Vestnik 1948 11 03

ORGAN

PODPORA

SLOVANSKE PODBRATRSTVI

PORUJICI JEDNOTY STATU TE

LIDSKOST

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas under the Act of Congress of August ROCNIK (VOL.) XXXVI.

KW\ EC

West, Texas, ye stredu, (WEDNESDAY) 3. LISTOPADU (NOVEMBER) 1948

S\11

MEV EDINOU nadeji amazonskeho a.valu pro budoucnost jsou kaueuj kove plantaZe — prohlasil ptednosta bra,zilskeho Instituto agrandmico d Noorte. "Nov ST svetadil Hylea (Lesana), v nej2 melo UNESCO promenit za finaneni pomoci z celeho sveta zelene peklo v potiei Amazonky, je neuskuteeitelnV sen theoretikt." JedenaeedesatiletSr profesor Feliberto Camargo shrnul do sveho zjieteni zkueenosti ze sedmilete lopoty a stradani v parnem ovzduei amazonskeho Tuvalu. Sen o bohatstvi tohoto avalu mohl podle jeho nazoru vzejit z lieeni lidi, kteki videli amazonske pralesy s ptaei perspektivy za cesty letounem.

Od teky, pravi brazilskST profesor, je nutno znat amazonskou panel/. Neni tteba ponechat ji v dneenim stavu malarioveho pateniete, ale nelze ji promenit v zemskSr raj, pro miliony obyvatel, jak o tom snili planovatele historickeho akolu pro UNESCO. Camargav plan tkvi pevne v zemi, kterou brazilsk3'T badatel dakladne poznal. A parlament jeho vlasti plan mu odhlasoval v rozpoetu na ptieti rok asi 2 miliony dolara pro jeho zemedelskSr astay. Tech sto milionu je zakladni vklad, s nimZ chce Gamargo zdolat zelene peklo a vyziskat ze ztratoveho fizemi o rozloze piattetiho milionu etvereenS7ch kilometra skromnST, ale stalSr ptinos pro Brazilii.

Oporou mu je pet tisic zemedelskSich rodin, jimZ pomohl, kdy pod nimi zakolisala a stala se nahle zcela nejistou jejich Zivotni zakladna v osadach Fordlandai a Belterra. Na obou mistech zfidil sveho casu americkST automobilovy kral Henry Ford kauoukove plant0e, aby se odpoutal ze zavislosti na mezinarodnim kaueukovem kartelu, ovladanem Brity a Hola,nd'any. Vychazel pti torn ze skuteeno sti, ze v povodi Amazonky byla pravlast "plaeicich stroma", domorodci a bill dobrodruzi, kteti nakezavali divoke gumovniky v amazonske 0ungli, dali kdysi zaklad pohadkovVm bohatstvim brazilskVch kuaeukovSrch krala. Ale to bylo na poeat-

24th, 1922 OSLO 45

0 NOV Eli SVRTADiLU

ku stoleti, kdy se rozbihal automobilovS7 pramysl a take v-technickem pramyslu se otevIelo obrovske pole gume. Pti velike poptavce a za nabidky omezene nesnazemi a nejistotou dZungli taby, se platilo za libru kaueuku dolar. Kdy2 veak se podatilo propaeovat z Brazilie pies ptisne stteZenou hranici gumovnikove sazenieCESKY POKLAD Ty pisni deska narodni, ted' jasej celSrm svetem, bud' velkSrm darem naroda a vzorem naeim detem.

Ty pisni eeska narodni, tys nam vkly vzpruhou byla, tys v srdcich i zatvrzelSrch vZdy razem zvitezila.

Kdo zpiva tebe od srdce. nepozna nikdy tiseti, narod si nikdy neproda narodni eeskou ky a na trhu se objevil kaueuk z malajskVch a indonesk3ich plant0i, klesly ceny tak, ze se nevyplatilo honit se dZungli za "plaeicimi stromy". Pohadkove palace arnazonskSrch bohaea zpustly a byly pohlceny Oungli. Za minule valky pohltila aungle take eedesatitisicovou armadu hledada kauduku, kteti men obnovenou 0ungli teZbou hradit Anglii a Sopj. stattim kaueuk, ztracenST na malajskSich a indoneskS7ch plantaZich, jich se zmocnili Japonci. A Fordovy plant0e, jeZ mely mezitim uz nest, zachazely na chorobu stromt.

Na,konec nevydrZel Ford 0 dali experimantovani a prodal plantaZe za nominalni cenu brazilske vlade. Tehdy se jich ujal prof. Camargo a dokazal, co nesvedl Ford. Ve Fordlandii se musil gumovnika. vzdat. Dal tarn pestovat tvrcle dteviny a kakao. Stada vodnich buvolt doplimji zachranend hospodatstvi osadnika z Fordlandie. V Beltete, o ptildruha sta kilome-

tat nine po proudu, roste vAak skoro ttetiho milionu gumovnika. Nikoli FordovYch, nS7br2 pracne vypestovanSTch dvojim roubovanim — malajske kminky na koteny brazilskeho divokeho gumovniku a navrch jeete dalei odrada, ktera ma zlepeit vSrteZek tak, Ze za nekolik rokt. bude Belterra produkovat vic kaueuku, net cela- amazonska panev na vrcholu d2ungli taby.

PM torn vgak neu2ivi kaueuk sam ani velmi skromne obyvatelstvo Belterry. Dr. Camargo soudi, ze nejmene 40 procent pfidy bude nutno nastalo venovat plodine. Vhodnou se zatim ukazala juta.

Brazilie ji potrebuje na kavove pytle, takZe pro ni bude staly odbyt. Loni se u2 sklidilo 8800 tun, skoro polovina domaci potteby.

Dr. Camargo uznava,, 2e pet tisic rodin ve Fordlandii a v Beltere je jen za.rodek amazonske populace. Ze jsou to dva ostriivky v amazonske d2ungle. Ale rozhodne odmita plan usadit v uvalu hromadne evropske uprchliky z tabore pro bezdomovce a osoby zavleeene; pro ne pry by arnazonska, aungle nebyla novou vlasti, 14brt jedine vyhlazovacim taborem, a k neeemu ta,kovemu se Brazilie po zkueenostech s eedesati tisici hledadi kaueuku za valky uz nikdy nepropUjei. Nekolik jednotliva, kteti se dostali tehdy Zivi ze zeleneho pekla, je 2ivou rYstrahou. Pro hojnejei osidleni amazonskeho paid prichazeji, podle Camarga v Oahu jen nebo japonti vystehovalci. Jedine ti jsou schopni ptizpasobit se vra2ednernu podnebi a pfelit lopotu, ji2 bude treba k ptemoleni zeleneho pekla. Promenit peklo v pozemskST raj, jak o torn snili propagatort hylejskeho planu UNESCA, to je Akol pro lidstvo, jeZ bude umet vynalo2it na mirovSr project tolik finanenich prostiedkt, jako na valky. Bude-li kdy lidstvo na takovem stupni, mini prof. Camargo, bude se moci dat do prace technickSrmi prostkedky, o nichl se nam dnes ani nesni.

V2STNIK—WEST, TEXAS

8trana 2

ye stfedu, dne 3. listopadu 1948.

fainici a sestry frfednice. Non! tfeba zde Asii 124, v Africe 114. Nejmene feel je v „pkipomenouti, e tOto mefitko jest nej_ Evrope a to 53. spray/16Am odhadem p1iti einnosti to- Vzpominka na Karla Jaromira Erbena. ho neb onoho fadu, a mtrZeme pozorovati, Byl to eesky velky basnik a sberatel napohledneme-li kolem, Ze tam, kde idadY rodnich pohadek, ktere s kouzelnou pro(IftEDNi ORGAN SLOVANSKE PODP0- j sou vnucovany do rukou nesehopnY-h stotou podle irstniho podani eeskeho lidu nebo vlaZnYch Mend, tam einnost fadu spisoval, aby se uchovaly neporu geny naRUM/ JEDNOTY STATU TEXAS znaene pokulhava. V seznamu jsou take Semu narodu. Tak napsal a vydal nekolik OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC fady, je Z jsou tak situovany, e pfl nej- knih pchadek, bail, povesti a rikadel, z BENEVOLENT ASSOCIATION lepgi vüli nemohou poeet sveho elenstva nich Z mbohe jsou v g eobecne znamy jako: OF THE STATE OF TEXAS zvygiti, byt' se snaZily vg emoZne. Ne2 pro Zlatovlaska. TN zlate viasy Deda-V gevevgechny fatly bez rozdilu, pro v g echny ty da, Dlouhjr, Siroky a Bystroarak3), Cikan FRANTA MOUOKA kady, jejich Z elenstvo sniZeno bylo pod a Cert a jine a jine. Stejne tak je znama REDAKTOR — EDITOR poeet 20-30, stava nadeje poeet elenstva Erbenvoa "Kytice z povesti narodnich", Vydavatele — Publishers zvYg it, najde-li se v fadu takovem tfeba psana kra'snYm, ba skvelYm na tehdejgi OECHOSLOV.AK PUB. COMPANY jen jeden bratr nebo sestra, kteN °beta- dobu ver g em. Jeho "Kytice" je vedle BaWEST, TEXAS vosti a viastnim ptieinenim mohli by f.60- bieky Boleny Nemcove nejslavnej gim didu prospeti. TYka, se to fadu star gich nebo lem eeskym, ktere ma valycky sveli vuni Pfedplatna $1.50 roene tech vciice starYch, kde poeet obetavjrch a a eistY Pfivala pro velke jako pro male, v Subscription $1.50 a year pracujicich dien0. kiesal stejne jak kiesal minule i (Mani dobe. Erbenova Kytice Zmeny aclres zasilaji se do Hlavni (Jra- poeet elenstva fadu. V takovem ovzdugi je dilem jedinedijim, jeho styl byl mnohpanuje nechut' k praci, protole tech dy napodobovan, ale nikdy dostiZen. Zato dovny ve Fayetteville, Texas. pak panuje nekolik, ktefi v fadu zbYvaji, zcela oprav- mnohe z techto zver govanYch povesti daChange of address must be sent to Finéné poukazuji na neeinne deny, ktefi vYtvarne. Dvadkova Svatebni Grand Lodge, Fayetteville, Texas. vedeni na bedra jednotbichtiv Vodnik a Benditiv Stedry den pit svaluji celou VeAkere dopisy, pfedplatne a oznamky sob! melodramaticky (hudba city v keel gkere ffrady fakterYpak zastava ve budle2 adresovany na: Vestnik, dove, ponevaa Poeet denstva nekterYch projevene prostkedky s yYmi dale provaWest, Texas. fadd neobsadil by ZklanY poeet di) prekrasne. eati slavni malifi Manes Vestnik has the largest circulation of any Ale nikdy nen! radno vzdavati se nadeje, a Ale g malovali vj7jevy z Kytice, rovnei nikdy neni tak ale, aby nemohlo bjrti le- tak sochafi je vytesavali do kamene. MiCzechoslovak Weekly in the South, pe. I u tech starYch. tacit!, I u tech nej- ino pohadky a Kytici vypracoval Erben stargich, mohla by eirmost bYti znovu je gte =oho del naukovjrch, vjrznamprobuzena, kdyby jen jeden bratr nebo nYch pro studie dejepisne. Narodil se 7.

KovArtsivi sestra ujala se prace s opravdovYm fimy- listopadu r. 1811 v Miletine u Dvora KraNeni mute nad kovale, slem postaviti neeinnY fad do einnYch. Je love, jako jedno z dvojeatek chudYch yenmu Z on cely, pfirne tvafel tfeba jedne nebo dvou mla,clYch all do fa- kovskYch rodieti. KdyZ Karel vyrostl, vyOn zna stati na svYch nohou, du, je tteba vzbuditi v nich zajem o fad, studoval v Hradci Kralove gymnasium, v On ta tulle thine ma. o Jednotu, je nutno vstfebati do jejich jl Praze pak filosofii a prava. A s nim rostla Dila yeena, krasu mnohou onu lasku k jednote bratrske, je Z byla a bujela laska k poesii a pisemnictvi rukou, hlavou vykona. /lam i tern pied nami vUdClm svetlern vbee.

Zi- Po ukoneeni studii stal se tifednikem i bratfi a sestry u soudu. Ale u teto suchaparne price vyU nas, u nas vote. rZelyt' ti na g! mladg pine chapaji vYanana slova bratrstvi a drZel sotva nejakY rok, na6ea se vrhl ccjde raz na raz, lou dui na nee° jineho, co mu bylo roztu rana na ranu co hrom dopada, j est na tech starch na gich bratrech nenadarmo niladne kovaf nezada. bo sestrach, aby pokusili se o vzkfiseni hodne bliZgi. Byl povefen dejouiscem Fr. PalackYm. polizovati opisy chilelitYch Iispiciho fadu, n eb j e to prace nepatrna, )• 4 • ( Z mime po ruce. stin z venkovskYch archivti, a to byla prapovaZime-li poi/lucky, je Wroeni schfize. V mesici listopadu u Nenechaveime na ,le stare kady vymirati, ce, kterou konal rad. KdyZ mu bylo etyfinekterYch na gich tadil se konaji schtize avlaAte ne, kdyZ takove fady mail za se- cet let, domohl se ilfadu archivafe mesta vYrodni a die zneni odstavee ela,nku 148 bou bohatou historii einnosti, bratrstvi a Prahy, jejZ aastaval svedomite aZdo sve novjrch stanov se dovoluje, aby eleni dobroeihriSich skutka. Pamatujte, sestry smrti roku 1870. du mohli sve fifedniky a vYbory nomino- a bratfi, na vYroeni schtizi fadu va g eho a Gumove plice. Na Yalske universite vyvat v listopadove schnzi pfedchazejici dostavte se do ni kaZdopadne. Budou-li 1 zkoue1i nahradu za Zelezne plice. Novjr schüzivj/roeni, pakli to uznaji za, vhodne vYroeni schtize radii nav g tiveny tak, aby model je vyroben z gumove latky a ma a jest to odhlasovano dvema tfetinarni poskytly vyber, aby mohlo se rozhodovati v g echny pfednosti, ktere Zelezne plice hlans. Mohutn) fad Pokrok Houstonu Cis. o heischopnei g ich bratfich a sestrach a postradaji. Jeho vYroba je ievná, je heb88. teto rnoZnosti u letos vyudje, jak eet- ne o nejanamej g ich, kadova einnost bu- a mile bYt slolen do kufru, take je ii jste v dopisu tajemnice onoho fadu se- de rozhodne avy g ena a plinese dobro ne- lehko pfenosnY. Jinak pracuji plice na stry Frances Olexove v eisle poslednim. jen fadu nYbr2 potahno cele ni SPJST. stejnern principu jako pnvodni aparat.

V3iroeni schilze jest pro kahly fad velmi Baby/onska, vè podle povesti byla pfi- Pevnej gi ocele. Na sehtizi Americke dalelita, protole se v ni konaji volby einou rtanYch feel. SlavnY zemepisec chemicke spoleenosti ye Washingtone bykednikti, ruznYch vYborfi a ureuji nove Balbi vypooetl, e na svete se mluv! 860 110 uveedno nekolik chernickYch novinek: . srnernice i stavi nove plany. Sestry a bra- fecrm.

S ruanYmi nafeeimi eitame as! Hmota a tkaniny a ztvrdleho plastiku, tfi, nepochybne znate ono na ge okfidlend 5000 fed. Modern! jazykozpytec Vervier Iktera je pevnej gi neli ocel. Stfelam odopoi-ekadlo, e t6d bude takovy, jakYin jej napoeet1 na. svete 3064 feet Podle SON.- lava jako pancefova deska. Pokusne z ni ueini avoleni filednici; Ze fad bude po- ho nejruzneji se miuvi v Americe. Je tu byly vyrobeny: karoserie automobilu, kraeovati tak, jak dnni budou bratfi 6- 417 keel, v Australii s Ocednii 117 keel, v podvozky letadel a trup lodi. Plasticka adrcr'w 5:Au Tex. ,

Ve stkedu, dne 3. listopadu 1948.

V E S T NIX — 'WEST, TEXAS

polotekuta latka strneli sklenend vlakna,, bratr dr. Fr. oaek rozloueil se hlasem ponylon a textilni vlakna. Po ureite dobe hnutim se ttesoucim naposledy s milovanYm vadcem, nake g cvieitelstvo Sokola tuhne.

Ty„Trgova posledni testa Devateho li- Pragskeho spustilo rakev do chladneho lana zeme, to zeme, ji g tak ne yYslovne byl stopadu roku 1884 po ptevezeni draltYch miloval a jig se byl s laskou obetoval ceostatka ptedea,sne zahynuv giho viulce a lym syYm givotem. Zapadla posledni tvarce Sokolstva, dra. Miroslava Tyre do hrouda na rov Tr gtv a v gechny palmy a Prahy, konan jeho politeb na htbitov 01vence pologeny na eerstvY ptikrov, naee2 jeho telo do Irma zeSanskY, kde ulo geno tichYm krokem ubiraly se sokolske jedme, jig tak miloval. Byl to ponurY listo- noty ku Praze, ktera, zahalena v gedY padovY den a sama ptiroda sesmutnela, voj veoerni, jako by ikala nad ztracenYm jakoby plakala nad ztratou velikeho oe- zlatYm srdcem. Oplakavaly ho vgechny cha, jeng svoji vlast miloval zapalem ce- vrstvy naroda, dakaz to, ge pracoval pro lelao srdce nadgeneho pro ni a pro na,rod, Nehynouci Best a slava pamatce kterY odchovaval pro pfi gti jeho svobodu. vgecky! jeho!

Proto verni jeho druhove nechteli poneVeda yysvetluje, jak tide pte gli suchou chat talc) draheho vildce v cizi semi, ale nohou mote. Amerieti badattele se nyni po nezbytnYch ritednich formalitach, shodli s britskYrni, ge side na ateku z ptevezge je do Prahy, uspotadali po smu- Egypta pfekroeili Rude more v oblasti teenich obtadech v pra gske telocviene Timsah. Pro lidi, kteki biblickYm zazrarnohutny prilvod na htbitov ol gansky. Byl krn neveti, poznamenava l H. E. Stough, to v pravde pravod kralovskY, jeho g satajemnik Britske gidovske federace, ge eastnilo se nejen ve gkere Sokolstvo z geloni zadrgel prudky vitr na. tece Avonu skYch zemi, ale i studentstvo, universitni skoro 18 stop vysokou stenu ptilivove vofakulty a v gechny narodni institute a dy a vytvotil tak podobne pomery, za jaspolky, korporace a cechy, poslanci a dekych gide ptekroeili Rude mote. V nedavputace mest a okresti zkratka v ge, co ne historii byly zaznamenany ifi plipady, easkY citilo a dokazovalo svou aeasti, jak posledni roku 1927, kdy tak byl zastaven si Tyre vagilo a jej milovalo. Celt' obrovtok teky Jordanu jako tehdy, kdy g ji za skY pravod ptes d ye hodiny trvajici pohy- vedeni Josuova ptechazeli tide skoro pied boval se larnpami osvetlenYmi ulicemi 3400 lety. gpalirem tisicu lidi od pra gske telocvieny Nei byl vynalezen film, zajem obecenulici 2itnou, 8tepanskou, po Vaclayskem stva pattil kniham. V mnohYch evropnamesti, na, Pkikopech a ulici HybernskYch easopisech vychazely romany na skou a Karlovou do Ol gan. Hudby hraly pokradovani. Tak na, ptiklad roman "Obsmuteeni pochody. V prilvodu zastoupeno chod staro gitnostmi" vychazel v jednom bylo 89 jednot s 72 prapory v poetu 1,600 anglickem tYdeniku, kterY se vozil lodi do elena v kroji. Les praporti smuteene zaNew Yorku. Zastupy lidi, kteti eekali, ag halenYch cinil mocnY dojem na obecendopluje parnik s easopisern, rostly tYden stvo, tisnici se po obou stranach, kudy se od tYdnu. Kdyg ibz mela bYt oti gtena popravod ubiral, na ten easkY lid, jen g v sledni kapitolo romanu, staly v newyorhrobovem tichu stal to v hluboke tete k skein ptistavi gti ohromne zastupy. Kdyg velikemu duchu Miroslava Tyr ge. Celt' se bligil parnik, volaly na kapitana: "Unarod lkal nad ptedeasnou ztratou veliIntel malt' Nell?" keho ducha, nad ztratou nenahraditelneKrmenY penicillin. Ve Spoj. statech se ho syna . . . Na htbitove ol ganskem rosevyrabi roene za sto dolara. penistoupily se spolky po obou stranach v huyYzkumne astavy cillinu.

Zemedelske stY gpalir, kterym ubiraly se jednoty sokolske, nosiel vencu, pohtebni vaz a 1311- zlepgily zpasob vY givy penicillinove plistele zesnuleho s Renatou Tyr govou. Pted ne, a to hlavne pougitim odpadove tekurakvi sklanely spolky a jednoty sokolske tiny pti vYrobe pgenioneho Akrobu a mleeprapory a obecenstvo obna gilo hlavy. U neho cukru. K vY give penicillinovYch pomniku Jindficha Fuegnera, nezapome- plisni se spottebtrje asi deset milionu linutelneho starosty a vernal() druha Tyr- ber nileeneho cukru v hodnote pet miliona dolara a deset milionu liber odpadove gova zaujalo misto osm Mena Sokola s tekutiny z yYroby pgenieneho Akrobu v tma se rozsmolnicem,i jegto jig hostila na htbitove a kolem rozestavili se eerie tti a pal milionu dolara.

Kolik stoji nova, tvai? Moderni kouzelpraporeenici jednot sokolskYch s prapory a nosiei venal, starostove a ostatni elen- nik pro chirurgii oblideje James Worrel stvo jednot. Osm cvieitelu sneslo rakev z ma na Floride v Miami Beach tovarnu, vozu pohtebniho a odnesli ku hrobce, kde kde si magete za sto padesat a g osm set zaujali misto truchlici chot' gesnuleho, dolara dat udelat zbrusu novy nos nebo starosta mest pra gskYch bratr dr. Tomag za tisic ag dva tisice clolart docela novY ern a nejbli ggi ptibuzni. Po zapeni oblig ej. Klinika pro plastickou chirurgii je "Hlaholu" smuteenich sborti. "Sladce &ti- skryta v zeleni a z jejich oken je nadhermer a "Animas" namestek naeelnika ny pohled na kvetenu, cot uklidriuje pa-

Strana 8 cienty, kteti musi eekat gest nedel, a g se jim zahoji jemne jizvy po operaci. Profesor Worrell je vyhledavanou osobnosti; kdysi se mu podatilo dodat Hollywoodu nekolik prvnich exemplata sveho umeni na ukazku. A tim mel vyhrano. Filmove spoleenosti mely totig mnoho starosti s dvojniky; pti nata geni nebezpeenYch seen zastupuje obvykle slavnou filmovou hvezdu dvojnik. Jen ge je v torn hadek: OchotnY dvojnik je nekdy filmove hvezde tak nepodoben, ze pted ostrYm svetlem kamery neobstoji. A profefsor Worrell na to Dovede udelat z jakekoliv tvate druhou Ritu Hayworthovou nebo druheho Clarka Gable. Magete si u naho dat udelat oblieej na miru. A tak na kliniku profesora Worrella proudi neustale procesi "pacienta" a to ptedev gim gen. Nepodati se ovgem vgechno; zale gi na pr, na jakosti pokogky, na mnogstvi podkogniho tuku a na pacientove stall. Ani tento kouzelnik nernage vykouzlit z tvafe stateny mladiekou tvat, pfesto, ge se o to uptimne snagi. Vrasky a pfebyteenY tuk zmizi ale spolehlive, a bez nasledka. Ka ge obliCeje se natahne pod vlasy, kde jizvy nepozorovane zarostou. Jinak se jizvy v oblioeji vyrovnaji ultrafialovymi paprsky.

