Vestnik 1948 10 20

ORGAN

PODPORA

SLOVANSKE PODBRATRSTV1

PORUJICt =NO-

LIDSKOST

TY STATU TEXAS

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas under the Act of Congress of Augus t, 24th, 1922.

ROeNilE (VOL.) XIDCVI.

West, Texas, ye stiedu, (WEDNESDAY) 20. ftlJNA (OCTOBER) 1948

OSLO 43.

ervRTLFTM iscHtIzE IlLAVNi URA OVNY RETI dtvrtletni schtize na gi Hl. fikadovny konala se v pondeli 11. fijna 1948 ye Fayetteville za pkitomnosti vgech iikednikri, feditelt, pfedsedy Tis. vYboru br. Jos. Horriaka a redaktora Vestniku. Zahajena byla v devet hodin rano a protde bratra Horriaka eekala doma odpoledne neodkladna vec, dteni zapisu schrize posledni odIdeno a pkikroeeno ku projednavani otazek souvislYch s vydavanim spolkoveho organu.

Bratr Jos. Horriak za Tisk. vYbor sdeluje podrobnosti ohledne smiouvy s vydavateli Vestniku, jak byly po sjezdu ye schrizi ye West peelive uvaZeny a dohodnuty. Vyzveda usne geni Tisk. vYboru, aby upugteno bylo od pdadayku pro lep gi jakost papiru, protcde nynej gi papir zlepSenim tisku vyhovuje a vYmena za lepgi jakost papiru u tYdne vydavaneho organu by si vybdala zvYgeni nakladu kolem 35 set dolarft roene. Vydava,tele nasledkern neustalenosti cen pa,piru, tiskakskYch potteb a mezd nemohou podati pevnou cenu, za kterou by mohli vydavat Vestnik SPJST, nez jsou ochotni vydavati ho nadale za cenu, zahrnujici skuteenou cenu papiru a prace s ptipoeteniro deseti procent vYteZku. Tato cena podlehala by moZnYm zmenam a to, zlevnenim papiru gla by dolts a zvYgenim gla by pfirozene nahoru. 0 vYvodech bratra Horriaka bylo rokovano a usne geno zylaStni resoluci, Ze HI. ritadovna smlouvu s vydavateli vzala ku vedomi, hez teprve nova Hlavni akadovna ye schrizi lednove bude opravnena koneenou smlouvu s vyda,vateli uza.vkit.

Pfedseda Tisk. vyboru objasriuje vyber pomocneho redaktora a vyvraci tvrzeni jeZ byly vYboru pfedany redaktorem br. Mouekou. Nastala deli rozprava, behem ni2 dostavila se do schtize deputace kadu El Campo cis. 50: sestra Sophie Hradecka a bratki Ign. genkykik a Henry Moj'Zigek. Bratr 8enkyfik eta namitky fadu Cis. 50. proti ustanoveni br. Stepana

Valeika redaktorem anglicke Usti orgftnu a po to etene namitky slovne rozvadi.

Po odchodu deputace rozprava pokraeovala; bratr Horria.k daval dal gi vysvetleni s koneenou pfipominkou, ze dle sjezdem opravenYch stanov Tisk. vYbor ma pravo yYpomocneho redaktora zbavit mista, jestliZe by se ukazal neschopnym. Dostavila se doba poledni a bratr Horriak loueil K. Babanek: A MLAD1 ODEJDE A mladi odejde jak vina v sire more, nevgimnuto uvada v zahone vonnY kvet, negt'astne. lkajici sve hYeka, srdce hone — kdo vzrugen vyslechne pohadku mladych let?

Hlas zamlZenY slzou, thouci vagni schvacen do dalek vola, due pogetila zni: kdy't pro gtesti den zase navZdy jeden ztracen, kdo sny me vgecky krasne jednou napini? se s eleny nstfedny, aby se vydal k domovu a schrize byla odroeena na 1:30 hod. odpoledne.

V odpoledni schrizi zastupce Retail Credit Company, pan Darius Leslie, vedouci odboeky ve Waco, pfednes1 podrobnosti o zprisobu tajneho vygetkovani a vygi premii za takovou sluZbu. Na ge SPJST bude co nejdic'ive vydavati pojistky bez lekakske prohlidky, k eemd bude zapotfebi sluZeb vyg etkovaci spoleenosti. Typistka kancelake hlasi pkichod bratki F. K. BOka a Antonina Kubeny z Hallettsville.

Bratr Kubena dostavil se do schrize, aby osobne projednal svoji obchodni zalditost a bYvalY dlouholet'y mistopkedseda F. K. Bueek tvyhlili stale mladicky) s nim podnikl zajezd do Fayetteville, kde byl srdeene vitan.

Pfikroeeno ku zpravam rikednikri: mistopkedseda br. Ed. L. Marek pkednagi delgi zpravu za odbor organisadni. Buda

zapotkebi dopinit podminky snlIouvy certifikatu, co ponechano ku vytizeni Hl. aradovne. Naborova, prate v letnim obdobi ponekud ochabla, nez ptipravuji se kroky k jejimu oziveni. Ustanoveni ei vYbet. schopneho statniho organisatora ponechano nove HI. ukadovne. Tajemnik br.

John F. Chupick sdeluje o zprave pfehliZitehl statniho Odboru Poji gteni, jit podali Utednici tohoto odboru po nekolikadenni pkehlidce v gech knih a zaznanra ristkedny. Zprava zni velmi pochvalne a dosvedeuje vYkonnost, pfesnost a getrnost Ustkedny. Nasvedeuje dale o livosti sil vypomocnYch, o nicht bratr tajemnik se vyslovuje s naprostYm uznanim. Sledny stenograrky a bratti fidetniho odboru se opravdu pkieinuji a zasluhovali by — nasledkem stoupani cen v geho nejake zvfgeni platu. Stalo se tak pki konci schrize a vgem pomocnim silam schvalen desetiprocentni pfidavek. treetni bratr Raym. Urbanovsk y ' zpravuje o nejlepgim pokadku pre vedeni knih. ftady odvadeji pkislu gne poplatky na vas, novy system, die nej2" asttedna posila fidum oznameni vfae ptipadajicich poplatku za jednotlivY mesic, se velmi osvedeil a uspokojil obe strany ady jak HI. rikadovnu.

Pokladnik bratr Jos. Koliha ml. sdeluje, 'te stay pujeek je v dobrem pokadku, splatky vzeglYch firokri a splatnych obnosti ptjeek odvadeny jsou, az no, nekolik pfipadfi, na eas. Po to ptedklada k rozhodnuti nekolik piljeek, na net' nebyly dohodnute splatky odvedeny a v nekolika pkipadech zase vze glY Urok nebyl zaplacen.

Pravni radce br. Aug. KacI pkednagi zpravu stanovniho vYboru ohledne soutele na tisk stanov. Nabidky podaly dye tiskarny to, Obor zadal tisk sjezdem schvalenYch stanov tiskarne oechoslovaka ye West.

Doglo k projednavani 'Zadosti o piljeku na majetek. KaZda, z nich uvaZena a vet(Pokradovani na strane 4.)

Vt TN1K — WEST, TEXAS

Strana 2

1

° (

a

/‘

(ilkEDNi ORGAN SLOVANSKE PODPORUJICi JEDNOTY STATU TEXAS OleriCIAL ,ORGAN OF THE SLAVONIC BENEVOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS FRANTA MOUOKA REDAKTOR — EDITOR Vydavatele — Publishers OECHOSLOVAK PUB. COMPANY WEST, TEXAS Ptedplatne $1.50 roene Subscription $1.50 a year Zrneny adres zasilaji se do Hlavni ttadovny ye Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Vebkere dopisy, pkedplatne a oznamky budlek adresovany na: Vestnik, West, Texas.

Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in the South.

POVINNOST. Valdimir Stejskal.

Jednou rano ptiSlo slunce, vzbudit broueka na merunce.

Broueek protira Si vieka, usrniva, se do slunieka.

Rad by jeSte u maminky, zustal broueek inalininkY, ale povinnost ho vola, v osm zaeina, mu Skola. ) • 4 • ( Isla mluvi. V tfeti etvrtletni schtizi naSi Hl. ntadovny, konane dne 11. iijna 1948 ye sborovne jeji budovy a jeji pillbeh struene lieime na titulni strance t. eisla, podavali bratil. ntednici jak obvykle svoje zpravy za uplynule etvrtleti a k informaci na gich Clem). ptinaSime iadu eislic ze spra y bratti neetnika a pokladnika. Tak za upinulYch devet mesicit tohoto roku zvYSeni ptijmu obna gelo sumu $207,554.20 (loni za stejnou dobu $186,135.52) eili letoSni zvYSeni k celkovemu ptijrnu obnaS'elo proti loriskemu zvYS'eni east $21,418.68. Celkovy pitem ze vgech zdrojil dosahl dnem 1. i'ijna 1948 obnos $456,292.22 a celkove zdroje SPJST k temu Z dni obno2Sely Cast $5,260,447.44 (pet a pies etvrt milionu dolarti). 61eny bude zajimati skuteenost, 2e mezi zdroji ptijmu je slugna, polo2ka v easti $5,192.83 z poloZky royalit mineralu a dalSi maid, n-rtZ‘ garn r..., Anco ole ..-.14,-,M,-, ,,;4 ...,.. ■ 'A

nn ..-

jovY lease. Tyto farmy, ktere Jednota byla nucena pro neplaceni dlaitela piijeky prevziti, ukazaly se sbehein uddlosti vitanYm a neoeekavanYm zdrojem prijmu.

A pochopitelne, tyto pozemky nejsou na prodej! trok z pajdek na majetky vynesl za letodich uplynulYch devet mesica east $76,221.85; arok z bonda obnos $27,769.19 a firok z pfridek na certifikaty obnos $18,837.17. Jmeni nak Jednoty je nutno ukladati tak, aby prineslo arok, poladovany nasimi tabulkami. Vladni apisy, v nichZ ulo2ena je znaeria, east na'deho jmeni, nenesou po2adovanY arok a proto je nutrio ukladati majetek Jednoty do prvnich markyCovYch pfijeek na majetky, hlavne farmarske, easteene i do federalnich pujeek (F.H.A.) vladou zarueenYch. Farmarske rnarkyde jsou nyni dosti splaceny a je nutno vyhledavati nove.

Stejne je nutno stale bdele pozorovati trh jistot a vyuZitkovati prilditosti k vYhodnejdimu uloleni nadeho jmeni. Dnes mame dle zpravy pokladnika br. Jos. Kolihy ml. celkem 1128 pajeek na majetky v easti $2,946,451.27 a za letodni posledni dtvrtleti splaceno bylo 36 Meek. Stay pfridek je v nejlepdim stavu a jen nekolik z nich ocitlo se na mrtvem bodu t. j. dlu2nici pozadu s placenim vzedleho firoku a pripadajicich jsplatek prijeky.

Jak znamo, nade Hi. firadovnalriedi ka2demu dluZniku poshovet, jestli2e byl stiZen nearodou nejakYm nedtestim, nee i tato shovivavost ma urdite meze a proti nenapravitelnym neplatfun zakroeuje dle zneni stanov. darek. Vyvoj chleba trval Chia — nekolik stoleti, net dospel k dnednimu tvaru i chuti. Ude z doby kamenne jedli chleb tvaru placek, kterY zhotovovali z hrube tluee, ziskane trenim obilnin mezi dvema plochYrni kameny. Je zjidteno, 2e prvni chief) z mouky pekli a rozdirovali Egypt'ane a Fenidane. tvar posvatnYch zvirat a slouZil jako nahra2ka za Ziva obetni zvirata, ktera chud'as nemohl boham obetovat. Prvni verejne pekarny byly v ftecku a v rimske. Ve stredoveku utvorili pekari zvladtni spoleanost, ktera dbala o to, aby chleb byl peeen spravne a take spravne prodavan. V Londyne vznikla takova, spolednost ji g v roce 1153. Pozdeji byla presne stanovena velikost chleba a jeho vyhovujici cena.

Pdenieny i 2itny. chleb se rozdifil po celem svete v podobe kulatYch bochnika nebo podlouhlYch a hranatYch Droall bylo po prve pouZito pied tfemi sty lety.

Slovane snail pfipravu chleba od nepameti a jako doklad slou21 nazev samY, ktery je spoleenY pro vetS'inu slovanskYch j Let na Mesic? Od doby, kdy se \reclaim podafilo vyrvat pfirode tajemstvi atornoye energie, se stale easteji i mezi vaZnYmi

Ve stfedu, dne 20. fijna 1948. vedci mluvi o mo2nostech letu na Mesic.

V Kanade ted' vystavuji model rakety, ktera by podle vYpoeta kanadskYch letca byla schopna letet na Mesic a vratit se.

U2 yypoeetli, Ze by stala sto dedesat tisic dolara, krome vnittniho zarizeni. Let se ma uskuteenit do deseti roku.

"Denik Bileho domu" je nazev knihy napsane pani Henriettou Nesbitovou, je2 byla za F. D. Roosevelta hospodyni v Bilem dome. 0 politice ye sve kriize nenriuvi, jen o tom, co z ni zaaila v kuchyni. nastoupila, provadeli ji BilYm domem a pridla do kuchyne. "Vette mi, srdce mi kleslo. Tmave skrine, drezy s opotrebovanYmi drevenYmi vloZkami, mydi, dvabi, mravenci a mary sdileli 2ivotni prostor s dvaatriceti zemestnanci. V celem dome nebyla jedna kucharska kniha, ani dost nadobi, aby se uvatil normalni rodinnY °bed." prvni presidentske obdobi stravila pani Nesbitova bojem se zmatkem. "Predni osobnosti sveta se k nam hrnuly se vdech stran a pani Rooseveltova posilala vzkazy. ("Pani Nesbittova, dnes bude k eaji pet tisic hosti.") Obchodnici brali atokem dvere a prinadeli "darem" vzorky vdeho mo2neho, od vazanek aZ do sYra. KaZdy mesic prodlo domacnosti 83,000 nahodnYch navdtevnikii a zanechdvali po sobe pruh blata a cigaretovYch dpaekii. Rooseveltovi obYvali cele druhe poschodi, jet se hem2ilo detmi, vnuky a dornacimi zviiaty. "Hodi z tajne slu2by" strkali nos do presidentskYch rizkft a kotlet, elenove komise "KrasnYch umeni" studovali zamykene nove tapety a fidetni arednici podezirave zkoumali nejmendi fray. Pohostinnost Bileho domu vy2adovala, aby kaZdY host dostal, co chce. A tak peruansky president Prado musel dostat sve vYstiAedni snidani (fazole s karfiolem y a pani Cankajdkove. musla mi sve zvladtni pradlo a hedvabno prosteradlo s krajkovymi vloZkami se ji muselo vymenit poka2de, kdy vstala z postele. 0 navdteve anglickYch kralovskych rnankla roku 1939 vypravuje: Nekolik mesicu pied touto navdtevou fotografove Scotland Yardu a nafilmovali kadou pid' domu a zahrad. Galony iondYnske vody na eaj pro kralovske manZele byly zvlaS- t' vyrabeny americkYmi chemiky. Z Buckinghamskeho palace phdel seznam vdeho, co kralovdti man2ele potkebuji. Byla tam uvedena i velikost a druh drZatek na pera, ruenika, vedaka, "velky pevnY stal na disteni bot v pokoji kralova sluhy", i noviny, ktere se nikdy nemaji objevit pied 'alma Jejich Velieenstev. Teplomer byl skoro na sto stupnich (Fahrenheita, t. j. skoro 36 stupriil Celsia), kdy2 kralovska drulina pribyla, ale presto dli to noci spat se zimnimi phkryvkami, horkYm mlekem a lahvemi horke vody v posteli.

e sttedu, dne 20. fijna 1948.

Energie take ze zuly. Uran, kterST se stal popularni vSrrobou atomove bomby, eni na zemekouli tak vzaciV., jak by se alo soudit podle shanky ye vkch kouach zemekoule. DanskS7 geolog Asger ,undbak pie ye "Verdens Gang", ze "poonna latka" pro vSirobu atomove lawny se vyskytuje prave tak east° jako na fiklad yin, stokrat easteji na zlato a timilionkrat dasteji ne2 radium. Ztidka e nalezne ovkm uran koncentrovan3i, vtak nejvetSi poeet kament, ptedevgim ula, ma velke procento uranu i thoria, ehoZ se v posledni dobe rovneZ uZiva ve 3irobe atomove bomby. Jak znamo, jsou va druhy uranu: Uran eislo 235, jeho se auk pouZit tak, jak se v pkirode vyskytue, a uran 238, kter3i se teprve musi velmi loZit3irn zpasobem zpracovavat na plutoium, aby se ho dalo pouZit. A tato vS7.roa je dnes nesmirne draha. Podaii-li se rAak jednou ji zlevnit, pak bude mono — podle mineni danskeho vedce — vyro)it z uranu, ziskaneho z jedne tuny Zuly, nergii 0 100 tisici kilovattech. Pro Danko by to zna,menalo, ze by mohlo knit ceDu spottebu pohonny"ch latek pot dobu ednoho tisice let Zulou, jeZ obsahuje Iran, z ostrova Bornholmu. Krome toho ;e uran objevuje v mnohS7ch druzich a to v takovem mnoZstvi, ze je to ,bsah uranu dvacetkrat az tficetkrat bomtg., neZ v Zule. Norsk° i S . vedsko ma pro teZbu uranu nejlep gi ptedpoklady; ivedsko ma v tomto smeru zvlaSt' velke Ispechy. Vbrzku bude moci z btidlice kanermeho uhli vytelit devet tun uranu •ocne.

Sloni pomahaji lidem bail -Labe dilly-1.

Nejcenriefairn pokladem Burmy jsou nekoneene pralesy se vzacriSrm teakovSun dtevern. Obrovite teakove stromy s ktrou tvrdou a vraseitou jako htbet krokodila, davaji tak tvrde dtevo, ze je nezniei ani vkkazi. Dicevo se pouZiva k stavbe lodnich trupti. T11 roky trva, ne2 vyhasne Zivot v teakovem strome. Proto je tteba natiznout teakoq strom till roky pied poraknim, aby se strornu podvazal ptitok mizy. Teakove dtevo je tak tvrde, ze by se bez natiznuti kmene nemohlo ani plavit po fece. 13ritske spoleenosti pouZivaji k Cabe teakoveho dteva vedle zlufSenSlch domorodcti take slonft. Nektere firmy jich zamestnavaji v pralesich dva, az tki tisice. VycvieenST slon stoji dva tisice dolart a pracuje prtmierne padesat let denne etyti aZ pet hodin. Jeho pracovni tSiden ma etyti dny. TeZkou praci v pralese muze vykonavat slon bez Wray na zdravi od svSich petadvaceti let. Techto opatteni je tteba, aby se slon doZil vysokeho veku pti pine sfie.

Tuny pen& na v-Yplatu. Cinske bankovky jsou jedine penize na svete, u nichfA r emusite mit strach, k dostanete ban-

ES TNIX— WEST, TEXAS

kovku padelanou. Penezokazi by prodelauZ pii nakupu papiru, Inflate v 6ine dosed nedosahla tak propastni hloubky, jako po prvni svetove valce v Nernecku, kde byla vedena vedecky, na znieeni reparaenich zavazkil; zato v gak se k ni einska ceduthva banka, take nepostavilo tak pruZne, jako Aiska banka za Schachtova vedeni. 6iselna, hodnota bankovek se neptizpasobila cenovemu vproji a dtisledkern toho je, ze sttedni podnik si musi pro penize na v3"iplatu poslat ttitunove auto a houf kuliu, aby baliky penez naloZili a sloZili. Na ka2c1S7 nakup je potteba nekolik miliorra, a to v desetitisico-Och — ale take menSlch bankovkach vykduje hezkou chvili odpoei.tavani. Obchody musily vzit k pokla.dnam pornocne sily, protole pokladnik sam by nemohl tento fikol zvladnout. 6ankaj gkova vlada omezuje pro nedostatek papiru rozsah novin. Rotaeky velkS7ch tiskaren jsou pies to pine zamestnany — nestadi chrlit bankovky. Ceny v 6ine stouply od zaeatku valky s Japonskem u mostu Marka Pola na okraji Pejpinu v eervenci 1936 -- stopadesattisickrat. ArnerickST dolar stab v puli eervence 1948 sedm as pub osma milionu einsk3ich dolarfi, ac mel kdysi kurs jen o malo vyai, nez einskS7 dolar, kryt3"/ sttibrem. Ceny v obchodech se meni dvakrat i ttikrat tYdne. Nikdy nemt gete spolehat, ze byste dostali odpoledne nejakou vec jate zae byla rano. Pro lidi, pracujici namezdne, je to katastrof a. Wit neeeho, co se podoba makaronam, stoji z kotliku na trZiSti na ptiklad v pondeli 25,000 dolaril a ye sttedu u2 35,000. RfZe, kdysi beZne jidlo chudSrch, se stala ptepychem; stoji 35 do 40 miliona einsk3ich dolara za 200 fiber. Staai fide jsou nejhate postiZeni. Co si snad nakttili na stara, beta, rozplynulo se v inflaci jako snih na slunci. Proto jsou ulice doslavne lemovanS; kbraky, kteti drill v prstech sve jmenieko jednu nebo doe tisicidolarove bankovky, aby takto ptipomneli tern, kdo jeSte mohou dat almuZnu, ze neco menSiho neZ tisicovka opravdu uz neni ani na almuZnu. MAice a gra,mofonove desky. Ve Spoj. statech zaeinaji se vyrabet z umele pryskytice gramofonove desky, ktere se ani nelamou, ani nepokrabou. V Indii to zpusobilo poplach, protok tim byla ohroZena existence till milionu Dicta, kteti ptirodni Selak sbiraji, a 30,000 lidi, kteti jej eisti. 8elak je produktem tak zvane klakove mAice, ktera, je z poeatku svello Zivota dlouha, jen Sedesatinu palce a vyroste nejvST§ na osminu palce. Tato m§ice na ureitSrch druzich stromft vylueuje hmotu, podobnou laku. Roene se ji sebere asi 70,000 tun a eistenim se ziska asi 40 tislc tun klaku, z nehoZ se 10,000 tun spottebuje na vSirobu gramofonovSrch de

Strana $ sek a zbytek se pouZiva v statni palmyglove vYrobe.

