ORGAN
PODPORA
SLOVANSKE PODBRATRSTVI
PORUJICI JEDNOTY STATU TEXAS
LIDSKOST
Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas under the Act of Congress of Augus t, 24th, 1922 ROtNiK (VOL.) XXXVI.
West, Texas, ve stiedu, (WEDNESDAY) 8. ZAiti (SEPTEMBER) 1948
eiSLO 37
PRESIDENT BUDOVATEL DR. BENES ZESNUL PATEK doSla z Prahy bolestna zprava, sdelujici skon druheho presidenta osvobozeneho Oeskoslovenska, presidenta-Budovatele dr. Edvarda BeneSe, jeho zdravi uz loni nebylo valne a v lete t. roku se stale horSilo, nenprosna Smrt povolala k sobe mute celYm svetem vakneho a es. narodem milovaneho. Zdravi zesnuleho presidenta BeneSe bylo tRce podlomeno patnactiletym zapasem s nejvetSim neptitelem es. naroda a celeho lidstva, s nacistickym Nemeckem. Jen dik energii a vytrvalosti, v niz duch poroueel telu, se nasledovnikti velkeho presidenta-Osvoboditele podatilo odeinit dilsledky Mnichova. Dr. BeneS za prvni svetove valky po boku Masarykove a Stefanikove probojoval svobodu utiskovanYm narodfun stiedni a jihovYchodni Evropy. Po prvni sizetove valce je s jeho ideami a s jeho einnosti spjata nerozluene organisace Spoleenosti narodu, jeji vznik i jeji ptisobeni mezi °Ulna svetovymi valkami; na jeji pude se hotdevnate pokouSel o vybudovani trvaleho miru na podklade kolektivni bezpednosti. Dr. Edvardu BeneSovi i jako praktickemu statniku a politikovi bylo od poodtku zjevno poznani, ktereho se dopracoval jako peelivY student socialnich a politickYch dejin sveta: ‘Ze jedinYm poctivym nositelem a provoditelem principu noveho sveta rovnosti mezi narody a rovnosti uvnitt narodil muze bYt jen spravedlnost. Dr. Edvard BeneS zUstane navzdy v de' jinach teskoslovenske republiky, v dejinach velkeho zapasu ds11 lidu za svobodu a nezavislost. Nebot' on neustal v zapasu o svobodu Ceskosloveriska a v zahraniei se stavi do Bela odboje proti nemeckYm okupanttim, neb pochopil, .ge z druhe svetove valky vzejde nove obrozene eskoslOvensko, ktere si vytvoii pevne zaruky, aby se jiZ" nikdy nemohl opakovat Mni-
T:Jnorove udalosti v Ceskoslovensku ztratil. oily se zasaddm a pojmilm demokracie, Presidentu dr. Edvardu Benekvi veena jak on ji chapal, pro ni cely svilj 'Zivot budiZ parnet'i ) •A•( CO NAM REKLI CECHOAMERICANE. RM. se, Ze Cechy najdeS" vgude, at' jde'S' do kterehokoliv koutu sveta. Je na tom nem* pravdy, protok opravdovY tech se skuteene jate nikdy v cizine neztratil. Zeptali jsme se opet nekolika echoamekteti se k nam po nekolikaletem pobytu v Americe na chvilku ptijeli podivat. Jsou mezi nimi stavi, mladi, delnici i ntednici. Nekteti ptijeli lodi, nekteti letadlem, a mnozi z nich zustanou u nas nekolik mesicix' Snad Vagina z nich, pokud jsme s nimi hovotili, pkijela do Ameriky s holyma rukama a zaeinali od piky. "Byly to trpke chvile, ale vydr'Zeli jsme." Pan PUSH je v Kalifornii uz petatticet let. Piijel k nam autem. Je vyudeny krejel, ale z poeatku delal, kde co bylo. Ted' pomalu "farmati". Je v Ceskoslovensku sedm mesict a za to dobu projel temer celou republiku. "Byla to ma touha,, poznat dtikladne zem." Najezdil uz ptes '7000 mil. "Zeme je to krasna," znovu nam opakuje. "A ten lid? Tak dobrY a ustnevavY, 'le se odtud dloveku nechce pryd." Aloise Kopeckeho, kterY zije v Chicagu, na yStivili pied ropracoval. Dne 7. eervna 1948 president Be- kern naafi Sokolove, •kdy" byli v Americe. neS se vzdal iitadu a v abdikaenim liste Zna, se dobte s olympionikem Hudcem a mimo jine napSal: "Pfeji vSem s yYm dra- Frant. Hospodkou. Je stavitelem a stavil hYm spoluobeantim, jejich odpovednYin neivetSi deskou budovu v Chicagu -- sozastupctan a jejich vlade, aby republika kolovnu. Stela milion dolaril. Ptijcl k nam na Queen Mary a obe cesty pies ocean ho ztistala uSettena vkch pohrom, aby a pracovali v sna genlivosti, las- staly 576 dolaril. Pochazi z Dolniho Mece a odpouSteni, svobody ptali a svobody sta u Svetle nad Sazavou. Zeptali jsme se svedomite uzivali. Vetim v dobreho genia ho, kolik stoji v Americe dodinnY domek. nakho lidu a vetim v krasnou.budoucnost "Patnact tisic dolarti", odpovedel. Sleena Erna Skalova narodila se v Pisku a jako naai drahe republiky." petilete deveatko odjela s rodiei do AmeDobrY hospodat odekl na vednost. riky. Byla v Ceskoslovensku u2 desetkrat. Verny spolupracovnik presidenta-Osvo- Dvakrat letadlem a osmkrat lodi. Bydli v boditele a jeho naslednik oddel pfedeas- Chicagu v Ceske etvrti nazvane Plzen. 13Ane,,jsa jenom 64 let star. Lid v eeskYch a Ze je u nas zlaty lid, male krasne chaslovenskych udolicli, nffinach a horach loupky, a vaecko takove nefal6ne, uptim110 11111dY 110Z;11)0111C1:1C, lid dobi"-c vi, kcho na „ "Proto sCm rkla :jezclim."