Nej gadanel gi jsou operate nosu. Na tak zvane "brambarky", "placky" nebo nosy s napadne tenkYrn kofenem jsou Worrellovou specialitou. Kagdy si muse podia alba vybrat, jak nos by chtel mit. A nejen nos — profesor Worrell z Vas udela druhello Colmana nebo Garry Coopera.

Pomniky. Socha svobody v New Yorku je tfikrat vy ggi neg Nelsonav sloup.

450,000 liber. Na hlave sochy mute stat etyticet lidi a dvandet lidi se vejde do pochodne. — Nejpodivnej gi pomnik sveta maji v Lucembrku. Je to pomnik ke cti yenta a ma napis: Poutniku, zde vidig smrtelne pozastatky vepte, jeng si ziskal nesnutelne slavy objevern luxemburskYch Nejtajemnelgi poslanYch pramenti. mnik ma n.ejakY John H. Johnson na htbitove v Sulivanu, Ill. Je to dvoutunova, gulova koule, jeg se pies gedesat let u g otaci svem zaklade. Mistni kamenik tvrdi, ze je to tim, jak se sluneenim teplain kamen rortahuje a pti ochlazeni zase smrgt'uje. — Sochu s omluvnYm napisem maji v Mexiku. Je to socha gpanelskeho krale Karla IV. a je na ni napis: Tento pornnik byl zachovan jen pro uncleleckou hodnotu kone. — Nemene originalnim pomnikem je poinnik Mustafa Kemala pa,g i v Turecku. Z orginalu bylo vyrobeno 22,000 odlitka, je'g stoji v ra g Kdyg se na vYstave -nYchobcih.

Wembley objevila socha prince Waleskeho z masla, prohlasil proslulY spisovatel Bernard Shaw, ge by z masla mely bYt skoro vg echny londYnske pomniky, aby Nejstragise na slunci brzy rozpustily.

svatodugnich udalostech pralskSich Pri" VZPOMINKY NA SLOVANSKE delnej gi pomniky mel Silas A. Hardoon, pravoval jia Hurban, Star, Hocila a JanePOVSTANI V R. 1848 piny ptigel 8anghaji.

Do bagdadsk3) Zil v eek palu slovenskemu poystani ve Vidni roku 1872, zaeal pracovat jako noeni hliDr. Ladislav Rutte Janedkovi se podakilo zverbovati prvnicl dae, olenil se s einskou sluZebnou a adopOslavujeme-li letos ste vyroei pamat- 300 dobrovolnikt, kteii odjeli dne 1'7. toval 12 einskYch deti. KdyZ zemtel roku 1931, zanechal po sobe 150,000,000 dolarn.. nYch revoluenich uddlosti z r. 1948, vzpo- z Floridsdorfu do Bkeclavi. Jadro dobroslovenskeho naro- volnikti tvotilo 50 Slovakfi, ostatni byli V parku sveho sidla dal postavit pavilon miname i tehdej giho da. lInorova revoluce francouzska, svrh- ponejvice ee gti student, Videriane, mezi a v nem voskove sochy v Zivotni velikosti monarchii, mela mocnY ohlas i v nimi i oddil Nemcil, a nee° Srbtl, Charnuvgi — sve Zeny a sebe sameho. Pavilon shopolitice Mad'arska, jeZ si vzalo za Ukol vatri a Polakil. V Bzenci se pkipolijo asi za japonske okupace roku 1943.— Praprosaditi nejradikalnej gi poladayky mad' 150 dobrovolnikil CeskYch shromaldenYch podivny pomnik stoji v Gravesendu v Coarskeho nacionalismu pod rou gkou libebamparku. Je venovan useknutemu palci rarne-demokratickYch idei, ktere byly na pled tim v Praze a v Arne, za vedeni mona noze earla of Darley a byl postaven ztejmem postupu. UherskY snem, jenZ rayskeho MikSieka. Velitelem sboru se pied 113 lety jeho dedici. Earl se dopalil, zasedal jiz od r. 1847 v Bratislava, ovlada,1 stal pralsky Josef Frie. Dobrovolnici deZe dtevat v lese gpatne mava sekerou, a pine Ludevit Kogut (psal se Kossuth), filovali pied sv rm odchodem do Uher ukazal mu, jak se dela,. Pti tom si usekl kterY Zadal fipinou emancipaci od viden- Veseli n. Morava, prosli Tasovem a Hroz na noze palec a zemiel na otravu krve. --- skeho vIivu zejmena ztizenim samostat- novou Lhotou, a za Velkou, na pohranieni PolskY kral Stanislav chtel mit palac vy- neho, odpovedneho ministerstva. Vymo2e louce, jim byly rozdany zbrane. Mluvil tu zdobenY jako Versailles. Jen sochy nemel. nosti francouzske revoluce mely platit plamene Hurban a Star, muZstvo vykonaNajal tedy zastup muZti a Zen, dal je 0- pouze pro Mad'ary, kdeZto nemad'arske lo plisahu a. pfealo odtud do Uher. Byl to bleci do klasickYch rouch a pak stall ja- narodnosti mely byt obetovany nejbezo- prave kraj pod Jarovinou jenl se mel ko sochy mezi ktovim u vody. — K nej- hlednej gimu narodnimu Atisku a nasilne stati pamatnYm touto prvni fazi slovanpodivnej gim pomniktiim v LondYne patti rnadarisaci. Kdy2 se pomery piiostrily, od skeho povstani proti nesnesitelnemu mapijici fontana v Regentsparku a terako- volal rakouskY cisat Ferdinand rescrip- d'arskemu nasili Javorina se stavala jia v letech etyricatYch syrnbolem osvobozutov3) pomnik Henry Foucetta. Je to andel, tem ze dne 22. VIII. pinou moc, udelenou jicich snah slovenskYch; schazel se tu jenZ" od zadu vklada vavtinovY venec na palatinovi, a nov3)m rescriptem z 31. VIII. plegatou a nic netu gici hlavu vynalezce vyzval palatina, aby zastavil veskere ne- kaalorodne, byt' v nejuMim kruhu, YYkvet slovenskeho narodu. balikove pogty. — oast° se sochaii dopu- ptatelstvi Arabi narodnostem, ktere se sta sti na pomnicich chyby. Kra,lovna Vikto- lo jiZ nesnesitelnymi. Je2to trYzneni Slorie pied BuckinghamskYin palacem nema vanu nemelo ani note konce, ueinil charPripominka v Tidnu eistoty: snubni prsten a Cromwell pied Westmin- vatskY ban JelaCie rozhoclnY krok proti Raj o eistou Prahu kdysi sterhall ma opaene nasazene ostruhy. U Madarnm, ptekroeiv dne 11. •IX. ttemi V tomto TYdnu eistoty neuSkodi si Westminsterbridge stoji socha britske proudy Dravu. Nektere oddily cisakskeho kralovny na voze, taknem korimi, ale bez vojska se k nemu ptidaly a mad'arske pomenout, jak v roce 1716 bojovala mestoteli. Na mnoha britskYch sochach voja- pluky Kogutovy ustupovaly pied nim 8,2 ska rada v Praze o eistotu a tim zaroven ku jsou omyly v unifornae a ye vYstroji. — k Velencinn u Stolienateho Belehradu, proti nebezpeei moru. Smeti museli obNejcudn'ej gi pomnik mail v Tokiu v jed- kde se postavil Jelaeieovi na odpor ge- Cane vyvaZet na vozech za mestske branom restaurantu. Je to sadrovy odlitek Ve neral Moga. V Pesti panovalo zdegeni, ny. Plato nedistoty, jakoZ i "rumy a mrnuge Miloske, oden3) rouchem z umeleho, Kogut, jeho'Z praded byl slovenskY podda- chy" se pod pokutou pet kop svaaely ve modie a bile teekovaneho hedvabi. DHve n3) v tureanske 2upe, vybi6oval oposici stkedu a v sobotu. V dobe hroziciho moru museli byt vAichni nemocni zaneseni do mivala socha jen ztasen3) tieci ruenik proti cisati as do krajnosti. Na gel ptiznivSpitalft, Z'adnY se nesmel nechoNat po ,kolem boku. — John Browning, americkY ee i mezi odrodilYmi nebo neuvedomelY haldach a hnojiStich. "Zahaleivk sochat, vytesal v 2ivotni velikosti sochy mi Slovaky a byl dokonce opevovan lidolid" byl z mesta vyhnan. "Lid pracujici" vgech 'Zen, ktere miloval a ztratil. A kdy'Z you pisni, ktera na pt. vyna gi Nitru Kogumusel cedulky mit, a tak se od zahaledil byly sochy hotovy, rozestavil je na bliz- tovu slovy: rozeznaval. kern hititove.

Kvetla jsem ja kvetla. dy2 Ko gut bojoval, )• Nedochazi jim rag Vestnik. Posledni dyZ on vgeckYch peknYch doby dostali jsme nekolik sti2nosti od ele- hej, horn, na vojnu verboval. . nfi, Be jim spolkov3) organ pfestal docha.Zdalo se ae nastava, rozhodujici chvile, 7. listopadu. Spoleeni svaeina po scht1zeti a tali se na pkieinu. Stalo se tak dle al5y i ostatni Slovane v Uhrach zasahli. pokyntl z Hl. dtadovny, die nieh2 vYpravei Manifestem z 3. X, bylo odsouzeno Ko- zi kadu Vykhrad Cis. 48. organu opravuje adresat a to: vklada no- gutovo poeinani, uhersky snem rozpugten, Texas. ve odberatele a vytazuje jmena elenti ze- a ban Jelaoie jmenova,n zastupcem krale 7. listopa,du. Konference Svazu es. ramtelYch, vyloueenYch a v posledni dobe a vrchnim velitelem brannYch sil uher- cionalisttit v sini tadu Pokrok cis. 88„ v tech, ji.ch2 doeasnY certifikat byl yypla- skYch. Houston, Tex. Zaoatek v 9 hodin rano. cen. Jsou to eleni s pojistkou 201etou, je2 Kratce po vtrhnuti Jelaeieove do Uher 7. listopadu. Oslava vj-Troei zaloieui byla letos vyplacena a ptirozene, eleni s zahajili Slovaci prvni boje. Du gi odboje touto pojistkou pfestali platit premie a byl Dr. Miloslov Hurban, evangelickY fa- republiky, pri nig dramaticI4 Krouiek pozbyli naroku na dodavku organu. Ne- rad' z Hlubokeho, otec pozdej giho zname- Hlahol sehraje lidovou hru se zpevy "Z nieli by si vzit pojistku novou? Zajiste 2e ho slovenskeho basnika Svetozora Hur- chaloupek pod horami". by meli. Pojigteni na divot je nejbezpee- bana Vajanskeho. Ten vypravil svilj do14. listopadu. Otevieni opravene sine nel gim ukladanim penez a nikdo,by ne- brovolnickY sbor za pomoci Prahy. Spotadu Ennis els. 25. v Ennis, Tex. mel tuto prokazanou skuteenost pfehli- lupracovali s nim Slovaci Ludevit 8tfir a 2"et naopak, pokud je zdrav mei by si o- HodZa, vojenske veci vedli Oe'Si Bioudek, 27. a 28. listopadu. Bazar ye prospech pattit pojigteni do vYge, jakou si na svaj Zach a Janeeek. Byla narychio utvote- stavebniho fondu Sokola. Podrobnosti buvYdelek muae dovolit. na slovenska, mirodni rada a tYden po dou v oznamce.

KALENDAk

sired u, dne 3. lktolvclu 1948.

E. BiiSTIAN - STTJMPF:

OSAMELA ROMAN

`Pane ZabranskY, inuze y am bYti jno, kam se obratim, jakrnile budu vol. Prosim, ueetlte mne daiSiho!"

S' ef pristoupil k oknu a bubnoval rozerle do skla. Pak se ()brat' k ni.

Pavia podivala se nab nezapomenutelpohledem — cele mole nevyronech slz zraeilo se v nem.

Zabransky zahovoril laskave: "Slelno Jarska, jen starost o vas phela mne k tomuto dota,zu."

Ona vAak rozhodne nesouhlasila: "Plenechte jen klidne auto starost ne!"

V teto chvili ozval se v Zabranskem ocny hnev: "Pak aspan clOvolite, abych vam obstail jine misto, odpovidajici vaeim vedoostem."

Nyni veak byla i Pavia se svou sebeviau konce. Col nechapal, to se mu neatela zavazovati jeete vice?

"BohnZel, musim i v torn smeru odmitouti yak laskavost. Mam jeete pribuzne, mi nabidli misto ihned p0 smrti iateine. Piajdu k nirn."

6ef se ulekl. Co Pavia, prave lekla, neni ste pravda — ma ji to veak vytknouti? ak na to odpovecieti?

"TM< — ?" protahl. "Vy tedy mate pkiuzne? A ja si myslil, ze nemate na celem vete nikoho!"

Paylina tval zkamenela. V oeich neaela ani jiskrieky tivotniho zajmu a hias zaznel mdle: "Nechtela jsem yam bYti na obtit."

HdyZ ji tak videl pled sebou ubledlou stisnenou, pocitil nekoneenou litost. ak hroznYmi latrapanai proelo asi toto kdyt hledi tak zoufale do tivota? Z Yrazu jeji tvare vyeetl, to tout!, aby byla :oneene od neho osvobozena, a to upadla neetesti vinou jednoho z obou =H. Rozhodl se, to nebude &de jit nalehati necha ji odejiti. Potaji yeak bude nad bditi, kam se obrati, aby ji uchranil iouze.

"Mate-li tedy pribuzne, nebudu vas :drZovati proti vas! \IVA nemohu."

Pavia oddechla si s filevou, osvobozena vnitlniho napjeti.

"Dovolte, abych se s yam! rozloueila hued odcestuji v nejbliMich dnech. kAfij plijezd jest jit ohldeen."

Hlas se ji zachvel. NeZna, tvatieka ji aped eervenala, hned bledla. Stala pled aim jako oearovana. Ohli&la se velkYrna,

VESTNIK -- WEST, TEXAS tesknYma oeima po dverich, jako by tam hledala Utoeiete.

Pohlecli na ni a srdcem mu projela vin.a horke litosti. To nebyla jit to mladistva, meld a larda Pavia, jak stala ted' pled nim a pohliZela, zkrueena steskem, ke dverim. To'byla Lena poznamenana bolesti a holem. Jeji hrdost utrpela straeliyou ranu.

Pravda, neustal ji milovati dosud byla mu vSim. A pleci nemohl ji plivinouti jit na prsa — nebyla toho jiz hodna. -Lee nedal najevo, co se v nem dalo. fZekl jen chladne: "Zijte blaze, sieeno Jarska! A budte §t'astria v daleim 'Zivote. Pokud mne se tYka, doporueim vas co nej yteleji novemu zamestnavatelir musila, rychle Pavla byla tak dojata, ukoneiti rozloueeni, jet ji rvalo srdce.

"Zijte blaze a mnoho etesti", fekla kratce. S lehkou, hrdou frklonou vyela.

Ruky mu nepodala, ZabranskY hledel dloulao za ni . Jeho pchled prozrazoval, jak pro ni trpi.

Pavia vratila se do sve pracovny. Zde stanula s canna za,vfenYrna. Z pod vieek linuly se ji slzy. Nasilim potlaeila svou bolest z rozioneeni a jala se skladati sve veci. Pak nasadila si klobouk, naposled rozhledla se po pokoji, kterY byl svedkem tolika osudnYch uddlosti, a koneene nejistym krokem vySla. Odchazela ze sveho pusobiAte jate chuai, net jak sern plisla. Zanecha,la, zde . srdce Kdyt Pavia odeela, pfistoupil Ludvik Zabarnsky k oknu, aby se podival za, ni.

Spatial ji naposled, jak odchazi z jeho vota hrda, a odhodlana, neohlednufSi se ani. — °pit zaznel mu v dull varovny hlas zveenele rnatky: "Pospee, pospee, net bude pc:tzde! OdhaniS od sebe viastni sve etesti!"

Zabransky sebou ani nepohnul. Nemohl odtrhnouti zraku od Pavly. Teprve kdyt mu zmizela ("pine s oh i, odstoupil od okna, klesl na tidli a ukryl svou seal ye dlanich. Trpel nemene net Pavia. -Pavia nevedela, jak se dostala domt.

Teprve pled domem podalilo se ji pfemoci easteene chveni Ada. Chtela pledstoupilti pled pani Svarovou Upine jit klidna. A St'astne se ji podalilo vysvetliti dobre statence nahlY svtlj ojdezd ovAem ani zde nemohla se obejiti bez nepravdive vYmluvy: Dostala pry prase od blizke pfibuzne nutnY telegram, to tette onemocnela. JetM dnes musi odcestovati.

Sama nevi, vrati-li se. Proto vystoupila mista.

Pani Svarova pod dojrnern teto zpravy v prvnim okamMku onemela. Zirala na Pavlu ztrnule. Zdalo se ji to nemotnYm. Dohadovala se, ze v obel9o(10 stalo se ne-

Strana 5 co, co nespiskal nikdo jinY net Emery. Cot nevarovala te milh divenky pled nim?!

S platelskYm fismevem kekla: "Rikam yam; za tim vezi nedorozumeni! NeZadejte veak, mile dite, abych verila nemoci vaei pribuzne!"

Pavia zbledla na smrt. Modre odi v blede lici ji priSernil zaplaly jako d ye pochodne.

"Nevelite? A piece je to pravda! Musim prye odtud — jegte dnes odcestuji!"

Povstala, ale i pani Svarova hned vyskoeila. I ona zbledla. Pavla pocitila, jak hleda mild stafenka jeji oei. Pohledla na ni. Pocitila rnocne pohnuti a touhu svetiti se ji se vAim, co ji mien() tivot. Leo nemohla, nesmela vtdyt' zavisel na tom i osud Karltiv!

"Pani Svarova," lekla tine a beznadej"Musim hned odcestovati je tornu tak, jak yam pravim. Pozdeji nekdy — pozdeji, vzpornerite, oh jsem vas tadala.

A nyni dovolte, abych slotila sve yeti."

Pani Svarova JI odpovedela. Nebranila jit, aby Pavia bez daraiho slava odesla. Uminila si, to navaivi odpoledne Ludvika.

Od neho zvi, co se stalo.

Rozoilena a v nejvetgim spechu slotila Pavla sve yeti. Pilda palila ji pod nohama. Nediivelovala stare dame, ze ji nebude brantii v odchodu. Oeekavala ji ttia otazka: kam piljde? Nevedela si rady. Pomyslila na S'umayskY svilj domov.

Nikoliv — ten je pro ni uzavlen. Net naYid nove misto, nerrrate plispeti stare Anne nieim. A na obtit take ji nechtela byti.

"Eh, Co — " lekla si, nahle rozhodnuta. `Cil najdu si at na nadrati."

Neize vypsati, co fSe jate bylo ji vytrpeti, net usedla do auta, ktere ji melo oclvezti na nadrati. Rozloueeni s pani Svarovou bylo velrni take. Stara dama ji polibila a Pavia ucitila na lici jeji horke slzy.

"21jte blaze, ubohe, mile deti! Nezapomenu na vas nikdy — miluji vas jako vlastni deem!"

Koneene vym•kla se Pa,vla z jejlho objeti a vybehla, z pokoje.

Teprve kdyt odevzdavala zavazadlo, napadlo ji, to rnusi nyni ureiti cil sve testy.

Po kratkem rozmY gleni jmenovala Prahu a koupila si i listek. Tam snadno podali se ji zmizeti a najiti si misto. Dlouho ofSem nesmi toto hledani trvati jeji hotovost by na dlouho nestaella.

Za pul hodiny vyjitdela jit znovu Pavia do sveta vstfic novYm protivenstvim v boji o denni chleb.

Kdyt Pavla odeAla, ztstal Ludivik ZabranskSi sedeti po dlouhe hodiny ye svem klesle a ziral pled sebe. S Pavlou zmizelo mu jeho slunce. Miloval divku nevYslovne a nemohl pochopiti, prod dopustila, a-

Strana by se ji dotekl talcovY ohava, jako byl Adolf Emery. Snad se k ni Emery jen dotiral a snad ho pak odbyla. Ludvik nevy&cal ovgem konce a vzdalil se hned.

Z techto myglenek vyru gil ho pozdrav domovnikfiv. Dues odebral se ZabranskY po mnoha tYcinech po prve zase do sve soukrome pracovny.

Usedl na opugtene Pavlino misto. A zde ptepadlo ho zoufalou silou hove z rozchodu. Nahle vyskoeil boutlive "Me Stesti nesmi mne milovati!" zvolal sam k sobe, sahl po klobouku a odkvapil.

Teta Zofie, mile, tetieka 2ofie mu poradi!

Milovala Pavlu a Pavl asnad se ji svekila se vgim.

Potom ho ochromila nova myglenka: kterou miloval vice ne2 vlastni 2ivot — nechal odejiti bez platu a bez svedeeni.

Sahl si mimodek na eelo a v duchu nazval se gilencem.

Jak ukrutne a nelidsky s ni nakladal, ani zjistil pkieiny jejiho jednani. Ted' je bez pen& a bez podpory. On sam dopustil, aby ode gla — a v tom zaldelo nejhorgi jeho provineni.

V takovYch my glenkach dogel k domu pani Svarove. Zazvonil prucice.

Stara dama otevtela mu osobne a pohledla polekana v jeh orozervanY oblidej.

"Ale, uLdviku, jak to yypaciate? Co se stalo?"

"Teto Zofie, byla jste pkitelkyni me nezapomenutelne matky — pochopte mne dobke musim promluviti ihned se slednou Jarskou!"

Stara, dama pottasla smutne hlavou a kekla: "Ludviku, je mi lito — marne jsem vas ooelcavala sleena Jarska, je prye! Odcestovala pied hodinou."