Posehod'ovy viak pro cestujici. K zvS7Seni ptitaZlivosti jizdy vlakem ptedvadeji prave pa Soustati ptepychovS7 vlak.

StanoviSte fidiee v lokomotive je zvukove isolovano, takk se milk domluvit se strojnikem normalnim hlasem. Vozy vlaku jsou dlouhe 75 stop a v prvnim salonnim voze je 24 mist ve vyhlidkovem kupolovitem prostoru a danich 20 mist v prostoru pod nim. Vlak je vlastne poschod'ovy. Nejvyggi ptipustna rychlost jizdy vlaku je 90 mil za hodinu a z vlaku moZno telefonovat na kterekoli misto americke pevniny.

Toyama na degV. Od to doby, co se fysikovi Schaeferovi podatilo vyrobit umelY deft' a snih pornoci drobnYch easteeek sucheho ledu, sypaneho z letadel na mraky, zaealy se ye Spoj. statech zakladat podniky na vYrobu date. edst, podnikii pracuje s ruskou methodou, ktera s pomoci kalcium chloridu ptivodi vet gi nebo menSi deft' z mrakt, ktere by jinak odpluly bez spraly. Spolkova vlada pomfAli na zalokni svazove dat'ove komise, ktera bude tidit vyrobu ledu po Spoj. statech. noel* robot. Nedavno v Novem Yorku byl p •edvaden model umeleho mechanickeho Oloveka robota. Na, fistni rozkaz provedl piled dvacet raznSich fikonii. Chodil, koutil, poeital na prstech a mluvil.

Jeho slovnik obsahoval 70 slov, z nich2 skladal jednoduche vety. Robot byl 6 stkevic vysoky a van 236 liber. V jeho tern vnittnim mechanismu bylo vice na 24 mil rtiznSrch dratii a per. 0 robota se zajimaji obchodni domy. Bude jim slouZit jako reklama — k nieemu jinemu neni.

Disco o cestovani. Letecka spoleenost Pan-American Airwais ma u2Z ptipravene plany pro let kolem sveta za gedesat hodin. Bude to stat $1,400. Poleti se ye stratosfeke a turista bude ze sveta videt asi tolik, jako by tech gedesat hodin prospal v tunelu. — Zeleznieni spoleenosti zaeaby letos prodavat prazdninove jizdenky na splatky. MUZete ji zaplatit ye splatkach ptedem nebo aZ po navratu z dovolene. — V rote 1950 utrati Amerioane na cestach do ciziny podle odhadu sto gedesat miliodolarti To bude o 32 milionu vice, utraceli v nejlep gich letech minuleho Nejvetgi cestovni kancelat svestoleti. ta Cook vznikla pill sjezdu abstinentil.

Protole jizda drahou z Leicesteru do Loughhooroughu byla roku 1841 pro tamni abstinenty pubis draha, poMdal pan Cook o zvla gtni vlak za sniZene jizdne.

Dosahl toho a jeho spole6nost jela na, sjezd abstinenta za sniZene ceny. Pak si z toho Cook udelal Zivnost. — Anglidan John Kilburn objevil`pied sto lety zpasob, jak cestovat rychle, pomerne poho-

Strana 4 dine a zadarmo. Dal si u kovare udelat pouta na nohy a vyrazit na ne napis, yezeni Richmond." Pak si spoutal nohy, objevil se na vekejnosti a hned ho policie sebrala jako vezne, uprchleho z Richmandu. Dopravili ho tam za tri dny zvla gtnim povozem, jidlo a noclehy mel zdarma a pak ho pustili, poneva0 celou dobu pravdive trvrdil, 2e neni uprchlY trestanec. — Svedska snemovna dava gvedskym hospodyrikam kahlY rok volnou jizdenku na drahach na deset dni. Jedine omezeni se tYka toho, jak daleko se smeji od sveho domova vzdalit. Cesty v Anglii byly v osmnactem stoleti zrejme hanebno. Cestovatel Arthur Young varoval lidi, aby "neriskovali krk a ircly na stragnem severu." Prijdou pry na diry v silnici tri stogy hluboke a na cesty, je'a jsou rekou Dva otcove se s yymi syny pluli po "Tee Mississippi ze St. Louis a do New Orleansu na voru trikrat yardy velikem. Mezi lidmi, kteri vykonali podivne cesty kolem sveta — 36 tisic mil — byl jeden, jenz gel pozpatku. Mel zvlagtni brejle, take videl za sebe. Jini vykonali cestu kolem sveta na koleekovYch bruslich, yaleli sud, jeli korimo. Desitky lidi vykonalo cestu kolem, sveta na malYch lod'kach. Australan Last se vydal na okruZni cestu po Australii — skoro 12 tisic mil — ye voziku, taknem dvema kozami.

Urazil tak 160 mil, pak kozam onemocnela kopyta a Last je nalozil na vozik a Ohl je sam. Nemoc z cestovaan (kinetosis) neni nakaAliva. Vyvolava ji pohyb lodi, letounu, nebo auta. Lekardm je zahadou, proe nekdo tout° nemoci trpi a jiny ne, a spolehlivy lek dosud nalezen nebyl. — Svatebni cestu ponorkou vykonali John Alen a Gladys Mooreova roku 1927. Alenay tata dal z ylagt' postavit ponorku, a tak cestavali celY mesic KaribskYm morem yetginou pod vodou. — New York navgtivilo Toni 88 miliond cestujicich a utratili sto miliond dolard. Z toho deset procent utthla divadla. ) • •fs • ( HOLUBI JSOU ODOLNi Vedci zkougeli, jak jsou odolni rdzni teplokrevni Zivoeichove proti mrazu. Pri mrazu 37 stuprid pod nulou zahynuly myg i za necelY'ch 25 minut, kandrci vydrkli 36 minut, Bile mygi YydrZely 45 minut az dye hodiny, kralici tri a pill az gest a pill hodiny. Velmi odolne byly slepice ale holubi yydr&li dokonce '78 hodin. ) • 4) e ( Pazdefi nahradi etruby 13adatelska kancelat britske vlady use tri spoustu krmiva pro dobytek novYm ob jevem. Pazderi, jeZ" zustava, po zpraco ydni Inn, se vYborne hodi pro le gteni kovovYch p • edmetd, k eerna se dosud po0ivalo otrub. A otruby zbudou pro dobytek.

V2STNIK— WEST, TEXAS Ti%ETI (;TVRTLETNI SCHICTZE Hi. CRADOVNY

Ve stfedut dne 20. HP= 191 ZEME, FOTOGRAFOVANA S VkgE 920 MIL.

Nag' hvezdari znaji Mesic site jen jedne strany, ale ved.1 toho o nem spo stu. fteknou yam bez rozmYtleni, z 6e1 je slaen, jaka je na nem teplota, jai pritOlivost a mnoho jineho, co vyslecl note ureite s idasem. S jedne strany I znaji proto, jelikot se ota6I tak, ae sta jen jedna stran y je obricena k Zen adny pozem gt'an jet nevidel Wale ti ke s to druhe strany. To ovtem lidskel ducha drazdi, zejmena ducha astronom ckeho. Kdovi, co je na to trvale odvraci ne strane! Vypravit se na Mesic, to je of snadnY podnik vzhledem k rozlienYm pr kOkam, ktere se kladou v cestu. Tepr, nedavno svitla astronomdm trochu km kretnej gi nadeje, ze pfece jednou tu dry hou stranu Mesice uvidi. To tehdy, k4: Hitler zaeal Yystrelovat povestne stfe.

V-2 skrz stratosferu do Anglie. AmerieL ne po valce zbyle V-2 sebrali a odvezli je domir. Vystrelovali je do vYte 100 mil na kaZdou pripevnili fotograficky apart Ziskali tim jednak cenne snimky povrc1 nagi Zeme, ktere dokazuji, ze je skuteer kulata, ale hlavne nabyli jistoty, ze toil to cestou bude mono se podivat na Me sic, ne-li dokonce za nej. A tak does u yam i docela va2nY astronom vyslo. pevne presvedeeni, 2e jette v tomto stc leti bude mono takoYou raketovou stye lou obletet Mesic, pekne si ho prohlee nout a vratit se zpatky na Zemi. ire Ste fanikove hvezdarne na Petfine uspok;da West, Texas.

"VYstavu vesmiru". Uvidite tam vtechm Ceti jsem pojednani bratra Jos. Horria- o eem jsme prave psali, a jegte mnoho ji ka, v nem*Z dava dfivody, proe T. vYbor neho. Mff2ete tu slyget signaly z vesmir, yybral ze g esti uchazeed o misto yYpomoc- na pristroji, kterSr zachycuje kosmicke za neho redaktora pro anglickou Cast Vest- fen!, mdiete se podivat obrovskym tele niku bratra 8tepana Valeika. Jest pra y skopem na sluneeni skvrny (nebo vesee -dou,zejsmipfaltosdat,ne na nekterou hvirzedu), prohlednete si to tak k viii platu, ale abych mohl lope pra- tografie nekoneene mledne drahy, ni, covat ye prospech na gi Jednoty, ne2 my- se eels na ge sluneeni soustava ztrici jak slim upkimne, ze jste jednali sprayne, nepatmji prakek ye vesmiru. Vatt pozor• kdyz jste ustanovili br. Valeika. nost nepochybne upoutaji podiruhodni On ma, vice zkugenosti net ja, nejenom astronomicke pristroje, jimik divno ze• ze je dole Menem Jednoty, ale jako bY- mreli hvezdifi pozorovali klenbu neb• valY Olen HI. fikadovny, dava mu lepgi skou, a budete ictsnout nad podrobnost prehled vedeni SPJST. Jestli mel nejake hvezdarskch map i mnohosti svetA of nedorozumeni s jinYmi ntedniky pred le- vesmiru. Jednim z nejcennejAich expona ty, prof toho vzpominat? Jest lope zapo to teto YYstanr pak je eapka nejslavnejmenouti na ty veci a pracovat ruku v ru- Siho hyezdare Tychona, de Brahe, kten ce ye prospech nagi Jednoty. Znam bra- pred puldtyrtYm stoletim pozoroval v Pratra Valeika a jsem jisty, ze nezneuNje ze hvezdnou oblohu z ochozii letohradku sveho mista, aby nespravne kritisoval Belveder. Je tu take kus jeho vlasit a &ehlavni dredniky, proto2e je uznalYm elo- lm z rakve, v nft` spoeiva jeho telo ye etavekem a dale Tiskovy vybor by to nedo- roslavnem chrarnu nskem na Starem volil. meste prOskern. )• •( Preji yam, bratri Mouelo a Valeiku zdar piistehovalci a jestli mohu bYt nejak neb nedim napomocnY, s radosti tak ueinim.

Az Otyricet namornikd uprchne tycln0 Bratrsky pozdrav vgem, ze svYch lodi a usazuji se illegalne v F..uHugo Freund stralii. Loni jich bylo 1200 a vettinou tc od 'radix Jaroinj'.r Cis. 54. byli namothici britskYch lodi.

(Dokon'oeni se strany 1.) ginou byly schvaleny. Oznamovani SPJST pomoci rozhlasov3ich stanic v nekterYch oblastech Texasu bylo zastaveno. Nasledkem nevyhnutelneho zvy geni rfanych polaek rozpoetu ukazala se nalehava nutnost getreni, kde jen mono a vydani spojene s oznamovanim na rozhlasu nesplnilo oeekavane yYsledky.

Posledni sjezd povolil mimo jine dary take obnos pet set dolart k ideve nuznYm detem v 6eskoslovensku a suma mela bYt predana American Relief for Czechoslovakia. PonevadZ' tato pomocna organisace prestala pirsobiti usneSeno, aby povoleny obnos zaslan byl na spolehlivou banku do Prahy s poukazem, aby byl k disposici sleene Vrazove, jiZ bude zaslana Zadost, aby z venez techto zakoupeny byly potkebne veci a dany tern nejpotrebnej gim. Krasna, lidumiina prate sl. Vrazoye jest zarukou, ze daru SPJST porAito bude co nejneinneji a ona jiste verejnosti oznami, komu bylo ponroleno.

Pi volnych navrzich yyrizeny nektere podradne veci a tentokrate schdze protahla se aZ do sedmi hodin weer. Prigti, posledni pied nastolenim nove Hi. Ufadovny, konati se bude koncem prosince 1'948.

4, • TISKOVEMU ViBORU.

sttedu, chic 20.ti-jna 1N1. =11,m71.1r.ttor

ftwf,ffet,iFF,M30.VN31

E. BASTIAN - STUMPF:

0SAmEI A ROMAN

\Table vzpomnel si na osudnou hru v rty, k ni dodo nedavno v noci. Bylo divne u srdce. Karel dal se od ostat.th svesti a hral. Prohral tii tisice kon. Dnes veder zaplatil dluh. Kde seal asi penize? Bud' padl do drape lichti, anebo dostal penize od sestry. Pomo — o teto sestte nezminil se Karel he nikdy. — Tu oslovil Slavu opet otec a pteru gil tak aud jeho myglenek. "ikekl jsi mi bez ptani, co jsem chtel edeti. Marta miluje, tu girn, Karla Raine,."

"A Karel miluje ji."

Slava poeal chvaliti sveho ptitele ye ech toninach. Koneene °bran se rediL se smichem a ptipojil se s nim k 0atni spoleenosti na terase.

Po dvou dnech oba pr'atele odcestovali. arel Radon byl pozvan, aby nav gtivil na )dzirn opet dam pana Ktesiny. Byl tim smIrnè pte gen. Bylo mu tak dano na .ozurnenou, 2e jest vita,n a smi se uchati o Martu. To ho &Milo -Lerner' Upine .'astnYm. Netug il, jake mraky stahuji se nad jeho ,estim!

Pavia ztravila stra glivon noc. A musila odstoupiti tento du g evni boj sama, bez bez opory. Ke Karlovi nemohla ti, jeji opetovna navateva rnohla by oroziti vegkere jeho'a-testi! M6'la by se retiti snad Ludviku Zabranskemu a lateechati mu rozhodnuti?

Srdce ji k tomu radilo, ale rozum bra, V2dyt' mu vlastne ji 2 odmitla vysvetpripadu. Nevedela ted', co einiti.

Nazitti rano zpravila ji pani Svarova o eerejai nav gteve Zabranskeho. Pfeje prY t promluviti s ni o drile2ite obehodni za„Aitosti. Pospigila do kaneelate, aby zveela, o co se jedna.

Ale spechala marne. Misto u stolu pana ,abranskeho bylo prazdne. Po cely den ustala j12 sama se s yYmi mueivYmi mylenkarni a nemohla, se rozhodnouti pro dc kloudneho. Doufala jen v jedno: nad vzdal se Emery s yYch spadri. Neuka.al se dnes ye sve pracovne po celY den.

Picepoeitala se v gak. Sotva, poobedvala, 12 ohlasila ji Marienka jeho navgtevu.

Pani Svarova podivila, se, kdo to ptihazi, a netajila se s yYmi pochybnostmi.

"Mild sleeno Pavlo,' Iekla, "lidera uloZil ni pan ZabranskY, abych peeovalo o vase J bro. A dnes chce mluviti s vami Emery.

VESTNiK— WEST, TEXAS Nemejte mi za zle, ale nevette tomu eloveku. Jo fale gny a neatiti se nioeho, dicedosici sveho prospechu."

0 tom byla pr~esvedeena z vlastni zkugenosti 1 Pavia! Jeji jemna tvar se ponekud zardela. Odpovedela hlasem lehce se clavejicim: "Pani Svarova, bud'te ptesvedeena, 2e jest mi pan Emery apine lhostejnym. Ba, jã . . ja, ... se ho gtitim ho nenavidim! A vette mi, radeji bych zemtela, ne2 abych dopustila, aby se mne tento mu2 dotkl. Zapamatujte si to dobie pro pripad, Ce jednou stane se se mnou cosi podivneho a pro vas nepoehopitelneho.

Zvite brzo, co 2a,dd ode mne pan Emery.

A panu Zabranskemu teknete s klidnYm svedomhn, 2c, jste se starala o mne jako matka. Vage milá, dobra tval dokazuje, Ce peeujete tak o mne i nyni."

Polibila starou damu na tvat a odegla, aby ptijala svuj osud z rukou nelidske zrUdy. " Co rent sve kvartYrske, rnineno bylo opravdove. Racial smrt, ne2 stati se pani Emeryovou! NeC vaak dosahne Karel BA'artiny ruky, uznavala Pavia za nutne, zahrati s Ernerym trochu kornedii.

Sotva otevtela eivete do salonu pani Svarove, pticupala k nl lined sra2end postava Adolf a Emeryho.

"Dobry den, krasnia sieeno! Letim k varn na kridlech nedoekave touhy! Zajiste jste mne oeekavala sama ureila jste mi tuto hodinu.

S netajenYrn odporem pohliAela Pavia v zarudlou tvat Emeryho. Podaval ji ruku a nepozoroval patrne, Ce ji Pavia ani nevidi.

"Neocekavala jsem vas ji2, pane Emery.

Raete usednouti!"

Pavle bylo stra glive nevolno l, pCitomnosti tohoto rnu2e. Lee spoleoenska vybrougenost nedopou gtela, ji poru giti forem zdvorilosti.

Emery usedl s Asmevem a pohli2e1 na divku syYrn ehladnYma, gedyrna oeima.

Oeekaval, Ce Pavia promluvi. Ona vgak pohli2ela nan mleky. Odka glal a zaeal sam: "Steen° Jarska, vite, proe jsem zde!"

Pavia ptikYvia a zakervenala, se do krve.

"Ov gem — vim, co ode rime Cadate. Lee nemohla jsem se dosud rozhodnouti. Byla bych predpokladala u vas aspori tolik taktu, Ce poseekate z vlastniho popudu nekolik drat" Emery polaledi na, ni vyhrir2ne a kol jeho velkYch fist objevil se zIST vYraz.

"Nabizim varn dnes jeate jednou, abye se stala mu choti, a prosim vas o to!" prohlasil rezave.

Sluvko "prosim" pronesl se zulagtnim durazern. "Vy2adala jste si do dneaka lhutu na rozmyglaaou i j ft, vaCi Cadostl

Strana 5 vyhovel. Nyni vas prosim, abyste se za nine provdala, Za hodinu snad =re o to poprosite sama; ale pak bude ji2 pozde.

V dirsledku sve dobrosrde'enosti povolil jsem y am tuto kratkou lhutu — dale vgak neeekam ani minuty!"

Pavia byla zoufala. Sepjala prosebne ruce a vzhledla k Emerymu. Surovec neznal vg ak soustrasti s obeti, jiC si jednou vyhledl. Mi smysl jen pro sebe a svuj cil.

Pomalu povstal a ptistoupil tesne aC k ni.

"Vite, na eem jste 2adam jasnou odpoved.'!"

Lee i Pavia Jarska jiC vyskoeila. S napotful vgech sil se vzchopila. Uvedomila si, 2e od toho necitelneho mute nelze naditi se smilovani. Stanula proti nemu hrdã, neptistupna a stejne s nim tamer velikosti. Cela jeji budoucnost byla ji v te chvili lhostejna byla jen jeji a netYkala se nikoho jineho. V Bratislava netugi nikdo, v ja,kom vztahu jest nejaka Pavia Jarska, ke Karlu Radonovi.

"Lituji, pane Emery, ale nemohu pCijmouti vageho navrhu — me srdce path j inernu.'

"Cole — ! ?" vyktikl vztekle.

Uchopil ji surove za ruku a jeho tvat nevegtila nic dobreho. Oblieej mu zesinal a kahlY jeho sval prozrazoval kteeovite _apeti. Nahle vgak jeji ruku prudce "Pozoruji, Ce nejste ph smyslech a varuji vas: nedradete mne dele, sice vas stihne stracliva pomsta: v cele zemi bude vam znerno2neno dosici mista, jake zde zastavate."

Pavla byla zajiste stateene (levee — tato slova vgak znieila jeji rozhodnost i vgechny nadeje.

Rekla tedy tichounce, jako by jenom ama k sobe: "Rozhodla jsem se, Ce ptijmu vas navrh. Doufala jsem jen, Ce mi dale lhfitu nekolika dni, abych ptivykla myalence, Ce se sanu va gi choti. A proto kladu Si jistou podminku."

"Det'atko na tyhle vytaeky vane nechytite! Citim, Ce mne nernilujete. Ale a2 se stanete mou Cenou, aC prozati vase srdce ve gkerY Car, ktery pro yes citim, pak se do nine zamilujte! Povezte mi rychic svou podminku, ale vezte, Ce dlouho 312 eekati neminim!"

S Pavlou toed se celY svet ptemitala horeene, hioubala, ale marne — nikde spasy !

"Dobra," tekla po chvili, p am s vagi laskou a vetim v ni. Ale j€ dnu vac mi musite slibiti: Pokud budu u firmy ZabranskY, uchovate v tajnosti na ge zasnoubeni! Tot' ma podminka. Slibite-li, svolim."

Tluste rty Emeryho stably se v uskle

Strana 6 bek. Uklonil se na znameni souhlasu.

"To vam slibuji milerad, krasna Pavlo.

Ale i j a kladu si podminku: abych vas totiz mohl ji2 dnes povakvati za svoji nevestu. Tajnost na g eho zasnoubeni nesmi potrvati pFilis dlouho. Hotim ji2 nedoekavosti, az si vas privedu domil jako svou chot'!"

