Vestnik 1948 02 25

Ord. n Slovanske Podpo

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of. August, 24th, 1922.

ROCNiK (VOL.) XXXVI.

WEST, TEXAS, ye stied*, (WEDNESDAY) 25. UNORA (FEBRUARY) 1948.

eiSLO 9.

AMER (If LETCI MEZI P ARTYZANY NA 1110RAVL o UDOBI, kdy se poeal ileinnST partyzansky odpor proti okupantum, path D techto nekolik kapitol o jednom z partyzanskS7ch oddill, kterY bojoval pod partyzanskYm velitelem esl. gen. Ing. V. B. Luiou na teskomora yske yysoeine.

Luiovi paxtazini "dostali shoz."

Velmi dlleMte bylo pro-partYzana, aby mel zbrari. Proto hlavni snahou partyzanske skupiny bylo ziskati nejen pouhe pistole, ale i teal zbrane, s kterYmi se skutedne mohlo jit proti tak dobfe yyzbrojenemu neptiteli. A takove zbrane se mohly dostat jen pomoci ciziny, a to shazovanim s letadel. K tomu bylo pottebi miti spojeni se zahranienim rozhlasem.

RADA-3 nejvyggi organisace na geho odboje nam obstarala pomoci na gi vysilaeky skokanAST roj, kterY radiotelegraficky vykorespondoval shozy yYzbroje. Nagi skupiny byla pfidelena vysiladka "ANNA" i se Bkpt. NechanskSrm, ktera pak provadela shozy pro na g prostor.

Shozy byly hlageny londYnskYm rozhlasem pod ureitYmi hesly. Nagim heslem bylo: "Pec nam spadla."

Jii celS7 tYden eekame na heslo, ktere stale nepfichazi, jsme ji2 netrpelivi, ponevadZ nazi unika tolik pkile'Zitosti k boji. Podasi je dobre, vgechno nam pfeje, jen aby shoz u2. pfigel. To je fpfani nas v gech. Koneene odpolednim radiem sly gime Z'elane heslo "Pec Darn spadla. . ." Do vgech jako by glehl kouzelnYm proutkem. Resignovane dekani zmizelo a zaealy se ptipra yne prate. I kdy' mnoho bylo udelano, a u mista shozil vykopany zemljanky pro zrane, bylo nutno na ge hochy upozornit, ae prove dnes veder je shoz a '2e se musi shromaidit na umluvenem miste. To jsme jim oznamili teprve nyni, ponevadt kdybychom byli misto oznaeili dfive, bylo by se to tkeba yyzradilo. Shozene zbrane mely bYt odvezeny co nej dale od mista shozu a k tomu nam bylo slibeno auto. Mame zpravy, ae v Bite gi jsou nemeet' vojaci, ale myslime, ae nam to nebude vadit.

Koneene po 8 hodiny weer jd vge pfiprave-, no. Nage sovetska, skupina pfijde iptimo ze svSrch zemljanek na misto se dverna povozy, takle je zaji gteno. ae operate bude fungovat i v pfipade, ae bychom se dostali do nepitemneho dotyku s Nemci. Vgichni jsme ptipra1 vent. V 11 hodin veder mame sraz na miste shozu vzdalenem od na geho stanovi gte asi 9 km. MI NechanskY a jeho radiotelegrafista Jan jsou pfipraveni s yysileekou "Jurigou" k odjezdu. Ale jak to. obydejne bYva, do vgeho se plete ne gt'astna nahoda. A tak i zde. Osobni automobil, ureenY pro stanici, nemideme uvesti do chodu. Zatim ostatni ode gli pegky.

Pill hodiny se mame snaZime odstranit poruchu na voze. Hodiny leti. Je jit pill 11 hodiny a my jsme jegte zde. Jedina, vec mile v ge jeate zachranit, tfeba rychle zajet pro nakladni auto do Bitege, ktere jiste deka na na g pfijezd, jak bylo umluveno. Jan seda. na kolo a ujiidi. lase si piedstayit nae napeti. Pkilede nebo ne-

ING. A. VOSTEJ8 zemskSr tajemnik Svazu narodni revoluce v Brne. pfijede? Bez nas je shoz nemoZnY, ponevadi letadlo ureite vzdalenosti je vedeno nad cil prose s Jurigou, ktera je to s nami. Nadavame, ale nic ua nemilteme napravit. Jen JIM je klidnY — jako vkly, 6ekame a netrpelive pfeglapujeme. Tu je sly get zdali hukot, stale se pfiblitujici. Auto nt. jede, Jsme zachraneni.

Myslim, ae ZadnY troseenik nebyl gt'astnejgi nea my, kdyt jsme spatilli male petitunove auto, jak huoi k nam. A nyni v ge glo v okamiiku a nei by napoeital do al, ji g jsme na zpatedni ceste a aeneme se pinou rychlosti zpet na Bite g, Pfibyslavice a Svatoslav, kde blizko ma bYti na g shoz. Pistole, vgechny zbrane. ktere mame poruce, jsou #ipraveny k zasahu. Uji2dime s vetrem o zavod a jsme pHpraveni ke v gemu. Jen jeate rychleji. Jedeme na piny plyn, hukot je jiste sly get na vgechnY strany. Za Bite gi nas chteji zastavit Nemci, jede se vaak stale dal a dal. Na ceste bereme hlidky, ktere nam oznamuji situaci na silnici.

Jsme odhodlani ke v gemu, jen vyhrat zavod s easem. V 11 hodin veder jsme vyjeli, k 12 hod. pfijildime ke Svatoslavi, uhYlaame na polni cestu a jedeme do poll k lesu; na ceste nas zastavuji partyzanske hlidky. Na ge hlidky.

A jit jsme u cile. Rychle umist'ujeme "Jurigu," rozestavujeme hochy se svetly, ktere rozsviti, as bude letadlo nad nami. Ostatni tvofime kruh, aby nam ani jeden padak neunikl. A za chvili ua slygime hukot letadla, leticiho z jihu. Neni na', "Juriga" jeate svuj letoun nechytila. Letoun chvili krouti nad nami a odleta prye. Bere si kurs od "Jurigy," path jine skupine. A za chvili druhY a zase ne nas. Je u.2 po 12 hod. a stale nic. 2e bychom jej byli propasli? Nebo se mu nee° stalo? Zase jedenpodle zvuku Jiti hada, na liberatora ale i ten kroidi a leti dal. V torn Jan chytil svlj letoun, ale za chvili je zase bez spojeni. Jen abychoin neeekali nadarmo. Z leti letoun, tenthkrat ale rozaiha svetla na palube. Kdy't u vgech ostatnich jsme davali svetelne signaly, tady se bojime. Neni to nemeckY letoun? AnglickY piece nepoleti osvetlenY. Letadlo se pomalu spou gti doll. Leti tentokrate nad "Jurigou" a signalisuje morseovskou Zase sel3braci a zase signalisuje. Mame dat i my svetla nebo ne? Kdyt je to nemeckY letoun, tak nas pokropi z kulometril a je po nas.. Ale Jiri se pfece rozhoduje pro signaly. Na ge svetla zazakila. Letadlo je gte jednou zakrouLlo a mini si to 'Aim° nad nas. Ted,' anebo nikdy!

Ri5.knout musime. A podafilo se to. Pozorujeme, jak z letadla se vyhrnula, hromada balk& ktera se zvlag tnim pomalu gusticim zplsobem kie sala doll. Vgichni sledujeme, jako bylo piedem umluveno, svlj padak. Za chvili jen tlumerle narazy na, zem zvet govaly, toutebne odekavanY naklad je tady. A nyni to jde podle programu. Zasobniky, vaZici neco pfes metrak, jsou odnageny na jedno misto, odkud si je odYakji povozy. Zasobnik je bomboviteho tvaru,

na nem je pak pfipevnen padak, U auta je sraz nas vg ech. Tam je take dopraven vgechen klad, kterY tam tfidime. zasobniky se "steny" se vybaluji jig na miste, abychom meli na cestu jiz prichystanu zbrari, kdybychom se nemohli vyvarovat nejake stfetnuti.

Vg e funguje nalelite. Asi o pill druhe je naklad nalolen na auto a vozy a chystame se k odjezdu. V blizke vesnici nikdo nic nepozoroval. Jen se bojime, zda letadla s yYm hukotem nepfilakala pozornost, ponevadZ hluk delala naramnY. Nejdille'Zitej gi je co nejdfive odejet.

Nazdar hlidkam, a vichni se rozjddime na vg echny strany. Rusove a jejich ee gti pomocnici doll do iivozu, my autem na Ludvikov.

Vge probehlo hladce. Jsme spokojeni. Zpet jedeme jinou cestou. Pragovka buraci, zatim co na ni vladne spokojend nalada. Ted' se nam jia nemide nic stat. To nejhlay nej gi, zbrane, mame. A ae se jit nedame chytit a stfilet jako bezbranne ovce, mohou bYti Nemci tea uji gteni, ae se "stejny" (automaticke pu gky) a kulomety se dnes nebojime, bojova no,lada je dnes pine opray nena, ponevadZ v brzke dobe fa giste poznaji, ae jsme se neptipravo yali tfi roky nadarmo. Tak se nam podatil shoz, kterS, mideme pokladat za jakYsi meznik v na gi einnosti, y e ktere na misto neorganisovane nahodne prate nastala cilevedoma einnost, korunovana, nejvetgim fispechem, uznanim spojeneckYch armad a na gich nejvetgich Zaehrinili jsme americke letce.

Jednou se chlapci: z V. oddilu partyzanske skupiny gen. LuZi vratili z vYstavy s podivnou kokisti. Pfivedli pet jako bfiza urostlYch postay. Podle y zezfeni a na prvni pohled cizinci, obledeni do stejnokrojt, jak jsme je znali se shoal. Nal podiv byl jegte vetgi, kdyt tech pet a nag i vypravovali: Flo o pet muZii americke letadla liberator, ktere bylo sestfeleno dne 16. dubna nemeckou stihaekou u Tignova finest° u Toto letadlo startovalo ze zakladny v Brindisi v Italii a v dorozumeni s nagi esl. vladou v LondYne bylo uteeno pro shazovani zasob nagim partyzanilm na Oeskomora yske vysodine. Instrukce letadla a dorozumivaci znaely byly pfedem ureeny a smluveny na gi vysiladkou a pitimaekou. Slo v podstate o heslo, ktere nam patfilo a oznamilo yeas v esl. vysilani z LondYna, jako na pi. "Trava zelend," a pak uz jsme byli nachystani pro shoz na, ureite ploge, kterou jsme pkedtim situaene oznamili LondYnu. Celkem bylo tehdy na palube 8 Menu. V'gech 8 se zachanilo padakem. TM zilstali pfes valku blizko mista pfistani a ostatnich pet %leglo s nagimi chlapci na Nihov. Z bezpeenostnich dlvodl bylo nutno' umistit ,posadku na vice mistech. Tehdy byla v Tig nove dosti znaend posadka nemeckeho vojska a SS. Letadlo se zlitilo mezi Ti gnovem a Bfezinou, kdyi podle pozdej g iho sdeleni velitele letadla kapitana MacCarthera bylo potkozeno fizeni (Dokonden1 na stran y 9.3

aria* I

V 2 ISTNIN

filtEDNf ORGAN SLOVANSKE PODPORILTL4 JEDNOTY STATU TEXAS. OFFICIAL ORGAN OF Ink: SLAVONIC BENEVOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS. REDAKTOR FRANTA MOUbKA — EDITOR Vydavatele — Publishers escsomovAx PUBLLSHING COMPANY WEST, TEXAS. Ptedplatne $1.50 roe. i vibselption $1.50 a year Zmeny adres zasilaji se do Hlavni etadOvny Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Veskere dopisy, ptedplatne a oznexaky bud'teS

adresovany na: Vestnik, West, Texas.

Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak. Weekly in the South. , SLAVA gLECHETNOST1!

Kdo za pravdu hoti v svate °heti, rad za lidstva prava 2ivot posveti, kdo nad ktivdou bidnYch slzu vyroni: tomu nage piseri slavou zazvoni.

Kdo si stoji v slovu, byt' se shrknul svet, ten si stateenosti v nebi venec splet': koho dar nesvede, hrozba neskloni, tomu nage piseri slavou zazvoni.

K. Kuzmany. ) • 4, • ( Co pottebujeme. NovY Glen je novym dlenem nejen pro orga.nisatora, kdo jej ziskal, ale je novym dlenem pro tad, je stejne cennYm ptirtstkem pro tad jako bYvali elenove v minulosti, a melo by tedy bYti povinnosti tadu a jeho ttednikri starat se o uvedeni do tadu, jak bYvalo. Byvalo po desetileti povinnosti dlena vygettujiciho vyboru a tajemnika tadoveho, aby se s novym dlenem seznamili, sepsali s nim 2adost o pojigteni vytigtenou na prvni strane vYsveddeni lekatskeho, a jeden s nim gel k lekati.

Vime, ze tak chodival s kandidaty elenstvi k lekati take tajemnik tadu a chodiv al dlen vy gettujiciho vyboru, a delali to radi, pokladajice si to za destnou povinnost, noveho alena tak prvni k tadu ptivesti. Nemeli by fitednici tadovi i ted', stale, jeviti zajem o ziskavani novYch diem), o seznameni se s nimi dtive nee jsou do tadu uvedeni, tak aby byli ptivedeni do tadu nejen jako novi pojigtenci, o ne2 nemame vettiho zajmu, net jen aby nam platili na pojigteni?

V2dyt' my nejsme pouze a jenom pojigt'ovaci spoleenosti. Kdybychom byli, pak bychom nemuseli delat mnoho na povrch zbytednYch veci a mohli bychom si hledet jen a jenom penani stranky pojigt'ovani. My mozie zcela jiste lacinej gi pojigteni, a nepottebuje nam to ukazovat tadnY organisator, ani advokat hajici na gi Jednotu pted zdanenim. Toto levnej gi pojigteni mame proto, 2e jsme bratrskou jednotou, ktera z provozovani poji gt'ovaciho obchodu neplati nikomu osobni,vYclelek. A krome levnej giho poligteni marne, ba musime miti je gte dalgi rieely, a site podporovani v ne gtesti se ocitnuvgich diem). a tadu jinYch kulturnich neelti. Pro tadne provadeni techto nestadi jen aby organisator ziskal podpis elena na 2adost o dlenstvi, nestadi abychom skolektovali jeho poplatek, a pak aby fidetnik dostaval ka2dy mesic pravidelne poplatek. V gichnni novi elenove vedi, ze maji pravo od tadu i jednoty kekavat razue dalgi paitky v ptipade ne gtesti, j.30(404t14,

p)jdku, atd. Ale toto poskytovani pomoci je vzajemne, deje se v gemi eleny elendm pottebnym, a tudit je tteba, aby byl ziskan zajem katdeho noveho dlena o tuto dobrodinnou praci, aby byl 0 ni informovan, aby o ni pojal zajem. A ten nepojme, pakli se potadne se dleny neseznami, pakli se nam jedna, je no to, abychom od nej dostali poplatky. Proto je tteba, aby nejen organisator, kterY noveho dlena ziskal, ale i jini elenove, se s nim seznamovali, a k faciu a do dinnosti spolkove jej uvedli. To byl udel vygettovaciho vyboru, — nejen zkoumat, zdali dlen doma nebije knu, neopiji se, atd., ale aby jej poznali, seznamili se s nim a pod. Trochu toho stareho v geobecneho zajmu spolkoveho pottebujeme vgichni, a ne divani se na ptijimani novYch Glen) jen jako na pojigt'ovaci obchod. Kdyi tvrdime, ae jsme bratrskou jednotou, protote skYtame vice nei jen obchodni, legaini zalohu podlokiie poji gteni, nemeli bychom tuze mot lhat, meli bychom tvrdit s ptesveddenim, 2e jsme stale bratrskYm svazkem a bratrstvi v cele stare mite provadime.

Americke letectvo piekonalo Brity. 6asopis americkeho letectva oznamuje, k na gi vojeng ti piloti na zakladne Muroc v Kalifornii ptekonali rychlost zvuku na novem leta.dle Bellovy spolednosti ve vy gich mezi 42 tisici a 76 tisici stop. Vojenske ritady nevydaly o pokusech Charlesa Jaegera a Herba Hoovera dosud ritedni zpravu. Odmitly o ni se vyslovit a iisttedi pro zku gebni lety v Daytonu miuvi o fantasiich. Ale zpravodajove dasopisu stoji na svem — pry vedi, co vedi. A poukazuji na to, 2e byly objednany dalgi letouny typu XI podle prototypu, jent byl sveten sveho dasu kapitanu Jaegrovy, aby s nim prorazil rychlostni hranici.

Pied nekolika tYdny hlasili Britove, k jejich letadlove modelky podle neptimYch meteni ptekonaly rychlost zvuku. Stroj, stavenY normalnimu letadlu asi v ttetine skuteene velikosti, ale s technickYm vybavenim skutedneho letounu, byl vznesen nad mote letadlem, odpoutal se od neho a vlastnim tryskovYm motorem pry za nekolik minut dosahl rychlosti vetM ne2 je rychlost zvuku. Kdy2 spottebovalo ualivo, ztitilo se do mote. U hranice rychlosti zvuku, Se2 je asi sedm set padesat mil za hodinu na firovni motske hiadiny a do vY ge klesa,, takeasi v patnacti tisicich yarda ptijde k rychlosti Best set mil za hodinu, meni vzduch sve vlastnosti. Cho y& se jako tuha hmota a letadlo jej musi taktka doslovne krajet. X 1 je k tomu neobydejne zpusobile. Jeho trup, podobnY rybimu a dlouhY ptibli2ne 42 stop, vybiha v hrot, podobnY medounove kosti. V tomto hrotu je male rychlosti, za "medem" se v proudnicove linii vyrovnala pilotova kabina s ostatnim trupem, kratka ktidla jsou klopena dozadu. Pilotova kabina ma zatizeni topiel i na chlazeni vzduchu, kterY se udr2uje bez ohledu na to, jak fidky je ua vzduch ye vfgi, kde se prive letadlo pohybuje, tak, aby jej pilot mohl dYchat. Kdyby se stalo, 2e by pro poruchu musil pilot letadlo opustit, necha, se vymr gtit s celou kabinou a vystoupil z ni teprve, a2 by se snesla do vYgky, kde by u2 mohl bezpeene vystoupit s padakem. Letadlo ma turbinovY pohon, ale k tomu navic je gte pohon raketovY. Toho se pou2iva teprve, kdy2 leti uz pinou rychlosti turbin, k dosateni rychlosti vetgi, net je rychlost zvuku. druhe tuny raketoveho paliva spottebuje v takovem ptipade za dve minuty. Rychlost, jf.z pH torn dosahne, se ye velikYch vyglach na dlouho udrii setrvadnosti. Na ureitou dobu se mute letoun X 1 stat jako sttela zcela nezavislYni ye vzduchu; nepottebuje jeho vznosne sily, ani se o nej nemusi opirat pH letu vpted. Je nesen ye sve draze odrazem plyr). z raketovYch motor), jen jsou na zadi trupu. A tak, jako jsou raketove motory v klidu, kdyt se letoun vzna gi, tak take pti ptistavani jako by Lich nebylo — to zase je Medoun docela krotkYm, normalnim letadlem na tryskovY pohon.

Sletova kuchyne — 100,000 porci denne. Stravovani vgech cvidicich o leto gnim slete v Praze si vy2ada praci a organisaci. Kandy den bude syceno — a soude podle ptipravovaneho jidel-

a

uidku i dobte nasyceno, 100,000 evidenc0, Ten.'

Ve sttedu, dne 25. Anora 1948. to fikol musi byt proveden ye ttihodinove poledni ptestavce ye 20 kuchynich. Kuchyriske jednotky, katda, s 12 pojizdnYmi nebo pevnymi kotly, ptipravova.cimi a vYdejnirni stoly, budou v bezprostfedni blizkosti gaten. gest kuchaft a jejich Best pomocnika v ka2cle kuchyni se budou dinit opravdu "na pine obratky" az budou vydavat ptes 1,600 obedil za hodinu. Slugna hromadka nadobi, 40,000 bakelitovYch talitil a 20,000 porcelanorYch hrneeku, bude rovne2 zirukou, 2e vydavani obedii nikde neuvizne. Jidelnidek je u2 dnes poctive ptipraven: budou teple vydatne polevky, nudle s masem, gulag (pro lactvo nekotenenY), teple uzeniny, nadivane rohliky, k tomu daj. 2actvo bude mit dokonce jeden obed na dne gni dobu v eeskoslovensku opravdu ptepychovy — risoto z prase dodane krajany z Leopoldsville v Kongu. SvepomocnYm sherem listkri bude mezi dlenstvem Sokola sebrano do sletu risttiZkii na 50 vagorra mouky a 25 vagont masa, krome jinYch potravin. Take akce "sletovYch veptikt.", vykrmovanYch ye venkovskYch jednotach pro XI. slet, ma u2 dnes krasne vYsled= ky. Stale pry dochazeji dal gi a dalgi nabidky z venkova na vykrmovani nejen techto veptika, ale i hoveziho dobytka a drilbek.

Sokol g ti zdravotnici v pohotovosti. SokolskYm zdravotnikilm ptipadl te2kY a odpovednY fikol — bditi nad tim, aby ileast na slete neptinesla nikomu thonu na zdravi. K cvideni na slete budou ptipagteni pouze zdravi evidenci a cvidenky. Od odchodu z domova, a2' do jejich navratu, se o ne budou starat sokol gti zdravotnici, jim2 pomohou i lekati 2eleznidni. V Praze na nadra2i ji g ptevezmou starost elenove zdravotniho sletoveho odboru. Hlavni prace pro zdravotniky bude na sletisti, v gatnach, na cvidigti i na tribunach. Je ptipraveno 15 ogettoven dokonale vybavenYdh; krome toho budou o to i zvlagtni sokolske nemocnice, dve pro Sokoly, pro nesokolske rieastniky a 1 pro cizince. V nich budou umisteni i ti, kdo budou pottebovat delgiho ogetteni. Pro nahle ptipady jsou zaloze pojizdne ambulance. Dillettou sloZkou zdravotni prate bude dinnost zachranna. Tak pted sletem budou shromaIdena data o naka2livYch nemocech z celeho statu, aby do Prahy nebyly zavleeeny nakaZlive nemoci. Zdravotnici se postaraji, aby i zdravotne policejni slag s fysikatem-baylezvdna.Vspoluraci hlavniho mesta Prahy budou sledovat vYrobu a prodej po2ivatin a pochutin. Nebude povolen prodej neptezkougenYch potravin a pochoutek.