Ludvik ZabranskY nemel jmena pro pocity, ktere v nem to chvile ha,raly.

"Teta() Zofie, vZdyt' to nemMe bYti pravda! Zavedte mne do jejiho pokoje!"

Stara, darna otevrela mleky Palvin pokoj. Ludvik vrazil hned dovnitt — pokoj byl prazdnY. Snad mu zde zanechala divka par tadeeek — kam ma poslati za ni plat a vysvedeeni. Zvedl bilou obalku a pkeeet1 adresu: "Panu Adolfu Emerymu" bylo napsano na ni. Ludvik odhodil psani s pocitern hnusu.

"Jak je /nano, teto Zofie pro mne nezanechala dopisu a zde pile Adolfu Emerymu?"

Pani Svarova vzpomnela si na rozmluvu, ji'Z mela Pavia pled nekolika tYdny s Emerym. Snad s ni souvisi i toto psani i jeji dnegni nahly odchod.

"Asi pted etytmi nedelemi byl pan Emery zde a 061 si mluviti se sleenou Jarskou. Varovala jsem ji pled nim a to mne tekla: "Pani Sva,rova, nenavidim

VESTNIX -- WEST, TEXAS Emeryho a gtitim se ho. Vette, racieji bych Ala na smrt, ne2 bych dopustila, aby se mne ten elovek dotkl. Vzpomerite na ma slova, nestanou-li jednou neptedvidane zmeny a nebudete-li chapati meho jednani." Tak se vyjadtila, a ja, se obavam, v tom vezi nejake darebactvi. Emery je schopen vgeho, jakmile jest jednou vzbuzen jeho chtio. Doporueuji yam, abyste vzal tento dopis k sot* doruete jej Einerymu a poladejte ho o vysvetleni!"

ZabarnskY byl srozumen. Vsunul dopis do kapsy a kekl: "Emery nebude si se mnou diouho hra,ti! Zatidim se podle toho a propustim jej. fteknete mi je gte, teto Zofie, kam odejela Pavla?"

"Kam odejela Pavia — nevim. Rekla, ze k ptibuznYm. Da mi pry co nejdtive zpravu."

Tato odpoveci' Ludvikovi nestaila.

Sklonil hlavu na prsa, aby mu nevidela statenka do tvake zkkivene bolesti. KdyZ °pet vzhlecli, byl bledy a zmuZenY. "Teto Zofie", tekl chraptive. "Uvedomte mne ihned, jakmile obdrZite nejakou zpravu. Pavla Tarska je prye je bez penez a bez vysvedeeni. Jak si mule najiti takto nove misto? Pomygleni, he bloudi svetern bez prosttedkfr, je mi hrozne. Ale netug il jsem, Z"e odjede tak brzo z Brat slay.y," Stara dama poniedla na nej se soustrasti. Jiste se cosi mezi nimi stalo, Ze opustila /nest° tak spe gne. V tom mel nepochybne prsty Emery. AZclYt' od jeho navgtevy nebylo to ubohe stvoieni temet ani k poznani. Nejspige dovedel se o ni neco, co ji vdyavalo v sane jeho neeistYm sparum. Cela se chvela hnusem, jakmile zaslechla jen jeho jmeno. Ale nemohla se domysleti, jak mohl pusobiti na Pavlu.

VZclyt' tak jemna, vzdelana, mravfl Wire bezahonnYch blya a pochazela z dobre rodiny — v eem to tedy vezi?

"Ludviku, ptijdu k yam ihned, jakmile dostanu psani, ale obavam se, 'Ze ho nedostanu nikdy, Ze si sleena Jarska nepieje byti nalezena."

A teho2 nazoru byl i Lud yik Zabransky.

"Emery se mi zodpovi. Becla mu, ji!"

Stiskl ruku stare dame a pomalu vygel z pokoje. PohliZ"ela za nim starostlive.

"Ludviku — Ludvikku", pomyslila si, "opet jsi dopustil, aby ti tve Stesti vyklouzlo z rukou!" Oba mlacie lidi vabil k sobe hlas srdce. Lee Ludvik byl ptili g hrdY, aby poslechl jeho volani. Pavla zasahla v osud jeho i Emeryho — o torn byla stara pani pevne ptesvedeena. A ted' zmizela divka a zfistane nezvestnou jako by vichtici smetena s povrchu zemskeho.

Pavel ZabranskY kraeel k domovu. yegel do pokoje, nieeho nepoZ11 a vrhl se do

Ve stkedu, dne 3. listopadu 1: ktesla. Kdy'Z ho stare, Andka upama vala na jidlo, odmitl nervosne.

Byl v nalade, jiz Calm vylieiti. Pa Jarska, byla hlavni souadsti kaale je myglenky. Nejracieji byl by dogel k En rymu jegte dues weer.

Uboha Pavia! Bez opory, osamela, a pugtend, rozjela se zas na zda,tbilh do retro sveta. Snad i ona touffla po neko kdo by ji porozumel v jejim negtesti! on byl spoluvinen: zavrhl ji, nevybeti jak se vlastne v ge udalo. Jak chudYm chudYm jako Zebrak — stab se nahle ( bohatY velkoobchodnik. S Pavlou zmiz4 z jeho Zivota slunce — a zmizelo je vlastni vinou!

UZ'as1 nad touto myglenkou. Se rtu v drab se mu povzdech. Col jest opravdu tim vinen!?

Nemohl toho zaptiti. VyhYbal se ji a n chaval ji bez prate ba, gel dokonce j Ate dale a ustanovil misto ni jinou silu.

PH teto vzPomince probudila se v ne litost.

Dekoval Bohu, kdy'2" nastalo jitro, tale .mohl promluviti s Emerym.

Jakmile dospel do sve pracovny, posl si ihned pro pokladnika. Emery se trodpodivil, co tak easne get od neho Mda, ptigel okapr'Zite.

Set pohledl chladne na pokladnika nejradeji byl by ho udefil 'Asti v po2 vaenou tvat.

"Pane Emery, tali se vas, v jakem vz4hu jste ke sleene Jarske."

Emery se stra gne ulekl. Na okarlAik zf stal stati beze slova pked vysoce vzptim( nYm Zabranskym.

"Chcete to vedeti sam, anebo si steR vala u vas sleena Jarska?"

Ludvik ZabranskY se ohradil rozhoc nym pohybem ruky.

"Nic takoveho. Ptam se vas z osobnic dfivocla a oeekavam otevtenou odpove( Zacine vYmluvy!"

Hrome ulas1 v duchu Emery — nem snad dokonce sam gef zalusk na svou se kretatku? Pak bude lepe, naliti mu disU ho vina!

Udall se v prsa a prohlasil vitezoslav ne: "Sleena Jarska, jest mou nevestou! Na be zasnoubeni zfistalo v gak na jeji pkar tajnYin do to doby, ne2 skonei sve pit sobeni u va gi firmy."

Ludvik pohlecil na pokladnika pronika ye. Emery nesnesl tohoto jeho pohledu sklopil oei.

"JakYmi prostkedky povedlo se yam to ho dociliti?" Hlas geffly znel nahle ostr. a kezave.

Emery zbystfil svou pozornost: neda s. chytiti za Zadnou cenu — jet' mazanejg neZ pan ZabranskY, i kdyby tento byl de• setkrat gefem staroslavneho obchodnih( domu.

e sttedu, dne 3. listopadu 1948.

VESTNIX— WEST, TEXAS 0.0110001111.

Oddil Dopisovatels4 .9•1.0.01■04■04•01•04•00-01111041

4190,0■.0.11•0011.411.111.0.1..-11:0

Rad Fort Worth, eislo 154.

Mill bratti a sestry, chci oznamiti napravidelnou schalzi, ktera bude konaa 7. listopadu ye 2 hod. v Sokolovne.

Tak ten rok nejak rychle ubehl, ze to ziia uz je zas za dvetmi. Podzim jsme meli k suchY, ze ani Zadne zahradky nemale.

Pi. Marie Mare gova z Wisconsinu mne ybizi, at' vice pi gu. Rada bych, ale jaksi emam easu, neb jak elovek pracuje a ak ptijde domil, jeden nevi co dtive, a ak u2 je hodne tech kikiZkU na zadech oo to uZ tak nejde. V Sokolovne pokraeueme dosti dobte, cvieenci cviei kaZdou ttedu yeeer. Besedu teZ easto tanei. Ptei pi. Marii Maregove vge to nejlep gi v om novem 2ivote a te gi nas, ze pitedete e mezi nas podivat.

Tak koneim s pozdravem na vgechny Frances Jeemenek. tour!, tad Elmaton, cis. 148., Blessing, Texas. )tene sestry a bratti!

Timto se yam oznamuje, ze nate tadovYroeni schfize, ktera mela bYti konaia prvni nedeli v listopadu, se odklada, is prvni nedeli v prosinci, totiZ 5. prosine. Ptieina, prvni nedeli v listopadu katoicka osada v Blessing potade, celodenni Aknik v Narodni sin! na Elmaton.

Proto jste laskave Zadani, dostavte se v o nejvetgim poetu do prosincove schtze zvolte sobe Utedniky die vas! libosti.

S bratrskYm pozdravem, Jos. Zemanek, pted.

Fr. Hlolek ml., taj.

Alvin, Texas. ✓ ili bratti a sestry!

V zati nas navgtivily na ge vnueka„ pi.

Ilasta Howe s dceru gkou Sue Avis, a manlelka nageho vnuka pi. Olga Mikeskova s icerugkou Bertiekou, v gechny z Guy, thtely mne vziti sebou na besedu do .3uy. Pro velkou bolest v nohach od revna arthritis jsem musela ziistat dorna.

23. t. m. ptijel na aeroplanu navgtivit .odiee v Alvin, student A.&M. kolleje v 3ryan, Tex, Frank Truksa, a nav gtivil i its jako statioky. (Frank je syn Vlady a Julie Truksa). Phjel v stejnokroji jaky v amni gkole nosi, jako vojak. Hezky jim o pasuje, je z neho gikovne urostly voak. 23. navgtivil rodiee Jan, a Libugi 3trouhal student Jitik Strouhal, kterY ;tuduje chemii v Rice instututu v Houton, Texas.

26. t. m. nas navgti-vili muj syn Josef H. Mikeskovi z Guy a jejich dcera

Vlasta a Ludvik Surovec z Damon. Tegila nas jejich nav gteva, zvedet novinky zase ze stareho bydli gte, kdyZ se tam nemohu dojet podivat, zvla gte postradam ty spolkove schalze.

Minuly tYden jsme nedostali Vestnik, nevim kam za gel, dosud nepti g el, a tento tYden je patek a,zase Vestnik novY nejde.

MinulY tYden nas nav gtivila moje dcera Lyda Otto z Troup, Tex. K mojim 79 letYm narozeninam jsem obdrZela od moji vnuely Marjorie pi. Keneth Latimore z .Ta.ponska ptani a pti nem hedvabny Adtek, na nem hezky namalovand Japonka.

ObdrZela jsem od rodiny a ptatel moc hezke darky a v gem srdeene dekuji.

Mame zde moc sucho v zahrade, vge pomalu roste. Mantel kope v zahrade sem tam nejakou travenu a ja jemu nemohu nic pomoct, nedo gla bych za nim, neb zahrada je kousek od staveni. Na zdar!

Rozi Mikeska-Truksova. ) • 4 • ( itad Svaz eechoslovan4, eislo 92.

Fort Worth, Texas.

Mill bratti a sestry!

Oznamuji yam, ze nate pti gti tadova schtze je odlolena z druhe nedele na tteti nedeli, t. j. 21. listopadu ye 2 hod. odpol.

Ptieina je, ze tu druhou nedeli budou m!ti ve Swift Co. jatkach pro svoje delniky a jejich rodiny "open house" a ze mnoho nagich Clem tam pracuje a piajdou tam, tedy by jim nebylo moZno schtze se sileastnit. Br. a ses., jste Zadani, abyste ptigli vgichni do schtze, neb budou volby vYboria pro pti gti rok, tak si je pkijd'te zvolit die sve chuti, at' potom nenatikate.

Volby Utednikia budou at ve vYroeni schtzi prosincove.

Posledne jsem psala, ze u manZelil br. a ses. James Philpot obdrZeli druhe eatko a statieci jsou br. a ses. Joe Beednovi, no a ten tiskalskY gotek si se mnou zahral a vytiskl,'Ze Joe Beranovi. Za to jsem dogla trochu smichu, neb Beranovi zde Zadni nejsou. Jest ku podivu, jak jedno pismenko ptemeni jmeno. Tak prosim za opravu. Ted' zase manZele Joe Beednovi zenili syna, Corp. Robert L. Beedna, a za druZku Zivota si zvolil sl. Bernice BordovskY, dceru p. a pi. Josef BordovskYch zde.

Oddavky meli v kat. kostele sv. Patricka v tterY 26. kijna. Pteji novornanZeltm mnoho gtesti na jejich nove pouti Zivotni.

U br. a ses. Bernard Polk obdrZeli 18. tijna chlapeeka, z ktereho maji velkou radost, zvra gte tata, neb 2 deveatka uZ maji. No a ja jsem zase povy gena o stupinek na novou babieku, mam tech vnouoatek 112 7. Pteji rodietim, by jim chlapeeek vyriastal ye zdravi a k radosti. UZ musim ukoneit, neb to p gi jen nahonem. To vite, kde je bejbinko, babieka ma vkly pram dost, neZli maminka zesili. Ses. pi. Marii Mareshove dekuji za vzpominku a pigte

Strana 7 take, jak tam na severu to vypada.

Jegte jednou ptipominam, nezapomente na schtazi. S pozdravem, M. Juranova, dopis. ) • 4„ • ( Palacios, Tex. Cteni bit a sestry tadu Elmaton, Cis. 148. Byl jsem natim br. pfedsedou pob, clan, abych vat ye Vestniku uvedomil, nate Padova schaze bude konama jak obyeejne ye dye hodiny prvni nedeli v listopadu, sedmeho a to je to nate vSfroe"ni schaze, kdy volime vtecky afedniky a vsrbory, tak nezapomente na tuto schazi a dostavte se a zvolte si atedniky a vSiaory co se opravdu budou o fad a o vat majetek starati a take abyste vedeli jak si vat fad stoji a kdo jsou vati majetkovi feditele, neb dne 13. kijna staii teditele vati sine se po devitilete praci v gici vzdali a ptedali fizeni mlad gim clenum, neb jegte se nenarodil ten, aby vyhovel v gem a my stati se s radosti na vas budeme divati jak to vy naddle povedete. My jsme budovu koupili Upine na dluh a dluh jsme zaplatili, budovu jsme pekne upravili a vge zatidili. Je pravda, ze jsme udelali nejakY dluh, ale take jsme yam nechali pekne penize, abyste mohli ten dluh splaceti, a nebude mezi vami Zadne strYekovani a kmottiekovani a obzvla gte kiclyZ se k tomu ptida nejaka tetieka, to piece nebudete odporovati. Tak nezapomerite na prvni nedeli v listopadu, ktera ptipada na 7., schuze se bude konati v Narodni sini ye dye hodiny odpoledne na Elmaton.

V padu gpatneho poeasi druhou nedeli, t. j. 14. Zristavam vas spolubratr za fad Elmaton eislo 148.

Frank Domorad.

Dodatek: Nekdy se elovek rriusi zasmati a /lady i zubami zasktipati. Jak nekdo rad dela pohodli za cizi penize, aby se pani meli do eeho optiti a ten ubohY farmak na torn traktote dvanact hodin den& a nekdy do pillnoci, a to je sedm dni v tYdnu a nedele bYva, na ptidavek.

Farmak neme, svatku ani patku a to trva, tteba i dva mesice a on chudak se nema do Oeho optiti, leda do to prate a pros?

Proto ze nema ptitele, co by mu to pohodli obstaral za cizi penize a sam jich nema.

F. D. ) • IIRST VZFOMINEK. Ctena redakce! adam za oti gteni techto radku, neb jsem byl mnohokrat vybidnut, bych neco napsal. Ono se to dobte tika, hod' tam nee°, neb mnohY si tvilj dopis rad pteete; netikam ze ne, jenZe kdyZ je ptes 70 let a sbirate tu bavinu den jak den, tedy to uznate, ze elovek si jde rad lehnouti, by si na ptigti den odpoeinul, by se zase mohl s druhymi postavit do lady. Byl jsem v meste a se ger jsem se s dedeekem Jos. Kohutem, a tento mne kikal take,

Strome. 8 bych napsal nejakar dopis do Vestnika, neni schopat nets napsa,t1. A tak kdo red pteeeti je gte naaj dopis, nab on Es*jib nerd schopny neco napsaatt A tak kdo odepael by dedeekovl 861eterntt sebemerigi radost mu uoinit, jen te my staff akrabaci musime jit pouaivat tutky, neb ty ruce jsou jit teake a tak podam kratti zpraay.

Scleluji, to tu memo such° dlouho trvajici, co nears posledne dobte mud zavlaailo je tomu 14 mesIcar, tedy roku minuleho 21,23. srpna, po tyto dva, dny byl sped vody 8 palciz, pak bylo sucho pti vanocich pligly date, jen te mengi, to se dosti dobae dabs orati. Kdyi pti glo vesno spadlo zase pant destfku, . jak kdy, od pd palce, nekdy palce, ale te bylo pti tom dosti chladno, tedy droda rostla obstojne, zylagte korna vyhliaela e udele, znarnenitou Arodu, ale kolerri 10. eervna zaealy foukat horkd Vetry, kter6 drtely 9 dni a tam se stabs, ae ty nejslibnejai korny byly znleeny, na, to se ptihnala boute, pri ktere sped de gte byl 3 palce, nekdy 1 vice, jenae tato vods, spadla asi v jedne hodine, ale ptece to je gte kornam znaene prospelo, ac mnoho baviny se muselo pteseti, neb ji to vocia, zniella, jen to zeme mnoho nenarnoklas Od te clivile /lam tu velice male procento vody spadlo a jit se chali kijen ku konci a addna n,adeje na dent' neni, ac misty maji nejakou vlahu, neb dostali nejakY degt', to rnohou orati, tedy je nouze o vodu, neb nadrtky jsou vetginou vyschle, takte v mnoha osadach musi vodu dovaaet z mesta. trody jegte na to sucho byly obstojne, jen krrneni je malo a musime mit nacieji, te se to zineni a de, se do dente. Posledni dobu jsme tu nekolik pohtba, pled kratarm Casein zerntel Joe Rin ye stati '72 let. Po celY svaj aivot zabtval se praci rolnickmi a pfebYval v ()loll Mix, uloen byl k yeenemu spanku na, eeskern htbitove Ocker, pohaebni obaady provedl farak Frank Kostohryz. Powastali jsou mantelka a dye decry, obe provdane. Dne 10. zemlel John H. laaratels, start pionarr okresu Bell ve stet' 89 let, byl uloaen na narodnina hititove v Seaton. Vets' Cast sveho aivota zabarval se praci rolnickou, ale take tidil po nekolik let obchod v osade titkov. Byl to elovek seetela a dokonaly pracovnik narodni, neb jeho ruka byla vldy otevtena pro trpici a nikdy nezapornel na svou stnxou oteinu, kterou vady die rnoanosti podporn. Obtady and farat Frank Kostohryz, ktery rnel krasna proslov. Pozilstali jsou manaelka, jeden syn a sedm deer, vgiehni jia maji svoje rodiny. Ve stavu maaaelskem till po 55 let. A tak rnily tc 1t, ptejeme T1 klidne odpooinuti po v e • h tech strastech tivotnich. Dne 23. nahle skonala mantelka Steprina Chupika. Vatainu sveho tivota protila v okre-

V

it S

— Yitar, TEXAS

su Bella Jett v dosti mladern veku kol 50 let, ulotena byla na htbitove v Temple.

Polafebni obtady tidal farat Fr. Kostohryz a farat Beseda z Caldwell. Zanechamantela 8tepana Chupika, 3 syny a 3 dcery, v gechni jit zaopaatene. Ptejeme Ti, milk paitelkyne, liby spanek po vgem for utrpeni tivotnim. Nekolik, naaich krajana je vatne nernocnYch, jit vice net jeden rok je nemocen na g spolubratr Will Junek, trpi na jakousi nernoc ochromeni habetove kosti, takte neat schopen nohama vladnoutl a je to talostne, je gte mlady a tak dlouho bezvladne musi leteti, ae byl nekolikrat na to operovan, ale bezaaelne. Na gim ptanim jest, by se Ti, mil* spolubratte co nejdtive zlepgilo.

Slygel jsem, to tea jeho otec a na g spolubratr Karel Junek jest vatne nemocen, ptejeme brzke ziep geni. V nem.ocnIci se nachez1 a teakou operacl podstoupila spolusestra Anna Diva Neni rune znamo jak se ji vede, doufarne te jit lepe. Take nam zde v meste tadi ona obava.na nemoc nazvana polio. Zdravotni Mad oznarnil jit pies 30 ptipadtt, nektere dosti take a bylo na to jit nekolik funrti. Kdyby snad se dobte rozpr gelo, te by to povolilo.

Oeti jsem se zajmern dopis od •spolubratra Frank Domorada z Palacios, kde pi ge, to redaktor Frank Mouelsa vybizi, kdya je Vestnik zvetaenY, bysme vice psali, a zatim brzy te iadne dopisy nejsou.

Via, milt Frantiku, net bude se piabliaovat eas ku sjezdu, to musime my steal akrabaei psati, chceme-li neco eisti, bude to nekolik neciel pled sjezdem, kdy bude redakce oznamovat: polovice dopisa musela bat odloaena, do eisla pti gtiho", a pros je v tu dobu tolik dopist, ty to vin tak clobte jako ja, a tak si z toho nic nedelej a pig ty zatitky, ktere prodelavag, buderne se na ne Wit. Take Ty Janku Mary z toho Crosby, hod' neco, jakot i Ty Bedfichu Socho z toho San Angelo, ohlas se, co tarn noveho, take sleena Jani ze statu Kalifornia, neb nam co jsme ze sveho okresu jeate vyjeti nebyli, se ty zpravy teaks shani, jak psal jit innohY, to ti co jedou kaadY tYden z okresu do okresu, to ti vtdy neco uvidi neb zkusi, co by stab za, podani do vefejnosti, neb sebemengi zpravu si radi pteeteme. Vite, za to nerd kralovsky placeno, tedy se nepige.

Nagi okresni komisati, jak nam slibili pl rninulYch volbach, to se vynasnaai by venkovske cesty uvedli do potadku, tedy svemu slibu dostoji neb mnohe, ktere po 60 let byly zanedbane, jsou opraveny, ovgem to za pomoci taximeter, neb oni odstoupili s ploty a cesty roz gitili a jegte museli doplacet, jak jsem doslechl, chteji-li mit nasypan autr, musi platit dolar na akr, tedy kdo vlastni 100 okra, cla sto delayer. Je to mot, jente kdo bydli pti dobre cest y ani nevi 'jakou ma Vhodu,

Ve stiedu, dne 3. listopadu 194 zylag te kdya je nekdo nemocen a ner motno na aadnou stranu vyjeti.

