Vestnik 1948 02 11

. Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

RONIK (VOL.) XXXVI.

WEST, TEXAS, ye sttedu,

(WEDNESDAY) 11. tNORA (FEBRUARY) 1948.

OSLO

7.

MORO NOVI' ZIVOTO PIS ABRAHAMA LINCOLNA ABRAHAMU Lincolnovi bylo toho napsano ji 2 . tolik, ze je nesnadno Eel O neco, co 1/2 nebylo teeeno. A piece se J. G. Randallovi podatilo prave cosi takoveho v jeho nedavno vydane knize "Lincoln the President." Pan Randall, znalec probirane latky po strance historicke, util ph psani Zivotopisu pavodnich LincolnovYch zeznamii a neuvetejnenYch rukopisa. SnaZil se soueasne — abychom iftili jeho vlastnich slov — "odstraniti historicky rum", a vyliaiti ptihody tak, jak se skutedne odehraly, a sta y veci tak, jak za Lincolna panoval. Timto zpasobem se mu nejen podatilo udiniti z Lincolna jakousi realistietefei postavu, ale i ptibliliti ho myelenkovemu Evotu dneenich Amerieant.

"Ve sledovani Lincolnovy kariery skryva se dnes y Yzva, abychom v ni spattovali dukaz vYznamu ptilelitosti demokracie," pravi pan Randall v vodnich slovech.: "Je treba hlubeiho pochopeni pro jeho liberalni myelenky, jeho zajem o prosteho eloveka, jeho chapani lidskYch hodnot, jeho sympatie pro delnictvo, jeho povzneknost nad stranictvim, jeho nazor o akolu statnika ye vztahu ke spol&eenskemu radu a jeho nazor o miru a o svetove demokracii."

"Titul knihy spojuje jeji obsah s presidenstvim," pokraduje pan Randall. "State, held obdobi pied rokem 1860, dluino proto povalovati za pozadi; o probirani Lincolnova mladi neni ueinen ani pokus. . . Ptitomna studie nepokraduje ten za skionek roku 1863, za dobu gettysburgskeho proslovu. . . Tento proslov, jim2 vyvrcholuje Lincolnovo smYeleni o dulegite roll Ameriky, tvoti pkihodne zakoneeni knihy."

Jig z prvni inauguraeni feel vysvite., 2e Lincoln spattoval v zachoveni Unie uddlost svetoveho vYznamu. Teprve yeak v nesmrtelnYch slovech gettysburgskeho proslovu dochazi k vykrystalizovani tohoto nazoru, k jeho zdiirazneni procitenYm teenictvim. Nal° tehdy pouze o otroctvi. Ne glo pouze o zachovani Unie.

Byla to demokracie, o ni'2 se rozhodovalo.

Red byla pronesena 19. listopadu 1863 pti zasvecoveni Narodniho htbitova u Gettysburgu, kde doglo k rozhodujici bitve obednske valky. Jeji poeateeni vets, je znarna kde komu — "Pied osmdesati sedmi lety dali naei otcove vzniknouti na teto pevnine novemu narodu, po'eatemu ye svobode a zasvecenernu tvrzeni, ze vgichni Tide jsou stvoteni navzajem sobe rovni." Take na jeji zavereena, slov.a se veichni rozpomeneme—" .. abychom se zde pevr2 rozhodli, 'Ze tito mrtvi nezemteli nadarmo . . . . a ge vlada lidu, lidem, pro lid, nezanikne na tomto svete."

Pan Randall ku konci sve knihy. ze Lincoln ilia ptileatosti zasvecovani htbitova u Gettysburgu ke dvema fieelam: jednak ke vzdani potty tern, kdoZ tam padli za vlast, jednak k yyjadteni politick& myelenky, je2 ovladala jeho mysl, a ja se tYkala eirokeho svetoveho vYznamu takoveto zatelkavaci zkouely demokracie.

Vysvetleni — a oceneni gettysburgskeho pro-

slovu, jiml. pan Randall konei prvni Cast sveho pojednani o Lincolnovi jako presidentovi, ie Podano tak jasne, ze si z nal° nrateme udinit dobrou ptedstavu o prosttedi, v nemZ k proslovu deelo, i o muzi, kterY ho ptednesl, a ktorY byl druhym teonikem pri teto pohnutliye ptilegitosti. "Ikeenikem dne" nebyl totig president Lincoln, nYbri" nekdejei president

LINCOLNOVA GETTYSBURSKA itEt. Pied etytmi dvacitkami a sedmi lety naei otcove na tomto kontinentu novY narod, poeatY v svobode a dedikovanY zasade, ze vsichni Tide byli stvoteni sobe rovni.

Nyni se nalezame ve velke obeanske valce, y yzkueujici, zdali tento neb jiny narod, tak poCaty a dedikovany, mute dlouho vytrvati. Shrojsme se na velkem valeenem bojieti.

Ptieli jsme dedikovati east tohoto bojiete jako misto posledniho odpoeinku tech, kteti dali sve Zivoty aby tento narod mohl Zit. Jest naprosto vhodne a nalelite, abychom tak Aveak v eireim smyslu nemilieme dedikovati, nemideme venovati, nemakme zasvetiti tuto padu. Udatni muti, tivi i mrtvi, kteti zde zapasili, daleko vice ji posvetili, nee nak slabs mot mute ptidati a odejmouti. Svet si malo poveimne, ani si nebude dlouho pamatovati, co zde mluvime, ale nikdy nernak zapomenouti, co oni zde udinili. Jest spree na nas Zijicich, abychom se zasvetili nedokoneenemu dilu, v kterem ti, kteti zde bojovali tak elechetne pokraJe spiee na nas, abychom se zasvetili ye likernu tkolu, stojicimu jeete pied nami, abychom od techto uctivanYch mrtvYch pkijali zvyknou oddanost zasadam, kterYm oni dali posledni pinou miru oddanosti; abychom rozhodli, ge tito mrtvi nezemieli nadarmo; 'fa tento narod, pod Bohem, bude miti nove zrozeni svobody a ze vlada lidu, lidem a pro lid nezmizi se sveta.

Harvardske university, Edward Everett. President Lincoln byl paadan jen jaksi mimochodem, aby take promluvil. "Podle metitka tehdejeiho dne pronesl Everett znamenitou tee', i kc:372 ponekud dlouhou pro posluchaee, kteti pki ni museli stati pro prodbene noci a dlouhe ceste," pravi pan Randall. "U porovnani s ni pasobila Lincolnova tee dojrnein a2 zaralejici struenosti." Jeden z ptitomnYch zpravodatehdy referoval, ze "malokdo slyeel, co pan Lincoln tikal." Od to doby slye'el to \Teak celY &vet, a nikdy to nepkestane slyeeti. PamatnY ten proslov stal se jednim z klasickYch projeva americke demokracie.

V jinYch statich pojednava, pan Randall ze Airoka o LincolnovYch smernicich za obeanske valky, o ptipade McLlellana vYborneho, ale svehlaveho generala, jeho Lincoln zbavil veleni; o Ann Autledgeove, ktera byla v ptedsta-

ye noroda Lincolnovou prvni laskou, a 0 Lincolnove Zen& ktera pied tim nikdy nebyla, posuzovana ptiznive ani v legendarnich, ani v historickYch zaznamech o Lincolnovi.

Se druhYm svazkem sveho dila o Lincolnovi jakoZto presidentovi poseeka pan Randall az na rok 1947, kdy bude otevtena sbirka LincolnovYch rukopisa v kongresni knihovne ve Washington.. Ve druhern dile projedna autor Leta, v nichl , Lincoln dosahl vrcholu sve vyspelosti. Pan Randall zdiii.aziiuje, Lincoln neprestal dueevne rasti; ac byl okolnostmi nucen ciniti razne astupky, zachovaval vkly svou integritu a ryzost adela, jimz sloffl. V tomto svetle pokulhava ponekud skuteeny Lincoln za Lincolnem legendarnim, nebot' legenda snaai se ho vykresliti jako eloveka zazraeneho, kde to ye skuteanosti dopracoval se Lincoln sveho mista v dejinach jedine proto, ze v jeho dtimala schopnost, stati se velikYm. F. L. I. S. ) • 4 • (