"Bah none ochrariuj pied touto mokosti," pomyslila si Pavla a zatrnula hrfizou.

Ziti s timto nesvedomitYm mu2em, v jehoz jsou stopy nejhnusnej gich chtieft! Jako by jsi bodnul u srdce nokm — kol rat objevil se ji trpkY rys utrpeni. Potlaeujic nasilne v ge, co ji znepokojovalo, sna2ila se odpovedeti mu klidne: "Jakmile to nebude vzbuzovati sensace a jak jen se mi podati opatriti si jine misto, odejdu odtud. Do to doby, dejte mi slovo, 2e se spokojite zasnubnire slibem."

Emery pribli2i1 se tesne e2 k ni. Uchopil ji za obe ruce. Nev gimal si jejiho stydliveho zdrahani a vyhYbavosti. Jeho 0ei, jindy tak chladne, sr gely blesky a hltaly vgecken vdek jeji krasne postavy.

V boji o ni dosud v2cly podlehal on — kdykoliv se jr. priblizil, v2dy se mu vymkriula. To prave roznecovalo je gte vice jeho vilnou touhu.

Byl zvykly rozhazovati v honbe za po2itkem penize pinYma rukama a neodpiral si nieeho. Po eem zatouZil, toho se zmocnil za ka2dou cenu. Ale jakmile se sve obeti nasytil, odhazoval ji od sebe a neptal se nikdy, co z ni bude.

Ale u Pavly selhavaly dosud vgechny jeho obvykle prostredky. Po celou dobu, co byla v zavode pana Zabranskeho, sna2i1 se vgi silou vetriti se k ni a dostati ji do syYch sparti. Pavia v gak mu nechtela nikdy rozumeti. To vzbudilo v nem vztek a nenavist. Prisahal ji pomstu. S uspokojenim pas' se ted' na jeji tisni.

Jeji pygnY vciek, nevinnost a neposkyrnenost rozpoutaly v nem cele peklo vagne.

Nenavidela ho a sna2ila se mu uniknouti.

To si odpyka! Vida ji, jak jde svou cestou tak eista, a nedoteend, nenavidel ji a prece po ni prahnul! Postrehl v jejich oeich i zablesk hritzy a to ho pote gilo. Mohl si ji zajistiti jen a jen sriatkem. Citil sam, ze obvineni, ktera, ji vmetl ye tval, nejsou pravdiva. JakYm blahem naplia"ovalo jej veclorni, k tato 2ena bude brzo jeho celd!

Po svatbe teprve radne ji potYra, za vge, co pro ni vytrpel!

Stanul bezprostredne u ni; citila jeho horkY dech na sve tvari.

Ale ani sebou nehnula. Hledala kakieoku myglenko-u zoufale mokost, jak se vyhnouti hrozicimu ji laskani. Cela se trasla a Irk se s ni tail°. Emery hledel ji do oei s vYrazem, jehe2 nechapala. Pak ji zvolna objal . • "A co zasnubni polibek, krasna Pavlo?

Anebo si myslr.s, ze vzhledem k tajnosti

V2S T NIX— WEST, TEXAS

nagehe zasnoubeni mohu postradati tvYch polibkft a laskani?"

Pritahl k sobe jeji hlavu a snail se ji polibiti.

Chtela se braniti, odvracela se — lee drZel ji jako ye sveraku.

Co jednou Adolf Emery uchavatil, neuniklo mu ji2 a navky uvazio mu ye sparech.

Pavia musila snesti jeho divoke, chtive polibky. Zmirala temer hanbou a o gklivosti. Dnegni jeji utrpeni trvalo nekoneene jiz dlouho! Koneene podarilo se ji vy, klouznouti mu.

Jednim skokem ocitla se u dveri a fekla, nepohlednavgi nan: "Musim se upraviti — je eas jiti do kancelare. Dosahl jste, co jste chtel — prosim, odejclete co nejrychleji!"

Na nepekne tvari Adolfo, Emeryho utkvel itsme y, ktery se promenil v posme g gklebek, jakmile zmizela Pavla za-nY fi dvermi. Neme gkaje, ueinil po jejIm prani.

S tYm2 figklebkem na rtech vy gel z domu a zamikil ke stredu mesta. PrijemnY za2itek nutno zavlaki vinem. Jemu nebylo nutno jiti jegte do kancelare. V duchu pasal: okusil prave z pokladu blaknstvi, ktere jej okkavy, a2 mu bude Pavla patriti zcela! Jakou va gni ji sekhne, aby se vzdala vkho odporu! Pak ji podne tYrati a v gemoke mueiti! Necht' si odpyka pak vgechnu chladnost a odpor, kterYm se vflei nemit netajila. To si prisahal a prisahu dochii!

Pii ,pomygleni na brzke ukojeni vagne zamnul si ruce a zamiril k zapadle vinarniece s damskou obsluhou. * * * Pavia zavrela za sebou dvere salonu a utekla se do sveho pokoje. Vztyeila ruce k nebi a v modrYch oeich zraeilo se ji eire zouf alstvi.

"Matko matko!" — zvolala bolestne.

"Pohled' jak se vede tvemu diteti — slituj se a vezmi nine k sobe! — Karle, tys vgim vinen! Abych ti zachranila 2i yot a dobre jrneno, je2 nese g sveho rodu posledni, svolila jsem, aby mne nazYval Emery svoji nevestou a aby se mne dotekl. Libati dala jsem se od muk, jeho z hloubi srdce se gtitim! Lee zemru radeji, ne2 bych se stala jeho 2enou!"

Tak 2alovala nebestim a s oer. firmly se ji bohate slzy.

Nemela ale kdy, oddavati se zoufalstvi.

Povinnost ji volala! Povzdechla hluboce a sepjate ruce ji poklesly. Upravila si vlas i at a prichystala se 'k odchodu. Drive vgak jegte zaskoeila k pani Svarove a rozloueila se s ni.

Stara dama vzhiedla k ni tazave. 06ekavala, 2e ji vysvetli navg tevu Emeryho.

Tugila, ze jej nevedlo k divce nic dobreho.

Lee Pavia stanula tie pied ni. a nezminila se o jeho navg teve slovem. Pani Svaro-

ye sttedu, dne 20. fijna 1: va byla Upine zarakna. Pavlina bled a vzrugeni a jeji kratke, Useene rpzlou ni dobrou pani znake znepokojilo.

"Je cosi shnileho ye state dansket tekla si v duchu. "Za tim vezi nejt, past, nebo jive darebactvi, nastrakne tento milostnY diver. kvitek. Ale jen I malu, pane Emery, Leta Zofie bdi A r.

ZabranskY dovi se v eas!"

Zatim co pani Svarova uvakvala to starostlive o sve sverence, spech Pavla ke svemu Opet zitstala v pracovne gefove po den same. 8ef se neukazal. Necht' se rc oilovala jakYmikoliv domnenkami — p tiny jeho nepritomnosti neuhodla.

Dny ubihaly. Ludvik ZabranskY d mnele odcestoval, ve skutoenosti v gak t mu bylo jinak.

Ludvik ZabranskY byl — jak vime svedkem Pavlina rozloueeni s Karle: 'Feiner souaasne obj evil, 2e Karel uclo. se o Martu Kresinovou! Podesil se. Ce to zalaitost zdala se mu vezmi podivm MladY lekar mei schfaku s Pavlou Ja skou. Doprovodil ji2 az temer pied Sotvak zmizel, byl to heed Emery. Jeg neoschl na jejich rtech polibek ji2 si ji odvedl pod pa22di Emery.

Zde nebylo cosi v poradku. V ka2de pripade vgak bylo povinnosti Zabransk ho, vyhledati rediteie Kresinu a upon. niti ho na podivne jednani mladeho 1 ∎ kare, jen se vyhnul tak rafinovane s( znameni se ZabranskYm.. Nyni vedel branskY, pros mladY lekar zahraval si Pavlou Jarskou a milkoval se s ni — sot easne. vgak prahnul pc, MartinovYch p( nezich Kresina mlad gi a Karel Radon by dayno ji2 zase v Praze. Tu navgtivil bransky jednoho dne reditele Kresinu.

Pan Kresina uvital velkoobchodnika uprimriou radosti. Va2i1 si ho neobyeejn a pan ZabranskY byl v jeho dome v2d Tentokrat vga,k se spolu dlouho nezdr 'Zell za to jejich rozmluva byla tim za jimavej gi. Ale dopustili se pri sve rozmlu ye jiste osudne chyby neoznaeili ni koho o kom hovorili, jmenem.

Po odchodu pana Zabranskeho distal v Kresinove dui chmurne starosti. Za padl do kresla, hluboce povzdychl a opt€ si hlavu v dlane.

Nemohl se za 2adnou cenu smititi s my glenkou, k ho Karel Radon tak oklama — ei lepe reeeno, ze sehral pied nim tal mistrnou komedii. Co2 sc mute Novel takhle pretvarovati? Predstirati 2'ive las ku a za okm2ik schazeti se s jinou a do. konce brati od ni penize? A me jsou tyte penize? Jiste na zaplaceni duuhu — snac dokonce duuhu karetnich. Jak to sclelit nieeho netu gici Marte?

stredu, dne 20. rijna 1948.

VESTNiK— WEST, TEXAS

Strana 7

ho take zasluhovala. Va ge mild matka a davati? AZ nak solvencf3 padne, anebo z babieka si odpoeinku prala od to doby, co oeho budete platiti toho anglickeho reji pedal dedeeek ruku na rozloueenou a daktora, ten yarn nebude pracovati za co ji rekl: Nezapornen na mne; od to do- sto dolaru mesione, jak jste dali mistoby co ji umirajici rty sotva sly gitelne po- prcdse.dovi sto dolaru mesione a cestovne. . . g eptaly: Prijd' brzy, od toho easu, co ty Ja, se vas ptam, za co to bude dostavati, Palacios, Texas. oei vyhasle zatlaeila, co ty rty nettle spo- kdy2 v Hlavni firadovne nebude. jila, od to doby prala si odpoeinku a ten 6astokrate jsem sly gel, ze ten na g VCens' bratte redaktore! ji preje jeji spolubratr a cela jeho rodi- stnik je drahe eteni za sedmnact tisic, Due 13. tento mesic jsme vyprovodili na.

Frank a Mary Dornorad. tak nyni to bude hodne lacinlI. gi milou sestra Annu Huffovou k jeji* * Bude to akorat tak jak kdyZ Cernoch yeenemu odpoeinku z kapie Taylor COM bratti a sestry: kupoval strevice. Klerk mu dones1 jedny os. v Bay City na hititov Hawley. ZeVe Vestniku ze dne 22. zari na strane 9. lda sestra byla elenkyni radu Elmaton ma br. Hlolek st. dopis, kterY zaeina: a Cernoch se pta: "hamoe"? Klerk povida: "Faj dales". Cernoch pravi: "Aj 10 148. Sestra Anna Huff narodila se v Bratri a sestry, v poslednim sjezdu br. re- voin somtink bedr". DruhY klerk to slyill na Morave dne 23. eervna 1862. Do daktor Moueka aadal, aby mu eleni byli gel, vytahl strevice co staly etyri dolary oj. statil se rodina Huffova pristehonapomocni a easteji dopisovali do nageho vida, "hamoe," klerk pravi "Odell dales." la v rijnu roku 1908 a zesnula provdala organu, protole v posledni dobe dopisti vida, "hamoe', klerk pravi "Evelf dales". v r. 1884. Jeji mantel ji prede gel na malo, ae v nagich radach je 'cela rada Cernoch povida: To ja, chci! A My to taky enost 7. prosince 1940. Jedna dcera, schopnYch pismaka. tak chceme. !mina DoleZalova zemtela v OeskosloBratre redaktore, tak v tom sjezdu jsi Bratre Truksa, jsem velice rad, Ze's risku, a dcera Hedvika Spurn' zemtela tu pomoc dostal v podobe yypomocneho aspon Ty u getril Jednote par dolarti za roku 1942. Sestra Huffova, zanechava a 2 decry a 4 syny, 21 vnuktit a vnueek, redaktora pro anglickou Cast na geho or- ten Pamatnik, ale mrzi me to, ze ja jiZ pravnitka. Sestra Huffova byla dobrou ganu. 0 Cern vlastne my stab elenove me.- 46 let do Jednoty platim a nekdy jsem nkyni nageho radu a jak byla dobrou me psat? 0 spolkovych zalaitostech? To musel i prosit, abych nebyl vyloueen, a inkyni, tak byla dobrou vlastenkou, na se pak napik, ze je to kritika. 0 cestova- dnes nekdo za ty na ge penize ma dostati aj narod nikdy nezapomnela a kde mo- rd mohou psat jen ti, kteri radi cestuji. nejakou zdsluhu, to me nijak nejde do a vkly rada vypornohla. Sestra Huffo- Psati o farmareni, na to maine na g me- moji gedive hlavy, Br. GajevskY, ptam t byla matkou manZelky na geho br. sienik Rolnik a pravdu psat, no to by sis se Tebe, jak ses na to mohl divat, vy jste dal, to je Zenskeho rodu a na tu si kaZdY ty tisice nerozhazovali, ale vy jste je 'edsedy Josefa amanka. vyjede a tak ja myslim, ze kdy budou vali a jak se fika, "z ciziho krev neteee".

My, elenove radu Elmaton dekujenie dva redaktori a maji k tomu TiskovY vYS pozdravem, Frank Domorad. bratrUm, sestram a prateltim, kteri bor, kter' ma na starosti celY Vestnik, ze ) doprovodili k jejimu poslednimu od- nevi treba dopisovati — oni nam toho San Angelo, Texas. )einku, take vyslovujeme sami napigi dosti.

Ctena redakce a etenari! elST dik br. Chupickovi za jeho krasnou Dne 26. zari Albert Hallman s br. ErDale br. Hlolek pi ge, ze dne 1. kvetna '6, pronesenou nad jeji rakvi, take patri nestem Schvvartzem jell na trucku zapadbratr Truksa kritisuje praci stanovniho ig dik br. Markovi a bratrfun Frankovi ne od San Angelo, asi 6 mil za mestem Bennovi za jejich krasny zpev na hrbi- vYboru. Dal jsem si tu praci a prehledl vrazil do nich jinY truck a sralka byla vgechny Vestniky, abych se presvedeil )ve, take dekujeme v gem darcum za tak osudnou, ze prvni byl v pravem slova kdy a cobr, Truksa kritisoval.

Nevim, .vasne kvetiny a Tobe, mild sestro, matsmyslu rozmaeknut a br. Ernest Schwartz zdali tern jeho dopisfim nerozumim, ale D a bableko, prejeme at' je Ti zerne si narazem rozbil lebku, takle leZel ye spi sladce. To Ti preji bri. a sestry co se stanovniho vyboru tYka, jsem vyna- zdej gi nemocnici 2 tYdny v bezvedomi, aZe v kaZdem dopise co psal, Zene voidu Elmaton. niZ by prigel k vedomi 9. rijna zentel. du na jeden min a jestli se opravdu jaFrank Domorad. ke kritiky dopustil, tak mel kritisovat ce- Zmineny bratr se narodil pri Moravii a pochazel z velike rodiny. Prezili ho otec lY sjezd, neb on ho opravdu zaslouZi. Mili pratele, zavital k Vam sice smutnY Br. Hlolek pige: Chci poukazat na jed- Josef Schwartz, 6 bratra, 7 sester, manost, ale nebyl neoeekavanY. VZdyt' ho nu vec, bratte: Po poslednich nekolika Zelka, 7 sync, a dye dcery. rila zesnula matka a babieka kaZdoden- sjezdech trvalo to 'lady dosti dlouho Dne 9. rijna mela sdavku ve zdejglm volala a zvala, aby pri gel a uloZil ji k neZli jsme meli protokol ze sjezdoveho katol. kostele sestra Dorothy Sochova s )mu, na nehoZ nemohla zapomenouti, k jednani v rukou. Po poslednim sjezdu byl Albert Halfmanem mlad gim, moje bejby, rahemu mariZelu, jen ji byl predegel cely protokol i stanovy, totiZ i s opravami ,a Zenich je synem zmineneho ve srake fed 8 lety. JelikoZ jste pak byli ji zabiteho Holfmana. Hrou osudu v to do 30 drni ve Vestniku otigten. ✓ykli a dobrote jeji mate tak mnoho co A zasluhu o to maji elenove stanovniho srace pri gli o Zivot oba moji Wove, neb ekovati, je ten jeji odchod truchlivY vYboru, zvla gte tajemnik tohoto vYboru. milj nejstargi syn ma nejstar gi deem Erro vas. Drazi pozustali, zvla gte vy ditky, A ja se Te br. Hlolek taxi, jakou zaslu- nesta Schwartze. udete na svedomitou a peelivou matie- hu ma ten, kterY dostava kralovsky plat, Minuleho tYdne navratil se z navgtevy u vzpominati, ktera, v g emoZne se starala ja na to odpovidam, ze jenom ten ma za- v aeskoslovensku na g stark beelak Adolf St'astnY prospech Vas v gech. Co einila sluhu, kdo neco z lasky pro celek anebo Pospichal, a hued rano pri gel do nagi govykonala pro Vds s dostatek zname a pro sveho bliZniho kond, ale ne ten, co si py, 724 S. Oaks st., kde jsem holieem, si ezpochyby ze nikdy na to glechetne srdce necha dobre platit. Tady by se hodilo to, nechat oholit vousy je gte narostle v repuezapomenete, ktere nyni biti prestalo a co napsal br. GajevskY: Pri glo par muZu blice, Jak pravil, kdy2 jel sem roku 1909, tere jsme proto uloZili prach ku pra- a zaeali rozhazovati na g e dolary lopata- vzalo to 24 din, a ted' po vzducholodi jen hu, jak prve byl. ma a na tornto sjezdu nebylo par muZtin 24 hodin. Oekali jsme, ze si odtamtud doPri to prilelitosti chci Vas k fitege ale celY sjezd. A ja, se vas bri. delegati veze druZku Zivota, ale nasledkem zmeny rdce upomenouti na to, ze Vak mild ptam, z eeho vy ty platy budete podnebi tarn onemocnel a misto cestovanatka a babieka si odpoeinku prala a ze anebo ty dividendy tem starYm elentim ni a kochani se pohledem pa rodne zemi,

iI DopisovatelsV

6D0.3.0.1150 0 46B6,0 VIIII. 4190.0.Mii 0 .S.M 0.15.0 6111.1.61.0...0.4.0481.< 0:0

Strana 8

VhSTNI i -- 'WEST, TEXAS

ztravil 3 tYclny v nemocnici, a pak ztratil o ve zajem a hledel se navratit zpet. Vyslovil se, te ten novY retim tam neni SpatnY pro chudY lid. NejhorSi bylo, republika byla fipine vytrana a okradena Nernci, sucho a nefiroda, a kdyt nejvice pomoci potfebovali, volali Washington o pfifoku 100 miliont, aby Si mohli opatfit bavinu, neb v pravern slova smyslu chodi nazi.

Tento tYden podstoupil operaci ve zdejSi nemocnici br. Anton Pospichal z RoWeny, bratr zmineneho Adolfa.

Take uvedomuji bratry a sestry zde v okoli, e jsem °pet pfe yzal ntad organisatora pro ná S fad T. G. Masaryk.

Jests podotYka,m, e br. Ernest Schwartz byl Menem naSeho fad'', a pochovan byl dne 11. fijna za katol. obfadit ye Wall, a byl to nejvetAi pohteb za dlouhY eas. — S br. pozdravem BecIf% Socha. )• o Fort Worth, Texas.

Mill bratri a sestry!

Kdyt jsme odbyvali posledni schazi nai S. M. F. T. A. ohnoveho spolku bylo zase ujednano aby na pfiSti schazi, ktera se bude odbYvat 3ti nedeli v prosinci se zase udelala svabina, Spolek te koupi klobasy sestry aby upekly kolade, paje a kejky. Men jsme to v posledni prosincove schazi a katclemu se to libilo a prali bysme si, aby vSichni eleni byli, pritomni neb budou volby -afednika Bratri a sestry, kteki jste byli na sjezdu a zaplatili si obrazky a jeSte jste je nodostali, tak si piSte o ne a poSlete spra y -nouadres.Tnfotgrais,mekal dostal nektere obrazky zpaticy, ponevadt bvlo Spatna adresa a on nevi kde je poslat.

Take jsme dostali eeskeho zubniho lekare, kterY se zde usadil a zahajil praxi.

Kornu spravoval zuby, katdYsi ho chvali te je velice dolary. a tvlaSte na deti s kterYilli umi dobre zachazet.

Pfala bych mu, aby ho na gi krajane poclpofili. Je to mil a hodnY hoch a miuvi dobte Cesky tak to se s nim donduvite. Je tet Menem tadovYan, je to Marvin Janda a firadovnu ma na 2901 1/2 N. Main N. Fort Worth.

Chci Vas jeSte pozvat na taneeni zdbavu kterou porada Telocvidna Jednota Sokol v nedeli dne 24. Mina. Oznamku najdete na jinem mist& Kdo rad hrajs bingo tak ptijdete odpoledne ve 3 hodiny do sokolovny a matete i dostat "kejs" toho pdnivelm. a pitivo bude te't postarano: -rdednYm pozdravem, Anna Milan 2216 Loving

CiAD ENNIS OSLO 25, V ENNIS, TEXAS Mill etenati: Dnes co tohle piSu je tu velmi zamraeeno, a vypada, to moo tomu neschazi aby zadlo prAet. A to my,slim te ut by mohlo zaprAet, protote zde jako wade jinde bylo velke sucho. Ale zda se, te i ptes to, ba ylny se udelalo vic, netli katdY farmaf se imolai te udela. JeSte mnoho farmatarn zustavaji ty dodelavky na poll, ale to ut nezebere tak dlouho.

Ale ted' ku ptIdiné, pros tohle psani piSu A to je uvedomit vSechny eleny ttadu Ennis eislo 25 a Menaie o naSi spolkove praci, kterat prace teprve opravdu nastane.

