4 WHEN MONEY WEARS OUT After you have read this article, ask your friend, who does not get to read Vestnik, a question like this: What is the life of a new one-dollar bill? If you have only a part of a ten-dollar bill, can you get a new bill?

The United States paper money is printed on the best paper, the strongest and most durable that it is possible for paper mills to make. But even the strongest paper wears out with constant passing from hand to hand, from bank to bank, and from store to store. The small denomination bills, on account of constant handling by many more people, wear out much quicker. A traveler in Mexico always notices that "uno peso" paper money is mostly worn out currency. In Guatemala, where one-half dollar is not a coin but a paper bill, this particular currency is pitifully old, torn, and mutilated, because it is the most common money of the poor. In the United States, the average working life of a dollar bill is nine months. This is due to being the most used unit of our paper money.

When your lodge treasurer collects your dues, and brings the deposit to a bank, the teller at the bank always holds out the old, ragged, and unserviceable bills to be exchanged for new ones. The Federal Reserve Bank gets thousands of them daily. They are inspected, a record is made of them, and then they are destroyed by burning or by maceration (converting into pulp.)

If you have three-fifths, or more, of a mutilated genuine bill, you may redeem it for full face value through the Treasurer of the United States. If you have less than three-fifths, but more than two-fifths, you may redeem it for one half of its face value.—A. E. ) • 4, • ( Nowadays many a tombstone is marked by chiseling in the traffic.

8txana 2/ THAT PROTECTION CALLED LIFE INSURANCE When our grandparents married and started out for themselves, it was their dream to possess a few acres of land to make their living and to provide security.

Today we do not make a living as our grandparents did. Today the children and grandchildren of the pioneers move to the city to "earn" a living. Today we "earn"or "make" money with which we buy a living. In the days when our SPJST was founded, most of the inhabitants in Texas were classified as farmers. In 1940, the year of the latest official census, the farm population in Texas, including both rural-farm and urban-farm, was only 34 persons out of every 100.

In the past decades many thousands of young persons have left the farms for the city, to find a source of income in factories, stores, offices, and industrial establishments. They left the old hometead to make their own way. They left the land, the source of income, to depend on their hands and minds as their only source of income.

In this change from land economy into money economy, a new kind of property came into being. It is doubtful if any American institution affects the welfare of more people more beneficially• than life insurance. For the city dweller especially, life insurance has developed into the kind of property which takes care of an individual when he becomes old, or for his family in case he suddenly is removed by premature death. Life insurance is designed to serve those, who are thrown upon their own.

Securing protection by joining SPJST, is a voluntary act. There is no pressure from the members. But there is. always a standing invitatibn to become a member, and' to receive not only financial protection for his family but also the extraordinary emphasis our SPJST places on the family relations and on true friendship.,—A. E. ) • 4, • ( If there were some way by which some of us could get free and be separated from others; if there were some way by which part of the world could escape some form of blight and peril and misery* then our world would indeed be lost and doomed. But since men have never been able to separate themselves from one another's misfortunes, since the men have been brothers in slavery and torment, brothers in sickness and want, brothers in ignorance and hypocracy; since the whole life is teaching us that we are hourly choosing between brotherhood in suffering and brotherhood in pity, it remains for us to choose the brotherhood of co-operation.

111. rrnir) ".3 1

Vt

T,

wt

(Inv

Li.

Dallas, Texas the Sokol and another insurance organI think her letter is plain enough for Vestnik: 'zation called the Z. C. B. J. I'm not anyone to read it. )11 LnisAver to Mr. Stehlik's article, I prejudiced bemuse its a pleasure to be I wish Vestnik and all its readers a H(i. like to have published my ideas of a men,ber of such wonderful organi2a- greater success in the coming year.

H in contract with his. Your allele, Lions as these are.)

A member, Mr. Stehlik, is a well-written one; but MRS. HENRY You say you will back us to the limit. :) . cur ideas of Sokol are not; and further- if ). ),e‘ \vitt, as Sokols, sponsor Czech and •( ) •4, more, I do not agree with a single one of readin g clubs? Well, for your inJtui.

HAVE SOMETHING TO SAY -on ',VII). S., we have them. Every -Dancing Academy Sokol" is it now. summer, the Sokol has sponsored schools A lively discussion at the annual meetWrore le/ a long shot. Yes we do parti- I for the children, as well as the young ing was in full swing. Some of the memeipam in dancing, but there are other people and adults. On two occasions we bers ers aeady alreadytalked twice, and one rose take hart iii also, such as the had the vice of having two college asking for permission to talk for the So! Gym has to offer: Mass Calisthen- professors (at different times) to teach third time. "I)),Ty don't YOU say somedills, apparatus work, games, sing- us Csoch. Prcfessors Zivney and Hrncir thing?" remarked one member to his ing, 1,,,ding, all kinds of sports, etc. 1; was taugnt by both. Professor Zivney neighbor. "I'll wait until I have some1 have found all of these in Sokol. taught for two summers and Professor thing to say," replied the neighbor. r. Hilly: to cooperate and to work with IIri)cii) for one summer. The schools were There was a real gem of wisdom iii that ()the! a, i essential trait in life, will be attended and are still being attended by ) the Sokol. What do these have a large number of _students. Then, also, reply. The average member, attending tla Tyrs' prineiple: "A sound we have our good leader, Mrs. Valcik, meeting, has little idea of what he is and a beautiful' body?'" Think it who has used her precious time to teach going' to say or how he is going to say.

Mcst members just stand up and "say _ the ;,ornethinn." Or the chaiirnari-invites Col Sokol having no place in Ameri- them their little "basnicky" (poems) and encourages them_ to say something. Very , n--just here in Texas, you are "'' pet-y " (songs). often the member called upon starts SK OL O ZIL A DUDE! oi dimeiong. Sokol has every right to be with an apology: "Well, I don't know if Frances n Jurcik. hero, t.. curry Tyrs' and Fuegners' I have anything to say." Ten minutes 7-) • ideas. We don't live up to them! Oh, yes • ( later he quits talking with another we do!

Robstown, T as apology for being "not much of a speakFe dire I write something that may call Dear Vestnik Readers, er." for a "contest of words," I think that I Christmas is over. Santa was good to An instructor in public speaking used should write something about myself and me , It was great. So many programs, to have a pet phrase: "Your words and my ideas concerning the Sokol. I am a parties, Santa Clauses and the singing sentences must be freighted with meanCzcri, -American girl, 18 years of age, of Christmas carols. The weather was ing." 'The one word "freighted" was alhigb school graduate ,and I am now at wnderful. The thermometer went up to ways stressed. Language, he explained, tending a business college in Dallas. I am SO and over every day. No one in Robs- is a transportation system. The function very proud of my Czech heritage, which town had on a coat. It is different this from !he way you write, you aren't! May- Christmas week. It is damp and chilly. of this transportation system is to carry be are proud to be a Czech, so why I am spending the week at home. I do a special kind of freight from one perosn to another. A speech is a loaded freight don't you quit trying to knock down that just as I please. some thing that you stand for, something On January 3rd we go back to school train. "Your words must be freighted (loaded) with meaning." so grea ■ and so fine. and start our work for 1949.. Then the Most of us talk a great deal and say The 's;okol has given to me and to rush will start again. One evening of very little. Most of us have only a hazy others c chance to undelstand and learn each week I go to Girl Scout meeting. the nue)nings of Sokol by .sending us to I am one of the officers. One evening I idea of what we wish to say, but we get have had the pleasure of at- go to twirling; one evening to Junior up, hoping that the idea will get clearer to ourselves and to the listeners as we tending three of them. My first kurs was choir practice. On Friday evening I like at Omaha. Nebraska, in 1946. Out of the to go to the movies. There is no violin pour out the words. Result--too many :41,1:lents (all Czech), there were 12 teacher in Robstown so I go to Corpus v-Jords with little Meaning. A freight train of empty cars.—A. E. teem Texas. The course lasted for two (Joist' every Saturday for my violin ) 4, weeks. in which time, five gymnastic in- lesson. I started to take violin at the str o_ciors taught us the sound meanings a ge of six, my first year in school. I still NEW EXCHANGE RATE of Sokol and, believe me, every principle have the same teacher. We lived in that has been taught, is being used in our Corpus until six months ago. In school WASHINGTON—The par value of the )7 7 ronasiums, not in Texas only but all I make my report card good because I Colombian peso has been changed from over the • UnitedStates. As I see it, you work hard. I am in the fifth grade in the previous rate of approximately 1.75 most have never been to one of our Slets Hattie Martin Elementary School. pesosto the U. S. dollar, to approximately or Vel'ejne: you have probably visited 1.95 pesor. to the U. S. dollar, the Intera Sokol during one of the nights when arrai"°z1' • national Monetary Fund here has disELLA BA RP ARA REGMUND "party" was going on and a few couples closed.

The change, made by Columbia ) ( were dancing. inn . agreement with the Fund. will be acRobstown, Texas. ccirpanied by certain modifications in You semi.. to stand up for the SPJST ite a lot. The dances, plus their selling Dear Vestnik Editor, the foreign exchange system of that suranee, is one of their means of My little daughter, Ella Barbara, is country, which should have the effect "keeping alive." (I'm not against SPJST writing a letter to Vestnik. Please don't of curbing imports and thereby lessening —you see, I happen to be a member of change it The last few times it was! the drain on Colombia's foreign exthe SPJST Lodge Jar° 130, a member of changed and it made her unhappy, change reserves.