k

ZNOVU A ZNOVU PRODANA. Narodni divadlo pozvalo minuly tYden Pavla Mrazka, elena oblastniho divadla v Usti n. Labem, aby vystoupil j. h. v I:doze koktaveho ka. Jemu jsem chtel venovat veekerou pozornost. Neni sporu, ze ma hlasove, pevecke i herecke vlohy a kvality. Kdyby se vzchopil a zaloZil Vaeka jemneji v slohovem ruchu a jevietnim smyslu hudby Smetanovy, mohl by dosahnout prave umelecke arovne. Vaeek je kontrastni typ, nesmi veak stet' mimo Smetantv operni tad. Prieel jsem pozorovat noveho Vaeka, ale dtive, ne2 vystoupil, ba dkive, neZ pod 8kvoroyou taktovkou doznela vitiva exposice piedehry, byl jsem vkmi vlakny srdce spojen s dilem, nad nez neznam C'arovnejMho ani draMiho. Stokrat jsem ji2 videl krasavici Mafenku, a hle, znovu jsem ji sledoval s tYm2 napetim a vypetirn, jako bych seal na premiere, a neve"te Kecal pohoti a Matenka s Jenikem dostanou otcovske paehnani. Mnoho a mnoho slavrVch umelkyn od r. 1866 zpivalo ji2 a hralo Maferiku. Ktera z nich v§ak byla tak napinena tadem SmetanovSrm a tadem C'eskSrm a tadem Narodmho divadla, jako Marie Budikova? Byla osou dila i provedeni, v jeji blizkosti krotil i nezbedriST Kecal Hanuk Theina pokugitelske pudy a temet stal na vysi Kecalove. Pozorujeg, naslouchaA — a nechape'a div synthesy toho, co vidig a slygig a citig. Kdyby na mem miste sedel Alois Haba, nadchl by se genialnim planem harmonicke vStstavby seen, kdyby sedelo v sto jin3"7ch odborn3"Tch pozorovatelti, kaldk by i v detailu ptikl na sve. Vedle mne vkk sedel, chranitko na krku, venkovskY pantata s panimarnou. Zaslechl jsem: "Matko, to stoji za to jizdu." 0 pfestavce jsern spatfil pametnika Smetanova J. B. Foerstra: "PEteli, nasloucham v slzach." Jake etesti byt deskeho rodu, mamela. li odanou!

etraz

$

V 2 ISTNIS

OltEDNI ORGAN SLOVANSKE PODPORUJ1J1 JEDNOTY STATU TEXAS. OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENEVOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS. REDAKTOR — FRANTA MOUbKA — EDITOR Vydavatele — Publishers CmciamovAx PUBLISHING COMPANY WEST, TEXAS Ptedplatne $1.50 roe. kabsciption $1.50 a year Zminy acires zasilaji se do /Dyad Ithadovny vi Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

VeSkere dopisy, pi edplatne a oznamky bud'tet actresovany na: Vestnik, West, Texas.

Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in the South.

TRYZNA. Heine 2adnou msi mi nezapeji, tadny kado g nezazni mi, hiasu nebude ni hlesu v dny, jet dny jsou smrti mYmi. V takovY vgak den se stane, trochu-li se povydasi, na Montmartre Matylda ma, s Pavlinou si vyjde asi.

S vencem imortelek pkijde ten miij rov mi vyzdobiti, povzdechne si: "Pauvre homme!" vlahy stesk se v oku tfpyti.

2e1, tak vysoko mam bYt, nemohu ji, jsa ted' botskY, tidli u rids nebidnouti; ach, ut- zemdlely ji notky.

Sladke bacule, ty nesmig dom at k nam se pe gky brad — fiakry, vet, pied intik tarn stoji, staei zavolati.

Prelotil Jon Ort. ) • 4 • ( Odegel jeden z nejlep gich. Minuleho patku mezi dopisy byl jeden z Ennis, Tex. scielujici: "Josef Rada tat/ATI v pondeli 2. Unora a pohtben byl ve stkedu." Zprava tak kratka a pfec tak ohromujici. Znovu a znovu proeitam — nemohu tomu uvetit, nebot' nemel jsem tugeni, ze nemoc bratra Josef a Rady byla vaineho Tetko je vyliditi pocity v takove chvili, kdy si uvedomite, to nal/My ztracite dobreho pfitele, bYvaleho kolegu v povolani a bratra. Je yam jako kdyt vas osud do hlavy udefi, srdce se sevfe . . . Bratr Rada narodil se 20. srpna 1881 v obci Hnidousich u Kladna v ✓echach, kde chodil do gkoly a v mladem veku ueil se he na kiarinet at co gestnactiletY hoch vstoupil co tak k plukovni hudb y honvecit (mad'arska pachota) v Uhrach. Po petiletem pobytu u c. a k. armady Rakouska-Uherska neblahe pameti, vratil se dorinl co vYbornY klarinetista a po nejakem ease se ° genii, pojav za mantelku sl. Botenu Latnovskou a pracoval jako havit v dolech kladenskYch. V rote 1909 rozhodl se s jeho gvakry Karel a Frank LatnovskY a Vaclavem TupYm pro odjezd do Ameriky. Junaci Frank LatnovskY a Vaclav TupY jako vela fada jinych mladYch pfistehovalcA, rozhodli se k caste do Noveho sveta, aby usli to radosti, sloutit v rakouske armada. Po usazeni se v Ennis, br.

Rada nejdfive podal "farmakit" a po osmiletern rolnideni pfijal praci v dilnach teleznice Southern Pacific, pki nit vytrval eelYch 25 mica. Po to odebral se na odpodinek. Pfed nejakYm easem podalo jej zlobit srdce, av gak nejvice mu pkititilo pfevezeni jeho synovce, pad-

leho v Belgii ve valce, domil do Ennis. Maniale Radovi vychovali v boji padleho synovce od yeku osmi let na tadost umirajici jeho matieky pani Jos. Farajzlove, sestry to pi. Radove.

Karlik Farajz10 vychovan byl u mantehl RadovYch nikoli jako synovec, ale jako jejich syn — proto to stragna bolest pki zprive o jeho smrti a znovu drasajici zarmutek pii jeho navratu -ovgem jen telesnYch pozustatkh — do vlasti a do rodigte. V stejnem mesici listopadu 1947 Amrti jeho gvakra Vaclava Lainovskeho °pet Wee dolehlo na mysl a je gte vice chore srdce bratra Rady, podalo vypovidat, at dne -2. imora v 7:20 hod. rano pfestalo tlouci upine. Die druhe zpravy zvedeli jsme, ze pohteb bratra Jos. Rady konal se ve stfedu 4. tinora z kaple pohrobnika Keevera v Ennis, kde posmrtni fed proslovil br. Jos. Vytopil, v nit vyzvedl praci zesnuleho jak pro spolky osadni, tak pro veci celonarodni. Po jeho keel pane zazpival sbor M. B. pod kizenim pani Kurcove. Na mestskem Myrtle htbitove za fad Ennis els. 25. rozloueil se se zeintelYm bratr pfedseda Frank B. Vrla, ktery v -kratgi feel naznaeil, jak mnoho jejich fad v bratru Jos. Radovi ztraci, -te nejen fad ztraci dobreho elena svYch povinnosti vkly dbaleho, ale to "Sbor Mladete" ztraci v nem i ueitele, kterY pomahal cviait divadla, udit zpevu a vyslovil viru, to eleni S. M. z Ucty k bratru Radovi co jejich Often ptijdou dale a tim dokatou jak si ho vatili a jak ho men radi, jako obracene zesnulY uditel Rada mel je rad. Zaplava kvetin dosvedeovala lasku a Uctu spoluelent a osadni101 k odeglemu Jos. Radovi, adkoli mizerna pohoda znemotnila dal gim, vydati se z bodnich venkovskYch nest na hlavni silnici. — Pisatel tohoto nekrologu ztraci v zesnulem bratru dobreho pfitele, nezapomenutelneho kolegu cechu muzikantskeho a vYborneho spolednika.

Josef Rada byl vYbornYm klarinetistou, nadanYm hareem ochotnikem, jehot vyhranene komicke postavy z mnoha divadelnich her bavily obecenstvo merou vrchovatou a dostupovaly hrovne umelecke. V letech desatyCh zalotili jsme si v Ennis kvarteto: prvni a druhe housle, klarinet a basa. Hrali jak nestroje sleduji: zesnulY Al. Doletalek, Alois Doletalek ml., dnes v Tioga, Tex., Josef Rada a F. Moudka. Byla to ‘tehdy novota a bylo tfeba phtek (slovnich ovgem) net jsme s ni prorazili a nakonec opanovali pole. Pozdeji jsme z kvartetta udelali malt' orchester, po to dechovou kapelu a motno po pravde fici, to jsme z "muzikantske" Urovne dosahli stupne zkaznene hudby, odvatujici se na skladby koncertni, pfislu gnY doprovod zpevu pti operetkach (Pratske gvadlenky, Bordynkaki, parodie Prodane nevesty atd.) a jiste doby hravali v divadle pohyblivYch obrazku. Kolega Rada byl vidy a za v gech okolnosti "sport"; skromnY, milt' a pH dobrem humoru.