Peed dverna roky Cleni se dohodli, te se postavi nova sin, aneb at deny pajdon dola. Ale dnes, po tech dvou rokach je vSe jeSte dratil a tak v der ynove schazi bylo dohodnuto, te se musi nee° s nag spolkovou budovu stat. Bud' opravit aneb postavit novou. Po dlouhem zkoumani stavebnim vyborem bylo ujednano uclelat jen dakladnou opravu, neb stavit novou sin odpadlo vabec.

Oprava bude stet tolik jako by nova sin stala asi pfed sedmi neb osmi roky.

Ale jaka pomoc. Nemohlo se to dale odkladat, neb co nas k oprave dohanelo byla stfecha, ktera byla velmi poSkozena od krup brzo na Tahle oprava bude takova, to se bude moot poditat mezi modernejSi stavby a bude vyhovovat vSem potadavkihn. Chteli jsme mit dobrou budovu, ye ktere by se katdY citil jako doma.

Bude opraven podklad a mistami bude novY takte sin bude tipine vyrovnana.

Kopule jest sundana dolii, a stfecha pokryta novYrn rhaterialern. Strop bude spu Sten dolt takte nebude ta velika prostora at, — at kdesi na horu. Nad novYm stroporn budou tti telezne "truses" ktera navtdy udrh sin pevnou. Bude nova modern' kuchyli a jidelna, zarovno s hlavni podlahou. Na stenach I na stropu bude bilY cello-tex a vSe bude vybarveno bilou barvou, a odstin bude blede zelenY. Tot budou pridany mistnosti pro odpodinek, ktere budou temer yypravene. Pak bude nova i vetSi mistnost pro ty, kteti maji radi nee° silnejSiho netli vodu. Tahle mistnost bude pod jeviStem. VSe bude peknYmrni barvami zhotoveno.. VnejSek budovy bude dvema kabaty barvy nabarvenY. K tomu bude vykopana i nova cisterna, aby bylo vtdy dosti vody. jsem zde uvedla veWriti epravek. Tahle prace pane pokraeuje a podia vSech pfiznakii bude hotova asi nekdy v listopadu, takte ted' ut manic mnoho plana, jak se otevreni sine oslavi.

V predposledni schazi bylo ujednano, te se tadnemu Menu nebude ureovati kolik musi darovat na sin, aneb ze musi nee° dat. VSechny dary chceme aby by-

Ve stfedu, dne 20. Nilo, 194 ly dobrovolne a aby katclY daroval toll kolik se citi te mate prispet. Tyhle da jsou velmi duletite a tak kdo ciao co vSe bude velmi s povdekem pkijmut neb katcla, troSka, y ypoma2e. VSechny pi speyky budou kvitovany na "Honor Rol pCI otevreni sine, i ve Vestniku.

V nedeli 24. fijna, bude so odbYvat ye mi duletita, mimoradna schnze, tykaji se oslavy v listopadu. VSechni eleni jsc tadani aby teto schtize se zadastnili hojnem poetu, jak bratfi i sestry. N( musime vaichni tahnout spoleene at nam vSe dobfe Mo. Elide zapotkebi katth ho vYpornoc pCi tomhle podniku, i ty budou nasledovat.

Tet chceme, aby katda sestr y co mai si pfipravila peknou zasterku. jedn aneb vice, i nejakou rueni praci at' je 1 co koliv. 0 Wile veci se rozepiAu v pot clejSim dopisu. Tak sestry Si tyhle ye pripravujte. abyste nemely potom ric spech. ,Musim ut ukoneit, aby dopis nebyl in( dloulaY nebo mne ho celY neuvefejnili.

Tak jeSte jednou pkijd'te vAichni do schtme 24. rijna.

S fictou Dolfie Hrabin )•4+( Kovove cocky pro, radiove viny Laboratore spolednosti Bell Telephon pracuji na, vYrobe kovovYch e'ob-ek, jimi se ma soustredit v jedinY radiovY papr sek 50-100 televisnich programa neb desitky tisic telefonickYch rozhovora Z tim byly vyrobeny kovove 'Cc:ay. jet sou stredily v jedinY paprsek osm televisnic' programa a nekolik tisic telefonickYc hovora ( ) 46,

KALENDAtt 24. fijna. Oslava 30. v-Siroei samostv,tno sti eskoslovenska, pfi nit omladina So kola sehraje pfilehave divadlo "GI Joe' napsane sestrou Karlou ttyrtnikovou, Sokolovne v Dallas, Tex. 24. Cljna. — DüieCitá schaze fadu En nis eislo 25 v Ennis, Texas.

24. kijna. Veselolaru "Na potoce za niei" sehraji ochotnici Sokola v sini Cady 8tefanik na Cottage Grove v Houston Texas.

31. tuna. Konference Svazu es. raci onalista v sini fadu Pokrok Ms. 88, v Hou ston, Texas. Zadatek v 9 hodin rano.

31. fijria. SpoleenY obCd a pfatelska záloava u Padu Jaro Ms. 130. v Dallas, Tex. 7. listopadu. Oslava vS7roei zaloieni 6s1 republiky, pCi nit dramatickY Kroutel.

Hlahol sehraje lidovou hru se zpevy "2 chaloupek pod horami".

27. a 28. listopadu. Bazar ye prospecl" stavebniho fondu Sokola. Podrobnosti budou v oznaince.

e st edu, dne 20. "'Una 1948.

VkSTN't — WEST, TEXAS

Strana 9

Taylor, Texas. tam dostanou, pak budou hrat svoje.

Manic velike sucho, tak velikeho zde Mild redakce Vestniku!

Zas musim napsat par radkti, aby lids nebylo co jsem zde, i studne uz vypovidaji, ale ne vgude. Dost blizko nas maji viayeah ae je gte aijeme, ale v g ak ae jen tak hu na orani. — Tak koneim s pozdravem jsme oba mnohdy marodi a zvla gte moje a v lacte, Joe V. Kohutek. polovieka jest mac teaka a neda yno u)* °( padla a poSramotila nohy jegte vice, no a Dayton, Texas. ja, sem tarn je gte chodim, ale jak to jedDovoluji si podekovat za tak hezkou nenoho chytne, tak hned by spadnul. No mocenskou podporu mne vyplacenou. ale neni divu, oba jsme se skoro moc sta- MCI by kaadY si na ni plati. Je to velice rali. Ja jsem pracoval v claine skoro 2 me- dobre v padu nemoci, kaademu to posice a to 12 hod. denne, a k tomu jsem je- rnfiae.. Volam: Pan Bah zaplat'. gte skoro mill gel pegky, no a po gest tYS pozdravem, Mary Janikova. dnd jsem prehnal okolo 30 bald denne a ) • 4 • ( to vite, kolikrat nahoru a doh:, a zvlagte Freeport, Texas. ty velike trucky, necht' by je vzal ten ro'remit° icadky chci podekovat NemohatY, Oni zas drou ten bidnY narod, Cita- censkeinu odboru a radu Cis. 28. SPJST v ji 25c od sta, pak farmarovi od 35 do 50c East Bernard, Tex. za podporu, kterou zas od sta za vozeni do dainy, a pak ty jsem obdrael v me nemoci. Srdeene yam trucky jsou mac giroke, elovek musi tu delcuji. Trochu jsem se opozdil, ale musitroubu moc natahovat; ale je gte Stesti, ae te mi odpustit, neb jak ja jsem trochu jen pa dva baly, jen kterYsi -al, ale loni 4 vyzdravil, zas moje aena musela na opeaa 5, a k tomu me gi farmer tak velikY raci. Tak to bylo jedno za druhYm, ae si bone nemilae dostat, tak to dela na vae Cloy& ani honem nevzpomene na jine. strany zle. Jeden fafrmer dainoval aa 7 Byla operovana 18. zaki, ale ua se uzdrabald Orme, ten si vozil sam . Tomu jsem vuje. — S bratrskYrn pozdravem, ja prehnal 6 a veeer sedmY, tak ten si uJohn Kazmir. getfil to placeni za to voaeni. Zde udelali ) • 4 • ( velice dobrou drodu na to sucho. Mohoul Myslivost v Polsku delcovat Panu za drodu a pane pod. Ha Nedayno se vratila z Polska yYprava jsem zde 10 let a posavad meli dobre B- nagich lesnikt. Ve svem vestniku Straa rody. Pravda, deny byly moc bidnej gi, ale myslivosti pripominaji nyni lesnici, jak tyto dva roky byly ceny dobre. loni bavina je po celem Polsku potegilo zdtrazriovani byla 40 c a tea semeno drahe, zaeali pla- polsko-eeskoslovenskeho pratelstvi a vz5.

Pepieek, pragek v mlYne, tak hezky ji- titi $67 a ku konci aa $90 za tunu, ale le- jemnosti. Jinak je Polska v lovne avert tos zaeali $75 a pak spadlo na 65, a tak proti nam bohat gi o losy, bobry, stepni loch, chudinka nedostane tu svou VIA ale Pepieku, my ti Po divadle najdem bylo hezky dlouho, pak stoupla na 89, ale kury a zajice belaky. Za valky utrpela aezkou haiku aspen k tanci. Jak se ti tak dlouho nebylo, pak se glo na $70.Bavl- nejmene Curia aver, nejvice pak srnei a rdadi milovnici dorozumi, to musite pri- na zprvu se tloukla okolo 32c. Zde davali baaanti. Take zajicti a koroptvi je v Poljit a videt sami neb to za to bude stat. moc vlade. Jen daina mela loni pies 1800 a sku malo, Nemci ukradli mimo jine z reletos moand ae bude mit 1900. Dainari servace nejlep gi divoke kone tarpany, o 3mat se budete to vas ujigt'uji.

Ponejpry po dlouhem Case budou na delaji velike penize , ale ja bych to ne- jejicha za,chranu se Polska znovu pokouaagich prknech nova sily. Marka KoC'ova, chtel, oni musi mit kaeeni aaludky, jak s g i. Polaci maji take v reservaci asi Trestova a Vilem Petraelkti, ml., vas delniky tak s farmaki a vypada, ae delni- desat chranenYch zubrd.

3relcyapi. Jsou jako doma na jevigti. Ses. ci, dim jsou vice drsnY, ae tim je bos ma ) • 4 • ( Praha propaguje VI. Svecova, s banal znovu hraje po tak radeji, ja, jsem to zkusil i v ge videl. — Redakci Jar. Roleeka vydalo presidium Alouhem odpoeinku, a o tech ostatnich Nedej bone to fale gnosti, ale vypada to silach se nebudou rozepisovat jen to yarn dim dale Mir, ale jak ty ceny spad- mesta Prahy nekolik malYch poblikaci, :eknu, jsou to stall herd. a nicha vgichni nou, teprve lido budou krieet. Tim star- ktere konaji znamenity ificol propagaeni. vite a ktere jste ua videli a vite, ae jsou gim to nebude gkodit, oni byli zvykli za Jsou to: Staromestka radnice z pera ar:o veteran:. Po divadle jako jindy bude mengi peniz pracovat, ale hake bude s chivare prof. dr. Vaclava Vojtigka. lobra veeere a pak se bude tancovat pri tern! co meli velike platy a v gechno utra- lecka dila Obecniho domu od Jiriho Maaudbe Franty Vavrika o nia se nemusim till. Vgude museli byt a v gechno museli vi- Sina, Masarykovy domovy (zaro,veri take cozepisovat. Ja main jen jedno prani a det. Hrdza jak jsem Ceti o tech beaen- rusky, anglicky a francouzsky) anglicstudie dr. Otakar Odroailika. Praha to jest, abych na ten den mohla byt dvoj- cich, to jest hrozne jak delaji s chudobou. latem. Jednu bych poslala do Dallas za A vite, ae i zde se to mute stat, neb tento v prfibehu staleti. Vg eclany broaurky jsou naminkou a na "G. I. Joe v Plzni" a tu tYclen jsem sly gel na radio ze trech mist, velmi y kusne vypraveny a opatreny (zejdruhou bych nechala tu v Hailstone, a- ze farmadm nebude lep gi, aa daji vice rnena Odloailikova bohatYmi a krasnYmi bych se pobavila s na gimi Sokoli. No ale bileho lidu k motyce a piksaku, a v dru- obrazky. ) e 4, cclya to dvojee nejsem, tak s yam: v Dal- hem mists je, ze jak mladik odsekne traktasu budu jen v myglence. Tak jegte jed- tor, skoei nahoru a ua aene na obrazky.

Petrolej v Africe Pane Jos. Mikulin st., vy mate pravdu nou Na.Zdar a te gime se, ae vas uvidime V Britske Uganda a v Belgickem Konzde u Stefanika v Houstone v nedeli 24. ye Vagem dopisu, jen pi gte kdy se vam da. gu byla objevena slibna loaiska petroleje.

Mate v torn moo pravdy. — rijna NA POTOCE ZA MISTNEM. V sousedni Habegi dostala jedna americka, Na Z da,r, Ty volby se bliai a ygichni chti se do A- firma koncesi a hleda petrolei v rozsaHelena Teperova radu dostat a slibuji hory doly. Jo nea. se hlYch oblastech. , j Houston, Texas.

Na Potoce Za MlYnem razi Ctenaki: V mYglence stale si popevuji piseri, "Ha, to davno," takae i ta pisen ma pra yu kdy reknu — ua je to davno, ano rk docela davno co jsem do nageho psala. Vim, ae jsem mela driv pse.t, le to vita, ta moje maminka me tu Kdya jsem ji mela zde v Houstone ak one me rekla "Vi g Helena, jsi piece lenkyni to Jednoty neb onoho spolku, aela bys neco napsat." A mild Helena se robet zastyclela a dala se do toho. No le maminka se me odstehovala a ted' musim eekat aa to moje svedomi mi necla okoj a ja, musim neco o torn na gem Soale napsat. Budem hrat divadlo prigti .edeli a to musite pfijit a videt. Je velai zajimave — no to ui jste jiste poznali Odle nazvu v oznamce. "Na potoce za 1lYnem." Je to veselohra, o dvou otcich ejich svizele se sum: dcerami, ktere hteji provciat. Mlynar a porybnY kaadY la dceru, jedna hezei nea druha ale — 021:Oka je tak stydlava, ze jeji tatinek obavy, ae se se aenichem ani nedoaluvi. Beta, no ta je tak hubata, ha gteIva, a prisna, ae jeji tatinek ma, zas obay, ae ji aa,dnY nebude chtit a pohrozi ji, ji provda, prvnimu napadniku. Pak )rijde mlynard syn, kterY ji chce zkrotit Ladieek, kterY se tak stydi a ma tu itazieku tak rad ; ae ani nevi jak ji to ma

Ve st1edu, dne 20. if

Vt STNIX—WEST, TEXA$

Str na 10 POLIOMYELITIS. Dr. Antonin Mueller.

Tato nemoc jest infekeni, postihujici hlayne &et ve yeku dvou at peti let. V prvem pfd roce 2ivota a po 8 roku jest fidka, ac nekdy postihne star gi i dospele. Ravodce choroby jest filtrabilni; pfenosem na zvifata vybaveny charakteristicke anatomni zmeny i klinicke pfiznaky. Choroba vystupuje epidemicky neb sporadicky, vznika nahle. Dite uleha zdanlive zdrave, ale rano se jiZ pfiznaky objevuji. Nekdy je yyznakena horeekou, trvajici jeden i vice drift, bolestmi hlayy, v i v fidech. Povgechna hyperaesthesie (nadcitlivost), easto bolestiva ztrnulost gije. Mnohdy katarhy hornich c13'Tchadel nebo traktu za2ivaciho. Kvapne, easto }Ahem nekolika hodin, vy yijeji se chabe obrny razneho typu. Nejeasteji jest paraplegic obou dolnich koneetin. oasto take tato ztrnulost objevuje se i v horni elsti Vela; nekdy ochrne svalstvo licni nebo gijni. Behan nekolika dna' (at do dvou t3kinil) vyvijeji se reakce zvrhlosti.

Vetg ina ochrriut3ich svaiu zahy se zotavi, nektere v gak zustavaji ochromeny. B3Ivaji to na dolnich koneetinach a od tech se dale rozgifuji. Tez rtizne zmeny deformity, znetvofeni, zrildnost vzrtstu na kostech a kloubech. Sensibilita eili citlovost zilsta ya obyeejne neporu gena, v3-7jimeene jen v posti2emich elsech jest jakasi nadcitlovost. S tak zvanou obrnou porodni Ize poliomyelitidu zameniti; tato jest v pr y idnech 2ivota yzacnou, kdato ona-nichtS

se objevuje od operativniho porodu.

Pledpoved 7, prognosa: Nektere plipady zylagte v druhe polovici prvniho tS7cIne zmiraji. obrny, jet se neupravi do roka, zustavaji at na vzacne piipady trvaljmi.

Mate-li nejake podezkeni nebo obavy, zylagte v teto kriticke dobe onemocneni ditete, obrat'te se na sveho domaciho lekale, aby se ditku dostalo pattieneho odborneho leceni. Nikdy se nespolehejte na to, jak se fika, "co kdo radi".

Operativni zakroky, rovne2 I orthopaedicke leeeni bud'te2 pouze odbornikfun pi.enechany.

Virus zjigten byl v dutine'stni, nosohrtanove a ye traktu za2ivacim; proto desinfekce secrete). a excreta (sputum, sliny, stolice, kapesniky) je doporueovana. Pf.eneseni na osoby zdrave kt2e mute se diti pokrmy, mouchami, komary a jinS7m hmyzem, proto jest nejlepe nejisti v byte nemocneho. Virus objevuje se i v prachu; proto eisteni mistnosti ma se diti jen om3iyanim nejakou desinfekeni tekutinou, kterou yam lekak doporuel, nikoliy metenim za sucha. Prach s nabytku ma se utirati velikou utirkou, trochu pokropenou, -ku plikladu jednoprocentnim odoritem.

Poliomyelitis nenapacla pouze lidske pokoleni, ale i zvifect yo. Tak slygel jsem v pondeli rano, 13. zati, na agrikulturni hodine rozhla govaee oznamovati, 2e pfichazeji z rtiznST. ch kraju zpravy, to i slepice nyni chorobou touto trpi. Kdy2 nervstvo zrakove jest zachvaceno, maji slepi-

Pes pomohl spravedlnosti Na verne pFatelstvi eskS, Film psa doplatil feznik William Stucker z Noveho Zelandu. Mel nejake ne dorozumeni se zakonem a policie jej hledala pc) Ilelern Mande. Ut se VStorna veselohra s nasleduzdalo, ze unikne sprave jieimi v hla y. ulohieb dinosti, kdyt si polici- V. Tregl. H. Vitcva, J. Plachta, sta vzpomel na Stuck- H. Bugovi, J. Marvin, S. Svoerova psa. Vodil jej s zilovi, F. 5erny, V. Hruba a sebou a jednou pes ra-1 jini. dostne v davu sveho GRANGER — ye elvrtek 21. na objevil. iijna o 7:00 a 9:00.

Moda pronika do Tibetu TEMPLE — v fiterji, 26. •ijna o 1:30 do 11 hodin veeer.

Z Tibetu pronikla zprava, to v zakazaWEST — ye sti•edu, 27. iljna nem meste Lhase jdou o 2:00 a 0 7:00 hodinieh. gramofonove desky na odbyt jako teple hous- ENNIS — y e etvrtek, 28. kijna kv. Co si tarn zafidili o 3:00 a o 7:30 veeer. nialou elektrarnu, KAUFMAN -- v patek, 29. •ijzu.ii si vgichni zarno2na o 7:30 hodinieh veeer. naj gi obyvatele elektric ke gramofony.

"Milovini zakazirtl"

194E

ce oci povlekle; kdyt zachvaceno jes nervstvo Otani, maji ktidla svisla; kdy: nohy jsou posti2eny, jest chfize sleplc ko nekdy I nemogna. Takto postiletil drabel ma se ihned znieiti, stejne zniee• na maji bYti i vejce od ni, nebot' i v tech to byl virus objeven.

Kurnik ma bSti dAkladne desinfekto van a vybilen. Vejce k nasazovanf maj pochazeti jen od 'bine zarueenSTch zdravYch slepic. )• Strojove ruce Ve SpojenS7ch statech byly sestrojen: umele ruce, jet se uvacleji v pohyb n: dalku. Jsou tak citlive, 4 mohou bezvad• ne oloupat banan. Bude se jich vat pH praci s radioaktivnimi hmotami.

• 4. • KDO 10it2E ZA TO? Kdo mti2e za to, to bydlim v chude komilrce, 2e tiji jenom o kftrce, 2e perly, stfibro, zlato znam sotva jenom z doslechu, to shrabuji s cest a nemam nikdy oddechu?

Kdo mute za to, to nejchudgi jsem v Udine, to kanarka main jedine 'lluteho jako zlato, to starostmi jsem gediv” Vgak cizi je mi svato, a ac tak chud, jsem poctiq.

Jos. Kalus.

11).1.71116.7.6MP

okol Fort Worth porada

Tane'eni Lai avu v nedeli, dne 24 ?Ina pri hudbe

JOE MILANA Za6eitek v 8 hodin vecer KaidSr je uctive zvan,

Ve stfedu, dne 20. iijna 1948.

