Vestnik 1948 12 01

ORGAN

PODPORA

SLOVANSKE BRATRSTVI

PORUJICi gDNOJ TY STATU TEXAS

LIDSKOST

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas under the Act of Congress of Au g us t, R,OtNIK (VOL.) XXXVL

POD-

West, Texas, ve stiedu, (WEDNESDAY) 1. PROSINCE (DEC.) 1948

24th, 1922, iSLO 49

CESTA DO HLUBIN MORE nedavnYch dnech vyplula z Antverpskeho pristavu lod' Scaldis s V eleny Piccardovy podmorske vkpravy, na nejvetSi vedecke dobrodru2stvi moderni doby. U africkeho pobre21 v Guinejskem zalivu se pokusi sestoupit do hloubky 12,000 stop, kam dosud elovek nevnikl, aby poznali a svetu oznamili, jakY je 2ivot v tak obrovskYch hloubkach.

Dosavadni dohady maji bYt nahra2eny presnYm vedeckYm pozorovanim.

Ji2 etrnact dni pied odjezdem byli oba vedci, profesor Piccard a profesor Collyns, zamestnani kontrolovanim poslednich priprav na tuto vYpravu. Kadd soueastka podivuhodneho pristroje "batyscaphu", v nem2 oba vedci sestoupi do morskych hlubin, musela bYt nekolikrat prohlednuta, protoe i nejmenSi chybieka, nebo opominuti by v desivYch hloubkach oceanu, kdy elun bude vystaven nepredstavitelnemu tlaku, znamenalo katastrofu. Oba ueenci jsou vSak klidni. Veri SyYm propoetum i praci delnika lodenic, kde podivuhodny elun byl vyroben. Pracovali na nem nejlepSi z nejlepSich a pou2itY material byl podroben vSem dosud znamym technickym zkouSkam. Je bezvadnY, rika,ji vedci. Je v tom uznani, nejvyAS1 jake veda maze dat pracujicim rukam. Oba ueenci odmitaji jakoukoliv poznamku o nebezpedi vYpravy, i kdy2 jsou si dobre , vedomi nastrah neznarna, do neho2 se chystaji. Jedine, co si prejeme, rika profesor Piccard, je, aby vedecka vYprava, kterou umo2nil BelgickY narodni fond pro vedecke yYzkumy, meld, Ospech. Znamenalo by to znaeny pokrok vedy. Oba vedce provazeji panove Van den Eckhoudten a Marlier, kteri budou stridave profesora Piccarda, nebo Collynse provazet pH cestach do hlubin. Kabina elunu je toti.2 tak maid, 2e se tarn jen ste21 vejdou dve osoby, aby mely dost mista pro vedeckou pracl a pozorovani.

Na palube lodi Scaldis jsou i dva zachranne vory a radarovk pristroj, kterk urei polohu podmorskeho elunu pH vypluti nad hladinu i kdyby jej podmorske

cestu do stratosfery.

Napravo v dolni dasti kabiny jsou dveto, respektive otvor, jim'2 oba, badatele mohou do kabiny vstoupit. Nad kaklYm pozorovacim otvorem jsou reflektory, ktere budou neobyeejnou silou osvetlavat morske dno. Tudy se bude i filmovat a fotografovat. Sva vedecka pozorovani budou oba badatele diktovat do diktafonu, kterk vSechna slova zachyti na ocelovY pasek. Tim se uSetri nejen prostor, ale i SCHUZE VYROONi. spousta easu. Navic je tim poeitano i na Povinnost jest brime, jeho2' nesti zdarne to, kdyby vedci byli sti2eni nejakou pohromou, jejich hlas by byl na veene easy slou2it bude ku cti Tobe, bratre drahk. zachycen. Lod' vyplula — velke dobroNesmi bYti frazi, nesmi zniti prazdne ani Tobe, sestro mila, v teto va2ne chvili. dridstvi zaeind. ) • 4. • ( Prosinec jest zde, povinnost rids void, nuti do radovYch sini, pro blaho jednotyaradu povzbuditi vSechny, kdo2 spechaji sem s 5. prosince. Spoleenk obed elenstva, chuti, du Slovan cis. 9. ye Snook, Tex. a pritomnosti vlastni sesiliti Menu radu.

5. prosince. Spoleena svaeina po schtizi "NavSteva schtize ykrodni zavazna jest radu Fort Worth Cis. 154. v Sokolovne ye pro nas", Fort Worth, Tex. 5. prosince. VYroeni schtize radu Ennis di elanek ustavy a stanov nagich.

Priprayte se bratri, sestry, stavime, se pro cis. 25. v Ennis, Tex. 5. prosince. Spoleena svaeina po vYroevas, do schtze zas pujdem, ruku v ruce, pazi v ni schtzi "radu Jaro els. 130. v Dallas, Tex. 5. prosince. KogieltovY obed po vyroeni paich.

Nas neodstraSi deSt', ani boure a trebas schilzi radu Slovan Jihu cis. 26. v Olmos cesta zavata, Community Hall u Skidmore, Tex. 5. prosince. Spoleena veeete po jednou v roce jdeme firedniky volit radu 8tef anik v Houston, Tex. a te2 radoveho organisatora.

12. prosince. Mikulag az z Rio Grande dojede do sine radu Karel JondS Cis. 28. v a aby pies to nadr2e byly lehei ne2 voda). East Bernard, Tex. kolem Seste hod. wTento plovak pak vynese kabinu opet na eer. hladinu. PH potapeni bude ke kabine 12. prosince. Spoleena svaeina po vsrelektromagneticky upevnena zate2, ktera rani schtizi radu San Antonio cis. 133. v mute bYt uvolnena pouhYm stiskem elek- sini WOW, San Antonio, Tex. trickeho knofliku. Je to naprosto bezpeo12. prosince. VSrroeni schfize radu Pone. PodmorskY elun se bude moci pod hia- krok Houstonu Cis. 88. v 10 hodin dopodinou pohybovat, take badatele nebu- ledne, spoleeny abed fleastnikii schtze ye dou odkazani jen na podmorske proudy. 12 hodin a ye 3 hod. odpoledne volby ANa plovaku je napis FNRS 2 Fond Nacional de la Recherche Sientifique No. 2.

19. prosince. Vanoeni program zdarma Narodni fond vedeckYch yYzkunit C. 2. v sini radu Pokrok cis. 88. na Studewood Objekt eislo 1 byl balon, v nem2 profesor v Houston, Tex. Zaeatek presne v 5 hod.

Piccard a Collyns u2-pied lety podnikli odpoledne. proudy zanesly daleko od lodi. PodmorskY elun profesora Piccarda nebude toti 2s pripevnen k lodi. Bude voile plout.

Vlastni elun je jen tak kulata ocelova kabina o priimeru dvou metrti. Ma neobyeejne sane steny a otvory pro pozorovani.

Nad ni je plovak z lehkeho kovu, kterk pied ponorenim bude na,pinen benzinem (aby bylO zabraneno promaeknuti nadr2i

KALENDAA.

STNIK — WEST, TEXAS

Strand. 2

OftEDNi ORC N SLOVANSKE PODPORUJiCi JEDNOTY STATU TEXAS OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENEVOLENT ASSOCIATION 01? THE STATE OF TEXAS FRANTA MOUOKA REDAKTOR — EDITOR Vydavatele — Publishers e5ECHOSLOVAK. PUB. COMPANY WEST, TEXAS Predplatne $1,50 mane Subscription $1,50 a year ,rneny adres zasilaji se do Hlavni UfadoYny ve Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

VeAkere dopisy, predplatne a oznamky bud'teZ adresovdny na: Vestnik, West, Texas.

Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in the South.

Jira Navratil.

Pisni je, chlapee, pinY svet.

Vkchno to tady zpiva.

A c1ice;.1-li jednu uslykt, vybrat si ,jonom ZbYva. Zpivaji kvety, zpiva sen, v pisatku detska stopa, zpiva i Oder o kamen kladi yern uhlokopa.

Zpivd Si pole o jaru, Ze zahraji si znova. neji to jeSte po stare i nenOvistna slova.

Zpivaji kosi ye vetvich, zpiva i kovadlina.

Zul to i nisei koristnych a to je trochu Pad. Tisice- tenni v jeden den chlapee hrdti.

Vyvol si dobre, dobre ten, jernoZ chceS neslouchati.

•( apomentf_', na qroeni scherzi vakho Pacht, v niz projedndvany budou amohe zalelitosti, k nimZ nemilZete prihliZeti lhostejne. Tak ja.ko prihlilitc k tomu, abyste meli ve svYch domovech poradek, tak byste se melt divati i na blaho ktery je vdS. Ye vyroenich schnzich podajsou zpraVy, ktere mtiZete nekdy s

ye steed, clne 1, prosince 1948.

radostnYm ynianim uspokojenim schva- zeme. bylo vybrdno aeskoslovensko. Je'Ste srpnu bylo rozhodnuto, ze sanatorium liti. Nejsou-li prave ty zpra yy uspokojujici, mate pray°, byl-li jste einnym v roce, bude zrizeno v Trebotove u Prahy a hued kritisovati a postarati se o napravu. MU- se zapoealo s prestavbou budov, ureenych Zete pomoci tern, kteri se o zlepkni zasa- pro potreby sanatoria. A co vie: eeskoslozuji a v teto napomoci je take kus blahe- venSti studenti si vzali na sebe odvaZnY ho uspokojeni. Je velmi dttlelite, aby naSe cil: sanatorium musi bYt hotovo k 17. iiSPJST mela ve vedeni dobre, svedomite stopadu! V srpnu a zari tu pracovaly studentske oddily vicedenni a ke konci se a naSene pracovniky a je nemalo aby podobne pracovniky mely i na.k pracovalo ye dne i v noel. Ceskoslovenrady. Do idadu volime ty nejlepSi z nej- skym stuclenttim pristi na pomoc kolegoye ze zahraniei a temer kahly cizi stulepSich, protole dobti firednici jsou zarukou zdraveho kaclu, ale nesmime je dent, ktery nav'Stivil Oeskoslovensko, zazvoliti a pak je nechati na holiekach. U- jel na nekolik dni do Trebotova. Lesy, kednici radu pottebuji vaS'i spolupra.ci, o- vzduch, klid a lekarska, peee - • to jsou ni neehteji bYt generaly bez vojska. Pro- zbrane, jimi2 se v mezindrodnim studentto jste stale vybizeni, abyste chodili du skein sanatoriu bude bojovat proti zakersoh-Uzi, aby Urednici meli ve vas oporu. ne • chorobe. Aby sanatorium mohlo pinit tento Okol, bylo nutno Opine prestavet Dostane-li se jim to Spoluprace od pak maze byti ujigten, ze se ty rUzn6 Prislugne"buclovy. PredevSim zridili stuvYtky, ktere obcas slySline a ()boas 1 Hi denti vodoyo.d, note zrizena kanalisace, Uradovna , musi vysilati, netykaji vaseho elektrickeyedeni, dva operaepi saly,.kouPadu. Pro es by kaZdY bratr a kaZda sestra pelny, chladirna, Ostredni topeni a mno men byti ye vYrani schtizi? P.rioiny jsou he jine, co je v radnem sanatoriu potteinnohe a nektere z nich jsou: 1. Prehledy ba. Dnes moZno v jedne budove umistit vykonane prace v tornto roce. 2. Ustano- 80 nemocnych chlapcti a ye druhe 30 diveni easu a mista pro pravidelne schthe. vek. Nemocni studenti mohou zde pokra. e sluZneho a zaruk pro eovat ye studio, nebot' je tu knihovna a 3. Ustanoveni YY S firedniky. 4. Volba Urednikti pro pi-1W eitarna a mimo to sem budou jezdit prorok. 5. Planovani prace pro priki rok. 6. fesori prednakt a zkoukt posluchaee.

Pojednanvani o v3Si kadovych poplatkil Tak vypada sanatorium uZ dnes. Umyte, a zmena techto, jevi-li se nutnou a pro- lesknouci se a eekajici prijmout je gte lespe-Snou. Je take mnoho veci, ktere pro tos prvni pacienty. V predveeer mezinasvoji dfilelitost probirany jsou, anebo rodniho svatku studentstva 16. listopadu 1948 bylo prvni Mezindrodni studentske jsou odkazany k projednani ye schtlizi rani. Rozhodovani o inch meli by se U- sanatorium slavnostne otevreno za fieasti Oastnili vAichni eleni. Ten, kdo ve schtizi prednich osobnosti esl. Zivota kulturniho. vYrani nebyl a pak na odhlasovane zale- Zastupci Mezinarodniho svazu student-. stva vyslovili S'vtij dik a uznani vSem, Zitosti a zmeny ne yrai, pfichazi s kern po funuse a nemel by viniti nikoho, kdo se zaslouZili o zdar tohoto dila, a vyneZ sebe. Kdyby byl ye schtizi a projevil slovili uspokojeni s vykonanou praci. VYsvilj nahled, k to ei one zalelitosti, snad stavba Mezinarodniho studentskeho saby predekl jejimu odhlasovani. MoZna natoria dokazuje snahu esl. studentstva: take, kdyby vyslechl nazory jinYch, hla- Zajistiti zdravi a moZnost studio i svym soval by svorne s nimi, ac ptivodne byl nemocnYin druhtim z celeho sveta! proti jejich stanovisku zaujat. Nesmi proKonani dobra je nejlep gan naboiento byt nejmen§i pochyby o torn, Ze . je v stvint. Konejte dobro prostiednietvim zajmu kaZdeho Olena, aby byl piitomen fadu. ye schtizi vyrani a neni take pochyby o HruSen je snad nejrozAircii6j'Aim ovoctom, ze takovY bratr ci sestra, ktera se do nym stromem sveta. RozSitila se z obla1/3-Trani seIrthe nedostavi, nema Zadneho sti kolem vYchodni easti Stredozemniho oralniho prava kritisovati kterekoliv more. Ve stredoveku predpisovali lekari rozhodnuti tarn ueinene. hrnSky proti Apatne nalade. Dosud bylo Neill to obey navStivit Oroeni schfizi zjiSteno, popsdno a pojmenovano ptes pet vakho radu, ale prijemni povinnost. tisic odrild hrukk. V paraske botanicke Prvni rnezinarodni studentske sanato- zahrade meli uz roku 1883 pies 1400 odSkoro v'Sechny moderni odrtidy hrurium v C S R. Dle zpravy tisku se dovidame, ze v pkecl yeeer mezinarodniho stu- Sekk byly yypestovany z odrud, jez vydentskeho svatku "17. listopad" bylo ote- pestovali Angliean A. Knight a Francouz vreno v Trebotove u Prahy prvni mezina- J. van Mons. Poedtkem minuleho stoleti rodni studentske sanatorium. Na valne: provadeli ye velkem meritku kriZeni a hromade Mezindrodniho svazu student- jen van Mons vypestoval pies etyri sta stva v srpnu letoSniho roku se usnesli stu- odrtid. HruSkove drew se da, upravit tak, denti z celeho sveta, ze vybuduji ye vkch. ze vypadd upine jako eben. Mezi rezbari clenskych statech Mezinarodniho svazu a truhlati bYvala pa nem velkd poptaNka sedmnactem stoleti. Britai vedci uchosit' sanatoria, kterd b y slouZila k upevnena ne znainky, deset minutu ni zdravi studujicich. Jako prtikopnickd

Ve sttedu, dne 1. prosince 1948. vali hrugky sedmnact mesica v eerstvem stavu kyslienikem uhlieitYm. Ve starem Recku davali pri otrave jedovatYmi houbami jako protijed hru gky. A kdyZ nebyly hrug ky, staeil i popel z hru gkoveho dieva. Jedna hru gen v Essenu zaeala pied nekolika lety vyvadet a meta na jedne vetvi hrugky dvakrat vet gi ne2 ostatni.

Biologove zjistili, ze tyto velke hrugky nemaji v ka2de burice obvyklYch sedmnact dvojic chromsoma, nYbr'Z osmdesat Best. KdyZ' nalolene hru gky zrOoveji, zeervenaji, zhnednou anebo zmodraji, neznamena to, ze se zkazily kva genim nebo 2e se nedaji jist. Pokud je gt'ava eista, zmenila se barva jen chemickYm procesem pti zavatovani a je ne gkodna. Japonci a Ciriane nejedi syrove hru gky. Nakladaji se do octa nebo do cukru. Vypestovali hru gne, jichZ ()Voce se k tornu nejlepe hodi a nedovedou pochopit, ze Evropane jedi hrugky syrove.,Jmeli se ztidka uchyti na hru gnich, ale east() buji na jablonich. Aligatoti hrugka neni vabec hrugka. Je to plod stromu, ptibuzneho s vavtikem. A ostnata hru gka neni hrugka s ostny, nybit" plod sttedovekeho kaktusu. Hru gne rostou'a kv,etou daleko v severskYch pustinach Sibite. Ru gti botanikove je pestuji v podzernnich sklenicich, zalolenYch hluboko v promrzle pude, a hrugnim se dati stejne dobte jako na btezich Sttedozemniho mote. KdyZ hrugeri vyroste, snagi zanedbani a pogkozeni mnohem lepe ne2 jine ovocne stromy.

Hrugeri nejspige zahyne, kdy'Z se ptilig zaleva. Nesna gi mnoho vlhka. Divoka hrugeri je trnita a kahla hru gka je obklopena ostrYmi trny. Pestene hrugne jsou uZ bez trna. V jinni Africe u obce Cerec roste hru gen skoro tticet stop vyKmen ma v obvodu Best stop. Dava aZ 3000 Tiber hrugek v jedine sklizni.

Hrugky jsou gpatne pro hlas, pravi stare italske ptislovi. Zpevaci se hru gkam vyhVbaji. V mistnostech, napinenYch ethylovym plynem, dozrdvaji hru gky dvojnasob rychle. A dokonce maji pry i jemnejgi vuni. ()bean R. A. Troth v Orleanu ye state Indiana vypestoval na jednom strome 75 jinYch ovocnYch druha. V Soei na, Ka y geri, na niz rostou hru gky ne--kazej hru jenom z kveta, nybrZ i z list.. Ru gti ueenci tuto hrugku peelive studuji. Hru gky rostouci z lista jsou jen dva a etvrt palce dlouhe a palec a pal giroke.

Ne slava, ale skutky mluvi keel nejkrasnej gi. Promluvte ve sehfizi vYroeni, prijmete titad neb vYbar.

VYzkiimy o Ceske historii. Amerieti vedci zajimaji se velmi o yYzkumy es. statniho archeologickeho astavu, o nichZ' zpravodajove americkeho tisku posilaji posledni doby zpravy dosti ob girne. Velka pozornost venovana je Levernu Hradci v Cechach, kde na gli archeologove sidligte jiZ z doby tki tisice let pied Kristem. Od

V E. STNiK WEST, TEXAS

Strana 8

to doby je pry Levy Hradec mistem, ktere skou nostalgii zaelenil do sveho dila rod pro cela pokoleni nesmirny vyznam. Haydn, barokova Viden. zni v BrucknereZde zapustila take koteny politicks mod vi, v pisnich Hugona Won se misi prvky Ptemyslovcil a zde staly hradby 12-18 italske, nemecke a slovanske, a Viden Zistop vysoke, skloubene zvlaSInim dovsko-slovanskd inspirovala Gustava bem drevenYch tramti. Toto opevneni Mahlera. A pra y () ta. plemenna smijonost vg ak nestaeilo a obyvatele budovali na udetala, Franze Schuberta: rozumi lope jeho troskach nove opevneni. Ponevaa autoru Nedokoneene syraconio, kdo si 10 jde o hodnoty nesmirne historicke deny, uvedomi. uvOuje se dle zprav korespondenta ameyolba ittednikii ve rickeho tisku o tom, zda by se Levi' Hra, gita, zalOi na dec newel stat narodni. historickou re- tad u. servaci. Z dal gich velkYch yyzkumti je Slepci budeu videt. Slepecke Pismo Zde bylo nalezeno az dosud nej- de asi brzy nahiazeno elektrickYm zravetk hradiSte v celem Ceskoslovensku. Je o , velike 110 akril, s nejvetSim valem, ktery ra kovYm predeitateeem. t tyeinka kte do-tekem s pismeny Jo meal jednottivd je dlouhy 1500 yarn. a na nekterych mtstech a2 24 stop vysokY. Nejdelsi sonda, tentnn pismena v ureite cony.

Slepec sc tenno nauej velmi snadno.

Odborhicl kterd tarn byla vykopana, je 600 yardu zdokonaluji pristroj tali, aby misto tonn dlouha a misty aZ 6 stop Siroka.. Hradby yyslovoval hlasky. Elcktrickd tyenika jsou opravdu mohutne a byly postaveny deteku pro slepee je o neco vetSi na zbahnele uzlabine, zpevnene silnymi ci pero a zakoneena fotoelektrickou. fo'Sriarrii a kuly. Vezmerne-li v izahu, ze kou. pochazi z devateho stoleti, je to technicke v v Mista tiost pro dilo na tehdejSi dobu opravdu monumen" “,• brat: rrCsici prosinci.

Neapon talni. Na Morave byla venovana velika pozornost vykopavkain v Olomouci s pre- Nejstar .,. ji antomai., k Levy znamc v clejtkrasnYm romanskYrn chramem a StarYin nach, bYva1 v egyptshYc qr chramech nejoZamktnn u Lisne, kde pry je asi laradiSte kYch d ye ste let pled Kristem. Z kronentak velike, jako u Kou •imi. Tarn byla no- ky vytekala posvecend voda, kdy'7, se do lezena dlevena stavba, pravdepodobne z ni hodilo pet drachem. — Ale tZ, Plato a tretiho tisicileti pled Kristem a krome Aristoteles se zminuji o autornatickYch toho 24 hrobu z doby lie Velkomorayske figurach, ktere chodily a musely by t se v§emi valeenickYmi vYzdobami. spoutany ketezem, aby neutekly. Hlavni Nedejme se zdolati neCinnosti neb lho- seueasti hybneho mechanismu byla ant'.

Automaticke rano byly vyndlezem :je stejnosti elenstva. NavAtivme vYroeni stnacteho stoleti. Bud' se natahovaly jaschtirzi tadu.