Byl si vedom svYch schopnosti net staff vkly stranou, ae pohotov* zapfahnouti ei zatlaeit, kde bylo tfeba. Kolik krasnYch, nikdy nezapomenutelnYch veeert i nod ztravili jsme pohromade pki ifeinkovani v divadlech, vyhrivani k tanci, pH gkolnich a jinYch programech. A kolik zra,koveho i sluchoveho potitku protilo obecenstvo i hudebnici pod rampou jevi gte — z jeho rizovitYch vatnYch postav di komicky nenapodobitelne pojatYch uloh velke tady divadel, pH nicht za dobu 30 let spoluptisobil. Josef Rada byl odclan cele hudbe a divadlu, van v jejich vYchovne poslani a sloutil jim taktka do posledka. Kdyt ut ne co herec pfi divadle, to mimo jevigte a v nemene diletite Mote co uditel Thalia. PH fadu Ennis els. 25. v Ennis by. zaloten Sbor Mladete, jehot zesnulY kolega a jeho dobra mantelka a rovnet vynikajici hereeka ochotnice pi. Botena Radova byli kmotry, uditeli a ochranci. Sbor Mladete provedl fadu zdatilYch divadel a programit, jiste doby ponalcud ye sve einnosti ochabnul net Toni znovu pustil se do price. Nebottikovo zdravi ut nebylo clocela dobre, vederni dlouhe zkou gky dosti unavovaly net poctivy delnik na brazde osvety vytrval. Jegte pfi lonske °sla y& zlateho jubilea, potadane faclem Ennis, bratr Jos. Rada ifeinkoval na jevi gti i hudebnim sboru. Stara, laska ku glechetnemu umeni jinak neptipougtela a to lasku snatil se v gtipit genera,eim mlacl.Yro. Kat

ye stfedu, dne 11. iinora 1948.

by Sbor Mladete nezapominal na sveho uditele a ve sve einnosti pokraeoval. Navtdy opustivgi nas Josef Rada byl spravedlivYm elovekem, milujicim mantelem a vzornYm spolubratrem. 0sada enniska, spolky a na ge SPJST ztraci v rtem dobreho syna, my v gichni dobreho bratra.

2elime, trpce telime jeho iimrti a jmenem vgech jeho pkatel a vela Jednoty vyslovujeme jeho• mantelce a jeho pfibuznYm nail uptimnou soustrast. Zemkel dobrY bratr a test budie jell() parnatee, kterou mu v srdcich strYch po celY tivot zachovame.

Krasny din — hodny nisledovani. Pogta dorudila nam dopis tajemnika faclu 8tefanik Cis. 142., bratra Johna Filipka, v amt. 1311.1o:ten byl gek na east $45 co dar pro Pomocnou organisaci Czechoslovak Relief. Obnos $25 daroval tad 8tefanik a zbYvajicich dvacet dolaru sebrali dleni mezi sebou. Ptedali jsme 13610 penetitSr darek do sbirky listu teehoslovak, jent zaslane dary kvituje a odesila na misto ureeni a elenum faclu tefanik vyslovujeme timto slova uptimnYch dikti za ty, jimt z darti americkych krajaml dostane se tolik potfebne pomoci. Psali jsme nedavno, to v 6eskoslovensku neni pametnika katastrofy, ktera ted' stihla republiku a zminili jsme se tat o poslankyni Jungwirthove, to prohlasila v pratskem rozhlasu — sto tisic es. deti je ohroteno tuberkulosou. Dnes k tato zprave dodavame, to poslankyne Jungwirthova v zminene rozhlasove fedi ptipominala zemedelskYm tenem na es. venkove, aby nezapomnely, to na jedno dite venkovske pHpadaji tki mestske a ty se sepjatYrna rukama prosi o mleko pro sebe, pro budouci matky a pro nemocne. Lida pry pki poslechu tato keel nemohli se zdrtet plade — i k nam do Ameriky a do nageho Texasu.doleha, tento hlas a v gebhny hlasy ostatni, volajici o pomoc. Nejde nam vgak o slzy, nYbrt o diny. Chceme pomahat dale, jak jsme slibili, a ponitteme, see budeme!

Vargava povstiva z trosek. Tfikrat byla Vargava teice po gkozena: kdy se branila proti Nemcilm, kdyt potom tito po vzoru Lidic se zemi srOvnali tamni ghetto a za var govskeho povstani. Z 1,200,000 obyvateln bylo--vyhlazeno v ghettu na 300 tisic tide, povstani svou krvi zaplatilo 260,000 Vargavant, z nicht 120,000 skondilo na 125 popravi gtich. Ostatni pak byli z mesta vyhnani. Kdyt se prvni troseenici vraceli zpet, odklizovali pfedev gim navaleniny z hlavnich dopravnich tepen, obnovili vodovod a elektrarnu. Ze 27,000 pobotenYch zdenYch budov je toliko sedm tisic schopno opravy. Pracuje se vgak s horeenYm usilim na obnoveni mesta, ktere ma dues jia 535,000 obyvatel. Stied zhstane vyhrazen Madam a obchodu, prilmyslu je urdena severni oblast. Stavebni ruch je veimi lily pii dostatku zednikii. Stavi se ye dne i v nod (ph reflektorech), i v nedeli a o svatcich, bez oddechu; aby do mraza byly novostavby pod- stfechou. V znovu otivenYch eastech je mast° v nod osvetleno. Na bulvarech a hlavnich tepnach jsou i v troskach vybudovany aspori v pfizemku obchody. Tramvaje a autobusy jezdi v delgich ptestavkach a jsou proto stale pfepineny. V obchodech lze volne koupit, nae si pomyslite, ovgem za vysoke ceny.0d jara je rozmach Var gavy at neuvefitelnY a bude pokraeovat i v pfigtich letech. Rani naklady na obnovu Vargavy budou po pet let dosahovat vYge pfedval aerial° rozpoetu dela republiky polske. Polsko ma dostatek delnikt a nova odborniky ye vgech oborech prace si kvapne vygkoluje. Vgude je videt pilne pracovat a proto take jiz jen letma projitcl'ka Polskem katcleho utvrzuje v pfesvedeeni, to tato zeme se dostane nad odekavani rychle ze v gech pohrom va,leenYch a nacistickYch. ) • 4, • ( HvezdnatS7 Prapor, cis. 55., Tours, Texas.

Nasledujici zvoleni byli iftedniky na rok 1948: Pfedseda br. Jos. Pavlieek, mistoptedseda br.

Louis Kapavik, tajemnik br. A. E. Petter, fleetnik br. Louis Gerich, za pokladnika br. Alfons Hrabal, na misto br. Jos. Kueery. — Vy bratki, kteti jste nechavali penize na sve poplatky v bance, mutate tak i tento rok Mat, ale ulotte je na jrneno Alfons Hrabal, namisto Jos. Kit"ma.

Ve stiedu, dne 11. (mom

1948.

Plzefiska Akodovka je podnik, o nernt je motno mluvit bez basnickYch ptimeru. Je hezke ci, to slava mesta hvezd se dotYka; ale je jaksi ptedsveddivejti tici, te lokomotivy Skodovky se dotYkaji koleji v Jitni Americe, v Olt* to cu. krovarske zatizeni z Rime vyribeji cukr po celem svete a te Aestkrat zalomene htidele, vykovane dvoutisici tunovYm strojem v kovarne kodovky, pohaneji S'rouby velkYch lodi po vkch motich. To je zpiisob jak je mono mluvit o 8kodovce dnes, stejne jako pied deseti lety a — *Mime bezpeene — jiste mnoho dalMch let. 8kodovka je obdivuhodny podnik. Tim vice obdivuhodnY, jak rychle se zveda, ze ssutin.

Byla bombovana, a to ne pouze jednou. Byla znidena tak, to by mnohy elovek zalomil rukama a odeSel od zticenin se zoufalstvim v srdci.

8kodovo,ci ne. Dali se do obnovy a nyni stoji jit tada novYch nebo opravenYch budov, v nicht se pracuje. Lide tu pracuji opravdu dobte. VynechanYch smen je pouze jedno procento vice net pied valkou, a to je na tuto dobu velmi dobrY stay. Bohudiky zustalo tu dosti odbornikft, take prate zachovava svou &oven. Bez velkych slov povstala 8kodovka ze ssutin k praci a 8 kodovaci mluvi praci.