Ve zdravotnim sletovem odboru pracuje dnes asi 600 lekatii, 500 medikil, 1000 zdravotnikulaikri a asi 500 pomocnikti. 0 slete se budou ye slatbe stthdat ye dvou smenach. Na dny sletove je svolan do Prahy i VII. svetovY kongres telovYchovnYch lekaru, na kterY ptijedou nejlepgi odbornici z celeho sveta. 0 tento kongres je velky zajem v celem svete — hlasi se dokonce i iidastnik z Habege.

LeteckY motor s kompresorem, kterY je mo2no libovolne vypinat a zapinat, zadaly podle sveho vynalezu vyrabet letecke zavody v Jinovicich u Prahy a zkou gky dopadly dobte. 0 tuto svetovou novinku, ktero, znamena, podstatne zdokonaleni motor) pro cestovni, cviena, a sportovni letadla, zajimaji se velmi 2ive Spojene staty.

Edward B. Hitchcock poslal redakci pati2skeho vydani New York Herald Tribune protest proti kde korespondent Joseph Alsop psal o situaci v . 0eskoslovensku. Hitchcock vytYka, k Alsop pie nepravdive, kdy2 ptedpovida 6eskoslovensku "novy komunistickY Mnichov" a lief. teror a 2eleznou oponu. Hitchcock naopak, ad 2ije v Praze, nevidi 2adny teror ani oponu a naopak je ptesvedden, 2e pomery v te skoslovtnsku se lep gi krok za krokem. Hitchcock byval zpravodajem Christian Science Monitor a v nem se t eskoslovenska spravedlive ujimal Zna Geskoslovensko podrobne ji2 z doby ptedvaledne, stYkal se dilverne s Masarykem i Beriegem, po valce, byl v Praze ve slu2bach UN RRA a zustali tam i nyni. Wapsal- 2i-vatepis presideuta Benage,

Ve stfedu, dne 25. rinora 1948.

Nevidime tadrie pfieiny, prod ostatni velmoci brani spineni tivotnich nezbytnosti Ruska, pros jej tenou do isolate a zarnefuji svou protiruskou politiku proti \Teem slovanskkm naroaum, ktere nikoho nikdy neohrotovaly a chteji jen It svobodne, o sItch vecech samy rozhodovat a zejmena zatizovat i hospodatske a socialni pomery podle svkch nazorti a potteb. veem kritickem stanovisku k Rusku nemilteme pfejit neveimave kolem evropskeho politickeho vSrvOje pth nejmen gim za poslednich sedmdesat let, od berlinskeho kongresu. Zapadni velmoci provadely zamernou politiku nejen protiruskou, ale protislovanskou, moldy veecky pokusy o to, aby slovanske narody mely v Evrope vahu a ten spolurozhodujici hies, kterk jim pravem naletel. Veemotne se snatily, aby slovanske narody tily rozdeleny mezi nekolik statri., pod cizimi vladami, a tam, kde nebylo motno je rozdelit, byl jim vnucen aspori cizi panovnik a byly udrtovany v politicks a hospodafske zavislosti na cizine. Je jasne, ze to musilo nelzdy pfestat a to doba je tu. Spojene staty americke nemaji te.dneho zajmu na novern ujafmeni slovanskS7ch narodU, takove snahy se naopak pfiei jejich iedove zakladne a jejich tradici. Spojene staty mely by tedy vystoupit v dneenich zmatcich jako mocnk a spravedlivk prostkednik. To je zprisob, jakkm by si udrtely prvenstvi ye svetove politice, dobrou povest a take vdeenost za uchovani miru, po kterem zmueene narody dychti jako po manne nebeske. Jestlite veak nyni nage vlo.da vefejne schvaluje rozdeleni Evropy na dva bloky, poskytuje-li podpory britskemu imperialismu a nesmititelne protislovanske politice, jestlite tyto zvracene zasady chce zdriraznit jests omezenim nebo dokonce zakazem pomocnS7ch zasilek do zemi spojenct. Ruska, tedy do zemi, ktere valkou nejvice utrpely, je to politika chybna a kratkozraka. Niei veecky zasluhy, ktere si Spoj. staty ziskaly o osvobozeni Evropy a o jeji povaleene zotaveni. To je velika ekoda i pro Ameriku samou.

Budeme 'tit 150 let? Prumernk lidskk vek se za n'ag ich dob pfesunul dik hygiene a zobecneni zdravotni peee — od padesatky k gedesatce. Ale ueeni lids tvrdi, ze by se mel prodloutit na pul druheho stoleti. Dovozuji, ze pes je dospelk y e dvou letech a mute se priimerne dotit dvanact; koaka dospiva po pub druhem roce a jeji prrimernk vek je deset let; a kiln, jen dospeje zpina y e etyfech, dotiije se petadvaceti let. Dospiva-li tedy &ova v petadvaceti letech, mel by it prrimerne do sto padesati. Olovek vlastne neumird statim, r4rbrt vet ginou na degenerativni choroby srdce, ledvin, mozku nebo cev.

Jedineenost v Evrope — hydrocentrala na Slovensku. Na SlOvensku byly v poslednich dvou letech udineny milove kroky pokud se tkzprrimyslneni zeme: desitky tovaren, ptemistenkch z deskeho pohraniei anebo nove vybudovankch, tu dnes stoji, femeslo se slibne rozviji. Rada zazrakii moderni techniky, jet vyrtsta ze zeme, bude navtdy hovofit o snativosti a pili, s jakou vybfeclaval slovenskk lid z povaleenkch tetkosti a bral se kupiedu po tests k lepeim zitrkum naroda a statu. Je phrozene, ze valkou tak tetce poekozena zeme obratila se sama k sobs, ke svS7m vlastnim zdrojrim a pfirodnim motnostem, aby z vlastniho bohatstvi mohla nahradit suroviny, potfebne pro Ntrobu energie. Vtclyt' nespoutand sila slovenskSrch potokri, bystfin a fek unaeela katdoroene miliony, miliony nevyutite, nebot' nebylo motnosti tuto silu spoutat a ueinit ji utitednou oloveku a jeho dhlu. Slovensku vyrustaji nove zdroje energie — elektrarny a hydfocentraly. Nejsou to stavby ohromnSrch rozmert, jsou pfizprisobeny kraje a potfebam elektricke energie, ktera se v nem jevi. Jednou z nejveteich a nejmodernejeich bude vysokotlaka hydrocentrala nedaleko Dobgine. Bude to jedna z nejzajimavejeich staveb na Slovensku a ve stfedni Evrope vilbec a provede ji evSicarska firma. Na fece Hnilec nedaleko Polomalske Mae ptehradi udoli pfehrada, za nit se nashromatdi 6 milionri krychlovych yarchl vody. Asi milovkm tunelem, vykopankm ye skale, a stejnii dlouWan tlakovkm-

V2

EITNIZ

potrubim bude voda tladena k elektrarne, umistene ye Vlaim udoli. Stavba bude nalladna: dvouletka na ni pamatovala eastkou 35 milionu korun. Daleich 20 milionti je ptipraveno na nakup strojil a pril druheho milionu na zakoupeni pozemkri. Naklad na stavebni prace ponese stat. Strojni zafizeni dodaji Slovenske elektrarny, ktere zustanou pronajimatelem a .provozovatelem budouci hydrocentraly. Utitek ze stavby bude dvoji: vice proudu a zkueenosti, jet. budou cennkm pomocnikem pti jinkch stavbach toho druhu v 6eskoslovensku.

Nemci topi rakvemivojevfida. Ve velliS7ch seitch sklepenich stareho garnisonniho kostela v Potsdamu byly do nedavna tucty rakvi s statky nejslavnejeich nemeckkch valednikti od dob kraje Fridricha II. Leteli tam v cele sve majestatnosti ye dvojitS7 ch dubovkch rakvich, obleeeni ze ztrouchnivele zbytky nadhernS7ch uniforem, lesknoucich se zlatem a vyeivanim.

Byli v klidu ut 150 let. Jen Fridrich je nedavno opustil, byv odvezen na ptimk rozkaz Hitbera.

Ted' ut maji po klidu a po ricte, kterou jim po desetileti Nemci prokazovali. Je zima, neni dim topit a to zlomilo i tu fictu, kterou men Nemci ke veemu, co aspori trochu epelo vojenskou minulosti Nemecka. Vysueene, zprachnivele kosti starch hrdint pro nikoho nic neznamenaji, ale rakve jsou z duboveho di. eva a to znamenite hofi. Dnes je sklepeni potsdamskeho kostela bez rakvi. Nemci si je rozebrali, kosti vojevridet se valeji ye zmeti zbytkii skvelkch uniforem, vysoliSrch bot a kordin v prachu sklepa. Marne nemecke fifady hrozily a vykladaly odnaeeni rakvi jako hanobeni slavne nemecke vojenske minulosti. Rakve ut nejsou. Ale nejen to. Po rakvich pfiely na fadp lavieky v parcich, ploty liflaitovu a nekde, kde neni dost pozornk kostelnik, zmizely i lavice z kostelt. Nekde zmizela i kostelni vrata. Veechno shoii ye vychlad1S7ch kamnech nemeckS7ch rodin. Deleme co mriteme, fikaji Wind. To veak znamend, nepracuji, ale kradou. Veechno, na co pkijdou a co neni pevne pfidelano, zmizi. Kradete se zvrhly v hyenismus. I hroby museji lakt ny. Nemci kradou kvetiny s hrobt, aby je hned za rOhem prodali na eernem trhu. Hlidadi fikaji: na hfbitove je v noci vetei provoz net" ve dne, ale my nemateme 13S7t ve slutbe pofacl. Taky se nekdy musime vyspat.

Dr. Robert Dexter, pfedseda vkkonneho vkboru 'Svetove federate pro spojene narody a vridce organisace "Pfatelstvi prosttednictvim cirkvi" pobyl v Ceskoslovensku tkden a v kratkovinnem vysilani pratskeho rozhlasu promluvil do Ameriky ftekl, ze 6eskoslovensko straene trpelo nemeckou okupaci a ze mir je pro ne nesmirne tadouci jiz proto, ze bylo prvni obeti valky. Dr. Dexter stkkal se .v republice s eetriS7mi lidmi a nabyl pfesvedeiveho dojmu, ze v 6eskoslovensku vladne ripina svoboda projevu.

Sidney S. Alderman, vynikajici washingtonskS7 pravnik, jen jako porueik byl v stabs americkeho vefejneho talobce v norimberskem procesu s nemeckS7mi valeertkmi zlodinci a pfedkladal tam deskoslovenskou talobu, byl vyznamenan es. faclem Bileho Iva. Registrace vecch nezamestnankch vsteupjla v platnost ye Velke Britanii podatkem ledna 1948. 'Teem byla nabidnuta zamestnani v df.11.Etkch priamysloNtch odvetvich, zejmena ye inivoznim prrimyslu a v zemedelstvi. Pfesterli a mladistvi urditkch roenikil registraci nepodlehali. A rovnet se nemuseli hlasit obchodnici, ktefi provozuji pravidelnk obchod od domu k domu, dodavatele mleka a pod. Studenti pf:hlag ovaci povinnosti nepodlehali, pokud byli zapsani y e vefejnS7ch ekolach, kdetto soukrome studujici osoby se museli zapsat u zprostfedkovatelen. Volni novinati a umelci, jestIite "pracuji tficet hodin tkcIne s iimyslem prodat", z pfihlag ovaci povinnosti vyjmuti. Musely se v§ak hlasit teny, ktere jsou bndetne a z ii v samostatne domacnosti, at' rozvedeny soudne nebo bez soudu. Osoby, ktere nepracuji pinkch tficet hodin tS/dne, i kdyt berou plat, museli se ohlasit, cot byla neptijemna sprcha pro mnoho feditelri rilzriSr ch spolednosti, ktefi jsou vesmes dobfe placeni, ale jejich pracovni doba neptesahuje 30 hodin. Ministerstvo prace, jsouce

si vedomo, ze mnohe pfipady budou spoil* zfidilo zvldetni komise, ktere nejasne ptipady posuzuji a rozhoduji. Tak tfeba v ptipade bezdetn3"7ch mantelek, jestlite je jejich vkkon hospodyni spojen se zvla§t' neptiznivkini okolnostmi, komise zastupcu rriznkch tenskkch organisaci rozhodne, zda se ktere, tena registrovat mush di ne. Registrace oveem neznamenala, ze katdk, kdo se pfihlasil, dostal -pfideleno misto proti sve vuli. Zpnostfedkovatelny prace maji seznam volnkch a thiletitkch mist, z nicht si katdk smi vybrat nejpfilehavejei. Teprve, kdyt asi z pet nebo gest motnosti nechce tadnou, je hldeenim povinnk nebo povinna proste nekam k praxi pfidelen. V praxi pry dochazi k feint° donucovacim koncrim ztidka. Ve dvou mesicich minuleho roku bylo nucene pfideleno zamestnani asi deseti lidem z celkoveho poetu asi etyt tisic nezamestnankch.

• el Ennis, Tex. Bratfe redaktore!

Pfi prohliteni Vestniku pfieel jsem na dopis sestry Horakove, ye kterem tadd, by nekterk e'en napsal, jak by se daly skolektovat rimrtni poplatky elena za ktereho je platil mistni tad a ei jest to vinou.

Jelikot j a sam mam s fadoNtmi bratry nedorozumeni ohledne voleb ritednikri a vkborti a ohledne hlasovani navrhri u nas se hlasovalo 0 prvnim, protote druhk jsem nodal ja sam, proto se osmeluji napsat na jeji dotaz odpoved'.

Zde jest, sestro Horakova, jak skolektovat nezaplacene elenske Umrtni poplatky a di jest to vinou zdeluji, ze v prve fade jest toho vinno elenstvo samo. Oleni maji dbat, by rikednici konali svoji povinnost spravne a nestranne, a rifednici maji miti na zfeteli heslo: rovne pravo veem a vS7hody nikomu.

Ve elanku 147 a 151 stanov se doe- tete, jak se ma s takovm elenem nalotit. Clen, kterk jest dbalS7 sv3-ch povinnosti kadovkch a nemrite-li platit, tak se nenecha vyloueit, ani aby to za neho druhk platil, ale vezme si prijeku na certi7. fikat, anebo "paid-up" certifikat. Je-li elenstvo ochotno za nekoho platit tak mute, ale kolektovat jen jak stanovni elanky dovoluji.

Ant. Dymadek. ) • 4 Needville, Texas.

Cteni broth a sestry!

Neobyeejne, zima nam fadi, mrzne jen to praeti. Svet se leskne jako stfibro, vee je ledem pokryto. Velmi rada etu. Kdybych tak rada psala, tak bych yam dasteji dopisovala. Ted' obzvldete jsou ty ruzne navrhy zajimave Est. Pkala bych si, aby ten domov pro ty starce byl vybudovan, nejenom na papite, ale na zemi.

Jak jsem slygela tu a tam, ze n'e'ktere jine pojiet'ujici spoleenosti maji new podobneho vybudovano, tak ja nevim, pros by naee mohutna Jednota si to nemohla donfat Snad ze bysme tim i vice elerna mohli ziskati. Rekli by si, ze to je rieco qborneho, jak sestarnu a nebudu moci vice pracovat, a vlastniho domova mit nebudu, tedy budu mit kde hiavu na starost ukrkt. Jak si nektefi mysli, ze tito starci by ut stejne nemohli pracovat, tak prave tady chci poukazat, ze takovkm zprisobem by se ta Podpora, Bratrstvi a lidskost v tomto domove ukazala nejenom na prvni strance naeeho organu. Jsem toho nahledu, aby se velka budova vystavila, aby to stab() za to. Pak jistou Cast -Leto budovy pronajmout a za tyto pfijmy by se stanch aivili a pteby tek penez by se zas mohl dati tam, kde by nesl dobit firok; snad by se to mohlo tak zavesti. — Mame dobre, chytre Utedniky v HI. Ufadovne, nektere z nich znam osobne, a meli bychom si jejich dobrkch navrhil \Tata a ne je zavrhovat a nedat jim ani odpoved' na navrhy.

Tak bratti a sestry, s chuti do prace ted' pied sjezdem a ne reptat az bude po sjezdu.

Ceny veimi jdou doit, tak jestli to bude na vgem tak itainkovat jak na torn, co ten ubohk rolnik vypestuje, tak si muteme hot, ze jsme mnoho v teto veci uSettill a nic podobneho nebudovali doposud.

Tak vice mista nebudu zabirat tentokrat.

Srdeenk pozdrav na veechny etouci tohoto listu.

Sousesika.

atrium 4

Oddil Dopisovatelskf Taylor, Texas.

Ctena redakce a mill atenati!

Pokusim se napsat paru tadka do naaeho Vestniku, neb to je mfij jediny eesky easopis co ja odbiram. Jest toto nytij prvni pokus napsat hew do novin. Mam fodinu a ptatele rozlezene po celem Texasu, tak jim davam vedet, ze jegte 2lju. Mile, rodino a ptatele, ptijmete ode mne srdeany pozdra y. 'Vera, v sobotu 14. anora jsem se seael se starYm znamYm kamaradem Pavel Zet'akem. Nebyva moc daleko od Taylor, ale stejne se moc east° nesejdeme. Ja bYvam 4 mile severovYchodne od Taylor nedaleko sine tddu Praha eislo 29. Na farme vyu2ivam ten farmatskY blahobyt. Mill ptatele a etenati, jest to dlouha doba se dodelat a zatidit si nejaky ten domov, moje mlada leta uplynula pti te2ke praci a aetrnosti, ov as em jsem tomu rad, 2e mam domov na starost, ale co ten start' sedteny farmat htije na starost, nit. Ja jsem si to praci tak ptivyknul, ae nyni kdy2 par dni nedetak jsem z toho nemocnY, to minule pheasi se mne moc omrzelo, chladno, zima a poledovice a sychravo celY mesic leden a u2" jest 15. fmora a poeasi potad stejne a vlahy v zemi je malo, jenom navrchu. Mnoho farmata si stethje, ze nemaji vodu pro dobytek a musi vozit. To vozeni vody v tomto omrzlem zimnim Case je darebni prate. Pomalu bude tady eas na sadeni zemakt, jedni ua mail zemakove semeno koupene, cena jest 6 dolarn sto. Ja mem naseto v pateniati zeli, salat a tomaty, eervenou iepu, mrkev, ale zeme jest moc chladna, tak to nechce sejit. Ja myslim, 'ae letos bude dost tako dobre sazenice koupit, neb ta zima toho asi moc zkazila. Ja, jestli si nevypestuji sazenice doma, tak z to zahradky moc neni, koupene sazenice bYvaji obyeejne 'apatne, spatene koteny a moc husto sete a jak na to osviti horke sluneeko, tak to uschne a akoda to prate sadit.

Tak ua toho psani musim nechat a nechat misto pro druhe lepai pismaky. Zdravi etenate; John Mikuleneak. )• 4 • ( co o NAS Pigi V ESKOSLOVENSKU. Austin, Tex: Obdrela jsem vYstti2ky z broLir, kde se o a Slovaci v Ame" nas velice pane piae: — deal rice. — Naai krajane v Americe nebyli jen prostymi delniky, kteti v Novern svete hledali jen chleb. Jako narodnostni slo2ka ve velkern a slobtern komplexu ostatnich ptistehovaleckYch skupin, se snaffli vyniknout a zasahnout do yetejneho 'tivota a spoleenosti mladeho americkeho ne,roda.

Mame v Americe krajany, kteti jak v mestech, tak i na venkove zaujimaji yYznamna mista v politice (kongresnik Sabath), v hospodatstvi, v samosprave, soudnictvi, v kulturnim a spoleeenskem svete.

Chloubou naaich CechuvChicagu je `termak Road", ulice pojmenovand na pooest eeskeho starosty Chicaga, Antonina 6ermala. V hospodelskem 2ivote se zasloOili krajane o 15 bank, ktere zalozili v Chicagu.

A dosud najdeme celou iadu profesora, in2enYra, malita a mnoho jinYch, a co2 ti amerieti farmati a dale. Na americkYch a'kolach vetejnYch vyueuje se eeatine na vyaai a'kole v Chicagu (Harrison High School), v Ciceru (Morton High School) a na vyaSich akolach v Texas.

Z universit zaujima prve misto statni universita v Austin, Texas, kde je ziizena stela stolice deatiny a slovanskYch jazyku. Ptednostou oboru slovanskYch jazyku je profesor dr. Ed. MiCek, kterY vyhauje aeskemu a ruskeinu jazyku.

Zajimave a pro nos velmi pote-aujici bylo, ae po uzavteni deskYch vysokYch akol v roce 1939, byla texa.ske. statni universita jedinou universitou na svete, kde se dentine neptertite vyudo, valo.

Na tutu skutednost jsou krajane a v Americe

vitivritie vribec velmi hull. Dr. Midek je tadnym Menem Americkeho sdruteni ucitelu slovanskYch a vi/chodoevropskYch jazykt, Ano, neS lid je bezptikladne pilnY a pracovitY, a zde v nove vlasti Americe vykonal za,slutnou praci v kafadem oboru, pro zvelebeni i k utitku cele Ameriky a vetu te by tasloutil trochu vice uznani naai vlady, vtdyt' jest to pro nas bolestne i ponf2ujici, ae ,je 6eskoslovensko tak odstreeno. A te to trva jit trochu dlouho a ten odekavany mir neptichazi. Prave me ptichazeji na mysl slova vzacneho ueitele K. Kalala, kterY pravi: Osudy narodt nerozhoduji kralove a generalove, ale — matky! Narod jest celkem na takove vYgi, na jake jsou jeho matky. A takladem matky je cnost, nebot' ona jest pramenem vaeho dobra.