VDSTNi

Strana,

',T

VEREJNE ODPOVEDI NA SOITKROMt pro sokolsky slet svoje volne pokoje a je jen plirozene, Ze by za to ra.di videli neDOPISY. jake ugiteene veci, ne penize. Jsou umelBerty, 2enatSr, New York. ci, kteti nabizeji lepty, akvarely a olejoNemyslete si, ze neni zajem o dopisy, malby v zamenu za nee°, co se v Americe ktere posilate pies mote. teme je bedli- da snadno dostat. Jsou dobre du ge, ktere ye, ptinagime je na spoleene besedy a ne- nabizeji panenky v krojich nebo nevesty, obsah ptisne soukromy, radi si na- cele v krajkach, nebo slivovicil Zda se vzajem z nich ptedeitame. A jak se samo nam, ?.z" e by se v to otazce obrazu dalo nesebou rozumi, ihned na ne davame ristne w podniknout, ale musely by to vzit do sve odpovedi, radime co kid, nekdy se ne- rukou limelecke spolky a muselo by to dohodneme a pohadame, ale nakonec byt vedeno ritady, ktere by poradily, jak piece jen jsme zajedno v torn, ge chceme vzit celou vec do rukou. vyhovet, je-li mogno.

Mluvit o "krajanske vetejnosti", to je Pozorujeme, ge dopisy "s druhe strany" ponekud mlhovite; domnivat se, ge si nesou ureitY ptiznak vineni. NejeItive to "krajane jiste zakoupi" obraz, je velmi bylo volani po jidle, pak nastoupila vina riskantni. Co to ma bit, co to ma stat? automobilova, pak pti gla velkovina cigaAmerika je v to \red velmi nebezpeend, a retova, pak nasledovaly pneumatiky a to proto, ge krajanovi se okamgite zjevi chemikalie, pak rygova Nana, potom latky protihodnoty, kterY mute za stejnY peniz na gaty. Zkratka, bylo videt, ze rfa gi Tide doma pigi pojednou pod vlivem nejake dostat.

To je prave to lakave nebezpeei, '2e nazpraviely v novino,ch, anebo pod vlivem si krajane zde v Americe — nejsou-li inseratu. Nejposlednej gi takovo, Irina byla leeiv, rriznYch tech zazraenYch nebo po- arcit' vylo geni milovnici umeni — mohou lozazra,enYch pilulek, tablet nebo injekci, dostat desatero u giteenYch fed za penio nichg si mnozi mysleli, ge stadi jit do ze, ktere by zaplatili tekneme za sogku nebo krajinku. lekarny, koupit je, odeslat a hotovo.

To se nesmi podceriovat a nesmi slouVeci jsou vgak daleko slogitej gi, negli se zda,, je tu te g svedomi, ktere veli bYt opa- git k odsuzovani. Krome toho by bylo zatrnY protoge Cloy& etc co chvili, jak se pottebi vysvetlit v krajanskem fisku v genekdo ptipozabil, protae ptebral table- chny ty jemnosti a rozdilnost v nagem tek, nebo bez lekate zaeal pou givat in- umeni. A pak flei neco o sochatich a o umelcich. Kdo si v gak troufame na nej ekci.

Musime pliznat — a meli byste z toho strannou reporta g v tomto oboru? Tato radost — ze ptijemcove dopisri maji o- otazka by zasluhovala rozbor nebo, nebo pravdu dobrou vrili. Jen tarn se ponekud anketu a pak by jiste ptinesla kladne vYzarazi, kdyg vycit'uji z dopisu, ze se pH.- sledky. buzni nebo krajane divaji na ptitele fa A ted' se vrat'me k tem "krajkam a koocednem jako na "valutoveho strejce" — talce"! Neptedstavujte si, ze na gi krajane nikoliv strYeka. Je to nepatrna vec, je to jsou oddani piti. Vypiji do roka daleko malt' odstin, je to cosi, co dovede bud' vice vody a daleko vice mleka nebo kavy, ptivabit nebo odradit. Mohu dosvedeit, ge negli se domnivate. Zde je opilstvi drahY nagi krajane opravdu nasadili hned po o- spas. Zde to znamena riraz u stroje, ztrasvobozeni republiky potadne tempo v za- tu na Case, ztratu na penezich. Ma-li nesilan baliku. Jsme svedky toho, kolik vy- kdo nehodu autem, znamena, to nemocnidelavaji — a kolik z toho d'avaji na do- ci nebo (v Americe drahY) pohteb anebo broeinnou vec. Nedelejte si ilusi o tom, odneti tidieske legitimace na v gdy nebo kolik dolarft ten vas ptibuznY vyclela,va. na par let. A to mot a moe boll. Pravda On musi dolary vydavat, on ma rodinu, alkoholickeho ne gvaru je zde hodne a on chce detem dat gkoleni, a to v Americe snad nejogklivej gi jsou ty drinky, kterYneni zdarma jako v republice. mi se eastuji damy ze spoleenosti. Ale ten TakovY a,merickY tata se ma co °haat, bohapustY chlast, jakemu se kdysi holdoaby si udrgel "standard" — a to nejen so- valo, to jig davno vyglo z rnody. be, nybrg i detem. A k tomu denne Nage rnladeg delnicka i studentska by jak ceny jdou spiralovite vzhriru a zase se podivila, kdyby videla tu sebevedomou vzhilru a kdovi, kde to v ge skonei. abstinenci americkYch jinochri. Kolik biProt to tikame? Ne snad proto, aby- lionft litrri mleka i gt'av ovocnych vypili chom vylieili strYeka Franka jako chu- amerieti ho gi v armade. Jak rozurnne si d'ase a jeho bratra Josefa v republice ja- vedli v tropech! Jak rozumne si vedou ko eloveka, jemu g se obstojne daii. Vime nyni pzi navratu. A vite proe? Zakladaji zcela dobte, ge jsme gili v koute sveta, si rodiny a na "chlast" neni. Dolary kterY nebyl ani ovanut hrrizami valky. na chodniku. A pak zase to zatrolene Pig eme to proto, aby dobrY sousedsky po- pfirovani! kikaji mi: Jeden drink stoji mezi obema skupinami na obou stra- tolik co tti galony benzinu. Za tti galony nach ocerinfi zristal pelnY. se dostanu na 45 mil Celli 72 km) do pH.Pkichazely dopisy, v nicht lide nabizeli rOdy. Vlakern se dostanu na 25 mit daleko.

Ono hospodafske porovn&nl: co za to, odv6di mnoho lidi od bezducheho prolevani hrdla a delani ze sebe opieaka. Na americkYch gkolach je devet milionu studentit — v gichni prodelavaji telesnou vYchovu a nikde jsem nevidel zviteci opijeni se, jakemu holdovala ta,kova burgacka banda nemeckych studentri. U a mericke mla,de ge, u ohromne vet giny americke mladege, piti neni "moderni".

Nyni se rozmohlo silne hnuti na potirani alkoholismu jako choroby. Je nutno pomahat. Je nutno pohovotit si s kern, ovgem kdyg je sttizliv*, zda je ochoten cut se leeit. Skoro ka gdy chce, nebot' skoro kagdY si po opici pteje, aby se to po druhe nestalo. Je mu lito penez a je mu lito toho, ze se pled druhYmi lidmi Jr. • (

VELKA VODNI CESTA ODRA-DUNAJ. Za ptitomnosti zastuperi ministerstva techniky a teditelstvi pro stavbu vodnich test konala se v ostra yske radnici porada o generalni studii ostra yskeho riseku vodniho kanalu Odra-Dunaj. Zastuperim narodnich podnikft, zeme, okresil a obci, teditelstvi geleznic a silnic podali zastupci teditelstvi pro *mini vodnich ktere je projektantem kanalu, informace o stavu generalni studie ostravskeho riseku. Pak ueinili pisemne ptipominky hlavne za,stupci geleznic, OKD, VitkovickYch gelezare a okresu Hluein.

Poslougi to k tomu, aby generalni studie mohla bYt pled koneenYm vypracovanim navrhu pro Utedni jednani ptipadne po opraveria. Ostra ysky risek kanalu pi'edstavuje delku 25 km, celkova, (Mika od Kozli je 82 km. Na deskoslovenskem ftzemi vstupuje kanal podle navrhovane trasy u 8ilhefovic. Trasa projektovaneho ostrayskeho fiseku je tato: Silhetovice, &fir Paseky, Koblov, Pettkovice, Lhotka, Hogt'alkovice, mezi ttebovickou elektrarnou a obci Ttebovicemi pfechazi kanal teku Opavici a pak statni silnici OstravaOpava. Trasa pak pokraouje na Svinov a u Polanky pfekroeuje hlavni geleznieni trat' a smetuje k Pettvaldu. V °stra yskein fiseku Odersko-dunajskeho kanalu jsou projektovany ti ptistavy Zimni ptistay u•dvora Paseky, a olejovy ptistav u Lhotky. Hla,vni ptistav obchodne prt myslovy Ostrava-Vitkovice, je proponovan na pravem btehu Odry mezi obcemi Stara, Ves, Stara Bela a Vygkovice.

Trasa kanalu je vedena mimo rizemi dolovani, jenom nsek mezi Ho gt'alkovicerni a Antogovicemi je v drilnich policfi. Podstatna, Cast uhli v gak bude vyrubana, do to doby, neg bude stavba kanalu provedena. Podle prohla geni odbornikil vygada si samotna stavba 7-10 let. Generalni projekt ostray skeho fiseku kanalu bude je'gte letos hotov.

Strana 12 NAR,ODNI

VES TN -- WEST, TEXAS

MAX gVABINSKY Schwaigr, sochat Stan. Sucharda, archiSE DOZIVA 75 LET. tekt Kotera, archeolog Lub. Niederle, kritik F. X. Saida, universitni profesor dr.

Polehnana petasedmdesatka narodni- 0. HostinskY a jini a jini — to je cela yeho umelce Maxe Svabinskeho je nam lika galerie podobizen tech, kdoz byli a abychom se zamyslili nad jeho jsou tvarci nagi narodni kultury. bohatYm, umeleckYm vYvojem.

Umelec, jen Z poeal svou drahu peroMax '8vabinskST se narodil 17. zail 1873 v KromerZi, v Janske ulici, v dome, na kresbami, obratil se pozdeji soustavne ke nemZ roku 1933 byla zasazena pametni grafice. Jeho graficke listy jsou parafra,deska. U jako hoch budil pozornost syym zemi kreseb a studii nebo ptimYm pokrakreslitskYm nadanim a brzy zatouZil stati eovanim namett jeho obrazt. UmeleckY se malitem. Rodne mesto, v jeho 2 zdech historik mute si tak podle nich konstruose hromadilo umeni v dobach klidnYch i vat postupny vznik ternek kaZdeho jeho boullivYch, tuto jeho touhu jen podporo- velkeho dila.

Vysnene, romanticky podbarvene pojevalo.

Poklidne mesto s umelecky yyva,ZenYmi ti rodiny poealo zarnestnavat umelcovu chramy, arcibiskupskY zamek s jedinee- obraznost a opojna, piseri lasky predchanou galerii a zejmena oba rozlehle parky zela nove dilo. V drevorytovem cyklu ubyly pro mladeho Maxe Svabinskeho sku- zrala "Rajska sonata." V tropickem krateenYm rajem. Do podzamecke zahrady si ii, jen 2 existuje pouze v umelcova predpromital podivuhodna, dobrodruZstvi sve stave, se vyviji rajska idyla dvou laskou nespoutane fantasie, ktera, u patnacti- spojenych jedinct. Tato etyrveta skladba leteho chlapce nutila, aby se zahledel za patti k nejzralej gim plodfun 8vabinskeho rackem do oblak. Skleniky v Kvetne za- umeni. hrade mu zase po prve pfib1iily svet neUmelcova vidina raje a blaZeneho yedoteeneho panskeho rostlinstva. ku je tak silna, Ze dlouhou radu let ovlivRoku 1891 vnimavY jinoch opustil kvin- riuje celou jeho tvorbu. Toto nove odbdotu kromeriZske realky a vypravil se do bi ye vYvoji Svabinskeho prace, itdobi Prahy na malirskou akademii, do gkoly predevgim malitske, zahajuje "Zluty sluprofesora M. Pimera. Brzy tam na sebe neenik" z r. 1909, obraz, v nemZ se maliri upozornil mimoradnou schopnosti kres- pine zdatilo vyjadrit salavost horka. Uliiskou a v zapeti, se osvedeil i jako ma- melee sam doznava, Ze se tehdy probudil lit. Nad ostatni spoluMky vynikal nejen ze sneni do elementarniho svetla a byl otalentern, ale i pill a soustavnosti prace. vladnut touhou po pinem Zivote. V rozV polovine devadesatYch let vAupuje mernYch olejich "V zemi miru" a "Idyla vabinsli do eeskeho umeleckeho Zivota v raji" jednak vrcholi umelcova touha po jako vyt•arnik, kterY nesl s sebou do Zi- tropech, jednak pronika predstava vyvota zvidave oCi, citlivou a tvotivou sneneho rodinneho gtesti.

Mladeho umelce ovladal vnitrni smuVrcholem Svabinskeho grafiky z potek, pod jeho Z vlivem vznikl teskne lade- sledniho ridobi je dvacetilistovY cyklus liobraz "Splynuti du gi", piny romanti- tografii, vilicich se k Saltyru od V. Huga. eke citlivosti. Prvnim vYbojem na testa I tento cyklus je dokladem umelcova lidk idealu tvorit dila skladebna, zachovat skeho zklidneni a vyrovnani. jim vgak bezprostrednost prvniho poZitJe tamer nepochopitelne, eS'vabinsky ku, byl velky olej "ChudY kraj" z r. 1899. musil dosahnout gedesati let, aby se mu V tomto dile se lyricka touha poji s real- koneene dostalo prvniho rikolu monunosti zjevu i s pozadim skuteene krajiny mentalniho, k nemuZ byl predureen jakdesi u vsi Kozlova na testa k Litomygli. ko nikçlo jiny s yYmi umeleckymi zaeatky Rana obdobi umelcova vYvoje uzavird celYm syYm usilovanim Zivotnim. Mokresba gtetcem z r. 1901, nazvana, "U sta- saikova yYzdoba kaple v Pamatniku odbovu". VYjev komponovanY do kruhu neni je vyjadtuje na etyrech pouch boj naropouhYm rYsekem skuteenosti. Nad osno- da za svobodu v prvni svetove valce, Zal you sklonena postava zasnene divky z Prahy na dsmrti syYch synt a koneene rodu materlinckovskYch postav a ero- hold svobodnemu statu. Na strops kaple svit, jenZ obleva postavu i tkalcovsky se klene obloha s mleenou drahou a postay, ma hlub gi smysl neZ vyznam pou- stavami Mus, ktere rozhazuji vence pahello svetelneho teinu. meti a slavy.

Mlady umelec dokonale ovladal obtaVrcholem monumentalni tvorby S' vanot techniku perokresby. Touto nesnad- binskeho jsou barevna okna chranm sv.

31011 technikou vznikaly 8vabinskeho po- Vita na pralskem hrade. Ti velka okna dobizny, je ho postavily na misto prvni- za hlavnim oltatem, na nich 2 velci predho portretisty sve doby. Historik Frant. stavitele na gi narodni minulosti se modli PalackY, politik dr. Fr. Lad. Rieger, skla- k sv. Trojici, jsou projevem umelcovy datele Bedrich Smetana a Ant. Dvorak. rodni hrdosti i zduchovnele zbanosti. basnici Svat. 6ech, Julius Zeyer, Jaroslav Teprve do tohoto dila zaxerneho bylo uVrchlickY, maliIi Mikolag Ala a Hanug m Mei doptano vloZit celou svou bohatou UMELEC

Ve sticedu, dne 20. kijna 1948. zkugenost kreslitkou i malitskou, sve melni komposieni i svou silu basnivou., Silou sveho nadani a tvorive vale se stal Max 8vabinskr umelcem svetoveho formatu. Presto, Ze jeho kvality byly dayno uznavany v cele Evrope, 8vabinsicS.r si vkly jasne uvedomoval sve vztahy k nagi vYtvarne tradici, zejmena k dilu Josefa Manesa a Mikola ge Age. Titul narodniho umelce prislugi mu pinYm pravem. ) 4, 2ENY ZRALEHO VEKU. Na nage maminky.a babieky textilni a medni pramysi nekdy nespravedlive zapomina. 2ena ztstane Zenou i po padesati, vklycky se ji budou libit pekne veci a vZdycky bude mit touhu dobre se oblekat.

Take by rata vyuZila, pohodli konfekeniho oblekani, bez shaneni latek, gva.dleny, zkougekatd. Ale konfekeni pramysl zapomina, Ze na ge maminky v ureitych letech byvaji spig kulat'oueke ne2 tihle a vytrvale chrli vYrobky vhodne jen pro mlade sleeinky vosich past. V torn ohledu ovgem nemtiZeme vubec nic zmenit a nee se nag konfekeni prtmysl prestane k maminkam macegsky obracet zady, povime Si alespori neco o torn, jak se ma oblekat Zeno, zraleho veku.

Dnes neni napadnYch rozdilft mezi obleeenina matky a dcery. Povera, Ze by Zena po padesatce mela nosit jen tmave tony barev, uZ dayno padla. Naopak, i stara pani mute v late nosit bile gaty, nebo gaty vflbec svetlYch odstint s yYjimkou ostrYch barev (na ptiklad prudce eeryene nebo 2lute) nebo pflli cukratkoye sladkYch, jako bYvaji nektere tony rtZ'ove. Co se v gak u Zen zraleho veku Zada.„ je jista umirnenost ye vgem.. Nebudou v nieem predstihovat modu, nebudou nosit gaty ani kratke, ani pfilI dlouhe, napadne vYsttihy nebo ozdoby, napadne vzory latek, Zadne velke kvety, nYbr2 jen mengi, decentni deseny. Take tees bude v souladu se gaty. V2dycky uhlazenY a v naprostem poradku. JestliZe se mladi odpusti nejake to rozcuchando, ktere u gestnactilete mute bYt dokonce i ptivabne, u stargi zany pasobi kadete rozhazene po krku primo odpudlive.

Poradek a eistota, to je valstne ten nejdtlelitefai predpoklad elegance u zany zraleho veku. MUM to bYt i puntiekarsky a pedantickY potadek, vklycky je snesitelnej gi neZ jeho opak.

Nee o hezkY zevnej gek neni marnivost.

Je to jen vnej gi projev nagi povahy, je to ohled na nahi okoli, aby u nag zjev ptsobil na kaaleho prijemn'e. Je docela pfirozene a vlastne i Zadouci, aby i starnouci Zeno, peeovala o kultivovanost sveho zjevu a ukazovala tim svilj dosud kladnY postoj k Zivotu. Po letech poctive prace a obetovani recline si toho na ge maminky pine zaslou21.

Ve stredu, dne 20. rijna 1948.

Skotska whisky vyhriva VYvoz skotske whisky , do SpojenYch stattl neustale stoupa, pies v gechny pokusy o bojkot britskeho zboZi. V pr y -nimpoleti skeho roku bylo zaplaceno clo z dovozu 13,980.000 lahvi skotske a letos v prvnim poloteti to uZ stouplo na 17,088.000 lahvi. Brzy pr Y u3 bude dosa,Zeno normalniho ooloytu 36000.000 lahvi roene.

Maharadia hledi praci Sto indickYch a maharanti, jichZ sta ty prevzala nova Indie, hieda zamestnani. Nova vlada jim vkm stanovila slu'SnY dtichod, ale mnozi z nich s nim nemohou vystaeit, i kdy Z prodali naparadene slony. Nekteri radZove budou asi prevzati do diplomaticke sluZby, jini budou chistojniky indicke armady.

Zenzin z oleje z lupkit V oblasti rekl Colorado, je loZisko lupkü o rozloze asi 2500 etvereenSch kilometra. Nyni se tarn provadeji vYzkurny, do joke miry lze lupek telit a dobYvat z neho benzin a ruzne oleje Podle odhadu se da, zpracovanim lupkü zajistit pro Spojene stdty veS'kera spotreba tekutYch paliv na 150 let, pooita-li se spotrebou, jako loni.

Universita pro gondoliery Benat'Ati gondolieri museji do Akoly, aby pfisobili na cizince lepMm dojmem. Vyueovani je po tri yeeery tYdne.

Gondolieri se uei cizim jazykurn, aby se domluvili s turisty, seznamuji se s dejinami urneni, zejmena benatskeho, a s mistnimi tradicemi.

Budou nejlepgirni vodci cizincd v Benat4aCh.

VAS TNi1K— WEST, TEXAS

1,7'emu elenstvu Svazu Racionaiistd v Texas Ct'. sestry a bratri: V posledni schtizi ,statniho vYboru svazu bylo aby statni konference byla konana 31. rijna t. r. v sini 9. Pokrok Houstonu, SPJST. u Houston. Konference bode zandjena v onen den o 9 hodinach rã no. Bude zahodno aby konference zaCala skuteene o 9 hodinach PenevadZ bade predlehati i Deco jineho (vedle jednani) ne ale podradneho yYznamu. Mime jine bode pritomen take Hen V. V. Svazu z Chicaga. P11 konferenci bude take pro vedeno pojrnenova.ni de,ti, a odevzdany prisluSne listiny; ktere jsou nasledovnel v padu potreby platne pled Ula, dy.

Kdo by si ze Clend 1)1.'61 miti phi tC prilelitosti, pojmenovany sve) necht' nam to predem ozmann; s udanim kdy a kde se narodily, jejich zam1Slene jmeno, a take jmena rodied a svedkti eili kniotrti. Jest to dalelite, aby tyto fidaje byly nam predem oznameny abychom mohli opatriti a vyhotoviti prisloSne listiny je'Ste, pled datem konference.

Tohle oznameni a iidaje za z:ilete na dole udanou adresu.

Pravem neekavarne, Ze Sc sejdou elenove i vzdaleni, z Corpus Christi a okoli, Shiner, z okoli Victorie a Placedo, Taylor, Granger, Ennis, Bryan, Penelope, La Salle a West a domacich a z nej bliEoiho okoli ani nemluve ti samodejme se nenechaji zahanbiti a laromadne se dostavi. — Podzimni doba jest nejvhodnejAi pro cos podebneho, neni ill horko a na farmach ten kvalt pominul. A tak br. a ses. nechte se videt, kdo se kde hlasime, a co je gte jsme.

