STNI
PODPOR! BRATItbl. LIDSKO8T
ORGAN SLOVANSKE
rOLL
PORUJiCt JEDNOTY STATU TEXAS
Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas under the Act of Congress of Au gus t, 24th, 1922, ROCNIK (VOL.) XXXVI.
West, Texas, re stiedu, (WEDNESDAY) 7.
cERVENCE
(JULY) 1948.
OSLO 24
ViliINGOVE PR EDSTIIILI KOLUMBA D ROKU 1705, kdy uecny Dan Tor faeus vydal knihu "Historia NinO landiae antiquae" je znamo, te Normani objevili Ameriku la pill stoleti pied Kolumbcm. Nor gti Vikingove ze svYch kolonii v Cironsku ptiki do Vinlandu v roce 1000. Do neavna se soudilo, ze to byla, jen bezy Yznanina episoda, na kte rou se brzy zaponmelo, protote se severske sagy zmitiuji o Pal plavbach do Vinlandu kratee po sobe a pak se o nein ut nezminuji Dtikladne prostudoval tuto vec americkY Nor Hjalmar R. Holand. Prvni knihu vydal v roce 1932, posledni 1946. V prvni psal o kameni, jen byl objeven roku 1898 v Kensingtonu ve state Minnesota s runovYm napisem, te tam roku 1362 dlelo tticet Skandinaven, a to 22 Nor* a 8 8vedi1, z nicht deset padlo pti ptepadeni Indiany. Napis pravi, te "podnikaji vYtkuninon plavbu z Vinlandu na zapad." Po dlouhYch sporech bylo teprve nyni vedecky prokazano, ze napis byl vyryt pied mnoha sty lety. Holand ostatne objevil doklady, ze norskY kral Magnus vypravil roku 1355 yypravu, slotenou z Nord a 8vedil, aby patrala po tak zvanYch zapadnich vystehovalcich, kteti v roce 1342 pod naporem Eskyma,kti opustili Gronsko a vystehovali se na zapad. Hledali ittoeiste na, americke pevnine a vY prava, kdyt se v Gronsku o nich nic nedovedela, Ma za nimi at do Ameriky. Roku 1930 byl v kanadske provincii Ontario u obee Beardmore objeven vikinsky lirob asi z roku 1000 se zbytky vikingskYch zbrani. Hrob dokazuje, 'ic Nonnani proni'kali at, do oblast• mezi Hudsonskou zatokou a VelkYmi jezery. Jeden islandsky ueenee upozornil na to, ze na nastennYch malbach v starobylem chramu sr. Petra ye Siesviku ze XIII. stoleti jsou namalovani take tokajici krocani, tedy ptaci vyslovene amerce-. ti, Vedecke spory o pitvodu techto °brazil, jet trvaly skoro eytticet let, byly roz tekny posleze chernickYin rozborem harev a zjistil0 se, te obrazy byly namalo-
vany kolem roku 1280. yt tehdy byli tedy ameriati krocani znami i na evropske pevnine, ztejme je tam prodavali panovnickYm dvortim normanAti namotnici jako drahou zylaanost.
vetanti. Tomuto kmeni venovalo ninon° evropsaych badateln pozornost, av8ak roku 1837 iipine vymtel pti epidemii ne g tovie. V jeho mra,vech, zvycich, nabotenskYch ptedstavach, obytnYch chatach tak dale, je v gude pozorovat seversky vliv. A tak dnes vime, ze sever-ti koloniste z Gronska se roku 1342 vystehovali do severni Kana.dy a splynuli tam s Eskymaky, kdetto zbYvajici elenove yYpravy krale Magna se stali Indiany ye vnitru Severni. Ameriky. Nejzajimavejkm objevem v8ak je obicy kruhoviteho skandinayskoho kostela ze XIV. stoleti, jent dues stoji v parku v laznich Newportu (Rhode Island). Tato stavba je znama ut od XVI. stoleti, byla Oak povatovana za zbytk y sto.reho holandskoho vetrneho mljma. Teprve pa vYtkumti v poslednich duet,' letech bylo prokazano, ze je to starobyll seversk) chram ze XIV. stoleti, napodobeni stareho rotundoveho kostela v Tunsbergu v Norsku. Lik se od neho jen tim, ze podle vzoru sttedoveltYch kostelit v jitnim 8vedsku ma v prvnim poschodi kryt,„ do nehot se obyvatele mohli pti oblehani uchylit a kam se dalo vniknout jen po Tento chram postavili asi elenove Magnovy vSrPravy kolem roku 1360, kdyt cekali na navrat s yYch druhit A kdyt se tito do r. 1363 nevratili, nastoupili ztejme zpateeni plavbu do Norska. Stavba kamenneho chrarnu v gvai vzbuzuje domnenku, ze byl postaven pro normanskou kolonii, ktera, zustala, v Americe trvale. Tato \Y ee se jeae studuje. Rozhodne N‘T alc. objev, te ut 130 let pied Kolumbem stal na americke ptide ktest'ansky kostel, postavenST Skandinavci, bude znamenat v historickem zemepisu diikladno zmeny.
Ve sve posledni knize "America 1355 —1364" z roku 1946 piSe Holand podrobne o skandina yske Oprave krale Magna. Pokud zjistil, pluli z Gronska do Vinlandu a zakotvili v Narragansett-Bay v bez prostkedni blizkosti oblibenYch dnes mot skych lazni Newport. Tim je .vlastne take rozhodnuta otazka, kde mame norma,nskY Vinland„hledat, protote ho ni badatele hledali vkide od Noveho Founcliandu a Labradoru az po Floridu. Kdyt vS'a,k melt hlavni zakladnu v zatoce Narrangansett, je tim prokazano, e Vin land byl asi v dneSnich statech Rhode Island a Massachusetts, severovYchodne od New Yorku, Holland doka,zal, ze Skandinavci obepluli cele vYchodni americke pobteti k severu, obepluli Labrador, pronikli dO Hudsonovy zatoky, prozkoumali jeho pobteti a teprve u Usti ohromne teky Nelsonu ,poznali, ze nemaji pied sebou ostrov ny'brt ohromnou pevninu, kte rou nemohou obeplout. Pak se pokusili o navrat k zatoce Narrangansett po tekach. Zahnuli do teky Nelsonu, dostali se do Winnipegskeho jezera a pokraeovali s nmohYmi oklikami jihovYchodnim smerem. Jejich testa Minnesotou se dala. zjistiti skoro ptesne, protote na desiti mistech byly objeveny kotevni ka,meny, tyPicke pro norskou plavbu, to je kamenY, do nicht jsou vytesany zavity pro z.aji gteni lode v kotviSti. Skandinavci se dostali az na tau Mississippi a tam z neznarnYch dilvodit zustali, takie zpravy o jejich objevu se ut do Evropy nedostaly. Skandinavci, jejicht pobyt v Minnesota je dokaPatnatcty sjezd zovan eetnYmi nalezy sttedovekYch seSLOVANSKE POOP, JEDNOTV verskYch zbrani a natadi, byli zfejme STATU TEXAS ptatelsky ptijati indianskYm kmeneni Mandan* a splynull s nimi. 0 tomto kme Dude /abajen v 9 hadin rano v ni Mandan* se ut roku 1737 psalo jako o poclivnem kmeni bilyen Indianti a byl povatovan za kmen iniS'encti Indiana a SeYE FORT WORTH, TEXAS
19, 6ervence 1948