ORGAN
PODPORA
I
13RA'rRSTVi LIDSKOST
Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas under the Act of Congress of ROtNili (VOL.) XXXVI.
SLOVANSKE PODPORUJ1C1 JEDNOTY STATU TEXAS Augus t, 24th, 1922.
West, Texas, ye stiedu, (WEDNESDAY) 13. itiJNA (OCTOBER) 1948
C1SLO 42.
NEJAITSI PERLA MTA NA OBJEDNAVKU MALEBNE, odlehle bombajske u- mote. Jejlch zamestnani je laotova lotelici je perlova bursa. V tichem rie. Pramerne ye dvou az ttech tisicich dome bez honosneho prfieeli, bez perlorodek se najde jen jedna perla, kte." opravdu za neco stoji.Stoji take k s navalu a vzruchu, v prostiedi spi ge ka- potapeeova givota, proto ge potapeni a povarenskem. Podle zapadnich mefitek by byt v hloubce az dvaceti metro bez skase ani nemohlo nazvat bursou. Nehluel fandru nepticla chudakovi zdravi. tarn poptavka a nabidka, netikaji znaKdysi se vdhlo, ze perly jsou zkamenele menaci ptistroje, nikdo nepi ge na tabule kapky rosy, ktere skanuly do otevfenYch posledni kursy. Navg tevnici tise popijeji a pokutuji. Natal maji pked sebou hro- I gkebli za vlahYch letnich noci. Kdy g se madky hedvabne lesklYch perel. Tu a I zjistilo ze jejich puvod je prosaictejsi, vytam si zajemce pkisedne, obhledne si I nalez1 v Japonsku rybar Kokiei Mikimoto zbogi a ruce nabizejiciho a kupujiciho se zpasob, jak pkinutit perlorodky k zvy genajdou pod malYm kobereekem. Umlou- ne produkci umelYm vypra,vovanim zarovaji a dohaduji se o eerie hrnatem, beze deenYch telisek mezi lastury. Jeho perly se vgak vgdycky ligily strukturou od praslova. Jen hotovY obchod se ptipadne oznami vYch perel, zrozenYch nahodou. Teprve La nejblige sedicim nav gtevnikum bursy, a- Place Bostwick vypestoval na Florida perby byli jeho sveclky. Na perlovou bursu ly od pravYch k nerozeznani. Bostwick je jsou pfipugteni jen nej yYznaenej gi ob- vnuk jednoho z hulana, kteki doprovazeli choclnici a klenotnici. Vetg inou pfislug-1 Maxmiliana, bratra pfedposledniho ranici rodin, v nichg je obchod s perlarni kousko-uherskeho cisafe, do Mexika na tradici Bombajska bursa je jeho sveto- dobrodru gne ceste za eisatskou korunou vym stkediskem. Uznava vg ak za "zbogi" exoticke zeme. Kdy g se dobrodrugstvi jen, prave perly. Odmitla na pi. i perly z skoncilo Maxmihanovou popravou, podmokskYch farem v Japonsku a ph Per- ! la se vet gina jeho vojakt don't, ale Bostskein zalivu. Neuznala pestovand perly wicktly dedeeek, jen se snad nepsal piesne takhle ale podle rochnne tradice poza prave. chazel odnekud z ji gnich oech nebo z A pfece pkijala take perly, o jejichg Rakous, se octl ye SpojenYch statech. Jevznik se pkieinilo clovekovo umeni. Neby- ho vnuk zakonail pestre mladi pfirodovely ani propag ovany "zadnimi dvikky", pzi- deckYm studiem na universite, a kdy g jaily osvedeenim pavodu. Byl z toho velkY ko klenotnik a obchodnik s perlami ziskal rozruch mezi odborniky. Ale autorita slugne jrneni, pustil se do pokusli s perlobombajske bursy byla a je neotkesitelna. rodkami. Na podzim 1912 sklizel prvni La Place Bostwickovi osvedeila, 7e jeho perly, je g pestoval etyti roky v nejhYekaperly, trebas vznikly v astficich na objed- nej gich perlorodkach, ktere kdy na svete navku, jsout prave, prichazeji z klenotni- gily: Mel pro ne urrielY pottieek pod stieeke dilny phrody a ne 7 jeji biguterie. chou, pfipraveny jako na lekatsky rePerla vznika v perlorodce, kdy se mezi cept takove a tak velike oblazky, na to pisek, trochu jemneho nanosu, vodni ro!astury dostane zrneeko pisku nebo ne/ Shiny, mezi nimi g perlorodky nejradeji cterY cizopasnik. Perlorodka ma make, !houlostive telo, a jako si vystyla stale ji, eistOu vodu, okyslidujici se v umelYch I pefejich, pkivadely pumpy skrze zatizeni, ;kotaplcu hebkou perleti, tak take obaluje I v nern g se olativala nebo ochlazovala na derleti ka gcle telisko, je g by jinak tlaeilo. stalou teplotu. Po zku genostech se sladAle perel bylo vgdycky mend, nez si kovodnimi perlorodkami pfegel k ocednu chuclaci, ktcti se pro ne potapeji do na Floridu. Tam sklidil rn, j. krastiou ku-
V
latou perlu, vag ici 43 a pill granu. To je neco pfes dva grany, a takovou perlu u7 aby pohledal. Potom pracoval ph statnim oceanografickem dstavu v La Jolle. Ale po minule valve se i odtamtud odpoutal. Ted' dli petasedmdesatiletY La Place Bostwick zase na Florida a 'deka na vyvrcholeni sveho pfirodovedeckeho a Idenotnickeho dobrodrugstvi. Pestuje v jednom zalivu u Key West perlorodky, ktere pro neho pracuji v fzkolu. Chce to sklidit nejvetgi perlu, jakou kdy videl svet. Vetgi neg byla perla, , kterou rozpustila ye vine Kleopatra vypila v dougku, odhadnutern na dne gnich asi $1,850,000, aby imponovala Cesarovi; vet gi ne7 byla hrug -kovitaperluckYhsltanoprmenu pies dvacet .milimetra. Bostwickova perla ma bYt tmava se zlatou nazi. Chce ji yypestovat v obrovske gkebli Madagascariensis. V techto gkeblich vznikaji perly jen malokdy. Ale Bostwick dovede porueit. Je pry to docela proste: Vyberete zdrave gkeble; pologite je na Mixt do glabku, kterYm proteka vista voila; kdy se gkeble otevie, zajistite si ji koliekovou vzperou, aby zfistala otevfena; a potom ji operujete. To se nafizne blanka mezi telern a skotapkann, ktere tele chrtini, tarn se vpravi zrneeko pisku, ranka se uzavfe, aby se do ni nedostala neeistota, a vgechno ostatni uz jde samo. Pfi ka gdem svalovem pohybu gkeble se zrneeko otaei a tak se perlet', ktera se nepfetr gite obaluje, uklacla stale v malinkYch gupinkach, viditelnYch jen drobnohlcdem a uspofadanYch tak, jako jsoutasky na ve gni bani. Mnoho lidi ua feklo Bostwi kovi, mohl ze Mho umeni vytetit miliony. KYvl, ze to vi, ale co pry by s nimi Mal? Jemu stadi, 7e dovede, co pted nim nikdo nedovedi. Pole toho se zda, ze jeho (lodeeek pfigel pfece jen odnekud z ji7nich oech, z kraje pismaktt a hloubavYch idealistti.