Tato slova stoji skuteene za pfemY gleni, neb stane-li se kdo velikjim a slavnym, polotila zaMad k tomu — matka! Jest to dojimava skuteenost, ae maminky, proste maminky z lidu, se zlatym srdcem a netnou, hlubokou du gi to byly, ktere nam odchovaly v gechny ty statedne syny a dobre dcery, kteti svou praci podpirali divot naroda.

Mate pravdu mile, pani Olga Rortoeilova-Rokycanska, te stale pattime tam k yam. Ano, jit to bude 57 rokri, co jsem opou gtela tu drahou Ceskou zem a zde, se to jako veera, v gechno tak tive, radostne i bolestne, jako by to bylo se pre.ye vgechno odehralo pied chvili.

Velmi me pote gil pan Bohumil Dittrich, kdy2 nas navatiyil. Je zde v Austinu jako senior v presbyternim theologickem seminati na jeden rok a veru M se .1.a teai al' se bude moci navratit zpet do Oeskoslovenska, doma ku sve rodine.

Pan Dittrich navatevuje sbory v Evangelicke Jednote 6eskomora ys14.ch Bratti. Jest obliben, neb pekne ptikladne kate a ta jeho krasne, deska, tee se v gude velice libi. Ukazal nam obrazky jeho dvou ditek a mantelky, ktera, te2 vyuCuje, a pti tom se stare, o domacnost a ditky.

Ja i ranj syn ptejem panu Dittrichu iispech a zdar v katde jeho praci, neb je to mladY inteligentni mud se girokYm rozhledem.

Ano, ano, draha Jitinko Tesatova, a se phklonime vgichni k Jetigi a budem vgichni zachovavat jeho ptikazani a nasledovat jeho cestu, pak zhyne Cesar a bude mir! Ale toho se asi jegte dlouho nedoekame.

Jest to At tak na torn svete, — Privem katdy nevinnY byve, daven, a skrze dary vinny bYva trestu zbaven. Pres° k pavudince se ptirovnava, ktere pa,vouk prorazi a mu gka v nem zustava.

Kdy2 ve Skandinavii se ptali Karla oapka: — Napsal jste valku s mloky? Co jste s tim chtel tlei? — Nu u nas doma by se ut nikdo neptal, my totit vidime tehle dobe a cele situaci as do taludku.

Podasi mame krasne, 15. rinor ,ukoneil v gechno to neptijemne, slunieko krasne hteje, dvete i okna jsou otevtene a teplomer vybehl hezky ptes 80. Hned v gechno vyhliti rritove, kdy2 to jarni sluneeko ptijde k nam, zpev ptactva hlaholi po celem okoli, kete i stromy obaleny pupenci, ptipraveny k rozviti, ptipominaji nam pinit sliby. yam, moje draha Jarug ko 2ivna tam v Plzni, dekuji za zaslani vYsttitku z novin a za broturku "Hello", ktera je ptipravena pro gkolni ditky a je velice zajimava. Ano, we should all help one another, for we want each person to be as well off as the next. Ano, to co je potteba udit nage deti.

8koda te nemohu je gte vyudoViat, ADO.- se mne po to praci, i po detech.

Uptimnou vzpominku mile ptltelkyni pani Radove v Ennis, Tex. Vzpominam na Vas denne a chapu Va g hlubokY zarmutek nad ztratou Vag eho draheho mantela, vim jak citite se opug tend. Ket aspori dasteene ptinese yam trochu ntechy vedomi, te je mnoho uptimnYch ptatel, ktefi Atom pteji silu dukvni, aby ten zá-

rmutek stateene jste probojovala.

• A nyni kondim slovy J. S. Machara: Vy drah0 broby, buena Cary vkrai avectOrb$

Ve stfedu, dne Z. tmora 1944. vYch, pkiklad pteskvely — a ttikrat Veda, narodu i zemi, Vas mudednikii. Zapomene-li ..

Uptimny pozdrav v gem etoucim.

Marie A. Zivney. ) • 4 • ( Beeville, Texas.

Mill broth a sestry! noba zahajeni sjezdu na g mile SPJST SP kvapem bliti, a je svrchovanY eas, abychom v nagem milem Vestniku podavali nage navrhy na opravu. nagich stanov ku uvateni na gim delegatum a olenrim vubec.

Za poslednich 50 let na ge Jednota vzrostla nad nage odekavani, a je chloilbou celeho na geho dlenstva.

Povinnosti ptiatiho sjezdu bude, aby stanovy byly opraveny tak, aby pro pti gtich 50 rokii nage mile, Jednota stale kvetla jak at doposud, anebo jegte lepe.

My Stati eleni nemame aadnou obavu, te by nagi pozristali neobdrteli vyplacenou celou sumu naznadenou v na gem certifikatu. My ale musime take pamatovati na to, aby ti mladi eleni, a ty mile ditky v detskem odboru meli inalnou dirveru, te jejich poznstali budou pine chraneni solvenci na gi Jednoty. Ale ta solvence mute bYti udrtena pouze stalYm ptilivem mladYch dlenn a dlenkyri u katdeho tadu pro budouci dobu.

Ja miluji moji matetskou 'tee a za tadnou cenu bych ji nechtel ztratit, ale laska musi nekdy ustoupiti nutnosti, necht' to boll jak chce, nemriteme se tomu vyhnouti. Aby nage Jednota stale rostla je nutne, aby Clanek tteti nagich stanov byl opraven. abv znel takto: Vegkere jednani jak ye sjezdech, tak ye schnzich Hlavni litadovny ma bYti vedeno v jazyku deskem, avgak v padu potteby ma miti tad pray° \Testi jednani v jazyku anglickem slovem i pismem.

Davem toto co mrij navrh a co diivod poda,yam toto: Budou fatly, kde nebude mono ritedniky z mlad giho dlenstva, kteti by znali Gist a psat v jazyku deskem.

Je. mem v torn zku genost, ut po nekolik rokri jsem se pokougel, aby u tadu Slovan Jihu dislo 26. byli zvoleni mladgi eleni do ntadu neetniho, kteret misto bylo uprazdneno odstehovanim se bratra, kterY to misto zastaval. Pti katde volbe byly tyto nemile odpovedi, "ja Cesky Gist a psat neumim", a tak zase ti stall to btime odnesli, jen velika gkoda, te tech starYch tit je tu velice malo, a tak kdy2 nebudeme mit koho volit, co udelame? Rozpustime tad? To by Jednote nebylo na prospech a ja, doufarn, te s opravou, kterou zde podavam, se tak nikdy nestane.

Jo, jsem ochotnY pracovat pro tad, dokud me sily staei, ale jak jeden ten 72. htebik zatlouka, tak uz to sily mnoho nezbYva. S ptanim elenum i neelenrim v geho dobreho, jsem vas spolubratr, J. P. Nedbalek. ) • 4, • ( RAO BY SI S NEKYM DOPISOVAL. Bratr Vlad. A. Maudr, velmi znamy ptedseda bYvaleho SA OT, . dostal z Oeskoslovenska dopis, v nem2 pisatel projevuje ptani, dopisovat si s nejakYm hochem Ci divkou z Texasu a dopis ten ptedal nam k uvetejneni ye Vestniku, demut mileradi vyhovujeme. Dopis zni nasledovne: Plzen, 7 ledna 1948.

VatenY pane ptedsedo!

Dovoluji si Vas srdeene poprositi o zaslani nektere Ceske rodine u Vas tijici. Nezaleti na tom je-li to divka neb hoch, ale chteji-li si se monu dopisovati. Jsem velkY ctitel americkeho lidu, nebot' sam jsem osobne je poznal pti osvobozovani naafi'' Jsem dlenem spoiku ptatel U.S.A. v Pte gticich. Doufam, ze moji prosbe vyhovite, za cot yarn srdedne dekuji.

Promirite, te Vas timto obtetuji o drahocennY des. Pteji Vam mnoho zdravi a hodne rispechu v novem roce.

Simbartl Vaclav, Ptichovice 75, pogta Pte gtice, Czechoslovakia. )• 4 • Oiste mleko — ztidlo zdravi. Nediste mldko —

pramen nakazy.

) • 4, • (

Sej dobro a dobro bude6

Ve stfedu, dne 25. imora 1948.

Dallas; Tex. Mill atenati Vestniku!

Oas nezadraitelnYm tempem beai jako voda, zvlag te kdya se vypravujete na dalekou cestu vlasti: Jen kratkYch nekolik tYdna nas deli, kdy budeme s pi. Adamovou nasedat na vlak, kterY nas doveze k btehtim. New Yorku, kde asi V polovici dubna budeme nasedat na lod' a dale °pet vlakem do matieky Prahy a pak tam, kde stela nas obou kolebka, do nit nas po narozeni vloaili, moje na Vsetina a pi. Adamove v Ratboti, jen 3-4 hodiny cesty ptSky ze Vsetina a s tim rozdilem, ae pi. A. rodiee ji s sebou ptivezli kdyt byla pouze 1 rok stars a ja sem dojela dospela s ptipravou na etapu spoleeneho aivota s mYm muaem.

A ted' po 35 letech zde pobytu jedu se podivat donna — dornia Na ta mista, kde jsem progila sve mladi, o kterem nemohu fici, ae bylo bezstarostne, neb kam parnet” moje saha, musela jsem se jia v utlem mladi sama o sebe starat.

Otec mne zemtel, kdya mne byly 4 roky, a ta nage milk starostliva, matidka nas mela 7 sirotkti na starosti. Ov gem vgicani, mimo mne a bratra o 2 roky star giho, ua jakt tak se o sebe postarali, a pied 60-70-80 lety nebyly ty wardelky delneho lidu velike. Ale nechci se zde rozepisovat o moji minulosti. Main je gte bratra a sestru z cele detne rodiny a bude to na ge ua posledni sejiti. Bratrovi ua bude v late 82 roky, sestte 70. Jsou tam synovci, netete a ua i jejich ktere se na tetu te gi a ja na ne.

Je s tim hodne ptiprav, kteie zabiraji v gechen maj eas. Slibuji si ,ae nebudu nic ty 3-4 mesice delat? Myslite, ae to vydraim? No uvidim. Zajiste, kdya tam budeme, ae se sileastnime I. vg esokolskeho sletu. Mam v kniace poznamenano mnoho mist, kam jit a co vykidit.

V New Yorku hodlame nav gtivit nagi nejmladgi dceru a jeji rodinu Maji dceru gku ift 1 rok starou a my ji dosud, tu ria gi malou vnueku nezname. Jen je me Tito, ae jen ja; sama z na gi rodiny ji budu videt. Jeji druzi babieka a dededek Pokladnikovi by ji take radi uvideli, a ma mnoho stryekti a tetidek. No snad pozdeji dojedou s ni k nam do Texasu. Proto vyjedeme drive.

V techto dnech mne do glo podekovani od spravy detskeho astavu okresni pada o mlacleg na Vsetina za balik potravin, jen jsem tam z dart (ne z Krouaku ani spolkii) jednotlivYch veci dne 28. tijna zaslala, a take i pozdeji poslanY balik \any na pleteni svetra jim tia dogel, ktery mtij synovec na moje ptani odevzdal teditelstvi me gt'anske divei gkoly v T.J..jezde. fteditel tato gkoly psal: "Za Vag e lidske porozumeni dekujeme Vaan i Vagim krajanam, kteti nezpominaji na starou vlast. Va.'s dar se dostane tem nejpottebnejgim.

Jmenem na gich aakyil a uaitelskeho sboru vyisid'te vgem darcilm nage nejuptimnej gi diky.

Josef Daneak, teditel."

Z detskeho astavu, kam byl zaslan balik potravin, zaslali dva obrazky deti se svYmi vychovatelkami, jak sedi u stolu a na stole maji kaady svoji porci jidla z baliku potravin. Jedna z tech uditelek pi ge: "Kdya se deti dozvedely, mate stejne jmeno s jejich vychovatelkou, vzrostla v nich touha, i v nas pestounkach, poznat Vas bliae. Blade nam pote genim, budete-li mit cestu do t elroslovenska pti nav gteve rodnatio Vsetina, navkivit i na g domov." Podepsana A. Misarkova, L. Valdikova. A je gte jednu jmenovkyni mam, Boaena a Emilie Valeikovy, jsou take valedne siroty a aiji v Amer. Domovine v Kralove Poli u Brna, odkad mem take, -le pozvani, a v techto dnech take od deti z Jedliekova Ustavu v Praze. Zaslali mne dopis a pozvani. Byla jsem a budu, jak jsem mezi vemi zde po vgechna leta byla, podat pomocnou ruku tam kde je toho potteba. Moje laska zustava jako zlato v ohni, ttebas sama nevladnu pozemskYmi statky a musim poprosit vas vaechny lidi dobrYch srdci, abyste ptispeli. Nikoho jsem nenutila, kdo chtel dal — a kdo nechtel nemusil. 2a.dne lidske veci mne z moji poctive Mane veci neodvrati, mohu se kaademu poctive podivat do odi, ae co jste Kane kdy slali, odevzdala

I jsem na misto ureene Proto se necitim, ae jsem kteremusi spolku ubrala zasluhy. Ni zisk — ni slava je moje poctive heslo.

Piadavam se k fade tech, jen aeli odchodu •dobreho eloveka, laskaveho manaela, vYborneho hudebnika a spolkoveho pracovnika pana Josefa Rady z Ennis.

Ut dohral piseri posledni! Tak vady rada jsem tuto dvojici gt'astnYch manaelt videla pohromade, vady iismev na tvati a vady laskave slovo a povzbuzeni k dal gi praci na like narodni (na ktere oba byli vYbornYmi pracovniky) mne davali. Slibuji, pokud mohu llama zustanu.

Nagi stati odchazeji, druh za druhem pada.

Vzhilru nage mlada chaso, ted' je na vas rada!

Stati musi umirati, mladi musi neni Casu na truchleni, kde se nutno bYti. e k 1 by jim: Mlada chaso, vzharu, jen ty stare Ceske zvyky pestujte mezi sebou dale!

Ano, vy mladi, udraujte mezi sebou ducha druanosti, budte• jako jedna rodina v radostech i strastech, podporujte jedni druhYch. Bavte se mezi sebou. Svornost pomaha k eili a usnadfaije viterstvi. Tim nejlepe uctite pamatku tech mrtvYch, kteti se vas snail). \Testi. yam, pi. Radova plati na ge Uptimna soustrast. — K ucteni pamatky misto kvetin pro p.

Radu mne odevzdali pi. a p. Machadovi $3.00, abych je poslala na mleenY fond.

Pisatelka vypravila balieek gatstva a Dna opugtenemu sirotku v Praze. Jeji oba rodide byli odpraveni gestapem a .ona, chudinka maid, od 5 (145 7 let byla vladena z jednoho koncentraku do druheho, as si ji velmi zbedovanou za svoji vzali p. a pi. Fr. Ka gparovi, Praha-Podoli, Na Zlatnici Cis. 11. (Pi gi zde adresu, kdyby nekdo chtel ji nejakou radost udelat, po glete si to sami. Co jsem mohla, to jsem poslala, z mala — malo.) Na pogtovne toho baliku ptispela pi.

Malikova $1.00, pi. Nesudova $3.00. Pogtovne stalo $1.50, zbYva mne $1.50, ptidam 50c a odeMu $5.00 na mleko, a vain v gem diky.

Mam radost s Vami, pi. Mikeskova, ae na Vagi prosbu se Vam na ten mleany fond tolik se Mo. Moje sbirka obnagela 75 dol. a tech $5.00 je $80.00 a $6.00 pro morayske sirotky.

Otenate srdedne zdravi, Boaena ) • 4, • Waco, Texas.

Ctena redakce Vestniku!

Tea se osmeluji napsat par Haiku do Vestniku a ptedem pteji varn i maj manael hodne zdravi a hodne trpelivosti s mojim dopisem. Je sice pozde jit s ptanim, je 15. anora — ale lope pry pozde net nikdy. Ua jsem se nekolikrate chystala napsat dopis, a eas utika jako voda.

Letogni mizerne poeasi nedavalo nalady ku. psani, posledni tYclen v lednu mrzlo, v ge se le dem svitilo, imor pti gel s degtem a pr gelo site Indio az dnes se sluneeko ukazalo ale nevim, na jak dlouho, adkoli bysme si v gichni pith pane poeasi.

Tea maj mantel posila na gim ptatelam ptani zdravi a Stesti v tomto roce, usazenYm Seaton, Tex., obzvla gte manaeltim Al. Pavelkovym a F. T. 8efeikovS7m. V gechny nebudu jmenovat, neb by to vzalo mnoho mista. Tea po,. tdrav do Buckholts, Tex. v gem na gim ptatelam a pi. Hilda Brti gove, jea dopisuje do Vestniku a tea nekdy i pi. Fojta gkova, nyni bydlici v Temple, Tex. Plate easteji, neb rada Ctu vane dopisy a ovgem i statiaka Jos Barto ge psane humorn& Pozdrav do Fort Worth. Tex. manZeitan Eddie DukatnikovYm, manaelam Will DukatnikovYrn v Sugarland, Tex. A take pi. Palatove, ae ji osobne neznam jen podle dopisa; sleduji Vage dopisy a Cetla jsem, ae pojede za tu velikou louzi. 8Vastnou cestu a dobre zdravi Vam pteji a podavejte z tamodtud zpravy, moje rodiee poeb,azeli z canna v Oeabach a otec z Ho-

Staiina 1 gt'alkove. Moje matka dokud zila tikavala, by si pfala vadat, zdali tam je'ate nekdo aije z rodiny, kdya ti Nemci tam tolik lidu zahubili.

Mela jsem ptileaitost shlednouti ye Waco film z Oeskoslovenska, intia mantel jiti nechtel a tak jsem ala s chlapcem a bylo mile to mile. Jegte bych chtela poslat pozdrav do Dallas, Tex. bratram Frankovi a Willie a tea manaeltim Ant. Adamkovym, ac nevim kde se nachazeji, ale budou-li toto Gist, budou vadat ae to patti jim. Chci podotknouti, ae muj manael ma, za vodou ptibuzne a jestli budou toto eisti, necht' se ptihlasi na niae uvedenou adresu.

Prosim ct. redakci o strpeni s timto dopisem a nakonec vyslovuji diky rozhlasovYm stanicim v Houstonu, Brenham a Temple za Ceske kousky, jea east° vysilaji.

Albina Doleaal, S pozdravem, 1006 No. 30th St., Waco, Texas. ) • 4, • ( gtad eeskSr Prapor, els, 24., Temple, Tex. Otani bratra a sestry! Timto varn sdeluji, ae nasledujici vybory byly ustanoveny v minule schazi. NemocenskY vybor bratrt a sester. — Pro Ocker a Zabeikville br. M. J. Stepan a ses.

Clara Beran. Pro Cyclone br. a ses. Jos. J. a Marie Schiller. Pro Meeks br. a ses. J. E. a Rosie T. Wentreek. Pro Red Ranger br. a ses. Chas V. a Olga Stepan. Pro Novou Osadu br. a ses.

Rud. a Anna Martinet. Pro Seaton a Ratibot br. J. H. Kamas a ses. Marie KlinkovskY. Pro Oscar br. a ses. Jos. a Rosie Pechal. Pro Temple br. a ses. F. J. a Anna Marek. Bratti a sestry, pamatujte si kdo jest na nemocenskein vYboru ye vag em okoli, abyste pak v padu onemocneni vedeli, na koho se mate obratit. — MajetkovY vybor: F. J. Marek, H. M. Jakubik, Chas Na• 1"..Tdetni vybor: E. J. Marek, F. W. Martinee. — Resolueni vybor: Chas Navratil, F. J. Marek, Ben 2abeik.

Zaroveri scleluji, ae v na gi lednove schtizi jsme mall po schazi pekne pobaveni. Jidla rtzneho druhu meld jsme dostatek a tea nee° k zapiti. Pak jsme se po svatine pekne spoleene pobavili. Vaichni byli velmi spokojeni a poeasi pro tu schazi bylo tea vemi pane. Sestry pravily, ae neco takoveho si musime udelati dasteji v roce a slibily, ae budou letos v hojnem poatu navgtevovat schaze, cot by jsme i nit atednici velmi prali, aby ty nag e sehtize byly vice navgtevovane. Tak na to pamatujme a do4avme se do ptigti a kaade dal gi schtze v hojnem poCtu. Letos budeme mit sjezd na gi Jednoty, tedy mate-li jaky dobrY navrh, ptineste jej do schtize k projednana. Co se tyre vzrustu nageho du pokraeujeme dosti uspokojive. Ziskali jsme za rok 1947 celkem 67 elena. Ztratili jsme tim v roce 1947 6 elerra. Aadove nemocenske pcdpory v roce 1947 bylo vyplaceno $894.50. My u naaeho tadu mame nemocenskou podporu pro vg echny Cleny v alenskem oddeleni, avgak kaademu take na ni poeitame 15 centil mesidne. Jest to malt' poplatek a podpora neni tak avaak kaademu to v padu nemoci tro• chu pomaae.

Podasi nyni mame zase trochu chladne a uplakane. No bylo letos to zimy jia dosti hodne a tea toho blativeho poeasi. Pr gelo dosti dlouho, avgak tady v nag em okoli to skorem aadnou vodu do tanka nenadelalo. — Tak se mejte zatim vtichni dobte. S br. pozdravem, Chas Navratil, taj. ) • 4

KALENDAR 29. imora. Divadlo "Tam na horach" pofacla T. J. Sokol Houston v sini tadu 8tefanik na Cottage Grove v Houston, Tex. 14. bfezna. Divadlo v Sokolovne na Carl ulici v Dallas, Texas.

28. btezna. Anglieke divadlo "Alibi Bill" sehraje dramatickY Krouaek Hiahol v sini tadu Pokrok Houstonu Cis. 88. na Studewood. Zaeatek ptesne ye 4 hod. odpoledne.

25. dubna. Divadelni pi• edstaveni potada houstonska odbodka "Svornost" O. N. Sdruaeni v sini tadu Stefanik cis. 142. na Cottage Grove, ve prospech trpicich deti ha Morava a v "eOak.11. ObMriCel gi pouze ji v oznarnae;

Ve sfiedu, dne 25. Anora 1948.

VieTrft It

El Campo, Texas Ctena redakce a v gichni dtouci Vestnik!