Kdo ze vzdalenYch by si 0'61 bYti na net u krajanti, tedy to oznamte nejpozdeji do doby trech drift pled konferenci na adresu predsedy, Jan Stareala, 1107 Louise Str., Houston 9, telefon; Taylor 649 . On bydli v torn bloku kde je sin Pokrok Houstonu.

Opomnel jsem ze vzdalenejSich ovesti a zvati, Flatonii, El Campo, Danbury, East Bernard a okoli. — Heslem naSim bud'; vSichni se sejdem na konferenci 31. rijna t. r.

S pozdravy Jan J. Stareala, pied.

0. 8. Vala, taj.

309 E 29 Str. Houston 8, Texa

Straw, 13

Uhli v Polsku

tun, v roce 1949 4,100.000 tun.

Polske uhelne doly zamestnavaCelkove reservy loZisek hnedeii celkem 282.716 osob, z toho he uhli v Polsku jsou asi 35 mi- e,tvrtiny jsou v kamenouhelnYch llard tun, kamenného uhlI je asi dolech.

70 miliard tun. NejbohatSi loZiii ska hnedeho uhli jsou v oblasti Je-li pravdou porekadlo, 2e ye raezi LuZickou Nisou a Odrou a vedeni je sill, lecktio by nemohl v Zemi Lubuske. Podle planu se sfouknout ani svieku. ml v roce 1948 vytait 4 miliony

rilen Sloven bude jako kakloroene peknou zpevohrou kterou sehraji elenove houstonskeho HLAHOLU

nedeli dne L listopadu ye spolkove sini

Pokrok Houstonu, Zislo 88, na Studevrood Houston, Texas a6ittek piesne ve 400 hod. cdpol.

ZPEVOHRA

"Z Chaloup k Pod H OSOBY: Vaclav Vaviinec, kantor a regenschori — Anton gvestka — Birdie Hilsher — Evieka, jeho deera — — — Rudy gefeik Jiii Brezina, neitelskY Hrabe Valerian z Dohalic — — — — Emil Vala Harriette Earl Kemtesa Leontina, jeho dcera — Madmcasele Eleonora, Leontinina spolee. Mary Johnson — Willhelmina gimieek Kristinka, gafaiova, dcera — — Tim KostomlatskST Jakub, podruh ze dvora Frank Olexa jeminaeek, 'Avec — — — , — — gkolastika, jeho iena — — — — Frances Olexa — Jerry Ermis — Spiridion, aktuar ze zamku Obrazek se zpevy a tanci o tech jednanich Deje se pied venkovskon gkclou v letech padesatych rninuieho stoleti Reiie: Rudy. gefeik Harriette Earl Zpevy ndi sl. Naomi Kostomlatska Napoveda: Ida Hanka 0 zakusky a napoje bude postarano Srdeene vas zve Divadelni Krouiek Hiahol

btrana 14

STN11— WEST, 1.11XA8

Ve stredu, dne 20. iijna 1948.

1.1B.RET1STKA HEDRICIXA S TANY. zy nato nepoladal o libreto. Z altistky, — a ptese tak skuteone, ge nage srdce se skromne ptekladatelky a theoreticke my- chveji a jihnou v jejich blizkosti. KrAsFrantigek Pala. slitelky postoupila v heroickou sferu Sine nohorska prejala je ad Nerneove a dala. v Hubiece Tajemstvi a Certov6 stone Sine 0 Eligce Krasnohorske se domnivaji tanovy tvorby a heroicke soueinnosti. tanovi typy, jimZ on vdechl nesmrtelnost mnozi, Ze byla zahotklou starou pannou, "Viola", libreto etytiadvacetilete na nabasnickou teenici, ptepjatou feministkou, met Shakespearova "Veeera ttikralove- Ceske krasy. V jejim zativem oblaku Baree, Bla,Zenka, Katu gka — a reflex libretiskou z nouze a na fijmu Smetano- ho", byla odsunuta aZ do pneatku hluvYch oper. Jaky kolosalni omyl! Zakysla choty a po naertu twodnich seen, odlole- zative krasy pada, i na. Vendulku, Pannu panna, nedtitkliva feministka, strojena na na sam zaver Zivota. Mezitim zbasnila Rosu a Hedviku. Tak spojila Krasnohorretorka a neschopna libretistka by se ni- pro Zd. Fibicha symbolicky "Blanik" s ske odkaz Boleny Nemcove s tvorbou Smetanovou. Eli gka Krasnohorske sloul:dlr nemohla stat ptitelkyni, mohutnou scenou snirnani kalicha s tYn- Lla Smetanovi, nebyla v gak duchem sluspolupracovnici a te gitelkou slunneho, v ske vote. Ale jiZ rok nato nabidla osmatmu hluchoty svrZeneho genia Ceske hud- dvecetileta Smetanovi s pokornou skrom- ZebnYm. Bylo-li nutno, hajila sve a trvala by. Jak zaealo a jak se vyvijelo tvotive nosti Hubieku: "Raete2, prosim, ptijmou- na svem proti nemu, ti-ebas srdce krvaptatelstvi nejvet gillo z eeskYch muZu a ti se glechetnou shovivavosti tuto malou celo. V tomto postaveni se octla, kdyg nejpokornej gi z CeskYch Zen? Zasluhou praci co skrovny a vtele minenY d.fikaz sve poznala, se jeji privodni komicke pojeti ertovy stony bylo Smetanou zvraceno v g (Lligiho bratra Jindticha,' matematika a neobmezene ficty a obdivupinYch cite pojeti demonicke. Tenkrat, 29. Mina 1880, hudebnika z profese vyrostla Eli gka Pe- ptatelskych, ktere pro Va gnost chovam." napsala Smetanovi dopis vaZenSr z hluchava v jarem prostic'edi hudebnim, sa,ma (11. listopadu 1875). Smetana ptijal jeji bokosti otteseneho nitra, a v nem eteme se heila u bratra hudloo a lnula k hudby. "malou praci", a kdy2 ji na klaviru piehrcla slova: "Ale jednu vCe si nedam vziIcratke a ustaviCne chore prsty ji zne- hral prvni ukazky, d_ekovala mu (1. btezti! Jakkoli vim, ze opera se stanoviska moZriovaly hru na klavir, ale mela dobrY na 1376) jasnovidnYmi slovy: "Oeekavala hudebniho bude kouzlem Va geho umeni sluch, krasny alt a byla brzy dui domaci- jsem mnoho, ale sly gela jsem vice. Marn rozkogna,, bude libreto se stanoviska basho peveckeho krouZku, v nemZ pravidel- za to, ze v nejkrat gi dobe Hubieka zna,- niekeho Co seriosni price romantickohine hostoval ohnivY Karel Bendl. Ve zpe- rodni, Ze ji co nejdtive usly gime zpivat u storicka, stra gna." KdyZ neftspechy ervu byla Zakyni skladatele Jos. Leop. Zvo- lidu " Timto okairahkem se otvira, no- tovy stony byly ptieitany na vrub slabenate, pozdejAiho profesora vy ggi divei ye obdobi (1876 aZ 1883) jejich umele- ho libreta, zahalila se chord a stare zegkoly, a zpivala v plzenskem Hlaholu ckYch i lidskYch styk y se Smetanou a no- na, majic v ruce prilkazne dokumenty, v i na nedelnich besedach u Smetanti. A to va, rugna, ba vzru g ujici vYmena nazorfi. heroicke miseni. V dejinach hudby se zaealy prvni styky etyticetileteho au Ptiblilila se mu jako nikdo ze soheaspikt pad nadosobniho, neslYchaneho hrdintora "Branibora v Cechach" se g estnacti- a potlaeila osobni strasti, aby ute gila tra- stvi. le tou pevkyni. gickeho trpitele, bylo-li tteba i humorem, Nejen v Ceske opere se stala Krasno"Sleerio Krasnohorske, prelo gila byste a v2dy paprsky nadeje a viry. Vyrostla v horska vzorem libretistky prostonarodninekolik dvojzpevti od Schumana? mravni oporu a svetlou Musu 6Ioveka i nY1Hg i prUkopnici ptekladatelskeho uZpivaly by se velmi hezky ye sboru. Ude- umelce Smetany, kterY v rytmu syYch meni libretniho. R. 1883 poladal ji fedilate nam to k polada,1 z Cista jasna sympatii, v rytmu jejich postav a versa tel Narodniho divadla 8ubert o pteklad Smetana. Citila se vyznamenana, ale i dotvotil syttj sen o &skein eloveku a Ce- libreta Bizetovy Carmen, ponevad g tehzklamana, kdyZ ji bratr Jindtich ptines1 ske vlasti Hubiekou, Tajemstvim a erto- dej6i oficialni prekladatel J. V. Novotny ;c1 Smetany text bez napevu. "Pfekladat you stenou. neumel francouzsky. Kriisnohorska., ye slova ke zpevu a neznat melodie! Nebufran gtine Zaeka Heleny Svobodove, rodiV jejich smetanovskYch libretech objedc-li to pak souhlasit vyrtmu a vYrazu, co le Francouzsky, prijala nabidku , a vysi pan Smetana o mne pornysli?" Poeala vi se utajeny odraz vlivu Smetanova. Au- tvorila pteklad, odpovidajici luminske studovat hudebni theorii, a kdy2 r. 1871 torka ptedchozich libret napsanYch pro rovni oeskeho basnictvi i hudebne deklartapst)ta do Hudebnich Lista stat' "0 ee- :E3endla, Pallu a Fibicha — i v posmeta- maonim poladaykrim svetove opery. Jeji 616 clekla,maci hudebni", Smetana si ji novskem "Karlu '8kretovi" (1883) a "Di- pteklad mel dvoji zasadin vSdnam. Nag povgiml znovu, nebot' mezi ukazkami ne- Ceti Tabora," (1883) je prilis kvetnatou li- operni pevci, znechuceni barialnosti starspravne deklamace citovala i zboZnova- teratkou a autonomni basnitkou. Chybi gich prekladd derpali z. neho novou viru nou Proclanou. Znal ov g em i jeji mladi- jim operni mica a libretni sloh. Inteliosobitou krasu mater gtiny, Ceske Carstva„ libreta: "Lejhu" a "Btetislava", ope- genci, basnickYm, hudebnim a 'ZenskYm men let osmdesatYch a devadesatYch byveltem porozumela, ze je Smetanovi tteba la jim i obecentsvu gkolou ry Bendlovy a "Vlastu", veene torso Hynvkusu a kriteka Pally. Jiste Cetl hruby odsudek "Bteti- libret, v nichZ b yse jevi gtne zrcadlil sym- riem narednosti. Libretnim prekladateduch Vitavy, Ceskych luhil a b_ajfi, Nun: podala vzor vysokel, pitkopne ,1" v-yp ikajicim historikem A. W. AmptenesenY do osuda lidskYch — libret bro. cri v Hudebnich Listech: "Pravi se, Rye mail damy v poesii tyteZ privileje, jako proste fabule, harmonisovaneho deje, jas Nadzvedam jen cipek Casove clony nad pti Ste v kaZelky; toti2 se jim Zadna chy- nYch, smavYch a v lasce i bola hluboce potehnanou mnohostrannesti Eli gky Kra PravdivYch postay.

Tata smetanovska ba k zlemu nepoeita. Bylo by tudiZ negaKrasnohorske se projevila ye- snohorske. Ale ani toto omezeni neprelantni, chtiti tento operni text mlade cla- ptedstava likyrxr basnickeho slohu, sou- kaZi pohledu na zativy obraz nadosobne my na soud postaviti . . . " Tak zdrcujici sticedertim deje a lidi pod zornYrn dhlem silt* nadosobne obetave Ceske Zeny. Dnes nelis-pech by snad jine tfiadvacetilete Smetanova pojmu "prostonarodni." A- se zastavim ;pied jejim pcmniekem v divce vyrazil pero z ruky a snad by ji vgak krome Smetany zasahl i nada inY Karloqch sadech, pristoupim k drobne zl boil v oeich jineho, mengiho sklada- do vYvoje Smetanovy libretistky poleh- postaviCce, pohladim jeji pelerinu, a ("rty tele. Krasnohorska, v gak odpoveclela bo- nanYm vlivem, Bolena Nemcova prvni se to Nei boji") nebude-li se nikdo divat, jovnou studii "oeskr basnik a hudebni vytvotila a typisovala postavy divek 7v1 polibim ty kratke, chore prsty, ktere' nadrama", talde z fiaska vytezila vyvojovy prvnim rozpuku tele,sne i du gevni krasy, psaly Hubieku, Tajemstvi a Certovous, impuls, a Smetanovi nevadilo, aby ji br- bytosti cudne, nano a luzne jako senI stenu.

Strana 15

Vt STN It WEST, TEXAS

Ve sttedu, dne 211 tijna, 1948.

All contributions, correspondence of Lodge reporters, biographies, etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor by Saturday.

OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF THE STATE OF TEXAS

AN EVER FAM UL P In 1614 a priest of the Unity of Bretherm returns through Prague to his native Moravia. He has studied theology in Herborn and Heidelberg, and when he went to Amsterdam it was his interest in public affairs which led him to go to look at the States which had just brought to a successful conclusion their struggle against the Spanish Counter-Reformation. In a twenty years struggle they had defended the freedom of their conviction against Spanish tyranny and with it also the freedom of their nation. They had not given in and they were victorious.

His young mind was able to think clearly, the brain which focused within itself of a complex of problems. It was aware that Protestantism in Bohemia, although it had gained success five years before through the Majestatsbrief, would again be attacked by the Counter-Reformation, which the Antichrist had not defeated but warded off—the Pope of Rome and his Jesuit standard would come again, as they had come agai nevery time in this struggle which had already lasted two hundred years„ for° tne Czech flock.

Salvation against Antichrist was only in the unity of the Churches of God which confessed allegiance to the heritage of Master John Huss, in the unity of the Czechs, even the Catholics, for even to them it could not be indifferent what would happen to the Czech nation. Before the storm which he feared came the Struggle which he expected—while the young priest of the Unity of Brethren was still experiencing the beginnings of his marital bliss. The Czech Revolution was broken after its first successes at the great battle near Prague; this was the end of his honeymoon, the end of peaceful life, the end of the hopes cherished by the Unity of Brethren for the peaceful development of the flock. , Protestant life in Bohemia and Moravia collapsed. The structure of the State, the world in whose conceptions Czech political thought of that time moved, col lapsed with it. The Habsburgs and their followers from all over the world came to tear off a piece of cheap booty, they punlied Among the first to suffer were the Rode mong the first to suffer were the priests of the Brethren. The Spanish Soldatesca burned down Comenius' house in

GRI

Fulnek, scattered his books and manuscripts, forced his young family to take flight. The years of flight and hiding began for them and lasted until 1627. when the systematic Counter-Reformation forced the priests of the Brethren to leave the country and not return.

Here was an end to Comenius' family life and his two children did not survive the privations. They went to Christ. Take everything as it comes, happiness and unhappiness, joy and grief, laughter and tears. Take everything from God's hands with thanks and without murmuring.

Ask nothing for yourself, desire nothing, do not reason. The depth of thy safety is in God. Endeavour to attain it by approaching God and thy soul will be calm.

The mind of man ever hopes; if the order of reason does not suffice, he seizes a supernatural order, So also Comenius' mind The Protestant world was full of prophecies. which refused to be reconciled to the victory of the whore of Babylon. The world around us, the world of aircraft and tanks, has no, right to mock at prophets and those who believed in them. Suffering and defeat are only tern porary. In the end would be the triumph of Frederick of the Palatinate, the mocked Winter King, the mystic ruler who would come to liberate the world and lead the Church out of its privations. The disappointed spirit torn from its native surrounding thirstily drank up such prophecies of the future glory of Protestant Bohemia, The coming victorious light would drive away the Prince of Darkness.

At the beginning of his life abroad it seemed as if exile was not to last long.

Had not God awakened in the young Swedish ruler a Gedeon for his flock which would free it from the horrors of defeat? Marvels were coming, which promised a new paradise of the heart. Nothing shook their faith in them — even when the years of exile became longer and bore loud testimony against the prophets. Perhaps the sacrifice of blood made by the Czech regiments fighting fighting with the Swedes will not be in vain? Perhaps after all the exiles will return with victoriously flying flags? It will be necessary, thought the 40-year-old Senior of the Brethren, John Amos Comenius in Leszno, for you, too, to con-

tribute your part towards the common goal. If our young people issue forth from this labyrinth it will be necessary for them to receive good education, The Czech schools have been destroyed, we will restore them so that by a devout work praise should be given to God for the grace. He has shown to the people.

Didactica, Jama, Methodus linguarurn novissima were inspired by the spirit of hope for the victorious return home of the exiles. Then came the battle of Lutzen the battle of Nordlingen. Two great disappointments. The peace concluded with the Saxons in 1635 excluding the restoration of the Protestant element in Bohemia and Moravia. A bad sign! But the dice are still being thrown, Czech banners still fly in the troop formations fighting against the Habsburgs, all is not yet lost.

The didactic and pansophistic writings appearing between 1631 and 1654 brought their author the acknowledgment and remeet of the educated political world of the time. In 1638 there came an invitation(—which he did not accept—to go to Sweden to reform the Swedish educational system; In 1641 he received a flattering invitation from the members of the London Parliament. A college in Chelsea was to be at his disposal for the location of a universal college under his direction. From England Comenius was to direct his endeavours for the universal education and reconciliation of mankind through knowledge. But of the plan, founded in such a practical British fashion, nothing was realized on on account of the Civil War. Comenius, after a nine months' stay in Great Britain, left for Sweden whither he was sent by the Brethren. and invited by his supporter, the Dutch-Swedish nobleman L, de Gear It was again a reform of the Swedish educational system that was in view. For four clays the Chancellor of Sweden, Oxenstierna, negotiated with him. Comenius explained to him his pansophistic plans and his desire for a reconciliation of the Churches. Oxenstirna's practical mind rejected the unreal simplicities of pansophism and the irenical endeavouKs of Comenius and his English friends. Evrything would depend on whether the immediate future would be a time of light

Strana

VbSTNIX— WEST, TEXAS

ye stfedu, dne 20. fijna 1948.

or a time of darkness. He would not al- best to see that their preaching skill issue, your attention is called to the fact low himself to be convinced that it was should be maintained, devoted himself that "Lawrence E, Spivak" is the Edipossible to expect in the near future any to the study of their history, scught to for and Publisher. Wonder how many-, light from a golden age of learning. It prevent their dogmatics from being Czech people know this? was, therefore, necessary to cultivate the adulterated. When he had finished all "Saturday Evening Post" article, "Was light in the minds of men in a simple the preparatory work, the last Bishop of Jan Masaryk murdered" pages 18, etc. fashion: through teaching and schooling. the Brethren left behind him a cultural "Whichita Daily Times" My family reDidactics, not pansophism. The Brethren work in his Bequest to the Nation. The union, personally no comment. also piesent Comenius to Sweden because the Brethren may perish, the work they have tune of Roy Hranicky, now this should Swedish crown had in its hands the fate done may come to naught, the plot which have been front page for Vestnik and in of the Czech exiles and of the Brethren, it cultivated may be overgrown, but the English (instead of Sokol) so that our The war would yet be long, the Chancel- nation must remain to give testimony youth could see for themselves and when for expounded to Comenius. Perhaps it that its forefathers were the first to interested, would be interested in studywould be possible by these means, by en- arise and fight for the truth of God. ing our past.

"Masonic Magazine" pages 134 to 139, tering Swedish service and temporarily ) • 4 • ( Wichita Falls, Texas my article, Book Review, "The Life of postponing pansophistic plans, to do September 10, 1948 Albert Pike." The reason I am sending something for the Czech nation. Comenius obeyed. But he asked the Chancel- Mr. Joseph Hornak you this is that about the same, I wrote for not to forget the Czech nation in the P. 0. Box 125 a Book Review of "Comenius" (Komenpeace negotiations which appeared im- College Station, Texas sky). Sent it to Moucka, promising that minent. The period of Swedish service DEAR SIR, he would publish it, held it up for ninety was personally bitter for him. Comenius' In answer to your ad wanting an editor days. I got tired and recalled the manuironical endeavours came up against re_ for the English Department of Vestnik, script. Because Komensky was a Prosistance in the Lutheran atmosphere of may I be permitted to make the following testant Bishop a Mason, sight is lost of Sweden. Oxenstierna and de Greer were observations and offer the following sug- the fact that he was an educator, a annoyed by the fact that Comenius did gestions. French society of Educator stated that not folloW their warnings and leave the- First; If we want to know something he was 150 ahead of TIME. Our present ological questions out of his activity. about ourselves, we are forced to read it comic script originated with him. His Painful conflicts took place when the in the English press. Proof — under sep- idea was "If you wish the child to write Swedes thought that t heir educational 1 arate cover, I am. sending you several the word cow, draw it and the child will expert was too ex pensive a luxury.. magazines and clippings.) Take the Foot- understand better. The book from which Nevertheless, Comenius assured his ball magazine. On the front page your I wrote the review is "Education ClasSwedish friends that he would not aban- attention is caled to the player of the sic" by Keating, M. A. D. S, visiting prodon the Swedes unless he was himself Year and with a Czech name. Inside you fesor, University of California. I admit abandoned. Doubt as to whether the will find the names of several others, the book is more for the Pedagog than Swedes would really help him, doubt as answer, our youth like all other Ame- the common to whether his sacrifice was not in vain, rican youth is not interested in "Sokol" "Dopfse" Why can't uncle Joe Bartosh crept into the mind of the 56-year-old but in American sports. Why should the write about 4-H Club, instead of about man. On October 11, 1648 , h e beseeches advocates of Sokol in their propaganda "Snaku a Makove Kolaae" and the ladies Oxenstierna and reproaches him for be surprised when they cry, "our youth write about "Table manners" instead of forgetting the nation which had given is not interested in Sokol activities." Do Mrs. so and so came to see her aunt and such services to the King and land of You know why? The answer is easy. This brought with her, her flock. If you don't.