Nam zde schazi dve veci: telefoh, ktc ry jsme melt ptes 40 •let, je zruaen; dry rid dilleaita vec je, lekate bysme radi r vftali, kdyby se usadil v kterekoli osac1C. Westphalii, Barkley, abeikville neb Set ton. Dtive byl lekat v katde te osade vgichni delali tivobyti, a nyni neni v tad Ise a stave, se, to elovek nahle tetce one mocni, neb se zrani a musi jet za leka tern znaeray kus cesty. Za starach do jezdili lekati za nemocnYm, ale nyni kdy by umira,l, musi se jet za lekatem, a to tedy ty dobre cesty jsou k nezaplaceni.

Castokrat kdya se sejdu s temi staryndeclougky jako Jos. Motl, neb Jos. Kohu a vzporniname ty doby pled 60 lety, nekd pia torn jsme pri v gelijake nalade a nekd se i musime neeernu s chuti zasmati, ne my jsme neaili, jak se tije nyni. Katd hlecil jen, by ze vaeho co nejvice vyziska i kdy2 pozorujeme ty hrttee, necht' hraj cokoll, kaadY chce vybra.t, ale my staff pled davnYmi lety, my jsme i v te byli ptejici. Stavalo se, to styli neb pe tech rodin se usneslo, te se sejdou u jed noho jednou, druha tyden u druheho, tak se privezla etvrtka piva a pti gli vgich ni, i aenugky, a bavili se spoleene vgichn a take si radi zahrali duraka, a to s hralo tak, abyc hnevyhral ja, ale sousee Take se nekdy stabs, to nektery, kdy2 vy lup par tech sklenieek, a vyhral tueet nel vice tech duraka, meal sousedovi vyhriltky a pustili se do vousia jen to on neuaivali noaa neb dokonce pistole, jal to delaji nyni. Obyeejne kdya mel nekterz tealcou pest', tady pouail fajky a tim bylr cela bitka odbyta a za paru dni to meal oba litovat, obyeejne Josef si rikal, ptec( -Le vYhry jsem newel tomu Frantovi tolil davat a mel jsem hleciet, abych sam by nektereho toho duraka dostal, a ptemY. Mel na pialetitost jak by to zatidil, by byl zase zadobae. Stavalo se, kdy2 se se gli v( meste, tu aby to druZi nevideli, pti gel Josef za Frantou a like,: Frantiku, hneval se na mne, vin me to nejde z mysli, jsem pouail te fajky na tebe, a Frantc odveti, ale kdepak bych se hneval, r myrn ptanim jc, bysme na to co nejdrisa zapomeli a till jals se na sousedy path Josef tike,, no tak ti podavam ruku na smitenou a pojd' na jednu. Net tu skleni. ci vypill Franta se tale, jen jestli sis fajku nepogkodil. Josef odveti, kde pak kdya jsme prisli tehdy donna matka z n jegte bafala, a jeli domil zase co doby ptatele.

Dale by se tech vzpominek napsati, by se ani do celeho Vestniku nevetly, to tu rnladou generaci by to nezajimal( neb nyni se dela rychie, jezdi je gte rychie ji, miluje se rychie, rozchazi se rycha Salim table vec, moje dcera se zeter

Ve sttedu, dne 3. listopadu 1948.

STNi K — WEST, TEXAS

Strana 9

ni neb vetrne mlyny, melouce sporou hubieek.' . . . . "Vysoky jalovec, vysokST jako ja, pteskoo ho ma mila rovnYma, obili.

Ale i v zime nepostradaly ty hornate nohama" . * kraje ptivabu. Sluneeko ozaiujici chaloupky cinilo bel snehem pokrytych Ten ozvuk starYch dob a toho Aivota, v stiech je je gte zativej gi, jako kdyby byly tech chaloupkach pod horami, shlednete odeny v hermelinovy stromy i pole phiti nedeli v tadove sini Pokrok Houbyly tea pokryty belostnou sneZnou po- stonu, o col se postara na ge ochotnicka kryvkou. Kde v lete vzna gel se k modre druZina divadelnich umelcil prve rake, bani nebes sktivariel trilek, tu east° v zi- Hlahol, od iadu Pokrok Houstdnu, jak me hvizdala Meluzina. Ten horskY kraj jste uzreli z oznamky v poslednich eisi ten snivy lid optedl spoustou bajek a slech Vestniku. Hra "Z chaloupek pod pohadek. Dayno je tomu, kdy ty chalou- horami" ma za namet divot v tech chaky naslouchaly hreenim kolovratkti a loupkach na ripati hor pied sto lety. Je jednotvarnemu klepotu pfedlackYch to zpevohra se zpevy a tanci o ttech jedsptddajicich Mere platno. nanich a jak varn dobte znamo z jejich Pied sto lety byl na tech hOrskYch kra- Citivej gich her, bude to jiste pane sehrajich Zivot domacnejgi, tiebas no. Hra bude sehrana na podest pamatnejiZ nastaval soumrak roboty. Nekde ta ho 28. tijna, zrozeni to Republiky Ceskovrchnost byla dobra, jinde zla. NejdHve se slovenske. rnuselo pracovati panskem, nebot' i na Nage herecka drulina jsou nejen umelkazatelne velebny p anacek hlasal, ae ci, ale s jejich umenim se je gte poji pasi vrchnost poslouchati, Ze pochazi od vab a krasa, zvla gte toho, 2enskho poBoha. V chaloupkach se svitivalo loueemi, hlavi a to mu2ske pokoleni je teZ v tomto "Cechy krasna, Cechy me, na zamku sviekami, mladou komtesu ze ohledu Cestne zastoupeno. Zde jsou dadue ma se s touhou pne, zamku zdobil hedvab, brokat a atlas, de- my: Birdie Hilsher, Harriette Earl, Mary kde ty vase hory jsou vy z chal upek teznY o odev a jen v nedele Johnson, Wilhelmina Simeeek a Frances zasnoubeny s oblohou" . . . . a ye svatky neco le pgiho. V nedele klinkal Olexa. (And here is a roster of that maszvoneeek kostelika veselejaim tOnem, pan culine gender: Anton Svestka, Rudy Sef"Vesnieko ma, pod ‘Sumavou regenschori vygnot en posilnil se na svou elk, Emil Vala, Tim Kostomlatsky, Frank s poesii tak dumavou, praci gritipeekem ze stfibrne tabaterky, Olexa and Jerry Ermis, all good looking jak v pohadce o tobe snim, tige si notuje preludium, sede jiZ u var- boys, even if some of them, although you ty's jedinYm pokladem inYin" . . . . han. A kdyZ panstv u se urdeilo navativiti would hardly believe it, are already grand Krasna ta zeme eeska, lemovaria kostel, tu pan rege nschori na kiiru daval dads). temet na vgech stranach, krome one k si zvlagte zaleZeti, aby se panstvu zavdeZpevy ridi ta nage puvabna pomenka, nil ptileha druZna, sesterska Moravenka eil. Tu i ueitel byl pozvan na pomoc, ne- sestra Naomi KostomlatskYch, jil velmi majestatnimi horami, za davnYcla case bot' byl velmi dobrYm zpevakein a za to vdeeime za tu jeji neilnavnou praci porostla temet neproniknutelnYmi hvoz- nee° ze stolu rege nschoriho pro neho u- vgech pfilelitostech, kdy je potkeba umedy, jako ptirozenou hradbou pioti loupe- kaplo a tak zvet gilo jeho ne pHlis velkY leckeho doprovodu hry na pianu a huZivym a chamtivYm cizaktim. A tam, kde sobotales. debnich schopnosti, jakYmi Naomi je nabyly priismyky a testy, tam stall. OechoVrchnost ze zamku take obeas neeim dana. Ulohu napovedy ma na, starosti seye za zasekami oeekavali loupeZe dychti- obdarovala ueitels keho, m.nOho na rem stra Ida Hankova, rozena myslim v torn ye yettelce, 13avoraky, Durinky a Sasiky. yyZadovano nebylo v ueeni a tak se dosti Ceskem pohraniei, jernu2 vevodi Turnov Nage do srdce se nam hluboko zapsavgi slungne protloukal tim Zivobytiekem. a v blizkosti toho kraje, veneenem horabasnitka, Eligka Krasnohorska opevova- Illavnim poladaykem bylo, aby byl v ne- mi a kde jsou ty chaloupky pod horami la s laskou ty hory na Sumave a ten bo- dele a ye svatky v kostele, jia v vuli k panu malebne rortrougeny; dry bulacky lid "Chody", varuje v jedne regenschorimu a panu farati, kteti chteNezapomerite tedy a ptijd'te shlednouti z tech basni chamtive Nemeiky: "Ne- li miti u vrchnosti pekne oko, neb ona na tu nail umeleckou drui ye hie "Z chalouchod'te vy z Nemec k ndm v ty hory sere, udrZovani kostela pfispivala, jato dedin- pek pod horami", jei vas zanese v ty donebot' do nich east° boZi posel pere" .. . ka byla chuda. by, kdy plynul iivot tiggim, ale spokojeTy hory i ty chaloupky, nekde i na pHPri vgi to chudobe panoval dedince a nYm tokem, jiz pti gti nedeli, dne 7. listokre strani jako by ptilepene, hall se v v tech jeji chaloupkach idylickY a spoko- padu. Jiste budete pote geni a mile se poearovne taje a ten lid jen je tam domo- jenY divot, jelikoZ pcftda yky jejich oby- bavite, neb jmena uvedenYch hercil a vem, je prostinky, nendroenY, uvykly vatel byly skromrioueke. Fabrik ani v je- hry jsou toho zarukou. Ptijdle jiste! demu livotu, ten ty hory a skaly miluje. jim okoli nebylo a tak jen Zivobyti meli "Tam na, horach, tam na horach . .. .

Ma srdce zlate a ne jak ten lid ye me- z tech ne ptili g trodnYch polieek, z lesa kde ty krasne hory jsou zasnoubeny s stech, o nenA pravi basnitka RtZena Je- a z domaci prdce. Ty chaloupky byly ko- oblohou."

S. P. StudnienY. 4, ) senska, le ma v tele misto srdce jen lebkami tech na gich krasnYch a pavan dlave kaminei". V 160 je na tech horach pinych narodnich pisni, jea vytryskly z Na Novem Zelandu provedli vedecke krasne, listovi stromft hude svou gumnou hrudi a srdci jich prostYch obyvatel a zkougky se 75 proutkati, kteki ureovali pisnieku, lueinami bubla potteek, onde nesly ozvuk vesnickeho "Kdy'Z jsem prameny vody, nemoci a tak dale. V pHrueej specha v dolinu, tu pfeskakuje ka- plela len, nevedela jsem, ze to na ge milo- padech, kde bylo moan statisticky vyrninky a treba trochu dale tvoti pti se- vani nepotrva do skonaani, nevedela poeitat, co maze proutkat uhodnout, uskoku malt' vodopad. Wive nez vznikly jsem", .... "Jake to orani bez pluhu, bez hodl prave jen tolik a ne vice. V jinYch moderni mlYny, dodavaly ternto horskYm koni, jake to orani bez koleeek, takove ptipadech byly pry vYsledky tak nevalne a pohorskym krajilm poetickY piivab vod- orani je jak milovani, je jak milovani bez 2e nestaly ani za, statisticke zkoumani.

vlastni v meste dvoupatrovY domov, ktery pronajimaji. Jedna rodina se odstehovala, tedy oznamil, le maji misto do ndjmu. Prnajali to, mladi manZele, krasne si to yydistili, dovezli naklad nabytku, sloZili a jeli pro druhy nabytek, ale tento jiZ neskladali a odvezli i ten druhY. Nd+ jem men na xnesic zaplacen. Tedy si to nemohli vysvetlit, pro jakou ptioinu si to nedrZi. Pak asi za 4 dny ptijde ta mlada panioka a Zadala ty penize, ov gem ae dcera ji je vratila. Ptd se ji, co byla toho pHGina, 'Ze to neptijali, kdy tam meli ten nabytek. Ona tika: my jsme nevedeli, Ze ve vyggim patte ptebYva nepiitel meho mule a ani by se dcera ptala po ptieine, tika, vig on si mne chtel vziti a svoji le yyZene, a to intij John "nelajkuje", a tak jsou neptatele.

Ukoneuji a ziistavam s pozdravem, J. F. Sefeik. ) • 4. • CHALOUPKY POD HORAML

&rano, 10 POOKOVANi. Timto vzdavana srdeene diky minulemu sjezdu, konanemu ve Fort Worth, Tex., za dar nme venovanY v mem nettesti, ktere mne postihlo 8. eervence tohoto roku. Mne to ptekvapilo, tot velice rnne ten dar potetil a ptitel za vdek, neb jsem to pomoc velice pottebovala, neb jette nejsem prace schopna a nevim, jestli bee kdy budu, neb na jednu nohu a ruku budu chybna. Tet vtele diky path spolubratru Frank Urbitovi za vytizovani rnych zaletitosti a porno° poskytnutou v mem karovem nettesti. Tet dekuji tadu Karel Jona eislo 28. a Hlavni atadovne za rychle vyplaceni nemocenske podpory. Teti dekuji vtem Oaten= a znamYrn za moo a potechu mire poskytnutou. Vtem vtelY dik a nikdy to nezapomenu.

Vase spolusestra od kadu Karel Jona' eislo 28. v East Bernard, Texas, Rosalie Jochec.

4, • ( Houston, Texas.

Znama moje pita: "Filmy, ktere ukazuje br. 8. Valeik, jsou pekne a pouene." — Jsou. Meli jsrne ptiletitost je tet ut videti. Dne 3. fijna ukazoval je br. Valeik v sini "u 8tefanikii" na Cottage Grove. Jsou nyni doprovazeny hudbou a spolu se 'tivYmi slovy, jsou o tolik poutavejti a cennejsi.

Tato skuteenost, br. Valeikem filmovana po eeskornora yskYch osada,ch v Taxasu, jest hodnotna a zasluhy hodna. Jest Si co pkati, aby br. Valeik mohl v teto praci setrvati (pro vteobecne poueeni) a ta'bet dotla pattieneho uznani a oceneni.

Znamena, to narodni obohaceni novYm poznanim skuteenosti, nebot' z toho sleduje prohloubeni mytlenkove. Zvlatte kdyt zanati se tato vecla v cizojazyenou east americke vetejnosti, z nit velike procanto nevi, eim slovanskY ptistehovalec ptispel k bohatstvi Spoj. statri severoanierickYch. K pochvale nateho lidu v Houstonu budit teeeno, to na film pkitlo mnoho lidi se podivati.

V frdivu znamenali nejedni, to nevedeli co leckterY z natich krajant dovede za men' provadeti z kousku dteva nebo na plane s trochou barev. A to bylo jen nekolik tvotitelii z poetu mnoha jinYch umelcfr, ktere jsrne z obrazkil zde poznali.

0 nekterych se ut ani nedovi. Ku pt. F. Olexa starti, Jan Rachae — oba mrtvi Sami Slovane. Ano, Slovani. Miluji ptirodu, tivot — pfeji titi jinym; proto ptiroda dala jim do vinku um a schopnosti tvorby a lasku k tomu. Na rozdil od jinYch plemen, Slovane neniei, nezabiji net co k tivotu pottebuji. Oni tvoti — buduji, na,yzajem si pomahaji . . . • Vzpominam: behem me spolkove nosti ptichazela jsem do rfiznYch domo8koda vil a tam videla tolik umeni.

MST, 'TEXAS br. Valeik uz tehdy, pied 20 al 40 lety nefilmoval. 13y1 by zveenil umeni ptistehovalcii. V terneslech, zahradnideni, rolnieeni, chovu zvifat. Schopnost natich ten v ruenich pracich, dumysl hospodyriskY. Avtak, jaktiva nebyla bych myslela, to nab spolubratr Jan GajevskY je umelcemtezbatem. A take sotva kdo ze shromatdenYch to chvile v sini — byl by vedel, to br. Novosad z Ellinger je autoritou v steal pekanft a cedrt — to zaroven sam dovede vzacne dtevo cedru promeniti v nadherne sktine a jine ptedmety velike ceny.

Na mhohYch mistech v Texasu, Nebraska a kde pride vedi, to ndt spolubratr D. Nezval je znamenitYm malifem. ftezbatem (a teti malitem), jehot dila zdobi mnohe budovy, je J. Stareala. Vedi, to br.

Frank Dvota,k je malitem, jehot prace jsou hledany. Pozadu neni take br. Jan 8ulda, ale umeni techto neni tak manic), jako neni maim, to jsou jini nati lido umeld tet v kovu i pleteni rakosu a j. vy.

Jaky to milt' posit, jsme vtichni privodem. Slovane, z lidu kterY miluje umeni, praci k van ni same — pro radost spolublitnich soudruti s pflrodou, a proto neni divem nYbrt pkirozenou veal je, stavaji se Slovane pateti, rukou i hlavou budouciho lidstva — zdraveho a spokojeneho elovedenstva!

Co tyre se samotneho br. Valeika a jeho prace — z jeho prace znam jej asi 28 let. Osobne asi 25. Na rozdil od jinYch mladikt jeho veku tenkrate Valeik studoval a zase studoval. 2ivot mu take tadne kviti na cestu nesypal. Mel vtak Atesti v tom; osud mu udelil vernou a rozumnou tet drutku. To v tivote mute mnoho znamena .

V tivote spolkovem — ? Stab() se, to jsme se v jistych otazkach urputne Zkuteni lide vedi, to ideal promeniti ye skutek tam, kde je mnoho hlav a katda ma, kus pravdy (te jeho osobni pravdy), k tomu sve chyby a wady povahy — tam nelze vybudovati chrarn eiste lidskosti.

Vime, skuteenosti oheri a voda spolu vykonavaji spousty UtasnYch praci, ale musi se Oda "jak to zaonaeit". BYti idealistou nestaei k dosateni veci lidstvu prospetnYch kdyby eloyek sve "ja," na pratek semliti dal pro tyto freely yzajemneho dobra — nepomute to! Jen sama sebe by zahubil. — To, co lidstvo nutne pottebuje — co jednotka, jako celek k jeho dobru v tadne, sebevice vyparadene koupiti .. . lekarne — nikdo nemtite Jako by na Apatnem platne, tpatnou barvou sebevetti umelec nenamaloval krasnY obraz, tak z pokateneho dteva, ApatnYm dlabatkem nebo tpatnou pilkou

by Irak umelci to krasy =oho jiste nenarobili. Lidstvo? To samo je pramizer-

e

clue 8. listopadu 1948.

nYm materialem ku tvoken1 blahoplqdnych adinka. V nkolu opravce ptirody bt'astnejti je, ku pi. br . Novosad z Bllinger, pestitel krasneho a plodneho stromovi. On ze stromeeku-mrzaeka jette skoro vkly — mtte zrychovati krasny utiteeny strom.

Mealy 1 ty nejsmelejti nebyly nikdy nieim jinYm nezli urnotnenim skutednosti. Olovek-idealista jest jednim z tech tt'astnYcli, Jim/ tivot svetil "svetlo boti" Aby mohli dilo vykonati, nadani jsou schopnostmi a silou Yule, cot Casto obdivujern ale nedoceriujem. Proto, v dobach uplynulYch — zemtelo tolik dobrYch lidi v bide a hladem aby, za kratko potom pozfistali staveli jim pomniky a jine pama,tniky. Nekdy nepiatele idealistri jsou tak mstivi a tak poCetni, to nabudou tolik mod, aby dokazali zniditi jakoukoliv ptipominku na velikana to jiste doby.

Dnes ut jsou pomery ptece lepti, aspon nekdy a nada. Ale — net lidstvo si ujasni kazy sve vlastni povahojevnosti v jednotlivci, zhodnoti svou pravou mravni cenu, zrovna tak krute a nesmlouvave jako stanovi chovani se svYch blitnich s nimit se shodnouti nemrite — pak mnoho dobreho, poctive mineneho ptieineni ptijde jette na zmar!

Navzdor tomu, to se zda jakoby civilisace nate upadala a zakrriovala a jest motnost navratu hrrizypineho tivota ze sttedoveku — vime, to pokrok se nezastavi leda to by chod jeho pteruten byl rozmetanim nati planety a tim znieenim eloveka. Kdyby zloba lidska at k tomu dotla, co tim dokate? Hmotu nezniel, silu (tivot) take ne, pouze eloveka, schranu a tivitele toho zla! Nad tim se trapit nemusime — ta Cast lidstva, ktera tije v plnem porozumeni syYch povinnosti a tech se zbavuje fakir* poctive a spravedlive jak dobro blithich nebo celku toho tada — ta Cast se v chaosu neztrati.

Pokrok je ut to, to Tisk. Vybor jednoty SPJST rozhodl se ueiniti redaktorem anglicke east "Vestniku" eloveka pracoviteho a schopneho, kdo — jak yefim — frkol bude piniti se zdarem. Je dnes bohatYrn na zkutenosti, ktere z nej neuMaly tkarohlida ani mstivce. Aby anglicka Cast pkinesla co mama pra y° od ni oeekavati, to ptipadne za povinnost ne mladeti, ale jejim rodiCUm. Po dobrem uvatovani ptichazime k nazoru, to v teto stati ma se nati mladeti podavati to, co ji zdejti sokolstvi nedoda ani nemilte nalezti toho hledajici v americkern pisemnictvi, protote to nepodava ani cizojazyenyrn Amerieanum, lec pokroucene a jen to, co se hodi tern, kteti honi spinayou politiku nebo chti hoveti povrchnim vatnim neuvedomelYch vrstev americke vetejnosti.

Proto nebude to tadnYm lehltYm Uko'ern pro redaktora, teto anglicke

Ve sttedu, cirie 3. listopadu 1948.

"Vestniku" mladeg deskeho ptwodu uvadeti na lepgi cesty nal my sami Alapeme.

Vgdyt' my stall, nejsme-li natuchli a to potadne, dnegni povrchnosti — pak aspoti myslime v kruhu starch navyka — ktere —jak jsme u g nekolikrat seznali nejsou zdrave nagemu spolkoyemu ani narodnimu givotu a narn jedinctun, u teprve ne po strance hmotne ani mravni.

Nejen lidstvo, take nase yzajemne podpurne spolky, Sokol a dobrodinne organisace — mohly by a to jenom k prospechu vlastnimu — upottbiti a spolupusobiti lidmi velkodugnYrni, s lidmi eiste viry ve schopnosti spolublignich a deverypinYch v ty, kteti by pracovali radi a poctive jen jim ptilegitost k tomu dati. Lidi rozurnne, kteti chapou potteby eloveka pa stran ce dugevni.