S ochotou jsem pfeeet1 dopis sestry pi. Spanhelove z Temple, Texas. Ctena sestro, kaide slovo co jste napsala, by si nekteki, viastne nektere ty ptespkilA — no vgak vite, mely pfedisti nejen jedenkrate, ale tolikrate, a2Z by musely pochopit a uznat a dat Vam za pravdu!

Vime, 2e nekdy se napiSe neco a to bez rozvahy, jako nepkijimat do naSi Jednoty SPJST jine narodovce. I nak Jednota se musi ptizprisobovat, by se udrtela a mohla prospivat. ZastaralYmi stanovami, necdchylovat se od tehdejgich stanovnich pravidel. (To mineno asi kapanek die kdysi br. Brazdy!) Zas brojeno proti zavedeni do naSeho Vestniku pro mlade2 neznajici desky Usti, kterousi stranku anglicize detby. Ja jsem take navrhujici kterousi tu stranku zavedeni do V. byl prohlaSen za hrobake nakho vSe deskeho, ad jsem to minil pro dobro nak mladek! Na to navrhovano, by Jednota nechala tisknout dva Vestniky. Jeden v Ceske a drullS7 v anglicize fedi. Pro toto se mne zda, bylo radio nadkni. Po zavedeni do V. anglicke detby, naSi sjezdovi dalegati jakoby take pomahali hrobakit.

a

Spolek RVOS zavedl take do T. R. kterousi stranku anglicize detby, by vyhoveno dobrm dientim neznajicim desky. Ctena. sestro Spanhelova, take jsem byl jeden z tech, co drkii na vS'e jen deske, ale ono to tenkrate pied 60 a vice roky jinade neSlo, pro ty kteki nemuseli jit mezi cizi lidi. Kdo musel pracovat mezi cizimi lidmi, pro toho by bylo lepe jit mezi miuvici anglicky, a naudit se zdejSi hlavni kedi anglicky: Ov§em nemusel pti torn zahazovat svoji matekskou `red a svilj piivod. Vim nekolik pkipada, ze mladik neb (levee pkijete ze stare vlasti museli pracovat pro nektere nasince, neb i pkatele za moo bidnou mzdu, obzvlagte kde se vyplacena testa odsluhovala. Br. Frantikk z Robstown by mo.2na take mohl k tomuto jakS7si dodateeek dat. Ov§em on Franti gek mel pkilektost mezi cizimi lidmi pracovat, mohl se naudit dobke anglicky. Ale tak se mne zda, ze pted nedavnem jsem vyrozumel z jeho dopisu, ze — nu v§ak by nam to mohl F. sam povedet jagaco. Jo, take nejsem "acinS7 vS7tednik v anglietine, ale jsem rad ze si pkeetu a napisi jen tak co nutnost, a nemusim mit prechanta nikde. To jsem se pfludil dist a psat sam ze Soukupove mluvnice.

To domluveni se bez Sprechanta jsem se zadal pkiudovat uz jsem byl dorostie chlapisko, a to a2 v okresu Burleson Pti Caldwell. V to fejtkauntske Praze tam rozeni miadici nikdo neumel anglicky' ani §ikovne zakademovat. To se vi, kdy2 nikdo, ani ja ne. Teprve jsem se naudil zde v to tenkrate 2abarne, kd34' se na mne sehnalo hejno komart. Ted' to vS'e je jen upominka na ty svizele zde za2ite. Pozdeji uz jsem mohl jezditi do vederni skoly v texaske Praze k uditeli Nesrstovi, kde jezdili tenkrate tti mladici Kubenovi jig dorostli z Novohradu, asi yedeli pkidinu prod, ale kdepak ja v okoli texaske Prahy, se obeki bez anglidtiny. Tam rozeni mladici se nedomluvili, museli mit, kdyZ" na to Aprechanta. Tenkrate vet§inou uditele udili desky ze stare vlasti, kteki nebyli mocni uditi angiicky. Mohl bych jich nekolik jmenovat, ale aZ' se toho zaujal soudce HaiduSek a odsekl takove, a zakazal uditi de'Atine v okresu Fayette ye statnich gkolach. On nabadal, by se miade2 naudila anglicky, tak ze mohou v teto vlasti vyniknout, za coz byl tenkrate nekterYmi prohlag en za odfezance. Hlavne jsem se phut' anglicky, co umim tu tro gku, za dobu 17 rokri, co mladi byli s nami, a ted' 0 my s nimi.

Nyni jsem uspokojen, kdyt na ge deti, to se vi dospeli, se mohou postavit wade, mluviti i psati angiicky, a neni na ne poukazovano, ze jsou Bohemini, jak za starch 'emu na nas, kdyt jsme nebyli schopni anglicke mluve. I naSe ditky, kdyt Sly prvne do Akoly, neznajice ani slovo anglicky, byly take odstrkovany a titulovany Bohunk, a kdyt pozdeji zadinali chapat tu anglietinu, s ochotou jsem jim vypomo.hal s tou trakou co jsem umel. Proto ze zkugenosti ted' nabadam, ditko net jde do gkoly, kde je to RioZno, by ditky byly zaudovany anglicke ralu-

ye. To jsem napsal, ten mam za to spravnST nahled do nageho Vestniku, na cot mi sestra P. P. M. z Caldwell odpovedela, to ditkam doma by se nemelo dovolit mluviti anglicky. Anglicky to se naut ye gkole a na ulici. Motna, v meste kde maji ulice by to pracovalo, ale ne u nas na venkove, kde nemame ulice. Ja jsem daval nitij vlastne pfesvedeeni z venkova. Take jsem jid psal nekolikrate, ze kdysi na ge uditelka ci jid 11 rokri, take ze zku genosti pravila, kdyt jsem s ni o to *yeti mluvil, te ditko neznajici ani slovo angiicky, jdouci do gkoly, je vkly o jeden rok pozadu za druhymi znajicimi anglickou mluvu. Ano ,utitelka byla sl. Chovancova, nyni pi. Tluekova. Tak vidite, kdyt jsem pfi dobre nalade, ze pfidavam i tu koncovku -ova, ad ona tu koncovku nikdy neptidava k svemu jmenu.

Inu po americku, ba jo! Byl jsem take hodne rokil gkolnim dozorcem a canto gkolu navgtevoval a tak vypozoroval jsem, jakou vYhodu maji znajici anglickou mluvu pted neznajicimi, jsou jak ztraceni net se troSidku okte gou. Pochybuji, ze by takovi fodide byli, by nedovolili mluviti ditkam doma anglicky. Za,let na rodidich, by ditky nautili matetskou fed, a pak jim v gtepovat, by se za ni nestydeli a mluvili vtdy kdyt je to nutno. Ov gem nage mladet da vtdy ptednost zdej gi americke fedi, s kterou zde dobte vyudeny mute vyniknout, ttebas i na presidenta, ba jo! Vezmu pkiklad u nas, ty tfi stark deti mluvi v gichni oboji tedi, i ve spolednosti odpovidaji, kdyi jsou osloveny desky, a nevrti se, jak od nekterYch net z nich dostane slovo deske, a mo,me jejich rodiee, jako za dobre narodovce. — U nas miuvi ditky matefskou fedi anglickou, a otcovou deskou. I to mala, 5leta, rozumi vet ginu obydejni, po domacku fed desky, i 0 se zautuje nektera, slova miuvit a mame za to, de se i naudi.

Dnes rano jak vstala, povidam ji, dobre rano Evelynko. Ona odpovedela: dobre rano tu, grandpa. Deti o nicht se zmiriuji jsou obdivo vany, ze nemysleli, te by mluvily desky. To se vi, nas starch zasluhou, a nabadani mladYch, ze jim to prospeje dvoji tee, ale ne k vrili tomu, aby byly dvakrate dlovekama, ba ne! —Le by z nageho naroda; se nena go tlumodnika, tikam gprecanta) tam sestro M. z Caldwell, davate malt' kredit br. Prof. Mi gkovi, nemyslite?

Tam take trogieku bez rozvahy. — No motna i ja abych se mot nevychloubal, to jsem take nenapsal neco bez rozvahy. To nic, jen kdyt dlovek ma za to, ze jedna sprivne, a hlavne neuratet, kdyt s netim nesouhlasi! — S tou nynejgi tenskou modou uz je take velikY ptevrat a ptizpilsobuje se nak jemnej gi pohlavi mladg, baj i stark, neodliSuje se od jinonarodvcii! Take kratke gatedky. — No ted' jsem vam chtel neco povedet, jab) byste to nevedeli. Za nageho pfichodu do teto vlasti pied 65 roky, byl nag narod povatovan za neco netnej giho — jen slovo Bohemian, ad jsme povatovani za dobte pracujici lid, a vetginou spravne dluhy platici.

Na nagem narode bylo videti, kdyi se nekterY trogioku namazal, ale na svern se to utlumilo a nepoukazovano na to. Nemeli jsme zde dobreho teenika, krom soudce Haidugka, ale ten mluvil jen pro nag narod, nagi matetskou fedi a poudoval lid.. Ovgem byl mocen i anglicky tednit, ale malo kdo by mu byl rozumel, a ph torn jegte by si byl udelal neptatele. — Az zadal vystupovat a tednit soudce br. C. H. ChernoskY, a vysvetloval jinonarodovcrim o na gem narode v anglicke spravne fedi, pak 0 to znamenalo mezi jinonarodovci i si udelat risudek spravnejg, net kdyby byl mluvil v deske fedi. — PokradoStatidek Barton. vani ptigte. ) • 4 Buhl, Idaho.

Ctend redakce, bratti a sestry a v gichni etouci br. Vestnik!

Rok novY pfigel k narn zase, sousede zabili prase, maji jelita, klobose, snad narn daji jate zase. Tak dobre zatiti, kdo si mridete doptat takove popapani. Vite, abych yam pravdurekli, ja, ze vgeho ovoce mam nejradgi jaternieky, ale ty opravdove, jake delaji rolnici a ne ty padelane od. feznika.

Mika se, k'e slugnost je pozdravit a povinnost, je odpovedet, tak ja dnes prichazim take odpovedet, a vezmu to pekne po poradku a z kraje, jak bral Bert tidy. Prvni na rade je Honzik, ale ne ten co se nosil vice jak pied 50 lety, totit vycpanY z baviny. Ja jak jsem sloutila co mlade devde u panel, jmenovali se Sladek a Nemci jak poleno, tam se poudila nemecky a pozdeji se doudila, tak mlada pani take ho nosila a ja mela ptiletitost si toho honzika prohlednout, a take jsem ho na sebe opasovala, tot' se vi, 'de to pani nevidela, ale mne se to nechtelo libit. Byly jsme deveaky dye. Maruga mela tetgi praci a vic platu, a ja, mela rrizne men gi prate, ale kdyt se pralo vstavala jsem ye dve hodiny rano za,royal a opatrovala dva chla,pce. Plat mrij byl 24 zl. rodne, kralovskY, co? KatdY den jsem stila 5 parri sttevicri, a jednou mne pfi glo na mysl, jak by mile pasovaly nektere ty sttevieky, a vite co? Ty mlade pani mne pasovaly zrovna jak pest' na oko, tak ja jsem to vyutila, veder odnesla obuv do kuchyne na ranni disteni, panstvo glo spat, ja gup botky na nohy a gla k muzice. Dost dlouho jsem s tim pro:Ala, az si toho ,pani povgimla, bylo ji to divne, ze jsou botky delane na zakadku, ze za ne platila 6 zl. a podavy jsou pryt, tak od to doby jsem byla opatrnejk a piece to vyna ga. Jak se tika, kdo nezabije nesni, a kdo neukrade nema, a tak si z vas mnohY pomyslite, ze jsem hned mlado. byla Sibal. Ale vtdyt' ja, pfi gla odpovidat na psanieka, to to vgem odpovim najednou, take na torn ugettim na znamkach. Tak toho Honzu co mu odpovidam budu jmenovat John, ono jeho maminka ho take nosila, jente na jine Cast Vela. Tak John mne poslal psani, koukam na adresu mne dobte znamou a ja, jemu, a tu mne padne zrak na znamku. Co jsi mel tak napilno, nebo to bylo nedopattenim, nebo zrimyslne, jsi pogtovni znamku prilepil v takove posici. Co si o mne i o Tobe pomysli, kdo zne, znemkomluvu. Na pate to vi, ja take, a Ty jestli to chceg vedet, tak ti to napi gi v psani. Tyto tadky napsane patti Johnovi, co se mne ptal, prod kohout zamte odi kdyt zpiva. Myslim ze proto, te to umi nazpamet, nemusi na to koukat. Tak jak nas soused Sel z hospody, mel pod depici, tenu g ga s nim, vesele si zpival. Ptigli k lavce,Le--ka; na mu pravi: Martine, nit — nit, a on na to, a ja budu zpivat jate vYA a bac, uz byl mimo ky v potoce a on byl v kotu ge, ten na to asi take nekoukal, pak klel jak pohan, my jsme ho slygeli ptese v gecko. Ted' ptijde na tadu p. nejmenovany z jistYch pfiein, pi ge to jsem se dlouho rozmYglel, psat. Pekna, poklona, rozmYglet se tti mesice net napi ge jeden listek, ale mne to piece pote gilo. To je Pepidek jinni kavalir, kdyt jsem ptijela domri, tak ut na mne psanidko dekalo a za nedlouho pfiSlo drub& pekne navonene. To mne pfipominalo jeho vouska ( gtetinaee), zrovna tak vonely, ale nemyslete, ze jsem ho zblizka vonela. Tak ten Pepidek pige dlouhY dopis a hezky, kde 2e beru ten humor a abych pry ho nezradila. Neboj se, ja, nejsem Jidag. Ten mel zaplaceno 30 sttibrnYch, a te ja jsem pane kvitko z tertovy zahradky, takovou kvetomluvu neznam, kdyby mne pojmenoval pomnenka nebo aspori dandelin, po evropsky plegka, z to dobte dojily kramy, No jo, ut asi dojit nebudu, to by se stal zazrak.

Vite, ye dvacatem stoleti se zazraky nedeji, tak bych se s tim spi g smitila, ale takti Ti Pepidku teknu, abys si radeji u gettil ty i centy co clag na znamku a koupil si lojovou ividku a omastil si ni knedlik. Ale nic ye zlem, mam vas vSecky rada a main z toho v geho radost, av gak radost nelze koupiti, ani kra,sti, ani loupiti, tak jsem varn ty moje skuteene protite zaletitosti vypsala a delam puntik.

Ptijmete ode mne vgichni etouci peknY pozdrav a dekuji vam v gem, co jste mne vybizeli abych zas psala ty 'rime pletky.

Johanna Palatova. ) • 4 • ( Potkaly se dve ptitelkyne: mug si onehdy ste2oval, 2e ani kn.oflik nedovedeg pfigit."

"To neni pravda. Dovedu sit znamenite, ale nemame sici stroj,"

Ve stiedu, dne 25. ithora 1948.

ANutiE MITTENHUBROVA,:

PLANA RUE D1v61

ROMAN

I jeho laskave, mime oei, ktere byly u vgech bratril Doubrayskkch ptiznadnYmi, spodinuly s patrnou rozko gi na pfivabnem zjevu mlade divky, ktera spattivti milovaneho pestouna, betela mu vsttic, jako male devee a s jasavYm zvolanim, "maj drahk, drahk tatou gku!" padla mu kolem gije, nikterak se neohlitejic, to takove vitani jest na vetejne caste neptistojne.

Radostne zavesila se pak v jeho rame, pkitulila se k nemu a vracela se s nim k matce.

"Ach, to jsem rada, to jsem zase s vami, s vami a doma, doma!" zajasala.

"Ale ne na dlouho; vtdyt' pozitti mne obe ujedete!"

"Buda se ti stkskat, vid' tatinku?"

"Ovgem, to bude, zastanu zcela ()paten!"

"Ach, kdybych se tak mohla rozdelit na dye.

Tak rada bych provazela matinku, a zas bych take velmi rada zirstala doma a tidila ti domacnost. Ale musil bys byt shovivavk! Za ten rok v Ustave jsem o vateni ani nezavadila, ale s pomoci Viktotinou bych snad dokazala, ze bys na me tuze netaloval, at by se matinka gt'astne vratila."

"Zda se skoro, to bys radeji ztirstala doma?" ponekud vfeitave ozvala se pani Helena.

"0 ne, ne, matinko, pojedu ptec jen radeji s tebou, vig, -Cairn se na mote, a pak, zde bych mela jen same starosti, tkeba by je Vika se mnou sdilela, a tam budu volna jako ptak! Ale co dela, Vika, jest zdrava?" tazala se na vernou slutku.

"Malem bys ji uz nebyla u nas nalezla, drahougku. Melo, se vdavat! Ale pak se ptesvecleila, ze tenichovi slo hlavne o jeji penize a tak si to rozmyslela a zustala radeji ve slutbe."

"A nelituje toho?"

"Nelituje! Jest pry jiz velice na nas uvykla a stkskalo pry by se ji."

"Ta dobra Vika. A co dela otec 'g ala?" tazala se dale Rtlenka, vzne..tejic se mezi pestouny lehce jako Opera.

Za neirnavneho gvitoteni Rilleneina do gli k tovarne a kdy mlada, divka zahledla mezi kvetoucimi pelargoniemi gedou hlavu titkovu, vyklouzla svYm pestountim a betela jako srna podivat se na starer() vratneho, k nemut citila stejnou nallonnost, jako za dob detstvi sveho a jeho si jeji mlade srdeeko vatilo stale stejne uptimne "Otee titko! Otee 2riko!" volala do, okna.

"Ut jsem zase tu! Jak se mate? Nezapomnel jste jegte na mne?"

"I panedku, "to je na ge sleeinka!" divil se 2itka, podavaje ji oknem svou tilnatou ruku.

"Pozdrav Pan Birh, pekne vas vitam doma."

A kdy mu divka srdeene pravici pottasla, zazatily mu oei radosti a geda brada zattasla se pohnutim.

"Bate, sleeinka ptece v cizine nezapomnela na stareho kamarada. A jak jste vyrostla. Panedku, ja bych byl sotva asi poznal bkvalou Riltenku," usmival se radostne.

"Ale jclete, 째tee 2i2ko, vtdyt' jsme se videli o vanocich a to jste netikal nieeho."

"To to jaro sledinku vytahlo!" kkval dobracky hlavou.

"Ja. k yam jegte ptijdu net odjedeme s matinkou k moki!"

"Pravda, k tomu moti! To uvidite krasu, sleeinko, a se vratite, povite mi, jak se yam tam libilo. Za myth mladYch let podival jsem se dost daleko do sveta, ale k moti nedo gel jsem nikdy."

"To y am pak budu mnoho, mnoho vypravovat!" slibila divka, pokynula mu vlidne a ptebehla lehce g irokou silnici k vile, kde ji v zahrade na hlavni caste otec jig oeekaval, zatim co pani Helena vela napted dovnitk vily, aby nakidila Viktote, ze mate pz davati svadinu na

a

viarrsit

Divka poskoella na giroke testa, kluty'm piskern posypane, otaila se pied otcem na podpatku a rozhledla se pti torn celou zahradou.

"Ach, jak je tu krasne!" zvolala nad gene a rozevtela name', jakoby chtela calk ten drahk domov k srdci ptivinouti. "Vzpomenu-li, tatouSku, co ze mne mohlo bit, kdybyste me nebyli vytrhli z to bidy, oh, klekla bych a libala vam nejradeji prach s nohou!" Slova ta znela at piing vagnive a salala z nich takkka ona horouci vdeenost, jit jeji srdedko napineno bylo.

Riitova tvatinka jeji pti torn pabledla a v dernich oeich objevily se slzy.

"Nu, vidig , ta chvile jest nami vgemi tehnana. Nam ptinesla milou dcerugku a tobe rodiCe a milk domov. Jsme tedy zcela, zcela vyrovnani, drahe dit?!" zvolal laskave teditel a pohladil netne hebke llCko Rtiteneino. "U'vat, jak smutno, beznadejno, bylo by nam, kdybychom tebe nemeli. A cot teprve, at se nam stall 째hidsi? Tu teprve stane g se nagim sluneekem,. jet bude ozakovat dny na ge, drahou, libeznou jejit vonnk dech teplem provane nagi zimu. 2e1, to i to Atesti nebude mit trvani!"

"Co tim myslia, tatougku?"

"Plljde doba, a motna dosti zahy, to dostavi se kralovskk princ a odvede nam na gi PopeliCku, naig otrnenou Rfigenku!"

"Bud' bez starosti, tatinku; tiji zcela samostatne na noze tak velke, 'le by mi nepadl tadny pantoflieek." fteditel ptitahl milovanou schvanku k giroke hrudi a ona, ovinuvgi rudkama jeho hrdlo, zadivala se z blizka v jeho tvat.

"Tys tak dobrY a laskavk, tatinku, a ja, ptala bych si z hloubi duce, abych mohla tobe a matinee jen samou radost piisobiti!"

"Jak pak dopadlo vysvedeeni?" tazal se tertovne pestouri, chteje zapla giti jeji pohnuti.

"To via, to vYborne!" tekla sebevedome. "Nemohu piece bYti taelcou prostkedni. To by me asi tatinek muj pane ptivital!" dodala gelmovsky.

"Ty etveraelco, ov gem, to mam takto radost vetgi. Nu, ale nejakciu tu nedostateenou bych ti snad z lasky take prominul!" tertoval.

"Ty bys mi to snad prominul, tatinku, ale ja bych si to neprominula nikdy!" tekla mlada, divka hrde, s durazem a vypjala sve gtihle tilko.

"Svadina je na stole, pospe gte si!" volala do zahrady pani Helena z okna jidelny.

"Kdo tam bude dtiv!" v ptekotu radosti poskoeila Rtitenka.

"Snad bys nechtela, abych s tebou betel o zdvod?" smal se teditel.

Divka vgak jit betela ktepce a lehce jako mlada srna a net do gel teditel ke vchodu vily, kkvala nan jiz z okna jidelny a smala se jako hrdlieka.

Po svadine sebehla Rfilenka opet do zahrady, vyhledat a pozdravit Kat'alku, ktera pracovala v east, za vilou se nalezajici a do strane zabihajici, kde se pestovala jit jen zelenina.

"Co pak vam pige Slavka?" tazala se divka stare teny, hned po pozdravu.

"Dekuji, sleCno Rtitenko, je ye slutbe spokojena, pani ji maji radi, ale pfec jen vzpomina na domov a na stare, zlate easy. Tot' se vi, u baby nemela povinnosti a nejradeji si s vami hrala, ale ted' ye slutbe muss se Cinit."

"Rada bych ji videla zas jednou. Snad bych ji ut ani nepoznala a ona me take ne. Ut dva roky jsem ji nevidela. Ale vtdyt' my pojedeme pozitki Prahou," napadlo ji nahle, "pigte, Kogt'alko, Slosce, at' nas na nadrati oeekava, , to matinko!" obratila se k matce, ktera pti gla za milou schovankou do zahrady.

"Ovg em, sama Slavku rada uvidim!" svolovala pani Doubray ska vlidne.

"Ach, ano, to bude pekne, a ona se take poteg i, kdy ji ptineseme pozdravy z domova: ti chtela byste ji poslat nejakk balidek?" nabizela se stare 'g ene ochotne.

"Pan Bull rae chranit, jak pak bych se mohla opovatit po vas new posilat, sleeinko !"

"Ale jen poglete, vgak ja to dobte odevzdam, nemejte strachu, ze to ztratim," smala se Rutenka.

"Nemohu piece gadati, aby se sledna namahala!" upejpala se stara, gena.

lI "Namahaia? Ale nejsem z mosla. To by bylo zle, aby mi takova, mallekost byla obtlinou!"

"Chtela jsem Slavce poslati Satek na hlavu, koupila jsem ji ho onehdy na trhu; nerada bych, aby se po zpilsobu praiskkch slutek fintila a snad si posadilb, i klobouk na hlavu. Jen co katclemu pates! Chudoba cti netrati! Pan DUI ma vgecky kvety stejne v lasce at' proste nebo vzacne a jako se sedmikraska nerntite promenit v ruti, nemusi ani chuda, tadna divka opidit se po bohatYch." Pti rozchodu s vnuekou opakovala poctiva, tena tot& poueeni, kterd davala kdysi svkm dceram, jet vtdy ctily ptani mateino a nezabloudily v touze po drahocenne parade a zbyteenkch tretech na zcesti, kde tak mnoha divel duge ztraci svfij eisty pel, svoji vnittni hod-, notu a east.

Stara KaSt'alka byla si vedoma, to klobouk nikterak nevyvYS1 chudou divku, to ji ceny nedada modernej gi oblek, to bude vtdy spokoje nej gi a gt'astnej gi ye sve skromnosti a poctivosti, net kdyby zevnimu pozlatku obetovala svou dugi.

Druheho dne pomahala Rt genka baliti a skladati gatstvo a pradlo i ruzne pottebne drobnosti k dlouhemu pobytu na jihu. Rttenka s pkivolenim matky vlotila do vaku i nejakou* Cetbu, basne, jet velice milovila i prosu, aby pro vhodnou dobu mela zajigtenu tadouci potravu dugevni.

Vaky byly odeslany ptedem na ptimou adresu majitelky vily v Cirkvenici v Chorvatsku, u ktere mela Helena byt jit vyjednanY. Odpuldne vydaly se pak je gte do mesta rozloueiti se se slednou doktorkou Oernou.

Tato s nezmenitelnou bodrosti a srdednosti vitala Rutenku doma a po chvili pochlubila se Helene, ze za sve odborne dilo, na nemt pracovala dlouha leta, obdrtela pochvalne uznani z usttedniho spolku deskYch lekaft.

Pani Doubra yska srdeene ji ruku stiskla a uptimne blahoptala k Uspechu, ktereho si zajiste pine zasloutila za svou svedomitost a pili.

Doktorka mavla v gak rukou, jakoby odhanela nemilk hmyz a stin smutku ptelet1 jeji ptibleddou, klidnou tvat.

Helena dobte vytu gila, ze ve chvili vetejneho uspechu, zabolela sleenu jeji osamelost nejvice.

Jegte k nekolika znamkm rodinam zagla pani Helena s Riltenkou se poroueeti a vAude slygely obdiv nad neobydejnou telesnou vyspelosti mlade divky, jako i mnoho lichotek o jeji roztomilosti a slienosti, cot'pani Doubra ysko, vtdy obratne zamluvila, ptiflominajic, ze krasa telesno, nema ceny bez krasy a hodnoty duge.

Vracely se domil zadni cestou pod zamkem a Riltenka spattivgi domek vdovy Kadleakove, vzpomenula na Vitka.

"Ptigtim rokem dokondi studie na malitske akademii, ale jit nyni maluje pilne obrazy na prodej. MO, pii svem nadani i velke gtesti a vydelal jit hodne penez, kterYmi mohl matce Byly chvile, kdy jsem se obavala, te me tteba nadeje ye Vitka vkladane zklamou, to tteba dlouho potrva, net' bude moci matce sve dokazati, ze jeho malovani nebylo jen pouhkm mazalstvim, a teal mne velice,ze dost zahy mohl spiniti sve sliby a poslati matce vydatnou podporu. Snad jest nyni, jit Kadleakova, spokojena, ad jsem jegte nedavno sly gela, to si stetovala, to z toho malovani mnoho nekouka, ze kdyby byl Vitek doma a vydelaval v tovarne, byla by na tom lope. Ubohk Vitek, jakou radost by mohla z neho miti matka rozumna, svedomita!" Hias pani Doubrayska zachvel se trpkosti.

"Natal ji tedy, ze ma syna umelcem?" divila se Ratenka.

"I kde pak, mile dite. Ostatne nezaleti jit na torn. Budoucnost Vitova jest zaji gtena a to jest to hlavni. Jsem ptesvedeena o jeho poctive snaze a doufam, to vytvoti dila krasna, nehynouci ceny."

"Tegila, bych se z toho ze srdce!"

"Mire teal, ze jest at'asten a spokojen, ze smel a mohl nasledovat hiasu sveho srdce ate se spinily nejkrasnegi jeho touhy,"

strana

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitiepsanY resolueni vybor BHA Hora cis. 16. SPJST projevujeme jmenem fadu upkimne citenou soustrast pozustale rodine nad ztratou jejich otce, dedeeka a naeho spoltbraJana Fojta, tra ktery zesnul dne 15. finora v potehnanem veku 84 let, a dne 17. Unora byl ulden na hititove na Bile Hoie. Pohfebni obiady vykonal faraf F. J. Kostohryz z Temple, Tex. za hojne fidasti elent fadu a znamYch pfatel.

Vime, pozfistala, rodino, tie vas zarmutek je veliky nad funrtim va geho mileho otce a dededka, tie Wee nesete odchod jeho, ale buditi vam fitechou, tie i my soucitime s vami ye vagem zarmutku.

Tobe, milk bratie, buditi zeme lehka, a test buditi tvoji pamatce.

Resolueni vYbor: Vine Melnar, Frank Melnar, Jos.Dugek. ( ) • 4 RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitiepsanY resolueni vybor tadu Karel Jonag els. 28. v East Bernard, Texas projevujeme jmenem nacho fadu uptimne citenou soustrast poznstale rodine nad ztratou jejich mantiela, otce a statieka a fib:Se/10 spolubratra Frank F. Pireika, kterY zemfel dne 21. ledna ye stall 64 let v nemocnici v East Bernard a pohtben byl dne 23. ledna na katolickem hititove v East Bernard, Texas.

Vime, pozustali, rodino, tie tetice nesete odchod jeho, ale buditi yam Utechou, tie i my, bratti a sestry na geho faclu soucitime s vami ye vag em zarmutku. Oest jeho pamatce a at' odpodiva, v pokoji.

Herman Laidolf, John Kleeka, Martin Brzak, resolueni vybor. ) • 4 • ( RESOLUCE SOUSTRASTI. Jelikoti nefiprosna smrt zase zasahla do na geho bratrskeho kruhu a za obet' vytiadala tivot nam vg em mileho spolubratra Jacob tiiek ktery nahle a tie zeinfel dne 4. imora 1948 ye stab 43 rokil, Buditi tedy usneg eno projeviti nati soustrast jeho ctene rodine.

Mill pozustali, vime tie vas zarmutek jest yehick a tie tetice nesete ztratu vaeho mileho syna, proto buditi varn easteenou Utechou, tie i my tadovi spolubratii a sestry. s vami soucitime a take tielime jeho odchodu, neb bratr 6i2ek byl nam vg em roily, on nikdy neodeptel pomocne ruky tam kde ji bylo potieba, byl spravedlivY v kat:16m• ohledu a fadovYch povinnosti ddy dbalY, a vtidy vykonal fikoly na nej vlotiene.

Avg ak kdyti eloveku nastane to posledni hodina a pkijde ten spanek veenY, tu je marne vg e, my musime hlavy pokorne sklonit a piijmout, co nam souzeno.

Mili truchlici, pfijrnete na gi upfimnou soustrast a Ty, mil' bratie Cizku odpoeivej v pokoji a test buditi Ty e pamatce.

Dan° v Gonzales, Tex., 16. fmora 1948.

Z fad Jan Hus, eislo 57., SPJST.: Anton Lesak, Vaclav Klain, E. D. Hanzlik.

4, • ( ) RESOLUCE SOUSTRASTI. Jelikoti neuprosna smrt zasahla zase do na geho bratrskeho kruhu a za obet' sobe vytiadala iivot nag i mile spolusestry Frantigky Janica, Ktera zemiela dne 3. Unora a pochovana byla 5. finora y e statil 60 let. V Jednote byla 35 let.

Mili pozustali, vimeze vas zarmutek jest veliky a tie tetice nesete ztratu va gi milovane mantielky a matky. Buditi yam eastednou Utechou, 'tie i my, fadovi spolubratii a sestry s vami soucitime a take tielime jejihO Odebodu.

Prot°, milt truchlici piiircr4te- nagPft'MP9u

V 2STN1 K soustrast. best budit Tvoji pamatce!

Dan° v Ganado, Tex., dne 17. tnora 1948.

Za fad Vytrvalost, els. 138.: John Galla, Frank Jaap, Jaro Toma g, resoluani vybor. ) • 4, • ( RESOLUCE SOUSTRASTI. , Bolestna zpravedosla nas, ze na ge spolusestra Franti§ka Kubala zemfela ye Fairmont' nemocnici v San Leondro, California.

Zemfela sestra Frantigka Kubala pfistoupila k nagemu fadu Velehrad els. 19. roku 1906. Po celou tu dobu vtidy spravne a verne pinila Bye povinosti k nagemu tadu a cele Jednote. Pied jistYm dasem odstehovala se za sv'mi detmi do Kalifornie na odpodinek a tam take zemfela ye stati 88 let. V zemfele ztraci nag tad dobrou a uptimnou sestru a proto my, resolueni vybor fadu Velehrad vyslovujeme prostfednictvim Vestniku jejim detem a z ylagte nagemu spolubratru Theodoru Kubalovi, taktd v Kalifornii, nagi hluboce citenou soustrast.

Ferd Midulka, Emma Mieulka, Milton Mieulka. ) • 4, • ( RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitiepsany resolueni vybor Motu Vesmernost Cis. 68. projevujeme jmenem na geho fadu nagi upfimne citenou soustrast pozfistale rodine nad ztratou jejich otce a dedeeka Frank B. Marge, kterY zemiel 5. ledna 1948 ye staii 77 let.

Vime, pozatala rodino, tie Wee nesete odchod vageho milovaneho otce a dedeeka, ale buditi yam fitechou, ze i my bratti a sestry fadu nageho soucitime s vami ye vagem zarmutku. test budit pamatce jeho.

John G .Mikeska, Joe Sefeik, Joe Jetiek, resolueni v'bor. )* •( flad Svaz echoslovanii, cis. 92., Ft. Worth, Tex. Mill bratfi a sestry!

Schfize na geho tadu byla dosti detne nav gtivena a jelikd nam na g dlouholety tajemnik br.

John Chaloupka resignoval, prune ptikrodeno k volbe noveho tajemnika a zvalen byl br. Rud. Koei, dlouholetY spolkovY pracovnik. Br. pfedseda vzpomind nedavneho fimrti br. J. Janeeky a yyzYva pfitomne bratr a sestry k povstani k ucteni jeho pamatky. — Bratfi, ustanoveni k najiti vYrhodne mistnosti pro sjezd, ktery jak vite bude odbYvan zde ye Fort Worth 19. dervence, oznamuji, tie dostaneme mistnost v Texas hotelu, kterY se naleza asi ye stfedu hlavniho mesta a ma dosti svetnic k ubytovani delegate, a kdyti by se nedostivalo tam, v okoli toho hoteld je mnoho men gich, take o ubyto= \rani delegatfi bude date postarano. Ceny svetnic jdou od $3.50 nahoru pro osobu, pro 2 osoby od $4.50 nahoru, denne. Jidlo si katidY maze koupit, kde si bude plat. Ovgem, kteFi mate zde pfatele neb rodinu a zajistite si byt u nich, bude to k va gemu lepgimu. Nag ubytovaci vybor se take postara a vy getfi, jak mnoho navgtevnikit by mohlo bYt ubytovano mezi na gim lidem, a a pozdeji napi gi adiesy tohoto VYboru, na ktesi mfitiete dopsat. Myslime, tie delegati by rozhodne meli bydlet v hotelu, aneb poblit skrze pfejitideni, z ylate kdo nema karu. Jest to unavujici po tech busech a take by men lepgi pfilditost prohlednouti si na ge mesto. PFijzed delegatil bude oeekavan na gimi vYbory, na vgech nadraich a busovYch stanicich a pfi hotelu, tedy nemejte strach, tie se ztratite. Br. Jos. Bevan dal se do popisovani na geho mesta a okoli a slibuje dal gi popis. Jen pigte hodne.

Pi. P. P. Mikeskova, detla jsem Vat dopis ye Vestniku, tie byste radi pfijeli na sjezd, ale mate obavu o ubytovani. Nevzdavejte se nadeje, snad se nee° najde. Take tildne velke programy nechystame-v na gich sinich, minim oba neb pracujeme ku sjezdu spoleene, jen tak mengi pobaveni a seznameni se s hostmi a delegaty. Litujeme, tie sjezd nebude poiladan v nagi sini, tak jak jsme planovali a doufali, 'tie easy a ponry, zvla gte stavebni se zlep gi, ale zatim je se vim Mk a hid% Tak toto je asi Olnh pro zgA4tolc, 74trsa, 21, An.pra 9.4W:i

Ve sttedu, dne 25. imora 1948.

Evropy p. a pi. Anton Vystavilovi odtud. Jedou na navttevu svYch pfibuznYch do to nal mile Moravenky a p. Vystavil spattit je gte svoji starou matieku, bratra a due sestry. Pfejeme jim g t'astnou cestu a pobyt ye stare vlasti a jegte gt'astnej g i navrat ku sve rodine. — V na gi minule schtlzi men jsme nav gtevu z West a to br.

Rob. Cervenku, pfeds. fidu els. 54., a br. Dolegala, meho krajana. Te gilo nas.

Zde jest adresa noveho tajemnika: Rud. Kodi, 2115 Ross Ave., Fort Worth, Texas.

S pozdravem; M. Juranova, dop. ) • 4 • ( Od fidu Svojan, cis. 11., Praha, Tex. Cteni bratti a sestry! Jelikd eleni nageho kadu jsou hodne rortrouaeni po Texasu, tedy udavam nine jmena fitednikd pro rok 1948.

Pfedseda a pokladnik Jan Bada, mistopfedseda a ildetnik Frank Sembera, tajemnik, delegat a organisator Aug. Jalufka. Od N. odboru zfastali ti sami. Nahradnik Frank Sembera. ft adovi lekafi: Dr. Leo J. Petter, Schulenburg; dr.

F. W. Rockett, Flatonia. — S bratrskYm pozdravem, Aug. Jalufka. ) • 4 • ( HUBICKA ELISKY KRASNOHORSKE A BEDRICHA SMETANY. Kdyti Eligka Krasnohorska, jejich narozenin jsme vzpominali, napsala v letech sedmdesatYch pro skiadatele Bendla libreto "Lejla", potiadal ji Bedfich Smetana, aby i pro neho napsala text k nove °peke, "razu narodniho, z lidu", jak si vymirioval. Krasnohorska mu hned navrhla libreto podle rozko gne povidky Karoliny Svetle, "Hubieky". Adkoliv Smetana mel proti teto latce z poeatku namitky, Krasnohorska se piece pustila do prate. Nedbala varovani tehdej giho lyrika a potomniho historika Jaroslava Golla, jen ji radii, aby nepsala textal opernich, ponevadti pry poesie ye slutibach hudby se pokofuje, a nedbala take vYtek prof. P. Muftaka, mankla Svetle, k pie pro Smetanu, ktery "chce powagnefit, to jest ponemeit, desky hudebni svet samYmi kontrapunkty a kotrmelci, vfesky a ttesky a samYm Arum-§rum".

Krasnohorska libreto napsala. Smetana byl prvnimi ukazkami nadS'en "V2dyt' to fasecko jiz samo hraje a zpiva", zvolal rozjafen a rozzaten, "jen notovy papir a je to hotovo! Vidyt' je to jiz jako komponovano!" A pustil se hor11ye a s chuti do prvnich naerta skladby.

Stavalo se pak, ie Smetana, tehdy uz silne nahluchlY, potkaval Krasnohorskou na pra skYch ulicich. A tu ji pokaide zastavil a dal se do 'fedi. Jako vgichni lido nahluchli ovkm nejak hlasite v hovory kfiCi, a mimo jine Casto velmi hluene opakoval: "Ani nevite, jak jsem At'asten, ze jste mi tu Hubieku dala." kolemjdouci to slykli a vykladali si to ovkm s malYm h, kdekdo se udivene a zvedave ohliiel za 50 letym Mistrem a 27 letou basnifkou, a mnohY snad se i pohor'Sil. Krasnohorska na to Smetanu upozornila, ale mune. "V2dyt' s vami mluvim tak tik!" Ale budu mluvit je§te sliboval. Ta tichost v gak zilstavala napota.d pii fortessimu, jim opetovne dekoval za tu Hubieku — poznamenala Krasnohorska, kdy2 na to pozdeji vzpominala.

• 4, • ( T.)"stavni psychiatr podrobuje noveho chovance zkougce: "Minulou nedeli," povida, "jsem byl svedkem podivne pfihody. Nakladni auto porazilo motocyklistu a useklo mu hlavu. Ten ubohY elovek se zvedl, sebral hlavu a gel naproti do lekarny, aby si ji tam dal nalepit."

Chovanec se lfSacky usmal.

"No, co vidite na teto historce neoby6ejneho?" pta se psychiatr.

Blazen se rozesmal na cele kolo.

"Ach, vy start' vtipalku! To me chcete dobehnout, ale ja vim piece, 2e lekarny jsou v ne deli zavfeny!" ) • 4, • ( V Kent, 0 zatiadal obean Lauis Thomas o rozvod z mantielainy viny. Uvadi, tie se jeho man'telka pies opetovne vYzvy nevraci z 1 ecka.

Mr. Thomas ma zato, ze sedmatfirt rokfl mela • dg st C sii na ronnyglenaa.

A,

Ve-stkedu, dne 25. iinora 1948.

Amerieti Letci Mezi. Party zany na Morave (Pokraeovani se strany 1.) letadla hned prvnimi nahodnSnni stfelami kulometu nemeckeho stihade. Jest samoziejrne, '2e pad letadla nezristal velitelstvi nemeckeho vojska v Tignove utajen. Ihned pa padu letadla zahajilo vojsko veteimi silami rozsahle pronasledovani seskodiveich letcu. Prondsledovani bylo dik partyzanske skupine Delta a nakho oddilu bez nspechu. V patrani se pokradovalo jeete po nekolik dni, avSak s t3"Trid id7sledkern. Jak jsme pozdeji zvedeli, neelo Wind= do hlavy, ze americka posadka jim mohla uniknout. To vee bylo vSrsledkem dokonale souhry mezi partyzanskSrmi oddily duchapfitomnosti Amerieant. Letadlo samo nebylo ureeno k bombardovacim akcim, ale vezlo zbrane a eaty pro partyzany. Veak ani tento material nepadl Neinctim do rukou. Pokud byl nepoekozen padem letadla, byl zajieten naeimi lidmi, samoziejme po dohode s eetnictvem, ktere bylo ureeno k hlidani ditivSiho se letounu, Ano, to vee bylo dobre, ale co s Amerfaany?

Brat je s sebou nebylo prozatim mo2ne, i kdy hned s poeatku projevili velkou ochotu se zrieastniti veekere einnosti oddilu. Z nas jedinSt partyzan umel anglicky. A to bylo malo, nebot' easto zavisel iispech akce nebo i Zivot nektereho z nas na rychlem dorozumeni. Nakonec bylo rozhodnuto ponechat je tr oddilu a nebrat iadneho z nich na akce. Amerfeantim bylo doporueeno, aby se co nejmene zdrZovali mimo chatu, kterou jsme tehdy obS7vali.

Jeete jedna velka starost pfibyla naeemu veliteli, Ameridane Oman jako tovarni koU nas vgak nebylo dostatek kutiva. Prato po ka1de vS7prave oeekavali nas Ameridane nedoekave a ptali se, zda jsme pkinesli neco "to smoke." Stavalo se east°, ae jsme u nektere dobre due obeas neco dostali, ale mnohokrat jsme se take vratili s nepoiizenou. Koneene Karel (Kasal) rozhodl, ae musi s temi "smoukaki" neco podniknout. Bylo rozhodnuto zajistiti vetei mnoZstvi kufiva na miste, kde se da neekavat, k bude v zasobe. Volba padla na rozdelovnu V. B. Bylo ureeno, ae pfieti den po akci se tarn v noci vypravime. Yee bylo pfipraveno. Opatieny zpravy, jak je man() se dostat do skladiSte a kdo ma kliee. Seelo z toho veak, nebot' v den, kdy na veeer jsme byli pHpraveni podniknout tuto vSrpravu, pkiela zpriva, ae abaldu do rana vybrali partyzani a odvezli 100.000 cigaret. Teprve po valce jsme zjistili, ae to byl III, oddil (Jurajtv), kterS7 nam kukivo vyfoukl. Ale tehdy nebylo kdy starati se o pnvodce tohoto einu, pomohli jsme si jinak. Bylo nutno peeovat o valnejei \Teel, ruseni nemeckeho pfisunu pa silnici a odzbrojovani a zneSkodriovani meneich nemeckYch bojovStch skupin.

Skveli kamaradi, Zabavy Ameridanil byly zvldete za deetivS7ch dnu velmi rozlidne. Jejich oblibenou hrou byl Mistrem v teto hie byl Mr. Take, kterSr snadno vyhraval velke penize nad svymi spoluhrdei. Jednou obehral Boha (kryci jmeno Mr. Webbera) o 500 dolart. Bob, jen byl z Ameridana jednim z nejpotadnejeich, staral se hlavne o zabavni program; eisla byla opravdu -tIriginalni. Jeho tenor vynikal v duettu s kpt. McCartherem, ktere rozveselilo vkly cele osazenstvo. 'A to by nebyl American, aby rad nestepoval! JeSte dnes si jiste vzpomenou obeane z vesnieky Biezi na jeho pohostinske vystoupeni, uspoildane v mistnim hostinci je g -tevdoh&kybliNrncpaoteku.

Vrcholr4m eislem a zlatm hi ebem programu bylo znazorneni situate v letadle pied sestfelenim. Nechybel ani seskok padakem s letadla. K t omu eislu bylo nutno nekolik statickSTch postav, ktere znazorriovaly osazenstvo v letadle pri praci, aby se zdalo vee co nejpodobriej g i pravde. Nezapomelo se ani na znazorneni zvukove. Bob imitoval dokonale zvuky motoru liberatoru, do ktereho vpadl hiuk nemeckeho stihaae a etekot kulometri. Neobdeitr1.4 tap,7. piWhAltkil pow, lo go! k sv Arn•AW'r

namek autora na einost jednotlivYch ,posady, take se hra s poeatku vatna, zvrhla ve fra gku. Musila bYti na pfani obecenstva nekolikrate opakovana. Bob ve svem monologu mel vtdy v zasobe nova a nave prapovidky, aby jeho 'Oslo neztracelo pkitatlivost stalYm opakovanim.

Jedinou velkou starosti Amerieanri bylo, abychom na ne vtdy v dobrem vzpominali, a odmenovali se za naei ochotu co nejsrdeeneji.

Davali /lam v ge co meli nejcennej giho. Mezi dary nechybely ani hodnostni odznaky, kapesni drobnosti a poboOni zbrane. Veichni byli k nam velmi mili a snaZili Se, pokud to bylo trochu motne, udiniti nam nejakou tou upominkou radost. ,Vzpominam si na den, kdy po prve se u me zastavil Mr. Carther a Mg. Take.

Pfi teto schazce byla i ma petileta, dcera Alena. Mr. Carther byl dcerou tak nad gen, ae pojednou poprosil Mr. Take, aby mu s jeho skautske kogile odparal pilotni odznak, kterY piedstavoval vySivanou sovu, a venoval jej pies mrij protest Alene. Aveak ani oni neodchazeli od naeeho oddilu s prazdnou. KaalS7 dostal nekolik upominkovSich pkedmeta. Americana budou jiste radi vzpominat na v gechna dobrodrutstvi, ktera prozili s nami, tak jako posadka nezapomene jejich dobroty. Chovali se k sobe i k nam jako pravi kamaradi.

Ani cigaretu si nikdo z nich nezapalil, ani napied nabidl ostatnim, tieba to nekdy byla cigareta posledni.

2e se Ameridantim v deskoslovensku libilo mezi partyzany a ae si odnesli od nas pane vzpominky, toho dakazem je venovani, ktere dali na rozlondenou jednomu elenu Lutovy partyzanske skupiny.

"Dekuji Ti, ArnoSte, za pomoc, kterou jsi mi poskytl v nekolika choulostildrch situacich.

Kdyz jsme byli nuceni opustiti nas liberator blizko TiSnova, nebyli bychom si myslili, ae navaaeme zde tak krasne piatelstvi. My feichni budeme vzpominat na Oeskoslovensko—na nase lovy zveie—na nate piepady Nemcri a pie&tile piatele. VMchni se teeime na Tvoji navgtevu v Americe a naSe pfisti setkani, kdy si budeme mod porozpravet o svSich eetriSth zkuSnostech a zOitcich."

Tviij Thomas 0. Carthy, por. americkeho letectva pog t. schr. 448, Mitchell, stat Dakota u Mac. M. Phipse.

James B. Take, 1100 Mayfield Street, Fort North.

Robert J. Webber: Bob - 413 West Clark Clavinda. Iowa.

Robert E. Beock, Schenondook, Iowa.

Charles M. Poplar, Olathe, Kansas, USA." )• 4 • ( REKLO ME SRDCE.

Otakar Theer. (Zemiel 20. prosince 1917.) ken) me srdce vuli moji:, Prod mueig mne v stalem nepokoji?

Prod lame g maj rust? Prod trha g maj list?

Prod v korune niei g piseri hnizd?

Chci sladky vzduch jarni v zavrati jmout, chci vetve sve k letu rozepnout, chci vonet, chci vabit, chci gurnet, chci kvest, chci zlato slunce, chci stfibro hvezd. kekla ma vale srdci memu: Dobte se deje zhYekanemu!

Leta jsi tekalo ze slasti v slast; mne nebS7t, neznaS trpeti ni vlast.

Jsme zrozeni k einnm, ei zrozeni k snam?

Jsme voda a para, di blesk a chlum?

Ja pani, ty rab jsi, ja ruka, ty fee, inYm rozkaztun klari se, jak vetru svit svec. ) • .T. • ( Temple, Tex. Vestnik ze dne 13. imora nam dodal dosti latky ku premSigleni. Ses. Horakova jde veemu ke kokenu a je to dobre, kdy2 nekdo se vrati zpatky do minulosti a piipomene jakS7 pokrok mohl b3iti udelan, kdyZ by to ti druzi nebyli porazili, dnes by nam ani kredit nedali, ae jsme tak teke pracovali b to, aby se postavila Hlavni niadovna. MoZna, kdyby sc vyaitalo to vydani se sjezdy a to pl'ejadeni sem a tarn, melt by 4'1e-0,1)., ;10 Urn° 1C,1Z-T11.7.

OM* 0

to dosti vatna otazka postavit atulnu a druha vetgi obtit najit eloveka to kidit a aby take mel i obchodni rozhled.

At' je to farma,, anebo nejakY dihn takovY, ktery by nam pfina gel i nejakY ptijem, ku vgemu tomu by muselo pomahat elenstvo Jednoty. Ja mam na mysli zalotit v katdem fade klub, ktery by se staral o nejake ptijmy a lady, ktere by nechtely bYt v takovem klubu, mohly by ptispet ze sveho fondu. je mnoho takovYch ktere pracuji jen pro dobroeinne poznala jsem jeden takovy klub v Houstonu, ve kterem pracuji jen deny, ktere pracuji v obchodech, tento klub je po celYch Spoj. statech.

Klub v Houstonu, nevim urdite kolik ma dienek, myslim asi tak do 30. Jejich fond zadaly ukladat /lady po eas valky, nevim ueite datum, dnes ua maji budovu a mnoho dlenek pro (MU, ktere se narodi mrzaeci, jsou to deti rodieu, ktefi si nemohou dovolit poslat je nekam do irstavu, tito deti jsou ledeny s velmi dobrYm iispechem i udeny. dlenky s tim maji ovgem mnoho prate, mnohe pracuji pies eas v obchode, tak team praci pro klub museji utrhovat chvilku easu jak se dd. Najdou se Ede vgude, co radi vypomohou, loni rozesilali mnoho tisic "Easter Seal", vypomohli jim hasiei a tea sestry od kadu Pokrok, tad daroval peknou &slid dolara. Nepoditejme vkly jen dolary, neb nage Jednota zasta.va, jen milionovou a heslo na papike. Br. Hejl, myslim, ae jsem trochu z tech smelYch, ale kdyt jsem pteeetla Tvnj dopis, usadilo mne to zpatky, ani ne to suma dolarn jako ty nejasne eislice, ty otravovaly eleny kadusiookt, aby nam pak s tou ithulnou jegte ptibylo toho otravovani. Kdyt o torn pfemYglim, nage H. atadovna jia davno pterasta, pies hlavu delegatam, jak jsem to pozorovala na sjezde, kdyt nektery da otazku, neco se pkeete na jevigti a je vyrovnane. Delegati by maji jit ptimo k veci, prod nag hlavni ptedseda takoye nejasne dislice necha pfijit pled elenstvo, pieci veici rikednici pracuji pod jeho dozorem a vim, k on as velmi dobte vi, ae u jinYch spoleenosti i v mengich ofisech takove chyby neprojdou, at' je to jen nekolik dervenYch cent% musi se chyba vynajit i kdyby to vzalo tYden.

Bratli delegati, ptemY glejte kdo ty chyby dela, u nas je to tak, jak se dostane ruka do rukavu, tak se to pekne hladi, cele 4 roky jsme poslouchali jen samu chvalu, jak krasne to jde v nagi Utadovne, ale jak je videt, nekterYm bratram se to krasne nelibi.

Sestro Mikeskova, kde toho tolik vidi g, ze je poiad tfeba se zastavat na gi narodnosti pled, Anglieany, my mame vgude ve vgem volnost, jsme rovnopravnYmi obeany teto zerne, ja jsem nikde nevidela, ae se z nas smeji, ani tadne odstrokovani. Jestli ve va gi osade se neco podobneho deje, tak tam musite mit nejake z hor ptijdene klacky a z tech je si veru mak) co delat. &Any vzdelany 'Clo y& se nesmeje z jine narodnosti, mame zde tolik raznYch narodnosti a tadny nevnucuje svoji fee Angliearram.

2e se musi ueit jejich keel, tee anglicka je tady na prvnim mist& je to fee teto mine, zda se mne at mot smele vnucovat eeskou fed, my tady bysme tim tolik neziskali 2e by nam nepkibYvalo elenstva, co vi anglicka, mladet o nagi historii, ani slovieka, ja nevim jak by tomu rozumeli,ae jim vnucujeme na gi fee, tim by nenabyli tadne znalosti o na gi narodnosti, oni by si mysleli, ae se chceme udelat tak daletitYmi. Kdyt tady pkijdou nejaci &encl. z Evropy, maji nejaky program, jsou-li ptitomni Anglidani rnluvi anglickou fedi, oni nemysli, ae se maj i napted naudit &sky netli pti gli do naafi sine. My tady vynikneme jen na g im vzdelanim a praci, jestli nekterY meth se stave umelcem, je vtdy v novino.ch jeho obrazek a jako narodnosti, jen takovym snatenim posloutime narodnosti a jakou hodnotu mame. Zdravi etenate Spanhelova. ) • 4 • ( Mother: "Johnny, how is it you stand so much lower in your studies in January than you did in December?"

Son: "Oh, everything is marked down after tug. ).-1,:f0410, ,./(40. know,"

Ve sttedu, dne 25. imora 1948.

All contributions, correspondence of Lodge

OFFICIAL ORGAN OF EliKM=

reporters, biographies, etc. intended for pub-

BENVOLTRD

lication, must be in the hands of the Editor

by Saturday.

OF THE STATE OF TEXAS ANIMIMICISIIMIPSISSMOSIIMP."

MUSICAL MEN OF THE WHITE HOUSE The city of Washington at the time of the inauguration of James Madison had begun to emerge from "muddy wilderness" as John Adams had described it a decade earlier. Yet our nation's capital was still little more than a large village 'and in no way comparable to New York, Philadelphia or Boston. Hence, musical activities were still extremely limited.

James Madison did not measure up to Thomas Jefferson musically, but what the pre sident himself lacked was more than made up for by his wife, the famous Dolly Madison.

Mrs. Madison was no stranger to the White House. In conjunction with Jefferson's daughter, she had acted as hostess on many an occasion for the widowed president and her social activities increased when she donned the mantel of the first lady. It was at her instiga-* tion that the Marine Band of the White House opened the inaugural ball by playing marches dedicated to the retiring Jefferson and to the incoming Madison, while the invited guests feasted and danced until well past midnight.

Jefferson had abolished the levees initiated by the Washingtons and carried on by Adams.

Dolly Madison restored them. Her grand piano was never still and visitors to the White House reported that it continually echoed to waltzes, Mrs. Madison's favorite music. It was also Dolly Madison who was the first to hold musicales at the White House, in which ballad singers and popular instrumentalists participated. The White House hostess also imported Scotch and Irish bagpipers, foreign singers and instrumentalists for her musicals.

The White House was being rebuilt when James Monroe took office, following the close of the second war with Great Britain. The English had destroyed the mansion's piano. Monroe received $440 from Congress to obtain an Erard with four pedals and a tambourin attachment John Quincy Adams, who followed Monroe, continued in the footsteps of his predecessors by utilizing the Marine Band to play at all public and many private functions at the White House. Andrew Jackson, rough and ready fighter and frontiersman, seemed to have but scant interest in music, but he saw fit to replace Monroe's one piano with two of his own; a six octave pianoforte of rosewood which was purchased for $300 and a second hand piano costing $100.

The succeeding presidents, Martin Van Buren and William Henry Harrison, continued to use the Marine Band, but few reports of their musical activities have reached us. Harrison, of course, died a month after assuming office. His successor. John Tyler, was quite a lover of music and attended what few musical events were given in Washington Charles Dickens and Washington Irving were both White House visitors during Tyler's administration. Their writings describe musical evenings, mostly given over to piano music. It was Tyler who instituted the custom of having the Marine Band play on the White House grounds for the public every Saturday afternoon. The first concert took place January 7, 1845. Polkas were then the order of the day. Tyler, incidentally, bears the distinction of being the only president ever to have won his wife by composing a serenade to her. The song, "Sweet Lady Awake, words and music by the president, won him Miss Julia Gardiner, who became the president's second wife on June 26, 1844, while he was at the White House. James Polk, who followed Tyler into the White House, continued to allow the Marine Band to play for the public, but banned the dancing because of the religious scruples of Mrs. Polk. Zachary Taylor restored the dancing and ordered the play-

ing of waltzes, polkas and military music by either the Military or Marine Band every summer night on the White House lawn.

Willard Fillmore was strongly influenced in favor of music by Mrs. Fillmore and their daughter! Mary. The first lady was fond of music and books, while the daughter was a good pianist and also played the harp and guitar. Jenny Lind visited the Fillmores in Washington on November 26, 1850, and the president entertained the singer for over an hour, as well as attending her two Washington concerts with General Scott, Daniel Webster and Henry Clay.

Franklin Pierce, who was more interested in fishing than music, only saw fit to continue the Marine Band concerts on summer afternoons, but James Buchanan more than made up for his predecessor's lack of musical activities by ordering a forty-piece orchestra conducted by one Weber, a Washington musician, for his inaugural. The Marine Band serenaded Buchanan on the occasion of his sixty-sixth birthday, April 23, 1857, by playing the then new "Anvil Chorus" from Verdi's "Trovatore.

Jennie Van Zandt, coloratura soprano and creator of the name role in "Lakme", was soloist at the White House in February, 1858. A visitor at the presidential mansion in those days reported "shaking hands with the president to the accompaniment of having his pockets picked by Irish Police and to the background strains of the "Star Spangled Banner" feebly played by a weak band in an invisible chamber."

The first opera at the White House took place February 19, 1858, when the noted Italian soprano Piccolomini appeared with a company and sang "Traviata" for Buchanan and his guests. The initial visit of the Japanese and of the Prince of Wales, later Edward VII, took place in May, 1860, the Marine Band playing for both. The PrinCe of Wales was serenaded by specially written music and a combination of British and American music.

Abraham Lincoln Was not as unmusical as some biographers make him. The president was ill trained in musical appreciation, but he had a deep love for popular music all his life. In his formative years, at sixteen, he composed a clumsy song of eight verses dedicated to his sister's wedding in which he set forth the story of the creation and the marriage of Adam and Eve. One verse will be sufficient to show his literary attainments at that time: "Time, What an empty vapor 'tis, And days, How Swift they are. Swift as an Indian Arrow, Fly on like a shooting star."

The songs of Lincoln's teen age were not overly brilliant in text or music. Some of the ones he sang were "Hail Columbia, Happy Land, If You Ain't Broke. I Will Be Damned; The Turbaned Turk, That Scorns The World, and Struts About With His Whiskers Curled; Barbara Allen; The Silk Merchant's Daughter; John Anderson's Lamentation: William Riley," and songs about Jackson and John Adams.

Negro spirituals were Lincoln's especial delight. He heard Dixie for the first time in Chicago in 1860 and it became his favorite song.

He also always attended the concerts of the New Hill Family wherever those minstrels Would appear. A law partner, Henry Whitney, reported that "No trial, consultation or business engagement was allowed to interfere with his musical entertainment."

When Lincon came to the White House he was ushered in to the strains of "Hail to the Chief" by the perennial Marine Band. At the first New Year's Eve reception music was played by members of the band in the White

House vestibule. A reception for the ministers of France, England, Spain, Italy and Sweden on January 7, 1862, presented patriotic music and songs by the Hutchinson family in the Red Room. Music was given continuously on the White House grounds. On July 4, 1864, in a joint commemoration of Independence Day and the Emancipation Proclamation, colored crowds gathered on the White House •lawn to sing spirituals in a Sunday School Festival.

Julia Ward Howe, a frequent White House visitor, once sang "John Brown" for Lincoln, accompanying herself on the White House piano. On January 27, 1865, five hundred members of the Christian Commission called on the president to sing hymns. Lincoln is reported by William H. Seward, then Secretary of State, to have sat spellbound, and to have whispered to him, "Near the close of the meeting you might have that song repeated by Mr. Phillips (Philip Phillips), but don't say that I called for it." The song was a Presbyterian hymn.

Andrew Johnson was more interested in literature than in music and frequently entertained Charles Dickens. His musical activities were confined to the Marine Band. Ulysses S. Grant, his successor, entertained a German Society on July 16, 1870, in the East Room of the White House. After the program the president dryly reported that the chorus sang "Some of the loudest, noisiest and most enthusiastic songs of the Fatherland." Mendelssohn's "Wedding March" was first played at the White House on May 21, 1874; it was the occasion of the marriage of the president's daughter, Nellie.

Rutherford B. Hayes celebrated his silver wedding anniversary on December 30, 1877, at the White House. The Marine Band again played the Mendelssohn "Wedding March." The President also opened the Philadelphia Centennial at which a march by Wagner, written specially for the occasion, was given its world premiere. Hayes, who was not addicted to late hours, would have the band play "Home Sweet Home" when he decided it was time for guests to depart, and then he would retire within ten minutes. Guests who overstayed their welcome had to find their way out without their host.

Chester A. Arthur, Garfield's successor, loved music. On Washington's birthday in 1883 he invited cabinet members to the White House to hear Adelina Patti and her company sing excerpts from "Lucia." "Norma" and "Traviata." The preceding February he had a visit from the Fisk Jubilee trope of colored singers.

Opera singers and concert artists were frequent White House visitors, and the president frequently played Chopin on his own piano, but the degree of his facility has not been reported.

Grover Cleveland was another who used Mendelssohn's "Wedding March," for his marriage on June 2, 1886. Benjamin Harrison invited the Schubert Quartete to the White House for a musicale and the Yale Glee and Banjo Club gave a concert there April 23, 1889.

William McKinley used the Marine Band as did his predecessors, but it remained for Theodore Roosevelt to inaugurate the famous East Room musicales in the White House. They were opened April 3, 1902, with a piano recital

by Ignac Jan Paderewski and were followed by the appearances of outstanding artists of the time. Sometimes full orchestral programs were given, with the president and Mrs. Roosevelt inviting 200 to 500 guests.

(Continued on page 12.)

Ve sttedu, dne 25. imora 1948.

CHILDREN'S FUND SENDS FOOD TO DOZEN NATIONS Washington — Food and supplies for nungry children and expectant and nursing mothers are now being shipped by the United Nations International. Children's Emergency Fund (UNICEF) to taelve European countries.

Straus The nations receiving shipments, UNICEF reports here, are Albania, Austria, Bulgaria, Czechoslovakia, Finland, France, Greece, Hungary.

Italy, Poland, Rumania and Yugoslavia.

The Fund, which operates on governmental contributions, residual UNRRA assets and private donations, is providing a supplemen-

Tune of the Hickory Stick

tary daily meal to the neediest ter pounds. children and mothers in the 12 Mrs. Dinocan — Thank you. It countries. contains the bone you sent me in that four-pound roast yesterday.

Just so Mrs. Dinocan — I wonder if you Rule of Thumb would be so kind as to weigh this Wife — How can we estimate our package for me. cost of living?

Butcher — Why, certainly, it Husband — That's simple; take weighs exactly three and a guar- our income and add 30 per cent.

Men Hate 1kew Look"

RP/3-45A-658

These Army mountain troopers at Comp Carson, Colorado, are learning the secrets of twists and turns from an experienced ski instructor. Skilled at maneuvering in rugged terrain s these men receive skiing and mountain scaling instructions that are an important port of their mountain training.

CO.ti f :EE LOG-ROLL

At last the men mustered enough courage to come right out and say they don't like the "new look" in women's fashions. Ted Malone, well known radio personality revealed, while serving as a member of Cdsmopolitan magazine's male-tested fashion show at the Stork Club in New York that when he mentioned the "new look" on two of his radio programs he received 97332 letters assailing the new fashions. The jury which also included Arthur Hale, Richard Kollmar, Peter Roberts and Peter Donald agreed thrt the new fashions were too extreme. They selected the cocktail suit in Juilliard's worsted crepe, shown above, as the suit most likely to succeed with men.

Young Designer

ERE is a dessert well in keeping vanilla. Line jelly roll pan 15x10x H with the American tradition of 1 1/2 inches with waxed paper. Grease

ingenuity. Honor our country's heritage of resourcefulness by celebrating February's holidays with this really original Coffee Log-Roll. It's as delicious to taste as it is interesting to see.