TI I

e+72

VĚSTNÍK-WEST,

Ve středu, dne 12. ledna 1949.

TEXAS

Stran.a~

they were at breakfast. She did all in her I She was always elegantly attired in power to make the mansion an attractive I silks that would stand alone, silk velvets abode. She feared that she might lose and rare laces. She wore her hair in a

By Harriet Miller Walker her admirer. He had given her costly bunch of curls held back by jeweled Eliza Jumel was born, in 1760, at sea, jewels, placed eight servants at her com- combs. between France and the West Indies. She mand and given her a coach driven by When George Washington came to died in New York the first of July 1865. four horses, with a .coachman in green call he arrived in a gilded coach adorn­ Her mother whose name was Cabot died livery. Yet he refused to marry her. ed with cupids. He wore a uniform, yellow at her birth. She was adopted by a Mrs, Servants whispered that there were I gloves, his state sword in its white velv~t Thompson at Newport, Rhode Island. At stormy scenes in which she threatened scabbord, Also Charles Dickens, Nap­ seventeen years of age Eliza eloped and to shoot him. oleon's brothers and many others, were married Colonel Peter Croix, a British Early one Jm1e morning, Jumel left for her guests. After she had entertaíned officer. Being a person of great beauty a business trip to Philadelphia. Eliza was promínent people, she kept her banquet and talent, she became the friend and not well, but she advised him to go on table intact, with its half-filled wine favorite of many distinguished men, his way. He gave orders that she must glasses, soiled linen for her friends to among these were Aaron Burr and Alex- be shown every consideration during his see. ander Hamilton. Her insatiable desire absence. He bade her a tearful farewell. She wrote a mundane letter to Louis for admiration caused her to commit He experienced the most miserable XVIII requesting him to knight her many imprudent acts from which her twenty-nine hours of his life. The next husband, Steven Jumel. They made many reputation suřřered, After the death of day word came to him that she was sink- trips back and forth to Paris. But seem­ Colonel Croix, she met Steven Jumel, a íng fast. When he reached home he found íngly, they were growing apart. He could French wine merchant. He was a big her dangerously ill. She was ghastly pale not řorget that she had deceived him man physically, tall, broad-shouldered, and breathing faintly. Taking her lovelyJ about her little son. After they had been handsome and a graceful dancer at City hand he pressed it to his lips. On bend-1 married quite a while, it was told to him.

Hall assemblies. The earth shook beneath ed knees he begged her not to die. "MarThe child farmed out to several him when he laughed. ry me, my darling," she whispered in his families, never visited her. At one time He became enamored with Eliza the ear, "that I may die an honest woman." while she was in Providence, she was moment he saw her. Her green eyes, A priest and her physician standing heckled by a band of hoodlums. They strawberry-red hair held him captive near by stepped forth. In a few days inquired of her if she had come to get from the start. But this flamboyant Madam Jurnel was in her carriage racing her son. gentleman was not a marrying man. around New York. Not long after this In his seventies, Sephan Jumel returnEliza was ambitious. She had visions episode he married her again with fuss ed to his mansion a decrepit old man. of journeys to Paris in his own boats,' and feathers in the c_athedr~l tn Prince He died from a fall from a hay cart May elegant gowns, and social prestige. In a Street. She wore white satin and lace 22, 1832. short time he bought a mansion erected and was a beautiful bride. She hung her Madame tried her charms on Joseph

by Colonel Rodger Morris in 1738. A fine marriage certificate in her drawíngroom Bonaparte whom she desired to make estate with spacious rooms, marble man- for all the world to see: stepnanous Ju- her third husband. Her plans never tels, mahogany starcase. Just the place mel and Elizabethan Brown. materialized.

Eliza thought where she could entertain Still, the social world passed by.

One summer evening in 1833 the manand crash into New York society. She The Jumels decided to go to Paris, síon was ablaze from basement to atti1i listened for approaching carriages on after waiting for fifteen years. As a last Gay laughter, music and the tinkling of Kingsbridge Road, a jingling of coach gesture she began to pay social calls. glasses floated on perfumed air. · harness at the gates. Five long years The butlers in frigid tones, hautily inIt was the wedding of Madame Jumel passed. New York was wise. People formed her taht their ladies were not at and Aaron Burr. Madam beíng fifty­ whispered about her reputation behind home. New York would have none of her. eight and Aaron Burr seventy-eight. their sandlewood fans. They also spoke But in Paris, it was different. Her charm She was attired in a dove grey satin, of her small illegitimate son at Proví- and beauty and her husband's wealth with grey satin slippers trimmed ín k,i(:l. dence, R. I. . Í covered a multitude of sins.

He wore bottle-green broadcloth coa~, Steven Jumel was not welcome at Louis XVIII admired her and her car- full trousers, buff vest, a white ruffled social gath?rings or pok~r parties. Men ríage. Madame Du Barry was her con-i ?hir~, a stiff_ly starched collar so h~gh turned t~1e1r backs on him. When they stant companion. Napoleon, who had it hid. ha_lf his c~eek..He was short, f1ye passed him by on the street, they spat fallen at waterloo, received her and feet six inches in height, but had a ar1:d looked in the opposite direction. gave her many pieces of his furniture. ~oldierly bearíng. He was an Apollo. Dur­ Ellz~ thought that pe1:haps t~1~·ough a~- Jumel loaned 111~11 vast sums of money. 1_ng the banquet he ~oiJ. ~er. that whe~·e tending church she might mitigate this I He was proud of Eliza, who was the rage she had nev~r be_en in his Iíře, she had cruelty. of Faris. She nearly broke him but in always been m his heart.

She never missed a service. She swept later years invested and gave it back to He was a widower .Their happiness did down the long aisle in rustling black satin him but not before they had parted for not last long. They began to quarrel the or silk, wearing a big leghorn hat adorn- four years. However, he was miserable day after their wedding. ed by a sweeping white plume. She al- went away from her.

In one year they had separated. She ways came late. Her entrance caused They finally returned to their New threw his clothing out of the window. such a stir the mlníster stopped his ser- York. A wild orgie of entertainment But when he became ill, áfl.e · had him men until she was seated. followed. At first men came without brought back. He spent his last days, beShe had her step sister's two children, their wives. But when they related ťore a grate fire, reclining on a couch Mary, a girl of sixteen , and William, stories about beautiful women, elaborate Napoleon had given her. twelve, come to live wítn her. ·:. he had banquets and rare wines some wives This started tongues wagging. iieople an orchestra play classic mnsic while came too but not the elete. ~ said even in her you~h, she had been in 1l'IIAT AMAZING PERSONALITY MADAME JUMEL

I

l

I

Scrana 24 love with Aaron Burr using Alexander Hamilton to beguile him of, secrets with which to ingratiate herself with his rival. It was openly charged that she was the cause of the duel in which Burr killed Hamilton. It was the end of a long political feud wherein love predominated.

One day, during an argument, with her step-nephew, William, she threw his clothing out of a window. He had hurled a bottle of ink at her. It struck an oil portrait and cut the canvas. She sewed a piece of black cambric over his face in the portrait and did not remember him in her will.

Madam Jumel never grew old. She had a keen sense of humor. She rode horseback at eighty, took her last trip to 1 , 1urope at eighty-five, and was never ill.

At ninety, she had a longing to see the son she had never acknowledged. She wrote him an invitation to visit her which he never answered. This cost him three million dollars. At Newport, when he was seventy, they passed and repassed each other. He knew she was his mother, but she did not recognize him.

He watched her write letters, eat her dinners, drive in her De Lux carriage and flaunt her fine clothes and elegant manners.

She made one more effort to see her son, but the day she was to leave, her stables caught fire.

Before she died, she had dined with kings and sat in their boxes at the opera. A little Cinderella's dream had come true.

One Sunday morning, July 6, 1865, sitting up in bed on soft pillows in a Paris neglegee, her cap of rare lace adorned with pink ribbons, she passed away. Her cheeks were rouged, her coiffeur set in the latest mode. A brilliant woman and a grande dame was no more. ) • •Te • LETTER WRITING Ry- Lamar Rutherford Liscomb Nothing reveals the character, the mood, the condition of one's nerves and health so much as letters.

Along about the first ten days in the month letters usually are not interesting, they tell of something that happened to husband or wife or children or grandma that wasn't pleasant. For this is the time of bills! Writing checks, fussing over a bookkeeper's mistake is likely to give nervous indigestion. I prefer the letters that are written in the middle of the month.

I have a friend who writes a wonderI hand, but when she is paying her bills;, seeing her bank acount dwindling, I can scarcely make out a word of her scratch. my attic studio I tack on the walls

tSTNiF.

du, Pno 12. ledna 1949.

long row of envelopes. On these are evitable taking place I seem to peer out names of my friends: Grade A: Best ' into distance and into an enormous vafriends. Grade B: members of my family. I emu. I can hear the rumbling and echo Grade C: names of intimate friends, of the sea, the hurtling of wave upon those who drop in for pot luck. Grade D: wave that ultimately forms a rash of political friends. Grade E: church foam, with bubbles that spread themfriends, those who are always raising i selves playfully upon reaching the money for the church debt. These en- spasm. There is gaiety of substance and velope is full with clippings from old hurriedly it glimpses the sun and the magazines and newspapers. I am a great sky, propelled as it is to the inevitable.