Zafizeni sletoveho rozhlasu na Strahove u Prahy nebude mit na svete obdoby. Teprve na desatem sletu v Praze v rote 1938 byl po prve vyteSen problem dasove stejneho a vkide stejne silneho rozloteni z yukti hudebniho doprovodu spoleenych prostnYch cvideni. Tehdy desks firma Telegrafia po prve umistila silne reproduktory ptimo do plochy stadionu, do zeine, mezi evidence. Hudebni doprovod se stal tak jednotnY, byl ye stejnem ease sly gitelnY na cele ploge a tim bylo docileno jednotnosti pohybu i sebevettiho podtu cvidenet. Bylo tak temet ttpine odstraneno vinen, ktere pH 17,000 cvieencich bylo jit na povatenou. Take tentokrat bude hudba na cele ploSe stadionu rozAitovina pomoci reproduktorii. OvSem cely system byl zdokonalen a rozhlasova sit' naletite rozmnotena. Tentokrat se ujal prate narodni podnik Tesla. Pti teAeni cele otazky vznikla iada novych eeskYch patentn, take cele zatizeni sletoveho rozhlasu nebude mit na svete obdoby.

Novym zatizenim je zabezpedena ptedevMm, naprosta jistota a spolehlivost, ponevadi cele zatizeni je staveno nejmene dvojmo. Kdyby na ptiklad vysadil elektrickY proud, zaskoei s nepatrnYm zdrtenim gasolinove dynamo. Nadelnicky mustek bude moan kdykoliv zapojit na reproduktory cvidiAte, ani by hlediSte cokoliv pozorovalo, pti demt se hudebni doprovod samodinne zeslabi. Cele sletiMe bude zapojeno do dvou samostatnYch siti, z ylaSt' pro hledigte a zylaSt' pro cvidiSte. Na cvieftti bude sedm•linek, na net bude zapojeno 50 zemnich reproduktoril, t. j. na katdYch 54 sttevic jeden. CelkovY vYkon bude 750 watt& Na tribunach pak bude 8 samostatnYch linek. Zemni reproduktory budou letet ptesne v plok evidiSte a ani nejsilnejSi dat'ovY ptival nemute zabranit jejich naletite funkci. Pro Satny jsou zatizeny dve samostatne usttedny, jedna pro gatnu mudruha pro 'Satnu ten. Do celeho rozhlasu na sletiAti bude moan zapojiti kdykoliv i mestskY rozhlas pro pokyny obecenstvu. To tedy zaruduje, to ty statisice evidicich i sletOvYch vAtevnikb. se v katclem ptipade dohovoti.

Zkratka, bude to jedno telo, jeden pohyb a jeden duck.

Vfine maji stupnice jako svetlo. Od obecneho rozSiteni rozhlasu je lidem celkem betna, znalost, to oko je neco podobneho jako rozhlasovY ptijimad. Zachyti urdite elektromagneticke vlnen', jemut tikame svetelne paprsky. Je citlive jen na viny urdite delky. Nevidime paprsky infradervene, ani ultrafialove. dim . selektivnejgim je oko, tim vic rozeznavg. barev. Podobne, ale na jinYch vinovYch delkach, pracuje ucho. A nejnoveji tvrdi profesor Walter R. Miles z lekatske yaleske university, to take v nose je podobny ptijimad na dichove vjemy; to vuni nenese tadnY olejidek, ale tepelne viny ureite delky. Zkou gel yeely a nektery jinY hmyz na medu, zavtenem neprody gne do skleIlene krabidky. Kdyt bylo sklo prostupne pro

V 11 ISTNIX

tepelne viny ur6ite deity, hrnuly se vdely ke sklu, ad nejake yYpary medu citit nemohly. 0 med v krabidce ze silnej giho skla nemely zdjem. Prof esor Miles provedl jegte dalM zkouSku, zalotenou na zkutenosti, to pary hmoty pohicuji viny urdite delky. Tato zkugenost umottruje vedeum zjistit na ptiklad, jakymi plyny je obklopeno jadro nektere hvezdy z deho je vzduch tteba na VenuAi. Zjistil, to pary v'Sech /mot, ktere nam von, zachycuji viny dlouhe 7.5 as 14 tisicin palce. V tom pasku vinove stupnice je vune fialek i zapach spaleneho masa, tak jako je ye vejiiku barev, na ktery si me rozlotit slunedni svetlo trojhrannou sklenenou tydinkou, kaidY odstin barev od temne dervene do purporove a prvky, z nicht se skidbarva motYlich kridel, i barva cede hrudky jilu. Hmoty, jejicht pary pohlcuji viny line delky, nem nevoni ani nepachnou. A profesor Miles pokraeuje: Oichove nstroji v nose je neco podobneho radaru. Vysila viny dlouhe 7.5 at 14 tisicu palce — neco podobneneho paprsktm neviditelneho svetla. Padnou-li na hmotu, kterd pohlcuje nektere z nich, zrychluje se vysilani na ptislignych mistech diehoveho fistroji, ta mista eichoveho vysilade se ochlazuji a mozek hlasi ureitou rani.

Nemeeko se nikdy nesmiii s rozdelenim. nemeckYch socialnich demokratfi dr, Schumecher a jeho strana nebude pry v Nemecku podporovat tadne rozdelovaci hnuti a nebude take posuzovat, kdo je vinen .nenspechem konference spojenen, protote nechce prohlubovat rozpor mezi Zapadem a VYchodem. "Rozdeleni Nemecka se nesmi povatovat za pole pro spekulaci na Zapacle ani na VYchode", prohlaguje Schumacher. Strany sttedu a pravicove naproti tomu halasne svaluji celou odpovednost na Rusko. Liberalne demokraticka strana vyzYva, aby se zapadni Nemeeko vybudovalo "jako vzorna, demokracie a magnet pro vrchodni Nemecko," aby se po dastech dospelo k yytvofeni Astfedni vlady. Pfedseda strany v Hessensku Euler prohlaguje, to je tteba, aby si lid v zapadnim Nernecku zvolil parlament a vladu a spojenci aby zmenili svuj politick postoj k Nemecku. Ukazuje se, to ptedaci pravice a sttedu maji do podrobnosti hotovy plan, s navrhem ustavy prozatimni federalni vladu zapadniho Nernecka. Navrh ma dvacet stran, byl vypracovan pro spojenecka pasma britske a americke, ale pamatuje na ptipojeni pasma francouzskeho. Je nyni v riikou nemeckYch ntednikii spoleene spravy obou pasem, ptipraven pro ptedestteni nemecke vetejnosti i spojeneckYm ntadilm. Nemci doufaji, ze se jim podati dosiei schtze ministerskYch pfedsedil jednotlivych stall v zapadnich pasmech s vojenskYmi guvernery britskYm a ameridkYrn, jim chteji plan ptedlotit. Nernecky ptednosta vytivovaciho irtadu pro spojena pasma dr. SchlangeSchlOningen ma v patrnosti ua i dal gi krok.

Nadal v projevu ye Frankfurtu, aby spojenci pizjelli zapadnimu Nernecku dva biliony dolara na obnovu, to by to pro ne bylo vYhodnejgim, net nynej gi plynule investice do nemecke vYtivy a zasobovani, ze by se usnadnilo zleptenim dodavkove moralky nemeckYch zemedelcii, kdyby Nernecko takto smetovalo k obnove.

Nemci doufaji, te rortrtka bude novou skuteenosti pro demontatni plan a Artnuti deviti podniku ze seznamu tovaren, urdenYch k rozebrani.

• Atomova energie pro lodi. Department na.motnictva oznamil, to ztidil tii nova oddeleni, jet budou studovat poutiti atomove energie pro pohaneni lodi. Tti nova oddeleni jsou: sekce pro obranu proti atomove \lake, sekce pro radiologickou bezpee'nost a sekce pro nuklearni energii. PrYni sekce butte zkoumat ved-cke ptedpOklady pro obranu lodi proti atomova valce, zvlatte pokud jde o ochranu personalu proti radiovernu zaleni, pH demi buda"poutito zkugenosti, ziskanYch na Bikini. Zvla gtni oddeleni bude poveteno konstrukci pfistrojt, jet unrotni zjigteni radioaktivity.

Dornaci kralik utocny jak levhart. Amerieti vedci v Bar Harboru hledaji odpoved' na otazky — kde jsou rodove koteny atodnosti a jinYch

Encana

charakterovYch vad — a delaji pokusy s celou Noemovou archou zvitat — kraliky, psy, kodkami, krysami, moreaty a kteeky; kfiti jednotlive rody a sleduji, jak se ptena geji a jak se oslabuji nebo zwyraztruji jejich rodove vlastnosti. K nejzajimavej gim vYsledkihn techto pokust path' tpinY zvrat v kralidi povaze. V Bar Harboru vypestovali kralika divokeho a irtodneho jako levhart. Je pomerne malt', zlate orantove barvy, ma malou hlavu, kratIce slechy a silne nohy. Hrozive vrei, ceni zuby a vrhne se bojovne na jind zvitata i na dloveka. Honici pes by s jeho zuby a drapy asi zatil jedineene pfekvapeni. Levharti kralik byl vypestovan za deset let z plemene, oznadeneho dislem deset. Dr. SaYin, jena toto plemeno pfeyzal roku 1933 od sveho ptedchtidce, chtel ptivodne studovat jen zasady normalniho a abnormalniho rustu, z nicht vychazi laboratorni studium rakoviny.

