Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. ROCNIK (VOL.) XXXVI.
11
WEST, TEXAS, ye stiedu, (WEDNESDAY) 3. BSI EZNA (MARCH) 1948.
tisLo 10.
VYSTEIIUJEME SE DO VESMin.
OVE opticke ptistroje a poznatky z prate s cyklotrony i atomickymi millti otviraji nove prehledy do zavratnYch hlubin vesmirneho prostoru a easu. Na chicagske universite ptednaSel nedavno astronom prof. Fred Whipple vedeckemu shromakieni o novYch vesmirnych poznatcich a dokladal m. j. dekazy dopodrobna propracovanou theorii o vzniku Slunce a planet v jeho soustave. Podle Whipplea byla cela sluneeni soustava pied veky velikou mlhovinou, obrovskym mrakem atomickeho prachu. Takove mraky lze jeSte cities misty videt v hlubinach vesmiru na obloze. Mlhovina se sralela, as vznikla za'Mei ohnivo, hvezda — Slunce z jeji vnittni elsti, a k okrajem se sbalily zbyle cary v podobni, ale mtnSi nebeska telesa, planety. Podle tohoto vYkladu by Zeme a ostatni planety sluneeni soustavy byly stejne stare jako slunce, a Whipple uvadi na oporu tohoto nazoru dekazy proti stargi theorii, ae z obrovskeho Slunce vznikly planety diste nahodou, kdya se setkalo na sve pouti vesmirem s nejakYm jinYm yelikYm sluncem, jea svou ptitaalivosti a neho vytahlo obrovskY slap, car shave plyne hmoty, kterY se za otadeni slunce potrhal na kusy, z nicht' vznikly planety.. Kdyby toto melo bYt pravda, dovozuje prof. Whipple, bylo by slunce s obetnicemi ve vesmiru neco velmi vzacneho, a. vznik 2ivota uddlost snad jedineend — ye skuteenosti vSak je i v samotne Mleene draze mnoho slunci, a velmi dobte mane, 'ae ye vesmiru je mnoho obydlenYch hvezdnYch ostrove. Na teie schezi ueene spoleenosti prozradil dr. K. A. Bauer, astronom z harvardske hv8z darny, 'te se v nak sluneeni soustav y kdysi clavno — snad pred miliony let — odehrila vesmirne, katastrofa. V ni ztratilo Slunce jednu ze svYch °beanie, planetu podobnou Zemi patrne o nee° menk, ale stavebne Zemi velmi podobnou, byla mezi Martem a Jupiterem a mela -- podobne jako ma pry Zeme — jadro z teakYch kovii a kamennou skotapkou ph povrchu. Jadro melo teplotu asi tiff tisice stuprie, a kovy v nem byly ph velikem tlaku ye stavu -polotekutem, tak jako je magma ve 2havem zemskem nitru A tato planeta z nejake nezname ptieiny vybuchla, rortrhla se. Stiepy z ni bloudi v prostoru sluneeni soustavy a jsou ptitahovany planetami. Tak se stava. Ze se dostanou tak blizko na phklad i k Zemi, ze 0 le neudral v jejich draze rychlost jejich letu prostorem, Zeme si je ptitahne a kus kamene nebo kovu se pak tienim v ovzduk rozahavi, i vidime "padajici hvezdu" — meteor, jena beze zbytku shoh, nebo — je-li velikY — dopadne jako rozahavenY meteorit na zemi. Loni spadl obrovskY balvan v sibitskYch horach a zpustoAil na kilometry kolem sibitskY prales; po nekterYch zbyly jamy jako sopeone kratery. Dr. Bauer vysvetlil ptijatelne i zdarilivY dukaz pravdivosti jeho theorie — totil skuteenost, Z'e se nektere meteority zdaly stark a nektere mladk; dovozuje, 'ae to zpOsobily kosmicke paprsky, jimig jsou meteority bombardovany.
Spravnost jeho vYsledkii potvrdil dr. Harrison T. Brown z chicagske university, Seenec teprve tticetiletY, ale s taasnou atomickou praxi z praci na ptipravach pro vYrobu atomicke pumy a prvIce umele radioaktivnich. Dr. Brown byl odmenen cenou Americke spoleenosti pro
BUD SJEZDU ZDAR!