The vision is full, brief and encomclipper and they are used for background material for my letters. Jokes for one, passing; for the waves, brusque to dedinner party stories for another, political , mand space upon this strange yet information, society notes, fashions, the friendly setting is quieted in deep silence, now that they have found the inevitable. unusual, cheery philosophy and so on.

Be prompt in answering a letter, it ) • d• • ( will make it easier. And if you enjoy letCHEER UP ters be sure to follow this advice, for You NEVER tire until you are bored. you'll get another sooner. Schools are You never grow old until you lose your remiss in their training for letter writ- zest for play and work. ing, for by the results produced handForget the calendar and the mirror. writing is not taught intelligently. Most Keep the requisites of youth: EAGERletters look anemic. The R's are about NESS and CURIOSITY. to tumble down; each T is crossed difSome epitaphs should read—"Died at ferently; the L's do not loop, but run 30. Buried at 60. together; the last letter of each word Life is change, movement. Accept the slurs. Some actually think it is very inevitable and make the best of it. smart to write scratchily, not having pro"The reason most people age at 50," found thoughts they make you think by said Henry Ford, "they permit thempresenting a handwriting that must be selves to SLUMP." deciphered.

The first sign of age is a head that But the greatest compliment one can doesn't sit straight and strong upon the pay is to write a neat and eligible letter shoulders, a spirit that languishes. in longhand that expresses thoughts inTo correct the first take physical exteresting to the receiver. And now is a ercise. The second: THINK YOUTH. good time to get to your desk and answer Imagine yourself young. your mail.

Each morning before an open window If you don't know how to commence, breathe deeply. Plan an adventure for just begin by clipping this acticle to en- the day. An adventure, perhaps, in learnclose! ing something new. ) • 4, • ( Gladstone took up the study of a INTERLUDE FOR THE INEVITABLE foreign language when he was passed 70.

William Ornstein Three hundred and sixty five days The waves, foaming musically on the beach and sinking into the spongy sand, can't age you as much as the utterance: have been playing with the tide. They "Oh, I'm too oldto begin!" ) • 4, • ( have been carried with it by an unseen and unheralded force, curling and rollA pen salesman in one of the New ing in relentless gaiety like children at York biggest stores says that at least 97 play; pulsating with an eagerness un- out of every hundred people who try out harnessed, deposited in a spasm on a fountain pen write their- names. The strange but friendly surface, quickly to reason, of course, is obvious, the one get the feel of substance, a strange co- thing that never bores him—is himself. hesion of many particles, only to melt ) • J. • ( upon these particles with the blessing of COURTESY the sun, a sweet caress of a friendly wind America can never be called an illand uncompromising thunder of the mannered country. We pay more than bearer. ten million dollars a year for the word The sea is replete with waves and they "please" added to our message. will continue rollicking in, lapping the ) • • shoreline which greets them without It is wise to say nothing when you fanfare of a certain inevitable fate; and have nothing to say. there is no stopping the sea from kissing The three ages of man are school the landline or the sun from pouring its ' tablet, aspirin tablet, and stone tablet. ) • 4, • friendly warmth upon those that might raise their curlicues in expectancy.

Liberty is always dangerous, but it is Standing there and watching the in- the safest thing we have.

ye stteclu, dne 12, ledna 1949.

IN MEMORIAM Lodge Pokrok Houston No. 88 It is with deepest regret that our Lodge announces the passing away of our member

BROTHER JOS. STEFKA who died suddenly January 3, 1949, at the age of seventy-four as victim of a traffic tragedy. His family lost in him a loyal husband and good father, and our Lodge a true friend. Our sincere sympathy to his family.—Committee: Ruzena Hanus, Anna, Vrla, Emilie Kalousek. ) 4 •( FREIGHTER TRIPS ADVENTURIOUS Mazrie Cornell Three days longer the trip had taken due to fog off the Grand Banks. The ten freight passengers were restless. The Captain seeing we would arrive at Le Havre on Sunday anchored outside the harbor as crew and dock hands don't work on the Sabbath.

A doctor from Florida who was taking the trip for relaxation, as many do, invited us for cocktails in his cabin.

In our cabin, my husband's and mine, I was putting on the touhes-lipsstick, a pat to the hair, an extra bracelet, which' constitutes "dressing for dinner" on a freighter, when we were startled by three sharp reports. "Do you suppose they are having target practice?" nervously I inquired. "Sounds like it," undisturbed my husband replied, adding, "it's probably some ship noise we just haven't heard before."

We crossed the lounge to the Doctor's cabin. Just as we entered, the A chief steward, a Philipino, came in bringing trays of ice. His skin, normally quite brown, was a sickly grey. His hand shook.

"What's the matter?" the Doctor asked, puzzled.

In broken English the fellow poured out the story. In his excitement his words tumbled upon each other. The crew were having a party, liquor was plentiful (after it was discovered that it came from that case of liquor hidden in the luggage department of, the Doctor's' car) when suddenly a sailor had produced a

2STN1K— WEST, TEXAS gun. He pointed it straight at the steward, who hastily and trembling backed to his room swiftly entering it and locking the door, throught which the crazed sailor kept shooting until he had had his fun, and had staggered away.

"Didn't you call the Captain?" we chorused frightened at the thought that the drunkard with a gun might be at the very moment approaching our door.

"He slept—I afraid to wake him."

The doctor rushed to the Captain's quarters while we sat petrified!

Soon we heard doors banging, voices shouting, rapid footsteps down to the lower decks.

Just as the doctor returned we heard another shot!

The Captain on being awakened had taken his pistol, his hat (the bade of authority on a freighter) and with the third mate he reached the crew's quarters in nothing flat.

In spite of this speed, the gun had disappeared, no sign of it. The sailors pretended to know nothing and though many were gloriously drunk there was no welching.

During dinner at the table of the officers whispered conferences were held.

Mates and engineers came in, went out, returned. The air was tense. Nobody knew who had the gun. A drunken sailor was capable of any act.

On their side of the dining salon the passengers sat straining to hear.

Suddenly in the doorway appeared a man, face grimy, befuddled. "Want some one?" he shouted, and as quickly disappeared.

What next?

The Captain dashed in, spoke to the second mate. A court at sea was to be held in his cabin. Each sailor was to be quizzed—a third degree, if necessary.

After sitting for hours trying to concentrate on a game of cribbage we heard lurching footsteps down the stairs, the same grimy face leered at the door. This time handcuffs on his wrists and the third mate behind him.

"The chief mate will pay for this!" he yelled. It seems the chief mate stalking him saw him hiding an object behind the canvas.

He nabbed him in the act and caught him red handed with the gun.

The culprit had been apprehended.

On a sigh we breathed easily once more.

Yes, a freighter trip is not dull. ) • 4, • ( MAGIC POWERS

By India Kamadjojo The author of this article is one of the outstanding Javanese dancers of this generation. There is poWer and beauty in his dancing. His explanations that fol-

Strana 25 low each dance have the simplicity of greatness. Interesting and informative.

The "akar-bahar" black bracelet keeps you young and supple. It is a root from a plant that grows in the sea. Indians and Indonesians know its magic power.

When the root is pulled out of the water it is soft. Fishermen form the bracelets and dry them in the sun until they become hard as stone. You put one on, and then 0' mystery of the akarbahar it closes around your wrist by the warmth of your body and you can NEVER. take it off. You wear it till your death and into the grave.

These bracelets give health and ward off rhumatism!

Between the gold and diamond bracelets of the radjahs and ratus (prince and princesses) you often see the black bracelet, for even in the East youth is precious.

Besides this bracelet when I dance I always wear two rings my mother (of royal Javanese blood) gave me. She was called the Haden Aju, the title for noble Javanese women, meaning the beautiful Raden, Raden the title for noblemen.

The rings were found in a thousand year old Hindu grave, rings with magic power, rings blessed by old priest, held above incense to take away the evil spirits that could have taken possession of the rings.

The old priest told me that he heard tinkle of temple bells when he saw my ring. He saw me, too, he claimed, wearing the ring in a former incarnation, in the days of Modjopahit, the glorious days of the Hindu-Javanese kindgom.

The ring has a carved snake, the Naga, the symbol of eternity, 'holy symbol of immortality, for when the snake swallows his tail he makes a circle. I can hear again the voice of the old priest who said to me: "My son when you are in danger turn the ring three times."

When I am nervous or go on the many trips I must take to fill my dancing engagements I never forget to turn the ring. It gives me calmness.

My friends who know the power of the ring often ask me to turn it for them when they are in distress.

The priest warned me never to lend the ring. But I may give it away. The other ring I wear, also a djimat, a talisman has a big green turquoise. This stone will bring me back to my birth country to die there, it is its power.

Therefore, I can never have a mortal accident travelling abroad. The green turquoise will bring me back to Java, the holy island of Java to die there and to be buried in the earth of Java under the palms which I love so much.