Ktiti jedince plernene deset ustavidne spolu nayzajem. A pojednou dostal zajimave vYsledky: rasa se mu zadala Stepit. V katdem vrhu ma nyni dva druhy kralika, fitasne mirne a iitodne, neurvale. Bojovni kralici nad to maji zvlaStni hlasovou schopnost; kdetto plachY obydejnY kralik jen vteS"ti v nebezpedi nebo vrni — na ptiklad nedfitkliva btezi samice, kdyt po ni pestitel saha — bar harborskY kralik 1evharti vrei, kdyt nekdo ptichazi k jeho kleci, vyceni zuby a poskakuje, ne aby ustoupil, ale jako boxer, jena ohledave, soupete, a ptikrei se jako kodka ke skoku, kdyt uzna, vzdalenost za ptiznivou pro atok. 1:Jtoei zuby i drapy, ale jeho tezaky adinkuji spig jako sktipaci kle gte, net hovY rys, jima se tradiene krotky kralik zrhenil Badatele d9dnes nevedi, kde se vyskytl povajako tesaky aelmy, jit se dravosti v bojovne zvite. Zatim zkougeji theorii, to neni to rys zradnY, jena se vyvinul v dlouhem tetezu ptibuzenskYch manaelstvi. Dal gi zajimave oddeleni bar harborske Noemovy archy jsou psi — nejraznej gi psi odrudy a zrildy: psi basengiovgti, kteti neatekaji, psi hlu gi a psi slepi od narozeni, psi s hladkou srsti a s dlouhou kozi bradkou; nejrilznej gi ktitenci, ale pH tom zvitato vesmes s charakteristickymi vlastnostmi, jet psa urelly za nejblit giho dlovekova spolednika. Cela bar harborska laboratot, financovane. z Rockefellerovy nadace, se venuje studiu normalniho a nenormalniho chovani cele Noemovy archy tivodicha v nadeji, to tak dospeje k lepgimu poznani pr ykt, utvatejicich povahu dlovekovu. ) • 4. • ( Temple, Texas.

Sdeluji ctene vetejnosti, to schuzi Narodniho htbitova v Seaton jsme vykonali. ttednici pro rok 1948 jsou: J. F. Sefeik ptedseda, Karel Mikulag tajemnik, F. C. Motl pokladnik, T. T. Sefelk spravce htbitova. tTpravu htbitova na rok 1948 provede Frank Masopust a take byl zvolen hrobatem. OdstouplYm atednikum srdeene dekuji za praci, kterou v poslednich letech hititovu einili, a kdyby se stalo a kdokoli jste musel hrobate pottebovat, tedy varn sdeluji, kde ho mate hledat; kdyt jedete po silnici z Rosebud do Temple, tedy kdyt ptejedete potok Big Elm a vyjedete na ten zlatY kopedek, ktery medem a johnsongresem oplYva, tot tam pfebYva nag nynejai hrobat, aneb se take v obchodu Jerry Bravence. A v jakekoli zaletitosti obrat'te se na kterehokoli z atedniku, aneb ktefi byste chteli eimkoli ptispeti, sebemen gi dank bude s diky ptijat, neb vas uji gt'uji, to nas iftednikii bylo a vtdy bude snahou, by z toho naAeho htbitova nebyla nejake, zpustla ohrada, ale vtdy laskou a kvitim oplYvajici zahradka.

A to ti nazi ptatele nejsou vaichni na nagich htbitovech. Mnozi jsou daleko od mista, kde se zrodili, ale necht' je ten rov i v dalne cizine neb puste dtungli, nedomnivejme se, to je na nej zapomenuto. Ne, ptatele, vady aije nekde dloyek, ktery na nej vzpomina, a to je ta matka, ktera ma vtdy na mysli, jestli se najde kde ve svete ta glechetna duke, ktera by na den Zdobeni hrobil ometla ten rov toho jejiho miladka a ozdobila ho tu lueni kvetinkou.

A tak kteti bydlime poblite tech syYch milych, vady dbejme, by se udrtoVali eiste upravene. S pozdravem, J. F. Sevdik.

&ma 4

Oddil Dapisomsky z ft ADU POKROK DALLAS, eiSLO 84.

Dallas, Texas.1 Ctena redakce Vestniku: Laskave uvetejnete nasledujici: elentim fadu Pokrok Dallas eislo 84.

Nasledujici potvrzeni obnosu padesati dollora zaslanYch na Oeskoslovenskou Odbodku American Relief for Czechoslovakia nam bylo zaslano z Chicago: American Relief for Czechoslovakia, Inc. 319 W. 2th Street, Chicago 23, Illinois v lednu, 1948.

Vateni krajane: Potvrzujeme ptijem Vateho ptispevku na "MleenY fond pro podvytivene ditky v eskoslovensku" a jmenem ditek. jim se dostane mleka z pfidelu, ktery Vote lidumilnost a Vote vlastenectvi umotnilo dekujeme co nejsrdedneji za Vati ochotnou soueinnost v tato akci American Relief for Czechoslovakia.

Velmi si vatime toho, ze svuj pfispevek Jste poslali v dobe, kdy pomoci je vskutku nejnutneji zapottebi fide se heslem, to "kdo rychle dava, dvakrat dava", a veasnYm zaslanim sveho prispevku Jste svou pornoc zdvojnasobili.

Jette jednou, uptirnnY dik.

S 'krajanskym pozdravem a pevnou axerou, ze nati akci na zachranu eeskoslovenskych deti odporueite i svYrn znamYm, jsme za za eskoslovenskou odboeku American Relief for Czechoslovakia Biala J. tihakova, tajemnice Karel M. Prchal, piedseda Tuto zaletitost by jsme tedy men koneene po dlouhem eekali srovnanou, a ted' toto: Navrhy na opravu stanov se hrnou do Vestniku v takovem mnotstvi ue sate& si budou moci psi praci zdtimnout protote budou moci poutivat na vypineni mista ye Vestniku kteroukoliv ptip4;-aVenou latku. Dosavade jsme men navrhy politicks, ne navrhy na opravu stanov. Ale, jeden navrh ktetY bude jiste piijat jest oprava dlanku 23 kterY urduje to nove zvolenY stanovni vYbor si zvoli ze sveho stfedu piedsedu, mistoptedsedu a tajemnika. Dodatek, kterY by vlastne mel bYt hned na zaeatku toho elanku, jest: el. 23. — "Tento stanovni vYbor se sejde hned po ukorreeni sjezdu a zvoli si ze .sveho stfedu pfedsedu, mistoptedsedu a tajemnika," Tim dodatkem "se sejde hned po ukoneeni sjezdu" by se bylo ut ted' ptedetlo protahovani vYkonnosti tohoto vYboru. Voleni prozatimnich fednikil tohoto vYboru po gtou se mne zda hodne nevhodne, a toto melo bYt ztejme jit pfed poslednim sjezdem. A aby jsme byli jisti, to noye zvolenY vYbor se nerozejde nen si zvoli tedniky, bylo by dobre jim vyplatit sjezdove dollarce at po to jejich volbe.

Aby jsme tuto volbu trochu urychlili, podavam zde pro eleny stanovniho vYboru tento vrh, — NA STALE OftEDNIKY tohoto vYboru, nebot' nevidim ptidinu voleni prozatinatich Utednikil: Bratr George Kacit, piedseda. bratr F. K. Budek, mistoptedseda a bratr John Holeeek, tajemnik.

Podavam toto aby jsem si utettil dopisovani a myslim, to by bylo dobre, aby katclY bratr stanovniho vYboru svoje mineni ei vlastne svuj vYber oznamil bratru piedsedovi Hlavni idadovny, kterY dle alanku 40 odstavec (a) natich stanov jest (ifedni hlavou (Jednoty) a vtech vYbort a zasilam jemu dopis s mYrn hlasovanim, nespolehaje na Vestnik.

Bratrsky vat, Frank B. Steiner. ) • 4. • ( Dallas, Texas.

Cteni bratii a sestry: V posledni nagi fadove schuzi, byli pro tento rok do svYch povinnosti uvedeni nasledujici Ufedniei: Jos. J. Marek, ptedseda; F. B. Steiner,

v

rr

t

misto-pied., Frank VodiCka, tajemnik, Ben David, ridetni, Robert Dural, pokla dnik, lay Kartous, pruvoddi. Zastupci (.),) sjezdu . voleni: bratii F. B Steiner, Robert Dural t. Nahradnici: Ses. Botena Jet a Frank Slovak.