Skladatel Franz Schubert synem eeske ko bodily, pak se otaeely pinou hodiny, kuchatky. Slavny kral pisni a hudebni nebo se otaCely teplYm vzduchem. Na skladatel nernecky-videraskY, Franz Scu- patiZske vystave roku 1738 byla 'vystavena bert, nebyl uspavan nemeckou ukolebav- automaticka kachna v Zivotui velikosti, kolebave chodila, kvakou, ale byl hYekan v loktech Eli gky Fitz- jen mavaia ove z Cukmantlu, vdane za Frantigka kala, pila vodu, zobakt zrni a dokonce Schuberta z Nove Vsi na Morave, a to ja- podla.hu zaneildila. — Joden britskY vyko dvanacte jeji dite z celkoveho poetu nalezce oznamoval roku 1721, 2'.e vyreht etrnacti deft Tato Nova Ves si po prvnl hodiny, jeZ skvele hraji nekolik pigrri svetove valce zaZadala za zmenu jmena napodobuji hlasy ptaka, takle kaZdY, kdo na Schubertova Nova Ves a ZaslouZila si hodiny nevidi, je ptesvedeen, ze to zpitoho jmena tim spi ge, ze v hudbe Schu- vaji Zivi ptaci. Vyrabi hudebni automaty, bertove nesporne nachazime vlivy seve- jen hraji skvele na fletne a no flaZolet romora yskeho kraje, proniknuteho slo- narodni tanee; inenuety a operni vanskou melodii. Vidensky kritik Eduard RovneZ vyr(bi varhany, jeZ samy hoe ji Hanslick, PraZan ptivodem, napsal o Zalmy, takle se velmi dobj'e hodi Duo koSchubertovi (kdy2 Viden ponejpr y po- stely v odleblYch krajletl, kde se nes61ene slouchala Prodanou nevestu), Ze "pled varhanik. — Gramotonove desky json noSmetanou byl ye Vidni prvnim slovan- vou modou, ale ne novYm vynalezem. PoskYm hudebnikem Ethnz Schubert". Do- nejpry ztidil gramofonevy automat Gekonce i Patilane "myslili na Schuberta, orge Naples v Montane roku 1890 se stakdy'Z slygeli po prve Matenku z Prodane", reho Edisonova lollop:rata s valeCkem. — jak o torn psal kritik Alfred Bochot. Tak Jedna nemecka, poji gtovna. zavedla roku byl Schubert z rodicu pftvodu snad ne- 1910 automaty, kde cestujici za vhozenou meckeho, ale ze zeme slovanske a proto mind, dostal Zivostni pojistku na je(len mohi jen ye Vidni najit synthesu (sou- den. Nyni to zevcdli take no letiMj v New bor) svYch tviireich sil. A proto ctime sta- Yorke; za etvrt dolaru dostanete z autorou Videia v malokterem hudebniku tak matu Zivotni pojistku na pet Lisle dolaril. vYrazne jako prave v Schubertovi. Itali- Vrehelem automata je automat na unisujici Viden je sly g et v Moz.artovi, uher- versite v Miami, jenz probira itlohy a cid-

Strana 4 s presnosti 99 procent. Otazky jsou na zylaknim formulari, a studenti na ne odpovidaji ano a ne. — Jsou take automaty pro vyzkoukni inteligence. Hodite-li do automatu mind, objevi se na tabulce pet otazek. Stisknutim rilznYch knoflikft na otazky odpovite a za sedmdesat vtetin yam automat vypoeita, jak jste inteligentni. Propoeitava poeet spravnYch odpovedi, a jak dlouho to trvalo. V automatech je na 8000 otazek, jet, se objevuji v ruznYch kombinacich. — Jedna teleznieni spoleenost v Unii ma v umYvarnach automat, kterY dodava kartaekY na zuby, zubni pastu, holici aparat s Cepelkou, mYdlo a kartak. — Pravnicke automaty maji v New Yorku. Za 25 centfi doda automat upominku, do ni g jen vpikte Castku, jmeno a podpis. VSechno ostatni — te to po genete k soudu, e je to posledni upominka a co si zafietujete je u v dopise. Na ptilogenem papirku jsou rady, co milgete s dlu gnikem podniknout Tento automat ma pr Y takovy odbyt, se musi pinit etykikrat denne. — V hotelovYch dvoranach a na nadratich najde. te automaty, jet vam poskytnou no., pet minut elektrickou leebu, trpite-li Usttelem (houser), zanetem Celni dutiny nebo bolesti nohou. Nov Y automat rortizne dva vybrane oran ge, vymaeka je a poda gt'a,vu v papirovem poharku za etyricet vtetin. JinY stroj poda, za 70 vtefin . eerstye pragenou kukutici v saeku, kterY se nepromasti. — Beethoven zkomponoval ouvertuyu "Bitva u Vittorie" (1813) pro `mechanicky orchestr, kterY sestrojil vynalezce J. N. Maelzel. Orchestr se skladal z fleten klarinettl, trubek, strunovYch ndstrojfi a bubnU, celkem 42 nastrojil. ) • .1. • ( Ii0 ; 5liA A MORSKA NEMOC Vypluli jsme v deset veeer na lodi, která celY rok vozila po tece uhli a jedinkrat do roka cc vypravila na mote s vYletniky.

Mitili jsme k drobnYm ostrovUm, nebot' •to mel ,bYt "vYlet do neznama." Pozornost dam budil ramenatY mut v bilem, ktereho vSichni pova govali za kapitana.

Chodil mezi vYletniky lhostejne, jako by zde jezdil ka gdeho veeera, a videl jine ye ci net majaCkyna 'eernYch Uskalich a ryba,tske barky, vyji gdejici na noeni lov.

VAichnt byli berstarostni, jen u zabradli na lavce se sklanela stab', pant nad kakkem, jehot viko bylo ptivazano provazkem. Prohledla peelive obsah kokku, potom vytahla z kufru nejake kapky, nakapala na cukr a podavala je nejakemu tvorovi, nadzvihujicimu viko. jsem se a vial jsem, pani ma v kokku Cernou koeku, ktere nasilim rozmaekava, na jazyku kousek cukru s kapkami. Sklonil jsem se zvedave, a tu zdvihla stara pa ni hlavu, podivafa se na mne a tekla: "Vkchni jsou berstarostni, ale ja se bo jim o koeku. Nesnasi dobre bouri na

v E S T N I K WEST, TEXAS

stredu, dne 1. prosince 1948.

a podle vkch priznakil se boure sthrne. , horu.

"Boute a vztekla koeka!" zavtegtela Hozhledl jsem se po Cistern nebi a u.drobna blondYnka, "at' tu koeku zastteli smal jsem se.

"Lodnici by jiste iekli, abychom Sc ne- nebo Sc z toho zblaznim."

"At' ji zastteli, kde je kapitan, kde je vydavali na vYlet," odvetil jsein, ale pani zavrtela starostlive hlavou. Koeka v ko- kapita,n?" volalo nekolik "Kde je ta kooka?" volal pan v bilem kku vyvadela jako diva,'vystrkovala drapMezi vemi temi hosty behala stara paky a chtela mermomoci yen. s kokkem a volala Uzkostlive: "0161, Zaznel zvon, zvouci v veeeti. Opastil ni v•"' . . . . jsem pant s koekou a sestoupil dolü po "Kapitana zavolejte, at' ji zastteli, do schodech. Sotmelo Sc ji g Moine, vettik toho kokku i chytite ; krieel kdosi. ponekud zesilil, ale bylo to ptijemne po " did, ' . ." volala na ustrakne pani torn horkem dni. Jidelni listek byl boha7 nehledic na ktik vYletnikil. tY, vedete zaeinala znamenitou rybou, po V tom skoeil ramenatY pan v bilem k tom mela ptijit exbticka peeene a jeSte zabradli, jako by spattil v hlubine nejanekolik vYbornYch jidel. Ciknk ptines1 keho netvora. misu a krajni host si vzal potadnou porci kulbalo, drgel Dival se dolil, rameny mu se zabradli, jako by ho to ryby, eiSnik ptistoupil k druheinu hostovi, tahlo neodolatelne doiP. Kymaceni lodi kdyg tu ne.hle kdosi divoce vyktikl. VMbylo stale vetk. Nyni belelo k zabradli i chni jsme se ohledli, byl to skoro hyste- nekolik jinYch viletnikP, v gichni se narickY genskY ktik. A skuteene, vzadu v kionili, vkm to 'Skubalo rameny. Zabrajidelne vyskoeila znenadani kteresi divka dli bylo obsazeno, na koeku ji g nikdo nena gidli a ukazovala zdekne prstem.pod myslil, katdY byl zelenk a zcela zabran Vkchni jsme vyskoeili. Mnoho mykenkou na svilj taludek. Motska nebylo beztoho podekno povest- moc! mi o gralo-cich, a nyni je deSilo vk, Kdosi se obratil od zabradli a ktikl: zavanelo nebezpeeim. Nevideli jsme vSak ,"Hod'te tu koeku do more, jiste pkinesla nic, teprve za chvili ,vyletla jako sttela bouti." zpod stolu eerna kooka, pfebehla nekoliNet to dotekl. utikal pa schodech nakrat po jidelne, potom vyskoeila na horn kuchtik a nesl v ruce pytel, v nera a vrhla se proti okrouhlemu lodnimu o- bylo cosi kulateho. kenku, odrazila se, svrhla misu a s vY"Zde je," zvolal, zdvihl pytel do vYgky, hrfignYm innouka.nim se skreila uprostted potom se rozmachl a hodil pytel .do mote jidelny.

Padlo to do yin, pytel se egto ednou obNebylo na tom vlastne nic zvlakniho,. jevil v Sari lampy a potom zmizel. ale ptitomnost koeky, a to koeky eerne, "Chlapik," volala hystericka sleena, "za napinila vkchny hosty podivnou pkedtu- to ho musime odmenit." chou. Kde by se vzala kooka na lodi?

Kuchtik rortahl fista od ucha k uchu, Plujeme na strakie hlubine vklijakych uklonil Sc a skromne Cekai. Za chvili drpotvor, lod' nevypada nijak pevne, kdo- tel kuchtik hrst dinarti. Potom sebehl dovi, jake je to znanaeni! Potom kdosi za- hi, a tu se zadal vitr uklidnovat, kyma.Septa", e je to Ma gna vztekla koeka, jiny ceni ji? nebylo tak velke. tekl, ge vztekla koeka ma kalne oei, ale "Ta potvora pkinesla bouti, podivejte, kdosi vervne tvrdil,tc naopak sviti oei- jak se vitr uklidnuje." ma. A tato koeka vypadala stra'Sne. Jak"Mote ji pohltilo, best!!," rekla krvemile byla pronesena tato slova, vrhlo se laene malieke, divka, "kdo vi, co to bylo nekolik darn ke dvetim, ramenatY mu g v za netada." bilem, kterY vypadal jako kapitan, skoVitr se vg ak uklidnil pouze na chvilku, oil doprostted jidelny a UM se koece, hned potom zadal tadit v lanovi a opet natahugje nohu, aby ji kopl. "Pozct!" cele houfy vYletnikil Sc hnaly k zabraktikl kdosi, a v torn se otevtely dvete, dli. zvenei protivnY kour z lodniho komina. "d'ert nam spiskal tenhle vYlet do nezKdesi ve sto garu zakvilel bludnY ptak. nama," brudel ramenatY pan v bilem.

"Boute!" kiikla malleka pant, sedici u Vtom se , vgak jig objevila svetla ptistadveti, a vitr znovu prudce zadul do ji- vu. Na molu maval Cerny Cern mut lampou. delny. Koeka rychle pteletela sin, prskla Kdy‘Z hodili lodnici lano kolem sloupku na a zmizela y e tme. Za kdekou se vytitil za- molu, vybehli vg ichni vYletnici na pevnistup lidi, kteti chteli videt na viastni ,oei, nu, dr'Zice si bticho v naruci. bliti-li se boute. Nebe bylo skuteene zaNa palube zUstal jedinY pasalCr. Setag eno eernYm rnrakem, lod' Sc zaeinala del v temnem koute, sklanel se nad kohoupat, vitr hvizdal v lanech, lodnici kkem a cosi kapal na cukr. Byla to stara pobihali z ptidi na zad'. Mnozi se ji g za- pan!, o gettujici svou kooku. chytavali zabradli, jini utikali do kajut, "To jsi se polekala, chuderko," geptala. star Y pan s bradkou.se dr2.el kteeovit'e sto "To jsi zkusila, net jsem te chytila, ti lu. Ptid' Sc zdvihala a klesala, bylo to divok by te byli utloukli, vid', Macieku." vg dy, jako by nohy sji g dely karnsi dohl a A v podpalubi podital kuchtik se g'ibalznovu vyjigdely pO nakIonene roving skYm Usrnevem dinary,

Ve stiedu, clne 1. prosince 1948. .`

'and 5

V E S TNIX— WEST, TEXAS

Pant Marakova liladila ji dale vlasy. zem, zda je y inna. Znovu pro'Avala. Pavia Verila vSemu, co divka vypravovala. v myAleukach vse, co vytrp61a. v Bratislana, jet volt radeji smrt netli pohanu, je ve, veAkerou tu nzkost sta Maw,Jiz ho nousrela a proce zajiste vista a dobrd.

"Vyspete se nyni, mild sle(mo, a ne- ni vypila do dna .jon to ROMAN S takovYmi mySlenkan hled'te na vSe tak Berne! I pro vas prijcie manta, kdy vain zasvitne opet dunce. Ol- ta. Neulehelly opine jejimu ,.Lo ...11E1 whiny. ga a vas zustane, net usnete. A jd zabez- to byla jeji myl kam in a peeim vchod do bytu 'retizkem, abyste ne- ze nalezla etitela ;•• "Postarejte se o sleenu Jarskou, Olgo—" mela ani nejmenSiho strachu. Rano, minovou Pak pohledla na Emeryho. pet chopiti se dila a vytatotvati sve pald sleeno, se ocistentije, takte vam nevi "Vy se mi nyni zodpovite! Jak se mu- ti. eba se obdvati, te se s Min jeSte zde se- vinnosti Zete opovaZiti v tuto hodinu obteZovati Maio, anebo te vas budc obtetovati." upiict tl ma Pavia dojela cili. v aiiti,la darnu, ktera bydli v mem dome?" nadra'hi. V Neocene se ji podarila Pa ylu jakt tak It kilo "Eh — co bych se komu zpovidal . . . tiklidniii. Praia ji pi. dtelsky "dobrou noc" perone a rozhMela Co jsem chtel u sleeny Jarske, to se tYka a ccleSla. byla tiLL, proti. V cloSlYen ji daufala jen ji a mne!" odpovedel ziurta a useene vans., ptatelskYnt . pthjetim Falyt se zaviely za pani Mardkovou dy, to na nadraZi nalezhc paves. AN mzpustlik. A pokraeova,1 s Usinevoym pohledw i'e, pecitila Pavia na sobe vymluvny kde nikdo. To pt:Htsio jejl neddyno dein po Olze: polded Olgin. Nahle si tivedomila, to ji eerpanou.odyahou..

"Tato vsneSena krasavice verila snad, ta.to clivka zachranila tivot. Pri yintila ji Nemela aria tukni, ye ktereu stn. 1u le, te 'ji ueinian svou tenou.- Ale sktiteenYin k sob& a zlibala ji na obe lice. camel Mirov a jak milt daleko. Patr.o. cilem vSeho byla jell tahle La! Ceho jsem "Prijmete inaj dale, Olgo! Biih vi, co by "hospodyne s jazyko yymi znalostml" riedosahl (Ines, uzraje a brzo spadne mi se bylo stab, kdybyste se nebya vy objejenom nepoeitaji 1a recline do klina same vila v rozhodne chvili." byli pro ni pos di alespon brye;ku. ji Se A chive net mu bytna mohla odpovecleji chtela poptati u pilednosiy . • Za,chvela znovit, ale Olga lice po ti, odstreil ji stranou a zmizel z bytu jenme na ltitko a rekla energicky: violet jakys ste na Milroy cloinu. Adolf Emery dal` 80 radeji na n, "Nyin ji g dosti - - ted' budeme spinkati. sedhrtk, star',seyrky stop; — bylo mu zde Usk°. oklatreba nastoupiti nave mist() se sve"Jste vy ta nova sie mane Olgy nevestil dobreho. Emery , mysli sveti silou a nikoliv jako nejaPavia privetive byl jako vetSina mutii toho druhu, nejen , ka chuderka. Sc svym uSleclatilym panein sice takoveho pri yitani, ale zhyraly a zkatenY, ale i zbabely. si sviij fleet jit sama, rada, z e vidi nekoho, kdo tcmichein Olga zatlin docilila At'astne, le Pavia vSak. jilt se s niin 4'.jeSte sejdu."

"Mel jsem nabodou prave j. procitla z rnclloby. Sotvate se vzpamatoPotent nepromluvily jiz ani slova. A el 7.1a nadra,M„ sleeno a mail vala, vyskoeila vydeene a vytreStila °CI, chvili Pavia usnula, vySla Olga kufr. Pra ye se sjelo na Mirov rozhlitejic se patrave• z poi ojiku a Ma rovilet spat. Usne? n i.vstev a pain za_ iku byla tctho "Olgo, jit je prye ten padouch?" Cosi Soty a jeji proste dust hlodalo a pa- 20 mot. e. tu pUlhodinku cesi.y srdcervouciho chvelo se ji v hlase, kdyt lib padou'Sstvi Emeryho. paky. Pee tury jsou pry fed' v pokraeovala: Date se cestou, ktord veil od. statue:: "Pani Matakova., v •te: radeji bych seRano rozlouella se Pavia ureic s pant jdete pfimo. Pak zahybd cesta Ylevo tu mfela, net bych dopustila, aby se mire lVfahlkovou a ocle'Sla z bytu, doproydzena jiz uzrite zarnek. Nemkete zablouditi." tento mut dotkl."

Olgou. Tak nastoupila cestu do noveho Ted' vedela Pavia, na eem jest. Podala Bytna pristoupila k Pavle a pohladila p-nsobike. starikovi poukazku na zavazadio, StaPee ji po vlasech.

Olga • doprovoclila ji na nadrati. Tato kratce pozdravil a nestaraje se jit o ni, 0"Upokojte se, mild sleeno, vtclyt' ye vas mild, prosta diveina nonadelala mnoho dekl. vefim jako ve svatost! Emery zde jiz neale byla ji ve vkin napomoena.

Pavia zahledela se za nim ponekud ni. Co vAak chtel vlastne u vas?"

"Pro takoveho Adolfo, Emeryho bylo by divena. Trochu vice zd yofhlosti 10 by Pavla otrasla se opet hnusern a haizoti. ji tisickrat 'SIoda; ten si nezaslouti jeji veru n akodiio. S povzdeenem -Uvedomila si, te by to byla bYvala posled- lasky!" pomyslila si PaVia, stojic jiz ye sve tacky a s teZkYln srdcem. na , ni jeji hodinka, kdyby nebyla prispela vagone u okna a mdvajic Olze y e chvili, cestu. Dlonho zajiste Who, pulholtinOlga. Nastavila ruce pred sebe, jakoby se kdy vlak se rozjiZdel. ky brala se dal a dal rovriou saluki. Pobranila i pot-the predsta.ve.

Byla v celem Oddeleni vagonu sama. tom doraziia k lesiku a musila jej ylevo "Emery dice, abych se stala jeho tenou. Tu si uvedomila, co vk vytrpela a nanie cbejiti. A hie! Pied jejim ulaziym zraOdporovala jsem a tu mi vyhrotoval. Dues zaslzela. Sizy neulevily sice jejimti bolu z kern rozkiadal se jic zamek Miray v vplitil se sent — Bote, jak jest mi odpor- proLitYch strasti, ale smyly alespon Cast kline rozsahleho pa iku, obklopen straM IV! Nelze toho ani vypovecleti. Chtel obav a stesku s vYhledu do btidoucnosti. yeknyityeh lip ... yl to vS7hiett t zde zfistati pies noc, chtel se mne zmoc- Bezdeene zabloudila v Mynenkach nahle dhernY, ze stanula, kochalie se jeho kraniti -- ale byla bych radeji zemfela, net Ludviku Zabranskernu, hrdinovi jeji sou. Jak skvostne je asi bydleni y teto bych to dopustila!" prvni, mlade Lasky. JiZ nikdy v 'Zivote ho starodavne budove, jej/Z minulost skryZakryla si rukama svou ubledlou, zmu- neuziA — o to se postaral Adolf Tmery. va zajiste mnohou pohnutou udalost. eenou tvar a hlasite zavzlykala. Teprve Pavia neynimala krasy krajiny, jit proPomalu krdOela k..otevi'ene branr.e Po chvili se vzparnatoYala, tolik, lie byla s prodlevala v mysli stale jeAte a ku a prn gla aleji, vedouci to pokraeovati: pana'Zabranskeho. Odsoudil ji podle pou- ke hlavnimu vchodu. Po bou sti "Pani Matakova, je opravdu hrozne, hello zdani --- a piece nekl ji z mysli. Zd- rezkladal se pc:Clive pestelly sad. V je-li divka ye svete tak zcela opu§tena a branskY, mut jinak v katdem ohledu skytal nepochybue nadhernY chladek. sama! Na takove device pohliti katdY ja- spravcdlivY, dopustil, aby trpela nevinno, Piled prtieelim stale deveatko vsldedu ko na kofist nikdo neveri v jeho vest!" a nemel od.vahy, aby zjistil primYin dota- poilekud koketniho, s 1311191119C=re.E*717=MIS7,1

E. BASTIAN - STUMPF:

OSAMELA

1

7

1 eni.

Stran g 6 zvedave prohliZelo si prichazejici cizi mu. Byla to piece skuteend dama — vylouden°, aby to byla nova, hospodyne.

Kdy2 Pavia stanula pied ni a vyslovila sve jmeno, rozevtela divka Udivem giroce Nekekla vSak nieeho, mitr2 uvedla ji do zamku a do pokoje ji vykazaneho.

Tento pokoj byl jednoduk vybaven.

Zde tedy mela Pavia ode dneSka bydliti.

Ale rada chtela ptivyknouti tomu. Divka, ktera ji sem pkivedla, stab, stale pied ni a pozorovala ji. Pojednou dala se s ni do hovoru.

"Poslala jste milostiva pani fotografii? Anebo vas zna, osobne? Promirite, mluvim-li otevtene, ale pro misto zdejSi • hospodyne jste prllis jemna!"

"Jak to minite s fotografii? Neznam milostivou pani prave tak, jako ona nezna mne. A k eemu by bylo toho te2 tieba: hledala hospodyni k tizeni domacnosti a soueasne k soueinnosti pki vS7chove deti — k tomu yyZadovala znalosti keel.