\TES TNIK --- WEST, TEXAS

7,1

Your dues and premiums to someone PILLORIES other than the Recording Secretary, it

By Andre Seydel In the "good old times," some criminals not only delays the Lodge's bookkeeping were attached to a pillory in order to be but will cause him- to take time out to exposed to the contempt of the crowd. notify you that you are delinquent. If The pillory sometimes was an ordinary each and every member would familiarize pillar or pole with an iron collar, and himself with the Recording Secretary then these little misunderstanding sometimes a little one story round or octogonal turret, with real would not occur. It is a good policy to architectural value. On top, in the mid- adopt the habit of attending the meetdle of the open space, there was an iron ing and there pay your premiums. Howor wooden circle with holes in it to put ever if circumstances are such that you in the head and hands of the convicted. cannot, then please note that Br. Jerry A most famous pillory was the one of Rotrekl is the Recording -Secretary and the Central Market in Paris, where even is the only, one authorized to receive your death sentences were sometimes carried premiumS. For your information his adout. The duke of Nemours was executed dress is 3822 Carl St., Dallas, Texas, and should you desire to telephone him rethere on August the 4th 1477.

Pillories were very much in favour in garding your premiums his number is France until their suppression by the Hunter 8-2070. If you have any other French Reyolution. Then, more ex- matter pertaining to the Lodge, the hibitions took their place, up to 1848. It Secretary, Br. Johnnie E. Sebetka will be is now exactly one century ago that this glad to asList you. His address is 5007 number, Taylor 5271. kind of penalty was definitely abolished. Alcott, In England, the pillory was already It is the '‘.re desire of all the officers known in the 13th century and used for that all yco. L-,Ige 130 members cooperate the Mthishment of forgers, counter- with them so as to, nake their office a feiters, etc ... . From 1637 it was mainly lot more enjoyable and to assist them in employed to punish violations of the laws a smooth-running organization.

A Happy New Year to all of you. governing the Press. (Nowadays the JOHNNIE SEBETKA, Sect'y. newspapers hold their revenge by pillory) ing in their columns the people they Dear Associate Editor: don't -like): Please publish the enclosed in the Daniel Defoe, in London in 1703, was sentenced to this torture but a quite English section. I hope you won't have unexpected result ensued: the crowd en- any difficulty in reading it and should circled him, protected him against the there be any corrections, please go ahead insults of the Tories, covered the pillory and make them. In the future I'll send with flowers and proposed his health. them typed, but the lack of a ribbon On that very day, his famous "Hymn to brought forth my pen.

A personal note to you. I certainly enthe Pillory," in which he was challenging the Government and the official Church, joyed the first enlarged English Section. was being sung everywhere in the It was a pleasure and I know that I'll be looking forward to the Vestniks. I can streets.

In Belgium also, pillories were very read Czech but I guess I'm like the mamuch used. One of the last ones that has jority of younger people—the English not been destroyed by wars, revolutions just reads better.

Continued success to you and a very or town-planning, is the renowned pillory of Braine-le-Chateau, -a wonderful piece Happy New Year.

Sincerely, of architectwe. It was recently bought JOHNNIE SEBETKA. by the citizens of this village, in order ) • 4, • ( to prevent its being pulled down by the FOR THE GOOD NAME OF THE moderpizing spirit of the town-council. )• OLD SETTLERS The late Nicholas -Murray Butler, presiDallas, Texas Lodge Jaro No. 130 Dallas had its in- dent of the Columbia University, in one au gural meeting Sunday, January 2, of his lectures made a statement that 1949. The newly elected officers are as very few human beings really got out of follows: Br. Miro Jurcik, Pres.; Br. Vin- their way to learn something new after cent J. Ondrusek, Vice-Pres.; Br. John- they are forty. He commented that nie E. Sebetka, Sect'y.; Br. Jerry Rot- "every human being comes into the rekl, Jr., Recording Sect'y.; Br. Joe Maca, world with a certain initial velocity, inTreasurer. As you all well know each tellectual and spiritual, acd the curve officer has his own particular duty to of that velocity tends to fall to earth beperform. It is up to the Recording Sec- fore he reaches forty years of age. Again, retary to collect and receive your dues it is my observation and experience that and premiums. When you send or pay a very small minority of human beings

Ve sti'edu, dne 12. ledna 1949.

continue to grow intellectually after they reach the age of twenty-three or twentyfour. At that age men and women settle down to fixed habits of mind, fixed point of view, definite appreciations, permanent likes and dislikes; they build about themselves walls within which they continue to dwell as long as life lasts."

These words, coming from the lips of a great educator, sound shockingly untrue. But Butler had been a close observer of students and adults. He watched the people and noticed hoW small the number of those who at forty would display power or ambition of another- fifteen years younger. The driving force shown at the age of twenty-four seems by the time a man reaches forty to have exhausted itself.

Yet there are people who display plenty ambition even after they have reached forty. They were- some who were unafraid to learn in the middle of their lives. That much credit has to be given to those foreigners and immigrants, whom we have been naturalizing and assimilating. Our parents and grandparents were among those who left the homelands in the heart of Europe, left another civilization, another society, and at the age of thirty-five, forty, fortyfive ; came to learn a new culture in a new environment. They came face to face with grave responsibilities, and were forced to meet all sorts of emergencies.

They had to keep the mind open, and to keep learning even after forty.

Shall we blame them that some of them did not gain the fluency in English? Let us not underestimate their abilities. Without a right instructor, they did pretty well at that. Some of their children did not perform miracles -in learning the Czech language under the mother instruction either.

This feeling of grave responsibilities under conditions far different from the environment of their homelands caused them to be self-reliant and co-operative at the same time. They knew of no short cuts to prosperity, security, and happiness except through sacrifice and self denial.

It is no wonder that under those conditions the thought of a fraternal organization appealed to them. It removed some of the uncertainty. It satisfied the longing for friendliness and comradeship. The lodges served the purpose. And there was always -something new to learn —even after forty.—A. E. ) 4. 0 ( Troubles are like babies . . . they grow only by nursing. ) • et. ( Opportunity merely knocks. Temptaion kicks tbe don

Ve stiedu, drib 12. ledna 1049.

Palacios, Texas.

Ct. br. redaktore a mill loti. a sestry a vSichni dtenati nageho Vestniku a Cechoslo yaka,, pteji yam vSem St'astny novy rok a vSe dobre a na prvnim miste zdravi a to ostatni, kdy budeme zdravi, ptijde samo sebou.

Ty krasne vanodni svatky a NovY rok mame jiz za sebou, na ktere nuiozi z nas se tak velice teSUL Tteba 2e my v primal mame velice sucho a prosime o date, piece jsme si neptali, aby prSelo, nebot' kaZdY z nas oeekaval nejakou nayStevu, mnozi zblizka a mnozi zdaleka a jak je kaZdemu znamo, ze pti gpatnem podasi je ta navSteva zka2ena. Ale piece my tady v ptimoti jsme men poeasi krasne , te2 Novy rok byl peknY, ale u nas bylo piece trochu mokro, ale nemyslete si, bylo mokro na semi, to ne, ale v odich, neb naSe d ye deti, syn a dcera i jejich patnact. mesict stare "baby" museli v sobotu skoro rano nas opustit, aby v • 7:30 hod. ji2 byli v Houstonu a nasedli na aeroplan EaAern Air line a odleteli zpatky do New Yorku, neb syn musel bYti jiZ 3. ledna v praci.

Bylo to v polovici zati kdy jsme dostali od syna psani, ze je ye Virginni a 2e jede do 'Shreveport, Louisiana, ale 2e nevi kdy tam bude, ale jak tam dojede, 2e bude bratrovi telefonovat, abySale tam dojeli, Ze on by nas rad videl neb je tomu ji g sedmnact let, co jsme ho a dceru nevideli, a to se vi, 2e jsrne za nim jeli, a 2e to bylo v sobotu a, v nedeli, je ka,20 "office" zavtenY, tak jsme ho vzali domd a kdy odji2del tak nam tilibil, ze jestli dostane aspen tYden volno, 2e vezme i sestru a zee na svatky ptijedou, 2e to nevezme vice ne2 pet hodin.

V listopadu dostali jsme psani, ze ji2 ma vSeeko spravene a 2e je v Dallas, Tex. a jede do New Orleansu a Ze bude hledet dostat se do New Yorku 21., nebo 2e ten aeroplan vyleti 23.' v osm hodin rano a o dvou hodinach budou v Houstonu, ale 2e jeAte pole telegram. as se bli2i, telegram nejde, radio hlasi kolik je snehu v New Yorku. Zadna, zprava ji g neptichazi, ale ja a syn Anton jedeme. Na, letisti dostavame zpravu, Ze ten letoun z New Yorku je o hodiny opozden a 2e je na nem 64 cestujicich, ale kdo je na nem,

VESTNIK— WEST, TEXAS

to oni nevedi. IV1ne se ty hodiny nikdy v mom 2ivoto nezdaly tak dlouhe jak tehdy, ale piece jsein se to tketi hodiny doekal. Byly tti hodiriy a deset minut kdy2 se ten obrovskY letoun nad letiStem snak a pak si sedne jak ta nejvetSi kachna na vodu. Mdstek se ptistrei, dvete se otviraji a nyni nastava to radostne shledarn vitani a jak by ne, rklyt' mame pled sebou ty nejradostnejSi svatky vanoeni v roce a sve deti a ptatele, ktere jsme nevideli po dlouhou dobu a tak i ja spattim moji dceru a moji 15 mesieni vnueku a myslim sobe, jake to bude shledani az to uvidi "gramma" doma, ktera se tak doma na tvoji matku i no, tebe teSi. Nebo dva tYdny nic jineho nedela, jenom oblydli eisti. Ka2da sestra a matka vi, co to da price ne2 ona uklidi a vyeisti takovy "haus", kde je osmnaet oken a dvacet dveti, a potom aby nachystala pro osm deti, ktere eeka, s rodinarni a ona sama je 701eta matka, ale jak ji2 je ka2clemu znamo, ze jenom . matka pro svoje deti dela vkcko.