KrasnY exemplár. velkodugnosti me spattiti ve 43. Lisle "Vestniku" ze dne 20. tijna t. r. v dopisu adresovanem Tisk.

VYboru od Clena tadu Jaromir Cis. 54• ye West, Texas. Vyhledejte si ho.

Prod nemame takYch lidi V nagich spolcich vice? To by se to krasne pracovalo a hesla nase pinila, 'Ze by nase odveke Zlo muselo na "suchou nemoc" zajiti &lye negli by nekdo mC1 eas pro pomoc k doktorovi zabehnouti.

To nebylo by potom rozvracenosti spolkove, bolestnYch irkaztr a zjevu socialni Cinnosti, zpettrhani sva,zkil rodinneho 21vota, ani polepgoven, trestnic, loupe gi a vraged. — Nemilge ka,gdy eloyek bYti umelcemkezbatem, malitern, hudebnikem, hercem, zpevakem, sochatem, vedatorem odbornYch znalosti, ueencem, kterY ovlada Cislice do zavratnYch delek a pod. vice. Ale vzdelanYm stati se 'Mt ge a snagiti k tomu, aby se jim stal, nema, jenom ptirozene prallo, take povinnosti jeho (kaadeho elo yeka) jest, aby takovYm se stal . . .

VdeenYmi maji bYti v gichni kdo meli ptilegitost — mohli a smell se uditi, k eemu je pierozene jejich nadani nutkalo.

Anebo mohli a chteli ye gkole nebo odbornYch ueitelti — si osvojiti gadouci \redomost jako jsou rirzna u giteena nebo pottebna, povolani aivotni.

St'astnej girn vgak je ten, komu givot pal nabYti du gevniho prohloubeni pod dozorem moudrych myslitelti a ye styku s ptirodon Takovy student dostal v dar vge co druzi mune v ivote hledaji. — Ku pt. vime, 2e samotne gkoleni navzdor vgem vYhodam, ktere vlastniku skyta v dannim giyote, zrovria jako bohatstvi nebo slava, daleko nestaei k twine spokojenosti, zdravi nebo Stesti. -Kdo opravdu by chtel miti to, co tak stale hleda pro dosageni. Stesti, zdravi a spokojenosti — ten sam a to prvni, musi dati skuteenu vzor vé dobre yule. Kdya

VISTN1K-

vgichni dychtivcl jako jeden osvoji I pa dobrem (nebo zlern) zasadu: "Budu pactivYrn, pracovityni, s yedomitYrn, spravedlivYrn, nebojacnYrn, rozitainYrn a laskavYm v jednani a mojimi K sobe budu: ptisnYrn, neklamavYm, sttidmym a vgdy sebe meticina pravidlem "co nechceg aby (oni) dinili tobe, neein ty jim potom musi u na svete dobte bYti!" Bazar — jak pokradujeme?

Co se tYde ptilivu dark ft pro bazar ye prospech sokolskeho rondu, kterY se konati 27. a 28. listopadu?

Vim le nage Clenstvo jednot V Zup ni se zajmem sleduji nal a ge (odpust'te) zvedaYi jsou, jakou (least k podniku nagernu projevuje nase krajanska. vetejnost.

Vac:1618,11Y duchem elo yek — at' mug nebo gena s city eiste lidskYrni vi co se krasy `skrYva v ka gde bratrske a sesterske organisaci, nato g pak v Sokole sa.motnem.

Proto take tito lide se rmouti, e neni pro ygechny ty krasy praveho pochopeni a easto se stane, e silnej gi v organisaci ruzne veci zneuil yaji v jejich osobni prospech. Anebo pokrok Mesa zadr guji na gkodu osady a celku.

To gkodi praci tech, kteti v organisaci pracuji radi a nezi gtne, protoge jsou It tomu puzeni neeirn pro co neznaji ptieiny, nebot' negadaji odmeny, slavy ani mod..

Jen toho napineni tu gby aby spolek prospival, pro vzejernne dobro. Zklamouli se v techto tu gbach, za.nechavaji prace spolkove a ti, kdo zavinili odchod, jejich — obyeejne — neudusi-li spolek, ptieini k jeho zakrneni.

Nage kajanska vetejnost ma 4v6 akugenosti, hrdost a zni svou lidskou cenu navzdor tomu, ge nemela ptile gitost studovati na yysokYch akolach a mnohY a nas velmi malo moll do obydejne gkoly choditi. Ale to neznamena„ ge nerniune smysl pro krasy disteho aivota. Pravdou jest, ge mnoho lidi tije v nevedomosti, protoge nezna skuteenost, ale proto nejsou hlupaley, jak jim lecktere spolkOve "svetlo' pkezdiva. My, kdo okola a v gechny organisace utvotene na YYpornoc slabgirn a It podpote samotne ptirody — mame tolik radi, vime, e neni to jenom neznalost, ge girgi Yetejnost, co celek se nezireastnjue ani nepodporuje, vzdor se-, be krasnej gi idee prace lidumilne. Nekdy ptieina nedCasti nemil ge se ptieitati nieeram jinemu ne gli neznalosti. Oasto se stane,'Ze do organisace sebe lidstvu prospegnej gi dostane se nakaza takoveho druhu, ge kdyby organisace byla lidskou Velem, tu kagdY rozumnY lekat by ji jednoduge ze zdraveho tela — no giekem odnal.

Verejnost dnes neni u nijak co celek

uzkoprsa; promiji mnoho tarn kde pted sto roky a ptikte a nespravedlive mnohokrate soudila a odsuzovala. Ale nepromiji dnes lide nadutost, ptezdivky, YYsmech, panovaenost a nesmyslne osobovan' at pra y jak vime, ge se dost east° deje. Nestudovani lide malo kdy jsou sto eeliti takovym kazimirfun a kazisvetum a proto aby se vyhnul neptijemnostem, strani se toho, co je pokraeo yanim lidakeho vYtroje. Jeliko gpravidlem odyekeho pokroku jest, le neyinnY trpet musi zaroYeti a yinniky — tu i Sokol neni z pravidla vynatYm. Ani nerati ge protote i zde naglo se easern to, co vlastne tarn nepattilo. Odvozuji to a toho, e houstonskY Sokol sam ystaval ul podruhe a podobneho spanku jako eesky narod po jeho Bile Hoke. Ale prave proto doznati musime, idea, ktera jej o givuje, nesporne musi bYt krasnou a soueastky jeho stavby z dobreho materialu.

Vgdyt' dnes mezi jeho elenstvem jsou jednotlivci, kteti v Houstone zalo gili Sokola ug v roce 1912 nebo pobli ge data toho roku. TakovYch lieci nase vetejnost vgak take si nev gimá a ma clAveru v tu hrstku Sokohi zdej gi jednoty a proto vychazi ygern jeho podnikam vstkic. Co my, milonvici Sokola, mu pfejeme jest, aby nabyl na cvidencich a pak aby — co g je nejelillegitej gim ye vYvoji jeho — Sokol sam — zachoval Si dtiveru tech, kdo skytaji mu podporu. Tim ge vetejnost podniky jeho 'podporuje a do cvieeni ptivadi material. Idea musi bYti ka gdemu Sokolu givotni zasadou a skutky idee spravne odpovidajici povinnosti kagdeho z vedoucich einovnikt.

Pokud mem je vgechny, yetim ge kagdY nich si pteje jiti spravnou cestou a proto take slou giti bude nagi narodnosti, nagi osade, okresu, statu i narodu ku cti a vgeobecne spokojenosti. S tou virou podjaly jsme se, sea. Helena Teperova, a moje maliekost, ukolu bazaroveho a druhe sestry nejen s ochotou ale radosti ptispechaly k praci ne praVe lehke ale vdeene.

Prod vdeene? Posud'te sami: — Jegte jsme ani nezaealy pracovati, ua zde byla velika, bedna zbo gi z Chicaga, darek nejmerle zaslou geny. Sokolska, idea nagla ptitele ea' na druhern konci statu, v Kingsville. Ptiznivce ma uptimne v tadu Elmaton eis, 148. SPJST, odkud do Stavebniho Fondu Sokola darovali $50.00, toast slibuji nase pani a divky ze krougku v Dallas. To jest pomoc, ktere si musi ka gela organisace va giti. I navzdor tomu, 2e povinnosti lidskou jest stale snagiti se o zlep geni vgeho.

Dnes me odevzdan byl dar Tel. Jednoty Sokola z Ennis a velika krabice darkti sester Sokolic ze San Antonio. Diky!

Hezouekym darkem pkispeli nom mangeld IVillog PodlipnYch z Rosenbergu. Ma.-

E trana 1 2 iia Koenva take rozmnoffla sbirku krasnou haekovanou praci sestry F. Voltroye. Znama yam dopisovatelka do Vestniku, ses. Vrlova pracuje na ptedmetech, ktere zajimati, die verohodne zpravy, budou nagmusk svet. Zdeluje pisatelce br. Vesely z Corpus Christi, 2e sestry Sokolky tamta se veci na gi ujaly a nezapomela na na gi jednotu a jeji pottebu ani sl. L. Kubenova z East Bernard.

Kdy2 onehdy br. S. Valeik nom ukazoval obrazky ze 2ivota krajanskeho a pied oci stavela se to krasa umeni na gich jednotlivet, tu v my glenky pine obdivu vkradala se take rtizna skoro htigna ni. To vite — podejte eloveku prst, chmatne celou ruku — chytla jsem sama sebe kdyz si pravim: Jen po jednom kousieku, tfeba torn nejmen gim z tech kras pro ten nag bazar!" To by na ge sberatelky byly gt'astne! V tom vsak br. GajevskY (na obrazku), podival se na mne tak nejak pkisne (jeho verna dru&a, pomocnice a manklka del gi Cas churavi). Od to chvile tr" jsem ani nemukla. Aikaji basnici, Septa, vetirek to, co elovek nema odvahu Jestli pak 'Septa v korunach cedrovych lest a pekanovYch sadn? V malitskYch dilnach a nad soustruhy dtevo i kovy obrabejicich?

Mame mistry pekatske, uzenatske — vgichni maji srdce dobre. — I ti eati muzikanti jiste "cti a darem" osvedei se teto hodine pro zdej gi Jednotu Sokola tak dillnktou 2e?

Vzpominam na "mamu" 6tvrtnikovou: pfigla z prace a sotva pojedla, bekla do sine, aby prohledla jevi gte a na pki gti weer si praci zaridila. — Ptibehla gila, stkihala a zase sila. Druheho veeera s pomoci br. Kelarka, budovali jevigte. — Protok bylo tteba, pti gel br. D. Nezval a maloval stromy, vodu, domy, oblaka. — Cas — ten ZadnY nepoeital, protok z toho se nikdy fiety je gte nepoda,valy i kdyz hluboko glo to do kapsy. Vgak ochotnici nagi tyto veci znaji — ti, kdo veci neznaji a tu lasku k veci nechapaji — by ani nevetili co elovek dovede obetovat pro vec, kterou ma rad a 2ije pro ni.

A ty lasky jsou rOzne vime, 4e take jsou Tide, kteti prohraji v jejich va gni vge co maji, nebo propiji tteba celY &fir.

Lide a lide.

Sokolske divadlo, sehrane u '8tefanikti 24. kijna, bylo pane. Rail mel tentokrat br. V. StraAnickY-liste radost mel z herMI a hereeek. Zvlate tech, kteti byli na jevi'g ti poprve.

S pozdravem, Marie F. K. Valova. ) • 4, • ( "Z chaloupek pod horami."

Drazi krajane!

Ano, zase za dlouhou dobu ptichazim tou papirovou cestou na kratkou besidku za vami. Vekte, rad bych tak oinil 'Caste%

V2STNIX— WEST, TEXAS ale za jedno, Cas valy mne chybi a za druhe, kdy2 je elovek lenivy, atd. — Beru si tuto prilelitost vkchny i vase pratele pozvat na naS'e divadlo u radu Pokrok Houstonu Cis. 88., ve 4 hodiny 7. listopadu. Krou‘Zek Hlahol, ktery vam vkly hledi ukazat nee° krasneho i poueneho, v ten den predstavi krasnou lidovou hru se zpevy pod nazvem "Z chaloupek pod horami". Je to obraz ze Zivota v na gi stare vlasti, asi roku 1850, v kterem opravdu je mnoho poueneho i citu. V jeho predstaveni uMjete mnoho smichu i slzi, za to vam srdeene i uprimne rueim. starSim krajantun to prinese vzpominky ze stare vlasti, a nisi mladdi to take ukale trochu naSi historii, a jak se v nagem narode udelal pokrok. Kroukk Hlahol je a maze byt hrdY, ze tento kus rntzze pkedstavit, neb je to tak Ceske, tak krasne, a tak vaLae divadlo, ze az radost.

A tech yzacnYch eeskYch pisnieek, ktere si budete pozpevovat na dlouho. Pohied na oznamku vam ukak, ze je kus zastoupen mnohYmi vam znamYmi osobami, kteki vam se vynasnab' vhly dobte ptedstavit filohu jak ma bYt. Na$e nejvetgi odmena je vage poveseleni a pkitomnost. Pak se ukaae v gici, aby snaky ochotnikil byly odmeneny, neb jestli si nagi eegtiny vazime, tak ji podporujme. kuchyni bude postaramo o zakusky, nalevna bude pina, a pti divadle bude fieinkovat oblibena Bakva hudba, take i veeer na tanec, na kterY vase vstupenka na divadlo bude platna. Na pane pobaveni za Kroukk Hlahol zve vas, Rudy 8efeik.

Ve stledu, dne 3. listopadu 1948.

eleny na tuto schazi a v hojnem poetu se dostavili. Jak rad jest veden zalai na Clenech samotnYch, v Ustrani podavati sve nazory a kritikou to nepomilk a v torn ptipade nemistne.

Laskave vezmete tuto vYzvu na vedomi a dostavte se v hojnem poetu.

Za lad Pokrok Houstonu Cis. 88., F. J. Olexova, taj. )• •( Rad Jaromir, Oslo 54., West, Texas.

Bratri a sestry!

Ptigti nedeli 7. listopadu mame nagi mesieni tadovou schnzi jako obyCejne ye 2 hod. odpoledne, tedy se dostavte kdo mule. Pikovaeka IA se tak je vice easu. Co mame na programu nevim, ale .c/dy neco, o eem se da, jednat. Minulou schuzi byl br. Hugo jegte v nemocnici, ale doufame ze ho v priSti schtizi 112 zase uvidime na jeho miste.

Poeasi se moc nezmenilo, asi pled tremi tydny trochu zaprklo jen co skropilo prach, tak je sucho porad, mraei se ti.z kolik dni ale prget nechce, ale moMa 2e bude na VSe svate, anebo bude zima. Pamatuji, ze bylo na ten den zima az dost.

My jsme s mYm mukm tehdy se nastehoyak na nag prvni rent, haus byl novY ale Spain mel dost, tak jsme se moc neohrali, jeSte dobre ze drevo bylo lacine, ale na i jedne strane nas to palilo a na druhe jsme mrzli. Jo to byly ty zaeaky ho, kterY k,eal s nieim a mel je gte dluhy, z kterYch Spatne se vylatedlo. Dnes to ti naladi maji prec jen uz lep gi, tech starosti tolik nemaji, aC zas jinak bylo lepII, grocerie byla i maso lacin g, 'Satstvo 1 taky. Kde jsou ty easy, kdy hospodyne Irgem Clemim radu Pokrok Houstonu C. 88. oblekly deti za 25 centii a nekdy i sebe, Jest to druha vYzva elentim radu Po- neb latky byly po 4c a dobrY print Ci tikrok Houstonu k aeasti listopadove tado- Steny material po 10 as 15c. To uZ ani ye schnzi, ja se bude konat pravidelnou neni pravda, ale dost moZna, ze farmatdruhou nedeli v mesici a to jest v nedeli ske vyrobky klesnou aZ moc, jestli se dne 14. listopadu, ye dye (2) hodiny od- nam ty pristi volby nepodari a budeme poledne. KahlY Clen mel by si vziti tuto mit zas nejakeho Hoovera za presidenta. schtzi na vedomi a aby pti gel a tak po- Je pravda, ze vejce jsou na tento Cas dost dal sve nahledy a navrhy a hlavne v teto drake, ae i krmivo neni lacine, ale jine schtizi mel neast pti nominaci ntednika veci co rolnik vypestuje jdou dold, smetana snad Ala a2 o 20c dolt( na Libre. Ja ji a vgech vYbortii.

Jiz v ptedeglem Vestniku byla vYzva nemam, jen co slyS'im od farmerek co ji elentim tadu C. 88., aby se pravidelne prodavaji.

V pondeli bylo VSech svatS7ch a katolischilze radu v hojnem poetu sileastnili a do listopadove schilze z ylaSte. V teto ci kraal hroby svYch milYch, ale i zde je schtizi buou nominovani idednici a vY- drahota, neb kdo pestuje chrysanterny bori. Jest jiste, ze ka'ZdY Clen ma nekoho dela na tom pekne penize, ale dat za jeden kvet dolar je piece moc, aC uznavam, neb o nekom vi, ze by rad byl einnYm nem radu, vAak nekdy z male prieiny ten ze to dl. praci a Cas a v meste musi platit Clen se ostYcha aby do schtze piisel, aby vodu, tak kdo nechce dat tolik penez, se nereklo, ze jest nradolovcem. Bratri a musi si udelat kviti z papiru, ae se to sestry, dejte stranou tyto malichernosti, malo komu libi. Letos je to v gude suche, neb jak sami musite uznat, nas rad a i travniky vypadaji vAude jako po mraprace v nem neni jenom mimochodni vec, zu. Kdo ma opikovano tak ore a jsou vik teto praci jest potreba obetavosti a hod- det lany poli uz eerne, i kornoviska. Jindy ne lasky. 2e se vyskytnou nesnaze? To bylo videt leckde v zahradkach bilou repu, jest pfirozena vec. A proto jste Mdani, a- ale letos ani zvetSovacim sklem ji byste prisli a take upozornili sve spolu- najde. Pak ani to drilbeZe neni jako jin-

Ve stfedu, dne 3. listopadu 1948. dy a je dost draha, kohout 41/2 libry stoji $1.80 a to je uZ hodne, vklyt' to neni ani fryers a ani bakers, a tak lune to nekdo vysvetli, kolik dostane rolnik za toho kohoutka? Eh goks, darmo si tim trapit hlavu a kdya si ho nemohu vychovat, tak muslin platit, a i kdyby gel elovek na farmu si ho koupit, ani nic nedostane.

U lads, jak ov gude jinde jsou 3-4 svatby skoro ka2"cly tyden a kary jezdi oveneene s papirovYrni fabory a.2 radost na no hledet.

Tak se mejte vgichni dobre. Srdeeny pozdrav na v gecky etouci od Mare Klausove. )• •( Rad Vykhrad eislo 48., Beyersville, Tex. ✓ minule schtizi bylo usne geno, aby pri prigti schtzi dne 7. listopadu jsme si usvaeinu. Zadame sestry, aby prispely nejakYm peeivem, jako kejky, kolade a jine sladkosti; o kavu a jine napoje se postard rad. Ptah bychom si, aby vgichni eleni byli pritomni, neb budou volby rednikti. Schtize zapoene v 1 hodinu odpoledne. Je gte jednou zveme v gechny eleny, aby se dostavili. S bratrskYm pozdraAlice Shiller, taj. vem, ) • 40 • ( Rad San Antonio, 'Oslo 133.

Prigti schtze radu konana bude jako obyeejne druhou nedeli v mesici listopadu a bylo by velmi hezke, kdyby jsme se co moZna, ye velkem poetu do schtze te dostavili, neb se blili doba voleb tiredrcl.ktt pro pri gti rok, tedy by jsme se talc trogidku znovu poznali a si tak pomluvili, co a jak pro ty volby si pripravime.

Zabavni, vybor, jak jsem se tak nahodou dovedel, ma nee° v rukave, nee° pro prosincovou schtizi chysta, a ja jsem jiZ ted' stragne zveday, co to bude a tak rad bych jim do tech tajnosti nakoukl, ale sam si netroufam, tak pral bych si, bych nebyl pri torn sam, proto zvu v g echny ostatni. ✓ minulYch schtzich byla pretrasana otazka stran zmeny easu konani schtizi.

Nekteri davali na jevo, Ze kdyby se schtize konaly namisto v nedeli odpoledne nekdy, v tYdnu weer, Ze snad by se se navAtevy mnohem vice zlep gily, (aekoliv die statistiky z nekolika poslednich let, schtlze na ge jsou mnohem lepe navgtevoyany ne2li v minulosti., MnohY e'en planuje si vyjet koncem tYdne a zrovna do toho trefi den schtze a vyjad'ka je pro d ye neb tit hodiny schtize pokaeria a tak radeji schtzi vYnecha. Tak kdyby se schtlze poradaly naveeer, to by se snadneji navAtevovaly a to by byly mnohem zajimavej gi. Proto uvaftijte o tom sestry a bratri a va gi fivahu doneste do prigti schuze.

Jegte jednu atra,kci mam pro prigti schuzi a zde je: Br. Bundil vratil se z navgtevy svych pribuznYch ye stare vlasti a mel prilelitost tamni pomery na vlastni

V S

N I K — WEST, TEXAS

Strana 13

oei videt a viastni u gi slyget, a rad v ge- Potygka $10.00, Rudolf Ozimy $25.00, A. cky zku genosti nam jestli se do pri- I F. GureckY $50.00, Jess Likat $15.00, Wesley Trojdeek $25.00, Josef Lab, st. $2.00 a Sti schtze dostavirne.

V minule schtlzi neco zdelil, v gak co Johnnie F. Hrabina $25.00. jsme slygeli, nebylo zdaleka to vgechno, Od neelen0 Telocviena Jednota Soco se chysta zdelit ye schuzi, ktera se bukol v Ennis $30.00, Dick Kendall $18.00 a de konati v nedeli 14. listopadu v sini WOW, 822 E. Houston St., ye dye hodiny H. F. Drozd $15.00.

S pozdravern, Dolfie Hrabina. odpoledne. Prijd'te vgichni a prived'te ji) • 4 ne. Schtlze na ge jsou pristupne pro kaZVzruSidiei objev. Mezi znalci sveta lunyS bratrskYm pozdravem, deho. zu nastalo vzruAeni: V Doodletownu ye Louis Dressler, tar. state Newyork ulovil mistni entomolog rti ) ♦ 4•( Zovou kobylku.

Rad Ennis, eislo 25.

Dnes bych chtela lepe vysvetlit program a plany pro otevreni Narodni sine dne 14. listopadu.