Ja hledala misto, mam slu gne vedomosti jazykove jakoZto ptiseZna, piekladatelka — a tak nam bylo vyhoveno obemb,!"

Divka zavrtela hlavou.

"Dobre, dobte. NetuSila vAak, ze jste dama. Podivite se, jake pfekvapeni vas oeekava,. Co se mne tSree — nechtela bych bSiti na vaSem mister Tento dfivernS7 ton zprvu dotkl se Pavly, a jiZ si jej chtela zakazati. Potom vSak ji napadlo, ze je to patrne komorna, zamecke pani a s tou nechtela se dostati hned na zaeatku v neptatelstvi — vklyt' ji mohla byti uZiteena.

Pies to se nezdrkla a pohledla na ni s chladnou odmitavosti. Pak se zeptala: "Jak to vSe minite?"

Tu se vzezi•eni male kokety Opine zmenilo. Z jeji tvate zmizela vkchna koketerie a byla vystkidana rysem jakesi soustrasti.

"Mild sleeno — opravdu, nerada bych se vtirala, ale libite se mi! Nejste nejaka tuctova hospodyne, jake zde vidam — jste skuteena dama. Vidim to na vas a Prot° je mi vas lito. Lee nikdo nemffZe za obeasnou nouzi. Nemejte mi za zle — pokladam za svou povinnost, trochu vas poueiti o pomerech v tomto dome. Nejdtive se yam ptedstavim: Jsem Nanetka ptezvala mne tak milostiva, pani ye skuteenosti jmenuji se Ema." Zde chtela Pavla proud jeji feel pteruSUL ona vSak nedopustila: "Jen mne nechte se vypovidati. MoZna, ze mi za to pozdeji podekujete. Chci vas uchraniti jiste pohromy, anebo aspori varovati. VSechny hospodyne, co se jich zde vystkidalo, byly stare a ohyzdne. A nyni ptichazite vy, mlada a krasna jak jarni sluneeko. Tim zastinite odkvetajici krasu milostiva pani. A jeZto — jak bych se vyjadtila? jeZto neznate pomerii, &deka,va vas velike utrpeni. Snad, ze se i mSdim.

vESTN1K— WEST, TEXAS

Ve stkedu, dne 1. prosince 1948.

— Varovala jsem .vas, vite — ale nejlepe sky a Spanelsky. Z techto reel slozila jsem

bude: myslete si, ze jsem vam netekla nieeho! JiZ po tki Leta jsem zde; milostiva pani mne zna a vi, ze se jejimu panu mankli vylVbam."

Pavla nevedela, jak odpovedeti. Cele to sdeleni vyvtelo z Oct divermich ptekotne, ale bylo patrne na nem mnoho pravdy.

Pavia vycitila jedno: ze ani zde se dlouho patrne neudrZi! Dva podomci ptinesli Pavlin kufr a Nanetka pomohla ji vybalovati. Zatim\ Zvatlala nefinavne dale.

"Milostiva ma prave navStevu ze zdejAiho sousedstvi a natidila mi, abych vas uvedla a zastvitila zatim v pomery a povinnosti. Ale, kdyZ jsem vas uziela, rozhodla jsem se pomleeti radeji o torn. Vy sama musite poznati a poznate, co a jak.

Jen pied jednim vas varuji a tuto vS7Strahu si zapamatujte: Mejte se na pozoru pied milostivou pani! Proe — seznate brio mina! Nyni vas nebudu jiz vyrnkvati svou ptitornnosti. AZ se ptevleknete, uvedu vas k milostiva pani. Bud'te tak pametliva myth rad. — A hlavne — neodporujte jejim rozkazUm!" Tak ueinila si Pavia jakousi pikedbeZnou ptedstavu o tom, co ji okkava.

Za pu1 hodiny stanula pied pani Mlrovskou. Nebyla to chvile ye sve komnate sama, nStrZ ye spoleenosti sve dcerigky.

Pani domu, dama zraleho veku, skuteene krasna, a elegantni, zmetila si Pavlu od hlavy az k pate. Neobyeejna, krasa a elegance nova hospodyne nepiekvapila ji pkijemne. Spattiv'Si ji, sevtela rty.

Pavle zabuSilo boutlive srdce. Vycitila, ze jitato pani vykazuje jen podfizene postaveni. Hrdost dUstojnicke dcery se v ni vzeptela. Zat'ala vSak zuby a opanovala se. Zde asi zakusi mnohe, co zrani jeji pS7chu, a nezbude ji, neZ trpeti a mleeti. 0statne byla snad tato kriticka, prohlidka nejhorSim okamZikem ze vkho, co ji eeka. Rozhodne ale litovala v tomto okmZiku sveho rychleho rozhodnuti. Ale v zapeti vzpomnela si i na Emeryho a iekla si, ze nema jine volby, lac vytrvati.

Pani Mirovska, uvedla, aby pohovoiila s Pavlou.

"Vy jste tedy sleena Pavla Jarska, nova ma hospodyne a spolupracovnice pki v3ichove meho jedindeka, Hedieky?"

"Ano, milostiva pani."

"Znate podminky, za nich2 pkijala jsem vas do sveho domu?"

"Ano! milostiva pani sdelila mi je pisemne." °pet zmetila ji pani domu od hlavy aZ k pate. Pavia byla by nejradeji odeSla ze zamku co nejrychleji, kdyby se na ni neAklebila venku posmaria tvat bidy.

"KterriniZ jazyky mluvite?"

Pavia se lehce uklonila a tajne se zaradovala z maleho sveho triumfu.

"Umim dokonale anglicky, francouz-

zkou§ky."

"Tak ?" protahla milostiva. "A s takov;rym vzdelanlm ptijimate misto hospodyne?"

"Nezb3ivalo mi jine volby. Matka zemtela a ja, ocitla se zcela bez prostredkii."

Pani domu se na chvili odmleela. Pavia nerozpoznala na ni, jakY' dojem vyvolalo jeji doznani.

"Chcete nastoupiti ihned svou slabu, el snad jste unavena cestou?"

"Nejsem viibec unavena," odpovedela Pavla kratce.

Pani neoeekavala patrne odpovedi jine. Obratila se ke sve dceruke a pokynula ji.

Hedieka byla zcela nepodobna matte; jen chladirST, hrdopyAnSr vSTraz tvafe mela spoleenSr s matkou. Byla velmi sliena a mela zvlaStrai jistotu v chovani. To ji cinilo napohled star gi neZ byla ye skutednosti. KdyZ na ni Pavla pohledla a matka ji pokynula, zamhourala sve velke, modre oei a jen jaksi zdrahave ptistoupila k Pavle.

"Zde, Hedieko, tva, nova sleena. Bude s tebou mluviti stridave kahleho dne jinSTm jazykem a dohledne na tve fikolyr Hediece bylo asi sedm let. MateinSrm slovtim jen Useene a chladne ptikSrvla a podavane ruky Pavliny si nevAimla. Snad nezdalo se matte chovani jeji napadmim, snad shledavala je zcela pkirozen3im — jisto je, ze se nikterak nepozastavila hned pokraeovala: "Doufam, ze si budete poeinati ochotne a tadne. Pak vain nebudete ptipadati yak prate obti gnou. Vedeme ovkm znaene velk3"7 dam a tak jest ovkm prace dost a dost."

Pavla se uklonila na znameni souhlasu.

Po male ptestavce dala ji pani domu dalAi ponauoeni.

"Jak si dovedete upraviti sve postaveni v dome, zaleli na vas. Neptatelte se piing s ostatnim personalem, vklyt' zaujimate do jiste miry postaveni jemu nadtizene.

Jak jsem yam jiz napsala, main v pooitati vas jaksi do rodiny. To znamend: budete nami stolovati — vice netteba.

Nejste nam spoleeensky rovna a stavoveke rozdily nutno pfese vse respektovati."

A po prve v Zivote bylo Pavle vytrpeti, ze Zena ji rovna nejedna s ni jako s mou. Cela se chvela vnittnim pobouienim. Malem byla by zapomnela na vkchna dobra ptedsevzeti a ji22 jiZ byla by se obratila k milostiva pani zady. Ale vzpominka na nouzi, ktera eiha na ni za d yermi, ptinutila ji, aby vytrvala. Ano, nezbSrvalo, lee vytrvati a nepovoliti chvilkovemu prani. Pani domu ulozila ji pak jene takovou spoustu domacich praci a ze by ji nezb3ivalo ani minuty easu pro dite.

Ve sttedu, dne 1. prosince 1948.

Oddil Dopisovatelskfi itad Jaro, eislo 130., Dallas, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Nechavam si to, to pozvdni aS do eisla Vestniku pied na gi tadovou ehtzzi. Schtlze bude vyroeni dne 5. prosince ye 3 hod. odpol. v Sokolovne. Jest volba novYch neb znovuzvoleni starch Utednika, jak si budete ptati. Jest to na vas, abyste pHgli do schtze a ueinili va gi povinnost. Jen hrstka elema se stara celoroene o zaleSitosti tadu, neptijdete-li do schazi, nestarate se o vase vlastni poji gteni a piece jest to vas tad, jest tam uloSena vase Sivotni bezpeenost. V posledni schazi se bratti i sestry domlouvali, Se ptedaji vedeni tadu mlad gim silam, mlademu elenstvu. A ti mladi, jak ukazuje, zajimaji se.

O fitady byla provedena jakasi nominace. To neznamena, Se prave o kterYch se mluvilo musi bYti nagimi iftedniky, ale byl tam zajem a je. Tedy, bratti a sestry, ptijd'te do yYrodni schtize, pozvete vase mlade eleny, at' teS jdou a dejme jim tu praci spolkovou, at' se o ni staraji. UkaSme jim, Se chceme /aby nastoupili nage mista, ptijd'me je zvolit, ukahne jim, Se si jich vaSime a chceme, by pracovali a seli na brazde, kterou vy a my jsme na• I orali.

Po scliazi bude zdarma svaeina, klobasandvide, koblihy a kava. Zvolime si nove fitedniky, obSivime vet gi einnost tadovou a hezky se pobavime. Kdo ptijd', doplat', a zase si mnozi ptedplati na celY rok, takSe to vYroeni schnze je jako ul veelieek. Na zdar!

Antonie Horakova, dop. ) • 4 • (.

East Bernard, Tex. Ctena, redakce!

Prvne chci podelcovati Nemocenskemu odboru za tak rychle mne vyplaceni podpory za me nemoci, jiz jsem byl upoutan v nemocnici v East Bernard, Tex. Ptedne dekuji bratru Frank V. Urbishovi za yYpomoc pH yyplriovani listin, a tadu Karel Jonag cis. 28. za vyplaceni obnosu $45.00.

Dale dekuji bratru tediteli Jos. Kolihovi ml., jenS mne zaslal poukazku na obnos $36.00, coS je z Hlavni faadevny.

Sestry a bratti, ta podpora mne velice pomohla. Mel jsem teSkou operaci a s ni velike vylohy, tak ta nemocenska, podpora pornaSe, kdyS elovek se octne v nesnazi. Bratti a sestry, radim vam, kteti jegte nejste eleni Nemocenskeho odboru, abyste se ptihlasili u mistnich tadu a tam vas ochotne zapisi. Cloy& " nevi hodiny ani dne, kdy vas ta nemoc drapne;

vESTNIK—WEST,TEXAS pak uS je pozde Sadat o podporu, kdyS na Sadnou neptispival.

Nyni ram tu jen pr gi a neda se nic lat. Ja, nemam nic poorano, zamegkal jsem to s Venn operacemi, tak nevim jak to bude dale. Ptedpovidaji noviny, Se na ptigti rok bude mala &oda baviny a jeSte jinYch plodin, nasledkem sucha. To neznamena moc clobreho pro farmate, nebot' svet zavisi na fannatich; jak farmat neudela, tak me gt'aci by se vgelijak kroutili.

Psal bych neco o politice, ale moc ji nerozumim. Ale vgak s tim politisirovanim jsme toho meli dost, to bylo neco penez co se utratilo na, ty kampane. Jsem si tak myslel, kdybych z toho mel jenom jednu osminu, tak byl bych bohacem. Ale gkoda si delat chut', penize jsou utracene a bohaei je jiste maji zas v drapech, tak co?

Radeji toho necham neS nektery z tech politikaru na mne ptileti. Tak koneim s bratrskYm pozdravem, Stanley Barton. itad oteSti Bratti, Cis. 44., Industry, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Timto vas vgechny upozorfmj , Se na druhou nedeli v prosinci 12. nam ptipada vYroeni schaze a volba idednikti; v padu neptizniveho poeasi o tYden pozdeji, na tteti nedeli. Tedy na auto schUzi zvlagte v gichni pamatujte a ptijd'te; vyrovnejte sve poplatky pro tento rok, a zaroven zvolte sobe Utedniky pro pti gti rok dle sveho dobrozdani.

Toto jest dtleSita schtize, neb budeme v ni miti te2 nektere nove otazky ohledne konani a tizeni schazi pro pfi gti rok. Tedy nezapomente a dostavte se co moSno v nejvetg im poetu. S bratrskYm pozdravem, • Miroslav L. Petrusek, taj. ) • 4•( Sestry a braes tadu Bratti Svobotly eislo 67. v Schulenburg, Texas.

Timto vas mane Sadam, abyste se hlev co nejvet gim poetu dostavit do schtize v nedeli, totiS pateho prosince. V padu de gtiveho poeasi o tYclen pozdeji.

Jest to nage vYroeni schaze, kde si budete volit Utedniky pro ptigti rok, tedy jest SO,doucno, aby jste se dostavili a zvolili si iitedniky, take kteti maji zajem o tad a take o celou Jednotu. S bratrskYrn pozdravem, = Frank Holub, taj.

• 4 ftad Vesmernost cis. 68., Nelsonville, Tex. Cteni bratti a sestry! Timto vam dayam na vedomost, 2e na ge vYroeni schnze bude potadana druhou nedeli v prosinci v 9:30 hod. dopoledne, ye ktere budou fftednici pro pii gti rok 1949.

Spolek RVOS cis. 16. potada schtzi druhou nedeli v prosinci v 10:30 dopoledne bude volba iitednikft na pti gti rok 1949.

Nezapomerite, Se druha nedele ptipada na 12, prosince. S pozdravem, B. W. Schiller, taj.

Strana 7 OSLAVA V NARODNI SIN! V ENNIS. Dnes vypigu jak se vydatila oslava zde v Ennis minulY tyden, kdyS se znovu otevtela nove opravena Narodni sin. Tak pekne se lige vydatilo, Se kahlY byl vic neS spokojen, neb vge co bylo pro ty dva dny vyplanovano, spinilo se s dobrYm vysledkern.

V nedeli ye dvanact hodin se podaval °bed, ale neS k tomu obedu do glo, vzalo to mnoho ptipravy a chystani. Kuchatky se segly brzo rano, aby v ge bylo zaveas chystano, teS jidla aby bylo dost na stolech.

Byly ptipraveny 4 dlouhe stoly, kde bylo misto pro 120 talitt a ktere stale byly prostteny bYlimi ubrusy, a uprostted kaSdeho stolu byly pekne ptipravene chrysanthemy ye zlatYch barvach. Samotne stoly byly tak krasne ptipraveny, Se uS lakaly k zasednuti k obedu. Vgechna zasluha tem co stoly tak pekne vyplanovali.

Ve dvanact hodin bylo hla g eno, Se °bed bude podavan. Tak kaSclemu byl podan talit jak vstoupil do jidelny, a bylo mu naleSeno na talit barbecue; upecena slepice, nadivka a hrach. Pak se Ito do salu ke stoltm, kde byla, v gechna ostatni jidla jako bramborovy salat, salaty, ovocne salaty, kejky, paje a chutne kolace.

Kdo si ptal kavu neb vodu, bylo mu paslouSeno deveaty, ktere na to dohledly, aby kaSclY mel bud' vodu neb kavu, neb oboje. Vim, Se si kaScla z onech deveat zasluSi pochvalu.

Kdy2 vgechny stoly byly zasedle, ptestalo se nandavat na talite, aS" budou stoly zase Upine prazdne, neb bylo nutno, aby stoly zustaly tak pekne k druhemu zasednuti jak byly k prvnimu. Az v ge bylo oeisteno, ptipraveno a v gechny mise byly napinene, pak se v podavani obecla pokraeovalo. To se opakovalo ttikrat, tak Se se ptibliSne podalo 360 obedu. Byl to novY zptisob podavani, ale die v geho se vgem libil, jak hosttim tak i kuchatkam.

Po obecle, kdyS v gechno bylo sklizeno se stota a ty byly odneseny ven, poeal program. Byli ptedstaveni fitednici z Hlavni Utadovny ptedsedou tadu br. F. B. Vrla. Utednici byli bratti: Marek, Chupick, UrbanovskY a Navratil, a kaScly promluvil nekolik slov k obecenstvu. Nasle= dovala, razna eisla zpevni., basne, rfana sela, i kapelni, talc& program byl bohatY peknYmi eisly.

Pak byly vydraSovany pekne kejky a mezi nimi byli teS 3 beranci. Je to zajimave pozorovat jak rychle se dolcaSe kejk prodat, zvla gte kdyS dva ptihazuji na vyggi cenu, jeden nad druheho.

Veeer byla taneeni zabava a kahlY byl v takove vesele nalade, . Se zabava bude jednou na ktere se bude easto vzpominat. K dobre nalade ptispel teS peknY zpev ph hudbe.

Veeer se teS prodavala \rade as do

Strana 8 pulnOci a tak kucharky si odnesly velkY di1 zaslulay z Leta slavnosti.

TeZ byl malt' stanek, kde se prodavaly drzne rucni piece, ktere byly daroyany sestrami radii i sestrami, ktere nejsou Clenkynerni. Prodej pokraeoval velmi ry.chle, neb byly y e stanku opravdu krasne peace. A kdo umi ocenit, kolik to vezme q su prate vy g ivky udelat, neb nee() uhaekovat, moral si koupit krasne veci.

Po mely Wit venku rtizne hry, ale na gledkem chladneho poeasi nebylo to moZno, tak se hralo jen Bingo a haze., ni penez do ruisek. KaZdY si rad zahraje Bingo, orb bylo pored v pinem proudu.

V pondeli vecer byla zase taneeni ne tak velka jako v nedell, ale 'Delco Taneily se rOzne starneeske tance a zahledla jsem nmohe, kteri tancili tyhle tance pied mnoha roky. A podle v g eho i 'de% me rada new jineho pro zmenu. se taneil square dance a to jen jeden square, neb strig band, kterd mela hrat byla nucena y ypinit drivej gi zavazkY, tak kciyZ se vyna g lo ze nebudou hrat, odradilo to ty, kteri chteli prijit.

Pak bylo ohla geno, Ze se bude korunovat kralovna slavnosti. Byly dVe kandidatay a sice Joan Likat a Mary Novak a pmledne jmenovand byla korunovana, neb mela vice hlasu. Obe pracovaly, ktera, dokaZe dostat vice hlasil. KaZdY hlas stal jeden, cent. Viol, Ze jim to dalo mnoho nluveni a sb anew" neZli svtij kontest koneily. A kdo nbkdy nechodil Po lidech Zadat je o prispevek, neb jak v tornto pHpa.de o blasy nevi, jaka, je to nevdeana prace. Ale rad si jejiCla pr i ce veinal vaZi a je y deeen za jejich yypornoc na stavebni fond.

Byly to Z rozdany darky, na ktere se te g il a z yka g te na platform rocker, nob si kahlY myslel, Ze his si ho bode cci vziti dome a pekoe Sc pdhoupat. Ale oejvetg i chyba je, Ze jen ,jeden elovek ma ykileliLest y yhrat. Houpak obdrZel Paul Hajek. Electric Mixer, Joe Jurica st.; Revere Cookware, Willie Jurik; haekovani kulatY ubrus vyhrala pi. Mary V. HejnY; Presto Cooker vyhral Lee Byers; elektrickeu lampu, p. Frank Danek; bilou placiatu na postel vyhrala L. A. Kviminer; a 20 kusovY Mariposa naeini na still, Frank Cejchan z Dallas, Tex. A pale 100 fiber chicken mash Geo. &rune, a 100 liber hog chow W. F. Strunc.

Chci si yziti prilelitost podekovat kaZclemu elenu, elenkyni i neelentam, kteri vypomohli a obetovali svuj eas, aby se -oslava tale yydarila. Diky v gem co- darovali jidlo do kuchyne, darky do , stanku, nob on bingo. TO, diky vgcm, co prodavali tikety na YYlaru, tern ca pracovali v rriz_nYch jinYch stankach a pracich; vYboru co pracoval venku, hudbe, a kaZdemu co oe daroval. Nemohu jmenovat v g e. ehn;y•, neb je jich moe dlouhd rada a na.-

VESTNIK— WEST, TEXAS hedou bych nekoho vynechala a ten by se citil gpatne. Tak si kaZdY seberte diky, Ze to znamend i pro vas, neb bez va gi pornoci by se nag sen neuskuteenil., TeZ diky vgem naNgtevniktim, kteri nasi slay/lost v hojnem poetu nav givili, a diky za jejich pochvalu na gi sine, neb nemohli uverit, Ze by se tak sin mohla zmenit, aby byla jednou z nejhezeich a nejmodernej gich v okoli.

Dedateene kvituji, kdo eirn prispel na stavebni fond Narodni sine, od bratti, sester, jejich rodin a od neelenti.

P. A. Jirasek $2.50, Francis SedivY $5.00, Charlie Houza $5.00, Cecilie Hajek $20.00, Henry Jurica $25.00, J. M. Vrla $5.00, john F. Sebetka $5.00, Joe Houdek $5.00, Emil Jakubik $5,00, Anton Kunz $5.00, Ed Keever $25.00, W. L. Hanu g $5.00, Willie Hrabina $10.00, Sid Pokladnik z Dallas $10.00.

Dale oznamuji, Ze vYroeni schtize radu Ennis eislo 25. kona, se prvni nedeli v prosinci misto druhou. Tak nezapomente bratti a sestry dostavit se v hojnem poetu 5. prosince. Schtize zaene v jednu•hociinu odpoledne, neb budou volby, ktere vezmou eas.

Dolfie Hrabina.

S pozdravem, ) •tto • El Campo, Texas.