Ale si nemyslete, ze tata neu-. delal nic, on musel zabitr vepte, nadelati dobrych klobas, aby si pocbutnal i ten, kterY si jich nezaslou2i1, nu na torn nic, piece to byly vanoeni svatky, kdy se da,vaji dary i Zebrakovi, ale ja, nerad davam ta,kovennt bohacovi, ktery ma, 5 anebo 6 Intern, neb ja nikdy nebudu souhlasiti s tint, ktery sveho zarnestnance okradd. PM torn vSom na, to nejhlavnejSi byl bych zapomel, ja, musel vynajit, kdo jake pivo pije, neb jeden ma, rad to a druhY zase ono. Co mne se tYka, ja jsem elovek skromnY, jen kdy2 se to da, piti. A tak jsem velice rad, 20 byli vSichni spokojeni, ale jedna vec mne mrzi, ja jsem vi-em rikal, Ze v nedeli pkijdeme na bal a zatim nas novY vYbor 2adnou hudbu neobjednal. Poeasi bylo pekne a jestli tak budem.e pokracovat, tak tu naSi sin nikdy nevyplatime.

Jak jsem se v tomto dopise zminil, Ze "grandma" doma kala, na tu malou vnueku a jak by ne, kdy2 dcera je ji2 vda.na 28 let a to je jeji prvni "baby", tak si maze ka,2dY pomysleti jake to byly radostne svatky na ktere budeme dlouho vzpoininati. Byly to snad ty riejpeknejSi svatky v naSem 2ivote, ale i ja rad vzponiinam na vanoeni svatky, kdy jsem

bloudil temi videnskYmi uliccmi, jak mne v 2aludku krueelo, tak jseni si zaSel na, porci konskeho gulaSe. To ji2 ani, kdy2 si na to vzpomenu, neni pravda.

Timto koneim a pteje jak To be br. redaktore, te2 vSem brattim a sestram St'astnY novY rok.

VaS spolubratr, Frank Domorad.

Poz. red.: Casopis okresniho sidla ptines1 tuto zpravu: Pan Fr. Domorad, syn man2elii Frank DornoradovYch v Palacios, a pi.

Mary Vafiadis s deveatkem Christinou, ptileteli z New Yorku v patek, ztraviti vanoeni svatky s jejich rodieemi a bratry Janem a Antonin Pani Vafiadis-ova shle data se s rodiei a bratry po clohe sedmnacti let. Na vanoce dojeli dornti take Stabni gikovatel Gus Domorad z Elgin, letecke. stanice, ktery ptiletel z Dallas do Housto• nu, kde ho vyekavali otec. a bratr.

Frank ml. a 2tatbni Sikovatel Gus vrati se po vanocich domti, n.e2 pi. Vafadis-ova dr2i se u rodied delsi dobu.

Spojene narody getii

Na staveniSti budouciho sidla f'!;pojenYch narodu v Novem Yorku se u2 pracuje. Skupina mezinrirodnich architekta (je mezi ni int i Cecil) vypracovala plany, v nich2 bylo pamatovano skuteene na vSechno: st •echa s letiStem pro helikoptery, parch lazne, kluziSte. bazeny aid. Ale pro vyscke stavebni naklady byly pro vedeny podstatne Skrty. Misto 45 poschodi bude jen 39, podet mist ✓ hlavni dvorane byl z 1500 sniZen na 1.000, byla vypu:Stena konXereneni sin a take knihovna. nebude. Budova bude oblo2ena bilYm mramorem a sklern.

Taky pojgteni

Jedna pojiSt'ovna v Kodani zavedla pojiSteni proti staropanenstvi. Platt se ureita, premie, a kdy se do sjednaneho roku divka nepro yda, dostane bud'to pojistne nebo do2ivotni dtichod.

Nczamestrianych v zapadni Evrope

V osmnacti statech je podle Mezinarodniho dtadu brace etymiliony a 260 tisic, z toho v Itaiii dva thilicny a 390 tisic.

V Moskve uhodily silne mrazy, ✓ Irkutsku klesla teplota, na. 30 stupird pod nulou ye vYohodni Si• dckonce na 36 stupini pod nulou.

Strana 27 Krrni vepie pro pramjiel

Opava. Dneni 1. — 9.

1948 byla v ramei chluti z iniciativy ehovatemecko-nitranskeho hnu lit prasat vyhlaSena, sou te2 ye vYkrmu prasat pod. heslem: "Zernedelci vykrmi pracujicirn republiky k vanocinn prasata nad stanoveny kontim.,,ent.".Akci provadi fistkedni budovatelska, komise Jednotneho svazu deskYch zeine&ileti ye spolupraci sc Svazern chovatela hospodarskeho zviteeodbor chovateht prasat. Do soutae se nitt2e prihlasit ka2dY zemedelec. Zakladni liranici soute2e je docbtvka 20 kg. live vaby z ha Orme ptidy nad stano,venY kontingent veptoveho dobytka, pri Iernz krmenY kus musi bYti &clan ve vaze nejme-ne 100 kg. Dva. okresy, ktere budou ,mitt nejvetSi dodavku veaotoveho masa, dostanon po kontroini stainci pro vYkrin a 2.1r pro,sat v hodnote po 500.000 Kos. Deset uejleprich obci obdr2i na 1tpravu vzornYch ustajeni vetejnYch plemenikil pa 120.000 Kes. a 30 nej lepSich zemedeled po piemenne prasniei v ce ne 10,000 Kes. krome dalSich odmen. Podle ptedbanYch zpra.v ma atee vYkrmu prasat pro oracujici mest v mnobYch okresech ptiznivy chlas, o term svedoi znaenY podet ptihlaSenYch zemedelcil. V MekterYch okresech vS'ak akce pro eitelnY nedostatek selat zatim vizne. Hospodatska dru2stva, byla proto vyzvana, aby phi ptedispsnovani selat ptibli2ela pie devSim na okresy a obce, kde je nedostatek selat a ktere se aktivne zfte•stni na soute21 'ye vYkrinu prasat.

Strana 28

VESTNiK— WEST, TEXAS

Ve stPedu, due 12. ledna 1949.

Ceske sklo dobylo svetove trhy jiz pied Ruska a Blizkeho Orientu. Tak jako je platnemu rozhodnuti kahleho soudu poCeske sklo y e vkvoji skifakstvi sveraztiemi sty lety ROena Holubova ne vyhranenkm zjevem, tak i spoleenosti Obliba eeskeho skla, vkrazneho vkrob- pro jeho prodej nemaji v delinach svetoku umeleckeho primayslu, kterk zanesl veho obchodu 2"adne obdoby ani vzoru. jrneno oech do celeho sveta, trva tem& V 17. stoleti nalezame Ceske obchodni zatri stoleti. Jr2 y e druhe polovine 17 sto- stupce pa celem evropskom pobte2i, v leti zvitezilo nad vrcholnkm projevern u- Amsterdamu, Bremach, Petrohradu, Bilmeleckeho zpracovani skla sodneho, vy- bau. Lisabonu, Marseille, Pari2i, 1V1ilane, rabeneho v Italii na °strove Murano u v Bruselu a mnoha jinkch mestech, doBenatek. Ceske sklo se vyrabelo z kteme- konce i v Mexiku a y e Spojenkch statech Nova technika zuerecht'ovaci uCinila z severoarnerickkch. V Africe to byla Kanee sverazne sklo kfiet'alove. Benatske hkra. V Asii Smyrna a Beyrut. Cesky a sklo ovladalo celk tehdejel vzneeenk svet slerskk kilet'al a pracne dvoustenne sNjort jemnkm zpracovanim, zejmena nit- sklo nalezneme y e veech vkznamnejSich kovytn nebo sit'ovkm dekorem. Ceske sklo svetovkch sbirkach.

Take moderni sklatskk prilmysl ma v zvitezilo pri tehdefeirn baroknim vkusu svym rnasivnim tvarem a hlavne rezanou OeskYch zemich ptiznive podminky ke svemu rozvoji v hojnosti nejdillaitejeich a broueenou vkzdobou.