For a patriotic party, an afternoon coffee or just as an exciting holiday surprise for your own family, this Coffee Log-Roll will spark enthusiasm from young and old. It is rich in the flavor of America's favorite beverage. For real "party" fare, the Roll can be decorated by burying a toy hatchet into the deep frosting or garnishing the whole with maraschino cherries.

Mocha Roll :Y4. cup sugar % cup sifted cake flour 1 teaspoon vanilla Coffee Cream 3f6 teaspoon salt Filling* 1 teaspoon baking powder Mocha Frosting** 4 eggs

paper and sides of pan. Pour in cake batter evenly. Bake in moderately hot oven, 400° F., 13 minutes.

Remove cake from pan to damp cloth. Remove paper. Trim edges of cake. Spread with Coffee Cream Filling; roll up quickly. Frost with Mocha Frosting, roughened to resemble a log of wood. Yield: 8 portions.

Coffee Cream Filling* G tablespoons % cup undiluted flour evaporated cup sugar milk % teaspoon salt 1 egg, beaten % cup double1 teaspoon strength coffee vanilla Combine flour, sugar and salt in top of double boiler. Combine coffee and evaporated milk; scald; add US flour mixture, slowly, mixing smooth.

Cook over hot water 15 minutes, stirring constantly until thickened, then occasionally. Add to beaten, Mix and sift flour, salt and ;baking egg. Return to double boiler. Cook powder. Beat eggs until light and 3 minutes longer. Add vanilla. Cool. lemon colored. Add sugar to eggs

Mocha Frosting** gradually, while continuing to beat.

Sift small amount flour mixture on Add double-strength coffee instead egg mixture; fold in. Continue until of water to fudge mix, following, 1104T mixture is all added. Fold in package directions.,

New York and Hollywood resigners are keeping a weather-eye on a group of mid-western girl students at Stephens College.

Miss Barbara Gartley. above, of Verona, New Jersey and New York City, is president of the Fashion Group which is staging its second Fall Show next month.

The girls, who design and frequently model the creations displayed at the show are receiving tempting offers from fashion houses and large department stores all over the country.

Miss Gartley was one of five prize winners in the Spring Fashion Preview which featured 12 of her original designs.

MIA? Wan

Musical Men of the White House (Continued from page 10.)

Caruso, Sembrich, Kubelik and others of similar calibre were the performing artists.

Steinway, taking cognizance of the Roosevelt interest in music, presented the White House with a piano in 1903. Roosevelt increased the personnel of the Marine Band to seventy and the White House string orchestra to forty-six.

Music followed or preceded virtually every public function and dinner during his administration.

Neither William Howard Taft nor Woodrow Wilson did much to improve Roosevelt's ventures. The latter's daughter was a well-known soprano who recorded several patriotic songs for Columbia Records during the first World War, and could be said to be the first member of a White House family to be considered on a par with professional artists.

Warren G. Harding played the "sliphorn," which he purchased with the first $150 he ever earned. He was a member of the "Silver Cornet Band" and once won $200 in a band competition at Findlay. Ohio.

Calvin Coolidge and Herbert Hoover added little to White House musical tradition, but Franklin Roosevelt continued the custom of the first Roosevelt by inviting opera stars and concert artists to play at the Executive Mansion. Mrs. Roosevelt, especially, was, and continues to be, a strong patrones of good music.

Harry Truman's exploits at the piano and his daughter Margaret's newly launched professional career are well known.

Most of our presidents have been interested in music. but only Theodore Roosevelt could be termed a "stage door Johnny." A little over forty years ago Roosevelt cooled his heels for three hours, during a performance of "Tosca" in Washington, waiting for Caruso to invite the tenor to appear at a White House musicale. Caruso had been informed that Roosevelt was waiting to see him, but did not believe the attendant who brought the message. Not until the end of the opera did the perspiring president receive an audince from the dumbfounded, embarrassed tenor, who rapidly agreed to appear.

Later Roosevelt was assed if the waiting did not injure his dignity The president's reply was typical of him and the democracy ha re• presented: "America has had many presidents," he said, "out only one Caruso." ) • 4, ( Safe For The Night The maid knocked at her mistress' bedroom door as she went to bed and said: "The master's locked up for the night, ma'am."

"Thank you, Mary; he must have been very quiet — I didn't even hear him come in," was the sleepy reply.

"Oh, he hasn't come in, ma'am," Mary answered, "the police have just telephoned." ) • •I• • Tagged The customer pointed to the Chinese characters on his laundry ticket and asked the Chinaman: "Is that my name?"

"No name, descliption, the Chinaman answered. "Means li'l ol' man, doss — eyed, no teeth'." ) • 4 • ( Approved -Young man, we turn the lights off Fatherin. this house at 10.30.

Swa.bble Seated Next to the Man's Daughter — Gee, that's darn nice of you. ) • 4, • ( 0 Course!

There was once a maiden of Siam Who said to her lover, young Kiam, "If you kiss me, of course, You will have to use force— But of course you're stronger Than I am."

1

COMES THE RECKONING.

By Sir Robert H. Bruce Lockhart.

One knows, of course, R. H. Bruce Lockhart, now Sir Robert, from his brilliant works Memoirs of a British Agent, and especially from Retreat from Glory which were read by an earlier generation almost as the Bible of diplomatic art. Only the files of the Foreign Office know of his work as a diplomat, but they must be thick files. Anyhow, when the war came in 1939 and a call to Mr. Lockhart that his services were needed one thing was sure: that Bruce Lockhart would write his memoirs after this war too. He did, and what an interesting lecture is this "Comes the Iteckomng. It is Bruce Lockhart in his best form, and the knighthood did him no harm at all. He is as outspoken as ever and his remarks on men and events are not surpassed by anyone. He began his work with the Political Intelligence Department of the Foreign Office somewhere on the Duke of Bedford's estate In Woburn and wrote a weekly review on Czechoslovakia, Hungary, Yugoslavia, Bulgaria, Roumania, Greece and Turkey for the secret political sumary. After a few weeks he was appointed British liasion officer with Dr. Benes and the Czechoslovaks in Great Britain.

Progress was bound to be slow because the Czechoslovaks were not in favor with British official circles in the first months of the war and were not regarded as very important. The attitude of the British Government was cool and acutious ,that of the French Government almost hostile. The position of the Czechoslovaks, as Lockhart describes it, was a tragic illustration of the dislike that men feel for those whom they have wronged. The men of Munich had to find a scapegoat and Dr. BeneS was the obvious choice. The Czechoslovaks were cold-shouldered, and both in France and in Britain the same politicians who at the time of Munich had ordered them not to fight now blamed them for pusillanimity and subservience. Mr. Lockhart went to Dr Bene§ and found him full of his normal vigor. It is the great and sometimes dangerous virtue of Edyard BeneS, writes Mr. Lockhart, that he never gives way to pessimism. Bene g—whose pseudonym in the war was "pan Navratil"—told him that everything was all right, the Allies would win the war and the Maffia, the Czechoslovak Secret Society of the first world war, had been re-formed and was already working as the nucleus of a subversive organization with secret cells and secret communications. He had got funds from Sir William Layton to carry on and his main concern was the repudiation of the Munich agreement and his own recognition as President in order to restore the lost confidence in France and Britain of the Czechoslovaks at home. Dr. Bene'S confided to Mr. Lockhart that the total sum available to maintain the •considerable number of Czechoslovak exiles was only twenty thousand dollars, i. e. five thousand pounds given by the loyal Czechoslovaks in the United States and it was necessary for Dr. BeneS to obtain a loan or a credit and some form of Allied recognition. Out of this first encounter developed Bruce Lockhart's collaboration with the Czechoslovaks which lasted until his appointment as Deputy Under-Secretary of State for Foreign Affairs and the appointment of "Phil" Nichols as Minister to Czechoslovakia. But Lockhart's relations to Dr. Bene'S ended only in 1945 when Dr. Bene g returned home via Moscow. Not only is the Czechoslovak chapter interesting, vivid, full of pungent journalistic vigour. All the 370 pages of the book which deal with Sir R. Bruce Lockhart's wartime bureaucratic life are worthy of reading. He excelled himself in it and one hopes that his resignation from the Foreign Offices does not mean that he will cease to write more of these admirable books. ) • 4 • ( Routine "Seaman Smith swallowed his knife, sir, and we've operated for its recovery without success."

"Very, well ,issue Smith another knife,"

Ve sttedu, dne 25. imora 1948.

SOKOL HOUSTON NAZDAR, The Houston Sokols have been quite busY in their gym at Stefanik Hall the past week,.

Br. Dick Molcar, our Obecni Cvicitel,. was here and really gave us a good work-out. He is noel, in Corpus Christi, but will return to Houston for a longer stay. Our classes are increasing, and there is a place in our gym for anyone, regardless of age. Why just lately such members as Br. StratnickY, Br. Vrla, Br. Kodi, and Sestra Stratnicka commenced drilling and they just seem to fit in with the rest of us. Br. Stavinoha we are saving a place for you in our line, as we know how anxious you are to get started drilling.

A new floor has been added t o gtefanik Hall, the finishing touches being done this week. Just as soon as the Lenten Season is over there will be many dances held here, and all of you must come out and try your dance steps on this new floor.

On Sunday, February 29th, at 4:30 p. m. the Houston Sokols will present a play, "Tam na Horach." This play is under the direction of Br. Don. Nezval, who, as we all know, is one of the best Czech silow directors in Texas. This is the first play Br. Nezval has directed for Sokol in some three years. It will be a treat for all of you t o come and see it. In addition to directing the play, he is also one of the actors and will sing a couple of solos. His voice is very easy on the ear, we consider him as our Sokol "Bing".

An orchestra has not been employed to furnish music after the play, as there are so many of you who do not dance at this time, and our prices have been reduced accordingly.

However, anyone desiring to dance may do so, to a record player that is on hand, and who knows what music the night may bring forth.

Now here is a real good surprise. Real good Czech jaternice (liver sausage) will be served for supper. Now, don't that just make your mouth water. Many of you would walk miles for such a meal; but just consider me — they tell me I have t o catch that pig, and no telling how many counties I will run through doing my duty just t o give you folks a feast.

We will be glad to sn-nd the afternoon of February 29th with all of you "Tam Na Horach."

Carrie Vodehnal ) • •?• • WE'VE LEARNED. Norman Corwin We've Learned out of World War II that we'd learned nothing out of World War I. We've Learned that nations which don't know what they want will get what they don't want.

We've Learned at Munich that a soft answer doesn't turn away wrath; that if you offer your other cheek to a Nazi, you'll get your head blown off.

We've Learned that a newspaper right at home can lie with a straight face seven days a week, and be as filthy and fascist as a handout in Berlin.

We've Learned that the Germans came close to winning the first time, even closer the second time, and might damn well win if we give them a third time.

We'ce Learned the value of allies in a world where any war is sooner or later a world war.

We've Learned that some men will fight for power, but that most men will fight to be free.

We've Learned the value of allies in a world to be won and then forgotten. It must be renewed, like soil after yielding good crops; must be rewound, like a faithful clock; exercised, like a healthy muscle.

From "On a Note of Triumph," (Published by Simon and Schuster. New York, 1945, written for Columbia Broadcasting System.) ) • 4 • ( Says the Sailor "Thank heavens this is still a free country Whom a man can do as his wile plea 1"

Ve stedu, dne 7,5. dnora 1948.

Y "INTRO*:

POKRACUJTE V HORACH. Brigadni general v. v. R. Smetanka.

V magi nejnovejti memodrove vijenske literatufe bude zaujimat nedavno vysla kniha brigadniho generala Vladimira Ptikryla, nadepsana. "Pokradujte v horach", jiste jedno z nejpfednej gich mist. Autor zatazuje se svou literarni praci, ji g se venoval s opravdovou laskou a vnittnim zapalem, razem do nejptednejtich tad nag ich vojenskYch publicistu a spisovatelii.

Ptednosti jeho knihy je snaha, aby ueinil sva lideni razu vojenskeho, zajimavou, poutavou a pouenou detbou i pro nevojaky, pro nej§ir gi obec dtenatskou, kterou seznamuje s obdobim krvaNYch a viteznYch boju najprve na gi slavne 1. Oeskoslovenske samostatne brigady za vynikajiciho vedeni plukovnika Ludvika Svobody, dnegniho armadniho generala a ministra narodni obrany, a potom s bojovou einnosti jeho veleni svetene paradesantni brigady.

Autor lici zajimave na podklade kresne kreslenYch-nadrtil, znazorhujicich valednou situaci a jednotlive bojove faze, einnost brigady, ktera doAla na strand nateho velkeho spojence nej yyt§iho uznani svou vysokou bojovou i moralni hodnotou, jimit zgasoboVala neptiteli tetke rally a v pomeru k vlastnim ztratam tkody mnohone,sobne vyssi, jak na pt. dokazuje porovnani natich ztrat se ztratami Nemcii v bitve u Kijeva.

Autor knihy vylieuje pak dosti podrobne dal§i detne iikoly 1. es. samostatne brigady, kde nakonec v prosinci 1943 ptevzal ptime jeji veleni za dobasne neptitomneho velitele brigady plukovnika Svobody, ktery odjel s deputaci do Moskvy k presidentu dr. Edv. Benetovi. Do no, vratu velitele brigady (1. ledna 1944), nej yYznadnejtim bojovYm einem, v nemt se nUe jednotky pod ptimYm velenim pplk. Pfikryla znovu proslavily, byla jejich fieast na bojich u Rudy a o Bilou Cerkev.

Velke vojenske fispechy, jich dosehl pplk.

Pkikryl jako velitel na bitevnim poli, opravhovaly tedy fipine jeho jmenovani velitelem druhe brigady, ktera byla prozirave a fieelne pianovena v diisledku rostouciho nakho reservoSmrtiei zvukove viny Tak jako jsou vedie stupnice viditelneho svetla pasma svetelnYch yin infraeervenYch a utrafialovYch, neviditelnYch lidskYm okem, je take stupnice yin zirukovYch tir'el net pasmo zvuku, slyAitelnYch pro eloOka. Velmi zajimave jsou ultrasonicke ylny, krathl net ylny, jimit se nejvyASi slytitelne vypisknuti.

Nejnoveji se ukazalo, ge jsou to v jistem smyslu paprsky smrti: Za-

1

11,

gru bojovnikft na vYchodni. front& Autor seznamuje etenate s organisaci, vYcvikem a povgechnYmi tkoly druhe es. brigady, ktera je brigadou paradesantni, a svou povahou ptedureena hrati yYznamnou Aloha pH operacich v tYlu neptatelskYch vojsk.

Autor se obgirne zabYva ptesunem sve brigady na frontu a jejiho bojoveho nasazeni v tetkYch bojich o Karpaty ye smeru Volja Senkova Rortoki—Pulavy, vyvrcholeneho flspetnYm fitokem 19. zati 1944. Brzy bylo ji osudem urOeno, aby svou mladou, krasnou vojenskou povest potvrdila za okolnosti mimotadne tetkYch, do jakYch se normalni bojove jednotky v poli ztidka kdy dostavaji. Je to bojova dinnost daleko od vlastni fronty, hluboko v tYlu neptatelskYch vojsk.

Paradesantni brigada pplk. Pkikryla obdrtela nadmiru odpovedne poslani, aby svou bojoyou silou a vysokou bojovou kvalitou podeptela a zesilila odpor slavneho slovenskeho poysta.ni. Autor v nejderSi kapitole sve knihy, venovane tomuto velkemu poslani, liei velmi poutave, misty hodne dramaticky, ptelet brigady na Slovensko a jeji flout na bojich v fisecich ji z pooltku hlavne kolem Zvolene pkikazanYch. Postupne se vyvijejici vlastni situate, ktera oproti sousttedene nemecke ptesile vyvrcholila nakonec likvidaci organisovaneho vojenskeho odporu (27. 'tijna 1941) dotkla se pochopitelne take ptimo — a to velmi citelne — samotne paradesantni brigady, ktera pozby gi mognosti regulerniho boje, uchYlila se k partyzanske CMnosti ye vysokYch, zasne genYch slovenskYch horach, s pevnYm Amyslem pfejiti ye vhodny okamiik k ptibligujici se fronte a stati se opet tadrie vojensky organisovanou a bojujici jednotkou.

NO se ji tento koneenY cil zdatil (imor 1945), ubehly tit a pill mesice nejvet glho stradani a hladu, irtrap a nebezpeai, nedostatku jakehokoli tadneho zasobovani potravinami, kufivem, odevem a obuvi, zbranerni i sttelivem a jen pevna, yule vgech bojovnikii vytrvat v boji a jistata rychle se bliticiho konedneho viterstvi, jet bude korunovano osvobozenim tak Wee

mygi, housenky, hmyz. Veda chlacholi svet, te jich nelze pouzit k ueelum ValeenYm, ale to v nich mute mit veda yYznamnou proti baciltim a bakteriim. Ale nejsou pro Oloveka zcela netkodne: spell prsty, a ipilsobi zavrate, padne i omraei.

Washington byl "prvnim v srdcich sy Ych rodakii," ne vtak u dam. Net se otenil s Marthou, tti divky daly mu kotem. ,U111111111110111■111111■1■1

Mama

trpiciho eeskoslovenskeho lidu, doclava1a jim heroicke a giganticke prima sily vybojovat destile a vitezne zapas na givot a na smrt. Lideni teto opravdu nejdramatidtej gi epochy ptislug -niktpardesnibgadyvroliptzanuoclava autor, ktery ji pochopitelne spolu pratil a spolu protrpel zpilsobem sveraznYm, zajimavYm a neobyeejne pusobivYm. 6tenif se neubrani pH ptedstave nezmernYch utrap, jimi byli ptislugnici brigady jako partyzani vystaveni, nejen .velkemu pohnuti, ale an.i zasloutenemu obdivu.

Kniha generala Pkikryla: "Pokraeujte v horach," te" gi se proto velikemu zajmu, co g potvrzuje radostnY fakt, 2e vyjde brzo ve druhem vydani. Svou vysokou hodnotou si pravem zasluhuje, aby se ji dostalo co nejvetgiho rozgiteni. Nemela by proto chybit v tadne knihovne.

•( )• Norsk ueitel Gunnar Engeseth se letu vzdal. Venoval dve letenky, jet vyhral v dobroOinne loterii, dvema fotograffun s podminkou, ge natoei ilzky film pro vyueovani zemepisu na norskych Skolach. — Fotografove ptistanou na osmnacti mistech veetne Washingtonu, San Franciska, Havaje, Sydneye, Bankoku, 8anhaje, Karaei, Bagdadu, Jerusalema, Athen, Aim% Patite a Londyna. Cesta potrva pui roku a sta.la by pill milionu. ) • st. • ( MladY Alechtic zdedil po svem otci nadhernou sbirku °brazil. To mu vgak nebylo mnoho platne, protoge mlady mug vezel at po krk v dluzich. Zavolal si tedy jednoho stareho obchodnika s obrazy a povida mu: "DobrY muti, musite mi nejak pomoci. Chtel bych svou sbirku prodat, ale nechci, aby se to nekdo dovedel. Prodam yam ji, ale s tou podminkou, ge mi nechate zhotovit od katcleho obrazu dokonalou kopii."

"Mlady pane — to asi nepajde!" fekne radikalne obehodnik.

"A pros ne?"

"Nemohu si pomoci, ale to nejde. DilvernO vam prozradim, g'e totes, co ode mne gadate, udeal jsem: pro vateho otce, kdy g on zdeclil tuto sbirku po svem otci,"

Pozvani na

Velikf "Barbecue" Obed a Volnou Zabavu gouda

RYCHLA a SPOLEHLIVA SLU2BA. Z nageho gVi"CARSKEITO SKLADU bezcelne do eeskoslovenska.

BALIK SWISS t. 2. - $4.55 BALIK SWISS t. 1. - $4.10 200 Chesterfield cigaret 200 Chesterfield cigaret, 6 li6 liber 9 unci rYg'e ber 9 unci mouky.

BALIK SWISS t. 4. - - $5.90 BALM SWISS e. 3. - $5.85 200 Chesterfield cigaret 200 Cherterfield cigaret 2 libry 3 unce kavy 2 libry 3 unce ookolady 2 libry a 3 unce rfte 2 libry, 3 unce rYte 2 libry a 3 unce rostlin. tuku 2 libry 3 unce kavy BALIK SWISS t. 5 - - $6.90 200 Chersterfield cigaret 6 liber a 9 unci rostlin. tuku verrNE POg TOVNEHO A POJISTNE110.

Z nageho SKLADU V PLZNI, eSR. 100 LIBER Ia. Pg eniene, kanadske MOUKY za - - - - $18.50 Dale doclavame poji gtene z New Yorkut I-a. ANGLICKE a AMERICKE LATKY 100 procentne VLNENE, PNEUMATIKY PRO AUTA, NYLONKY Nejnfigi ceny. Vyiadejte si nag. e ceniky.

LARCO TRADING COMPANY 319 Broadway,

New York 7, N. Y.

ZAPADNi tESKOBRATRSKA. JEDNOTA RAD DALLAS eiSLO 401

v nedeli, dne 29. tinora V SOKOLOVNE V DALLAS Zveme timto celou &Am vefejnost, by se

v pinem poetu dosta4vila

Celt' obed, se zakusky a kavou $1.00 VSTUP VOLNt. — Pilleiitost pro kaideho, obdrieti 3 krasne ceny. O vYborne barbecu posts se nag obetark br. Al. Sill, s pomoci br. St. Pataka. Pfijd'te v gichni, o dobre pobaveni a tanec postarano.

ZA itAD DALLAS, ZeBJ., USLO 401

(e)

1.II

John Kebrle, tat

Strum

V

II

Ve sttedu, dne 25. unora 1948.

ISTNIE

eiti a slovengti bisknpove I s modrYlni ozdobami, jezdi denne krajandm v Americe po hclandskYch silnicich. Jejich i1Biskupove z tech, Moravy a Slo- kolem je pomahat motoristrim pfi venska na poradach vzpominali na porochach nebo prf urazech. Dostanage krajany v Americe. Mimo jive vaji za to pevnST plat od Sdrutieni 2 jim vzkazuji: Smime-li za nee° la- nesmeji prijimati zpropitne.