Mili bratti a scstry radu El Campo Cis. 50. SPJST! Bucrte La klaskavi a dostavte so do schtize komu bude jen trochu mo2= no, ktera nam pripacla 5. prosince v jednu hodinu odpoicdne, jak obyeejne v Community Center, neb narn pripadaji volby vSech Urednikin Zvolte si firedniky nove a schopne Urad svuj zastavat. Bratri, kteri jste na neetnim vyboru, dostavte se a prehlednete knihy, neb tato jest vyroeni schtizti.

Bratri a sestry, v gimli-li jste si ye yestniku 20. fijna, Cis. 43., kde stoji: Predseda tiskoveho vYboru objasnuje vYber pomocneho redaktora a vyvraci tvrzeni dopisu, jen byly vYboru predany redaktorem br. Mouekou. Nastala dclCl rozprava, behem niZ dostavila se do schtize deputace radu El Campo Cis, 50.: sestra Sophie Hradecka a brat'''. Ign. ■:-',Ienkyrik a Henry MojZigek. Bratr Senkyrik Cte namitky radu Cis. 50. proti ustanoveni br. Stepana ValClka, redaktora anglicke easti organu, a pote etene namitky slovne rozvadi: Cekal jsem a2 dodnes, Ze se z to deputace nektery ozve, Ze je to chyba, ale posavad nic. Tak nevim kdo si osvojuje to brave nag rad zastupovat. Sestra Tiradecka path k Cis. 40. a br. Senkytik k radu Elmaton Cis. 148., nemYlim-li se, a Henry I MojZigek patri k na gemu radu, ale to jsem zec‘la jistY, Ze ten to nezkomolil, kdyZ ye schtizi nebylo nic takoveho jednano, ve Vestniku Cis. 47. 17. listopadu pile br.

Bartok 2e to byla chyba, ze jednotlivec

Ve stredu, dne 1. prosince 1948. neni eel rad. Ma g pravdu, ale kdy2 vM' to byl jednotlivec, tak jsi ho mel trochu omaloya,t, aby eleni vedeli jak aspori v31.pada, jestli by se aspori sestram zamlouval. Nekteri se mne tazali, jestli jsem to nebyl ja. Tak vidis, milk brat'ko, je gte bys mne dostal do trublu a sam sebe taky i s makovniky.

Tak bratti a sestry, Zadam vas je§te jednou, nezaponaerite na prosincovou schtizi a zvolte si nove Otedniky, obzvlaAt' predsedu a tajemnika. Ja u2 zaainam b3it starY, ZadnY rnne nechce poslouchat a moje lepSi pplovice (tajemnice) se sti'api, Ze to vic nevezme, Ze to path munm. — S bratrskYna pozdravem, Joe Peterka, ptedseda.

• 4• Granger, Texas.

Ctene sestry a bratti! JelikoZ je dnes ten americky svatek Thanksgiving, tedy nemam co delat, ton jsem se pustil do psani. Toto je mtij druhy dopis do Vestniku, ac jsem Castel psal, ale jen co oznameni schtize, Omrti a pod., kdy2 jsem byl radovYm tajemnikem. Vestnik v2dy pteetu celY a sleduji v ge, co dopisovatele a jini phi, Pred sjezdem dopisy byly dosti zajimave, z ylagt; kritiky tam nechybelo, in by bylo dobre a co ne pro naSi Jednotu.

A vette me, kritika je zdrava,, ovSem kritika vecna a neuraZejici. Proto i je se pokusina poukazat na nektere veci, ktere by mely a ktere by nemely bYt v naSem organu. Nage Jednota SPJST je asi nejvet'Si Ceskou jednoton zde v Texasu, skladajici se ta.kkka Opine z eeskornora yskeho lidu, avSak elenove eeskeho puvodu se skladaji z rhzny- ch stave, povolani, vyznani i bez vyznani. Slykl jsem, 2e jen katolikti je v SPJST na 50%, ba kdesi jsem Ceti, 2e je jich az 70%, ovSern tomu poslednimu bych neveril, pak jsou zase jinYch vyznani, tak2e bez vyznani eili svobodomyslnYch, neb jak si tIkaji, neni jich vetSina, spiSe menSina, avSak bohu2e1 naS Vestnik se a2 Uzkostlive sna21, aby nabo2enstvi, zvlaate sloVo Bilh tam bylo jen kdy2 skuteene neni jineho vyhnuti. AvAak to by bylo jegte omluvitelne, protole nage Jednota je nestranna, neni za,visla, na 2adne cirkvi. Je jako nak Spoj. staty, ktere nemaji s nano2enstvim nic do eineni. Av'Sak i ty maji na penezich "In God we trust".

VSak jak pozoruji, v posledni dobe nekteti dopisovatele zaeinaji psat, jak elovek, tento pan sveta byl odkazan k posluAnosti, otroeeni svetskemu i cirkevnimu, ze v ta.kovem stavu neni 2adna Rovnost, SvorLost a Bratrstvi, ze dnes jekte je v platnosti start' tad na nem2 jiz po tisicileti stojime, ac jsou jeho zaklady zviklane a velice otresene. Pak dale pisatel cituje dejiny francouzske revoluce. (Kde bylo s vinnYmi tolik nevinnYch popraveno). Natika, Ze to rovuosti, svornosti a bratrstvi

Ve sUedu, dne 1. prosince 1948. jest jen poskrovnu, Ze se jim stavi velke prekalky v cestu, nad smY glenim eloveka bdi vrchnost svetska, jak drive cirkevni.

(Well, zde si elovek male myslet co chce, vrchnost sve)tska ani cirkevni se mu do toho neplete, av gak kdyby uralel nekoho, neb okradl, aneb zabil, tol tenkrat by byl potrestan.).

Dale pine, ze Oechilm je jaksi to reformace souzena a cituje Jana 'Imo. a Komenskeho, ze Oe gi reformovali v teto noye vlasti sami sebe, utvoriv g e v Soustati tak velkou rodinu svobodomyslnou eeskoslovanskYch kmentI, kterou "tmar" (asi krest'ane) a nepritel svobody nezdold.

Dodava, ze je to odkaz na gich predka troche to svobody hajit a roz girovat. (Moje poznamka: prosim, na gi predei byli vgichni verici od dob sv. Cyrilla a Methodeje, ovgem pied tim byli pohane, jak ted' nekteri chti WO. Potud o onom dopisu v minulem Vestniku.

Proto ja co e'en na gi Jednoty rozhodne protestuji, aby podobne dopisy byly nadale uverejfiovany, Mere urald kiut'anstvi a katolictvi vubec. Ja jsem hrd nad tim, ze jsem katolik, ze natrim k cirkvi jejil elenove jsou ve v gech dilech sveta a eitaji pies tri sta milionti clenu, jeji zaklady nejsou otresene ani zviklane, ale stoji snad pevneji nelli kdy staly. Nevim pros nekteri vidi jen chyby na krest'anstvi,. vldyt' krest'an, at' path k jakekoli cirkvi, kdy Zije, die krest'anskYch nauk, jests neokradl, neo gidil, ani neutiskoval ladneho, naopak, siri lasku, svornost a bratrstvi. Miluje sveho bliZniho jako sebe. I Kristus jen dobre ainil, vldyt i pohan Pina nem ladne viny nenalezl a piece byl ukkilovan. Vypada, ze jeho slova se pini od jeho doby al podnes, kdy tekl: Jestilk me pronasledovali, i vas pronasledovat budou. Proto, mill bratti a sestry, lijme v lasce mezi sebou, valyt' je nas jen taka tro gka v tom mori jinonarodoyen. Vezrneme si priklad z tech prutti SvatoplukovYch, semkneme se v jeden celek, pomahejme si a chranme jeden druheho, at' jinonarodovci na nas pohliZeji jako na vzor sna g enlivosti, at' o nas reknou: hle ti Moraveici, je jich tak me.lo, ale drli pri sobs, at' jsou presvedeeni rfizneho, ale spoleenou laskou jsou jedno.

Jak sv. Pavel pile, kdybych mel moc ze bych, hory prena gel. Vgechen majetek rozdal chudYm, sve telo dal k spaleni, avgak lasky bych newel, nic nejsem.

Proto at' je laska, mezi nami, pak svornost, rovnost a bratrstvi prijde samo, a to jsou hesla jak na gi Jednoty tak pra y -dykrest'anvi.

Toto pisi, ne abych zaeal nejake nabo2enske trenice ye Vestniku, neb neco podobneho je nejhorgi gkildce nagi narodnosti. Jak na g narod mohl byt silnY, kdyby nebylo tech nabolenskYch bojt, a jak nage eeska vetev v Americe by se lope u-

V Fl STNIK— WEST, TEXAS platnovala, kdyby nebylo mezi nami tech -v gelijakych trenic. Proto hled'me se snaget v pokoji a lame, toho si preje Tonda Mikuleneak.

• (, ) • iteld Jaromir, Oslo 54., West, Texas.

Bratri a sestry! Pri gti nedell dne 5. prosince manic na gi radovou schtizi a tel bitdon konany volby, proto se dostavte do schuze v poetu co nejvet gim, neb je treba co nejvice Olenfi, by si zvolili Uredniky, kteri by v gem vyhoveli. Schfize jako obyeejne ye 2:30 hod. odpoledne. Je jests nejake nedokoneene jednani z minule schfize, ktere by se melo ukoncit, a jine veci, tedy prijd'te kdo mtilete.

Poeasi je suche a ted' je chladno, neb ze soboty na nedeli v noel priletel severak a zdalo se, ze chce v gechno strhat, ale utisil se v nedeli veeer. Bylo by lepe, kdyby dobre zaprgelo a ac se mraei pr get nechce, a hospodynky by byly rady si neco nasely do zahradek, ale vAude sucho. Novinek u nas moc neni, jen tech svateb je tolik, ze si ani jmena nevzpomenu, no a tech novYch svetoobeankfr tel tak pribYva, a bytova nouze je tak jak jinde, tak se stavi na vg ech stranach. Na ge mesteeko by nekdo, kdo zde diouho nebyl, ani nepoznal.

Nekteri stavi krasne residence, a Li kdo tolik nemaji si aspon domky opravi, ale piece je jests dost rodin co nemfiZou zrentovat v meste domek a radi by se nastehovali do mesta, a pak jsou zde rodiny, kde bydli syn nebo dcera s rodiei a ac by byl kalcly rad sam, nemohou najit rent.

A nemyslete ze je vYhoda! Mladi lids nemaji uznani se starymi rodiei a mysli, ze kdyZ jim plap par dolarti mesiene, ze je to vgecko! Ten nepokoj, kde jsou obe rodiny dohromady a jsou male deli, to dela, ruznice a rodiee musi vet ginou byt zticha, aby se mladi neurazili, ale aby si hledeli najit samy nekde byt jinde ani jim nenapadne, v gak mama uvari, nachysta, umyje nadobi a koneene, kdo by jim uhlidal deti? Ale aby to stare 'name rekli aspon vlidne slovo, nebo ji nejakym darkem uradost, to ne. Neminim tim vgecky, neb jsou mezi nimi vYjimky a proto, jestli se timto nekdo citi uraZen at' me odpusti.

V sobotu byla dovezena z Providence nemocnice pi. Method Pazdralova, po telke operaci a piejeme ji, aby se brzo uzdravilo. Ses. Jan Hromadkova, ji opatruje.

Mtlj ty sniutku, tak zas uz budeme vit Mikulage, anebo nekdo Matieky 8. prosince a pak uz ty dny horeene utikaji, pak vanoce, NovY rok a zas to jde dokola. Noktere damy vybizi, at' se hodne posila do Evropy tem ubohYm lidem. Co se me tyka co mohu a rada bych poslala vie, ale kde vzit a neukrast? Posilam od skoneeni valky valy eas od easu 12-1iberni balieky a bohudik, jests v2dy jej dostali, az na posledni, ten je jests na ce-

Strana 9 ste a da Btith ze jej tez dostanou. Kdysi jsem ye Vestniku prosila o kabn.tek pro 3lete devedtko, ale sama tu rodiny nemain a bohata, nejsem, tak jsem nic nedostala. Nektere damy maji Stesti, ze dostanou dust obno geneho gatstva, co mohou poslat a maji z toho radost, ale ono to teir,. stoji penize a praci, neb balik musi byt dobre zabalenY, aby se to zneho nevysypalo. Neter vkly pile, ze je celY a ZadnY nebyl vybranY, jen z jednoho byly vzaty hedvabne Myslim le prestanu, a tak preji vgem hodneho a gtedreho Santa Clause a jsem se srdeenYm pozdravem na v gechny etouMarie Klausova. ci, + 4e Taylor, Texas.

Mila redakce Vestniku! No to jsme dostali v nedeli pied ranem zitnu, to mame misto date. Ul to vypada, v gelijak jen dobre ne. Nejspi g Pan bude lidi trestat.

Ja vldycky pravim, v ge je mnlne na svete. Zde za poslednich 10 let men dobre nrody a zvla gte ten, kdo si toho hledel, a letos vzdor tomu horku a suchu udelali veimi dobre Urody.

Pan a pi. John L. ' ubovi vdavall posledni dceru 20. t. m. Veeer men oddavky v kostele, kde bylo pino pribuznYch, tel ze San Angelo p. a p. Dick Lojcy, p. a pi.

Anton Michalik, p. a p. Adolf Hejl, take z Victoria a ye 6: er meli rodinnou oslavu.

Rev. Josef Barton oddal snoubence. Na svatbe bylo mnoho lidu, jidla men moc yk,ho druhu, veprove klobasy, te2 maso, take kurat, kejkil a kolaeil, vS'elijake salaty, take kavu, limonadu a sodovku, tet penive kdo si pfal. Hralo se domino "42, tel taroky; na venku meli elektrikou osvetlene eels nadvdi. Srdeene jim. dekujeme za vSechno.

No ta jejich dcera musela tu zimu citit, proto se provdala. Pfejeme jim mnoho Stesti a zdravi v jejich Zivote a take boNho polehnani.

Namisto degte I/My dostaneme severak, ale tento posledni byl nejchladnejAi posavad, nu vldyt' nastava, zima. Ptejeme si, aby brzo zapr gelo, aby lids mel dost vody a nemuseli vozit.

Take dekujeme p. Janovi 2akovi za pozdrav a musi g i Ty neco napsat do Vestniku. Srdeeny pozdrav a Pfejeme yam mnoho gtesti tam kdesi v San Angelo.

Koneim s pozdravem, v ficte J. V. Kohutek. ) • • Diky z Ennis fadu Ennis eisio 25.

V gem, kteri se svymi dary, praci a pHtomnosti pomohli ku zdaru pri znovuotevreni na gi radove budovy, preji si srdeene podekovat za rad Ennis eislo 25. v Ennis, Texas, F. B. Vrla, ptedseda.

VESTNiK— WEST, TEXAS Il° Liston, Texas.

CtenY redaktore a mill etendri!

Zde yam predstavuji flak pratele pana Frank a Marie Woleikovi, 4103 Hain ulice, Houston, Texas., kteti doe 11. listopadu slavili zlatou svatbu v jejich peknem do-

move, kterou jim pripravila jejich dcera MiIka a zet' Clarence McBee. Poeasi bylo pekne a tak se hoste pobavili, Pritomni byli jak nasleduje: syn Frank Woleik naladS1, Bayton, Tex. a jeho dcera Genevie Woleikova, pak vnatk Floyd Woleik z A.&M. College, pak sestry pani Woleikove: pani Karel Suchma s manZelem z Rosenberg, Tex.; pani Lejza Vakk, Fayetteville, Tex. a d ye deti, sleena Mollie Vakk a syn Bad'a Vakk z Fayetteville. Vnueky pani Woleikove byly p. a pi. Bill Orsak a d ye sell z Fayettee, p. a pi. Floyd Ward a d ye deti z Rosenberg, p. a pi. R. F. Patton a dve deti z Bayton, Tex., ostatni pratele a sousedi.

Pak pastor M. A. Treadwell z Park Temple baptistskeho kostela, ktery jim znovu potyrdilt jako manZeltlm, aby ten svazek trval a2 do to diamantove svatby„ Ostatni pratele byli: pi. Mary Malinak, pi. Vine, Kristinik, pi. Bill Brochard, pi. Harry Carlson, p. a pi. Frank Vrla, p. Joe Giddion, p. a pi. Buster Herron, p. a pi. Rufus Langlotz a d y e deft Fotograf, kterY se na tut() s4cilrl dostavil, byli p. a pi. Scoggins, , spolupracovnik p. Clarence McBee, od Na-ticmal Biscuit Co. zdc v Houstonu.

My prejeme manZelinn WoleikovYm n hoho dravi na dal:A pouti jejich Zivota.

Anna a Frank Vrlovi. ° ) it ad Earel Jonas, eislo , 28.

East Bernard, Tex. Sestry a bratti! PtiSti naSe schtizi koriana bude druhou nedeli.v mesici prosinci 12., pl'esne v 1 hod. odpoledne. IVIame -velbu radovYch nrednikti a v'Sech vYborti, mato jest za.potrebi pozvati vas vkchny do Leto schilze. Tedy odloZte vk 8t,rp.nou a piAijd'W do schilze a svelte si Uredniky die' vaSich iiahleclu. Listopadova

vzdor dativernu poeasi byla dosti'navStiveria, a musim se yam pochvalit, Ze se vadelo 8 novYch time. Doulam, Ze do phSti schtize budou zas nekteti. Ve6er v 6 hodin bude program, ptednesou deti, pak prijede 1VIikula g aZ odkudsi z Rio Grande a bude mit vAdiseeho dobreho pro v gechny male deny u Jonaffi; to se vi, 2e mu zbude i pro ty male, ktefi jeS"te eleny nejsou. Nezapomente a prijd'te vAichni, nebudete toho litovat a udelate radost tem malym. Na zdar!

Carrie Bohadik. ) • 4,„ •( Snook, Texas.

Mill bratfi a sestry! Zase se dnes mraei. Dosed jsme nedostali dost deSte, pukliny v poll jsou tak velke jak byly.

Prvni nedeli v prosinci budeme mit obed v radove sini. MajetkovY vYbor koupi klobasy a chleb, ale ka'Zdy kdo prijde ma prinest nee°, totiZ kejk nebo koldee, nebo zemakovY salat a okurky. Doufam, Ze budeme mit pekne poeasi a Ze se nas sejde mnoho. Po °bode bude schilze a volba Frances Maresh. ) e e Z Krouiku CeskYch ' Zen v Dallas.

KrouZek eeskYch Zen v Dallas Zada vSeclany sve elenky, by se dostavili do ptiSti schfize t. j. prvni etvrtek v prosinci, jellko2 se bude jednat o vanoeni nadilku svYch denek, potddanou tieti etvrtek v prosinci ocipoledne, dopoledne se bade Sit pro Cerveny kti2 a potom bude kafieko.

Sestry budou losovat jmena jiZ prvni etvrtek v prosinci. Kdo by si vice ptal o torn vedet, prosim. zavolejte na ses. Konakovskou Cis. telef. H 8-3864, anebo ses. ptedsedkyni Kopeekovou, ,H 8-1815. Ja, sama o tom nanoho nevim, neb jsem byla nemoena, ale doufam, 4e budu moci schtize se zaeastnit. S pozdravem, Marie Ptevratilova.

CESKYCH EX - STUDENTU TEXASKYCH. VYroeni schuze SdniZeni aeskch ExStudentil TexaskYch byla zahajena pledsedou George Kacil• em v 9:30 hodin rano 25. listopadu 1948 v Texas Union budove v Austinu. Prozatimnim tajemnikem byl ustanoven Jaroslav E. Zivny, instruktor v Departmentu slovanskYch jazyku na Texaske statni universite. , Pan ptedseda Geo. Kacit vtele ptivital deny. Upozornil, Ze prace SdruZeni CeskYch Ex-Studentfi v minule dobe jaksi ochabovala a Ze jest nej yySSi eas, aby se ruka znovu ptilohla k dilu. Jest tteba, pracovati fisilovne o to, nejen, aby se zvYSil poeet elenft ye sdruZeni, nybrZ aby se probudil zajem mezi studenty eeskeho puvodu o 6eStinu, jak ye vy§Sich Skolach, tak i na universite. V tomto ohledu muse bYti kaZdY jednotliVY Glen velmi hapornocen, kdy4 si -vezme na sebe zodpovednost za to praci ye svem 0koli.

`fie stiedu, dne 1. prosince 1948.

Navrh dr. Ed. IVIieka, aby nynejSi tiltednici vedli schfizi, byl pkijat. Ptedseda Geo. Kacit podal zpravu o tanci, jen2 byl, potadan p11 ptedeSle schuzi. VYlohy byly zaplaceny mimo tkinact dolaru, je4 se dluZi p. Kacitovi.

Ph debate o ustanoveni dne, kdy se ma konati vYroeni schtize, kdyZ footballova hra s Texas A&M neni potadana v Austinu, p. Romari BartoS dal navrh, aby se schfize konala v takovem roce pti RoundUp, ktery ptipada na mesic duben. Navrh byl povaZovan dobrYm a byl ptijat. Tedy pfisti schfize eeskYch ex-studentft bude konana prvniho neb druheho dubna v roce 1949. Zprava o Texaske Matici byla podana pokladnikem Romanem BartoSein.

Profesor Eduard Miec.,k, ptedseda departmentu slovanskYch jazyka na Statni Universite Texaske, sdelil, Ze se vyueuje eeStine a rustin g v patnaeti kursech sekcich se ttemi sty jedenadvaceti studenty. Poukazal na velkY pokrok od to doby, kdy v roku 1926, kdy4 za6a1 vytteovati, byl jenom jeden kurs 6eStiny se drnacti studenty.

Jaroslav E. 2ivn3i podal dodateenou zpravu o vyueovani &Stine na universite.

Vyueuje se peti kursUm 6eAtiny s osmapadesati studenty, jichZ osmnact procent jest anglo-saskeho pnvodu. Na universite vtbec jest zapsano asi 150 studentil 6eskeho ptivodu, ale pouze ttetina jich se zajima o desks studia.

Ptistoupilo se k volbe uredniku. Znovuzvolen ptedsedou byl p. George Kacit. Dale zvoleni p. Jan LeSikar, mistoptedsedou, p. Jaroslav E. 2ivriST, tajemnikem.

Do Matice Texaske zvoleni sl. Frances Kamasova, tajemnici, p. Roman BartoS, pokladnikem-fteetnim, a p. Reuben LeSikar, ridicim agitaeni prace.