Cechy byly a jsou domovem vysoke surovin a v nejvys hodnotnkch pracovskhifske kultury, vyrostle z domdcich ko- nich silach. Zuelecht'ovaci vkroba, tvorici kenir. Sklo bylo nalezeno ji2 v pravekkch vkznamnou Cast sklarske prace, ma prevykopavkach; o stredovekem sklakstvi va2ne raz prace domacke. Vrcholna ujsou zachovany i pisemne pamatky. Ve rnelecka tvorba, rezba y e skle, prace in13. stoleti bylo v Oechach pouZivano ma- dividualni a rueni, naleza, znovu a znovu lovanych okennich skel. V roce 1348 bylo v Ceskkch umelcich dilstojne dedice stazalo2eno bratrstvo sklenatil a malikfr v rkch mistral. A Ceske umelecke sklo nema Prove. V 14. stoloti nastava v Oes,kkch ze- y e svete dodnes vaZneho soupeke. )• ( mich mocnk rozvoj sklatstvi, kterk byl eskoslovenske soudnictvi se reorganiUmo2nen hojnosti prahorni suroviny. suje. Dfileiite i pro 'kraja,ny Sklarstvi je pova2ovano za umeni a jev zahraniei ho buepodarskk vkznam vysoko eerier'.

6eskoslovensko pfipravuje novou npraCechy inaji v to dobe na etyticet sklak skkch 'Arad u2 tenkrat si Ceske sick}, zdo- vu rozsahu okresnich a krajskkch belle emailovou barvou, zaeinalo razit Dosavadni soudni okresy jsou rnenei ne2 cestu za hranice, ale tvrda a WU, suro- obvody okresnich narodnich vkborfr a sta vina nedovolovala pine rozvinout kteh- va se, 2e na obvod jednoho okresniho narodniho vkboru pkipradaji i dva, neltdy kk pirvab italskkch vkrobkii.

Kdyz se za vlady umeni milovneho Ru- vSak take tti nebo etyki okresni soudy. dolla II. stala Praha jednim z nejvyz- Podle noveho zakona se budou hranice namnejeich kuturnich stkedisek Evropy, okresnich soucta kryt, aZ na nektere vkdoelo i sklafstvi rozkvetu. Kaeparu Leh jimky, s hranicemi okresnich narodnich manovi. =Nei pri kralovskern dvote, je vYhorii.

Dye instance misto ✓ clejinach umeleckeho skla priaitana e Pri nove organisaci soudnictvi se zrupochalni zasluha, 2e umelecky velmi zv. hlavni soudy, okresni spesne uplatnil techniku rezani skla. si soud obchodni i krajskk soud obchodni v Brouecni se rozeikilo pa Ceskkch zemich a odtud i do ciziny. A tak teZkemu a Praze, pracovni soudy, a j. Prvni stolici hmotnemu puvabu ceskeho skla, jeho2 bude zpravidla soud okresni, odvolaci stoprahlednost a povrchovk lesk byly nove lid soud krajskk a dalSiho opravneho • podleha dosud vladnouci sklo be- prostkedku uZ nebude, talde se dtsledne zavadi zasada pouze dvou stone, dvou natske.

Podrobne zaznamy o vkvozu eeskkch instanci, nikoli tki, jak tomu bylo dosud. sklakskkch vkrobka mame ji2 se 17. sto Vyjimkou budou krajske soudy, ktere buleti jednim z nich je denik Ceskeho te- dou miti pusobnost prvni stolice y e y ezaee (brusi6e) skla Jitiho Frantigka cech majetkovkch, kde jednou stranou Kreylicha z Kamenickeho 8enova, kterk bude narodni podnik. V techto ptipadech ✓ letech 1682-1721 poznal na tficeti ce- bude moZne odvolani k Nej y ySSimu soustach evropskou pevninu od Stockholmu du jako druhe k Carihradu, a od Moskvy a2 do LondkPiisobnost Nejvyggiho soudu na, co2 byl na tehdejSi dobu tletyhodnk Hlavninn tikolern Nejvy giiho soudu vgak cestovatelskk vkkon. bude bdit nad zachovavanim zakona. Sti2 Ceske sklo, ryte i malovane, bylo take Host k nemu nebude moci podati kahlk, roku 1688 nakoupeno pro kralovskk dvfir ale pouze generalni prokurator. Ten, bu✓ Londkne. Ale nejveteich uspechu dosa- de-li se domnivat, ze v tizeni nebo rozhuji vkrobky Ceskkch sklaffi y e Spanel- hodovani nektereho niMiho soudu byl sku, a Holandhku; pronikly i hluboko do porukn zakon, bude moci proti pravo-

dat stiZnost. V pripa.de, ze NejvyMi soud vyslovi, ze byl porukn attiZe strata na nebo- jeji pravni zastupce do patnacti drat od dorueeni rozsudku navrhnout u soudu, kterY rozhodoval v prvni stolici, aby jeho pnvodni rozhodnuti bylo zrueeno nebo zmeneno. Takovk navrh bud° moci podat i generalni prokurhtor a sand bude pak pri svem rozhodovard pravnim nazOrem Nejvyiho soudu.

Obdobne bude upravena take dvojin7 trestni; pokud nejde o treat-,pied statni soud, bude ni einy prvni stolici okresni soul, odvolaci Cl krajskY soud a Nejvy'SSi soud bade rozhodovat o stiZnostech generCiniho proknratora na zachovani zakona.

Zernske desy a firemni rejsti•ky V souvislosti se zjednodukni organisace soudi bude k okresnim soudihn ddsledne prevedeno -take Vedeni knih pozemkbkYch soudit bude k okresnirn soudbm sledne prevedeno take vedeni knih pczemkovYch a jinYch knihverejnych. R,ovneZ vedeni zemskYch desek, je 2 dostal naleZelo krajskYm soudtim v Praze, v Brne a v °pave. Nyni je povede okresni soud civilni pro vnitrni Prahu, na Morave okresni soud ifivilni pro Brno- mesto ve Slersku okresni soud v °pave. Obchod' ni (firemnil a ,spoleeenstevni rejstiik pavedou okresni sandy v sidlech krajskYch sondti pro celY prislu'Sny soudni. obvod. V Praze to bude okresni soud civilni pro vnitini Prahu, v acne okresni soud civilni pro Brno-Mesta, v Ostrave okresni sand pro Ostravu zapad.

VYznarn pro krajany Bude dobte, na'Si krajane teto aprave pozornost, zvihSte, ti, kteri se musi do stare vlasti obracet pro rfizne dokumenty, vkpisy a jine listiny, nebo jednat v rtiznYch zalelitostech obchodnich, d.edickYch, rodovYch a jinYch. ) • NOVE na ki0e V radomskYch koLeluZnach v Polsku so, nyni pracuje za vedeni inZ. Krzywickeho na technickem rekni problemu urychJeneho vydelavani juchtovYch a podeSvovYch kUZI. MySlenka inz. Krzywickeho spoeiva v urychleni rostlinneho vydeldvani za , pomoci miniMalniho vydelavani ka21 solemi chromu. VYsledky, jich:t vyna lezce desahl, jsou dobre a uskuteeneni jeho myelenky zvkei vkrobni kapacitu kokelu2skeho prilmyslu. )". a, • :( Vynalezci sestrojili zarizeni, ktere eisti vodu elektricky. Vynalez je zalo2en poznatku, 2e se choroboplodne zarodky sra2eji no pisku nebo no . jinem materialu. Bakterie se proudem neusmrcuji, br2 zfistanou Z"iVe a usazene na neis00(1nejSi VrStve' pak kde mohcu znieeny.

VEST N

Ve stiedu, dne 12. ledna 1949.

K WEST, TEXAS DR THOS N. DeLANEY

11.AD POKROK DALLAS

eiSLO

84, S. P. J. S. T.

Dallas, Texas

2625 Floyd St. porada

Z' vu v ned i4 dne 16. le

Tanecni gg

Fri hudbe

Joe Maca a Jeho Kapela Zaeatek v osna hodin veer VAichni jste /active zvani ZABAVNIM VIBOREM

ZA AVY POKROK HORN V nedeli, 16.1nedna - Syncopators V ned6li, 23. ledna Leon Scarcella V nedeli, 30. ledna Ray Kienek V nedeli 6. imora - - J. R. 3a6a V nedeli, 13. iinora - Ray Kinek ADMISSION 80c TAX INCLUDED 0 zakusky a obeerstveni navgtevnikA jest vtborem vostarino.

1140 ROBBIE ST. Tel V-20258 Na doptini: 20th and North Ma

Strana 29 Zelena poupata

Napsal Tokushi Ima0ONI LEKAt, mura. PreloLl T. B. Brylespravne pripravene Blubueek.

Cas die Umluvy Ufadovna 3248 --Res. 2687 Z jara v rnesici srpnu 513-17 Professional Bldg.

1947, jen dva roky po.

TEMPLE, TEXAS syr2eni atomove bornby na Iiirosima, nav,Ativil jsem znovu mestoi abych si pohovoril s dr.

Terufumi Sasaki, .mladYm lekarem v nemoc7 hie!. Cerveneneho KriZe, '" kterj piezil bombovy, tok. Provedl .pla.sticke operace no, vice jak 2000 pacientech. Doz-xede1 Chiropraktik pom5.jsem se pozoruhodnou ba nemoenSrni. lidem, vec. dine zkla"Pika-don" ei "blesk may rany,, ' vypravel lo lidove pojmenovani nove, zahadne yaleetie zbrane. Kratee po VY,7 CIIIBOrRANTIC CLINIC buchu lido v HiroSima mmeTsmith Bldg. slySeli no, vSech stra15 V2 W. Ave A nach, ze po pkialch 70 TEMPLE, TEXAS let Z'fidna lidska bytost ant zvhe, ani jakakoliv vegetate nebude moot iti — ze radioktivita vyssaje Zivot i z . deSt'pSPRAVNE VYKONANA vek, kaku a jinYch,a-.