• • dat, pak prosime! Nedejte zahynout eeskemu a slovenskemu jazyku. HoPrepychova vYprava dd Afriky vofte s detmi v rodinnem kruhu v Do Afriky — do Ugandy a na sladke nab. mateittine. Nanlriuji nas obavami zpravy, jet dochazeji, Mesieni hory vyjela americka yetie ubkva, znalosti deskeho a sloven- decka •ci;'prava, vedena Atilio Gaskeho jazyka mezi krajany. Vime, tim. Je to nejpfepychovej gi vybatie je to zjev vyskytujici se i u ji- vend vYprava, jakou kdy Afrika vinYch narodri. Ale nag narod poetem dela. Bild hedvabne stany, nadobi tak malY nesmi ztratit nikoho. jako v nejlep'Slin hotelu, sedm auVidyt' i vy patfite k nam — mysli- tomobilu, 'Sampanske, moderni vame, tie pfislugnost k nagemu nexo- riCe, cbytrie vozy s chlazenim raludu 1 yam maze bYt prospe gna. Ne- chu a. elektrickYmi sitemi proti mabot' sveraznost tradic CeskYch a skytimi atd. V jednom obytnem voze AlovenskYch je bohatYm pfinosem je i bar. VYprava stala zatim 150.000 pro kulturu jak u nas, tak v cizine.

A kultura ducha — mela-li vzdy vyznam, ma tun vetgi v nab zmaterialisovane dobe. Za 'Ceske i slovenske biskupy republiky teskoslovenske.

Josef arcibiskup.

CHIROPRACTOR 0 Samaritani holandSkjrch silnic Rooms 1-2, Hammersmith Bldg.

Na holandskYch silnicich najezTEMPLE, TEXAS dily prase milion mil — 1.6 milionu kilometre din etyricetkrat kolem Tel. 5835 rovniku — pomocne hlidky Gene- 151/2 Avenue A ralniho sdruieni holandskYch moVedle R. V. 0. S. diadovny torista. 8edesat hlidek na motocyklech, napadnYch ZlutYm naterem

liber, to je asi 30 miliont Kes. VST Chicagem.

vladu, aby poskytla britskm nay-pravbudevraioemspojni 6tevnikum sletu zvla g tni devisov4 rilevy, nebot' za nynej giho stavu by byla navgteva z Anglie velmi

Anglicans chteji na slet V kontinentalnim vydani listu "Daily Mail" vyslovuje britskY poslanec Normand Dodds pfani, aby letogniho vgesokolskeho sletu v Praze se zifeastnilo co nejvice An glidant. Dodds naleha na britskou

.TAROKY. BRAVE IMPORTOVANE Cena

Ernest J. Hanka Privnilc Houston, Texas

2.50 Za Urn CECHOSLOVAK PUBLISHIN6 COI ANY WEST, TEXAS

Dr. R. L. Stephens

CERSTVE KVETINY PRO KAZDOU PRILEtITOST Pohiebni vience a kytice Kytice do nemoenice Svatebni kytice Kytice k vyroci narozenin, siiatku Kvetiny k vtzdobe kostela neb residence NAVATIVTE NAS NEB VOLUTE TELEFONEM

TEMPLE FLORAL CO. KYLE HOTEL TEMPLE, TEXAS Telefon 4445 —5669

I-Msher's Home Supply Co. Vase p •atelske nebytkove obchody Elektricke potteby Nabytek Cokoiiv pro vaii domacnost 2020 Washington Ave. F.9742 5832 N. Main. — V 41383 5225 Washington Ave — T. 3490 HOUSTON; TEXAS Kupujte zde — Dostanete nejlepgi za mene — Hotove aneb na mime splatky Vdte uspokojeni zarneeno Zdarma dodavka kdekoli Poitovni objednavky jsou jsou rv ehle rYfizenr• Otevteno po vetery a nedele dle ujedninL

Chrante zdravi s h deli Viak vite, jak to chodi. . . .lrybehnou z tepid mistnosti do studena, uhieji se a hned je z toho rjrma, nastuzeni a kageL giettite penez, strachu i starosti, kdyi budete miti po race

Sever& Balsam Proti Kai"'

• LahodnST • PilsobivST • Deti lei mass rady CENA

eady for entertaining? Stage all set iii for receiving your discriminating guests? As a perfect companion to your gracious living. plan on serving delicious, sparkling PEARL Beer, expertly brewed to please the palates of tastewise Texans. It's finer flavor and tempting tang make it good company.

A PART OF TEXAS HOSPITALITY SINCE 1886

Pearl Disk.. Co. J. S. CROWDER

WACO, TEXAS ..,77=7-7:LZ.,===.77

50c

tadejte ve sve Marne a kde nemaji, nevahe. jte a poglete pro Li hey neb vice ptimo na dolejii adresu.

Ve sttedu, dne 25. fmora 1948.

Nejmlaai cestujici v letounu Nepochybne nejmladei cestujici nest minulY tS7den letoun z Amsterodamu do LondVna: Malieka, jeZ ma teprve dostat Mien() Olga, byla pkesne pul treti hodiny na svete, kdyi ji i s matkou zavezlo nemocnidni auto na letiete. Mahtele Hrycajovi byli zavledeni z Ukrajiny na otrocke prate do Nemecka a stehuji se do Kanady. Dostali se et'astne az na holandskou hranici, ale tam musila Julie Hrycajove. do porodnice. Pak uZ je mohl jen letoun dopravit yeas, aby stihli lod' do Mon trealu. Na londSrnskem letieti zase dekalo nemocnidni auto, keditel hotelu zaridil, aby maliekou beetkila sestra a maminka si mohla odpoeinout, ne2 je dalei nemocnidni auto odvezlo k viaku, z ktereho se dostali na lod.'

SPOLEHLIVE JMENO Jrnerip NONAT je beinYm sloven

ve mnohlch aomacnostech po celou generaci — aovolte aby to bylc v domacnostl vati — kd yi trpitF obdasnYm pichanim nebo bolesti.

No R. C. MILLER & CO, Cena Nonat patou 55c a $1.05 Altadena.

Califoruh

Jak pojedou Belgidand na slet?

V prosincovern eisle organu belgickYch gymnastu "La Gymnastique," byl otieten rozvrh cesty na slet do Prahy. VS7prava ma jet autobusem (nebo autobusy, podle poetu eastnikti) a je rozvr2ena na 3 dny.

Prvni etapa by kondila ye Strasburku, druha a2 v Plzni, na tketi den pak by zbyl hsek do Prahy. Uzemim Nemecka vYprava projede bez zastavek. Pisatel, iidastnik idpravy X. slet, vzpomina na krasne dojmy z cesty 6eskoslovenskem, ktera pro nej byla slavnostnim pochodem, nebot' Belgidane byli nadeene pozdravovani obyvatelstvem veech obci, jinh2 projacleli. Rozpodet cesty je urden na 4000 belg. frankil, co g je pro gymnastu znadna. eastka. Cesta a ildast na slete tato vydani ospravedlnuji.

P. K. 0 Plzefiske pivo americkYm vojakin?

Spolednost The Pilszier Urquell Importing Co. v New Yorku nabidla vojenskYm oddilum SpojenS7ch state, umistenYm v Nemecku, dodavku plzefiskeho piva z Ceskoslovenska. Jak oznamuje Associated Press, obchod by byl pro obe strany vYhodnY. Penize za pivo by toti2 zustaly ve Spojenrch statech, nebot' plzerisk 'pivovar by za ne odebral stadeci a dine pivovarske zakizeni v hodnote 20 miliorM Kes.

Mate-li se cititi dobFe Vypadati dobie Jednati clobie .

Dr. Peter Fahrney 1840. 7905

POHAEBNI DOMOV V hodine zarmutku najdete u nas nejlepgi pohtebni obsluhu a ceny levne.

Tei prodavame pohtebni poji gteni od 1 misice do 80 roku. staii.

Ambulance ve dne i v noel.

MAREK BURNS FUNERAL HOME BILL MAREK a BILL BURNS Telefon 546.

CAMERON. —::— TEX.AS 14.

SPOLEHLIVA POHROBNICKA SLU2BA. Jsme pohotovi Vam poslouliti bez rozdilu jak daleko bydlite bez jakehokoliv zvlattniho poplatku.

S nami mfdete mluviti desky.

My nabizime Pohtebni Pojigteni pro kadeho elena rodiny.

PETE E. ETLINGER FUNERAL HOME Elsie Pra2a,k-Etlinger, damska pomocnice Telefonujte "collect" Tel. 38 Iseilville, Texas

Chas: J. Hollub

6eskS, Lekai a Operater

otrri LEKAft

711 Medical Arts Buildings

BrYle spravne ptipravener.

HOUSTON, TEXAS Telefon. residence: Lehigh 9745 Telefon eadovny: Preston 2553

Oas dle umlUITY. ttadovna 3248 — Res. 2687

- -

513-17 Professional Bldg.

TEMPLE,

C. H; Chernosky

DR. N. B. McNUTT Zubni Land ijiadovna nad Canada's brag co.

Bryan, TEXAS N

IIIIIVIIMMINIMMIMAIMITa.

PRAVNiK Vykizuje vakere soudrei zalegitosti. titadovna: 936 Bankers Mortgage Building, ptes ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS

•• ..

SPRAVNE VYKONA-NA POHREBN1 SLUtBA V hodis dalu zarmouceni nai leznou Edward Pace pohiebni Um stay pohotovY k sympatickemu vytizeni nezbytnYch jednotlivo1g sti a k vypraveni dojeraneho po hi'bu.

Levne ceny jsou nati zasadou.

.EDWARD PACE

T

Jestliie se elate nesqm, nervosnim a trpite bolestmi hlavy, plyny, na4zkalenS,,m ialudkem, ipatnym dechem, nedo sta. ti k jidlu, teCnou Chu ztratou spanku — pamatujte si Ze vie to muse bfti z avineno zdepou.

Pro nlevu zacpy

Barbecue sandvide, Pivo, Domaci Chili, Kava a Studene napoje

Kas hiar's Barbecue Drive In n Slane misto pro Actyhodne Mi. 5802 North Main St. Phone V. 2-0088 HOUSTON 9, TEXAS (8-dt.)

AVACA CO. ABSTRACT CO. J. F. BO2KA, teditel Vyhotovi abstrakty, vlastnicke pray% vyiizuje majetkove poilslen *.1. . tindovna nad Peoples State Bank Telefon do iliadovny dislo 5, do residence 63 HALLETTSVILLE, TEXAS

(dz-c)

ro. Petra Habako rokizalo se bid idealnim lekem. fivejte dle navodu. Mime a hladce tento poeisrovaei prostfedek a fain. deeni Cinnost povzbuzujici lek piivede lirui stieva k einnosti a napomele Pm vyloneiti vaznouci odpadky; pomilai vypnditi plyn zacpy, diva ialudku onen pfijemnfr pocit tepla. Pfekvapu• jici Ileinnost Hoboko pochazi z ye. decks formule ktera spojuje 18 (ne jen jednu neb dy e) piirody vlastnich leCivSrch bylin, kofinkii a rostlin.— tajna formule zdokonalena behem doby 78 let. Ano pro rychiou, doki• zanon, pfijemnon filevu od iitrap zie• py opatfte si dnes Hoboko ye vagem sonsedstvi aneb p_oilete si pro

Zvlaitri Obeznamovaci Nabidku 11 uncover libev za pou- ..*:.,--------:...

— by $1.00 pos1ano poi- • '`',. torn6 vyplaceno k vasim . 1) I dic"... ,,___ K t,._ . .., dvefim.

• — — -- — — — —.

Odeilete tento kupon "zviiitni nabidky"—Nyni

Dr.

Dr. Thos. N. DeLaney

Pokiebni ieditel --2 elen S.P.J.S.T. — Telefon 3606 .1113 N. Fifth St. — Temple, Tex..

Familimmummumminmiummiumustommumnumumffinimmuiliminms

Musito sprivue sr:invni vymegovani.

MAREK. n BURNS

Etna* III

VIIITNI

1 1

I

❑ Pilloien Jest $1.00 Poilete mne pottou vyplacene pravidelnou 11 I uneovou 'ahem HOBOKO. ❑ Palate na dobirku (C. 0. D.) I (popletek pfipoeten),,

.

zABAvy fidu

Pokrok Houston .

4

7,..._„ ..

,-

V

29. tinora F. 1VIueskee 7. biezna J. R. BaCia 14. birezna - - - • - - r. Ray Kienek ADMISSION 80c TAX INCLUDED 0 zakusky a obderstveni navitivniko jest vtborem milekite postanIno.

Iznik*

Maya' VSbor

Adrosa

1140 ROBBIE ST.

Peitovni Afadovna

DR. PETER FAHRNEY it SONS CO. Dept. 811-36-F e.04i

A.0.4

4A 1.45.

Na doptani: 20th and North Main.

Tel V-24256

i

v2

Btrana 10

Poutivejte k oznamovin:

Maly Oznamovatel efr Piijme se 'lena sttedniho ye ku v domove kterY nema matku ktera ma rada deti; mame vdech no moderni zatizeni, sriatek jest motny, muslin miti matku pro moje deti. Joseph Henry, Rt. 4, Box 82 (9—c) Corpus Christi, Texas.

Off-Pkijme se mu g, na eisteni a vypomahani v kuchyni. Hlaste se u Vinv. Kilnar's BRBQ., 5802 N. Main, Phone V-2-0088, Houston, (Dz) Hleda se spolehlivY aenatY mUZ, obeznamenY s traktorem ku praci na farm& DobrY plat a obydelrii domek. Pike: Joe Senk Markham, Texas.

(8-11C) r" Zkugena kuchatka, ktera by pomahala v domacnosti a pti o§etkovani tti ditek, dostane dobre misto. Telefonujte "collect" na Mrs. Jordan, Emerson 6-1683, Dallas, Texas.

(7-9c) KURATKA. . KUAATKA Nejlepjakosti... 14 druhu posilame vdude vyplacene sto za $15.95. Udejte Jaka si ptejete. . . Objednejte dnes HANUS HARDWARE CO. dzc Bellmead, Texas Kryjte Vadi stfechu Aluminumem.

Posilame ho vdude vyplacene za $10.50 dtverec 24 Gauge. Podlete vagi objednavku jedte dnes.

HANUS HARDWARE CO., Belimead, Texas dzc _,Hereeka Magde Meredithova byla v Los Angeles odsouzena za linos a telesne zraneni sveho bYvaleho agenta, s nim*Z se rozedla. Po rozchodu najala tti maze, unesla agenta s jejich pomoci do hor, dala ho tam tak zmlatit, le upadl do bezvedorni, a zanechala ho bez pomoci.

Byl to asi vdek hollywoodske diveiny za to, ke agent ji objevil a dostal k filmu v dobe, kdy jedte byla cisnici.

SLIJiBY BOG! Konany budou rev. J. Hegarem nedeli 29. imora v dome p. a pi.

Franka Motla v Anton, Texas. Rano budou sluiby Bal. anglicize a odpoledne bude vysluhovani sv. Veeete Pane.

Kosmicke paprsky umele?

Frederic Joliot-Curie, vedouci francouzskY vedec na poli atomove energie, tekl dopisovateli UP, le nedavnYmi francouzskymi vYzkumy v oboru kosmickych paprskil dostava se nyni Cloy& na pokraj novStch objevii, ktere budou mit "ohromne" nasledky v rozvoji znalosti o atomove energii. Objev, kterY k tomu zavdal podnet, je maid, easteeka, obsaIena v kosmickern zateni, jet. sama vytvati nove kosmicke paprsky v jakesi podobe atomove tetezove reakce. Podle Joliota neni vylouden(); le objev umbini lidem vy-

rabet kosmicke paprsky umele.

tESKE REKORDY naprodej u

S. Cmelka 843 Waverly, H. Heights Telefon V. 27'725

Houston 7, Texas

(6-6p

C'N't $L000 Z TEXASU NA FOND AMERICAN RELIEF FOR CZECHOSLOVAKIA Nadmiru poteditelnou zpravu obidela deskoslovenska tkadovna Imerican Relief for Czechoslovakia techto dnech z Houstonu v Texasu.: Jih podal si ruku se Severem v bratrske spoleene praci pro starou vlast a jeji nedt'astnY lid. Jako o vanocich Jednota CSA se sidlem v Ciceru, Illinois, tak nyni S. V. P. S. (Slovansky vzajemne pojiSt'ujici spolek proti ohni a boufi) sidlem v flouston, Texas, odvedl rovna $1,000 na MleenY fond American Relief for Czechoslovakia. Je to Castkterou povolil nedavno konanSr ajezd zmineneho texaskeho spolku v Granger, Texas, pro eeskoslovensky lid a zejmena ditky na Udel, jen se projevi nejpottebnejaim a xiejnalehavejaim. A ponevad2 touto dobou nejvetai pottebou stradajicich ditek v stare vlasti -jest opatteni hadnotneho mleka, ritednici zmineneho spolku rozhodli se venovat tuto dastku na MleonY fond prosttednictvim American Relief for Czechoslovakia, organisace, jet v dobe valky a v prvni dobe povaleene byla jednou z agencii National War Fund, jeng byl organisovan podle pkani presidenta Roosevelta a jeho Presidentskeho vSrboru pro kontrolu valedne pomoci.

Vyslovujeme srdeenS7 dik ritedni'cum a elenstvu S. V. P. S. za tento dtedrY dar, kterY ptichazi uprostted zle zimy, kdy pomoci v stare vlasti jest nejvice tteba a doufame, i jine spolky a jednotlivci v Texasu i ostatnich statech nasledovat budou tohoto dobreho ptikladu.

Ptispevky na MleenY Fond pkijil ma deskoslovenska Utadovna American Relief for Czechoslovakia, 3917 W. 26th Street, Chicago 23, Illinois.

Pozn. red. Podekovani toto sdelil nam jednatel Sokola v Corpus Christi, Texas bratr Frank Vesely zaroven daldi zpravou, le Sokol v Corpus Christi povolil Cast padesati dolar0 na modnou akci, na nit' se usnesla 2-upa Jiini ASO na sve valne hromade, konane letos v Dallas, Tex. Podobne zpravy uvetejfmjeme s potedenim a takove spadaji pod ohlaveni: Dobti lide — dobre einy. laneeek tento byl uvetejnen v Oechoslovaku minuleho tYdne! Pozdrav!

Ennis, Texas.

Ctena, redakce, Neni me molno jinak, ne2 touto cestou podekovati vdem mYm kteti me zaslali podtou sve "sympatie" nad amrtim meho manZela.

Pkidlo me jich tolik, le nemohu

Oznimeni KANDIDATO

Ve stfedu, dne 25. imora 1948.

kademu zyl&ite podekovati, a proWashington zemtel co velky to temito tadicy srdedne dekuji vdem bohad na 'easy, v nicht" in. Zanespoleene.

A zvladte dekuji za ty potedujici chal statky, majici okrouhle cenu puI milionu dollar0. dopisy pine porozumeni pro infij mYm ptitelkYnim ppi. tivne, Fojtadkove, Neumanove, Hodkove, Kozove a pi. Pilipcove. Te2 pi Horakove, ktera tak peknYini slovy vzpo t ESKI FILM mind meho mute ye sVem dopisu ye Vestniku, a vaem 2enam z "Dallaskeho krouZku ien", ktere byly podepsane na karte, kterou mi zaslala Poutart a zajimavt dej napsala pi. Toberna. spisovatelka Boiena zn^' Dale dekuji p. Fr. Mouekovi, za Nemeova. ten krasnY posmrtni "nekrolog", kterY napsal do Vestniku o mem mini, kterY tak pravdive ptipomel SHINER — ye etvrtek, dne 26. tinora. o '7'30 hodinach veeer. jeho iivot a i p. Vytopilovi, kterY zase v Cechoslovaku napsal pekn LA GRANGE — v pondeli, dne 1. elanedek. beezna o 7:30 hodinach veeer.

Jsem tak hrcla na to, le o mem zemtelem manaeli se mute psati vae jen to dobre. Zanechal za sebou o- SCHULENBURG — v titert, dne 2. beezna o 7:30 hodinich pravdu distou a destnou pamatku. veeer.

A na konec dekuji nasi Hl. iltadovne od SPJST. za rychle vyPlaceni pojistneho po mem manielu.

YOAKUM — ve stiedu, dne 3.

Tedy jeate jednou srdeenS7 dik beezna a 7:30 veeer. vsem a za vae co kdo pro me pri nemoci meho mute a po jeho umrti ROSENBERG -- ve etvrtek, dne ueinil aby ulehdil memu zarmutku a 4. beezna a 7 a 9 hodinich starostem. veeer.

Vain vdem vdeend, Boiena Radova.

"Babieka"

KRASNE DIVADELNI PikEDSTAVENi V HOUSTON

am Na Horach Od I. S. Lukage sehraje

Dramatickfr krouiek Sokola Houston

v nedeli, dne 29. inora y e 4:30 odpoledne 7}- Sini iadu gtefanik na Cottage Grove OSOBY Barbora Bartova, hostinska u horske rune Marie Valova.

Mada, jeji dcera Lil Nezvalova Dr. Vojta Domed, majitel restaurace u horske rune S'vec Prof. Polydor Algebra Jos. Koei Leopold Sidivan, komeredni rada Vladimir StranickY Alena, jeho dcera Carrie Vodehnalova.

Erhart Weiser, teditel panstvi Gustav Miller Tonda Kozel, eidnik Dominik Nezval Fanea, device u horske rule Helena Teperova Bartolomej Vosahlo, starosta Oldfich Vala Kokta Stranik Ladislav Silhan, Jr.

OKRES MATAGORDA WILL J. HICKL Za okresniho Komisate

ZPEVY DOPROVAZI SES. BOUNA CHLADKOVA

OKRES FAYETTE R. B. SPACEK Za statniho zastupce

Misto deje: V zakouti pohranienich hor

OKRES BURLESON JOE DAN PHILP za pokladnika

Vstupne: dan zahrnuta 60c PO DIVADLE VOLNA ZABAVA

OKRES MeLENNAN W. J. (BILL) GIRARD za okresniho komisate, 3 precinktul 0 znovuzvoleni

Retie DOMIN1KA NEZVALA. DOBRA VEoEfiE

Uctive zve Zabavni vtbor Sokola,