DalSi jednani se tYkalo vYloh za papir a znamky. Pan August Kacit dal na,vrh, aby tyto vYlohy byly placeny z fondu Matice, cos byl phjato. Dale byl ptijat vrh, aby se vyplatil p. Geo. Kacitovi fleet za zabavu p41 minule schfizi. Novi Utednici kratce oslovil pfitomne deny a schtize se skoneila v 10:45 hodin.

Jaroslav E. ZivnY, zapisovatel. )• •( Houston, Texas.

Mill bratti a sestry! Prvni nedeli v prosinci (5.) konana bude dfdelita, schilze u radu Stefanik, tak si ptejeme, aby se ka2dY den dostavil do schtize. Po schtizi bude podavana veeete pro deny tadu, tak prosime naSe maminky, aby donesly nejake peeivo a tadovY vYbor nam udela par jaternieek k tomu a to si pochutname. I neeleni mohou si koupit veeeti, jestli budou chtit. Tak na shledanou u Stefanika!

RaciovS7 vStor.

ye stredu, dne 1. prosince 1948,

V ES TNiK— 'WEST, TEXAS

znamenalo zmrznout a zmizet s yYm clruhfun.

1V1ala drevend lod' Port Beaumont priKdyZ se pomalu zaer inalo nad obzorem plula v techto dnech do ne'wyorskeho pri- objevovat slunce, pustili jsme se do prastavu. Lod' sama i jeji posadka proZily ce venku. Koncem zaki opustili dr. Ninebezpeene prihody, a je prvni, ktera chols a Dodson naSi zakladnu a se saprezimovala v Antarktide, zamrzla, upro- nemi taknYmi psy se vydali na ostrov stred mohutnYch ledovYch ker. Je to lod' Alexander. V kijnu vyjela dalk yYprava fregatniho kapitana Finna Hormel°, kte na cestu dlouhou dva. tisice kilometril lerY loni vyplul do neznamYch pustin jinni dovYmi strZemi a snehovYmi planemi, tally, a nyni, po Otrnacti mesicich se vra kde na kaZdem metru hrozila smrt zlicetil. Jeho yYprava, slolena z 27 muZil a 2 nim se do neznamYch prohlubni. Byli to Zen mela sensaeni Uspech. Zajistili jsme tri Ede a vzali si vyznanmY melt svYm etenartm privodni zpravu o vYpra- kontrolni body pro pozdejai letecke mapovani. Meli jsme 'atesti a podaril se nam ye, kterou napsal kapitan Finn Ronne.

Dva mesice jsme se probojovavali ledo- vYznamnY prilzkum. Zjistili jsme nade vYm morem jiZni toeny, bouremi a vi- vai pochybnost, Ze Antarktida je jen cechricemi, ktere zvedaly viny do vY gky ne- listvY kontinent a Ze neni rozdelena na kolika metro a hazely nak lodi s vrcho- dye easti, jak se ptivodne myslelo. Je lu yln do propastnYch hlubin. Presto se velk Y asi jako celd JiZni Arnerika. nam podarilo dosahnout ostrova Stoning Za dalk .skvelY objev lze povaZovat -on v oblasti zalivu Marguerite dne 12. zjiateni, Ze pevnina pri pobreli Wedelbrezna 1947. Na g prilzkumny letoun byl lova more se smerem k polu zvyauje a Ze naSim tykadlem. Podle jeho zprav jsme jiZni,. podmorske larbety pohord, ktere je pak podnikli prvni prilzkumnou yYpravu jokraeovanim jihoamerickYch And, mini dosud neprozkoumanYthi vodami na jih aZ teprve 720 mil od jiZni od Usti sundu krale Jiriho. Byla, to pla y Celkem jsme letecky zmapovali pies -ba,kters nad srovnatjesprvni-1 650.000 etvereenich kilometre dosud nemi vYprava.mi objevitela neznamYch sve- znameho itzemi a ofotografovali jsme otti. Vody neznameho more a bile planiny blas• o rozloze 1,170.000 etvereenich kilona obzoru byly nakmi spoleeniky neko- ' metro. Bylo to 14.00 leteckYch fotografii. lik dni plavby. Jen kompas byl naSim A zjistili jsme mnoho nespravnosti na dovoditkem. Za teto plavby jsme objevili savadnich mapach. nekolik neznamYch ostrovil a zakreslili Hodlal jsem a celou vYpravou vytrvat jsme presnou mapu pro bezpeenou• pla y na naSi zakladne v zatoce Marguerite aZ -btlechovda.Prbylni- do 15. brezna, ale 20. Unora po vetrnostni aka,. Pobyt na palube byl v bourlivych pomery naznaeovaly brzke zimni mrazy. dnech terrier nemoZnY. OtykicetistupnovS7 'NeZ bych jeke jednou prezimoval, na mraz a vichtice ; ktera probodavala ledo- jiZni polokouli je zima y dobe nakho levYmi jehlicemi i silne povlaky nakch ka- ta), vyulil jsem prilezitosti, kdy se k batft, nam praci nesnesitelne zteZovala. nam pliblilily dva americke ledoborce, a Pornalu jsme se prodirali morem ledo- ty vyprovodily nak lod' na volne more asi vYch ker a na 69.20" jiZni silky jsme na- kstikilometrovYm ledovYm pasem. S dorazili na vysoke ploche ledovce, ktere saknYmi vysledky jsem tak spokojen, nam zabranily v dalk ceste. Vratili jsme bych rad v badani v techto oblastech pose a zakotvili asi pill kilometra od sve kraenval. Byla by to pak moje pata polar zakladny. Mraz zesilil, v nod jsme name- ni cesta. rili stupfra pod nulou. V nekolika ) 4 dnech nak lod' zamrzla; bylo to po prve, ITYE.OeNi SCHUZE EADU POKROK co se ..polarni vyprava odvaZila 'podobneHOUSTON eiSLO 88 ho experimentu.

VYroeni schilze radu Pokrok Houstonu Jen vedecke •ristroje, zasoby a vYstroj jest pravidelnou druhou nedeli v mersici jsme prestehovali na ostrov. Taborove dne 12. prosince v lo hodin rano. Jest Za,chaty uZ byly hotovy a nacre Zakladna, done!, aby vaichni eleni radu se 'Leto domov na rok Zivota v ledovYch pusti- schtize zucastnili a svou pritomnosti dal" na.ch, byla zarizena. na jevo svilj zajem o rozkvet radu. V Zimni noc, dlouha a jednotvarna do- teto schtizi jsou volby vSech firednin a ba, kdy se strida ripina tma a Sero a kdy vYborti. Cleni radu se usnesli, jak se jil se slunce neobjevi ani cipkem nad ledo- stalo po nekolik rokfl, aby elenum kteri se vYch obzorem, prinesla nam straSnou zi- dostavi do schtize pled loolednem, byl mu a desive zimni boure. Nevychazeli podan obed zdarma. Tak aby sestry radu jsme ani yen z chaty a k psfun jsme se mohly se bez ()bay take zileastniti schtize prokopavali snehovYm tunelem. Museli a nemely na starosti chystani ober ciu dojsme je chranit pied zmrznutim. Mraz ma. Jest to pro nds vkchny vYhoda, rad se dr..el denne na 50 stupnich a snehove to dela pro naae pohodli a proto dokaae vichrice dosahovaly rychlosti aZ 130 km svou pritomnosti, Ze vy pro svuj rad nev hodine. Vyjit v takovem nedase z chaty co udelate a dostavte se y hojnem poetu.

NEZNAMA ANTARKTIDA

Zaleli na kazdein jednot ;am 'Mena, oby uplatnil svou mySlenku musi tak dati jevo y e schtizi a nikolik mimo schOze, kdy VS . ectiny nazory i presto, Ze jsou nejlepk, nejsou nic platne. Prot() jeUe jednou vyzYvarn vkchny eleny, kterYm lezi dobro venovall radu na srdci, aby • tuto pro zlepkni a d.obro celku.

SclatIze zapoene Tresne v 10 hodin nano. Obed poddran y e 12 v poledne a stdvka jest do 1:30 odpoledne. Pak se bude pokraeovat a bude zaleZet na, vas, aby se dodrlel porad vypracovdni tak, aby volby padly ne pozde neZli ve 3 hodiny odpoledne.

Za rad POKROK HOUSTONU Cis. 33 P. J. OLEXO✓A, taj. ( EAD SAN ANTONIO e" PLO 133 San Antonio, Texn,,s Sestry a bratri, Pripominam vkm, Ze druhou tento mesic kanana bude nak - vYroeni schfize. Nemyslim, Ze je treba daiSibo vysvetlovani, co vYrooni schnze mini, v r. ak poukaIi na to, Ze je povinnosti dello z nds alespoU tuto schUzi a dat najevo sve mineni. Je-ii kdo ne!••-)0kojen, prejeme si to vedet a je-li • oprava neb zlepkni, Bolo-1i by sc prizpusobit neb neon pozmenit, by se vkm libilo, by bran byl vetS1 z:ijern spolkove praci, miliZeme o tom pnb0- • rit a potrebne oprayy neb zmeny lilinule jsem psoi, ze bylo kterYch Menti, kdy by byla nen na v dattim a nam poradani by snad to nopornohlo navae,.byl bran vet'Si zajem o praci spolkove. Ueinil jsem do ecl I tele mistnosti na podrobnosti, kte prednes1 v minule schuzi, vSak nahledu a po zralem uwUcni, jednohl... ne rozhodnuto od zmeny upustit, nob to nevylievovalo. vSak nekdo k3-7 plan, kterYm, by se zajem pro r praci zvysil, prosim, prig t sch-O,Ze a promluvime si 0 T).5,1e chei ozndmit zmenu priAti a side na miste ve dve 1,tod 0 Ipoledne, scPi7ze bade 2;aha,jena 0 pill druhe, tedy otricet unnut drive, to sclanze vYn,1e,ni a vice jednani volb y 1,:ro p i5 i rok, con prodlmAi jednani a pak, by isule in kali vice ease :pro spoleenou ,svaeinu, kterd bude po schtlzi.

A Ze. jiZ ken). tak vt0m, tedy chci oznamit, Ze zabavni vYbor neon pripravuje, ovSem co nemOu r ct, neb sarn nic nevim, zabavni vYbor mit0 jako lamb a ne a ne prozradit. Pude to snarl pro mall i velke, tak kdO by nr1-,. ,.1 zveday no prekvapeni?, ja se (helot, (jest)" snad neco nedosk:.nu) is vim, 2e vsieh,ii •budeme rad!, kkly%,; nos neeim bezkYip prekvapi, tak vSichni:

Strana 12 zapomet, na dvanacteho prosince, (t. j. druhou nedeli) ptijit do schtze ktera zaene o pill druhe hodine odpoledne, v sini, WOW. JeSte nejake p ipomenuti: Zabavni vYbor hada sestry, by byly tak laskave prispely nejakYmi zakusky; bud' sandviie, neb kola 6: e a cake neb cokoliv dobreho. Sestry, rad by sam opatril i to, bylo by s tim liSak pro vYbor mnoho prace a shaneni a kdo bYva, tyto dny v meste pro nakupy, uzna, he to neni Zadna radost neb lahtdka se probijet v to tlaknici lidske zdi, at' v obchodech, tak na chodnikach. Lidi je tolik, jako by se v tech obchodech neco zdarma rozdavalo a zatim, WAY narika na drahotu ale piece lide kupuji a tlaei se a v to tlaeenici se tehko delaji nakupy, maze-li se jim predejit, proto zabavni vYbor hada vypomoc od Vas sestrieky, a ja jsem jistY, he ykchny vyjclete jejich hadosti ochotne vstric.

Ani svemu zraku jsem nemohl uverit, kdyh jsem videl obrazek a oznameni br. Josefa Zemanka v ptedminulem yestniku a do dnes nikterak nemohu si uvedomit, he ten milk, prijemnY a vhdy ochotnY pro dobro jednoty pracovat, kterahto prace byla br. Zemankovi jakousi radosti, neb abych tak tekl jakousi povinnosti, kterou si sam ureil, neni vice mezi nami.

Znal jsem br. Zemanka pies trivet let, jeSte co jsem bydlel v ElCampo, kdyh obeas dojel tam. Nepamatuji, pH jake prilehitosti jsme se sail, vaak vhdy jsem s nim rad se potkal a pohovoril.

Br. Zemanek byl prima povand, nebal se v pravY vas Met sve mineni at' to bylo komukoliv a kdekoliv a nebal se hajit zajmy a dobro celku. Byl vhdy hotov pro praci jak narodni, tak dobroeinou a spolkovou.

Vyslovuji vkm portstalYm upfimne citenou soustrast a Tobe bratre pfeji klidneho odpoeinuti. V tichem pohnuti, skidnim se nad TYm rovem a venuji Tobe svou Cestnou vzpominku.

Louis Dressler. ) Houston. Texas.

Ctena, redakce a etenaki, V mem poslednim dopise jsem se zminila ze nas klub sester ve sve schtzi se usnesl zpenehiti nekolik pokrYvek. ktere byly nami 'telt& Pri poslednim divadie jsme dali do 'prodeje na listky. Dye (2) deky, dva (2) svetry a nauenice, ktere byly darovany sestrou Rosi Spaneloyou, kdyh jeSte byla s nami zde v Houstonu. Sestro 8panelova easto na Tebe vzpominame a doufame, he brzy se Tve zdravi vrati a budeS mod s nami zase pra covati jako dtive. Vime. ze jsi valy s radosti pfilohila rude k dilu a v techto schtzkach vzpominame na na ge pracov-

VtS

- WEST, TEXAS

nice. Za tyto veci jsme vybrali $35.00 a dva dolary ktere daroval br. Jan Mozga, tedy to eini $37.00, ktere budou phi nejblihai prilehitosti poslany na patriene misto. Jeate mame d ye deky a dva svetry, ktere take pri prilehitosti zpenehime a penize na dobrY teel budou venovany.

Touto cestou chci podekovati sestram klubu, ktere mne velmi .prekvapily a mohu rici, he to pfekvapeni se jim povedlo 100 procentne. Jak jsem se zminila, vzdala jsem se predsednictvi sester a zvolena byla sestra Birdie Hilshrova na me misto. Mela jsem v rijnu take narozeniny a slavila jsem je se Sesti sestrami, bylo nas celkem 7. A tu z vista jasna, po kratH heel, byl me podan darek krasne zabalenY malinkou sestrielcou Rezkovou, jest to ode vkch sester klubu. Nevedela jsem co mam Nei aelcoliv jindy mi o slova neni obtih, tentokrat jsem opravdu nevedela co mam rici. Doufam, he sestry ptijmuly ma nesrolumitelna slova za podekovani, jako hena mela jsem size na krajieku a hrdlo utah,ene, ze jsem nebyla opravdu schopna souvisle mluviti. Veak jeate jednou vaem od srdce dekuji za vas krasnY projev, vahim si toho velice. Obdrhela jsem Waffle Iron nevim jak se to jmenuje Cesky. NejlepSi phi torn je, he jsem si ho prave chtela s pina koupit. A tu mi tak z nenadani padl do klina. la bych varn, vy nak sestry naai jednoty, abyste si take neco takoveho zalohily a jsem jista, he by se yam to take zamlouvalo. Pristi naee schtzka. bude vYznamnY den. Bude poradan v duchu vanoenim a br. mistopredseda Alfred Hilsher nam daruje kolik krocand budem pottebovat. Oslavensky budou: Anehka Burl, Estelle Kelly a Mary Faltesek, Jih se v_aechny na to taime.

S pozdravem, F. J. Olexova ) • 4 • ( itAD SLOVAN JIHU OSLO 26.

Mile sestry a bratri, Timto yam sdeluji, he vYroeni schtze radu Slovan Jihu, Oslo 26, se bude konat prvni nedeli v mesici prosinci, tedy 5. prosince 1948, a schtze bude zahajena v 10 hodin dopoledne, v Olmos Community Hall. tedy v budove kterd dtive byla 01mos Akolou.

Jelikoh v teto schtizi budou voleni fttednici pro priAti rok, takt& jine hitosti prijdou k projednavani, tedy prosim, dostavte se do teto schtze, tak abyste byli pritomni, jak schtze bude zahajena, tak abysme byli do poledne s touto sclatizi hotovi, neb odpoledne bude se konat schtze spolku Skidmore, eislo 57, R. V. O. S. Jak obyeejne, v poledne budeme mit spoleenk "koeiekovY °bed", tedy sestrieky neopomerite pripravit a prinest jidla do teto schtze.

Ve sttedu, dne 1. prosince 1948: Tedy je'te jednou Vas vAechny upominam, jiste se do schfde dostavte.

S bratrskYm pozdravem, Jos. Koliha, Jr. Tajernnik. ) • 4 POSTRACH Tak zase neco pro zasmani, neb touto hrou chceme potait hodne eeskYch dallaskkeh srdci a rozjasnit desitky zasmueilych lici. Vhdyt' autor vloZil do teto hry tolik podatenYch slovieek, he i ten nejsmutnejSi se zasmeje. Mali rehiseri vlohili filohy do pravYch rukou a veru vime, he z nedostatku sil neni to tkol prave lehkY. Ale zkoueky jsOu v pineal proudu a jdou dobte kuptedu, a vy ptatele dallasSti dojista ocenite praci techto dobrYch ochotnikt a dostavite se v pine sile. Nebudete toho rozhodne litovat, z ylaSte mull ne, neb toto je new pro ne. Divadlo zaene ptesne jak je oznameno a vedefe bude take vyborna. Tak pamatujte, vane jenom °bed, na yeeeri si poekejte az v Sokolovne.

Zatim na shledanou, K. Kraftova. ) • • • ( itad Fort Worth, , Zislo 154.

Oznamuji nagi vYroeni schtizi, ktera bude konana v nedeli, totih 5. prosince 2 hodiny y Sokolovne, tak se dostavte v co nejvetaim poetu, neb bude volba fitednikt pro ptiSti rok, tak abyste si zvolili Ukedniky podle libosti. Tel bude uvadeni nekolika novYch Mend, pak bude spoleend svaeina, tak se dostavte. S pozdravem na vkchny etouci, Frances Jeemenek. ) • 4 • ( itad Svornost Jihu C. 15., Buckholts, Tex. Mill bratti a sestry! Ptipominam yam, he i letos budeme konat ykroeni schtizi prvni nedeli v prosinci a v padu Apatneho poeasi o tYden pozdeji. Neni potteba abych zdtraztiovala jak jest tato schtze dfilehita, neb to veichni vite, a my fitednici se na vas spolehame, he schfai hojne navStivite. Na shledanou 5. prosince! — Se sesterskYm pozdravem, Hilda Brtgova, taj. ) 4,„ Deti Histaly o prestavce ye tricle. Pan ueitel se prochazel po chodbe, kdyh tu najednou slySi zavtenYmi dvermi ze ttidy bujarY detsky hlasek: "Trumf a jeete trumf. . ."

I veS'el pan uAitel docela tichounce, tak, aby nikdo neslykl, postavil se k hraetim a jednomu vlepil par)* pohla,vek. pros jsi to dostal?" zeptal se ke zykaeni einku: "Vim, pane tioiteli," povida kajicne 'Meek "protohe jsem zapomnel hlasit dvacet zelenYch!" ) • 4 Velka Britanie starne, stehuje si "Daily Herald". Pled etyriceti lety bylo ye Velke Britanii 2,500,000 lidi star gich nad 60 let, dnes je jich 6,500,000 a do roku 1971 jejich poeet stoupne na 9,500,000.

Ve stfeclu, dne 1. prosince 1948.

RESOLUCE SOUSTRASTI. Resolueni vYbor tadu Pokrok Houstonu els. 88. v Houston, Tex. timto projevuje yeein pozUstalYrn uptimne citenou soustrast nad ztratou manaela, otce a nakho spolubratra Jana Konvielia, kterY zemiel v Houstonu dne 18. listopadu ye stall 46 let a byl pocho yan 22. listopadu v El Campo, Tex. Portistala rodino, ptijmete nadi uptimnou soustrast a zemteleum budia test jeho pamatce.

Resolueni vYbor: Ruaena Hanusova, Anna Vrlova, Emilie Kalouskova. )°

•(

RESOLUCE SOUSTRASTI. Resolueni vYbor tadu Hvezda Texasu 6.

47.'v Seaton, Tex. timto projevuje veem pozustalYm upfimne citenou soustrast nad ztratou jejich mileho otce, bratra, dedeeka a naeeho spolubratra Caries Junek, kterY zemiel 18.1istopadu 1948 ye staii 80 let. Byl Menem Jednoty 44 rokfl.

Vime, pozustald rodino, ae Wee nesete jeho odchod, ale budia yam alespori steenou fttechou, ae my, eleni tadu soucitime ye vakm zarmutku. bratte, odpoeivej v pokoji a test budia Tvoji pamatce!

Za tad Hvezda Texasu eis. 47.: Theodore Dana, Steve Hrueka, Frank V. Spanhel, resolueni vYbor. ) • 4. • ( PROJEV SOUSTRASTI. My, nine podepsanY resolueni yybor 11du Elmaton cis. 148. projevujeme timto jrnenem fadu naei uptinme citenou soustrast poznstale rodine nad ztratou jejich milovaneho manaela, otce a nakho spolubratra Jos. Zemanka, kterY nahle zemiel dne 14. listopadu 1948 ve yeku 62 rokti a poi/then byl dne 16. listopadu za velke rieasti ptatel a znamYch. ZesnulY bratr byl dobrYrn elenem nakho tadu a vady sprdyne konal sve povinnosti.

Pozristald truchlici rodino, ujiet'ujeme vas, ae soucitime s vami ye vaeem zarmutku. ZesnulY bratr at' odpoeiva, v pokoji. Budia mu zerne lehkou!

Dano v Blessing, Tex., dne 26. listopadu 1948. Za resolueni yYbor: Frank Dornorad, Frank Hlozek ml.

V, ST XiX WEST, TEXAS Dvfir, "Cis. 89., Rosebud, Tex. Nak pravidelna schrize v prosinci bude konana dne 12. prosince v 9 hodin rano.

Tento eas byl zmenen, tak abysme mohli tea yykonat schUzi RVOS v ten samY den.

Mame volbu Utednikfl na ptieti rok a nekolik jinYch dfileaitYch veci ku probirani, tak prosini pfijd'te co nejdfive yam moano.

John J. PlaAek, taj. ) 4 • ( Oznameni schfize ado IIvezdnatS, Prapor v Tours, Texas.

Schtze konana bude v nedeli 5. prosince o druhe hodine odpoledne. Ptitomnost veech Mena jest aadouci, neb ptipadaji volby rifedniku na ptieti rok. Pamatujte na to, ae si musime zvolit rieetnika, neb nemame aadneho.