Sweden. In vain: the Peace of Westpha- is "America" and not Czechoslovakia, In know the people, is it news? Yes, did you ha in 1648 denied the Czech exiles the m y opinion, the advocates of Sokol just know that I know a S. P. J. S. T, Grand benefit of returning to their native land. ha ppen to live in the wrong country Officer who takes his bread with a fork.

The Czech lands were to remain in the and besides it has always been my Are you surprised that our people are state established after the Battle of the opinion that Vestnik was published to shunning the big cities. Fayettville is White Mountain by Ferdinand II. The Propanganize the sale of insurance, but where they want to be. game was over. It was clear that the sac- what's Moucka selling? From the last is- Parlimentary proceedure. Sometime ago rifices made by the Czechs in t he service sue of Vestnik, front page, he is selling in a "Dopise" from Taylor, Texas, it staof Sweden had been made in vain. Co_ Sokol. I am guessing that he knows more ted that six motions were made, accordmenius' sacrifice, too. It was a relief for about Sokol than he does about insur- ing to rules this is impossible. Only ahim when the Brethren recalled him af- ance. While on the subject of sports, how mendments can be offered and an ater he had been away for eight years in about "Henry Frnka," head coach at Tu- mendment is voted on first, if it carries, Elbing, back to Leszno to take up the lane and formerly head coach of Tulsa the original motion as amended is vopractical function of Senior and Secre- University and Lubbock and Greenville ted on follow the proceedure of U. S. Lary of the Brethren. The Brethren's High School. No, no, a thousand times Congress, State Legislature and other struggle, was practically concluded. Fate no, he is an American. Well just don"t Lodges. decided against the Brethren. they would belong among us. Insurance, when SPJS T. was organnot be a living branch on the tree of In Life Magazine, August 23rd, page ized a thousand dollars was a lot of the nation, it was necessary for their 30, your attention is called to the Czech mone y. For $100.00 you could have a nice spiritual goods to be given to the nation, athlete winning in the Olympic games funeral. How much does it cost now? But Two years of Come nius' activity were de- in England. While Moucka, front page we still sell $1,000.00 or less. Our salesvoted entirely to the i nter ests of the carries a notice of this, he makes no men men should be educated that insurance Brethren: he was aware that it was nee- tion of the Czech. is an investment, not only a burial polessary before going on to make order in "The American Mercury Magazine" icy. That's where Moucka should come the affairs of the Brethren. He did his Editorial or index page, 258, Se p tember in with explanations and illustrations,

Ve stiedu, dne 20. fijna 1948. but with him, its Sokol. Well who in the heck pays him.

Suggestion for the English Section and that by illustration. In 1932, while campaigning for Tom Hunter, I called on Frank Schoofied at Austin (your internal Revenue Collector at that time). In his office I saw a group of young people cutting clippings, so I asked who they were and was told that they were students from the University of Texas cutting clippings for the Agricultural Department. Would it be a good suggestion to get the young students to run the English Section, pay them of course, but by all means let them be free of Dr. Mieek for he like Mcucka and Bazant, see through Czechoslovakian specs instead of American? These men are alright but just out of tune. Did you know that I helped to organize Czechoslovak Publishing Company and because of my views, I am person-non-grata. What I want is, that it can be said that the Czech people are the cleanest and best mannered people in the State.

Getting back to Insurance. Did you know that as an organization, we are older than Southwestern Life or Great Southern, but insurance in force and assets, where are we? Now suppose we had twenty-five million on hand and were in Austin and asked the State politico, we want so and so, we would get it, but now, nothing doing except minor jobs and few exceptions and far between. This letter if sent to the Dallas News would be published,'especially if it criticized the News, If you dont believe it, listen to Dick West, 12:30 p. m. on Sundays. I don't exactly like West, but this is America and he has the right to his opinion, but if I sent it to Vestnik, wouldn't Moucka get mad?

"Books" Every Sunday issue of the Dallas News, Star Telegram and Wichita Daily Times carry about a half page review of the new books, therefore I suppose other Daily papers do the same.

What do we see in the Czech Press? Nothing but dance, play and activities of Sokol. Where a good book can be bought, NEVER, all for the legs and feet and nothing for the head.

Yours very truly, Otto Stehlik P. 0. Box 1464 ) • 4, • TRADE TALKS WITH ISRAEL The food ministry of Israel has sent David Sima, manager of the trade unions' co-operative "Hamashbir," and Abraham Cahan, vice-chairman of the chamber of commerce in Tel-Aviv, to Prague to buy goods and to discuss the possibilities of better trade relations between the two countries.

vESTNIK—WEST,TEXAS MANY STRANGE SIGHTS, INTENSIFIED FARMING IN HOLLAND DESCRIBED BY ROY HRANICKY Final report from Roy Ilranicky, Orange Grove man who is spending several months. in European countries as the Texas 4-H club representative in the Rural Youth Exchange. was received this week by his parents. He is due back in Oran ge Grove about October 10.

The scenes in the Hague, Amsterdam, a visit to a cattle and grain market, typical washday in Holland, and harvesting crops are vividly described in Hranicky's report.

Roy's report follows: Sunday, August 8—The Sundays usually are about the hardest days for me to write about. Most of the day is spent writ ing 'letters and reports and visiting with the family. Motoring on Sunday is prohibited without a special permit, so most of the people stay at home unless they take one of the three remaining alternatives: they can travel on a very badly crowded train or bus, or ride a bicycle. I think that most of the people choose the last alternative. We have spent the Sunday traveling with Mr. Louwes who has a Sunday permit. It is almost impossible for a car to navigate between the hundreds of bicycles that are to be seen on the road. We have seen many entire families going for their Sunday ride on bicycles, the mother usually has the smallest child in a basket on the handle bars and the father has two or three children stationed at various positions on his bicycle. Today, I have spent the major part of my time preparing a report for Mr. Gilbreath's office so I will close with this short commetary on bikes.

Monday, August 9.—It would not take an expert washing machine salesman to sell his product to the Dutch housewife.

The washhouse has three large wooden tubs, a rub-board, and a set of hand wringers, Today is washday, but I have been told that washing is only a woman's work, so I was sent to pick some of the fruit that was blown off the trees last night during a thunder storm. I spent the greater part of the day picking apples and pears that probably will never be used because they are far too green.

Mrs. Westerhuis told me that during the war it was impossible to leave a wash out over night and expect to find any of it in the morning. We had another rain this afternoon. Hardly a day goes by without a small rain coming up. Any small cloud serves as an excuse for a rain. I feel that I am now qualified to be a weather man in either Texas or the Netherlands—in Texas I would predict hot,

Straria' dry weather all the time, and in the Netherlands I would predict exactly the opposite—cool and wet every day.

Tuesday, August 10.—Today Mrs. Westerhuis, Lois, and I made a trip to the Hague to visit with Mrs. Westerhuis' daughter and her husband. Most, of the morning was spent in making last minute preparations for the trip. Mr, Westerhuis took us to the station in Groningen where we caught the 11 o'clock train for the Hague. I am glad that the distances,in the Netherlands are not very long because a trip across Texas would be very tiresome in some of these straight baciced wooden benches that adorn the opaches here. Sleeper cars are unheard of here except in the American magazine advertisements. We arrived in The . Haugue about 5:30 p. m. and were taken to the Pamona Hotel where accomodations made for us, The daughter lives in a very small apartment, so the guests have to be housed in a hotel. I might mention that living space in the Hague is rationed. A couple with no children are allowed one bedroom, a combination livingdining room, a very small kitchen, and a bath, usually shared with another apartment. The Hague is, as my idea off a Dutch city has always been, very cle,an.

The streets, buildings, and cars all have that "just scrubbed" look.

Wednesday, August 11.—Lois and I had our share of red tape this morning. Yesterday afternoon we called Mr, Graevers of the Stichting voor de Landbouw, who was to make arrangements for a recording. He gave us the address of the Nether land information Institute and told ,us that they would make the recording at 4:00 p. in. on the 11th. We spent most the morning preparing a rough draft of the script that we were to use., At ,aboUt 4:00 p. m. we arrived at the Institute where we were ushered into the main,pf7 fice where we were told that it would be impossible for us to make a recording until we had the a p proval of the Dutch radio union and our, script had been approved by the censors, beside tha tit would be impossible for us to make, the recording until after the 28th day of August, We reported back to Mr. Graevers who said that he would keep on trying to make arrangements. The day was almost gone. In the evening we topk the bus to one of the more fashionable residential districts in the suburbs of Hague, We had been invited to visit the home of Mr. Stephan Louwes, who in charge of food distribution in the therlands. (Mrs.) Louwes is a sister Mr. Westerhuis, our host) Mr. Louw was very talkative and he told me oboi. many of the problems that are facia

Strana 18

VEST NiK— WEST, TEXAS

Ve stfedu, dne 20. Nina 1948.

Europe today. The greatest problem of trading is very different than any man to retire when he is unable to work. seems to be the dollar shortage. Mr, Lou- method of trading that I have ever seen.' "It would be fair to the judges and to wes said that at this time the Marshall The seller, or an agent of his, stands by th e public to enable a man to retire after Plan seems to be the only temporary so- his livestock and waits for a prospective he has served long and faithfully," he lution possible. He also discussed, very buyer, When one comes along the seller continued. "Besides, a retirement system freely, the threat of communists in East and the prospect both discuss the merits for judges will mean a more efficient juern Europe. He told me that he knows of the animals in question. They then diciary, "We believe that Texans are interested that in Bulgaria less than one per cent stand as if they were ready to shake of the people are Communists, yet they hands and start talking and slapping in having the most efficient court sysare able • to control the government be- each other on the right hand. This con- tem in the country, This amendment is tinues and they talk about the price and one step in that direction." cause of outside pressures. slapping hands until they finally agree Asked if he found any opposition to Thursday, August 12.—Today Mrs. on a.price and shake hands and the deal t h e amendment, Yarborough said he had Westerhuis, her daughter, Lois, and I is completed. I mentioned earlier that the not. took a train trip to Amsterdam. The trip livestock is put in pens, baskets, or tied "The only votes against the amendfrom the Hague takes about one hour. As to a rail. The small pigs from eight to soon as ,ve arrived in Amsterdam Mrs. ten weeks old are placed in large baskets ment," he explained, "apparently will be Westerhuis bought tickets for a canal about five feet in diameter, five or six by folks who don't understand it. The boat ride. The canal boats follow a route hogs per basket. The pigs are not tied in State's editors, however, are doing a fine job of explaining clearly what it means. that takes the sightseers through most the basket that is only about eighteen of the business area of the city and the inches high and for some strange reason People believe in efficiency and economy in government, and once they have studock areas. We saw the grim remain of they do not jump out. died the amendment, they will support some of the ships and drydocks that had The grain market is located in a very it. been destroyed by the Germans during the last days of the occupation. The modern building, and after paying fifty After approval of the amendment by guides spoke only Dutch, Mrs. Wester- dutch cents admission, one is admitted. the voters, the legislature will work out huis' daughter who has been in America, Each grain buyer has a table where the details of a retirement plan. It apinterpreted for us. In the afternoon most the farmers bring their samples, and the plies to Members of the appellate courts of our time was spent visiting some of trades are made there. I might add that and judges of district and criminal disthe large department stores. These de- after I entered wearing my frontier suit trict courts, of which there are less than partment stores looked very much "Ame- and cowboy boots, the market had a 200 in Texas. temporary slump in activity. rican."

Yarbourough, a former district judge of (This article concludes the story of Friday, August 13.—Friday 13th, but Roy Hranicky stay in Netherland s' . Lois Travis County, heads a committee urging luck was with us. Mr Graevers finally mentioned in the story is the Farm passage of the judges retirement amendcalled and told us that it would be pos- Youth Exchange Delegate from New ment. Yarborough said many members sible for us to have our recordings made York who was also visiting in the Nether- of his committee are also former district at a private studio. We had already lands.) judges. Since they are no longer on the thrown away the scripts that we had bench, they have no financial interest in ) 4, ( made earlier during the week, so we went MOST TEXANS FAVOR RETIREMENT the amendment, but they well know the to the studio and made our transcriptions problems of judges from past experience.

PLAN FOR STATE'S JUDGES extemporaneously. We now have to wait ) • et. • ( over a week to get a permit to send the Texans will cast a heavy vote on NovArgentine Farm Produce for recording home. The remainder of the ember 22 in favor of the amendment auCzechoslovakia. day was spent on a train to Groningen, thorizing the legislature to set up a pracand by car to Hornhuizen. tical retirement program for the State's Senor Miranda, chairman of the economic council of Argentina, recently receivSaturday, August 14.—A big part off the court judges. ed several high officials of the Czechoday was spent in getting the household That prediction was made this week by slovak legation in Buenos Aires with On a running keel after the trip to the Ralph W. Yarborough, Austin attorney, whom he discussed the carrying out of Hague. after a survey of voter sentiment in rural the Czechoslovak-Argentine trade agreeMonday, August 16. — Today I had a and small town areas of the State. ment which was signed in June of this job that was completely new to me, pickThe important amendment will be last year Under the agreement Argentina will ing apples off the trees. I really enjoyed on the ballott at the November 2nd gen- deliver to Czechoslovakia agricultural the day picking bright, red apples off the eral election, products in exchange for machinery and many nice trees in the Westerhuis orchYarborough said: industrial equipment. ard. All of the apples were placed in the "Most folks I talked to were surprised ) attic where they will be stored until to know there's no way for a judge on FREEZING PLANT FOR SLOVAKIA needed.

Texas' Supreme Court or the district Work has started in PreSov on the August 17.—This morning, immediately courts to retire, even if after serving building of a freezing plant with a capaafter breakfast, Mr. Westerhuis informed faithfully for 30 years he becomes dis- city cf one month's supply of meat for Lois and me that he would take us to I abled. the whole of Slovakia ,The plant is inGroningen to visit the cattle and grain "Generally, I believe the people think corporated in the general industrializaMarkets. We hurried and by 9:30 we it is important for judges to be able to re- tion plan for Slovakia. were in Groningen at the cattle market. tire when they reach an advanced age ) 411 of cattle, sheep, and hogs are brought and sickness or other handicaps make it The printing department of Bayer in ' tp the market place early each TuesdaY hardfor them to keep up with the strain Kolin, a national enterprise, is carrying plorning, and the livestock is placed in of court work. it is an economy and will out an order for printing of, special Enpens, baskets, or tied to rails. The method save taxes in the long run to permit a glish books.

VESTNIK— WEST. TEXAS

Ve sttedu, dne 20. tijna 1948.

Fotografovani alma Veda se stale uci od pfirody. Nedavno vecici zjistili, ze ani nejlepgi fotograficke cocky nejjsou tak dokonale, jako cocky oei a aby to dakazali neveficim optikUm, provedli fispeSne fotografie s pomoci eoeek brouka. Jeden rakouskY profesor pouZil dokonce i eoeek oci sva tojanske musky, Ale i i del zabiteho hoveziho dobytka se osvedeily.

Musi hYti ovgem eerstve 0 Podebradech Nejveselejai skupinou mezinarodniho seminate vychovatelfi UNESCO kterY se konal nedavno v Podebradech, byli Francouzi, vet ginou pro fesofi a profesorky stye dnqch a vysckych gkol SloZili na Podebrady ye selou pisnioku, kterou nazvali "La chanson de Podebrady." Mimo jine zpivaji v ni, Ze v meste oventenYch srdci serviruji mnoho knedli kit a ji se desert pied brambory.

Petr Bezrue se vzdal dfichodu.

6estnSr titul narodniho umelee je spojen take s eestnYm roenim dttchodem. SkromnY Petr Bezr-ue se vzdal tohoto dilehodu, nebot' napsal pouze jednu kniZku Slerske pisne. VSechno ostatni pry psal pouze na okraj sve tvorby. Petr Bezrue v dopise proZe mu k hvotu staei pense pokovniho fifednika.

Drahe bydleni Priunyslove spole?..'nosti vypoeitaly, Ze prinnernY rodinnY dornek ve SpojenYch statech i se stavebnim mistem, jen2 stal roku 1939 4.599 dolara, stoji dnes 11.094 doRolelloval se jakYsi velkY p•itel zvitat na ulici: "Pane, 'prod tak tlueete toho psa? V2dyt' vas jen oeuehal!"

Rozkatil se ten druhY: "Myslite, ze jsem rnel poekat, 0 me ochutna?"

Stargi lids znaji ze zkugenosti rychlY a mirni u• oink Trinerova Hoikeho Vina. Oni fedi ie tati vedecka kombinace pfirode vlastnich kofinka, iivYch bylin a botanickYch prostiedkii, jde pH. mo do price ku pahnuti ochablYmi vnitinoStml, a tak odpomaha boleni hlavy, nervosnosti, od no• zaiivnosti a ialudeenich partial, plynfi a nadkztraty spanku a chuti k jidlu, kilyi tyto potiZe jsou zpfisobeny ziepou. Neni potteba zbyteene trpeti, ani potteby pro ostri. projimadla nebo proast'ujici prostiedky. Pouze si dues opatie to Fahey Trinerova Vina ye va:gem oblibenem obchodu, a nechte jeho ptijemne chutnajici, zacrte odpcmahajiei annost pracovat pro vas. (Poznam ka: jestli nemiiiete dostat Trinerovo Vino ve se oblibenem obchodu, po glete $1.50, spolu se jme nem toho vageho obehodu na: Jos. Triner Corp., 4053 W. Fillmore, Chicago, a vase velka 18 uncova lahev Trinerova Vina blade yarn poslana ihned, vy-placene.

Triners

Velbloudi jako gkodna JihoaustralskY- _ ministr zemedelstvi mel aby bylo postiileno 2.000 divokYch velblouda, ale nemel k tomu odvahu. Nabidl pro to tyto velbloudy komu DR. WOODROW.. W. MIKESKA koliv zdarma, kdo si je eeskSt zubni lekak pochyta. Pkihlasila se ukadovna: jen skupina sadatt, kte 422 Medical Arts Bldg. ii jsou ochotni velblouHouston, Texas • dy pochytat a zpracoTelephone: P-3629 a K-39344 vat je na umele hnoji(the) vo pro sve sady.

Indicky vlastenec Pted petadvaceti lety venoval zamoZnY indicky statkat vgechen svilj majetek indickemu narodnimu kongresu na boj o nezavislast.

Sam Sel pracovat do to varny jako delnik. Vydelaval necelYch etyfi sta mesiane a z to ho posilal 30 Kes. Nehruovi jako pfispevek.

Od roku 1887 tisice osob poutento proslu1ST lek a ialudefini silivku, v bop p oti zacpe a jejim piivaakfirn.

,4=7

PRIJMOU SE Maniele stiedniho van; bezdetni k bydleni na mists. Domid price, zahrada, fieobecni price kolem dom.

Peknk byt k bydleni, dobil plat. — Pfite na

H. S. FOSTER Middland, Texas BOX 1743 (40-41p)

John Lesikar

LAVACA CO. ABSTRACT CO.

pravnik

J. F. BOIKA, feditel

Long Theatres Bldg.

Vyhotovi abstrakty, vlastnicke pray°, vyiizuje majetkove pojfiteni

2229 Avenue F, — Phone 644

tiadovna nad Peoples State Bank

BAY CITY, TEXAS

Telefon do iladovny Zislo 5, do residence 63 HALLETTSVILLE, TEXAS

tranar 20 g estercata nejsou 'Ern ncouzska kancelar dementovala ZPTa.,vu , o narozeni gestereat v •razdii, a vysvetlila, jLk do 10 k omylu, Bra zemedelec teleafo\ do jeho rod!ny pribylo Seste dite, avSak vesnickY telegrafista omylem napsal estereata. Zprava, se bleskUrychle roz gitila a kli ‘ozilske listy dokonce vySly ye zvlagtnich vydanich, Ze brazdska ,Sestereata, prekonala proslula kanadska patereata.

Syitici pero

VtSTNiK—WEST, TEXAS

Ve st'redu. dne 20. Pijna 1948.