Dr. Antonin Muller. Nag sjezd se zas kvapem bliai, dovime se, co rids WI; dovime se zkuSenosti, veru, ae ji bude dosti! Co jest dobre, ponecha se, co zavadne vynecha se, mnohe jinYm nahradi se, na sjezdu tak mnohe zvi se. Hled'te sestry, hled'te brath, jak na tadne eleny path, ruku v ruce svorne jiti a tak ten zdar pojistiti. Stanovy pilne studujte a opravy navrhujte, byste take po sjezd cely soulad mezi sebou melt. Cesty rezne mohou bYti, stejny Udel vSak mame miti, pteji yam za vS'echny sam, jen tak kyne espech nam!
pokrok ved as zkaebni methody, je2 pry vedcern umbini nejen vypracovat eels dejiny sluneeni soustavy od sameho jejiho vzniku, ale take rorteSit otazku. zda b y se mohli lids kdy stehovat na jine planety nebo nekam jinam do vesmiru a kam by mohli roznest To mule bYt otazkou uchovani nebo zaniku pozemskeho Zivota jednou po vecich veke, as Slunce prilisochladne, nebo take dtiv, ukaleli se, 2e naSe Zeme, ustarana svary, ptestala bYt mistem, kde mohou najit pokoj lids dobre vele. ) • ate •
KALENDAft 14. biezna. Divadlo v Sokolovne na Carl ulici v Dallas, Texas. 28. biezna. Anglicke divadlo "Alibi Bill" sehraje dramatickY Krou2ek Hlahol v sins tadu Pokrok Houstonu Cis. 88. na Studewood. Zadatek Ptesne ye 4 hod. odpoledne. 25. dubna. Divadelni piedstaveni potad houstonska. odboCka "Svornost" 6. N. Sdrtdeni v sini tadu 8tefanik Cis. 142. na Cottage Grove, ye prospech trpicich deti na Morave a v Oechtich. OldirnefSi pozdeji v oznaince.
0 Masarykove pojem u Demokracie T. G. Masaryk bYva nejda.steji chdpan jako piedstavitel demokracie, nebot' staff se jiste jejim nejmyslivejSim a nejodvaInejSim zastance. Jeho smysl pro demokracii byl tak intensivni, ze dosahl svetoveho jmena. Pies to vSak malo je znama hloubka, ze ktere prave vyrostl Masaryktv pojem demokracie a z ni2 se na ni dival. Masaryk tekl, ze "prava demokracie je nejen politicks, ale take socialni a hospodatska" — dim2 vlastne u2 vytydil nejen jeji smer a vYvoj, ale take jeji konstruktivni smysl a program. Ne2 pojem demokracie vyveral u Masaryka — jako vSe, s dim se u neho setkavame — z daleko hlubSich zakladfi. Neplynul jen z vnejSich zapasu o politicky vYznam a formu, ale kotvil uvnitt jeho osobnosti, vyrostl z hloubky jeho filosofickeho, naboienskeho a mravniho ptesvecideni. U Masaryka nemo, slovo "demokracie" jen vnejS1 vYznam politickY, nYbri jde o etickou (mravni) miru, kterou lze metiti a hodnotiti vegkeren sociologicky vYvor lidstva. Demokracie znamena u Masaryk cely kulturni a civilisaeni system. Demokracie musi napiniti celeho eloveka a vkchno lidstvo. Demokracie je vlastne jakasi viditelna tvarnost lidskeho lidstvi. 0na musi ureovati tep elovekova srdce, smer jeho mygleni a smysl jeho yule. Demokracie, tot' mravni zasada, ktera musi prostupovat celY spoledensky Zivot dlovekfiv, at' jde o etiku di vedu, at' jde o nabolenstvi nebo politiku, at' jde o jednotlivce nebo celek, at' jde o Zivot soukromy ei vetejnY, at' jde o domacnost di narodni hospodatstvi statu, at' jde o blaho rodiny di celeho lidstva. Vgude a vkchno ma byti prostoupeno touto moudrosti demokracie; ona je vlastne budovatelem a tvotitelem novych spoleeenskYch hodnot; ona ma mokiosti domYSlet vkchny zakladni i easove, vedne i doeasne problemy spoledenskeho Zivota. Takova a tak rozsahla je pravomoc Masarykovy demokracie. A je-li Masarykovy demokracie tak rozsahla, jakoby nieim neohranidena, jaka je definice jeho demokracie a oilkudiorYSti? Vyvera z nadmyslu, z hloubek a2 nabolenskYch. Jejim nejzakladnejS'im a take nejduchovnej'Sim zdrojem je Masarykova vira v nesmrtelnost — nebo, jak on to po svetsku Mica: v "nesmrtelnost" duke. "Nedovedu si pkedstavit (tika, Masaryk), 2e by takova, krasna a jemna vec, jako je mygleni, poznavani, zboZnost, mravni usili, vnimani krasy, cela kultura, k by se to mohla ztratit, by to mohlo nebyt k nidemu. Fysikove kikaji — energie se nemiik ztratit; a cos tato energie v nas 9 Due hYba hmotou, rozum clava hmoty tvar, urduje fidel a poznava celY ten svet; cos muse to hmota trvat — a duke ne? Bylo by to divne."