Jos. Pavlieek, ptedseda.

Albin E. Petter, tajemnik. ) • 4, • ( Rid Fr. PalaekY, cis. 21., Engle, Tex. Bratti a sestry, timto varn da yam na vedomi, ae naide vYrooni schtze se jia bliai, tedy jste kdani, abyste se ye yeteim pootu dostavili aspori jednou ,za rok a kteii platite na cely rok, tak si to zatid'te. Budou tea volby ritednikti, tak byste meli bYt pfitomni, pak budete miti atedniky dle vakho ptani. Bude-li Spatna, pohoda, tedy schUze se odloai na druhou nedeli, totia 12. Tedy vas yeechny aadam, abyste se hledeli dostavit v hojnem poetu. Jsem vas Chas. Jalufka, tajemnik. ) ,•• 4 ZA BRATREM JOS. ZEMANKEM. aekali jsme dodnes, by kde kdo povedel co pekneho o bratru Zemanko yi veal a dnes vzpominame, ae nesmirne smutno nam jest po p •iteli. Odedel nam nahle skromny, nenaroenY a schopnY 'Men naeeho bratrstva.

Jeho aivot byl pin poctiveho snaaeni, tvrcle prate, aveak rispech korunoval dilo aivotni, dilo pfistehovalce, ktery inteligeritne a houlevnate se vlastni pill nad prtuner vypracoval. Rodina Zemankova je nejlepeim ptikladem, ae co Josef hlasal take pinil, nebot' sve dobre ditky, ktere yeechny dobte znam, opravdu yychoval &sky a dnes budia mu nad jive tryalYm pomnikem, ae se tyto hlasi yeude k nagemu rodu a ae se za rodnY jazyk s yYch rodiet/ nestydi.

Zesnuly bratr Josef Zemanek byl uptimnym Sokolem a all podle nadich adsad. Nose heslo "Ni zisk, ni sld,vu" nebylo mu planYmi slovy. Vim, ae co sem vetil, hlasal a uplatiloval vlastnimi skutky, maje vady prospech celku na zfeteli.

Pro to yee bude bratru Zemankovi mezi nami zachovana eestna a vdeena, pamatka.

Uptimne aelime odchodu mileho pritele i toho, ae nebylo nam moan() jej na posledni jeho ceste doprovoditi. Dodla nas smutna zvest prilis pozde.

Strolls, 13 Vfela naAe soustrast cele recline plati a pokoj popeli Tvemu, bratte!

V Ucte, Ludva 0. Hoeek.

Grapevine, Texas. ) •4, • ( Rad Woodrow Wilson, cis. 146.

Galveston, Texas.

Mill bratfi a sestry! Nae vSTroeni sonze bude potadana 12. prosince v 6 hodin veeer, proto aby i ti bratti, kteri i v nedeli pracuji, mohli se ji sileastnit. Doufame, ae se veichni dle moanosti dostavite, neb aspon jednou za rok kaadY Glen mel by se pfesvedeit jak fad pokraeuje. Po schazi budeme mit obeerstveni, jake pri kaZde vYroeni schfizi bYva..

Pfekvapila nas zprava o nahlem skonu br. J. Zemanka. Vyslovujeme uptrinnou soustrast yeem jeho poznstalYm. test budia jeho pamatce!

Bratte Fr. Domorade, v poslednim VCstniku dal si korunu Tvojim dopisfun, kaadY by si je mel pfeeist dvakrat. Hled' se piece nekdy sem vypravit, aby jsme si o tech pomerech yeech mohli porozpravet, tail° by nas.

Nakonec pteji vdem bratrrim a sescram vesele vanoce a et'astny novy rok.

S bratrskym pozdravem, J. Vesely.

4, • Bad Nova Morava, eislo 23.

Schulenburg, Texas.

Mill bratti a sestry! Veem eleniim fadu Nova Morava, eislo 23., timto davam na vedomi, ae nak yyroeni schrize bude konana druhou nedeli v mesici prosinci odpoledne. Budou voleni tadoyi Utednici pro ptieti rok 1949. Dostavte° se v hojnem poetu! S bratrskYm pozdrave/n, Jno. Kahanek, taj. ) • 4. • ( eeskoslovenska studijni expedite v Belgiekem Kongu V potlednim etvrtleti letodniho roku projiadi na voze "Tatra" 13elgickym Kongu studijni yYprava akademickeho sochate B. V. Foita, ktera po namahave ceste Saharou dorazila pies Kano, Oadske jezero a Banguie do rovnikoveho mesta Stanleyville. Behem sve cesty poildil F. V. Fait se svou Zenou mnoho zajimaidch snimku filmoi4ch i zvukovS7ch zaznamtl pro Cs. rozhlas a vytvofil asi 20 sochatskSrch praci, ktere hodla o vanocich vystavovati v Leopoldville. ) • 4, • ( Na Vltave nebudou hrozive jarni zdtopy. Na horni Vltava u Lipna nad Vydelm Brodem bude postavena velka piehrada, ktera zadrai obrovske pfivaly jarnich vod. Jak oznamuje Praha, bude mit pfehrada obsah 200 milionfl kubickych metro a vznikne tady jezero osmkrat vet 41 ne'Z ro'ZmberskS) rybnik a tisickrat vetsi Vaclayske namesti. Pi'ehrada bude stat 500 miliona korun a bude to na.e nejvetgi vodni dilo.

Strana 14

VESTN1K WEST, TExii8

Kde vgude i1i Slovaci v dobaeh stieJunki VarSave 1 V dosud neapine statistice pracovnich doveku? Universitni profesor dr. Jan StavYsledkti III. turnusu var'Sa yske odboeky nislav zjistil, 2e stati Slovaci obYvali Cast junalat ze "Slu2by Polsku" je take uvede- Pannonie, to jest Zadunajska s Blatenno, k junaci sloZili 40 tisic krychlovYch skYm a NeziderskYrn jezerem. Hranice metra rozvalin, provedli 359.355 krychlo- slovenskeho sttedovekeho osidleni la a2 vYch menu zemnich praci, polo2ili 17.418 pod Blatenske jezero. Slovaly byly huste m Zeleznionich kolejnic, vystiSili 240 ha osidleny i kraje Matry a Bukovskeho lepady atd. Od 4. kvetna t. r. do poloviny sa aa po Tisu a za ni pod teku Mard a k kijna odpracovali junaci celkem 625.549 SedmihradskYm horam. "Dalelite je pro pracovnich ,smen. K dosa2en techto skve- nas, 2e i Pribinovo a Kocelovo pannonlYch vYsledka ptispela pracovni soute2, k ske kniZectvi krnenove ptisluklo k Slovanum, jejich 2 potornky jsme my Slovaci," ni 2 dali podnet sami junaci. pravi o tom prof. dr. Stanislay. )#4 )•• ( Skot se po kratkem pobytu v Londyne Moda ye SSSR. Podle moskevskeho rozvracel do rodneho mesta. Nepodatilo se hlasu jsou deli sukne nejvYraznefSim zjistitti, pros — snad to byl zachvat Ze se dal dovezt na nadraZi taxi- rysem zimnich mednich ptehlidek v Maskve. Sovetske modelove domy ptedvadekern.

Cestou se 'dak vzpamatoval a kdy 2 vy- ji v zhnnim mednim salone osm a pal tistupoval z auta eekal trpelive, a2 mu sice modela, v nichZ se vetS1nou uplatriudá Safer nazpet. Ten dlouho hledal po ji delM sukne. LyZatske a krasobruslatvkch kapsach drobne, ale chybel mu ske obleky ptipominaji liniemi nbory Eskymakti, duke-a nebo Nanajti. Sovet4i penny. "l3ude-li pan piiliC dlouho eekat," po- modni umelci bohate pouZivaji koleSinovida zdvotile, "milk se stat, k zmdka vYch ozdob. vlak." ) • 4 • ( "To nevadi," odvetil klidne Skot, "on Po desetiletem eekani odhalen pomnik ml jede za osm hodin druhY." T. G. Masaryka. Pra2ska firma An o) 4 znamila mestu Olomouci, Ze v pondeli 25.

Na Slovensku pribYva, obyvatelstva tijna odevzda obci dokoneenou bronzoPodia statistiky pribYva na Slovensku you sochu presidenta Osvoboditele T. G. rok ad roku obyvatelstva. V roce 1880 me- Masaryka. Jdte telio2 dne bude socha T lo Slovensko 2,462.862 obyvatel, v roce GM dopravena do Olomouce a umistena 1930 stoupl jejich poeet na 3,324.061 a v na namesti dr. Edv. Benek. Socha je pi'es race 1947 na 3,412.000. Take hustota na, tti metry vysoka. Pomnik bude odhalen v 1 etvereeni kilometr se z yySuje. V roce ptedveCer svatku svobody 27. kijna. Odha1880 byla 52, v roce 1936 68 a 1947 jiZ' 69. leni bude velkou slavnosti pro cele mesto, ) * 4. • ( nebot' olomoucke obeanstvo ji2 temet deCliraneni nohow pied chladnem. V zime set let &Ica na tento slavnostni okanilik. slyime east° natky na chladne nohy. BY- Pted asi deseti lety byl postaven pouze va to okonost neptijemna, ktera, take mi- podstavec k pomniku, naCe2 do glo k okuva neptiznivy vliv na nak zdravi. Je zna- paci. Olomoucke obyvatelstvo po obsazemo, e nerukny' obeli krve je prvni pod- ni demonstrovalo u rnramoroveho podminkou k pocitu telesneho tepla. Jeliko2 stavce tim, 2e v den vYroei amrti presipak nohy vystaveny jsou k nejvetS'im denta Masaryka oblo2ilo cele okoli kvetiztratam tepla, je ptirozeno, 2e udr2ime je narni. Nemci pak podstavec pomniku neV topic jen tenkrate, kdy 2 nebudeme kid- chali odstranit. sti °helm krve 2adne pfeka2ky. BYvaji to ) • 4 • ( ponejvice tesne podvazky a tesne boty. Z Sady na palivo. V zapadnich sektorech toho vyplyvaji tii pravidla, jich Z by mel Berlina padnou za obet' sekete asi dye dbati kaZdY. Ptedne, nenosme tesnYch ttetiny stromn, ktere jate zastaly v lepodvazkii, za druhe, nekupujme tesnYch, sich, sadech a zahradach. Dokonce ani nohou pti1i svirajicich bat a za tteti, po stromy, ktere lemuji ulice v za.padnim prichodu dorna, vymerime hned obuv na Berth* neujdou krutemu natizeni. Timulici za pohodlnou obuv domaci. A pak je- to natizenim se ziska na dve ste kilograSte" now! Nekdo miva ye zvyku klasti o- ma palivoveho dtivi pro ka2dou rodinu v buy do uzavtenych mist, kde nemohou zapadnim Nernecku v zime, ktera bude vyschnouti a vyvetrati. e neni zdrave o- zajiste pro Berliriany ze zapadnich pasern bouvati boty zavlhle, prizna zajiste ka2c1Y. nej horgi.

Proto ti, kteti natikaji na studene nohy, ) • 4 • ( necht' ukladaji svoji obuv v2dy na vzduSPankraelta, veznice. Pankracka veznice, ne misto. za posledni valky smutne proslula, byla * * stavena v letech 1885 aZ 1889 a byli do ni Tank je umeni, uhnout s nohama pfestehovani vezni z tehdejSi veznice svachleji, nd vam maze na ne S'lapriout tovaclayske Na Zderaze. Byla ureena pro partner. i 600 vezrit spoleene vazby, 300 yearü sa-

y e stiedu, dne 1, prosince 1940. movazby a pro 100 mladistvYch proVinilca. Za okupace, kdy veznice se stala mistern hrtizy a utrpeni, bylo tam gestapem za leta 1939 a'Z 1945 dodano celkem 35,721 vezria. Jeae 4. kvetna tam putovalo pet osob, zateenych gestapem. Z \redid bylo na Pankraci v povestne sekyrarne popraveno 1,080 osob. Posledni poprava etyk makd a jedne deny byla jeSte 26. dubna 1945. ) • 4 • ( MlYn Josna se stehuje. Jeden z nejkrasnefSich holandskYch vetrnYch mlYnti, nazvanY hrdina Josna, nedaleko Zaandaru, bude ptestehovan do New Yorku do zabavniho parku. Holand'ane se s nim neradi louei. Mlyn obdivoval u2 car Petr Veliky, kdy 2 se ptikl do Holandska ueit stavbe lodi. Tehdy bylo v zemi 700 vetrnych mlYna, zachovalo se jich fSak jen dvanact. Holandsky kraj ztraci tim svuj charakter. ) 4 4.

Detske "vezeni". V BudapeAti se musi kaZde dite nebo ulienik, ktery se provinil proti dopravnimu tadu, odpovidat soudu.

Je-li vinen, jde na nekolik hodin do detskeho alate. Je to vlastne detskY atulek, v nem2 Si dal za odborneho dozoru hraji s tramvajemi, viaky, auty a vozy. Detem je pki tom podan vYklad o dopravnich piedpisech, ptizpasobenY detske obrazotvornosti. ) 4 NovYch 2700 hilt'. Petiletka pamatovala i na telesnou vYcho yu. NejvetSi rozvoj se ptedpoklada, ye zfizovani novych htiSt' a cvieiSt', jich Z bude 2700, telocvieen se postavi a dostavi rovnYch tisic, koupaliSt' 40 a teloyychovnYch sttedisek patnact. Telocvieen a htiSt' ph obecnYch a matetskYch S'kolach ptibude osmdesat krome desiti teloevieen spolkovYch. Dale se zyYSI. poeet Skolnich i spolkovYch z dne§nich 6200 o dal§ich 1950. ) • 4 • ( Oslavy krajanfi. Krajanska, vetev ye Vidni oslavi vYroei republiky v nedeli 31. t. m. v Lidovem divadle hrou Gabriely Preissove Jeji pastorkyne. Zo;Stitu ma vyslanec Fr. Botek-DohalskY. Take krajane v Ham burku oslavi svatek republiky. Wichni elcnove hamburske es. kolonie se sejdou 28. kijna a spoleene budou vzpominat vSeho toho, co 28. tijne znamena pro kaaleho Cecha a Slovaka, at' je kdekoli na cclam svete. ) • 4 2ena Si ptedstavuje getrnost jako schopnost uktht na jedne veci, aby se mohla koupit druha, vec. ) • 4 • ( piatele maji eloveka radi, ponechayaji ho vSak takovYm, jaky je. Manklka eloveka miluje, ale stale se snaai ho zmenit.

— G. K. Chesterton.

V

Ve siredu, due 1. prosinee 1948.

TNT'

TEST, 'XAS

OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF THE STATE OF TEXAS

V E STNI

Strana All contributions, correspondence of Lodge reporters, biographies, etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor by Saturday.

A LETTER FROM WARSAW Miss Edna Thompson is a British . ante, but a smooth, light colored surface,

By Edna Thompson writer, at present teaching in War- ' all the ingrained dirt being removed. I we pass by. In the squares and grass tried it and found it extremely hard saw. Her chief occupation, however, is to, compile an anthology of Polish ,verges, the wounded earth has been dug work. Should the lady of the house be so up and sown with quick-growing grass fortunate as to have a nice rug or beauverse in English translation. seeds, and flowering plants which are tifully colored small carpet in these Dear Mother, Here is the letter I promised you about constantly changed. First they are gay post-war days, this will be found not on the Polish housewife and her home, tulips, then blue and yellow pansies,' and the floor but hanging from the wall by which you may read at your ladies' now a more exotic pink and white flower, means of rows of small hooks, a favorite I am not familiar with. place being above the divan-bed. I have (mothers') meeting.

But whatever I write about from here, The Warsaw flats are built around a been in one room where there were no I am afraid that I must always start with central courtyard. There is one main en- floor coverings of any kind but three the ruins, for they are all around us. We trance from the street, and the stair- good rugs on the wall—many of them look out of our windows on one side of cases to the flats all open into the having been hand-woven in the country. the flat and there they are—jagged out- court. Of course with more than three- Of course I do not know whether there lines with sightless eyes raking the skies, quarters of the city burnt out in those were carpeted floors in pre-war days. a rubble and bricks heaped up below. fearful days, the housing problem is very Everything was burnt during the upThe dust from them is blown daily into acute even with a reduced population, rising and now people have to start furour rooms and in these hot summer days but the government has met the prob- nishing all over again. In many flats it. fills our nostrils as we walk the streets. lem fairly and efficiently. All residents there are only the essential things such In my first weeks in Warsaw horror was and rooms are registered and the ac- as a table, two or three straight-backed with me all the time for although I had commodations are justly allotted. There chairs, beds and wardrobes. The wood known that I was coming to a devastated are no rooms that are purely bedrooms— used for the new furniture is a light city, the wanton destruction that I wit- all bedrooms are combination bed-sitting golden color and looks very clean and nessal exceeded the worst I had i tnagin_ rooms, bed-and-dining rooms and even fresh against the newly plastered deep cd. I had a feeling of oppression as if a bed-and-kitchens. So it follows that the cream walls. great weight lay upon my head and made most popular type of bed is the convert- There seems to be many doors to the it ache without ceasing, and I wondered ible divan with interior space for storing Polish rooms, for they not only open into how it was that the people could still the bedding during the day. Kitchens and a central foyer but have doors leading smile and live their usual lives. I came bathrooms are shared with surprising to the bathroom or kitchen. Sometimes to realize the invincible spirit of Poland good humor. Since Polish women of all it is even necessary to pass through one that could rise triumphant over such ages work during the day in shops, of- room to reach another. I expect that in flees and factories, there i,s often a shar- happier days such a central room would discouragements.

And so Warsaw once more is beginning ing of labor in the house as well as of have been a dining room or lounge, but now it must also be someone's bedroom. to rise from the ruins. When I look out rooms. of my other windows, I see men busy at On entering a Polish flat, the first For a few nights I occupied such a room work, all day beyond dusk, and I hear thing that strikes you are the bare floors. and after I had settled down to bed there the noise of busy hammers and scraping There are no carpets, linoleums or rugs. would still be 'people passing through to saws. Clearing the ruins, and this cheer- My first impression was one of bareness reach their own rooms. Privacy must still ful Babel of noises, in the background of and lack of warmth, but soon I became be a luxury till more houses are availour lives. The Poles with little money and conscious of their particular beauty. The able. primitive tools but with brave hopes, are floors are not just made up of long un- The other outstanding feature in thu, making valiant efforts to clear up the treated boards such as we have under room is the stove, but English eyes would city and house their people. So wherever our floor coverings, but of small rectan- quickly note the absence of the open we turn, we may see beautiful, white rows gular blocks of smooth, good oak wood, fire on the hearth. Every room has its of flats springing up soon to be teeming inlaid to form patterns. The housewife stove and very often the entrance hall with bustling, happy lives. is very proud of her parquet floors, keep- too. It is a very high, glazed tile arrangeNor is beauty forgotten in the daily ing them a light golden color, natural rnent, about three feet by two and a struggle against heavy odds. Even the and unstained. When I asked about the half. with two small iron doors at the old and battle-scarred buildings are gay cleaning, and spoke of soap and water, bottom of one side. through which they with flowers, growing from balconies and there was general surpise. I was told that feed the fire inside and take out the window boxes, for the Polish people love this would result in the wood becoming ash. The large pipe leading to the outflowers. Creeping plants again lovingly permanently darker. They must be dry- side is embedded in the walls. The colorclasp the cracked walls, and in every cleaned by scraping with handfuls of wire ed and patterned tiles glisten, and like street trees soften and hide the cruel wool, taking care to follow the natural the English fireplace, the stove forms in lines of the ruins. When we ride in the grain of the wood. Strangely enough, integral part of the room's decorative trans, branches brush the ,Windows as this does not give a scratched appear- scheme.

Strana 16 The Polish beds are very warm and cosy in winter. They do not normally have layers of heavy blankets or any blankets at all—only one feather-filled cover—a kind of eiderdown, but far surpassing ours in thickness .I found myself at first almost smothered under such a one. It was covered with a swite slip as a pillow. is, and the feathers were quite loose inside as in a feather-bed. There are also quilted eiderdowns like our. Their pillows are very superior, much thicker and bigger than ours, about a yard square.

The covering for the feathers is generally, or maybe I should say always, a finewoven scarlet cloth, and as the pillow cases are trimmed with lace insertions, the red color shows through very prettily.

But what attracted me most of all. was the •combined top sheet and cover for the quilted type of eiderdown. It is like a large linen envelope into which the eiderdown is slipped. covering the entire underside and then serving as a sheet, and wrapping and buttoning over the top. Then again this is decorated with lace insertions or drawn thread-work on the top so that the color of the quilt shows through. Often the entire top is no covered, but a centre space is left either rectangular or oval to show off the beauty of the quilt. In the latter kind 'fastenings are not needed—the envelope is sewn all round and the eiderdown spread inside through the entire centre opening.

There are many windows without curtains just now, for they were also burnt in the general conflagration, and materials are still dear and limited in supply; but where I saw them they were very dainty muslins with frills and fringese giving the house a sort of "new look." I was very charmed by the windows of my doctor's house, curtained with a coarse string net hanging heavily from the top of the high windows to the floor, but while admiring them I was told that the material was merely fishermen's net brought from Gdynia after a holiday at the sea.

The Poles must give a lot of encouragement to their artists, for all the pictures on the walls—and they like pictures—are original paintings, pen and ink or pastels, family portraits, peasants in costume, Polish landscapes or castles, and -very seldom do we see, in even the simplest Warsaw home, such hideous prints as we have inherited from Victorian ancestors.

And flowers abound everywhere—in vases and bowls and floating on flat glass plates, for the sandy soil around Warsaw seem to be particularly good for flower culture, so that they are plentiful and cheap.

vEsTNtx--virsT, TEXAS In the kitchen is the large, flat, whitetiled cooking stove. The fire is hidden inside but there are four or five round removable covers on the top of the stove.

These can be lifted and give access to the fire underneath. There are rings of varying diameters that can be fitted over these places to accommodate pans of all sizes. Very often at one end of the stove, and part of it. are two gas rings for quick cooking in the morning. The wall behind the stove is tiled too, with hooks with which to hang pots and pans and ladles and salt containers. In the , side of the stove, there is usually an oven.

