ORGAN
PODPORA
SLOVANSKE PODBRATRSTVi
PORUJiCi JE.DNOTY • STATU TEXAS
LIDSKOST
Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas under the Act of Congress of Augus t, 24th, 1922 ROON1K (VOL.) XXXVI.
West, Texas, ye stiedu, (WEDNESDAY) 8. PROSINCE (DEC.) 1948.
CISLO 50
JSME OPRAVDU VDUNI? UTO otazku jsme si polozili snad tisickrate po navratu z Evropy etenak uhodl. Minime tim vdeenost vaei teto nagi krasne americke vlasti za vg e co nam poskytuje: styli velke svobody, tak jak je dramaticky naznaeil zesnulY president F. D. Rooselt za pkilelitost k takovemu zgasobu Zivota, ja.kS7 si v tnezich svSich schopnosti a moZnosti vyvolime. Vime ptedobte, Ze ani v Americe se nepodava v ge na stribrnem podnosu, aspori ne vgemu lidu. Nezavirame oei pied svizelemi a trampotami nejrozrrianitegiho druhu, s nimiZ se musi zapoliti den po dnu a rok po roce, nezapominame ani na to, Ze i v Americe nalezzneme dosti bidy a nedostatku, vime-li kde to hledati. Svaj osobni pocit vdeenosti k Americe jsme si neptivezli teprve po nav gteve Evropy a stare na gi vlasti. Meli jsme jej ve svem nitru hned od prvnich okamZika ptijezdu do teto zeme bezmala pled ceti lety. Tki mesice za mokem ale nagi vdeenost utvrdily. Nemetili jsme , vStiody americkeho zpasobu Zivota materielnimi vahami i kdyZ pro eloveka v kaZdern oboru prate nejsou na miste poslednim, jako spike dary svobodneho poeinani a pocitem bezpeen.osti. V Evrop y jsme byli nasaknuti strachem. Byl na nas ptenesen lidem samSrrn, kterY mel a ztratil svobodu a dnes ma nad sebou knutu, kterou drZi eeska, ruka. A to je pkieina, pros kaZda, rana tak pall a boll. KdyZ jsme se vratili domil do Ameriky (rnluvime za sta na gich krajana), vedeli jsme pkedem, ze zpravy, ktere ptinagime, nebudou vgude pkijaty s porozumenim. Znaje dobte povahu nekterS7cli lidi, kteri s plriSrrn bfichem nadavaji zemi, je2 jim bticha pini a do nebe vychvaluji neco, by sami zkusit nechteli, o6ekavali jsme ostra slova,. Ta byla hazenim hrachu na zed', nebot' fakt je fakt a nenecha se zmeniti hulakanim a nadavanim. My v Americe jsme se pravdy nebali a nebudeme se ji bati ani v budoucnosti. Neme obrazky riatoeenYeh Limn, jez jsme pkivezli, vy-
pravi sice o krase na gi rodne zeme, oZivuji vzpominky, jeZ bychom nedali za nic na svete — ale nepovidaji to, co se v eeskosloVensku odehralo a odehrava. Nikdybychom se nemohli s eistS7m svedomim podivati do tvati tech, s nimi2 se po desitky let stYkame v kaZdodennim MODLITBICK A. AZ se rosa schSTli v kalich kveta po nebeskTch vinach hvezdy poplynou, a ma duke tike zajde do sna kde me tuZby vgechny klidne spoeinou. Sklori se, dobrST Bole, nad me proste lole, k andelu mi piidej hvezdu jedinou. Tu hvezdieku zlatou: Lasku k vlasti vzriatou, jeji2 svity jasne v srdci nezhynou. Napsala Manka Lisecova, pokladni, Praha. Ze "Soueasne lidove poesie." vote a nikdy bychom se nemohli te giti na novou cestu za mote, kdybychom zradili pravdu a tim zaroveri i lid, kterST neni snad v mengine, ale jest spoutan na nukou i nohou a eeka na vysvobozeni, je2 pkijde drive neZli si uchvatitele lidskYch pray ptedstavuji. Kdyby ten kornunisticity raj byl opravdu rajem a to ne snad pro ty v kategorii kapitalista, nYbr2 pro delnictvo vgech vrstev, pros tedy delnictvo kionilo hlavy v takovem zklamani a vedomi zaprodani a svetovali se nam se slovy, "tak jsme si to neptedstavovali!" Vime, Ze sem dochazi dopisy od jednotlivca, kteri ptekypuji chvalou o pomerech v Ceskoslovensku, nadavaji na Ameriku a do nebe chvali Rusko. To jsou ele nove deseti procent lidu, jenrUZ novy re-
Zim zajistil doeasnST blahobyt, na kte0 brzy budou zle doplacet. Ti ktiei a nadavaji, protole se boji dasledkft zrady, ji2 se dopustil na vlastnim narode. To jsou ti, kteti pravidelne jezdili do Polska "na nakup" a jich einnost ye strane jim otevirala zdroje Zivobyti pro miliony ostatnich zavtene na deset zamku. Vedeli jsme predem,ze v Americe se nezavdeeime reportem o skuteenST. ch existujicich pomerech bidy, strachu a beznad.eje u tech, kdo2 se boji podivati do zrcadla. Odpovidali detskSun zpilsobem. Pry je to kaleni do vlastniho hnizda, pomlouvani rodne zeme, atd., atd. Vedeli dobte, Ze to neni pravda. Ani v jednom elanku, kter3i jsme bud' psali anebo eetli od drul'4ch -ani v jedine ptedna gce o eeskoslovensku, jeZ jsme slyseli — a bylo jich na tucty, nebylo jedineho slova gpatneho o vlasti, neb o &skein narodu. Ze se nemohlo nalezti dosti ostrSrch slov k odsouzeni tech, kdoZ vlast a eeskS7 narod ptipravili o svobodu a vyvedli jej na novou Kalvarii potupy, utrpeni a beznadeje, za to mohou jedine ti, kteti jsou za to v ge zodpovedni. Vetgina americkYch krajana, jela do stare vlasti z lasky k zemi sveho pavodu. V2clyt' to nebyli Zadni bohaei a testa representovala dlouholete aspory a easto spineni Zivotnich sna. Tegili se jako male deti na shledani s ptibuznS/fni a ptateli a mista z davno prchly'ch dob, ale vratili se zklamani, nekteri nervove shrouceni. Prave proto, meli rodnou vlast radi, uptimne a nezi gtne, srdce jim bolela a boli litosti pki vzpomince, jak krute se k nim osud obra,til dy. "Pry ne v gichni se tak citi po navratu z Evropy ", bylo nam teeeno. Snad. Ze skupiny asi etyticeti krajana zdaji se 13,Srti pouze asi d ye osoby, ktere videly veci ve sve vlasti jinak neZli nekolik set jinSrch. Neodsuzujeme. Spike litujeme. Snad se pohybovaly v kruzich, jina novy rezim opravdu prospel a sedali k plmim stolfn. My vgak videli pulls =Oho prazdnSTch a (Dokonoeni na strane 4.)