K vuli oprave Padova budova byla zavrena pros dva mesice a ma, bYt hotova za dva tYdny. Oprava byla velmi dnkladnd, take to vzalo eas. Myslim, Ze mnozi se test aZ sin bude hotova, jak to asi bude vypadat. A proto dnes kahleho zvu, aby se prigel podivat 14. listopadu, nejen. se RESOLUCE SOUSTRASTI. podivat, ale i pobavit mezi nami. Radi My, nikpodepsanSr resolueni vYbor kakaZdeho, z daleka i z blizka, budeme mit du Komensky Cis. 20. SPJST v Granger, mezi nami.

Texas, projevujeme jrnenem radu upfirnVe dvanact hodin v nedeli bude praven chutny ()bed a na jidelnim listku non soustrast portstale rodine nad ztrabude barbecue a v gechny prichuti, zakus- tou jejich otce a na geho spolubratra John Pfilkrabek, ky a sladkosti, ktere se k takovemu obedu hodi. Po obede bude program, kterY se ktery od nas odekl na yLly k veenemu bude skladat ponejvice Ze zpovnich eisel odpoeinku dne 25. rijna 1948 ye stall. 78 a pak i reel Program bude podrobneji let.

ZesnulY bratr byl Menem Jednoty od vypsan v oznamce pri gti tYden. Veeer bude taneeni zabava, pak budou ruzne hry, roku 1904. Byl dobrYm elenem a kadovym kde si kahly mute zahrat a zkusit sve pracovnikem.

Pozastala rodino, pfijmete no§i upkimAtesti. Pak v pondeli bude zase taneeni nou soustrast a zemtelernu buc •U zeme zabava.

Tel chci lepe vysvetlit to, co jsem psa• lehka. At' odpoeiva v pokoji. Cest budil la v minulem dopisu a to je, aby si sestry jeho pamatce.

Za rad KomenskY Cis. 20. SPJST v radu pripravily zasterky, nejen pro praci do kuchyne, ale abyste si u gily jednu ne- Granger, Texas.

Anton Mikuleneak, Chas. Dukk, Henry bo dye, ktere by se darovaly do stanku, E. Vitek, resolueni vYbor. kde se zastery budou prodavat. Take si ) • •Te • zhotovte nejakou rueni praci, jako 'polStatiky, doilies, pot holders a razne jine RESOLUCE SOUSTRASTI. veci, ktere by se mohly prodavat ye stanku. Kdo nema eas na rueni praci, mute My, niZepsanY resolueni vYbor "radu darovat vgelijake jine veci.

Needville Cis. 81. SPJST projevujeme Chci oznamit, aby kdo rnizze, zvlagte jmenem radu uptimne citenou soustrast etenkyne se dostavily do schtze ye stre- portstale rodine nad ztratou jejich matdu veeer 3. listopadu v Narodni sini. — ky, babieky a na gi spolusestry Anna Volaiik, Chceme se dohodnout, co donest do kuchyne a co bude potreba. Tak nezapo- ktera zemf.ela dne 8. tijna 1948 ye staff. merite na toto datum, neb eas rychle uti- 87 let a pohtbena byla 11. fijna za hojne ka,. V padu Ze by ye stredu pr gelo, talc neasti pratel a znamYch na, hfbitove v schtze bude v patek weer. TeZ i Sbor Damon, Tex. Zminend sestra byla dlouhomladeZe bude konat jeho schtzi i zkou g letou elenkyni nakho tadu a vhly dbala ye stredu yeeer.

-ku svych tadovych povinnosti. Vime, milo, Zde podavam vYkaz prispevn na nagi rodino, Ze vas zarmutek je velikY, ale busin od bratru a sester a rodin: Joe Cr a- diZ vain ittechou, Ze i my, elenove nakho mek $25.00, Joe Baldridge $5.00, Lora a - radu soucitime s yam!.

Zesnula sestra at' odpoeiva, v pokoji a ludek $10.00, F. J. HaSlovec $100.00, Frank Jaresh $25.00, Tom MachovskY $5.00, Ch. eest bud g jeji pamatce.

John Kolaja, Jos. Teykl, Inoe. Pdak, J. Trojadek $5.00, Joe Jelinek $10.00, Alois Jureik $25.00, Willie Langer $15.00, A. M. resolueni vYbor.

8trana 14

WtST, TEXAS

"V race 1860 jsem byl poprve na Lyse hone. Naposled po padesati letech a je g Novakova. skladba, "V Tatrach," uyede-tepourisckybat'ohemnzadch. na Zlinskou filharmonii na. zahajeni I. Letos mi to ug doktor zakazal. Ten neMFFP ye Zline, zapesobila rnohutne. Na- rad," a ukazuje na srdce. Ma ya ukou. padlo nas pri torn promluvit si s Mistrem "To byly testy z Bile na Bumbalku, ag o krdsach horske prirody. Jen vagniv na Porta g, na Cab a dole do Vsetina poctitel prirody dovede tak rozumet horam. rad na idehod."

Viterslay Novdk musi Wit dobrrn turiVagne miloval take Tatry. V Tatrach stou. A take ge je. Vlastne byl. Vloni mu lekar zakazal jakoukoliv telesnou nama- nejdrive pestoval turistiku, pak take "lehu. Nese to ovgem tegce, prdve tak jako zenici". Ovgem predtirn se ji g jako horojeho pani, kterou za ta leta spolugiti k I lezec gkolil v Alpach. Byl jednim z prvturistice vychoval. nich prekopnike. horolezectvi. To bylo v rote 1905 a tehdy je gte rnora yskS7 a oeHsrnevav3), hurnorny a sympaticI4 sky lid mai° jezdil na Slovensko. V horoMistr rika: "Nejsem z lidi, kteri maji ra- lezectvi si daval stale yetgi fikoly a byl dost z tech, kteri obdivuji prirodu s ky- etvrtY v poradi zlezani nekdejAiho Spitarou na zadech, delaji na horskSrch stez- eateho gtitu nebo Spicate ve ge, pozdeji kach ramus, odhazuji na lesnich mSdi- nazvane OstrSon. Fred rim zlezli 0,strS7 , a eden nach papiry a hulakaji pa borsch pisnfe dva Polaci Nemec. Na tento vrch j ky. Zpey do lesa nepatri. Les zpiva, sam. se odhodlal za nejhor giho pdeasi. Prgelo, A jak krasne. Je treba se jen zaposlou- dal,' mu tekl za krk za pas a hlavne do chat." bat, cog mu znemogrioyalo pougiti lezec0 turistice rnluvi narodni umelec se kSich strevice, a fipine jej promakl. Pri zapalem a nad genim, jakeho je schopen sestupu byl tak vyeerpan, ge se zritil s jen umelec jeho zrna. Zaeal o Beskydach, vS7Sky dvaceti metre. Htrpel site zraneni kam pa prve pri gel jako turista do Vel- na rukou a je gte dnes ina velkou jizvu na kS7ch Karlovic v race 1869. Razem jej to Nave, ale givotu nebezpeene to nebylo. uchy atila sametova krasa beskydskSrch Ve Smokovci jej ovazali. Bylo mu jen hor. Hvidel urine jinou krajinu ne g jin- neprijemne, ge si jej lide vgude prohligede. Zadna rovina, jen a jen kopce, razto- li. Kdy g oeumovani nepre,stalo v Tegine ky. Karlovice mu uearovaly a tou gebne se a ani v Ro gnove neeekal ani na pogtovni tarn ka g doroene vracel po dlouho dobu. dostavnik a pustil se do Karlovic pegky.

Viibec si zamiloval Beskydy. Jezdil na Byla to poradna, tura, testa trvala lest flukvaldy za Leokm Janaekem, poznal hodin.

Sumavu, Krkono ge, Jeseniky, Kru gne hoTam v Tatrach vznikla take jeho sklad ry a jine Ceske horstvo ale nejvice si za- ba opevujici krasu horskSrch velikane, omiloval Beskydy. "Jsou prim° mou givot- v gern bez tech horolezeclqich defektil, jak ni pottebou," rekl. Ovgem neznal sam tehdy s esmevem rika. Loueime se s velk)im jegte slovenske hory. urnelcem a va gnivS7rn turistou s pranim, Procestoval Beskydy kri gem kragem: aby mu srdeeko okralo a mohi je gte hod"Nejkrasnej gi hora je Smrk. Spal jsem ne ugit kras eeskoslovenskyeh hor. tarn jednou v lovecke ,chate Hubertce. )e 4 4( a,s.r. e rano, kdy jsme gl,i. ,pies Sedlo k STRUIVIA NERMTEL HORSIckell Ostravici, setkali jsme se s pytlaky. Je g KRAJiJ -tesouargdou."Avypraidle: "Radi jsme chodili pegky k vlaku z KarOpava. Struma je chorobne zvetgend. lovic ag do Velke Bytge. Jezdili tarn za Stand glaza, tak zvan3) tlusty krk. Tato nami krome jirrYch broth Mr gtikove. S prezirana, choroba postihuje dnes v neVilemem jsme chodili v noci na raky. To kterVch horskS7ch obcich a g 90 proc. vgebyla jeho va gen. Jednou jsem vedl Aloise ho obyvatelstva. Nejvice jsou postigenS) do Byte pe gky pees hory. Ste goval si na kraje Sumayy. 6eskomorayske vysoeiny a pekelnou turu a bolely jej zatracene no- jihovYnhodni Moravy. V poslednich dehy. Sam jsem ani necitil enavy. Koneene seti letech se na na gem fizemi struma dreyorubci o mne rikali, ze litam pa ho- znaene rozmohla. Predpoklada se, ge je rich jako ptak. Ano, to byly easy. Co jsem I to vinou jednak znaenSTch presunt obyse napotloukal po hrebenech od Ro gno- vatelstva behem valky, nedostateenou vi va pres Pustevny a dale."

Zivou, ale jednou z hlavnich priein je ne"A co houby, Mist e?" — "Houby ne," dostatek jodu ye vocle. Ministerstvo zdrarozeiluje se tamer osmdesatiletY- kmet.1 votnictvi venovalo na prezkum -Leto ne"Na horach jsem se chtel divat v gdy k moci vice ne g dva miliony korun, aby bynebi a ne jako pes divat se k zemi." Vzpo- la zji gtena jeji hlavni strediska a skuteemina dale: "Co jsem se jen nachodil pe g- ne prieiny onemocneni. U nes je v geoky ze Stra gnice hluboko do Mora yskeho becnST nedostatek jodu ye vode, kter3). tkvi Slovacka. Za Jogou tprkou a za Marti- v geologickem slo geni pudy na gich krajt, nern Zemanern, znam3)m sberatelem pis- chude na jodove prvky. Tento sta y se odiegi v neclostatku jodu v zelenine, ovoTAM V TATRACH VZNIKLA SKLAIMA

Ve stfedu,

due 8. listopadu 1948.

ci a vgech jinYch plodinach. Byly sestaveny skupiny lekarskYcli odbornike laboratoremi, ktere vy gettily obyvatelstvo v 16 nejvice posti genSTch okresich, kde byl zjigten ebytek krevnich telisek, u deti od 4 do 10 let bylo pak provedeno radiograficke vy getreni kostry. Na zaklade tohoto getteni se zjistila, a mapovala struma ye vgech vekovSich tridach obyvatelstva. Poruchy se vyskytuji vice v hor skSrch krajich, kde zestalo starousedle obyvatelstvo, zatim co v oblastech, ktere byly nave osidleny, jako v severodeskem pohraniei, se tyto pripady vyskytuji merle poeetneji. Presto se vyskytuji pripady, ge detska struma se yyvinula ji g po dvouletem pobytu v techto krajich.

Drive se hledelo na zdureni krenich zlaz jen jako na defekt zjevu lidske postavy. likazalo se v gak, ge prieiny a rozgireni jsou o mnoho va gnej gi. Jako pHeina se uvadela vet ginou stoupani do hor, nogeni bremen nebo i zpe y. Lekarska -Veda vgak yeas rozre gila tento problem a zjistila take prieinu teto, na pohled negkodne nemoci. Jako prvni opatreni bylo na zaeatku roku 1948 zavedeno pridavdni jodu do kuchyriske soli v posti genS7ch kra jich. Migeni se deje v pomeru 1:200.000, ale tato mala davka twine postaei, aby nahradila ebytek jodu ye voile i v potravinach. Pozdeji doglo k michani jodu do soli ve vgech krajich na gich zemi, aby se prede glo vgude mogrtS)m nasledkilm. Jenom raznY zasah proti struma zamezi je jimu nepriznivemu vlivu na celSt vivo prigtich generaci. )* •( Pine moinost syobedneha naboienskeho rozvoje Bratislava . -- V nedeli byl vysvecen v Bratislave nov3) kostel, posta yenk po osvobozeni. Zpravodajska agentura Sloven ski sdeluje k vysveceni noveho kostela v Bratislave: "Skuteenast, ze se na Slovensku stavi novY kostel v dobe, kdy situate pro stavebnictvi neni nejlepgi a kdy je nedostatek materialu, svedei o pine mo g geneho nabogen--nostivbodneha ru skeho rozvoje na Slovensku. Neje nv Bra tislave, nYbr g i vgude jinde po slovenskYch °belch a rnestech se staveji a opravuji kostely. V Bratislava se krome sta yby farskeho kostela na Kalvarii opravuje kapucinsk3) kostel a dokoneuji se opravne price na kostele sv. Algbety." e e Vfnnena, gromoffarne ykch desek s USA. gramofonove zavody uzavrely srnlouvu s americkou gramofonovou spoleenosti Keynote, die ni g bride esl. premyslu jig poedtkem pulzimu umognen odber pfrvodnich americk3ich matric, eimg bude opet novYrn zpiisobem propagovdna hudba v cizine. Pogitek z toho budou miti i na gi ameriati krajane.

Ve stredU, d11,0 listepadu 1948.

V 2STNIX—W T, TEXAS

OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF THE STATE OF TEXAS

IY STUDY CZECH?

By ADOLF EUGENE MOTAL (The University of Houston) Very often the question, "Why have a need which is felt more keenly every you chosen the Czech language?" is day. asked of students here at the university.

Dr. Skrivanek convinced me that it is For some time, this question puzzled me, his desire to help young men and women and I was unable to give a satisfactory to qualify for these positions. He is especially interested in training more answer, but after some research on my young men and women for the purpose part, and after discussing the matter of establishing new Departments of with Dr. Skrivanek, Chairman of the Slavonic languages. A survey which he Slavonic Language Department, it be- made after returning from Czechoslovacame very clear to me that the general kia last July, indicates that many unipublic is unaware of the opportunities versities and colleges in our state, as well that the Slavonic field offers. as in the others, are NOW ripe for inCertainly I did not take the language itiating the teaching of these languages. because someone said that it is easy, nor Anyone desiring more information, may did I take it solely for the purpose of write directly to me or to Professor Skrisatisfying the foreign language require- vanek at The University of Houston, Dements for the different degrees—B. A., partment of Slavonic Languages, HousM. A., and Ph. D.; most foreign lan- ton 4, Texas. guages will do that- I decided to study ADOLF E MOTAL the Czech language because it is a clear (Welcome to the English section of and logical language and is unquestion- Vestnik with your contribution. Members ably one of the most beautiful when appreciate articles like yours. After Janspoken well. It is the key to the entire uary 1st, when the English section gets Slav-speaking world; a vast world that enlarged to eight pages and the assistant occupies over one sixth (1/6) of the editor takes over, we hope to see more Earth's surface ,and has over two hun- writing from our students. Thanks a lot, dred million souls. In other words, there and write again.—Editor.) are twice as many people who speak the ) • 46 • ( Slavonic languages as there are those 70 YEARS Who speak Spanish!

The average man spends his "three Understanding Czech phrases, getting score years and ten" as follows: the main idea if not every word, of Asleep-23 years, 4 months. broadcasts from the Slav-speaking counAt worki-19 years, 8 months. tries, being able to read good books, At play and prayer-10 years, 2 months. newspapers and literature, are the imEating and drinking -- 6 years, 10 mediate results within the grasp of the months. average individual; a knowledge of one Dressing and undressing-2 years.

Slavonic language, be it Czech, Russian, Traveling-4 years.

Polish, or any of the others, serves as a Sick and convalescing-4 years. key to all of the others. It will go a long Total-70 years. — Knights of ,St. way toward giving you an underStanding George. of these elements in our country, as well ) • 4 • ( as an understanding of all Sla ys of Czechoslovak Shoes for Rumania Europe. It will give you many opporCzechoslovakia has delivered a further tunities for service and will help you to consignment of 400,-000 pairs of shoes to contribute your part to international Rumania. The shoes will be distributed neighborliness which is so greatly needed among farmers, workers, co-operative today. Whether you enter the Diplomatic and state shops. ) service, work in the State Department, serve as a Translator, or teach these lanAsk any fieldman for advice . . don't guages at some leading university or just "drop your life insurance."—Adapted college, you will be filling a great need; from The North American Union.

Strana 15 All contributions, correspondence of Lodge reporters, biographies, etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor by Saturday.

Czech Refugee Tells Story of His Flight

By HARMON KALLMAN An earnest, ascetic-looking Czech of forty-two, with his wife and son, reached a safe haven in Dallas Wednesday. For the first time in ten years they were free of alien and totalitarian domination.

From Union Station, they went directly to the home of a nephew, a young Dallas insurance man. They sat down to a big family dinner and tried to tell of their struggles in unhappy, Communist-ruled Czechoslovakia.

It was the story of a nation's downfall as they—ordinary citizens—had lived it.

They told it in bits and pieces, as a man does when he awakes in terror and tries to tell of a nightmare.

To be able to tell their grim story fully, The News is not revealing the names of this Czech family, at their request. To do so might impose hardships, or worse, on relatives in the old country.

The family in Czechoslovakia was always ` a middle-class family, neither poor nor wealthy. The 42-year-old father was a minor town official in a nonpolitical white-cellar job. He fs of medium height, with a high, thoughtful forehead creased with wrinkles, and heavy crow-feet around his blue eyes.

He is thin and nervous now, worn down by years of stress, but his voice and manner are highly cultivated. Although he never has attended a college or university, he speaks German, Czech, Spanish and English, with ease and precision. He speaks with wide knowledge of history, geography and politics.

His wife is a slender, dark woman with huge brown eyes and a timid manner.

Like her Ifasband, she speaks English, but she lets him do the talking. Their son is tall, dark and slender and wears glasses. He, too, speaks English well. All of them plainly are persons of refinement.

They will spend the next few weeks at a Texas ranch owned by one of the father's brothers. After that, the father hopes to own and operate his own farm in Texas. Although he has been a citydweller all his life, his relatives say he has studied agriculture for years on his

Strana 16

Vt STNIK— WEST, TEXAS

Ve sUedu, dne 3. listopadu 1948.

Own time. The son looks forward to join- party, but because of his anti-Nazi work Gym for a while. Later he joined the ing the United States Army soon—not as during the war, the Communists held football team and in a short time sufa career, perhaps, but as an experience him in high regard. When they took over fered a broken leg at the knee, hobbling which will make him a better American. Czechoslovakia in January of this year, about on crutches for -months.

Last Friday in a game between FloresThe father, leaning forward in a living they offered him important government vine and Jourdanton, six boys walked off room chair, tried to tell his relatives positions.

He declined, however, because he the field with injuries, and two were Wednesday how he felt to be in America.

In his careful English he said, "I be- felt more than ever that he had to come carried off on stretchers. What else is football but a money-maker and crippler? lieve I could tell much to those who don't here to live. , In the San Antonio Express is a picture It took three years of near heartbreak realize what a wonderful country this is. of Stan Moulin, ex-University of Texas before they finally cleared their papers "Here a man can do as he pleases and football player, who died two hours after go where he wishes. He does not know with the authorities. First, it was imhe played in the Cardinal-Philabeiphia possible to leave the country until a rewhat it is to fear his government or his game. These deaths don't occur only in sponsible, independent Czech Governneighbors. In his store windows he sees the professional games—they happen to eggs, meat, fruit, vegetables—things that ment had full control over its citizens. high school players also. Many a footThen the American immigration quota my son wept to see when we arrived in was small, and they were assigned a ball boy was unfit for military service New York. while Sokol boys were acceptable and "In Czechoslovakia, first we had the "high" number, necessitating months of ahead of the others in training. waiting.

Nazis for six years. They killed 400,000 I would also ask Otto Stehlik if he Through careful maneuvering they of us—still not many, even for a small knows that for physical exercise the U. S. worked their way to the head of the list. country like ours. Poland lost 6,000,000.

We •could not walk our own streets with- Then they had to battle and haggle with Air Force and Army used calisthenics, out being pushed aside, we could not innumerable petty bureaucrats i n athletics and marching similar to the Sokol system to make the men strong speak or even think what we believed. Czechoslovakia.

Three of my brothers, you remember, "Once I had to spend weeks traveling and physically fit and not football?

Accusing our Editor, Bro. Moucka of were in concentration camps—one for all over Bohemia to get one paper certiselling and advertising Sokol instead of six years. fied—only to find that it had the wrong "When the war ended we had occupa- date on it and therefore was invalid," he insurance! Why wouldn't Sokol activities tion. There were, perhaps, ten Russian said. "By the time we reached New York like the Slet in Praha or the Slet in Corsoldiers to every American. Then the I was a physical and nervous wreck, and pus Christi deserve notice in the Vestnik when most of the Sokol members belong Americans moved out. When we set up I still am." our own democratic republic again, the He made a weary gesture with his to the S. P. J. S. T.? And the majority of our S. P. J. S. T. at least respect and like Communists worked their way in. They hand. took the key positions and set up every"And there are people here who are the Sokols. thing so they could force their will on unhappy with this country!"

Our Floresville Chronicle's editor sees U&" "They want to give it the kind of gov- fit to put news of our Sokol picnic on the The man has wanted to come to Ameri- ernment we have over there, I say, let front page, and once three other Sokols ca as far back as he can remember. His them try to live there for six months and and myself were pictured on the front brothers began coming here in 1904, be- they will return the most loyal Ameri- page of a Dallas daily. Why shouldn't our fore he was born, and one by one they can citizens there ever were in this Vestnik have a front page about a Zupni have helped each other come here to country."—Dallas Morning News. slet, which is not an every day occurlive. ance? It takes work, money, patience ) • 4 Shortly after their marriage, he and his Floresville, Texas and discipline to make a slet. wife came to this country on a temporary Dear Bro. Moucka and Vestnik Readers: Komensky: There are reasons I bepassport—all they could obtain from imI wonder why some people find time lieve why Bro. Moucka, did not publish migration officials. They lived in Texas and energy to underestimate the char- 0. S. Book Review "Comenius." I saw an for several months in 1928. Their first acter of good people, and the work of article about Komensky in a late issue child, a girl, was born in Texas—and is good organizations, like is criticized by of Vestnik and I have been a steady buried here. She died in infancy. one Otto Stehlik, whose letter is printed reader of Vestnik for eighteen years, and Then they lived in Mexico for two in the Oct. 20th issue of Vestnik. have read article about Komensky many years, trying to get permission to enter I refer to the second paragraph of his times. So the reason cannot be because the United States as permanent settlers. letter stating that our youth prefers K. was a Protestant Bishop and Mason.