Antonina Towne and Heath, cena $2.75, Na !kovy Laske tance a Bohuslava I Nev ' York (6TK) Ve Spoje- 200 strenkach lie!, Van Straaten Martini? Tre Ricercari. Vet§ina nYch statech pravIe: vykl novY, Dvoretkovu cestu ad teZkYch za pekne vybavenY Zivotopis Auto- eatku aZ po svetovou slavu, dale del bude y Kanade frovedena po prve. nina Dvotaka, ureenY predevSirn.; jsou pripojeny seznamy vgech o mladeli. Autor Jan van Straaten strovYch del, listina doporueovajej nazval "Slavonic Rhapsody —1 nYch gramofonovYch desek a rej- tispeeh eeekeho pevce v The Story of Antonirn Dvorak"1 strik. Iliustracemi prispe.la MaAfrice (Slovanska. rhapsodic — Pan Kchsova. 'Uvodem autcr New York (CTK) — Milo Luka, A. D.), nakladateli jsou Allen,; kuje dru Janu Loewenbachovi, kterY mu pomohi opatrit nutny elen chicagske opery, absolvoval I prUve fispeny zajczd do Jilni Amaterial. friky. Zpival v mestech DurbanU Pro Rychlou, Dokfizanou cei t eeske hudby v Montrealo! a Cape Town, a to v koncertni Ffij_imou New York (CTK) Dirigent! sini s doProvodem symfonickeho George Schick, absolvent Ceske crchestru, I v rozhlase. Bylo to konservatere a LItk profesort Ji- snad poprve, Ze jihoafrickY rozraka, Boffraeistra a Decleeka, pril hlas vysilal vyhradne eeskY propravuje pro Montreal (Kanada) ! gram. Na programu byly mime koncert z !OeskYch Na pro fine tyto skladby: Arie z opery od gramu jsou MiCova Sinfonia en Tajemstvi a VeCerni pisne od Zacpy a Re, Smetanovy predehry Doktor Sinctany, Dvorakova. Dobrit noc, Bolesti Hlavy Faust a Oldrich a Bolena, Dvo- Bendlint Maj a rada narodnich Zkaiz'eneho rakova Serenada op. 44, Jana6- PisniZalluclku Nezaiivnosti Nervosy Plynit a Nadhnini Ztrity Spanku a Chuti k Jidlu kciyi zavineny Zacpou Nova

AmerickY vyrobce pln;cich per Mylton Reynolds, kterY je taPe sve taznarnYm leteckYnn re horOrnanem (nedavno Rte! kolem sveta,) se s.tai ProslulY syYmi cirri pery, a nichZ probja:7;oval, pisi i pod ybdmr: Bylo to tak zvaveone pero. Ted' vyrabi nove pero, kterYin ire psat i potme. Male ()path° si Bra. pena ma, fospareskuji- Petra Hobokodohou vyzkouen5, rI hrot, kterY na poCisemvaci p r o • rao sti'edek a ialudeenf einnost povzbuzu• lek.- Obsahuje CleskY strojirenskY 18 Peirody Oast. prinnysi vvstavuje na inch leeiqch bylin a rostlin. veletrhu tired Strojov- Pouilvejte dle rivodu. Mime a nail (Iva obrovske stro- hladce Hoboko piivede lint sti'eva k ktore budi zaslou'x- einnosti a napoinae jim, vyloueiti viiznouci odpadky; pomnlia vypuditi 11011.pozornost onen pH. plyny zecpy, &Iva Je to elektricka jentny pocit tepla. Bud'te tnoudqmi lokomotiva, —pro rychlou, pHjemnou, dokazanou od lamp zacpy — opatite si 'arra. no, jeden zaber tilevu Hoboko dnes ye va g em sousedstvi vyialme z dolu temer aneb po glete si pro 1 million kg. Dalsi zajiMavosti je obrovska MiObeznamovaci Nabidku ce rYpacIla, ktera na11 uncover Fahe y za pouhji $1.00 poslfino jrdnou vyrYpne 7 ku- po g tovne vyplaceno k vasim dverim. bickYeli met rit uhli. To t:Ftto kupon rYpadlo vykona pra,3azbidky"---Nyloi al 800 hor. a vaZi. 350 O Pid!o:-.5.on jet $1.00 Po g lote mne I tun. Oba stroje jsou po gitou vyplacone pravidelnou I I uncovou I gthev HOBOK.O. rObkern SkodovYch zadabirku (C, 0. 11) Po g lete Off?, a jsou postupne (poplatek piipo6ten). ct6davany vS'em DR. P67 1•S^

3 ra THE

EN WILL SERVE SAUSAG

AND

SAUER, KRAUT

Jrngno

Velka Britannie mekoncem finaneniho ertu dne 31. brezna rocini drub, v eelkoye vY' i 25,277 387,153 fiber, jak uvadi vladni Ella kniha.

Adresa Pottovn( ufadovna

DR. PETER FAHRNEY & SONS CO. Dept. 811-385

2501washington131vd., Chicago 12,10: j 256 Stanley St., Winnipeg, Man., Can. L

-20356 8...111011141106,1

Ve stfedu, dne 20. tijne. 1948.

Ameriekt snimek o Stove/I:Au New York (OTK) — Spoleenost Louis de Ro chemont Associates do konauje prase praci na novem snimku, kterY u ka.zuje dneAni tivot slo venskYch zemedelcu. Zd bery potidill operateti Craiden a Launder letoliniho beta na Slovensku, hlavne v okoli Bre zna. Vybrali si typickou slovenskou rodinu a sle duji katdeho jejiho Cie na pfi dennim zamestnani. Film je ureen hla vna jako ueebni pomiic ka pro americke Skoly a bude rozSiten v tisici kopiich. gkola keutelnikii Na universite v Omaze ye state Nebrasce v America absolvovalo za etyti beta tisic studentii kursy pro kostelniky.

Vedouti kursu profesor Hosman doporuauje za Neobtetujte modleni. Nenoste v kapse kabatu ani dou tnik, ani tutku, ani der vent kapesnik. Nepoutivejte ptilis silne vonavky, ponevadt to rudruhych. ai Neposazujte mantela daleko od mantelky.

Nechovejte se k nal/Stay niktm kostpda famildrne.

Dobrodini octa Voda okyselene. octern nebo citronem bra ni rozvateni, rozpadnuti masa, aejmena rybiho, ktere ma velmi ma lo spojovaciho tkaniva a proto se lehko rozpadava. Luskoviny vatene v kysele vode pottebuji del& var, proto se k nirn ocet ptidava pc zmeknuti. Slabs okyselena voila udriuje peknou barvu dervene ka pusty. Kyselost nektere potraviny zase odbarvu je. Tato vlastnosti octa se vyuZiva k biloni okrajeneho ovate pfi za vatovani

VtSTN

Strana 21

X WEST, TEXAS

CASY SE ZWENILY

V Praze bude nejmodernejg

A take se zmenily ceny za vetSinu veci ktere pottebujeme — ale ne ceny za Nonat, ten va.§ spolehlivY domaci prosttedek.

Tato oblibena mast' zastava nezmenena jak ye kvalite tak i cane — a pokraeuje ve vernem slou tea Bud'te zajitteni nyni — mate — ye vast lekarmike tubu

ikola pro kovicke Irene Hlavni mast° Praha postavi v petiletce na rozhrani Libne a Vysoean velkou zakladni odbornou Skolu pro Ilene z kovopriimyslu.

Podle planu bude ye Skala 27 moderns vybudovanYch dilen, montatni hala o ploSe asi 209 etveree-

nich metric a ptednaSkovy sal., kterY pojme zhruba 7000 posluchadii. Dale budou ye Skole garaZe a 47 ifeeben, krome bytii pro spravce Skoly a odborne ueitele.

Prozatimni rozpoeet eini 100 lionu Kes. Bude to vAak jedna z nejmodernejSich Skol toho dru hu v Evrope.

Vibornou veselohru R. C. MILLER & CO., Cena Nonat patou 550 a $1.05 CALIFORNIA ALTADENA, PRI KASH A CHRAPOTU zpirsobenem nachlazenim dorychle ulevy se

g

NA POTOCE ZA MUNICi ad V. /tarty sehraji ochotnici

T. J. Sokola Houston

v nedeli 24. tijna 1948 ve 4 hodiny odpoledne v sini na Cottage Grove

SEVERUV BALSAM PROTI KASLI lahev 50c. Nerrth-li lekarnik, objednejte si piimo od:

CERSTVR KVITINT PRO KAiDOU rittizbirosT

Polifebni vines a kytice Hytice do nemocnic• Svatebni kytice Hynes k virrai narozenin, sikatka Kveltinv k vfzdob6 kostela nib residence NAVgTIV'TE NAS NEB

HOUSTON, TEXAS 0 S 0 B Y: Pan ()tee BerouSek, mlynal v Rortokach — J. Kos Beta, jeho dcera Rose Trestovi Filomena Vrzalova — Im. gvecovi Jarosiav Rozmara Fr. VavHk Sylvestr Vydra, porybn, Vi. StrainickSt Stazieka, jeho dcera M. Koei-ova Bartodej vaneara, obchodnik z Prahy — Rud. gebek Ladieek Chroust, jeho, pilbuznk — J. Ravi Pepik, pragek v Berougkove mlYne — BO. Petrielka, ml Odehrama se, v echicb1/4 v pi ltomne dobe Retie Viad. Strainickt

Po divadle Taneeni Zibava oblIcne sokolske hudbe br.

FRANTY VAVPiKA

VOLEJTE TELEFONEM

Chutna. vee'ete, za.kusky a obkerstveni

Temple Floral Co

Vaunne 80 centil vCetne day.'

Telefon 4445-5669 KYLE HOTEL

Viechny krajany uctive zve Zabavni vYbor Sokola

V2STNT — WEST, TEXAS

Strana 22 Sirtyk vyloueen KaSdY automobilista vi, Se srnyk je nejvetgim neptitelem bezpeenosti otoron'Th vozidel. Zanebyla proti nemu ochrana krome opatrne jizdy. Ted' francouzskY konstrukter Robert Root opattil sve auto zvati gtnim zhfizenim.

KdyS stiskne na rozvod nene desce knoflik, zae ne se pod obe zadni kola sypat jemnSr pisek, Zlato v kola& Vynalezavost podloud niku je vpravde bez hra nic, Ale take davtip a zkugenosti na gich stra zcu hranic jsou znamenite. V Slovenskem No vem Meste zadrSeli naeesanou demu, v jejimS iteesu nagli pet stodolarovScch bankovek a dye tisicovky. U star giho cestujiciho, ktery jel navgtivit z IVIad'arska ciceru v Ko gicich, nagli makoq kolde. KdyS ho rozlomili, zjistili v nem pane kousky zlata a gperka.

Zaeatkem leto gka by lo na celem svete 711 milianr ovci. Priti sku se zvYgil svetovY stay ovci o tti procenta.

PtcdvaleenST pramer nil 735 milionti ovci. V Australii, semi ovci, pti bylo od loriska 105 rniovci.

Arnericke ittady maji staro q, jak pohitivat v pripade valky lidi, sinrcene atornov3"Tm zdrenim. Jak oznamuje list Mortuary Science, upozornily pohtebni spoleenosti, ze "atomoye mrtvoly" se nesmeji pohtbivat am Sehem a ni v semi v obyeejnych rakvich. Pti zlehu i pri pehrtivani v obyeejnYch rakvich by se dostalo zareni do vzdu chu. Proto by byly atomove mrtvoly pohitiva ny ye zvlagt' tlustSich betonovYch rakvich.

Dr. N. B. re.;Nutt

Ve stkedu, eine 20. kijna 1948.

Sokolika Jednota 2iika. v Dallas

Zubni Lekar tradovna nad Canada's Drug Co. TEXAS BRYAN,

tini vgem krajantim domatim i navgtevnikum VYstavy Pozvani

.1321..6.2.52 4 S. MO IVMOS. 6if ,atE.7.....S

SPRAVNE VYKONAN/.1.

POHREBNi SLU2BA V hodine Salu zarmouceni naleznou Edward Pace pohiebni itstav pohotoirST k sympatickemu vytizeni nezbytnYch jednotlivosti a k vypraveni doj emneho pohtbu.

Levne ceny jsou nagi zasadou.

3700 Carl ulici Prijd'te se s nami v hojnemu poettt poklonit nezoymenutelne pamatce nakho pres. E. Benek.

1 OBRAZ

'. 7 7

KDE DOMOV MUJ?, houslove solo — — p. J. Houpy Pripadna. ree starosty Sokola — — br. J. Vrla ses. M. Prevratilova Zpev pii doprovodu piana ses. Lorain Gallagher Basal "Nage Maminko", Vojta Beneg ses. B. Valoikova "Goin Home" — Ant. Dvorak — houslove solo p. J. Houpy

Edward Pace Pohiebni reditel Clen S.P.J.S.T. — Telefon 3606 118 N. Fifth St. — Temple, Tex

NASLEDUJE:

Dr. Chas J. Hollub

DIVADLO G. I. JOE V PL

teskY Lekar a Operater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon residence: Lehigh 9745 Telefon uradovny: Pres. 2553

aneb

A erieti vojaci v teskosi vensku Dej o dvou jediranich napsala K. ttvrtnikova 0 S 0 B Y: — — — br. Mira Jureik Anton Kueera Plzenak ses. K. Kraftova.

Knecrova, jeho iena —— ses. M. Prevratilova Anna Plaugirova, — ses. F. Jureikova dcery — Frariti gka, Vaclav Kteera, jejich syn co amer. vojak br. J. Janieek Bobiean Staglik IViarenka, — Bill SR, jr. vneueata Venongek, ses. M. Filipec Gajdugkova sousedka br. F. Sebestik Gestapo

Hilsher's Hceid.e

Supply Co.

Vase pkatelske nabytkove obehody Elecktricke peacNabytek hy. Cokoliv pro va gi domacnost 2020 Washington Ave. F.9742 5832 N. Main. — V 41383 5225 Washington. Ave - T. 3490 HOUSTON, TEXAS

Ve6eie ad 5 d 6:30 prog piesne v 7 ha. in Taneeri zahava `® Joe : cent

Dostaliete Kupujte zde notove nejlep gi za mene aneb na mime splatky Vage uspokojeni zarueeno Zdarma dodavka kdekoli Pogtovni objednavky jsou rychle vykizeny.

O vge ostatni bude n lezite postarano Uctive zve

fevieno po veeery a nedele die ujednani.

Vkbor 1

Ve stfedu, dne 20. iijna 1948.

ANSEMISIMMEMMIMMIEN,

V1STNIK— WEST, TEXAS

Ceske Rekordy VelikSr vyber

Kam • & Legikar p avnici Temple, Texas NE=

C. H. ChernoskS7

—u—

Heights Record Shop S. eMELKA Telefon V.-2r125 • 843 Waverly (Heights) HOUSTON 7, TEXAS (6—,6p

Ernest J. Hanka

PRAVNIK

Vyilzuje vakere soudni zale'aitosti. triadovna: 936 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS

Privnik Houston, Texas

a®

sobotu 23. rajna - Lee Prause V nedeli, 24. iljna Ray Kienek V nedelt 31. iijna - Syncopators V ne li, 7. list.

J. R. Baia V nederli 14. list.

Ray Kienek

DR THOS N. DeLANEY (21\11. LEKAR, BrStle spravne piipravene Gas dle 1.31:adovna, 3248 — Res. 2687 513-17 Professional Bldg.

TEMPLE, TEXAS

Marek - Burns P011itEBNi DOMOV V hodine zarmutku najdete u nas nejlepSi pohrebni obsiuhu a ceny levne.

Tei prodivame pohiebni pojigteni od 1 mesice do 80 rokii stall Ambulance ve dne 1 v noel.

MAREK BURNS FUNERAL HOME Bill Marek a Bill Burns Telefon 546 CAMERON, TEXAS

SPOLEHLIVA POHROBNICKA SLU2BA Jsme pohotovi Van' poslouNti bez rozdilu jak daleko bydlite bez jakehokoliv avlaStniho poplatku.

S nami mua'ete mluviti desky.

My nabizime Pohiebni PojiAteni pro-kaadeho elena rodiny PETE E. ETTLINGER FUNERAL HOME Elsie Praaak- Etlinger, damska pomocnice Telefonujte "collect" Tel 3 Bellville, Texas

V

ADMISSION 80c TAX INCLUDED 0 zakusky a obeerstveni navg tevnikii jest vStorem !Waite postarino.

1140 ROBBIE ST. Tel V-20256 Na doptini: 20th and North Main.

Barbecue sandvide, Pivo, Domaci Chili, Kam a Studene na,poje

KILNAR'S Barbecue Drive Inn SluAnd mi.sto pro fictyhodne lidi.

5802 North Main St. Phone V. 2-0088 HOUSTON, TEXAS

Strana

.--

Padesitka je nejlep'61vek Padesatiletk Torn Nor ris z Guildtfordu v Australii skoail s mostu s v3"/Se patnacti metro do reky. Ruce mei spoutane v zapestich a nohy v kotnicich, ale bezvad ne doplul k biehu, vzda lenemu padesat Udelal to k van sazce o Beset tisic Kes, aby dokazal sve tvrzeni padesati letech je mua • v nejlepSim yeku.

Zaehrance pesimista DvanactiletSr George Wildman v Queens Parku si vSiml, ae a obchod, niho domu naproti vYchazi koui. Hned bezel k po2arnimu automatu, rozbil sklo„ udelal po-, plach a utekl. Mel na, jednou dojem, ae udelal poplach nespravne. Ve skuteonosti zachranil budovu, protode hasidi pitgli yeas a poaar uhasill. Dcstal pak od nich dekovnY dopis.

Wzriamnk americkk spisovatel do CSR. New York (OTK) — V listopadu zavita do Cteskoslovenska spisoyatel Stefaneym, jeho nedayno vyaSt. roman The Crusaders (Kriaa di) se stava jednou z nejetenejSich knih A. Roman. kterST liei lie i rub modernich americkYch yojakii, yyslanych do Nemecka, aby je porazili a vStipili zaroven problematickou moralku vlastni demokracie, bude vydan i v CSR. Heym neni v Praze neznan&n. Ceskoslcvensko bylo po roce 1933 jeho prvnim asylem, kdy ho Hitlerovo Ni;mecko vyhostilo. PCtatkicetilet3i autor (take jeho prvni kniha "Hostages" byla v America best seller) vyuaije navAtevy v oSR, k ujednani prekladatelskYch pra y. Ma take za jirnave plant' filmove.

Stratus 24 Z odpadu hnedeho kvalitni brikety Pfi strojnim rubani hLedeho uhli v otevfenem lomu v Dolnim Rychnove u Sokolova zusta.va, znadne mno g -stviodpau.Tildenm uhli odpada asi 25 procent drobneho uhli a uhelneho prachu, kterY vgak najde sve upoMbeni. Lanovkou, dlou hou osm kilometrii, do pravuje se odpadove u hli do briketarny v Kyn Aperku, kde se drti na joinnY prach a pod tla kern lisuje v leskle brikety pine nahrazuji 'eer ne kamenne uhli a petugiva se jich nejen v domacnostech, ale i k vytapeni lokomotiv, Haviri kupuji stroje Havifi na dole Perun ✓ Muteovicich pracovali ve sloji jen metr vysoke, take nakopane uhli museli tfikrat 'etyfikrat pfehazovat, neg je dostali na chodbu. Proto se rozhodli koupit si transporter.

Na jeho zakoupeni odpracovali &menu, z nig ziskali 23.000 Kes. Protoge vgak transporter stal jegte o dye tisicovky vic, havifi se usnesli ge transporter doplati z vYtegkti pfigti dobrovolne

VtSTNI It — WEST, TEXAS

Maly Ozw-movatel

tTe

Dr: Sazenice — mrazuvzdorne, zelove sazenice, a hlavkovY salat, 300 za $1.00; 100 za $3.00.

Cauliflower 100 za. 50c. PoS"tou vyplacene a za uspokojeni rueime. WACO PLANT GARDENS, 1426 Connor, Waco. Tex. (43-44p)

O' Jsem jig pensistka, slugna katolieka, vlastnim domov, jen jest mi te gko chodit do kostela.

Pro tuto pfleinu pieji si seznamiti se se stfidmYm panemi, kteMILiNKY NA MAK rY vlastni slu gnY automobil a pill by si navazat znamost se z eskoslovenska, zarueene mnou. Main pokoj a tog domek melou mak, s kovovymi soueastna dvofe. Pigte pod znadkou Vetsnik, West, "Pensistka" Texas.

(43p)

ettedu, dne 20. tijna 1948.

kami, ktere se nerozbiji. Tam kde k dostani nejsou zasila poktou vyplacene za $3.75. — Jos. Vagut, Schulenbrug, Texas. (OV 42-44) ParilskS, policista Jean Henaerie dostal pokutu dve ste Kes pro nebezpeenou jizdu autem, lzdy2 honil automobilistu, kteremu chtel naparit pokutu pro nebezpeenou jizdu autem.

Sazenice salatove — Ice Berg. Sasrak a Big Boston. Zeloye Charleston, Wakefield a Early Flat Dutch, 100 za 50c; 300 za $1.00; 500 za $1.75; 1000 za $2.75.

Pogtou vyplacene. Tyto sazenice to: TEXAS PLANT FARM, El jsou Iprave mrazuvzdorujici. Pi g(43-44p) Campo, Texas.

Pfijme se device neb gena ku konani domaci prate ktera, by byla ochotna jeti do New Yorku bydleti v apartmentu s tri elennou rodinou. DobrY plat. 2adne vydani s cestovnYm. Obrat'te se na Mrs.. Robert R. Penn, 4i, Overbill Drive, Dallas 5, Texas, neb telefonujte "collect" Lake(43p) side 0547 Proda se lacino, tome' novY, mai° upotkebnY promitaci stroj pro 35 mm mluvici filmy, hodici se vYborne pro osadni sine neb Sokolovny pfedvadeni es eskYch a anglickYch mluvicich film& Stroj se sam za` nekolik mesicu vyplati. Pigte na Jos. Vagut, Schulenburg, Texas.

(41-43c)

Teplo v kapse V nejbliggich dnech rna bYt dopraveno vzdugnYm mostem, do Ber Una 50.000 "kapesnich vatia." a 400.000 baneku sucheho lihu. Nejde vLak o such lih, nybrt o nahraiku, ktera nepfijemne zapacha. Tato kapesni kaminka mail zfejme nahradit dodas ky uhli z Poruit

Na prodej grocerni obchod a obchod s lihovinami v Galvestomi. Naleza se ne v nejlep gi edsti mesta ale delaji dobre penize, Budovu s mistnosti k bydleni na hofe lze pronajat za dobrych podminek. Zbogi a zatizeni jest kolem $11,000.00. Obchod tento se proda spolehlive osobe asi polovici hotove. Chas. W. Cerny, 810 City National Bank Bldg., Houston, Telephone C-45478. (dzc)

Celkova, roda obili v Polsku bude letos 10,904 057 tun, Z toho bylo skli zeno 5,932.178 tun gita, 1,452,240 tun pgenice, 1 293.010 jeemene a 2,206.622 tun ovsa.

PitIKRYJTE VAgi STRECHU! Doiivotnim Aluminurnem, nikdy nerezavi, vidy je peknfr bily, Pigte si o vzorek a ceny.

IIANUS BAB,DWARE CO. P. 0. Box 1766 WACO, TEXAS

When the score's been tie 'til the end of the ninth, csnd the winning run beats the ball home by a split second ...it's time for a frosty bottle of PEARL. Beer to add a flavorful finishing touch to a moment you'll never forget.

ar Dist. C J. S. CROWDER

IVACO, TEXAS