The bathrooms in the Warsaw flats are very modern With hot water faucets and with a shower fixture. I found the latter very necessary in the hot Warsaw summer when a cool shower is not only refreshing but essential. ) 4 • ( Sisters and Brothers: ATTEND THE ANNUAL MEETING OF YOUR LODGE Attend the annual meeting of your lodge.

In the month of December all of our S. P. J. S. T. lodges hold the election of officers. It is our duty as S. P. J. S. T. members to attend this meeting and we should attempt to be present.

Why should every member of our S. P. J. S. T. be present at the annual meeting? Why is it in our by-laws? Why do we stress this point in the Organ?

The reasons are many, but some of the most important are the following: (1) To k of the year.

(2) To set the time and date of the meetings of the coming year.

(3) To establish the bonds and the salaries of the officers.

(4) Elect the officers and delegates for the coming year.

(5) To select committees who will plan the lodge's activities for the coming year.

Every member should be present at the annual meeting. It is his or-her obligation to attend. Any brother or sister who does not attend this meeting has no moral right to criticise the results of the annual meeting or -the work done their.

BROTHERS AND SISTERS, ATTEND THE ANNUAL MEETING of your lodge in the month of December. ) • 4 • ( Czechoslovak Furniture for England During the period between February and September, 1948, the Czechoslovak furniutre-making industry will deliver 21,000 wooden bedroom suites to Great Britain, valued at some 900,000 sterling pounds.

Ve stPedu, dne 1. prosinee 1948.

Dallas, Texas Dear Members of Lodge 130: The yearly meeting of Lodge 130 at Dallas will be held Sunday, Dec. 0, 1948, at 3:00 P. M. at Sokol Hall on Carl St. This is a special invitation to all you young members to attend this meeting.

It is the annual election of officers and it is requested by the older members that all you young people attend and cast your vote for younger members as officers. The older members feel they have performed their duty to the maintenance of the Lodge long enough and it is up to younger members to pick up the burden and carry on. With the new by-laws in effect Jan. 1st, meetings can be conducted in English, if you feel Czech is your drawback.

After the meeting there will be "klobase" sandwiches, coffee and doughnuts.

So let's see a big attendance at the meeting Sunday, Dec. 5.

ANTONIE HORAK ) • CHRISTMAS PROGRAM AT STUDEWOOD Our Christmas Program this year will be given on the 19th of December at 5 o'clock in the afternoon. Santa Claus will be there as usual to distribute the goodies among the children. We will have a Christmas tree on the stage and if any of you would like, you may put your pres ents under it for your friends or relatives.

Last year there were several people telling us that they' would have liked to have their children on the program. We will be glad to put any child on the program, so whoever would like for their child or children to participate, they may call me at K. 3-8674 or call Mr. Rudy Sefcik at V. 4-0210. And may I add that -as an extra special treat, there will be a free dance that night for all of our members and their friends. We'll be looking' forward to seeing all of you and we know you'll have a good time.

Harriette Earl • .7„, • SOUTH AFRICA DONATES BOOKS FOR SCHOOLS Paris — Sixty-three cases of books and school supplies, as well as $2,500 in cash, have been contributed by the Union of South Africa to aid schools in devastated countries. In making the announcement, the United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization (UNESCO) said that it would distribute the books to school libraries and other institutions.

The $2.500 have been transferred to Unesco's educational reconstruction fund in London. ) • 4 • ( Men who will not fall may be cut down but still can raise others.

4

Ve stredu, dne 1. prosince 1948.

EUROPEAN DP's FIND HOMES THROUGH IRO LOS ANGELES, California—Six-yearold Maria Theresa, a bright red hair bow tied in her blonde locks, followed her eight-year-old brother Anatolijus across Sunset Boulevard and carefully surveyed her new world—the sprawling city of Los Angeles. Puzzled and unsmiling, she watched Anatolijus point out the heavy traffic and the extreme friendliness of passers-by who greeted them with warmth. Suddenly Maria Theresa smiled too.

All around the world last month, thousands of other children and their parents were inspecting new environments and, like Maria Theresa, were beginning to smile. Like her, they had lived for years in Europe's displaced persons centers and some of them. earlier, in slave labor or concentration camps.

Three years after World War JI endend, the DP's were still, without the benefit of peace. The International Refugee Organization (IRO) had been set up under the United Nations to find homes for them, but there had been many obstacles in its path: governments had hesitated to open their doors to immigrants, shipping space for resettlement was at a premium and funds had been slow to arrive from IRO's member nations. For nearly a million refugees, life continued to be a "twilight existence."

But last month, the long night was beginning to break. Refugees still in camp could take heart from three pieces of news: First, a shipload of 813 DP's, including Maria Theresa, reached the United States on 31 October, the vanguard of 205.000 scheduled to enter the country in the next two years under the U. S. Displaced Persons Admission Act. The U. S. Army Transport "General Black," one of the eleven ships chartered by IRO which left European ports during October, was greeted by New York City's heartiest official welcome which one of the DP's hailed as a miracle of "our second birth."

Representatives of numerous voluntary organizations, Mayor William O'Dwyer and Francis Cardinal Spellman met the new arrivals and arranged for their transportation to homes and jobs in New York, Chicago, Philadelphia, Detroit, Los Angeles, San Francisco and to dozens of farm areas.

Like the United States, other countries were also opening their doors to more refugees. To speed up resettlement IRO was operating a fleet of 25 ships—the largest mass transportation system in the world. By the end of August 1948, the number of persons resettled or repatriat-

VhSTN±K—

TEXAS

ed reached 291,600.

Second, letters from former DP's who are already resettled in new homes on several continents began reaching refugee camps in appreciable numbers. The letters told of the friendly atmosphere, the abundance of food, the interesting work and the comfortable housing of their new homelands. "After Germany," said one of the letters, "here is heaven."

A third source of cheer was the announcement in October that IRO sales of Nazi loot—jewelry, art treasures and other personal property seized from war victim—had yielded more than $800,000 for the benefit of DP's. This money will be given directly to voluntary agencies so that they may expand their help to the homeless.

Even though dreams were beginning to materialize in October 1948, IRO officials knew that the greatest job of resettlement still lies ahead. Before 30 June 1950, when IRO expects to cease operations, homes must be found for some 800,000 persons. In addition, IRO will work to improve the health of youngsters still in camps, attempt to trace as many as possible of the 320,000 children lost during the war and train men and women for jobs in their prospective homelands. For these tasks IRO's General Council, meeting for the first time, recently adopted a two-year budget of $309,636,270— enough, officials hope, to end the refugee problem and put the agency "out of business."

Established by, the United Nations specifically to solve the refugee problem through care and maintenance, resettlement, repatriation and legal assistance, the International Refugee Organization began operating through a Preparatory Cominission on 1 July 1947. The Commission took over responsibility for the care and maintenance of more than 700,000 persons in camps in Germany, Austria, Italy and a number of other countries in Europe and the Middle East.

In addition, it was responsible for giving legal and administrative aid to some 800,000 others presumed to be eligible for IRO assistance.

At the close of its first 14 months of operation, the number in camps and assembly centers -had dropped to 534,884 and an average of 20,000 persons was leaving the camps each month.

The organization took a step forward on 20 August when its Constitution was ratified by the necessary fifteenth nation, making it officially possible for IRO to become a specialized agency of the United Nations.

In the 1948-49 fiscal year, IRO expects to spend $155,075,770 chiefly for the repatriation of 1)7,000 persons and the re-

Strana settlement of 381,000 others. To put its program into effect IRO maintains 25 offices throughout the world. Besides transporting the great majority of 'refugees by surface shipping, IRO has chartered planes to take smaller groups to Venezuela and Canada.

IRO members are Australia, Belgium, Canada, China, Denmark, Dominican Republic, France, Guatemala, Iceland, Luxembourg, The Netherlands, New Zealand, Norway, United Kingdom, United States and Venezuela. ) 4 ® TEXAS CZECH EX-STUDENTS ASSOCIATION The annual meeting of the Texas . Czech Ex-Students Association was called to order by President George Kacir . at 9:30 A. M. on the 25th of November, 1948 In the Texas Memorial Union at Austin.

Jaroslav E. Zivney, instructor in the Department of Slavonic Languages at the State University of Texas, was appointed temporary secretary. President George Kacir warmly welcomed the members to the meeting. He pointed out that .the activities of the Czech Ex-Student Association had practically vanished in the past few years and that it was high time for all members actively to further the aims and purposes of the Association.

Two main tasks lie ahead: to increase the 'membership of the Association, and to awaken among students of Czech parentage interest in the Czech language and culture not only in the high schools but also at the University. In this respect each member can be of the greateSt hell) by taking upon himself the responSibility for such work in his own area.

The motion for Dr. Ed. Micek, that'the present of fii3ers conduct the 'Meeting, was approved. President Geo. Kacir,Presented a report on the dance held ins0Oinnection with the last meeting. All 6icpenses were paid except for' . abOut thirteen dollars still due Mr. Kacir. '• There was a brief debate as to , the day on which a meeting should 1)6 , 1'1614, in those years when the Texas AI and M. game is not played in Austin. Mr. Roman Bartos moved that meetings in sitchyears be held in connection with Round,Up which occurs in April, and his-motion was approved. Therefore the next' ,meeting will be held either the first . or the second of April 1949. Treasurers Roman Barton presented a report concerning the Texaska Matice.

Professor Eduard IVIicek, chairman of the Department of Slavonic Languages at the State University of Texas, reported that Czech and Russian is being tatight in a total of fifteen courses and sections with 321 students enrolled. Ho 'pointed out what great progress had been made

Strana 18 since 1926 when he began his teaching here. At that time there was one course in Czech with only 14 students.

Jaroslav E. Zivney made a supplementary rept:1ft concerning Czech at the University. Five courses of Czech are being taught with an enrollment of 58 students, of whom 18 percent are of nonCzech parentage. There are at the University approximately 150 students of Czech parentage, but only one third of these are enrolled in Czech.

In the election of officers Mr. Geo. Kacir was reelected president. Mr. John Lesikar was elected vice-president and J. E. Zivney, secretary. Miss Frances Kamas was elected secretary of the Texaske Matice, Mr. Roman Bartos, treasurer, and Mr. Reuben Lesikar, public relations director.

Upon the motion of Mr. Atigust Kacir, it was approved that the cost of paper and stamps be paid from Matice funds.

Approval was granted for the payment of monies due Mr. Geo. Kacir in connection with last year's dance. After the new officers had briefly addressed the members, the meeting was adjourned at 10:45.

JAROSLAV E. ZIVNEY, Secretary ) • 4 • ( IN SEARCH OF HEALTH IN CZECHOSLOVAKIA

By KATHLEEN TEW Already it seems only a dream. It all began one Sunday evening. in April 1947.

My husband, an agricultural tractor driver, my widowed mother and I had taken a slow walk in the quaint old,fashioned Oxfordshire village of Aynho.

On our leisurely return a neighbour in formed us that a gentleman had been frantically searching for us and wished me to telephone a London number immediately. I did so and found myself talking to the Daily Mirror.

I was asked if I was Mrs. Kathleen Tew, of a tiny cottage called "The Odd Spot," and on admitting that I was, I was warmly congratulated and told I was to be invited by the Czechoslovak Government to go to one of their famous Sanatoria for a cure.

In this way I was reminded of the letter of thanks I had written to Mr. Norman Dodds, M. P., several months previously concerning his attempts to help our ex-service men suffering from tuberculosis. Mr. Dodds had mislaid my letter and all he could remember was my name and the rather unusual name of our cottage.

I flew to Prague on July 21, 1947. Slipping off the plane after my first air flight and after suffering violent sickness, I met a most wonderful welcome from officials of the Ministry of Foreign Trade and other English speaking Min-

VESTNi — WEST, TEXAS istry officials. I was presented with a glorious bouquet of red roses and at the airport I made my first broadcast. This was clearly heard by my anxious people 1 at home.

The next day I flew to Poprad where another official welcome awaited me, this time with carnations, and eventually I reached the famous Sanatorium of Vysne Hagy in Slovakia.

Here I stayed for eight months and made many friends. My health improved in the delightful surroundings and high climate considerably, until I was attacked ih With pneumonia during the winter.

When the change of government took place in February this year I was taken from the Sanatorium to an hotel in Trencianske Teplice, the famous spa for rheumatic sufferers. Here many invalids are cured and relieved by the amazing natural springs which spurt from the earth almost at boiling point.

I stayed at the spa for eight weeks awaiting news of my passage home but instead was admitted to the Sanatorium at Novy Smokovec, again in the Tatra mountains, to continue the, cure. Here I found a very gracious lady doctor to whom I am indebted for her tolerance and understanding of my many difficulties.

It was not an easy year, but a period of alternate heartbreaking disappointments and raising hopes.

Throughout it all I was impressed by the genuine friendliness of the Czech and Slovak people. I met some who were neither friendly nor courteous but I found these definitely in the minority.

I found myself among a cross section of the community. Domestic and agricultural workers, teachers, professors; business men and women and doctors. Unfortunately owing to the barrier of language I was unable to talk to all those with whom I would have liked to converse, but with those to whom I could talk I found a strong feeling of friendship towards the British and an evident desire for peace and goodwill with all nations.

The health services I found particularly good with modern ideas behind them, but the splendid doctors were seriously handicapped by the lack of necessary medicaments, drugs and equipment.

As for the Santoria, they are situated amongst the breath-taking beauty of the primitive Slovak mountains, the High Tatras, where the pine trees add to the fragrance of the delightful clear air.

I was never tired of gazing at Slovakia's pride; the Gerlach majestically towering above the other peaks, sometimes in an unreal serenity changing suddenly to glowering anger.

Ve stfedu, dne 1. prosince 1948.

The sturdy Slovak women made a deep impression on me. They were cheerfully employed on the land, on the roads and even at the building industry. The work which we in this country consider typical for men was being tackled by these colourfully dressed women. The majority of workers also spend longer hours at their posts and desks than we do. Making an early morning start they toil through the day until the necessary work is completed.

Wherever one looked it was picturesque, colorful and often reminded one of a gaily painted 'picture postcard—the oxen stolid and quiet, pulling the home-made carts to and fro.

At the end of August this year, I was advised to return home for a necessary change amongts my own people and for a spell of hospital treatment with a drug which is unobtainable in Czechoslovakia.

A cordial invitation was given me to return at the end of two months, and this I fully intend to do.

I left after taking a last long look at Slovakia's mountains; clear-cut against the bright blue sky, with their rugged peaks covered in snow.

A glimpse of Prague, with it untouched historical buildings, its bustling Wenceslas Square, and delightful cafes and testa urants where national music is played interspersed with English dance tunes, and gay Russian polkas brought a dreamlike year to an end. j • 4, BANK SURVEYS CENTRAL AMERICAN COUNTRIES WASHINGTON—John J. McCloy, President of the International Bank for Reconstruction and Development, is now visiting Central America and some neighboring countries. Mr. McCloy's visit, Bank Headquarters announced here, will be similar to the one he made last spring to South America to acquaint himself with economic and development problems of members of the Bank in Central America and the West Indies.

He is accompanied by a group of officials of the International Bank and will visit Mexico, Guatemala, El Salvador, Honduras, Nicaragua, Costa Rica, Panama, and the Dominican Republic. ) • dr, Czechoslovak Gloves by Air to USA In January of 1948 a special Pan-American Airways freight plane took a load of 3; 634 kg of cotton gloves to USA for the firm of Wimelbacher and Rice. Mr. Rice, one of the partners in the firm, wrote to his other partners, after visiting ,Europe, stating that of all the countries he had visited Czechoslovakia had made he greatest progress.

Ve stiedu, tine 1. prosince 194FL Bude dust Pild3r?

AmerickS7 agronom Ch. Kellog prohlasil, s e by se pii dokonalSrch so cialnich zavodriovacich opattenich ziskalo dalSich ttinact set milionn akra pildy. Tim by se zajistila ,potrava pro vSe chno obyvatelstvo sveta. Kellognv noizor je protikladem mineni ne kterSich narodohospodan, jez hovoil o budoucim hrozicim hladu, jestUe obyvatelstva bude nad ptedpokladanou hranici. Kellog take upozornil, ze v Africe, Jani Americe a na neetnYth tropickych ostrovech je tisic akru nevyuLte

VESTN

— WEST, TEXAS

Strana 10;

VABERBROMBERBOUSEBRIMBELPOWEMBRONEW

Dobra sklizen ovoce Jakost sklizeneho ovoce v eeskYch zemich byla letos vetAinou dobra, a stkedni a jen z desiti procent gpatna. thrnem se sklidilo 38.358 vagonfr ovoce. Take jakost sklizene zelenity, byla vet'Sinou dobra. a jen z dvanacti procent Spatna. Make je tome; se sklizni vinne revy v eeskYch zemich, ktera bude asi o patnact procent horgi loni.

Roentgen v pohybu Na jihokalifornske universite vytvoti i dr.

P. Patek a dr. I. Rehman novou techniku, ia se 0, studovat nost srdce, krevni Ochani a pohyb kosti a kloubt .pit chrizi. Podnetem studia byla snaha vyrobit lepsi pratezy pro valeene invalidy.

Novy* pkistroj je kombinace roentgenu a fil mu na podvozku. Clovek je pii chazi roentgenovan a obrazy jsou filmovany na estna.ctimilimetrovST film.

Kdy2i ptipravujeme t'avu z Concord hroznfr, pou'Zijrne asi jednu osrninu modrSrch 'A yestek a 'At'ava bude lepSI.

Piedplatne na rok pouze

$1.50

(PRAVIDELNA CENA $3.00) DO STARE VLASTI PRO

Nove odberatele

3.00

(PRAVIDELNA CENA $4.50) Zdali dosud neodbirate eechoslovak, staiite se odberatelem. Vyuiijte teto zvlagtni nabidky za polovieni cenu. Cechosiovik jest nestrannY easopis, ma celou fadui velmi schopnYch prispivatelit na ktere jsrae zylaSte hrdi. Redakik delnikft a malo-obchodnikii. Dle prini poSleme ne trig zajmy na ukazku zdarma.

eechoslovak

PISTE DNES NA

Cechoslovik Publishing . • . West Texas ogi.o.sappoompwmanatompoo..msonassasse

VESTN' —*EST, TEXAS

Strann 20

Pomohon kraliei?

Maxi zalarmovali hasiSe Co so Kbilo britskYm! hckciint . 32 eeskoslovenCeny masa ve Spoj. statechl V Thaxtedu v Anglii -icrijeli ha ska siei hasit third z jehoz oken se jsou tak vysoke, ze si je mrtZe ma, Clenove britskeho di- valil kcui. Ale nebylo to nic zle- lokdo koupit a proto hospodynky,1 v.J telt iil souboro ho. To si jen Mac' udelali hnizdo hledaji za maso nahradu. Naaly!

Ti.eot re Workshop po oa komine, takZe jim kour ne- ji v, kraldOm mase, jehoZ kon-1 n:,vr.itc do Manchestru mohl proehazet. sum byl do nedavna ve Spojebyli statech docela nepatroY. prucovoimi podmin Ted' je po kralicich velka poptay ka u i heron. v OeskosloCESKY FILM ka. Zejmena jsou oblibeni smaveuSko. V pi edrevolue;ern. .no. ej,skoslovensku by di vadlo prave tak ja Obyeeje o inich Velke Britanniil Podle oblibeneho romanu M. Na Hradecku clostavali sekaei zalelitosti in-Radomerske Ina "posnicla yku" pivo a buchty, V .101: Mart, kdeZto does kdy2 sekali paenici, ale ph sekani Timto dilein vytvoril reiiser V. so divadelniho Ceskoslovedati SlavinskY svuj nejlepSi pied- Zito dostavali koralku a chleba. sekani Tryni lady pri prvnim deloici, a to nejen ja- valeenY film. Bez dechu budee sledovati osudy Vendy Dvo- zahrmern se sekaei vain na zem, kJ: ei y a el, nYbrZ' i jako o•lyi,IAHd herd. Thea- ralcove. Map: V. Ferbasova aby je pry po celY rok nebolelo tre WOrkshop hodla H. BuSova, Z. Nora. R. Schri- v krizi. KdyZ sekae dosekal obili, rychle zabrousil kosu ,pry eert lil a jini.

Praktieky uplatnit nenevedel, co se sekalo. ktcr6. poznatky, jichl na (‘NADO v uterY, '7. pros. byl v C'SR. Jde to *precdpol i weer. dCvSim p debaty s obec•lls:veto o kaZde divadelni hie za pritom-1 oei" otora.

Ter2to lcrasnY predvaleenY Lidic v byl zde ukazovan pied nekolika lety v kterem hraji hlavni Neineeku 'Whit Zita Kabatova a Ail V ramci Kolturniho Dohual budete mit prileNtost tYdne v berlin- opOt jej spatrit. skt'm .Rulturnim svazu 1;1.0 clemokratickou ob- YOAKUM — ye stiedn 1. pros.

7.30 novu Nemecka byl proROSENBERG — ye etvrtek 2.

Nitan - film o zoieeni pros. o 7:00 a 9:00.

Tento dokumenFLORESVILLE — v nedeli, 12.

F;rof film byl vyroben pros. e 3 hodinach odpol. .SS, kterY vyhood! - zoleeni Lidic.

Finn byl venovan Cesmena.....amasewasamer kostovenskYm ministerstvem vultra vmoi;:iaidva aYCIT) pro obnovu Lidic.

Zena pod kiiiem

"Svetio jell()

....17•11■Magoo...

Ve stfedu, dne 1. prosince 1948.

Jak je teple Slunce K zjiateni povrchove teploty Slunce a planet se dosud uZivalo thermoelankti. Jejich citlivost by la tak velika, ze zaznamenaly teplotu svieky na vzdalenost a'Z. 160 km. Nyni pouZiyaji astronornoye k temuZ" iteelu zvlaatni fotobuilky. Nova methoda ma dokazat, Ze teplota 600 stupira, uday and pro povrch Slunce, je mnohern neZ" teplota skuteona.

0 Koupel v bazenu s medvedem V mnichovske zoologicke zahra de spadla americkemu vojinu eapka do medvediho bazenu. Vojak prelez1 zabradli a skoeil do medvediho kralo ystvi, aby si cap ku odnesl. To se yank medveclovi nelibilo. Medved srazil vojaka do vody a snaZil se ho odrZet pod hladinou. Teprve hlidoe neat'astnika vysvobodil.