Their 18-year-old son was born in Mon- American sports and not Sokol. First, Dopise: Why should anyone expect terrey while they awaited word. At last the high school boys have no choice, Grandpa _Bartosh to write about 4-H their application was turned down. Hard football is all they have. Just recently a Clubs? That is really out of his age and times had come, and the immigration mother of a high school student lament- should be left to the teen agers. And men said they could not admit "slave ed, "I hope the boys don't get hurt to- many of us like to read his anecdotes labor," which might compete with Ameri- night." I told her I didn't like football about "snakes and kolace makovy." My cans for scare jobs. and I will never let my boys play because letters are few and far between and I They returned to Czechoslovakia and it is too rough. She said, "Yes, it's have never written about "Mrs. So and lived through the last years of the demo- rough but there isn't anything else to So came to see her aunt and brought cratic Czech Republic. When it fell and keep the boys busy." with her, her flock." I read almost all ' the Nazis took over, the father risked his That night one boy got injured and the ladies letters and I don't remember life innumerable times to help the Czech suffered temporary loss of memory and ever reading that in any of them. underground fight them. his mother wept in the car.

Insurance: That we still sell $1,000 He never has belonged to a political Once an Irish youth came to our Sokol policies. Doesn't he know that we sell

Ve stfedu, dne 3. listopadu 1948. $4,000 or more if anyone wants it? That there is plenty written in the Vestnik all the time about insurance, and does he know that Bro. Edward Marek and other Grand Lodge officers have meetings with our salesmen and teach them about selling policies? I wouldn't criticize Bro. Moucka or the S. P. J. S. T. if I didn't know more about insurance than 0. S. Books: If every Sunday paper advertises books, why should we expect our little Vestnik to advertise them too. He says "all for the legs and feet." Doesn't he know that plays (Divadla) are for the heads and hearts of our people?

I certainly am glad that we will have an English section in the Vestnik. Because everyone of our members did not have the chance to learn to read Czech.

In this fast life when parents are busy making a living and children go to school, It is hard to teach them at home.

And the Czech school can not take care of all in this large state of ours.

With best wishes for all the readers, I remain,.

MRS. ANITA BAYER ) • 4. • ( Dallas 2, Texas Dear Mr. Stehlik; After reading your letter (written to Mr. Hornak) which was published in the Vestnik on Oct. 20th, 1948, I would imply that there seems to be some motive which impels you to unload a bitterness you carry in your heart which no doubt has some reacion upon the readers of this publication.

9 I wish I knew you in person Mr. Stehilk so as to help you instead of criticizing you in this article. We all do express our feelings freely and sometimes for the good of an argument. We have that privilege as long as we are here in this still free country of these United States.

We all make mistakes and some of us do benefit by making them. We sometimes, without thinking of offending ones feelings, say things we regret later on. We also make ourselves believe that we are better than others and take credit for deeds that should be considered a matter of course in life. If one is young he needs advice from one experienced.

Success comes only by a continual chain of disappointments, as Shakespeare once said and if one is old and does not provide for himself and his children, well, then we should only expect sympathy.

Vestnik is a private publication of the S. P. J. S. T. a benevolent insurance society, for the benefit of their members.

Mr. Moucka is chief editor of Vestnik, and has been fo rmany years. He is a very capable and intelligent man and is very well liked by its readers. He has

VESTX X WEST,T many good friends. He thinks the right way and the technical end of the publication is economically limited ,therefore he only uses the best judgment. It you think otherwise Mr. Stehlik, you will have to prove it.

It is no crime that he give "Sokol" some of its valuable space. He realizes that Sokol teaches gymnastics and systematically builds healthy bodies, starting with school children. He knows that Sokol carries a motto, "Healthy In Body —Healthy in Mind" (Ve 2dravern telezdravSt duch) and such an organization is beneficial to the insurance society.

"Sokol" is a non-political organization over eighty years old and needs no advocation on anyones part. A good Czech ows the meaning of "Sokol." There is no greed cultivated among its members and welcomes only good people for membership regardless of political or religious denominations. Sokol is a freedom loving organization and is not detrimental to our United States Government. Our Government is well informed about its activities; Most of our people in the state of Texas came from rural sections of Bohemia and Moravia. They are a God fearing, hard working people, of the qualities that America wants and appreciates. It took courage in the old days to do what they did and believe me Mr. Stehlik Americans speak of them with admiration.

These people built fine communities in many parts of Texas and, too, these same people raised and reared their children to continue life in a better way, THE AMERICAN WAY. Naturally starting all alone in a strange vast country like Texas they seek one another and cling together and carry on the tradition of their native land from which they came. Justly, thinking Americans can not condemn them for that.

Aside from their feelings for the old country they are good Americans and you know it.

We have to expect as humans, somewhere, someone who misrepresents good for bad. If you know life you will understand, and if you do not you will find out later and it will teach you or put you into an irresponsible position. Unless you know and practice the simple rules of life you will never be any help to anyone.

Respectfully yours, JOSEF 6ESTMill SVOBODA 3119 University Blvd. ) • 4 • Life insurance takes a part of the money for whcih you are now working and makes it work for you when you are through working.—Royal Highlander

Strand, 17 Rowena, Texas Dear Vestnik Readers, I saw my letter in the Vestnik and so I thought I would write again.

Today I received a letter from Fort Worth with many stamps included. I also got a card from there without an address. I would like to thank the person who sent them to me very much. I would also like to thank Dorothy Barta for her swell letter.

Well, I guess all pupils got their report cards for the first time this year. I did better than I thought I would, but I could have done better.

I must close my letter for now, but if the person who sent the pretty card and stamps of me will write me and give me the address I would appreciate it very much.

A Reader, JANET 3' F BARINA 4•( ) INDUSTRIAL ACCIDENTS MUST BE ELIMINATED GENEVA, Switzerland—The statement that "more people were killed or injured on production lines during the war than on the battlefront" formed the gist of a sizzling report drawn up by the International Labor Organization (ILO) a United Nations specialized agency: The report was submitted to and discussed by ILO's Technical Tripartite Conference on Safety in Factories held here recently.

These industrial losses were branded "a blot on civilization" and a call was launched for international action to reduce them.

Pulling no punches, the report flatly stated that these casualties are not accidental but setm largely fdom "causes both ascertainable and controllable."

The Technical Tripartite Conference, whose purpose is to adopt International model code regulations on safety in factories, represented 21 ILO-member countries. The delbgations which attended the meetings were mace up of representatives of governments, employers and labor. ) • 4 A young man can nave no safer investment nor better recommendation than his insurance. Life insurance has started many a young man on the road to success and without. which today he is under a great disadvantage. The big positions are not open to those who have not sufficient foresight or concern for the future to save and to anticipate and provide for their obligations. No. American Union News.

Strana 18 UNESCO ENCOURAGES POPULAR EDUCATION BEIRUT, Lebanon—In a world unsettled and divided by ideological conflicts, a.n international organization dedicated to encouraging mutual knowledge and understanding between peoples and to stimulate popular education and spread of culture—the United Nations Educational. Scientific and Cultural Organization (UNESCO)—will hold its Third General Conference here.

"Since wars begin in the minds of men." the Constitution of. Unesco says, "it is in the minds of men that the defenses of peace must be constructed."

In order to get at the "minds of men," Unesco has concentrated a good deal of efforts on e educational phase or its work. Statistics have shown that more than half of the people of the world cannot read and write and to further aggravate this dismal situation the entire educational system of the war-devastated countries was in ruins by the time the last shot was fired.

To get a better picture of the situation, Unesco dispatched in the summer of 1947 a team of Field Workers to visit some of the countries which had suffered most.I They had to make on-the-spot surveys of educational needs and to see what the people had been doing to help themselves. They found that great efforts were being made. But the needs were still very great and there was much that could only be provided from outside. In the autumn of that year, Unesco published a "Book of Needs," based on these surveys, and on reports and statistics sent officially to Unesco by fifteen of the wardevastated countries.

On the basis of the "Book of Needs", the Organization undertook the gigantic task of helping repair the damage done to schools, colleges, libraries, laboratories and other educational institutions not only in Europe but also in the Far East. In this work Unesco operates through voluntary organizations and dur ing the past 18 month, over 018,000,000 worth of goods were collected and dispatched to these areas. An example of relief in the field of libraries is Unesco's allocation to libraries in 18 countries— during the first four months of 1948 more than 15,000 books and pamphlets and 61 sets of scientific periodicals comprising 14;000 volumes. In Argentina, two firms donated 17,444 exercise books and notebooks in Spanish for French Schools.

Another example of Unesco's activities in educational reconstruction is the assistance given to voluntary work camps and young people. This year there were 135 of these camps in many war-torn

Vt S T NIX— WEST, TEXAS countries and their number is growing all the time. These camps give the opportunity for young , people from different countries to live and work together and they serve as a means whereby those from the better off countries can help those in need in a human and practical way.

Hardly a country in the world today has all the books it wants. There nonetheless, vast unused reserves of books which can be distributed for use in educational reconstruction. Unesco is stimulating the creation of National Book Centers to collect and distribute these books and to help in organizing exchanges of publications. Such Centers exist in many countries, but more must be done to make them an efficient and permanent means of helping the free flow of books between different countries.

On the international level Unesco has brought together the representative of 25 organizations whose national branches are helping with reconstruction work.

They have formed a Temporary International Council for Educational Reconstruction which is assisting Unesco's cam paigii and coordinating the efforts of their members in different parts of the world.

The main item on the agenda of Unesco"s Third General Conference will be the discussion and approval of a comprehensive program recommended by the Executive Board which covers not merely a plan of action, for 1949 but the main lines of work envisaged over the next few years.

Ve sttedu, dne 3. listopadu 1948.

AMERICAN CHILDREN SEND SCHOOL AIDS TO CZECH YOUTH American school children have taken active part in providing Czechoslovakian schools with basic classroom supplies diminished by the war and occupation.

Since January 1, 1945, American students have sent more than $218,000 worth of• school and health supplies to Czechoslovakia, all with money they earned or con tributed through the American Junior Red Cross.

More than half the supplies were packed in 65,000 gift boxes, each containing pencils, paper, eraser, ruler, compass; crayons, comb, handkerchief, toothbrush, and small toy. Other schoolroom needs were met by 3,000 educational and health chests valued at $10 each, 2,075 gross lead pencils, 200,000 bars soap, 200,000 toothbrushess, and multilith printing equipment valued at $7;500.

A touch of luxury and comfort was added to their war-straitened circumstances with the arrival of 80,000 packages of candy shortly after liberation 2.250 pairs of knitted socks and -5,000 soft toys for pre-school children.

Czechoslovakia is one of four countries to participate in a new international stu dent art program sponsored by the American Junior Red Cross. The program is designed to promote world friendship among youth by sharing scenes from their daily life through the medium of art, Czechoslovakia has received an ehibit of 658 pieces of American student art which will be shown in Czechoslovakian schools during the present school term.

Czechoslovakia is one of 33 countries to which the American Junior Red Cross has sent supplies valued at a total of $5,422,710 to meet emergency needs of children. during the postwar period. )

Such long range planning reflects the optimism that pervades the organization.

Recently ,during the meeting of the United States National Commission for Unesco, several speakers expressed the view that during 1949 Unesco must press on with such concrete activities as are shown in its Educational Reconstruction Programme—even though they may only slightly affect the prospect of peace at SOIL CONSERVATION IS the moment. Such activities are essen- STUDIED IN FLORENCE tial if a bettter world is, to be built at GENEVA—Under the sponsorship of last. the United Nations Food and Agriculture ) •4,• Organization (FAO), a soil conservation meeting was held in Florence, Italy.

CHILE JOINS WORLD HEALTH ORGANIZATION Discussion's were led by experts from LAKE SUCCESS, New York—Chile be- the Netherlands, Switzerland, USA and came the fifty-fifth nation to join the Italy.

Field trips were made into northern World Health Organization (WHO), a specialized agency of the United Nations. Italy to study such soil conservation meaWith the deposit of the ratification of sures as water control, catchment areas, WHO'S Charter, which took place here in land improvement of clayland and land the office of U. N.'s Sceretary-General, reclamatidn. Each of the FAO member Chile became the seventh Latin Amer- countries in Europe and the Middle East ican nationa to become a member of was invited to send two agricultural techWHO. nicians to take part in the program.

Ve stfedu, dne 3. listopadu 1948. 1177-1

Paruitne pierovske hradby budou opraYen)* Monodekovat jen do bremu opevneni, te me sto Prerov (Horni) odolalo v davnYlch dobach eetnYm fitokam a prepadfn. Hradby pte rovskeho hradu nynejSiho Zerotinova zamku jsou vSak jiz ye velmi Spatnem stavu, jetto zub easu po staleti hlocid i v kamenech. Proto rada M N V. se rozhodla provesti jejich dttkladne opravy. Deje se tak za souhlasu pamatkoveho Uradu, kterY na opravu ,prispeje ureitou eastkou. Prace na hradbach si vytadaji nakladu 200.000 Kes Navrii bude je'Ste predloten plenu MNV ke schvaleni.

Vkhrila pies 2 miliony a nechce auto Praha. — 8testi nechodi po ho7. rach, ale po lidech. Tentokrat vSak ono Atesti v osobe pani Zeny Schulzove po horach chodit bude, resp. jezdit na lyzich.

Jak byla konfiskovina puda na Slovensku Na Slovensku b y lo zkbnfickovano 296.256 ha zemedelske pfidy, z eehot statni statky dostaly vice net 12.000 ha.

Ostatni pada byla delena 32.213 drobnym zemedelcurn. DaLsi du dostalo 5462 deputatnikti. Na konfiskovane pude se podileji obce, okresy, drubtva a razne podniky. Lesni pady bylo zkonfiskovano celkem 300.000 ha.

Z toho se dostalo statnim lesam 258.792 ha a flung 0101 dostaly ob ce, drulstva a lesni spoleeenstva.

PEI KAgLI A CHRAPOTU zpfisobenem nachlazenim docilite rychle filevy se

Ve filmu I ve skuteenosti Ve filmu "Velike hohrala 351eta fitnova hereeka Rita Jchnsonova fdohu divky, ktera, byla zabita ra nou do hlavy. Nedavno byla tatat hereeka pkevezena v agonii do hollywoodske nemocnice po zahadnem zraneni fiderern do hlavy, ktere zptisobilo ucpani cev krvi.

Strum 10

V2STNIK WEST, TEXAS

Ko-

Marek - Burns POHREBNi DOMOV V hodine zarmutku najdete u nas nejlepM pohtebni obsluhu a ceny levne.

Tez prodivame pohiebni pojfate'ni od 1 mesice do 80 rok(i staff.

Ambulance ve dne I v nod.

MAREK BURNS FUNERAL HOME Bill Marek a Bill Burns Telefon 546 CAMERON, TEXAS

neene se totfz- tato mlada, slo- „kolem milionu se da, nazvat rej venska vYherkyne doekala toho, reportera, telefona, novinovych po eem celY tivot toutila. pojede zprav, fotografickYch kamer, roz v zime do Tater. A co toho bylo hlasovYch interviewu, blahoptani pfieinou? Jen malt' kousek papi- i zavistivYch pohleda. A jednoho ru, do jehot eertovskYch polieek krasneho dne pkicvalala jako mu vepsala bez rozvaleni ke jme- stang do Zvolene technika se zanum kluba jednieky, dvojky a chrannYm pasem v podobe limu"iks" v takovem pofadi, jet v zahadne rovnici vytvofilo vYsled- siny se znaekou P a z tohoto chanou cifru 2,548.150. Prevedeno ye otickeho Stesti, ci §t'astneho chaslova a skutky, znamena, to vice osu po vzoru fimskeho "deus ex net dva a pfilmilionovou vYhru v machina" vytrhla nazi sensaeni a razem nejpopularnejSi tenu a es. korunach.

A ted' to tepr y zaealo. Tancem odvezla si i do Prahy...

LAVACA CO. ABSTRACT CO. J. F. B021EA, feditel Vybotovi abstrakty, vlastnicke pray°, vyfizuje majetkove pojiiteni tiadovna nad Peoples State Bank Telefon do tadovny &Isla 5, do residence 63 HALLETTSVILLE, TEXAS

BATTLE

DANCE SEVERfJV BALSAM PROTI KAgLI Velka lahev 50c. Nema-di lekarnik, objednejte si piimo od:

Saturday, November 6th 2-ORCHESTRAS-2 Ray Kivu& vs. Joe Cervenka SEVEN HOURS OF CONTINUOUS DANCING

8 p. m. 'til 3 a. m.

For $1.00 (Tax Included)

LODGE POKROK HOUSTON NO. 88 20th and STUDEWOOD V. 2-0256 1140 Robbie

strana Prod zklamala Pii tizeni sletove dopcavy pouZilo bezpeeliostni letectvo SNB helikoptery.

Vrtulnik véak zklamal. Kdy2. diei aut spathli na ()blaze nee°, co nernelo kiidla, ye vzduchu stalo, couvalo, pohybovalo se do strany, zastavili vozy a zvedave ptihliZeli nevidane podivand. Nejinak chodci. Ti pak, kdo pospichali, tak, e pohiedem sledovali oblohu a vzdjemne do sebe Kdykoli helikoptera hli clkovala nad ktiZovatkou, byla IctiZovatka za pinena, chodci a vozidly.

Dik videfiskkch ea& V techto dnech obcu 20 a Usttedni rnestska peee o raletcleZ' v 0IGnIttuci clekovn3"r dopis oc: cs. socialni price v Rakousku, v nemZ. je projeven vdek za krasnSTch prazd nin eeskSTrn detem z Vid Je to Slechetna pomoo, kterou jste prokazali, zejmena v nynejLi povaleene dobe, kdy prikrnST stin podvYZivSl •jde mezi Ceskou irtladeli ve Vidni. To je Ftru6nSr obsah dopisu z 1.7 Jdne. Videhske cleti by ly v ozdravovne v Sobetine.

Mesteeko Tovaeov na Pterovsku, zname syS7m prosluiSrm zarnkem, chce se stati jednou z prvy. ch obci v kraji. Zavazali se k tomu tamni zemedelci svSim nadplanem, kterSun chteji pre cievgim prospet obci.

Krome spineni doclavek vemedelskch prodalcci, zalo21 si tovaeovSli zemedelci strojni drtastvo, zalesni neplocIné plochy pady a urychli scelovani na svem. katastru. Ptipravuji stroj ni druZstev. pradelnu a Zehlirnu a koneene vybudovani noveho rybniku a lazni.

Ve sttedu, dne 3. listopadu 1948.

VESTN1K-- WEST, TEXAS Vera, Ze elovek srnrtelnSr nevi, nom gtesti yam mfde pomoci, me zda ma vStherkyni zavidet di ptat Ine uC papirova forma muZstev. toto 'Stesti spadle s nebe. Av'Sak Udelejte to jako jd. Vyplrite tiket co ,si koupit? Nic! VYherkyne, po na slepor nebot', uZijerne-li jedie jejich slov, vtlbec netouZi po jiho slova, co kdyby ten di onen automobilu, ani vile, nechce mit bred "t'ukol" mid Apatne. foxterriera, ani chodit pc) draIVeli perSanech, neodjede k Jegte pied nedavnou dobou nenebude nt mleko z kokoso- jezdilo v Ostrave tolik autobusti, vS7ch otechti, nebude okukovat jak tomu je nyni. Teprve v popalmy a azurovcu oblohu. Zkrat- isledni doh() byly zrizeny autobuka: jeji Zivot nedostane jinou Hove linky, kterS7mi je obyvatelBude pracovat dal jako dti- Istvo dopravovano -demi smery. ve, a bride se vdavat. Z easti pe- i NejvetAi zasluhu o vzrast autobun& zaplati nabytek, Cast Tenuje sove dopravy ma pf.edey'dim redina Upravu tennisovS/ch dvorct ye telstvi ostra yskkch mistnich drah, Zvoleni. Osta,tni zustanou V M.- ktere prave v teclato dnech obdrlane. Jen 48.150 Kes si vzala v klo posiedni autobus z objedna,hctovosti s sebou. ne serie. Ostra yske mistni drahy VS7hra prevratila nejen na ru- dopravuji dries cestujici 27 poby celou Zvolerl, avAak taktka hod1Mrrni, dobte vybavenmi aucold Slovensko. Jak nem pan! tcbusy, ktere konaji denne 140 Schulzova sama potvrdila, eeka v3ijezdu a do•-avuji cestujici z se v tomto tYdnu velkS7. napor Slo Ostravy do Perkovic, Stare Bele, vakti na staskove kancelate. Kde- Nove Bele, Kundic, Vratimova, kdo shani tipy. bada, pi-emS/Sli o Hekmanic, k Dusikarne v Mar. triesech a v.:§ech moZnStch tipo- Horach, k Arlie Sverrna„ Ludvik a vacich kombinacich. Nebot' kaC- j. Mesiene docravi tyto autobusy d vdCi, Ze by i jeho mohlo pot- 240.000 cestujicich. Jeden autobus kat Uesti. Slovensko Zije v tech- pojme 40 a, 80 osob a posledne to dnech s heslem na rtech: -STASKA." Wherkyne vAak radi: "NepomkSlejte mnoho!" Je-

Zena po kiiiern Tirnto dilem vytvofil mils& V. Slavinskjr svfij nejlepSi piedvalanSr film. Bez dechu budete slcdovati osudy Vendy D yefakove. liraji: V. Ferbasova.

Busova, Z. bra. It. Se/fraud a jini.

SPOLEHLIVA POHROBNICKA SLU2BA Jane pohotovi Varn posloutiti bez rozdilu jak daleko bydlite bez jakehokoliv zvlaStniho poplatku.

S nami nitt-Zete mluviti Cesky.

My nabizime Pohtebni PojiAteni pro kaZdeho elena rodiny PETE E. ETTLINGER. FUNERAL HOME Elsie PraNk- Etlinger, damska pomocnice Telefonujte "collect" Tel 38 Bellvill ^ Texas

AD POKROK DALLAS eiSLO 84, S P I S. T.

CESKY FILM

Podle oblibeneho rominu M. Radorderske

clodanST je pro 80 osob. si jene autobusy OSD a soukrome, ktere take na Ostravsku jezdi, shledame, Ze se autobusová doprava rychle vZila, stale vzrusta a jiste povede k da gimu rozmnokni novYch linek, ktere ponadhaji naAim pracujicim aby se dostali yeas do price a take nakm maminkam, ktere jez di do Ostravy na nakup.

Dallas, Texas

2625 Fltyd St rottADA

T,„

il

Zabavu

dne 1 fists

v pondeHALLETTSVILLE 11, 8. list o 6 a o 8:30.