POIIREBNi SLUktA voeichil pod zemi. rrytO V hodine Zalu zarmouceni na- povesti se vyprave:ly z, leznou Edward Pace pohtebni 1.-;odatku Sepotem, tu Ustav pohotoq k sympaticke,- tam. Potom varde. mu vynzeni nezbytnYch jed- di rostly jako layina a notlivosti a k vypraveni do- obyvatelstvo bylei snZe7 jernneho pohitp. no nepopsatelnou paniLevne ceny jsou nisi zasadou. kou. Proudy lidi s jetkem pripnutym na , zedech utikaly z,mesta.

Pelfiebni keditel V klinice, nedalek9 Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606 nemocnice 'Oerveneho 118 N. Fifth St. — Temple, Tex Kri& pacienti ,stUcq,, ditsledky atomu byli. ph,, "Pust'te nas odsud!" prosili. "Mc ASY SE ZMENILY . ." sa •t, nas zde A take se, zmenily ceny za vet Reditel nemocnice Sinu veci ktere pottebujeme — sua.M1 se utiiti negt'ast ale ne ceny za Nonat, ten vas niky i kdyz Sam nemel spolehlivY domaci prosttedek. dUvery v ujiat'ovani Tato oblina, mast' zustava ne- jim poskytovane. zmenena jak ye kvalite tak i ce- del vAak dobfe, ze jeho de — a pokraduje ye vernern Sou pacienti, budou-li pfeBud'te zaji gteni nyni — Ze misteni, must proste zemate — ye vaSi lekarnboce tubu "Poelejte, poekej to — neco mi napadlo konefAil Z'eny a mute ye sve nemocnici: "Naseji. semena fetkviaky a tvidime. Mejte vest, dokud se nepreR. C. MILLER & CO., Cena Noat patou 55c a $1.05 svedeime, co se stane."

ALTADENA, CALIFORNIA Dny mijely. StraSliv0

Edward Pace

Strana 30

dlouhe, nekoneene dny pha vzruS'eni a strachu.

ChladnY vitr vestujici z:Lichod podzimu pohyOval •olYmi, listi prost:;rmi vetvemi rnrtvYch Aroma: Asi Beset dnu pa zaseti semene pacienti se vyhrnuli do Za hrady. "Hled'te, hied'— retkvieky rostou!

Co? nechapete?" Semen ka vzklieila, nad povrdiem zeme se objevily inalieke, terrier: vlasove vliculky, ale rostla. VS1 chni se hrnuli do zahrady. Pacienti kleeeli ko]em zahonku, prsty se ( . ;iatrne dotYkaly zerne :t vYhonkil.

Tu se ozval hlas phz okna nemocnieni wardy hrubY, nucenY hlas nejlnife po paleneho pacienta. "Cot opravdu myslite, to poupata vzrostou? :Pekejte a uvidite! Zva dnou a seschnou se pra ye tak jako ja." Druheho dne se navSleva v zahrade opakovala. Lid ske kolo bylo utvoreno kolem zahorru s retkvie karni. Mezitim nekdo &Mon zalil a zazraenou zahradku ochranil nizL,vm bambusovYm pint Den po dnu vyhon ky roatly do YYSe. Ka2Zdcho dne se k nim upi raly pohasle zraky zohavenYch, zmueenYch liclskYch tvari.

Tednoho rana oslep2ena-pacientka sedela v zahrade a prsty prosypala bohatou hne dou zem. Potom se jednim trhnutim zvedla a jasnYrn, pinYm hlasem zvolala: "Rostou ketkvieky rostou! " V naIa'edujicim okamZiku la obklopena druhYmi race drZela retkvieku. Kolem fist mela hli nu,, jak nedookave se do hlyzi zakousla. Choanci nernocnice byli bez sebe Aider.(m radosti Vzlykali, small. se, kfieeli, nate poklekli a libali pdu, druzi tanelli, mezidrn co slepa, Zena vy-

V itSTNIX — WEST, TEXAS

200 slov za minutu K zjednodukni a zrychleni korespondence prispeje novY stroj zvanY palantyp, na kterem stencgrafka zachytit podle kfo-

va diktatu az d ye ste slov za mi- se slova zaznamenavaji tak, jak nutu. A ph torn nemusi rozum•lt js:u. slySena. cizim jazykUm. Stroj je zalolen na pi'incipu dosavadnih psacich az...mum strojn stenografickYch, pouZiva funetickeho systemu, ph norm ‘....artaanmrse.ozt/dm.ravase,rs.a.

RevmatickSr'm NeuralgickSun

Sva

Ve sti'edu, dne 12. ledna 1949.

Lea} car

•

Dr. Chas 0L H Hub p esky ',awl. a Operater

pravnin

711 Medical Arts Building

Temple, Texas

HOUSTON, TEXAS Telefon residence: Lehigh 9745 Telefon niadovny: Pres. 2553

L,eseiv Olejem Linimentel 11

s A etra

MnoVra tram4m svaloqat boleStim prosteho revmatismu, zanetu nerve, svalov3`, m bolestim zad,bolestirn blavy, vymknutim, otokimi, fulcrum a po Innade. nimint mule 146 zevne uleveno, jednoduc142n denim Bra. Petra 1Ce. Zivj'art Olejem. Tento OmrnY* liniment pracuje rycble, by zryclilil tok krve k poran6anu, bolavemu tkani. vu. Bolesti jest uleveno, kilyZ" Oroda pracuje by obnovila normilni einne svalove pohodli. Dokaite to sand sob6, jako tisice ueinili po vice 50 let. Po g ete dnes. $1-.00 pro dve: Wive Bra. Petra Leeiveho Oleje pod nail zArukou naProsteho uspoko. jeni, jinak vale penize vim budott: navraceny. Budete Z'ehnati dim kdy jste tale DR. PETER FAHRNEY & SONS CO. Dept. 811-40j 2501 Washingion Blvd. - Chicago iz, Ill. 256 Stanley St. - Winnipag, Man., Can,

Hilsher's Home Supply Co. Vac piatelske nabytkove obchody Nabytek Elecktricke potieby. Cokoliv pro va i dornacnost

g

2020 Washington Ave. F.9742 5832 N. Main. ® V 41383 5225 Washington Ave - T. 3490 HOUSTON, TEXAS

1 Zi;1' Carl ut:',.A

Jed

na poeet

"Matkrt

I

delegates,divad

Otec Kraemer Matka Kraemerka Barea, jejich dcera BartoSka, sousedka Pepina s cihelny Medik zdeborskY Sle'ena Svadlena SluZka Anna Pantatinek Dratenieek StrYc, Vaclav Madla, Kucharka NO.jemnik

raZinerzca."

br. Ludva TobernY ses. KarlaKraftova ses. Marta Prikrylova ses. Helena Vriova, ses. FrantiAka Podhradska br. Frantika Oejchan ses. Ann Zvolanek ses. Tonieka Oejchanova. br. Miro Tureik br. Slavek Vrla br. Bohou'S. Zvolanek ses. Marie Toberna br. Frank Sebestik

REZIE br. LUDVA TOBERNY NAPOVEDA ses. BOZENA VALatKOVA

Zatekite,5,. piesne v 6 hodin Vstupne 50c Pied divadlem clobra veeere

VaAe uspokojeni zarneeno

.

Po

aP e,vy

g

Otevieno po veZery a nedele dle ujednani.

99

OSOBY:

g

Po tovni objednavky jsou ryehle vyrizeny..

a

Da

Napsal F. Cimler Vesela hra o dobrkh lidech 6 5 jednanich

Kupujte zde Dostanete Llotove nejlen za mene aneb na mime splatky

Zdarma dodavka kdekoll

„

13.0 lore,

MT.

'')!P

:WS

tahla dalk tetkvi6ku a jedla ji.

Nyni po dvou letech vide' jsem tetkvieky, mrkve, brambory a kedlubny rostouci na pozemcich kolem nemocnice. Kosmos, einske kr'etiny, Willy a ranni podzimni chrysanthe my byly v pinem kvetu.

"Nevidime dosud phiS7 rozsah radioaktivity na lidske bytosti," pravil dr. Sasaki. "Nektere po paleniny se dosud nezahojily; mnozi pacienti jsou jsou vSak zcela uzdraveni. Vzrfist zeleniny a kvetin byl vAak nejve'tAim lekein k ukojeni ipaniky, nebot' ptines1 novou naeleji lidu v HiroSima.

Trava, liters za 24 hodin naroste o tin eentimetry

V boji proti pohyblivYm pis'oinam vypestovali v Sovetskem svazu nevY- druh travy, tak van soigo-gumajev* hybrid. Neva, trava je velmi odolna, proti sutjhu. Za dva, roky po vyseti se tak rozrostla, le na mistech sypkSrch pis6in vznikla skuteena Oungle. Trava dosahuje vYSe dvou a pill tii metril. Po seeeni se ,jeAte vice rozrUsta a za "etytiadvacet hodin naroste a o tti centimetry. V poslednich letech vypestovali cukro-y e typy travy, jejich zrna obsahuji a'Z 40 pro cent gkrobu. Stavnate stthlo teto rostliny obsahuje vie cukru, neZ nejlepSi druh melounn. nelfkoptikira

Pro zapomnetHve automobilistyl

V Mad'arsku maji novSt vynalezi pro automobilisty, kteti zapominaji sklapnout ukazatele smeru.