Novoinanieli Alb. Hoffmanovi

WINO,

3S

.po oLuud is atfaupargo ilivna rostrum Na ()strove Kobe ro-i ° of 11-71.11a lsi '309 AOlfq ' 311aA slip t,q f'1. 41-11 rostlina, je AfIllaAHS vitae je tak silmoZno ji cititi rift hodino cesty. Ma ink I vrt:16 listy, ze tamni truhlari a jid k rozma raYon pracem ji upot c bUji. Je to rostlina plaziva, ktera dosahojo v'echolkit nejyySalch stronnj tam se rozsliu-1 jo a ∎- deatit nes-1 eettlYmi kvety pokryta as icaajn autiaSJ alma jest ktere vaak pouze v -op urluaztigauu tuatiagosndz noel voni na dne jsou flI0dV11113 V 19E$VM bc•zvonne.

g

PrindS'ime obrazek mladeho parku — Albert HoffmanovYch — ze San Angelo, Texas. Nevesta jest dceruSkou naaeho stareho harcovnika a organisatora tadu F. G. Masaryk v San Angelo, Texas, bratra Bedricha Sochy — Dorotka. NovomanZele odejedou v kratkosti do Oakland, Cal, kde zenichi dostal vYhodne zamestnani co prodavae obuvi v obchode. K eetnym gratulacim pfipojujeme mlaclemu pdrku i naSe upfinme blahopfani Stesti a zdaru.

Ve stfedu, dne 1. prosince 1948.

ESTNI — WEST, TEXAS

Zkugenosti z Australie

Proti dloulikm suknim

Po dvoulete zku gebni dobe bylo sdeleni, ze pokusne vysilani sne movniho ,jednani z australske snemovny ruelo neeekanY Uspech.

Australie a Nov Y Zeland jsou jedine zeme •sveta, kde rozhlasem vysilaji cela, jednani snemovny, aby prispeli k politick& vYchove lidu. Poslanci tim ziskali nove posluchaee a ptisobi na sve voile° prim°.

Moda dlouhYch sukni zvitezila tenter v cele Evrope. Na odpor naraZi vgak v zemich mimo Evropu. Tak na priklad propadla irphae v Siamu. Je to tim pozoruhodnefSi, ze se o siamskYch Zenach mluvi jako o nejelegantnejSich Zenach ze v'Sech vYchodoasijskYch narodfi.

Koupani a sprcha.

0 AmerickY novinar Don Herold V republice marne 80.000 veelain vybizi Amerieany, aby si odvykli Tito vlastni 945,679 veelstev. Le- sprchovani a polenoSili si radetoS'ni sklizeri medu bude proti ji ye vane. Pod sprchou pry jegte 'disk& ponekud niZS1. nikdo nic kloudneho nevymyslil.

SOKOLSKE DIVADLO V DALLAS

v nedefi, 12. prosince NA CARL UL. V SOKOLOVNE

Zaa'atek pi esne v 6 hodin "Postrach VYborna veselohra o 3 aktech od V. Fran& OSOBY Kazimir Rosolik, byv. majitel velkonfekce Ludvik TobernY Rafaela, jeho pani — — — Helena Vrlova Frony, jejich dcera, — Makenka Vera, jejich netei Loraine Gallagher Profesor Tesarek — — -- Joe Maca Profesor Venelik — — Arnold Vrla Mila, jeho mlada ienuSka, — — — Helenka Vrlova Antonin Filous, bankovni prokurista — — Mira Jureik Vincenc, obchodni cestujici — — Frank Sebestik Lojzka, stare kuchaika — — Karla Kraftova Dej v Praze — doba nynej,M Reile br. L. Tobern* a K. Kraftova Napoveda B. Valeikova,

Po divadle ve4eie a tanec Joe Mac orchestr Vstupne 50c KaidY je uctive zvan SokolskYm vYborem.

Strana 21

OTAKAR JEREMIA§ Pevee Rodne zeme • Mezi laureaty letoSnich cen je take dnes SestapadesatiletY hudebni skladatel Otakar Jeremiai. Otakar JeremidA pochazi ze stare hudebnicke kantorske rodiny, ktera, piisla kon ccm 19. stoleti do jiZ.-; , nich tech, ' do Pisku a Bu• potom do CeskYch dejovic. V techto dvou mestech a pozdeji pak na pralske konservaton ONE FEE a ye Skole Viterslava No vaka dozraval Otakar et in Advance Jeremiar spoleene se syYm zahy zemfelYm WEST, nc.. bratrem Jaroslavem ye vSraznou osobnost CesE,RVICE keho kulturniho Zivota.

Fax 1177 190,3 .01cKlraney A na poeatku jeho tvorby stoji laska. "Lasko", cyklus zpeva s orBULITE PRAKTICKVMI 0 TECH chestralnim doprovodem, jest jednim z pry TO VANOCICH yYznaenYch del-nich JeremiaSovYch. Lasko, k Dejte darkem NONAT matte, k Zene. k naroDarkeva tuba tohoto verneho du. Hluboka, vira v lasku a v lidstvi vine se dumaciho prostiedku je pravYm pak jeho dilem dodnes. vYrazem piatelstvi. . . PohotovY V OeskYch Budejovicich, stranou praskeho pro ekamiite pouiiti pa cely rok. ruchu, intensivne tvoV duchu to svatee01 sezony a v ri. Krome "Lasky" jsou to dye symfonie, komor Case potieby dejte ni a vokalni dila, valeena Fantasie pro 2 orchestry, sbory a varhany, v niz pldee a trpi poSlapane lidstvi, s jedinou nadeji v boZi spra vedlnost. Zde vznika, velkolepY pamatnik hr cfinskYch bojti ruskYch legionaRt "Zborov" na CERSTVE KVETINY PRO slova Medkova i jeho KA2DOU PftiLE2ITOST prvni opera "Broth Ka ramazovi." "V kaZdem Pohiebni vence a kytice tvoru jiskra boZi." I toKytice do nemocnice to dila, pine rozkladSvatebni kytice Kytice k vYroei narozenin, lnYch a rozervanYch lid lskYch typil konai smirsiiatku Kvetinv k vkzdobe kostela neb ne. TragickY motiv viny, drsne intonovanY residence na poeatku opery, rozNAV§TIVTE NITS NEB plyne se v sladkem sou zvuku delenYch sniyecifi VOLEJTE JELLEFONEM a drev v jejim zaveru.

"Bratri Karamazovi" znamenaji velikou zmenu v Jeremiakwe ZivoTelefon 4445-5669 te. Jejich mimoradnY KYLE HOTEL spech v Narodnirn diva

DR THOS N. DeLANEY 00" Nt LEKAP, BrYlespravne pkipravene Cas die Utadovna 3248 — Res. 2687 513-17 Professional Bldg.

TEMPLE, TEXAS

Complete Seiwice, .

onat

Temple. Floral Co

(Ili•v Praia

Strana 22 mou prieinou JerGmlakva povolani do tehdy ,9e tvarielho (.',eskoslovcnskeho rozhlasu. 1:1Castni se brace na stranach, diriguje, objcvuje stare a zapomi. Je tteba obyeejmimoradneho popudu, aby vzniklo dilo, ktere je potorn tem& vyyrcholeno a pevne hneteno mistrovskou rukou. Tak ke Goethovu jubilee vznikla kantato, `Mohaniedity zpev' s hlubokou inylenkou Pak prichazi teZka, krise hospodarske. Z to to iteasti s trpichni nezamestnanYmi yznika, dala monumentalni skladba "Pied novYrn deem," celoveeerni cymuZskYch sborn, veno yanY prvnimu pre sidentu C'eskosloyenske repuhliky Toma§1 G. 1Viasarykov1.

Cesta dejin v,ak yede z hospodarske krise do pred yaleene konjuktury a do yaleene kata strofy. V to (lobe pie hudbu k filmu "Revoluce krve a ducha", burcuje narodni vedomi k filmu "Zborov."

Tak priehazi tragedie roku 1938. Pod jejim clerem sklada "Choralni pi".edehru." Tehety to ke no prve byla uverejnena. basal Josefa. Holy "Pisa]. rodne zemi."

S va's'nivYm zaujetim pise na tuto baseri kantatu pro sbory, sola a orchestr a zadava ji do Melantricha souteZe pod priznaenYm heslem "Tebe bych, narode, tebe bych neprelil!" cituje tak slavnou baser eeskeho basnika Jana Nerudy. Kantata Jeremia'Sova byla poctena v souteli prvni cenou. Ale Jeremia'S nebojoval jen hudbou. Oct prvnich dun okupace obetave prispiva na opatreni zbrani a pomaha. nun; rodin veznenYcla vlastencft.

Nesmirne vypeti n,er

VESTNI

WEST, TEXAS

Htebik pevne drZi ve zdi, kdyZ' - yvrtarne dirku dlouhou jako hre bik, rortrhame na kousieky novinovY papir, navlheime jej a uhneteme na hustou kaAi. Pak ji vildeime do otvoru pomoci ka, vstreime tam hrebik a necbame zaschnouti. Ztvrdne to ja ko kamen.

Opatrnost v autobuse Mesto Mexiko zakazalo na reklamach v autobusech malo oble Cone sleeny. Zenske ,puvaby v reklamAch musi bYt napri gte poradne obleoeny, aby nerozptylovaly pozornost tidied,

einska zed' je vitlet z mesice

John W. Lesikar

Nejmohutnej gim pomnikem lidske prace je Oinska zed'. Spoeitaji-li se ySechny jeji vYbeZky a zakruty, rneri vice jak 4000 kilometrn. Astronomove o ni pravi, Ze je jedinym predmetem na zemekouli, kterY by bylo videt z 1VIesice pouhYm okem. Zaeal ji stavet ctiladostivY cisar ‘dingivan kterY se dostal k vlade roku 246 pied Kristem.

pravnik Long Theatres Bldg.

2229 Avenue F, — Phone 614 BAY CITY, TEXAS

Ve sUedu, dne 1, prosince 1948, 013141M.WW=6,_

• dand074

Dr. N. Be McNutt Zubni tiadovna nad Canada's Drug Co. BRYAN, TEXAS

SPRAVA VYKONAN4.

POHREBNI SLUtM V hodine 'Zalu zarmouceni naleznou Edward Pace pohfebni ftstav pohotovk k sympatickemu vytizeni nezbytnY. ch jednotlivosti a k ,vypraveni dojemneho pohfbu.

Levne ceny jsou naAi zasadou.

Edward Pace Pobiebni teditel glen S.P.J.S.T. — Telefon 3606 118 N. Fifth St. — Temple, Tex

BOLESTNA VZPOMiNKA Polrriieni v hittbokem zarmutkit vzpominame pr ynth° vj, roei umrti nisi drahe manierky, maminky, stai,enky a sestry.

Frantiika Jana ktera se odebrala na veenost 4. nrosince 1947 a nAs zde v zarmutku zanechala. Jest tomu prave jeden rok co jsi nas draha manielko, maminko, stafenko a sestro opustila.

Spi klidnVm spankem a bud' ujigtena, ie na, tebe ve svych modlitbach nikdy nezapomenern. OdeSlas nas znenadart v zarmutku. Kdes chodivala vkide jsou misteeka p razdn Does kladetne kviti na Tvtij hrob, is na Te nikdy nezapamenem.

Tuba vzpominku 'Ti venuje rnaniel Bohumil Janae, ditky a sestra Anna Hubenik. (pd)

LAVACA CO. ABSTRACT CO. J. F. MAMA, ieditel Vyhotovi abstrakty, vlastnicke prEivo, vyiizuje majetkove pojigteni tiadovna nad Peoples State Bank Telefon do tadovny 'Oslo 5, do residence 63 HALLETTSVILLE, TEXAS

Dr. Chas J. Hollub NskS, Mak a Operator 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon residence: Lehigh 9745 Telefon fitadovny: Pres. 2553

Hilsher's Home Supply Co.

Vage piatetske nabytkove obchody Elecktricke potteNibytek by. Cokoliv pro va gi domacnost 2020 Washington Ave. F.9742 5832 N. Main. ® V 41383 5225 Washington Ave - T. 3490 HOUSTON; TEXAS Dostanete Kupujte zde nejlep gi za mere Rotove aneb na mime splatky Vage uspokojeni zarueeno Zdarma dodavka kdekoll Pogtovni objednfivky jsou rychle vytizeny.

Otevteno po veeery a nedele die ujeduani.

Ve sttedu, dne 1. prosince 1948, 4111111.11111111111MMOMMUft

eske Rekordy Veliky vyber

Kacii & Leiikar privnici

Heights Record Shop S. CMELKA

Temple, Texas

Telefon V.-2'7725 843 Waverly (Heights)

11110111111111111110111MEIMINEW

HOUSTON '7, TEXAS

C. H. Chernosky PRAVNIK Vyfizuje yeAkere soudni zalditosti. fnadovna: 936 Bankers Mortgage Building, pies ullci naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS

Strana 23

TN1K — WEST, TEXAS

TaZenY zavin mono zadelati bez vajec. Da se tepla voda, trochu octa a trochu rozhfateho omatsku.

SPOLEIILIVA POFIROBNICKA SLUBA Jsme pohotovi Vam poslouLti bez rozdilu jak daleko bydlite bez jakehokoliv zylaAtaiho poplatku.

S nani mUete mluviti desks% My nabizime Pohtebni Pojikeni pro kalcieho Mena rodiny PETE E. ETTLINGER FUNERAL HOME Elsie Pralak- Etlinger, damska pomocnice Telefonujte "collect" Tel 38 i3ellville, Texas

Marek - Burns Houston, Texas

ZABAVY iaau

POHREBN1 DOMOV V hodine zarrnutku najdete u nas nejlepSI pohtebni obsluhu a ceny levne.

Tei proditvame pohtebni pojateni ad 1 mesice do 80 roku

VenezuelskST list "National" uvetejnil nedAv no rozhovor s basnikein Ambulance ye dne I v noel.

Dr. Carlosem Augusto MARES BURNS FUNERAL Leonem o jeho dojmech HOME z CSR, kde byl v zati letaniho roku na na Bill Marek a Bill Burns vteve. Basnik mluvil o Telefon 546 CAMERON, TEXAS Ceskoslovensku s vonkYin nadkniin. Vyslovil se velrni pochvalne zejrnena o eeskoslovenBarbecue sandvide, Vivo, Do- skem Mani, jehof'6' Crown podle - jeho slov stou mad Chili, Kaye. a Studene pa, zatirn co evropskY napoje film prochazi krisi. Uva di jako ptiklad Ceskoslovenske filmy "Sirena" a "Lila tma". V dalSim se zmifiuje o no wYch vYchovnYch methodach v CSR a o pra covnim nadkni mladeSluAne misto pro uctyhodne Ze, Zdttraznuje, Ze talidi. kd eeskoslovenskY ven5802 North Main St. kov Zije novYm Zivotem, Phone V. 2-0088 co2 umoZnila'ptedevgim HOUSTON, TEXAS Rozemkova reformat, ktera byla podle jeho nazoru provedena noDR. WOODROW. W. MIKESKA prosto dembkraticky. &sky zubni lekat iitadovna• Lekat: "Tu nob jste 422 Medical Arts Bldg. si zlamal pti jizde na Houston, Texas koni?" PostiknY: Telephone: P-3629 a K-39344 "Ne, pane doktore, (the) spadnuti."

11101610011.161111111.11MOMISIMMIrat

POKROK HOUSTON V nedeli S. prosince J. R. BaZa V nedeli 12. prosince Syncopators V nedeli 19. prosince Ray Kienek V riedeli 26. prosince Ray Kienek ADMISSION 80c TAX INCLUDED O zakusky a obeerstveni navAtevnikU jest vfborem naleliti postarano.

1140 ROBBIE ST. Tel V40250 Na dop ani: 20th and North Main.

vf! a hrfiza rozpoutane \Talky uonaly vSak svoje dilo, ieZ vyvrcholilo zachvatern mozkove mr twice. A tehdy v (lobe nejstragnej:Mho heydri ihovskeho vraZdeni, ve dnech. tragedii Lidic a Lezaku zhudebnuje zdravujici se skladatel ,basen oeskeho basnika Jana Uarka "Kdy zcmteS', mtij sync?"

Koneene ptikl den a svobozeni! Symbolem svobody se mu stavfa postava vlamskeho buiTee Ulenspiegla. Na to to thema pie svoji druhou operu. fined po pra Zske revoluci je pastayen v eel° Narodniho divadla v Praze. Tim so naplriuje jeho Zivotni pi iii. "Kdybych dues zerntel, stalo to za Ze jsein mohl tidit prvni Lita ,"A po na'Sem osvobozeni!"

KILNAR'S Barbecue Drive Inn

Strana 24

tSTNIK— WEST, TEXAS

Letadla pro lekaie Lekatska sluna s ra ' diotelegrafickYm a letecicYm spojenim byla Oor Pfijme se Z'ena ktera by zrizena, v Australii. Vy- byla spoleenici me matky, kterd Zaduj e to fidke osidleni bydli sama na farme v Lovelady, au,stralskeho: vnitroze- Texas. PattienY plat. Pi gte na mi. Na jednotlivych Annie Green (jeji dceru) 407 farmach, ale take na West 33rd, Houston, Texas 48-49c uteitSich usecich podel Piijme se star! Z'ena ktera dalkovYch cest jsou pro umi dolate vatit pro rodinu o 4 ste radiotelegraficke elend — Mrs. J. B. Sowell, 3900 stanice, je'Z staei prou- Lexington, Dallas.

(48-49c) dern napajet dynamo, pohanene pedaly, jizd- Oir Mam na prodej start', ZlutY riiho kola. Vysilaelta Burley tabak, cena $5.00 za deset liber, pogtu platim. Emil Mazanec Masi Micah na M stanici onemocneni. Portland, Rt 1, Tenn.

(47-49p) Lekat poradi, co lze po unit z domaci lekarnicky, ye vathejOich pti- PRIKRYJTE VAgI STRECHU! Doilvotnim Aluminumem, nikdy padech prileti. Porada je zasadne zdarma. Far nerezavi, vidy je pan* bily, Pisi o vzorek a ceny. man poji8t'uji sebe, za HANUS HARDWARE CO. mestnance i ptipadne P. 0. Box 1766 hosty pravidelnYm roeWACO. TEXAS Mm hanorafem lekatsite stanici. Stava se, te ROLNICI POZOR lekat musi k nemocne- Pkineste nam vejce a drilbeZ, za mu na takovou vzdale- ktere yam zaplatime dobre ceny nost, jako z Prahy do Vejce, velke bile — — 62c Pati2e.

Vejce michane — — — 6oc Slepice — —27c — 30c Libra Knihovna v kapse Kutata — — — 35c libra Jednomu majiteli tis FAYETTE COUNTY FEED karny v BudapeOti se pa PRODUCE datilo vytisknout obsah Schulenburg, Texas normalni knihy o 350 Joe Dulak, majitel strankach na (49-52c) krzs celofanu velikosti 100x70 centimetre. CeMr" Sazenice mrazuvzdorna tett) "knihy" bude ne zelove, Charleston. Wakefield a asi 30 Kes, Text se pro Early Flat Dutch hla ykovST salat mita jako film na ma- a bild bermuda cibule. 400 za lou projekOni plochu, $1.00 Cauliflower 100 za 50c. Poiktera se drZi stejne ja- tou vyplacene a za uspokojeni ko noviny. Rychiost rueime. WACO PLANT GARDdteni i velikost pismen ENS, 1426 CONNOR, W A C 0, sc reguluji. Kade, dal- I TEXAS (49-50p) kove letadlo bude moci mit tedy na palube kni Novk ,plastickY `textil." hovnu o desiti tisicich Podle zpravy "Air Bulletinu" svazkil. vynalezli badatele prilmysloveho ( Na divokem ala:pade vYzkumneho fistavu pti universite v Chattanooze novy plasticse stab za "starSrch kY material, kterY ma mnoho zlatYch easir, 'Ze se o- pfednosti. Je pry dvakrat tak ptal vrchni noveho ho- pevnY jako stavebni ocel, pfi torn sta : tvrdST, ohebnY a nepromokavY. "Pfejete si biftek za Tato v§estranna latka se vyradolar, nebo za pdldru- bi z noveho pryskyfienateho plahello •olaru?" stiku, zesileneho vrstvami forti"Jaky je v tom roz- sanu. Fortisan se vyrabi z vlaken dil?" octanu celulosy, j&Z se natahnou "Za puldruheho do- a pak rozloM zpet na celulosu, co laru dostanete k tomu vlakna neoby'dejne zesiluje. NojeMo i all2 a vidlidku." vY plastickY material se vyrabi

Maly Oznamovatel

tak, '& se kus fortisanoveho textilu navlekne na formu a poleje se tekutYm plastikem. Na to se natahne nova vrstva fortisanu, jeZ" se opet poleje plastikem a toto "obkladani" se provede nekolikrat podle pbtteby. 'to vie se za mirneho tlaku lisuje a pak se ztvrzuje pomotenim do horke vody na nekolik minut.

Nova plasticka latka nahrazuje clkevo, ocel, nektere slitiny na karoseriich, Munech a trupech letadel, mohou se z ni vyrabet vodovodni potrubi, nabytek a mno ho jinYch pfedmett.

Zvifata u filmu Edvard Rice, filmovY teditel spoleenosti RKO, kterY natadi dokumentarni snimky o zvitatech, uvetejnil tento inserat: 'Hie

Ve sttedu, dne 1. prosince 1948. da se mluvici pes, medved nebo kiln pro slovni doprovod k fil-' mu o zvitatech; peknY hlas Telefonicky se pkihlasilo pet set uchazeek vetAinou vtipain, a mezi nimi sedm psd a jeden osel, kteti byli vybrani na zkouiku. Zadne zvite se viak neosvedeilo.

Papoug ek vylouken z vjrstavy V Dansku byla vYstava, papougkii. Jeden z nich veak byl v zajmu slugnosti z vYstavy vyloue'en. — Papouici se: dali do keel a dotyenY papoukk si najednou vzpomnel na doby, jeZ stravil v kabine kapitana nakladniho parniku. Jeho slovnik vyvolal zde geni mezi navetevniky i mezi majiteli ostatnich papougkil.

Clothes for a new Baby

Fanina Vomakkova, a prospective mother who lives on a small farm near Bene gov, receives a CARE layettee package from a relative in America. The arrival of the package creates a great stir, with everyone from the grandmother to the youngest child excited about its contents.

The non-profit service of CARE provides an improved food package, a blanket, woolen textile, knitting wool and several types of baby packages, all delivered in Czechoslovakia at a complete cost of ten dollars each. Orders may be sent to CARE at 50 Broad Streeet, New York.