FLATONIA — v fiterSr, 9 list. o 7:30.

PIj hudbe

EL CAMPO — ye Ctvrtek 11. listopadu od 2:30 do 11:00

Z Ft.

FAYETTEVILLE -- v patek, 12. listopadu o 7:00

Worth

Vstupne 50c ,tscha "MilaVarli ZakiZan0" ENNIS — ye Ctvrtek, 18. stcpadu (II 7:30.

Kandy jest uctive zvari (p)

Zabavni vSrbor

Ve streau,

ane

11SLOpaQU

Ze strusky stavi silnice Ostrayske telly se osvedeuji jako nejlepSi pracovnice. Zaelenily se pine do budovani ve dvouletce a ,pomohou Ostraysku jiste i v petiletem hospodarskem pianu kdy ma bYt struk tura nakho prtimyslu cele ptebudovana. Na Ostraysko pripadne zvlakte jako na stredisko telleho priimyslu nejvice eny se velmi dobre osvedeuji jit ve VitkovickYch ze. lezarnach a nejlepS1 zkuSenosti s nimi maji v zavode Rutgers. Silnie ni oddeleni zamestnava, prevalne teny, ktere dokati at dvojnasobnY vYkon, net kterY doWall drive muti na to ze praci. eny v Rutgersu pracuji zejmena v silnienim oddeleni. Zavod Rutgers se podjal o norm se dlouho velmi pochybovalo. Odbornici zkoukli, zda by se nedala nejak spotrebovat telezarenska stru ska, ktera se do nedav na vyvatela na velke haldy, ktere na Ostravsku rostly za druhou.

Zkou§ky dopadly dobre, zasod dokonce dokazal, material ze strusky je daleko lepAi net z pted- chozi gterkove drti. Silnice yydrli bez oprav dole, je porovitej§i a prutnejSi a nakonec prijde takkka jette polovinu levneji. 1Thak dnes zavidi slerskym cestanm cela republika. Rutgers si zanesi vYrobu silnien drti peimo k pramenu materialu, do srdce VitkovickYch telezaren, co nejblite k vysokYm 'telezilrenskYm pecim.

Struska vyleva se do vel koryt, vychlada, ale hned po ni sahaji velke drapaky, zuby ji rYpou, nakladaji do transported' a odvati se do mly nu ktere strusku melou na jemnou drt'. Celou zimu se zvetSuji velke

w'eo.

V i

J.

Di

.1. LS.--

Na Karlovarsku slovanSke sidliSte U KarlovYch Varti u obce TaSovice se podarilo objevit nove slovanske sidliAte z IX. stol. Na mists objevu jsou velmi dobre patrny vnittni a vnejSi valy opevneni, jet bylo poloteno na skalnatem vYbetku nad Oh& V jeho vrstvach byly nalezeny zbyt ky ohorelYch drev, zbytky strept, hlinenYch nadob, jet jsou ozdobeny typickou slovanskou vlnovkou. Nemci na tomto mists nekolikrat kopali, naposledy v

VY

MMUS, Si

L,4.X.A.441:1

rote 1942, ale vhly toho nechall s prohlagenim, ze jde o stare ger manske 0 Dcbre vksledky inhalovani penicilinu a streptomycinu V Los Angeles podalo nekolik lekat0 zpravu o vYsledcich inhalovani penicilinu a streptomycinu. Techto inhalaci se s uspechem pouZlva, pied vnitenirni

o-

Pamatny

peracemi, aby se zabranilo infekdoimu zanetu plic, kterS, 10 tak Casty zvlatte po operacich dutiny nebo taludku. Z 51 pacient*, kteki peed operaci inhalovali penicilin, pouze jeden onemocnel zanetem pile a u streptomycinu byl vYsledek jests lepM, protoM ani jeden pacient ze 40 nebyl stilen touto komplikadi,

28. men

DR THOS N. DeLANEY 00Nt LEKAR Brfle spravne peipravene Oas die Umluvy tradovna 3248 — Res. 268'7 513-17 Professional Bldg.

TEMPLE, TEXAS

v RUH dne 7. listopadu

CASY SE ZMENILY

ve spofkove sin'

A take se zmenily ceny za v6tSinu veci ktere pottebujeme — ale ne ceny za Nonat, ten vas spolehlivk dornati prosteedek.

Tato oblibena mast' zustava nezmenena jak ye kvalite tak i cene — a pokraeuje ye vernem slou Bud'te zaji§teni nyni 2e mate — ye vaSi lekarniSce tubu

Pokrok Houstonu, 6islo 88, na Studewood Houston, Texas ZaCiitek pi.esne ye 4:00 hod. odpol.

n R. C. MILLER & CO., Cena Nonat po.itou 55c a $1.05 ALTADENA, CALIFORNIA

ERSTVE KVETINY PRO K.A.tDOU PRiLE2ITOST Pohiebni fence a kytice Hytice do nemocnice Svatebni kytice Kytice k viral narozenin; siiatku livetiny k vYzdobe kostela neb residence NAVgTIVTE NAS NEB VOLEJTE TELEFONEM

Temple Floral Co Telefon 4445-5669 KYLE HOTEL

Slaven bude jako kaidoroene peknou zpivohrou kterou sehraji elenove houstonskeho HLAHOLU

ZPEVOHRA

"Z Chaloupek Pod Horam OSOBY: Viclav Vaviinee, kantor a regenschori Anton gvestka Evieka, jeho dcera.

Birdie Hilsher Jiii Biezina, ueitelskir Rudy gefak Mahe Valerian z Dohalic -- Emil Vale Komtesa Leontina, jeho dcera Ilarriette Earl Madmoasele Eleonora, Leontinina ec. Mary Johnson Kristinka, gafitiova, dcera Wihhelmiiia girnieek Jakub, podruh ze dvora Tim Kostamlatskt ivec 'Frank Olexa Akolastika, jeho iena.

— Frances Olex0.

Spiridion, aktuar ze zamku — Jerry Ifirmi0 Obrizek se zpevy a tanci Q tieeh Jednanich Deje se pied venkovskou gkolou v letech pades.ityoh minuleho stoleti Belie: Rudy g efeik Harriette gall Zpevy iidi sl. Naomi Kostomlatski Napoveda: Ida Hanka 0 zakusky a napoje bude postarano Srdeene vas zve Divadelni Krouiek Illahol

Strana 22 hromady drti aby od jara do podzimku se's zii vyrobilo co nejvice materidlu na stavbu sil sic. Dr t' se vysuZuje ye velkYch bubnech, obalu je se ye dvou michae"kach specialnim silnie nirn dehtem a desitky aut denne od yaZeji drt' primo na silnice do vaech okrest Slerska.

VASTNI K — WEST, TEXAS ZE SOKOLA DALLAS V nedell 24. tijna, veeer, Sokolska, Jednota "Zina usporadala posmrtni vz p oininku zesnulepresidentu 'C'eskoslovenske Eduardu EeneAovi.

Seilo se nas velkY poeet, sin byla zapinena a kclyZ presne v sedm hodin divadelni opona so rozhrnula tu byli jsme uchvaceni Ziy Ym obrazem, sestavenYm ze zastupcti naaich krajanskYch spolka„ sokolci, legionatu eeskoslovensk ich i americkYch, ZenskYch kruhu v krojich a nail rnlad0,e. Byl to krasnY obraz, a clojemnY, nebot' Bene gova podo be umistena uprostred skupiny cbklopena kvetinami pohnula na s nitrem a kdyZ z pozadi zaznivaly tlumene tony housli "Kde Domov WO", tu mnozi ropily vklyt' vzpominka na starou !last' a skonem jeho skonala i draze vybojovand svoboda maleho ale yynikajiciho naroda.

V tornto pietnim_ ovzduS'i vyvstal bratr starosta Vila a syYm srdeenYm proslovem zminil se jak Sokol uctival svatek svobodneho eeskoslovenska kaZdornene pa celYch tricet let. Po ystanim a sklonenYmi hlavami na minutu zachovali hrobove ticho jako posledni poctu vzdavanou.

ProcitenYm hlasem zpivala solo Lorraine Ptevratil-Gallegherova u ,piana pani Olga Krutilek.

Pekne deklarnovanuu bases "Mak Maminko" prednesla pan! Bo Zena Valeikova za tkliveho doprovodu housli. Ze zakulisy zpival smiknY sbor nageho elenstva.

Slygeli jsme skyostnY ptednes "Odkaz" zpevni rekord pralskYch ue'itelti a Dvoraktiv vYriatek "Z Noveho sveta." Celek krasne znel. Obraz se zdatil.

Po kratke ptestavce sehrana byla dvouaktovka "0. I. Joe v sepsala a pro divadlo upravila Karla Ctvrtnikova, nejnovejai Men Dallaske kolony, nynejS'i manZelka Vaclava Krafta.

Bra jest jednoducha a proto take vgem se libila. frlohy byli dobre obsazeny a here! se snaZili hru poyznest. toinkovali sestry K. Kraftova, Lorraine Gallagherovd, Juri"Akova, Marie Filipec.

Dale bratti Miro Jureik, J. Janieek, Frantikk Sebestik a deeka Bobieann Staglik a Bill Sill

Stroj zastava 150 lid!

Ministr techniky prof dr. ins. Emanuel Slechta prijel ye etvrtek 7. rijna na pozvani ONV na Novornestsko, kde se upravuji v nekolika secich silnice novYrn, u !las dosud nepauZivanYm strojem. Velkou prednosti stroje je, ph' minimelnim poetu zasaztenYch delnikti ,se dosahuje neobvyklYeh pracovnich vYkone a ne kolinasobneho zlevnestavebniho materialu. Stroj getri eas a zastaVa vlastne pri obsluze pouhYch dvou del inn prael. 150 lidi, nebot' za etyri pracovni dny upravi dvoukilometrovY Asek, k oemu2 by jinak bylo trebo 20 dnu.

Prednosta, rnorayskoslez ke technicke sluny Omelka g technickYmi inZenYr Kneerou a Pospigilern, kteri ministra odborne informovali, za vedli ho take do lornu v Kotlasich, kde pracuje zase jinY stroj, vyrabejici gtorkovou, smes pro silnieni imravy. Je to pojizdna drtici soupra va, jedina toho druhu v Evrope. Byla zakoupe na od okupaeni americke armady zemskYm na rodnim vYborem v Brne. Ma pritmernY denni vYkon sedmkrat vetsi nage pojizdne soupravy, je velmi pohybliva (ve stredu drtila je gte v lomu v Palle! u Jemniice), a vyrah! gterkovY material, smichany ji2 na takoyou zrnitost, jake je Divadlo jest vYborne spojitko na, prave zapotkebi pro ft- kho spoleeenskeho pusobeni. DipraVU vozovek. rna svuj ptivab a jest ylivne, pro-

to by se melo hrat easteji. Divadlo oZivuje liknavost, obveseluje mysl a. vybizi nas do spoleenoZde v Dallas manse due sine, pekne lidi a z ylaRe Sokol je snaZivY. Mame dosti talentu inezi vkini tedy zaeneme u2 jednou—doba je zde! NeostYchejme se. eESTMiR. than tisic stanic V bilanci leto gnich Zni se dostane eestneho mista zemedelskyrn strojnim stanicim. Zatim jich pracuje v zemich eeskYch 189, na Slovensku 43. Ale tento poeet se v nejkrat gi dobe mnohonasobne zvYai. Na Slovensku ma bYt claim do provozu tri tisice stanic, v Oechach, a na Moraye je jich ,planovano etyi'i tisice.

Je to program fictyhodnY, ale nikdo nemusi pochybovat, Ze bude Amen.

Ve stfedu, dne 3. listopadu 1948.

Dr. N. B. McNutt Zubni Lekat tiadovna nad Canada's Drug Co. BRYAN, TEXAS

SPRAVNE VYKONANi POIlitEBNi SLOSA V hodine Z'alu zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni ustav pohotovY k sympatickemu vykizeni nezbytnYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohitm.

Levne ceny jsou na gi zasadou.

Edward Pace Pohiebnit teditel glen S.P.J.S.T. — Telefon 3606 118 N. Fifth St. — Temple, Tex

Jezte Lepe, Vypadejte Lepe,

Cale se Lope

Dr. Chas J. Hollub

Neni tieba eitit se illimizerne a "nahromade" nasledkem pouhe zacpy a ji deprovazejieich pti z ►akft! Vy mitiete byt prave tak vtipni jako mnoho jinYch, kteki roku 1887 znali a uiivall proslu/on ialudeeni silivitu, projimavY pkipravek, Trinerovo Hake VI-, no. Tato vedecka formule se *la der ze zylaStniho vYbesu Miro& vlastnich korinkft, leoivYch bylin a botanickYela prostredkft. Jeho fteinek je rnirnSr a piijemn*, a statue vyeisti ochable vnitfnosti od neiadoticiho materialu. Opatketo si lahev Trinerova Vina jeSte dries, a pkesvedete se o jeho sami. pkckvapujicim noinku (Pozn. jestli nemffiete dostat Trinercvo Vino ve vaSem oblibenem obchodu, poSlete $1.50, spo•u se jmenem toho va geho obchodu, na: Joseph Triner Corp., 4053 Fillmore, Chicago, a vale velka uncover ldhev Trinerova Vina vam poslana ihned, a vypla cone.)

pesky Lekai a Opera.ter 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon residence: Lehigh 9745 Telefon ileadovny: Pres. 2553

Hilsher's Home Supply Co.

Vage piatetske nabytkove obchody Nabytek — Elecktrieke potfeby. Cokoliv pro vdei domacnost 2020 Washington Ave. F.9742 5832 N. Main. — V 41383 5225 Washington Ave - T. 3490 HOUSTON, TEXAS Kupujte zde — Dosta nete nejlepAi za mene — Hotove aneb na mirne splatky Irak uspokojeni zarueeno Zdarma dodavka kdekoli Patovni objednivky jsou rychle vykizeny.

Otevieno pia weary a nedele die ujednini.

e st

Vt STNIX— WEST, TEXAS

, dne 3. listopadu 1948.

Kacii & Legikar privnici Temple, Texas

C. H. Chernoskfi PRAvr.Tiii

esk6 Rekordy Velikjr vyber --n— Heights Record Shop

V nejsevernejAi easti naSeho pohranfel, u meste Rumburku, vypukla peed teiceti lety u plzeriskeho 7. steeleckeho pluku vzpou ra proti habsburske monarchii.

Dvanact set vojakft rumburskeho pluku obsadilo nadra21, porailo telegrafni spojeni a zastavilo S. 1‘1181.1cA leznieni dopravu. Peed Borem Telefon V.-27725 hnali d ye setnhayL vyslane proti 843 Waverly (Heights) nim. Na ceste k Ceske Lipe doHOUSTON 7, TEXAS k zoufalemu boji, v nemZ (6-6pvolucionati byli napadeni se tei strata. Po marnem boji byli nu4.1 ceni se vzdat. Beset vildeich revolu bylo zasteeleno, otatni byli vysvobozeni z terezinskjrch kobek az v slavnem iijnu Ernest 918.

J. liamka

Vytizuje veSkere soudni zalelitosti. tiadovna: 936 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress buclove.

HOUSTON, TEXAS

Privnik Houston, Texas

A "redo

POKROK HOUSTOr 1

Rumburski vzpoura

V sobotu, 6 listopadu - Ray nek vs. Joe Cervenka V nedeli, 7. list.

J. R. Baca V nedeli 14. list,, Ray Kienek Vr 21. list© Syncopators O zakusky a obeerstveni nav gtevnikil jest vYborein naleilte postarino.

1140 ROBBIE ST. Tel V-20250 Na doptini: 20th and North Main.

Barbecue sandvioe, Pivo, Domaci Chili, Kava a Studene napoje

KILI4AR'S Barbecue Drive Inn Slung misto pro fictyhodne lids.

5802 North Main St. Phone V. 2-0088 HOUSTON, TEXAS

DR. WOODROW. W. MIKESKA eeskjr. zubni tiiadovna: 422 Medical Arts Bldg.

Houston, Texas Telephone: P-3629 a K-39344 (dze)

John W. I..,..sLar

Strana 23 Chetnie pomaha es. hcspodaistvi Chemicka tovarna v Sokolove se zabSrva ITS"robou karbidu k neehim technickjrm a the mickjan. Denne se vyni•' 100 tun karbidu. ,Teho vjiroba je velmi obtiZna. Vapenec a koks sT.) ye zvlaStnich velkkch tavicich pecich obrovskjim Zti.rem 2000 stupiiii taxi v tekutinu. Plam.eny Alehaji vysoko od tavici pece a nuti delniky pracovati polonahe.

Jejich Vela se v zaii pla menu lesknou potem, take eel& prosteedi dobrji namet pro peedstavu pekla. Tento vysokji gar je man° dosahnout jen elektric kVm proudem, kterSr vy rabi vlastni elektrarna o dennim vjrkonu 27.000 kilovattti. Denni spotieba uhli pod kotli zavodni elektrarny je 60 vagona. Proto misto k vj1robe karbidu bylo vo leno prave zde, uprosteed hnedouhelne sokolovske pane. V drob nem prodeji je karbidu dnes velmi mai°, nebot' je ho teeba k jinjrm fieelfn. Jen 20 proc. je vyhrazeno tovarne pro technickou vj7robu a 80 proc. cele vj7roby jde do semi s !cennou valutou, kteJ:e nam umoZiluji nakup surovin a potravin. Kar bid je poladovan zejme na SvjTarskem a severskS7rni stay. Z karbidu se procesem, trvajicim 36 hodin, vyrabi dusikg te vapno. Toyama, ktera je jedinou v CSR, v;t-robi merle 25.000 tun cenneho dusikateho hrojiva. K•ome karbidu a dusikateho va-pna se vyeabi chemicka kyselina mravenei, ktera je take velmi hledanjrm piklem v cizine. Kdyby mohia bSrt vSlroba z etyinasobena, naSla by odbytiSte, nebot' jen Svjrcarsko by odebralo kaZde mnastvi tohoto vj7robku Jako vedleja

r

Straft 24

1

produkt zde VznikE 'Ohio reefian draselnk pro sir karny a chloreefian sod nil, ktereho se 11'0va k hubeni plevele. Kyselina mravenei naleza pou2Ziti v textilu, ye 8vycarsku pak zejmena v zemedelstvi, nebot' uchovava ovoce, zeleninu a poseeenou pici v prirodnim stavu. Mezi nag" republikou a gvkcarskein jsou zarazeny hrn cove vagony urdene pro primou dopravu do ivy car. Zamestnanci chemicke tovarny se syYmi vkkony radi po bok hor nikam Sokolovska a spo ledne, pracuji na spineni jim ulo2enkch Alto111.

Budovani skupinoveho voovodu Prerovska Mesto Prerov prevzalo nedayno do sveho vla stnictvi zamek v Pa vlovicich, kterk je adaptovan na socialni stay. Tim ovSern se mesto Prerov zavazalo vybudovati pro zamek a obec skupinovk vodovod. Pripravne prace v tomto sineru byly zapoeaty. V okoli obce Pavlovic byla provedena tads, zkoutek a vykopana nekolik sand vy stavbu sbernYch studni. Tyto prace vSak byty bezyksledne.

Na pracoviki byla provedena v techto dnech kornisionalni obhlidka zastupcem ZNV v Brne inz. Kyliamem a pre rovskkmi odborniky. Ma lakti vybudovan skupinovk vodovod nejen pro obec Pavlovice, nkbrt i sousedni oboe Radslavice a Grymov.

ire stfedu, dne ristopadu 1940.

ST, TEXAS

Maly Oznamovatel Dir Prijme se 2ena stredniho veku ku konani vSeobecne domaci prate a co spoleenice pro star§i manZ'ele v Austin. PiSte na: Boyd Rhea, 4402 Airport Boule(44-46c) vard, Austin, Texas.

tYLW°: Sazenice: mrazuvzdorne sazenice, Charle szelove ton, Wakefield a Early Flat Dutch a hlavkovk salat, 400 za $1.00. Snowball Cauliflower 100 za 50c. PoUou vyplacene a za 4,;spokojeni rueime. WACO PLANT GARDENS, 1426 Connor, Waco, (45-46p) Teas.

Prijme se spolehliva 'tem k domaci praci a k opatrovani dvojeat etyr letkch pro zam gstnanou matku a jeji matku v rodine. Byt, strava a plat. PfSte na Mrs. Bunting, Rt 3, Box 163, Waco, neb telefon. Waco 9658W-3, (45p)

Ear Hledaji se spolehlivi man'&16 ku prebkvani se dvema dospelkmi osobami na rand sto mil od Dallas. Gena pro vareni, clomacnosti a prani, muz k praci kolem obydli. Telefonujte collect Lakeside 2329, Dallas, Texas.

(45c) StarAi zena chtela by vest' domacnost a kuchyni a preje si mit svetnici. PiSte "StarSi Zena" (45-p) Vestnik, West, Texas.

M-Sazenice: zelove hlaykovk salat a collard mrazuvzdorno 400 za $1.00. PoStou platime a za uspokojeni rueime. EARLY PLANT FARM, 2300 SPEIGHT, (44-45p) Waco, Texas.

Erir- Star gi "ena hleda praci vy pomoci v dornacnosti anebo treba k opatrovani ditete.

StarS'i 2ena, Vestnik, West, Tex. (44-45p) Utr•Prij mou se man&le stredniho veku ku konani vSeobecne domaci prace a kolem domu na rand blue an Angelo, Texas Dobrk dtim, dobra strava, dobrk plat. Plisle na: W. A. Guinn, Knickerbocker, Texas, neb Boyd Rhea, 4402 Airport Boulevard, (44-46c) Austin, Texas.

etr Na prodej grocerni obchod a obchod s lihovinami v Galvestonu. Naleza, se ne v nejlep gi Cast mesta ale delaji dobre penize. 13uelovu s mistnosti k bydleni na hore lie pronajat za dobrkch podminek. Zboii a zatizeni jest kolem $11,000.00. Obchod tento se proda spolehlive osobe asi polovici hotove. Chas. W. Cerny, 810 Belgickk badatel prof City National Bank Bldg., HousPiccard, ktery provedl ton, Telephone C-45478. (dzc) Pted letk vzlety do statosfery, odjel ve stredu z antverpskeho prista PRIKRYJTE ITAg I STRECHU! vu s vkpravou k brehinn Daivotnim Aluminumem, nikdy zapadni Afriky, kde se nerezavi, vidy je peknS , bilST, Pihodla, ve z ylaStni kovo- Ate si o vzorek a ceny.

HANUS HARDWARE CO. ye kouli ponotit do P. 0. Box 1766 hloubky asi 4000 metro WACO, TEXAS pod hladinou mote.

Heighten the pleasure of your hunting trip with plenty of PEARL Beer on hand. Its perfect balance of quality, body, and flavor will please your taste.

J. S. CROWDER

WACO, TEXAS