S ukazatelem je spojen bZueak, jenZ tidiee sice neruk, ale upozornuje, aby ukazatele sklapl.

LAVACA CO. ABSTRACT CO. J. F. BO2HA, keditel Vyhotovi abstrakty, vlastnicke pray°, vyilzuje majetkove poji§teni iladovna nad Peoples State Bank

•

Telefon do kadovny eislo 5, do residence 63 HALLETTSVILLE, TEXAS aSiOnlege.

DIVAD LNi PikEDSTAVENI uspoiada

SOKOL HCUSTON John W. Lesikar privnik Long Theatres Bldg.

2229 Avenue F, -- Phone 644 BAY CITY, TEXAS

v nedeli, 23 ledna Na Cottage Grove v siva iadu pod nazvem

"DOMOV" od Jos. Haise TSFneekeho o 3 jednanieh

C. H. Chernoski, PRAVNIK Vyilzuje veAkere soudni zalditosti.

ttadovna: 936 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS

OSOBY:

br. Fr. Vavi'ik Jan Navara ses. C. Vodehnal Elsa Navarova Panimama ses. N. Koei ses. L. Nezval BarnAka br. H. Sebek Adolf Zimmermann ses. H. Tepera Tchyne br. J. Kboi 8vec br. V, Stra'Znicky Mlynat br. D. Nezval Ernest .

Dej za naSich dna RELE — Br. V. STRAZNICKY

Za6atek y e 4 hodiny odpol.

Vstupne 85c s dani

poraaha

stavet

Na jate ptiStiho roku bude na Slovensku poldivana pu stavbe turistickStch chat heliLoptera. Bude ji do nedostupnSTch vSTAek dopravovan stavebni ma terial. Je to prvS, pakus naSich technikit

Strum 31

VESTN1K— WEST, TEXAS

Ve stledu, dne 12. ledna 1949.

JATERNICOVA VECEJIE PRO lir ECIINY. Zakusky a olieerstveni

Po divadle volná zabava Uctive zve

Houston, Texas

VtBOR!

tram, 3g

nxim 771g

es. fIotila na. One

Ceske Iainpy do edam Sveta

Oderska plavebni spo leenost ma dnes na Od e 39 jednotek, schopn ch plavby. Do konce roku chce zv3.7 git stay na padesat lodnich jednotek. Ale ani s timto pro gramem se nemini vedEni spoleenosti spokojit. Chce co nejdrive do sahnout predvalee'neho stavu sto dvou lodnich jednotek. Na ge lodni flotila, na Odre by se stala po otevreni plavu Kozli — Ostrava

NejduleNtej gim fikolem rapotinskSTch sklarti na 8umpersku bylo udrZet dobrou povest prace mist sklalfr, maliru, leptart. A opravdu se jim podarilo, ze dnes se rapotinske sklarny specialisovaly na, vYrobu osvetlovacich teles a jejich tovary jdou nyni do celeho sveta. Prvni, pee byla zapalena jiz poeatkem srpn,a 1945.

Zamestnanci si musili opravit va gony na uhli, vagony na vS7voz sveho zbok 'g tipat po etyri mesice drivi pro pec — a zvitezili. V rijnu 1945 vyvezla sklarna v Rapotine prvnich 20 vagonti do 81.73'7 carska. VYroba dosahuje temer predvaleene trovne — podle zprav z poslednich drin. Pfivodne byl planovan provoz dvou peel, avgak pro nedostatek uhli a pracovnich sil zustala v provolu jen jedna tunova pee. Zamestnancam se vb,k podarilo zvYgenS7m vYkonem, zhaspadarnenim vYroby a provozu pece priblait se pianovane kvote a v patem kole narodni souteZe se jim dostalo pochvalneho uznani a umisteni na prvnim miste v oboru.

vYznanmYnil Cinitelem

bratrske spoluprace polske.

D•everra ponorka pod-

loudnikit Italske pohranieni straw zmarily dirmyslnY plan podloudnika na Luganskem jezere, kdyZ objevily maliekou ponorku pro jednoho mumela dopravovat zboZi pro podloudniky ze 8v3"7car do Italie. Hlavni sloZkou podloudneho obchodu jsou $'carske cigarety. Ponorka, dkevend, dlouha 3.25 m a pohanemi gla'pacim zarizenim jako jizdni kolo, mohla plout v hloubce jednoho metru a unesla 9 metr. centa nakladu.

Illegalni universita

Za valky zavreli Nem ci Polaktim university na tricet let. Ale Ono se dal. Za nejhorgiho teroru se profesoki i Istudenti schazeli tajne po lokalech a bytech.

Z nepatrnYch zaeatka mela illegalni universita vargayska na konci roku 1944 uk 2250 student-a, poznanska, 900, Krakov 500, Vilno 200.

Ve Lvove predna gelo 36 profesorn tajne 150 stu dujicim. Illegalne se vy davaly i vedecke rrace. Za etyri roky jich vydali y e Vargave 300, v Krakove 120 a ye Lvo ve 27.

Za,vod pracoval narodni smelly se vgemi zamestnanci, col eini pribliIne 7200 hodin. Na oprove pece pracovali zamestnanci 1390 hod. Dnes zamestnava, podnik 300 zamestnancti. Podnik se peClive stara o sklarsky dorost. ✓ internale je ubytovano 27 uev zavocle je jich celkem 48.

• Kandy projde trimesieni sklarskou gkolou. Miadez se zapojila do libeickeho hnuti. Tri frderky odpracovaly doposud 300 hod. V kulturni souteli se zaxodni mladeZ krasne umistila v dubnu letog niho roku. K oslavam 30 vY.roei CSR a 31. vS7roei ikijnove revoluce pripravila mladd recitaco a hru "Hrdina Fed'ka."

0 Priivedee Frengtatem a Pobeskydim

Kahloroene prib3iva, velmi znae ne turistil a vYletnika, kteri pri-

jiZcleji do Beskyd a travi svoje dovolene ve mestech a vesnicich pod Beskydem. Dlouho vg ak byl postradan radnY prfrvodce frenetatskYm krajem. Prato bude iiste s povdekem pkijato rozhodnu ti mistni rady o,svety ye Fren gtate pod Radho gtem, ktera vyda, tiskem "Pravodce Fren gtatem a okolim" ptigtiho jara.

Ve stiedu, dne 12. ledna 1949.

Maly Oznamovatel tr,P r' Ted' novY! AluminovSi plech 28 piocent silnejsi. Posildme ho vgude za nejlevnej gi ceny.

0 vzorek a ceny piste na HANES HARDWARE CO., Box 1766,

Waco, Texas.

(dzc.)

DR. WOODROW. W. MIKESKA Zeskjr zubni lekat diadovna: 422 Medical Arts Bldg.

Houston, Texas Telephone: P-3629 a K-39344 (dzc) HARMONIKY

dvouradove, znaely M. Hohner, 21 klapek a 8 bast, ocelova, pera, velikost 11x6 polar, 16 hlubokYch zahybil, moderniho fidelku. Cena s dopravou a navodem pro zaedteeniky $43.00. — Jos. Vagut, Schulenburg, Texas.

(2-5c) Zelenina pfisobi na povahu

V Karlsruhe zjistili, ae zelenina prisobi na povahu. Spenat, eervena, kepa a mrkev prisobi yeselost, brambory klid, chkest vyvolava smysl odpovednosti a hruSky prospivaji logickemu my gleni.

Zaeatkem devatenacteho stoleti se v Evrope mnoho mluvilo 0 pinokvete Lute rrili. Robert Fortune se za ni vypravil na DOW*/ VYchod, kde rune byla domovem. Musel tam jet v pkevledeni za Oiriana a malem pri tom prigel o zivot. Vratil se, a doma za ni dostal cele jmeni.

Ceske

Rekordy

Velikk vyber —u---

Heights Record Shop S. CIVIELKA Telefon V.-27725 843 Waverly (Heights) HOUSTON 7, TEXAS (6-6pBarbecue sandvi6e, Pivo, Domac' Chili, Kava a Studene napoje

KILNAR'S Barbecue Drive Inn • Slug& misto pro t ctyhodne lidi.

5802 North Main St. Phone V. 2-0088 HOUSTON, TEXAS

PftI KASH A CHRAPOTU zpfisobenem naehlazenim docilite rychle ulevy se

Najdete Uteehu v torn vedomi ze ti drazi zesnuli jsou ugetkeni svetskYch zkou gek. .. a najdete inevu v na gern uspegnem a dfistojnem vypraveni pohitti.

Aderhold's (1/4_ Chapel Harry and Ida Moore Phone 36 West, Texas.

ap)

Cou alsain SEVERUV BALSAM PROTI KASLI Vella Mile y 50c. Nema-li lekarnik, objednejte Si pkimo od: