Vestnik 1948 10 27

oRC1AN

PODPORA

SLOVANSKt POD-

BRATRSTVI

PORUJICI JEDNOTY STATU TEXAS

LIDSKOST

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas under the Act of Congress of August, 24th, 1922, CISLO 44.

West, Texas, y e sttedu, (WEDNESDAY) 27. itiJNA (OCTOBER) 1948 itoONiK (VOL.) xxxvi.

VZNIK BIJOU POLITIC Mil ST 1.ISTAVE SpojenYch stale neni tadne zminky o politickYch straV nach a pfece hraji tyto strany tak duletitou filohu ye vlade! Bez nich bylo by si vlastne nesnadno vladu ptedstaviti, nebot' prase politicks strany representuji odlig ne zajmy rfanYch skupin naroda.

V Kontinentalnim kongrese, organisovanem prvotne v letech 1774 a 1775 ze za.stupc0 pavodnich britskYch kolonii na pevnine Severni Ameriky, byli zastupci znaene se rozchatejicich no,zoril. Konservativnim elenfim kongresu podafilo se odlotiti prohlakni neodvislosti vzdor pfani, projevovanemu tivly vice revoluenimi.

Tento rozkol v mineni o politickYch otazlath byl patrnY v eels mini po dobu revolueni valky i jests po ni, a vykrystaloval teprve po ptijeti ustavy ye forme dvou politickYch stran. V otazce ustavy, yytvatend silnou Usttedni vladu, zvitezila skupina konservativni eill tak a y. federalist& vedeni Jitim Washingtonem, Alexandrem Hamiltonem a Jamesem Madisonem. Antifederaliste, to jest liberalnejAi 'tivel tehdejAi populace, utrpeli rozhodnou poratku v boil za decentralisaci vlady a zfistali pak v menAine at do roku 1800, kdy se jejich ptedak, Tomai Jefferson, stal presidentem. Tito antifederaliste zmenili pak jmeno na republikanskou strtknu (ktera, nemela tadneho vztahu k ptitomne strany republikanske). Jednou ze zasad teto strany byla podle slov JeffersonovYch "rovna a ptisna, spravedlnost pro vSechny, at' jakehokoli pfesvedeeni nabotenskeho nebo politickeho . . . ".

Strana federalistft se po roce 1816 rozpadla a Spojene staty mely pak do roku 1828 jedinou vladni stranu, take roku 1810 James Monroe byl znovuzvollen pre sidentem jednomyslne.

Roku 1828 nastal vSak rozkol i mezi rfiznYmi slotkami republikanske strany.

Ti stoupenci, kteti se snatili omeziti moc fistkedni vlady, zvali se demokratickYmi

a

republikany (jmen° pozmenene brzy na demokraty), kdetto ti, kdot damn ptednost silne federalni vlade, zvali se narodnimi republikany (z nicht pozdeji se utvotila strana, nazvana podle anglicke

KLAVIATURA DUSE Divot si ptehrava, melodii v me dug, nekdy se usmiva na mne, jindy se zasmugi.

Jinak to by- ti nemfite, tivot je podivna hra, do klina jednomu sype rate, zatim co druhY umira.

Do klaxes tivota tetko videti, kterou z nich Osudu stiskne ruka — z ktere &sty ton bude slyAeti nebo jen zniti stra gliva muka.

Mila

strany Whigs). Demokratieti republikani prosadili roku 1828 zvoleni Andrew Jacksona na misto presidenta. Drobni farma11, temeslnici a mestAti delnici men tou dobou znaeny vliv na politicks sklony zeme a etvrte desitileti minuleho stoleti bylo proto pravem oznadovano za obdobi eloveka, z lidu.

Strana Whigs existovala tou dobou hlavne jako skupina lidi, stojicich v oposici k Jacksonovi. Byli v ni lids ruznYch ttid. Jeji program nebyl nikdy tadne propracovan a zustal at do konce neucelenY. Otazka otroctvi tady jejich elen0 jests vice rozdelovala. Demokraticka strana ztototnovala se skoro zcela s ptivrtenci otroctvi, Whigs Vg ak byli nakloneni kompromisu a ztraceli proto postupne mnoho Zbytky Whigs sjednotily se pak s rnenknovYmi stranami v oposici k otroctvi a roku 1854 utvotily novou stranu,

V SOUSTATi kterou nazvaly republikanskou. Poratka Jihu V obeanske valce znamenala konec moci demokratfi na 50 let a rozhodne viterstvi pro renublikany, v jejich Cele stal tehdy Abraham Lincoln.

Po valce vytasila se republikanska strana s programem pady pro formate, pHdelft teleznicim, vysokYch eel a svobody pro "Big Business". Jeji kandidati udrteli od roku 1850 do 1932 presidentstvi po celYch 13 termint. Demokrattm se podatilo ziskati je pouze etykikrate (president Cleveland a Wilson), i kdyt pAl Casu kontrolovali kongres.

Deprese, zapoeaVgi roku 1929, podkopala republikanam pfidu pod nohama; na scene obj evil se Franklin D Roosevelt a jeho "New Deal". Poslednich 16 let byla zeme vedena demokratickYmi presidenty a v blitieich se volbo,ch bude se vpravde rozhodovati zase jenom mezi dvema stranami — demokraty a republikany.

To ovAem neznamena, ze minoritni eili tteti strany nehraly v americkych dejinach take vYznadnou tdohu. Tyto strany poealy se ye federalni vlade objevovati ve 30. letech minuleho stoleti se vznikem takovYch stran jako strana liberalni a "Knownothings". Tyto tteti strany zakladaly svfij program na protestu proti nekterym praktikam nebo programu dvou hlavnich stran a bojovaly za rtzne zmeny, jet byly v zajmu ureitYch skupin rode, jako na pf. farmaffi. nebo Tim, ze se jim podatilo dosaditi nekolik kongresnik0, zasloutily se o rilzne reformni zakony, ptijate stranami hlavnimi. Jejich pOsobnosti vdeeime mnohdy za zajem o dobro naroda, projevo yanY stranami hlavnimi. Mezi vlivnYmi ttetimi stranami dlutno vzpomenout Populist Party, progresivni stranu Theodore Roosevelta a socialisty. Republikanske. strana zapoeala, existenci jakotto tteti strana pied obeanskou valkou Dnes mame zde nekolik mengino yYch stran. Kdo mute ptedvidati jejich budoucnost?

Common Council.

Strana 2

V2STNt X— WEST, TEXAS

Ve stTedu, dne 27. tijna 1948.

I kakou v postupu na vychod (Drang nach ml. a po pravde reeeno, vede a ridi ho s (Osten), kde pro nacisty byla zeme, oplY- I laskou a oddanosti napro3tou. V posledni vajici prirodnirn bohatstvim pro jejich ety rtletni schuzi bratr Koliha prednes1 Zaludky a teZ hlayn.e pro valeene zdroje. zpravu co pokladnik HI. Braciovny a po to Dokud byl v eele republiky eeskoslovenske Pedal strueny yYkaz o stavu elenstva president Masaryk, netroufali si Nemci u- Nem. Podp., fondu a YyplacenYch podpor MEDNI ORGAN SLOVANSKE PODP0deriti na republiku a proto ptipravovali se za adobi od 1. eervence do 1. kijna 1948.

RUM/ JEDNOTY STATU TEXAS na vhodnou chvili, aby po jeho smrti pre- Behem techto na6sicti prijem poplatka obnatel obnos $413.58 a yyplaceno.bylo 20 OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC dem pripravo yanou propagandou podpor v celkove sum e $504.00. Deset podBENEVOLENT ASSOCIATION Sudetach'a pletichami se statniky Franpor bylo po $36.00, etyCi po $18.00 a test OF THE STATE OF TEXAS cie a Anglia priprannli si jistou padu pro po $12.00. Pramerne dvaceti Clem nahlY vpad do Oeskoslovenska. Doti° k FRANTA MOUOKA Kern. podporu bylo 51 roka. Od Mnichovu, Poisko vrhlo se ze zadu na o- dostaytich REDAKTOR — EDITOR zaeatku vyplaceni podpor dne 15. srpna puttenou republiku, ba i Slovensko za sli1941 do 1. fijna 1948 vyplaceno bylo OdVydavatele — Publishers benou samostatnost Hitlerem, odpoutalo borern Nem. pod.pory celkem 813 °pra y CECHOSLOV4K PUB. COMPANY se od ni. Co nasledovalo po sloleni zbrani -neYchZadostipruve$15,68.WEST, TEXAS armady, je retezem pod yoda, Mi. a trpfondu Odboru N. P. ob89.

PfitomnY stay keho zklamani Cechy, Morava a SlezRtedplatne $1.50 roene natl.: fond yYplaty $1,843.76; fond sluZnesko propadly drapam nenasytne nemecke Subscription $1.50 a year ho $189.91 a fond na vr;aohy $84.25 — eelbestie, by yte zaplaveny lupiest yim, a Zmeny aclres zasilaji se do Hlavni Ufa- vraZdenim n.ejleptich sync a deer narocla kern hotovost vtech fondiji dosahuje Cast $2,117.92. 1°Tej yetti pact elenti v Od. Nem. dovny ye Fayetteville, Texas.

Ceskeho, tisice posilano do koncentraePodpory ma rad Svaz Cechoslovanft Cis. Change of address must be sent to nich tabora, kde barbarskYm tYranim Fort Worth, Tex. - celkem 172 ye 92.

Grand Lodge, Fayetteville, Texas. mreli a tisice jinYch zavezeny na takou — za nim naslecluje rad Karel Jonat Veekere dopisy, ptedplatne a oznamky praci do rite, aby nahradili nemecke del- Cis. 28. v East Bernard s poetem 167 eleniky, zarazene do armady. Vtechny hanky budleZ adresovany na: Vestnik, Celkem v natem Odboru Kern. Podpoa fondy korporaci a spolka skonfiskovdWest, Texas. ry mame 802 deny, co.; je na mohutnost ny, sokolska obec okradena o vtechno elenstya SPJST pact ciosti malt'. Proe Ve“nik has the largest circulation of any jednoty rozputteny. Narod 6eskY neni v ONP elentit vice? Jake jsou to neCzechoslovak Weekly in the South. protel trnitou cestu Kalvarie! Teprve dostatky, pro net nati elenove yzclaluji se kdyZ Hitler vrhnul se na Anglii a Francii, froasti v dobrovolne svepomoci v paclu neprobudili se byyali spojenci ze sve slepoty, moei? 0 tech pineindch, stojicich v cest6 POIVILUVA. seznayte ovtem pozde, to obetova.nim ee-' patrienernu s yetteni peetti elenn nati skoslovenska nebyl zarueen slibeny mir, Kern. podpory by se meli sestry a bratri Pomluvo, ty pomluvo, nYbrZ otevrena cesta dana Hitlero yi k o- tireji rozepsat. Vteobeene. rozprava v nakdo tebe rozsiva, panovani ciyilisovaneho sveta tilenYmi tern organu prinese nejen zajem, ale i ze z rnaliekeho to zrnka nacisty! Doti° k druhe s yetove valce, Andalti zlepteni N. I-069°1'y. pine mesto bYva? glie, Francie spoleene se Spoj. staty a pozj.ati to Doti faclovi orNa prvem deji Rusko spojily se a bojovalY na vtech ganisatori, jejicht jedi ;1011 snahou je dnes Pornluvo, ty pomluvo, frontach na zemi, na mai a hlavne ve pichlave mat` listi! z rodin bratra siskaxati ditky a vzduchu proti spoleenemu nepriteli, kte- a sester raclo yYch, z okruhu jejich 2a,dn3i srp to ani kosa ry byl nakonec rozdrcen Ceskwloven- pribuznYch a pratel. Bari se tato prace, z pole nevyeisti. sko znovu dosahlo samostatnosti, poea,lo Ohlas pisni ees14.ch. 1 hojiti take rainy, pracovity es. lid nnstil dor' se proto, pone yadZ je win-1611611a nejen =Anita, ale i odmenou hinotnou. ye Frant. Lad. 6elakovskSr. se znovu do take prace k vybudovani lop- vetting pripadech snaha organisatoru ti existence, at dostavil se letotni anoro- podporena je osobni snahou bratra a se) 4, 28. Men. Od prohldeeni samostatnosti vY prevrat, s nimZ die spolehlivYch zprav ster startled, vlastnich otca, synfi a deer Republiky eeskoslovenske 28. kijna 1918 nesouhlasi sedmdesat procent lidu 6esko- do radu ziskanych a uvedenYcla. Bez teto slovenska . . . Vzpominame °pane, treuplynulo jiZ 30 rokti a my dnes vzpomi- has dnes ve srnutku v natich srdcich -- pcmoci vysledky ani zdaleka name toho historickeho qroei s pocity ale za to s pe ynou virou a neochvejnou by se dnetnim yYsieclknm, proto jen zdaraznujeme daleSitost teto bratrske pornotrpkeho zklamani veech tech blah3ich na- nadeji, ze se vrati slate easy, jak neje na- ci a nejen to, tetinie se moZnYmi predpocleji, je2 provazely nas pri slibnem roz- se stara pisen. Vklyt' dosud nikdy, co svet klady, ze bude jette lepe, 'Se vYsledky bukvetu moudrYm vedenim mlade republiky stoji, slunko slate nezapad), ab y °pet Y dou Yetti a poeet tectao obetavYch branezapornenutelnYm duchem veli- nove krase neYytIo. Ndrod po sta.- trd a sester se svetti a naiim organisatokeho Cech y , presidenta Osvoboditele To- leti proZival ye svYch dejina,ch doby ve/- ram bude dana prilelitost ukazati, co mak Masaryka a po nem letos zesnuleho ke slavy a mod, i doby yelkeho utrpeni a motno za takovYch okolnosti vykonati. presidenta Budovatele dr. Eduarda Bene- poroby a piece nesallynul, nebot; ma v Mezi najani je mnoho zat yrdlYch srdei, ec. Mlada republika eeskoslovenska v srd- mysli i srdci hluboko zakoj:J eneny nehy- sahorklYch bratra •a sester, dobrYch sil ei Evropy po skoneeni prvni svetove valky nouci idealy Husa, Komenskeho, Havlie- drivejSich a obetavYch do krajnosti v lestela to jako zarici majak do rozvrace- ka, Tyrte a Masaryka. A tyto tvo- tech mlacitich. Tech je nam treba; tech ri pevnou podstatu mravni sily eeskeho skutenYch, starch harcovnika Postrada.nych state vukolnich, davajle jim klad, jak zaceliti ty straene rany a uleviti eloyeka a nedaji mu ani v tlej 160,1ch do- me v okruhu dnes smr:"7,ivych bratra a sebidu obyvatelstva spustoeenSTch zemi. Po bach utrpeni klesnouti na duchu! ster. Aby 1uladi svitezilo, postupne ovladkojmi, republika eeskoslovenska byla zaviOdbor Nemocenske podpory spravuje .10 a do tlepeji natich vstoupilo, je nutno lym NemcUm trnem v oku a hlavni pfe- tide hlavni pokladnik bratr Josef Koliha aby pine podpaeno bylo stalim t. j.

Ve sttedu, dne 27. film, 1948.

V2S TNI1C WEST,

Strana 5

sti telesnou, dugevni a mravni povznesl coval se svou pill yysoke inteligence, delse na nejvyggi stuperi vzdelanosti a uhajil nYch spolkovych funkci i hospodakske si svoji svobodu proti daleko mocnej g im neodvislosti. Jeho povahove vlastnosti a narodilm. Viada se pokougela Havlidka jedinedna znalost lidi jej pfimo ureovaly koupiti. Kdyg se ji to nepodafilo, zastavi- k delnYm funkcim a i kdy g east° mel k tola vydasani jeho novin a pozdeji jich vy- mu di onomu sve osobni vYhrady, nikdy davani znovu povolila s podminkou, g e se nespougtel se zfetele zajem sok. myglenky Havlieek bude mirniti. Ale Havlieek a ten nakonec v gdy urdil jeho rozhodnustal nadale veren sobe a narodu. Byl pak ti. Slu gba Tyrgove idei a tim cele rodne znovu stihan, veznen a vyslYchan pro u- haluzi byla mu nejvy ggirn pfikazem. Byl danlive pobukovani a posleze jeho "Na- pkitomen ka gde diiezite porade a byl vgdy rodni noviny" zastaveny nadobro. Po ne- svou radou, svymi zkri genostini orga,nisaejake dobe podal Havlidek vydavati v Kut- nimi k disposici. Byl, pokud se tYree povinKarel Haylidek BoroyskY, deskY novinaf ne Hofe dasopis "Slovan", kteremu vlada nosti ITU& Sokolu, pfisny vuci sobe a byl a neohroleny bojovnik za prava naroda, rakouska kladla mnohe pfeka g ky a pro- take pfisnY YU& jinYm. Mnozi snad na narodil se 31. fijna 1821 a zemfel 29. der- nasledovala konfiskacemi a zakazy do- neho byli rozezleni, kdy g jim vytkl to di vence 1856 v Praze, nejsa pinYch petatfi- pravy do rtznYch /nest, take do Prahy. V ono. Ale to Frantu nedovedlo ani odradit cet let star. Byl prvnim bojovnikem za polovine srpna 1851 rozhodl se Havlieek od prace ani od zasady, ge vgichni musiprava deskeho naroda proti despotismu sam k zastaveni sveho dasopisu a odste- me Sokolu slou git \Tern& PH vykonavani rakouske vlady, ktera bezohledne vyssa- hoval se do Nemeckeho Brodu, obiraje se svYch funkci — cviditel, starosta, vzdelaYala desire zeme a lidu upirala prava k planem zakoupiti si nejakou men g i rolni- vatei znal pouze jednu methodu: bez svobodnemu giti a rozvoji a nasilnYrn po- ckou usedlost a venovati se hospodafeni oddechu pracoval pro rozvoj Sokola v Tenemdovanim snagila se vyhladiti i deskY a spisovatelstvh. Ne g vg ak dodo k prove- xasu. UvedomelY americky Oechoslovak jazyk zakladanim "schulvereint", jim g se deni tohoto zameru, ob g alovala ho vlada podilel se vytrvale pH hnuti prvniho odfikalo lidove "pfelejvarny". tfedni fedi v pro dva dlanky ye "Slovanu", ktere ozna- boje i pomocnem hnuti pti druhe svetove "dechach, na Morave a ye Slersku byla sa,- Gila za pobufujici, Havlieek postaven byl valce a pfirno va gnive pomahal snaham mospasitelna, nerneina, na vysokYch gko- pied porotni soud v Kutne Hofe 12. listo- Sdru geni morayskYch Spolku v Chicagu, lach pfednageno jen nemecky — zkratka padu 1851 a byl porotou osvobozen. Vratil zame •enemu pro iilevu sirot na Morave. vgude vladla jen nemeina. Oesky lid jen se do Nemeckeho Brodu, ale dlouho to ne- V bratru Frant. Stranskem st. nam odegla platil dame, ktere pohlcovala Videri pro pobyl. Ministr Bach vydal rozkaz, aby Ha- vYrazna postava osvetove prace dallasebe a proto Cechove na zachranu sveho vlidek odvezen byl do vyhnanstvi v skYch krajanfr, zdatnY bored a YernY vyjazyka dobrovolnYmi sbirkami nim Tyrolsku. Z vyhnanstvi propu g ten byl znavad udeni Tyrgova, po nem zbude dsi "mationi gkoly" v ohro genYch mistech, al 27. dubna 1855. Vratil, se nemocen a telna, mezera. Dnes se s nim loudime a s hlavne prOmyslovych, kde ponemdovani ztrata milovane dhoti (zemfela dva tY- vdeenosti vzpominame v gi prace a vgi ennasilne hnalo ditky deskYch delniku do dny pfed jeho navratem do tech) na ne- ergie a nad geni, ktere venoval Sokolu po nemeckych gkol. Za techto neblahYch po- ho prisobila tak, ge stal se zamlklYm a celY svilj givot. Zelime, trpce gelime jeho Meru pod vladou srnutne prosluleho mi- poklesl na duchu. Leto roku 1855 ztravil v Umrti a jmenem v gech jeho pfatel a elennistra Bacha smele vystoupil Havlidek a Nemeckem Brode. V zime se sta y jeho stva 2upy jinni ASO vyslovujeme jeho ye syYch "Epigtolkh" bezohledne tepal zhorgil V kvetnu 1856 ziskal dovoleni od dobre man gelce a pozustalkm detem nagi vladu rakouskou bfitkou satyrou bez oaby mohl zajeti do Prahy k porade hluboce citenou soustrast. test budi g jehledu na svou osobni bezpeenost a na vla- s lekari, ktefi rozpoznali u neho tuberku- ho pamatce, kterou mu v srdcich svYch stni gkodu. Ma.rne bychom hiedali v o- losu plic a hrtanu. Odebral se do lazni po celY givot zachovame. nech dobach podobny pfiklad naproste 8ternberka u Smedna, ale i tam sta y jeho Drtie pro "Absolutno". V utopistickem obetavosti. Jest tu jeden Havlidek co se horgil a pokradujici tuberkulosa za- romane "To yzacnY pfiklad neohro geneho a obetaveho sahla i mozek. Posleze na radu lekafe by- nemu protej y ama na Absolutno", dustojgku slayneho Krakatitu, stabojovnika a poctiveho novinafe za prava lo rozhodnuto dopraviti ho znovu do Pra- vel Karel tapek technicky pfevrat ye sveutladovaneho naroda. tim byl Parnell, hy. Tam byl jig vezen v bezvedomi a pc, to na stroji, rozmilajicim hmotu na enerneohrogenY bojovnik za svobodu pet! dnech, 29. dervence 1856, givot svilj v gii. Beze zbytku, ci jak se pozdeji v prutim byl Havlidek narodu deskomu, kterY byte sveho Avakra Jaro ge dokonal. Havli- behu zku v nem vial pfedstavitele neju glechtilej- dek byl nejenom novinarem, ale i basni- ale velmi genosti ukazalo, s nepatrnYm, yYznamnYm zbytkem pH dokogich narodnich cnosti. SYYmi zasadami, kern.

Psal prostou, snadno srozumitelnou nale pfemene hmoty v energii se zaroyeri jen ve svYch novinach tak skalopevne fedi, tak ze pronikl s y Ymi pracemi do tech uvolriovala jakasi duchovni slo gka hmoty. hlasal a obhajoval, stal se prilkopnikem nej girgich vrstev. Jeho "Epigramy", "Ty- C- apkovi hypothetidti (domneli) vynalezmyglenky sokolske, je gto zdurazrioval rolske elegie" a "Kfest sv. Vladimira" ci ji rikaji Absolutno; spisovatel dava, cige mame-li celiti fitlaku nepfiznive takfka znarodnely. On nikdy se nezpro- tit, tugi ye vgem ducha jako dech givovlady, mush byt snahou deskeho eloveka neveril syYm zasadam a pro vernost a to a ge tmel, jen g drgi a nese sta y-1)u sveta. jedine laska k givotu pracovitemu a aby pravdu polozhl zivot.

Karel Oapek musil pova govat dokonale narod byl schopen givota proti nepfizniOdeSel bratr dobreho srdce. Franta rozbiti atomu za bajku. Za necelYch deset vemu osudu, mush se starati o telesnou a dugevni dokonalost kahleho jednotlivce, StranskY stargi zemfel. Tato zprava se let po jeho smrti pfichazi zprava, ge se nebot' dokonalost telesna jest zo.kladem rozletla v sobotu weer 23. iijna 1943 po na Kalifornske universite podathlo ye zdravi dloveka a na zdravi jeho zavisi i hnizdech sokoiskych, krajanske yekejno- vzduchoprazdne komoke obtiho drtide agivot dugevni a mravni. tim podetne slab- sti a vgichni citime, jaka ztrata nas po- tomil rozbit atomove jadro na jeho nejsh jest, tim vice mush vyvinouti stihla. Nejvice ji citi ti, ktefi s nim once zakladnej gi slogky, protony, neutrony, chopnosti a silu kagdeho jednotlivce, jak spolupracovali. Se jmenem a praci Franty elektrony a positrony, temek beze zbytkii. toho podava, nam diikaz malY narod feckY Stranskeho st. jest spojen vznik a rust Obrovsky cyklotron Kalifornske univerv dobach mintrlYch, kterY svou dokonalo . Sokola v Texasu. OdbornY delnik vypra- sity je nejvetS1 ze ATS'eeh drtiofa atoraft, za-

nosti nagich stargich Clem. Neni ale tfeba napinati shy star gich Clem, jakakoliv, sebe rnen gi pomoc je vitana,. Zname srdce nagich bratril a sester a vime pfedobfe, ge, jakmile srdce rozehfeje se laskou pro nagi spolednou Yee a potfeby Jednoty, nic je nezastavi v jejich snaze udiniti pro SPJST co nejvice bude mo gno. 0 jednom jsme si jisti a to jest, jakmile srdce rosehfeji a bratfi a sestry se zapracuji, .ge stafh omladnou prav y tak jako mladne dnes nage 51 roku mlada Jednota.

Strana 4 tim znamYch na svete. Vati 4,900 tun, stal skoro $1,250,000 — venovala je Rockefellerova nadace — a za "nalor se v nem poutiva, stfidaveho proudu o napeti skoro pril bilionu elektron-voltil. To tit dava energii toho tadu, jako je energie tajemnYch kosmickych paprskri, o nicht se yeti, ze niei nebo take staveji hmotu. Ale pii vhodnem zachazeni s drtieem se mohou take trosky skladat a seskupovat v nove stavby. Tak pry se podafilo ziskat nekolik set isotopri, t. j. rriznYch dosud neznamYch atomickYch odrrid rozlienYch prvkb.. Tyto odrridy se nevyskytly zatim ani v atomickych milifich; vribce- nikde, jen v komote mamutiho cyklotronu. Tak na ptiklad nestale, radioaktivni telezo o atomove vase 52. Dosud nebyl znam tadny atom teleza net staly, neeinY isotop o atomove vase 53. A tak se otviraji nove vYhledy pro atomicke badani. Budoucnost ukate, zda dovedou lide tvrirei poznani, pa nemt takto smele sahaji, vyk svemu prospechu, k pokroku a zlepg eni podminek tivota na zemi, ne jen k nieeni, jak ho zaeali poutivat atomickou bombou. Anglie a Francie, noveji take Norsko se pokoug eji o samostatne atomicke prace a uji gt'uji, to jejich miliie budou v provozu jen pro , mirove rieely. Maji vyrabet leeive radioaktivni isotopy a hlavne ptipravovat prilmyslove vyutiti atomicke energie. V Anglii zapalili malt' HarwellskY mill a chystaji se dat do provozu mnohem vet gi. Francie si zajistila temef celou norskou produkci take vody, jit chce poutivat za tlumie rozpadu atomri misto eiste tuhy, ktere za valky poutill a dosud vet ginou poutivaji na gi vedci.

Vg em temto zatizenim v Evrope lze vetit jejich mirove za,meteni hlavne proto, to by svYm rozsahem nestaeila vyrabet material na bomby ate tadna ze zminenYch zemi nema prostfedky a motnosti, roz gitit je dostateene.

Zvitata a hudba. Vedci, ktati se zabYvaji psychologii zvitat, dospell k pfesvedeeni, to tvitata reaguji na hudbu. Tvrdi na ptiklad, to hraje-li se v mistnosti na inyg i se zbavi bazlivosti a vylezaji z der i za dne. My gi nejsou ovgem jedinYmi milovniky hudby. Nejprost gim pfikladem toho je, jak si kravy zapamatuji hudebni ton zvonce. vyca.ki toho zamerne vyutivaji, aby na horskYch pastvinach udrteli sva sta,da pohromade. Na jate urei totit dozorce katdemu stadu zvonec jinak naladenY. Zvonec nosi vedouci kraava nebo pastYt. Jestlite se nektera krava zatould, staei zazvonit tim zvonce-m, a zbloudile dobytee pozna zvuk a vrati se ke sta.du.

Malokdy je oklame zvuk jinY. Dobte jsou znaray take pfiklady jezdeckych koni, kteti pii vycviku poznaji yYznam troubenych signalu skoro stejne rychle jako jezdec. Takovy kun si pamatuje signaly

VAS TNiX — WEST, TEXAS

Ve Wed% dne 27. 1ijna 1948.

to na teleznici jit 25 let pied Stephensojegte dlouho po vYcviku. Stalo se na klad, ze jeden vysloutily kriri, kterY tahal nem. Po prve vezla parni lokomotiva, ktenakladni vriz, se nahle tryskem rozhehl, rou vyrobil vynalezce Richard Trevithick, kdyt uslygel trubaee troubit k ritoku. I cirkusovi kone maji dobrou hudebni pa- cestujici a vanocich roku 1801. Roku 1809 met'. Je gte dlouho po ukoneeni sve cirku- vystavoval model lokomotivy v jizde sove kariery si parnatuji hudbu, ktera jim LondYne. Zemfel v apine chudobe. hrala pri vystupech. Velmi radi maji hud- Kdyt byla prvni lokomotiva z Anglie dobu i nektefi psi. je znam nemecky oveak, kterY se nehne z mistnosti, hraje-li ne- vezena roku 1835 do Nemecka, musill ji kdo na piano. Posadi se, vazne se diva na Kohne rozebrat na kousky, protoae netohoto zboii. nastroj a vyhliti g t'astne, i kdy/ trochu byl Zadny tarif k procleni Jednotlive sou66.stky rozd61111 podle kosmeSne. Ma-li hudba prudkY spad, vrti a proe1111 japes v rytmu ocasem. A chce-11 ho nekdo vu, z ktereho byly vyrobeny, kov.

Pak mush]. do Nemecka piijet z mistnosti tnosti vyvest, hrozive vrci. Jeden ko zchov krotkeho kralika; kdyt se Atni odbornik z Anglie, aby dal lokomotiozve piano, kralik pfibehne, skrabe na vu zase dohromady. Spaci vagony v dvete a pros]., aby ho pustill. Ve svetnici. Mexiku jsou vyrobeny z ridoveho a maposkakuje pak okolo pinana, dokud kon- hagonoveho dleva, jsou to dva nejdraMi cert neskonei. 0 fine nastroje nema za- druhy dteva na svete. — Prazdrif vle,k, jem. Take tuleri ma hudebni sluch. Vy- jehot vagonech nejsou cestujici, • napravi se, to chteji-li si lovci usnadnit lov, kladnich vozech neni tadny naklad, jezdi zpivaji nebo reprodukuji rozhlasovou jiZ dvacet let dvakrat denne, mezi Croyhudbu. Vgichni tuleni z okoli jsou za chvi- donem a Aldison v Kennsingtonu. Jezdi li u Lodi a vystrkuji z vody hlavy. V ko- jen jako formalita, ktere je zapotiebi k dariske zoologicke zahrade vyskoeil aim- udrZeni prava provozu na teto — pans pti hre na housle na still a v rytmu Soukromy vlak 76 yardil dlouhf s lokomelodie do neho busil. Jak se zda, ptaci motivou 60 let starou ma obean Ward maji radi zvuk fletny. So ya natahne krk Kimballa v. San Gabrielu v Kalifornii. smerem k hudbe a ztejme napina sluch. Tento °bean ma zvlaAtni zalibu v ZelezCo zniel skfldei. Doktor G. Scott Ro- nicich a jezdi obeas timto vlakem ze sve soukrome stanice. Nejpomalej61 je viak bertson prohlasil, to svetove ztraty na rode jsou tak fantasticke, to je to skoro mezi Buenos Aires a Tuburucuaya, 40 mil, neuvetitelne. Od ani at do spotfeby zniei ktere taninejAi nejrychlejAi viak ujede za osm hodin. — Nejru6r6j6i ktiZovatka na katdYin rokem moll, hlodavci a jini emu obili, svete je Clapham, behem 24 hodin tam ci tolik obili, to se to rovna v g projelo 2,500 vlaku. — cestujici, jejichZ. jet pfijde do mezinarodniho obchodu, a telesne rozmery neodpovIdaly nonrialni to je 65,000,000 tun roene. Kdyby tyto poeitane pro jednoho ps,sal6ra, ztraty byly sniteny jen o deset procent, sily pied valkou v Mad'arsku platamuna znamenalo by to dostatecnou pomoc pro teleznici zvlaAtni ptiplatek. — Podle celou Evropu. kona Jitni Karoliny se "zeleznie'n1 zfitenec Pozor na tiou gt'ku. Normalni lidska, va- dopouSti take uritiky, kdyi zarniva Icaha je prrimer vzhledem k veku, pohlavi a pesnikem na dev6e, ktere se diva nt kovSTAce osoby, o nit pfedpokladame, ze je lemjedouci viak. zdrava. Podle profesora Clive McCaye z kem Zeleznice byl Sir Robert Horn, preCornellske university vaha o dvacet pro- sident kanadske pacifieke dra,hy. Da/ A cent nad normal zvysuje inurtnost az o udelat zvii6tni Mk°, ktere se houpedo a 174 procent. Deset procent nad normal kyvalo jako lutko ye spacim vote, protole zvyg uje timrtnost asi o petinu. PfibYva- se mu nejlepe spalo, kdyi myslel, ze ceni na vase po dvacatem patem rote pa- stuje. — Pan Robert Reggendorf, ktery o sobi neptiznive na pravdepodobnou delku sobe prohlaSoval, ae je nejtlustiliro NamZivota. Tritkosti z telnatosti se zvetAuji c em sve doby, mel zakazanY vstup do viavekern. Obecnou netesti tlustYch lidi je, ku nebo jineho vetejneho dopravniho to nemirne potivaji gkrobovin. prostiedku s odtivodnenim, to Jo to pro 0 zeleznicich. Jedna arnericka teleznie- "vetejnou bezpeenost a pohodli ostatnich ni spoleenost vybere na jizdnem tficet cestujicich.' — Psa.ci stroj se v6emi pot1ernilionir roene, z eehot ptipadne z bami motno pouZit, vhodi-11 se penis do katdYch sto dolaril 41 dola.rri na mzdy, 32 automobilu na Zeleznieni stanicl v Kodana material, 16 na dane, 6 na aro- ni. — Stephensonova "raketa", vyrobena, ky a renty, 3 na dividendy a 2 jako zalo- roku 1829, jela rychlosti 19 mil za hodinu ha na rozg itovani. — Zakladni miru roz- a pozdeji dosahla rychlost 48 mil. — Ve chodu koleji dali star]. Bimane. Na brit- Vatikane je pravidelna trat', ktere. mei' skYch teleznicich je rozchod koleji 52 pouze 400 yardt. — Anglie odveze 295 mipalctl, cot je stejny rozmer jakY mel roz- lionu cestujicich na svych 19,000 mil lechod kol timskYch valeenYch vozri.. — leznic y e Spoj. statech cestuje 454 mill-.

Pa,rni shy'jako pohonne latky bylo pouti- one lidi na 228,326 mil Zeleznic.

•

Ve stfedu, dne 27. tijna 1948.

BASTIAN -. STUMPF:

OSAMEL ROMAN

Pi'esahovalo temet jeho sily, rozbhti jeji flush gtesti. Ne, napted ptesvedei se sam.

Dny plynuly. Marta si ani nevgimla, jak jest tatinek nahle zmiklY, a Ze s ni nedcvadi. KaZdou svou mytlenkou dlela u Karla Radone a staremu panovi nevenovala dost pozornosti.

Podzim se kvapem blizil. Jednoho dne dlela Marta v obYvachn pokoji s otecem o samote. Tu si po ygimla po prve jeho podivne zamlklosti. Pohledia na nej bedlive a teprve nyni nahle zpozorovala, jak je bled' a temet chorobnY. Take se ji nelibilo, Ze pohlii east.° ztrnule do prazdna.

Ulekla se a pfivinula se k nemu s obvyklcu neZnosti. Pti tom laledela mu ye tvat se starostlivou zvedavosfi.

"Tatinku," osiovila ho tile. "NeirrYlimli se, pak jsi ce v posiednich driec.h stray V.y o adag rote- vanechorobne. Jest 111110, fake bys prede mnou nee° nepfijemneho skrtival. Ale, ale, tatinku od kdy pak nema g jiz davery ke sve dceru gce Marto?"

Jell siova zonasoMa na Otte. Pozorovala, jak z600si chvlli sam v sobe. Koneene so odhodlal a zahovotil zvolna, ptemYglive: "Mile tve tu geni to nezklamalo.

Neco sklieule icada dni. Pripravuje mile to o muj klid a pasobi mi kruta mu ka."

Nyni se Marta opravdu podesila a pohlecila na otce s hrfizou. Nemyslila, ze je Obola ho a zyolala.: to ubolaY, mil' tatinku "Tatinku ---- co se stalo?"

Pckeugel se ji ukonej giti usmivaje se chabe.

"Vi'dyt' je dobfe, mila!eku. — Ty zftstane g slung...l- cm, i kdybych ti zpusobil nekdy Palest!"

Marto p-l'ivinula se k nemu. jakou pak tatieku "Mai to mi claysta.:: bolest? Vhlvt' toho ani ne,tea; nine ptili g, re.d! A jak vtidekaZe g na takovou podivnou mybec glenku?"

Eeditel objal dceru gku a ptivinul ji k sobe.

"Jak ptichazim na tuto my glenku? — Snad ti budu .musit odeptiti nejvroucnejzd ptani tveho srdeeka!"

Marta se zasmala jasne sv'm eistYm trilkem, ktery, rozehical tolikrat srdce sta•eho pan g. Dnes vsak ho jeji nic netugiberstarostnost sklieovala.

vEsTNI-K-- WEST, TEXAS tatieku "Milt' papa pi-itulila se Marta k nemu. "Mam jen jedine davno vis o nem. Nebojim se, ze je zamitneS, kdy'2 jsi nam nebrdnil dosud."

Pveditel pronikal ji sv'm va2nYm pohledem aZ do duk.

"A zklamu-li to a ueinim tak pfece?"

Vyvinula se mu a ustoupila o krok. Z jeji rozko.§ne tvatieky vyprchala nahle vkchna veselost. Pohlikla na otce, kterY ji dosud niceho neodepiel bledd a s oeim.a rozgifenYma bolem. Co se to dnes s jjeim tatiekem deje?

Po chvilce odpoyoedela tige: "Pak — otee — pak — bych toho nepak bych musila uinfiti!" . ' alnY ton jejiho hlasku drdsal mu srdce. Nemohl zniciti v ni viru v jeji mladou lasku.

Pohladii ji a polibil ji na Belo.

"Mo.rtieko, ,nebylo to mineno vane!

Pojd' a bud' opet mYm sluneekem. NeS11u stinu bolesti ve tve tvatiece. Nechtel jsern s tebou vfibec hovo •iti o tom — nee° jineho stra gi ml hlavou."

Marto vstoupila krev prudce ve tva.f.

Tatinek ani notu gl, jak ji bylO a jak neoopsotelny dojem vyvolala v ni jeho sloa. VZdyt,' Inc k, sve prvni lasce celou dugi.

Lce nebyla s to tak tychle se vzpamatovati a jell odpoved' nevyznela dosud s obvyk!ou sinavosti.

"A co ti stra gi jeg te v hlave, tatinku? 0 Coen chce g se mnou promluviti?" kcditel projel si rukou pinovousem a tekl s nucenym Usrnevem: "Choi sti zeptati mildeku, jak je s cestou, jia zarrtY glig na podzim podniknoati?"

Marta pokreila rameny.

"Ach. papa — nejradeji zustanu doma! .a g ta.k mato easu, poptava g si roene jenom nekolik dni k zotaveni a ja vlastne zotavene -vtibe.e nepottebuji. Dovol mi stati zde, u tebe!"

Froth tomuto planu nemel Kiesina Mitek. I jemu bylo milej gi, zustane-li Marta u neho. Proe ji nutiti k ceste? Radon byl v Praze a neobdr2i. v Zadnem to.k hrzy dovolene! • Kdyby jenom nebylo to stra gilve tine v hrudi. Jail rad by se ji zhostil a vysvetlil Mart e v ge, ale nernohl se odhodlati videti sve dite negt'astno.

Pied nim a eekala, co fekne.

Ale tedltel ji nevidel, upiral 001 oknem do deli. Stal zde jako kovova socha. Bylo mu horto. Radon vettel se do jeho domu, op.anoval srdce jeho ditete — a soueasne prochazel se po ulici s jinou a libal ji za domovnimi dvami.

To ho hnevalo a sklieovalo. Soueasne vgak sililo v nem pfani Het Marto vge.

Jakmile vg ak se na ni zas podival, pozbyl opet ve gkere odvahy promluviti.

Snad bude lope lope nenaluviti o torn; ea-!,

Strana 5 sem snad vybledne v jejim srdci Riadobuy obraz. VZdyt' je tak mladieka. V tomto veku nezapoufti laska je'Ste kofenti tak hluboko, aby nemohla vyprchati.

Potom mu pojednou i napadlo, k se ZabranskY snad zmylil i Snad nevidel s. divkou Radone, ale kohosi jineho. VZdyt' jej zahledl tehdy u Kresinu jenom tak zbeZne, ze si mohi ztdi jeho podobu tak pkesne zapamatovati.

Ka26.dopadne, o torn pomlei. Neil pfijede zase Radon se Sldvou, uplyne mnoho vody — zatim leccos se zmeni. Uklidnen obratil se k dceruke a vial ji za ruku: "Deveatko zustane tedy radeji u mne, nd by odjelo na shinny jih? A nebuda se zde se mnou v zhne nuditi?"

Marta ovlddla zatim jiz vkcken sylij nepokoj a nalezla °pet svou starou bezstarostnost. Tatieek ji piece tak miluje a nevi ani schOpen, uciniti ji neg'astnou!

Pohledla na stareho pana: v jeho oeich zanily opet klid a dobrota. Divka zajasala: "Coil to bade tak nudne, u ,atinka? —Nebude, tisickret nebude! Bude g-li miti praci v banee, ma:m sve knihy a svou hudbu. Vis, jak racla hraji — hned na housle, hned na cello. — Proto mne zde miliZe g klicine nechati. NetouZim pa jihu, nase, severska. zima je mi milej gi. A vsadila bych se. Ze jest pain Bilkova nejgt'astnei gi, nesly gi-li nieaho o cestach -Tim byla zalelitost vytizena. Pan Kr-es-ins byl unokojen, Ze jeho nodevane dite nalezlo opet svou berstarostnost a ke ygemu. Marta napsala bratrovi do Prahy dlouhe psani o vlem, co se ptiliodilo, a podotkla, ae nechape nahle zmeny v otcove choyani.

Tento dopis dal pfeeisti Slava Ktesina Karlu Radoni. * * TYdny ubihaly.

Pavia Jarska nechtela zustati u firmy ZabranskY dole, neZ bude. dluh jeji splacen. Pak chtela poslati pokladniku Erne/ rymu psani a zmizeti beze stopy. Vidala ho jen velmi zfidka a uloZila mu' vystfihat se kaZcieho obteZovani a v gech diivernosti. Jinak by slib pozbYval pro ni zavaznosti. Proto choval se Emery k ni chladne a zdrZenlive.

Vge to ptipisoval ji vgak k till; — v ge to mush si oelpykati! Je gte ho pozna!

Posledni t'den nemela Pavia temet co delati, kdeZto pied tiro byla praci tak pfetiZena, Ze si ani neoddychla.

Ludvik ZabranskY se ji vyhYbal. Bylo mu utrpenim proti ni sedeti a pracovati.

Neopou'Stela ho vzpominka, jak se dala 11bath od teditelova hosta a jak hned torn pfipojil se k ni chiverne Emery a odvedl si ji. NevedeL jak na to v ge pohliZeti a zae Pavlu povaZovati. ,

Strana 6 Netu•g il, jak prahne Pavia pa jeho blizkosti. Kdykoliv se objevil v kancelati, hiedala Pavla marne slova, vysvetleni.

Cel37 2ivot, jeji nyni vedla, stal se ji mukou. Od onoho vekra, kdy nav'gtivila pana Zabranskeho, nastala v chovani jeho vtiei ni fuolna zmena. Dokud byl neptitomen, byla pevne odhodlana promluviti s nim. Dokonce chtela mu tici ve o Emerym a pogadati ho, aby ji ze sparil jeho zachranil. Jakmile v gak stanul pied ni, upiraje na ni svilj ptisnST polled, ptepadala ji jaksi fizkost, ktere nemohla ovladnouti.

Snad se mu nejedna vtibec ani o vysvetleni, iikãvala si 'east°. Vklyt' se nedotkl toho veeera ji g ani slovem. — Jeji postaveni bylo vkly trapneWm. Jednoho dne neobjevil se Zabranskr ji2 vilbec a Pavia zustala bez prace.

Sedela zoufale na svem miste. Vkchna krev vymizela ji z lid. Ruce ji kiesly bezradne a oddala se chmurn3im mygenkam.

Jeji tukni,'ge rozhodnuti ptibli gilo se ji2 nyni, ji neklamalo. Po chvilce potuchlo jeji rozeileni a koneene dospela k rozhodnuti.

Vyg'ia z pracovny stale jate bleda a ustrakna. Vyhledala vratneho. Statec, se kterIrm easteji jig vymenila nekolik ptivetivS7ch slov, pkispechal ji vsttic.

"Pane Horaku, bud'te tak laskav a zaved'te mne k nemu!"

Nebyl s to odolati jejim prosebnSim zrakilm a odpovedeti vyh3Thave.

"Ano, sleeno Jarska," pkikkvi, "ueinim to!"

Vgdyt' co by bylo platno zatajovani?

Jednoho dne zvi to ubohe stvoteni tak jako tak!

Pavla nasledovala starce mleky. Porozumela, pro e zprvu vahal. Nechtel ji bolest. A pfedem videla v duchu, co ce za chvili na to uskuteenilo. Pan ZabranskV pracoval bez jeji pomoci v jinem pokoji — a to ji g od onoho vekra.

Tehdy pozbyla jeho ucty, nevysvetlivgi mu, nae pottebuje penize.

Pavia kousla se do rte a hrde se vzptimila. Nebyla si vedoma, gadne neeestnosti. Nemusila se stydeti za sve jednani; byla povinna Karla zachraniti.

Pavia byla ptesvedeena, e je v pravu.

Kdy vli pted budovu, ukazal ji Korai< cestu do onoho pokoje. Podekovala mu a propustila ho se srdeenSrm stiskem. ruky.

Horak smekl depict a ode gel. Jegte jednou se za ni °hied'. Stale jefte vahala.

Stala pied vehodem. Jejich zraky mimodek se setkaly. Pokynul ji na povzbuzemar. Tu se rozhodla.

Pokynuti starcovy hlavy jaksi ji uturgilo.

Pevne, odhodlane zaklepala na dvete a ihned vstoupila, nevyekavk vyzvani. Jeji bledy nblicej byl zcianlive kliciny NepoMaula h'you.

VESTNIK—WEST,T XAS Ludvik Zabransk vidél ji vchazeti.

Davno ji okkaval. Ani tamer nevzhledl obaval se, k pozbude sebevlady, polledne-li ve znamou tvat.

Pavia vgak nedala se mYliti.

"Prominte, pane Zabransky — vim,'ge jste neoeekaval. Prosim, abyste mi venoval nekolik minut a vyslechi mne."

Jeji slova vyvolala u nej zkejmy dojem.

Povstal a poldedl ji pkimo do oei.

"Posa.dte se, sleeno Jarska!"

Neodpovedela na jeho vYzvu a neuposlechla ji.

"Pane ZabranskY, nejste patrne ji spokojen s mYmi vYkony. Sedirn ye vagi pracovne bez prace! Proo neptijdete ke mne a neteknete mi toho ptimo? Nemohu platu za svou zahalku a prosim, abyste mne propustil."

Ludvik ZabranskY zbledl — a hned zase se zaeervenal. Bylo mu,'jako by °pet slygel varovnY hlas matoin: "Ludviku, Ludviku — lie tve gtesti nedopougtej, aby ti uniklo!"

Boge, jak se ma. zachovati? Nemohl piece ptivinouti k srdci devee, jeg' zahr 'avalo si soueasne s jinYmi dverna mu gi a rozdrtilo mu srdce! Oi snad ji ktivdil?

Lee nedal sveho vzru geni znati. Vide' pied sebou Paviu hrde vzptimenou a bylo mu stragne lito, e \reel dospely tak daleko. Prod se tato divka, tak femna a vzdeland, zaporanela, tolik, proo se spustila hned se dvema mu gi tegka pti nejlepgi vUli nazvati to jinak!

Nemohl ji mug jeho nazorii nabidnouti za techto okolnosti ruku a srdce! Prato se ji vyhnul. A byl ji nyni vlastne povde'den, ge odchazi z vlastni yule. Nebot' mu bylo utrpenim, videti ji ve sve blizkosti.

Okamgik rozchodu byl by ovgem rad addalil do chvile, 0 mu nebude jig nieeho dlugna. Tisic korun, ktere ji zapajeil, jej mrzelo. Znal ji a vedel, g'e Si nedknieeho darovati.

Vdechl z hluboka a pak teprve zaeal: "Sleeno Jarska, vase rozhodnuti chazi mi vhod. IJznavam pine vegkerou vagi zdatnost i vzdelani — pies to vgak povaguji vas odchod za vitane rozlateni.

Jo ml trapno ye vagi ptitomnosti jig od onoho veeera. Doznavam to poctive. Ale vezte i dal gi dtilvod: videl jsem, jak vas ten mladY lekak zlibal i jak jste se hned na to dala odvesti panem Emerym. Proto je lepe, rozejdeine-li se."

Pomalu, pomalu splYvala mu tato slova se rtn. Bylo mu tegko ukrYti, co pti tom citil. Ale 'lova, jako Zabransky, nemohl po takovych objevech milovati jeste dale.

Pavia naslouchala, nepohnuvsi brvou.

Mohla se snadno obhajiti bylo by stalk, nekolik slov. Ale byla hida as chorobne hrda a to ji uzamklo rty.

Neni mu povinna vysvetlenim, nezna-li ji lepe ji, device z dobre rodiny, zkika-li

Ve stkedu, dne 27. fljna 1948. se ji a odsuzuje ji bez soudu. Radeji odejde, uboha, a znieend, ne g by se mutila obhajovati slovem proti nakeeni, ktere ji pkineslo tolik bidy a bolu.

Nezkrotna hrdost udr govala ji v chladnein klidu. Zirala Zabranskemu ye tvat pevne a jasne.

"Pane ZabranskY, prominte mi tuto vytku: Proo nechaval jste mne nadale zde? Jl davno bylo va gi povinnosti se mnou o torn promluviti a nenutiti mne k tak pokokujici. Netajim se svou chudobou, ale mam i tolik hrdosti, bych ihned byla nail trapnou spolupraci ukoneila."

Porozumel ji "Mleel jsem ze starosti o vas a pomleim i naddle."

Pternokna city, sklopila Pavia .hlavu na prsa. Jak ji jeho slova ura g'ela! Kdyg' opet vzhledla, byla bleda na smrt.

Pak tekla tvrde a ostte, jak dosud od ni neslygel: "Ach, jake poni geni! Prato tedy daval jste mi chleb z milosti!"

Pohladil ji pohledem pinym laskypine soustrasti.

"Minil jsem to dobte — ale, pkijimam vase vYeitky jako opravnene."

Nedala mu domluviti: "Minil jste to dobte -- a piece ponechal jste mne v tomto nedfistojnem postaveni na pospas fisme g'kfn vgeho personalu.

Pokotil jste mne a g do hloubi duge! To mne nuti, abych odala ihned odtud I" Zabranskeho neopou gtel strach o ni a o jeji budoucnost. Byla Alpine opugtena, sirotek v girem svete. Kdo se ji zastane?

MladY doktor a Emery, ten nesvedomitY svetak, jiste si s ni jen zahravaji!

"Sleeno Jarska, lituji hluboce, k se takto rozchazime. Va gim Si vas nesmirne a nikdy bych nebyl zradil va gi dilvery, kdybyste mi ji byla venovala. K tak trapnym koncum nail spoluprace nikdy nebylo by doglo. Netikam tim, ge vas nechci propustiti, gadate-li la to. Nenamitam nieeho, ale teknete mne, kam se minite obratiti — a — jste-li Si jista, e neupadnete v nouzi."

Pavla vzptimila se hrde v cele sve Co bylo panu Zabranskemu do jejiho osudu? Cog nebyla dosti ji g pokotena? — a'g div se nepropadla do zeme.

Ke vgemu till ji je gte rozchod s nim.

Vhlyt' ho milovala doznavala si to — milovala ho srdcem g'havYm a krvacejielm — a nesmela se mu vyznati ze sve lasky proto ge kdosi nesvedomity vyugil jeji nezkugenosti a ptinutil ji k za.snoubeni! Jak onoho bidaka nenavidela, jak jim pohrdala! — Ale kazdy dal gi prutah byl by zbyteeny — kekla si a odpovedela chladne:

Ve sttedu, dne 27. 'Ijna 1948.

Slkwialoairocasillmarskastwoc=lkammtamoslooanS 13420, 0 saa.041.0.04me

Oddil Dcpisovatels14 0.40AMOORS,1706:6

Vern 6leub m tadu Pokrok Houstonu e. 88.

VYroeni schaze se bilk a tu Mani tadu Pokrok Houstofm vzali vedomi novY odstavec elanku 148 na gich novYch stanov. Tento elanek dovoluje tadam, aby mohli sve fitedniky a vybory nominovat v listopadove schazi ptedchazejici vYroeni schfizi, pakli to uznaji za vhodne a jest to odhlasovano 2/3 halsfi. Nairn amain vYroeni schtze Vkly pasobi nesnaze a nebYva dost easu na zvoleni v gech fikedriika a vYbora. V posledni, schazi odhlasovan° volbu provesti novYm zpasobem.

Olentim, kterym lezi blaho a vzrast tddu na srdci, jsou 'Zadani, a jest to vagi povinnosti, abyste se zaeastnili schtize v nedeli dne 14. listopadu v pinern poetu, abyste si nominovali fdedniky a vYbory pro ptigti rok. Jegte jednou podotYkam, nominate bude v listopadove sch-azi a volba provedena pak v prosincove schuzi za pomoci nati g tenYch volebnich listky, a tak se provede volba najednou.

Bratti a sestry, nenechte si tu ptilektost ujiti. Ptijdete do listopadove schaze, abyste podali svou nominaci a tak ilavrhli elena o kterem vite, ze by rad a svedomite nektery atad nebo vYbor zastaval. Nag Pad jest velkY a stale roste a proto hled'me k tomu, aby i v budoucnosti zkvetal tak jak v minulosti. Jest tfeba va geho zajmu a pomocne ruky.

Jegte jednou vas vyzYvam, abyste se dostavili v hojnem poetu, nebot' kaZ'dY nominovanY elen do atadu nebo na vYbor musi bYti ptitomen nominaci v listopadu a take pti volbe v prosincove 8ChfiZi. 0 hojnou uCast zada za tad, F. J. Olexova, taj. ) • 4o NC'eo od sester tadu Pokrok Houstonu 6.88 JiZ" jest to delgi dobu co sestry tadu ye sve dobroeinne praci ustaly a venujeme se vice sobe a tak se stava, ze se kahlY mesic jednou schazime a iikly pti tom oslavime narozeni sester ten mesic narozenYch. Nekdy jich je az osm (8) a take 'lady jenom jedna jedina, ale vkly stejopevujem oslavenky toho mene V posledni nagi schazce, coZ jest vzdy Jruhou sttedu v mesici a byl to jiZ druhY rok, co jsme si klub zalokly a tedy to bylo jako na ge druhe vYroei. Abysme to oslavily, vzaly jsme si za ukol prodati na tistky nami usite deky a take tti svetry a pak penize poslat na inleenY fond pro sirotky. K tomu nam jiz br. Jan Moz;a, $2.00. Deky jsou velmi hezke, daly jsme a s nuni praci a jsem jista, nAkomu

VtSTNiK — WEST, TEXAS velice hodi az ji vyhraje. A proto pta,tle vas Zadam, az budem listky prodavat pti nagem divadle prvni nedeli v listopadu, abyste si k0dy nejakY ten listek koupil a tak zvygil nag ptijem, aby darek na dobry fieel uz stal za to. Divadlo, ktere bude sehrano tu nedeli jest krasne, zpevy, tance, smith a take trochu misty dojemne.

Ujigt'uji vas, ze kady jeden z nas yam pocl, svou alohu podle nejlepH sve schopnosti, a proto ptijd'te v gichni v holnem poetu a pote gte se s nami.

Trvani nageho klubu bylo prave dva roky a ja jsem byla ptedsedkyni sester od zalokni a proto jsem byla toho nahledu, ze by mela zase Dna sestra zaujmout mlsto ptedsedkyne a tak dati ptilaitost druhe sestte, aby zase ona podle sveho klub kidila, a proto jsem si vzala za fikol k sestram promluvit tak trochu od srdce.

Na navrh a odhlasovani, aby ma kratgi tee byla ve Vestniku uvetejnena, zasilam ji tedy k otisknuti. — Mile sestry, vitam vas do dne gni schtze a asi se divite, proe prave dnes jsem vas pozvala, abyste pti gly o chvlli drive. Mam toho tuze mnoho na srdci, kdy se tak po vas divam, tak vidim, ze uz nas mnoho z tech prvnich pracovnic nezbYva. Veak jest to take ptirozene, eas UM. bez otazek, pakli to jest nekomu vhod nebo ne. A tak se stava, ze stab pracovnici jeden po druhem sva mista uvolriuji pro nastupce a sami pak ustupuji, aby v klidu a pohodli uzivali ovoce sve prate.

Vzpominam si na dobu meho prvniho aeinkovani pro kroukk Hlahol, to bylo jegte v to stare budove. Bydlela, jsem je'Ste tenkrat s rodiei v Rosenberg. Byla jsem pozvana zasnulYm br, John Subikern, rekserem, abych aeinkovala pti. vdnoonim programu co "Andel", mela jsem tenkrat ohromnou radost. Pak na to za rok jsem se ptistehovala sem do Houstonu, kde jsem mela druhY domov u milYch mankla SvaeinovYch a jak sami vite;sestra Svaeinova je take jedna z tech pr y -nichpraov.Mmekliratych ptestaarek byla v'Zdy aktivni. Bylo to v race 1920, kdy jsem sve koteny zapustila zde v Houstone a snad jsou hluboce zapuzde u tadu Pokrok Houstonu, ze nic mne nemak pohnout, abych opustila tuto praci. Pies v gechny ptehanky spolkokvota jsem zde je gte po osmadvaceti letech (28) s vami, tech nekolik st,arYch pracovnic, a kdy'Z se tak po vas divam, tak vim, 2e my to dodrHme pospolu 0, do konce.

Mame zde zalaenY klub pro pobaveni jednou mesiene. Zalozili jsme si jej toted dvema roky. Co se mne tYka, zda, se mi, ze jest to nem co bysme nemely lehkomyslne zavrhnout. Uv0me v gechnu tu nagi praci po vsech tech letech, podivejme se spat na ty trpke zaeatky, kdy opravdu se

Strana 7 muselo celou silou ptitlaeit, nejenom fysicky, east° jsme musely sahat do syStch kapes, aby na ge podniky potadane pro rozkvet HAIL a pomoc pro v gelijake dobre kterYm nekdy konce nebylo. Muscly jsme pracovat s celou du gi a laskou k veci, abysme mely fispech finaneni moralni podle cile, jak jsme si ureily ptedem. A mohu Mci uptimne a s eistym svedomi-m a vy stare pracovnice jste mYsvedky, ze cil nami ureenY vkly se setkal s aspechem, to riani dokazuje nage, nynej gi tadova budova a to jest dilkaz, k spoleonou praci se mnoho dokak. oleni tadu progli iiz innohYmi zku genostmi, nejenom co se tYka tadu, viak take podniky jinYch, pi i term v'Zdy sestry tadu mely vymetenou svoji praci a povinnost. V prvni valce se pracovalo pro ervenSi ktik pro Narodni sdrukni, posilaly jste s yYm pPibuznYm do stare vlasti, pletly jste svetry, pon0ky, helmice a rozIlene veci a byly jste to zase vy sta,rgi elenky, ktere jste obetovaly bas, penize a praci a zase praci. A pak kdyZ byla valka skoneena a easem se dostavil klid, rezhodli jsme se postaviti tuto na gi nynejgi budovu, na kterou jsme vgichni hrdi a myslim, ze pravem. Vgak zas nas nav gtivila lartiza a vypukla valka, drulaa, svetova. Nebylo narn udeleno jenom pracovati pro nagi starou vlast, vgak tentokrate se nas dotkla mnohem blik, nebot' skoro kaZ'dY mel nekoho ze s yYch milych ye sluthe vojenske, a tu jsme zase pracovaly bez anavy. A k teto praci ptibylo vas z tech mlad gich. Pracovaly jsm.e spoleene.

A dnes z tech star gich pracovnic a z tech mladgim mame zaloknY ten na g narozeninovY klub. ZaloHly jsme si jej proto, jsme,,uznaly, k take pro sebe n.eco udelame pro pobaveni a hled'me, abysme si jej udrkly co nejdele, proto hled'me aby jsme se neunavovaly zbyteenou praci.

Jak samy vite, ptibylo nas mnoho od zalokni a proto samo sebou prace ptibYva. Za jedno je gt potteba, aby se vas vice staralo o nasyceni elenek. Proto -vas Z'ada,m, abyste tyto svaeiny zjedriodukly. Neni nutne abysme kOdy mesic hodovaly jako o posviceni, vZdyt' pak se nam a.ni nechce vatit donna veeete. Jsem take toho nahledu, ze by narn to dieta vice slo0ila ku zdravi, kdyby jsme mely lehei jidla.

Podotkla jsem, k jest to dnes dva roky co jsme si klub zaloZily. Mile se zamlouva kakla, schazka mesiene, kterou jsme mely po ty dva roky a jak vite, mela jsem na srdci v Z . dy to nejlepgi pro celek. V gak dnes vas Zadam, abyste daly ptilektost dance, ktera jest mezi vami skoro po dobu zalokni klubu. Jest elenkou tadu mnoho rokt, jest ptijemna a ochotna pracovati ve vas prospech a vim, k bude mit na srdci, aby vas uspokojila. Vim sama, ze uspokojiti kakleho jest nemokia,

Strana 8 vec. Viak kdyZ elovek hledi udelat svou povinnost sprayne, pak se mu ma podat pomocna, ruka. Viechny znate zminenou sestru, chodi mezi nas, hraje divadla a sneastfruje se viech podnikt se syYm manZelein, kterY jest naiim mistopredsedou. ''...taclam vas sestry, abyste uvaZily a nahled na novou predsedkyni pkijaly, a sestru' Birdie Hilschrovou si zvolily co vaii vildkyni narozeninoveho klubu. Ja za sebe vam srdeene dekuji za vaii spolupraci ujiit'uji vas, -ze se nine nezbavite. Nas rad Pokrok Houstonu 6. 88. jest mnj drulaY domov. 13y1 clan navrh a pcdporovan, zvoliti sestru Hilschrovou za pkedsedkyni sester.

Gratuluji sestre Hilschrove a preji ji, aby svtij Urad co predsedkyne nas sester zastavala s radosti a jsem jista, ze ji v tom budem viichni napomocni. Pki prilelitosti clekuji viem sestra,m za darky, ktere me darovaly k mYm narozeninam v rijnu. S pozdravem, F. J. Olexova. o Dallas, Texas.

Mile sestry radu Jaro Cis. 130!

V prvni rade dnes adresuji v gem nagim elentra radu Jaro, aby nezapomeli, ze v nedeli 31. kijna budeme miti spoleeny jitrnicovY ()bed. Tak ne abyste si rikali: vii co tato -- mamo, melt bysme jit s nainni rod.ina,mi. Ale jiste prijdle!

Vzala jsem si kuchyn na starost a nage nova elenka sestra V. Kraftova se prihlasila sama k praci, Ze pujde se rnnou fined brzo rano — ranieko varit do Sokolovny.

Dale se sama pkihlasila k pomoci sestra J. Vrlova, Malikova, na poledne a mlade nase elenky vas obslouZi. Bratr a sestra Sillovi jako valy dchotne nadelaji dobrYch jitrnieek. Budeme miti i jine maso pro ty, kdo2 jitrnieku nemaji radi. Tak si reknete: kdy2 nekolik tech sester a bratri vie pro nas pripravi, tak jim ukahne, ze si jejich prace vazime a potvrd'te to svoji velkou navitevou, vZdyt' jednou neb dvakrat do roka byste se mohli rozhoupat k spoleene besede, pro vase pozvani se a pobaveni pro dobro vaieho radu, jeho, jste elenove. Soueasne Coto pozvani se vztahuje i na eleny sousedniho radu a vubec krajanskou ve •ejnost zveme, prijd'te mezi nas viichni. Br. pied. S. Hulovec i dais' nailntednici vas radi u nas uvidi.

Take bysme si prali, aby i bratr tajem. se mezi nand s rodinou ukazal. Po dobrem O&M na Z'ete se bavit mezi sebou, neb si s nami zahrat bingo, mame pekne ceny a mte..i domino a karty.

Br. Karel Sil vas bude obveselovat s jeho peknou rekordovanou hudbou. Budeme se bavit tak dlouho, jak se nam bude chtit. Vas sestry (zia gte vas, ktere mezi nas east() nechodite) prosim, byste laskave sebou nejake peeivo, at' je to cokoliv, Loldee, kejky, paje. knedliky,

VbSTNilt — WEST, TEXAS salaty, ruzne prikrrny pripravime v Sokolovne. Ktera mate hodne nalo'Zenych okurek, treba na Zidovsky zpusola, s eesnekem i bez nej, prineste sebou a my vam od nich porritiZem. K tomuto pozvani pripojuji dalii prispevek na ten "Care" balik, kterY minim poslat do Prahy k rukou sleen.y V. Vrazoye pro sirotky. T'entokrat jim ,chci poslat pra.ci latku na iaty. Je v tom 10 dolaro\Tem balikt 17 yarchi pekne ba ylnene latky a jine ruzne veci, kterYch je tam velky nedostatek. Fri schtizi v Krou2ku nejmenovana elenka odevzdala me $1.00 s pc).znaankou: zde mate $1.00 ode mne na ten "Care" balieek, z India mak). Pi. Ka.mila Frojtaikova v Temple zaslala $2.00 k ueteni pamatky jeji zemtele Matenky Poktera v tak mladem veku, milovana -demi kdo ji znal, musela odejit.

Prot smrti neni leku. — Posledne jSem psala, ze mam pa ruce $2.54 a ted' me pribyly $3.00, celkem $5.24. Viem darcum diky!

Tak nezapomerite pkijit vsichni na ten spoleenY °bed. Na shledani s yam se Veil, Bolena Valeikova. ).e °( elenove Svazu Racionalistil v Texas rozer!

Konference Svazu, ktera mela bYti 31. t. m., se z dillelitYch priein musela odlona nedeli 7. listopadu t. r. Jinak pofad konference zustava jak udano v tornto listu ze dne 20. rijna.

Vedle toho neastnici konference budou miti prilelitost shledonouti divadlo, zpevohru, kterou dava rad Pokrok Houstonu odpoledne 7. listopadu.

S pozdravy a no, shledani se teii, Jan Stareala, Owl. 0. S. Vala, taj.

Volby • dovYeh faednikii u radu Hvezda Texasu cis. 47. v Seaton.

Pozvani viem elentun, aby se ziteastnili vYroeni schtze, ktera bude poradana v nedeli odpoledne o jedne hodine 7. listopadu. Budou v-olby take viech vYbord. — S bratrskYm pozdravem, Fr. V. Spanhel, taj. ) o Dallas, Texas.

Mill bratri a sestry!

Ve Vestniku ze dne 20. rijna mate dva pekne dopisy ku preeteni. Prvni je dopis bratra Hugo Freunda z West, Tex. Bratte Freund, poznala jsem Vas ye schtizi delemitt). ye West pied sjezdem adbYvan.ern.

Dyla to jen takova okrskova bcseda, nikym placena, kde jsme probrali iratere stanovy, na ktere naie odpovedi nemely Zadneho varieho vYznamu, ale byly nam pritomnym delegatrim jakousi pri pravnou praci, jak na ruzne elanky stanovpohliZet a na jejich ptijeti nob zavrhnuti ye sjezdu se pripravit. Co me se

'Ve sti'edu, dne 27. "rijna 1948. tYka, ja jsem byla za pozvani do to sehtize ze srdce vdeena, kaZda takova, schtize jest kus spolkoveho vzdelani. Byli jqme tamnim radem velmi pane pohosteni a to mei na starosti br. H. Freund. V dalii keel s nirn jsem poznala jak clobreho pracovnika v nem rad ma, neb yiady uvnitr, venku i finanene videt jeho pilne ruce a odborneho vedouciho. Dekuji Vam temito tadky za krasne pohosteni, treba pozele, ale nyni se naskytla p •ilelitost tak Dale, br. Hugo Freund musi bYti srdce dobreho. Jest jeden z uchazeOU o vypomocneho redaktora a hle, "misto nedostal" a piece n.enadava, Jak to jen pkijde, Yklyt' my, ten slavny tiskovy vYbor to dostavarne ze sviech stran. Je gte jsme nezaeali ani pracovat a uZ je zle.

Co Menke, nail Jednoty, co navitevnice jsem byla pritomna celemu sjezdu v Ennis, Tex., celemu v East Bernard, jen easteene v Taylar, co dele gatka v Corpus Christi a ve Fort Worth. Bratti a sestry, v k6.',--dem tom sjezdu 'byli obvineni firednici, rtizni eleni. KaZdY ten sjezd odpustil a innohYm dal znovu dtiveru vesti Jednotu. Tedy pros se necheeme riditi titre veene krasnYm "odpust' nam na ge Idny" a dati prilelitost kdaliimu se uplatneni. Z nas kahly v Zivote deli. chyby, jest eesne se k nim pkihlasit a jeite eestnejii je napravit.

Ano, sjezdy stoji cirri dale vice. Ale to nesou pomery. Dnes si nemohou lide dovolit ubytovani a hosteni pineho domu delegattl. Dnes se musi vie zaplatit, neb jest vie velmi drahe. Co se deli) pied lety jest dnes nemoZne. Jdou•li delegati do sjezdu s tou myilenkou pracovat pro dobro spolku, pak ZadnY plat neni dosti velkyr, neb ty penize tam obdfZene netek, nem-Cdeme-li docilit toho, co myslime, ze by bylo pro nail Jednotu, nas viechny eleny dobre. To boll a mrzi a mnohdy cele dalii 4 roky, ale yetiina vladne, jest se treba, podvolit.

Vy vsichni chcete Vestnik a velltY, dobreho &tern, papiru, tisku; jeden chce zpravy ze stare vlasti, jiny z no ye vlasti, chcete romany, politiku, nabolenstvi a chcete i dopisy, ktere by navzajem itvaly. Vie nemoZno dostat, vkly bude nekdo spokojenY a jiny nadavat; my star' se musime prizpilsobit pomertim, byt' by se nam i nelibily. Jen se podivejme kolere sebe. Nak, deti jci9u jinou cestou nel m3 :ism° sli. Nds eekal o( sebezapteni, one to bouraji a cliti volnost. Jen vy marnu, stati. broth se pocblv0::' na tu ktera s vami pne •:ila cllouhe roky, ze i ona obila mode, pohodli se v nmohem a to se nauella s.‘ ale tied jak ona na, tu neb onu vee eohlizi. Proto pigte, kritisujte, jen to de' , jto tak, aby ten tiskovY vYbor ,se opra.vda nenadelal a toho

Ve stfedu, dne 27. fljna 1948. platu uzil, neb vette, ze me a2 boll, Ze musime nekterY ten dopis schovat. My vime, Ze mate v mnohem pravdu, net pro dobro dvakrat met, jednou keZ. celku Bratr Otto Stehlik ma druhY dopis peknY ve Vestniku v anglicke easti. Jest nem dosti pravdy, ale zase nemoZno vge pkijat, neb nag e Jednota jest dosud Ceske, vetg ina delegatir si pteje zachovani Ceske keef a tak se neda dosud v ge odhodit a jiti novou, moderni cestou.

Bratie Beeane! Ano, vy ye Fort Worth jste ueinili vge dobie. Co mne se tyke, jsem spokojena. Velmi se mi libil i ten jsem se stydela za nektere, banket a co nechteli koupit listek na ten weer.

Fortworth gti ze sjezdu opravdu nezbohatli. Diky za krasne pohosteni a spolupraci. Pkijmete vgichni pozdray.

Antonie Horakova.

•( )• Phillips, Wisconsin.

Mill bratti a sestry!

ACkoliv jsem vzdalena od Texasu tisice mil, piece jsem kaZdY tYclen s vami a to prosttednictvim organu Vestniku, ktery je mi bratrem redaktorem sem posilan.

Ptichazi mi v sobotu, v pondeli C echosloyak a Naginec. Velice rada jsem sledovala sjezd ye Fort Worth, tak jako bych byla tam sama ptitomna. Ft ad Cislo 92. ma velkou zasluhu o tento zdar. Vim jak bratki a sestry tamniho tadu pracuji ruku v ruce, pak se dilo musi podakit; moZna i tad Cis. 154. byl yam napomocen. Pkeeetla jsem si pozorne dopis bratra Steinera, a ted' ma dopis i bratr Joe Beean. Take sestra pi. Marie Juranova pekne pige do mileho Vestniku, coZ je to tu mile y to dalne cizine, sledovat zpra yy z Texas.

Frances Jeemenkova, napi g te2 delgi dopis do Vestniku, jak a co v Sokolo yne a u tadu pracujete, to vi g , Ze mne to take bude mile vas sledovat. Dnes je trochu tepleji, ale bylo tu 112 chladno, *Ze mne i nohy ozabalo. Mnozi si teknete, nae tam jela? Ale ja jsem zde zdrav gi. A2 budu na torn jegte lope, pak ptijedu mezi vas se podivat. Pieji mnoho zdaru SPJST i zvolenYm Utednikilm a Vam, bratte MouCko, uptimne diky za zasilani Vestniku. — Milko Polagkova, napig tee i Ty do Vestniku, ano? — Ty Jaro gu Milano, Tobe pteji mnoho zdaru v sokolske praci, i k tomu diplomu. Jen dal a dal, ni krok zpatky, bude z Tebe dobrY Sokol.

Na zdar!

Marie P. Mareshoya. ) Houston, Texas.

Ctena redakce Vestniku a mili Ctenaki!

Tak po delgim Case zase pi gi a lituji nakho redaktora, neb on s tim mYm dopisem ma zaliste hodne prtice neZli ho oprayi, by tam nebyly. chyby. Diky Vam redaktore, Ze mate trpelivost.

Dne 13. t. m. nag krouZek °pet konal svoji mesieni. schttzku. Bylo nas tam hod-

a

V2STN't — WEST, TEXAS

ne a take na g pkedseda p. Rudy eveik a mistopkedseda p. Hiker byli pkitomni. Asi se jim mezi nemi libi, neb nas nafetevuji east° a my sestry je v2dy rady mezi narni vidime. Oba panove jsou velmi mill a vtip maji veselY, tak je nam tam veseleji, bavime se velmi dobie, tak 2e jsou tam mile chvilky, pH kterYch se zapomene na ty kadodenni strasti, ktere Mrs trapi, a pak se vg eci vrati dome osveZeni a maji zase novou chut' do to kaalodenni prate a povinnosti.

Pan HilSer vlastni dva nabytkove obchody. Kdy2 jsem tam byla naposled, tak tam meli mnoho krasneho nabytku, kde je mono sobe vybrati dle libosti, a ceny na dneSni easy jsou mime. PH torn mohu 'Acne miuvit po eesky. Pani Hinerove, je velmi mile a fislu2ne povahy, tak 2e je to radost od ni nee° odkoupiti. Zde v Houstonu mime mnoho vynikajicich naSich lidi. Pan Franta Vav •ik nam hraje na radio HI vedery,v tYdnu, v pondeli, UterY a stkedu yeeer pies radiovou stanici KLEE od deviti do deseti hodin \Teen To by sobe ti nagi stab pionYti ani nebyli troufali mysleti, Ze se nag skromny narod na neco podobneho zme2e. Pani Kukralova, umi pekne a srozumitelne eisti ta rfizna jmenovani tern rozdilnYm jmenoyanYm a jeji hlas se dobie nese na radiu, tak Ze jeji slova jsou dobie srozumitelna.

Pan Vavkik to umi pekne po Cesky, ta anglietina jemu dela trochu potik, ale on se to yge Velem easu neuei. Pekne se poslouchaji ty na ge Ceske pisnieky, polky a valelky, obz ylagte my, kteii jsme opustili tu Ceskou zem v atlem mladi, tak sobe nepamatujeme ty kra.sne skladby tech nagich CeskYch pisni, ktere se tak pekne poslouchaji.

Take radioya stanice KTRH vyhrava, Ceske pisne, valeiky a polky od pondelka aZ do patku, pet dni v tYdnu, od peti hodin do pfil geste odpoledne. Tak mill krajane, poslouchejte a mate-li obchod neb dilnu, oznamujte na to Ceskoamericke hodine, bysme sobe udrZeli tuto Ceskou hodinku. Vain pane Vavkik a Vam pani Kukralova vgechna test za va gi podnikavost, 2e jste se nebali to prace a obtai, ktere tento podnik sebou nese.

Dnegni Chronicle pig e, Ze Mr. Dewey dostane mot vice hlasa neZli na g president Truman. No tak asi se doekame zase to republikanske prosperity, kterou jsme men neZli jsme sobe zvolili presidenta Roosevelta. Kdyby tenkrat byl zvolen mene schopny president, tak jak se to tenkrate podobalo, mohly se na ge U.S.A. doCkati lehce revoluce. V geho bylo hojnost, jenom Zaden nemel penize, by sobe mohl koupiti vg e, co pottebovala jeho rodina nebo on sam. Ja se nepamatuji, 2e bysme byli meli nejakou prosperitu za republikanske vlady. Mr. Dewey slibuje, jak on nas vysvobodi od deprese, ale mo2nO,

Strana 9 vynajde, 2e to v ge neni tak lehce udelati nebo provesti, jak on nezku genY tech itznYch- politickych fiskokit a falSe je se jim tako vyhnouti. Doufejme, bude-li Dewey zvolen, Ze to lope povede ne21i jeho posledni republike.nskY president vedl.

Tolik lidi vini presidenta Trumana za nynejAi drahotu, a,ni2 by sobe rozva2ili za ja.kYch takych pained', ktere jsou po kahle valce velice take a neuspokojujici, president Truman nastoupil svoji presid.entskou lhiltu, a zajiste 2e ueinil nejake chyby za sve vlady, ale at' sobe nikdo nemysli, ae kdy2 bode zvolen Mr. Dewey, 2e on neudela 2adne chyby, to je velky amyl. Ja main za to, 2e 2adny nemiae to zastaviti, by nepkiSla 2adna, deprese. Po kaAde valce jsou velke zmeny a pomery velice take, a jestii republikani zase se2enou ceny vgech rolniCkYch produktil, tu farmer nebude mod sobe koupovati vte, echo jmemu tteba, a kdy2 farmak a farmakskY delnik nebude moci odkoupiti, co mestsky delnik zhotovi, talc to nevezme diouho a bude vSeho pkevYroba, pak ten mestsky nebude moci pracovati pinY,eas, teprve lidi uvidi, 2e neni mono oeekavat vge lacine a pki tom platiti vysokou mzdu svernu farmakskemu delniku, tak se muse lehce stati, 2e ten farmak nebude mod farmakiti fispane, aby on a jeho rodina mohla take 2iti na to same firovni co mestsky delnik. No, ono se to zase nejak urovna, ale ten Rus dela boleni hlavy. No ti lido toho Rusa tak chvalili. Ti by se asi divne citili, kdyby museli jiti delati pro vladu zdarma jistY Cas v roku.

Mmulou stiedu abdrzela pani Fred Buri psani od pkibuznYch, 2e u2 tam nekteki 2ivi zavidi mrtvym ten jejich klid a pokoj.

Je to male, poznamka, ale nekolik slov nam prozradi mnoho, kdy2 se nad tim dobie zamyslite.

No je, jsem v Evrope nebyla, aekoliv to vkly bylo moje pkani uvideti tu Ceskou zem, tamejSi lid a ty rOzne zvyky, ktere tameTei lido udituji, neb neni jive cesty jak by se dalo lep gi a pohodlnejAi 2iti, zaHditi. Ano, ka2dY jednotlivec musi sam sobe rozumeti, aby s tim co mu jeho prace nebo zamestnani pkinese, sobe jistou oastku uschoval pro strYeka pkihodu. Tak kikaval muj tatinek, aekoliv se sam hoda podpisoval. Inu, kdo eetki ma za tii, ale nekteki lido nevi, co je getrnost, nebo vytrvalost a pracovitost. Ka2dYm rokem se sbiraji velke penize pro chude lidi, ale kdybychm se mohli temto lidem podivati jak oni 2iji, kdy2 mail penize, jak nekteki lehkovane se s yYmi penezi hospodaki, a tak jak lehkova2ne a neopatrne se syYmi yam' zachazi, jako gatstvo. Nekteki bide vice zniei nebo yypotkebuji svoje eaty neopatrnym pohazovanim, tak 2e potom neni divu, 2e nic nemaji, nedopracuji se 2adneho fispechu ye svem 2ivote. Ka2dY jednotlivec by mel vedeti, co od iivota chce a mel by za tim systematicky praco-

VtSTNI IC — WEST, TEXAS

Straw., 10 vati. Ano, to neni sice lehke, kdy jednotlivec chce sveho bodu dostihnouti, /lady si musi sale odfici, co jini povatuji za nezbytnou pottebnost, ale jenom getrnosti, sebekazni se chud gi &Mk milk dopracovati fispechu, musi vedeti co kdy koupiti nebo prodati, co na prodej ma a co strti penize, zase s nimi rozumne hospodatiti. Pakli tend vezme penize a koupi sobs nejakou m6dni cetku nebo gatY, vice net jeji mantel vydela, nebo mut po ma kapsu vy. plate neptijde dornii prazdnou, na, 'tivobyti nezbYva, v ge probije raznYm zpiisobem, take ty ptieiny, pros natal. lido se nemohou dopracovati tadneho pohodlnej giho titi, jsou nekdy negtesti, nemoci a jindy zase lehkovatnost. On ten lidsky tivot nas neltdy zavede na rfizne cesty a chodniky. Neltdy jsme sobs sami vinni a jindy se tomu negtesti neni moino nijak vyhnouti, at' jednotlivec dela vge motne.

Ten letogi rok je velmi such zde v Texas. No musime se te giti, to snad ten budouci rok bude k loam vgem lep gi. Ale ptes vgecky tyto razne nesnaze se tady rname lepgi netli lido tam za motem, snad se to v ge urovna, ty rfizne nesnaze a neporozumeni, ktere ty rozdilne zpirsoby a nahledy na tivot sebou prina, gi. Kdyby naroda vtdcove, kteti jsou u to vlady, byli poctivej gi, tak by asi se vgechen ten pracujici lid mel lep gi a snad by se to vgem lepgi Lilo, ale ten lidskY tivot je tak kratkY, je to jako kapka, vody do mote, do to veenosti a budoucnosti ten lidskY tivot. Stall lids musi zenatiti a ti mladi zas musi dale tit a se ueiti a loudovati na tom, co tito stati lids zanechali.

Rosalie IllavatY Kampen. ) o Orehideje na cesiteh Do LondYna ptibyla zasilka dvanacti orchideji z HavaskYch ostrovt. Je to zasilka z Honolulu do Honolulu kolem sveta, aby se vyzkou gelo, jsou-li spravne zabaleny. U nas takove zasilky provadel plteriskY pivovar, z Plzne do Plzne kolem sveta, aby se zjistilo, zda pivo yydrti takovou cestu a temperatury v tropickYch krajich. ) 4,

a

AL ENDA 31. tibia. SpoleenY obed a ptatelska zaloava u tadu Jaro cis. 130. v Dallas, Tex. 7. listopadu. Konference Svazu es. racionalistu v sini tadu Pokrok Cis. 88., v Houston, Tex. Zaeatek v 9 hodin rano.

7. listopadu. Oslava, vYroCi zaloieni esl. republiky, pti nit drarnatickY Kroutek Hlahol sehraje lidovou hru se zpevy "Z chaloupek pod horami".

27. a 28. listopadu. Bazar ye prospech stavebniho fondu Sokola. Podrobnosti budou v oznamce.

Nage navgtevy. Ve sttedu 20. tijna poctili nas na,v gtevou mantels J. M. Skraba,nkovi z Houstonu. Vydali se na statni vYstavu v Dallas a dojeli do West v *telt k vederu, aby ptenocovali u strYce a tetinky mantel-a Pavel SkrabankovYch. Pied odjezdem z West zastavili se v nagem obydli a pekne jsme si pohovotili. — V patek rano doj el sem po buse bratr Karel Holasek z Corpus Christi k navgteve rodiny kolegy Jos. Holaska a easteene za jistou zaletitosti. V tiskarne ptedne si prohledl novY moderni tiskatskY lis a potom jsme dole hovorili o jeho zajezdu na Slet do Oeskoslovenska, shledani se s buznYmi a klueikem Tonikern, jehot Karel Holaskovi chteji adoptovat (pkijat za vlastniho) a pro nejt vlastne bratr Karel podnikl cestu do stare vlasti. Hogika do Texasu neptivezl, protote pro nej nemohi vymoci povoleni od 'americkeho konsulatu v Praze a net' ziska, ptislugne fttedni povoleni, ponechal sirotka Antoninka u sve sestry. — Den na to, v sobotu rano pfekvapil nas nav gtevou druhY vYletnik do Oeskoslovenska, bratr Ant. Hamusek z Houstonu. Pkijel busem z Waco, kde nocoval u sestry a gvakra a jsa na ceste k bratrovi do Dallas, zastavil se u nas a radi jsme ho ptivitali. Bratr Hamusek se svoji mantelkou rovnet kochal se no,dherou a mohutnosti XI. sok. sletu v Prate, potom navgtivil rodne misto Krometit na Morave a zcestovali ruzne kouty skoslovenska. Prondsledovalo je gpatne poeasi, prgelo, byly mlhy, nicmene zatili take dny sluneeni a ptesveddili se, to vlast eeskoslovenska, je krasna, mila, vlidna,, ptivetiva a malebna. NavAtevy nas vehni te gily a vratinle se k nekterYm vecem, o nicht se nam mill nav gteynici zminili. )° •( Lekati budou poutivat zvuku pfl teikYch operacieh. Hudba uklidtmje, nektera, 1 uspava, jina fteba i rozzuti. Ale vettci si rekli, to by mohli zkusit poutivani zyukovYch yin i k mistnimu umrtvovani, misto injekci. Prisli na to, to znamenitYm prosttedkem jsou zvukove viny o vysoke frekvenci. Stael ptistroj namitit na misto ureene operaci a zvukove viny je dokonale umrtvi. Pti torn je necitlivost lepgi net pki injekcich a nezpfisobi tadne gkody na zdravi. Zatim se to dati jen lehkYch a povrchovych operacich, ale ut se Odd snag rozgitit poutivani zvuku i na fake vnittni operace. ) • 4 • ( OehotnY automobilista Dva mladi mut' potadali v Pittsburgu kupce Henry Verscarena, aby jim pomohl tlaeit automobil, to jim do gel benzin. Kupee tla,eil at k nejblit gimu policistovi, a pak dal oba mlwdence zatknout. Bylo to jeho auto.

Ve stiedu, dne 27. tijna 1948.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, resolueni vybor tadu Bila Hora Cis. 16. SPJST, projevujeme jmenem tadu uptimne citenou soustrast portistale rodine nad ztratou jejich mileho mantela, otce a dedeeka a na geho spolubratra Josefa Zapala(te, kterY zemtel dne 4. kijna 1948 a pohtben byl 5. Mina na htbitove ye Weimar, Tex. za hojne ucasti bratti a sester, ptatel a znamYch. Zmineny bratr se dotil potehnaneho veku, totit 83 let. Zmineny bratr byl dlouholetYm elenem na geho tadu a dbalYm zapravo yanim syYch povinnosti.

Vime, mila, rodino, to vas zarmutek je yelikY, ale budit vam irtechou, to i my, eleni nageho tadu citime s vami ve va§em zarmutku.

ZesnulY bratr at' odpoeiva v pokoji a Best budit jeho pamatce.

Za resolueni vybor: Vine. Melna, Fr. Melnar, Jos. Dugek. ) • 4 RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nice podepsanY vybor tadu Karel Jonag eislo 28., v East Bernard, Tex., vyslovujeme pozustale rodin y uptimne citenou soustrast nad ztratou jejich milovaneho mantela, otce, syna, bratra a nageho spolubratra Frank P. Keprta, kterY zemtel dne 10. tijna 1948 po dela nemoci ye stab 38 let, a pohtben byl na katolickem htbitove dne 11. tijna v East Bernard, Tex. Vime, pozustala rodino, 'te vas zarmutek je velikY, ale budit yam fitechou, to i my bran a sestry Mau Karel Jonag 28. soucitime s vami. . drahY bratte, budit zeme lehkou Tab & a test budit Tvoji parnatce.

Demo v East Bernard, Tex., dne 19. tijna 1948, za tad Karel Jona, g eislo 28.: Annie Duckett, Herman Laidolf, Martin Brzak, resolueni vybor. ) o tlovek za tisic let Podle nageho americkeho Ic--jana, anthropologa svetove jmena D. A. Hrdlieky, bude elovek v roce 3000 normalni vy g -ky,alezYchbokaznegirokych ramen a sihaeho krku. Bude mit gtihle jemne prsty a velkou hlavu. Mute u nej nastat i fuolna zmena hlasu. Musk hlas ma bYt vysokY sopranovY, '2enskY pak povahy detske.

ve stiedu, dne 2'7. iijna 1948.

Arts Trrix

WEST,

Trns

Strana 11

city syn, jen se jmenoval Capac, Pep', dry, nebo jak je mohli dopravit do sveho itiZENE HOSPODARSTVI. V ittIgI zavedl kmen do kraje, kde mu pojednou orliho sidla. Nikdo take nevysvetli, kdy INKU prut vyklouzl z ruky, zabodl se do zexne jak a pros byla tato fichvatna, stavba oKdyby byl elovek nepronikal za gum- a nedal se u2 vytrhnout. Tam Pept zalo- puUena, nebot' v nisi Inkft nebylo psanemovniky do zeleneho pek a d2ungli, kdysttedisko sve Hee, Cuzeo, ktere po sta- ho pisma. Jen uzly na provazcich se zazby se byli prakcpnici letectvi neodvaZili letich zaelo na hrabivost epanelskYch do- namenavaly nedillelitejei zpravy, jet ponad pralesy, stejne rozsahle a stejne hro- byvatelti a podnes vabi archeology. torn dovedli eist jen ptisluenici dynastie zici, ze pohlti smelce, jako bezbtehe Inkti nebo nej yyeei kne21.

Tento Mane& syn Pepi by prvnim lavy ocednu, nevedel by dneeni svet mno- nem dynastic Slunce, z nit pozdeji vyni) • 4 • ( ho o stkedoa.mericke a jihoamericke civi- kli zakladatel &Met' Inka Rocca, dale DODATKY KU STATNI USTAVE PRO lisaci, jet ptekonala v mnohem obdivova- Patrachacutec, Salomoun Navaho sveta, VOLBU 2. LISTOPADU. nou civilisaci stareho Egypta, net ji poYupangi, mocnY dobyvatel, jeho einY Bratr Fred Hanyk Glen tadu Pokrok hltila dusiva, bujnost aungle. "Veichni zastiriuji HannibalovSr vStoje, a nejmoc- Dallas Cis. 84., ptebYvajici v San Antonio, badatele z celeho sveta by rneli nefinene nejei ze veech Inka, Huayna Capa.c.

Tex., Zadal nas, abychom pkinesli ye yena jeden lidskY vet co . Mat v oblastech Nejvyiei &ikon, ktetrY byl Inkilm vete- stniku dodatky ku fistave statu Texas, jeZ nekdejeich vyspelYch kultur Azteka, TolOka a Inkil," prohlasil kdysi sir Hubert povan, znel "Sttez se neeinnosti." Ale ta- minula, legislatura ptijala a volidi o nich Wilkins, jen nahledl do tohoto podivu- ke jine pkiklady Parachucutecovy mou- budou rozhodovati ye volbe 2. listopadu. hodneho sveta, neZ se dal uchvatit bilym drosti snesou .srovnani se Salomounovym Protok dodatky jsou velmi dalelite je mudroslovim, jako tteba: Zaet' je -eer y, zahodno, aby veichni voliei ell k volbe a tichem nekoneenYch antarktickYch kte0 uZira, vnittnosti zavistnikovy; a kdo rozhodli o jejich pkijeti nebo zavrZeni. K ni. nevrezi na eloveka moudreho, je jako pa- uvoIeni volietim pkindeime dodatky tyto Vysoko v Anciach •Zije indianskY kmen vouk, kterY ssaje jed z nejsladeich kve- jak naeleduje: Ottovallos. Je chudY jako ostatni horske Ur. 1. Jestli legislatuke se ma dat pravo, by kmeny. Tato chudoba a neptistupnost jejednotlivSim okresam bylo dano pra y() ku Inkove upevtiovali svou nisi stavbou ho sidel v horrich, dva dny testy od ecu- vlahovYch kanalu z hor, je'Z mohli uza- zavedeni pojieteni proti urazum a riemoadorskoho hlavniho mesta Quitta, jej u- viit a tim vyhladovet odbojniky, kteti by ci okresnich delnika.

Jestli by tento chranila kdysi styku se epanelskYmi do- se yzepteli zakonam. Celt' narod byl dodatek byl ptijat, pak okresni delnici by byvateli. Take naddle se Ottovallove yy- ganisovan jako pracovni armada. Jen byli opravneni ku podobnemu pojieteni hYbali belocharn a jejich osady na stati a neduZivi byli zproeteni pracovni jako maji delnici v pramyslu. Statni zich ecuadorskYch studenYch jezer zasta- povinnosti.

Veechen majetek byl spa- nici maji toto arazove pojieteni ji g od r. ly svetem pro sebe. Badatele, kteti k leenY, a kaZdY pobtral svaj dil ze statni- 1936. nim nedasno pronikli, men dojem, k se ho hospodatstvi. Zemedelci yydrZovali re 2. Aby stat mohl bYti znovu rozdelen na dostali nekde do, severni tiny. — Otto- meslniky a umelce. Ochodu v naeem smy- distrikty pro volby senatoril a zastupcii. vallove se vYrazne HAI od ostatnich jiho- slu nebylo.

— Bneeni volebni distrikty jsou zaloleny americkYch domorodcti. Rysy ololideje se Velky atednickY apara mel mimo ji- r. 1920. Jsou ureova,ny die poetu obyvatel podobaji nosi kratke copan- ne za akol udrZovat v mezich v nich a ponevan jsou ji g 28 rokii stare, ky, jako kdysi (inane, a historikove i an- ni podnikavost. Nikdo nemohl menit po- mely by bYti zmeneny. Legislatura thropologove stoji pied naprostou zahajet mu bylo ureeno, protok by ureit nove distrikty, ale neudelala to a dou; pokud nesou ochotni ptijmout vy- pfechazeni z povolani do povolani roz- ted' se ma, k tomu pkinutit statnim dosvetleni, ze kdysi v davnoveku se ptelila vracelo organisaeni tad, na jeho2 souhte datkem. ulna stehovani narodii pies Behringovu zavisel blahobyt zeme a lidu. Domov byl 3. Aby bylo dart° pravo manZelam rozjak na to ukazuji nektere nejno- majetek a dar statu elo yeku, jen pinil deleni spoleeneho majetku. Jak mantel, vejei archeologicke objevy ye Spojenych sve povinnosti k celku; proto bylo mono tak manZelka by pak meli pravo spravostatech a v Mexiku, a k ptedkove tohoto lidi stehovat, jak to Zadala expanse a ko- vati svaj dil majetku dle libosti. Dodatek podivneho naradku prisli z vniitni Asie lonisace iise. Stat se staral o stavbu sil- ten by byl dobrSr proto, k se nim zmenpies Aljaeku a podel zapadniho americ- nic a dokonalSich spoju po cele zemi; do- euje placeni dame z dedictvi. Ku ptikladu, kelt° pobteli aZ na nynejei horska sidla prava pak byla tak rychla, to mocnSr Hu- ted' zerntel mantel a manklka zdedi po Ottovalla, ayna na ptiklad jidal v Cuzcu rootske ry- nem vkchen majetek a musi z nej platit Poclivuhedne je, le se take u domorod- by, ulovene ptedeely den v Tichem oce- dari z dedictvi. Pii rozdeleni majetku placa JiZni Ameriky zachovalo v legends po- anu, vzdalenem na pet set kilometre ce- tila by dan z dedictvi jen z toho, co dodani o torn, ze v pradavnYch dobach z sty, z easti vedouci vysok3imi horami. stala po manklu. Diuhy veak, jsouci na Dalneho VYchodu. Jejich praviast byl .prY Ukazky temesine dovednosti obyvatel majetku, by byly take rozdeleny, jestli Dam Oken v ELei rannich eervanka. Je- stare Mee Inku, ktera Spaneldm neodo- dodatek bude ptijat. jich bohem byl tajemnY ptak, kterY je lala proto, ze jeji harmonic nevykdovala 4. Aby bylo ureeno, kdo ma bSrti na,kdysi dam) p •imel k stehovani. Vyeli s vydrZovani skute'onSTch armad, schopmich stupcem guvernera, kdyby zvolenr gunaeelnikern Mancem, jen nesl zlaty prut bojovat, a Ze proto Ink nemel cim Celit verner zemtel dtive net nastoupi &ad. V a mel jit se svYm krnenem tak daleko, dobyvateltim, ptiel3"rm z jineho sveta, — naS1 Ustave neni Zadne provise pro takose zlaty prut, zabodnutY pii zastavce, u- dodnes udivuji nav gtevniky musea v Li- vs, ptipad. Dodatek tento by ureoval, chyti v zemi. me. a teehnieti cdbornici na g eho veku nastupeem guvernera v tomto ptipade by Manco neclovedl svilj kmen aZ do no- Pasnou pri pohledu, na vymtele mesto se stal mistoguverner a to at do zvoleni vych sidel. Kdy2 zemrel, p •evzali vedeni Macchu Pichu, jeZ bylo objeveno z Leta- guvernera. jeho synove. Kmen nejprve uznal za vitd- ella v Kordillerach na vrcholu skaly, kte- 5. Aby domoviny, ob3 -ivany majitelem a ce Aueu, Pozko g . Ale tento Manctl y syn ra dnes neni se Zadne strany ptistupna. ureeny nim co jeho "homestead", ktere jej vyvedl na nehostinnY vrch a zkame- Nikdo nevi, kdo, kdy a jak toto mesto vy- neptesahuji obnos $3000 v udani ku zdanel tam. Joh° bratr Cauchi. Sul, se po budoval a proe je vybudoval na tak ne- neni, byly osvobozeny od statnich dani. nem ohlecll, kdy kmen odchazel, a pro- riostupnem mists, jak .se tam Ede dostali Toto jest site ji g v piatnosti, ale neni to menu] se v selnY sloup. Teprve tteti Man- a jak mohli obrabet obrovske Zulove kva- v tistave.

Tento dodatek souyisi s do-

Strana 12

VASTNtK— WEST, TEXAS

Ve sticedu, dne 27. rijna 1948.

datkem 6. 7. Jestli dodatek 6. 7. nebude ptakrtne odstavec zaelnajici slovem ko vfoitku a ureitY smutek nad smrti pkijat, pak ani tento dodatek nebude v "Against" a neclad stat odstavec zaeina- dravce, kterY nam vzdoroval do posledni jici slovem "For". A ktery dodatek chce chvile. platnosti. zavrhnout, ptakrtne odstavec zaeinajici )* •( 6. Aby vgichni okresni a precinktni poHAIDARABAD livejni atednici dostavali ureenY roeni slovem "For" a necha stat odstavec zaeiplat. Doposud v mnohYch okresich a najici slovem "Against".

Haidarabad, hlavni mesto stejnojmen)• •( prencinktech konsteblove a i mistni soudneho statu, kde se dries bojuje, je z nejLOVIL JSEM LVA. ci, "Justice of Peace" a jini, dostavaji eistgich a nejbohat gich indickYch 'nest. plat jen z pokut za piestoupeni zakona.

Vaer po praci se se glo u sedlaka neko- Na kadern kroku je znat blahobyt vladTo plati hlavne v okresich, ktere mail lik pfatel. Jeden z nich yypravel o svem nouci vrstvy obyvatelstva, je klade ziejrr(srie na 20,000 obyvatel. Jestli tent() do- prvnim lovu na lva. "Podnikli jsme b y v me meng i vahu na representaci ne 2. " na datek bude piijat, pak platy vgechn o- okoli Teniet-el-Hadu v masivu Uarsenis, to, aby se procovsky "ukazala." ZijI tu kresnich ntednikil budou ureovany asi o- asi sto kilometre na jihozapad od ALE- podnikatele, kteii za, posledni valky nekresnimi komisati a okresnim soudcem. ru", vypraveL "El Mokktar, kterY sledoval smirne zbchatli, feuddlni panove a pe7. Aby dane z majetku jdouci do yge- stony ye snehu, pHbel nam naproti. Lev nUni. "smetanka" zeme. Vladcovi synove obecneho statniho fondu byly zru geny, a je tam v tom velkem ktovi, co vidite pod si tu postavili sve velkolepe residence v aby dane ty mohly byti venovany, eili o- skalou, ztigil hlas. Ptjdeme na skalu. Od- tak zvanern "nemeckem" siohu jsou braceny pro okresy ku stavbe dobrYch tud budeme stfilet na Iva, jak to bude to kubisticky nahromadene stavby krycest. — Toto je velmi dal:alto. Ted' je ur- jen mane. Doporueuji yam, abyste chlove s plochYmi sttecharni — a bydli eena dan 30c na $100 zdaneneho majet- ptesne. Nezasahnou-li steely mozek nebo tu take sam nizam, valky bohde a lakoku pro v geobecnY statni fond ku opero- srdce, lvu to bude jedno a -poradi si s rid- mec. 2ije v astrani, ptisne sti-e2en. Je to vani statu. Dan ta v gak neni placena z mi. Oklikou, abychom vzbudili co nejme- pr Y nejbohat gi mu! 1 sveta. Jeho sbirka domovin, Mil "homested", ktere nejsou ne poplachu, jsme se dostali na drahokarna ma cenu tti set miliond anzdaneny vYge jako $3000. Jestli dodatek enela strme do vYgly patnacti metre nad glickYch liber. tento bude ptijat, pak stat tu dal] nebu- hougtinou, v ni2 byl ley. Dvojice z lovcri Ulice mesta jsou velkolepe. Nove mede kolektovat. Okresy vgak budou miti zaujala u misto, kdy2 jeden z Araba sto sg prostira daleko po obou lokezich fepray° tu dan kolektovat ze v gech majet- pustil pu gku, ktera vyvolala na kameni ky Musi. A co je typicke pro Haidarabad: obratit tu dan ku stavbe cest a take kovovY zvuk. V te chvili lev stra gne za- nepotkate tu 2ebrzika. Blahobyt je tu ku kontrole povodni. Tedy, jestli chceme tval, a nam naskoeila husi kUe. Zaro- ygeobecnY — dokonce i chude obyvatelmiti dobre cesty, hlavne cesty z farem do yen vyskoeil do vY ge, take svYm Velem stvo v ptedmestskYch etvrtich se zda bSrt mest, museli bychom si na ne platit. — zohYbal mlade buky jako rakos. Sttely, merle' ubohe na je tomu v jinYch indicTed' statni dari z majetkii zdanenYch ne ktere dostal yzapeti z prvni salvy, neme- kYch mestech. vYge jako $3000 neplatime, po zvoleni do- ly jineho noinku, na e ho jate vice rozStavi se tu nejen ebytne budovy, datku tohoto ji budeme platit, ale penize zutily. Arabove tikaji, 2e le y eve v bfige i vetejne. Za niestem roste velka unizristanou v okresu ku stavbe cest a mostil. tech, ktere napadne. Maio se nam to versitni etvrt', jeC bude velkolepa u sv)rn Kdyby tento dodatek C. 7. byl ptijat a do- pravdive, nebot' tak nas pronikal ke y gelslehem. Je tu toti2 snaha obnovit pravou datek C. 5. ne, pak legislatura ma pravo my. Mohli jsme na zvite pod skalou dobte islamskou architektoniku. Representaeni zrugiti vYhody neplaceni dame z majetkfr mitit a stfilet. El Mokktarova kule mu budovy vnitiniho mesta jsou piny faizdanenYch pod $3000. Kdy2 pied dvema vegla do hrudi a vyrazila bokem. Ale kro- eek, kopuli a oblouka. OstrY protiklad lety se uchazel o frtad guvernera Dr. Rai- me diry mu neudelala nic. Moje vnikla do tvoti pak proste stavby z dob mogultr, ney, chtel aby byla ureena jednocentova tlamy, rozrazila mu velkY spodni zub a jako na piiklad megita Mecca, postavena dari z galonu gasolinu na stavbu do- vygla lid. Lev se bienval ocasem, trhal v XVII. stoleti, nebo yiteznY oblouk "Char brYch venkovskYch cest. Byl v gak ye vo- koieny stromu a kameny, ktere vyhazo- Minar" v samem srdci mesta. lebni kampani jeho neptately prohlagen val nazad, take letely jako vysttelene z Mesto dekuje za svilj blahobyt vykotit'za komunistu, byl poralen a pak byly praku. Kdy2 videl, k se k nam nedosta- ovani pfidy a venkovskeho obyvatelstva. legislatute porakny vkchny navrhy na ne, dal se na -Cita. El Mokktar nas upo- Haidarabad gti rolnici Ciji neptedstaviteljednocentove zdaneni galonu gasolinu ku zornil, abychom se nemylili, e lev nas ne nuzne. Prfrmerny rani ptijem rolnicstavbe cast. Kdy2 v gak olejove spoleeno- obchazi. A doporueil nam vylezt na stro- ke rcdiny je 28 rupii. Ka2c1Y jednotlivec sti kratce potom zvy gily cenu gasolinu o my. Sotva jsme tak ueinili, zvite nas u2 udela vgak za rok okrouhle 30 rupii dludva a pill centu, neprotestoval nikdo. hledalo. Pobihalo -od stromu ke stromu, z h. to s miliony rupii, je 8. Aby bylo dam pray° legislatute ur- tlamy vrhalo krvavou perm, z oei blesky. roene utr2l nizam ze s yYch pozemkfr, ea pensi soudcfrm a komisatfun apelae- Bylo by nas mohlo strhnout se stromu, zeme si ptedstavit, jak to v Haidarabadu nich soudt, a take distriktnim soudcum kdyby se jen trochu vzepjalo. Ale le y ne- vypadd pokud jde o socialni otazky. dle delky jejich sluky, stafl a neschop- leze po stromech jako tygr. Nakonec jsme Tyto rozdily zavinil feudalni system, nosti; aby byli povolani zpet do sluthy v lva dostali. Boj trval etvrt hodiny. Kdy2 kterYse tu udrkje u2 po staleti. Nizam Case potteby. se ml ley postavil bokem, vpalil jsem do 2ije stale stejne ptepycho ye a nalladne, Letosni volebni listek bude merit 19x25 nej svou tteti kuli, ktera mu zasahla srd- jako pfed tim a ostatni "Alechta" to dela palmil a bude tam osm sloupcft — ka.2dY ce. Neeekall jsme podle rady Arabü, a2 po nem. Rolnik ma :postaveni otroka a sloupec bude ptedstavo yat jinou politi- mu vychladne krev. A tak sotva jsme se bezzemka. Vladnouci trida se nestara o ckou stranu. Demokrati nechaji stat pr y k nemu pfib1Mi1i, zvedl se a ueinil dva ne- nic, ne2 jak by ze svYch pozemku -nIeistY( jmenod krati- bo tti kroky, jako by se chtel na nas vrh- la co nejvic, bez ohledu na to, ese pada eke strany) a pte gkrtnou od shora dohü nout. Padl v gak ihned zpet a vydechl 2i- easem vyeerpa, nevenuje-li se ji dostavg echny ostatni sloupce. Na spodu listu vot v poslednim zamrueeni. Dostal sedm- teena peee vydatnYm hnojivem a techjest osm dodatka ku nasi statni fistave. nact ran a teprve posledni uvazla mu v nickYm zlep genim. Haidarabad ma take Tyto odstasce musi byt gkrtany dle roz- srdci. Kdy2 jsem pMel k gain* abych ji hustou kleznieni sit', presto v§ak je to hodnuti voliee: ktery dodatek chce volit, nalozil na dva kone, pocitil jsem neco ja- zeme ptevake rolnicka a mela by proto

Ve stfedu, dne 27. fijna 1948. venovat rolnickemu obyvatelstvu vge stra,nnou peel na prvnim miste.

Ze tomu tak neni, dokazu mold statistika o lidove vYchove a zdravotnictvi. V bYvale Britske Indii umelo Gist a psat celkem 12 procent obyvatelstva. V Cochinu to bylo 35 proc. a v Travaporu 47 proc.

Na Haidarabad ptipadalo jen 6.8 proc.

Statni rozpodet pamatuje 18 miliony rupii na vygg i vzdelani pro onu vrstvu obyvachodit do gkotelstva, ktera na to ma ly je v Haidarabadu velkY piepych na obecne a niZ gi vzdelani venuje vgak sotva desetinu teto eastky. Prave takove je to ye zdravotnictvi. V hlavnim meste jsou dye obrovske moderni nemocnice, kde .se leei evropskYmi methodami. Jinak je ale v zemi o rozloze 82.000 etvereenYch mil jen 151 malYch nemocnic. Neni proto divu, Ze se v posledni dobe thud' a vykotist'ovank lid zadina branit.

Kakleho veeera se jede haidarabadskY vladce pomodlit do malty Mecca. NeZ feho vtitz vyjede do ulic, vyklidi policie cestu k megite. PronikavYm piskanim, kkikem a ranami zatladi stovka ponds-VI obyvatels•vo do postranich ulic, aby tu tige pookala, az vladcit y vuz vfejede. Nizam sedi nehybne ye voze a neptitomne zird do prazdnYch ulic. A kaZdY citi, Ze pro-past mezi vladcem a lidem je nepteklenutelna. Posledni pokus o dorozumeni mezi haidarabadskou vladou a Indickou Unii ztroskotal. Ted' se bojuje. ) • 4, • BYL JSEM 5ELEDINEM Dnegni Nova skoro nema ZadnY pomer ke konim; leda skrytYm pod kapotou bouraku nebo tieba i autobusu el na,kladniho auta. A piece takovY kith je docela radostna zalditost na usedlosti. Rozumne zvite, ktere vi Ze povinnost je povinnost a dovede tahnout do umoru, dovede vozit take flaklady od ram p, do veeera, ani je potteba na ne kfiknout. Stadomlouvat se s nim lehkYmi hnutimi oprati, poplacat je a bit klidne mete nekde zapomenout. A ptece asi tahle ska idyla nebude mit uZ piin g dlouheho trvani.

Spoditeljte si jen, kolik stoji par koni, kteki Zerou, at' pracuji nebo stoji a co nakonec dokai. Jeden traktor nejen nahradi par koni, ale lidem ulehei =oho zbyteene prate. Takov' traktor se dnes musi vyplatit skoro kaklemu sedlakovi, ktery ma par koni. Vyplati se mu to pre, y e tak, jako Zaci stroj nebo mlatidka.

To jsou dues stroje zcela Vane, ponevad2 nikoho nenapadne, aby lan pole sekal kcsou. Ovg em, je nutno mit kosu doma, nejen pro obsekani souvrate, ale i pro ptipad nemoci. Nag pantata ma kosu vZcly u Zaciho stroje, ponevad2 Cloy& nikdy nevi. Taky joi 810 se na posledni jeemen. Panttita na sedadle stroje fidil kone presne podle

vt sTNt — WEST, TEXAS

Strana 13

dek a za nim se kacely svetle Zlute klasy li a na chvili zaponmeli na cltinu, ktera fousateho cbili. Vite, kdy to Clo y& vidi a pied chvili skoneila a zitra bude pokraje tomu blizko, ma chut' to take zkusit. dovat. Tady se leccos vyjevi, co jindy zuJenZe na tuhle praci je kaklY hospodak stava utajeno, jak na pkiklad pan 6epek tak trochu ZarlivY. NOS pantata taky. najel na patnik a pak ho musel vyvraPies to vg ak se dal piemluvit a piijeil mi cet. aby neptevrhnul furu jak pani RuZieto. Po dvou kolech, kdyZ uz jsem mei vy- kova, Hudcova, Peckova — ale piece nejikleni roht v rukou a byl spokojen sam budeme prozrazovat, co bylo tedeno v dose sebou, me se strcje vyhodil. brumlaje, bre nwlade po dobre praci.

Ze to musi delat sam. Ale sazim se, Ze Dfildite je, Ze se v g ichni ptidinili o dojsem to neudelal tak gpatne, jak na me brou sklizen a Ze pomohou i dal. Nebot' koukal. Ovg em, jak by to vypadalo, aby deka, vojte gka, brambory, iepa. A pak ohospodat vazal se Zenskymi snopy a sta- rani, vladeni seti. Skoro main chut' jet ve pandky, zatirn co chasnieek z mesta jim jegte jednou trochu pomoci. V gak posi bude pojiklet se Zacim stroiem. vidal pantata pii loudeni, ae jako kdyby JenZe! Tahle neptejicnost se mu ne- mohl, abych ofi gel trochu pichnout vyplatila. Sekal, sekal, aZ nahle A ponevadZ na g hospoda • toho mot neprave na roha pii vyjiZdeni stat. Ozubene namluvi, je to za vgechny pochvaly. ) • 4 • ( kolo hnaciho soukcli bylo vejpillky. A to mel jeate gtesti, Ze mu tam zbyl jen General redaktorern malt' obdelnieek, tak na etvrt' hodiny General Carl Spaatz, jen ode gel do vYrozmachnuti pro potadneho sekdee. bo- slOby po dvaatiiceti letech sluZloy v amevek je ovgem potvora a nevydrZi, aby as- rickein letectvu, na gel si nove zamestnapori panirname nevyslovil svoje uspoko- ni. Je vcjenskYm a leteckYm redaktorem jeni, ze na stroji seal pantata a ne tYdenikti Newsweek. chasnik z mesta. Jen& panimama ma •( )• ZenskY jazyk a musila to svetit pantaDlouhan tovi, kterY ptevalil okousanou gpidku s V Sydney v Australii meli v jednom partyzankou z leveho koutku do praveho hoteluhotelu hosta, jen spal nekolik noa trumfnul: "Jo, to jste mel Stesti„ po- ci na podlaze. Je totifi 255 cm dloulik a nevadZ byste na novou sekadku delal asi nekde na draze se zatoulala postel, ktetak dva roky." rou si s sebou vozi jak ozavazadlo.

A ponevadZ si elovek o sve prwci vkly) • 4 • ( cky mysli vie neZ jini, dal jsem se slyget: Nemeli jsme po staleti sve vlastni dy"To je to sekadka tak draha?" nastic, nemeli jsme — az na nepatrne "To ani ne, ja soudim jen podle vagi vYjiniky — narodne uvedomele glechty, prate." Inu, pantata vklycky musi mit nemeli jsme syYch bohacu a velkYch panavrch. jsme svou historii a naturou ureeni Asi to tak zle nebylo, kdyZ jsem po do- pro demokracii. Kulturne naldime k ecela kratkem Case postoupil z obyeejneho vropskernu zapadu; zase odkaz na osvideledina, kterY jen smi nosit slamu a cenY demokratismus. Jsme narod telem i seri°, na opravdoveho kodiho, kteremu se dugi demokratickY; ma-li na ge demokrasvetuji kone kterY smi samostatne jezdit cie sve nedostatky, musime ptekonavat na pole i s pole. A ja, yam teknu, malie- ty nedostatky, ale ne pkekonavat demokost to neni. Jen si jed'te s vozem, kterY kracii. — T. G. Masaryk. je vysokY pi-es tki metry, dlouhY na pet 4 • ( ) vyhYbejte se desetitunovYm naJsou mnozi, kterYmi nepohnou Zadne klad'akum, ktetrYm se take nechce do krasy ptirody, ani vychaZejici slunce; ani ptikopu, projiklejte fizkYmi ulicemi me- velkolepY pohled na nekonednY ocean, tu sta, z nichZ musitte zatoeit do jeate tiZgi vznegenY syYm mirnYm klidem, tu velebulice a dovezte to az k mlatidce, kde je nY svou mocnou silou; ani lesy, zmitane prave tak misto na va gi furu. Jegte, ze ty vichrem nebo oaivene .penim ptactva; ani konZ maji rozum, jinak by si takovY no- ledovce a hory zkratka ZadnY pohled, vopeeenY kedi asi weer nelehl ptili g spo- Vgechna krasy nebe i zerne mimo ne, akoj ene. ni2 by se dotkla jejich srdce nebo povAle neni jen prate na poli a svaZeni o- znesla jejich mys1.—Lubbock. bill, Take se mlati Je pH tom prachu, ) • 4 kterY pusobi jako kYchaci pra gek a at' Slugni a *destni lide se \Wile dohodto u mlwtieky postavi kamkoli, vgude nou o vgech nejtdich problemech. elovek tu praci cite na celem tele. A vidiV revoluci a pro revoluci neni dovolete, vetginou tu praci Map. Zeny a easto no vge — Adel neposvecuje kaZdeho prone prase mlade deny. 61ovek se ai; nekdy sttedku. To plati v geobecne a to plati i stydi ze na tuhle tdkou praci Zeny take pro revoluci. stadi.

Dnes vice neI kdy jindy pottebujeme Dodelna je pkilditosti aby pantata, s lidi, kteti se neboji vziti na sebe zodpopanimamou zasedli ke stolu s temi, kdo vednost — tu je tteba rozvahy moudre a jim pohahali, aby se dobie najedli, popi- nerozeilene.

T. G. Masaryk.

VtSTNIX— 'WEST, TEXAS

Surma 14

Ve stiedu, dne 27. fijna 1948.

1 cVmskSich novir_ach inseraty podobrieho KdyZ ji Marshall usadil na id1i, chvili zneni, sledovat ureitY cil. Pied nekolika mu vzdorovala tim, Ze se mu jednak nf, nalelemi se tont tento malY mu Z v brej- divala do oei a jednak si tichounce nePieSt'anske lazne, ktere poskytuji rocnervosni, pohyblivy a pomrkava- co mumlala. Pak se dokonce pokusila sane ulevu desitkarn tisicu hosti. dovedou jici, objevil u tajemnika londYnskeho "U- ma uspat Marshalla. Po nekolik minut se take postarati, aby navStevnici netr- stavu pro magii" a Zadal, aby ho pNj all do bylo hrobove ticho — Marshallovi i Papeli hladem. Na samem okraji inesta vy- "magickeho krou'Au." Tajemnik se roz- mela still na eele pot v teZkYch krtipejich. rostlo vzorne hospcdarstvi, ktere, jak nas paeite usmal: "Jake mate povolani? Vel- Obecenstvo ani nedYchalo ... A nahle se ujistil reditel Salve, zajisti statnim ho- lkoobchoc3.nik se zeleninou? — Mil' pane ozval jednotvarnY Marshall& hlas: "Utelum dostatek fines tak vzacneho vepro- I Marsb.alle (tak se opravdu jmenoval), snete!" Napeti v Pameline tvall povolilo, veho masa. PieSt'ansky veprinec byl za- proo chcete bYt prave hypnotiserem? ruce ji sklesly a divka Se pomalu zhrou•olen roku 1941 kdy mel celkem 80 kusu Dam yam dobrou radu: Zustante u svych tila k zemi. Marshall ji pak dal nekolik yeetne deseti prasnic. 1\elocnY rozmach brainborü. rozkazt, ktere divka okam'Zite provedla. doznao hospodarstvi teprve v race 1945.

Pak uspal Bill Marshall jeSte pet Zen, Ale pan Bill Marshall. reditel ti yelI c se ho ujal dvacetiSestiletY prilbojnY miade mule a dva zkukne stare hyp.- 31ovi Jan Urcla. Sotva se vratil z tu- k oobchoda se zeleninou z Folkestonu, se notisery: yydeSenemu obecenstvu opravbrambortim nevratil, nYbrZ rozyYm ke ..s hiVeh partyzanskYch bojil y e Vysokych vrhl se do prate s prikladnym hodl se, ze so pomsti. Ohlasil se v reclak- du dokaazal, Zi e "mu nikdo neodold." Ve.skoneil smirem tajemnik Ustavu pro ae dosud nemel vyleeena zraneni, ci jednoho listu, predstavil se jako "Mar- magii odevzdal viteznemu souperi aestv bojich. Hospodarstvi rozSikil a ko, muZ. jemuZ nikdo neodola," a prohldul "Chci vyzvat hynotisery z povolani nou elenskou legitirnaci magickeho krong ralodf rnisoval tak, Ze veprinec mel z "Ustavu pro magii" k hypnctickemu ku.

V(:( 1 r, ; ( 7 1 250 v pine rezone a.2 900 kusu. Je ) • * 17rochazetii ahleclne vedenm hoc- ' souboji. Aby to byla poctiva bra, chtel Y Pokus dlaZdeni s kamenobetonovYmi bch souboj usporadat prod verejnosti a pod( rstvirn, kde veprici i prasnice jsou deskami v Praze. vzorne oktrovani a rnaji. eiste upravene pred novinari. Bude to ve Folkestonu a eastnici dostanou jizdenky zdarma.

ChceTechnicky rderat mesta Prahy vYbeliy.

Prasnice maji z yldani "poroclinec", tkdo travi nejrnladSi prirtistky pr- te tam poslat reportera?" — Redaktor predklada mestske rade navrh na vysiveho Nvota. A vSude, kde rids! sarnciztejme chtel, a list uverejnil o tom Ola2edeni Pietovy ulice v Bubenel novym ye spravce Urcia, setkavame se s L zevrubnou zpravu. Panove z Ustavu Pro zpiisobem. JeZto je nedostatek kamenl ■ ro v aiel ae "to tomu zelinari ukaZi." nych dlaZebnich kostek, doporueuje, aby peelivemu opa- magii si ikladnou eistotou.

I a vyzvani prijali.

A tak v techto dnech se tato ulice na zkouSku yydladila kametrovani mate se hosp.odarstvi pochlubiti nebylo vubec postikno epidemic- doslo k pamatnemu souboji. Bill Mar- nobetonovYmi deskami na Skydrovem Y i shall, alias "Marko"( vysvetlil prepine• podlZi se zalitim spar. dtvereeni metr teml, jako tomu bylo u mnohYch jinch.

Ii jsrne prilelitost viclet te2 prasnici, I nu salt", Ze chce ukazat, co dovede: to nove dlaZby by priSel na 175 Kes, vyprozatim rekord — za deyet uspi hypnotisery z povolani i proti jejich dlaZdeni cele Pietovy ulice pak asi na I al a Jilia 148 mlad'at. Jiind zase na jedinY vrh 570,000 Kes. Dale se navrhuje predlaZdePrvni abet' velkcobchodnika se zeleni- ni Marianskeho namesti a usmerneni dopiivedl na svet devatenact prasatek. Ncj V(''t 6tarost ptisobi napineni vSech miud_ nou vstoupila na podium s pohrdavYrn pravy na nem. a1., poeetneho veprince. Statni hotely smevem. Byl to Ted Danson, Glen magic#( keho kreu2ku a varietni artista. Byl to V EiLst'anech 5 doclavaii q denne adaZ Me dorni Romeo Z mySilenpadku, k tomu pristupuji roene jeSi te de- tvrd YodpUrce — dovedl toti Gist V Battle Creeku ueinil William Casey sEky vagona krmnYch brambor a pepy , 'ky a mel cliouholetou praxi. Sebevedome kukurice, otrub a krmne mouky. Statek kYvl na kolegy v obecenstvu posadil se na sleene Sylvii Skoreove nabidku k sriatku pN vSech svYch itkolech clo yed]. take pa- Zidli kterou mu Marshall nabidl a sue- modernim zpitsobem: PredloZil ji petici, -kylnouti vitanou vYpomoc veprovym zil se nehledet diletantskemu hypnoti- kterou s nim spolupodepsalo d ye ste pajako Sliaei, Ta- serovi do oci. Marshall-Marko se ale jen desat mistnich obeana. masem fade jinYch ® 070 ( Lu usmal a rekl: "Spadnete!" Obecenstvo se ticansh. e Lomnici a '8 trbkemu Plesu i LuLevcern krekodliii na dtraty statu uZ zaeinalo swat — ale smich nezazbochni. Do konce roku Si vytkl spravce Urda nadi:clan — closahnouti stavu tisi- nel: Ted Danson se totUi zachvel, zapota-.JedinY z australskYch vojaku, kteri pa cc km. Pak budcu statni hotely pine cel a natahl se jak AirokY tak dlouhY na vwlce men narok, aby jim stat pomohl pomoc- k civilnimu zamestnani, se rozhodl bYt uestaOne, v zasobovani veprovYm ma- podlahu podia. D ye scut. Flospodarstvi, ktere se stare te2 o ram ho zvedli podstreili mu pod nohy a lovcem krokodilu. Na utraty statu se Nor-' a zavolali dvanactileteho man Ericson vyueil u zkukneho lovce zeleninove, kvetinove i ovocne pod hiavu zIlmcly a veSkere parky, bode miti US- chlapce, aby si na nehybneho Dansona krokodilu a dostal cd statu prostredky, sedl. Telo zustalo pod tihou chlapce n e- aby si koupil devitimetrovou lodici. Vede nadnenou praci, dostane pole na hybne a tulle jako prkno. Pa chvili pa- se mu dobre.

Banco, ktera k nemu maji bYti elariena,. Dude to znamenat dalk roz= rucil Marko: "Spadnette!" A mil Dan4 • ( mach pociniku, kterY slouZit mno- son spadl se Zidli °pet na podla'nu. Pak se Co se na, vejne nauelg vzpamatoval, matoZne se zvedl a Sal si him podobnYm za vzornY nriklad.

MeZi obecenstvo: tam se zmatene ) • 0• ( Generalmajor William W. Richards byl Septem vy;taval, co se s nim delo. . . za valky Sefem hospothlrskYch sluZeb MARKO—N.1'a JEINU 2 N.IKDO avrdy boj mel Marshall s hezkou Pa- britskYch vojsk na Blizkem VVehode. DoNEODOLA malou nov.Tesovou, rovneZ zkuSi enou ad- vedi tehdy ziskat domorodce pro vYrobu "V celeiiAngl neni nikoho, kdo by no hcrnici. etyriadva,cetileta Pamela proce- potreb pro'armadu. N-yni ho ziskal ameodolal!

Uspim kaZdelio V okamZiku, m stcvala se svym otcem a dvema sestrami- ricka ispoleenost pro vyuZiti prircdnich bo proti jeho Kds se odvazi ml vzdo- dvojccty pul sveta: na velkYch jeviatich hatstvi v CernoSske republice Liberii, aby rovatr MO.; ktery uvc.rejnoval v ion- lukazovala sve hypnotiserske umeni. konal takovou sluCbu pro ni.

TISIC VEPEU Z HOTELOViCH

019PADKre

e stiedu, dne 27. Iijna 194.

OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF THE STATE OF TEXAS

It STN1X— WEST, TEXAS

Strum 15

All contributions, correspondence of Lodge reporters, biographies, etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor by Saturday.

HE WORLD OBSERVES "UNI1 ED NATIONS DAY" "We the peoples of the United Nations are the opening words of the Charter of the United Nations whose Day is observed on October 24. On that date in 1945, China, France the USSR, the United Kingdom, and the United States and a majority of other signatory States had deposited ratifications of the United Nations Charter with the U. S. Department of State, whose Secretary then signed the Protocol thus attesting its entry into force.

On that day, culminating the years of common suffering of the United Nations in the second World War, and representing the determination of their peoples to achieve a lasting peace , the greatest international undertaking in history was born.

The-practice of setting aside one day in each year to commemorate some notable event is as old as human history.

The underlying purpose of each such day is the same—that once every year men and women should re-live in memory an inspiring moment of the past and, remembering should re-dedicate themselves to the aims and ideals which that moment symbolized.

For the peoples of the world the birth of the United Nations was a notable event. After years of uncertainty and tribulations which culminated in the most devastating war in the history of man kind, civilization was left teetering on the brink of a precipice. The world sorely needed an institution in which all could participate and all could believe.

An institution which could—through everyone's efforts—restore those values so nearly destroyed during the war years.

"We the peoples of the United Nations" is not a compact between kings, emperors, presidents or even governments.

It is a compact between peoples, over two billion of them. The United Nations is not a mysterious corporation ruled by sinister forces. It is a freely formed association of all the people and is controlled by the people through their vote.

This phrasing of the Charter was not accidental. It was no mere matter of form. On the contrary, it carried with it

enormous implications for every man, last would be far worse than the last."

It is therefore the imperative duty of woman and child on earth. every individual to signify his unalterFirstly, it was a solemn recognition of able will that there shall be peace in the the ideal for which the was has been world. The tensions, discords and stresses fought—to reaffirm faith in fundamene that have arisen since the end of World tal human rights, in the dignity and War II should if anything, strengthen worth of the human person, in the equal that determination. The fact that desrights of men and women and nations pite all these difficulties peace has been large and small; that within the com- maintained, however tenuously, means munity of the United Nations, govern- that the United Nations can work. That ment of the people should be by the is a job for everyone. That is the thought freely expressed will of the people and that should be dominant in all celebrashould be exercised in the interests of tions of "United Nations Day." the people; that democracy and demo) •4,• cratic methods be made to prevail.

Moulton, Texas.

Secondly, it was the -statement of a Dear Vestnik Readers and Writers, great responsibility attaching to every Seems to me as nobody wants to write individual. Those opening words of the to the Vestnik but everybody wants to Charter personally obligate each and everyone to ensure that the provisions of read the letters. I like to read the letters the momentous compact are faithfully too, but looks as if I'm only reading my observed; that the promises of the Char- own letters.

Guess I have to let you readers know te rare faithfully carried out.

Nowadays the cry is often raised: "Why that we have moved again. We are staydoesn't the United Nations do something ing at Komensky now. Daddy has a new about it?" This would imply that the blacksmith shop at Komensky and we organization is at fault, and it is to the live about one-fourth mile south of extent that the people of the world fail Komensky. We have only a three-room to express their collective wishes. The house, but it is big enough for the time world is sick of war and ardently desires being, as we are going to have a new to live in peace. But it remains for each house built at Komensky in the near individual in every country of the globe future. Hope it's soon.

Last Friday, Oct. 1, I went to the fair to make this determination known. The in La Grange. I stayed with my friend United Nations is his forum. there.

I came home Sunday about 11 Mankind dares not envisage another armed conflict. In a recent article , Ben- o'clock in the morning. My friends were jamin Cohen, U. N. AssiStant Secretary- kind enough to take me all the way General said: "It is impossible to visual- home. I went by bus to La Grange. Really ize clearly to what unimaginable depths had a wonderful time, but Friday night another world war would sink the whole I felt pretty dizzy. I rode the ferris of humanity—victor and vanquished wheel and the tilt-a-whirl, t also went alike. One thing is certain. Even if it in the "house of a million laughs." There were no worse than the last war, human wasn't much to that—only narrow dark society would be quite incapable of with- rooms.

I hope this letter is printed. I couldn't standing its impact.

"The impact of the last war has been get hold of a fountain pen and my ball, such that, in addition to the widespread point pen played out so I had to use material c.n3 moral destruction, the bulk pencil and I'm afraid it won't be pubof the world's population is today un- lished. But I promise to use a Den next dernourished, underclothed, under-edu- time.

Doris Mrazek, come on and write a cated. Even those nations which escaped few lines to the Vestnik, and write me a the worst destruction are struggling with difficulty to maintain the standards few lines, too.

I remain, a reader and writer, which centuries of development had produced. Another war no worse than the EVELYN CADA,

B rana 16

V S T I K — WEST, TEXAS

Ve stfedu, dne 27. kijna 1948.

tionnaire covers every possible feature bers are called upon to discuss matters BACK TO THE MEMBERSHIP requiring attention in order to maintain of interest to themselves and the organMOVEMENT—A REVIVAL the lodge system as it is so clearly de- ization , and to make plans for civic,

By T. R. IIEANEY fined not only in the insurance codes, but religious, athletic, and social programs.4 There is a time and a place for every- also in the constitutions and by-laws of The meetings usually last from one to thing. I am reminded of this saying on practically all of our fraternal societies. one and a half hours. this occasion because the time for posi- Reading the questionnaire itself will 7. It is the practice of most of our subtive action for the development of the serve as a reminder to the executive of- ordinate courts to engage in social actilodge system is here, and there is no ficers of the policy and leadership that vities after the meetings which usually better place to discuss it than at a meet- are required in order to make our lodge last for about one hour. ing of the Illinois Fraternal Congress.

Initiation Compulsory system the power that it can and should Those of us who have the privilege of be in the development of patriotic, re8. Initiation of new members is comholding eecutive offices in the fraternal ligious, educational, and social programs. pulsory. life insurance system of today look back In the time allotted to me I shall, in 9. There are two degrees of member'with a feeling of gratitude to the found- keeping with the suggestions made by ship in our Order, the regular and the ers who conceived this humanitarian our President , try to submit my ideas in axalted degree. idea. However, perhaps we should be the same consecutive order as the items 10. Both our regular and exalted deeven more grateful to those leaders who, listed in the questionnaire. grees are based on religious, patriotic, at the, turn of the century and the de1. Our lodges are known as sub-ordinate and fraternal lines. Candidates are also cade or two that followed, realized the courts. The Constitution requires that instructed regarding their conduct while dangers confronting the fraternal life they meet semi-monthly, but upon attending meetings, given the pass word insurance system as it was operating special request a number of them are and signs used at meetings when adthen, and began agitating for adequate permitted to meet monthly. Business dressing the chair, crossing the hall, etc., rates and the adoption of laws governing meetings are confined to members only. and how they may gain admission into the official acts of fraternal insurance 2. Meetings are opened and closed subordinate courts other than their own executives. They were farseeing, cour'when visiting other cities. along ritualistic lines. ageous leaders—farseeing because they The opening ceremony is religious We have a special initiatory ceremony 3. did look to the future and realize that under the pay-as-you-go system ulti- and patriotic. The cross and the flag are for juveniles under sixteen years of age. mate failure was bound to result; coura- placed on the center pedestal. Meetings This ceremony is also based upon religion, geous, because they stood their ground in are opened and closed with prayer, and patriotism, and fraternalism and conspite of the popular opposition they met at the opening of the meeting members tains many valuable lessons for the youth of the land, its theme being God, home, on all sides. Success finally crowned their salute the flag.

4. The opening ceremony and the and country. efforts.

11.With few exceptions our subordinate Then, too, this same group of leaders closing ceremony each require approxicourts engage in and sponsor entertainguided our societies during the trying mately five minutes. readjustment periods with the result that 5. The officers wear an emblem in- ments, parish and community activities.

These usually are conducted apart from the executives of today can really bask dictive of the office they hold. regular meetings. in the sunshine of success that was made 80% of Courts Meet Regularly possible by those leaders. Truly we have 12. Our Society most emphatically en6. It is difficult to state definitely the had the proverbial gold platter placed average attendance at meetings. We have courages and supports programs of sports in our hands. We have well regulated, 1,556 subordinate courts. From the best among our members, both adult and strong financial institutions with laws to information available we believe that juvenile. During the past year more than guide our every act, and with a founda- about 80% meet regularly, and I think it 100,000 pamphlets on baseball, baskettion of stability that assures success. is safe to assume that the average at- ball, bowling, radio, comics, and first aid However, because of the opposition that tendance is about twenty. The average were distributed. Sporting events , games, developed among the membership dur- of those attending is about 35 years quiz contests, and other programs too ing the process of this change, the social The first order of business is taking up numerous to mention in this report are and other activities of the local lodge the pass word. Opening ceremony is in planned for our adult and juvenile membecame seriously impaired. Therefore, accordance with the ritual. This is fol- bers. These programs to a large extent the present day executives of our frater- lowed by the roll call of officers, reading have been carried out by the majority of nal societies are confronted with the of minutes of last regular and any special our subordinate branches. challenge of leadership to restore those meetings that may have been held, read13. Naturally we have some courts that fine, early fraternal activities that made ing and disposing of various communica- are more active and successful than the the lodge a topic of discussion in the tions acceptance of applicants for mem- average. The only explanation we can homes of America. bership; reports of investigating com- offer is that in such courts we have betWe should be grateful to our President, mittee, balloting on persons proposed ter leadership—capable men who are Mr Fred Johnson, for the excellent pro- for membership, reports on members who planning at all times to initiate programs gram he has arranged for our session of are in distress, out of employment, etc., that attract not only our members and the Congress, and particularly for this reports of auditing committee , special their families, but also the public in discussion which he has appropriately committees, and of officials covering any general. teamed "Local Lodge Clinic." He is to be official act performed since last meeting, 14. This question reads as follows: "In highly complimented for the splendid reports of change of occupation, roll call your opinion what are the reasons for suggestions included in the letter he of members, collection of assessments, the seeming unpopularity of lodge meetmailed dated October 22 to the executives transaction of any official business on ings in general?" whom he requested to participate in this matters deferred from previous meetings, Lodge Meetings Not UnpopulaT discussion for, in my opinion, this ques- Good of the Order during whcih memIn my opinion emphasis should be

Ve stredU, dne 27. tijna 1948.

placed upon this question. First, I would say that from our experiences we do not agree that the lodge meetings are unpopular. With ; proper leadership and direction the lodge meetings, next to religion, can be developed into the most singular popular movement in the United States, and I hoe to prove with a few illustrations of actual experiences that that the spirit of fraternalism still beats warm in the hearts of our people if those who have the responsibility will assume and demonstrate proper leadership and direction. It is true that there was a period of time in our Society when it appeared that the subordinate court was a thing of the past. This condition followed our readjustment in 1922 , and I believe that to a large extent it affected every fraternal society that had similar readjustments. That the activities of the ledge dropped to a very low ebb cannot be questioned, and there is.no doubt that executives of fraternal societies became hysterical, discouraged, and felt that the lodge meetings could, never be revived.

Because of this feeling in some cases very little or no effort was made to remedy the situation. We must in justice realize there was a period, possibly a decade, following the readustments when the time and attention of our executive officers were taken up entirely with financial problems, and during those years they had little time to devote to lodge activities. However , with the settlement of the legal and financial problems, the officers of our Society whole-heartedly devoted their time and attention toward the rehabilitation of the former activity of our subordinate courts.

During the Thirties only spasmodic efforts could be given to this program. We had three rather extensive membership campaigns, one in 1932 for juveniles, and a general campaign in the years 1934 and 1937. While these campaigns were highly successful, the loss through deaths, lapsations, and other causes more than offset the gains made. However, the success of these campaigns clearly demonstrated that the membership were ready and willing to participate in and support any worthwhile objective planned for them. ) • 4, FORTY-FIVE COUNTIES SEND TOTS TO GONZALES WARM SPRINGS GONZALES, Oct. 25—Texas' own warm springs treatment. center for crippled children is now doing its part in alleviating suffering and physical damage caused children stricken by polio in the current epidemic. Children from fortyfive Texas counties are now being given

VESTN tX — WEST, TEXA$ treatment at the Gonzales Warm Springs Foundation hospital.

Requests for beds at the Foundation are steadily increasing as hundred 's of those stricken with poliO this year begin their long convalescent and rehabilitation period. Complete care is offered at the Warm Springs treatment center under the direction of an active staff of 21 outstanding doctors. Skilled nurses, physical therapists and other technicians at the Foundation work under the guidance of Dr. Peter M.. Keating , resident medical director, who is well known in medical circles of the nation.

"Every Texan can be proud of the Gonzales Warm Springs Foundation and the work it is doing," Ross Boothe, president of the charitable organization said, "Our hospital is approved by the American College bf Surgeons and our work has the backing of leading health agencies and organizations. The Foundation is now placing its full facilities at the disposal of every county in the state, for use and benefit of physically handicapped children."

"The purpose of the Foundation is to provide the best facilities for the treatment and care of cripeled children," Boothe continued. "The services of the Foundation are available to all agencies working for the betterment of crippled children, as well as to individuals."

Since opening in 1914 with two buildings and 26 beds, the Foundation has been expanded until now it has six major buildings and 110 beds. )• LACK OF FOOD, COAL REDUCE PRODUCTIVITY LAKE SUCCESS, New York—Inflationary pressures in various parts of the world are to a great extent due to a basic shortage of food and coal, according to a study prepared by the Economic Affairs Department of the United Nations.

The report said that besides the direct suffering; caused to vast segments of the world's population , these shortages reduced considerably productivity and retarded industrial production. Shortage of food and coal was resopnsible-eboth directly and indirectly—for the scarce supply of consumer goods, which in turn caused the strong inflationary tendencies now prevailing in so many countries.

Almost all of Europe' and Asia suffered a. decline in the per capita production and consumption of food in terms of calories and a deterioration in the quality of their diet.

With regard to coal the analysis further shows that even after allowing for compensation from other energy sourees, 1947 coal sup plies were inadequate in

Straw. 11 most European importing countries to meet the coal requirements in industry, transport and domestic use, but that in 1948 the position improved substantially. ) • 4, • ( GOOD ADVICE "I hope I can do as well as you," said the young man. "You've got enough so you can take it easy the rest of your life."

"It has required 40 years of hard work and sacrifice," said the older man. "Do you realize that you, at 20, can, with -a stroke of your pol e create as large an estate as I have taken 40 years to build up?"

"That doesn't seem possible."

"It is throught life insurance .That's where I made my mistake. When I was young I thought I was too smart to need it. Later, when I realized the value of insurance, It was to olate. I had Something the matter with me and 'couldn't pass the health examination. So I had to take the hard way of slow saving to protect. my family. I hope you don't' make that mistake. Carry all the insurance you can afford, my boy. Buy it earlY, when it doesn't cost you much."—Mich. Union Life Record. ) • 4. • SERVICEABLE Any business which has as its primary impulse the preservation of the home, the education of children and the care of the aged, must have the admiration. of US all. When we consider that the same funds which provide for the helplesS are also mighty factors in the building and expansion of business and public utility enterprises, we gain some conception of the Place of life insurance in our national life.

Life insurance is a form of investment which should commend itself to every man of common sense and ' business judgment. It is equally serviceable as an incentive t othe saving habit 'and as a protection against, unforseen and unforeseeable circumstances. — The 'Safe Guarded News. ) • 4 The only dependable fortune teller that I know is the life insurance man..He tells you what's going to happen—AND IT DOES—Theodore Roosevelt. ) • 4, • ( Little River, Texas The election of officers for the year 1949 will be held at our lodge. No. 44 at Seaton. Every member is urged to be present at our annual meeting, Sunday, November 7, at 1:00 p. m. for the election of lodge officials and committees.

Fraternally yours, Fr. V. Spanhel, Sec'y

Strana 18 OUR LODGE A lodge is much like a bank .. . if you want get anything out of it, you must first p ut something in it. The trouble is hat too few of us open accounts. In most lodges about 10 per cent, of the members do about 90 per cent of the work. We forg et that it is our lodge. We are inclined to think of it as belonging to the officers. We lose sight of the fact that it is we members who make up the lodge and that the officers are only our leaders whom we have chosen. The success of a lodge rests no more with the officers than it does with the members who make it up.—Wisconsin Odd Fellow. ) • 4 • ( LACK OF REFRIGERATION CONTRIBUTES TO DISEASE OUTBREAKS From statistics compiled by the State Health Department, Dr. Geo. W. Cox, State, Health Officer has disclosed that a lack of proper refrigeration contributes materially to the total disease outbreaks for one year, caused from foods other than milk and milk products.

During the year, there were 299 outbreaks of diseases from contaminated foods, incapacitating 122,526 persons, 17 of whom died, "The food poisoning was usually caused from contamination through insanitary conditions, infections of food handlers, or of even more significance, lack of early and adequate refrigeration," Dr. Cox said. "Even when contaminated, foods will seldom develop toxins sufficient to cause poisoning if properly refrigerated promptly after preparation.

Outbreaks caused from foods have totaled nearly six times the number caused from water of milk."

The State Health Officer pointed out that the consuming public is, in many areas, protected by proper enforcement of sanitation standards for, eating establishments such as are set up in the United States Public Health Service Milk Ordinance and Code. The public is entitled to a good, clean, safe and wholesome food supply, including milk which has been produced under strict sanitary conditions and properly refrigerated, This is a great protection against disease outbreaks caused by contaminated foods of various kinds, and Dr. Cox said this was especially obvious in view of the fact that no disease outbreak has as yet been traced to pasteurized grade A milk, which had been adequately refrigerated. ) ( A savings account is the business of a lifetime .. . an insurance policy is the fruit of a single good impulse.—Exchange. ) • 4 • Self-government is only possible where people are self-disciplined.

VESTNil< ----- WEST, TEXAS ASSISTANCE FOR THE CRIPPLED CHILDREN In ffor to familiarize every person in Texas with the services offered by the Crippled Children's Division of the State Health Department, Dr. Geo. W. Cox, State Health officer has released the following statement: Every crippled child in Texas, under 21 years of age, and of normal mentality whose parents are unable to pay for needed care. is entitled to assistance from this Division.

Crippling conditions which may be treated are infantile paralysis, osteomyelitis, club feet, harelip and cleft palate, burns, curvature of the spine, arthritis, bow legs, rickets, tuberculosis of the bone, flat feet, congenitally dislocated hip, mus cular dystrophy, supernumery fingers and toes, wry neck, elephantiasis, spina bifida, brachial palsy, Potts' Disease, congenital anomalies, spondylelisthesis, amputation, webb fingers, epiphsitis, and sarcoma.

Assistance may be obtained by applying to the Crippled Children's Division, Texas State Department of Health. Austin, or by placing an application through an established city or county health unit.

Full information about local gt:oups and organizations throughout the state who are anxious to assist crippled children to establish their eligibility and receive proper care, may be had by writing for a pamphlet, "Handbook on Agencies."

A.dress Crippled Children's Division, State Department of Health, Austin 2, Texas )* °( Mr. Otto Stehlik VeStnik, Dear Sir: This letter is a reply to your letter of September 10th to Mr. Jooeph Hornak of College Station, which doesn't appear to be very clear. It seems that your letter to Mr. Hornak was a reply to an advertisement asking for an editor for the English section of Vestnik; as far as the contents beyond that first paragraph went, you mimed your point.

It appears that from your criticism of Br. Frank Moucka, you are not very happy about the fact that the convention of the SPJST say fit to unanimously appoint him an editor, solely on his past record. It is unbelievable that any man well informed about Sokol activities could get warmed up against Br. Mcucka's attitude toward Sokol, for everything for which Sokol stands. As for American youth not being interested in Sokol, sir, I beg to differ. I am an American, born and raised in this country, of Czech descent, one who has known and participated in Sokol activities for neot

Ve sttedu, dne 27. tijna, 1948. of my life, and who understands the standards which comprise the Sokol idea, all of which are for the betterment of our people, physically-benefits for the legs and feet, as you say; mentally-for the head, that was not forgotten; and morally, for that which has insofar kept Sokol children from being delinquents.

As to the American youth preferring American sports, that's only normal, for they do not have the opportunity to participate in friendly sports competition as do Sokols. In the schools, sportsmanship is a matter of elimination, only a few specialists survive, those few are concentrated upon to lead dear old Alma Mater to victory and the other 90% is allowed to root in the grandstands, their inabilities forgotten; whereas, in Sokol, every participant has an equal chance in competition and all activities because of a democratic spirit which says all have an equal on-oortunity.

It. seems that your tale af woe is rather long and covers various phases of the SPJST's members' mode of life. The forefathers of this great country of ours believed in perscinal freedom even to the point as to make it a matter cf preference whether the man eats his bread with a fork or not.

It has been my observation that Vestnik, being a weekly fraternal organ, would scarcely compete with newspapers as to news. It looks to me more as a medium through which members of SPJST, scattered far and wide over the state of Texas could , get together to exchange greetings, the same as you might with your own neighbor across the back fence.

Upon investigation, you could find that many of the members of Sokol are also on the membership lists of SPJST, and you would also find the name of the undersigned on the roster of Lodge Jaro, No. 130.

Please do not get the idea that this letter is written in defense of Sokol.

Sokol needs no defense. The organization and its products stand on their own merit. The present day Sokols are, sir, for the most. part American born children of Czech descent. Some of them are Irish-American husbands and wives of your American Czechoslovaks. We are proud to be Sokols, we are Sokols by choice, we have learned the Czech language, to read and write the language because that was our desire, and we are not ashamed of our heritage.

Yours truly, Lorraine Prevratil Gallagher ) • 4 ° ( We have been planning a vacation so long, that it will be a vacation to give up the whole idea and stop planning,

Ve stfedu, dne 27. kijna 1948.

NovY druh brambor Ve Fedrerictonu v Kanade vypestovali nova druh brambor, odol nY vtal SktIdcum, kteil Mei etvrtinu u r ody brambor. Sadbove bram bory tohoto druhu byly uE poslany pokusnYm statkinn ye Velke Britanii a v Australii.

Leknuti leei Emilio Franco ztratil roku 1943 jako vojak hlas. Lekati rikali, ze hlasove organy ma v po kadku a ze je to jen "hysteriofinie." V tech to dnech byl v newyorskem zabavnim parku na Coney Islandu.

KdyZ tam zafoukal vitr rychlosti 90 kilometre za hodinu, vytkl zdeSenim, a od to doby u2 mluvi.

Tieti tiida v letadle Americke letecke spo iteenosti nedbaji vladnich pokynii, aby zvysily a davaji vSe molne slevy. Cestujici se slevou letaji pomalej simi letouny a nepodavaji se jim obedy a yeCere. A protole to ma Uspech, hodlaji pi-1'60m rokem zavest regulerni tteti tfidu v letani za levne jizdne.

Platy lekakil, v Babylon Lekari ve starem Babylone to nemeli lehi kdyZ dostavali za sve rady znamenite honorate. Za spraveni mane nohy honored; 10 Sekelti (celoroeni najem ne z velkeho dornu bylo 6 Sekehl.), ale kdyi se jim nepodakilo pacienta vyleeit, museli mu zaplatit znaenou ndhradu.

V fimske zoologicke zahrade maji parek slo nu â&#x20AC;&#x201D; Romeo a Julii. V techto dnech jim bylo shine, valid 112 kg. Je to prvni evropske slune v poslednich deseti letech a ma se 'one k svetu.

VESTNiK---WEST.

Vyvraceni lzivyeh zprav o v-Swozn potravin z CSR Praha (CTK) tvodniky prat skYch listu ze dne 16. zati se vetAinou zabYvaji yyZivovaci politikou V "Rudem pravu" pie ministryne vY2tivy Ing. Jankovcovti o teZke situaci v zasobovani ktera vznikla nasledkem loriske neirrody. Jeji dOsledky nemusely vSak bYt tak tilive, kdyby se tehdejSi vyZivovaci politika k ter to situaci prizpilsobila yeas. Mimo toho se vSak za bYvale vlady zachazelo nehospodarne se zasobami chlebovin a nebYti pornoci Sovetskeho svazu byly bychom pocitili skuteenY nedostatek a hlad.

Ministryne Jankovcova dale zdtrazriuje (vzhledem i k 1ZivYm zpravam, je2 zvlaSte napadne objevuji v t, zv. deskoamerir a slovenskoamerickem tisk nedoSlo k 2adnYm ykvozinl travin z CSR, naopak, ze jams dovozem kryli schodky doiM produkce i za cenu ohroleni dovozu nezbytnYch surovin pro es. prtimysl. Jedine, co jsme vyvez11 bylo nekolik tisic vagonil rarVch brambor, do Sovetske zony Nemecka za sill, do americkeho pasma za dolary a do .8vYcarska za maso. Prase tak nepodlolene jsou zpravy o vYvozu masa. Ministryne prohlaSuje, ze je zde zamerne a zaludne vyu givano skuteenosti, ze jsme vyvezli plemennY dobytek, chloubu na gich chovatelU, za kterY dovalme cho y -nYdobytekzas/lm.Minstryne Jankovcova odsuzuje dale Septanou propagandu, ktera. prohlaSovala, ze budou radikalne sni2eny davky potravin. Nove vyhlaSene plidavky vSak nesmeji vesti k neopravnenemu optimisr mu. I kdyi se poeita s tim, cele doclosky obili budou spineny, ueini vlada letos opatteni pro dovoz 300.000 metrickYch centa

Strana 19

PriaxAs

jat nahlou Stedrosti a koupil ji jednom meste bonbonieru. KdyZ prijell do dalAiho mesta, dal ji jeden bonbon. V dalSim zase jeden. KdyZ" dojeli do tretiho, pro-. sila ho jeho mlada Zinka: "Dej mi jeSte jeden bonbon".

Ale on se zamyslil, zakroutil hlaSkotSti novomanZele jeli na You a rozvaZne rekl: "Kdepak, svatebni cestu 8t'astnSr maniel z mildeku, to nejde! To ut musime nesmirne lasky ke sve ' ene byl nechat detem!"

chieboveho obili. Zaverem ministryne Jankovcova zdfiraznuje nutnost spineni vYrobniho nu v prfnyslu, nebot' je nutno udrZeti es. vYvoz, bez ktereho bychom neclospeli k yySSI 'Zivotni 6rovni.

DEDICATE SYNAGOGUE The Israeli army is the only one the world to build permanent synagogues in various army camps.

Thii picture shows the dedication of the first of these synagogues near Tel Aviv just before Jewish high holy day ceremonies began. The sacred Torah is shown as it is escorted to its new destination by armed soldiers who participated in the ceremonies. .MOSILMIn721.

LAVACA CO. ABSTRACT CO. I. F. B0211A, feditel To Serve You Better

Vyhotovi abstrakty, vlastnicke vykizuje majetkove poji.iteni tiadovna nad Peoples State Bank Telefon do tadovny eislo 5, do residence 63 HALLETTSVILLE, TEXAS 01.11Millâ&#x20AC;˘ I176

• Strana 20

VESTN

Anglieane tloustnou , Pradlo v zime Podle zpravy britskeZajiste ka;da hospociyfika vi, he ministerstva obcho- Ijake rotlZe jscu se saenim pra.du.potreboval piked val- din v zime. Frani a ve'Aere opakou jen jeden muZ z treni pradla je v zime nejobtiZdeviti plavky s ,paseml neji. pies devadesat cm. .tom z dali je vymrznuti pra Dnes poUebuje takovY c'da, zejrnena vinenYch veci, vYpas pet muZil z osm- hodne or Skocllive, se mineni roznacti. Velko obchody chazi. Je vSak jisto, ze zmrznuprohla:;kuji, ze tento ti vlaken, zvlaae vInenYch, je zjev lze pozorovat i Ze se pak stavaji kikehJejich objem bokti kYnii a la.mou se. Proto bude dose . zvetSuje z 95 na 100 late, kdyZ vinene pradlo sucm.

Sent nenechame zmrznouti; vlastile budeme-li je suSiti v teplejIcal'stoletych miAnosti a zitstane take elasti6teji.;i. 8krobene kusy, jako V Oklahome v USA je zr. stery, prikrY yky, zaclony a ktera piijima pod,. nenechavejme nikdy zmrzky ed sedmdesati let. ilout, ponevaa nebudou NejstarSimu Zaku je 111 tuhlost. Aby se zabralet, nejstarSi Zaece 102 iota. Ve M0ole , je etylki• cleVadesatiletYch a BLOW, WINTER WINDS! tti sta osmdesatiletYch. •••..77, Po-v in n :k,;k rn i pi: e dna 'Ay j nu navUeva divadel, La, a sportovnich podnikfi, spoleeenske hry, 133 ocha,..ky neln vy jiZciky a mini° jine take rozpravy 0 aktuaMach.

K WEST, TEXAS

Ye stPedn, dne 27. iijna 1948.

nilo-tak zv. vymrznuti 'gkrobu, je Zadoucno piidati k nemu neon I kuchynske soli.

Usmala se rozneZnele, sladce se nemu pl'ivinula a zakptala: "road by vein pomohlo, kdybych ■ Byla vlaha noc, milenci secieli .Z nap •ed rekla "ano.".. " "BeZe, vy byste — opravdu — na lo.viece.

"Draha." zaeal nesmele. "Chtel tak t.edy-- — nernohla byste mi ibych se yes na deco zeptat ale ne de soboty piljeit tri stovKy?" vim jak— nemohu se odvaZit."

ajiama. ohehoduje Do New Yorku pfkiby-: la prvni cbebodni de l egabe z Tibetu. Nabizi tibetL-kou vinu, koZcAny,..ku2e, pr2nao a um:.r.k lecke rezbaiske prac Vedouci tibetske del, ga • 'Isepon Shakabpa prehlasil: . -"Chlupy z hocElsu yaka•se di,na vousy pro vakno americkeho syateho kulaSe."