Bratru Cyrillu Poldadnikovi, odstupujicimu eadovemu tdetniku a vgem elentim jen byli na rtrznYch vyborech, jmenem tadu dekuji za jejich vykonanou praci. Celkem za minulY rok F byi udelan dosti dobrY kus prate, byl ziskan i srutnY podet novYch Clem, zaplaceny rrizne ocravy a zatizeni v sini, darovano na rtane pomocne akce a jests nee° zbYve, v tadove pokladne, cot jest, dukazem svorne a poetive pra,ce! Doufejme, ze i na dale bude motno pokradovat v teto narodni praci, ptiletitost jest dosud pekna, jen to prate east° tpatne odrnenena.

Prave jsem se dovedel o iimrti pana Josefa Rady v Ennis, Texas, a timto dovoluji si jmenem tadu "Pokrok Dallas 84," projeviti upiimne citenou soustrast, pozfistale mantelce pi.

Radove a cele rodine.

Za tad Pokrok Dallas, cis. 84.

S bratrskSun pozdravem, Frank Vodidka, ta).

40 • ( Bryan, Texas.

Ctend redakce: PosilOm par iadku k uvetejneni, totit jestli z toho budete moot vyrobit dopis, ne-li, tak panu Bohu porudeno, hod'te to do kote. Poslednim easem bratii a sestry probiraji otazku toho Domova pro ty statetiny, jedni pro, jini proti.

4 Kayby se vtak melo ve skuteenosti jednat o to otazce, tak by se muselo napted vynajit, jestli je to motno, neb ne, idednici Hl. R. musi vedet joke mame mimotadne ptijmy na podobnY podnik. ZvYtit poplatky na elenstvo nerniiteme proto, to kam saha dolor, tam ptestava bratrstvi a jestli ano, tak by mela Hl. ITr. najat nekoho schopneho to vypoditat, mnoho-li dle Umrtni tabulky dosahne toho saki, tekneme 85 let, a mnoho-li z nich by bylo k odekavani. Mame dosti Clem, ze jsou jit dosti zazobani, ie by toho nepotiebovali a si toho neptali. Dle toho vypoditat mnoho-li pozemku by to vytadovalo (odporueoval bych farmu) a mnoho-li by cele zatizeni na ni sato. Dle toho bychom vedeli, jestli si to mute Jednota dovolit, ne-li, tak a torn vtbec nemluvit a nekazit papir Pottebne by to vtak bylo proto to mame dost nemajetnYch alma a valy budou, jejich osudy popsala dastedne sestra P. P. Mikeskova.

Dle meho nahledu by dalkho vydrtovani toho Ustavu Jednotu mnoho nestalo, ba dovoluji tvrdit, ze by se to vyplacelo samo sebou, ba dokonce by zUstaNal jette piebytek na dark opravu.

S pozdravem, Jakub Sramek ) • ,,t,„ • ( 1935 — 1948.

Rok pa roce plynou do mote veenosti a svet pokraduje dal s vettimi neb mentimi zmenami a dejiny pak vzpominaji jen nekterych vYznadnejtich udalosti.

Tak take vzpomina, elenstvo factu Pokrok Houstonu katclorodne dvou vYznamnYch udalosti v dejinach sveho trvani. Jedno z tech vYznamnYch vYroei je zaloteni, tadu v Cervnu v roce 1910, kdy eeska osada v Houstone byla podetne nepatrnou oproti star gim eeskym osadam ye vnitrozemi Texasu. Co ji vtak schazelo na podetnosti, to nahrazovala nad'tenima energii.

A tak kratce po zaloteni dlenstVo fOchi Se usneslo, vybudovati svuj vlastni stinek v nemt by se mohlo schazeti a veseliti. I na ten zadatek za skromnYch poi-near byl ten prvy stank na onu dobe imposantnfla rok po roce.byl dale upra,vovan a rortifovan' ptistavbarni: Brzo bylo pofizen,i jeviSte a z niladYch sil byl utvoten dobrY ochotnicky kadr, jent naAi deskou osadu bavil deskYmi divadelnimi hrami. A protote "Cvideni dava umeni", herecka zdatnost nagich ochotnika rostla tak utekne, pie naSe divadelni pkedstaveni vabila nate desks lidi z blizkyeb i vzdalen6laoh. mad. Nam prwaim,

tie sttedu, dne 11. &Lora 1940.

dekorativnim malifem byl bratr Jan gulda, z jehot umeleckeho ttetce vze gly mnohe dekora,!e, kuliy a pozadi. Nebylo vtak dosti na obycejnych divadelnich hrach a brzo elenstvo se odvatilo, totit nate ochotnicka drutina na Zpe(' vohry a vypravnejti hry. Byl to zesnuly bratr Frank HlavatY, jehot vysoka hudebni schopnost byla pro to hybnou pakou. PrvYm ptedse= dou faclu Pokrok Houstonu, kterY tet po rnno= ho let ten utad zasta.val a jen patti mezi nejdele v Houstonu bydlici eeske osadniky, dlel zde jit od roku 1898.

V druhe polovine roku 1934 uvatovalo dlenstvo tadu vatne bud' o znaene zvetteni fadove budovy, jet jit dole nevyhovala potfebam stale poetem rostouciho fadu, neb o vybudovani nove, bytelnejti a modernejti. Po mnoha uvatenich rozhodlo se dlenstva na postaveni nove, ohnivzdorne a moderne vybavene budovy a z rozhodnuti hned dotlo ku usktiteeriovani a poCato po zdemolovani stare budovy se stavbou nove. 61enstvo tadu projevilo znadnou °betavost upisovanim podilu, neb nova budova vytadovala, dle schvalenYch projektu, znaeny naklad, nebot' mela bYti dvou patrovou. Na vte bylo v projektu pamatovano a tak stavba utegene rostla. Vedeni stavby bylo sveteno zesnulemu bratru J. J. Kelarkovi, jent zamestnaval na stavbe nate krajany a svetenou praci velmi dobie provedl. Cihlova obloteni z betonu postavane budovy provedl druhY eesky kontraktor staveb, dlouholetY a chvalne znamy odbornik, bratr Jim Maratek. Nova budova vypadala zvendi imposantne, vevodic svemri blizkemu obchodnimu okoli na stoku peti ulic. A nekrCila se snad mezi nimi, ale vevodila jim i svYm rozsahlYm prostranstvim pfilehle rozlohy hezkeho poetu stavebnich parcel, diky proziravosti vedoucich Utedniku prvotnich dob, kteil misto pro prvotni budovu zakoupili.

Byla-li nova faclova budova z venku imposantni, byla take pfekvapujici a okouzlujici uvnitt, kteroutto vy'bavu zvetSi east vzali na sebe tadove sestry.

Nebylo zapomenuto ani na stanek divadelniho umeni, ten byl moderne vypraven, aby vyhovoval pottebam i pro yak vYpravne hry. A nezilstalo se na prvotnim vybaveni budovy, ale rok po race se stale vnittni zatizeni zleptovajo a i pfilehle prostranstvi ehlubilo se novYrn zaFizenim, diky bdele pedi spravniho vYboru.

Ce/a Fada bratii a sester od dohotoveni sine odebrala se jit na vednost k trvalemu odpoCinku, z ptedsedil broth Hotek, Hanka a jini, jicht jmen nemohu nyni vzpomenouti. I ochotnicka, drutina nebyla chladnYm dotekem Morany utettena, k nit pattil i dlouholetY tajemnik tadu a dramaturg, br. Frank Olexa stark.

0 divadelni vypravu stars se velmi peelive nenarodnY a obetavY br Frank Dvotak, maluje scenerie, hotovi pottebne divadelni requisity a dokonce vykuje seene zbrane a i palne ze dieva, s takovou ptekvapujici imitaci, ze neni to u nesttevnikil posttehnuto.

Kdyt jsme se jit zminil, jak je nat. deskY Houston bohat na malifske umelce, musim vzpomenouti i jineho skromneho a nendrodneho umelce z oteiny JON tlprky, bratra Dominika Nezvala, jen svYm ttetcem vyzdobil mnoho jevist' a jen je Clenem sousedniho taStefanik.

Ze startich dlouholetYch iftednikil vzpominam neimavne snativce, bratry Joe Kalauska, Frank Andince, Frank Tesate, Ant. Bilyho, Fr. Olexy, Louis Rulika a Louis Hanuse.

VYtvarnYm umelcem v dtevorytbe je bratr Jan' Stardala, jen obdas zapoli i s malifskou paletou, vykouzliv jednou bezpohlavni mofske panny. Nevim jests, zda jsem z tech startich a spolkove prominentnich bratti a sester neiapothenul, moje mozkova baterie je obeas jako stara Vyjezdena Fordka, jet v tadoucim okarntiku pfestane fungovati (maybe it is senilism).

S. P. StudnidnY. ) • 4, • Vice net 90 proc. ftech kvetit na svete

bud' neptijemnou vttni, nebo nevoni vabee.

) • 4, K aleebetne mysli nemO, ptistnpu porasta.

Vetttedu, dne 11. imora1948.

ZEME ZAMY§LENA. Marie A. Zivney Austin, Texas.

Po pfeeteni tech etyfech sesitu "zeme zamy Mena", ktere mne zaslal mezi jinymi spisy, va2enS krajan a ptitel pan Pfemysl Plaeek z Padova, pigu nektere ty zvla gtni vzpominky a myglenky spisovatele Ladislava Stehlika z to "Zeme zamyglene". Z to zeme kresne a negt'astne, negt'astne proto, ae je mala, obklopena velkYm. nepkitelem Slovand.

I ja, zadinam prvnimi fadky: Rile k brane tohoto vypraveni se dosud neporu genS leskne v prrizraene studance hodne ranneho detstvi, !lade pod ohmatanYmi listy stareho Alegova slabikafe, pa nich bloudily umounene klukovske prsty, ktere tenkrat ani zdaleka netugily, je to vlastne prvni vzru gujici vyprava do sveta poesie.

Pokusim se nahlednout za clone minuleho ea.su a nahmatati tam citlive prvni nesmelY tep, kterSm se ohlasila prvni vina vzru geni z tigteneho slova.

Na dne babiediny stare almary na gel jsem nekde vespod dve, stare knaky ti gtene gvabachem "Jeskyne stareho otce Bla2eje" se jmenovaly, k nim pattily dva barvotisky pfedstavujici Mistra Jana Husa s kalichem a Jana 2i2ku z Trocnova.

Po pfeeteni a prozkoumani techto knilek poCal jsem zkoumati rrizne v otcove knihovne, ktera byla dosti rozsahla, na pomery venkovskeho chalupnieka a temeslnieka.

Ale tyto knihy kluk Cital al mnohem pozdeji.

Byly to Jiraskovi spisy "Stare povesti Ceske" a jine. Z pkibehu teto kniiky o starch povestech vytvofil si ve sve detske dui zcela svilj vnitfni svet.

Videl pod rozkvetlou fte gni, jak vztahovala tam sve belostne pale knelna Libu ge, tolik podobna sleene ueitelce, do ktere kluk byl ptimo zamilovan, a take o posviceni pfines1 ji vSsItaku, kolade, nic nedbaje vSsmech ostatnich klukri.

A jako live bytosti pfistupujete ke mne ye snach se zlatSma °alma vederri, vy vgechny rybniky domova meho, pro ktere v 2adnem druhem kraji nevymyslili jmen krasnejgich.

Ty zratohlave kftenY rosou povesti, je gte dnes sp,atfdji na tvSch biezich prchajici pannu z hr,adigte tremginskeho, pobledlou, dtlou, s rozevlatou vinou plavSch kadefi, od jejiho2 ztraceneho zavoje ma g sve jmeno . .

6, rybniky, co radosti jste pfinesly, jak nddherne, kdy lima se leskla na vlasech koupajicich se divek, od rybnika byly podnikany rrizne vSpravy do cizich zahrad na hru gky jakubky a do poli za luskami. Chut' mekkeho sladkeho hragku je dodnes nezapomenutelnou. Sou. stfed'uje se v nt cele na ge tklive detstvi Hlasy domova: — Citlivemu srdci a sluchu bude srozumitelnS i plachY ostych osiky i listnatS baryton , dubd zat'atSch hluboko do kamennSch hrazi. Vzdorovaly a vzdoruji podnes dervrim, sekyte i Casu.

Tot' Blatensko a Lnalsko, kraj pfetichSch pegin, zapadlSch hajoven a m1Snii — i stare rybalske tradice — kraj schoulenS pod hradbu Brd a otevfenS k gumayskYm horam.

Mnoho krasneho i bolestneho. KaZda nepatrna, honosnost maleho lidu tu jaksi pobutuje Jako tteba onen neinnerny ZulovS pomnieek, kterS daly na malem hthittivku postaviti rodidrim deti z Ameriky, a neni potieba vysvetlovat, kdo a prod jezdil odtud za velikou Vice uptimne zboinosti a vdeku. Jako jinovatka na metlicich rortal ti sen o bohatstvi krajino moje — a zustalo jen veno pokory, chudoby a prate. Cas zne klasy ziejmilejtich, vrgi. hroby a osamocuje nas.

V za,meace oboe zahledli Baten gti podivnou postavu, 'vyglapoval si po ceitiekach indickS maharao, °demi bilYm atlasovSm rouchem a turbanem na hlave, bohate zdobenSm brilianty, rubiny a perlami. Tato ozdoba stala malidkost: pouhSch gedesat milionu. Jeho nabolen-7.. skou orthodoxnost pobufovaly nektere Ceske zvyky, jako zapfahani krav do yogi a pluhri.

Sve rozhoiCeni vyslovil pied starou zameckou

V 110TAT;E pani, a. ta mu. plynnou anelie'tinou odpovedela: "Co je vlastne horei, tahat s kravami, anebo upalovat vdovy na hranici?"

Maharao bystfe odvetil: "Upalovani vdov je stars vlitS zvyk, kterS nutno respektovati, kdy by se vytrhl jen jedinS elanek ze starych zvyporugilo by to i ostatni, co udituji nage panstvi, moc a existenci," a bylo po disputaci.

Maharao se dal klanel krave a indicke vdovy jdou do plamend na vednost se zemtelYm chotern, jako dfive.

6, Blatna, — leta tohoto mesta, vonite vodou .a rriZemi. Rritie, kralovno kvetin, tady jej tve panovani, kam oko dohledne 'a nic mu nebrani sychrave mlhy zdej gich podzimt. Do celeho sveta rozna,git jeho jmeno a vfmi — i nabadayS ptiklad Ceske hou2svnatosti, kterou v mike nevidane projevil tviij sluZebnik a milenec Jan Bann.

Nejsi jen mestec zahradnikt, moje Blatna, kterou &l ye nazSvali mostem gevcovskYm, jakoby prave v tomto oznaeeni musila bSti piihana — a jakoby o kaldem, kdo trochu vic pospicha, muselo bSt tvrzeno, le ma blatenskou krev.

Necht' to usmifi jine zji gteni, le o tomto tvem cechu, &lye proslulem, psal Mikulag Aleg v zamilovanem doDisu sve Maryne, ae zvednil jejich stanek v kresbe Mirotickeho jarmarku — a Ze v kapitole o gevcich venuje Blatenskym rortomilou poznamku i Jan Neruda,.

Nezasteskne se ti nekdy po domove? Vim le milujeg tu tvou novou domovinu s horoucnosti, ale nevabi to k nam detinstvi tveho vek? Mnohe se zmenilo, ani svfij &rim bys nena gel. Ale tato krajina je v gak poznamenana na gimi detskSmi glapotami, na gim mladickSm horovanim, neznajicim jegte ani zrad, ani Pro dychtivost veficiho zraku je ta nage kondina nejkrasnejgi.

Pracheri. "Z ticha lip a sosen tvSch, chlad kamene do mne dSch', davna slova v stinu thuji nad mrtvSmi podtimuji, jak stral u zdi rozpadlSch." Na zpevy z "OeskYch luhti a hajri" myslime u feky, ol ge voni a feka zpiva. 0 eem?

U panskeho dvora na g Vitougek ore, strakate voleeky ma. — Ano, to je znarodnela zamilovand pisnieka Alegovy maminky.

Pisnieka, jejia deji gte umistnil dojatS syn na Horaid'ovicko. Jiste si na ni vzpomel jda tudy jednou, nevime ul pfesne s kSm a kdy, ale do maleho naertniku zaznamenal si strmY obrys Prachne i panskS dvrir s aleji starSch hru gni a oradem.

S poll voni hfebieek a mata, na vyprahle sine zveda, se stonek jitrocelu, Ale govy erbovni kvetiny, z tra y zni crkot cvrekti a fekla plyne.

Zlate vedery nad Prachni, co v gechno je gte z vas vytu gime? LehounkYm modrem se v2dycky nejak zamyslig, ddoli Otavino, majestatnost hradu Rabi, zdvilenou nad borovSm lesem.

Upinou slepotou zaplatil Jan 212ka za jeho zteeeni a kaide, dite zna ua z eitanky tento znamy pfibeh.