NEW QUARTERBACK . . Lieut. Felix "Doc" Blanchard, the army all-American fullback, has a new quarterback calling signals. The pretty new boss is Mrs. Blanchard, the former Niss Jody King of San Antonio, Tex. The pair said their "I do's" at the home of the bride's parents. Best man was Lieut. W. J. Sharpe, Blanchard's West Point roommate. Doe received his air corps wings recently, too.

Illeda, se hi;ikovni pcklazi

Na Salisburske Warr se patrki po priborech a nadobAch z mejetku S"estnActehe te.'2Aeho delosticleckjia plbku. &Lribro bylo Perm jednomu dristojni ku, aby je ukryl, ale ten byl zabht v bolich u Dun kirku. Pri Ustupu Anz Francie byl spalen plukovni archly, taide ted' po iikrytu stolniho strihra koluji jen povesti.

P 11JMOU SE k Da, miste. DoMani ple st • edniho vektt damn. prace, zalktraaa, v:-"icobee.:1.5. price ko1ern mkici Bute na by i it byclicrii, tlohrS/ plat.

PekuS, All buttoned up in a smart cotton velveteen overcoat, this fashionable young lady is ready for cold winter winds to howl. Her topcoat by Jane Derby in Juilliard's Juliette velveteen is warm as toast and highstyle, too. The National Cotton Council reports that velveteen coats are among the most popular of the new winter fashions.

(40-41p)

-

stiedu, dne 27. tijria, 1948.

Letadia v boji proti der nemu. ern ka3iel pattl k onem druhtm detskYch chorob, ktere bYvaji zhusta smrtelna. V minulosti se teiko proti nemu bojovalo, at' jig preventlyne nebo v ur&tem fftadiu. Ale lake.dica vide. je tak daleea Tyspela, 4e um4la nalinsti prostkedek, jak (tern,* Wel Weal i ve stadia kritickem. Je to vOikorf let a take u nas bylo ueineno nekolik pokusu. Prvni je da tovan z roku 1946, kdy gef,pilot Z. podniki vY'Skovf let s ditetem ve stall gesti tYdn0., ktere bylo stigeno prudkYm eern*m kaglern. K vYtkovemu letu bylo pougito letadla typu "Odp" do nehog usedl lekat, majici v naruei cite, o nemg j1k na letati porhybovali, iie. je give, ne bo i e points se podati.

V zazrak vetila jen mat ka ditete. Ve vYge 5300 metra mohl pilot i lekat potorovati u ditete reakci. Znatelne fieinky byly patrny z prudkeho kttgle a daveni cite te. V teto vYai setrval se sv1im strojem jen nekolik minut a, pak eestoupil, Ind o 500 metric ✓obave, aby se dite nemalt). Pit sestupu do vfle 48000 roetra ptestaly tz decka zachvaty a naopel uldidnilo se tak daleee, ge usnulo.

OtertenS'fini okny kabinu &gel student' vzduch a ostre &meant ,paprsky po dobu letu v teto vYgi dopadaly pthno na, elite. PM opetnem stoupani do vyge 3300 metrt Spalo cite klidne dale.

Z tohoto prvniho po kusu, kterY se dokonale zdatil, nebot' cite se uzdravilo a behem Jednoho tYdne ptibralo na vaze 2 'libry, byl vytvoten ketez Uspecha dalgich k nimz doSlo postupne, Ptedpokladem

vESTNIN

Platy lekaiii y Babylone Lekati ye starem Babylone to nemeli lehke, i kdy dostavall za rye rady znamenite honorate. Za spraveni zlamane nohy dostali honorat 10 Aeke10. (celorani jemne z velkeho domu bylo 6 §eke10 , ale kdy se jim nepodatilo pacienta vyleeit, museli mu zaplatit zn2,enou nahradu.

Poedrav jazykero TibetskY pozdrav je pro nas trochu nezvyklY. Tibet'an na pozdrav vyplazne jazyk a levou ruku si prilo i za ucho, jako kdyD1 THOS N. DeLANEY 0011f LEKAft BrYle spravne ptipravene as dle funluvy ttadovna 3248 — Res. 2687 513-17 Professional Bldg.

TEMPLE, TEXAS CAST SE ZMENILT

A take se amenity ceny za vtt&Ina vie/ ktore pottebujeme ne cony sea. Nonat, ten vat spolehlivy domici prosttedek.

Tato oblibona mast' zfistitva nezmenona jak ye kvalite talc i cene — a pokraeuje ye vernern slou Beni. 13uclle zaji gteni nyni — mate — ve Vass lekarnike tubu

Strana 21

WEST, TEXAS

by nedoslYchal. Vyplaznuti jazyka znamene, v Tibete odevzdani se do vile toho, kdo je zdraven, nebot' jeato dnes nektere orienWmi narody z trestu utezavail jazyky. A ruka za uchem ma zna zornit, ze mu g, kterY zdravi, je ochoten poslouchat rozkazu toha, kohcr zdravi.

V Jani Americe vypukne ka2dou chvili revoluce; i ptal se jeden turista domorodce: "Jak to, te z revoluci nevyjdete?"

"To mate tak," odpovedel Jihoameriean, "mnoho nas jate nebylo presidentem."

a tiny 2 !ten Slaven bude jako kaidoroene p'eknou zpevohrou kterou sehraji elenove houstonskeho IlLAHOLIJ

v nederi, dne 7. listopadu Ye spolkove

Pokrok Houstonu, eislo 88, na Studewood Houston, Texas Zae'ack pic esne ve 4:00 hod. odpol.

ZPEVOIMA

"Z Chaloupek Pod Horami" OSOBY: R. O. KILLER & CO., Cona Nonat pogtou sie a 0.05.

ALTADENA, CALIFORNIA

TvE KVtTINT PRO KikiDOU P> ILEA Pohiebni vence a Dice Kyttee do nemessice Svatebni Kytice k Mai narozenin, atku Kvetinv k viradobe kestela nob residence NAVFITIVTE N NEB VOLUTE TELEFONEM

Temple Floral Co Telefon 4445-5669 KYLE HOTEL

Vacb,v Vaviinec, kantor a regensohort — Anton gvestka Evieka, jeho dcera Birdie HlIsher Jiai Riezina, ueitelski Rudy Sete& Erabe Valerian a Dohalic — Emil Vala Kontesa Leontina, jeho dcera Harriette Earl Madmoasele Eleanore, Leontinina, spoke. Mary Johnson Kristinka, gafiteva, dcera — Willhohnina gimieek Jakub, podruh ze dvora — Tim Kostomlatskf Yemina.eek, gvec Frank Olexa gkoktstika, jeho gene Frances Olexa Spirldion, aktuar ze zamku Jerry Ermis Obrizek se zpevy a tanci o tiech jedninich Deje se pied venkovskou gkolou v letech padesitkeh minuleho stoleti Relic; Rudy gefeik Harriette Earl Zpevy fidl sl. Naomi Kostomlatski Napoveda: Ida, Hanka 0 zakusky a, napoje bude postarino Srdeene vas zve Divadelni Kreugek Hlahol

k tomu, aby se pokus podatil, byla take regulace vzduchu a v3"r g -ky,taedotyn3iplot mohl podle pozorovani zjistiti, 24e ka2dSr ptipad Mead eerneho kale vSr gkov3im letem vy2aduje jineho postupu. Reakee deti zaeind mezi 3200— 5300 metrn. Dite mladgi a fysick3i slabgi reaguje teprve ye vyggich v1i kach, ne2' dite silnejgi a odolnej gi. U deti od 6 nedel do 1 roku dochazi k reakci teprve ve vSrAce 400 all 5300 mekdato deti stargi reaguji ji2 ve vSr gce 3000 me

Ne.piljemne vyhlidky Hugh Auchincloss Brown, newyorskSr inknS7r, uvedl novou the orii o torn, 2e vaha an tarktickeho ledu tak stoupa, 2e by se mohlo stat , k by se najednou ptevratil globus rtak' jako byste vratili tykev, take zmr zla 'Oast by na slunci rortala." Kdyby se to stalo, ,ptedpoklada, by se New York a vetMna civilsovaneho sveta ocitly na dne blatiy e vody 1300 m hlubo-

hállem k vüli mamince Budovy statkate Char lesa Willeyse byly zniecny eetn3rrni tajemnSrmi pogary a tu rnistni povereivi farmati usou dill, k to udelal duch Policejni odbornici byIi k tomuto obvineni skeptieti, ptipad vy gettovali a pachatele dopadli. Je to ttinactileta Wonet McNeilova,, netell WilleysovSrch , ktera u nich lila,, protole jeji rodik byli rozvedeni.

<MEIRMIS

Z Fable bylo oznameno, Ic Arabove i wide se postavili rozhodne proti planu Folke BernaCn'e, v P7Jest'nske otazce.

Dir. id. B. IV Zubni Mall tkadovna nad Canada's Drug Co. BRYAN, TE

z

eeskSr Film

zak

,1 A CHRAPOTU nach1P-?nim do ii;: • vy se

••= •

a

;

0"

VStorna veselohra s herci v hla y. ulohicb Tregl.

H. Vitovi, J. Plachta, V. H. Bugovi, J. Marvin, S. Svozilovi, F. CernY, V. Hruba a jini.

SPRAVNE VYKONANA POIIBEBNI SLU2BA V hodine 2alu zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni fistav pohotovS7 k sympatickemu vytizeni nezbytny- ch jednotlivosti a k vypraveni dojemnehe pohtbu.

Levne ceny jsou na gi zasadou.

ENNIS — y e etvrtek, 28. kijna o 3:00 a o 7:30 veeer. v patek, 29. kijAUFMAN na o 7:33 hodinich veeer.

Edward Pace

GANADO — v i.rterY 2. listopadu ad 2:30 do 11.

SEVERA:JVAL:: it

Pohkebni keditel Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606 118 N. Fifth St. — Temple, Tex ■

Ven:i, hil ev 50c. Nemi-li lesi --Nmo od: k "Kik, u

MOULTON — ye etvrtek, 4. listopadu o 7:15.

V ENNIS nebude ukazovan jak &Ivo oznameno. datum bude oznameno pozdeji.

J. eesk . Mall a Operater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon residence: Lehigh 9715 Telefon fikadovny: Pres. 2553

DALLAS 0 84, S,

AMENSIO.

13 .

S. T.

Texas

St. PODS

er'Supnb a.

Vac prateiske nanytkove obchody Nibytek Elecktricke potkeby. Cokoliv pro val-4 domacnost

4

Pki hudbe rrnz Z EL.0,A.113

upujte zde Dosta,nete nejle0i za Irene — Dotove oneb na mime splatky

osoba

Vale uspokojeni zarneeno NA'SE S1

JOSION•110110•14.01.1,,,.-",

JEST UMELE CIILAZENA

"COSTUMES WELCOME

Pogtovni objednayky jsou rychle vykizeny.

Otevkerio po veeery a neale die ujednani.

Dance

a

2020 Washington Ave. F.9742 5832 N. Main. — V 41383 5225 Washington Ave - T. 3490 HOUSTON, TEXAS

Zdarma dodivka kdekoli Bernard Baruch , kdy si Rooseveltova prava ruka„ ptibyl nenapadne do Anglie, aby nav gtivil svou tau. Baruchovi je 78 let, jeho tete pies sto.

Ve stlledu, dne 27. llIjna 1948.

VESTNfX— WEST, TEXAS

Strum 22

KaidY jest uctive zvin (p)

Zabavni vSrbor

VtSTNi1C— WEST, TEXAS

e stkedn, dne 27, fljna 1948.

41217=1S-777,77, 7

Kacif & Leiika

esk6 Rekordy VelikY vyber —U—

Record Shop

Hei ghts

pravnici Temple, Texas

S. e MELICA Tele1011 V.-27'725 843 Waverly (Heights) HOUSTON 7, TEXAS

(6-6p-

C H. Chernosk9

Ervc

J.

PRAVNiK Vyfizuje vakere soucini zalditosti. tkadovna: 936 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS

Privni Houston, Texas

118 let podniku Moravia Narodni podnik Mora via v 1Vlarianskem Udall u Olomouce aovrguje letos 118 let sveno trva ni. Zavod byl napred snim a trAte vlastnictvim nemecke bolestmi hlavy, plyny, naciS1mAnfm„ iivnostf a nedostatecnou chutf k jidlu, rodiny Machanka a v coz v5e mine byti zavirano zacpou polovine minuleho staopatite si Dra. Petra HOBOKO &bon vyzkou geny poCistovaci prostfedek a fn. leti. se premenil na aklude&11 Cinnost povzbuzujici 10k. Obsa• huje 18 Pfirody vlastnich 168/A/cli eiovou spolebnost a po korakA, bylin a rostlin. Pouifvejte ribs osvobczeni na narodni nevodu. Mime a hladce HOBOKO pfivedi If:14 stleva k ainnosti a napo. podnik. BYvali nerneeti mule jim, vylou6iti vaznoucf n-iajitele znaene zanedodpadky; pomalia vypuditi plyny zacpy, davfi 2aludku bali vYstavbu a strojoonen piljenn0 pocit topla. Bud'te moudOmiye vybaveni podniku. pro rychlou, pfijemnou, Proto nova, sprava se dokazanou nlevu od Strap zacpy opatfte dala ihned do budovani 41 HOBOKO dne* ve vagern sousedstvf aneb novYch tovainich objek pollute $1.0 0 pro • :;" to a za nadkne spoluvla g tni zkuiebra 18. : 0 hey. .4 ..PKO.• prace zatnestnaneti DR. PETER FAHRNEY & SONS CO. poeal vzrilst a rozvoj Dept 811-38 zavodu fy Moravia, kte 2501 Washington Blvd. • Chicago rz: 25$ Stanley St. - Winnivag, Man., Can. ktera je dnes nejvagi tovarnou na kamna, varics'e a rtizne oline Zelezne zboZi Barbecue sandviee, Pivo, Do- lcmouckem kraji. bikarna v aluboadeh mac' Chili, Kava a Studene ndpoje je vabec nejvet.zii podnkem ve stredni Evro-pe, nebot' se zde vyrabeji vSechny druhy hre bike. Narod. podnik fy Moravia je zvlaWe za hranicemi zna,rn vYro boa hrebiekti pro -stroj SluAne misto pro Uctyhodne ni i rueni vYrobu obuvi. robot° zboZi bylo vy lidi. vezeno jiZ za nekolik 5802 North Main St. set mi l iona Kes.. RovPhone V. 2-0088 neZ i strojky na rezani HOUSTON, TEXAS masa jsou dobrYin a znamYin vYvoznim podnik DR. WOODROW. W. MIKESKA fy Moravia se Toni pueeskY zubni lekak stil do vYsLa yby zavod ifradovna: /Pilo sialiae pro sve za422 Medical Arts Bldg. niestnance, Na strCni k Houston, Texas Podluehovu vybudoval Telephone: P-3629 a K-39344 rodinnYch domka a dva (dzc) velke obyine je2 vybaveny nejmoaeinejM-mi vymo'"zenostmi bytove kultury. V nejhliZSI dobe bode sicliiE]te osidleno. Do naredniho podniku Morapravnik via jsou dnes veleneny poboeni zavody v PodLong Theatres Bldg. moklech, Wein& Rumburku, Praze, eeskona 2229 Avenue F, — Phone 644 Diode a v Litovli. V nejb1281 dobe bude pak do podniku zaelenena, BAY CITY, TEXAS tovarna na elektrieke praaky

poic'isfovaclie prostiedku jest casto tieba

KILNAR'S 3ecue Drive Inn

✓ ned li 9 3L "ijna V nedeli, 7e lkkt. ✓ nedeli 14. list ✓ nedeli, .1*

Syncopators J. R. Baia Ray Kienek - Syncopators

ADMISSION 80c TAX INCLUDED 0 zakusky a obeerstveni nivitevnikii jest vjtorem naleilte postarino.

1140 ROBBIE ST. Tel V-20256 Na doptini: 20th and North Main,

Strana 23

John W. I

trsko neehec eizinee V jitlich a zapadnich abstvich v Irsku vypuklo zase nepratelstvi proti cizinchm, kteri ku puji irskou pudu. Irove jim vypaluji zakoupeno usedlosti. Cizinci, kte if v Irsku kupuji pudu, musl zaplatit jako dari 25% kupni ceny. V 130sledni dobe kupovali statky v Irsku zejmena Angliea,ne, indieti maharadZove a Nemci.

ApatnY &dial Benjamin Karns v Chicagu ptines1 k soudu vysazend dvefe, aby dokazal, ze dvde nevysadil a, nepra gtil jimi svou lenu. Niemene pu tcval do vezeni, protoM soudce odborne zjistil, ze jedna dvekni vYplri byla vyraMna a obratne zase zasazena.

r

Ve sttedu, clne 27. fijna 1948.

STNIK— WEST, TEXAS

Etrana 24

y

TilletS obr e Framed Pierre Mathieu, syn starosty v male francou zske obci u Grenoblu, ma teprve dva roky a devet mesicii, ale je jako dvanactilety ehlapee. Vypada stargi nez jeho etyrleta sestra, va2ii skoro theet kilo a je 110 cm, vysokY. Nejradeji ji dobte yypeeene tizky. JehG slovnik je atsky chudY, ale mluvi hlubokYm basem.

Neebye'enja nahoda V nedeli 18. zati se wi Milo v Manstonu v Anglii letadlo britskeho letectva, stihaCka Mosquito, pfi 'demA bylo za bito dvanact lidf. 6irou mihodou se k tomu naskytla pracovni skupina ministerstva, letectvi , jet vyktfuje letecka negtesti, a celou katastrofu nafilmovala.

Tani Elsii Jaegerove v Milwaukee povolil scud k jejim aliment-inn pridavek. Jeji mantel, vYrobce automobile, must kaAdY rok davat k alimenttim novo auto.

half Onrimovatel Prijme se Z"ena sti.edniho veku ku kondni v geobecne domeei prace a co spoleeniee pro starv Austin. Pi gte na: sf Boyd Rhea, 4402 Airport Boule(44-46c) vard, Austin, Texas.

Sazenice: zelove — hlavkovY salat a collard mrazuvzdorne 400 za $1.00. Po gtou platirne a za uspokojeni rueime. EARLY PLANT FARM, 2300 SPEIGHT, (44-45p) Waco, Texas.

EM71- Jsem jiz pensistka, slusna katollCka, vlastnim domov, jen jest mi teZko chodit do kostela.

Pro tuto prfeinu pfeji si seznamiti se se sttidnaYm panem, kterY vlastni sluS'nY automobil a pi:al by si navazat znamost se mnou. Mam pokoj a tel domek na dvde. Pigte pod znaekou "Pensistka" % Vetsnik, -West, Texas.

(43p)

L'• firPrij mou se manIele stfedniho veku ku konani vgeobeene domeei prace a kolem domu na ranei blite an Angelo, Texas DubrY dum, dobra strava, dobrY Plat. Pigte na: W. A. Guinn, Knickerbocker, Texas, neb Boyd Rhea, 4402 Airport Boulevard, (44-46c) Austin, Texas.

WILI(NKY NA MAK z Ceskoslovenska, zarueene melon mak, s kovoyYmi soueastkami, ktere se nerozbiji. Tam kde k dostani nejsou zasila po gtou vyplacene za $3.75. — Jos. Vagut, 42-44) Sehulenburg, Texas.

Eigr Na prodej grocerni obchod a obchod s lihovinami v Cialvestonu. Naleza se ne v nejlept sti mesta ale delajf dobre penize. Budovu s mistnosti k bydleni na, hole lze pronajat za dobrYch podminek. Zbot a zatizeni jest kolem $11,000.00. Obchod tento se proda spolehlive osobe asi polovici hotove. Chas. W. Cerny, 810 City National Bank Bldg., Houston, Telephone C-45478. (dzc) PitIKRYJTE VASI STftECHU! DoZivotnim Aluminumem, nikdy nerezavi, vidY je peknY bilY, PiSte si o vzorek a ceny.

HAWS HARDWARE CO. P. 0. Box 1766 WACO, TEXAS

Start Z'ena hleda praei vy pomoci v domacnosti anebo tkeba k opatrovani Mete. Pi,gte: Stargi Lena, Vestnik, West, Tex. (44-45p) Srinry zastanou trvanlive, dame-li je na nekolik dni do roztoku kamence.

Vibornou veselohru NA POTOCE ZA od V. B6.rty Pohostinsky sehraji honstonAti ochotnici

fLizr Sazenice saletove — Ice Berg. Sasrak a Big Boston. Zeloye Charleston, Wakefield a Early Flat Dutch, 100 za 50c; 300 za $1.00; 500 za $1.75; 1000 za $2.75.

Pogtou vyplacene. Tyto sazenice te: TEXAS PLANT FARM, E jsou iprave mrazuvzdorujici. Pi gCampo, Texas.

(43-44p) DU- Sazenice mrazuvzdorno, zelove sazenice, a hlaNkovY salat, 300 za $1.00; 100 za $3.00.

Cauliflower 100 za 50c. PcAtou vyplaeene a za uspokojeni ruelme. WACO PLANT GARDENS, 1426 Connor, Waco. Tex. (43-44p)

Sazenice Mrazuvzdorne zelove Chraleston, Wakefield,A a Early Flat Dutch a hlavkovY saMt, 300 za $1.00; 1000 za $3.00.

Snowball cauliflower, 100 za 50c.

Pogtou vnlacen6 a za uspokojeni rueime„ WACO PLANT GARDENS, 1426 Connor, Waco, Texas.

31. fine 194 V SiNI V HILLJE Zaeatek ye 2:30 odpoledne 0 S 0 B Y: Kos Pan otec Beroukk, mlynae v Rortokach - — Bose Trestava Beta, jeho dcera Km. Aveacvit Filomena Vrzalova -- Fr. Vaviik Jaroslav Rozmara — — — VI. StriainickSt Sylvestr Vydra, poryb4 — Kol-ova Stazieka, jeho dcera Rud. Aebek Bartodej Cvantara, obchodnik z Prahy — J. Koei Ladieek Chroust, jell() pfibuzn* — — — Pepik, priisek v Beroukkove nalYne — — Bil Petrielka, ml.

Odehrava se v echich v piitonanii (lobe Relic Vlad. Strainickk

Po divadle Taneeni Zabava obliben6 hudbe br.

NTY VAVtIKA likchny krajany uctive zve Zabavni yfrbor Z.116.314/1,2.1.10EIr