V jizbiece hradniho musea si veimni gotickeho reliefu Krista, ale nezapomeri si pfeeisti napis na Bilkove kresbe: Jan z Kalicha.

A feka plyne! — Vede nas pc) aezich OtavinSch. Vette, je to feka gkadliva, a povidava jako venkovska, deveata pied vdavkami. Je-li trochu chlubna, ma jiste prod.

V Zafeei kvetou z jara hruene truskovky a teka Otava si pod starYin mostem vykasala sve vinky jako do tance.

Jdouce dale podle feky mijime pfivozy, pastevce, rybate i nahade. Plyri feko, zatod se pked samotou u Mostahu a vpluj ze giroka ke Sterl', kde Karel Klosterman rad prodleval at doposledka, kdy jeho rakev odnesli na ramenou etekeneti sousede ze zarnku na nadrati, aby ji del odvzel do Plzne.

K smrt IV oho letnich me.sicti tu rybatil a proto le mu east() at ti rybatske nepfalo, dovolili mu Stekeneti, aby si zalovil i v rybniku.

Klosterman se usadil s prutem na hrazi, sedi a trpelive eeka, — a nic. Jeden bodrS) soused jde z vedera kolem a ua zdalky se hlasite tale: Berou, pane rada, berou? — I kdet, sedim tu ua

Strana od rana — a ani jedna nezabrala. — Statik se pozorneji zadiva a prohodi usinevave: Pane rada, takhle nic nechytnou, to si museji hodit udici do vody, maji ji zabodnutou v klobouku!

V poslednich letech vozili na geho romanopisce u2 jenom na voziku po zamcekem nadvofi. Vzpomerime MikulAte Alete a jeho pfekrasneho aktu, kterym vyjjadtil vtechnu libeznost a diva pilvab teky Otavy.

Poutniee, ktery v pkedjarnim Case zavita g do teto krajiny, ztaj dech a naslouchej! Naslou' chej pozorne! Nejsi v krajine ledajake, — nebude si ti vemlouvati do pfizne tveho zraku slienosti sveho odeni. I tvaf jeji je pfisna, nehybna, vzpominajici.

Ani plaid eejein nad ostficemi mokrYch luk a telkSmi vinami brazd — ani pipani rackovo nad gedivSm zrcadkem hladin nejsou jejimi jedinSmi hlasy. Ten nejpravdivej gi, kterS to tu mocne ovane, dere se z hlubin a pfesveddive hovai. Je to hlas nieim nepkehlu gitelnS . . .

Tent' Pan veli se nebati — zahubci telesnYch, velit' i tivot dati pro lasku svSch bliZnich — Kraj nahle probuzenS z dum se rozpomina a mluvi • . .

Pomnete na vas velky boj, jetto jste mall proti velkYrn, nemnozi proti mnohYm, neodeni proti odenYm stateene bojovali .. .

At' zpiva, Otava svou tahlou melodii do veech oken, dlouho do noci rozsvicenYch, za nimit pod hvezdnou oblohou vzpomina se yeech znamYch i neznamYch mrtvych! )° •( Rad Svaz 1 echoslovand, cis. 92., Ft. Worth, Tex. Mill bratfi a sestry!

Pfichazim s paru fadky, abych yam ptipomela nagi fadovou schrizi, ktera byla odlolena z druhe nedelie na tibeti, a snad jste natal si toho povgimli v mojim minulem dopisu, tedy sdeluji, le schtize bude pfi gti nedeli 15. tnora; dostavte se veichni. Oleni sjezdoveho vyboru jsou tadani, aby se dostavili v pinem poetu. Jit vime datum kdy sjezd bude pota.dan, tak ted' je na nas vyjednat, kde bude konan a spoleene ptilotit ruce k dilu a pfieinit se o Uspech sjezdu. Dalei sdelim at po schtzi a sejiti se informaCniho a tiskoveho vSboru. — Po t e yelike zirne nam zase skoro deb, tSden prti a snad v celem Texasu, a misty to pfimrza.

No my se nezlobime, to nas to tentokrat obeelo.

Br. Jim Janeeek, ktery jit delei dobu postonava, a jemu se pfititilo, byl odvezen do nemocnice k deltimu ledeni. Take p. John Ktivanek nahle tetce onemocnel a naleza se v nemocnici. Obema pacientum piejeme brzke uzdraveni. Take vtem nemocnYm v domacim oeettovani pfeji, by se brzy pozdravili.

Ta pani fiii zde stale tadi, neni snad domova, by nekdo nebyl nemocen, ba i cele rodiny, jak mi ses. Joe Becanova sdelila, to u nich je ta flu veechny drtela. Slykla jsem, to i ses. Helen Zichova, je memocria. Pieji Varn, byste se brzy vystonala a pfigla do schrize. Mne ta mizena flu take drtela asi mesic. Ani v lednove schfizi jsem nebyla a dosud nejsem; jak se fika ye sve ktlti a tak radeji ukoneim.

Pani Jack Archerove ye West vyslovuji upfimne citenou soustrast nad rimrtim jeji tak mlade dcerutky a jejiho mute. Vidim obrazky obou v Oechoslovaku. Pii pohledu na ne srdce place, tak mladi a hezci lido a tak tragicky zahynuli a jejich malotncerueku zde zanechali.

I pi. Rud. Nemeekove, moji to evakrove, patti moje srdeena soustrast nad fimrtim jeji vnueky. Budit jim zeme lehka a svetlo veene dej jim 6 Pane a pozilstale potee Brih.

S pozdravem, M. Juranova, dopis. ) • 4, tleninn Ikadu NovSt Tabor, Oisio 17.

Caldwell, Texas.

Bratfi a sestry: Nate pravidelna mesidni sch5ze, ktera mela bYt kon6na dne 8. fmora byla odlotena na 15. rinora, pro pkieinu epatneho poeasi a cest.

Schrize blade zahajena jak obyeejne, ye dye hodiny odpcledne.

S tratrskYm pozdravem, J. H. Siptak, Tajemnik.

V#8TlttK

attiktut 6

Ve stiedn, dne 11. fmora 1948.

Zpriva piijmu a vydani Hlavni Okadovny za mesic leden 1948 STATEMENT OF RECEIPTS AND DISBUREMENTS FOR THE MONTH OF JANUARY 1948 Umrt Mortua$Ty

Pkt.TEM - RECEIPTS S.platky na majetkove 'Vijay - Payments on mortgage loans Splatky na certifikatove piljety - Payments on certificate loans

63,189.54 3,037.10 500.00 23,473.73 989.88 11,307.72 1,887.50 405.00 312.25

Poplatky od fadu - Dues from subordinate lodges trok z certifikatovYch pujeek - Interest on certificate loans Orok z majetkovYch pujeek - Interest on mortgage loans Urok z bondfi - Interest on bonds Najemne z majetku - Rent from real estate Z mineralniho a olejoveho majetku - Royalties Na odhady - Appraisal fee Prodej potteb fadam - Sale of lodge supplies

Vydanl Expense

Dets'kSr Juvenile.

Souhrn Totol

Nemoc.

Sick Ben.

64,617.55 3,037.10 500.00 30,399.09 989.88 11,866.57 1,887.50 405.00 312.25 100.00 8.25

1,428.01 4,544.63

2,350.97

29.76

558.85

100.00 8.25

CelkovY pfijem - Total receipts Hotovost 1-1-48 - Cash 1-1-48

105,102.72 85,950.31 191,053.03

VYDANI - DISBURSEMENTS: Majetkove pfijaky - Mortgage loans Pfijeky na certifikaty - Certificate loans Vyplacene podpory - Claims paid VYmena, poukazek a kolekce kupont - Collection and exchange Opravy na majetek - Repairs on real estate Vracene Umrtni poplatky. - Returned premiums Nabytek a zatizeni v fifadovne - Furniture and Fixtures VYdani za aktuarskou psaci - Actuary services Za oznamky - Advertising KomiAn4 organisat or - Commissions to organizers Cestovne fifednikt. - Officers travel Dary - Donations Freight and Express Schfize Hl. ttadovny - Supreme Lodge meeting Rtzne potfeby na vydr2ovani Utadovny - Office maintenance Lekatske prohlidky - Medical examinations Vestnik a slu2ne redaktora - Official publication and editor's salary-.

Pogtovne - Postage Najemne z ifradovny - Office rent Sluzne Afednikii - Officer's salaries Sluine vypomoci - Employee's salaries Tiskova price a psaci potkeby - Stationery and supplies T. E. C. Tax Exise Tax Social Security Tax Telephone and Telegraph Vylohy na auto - Car expense Schfize Tiskoveho vYboru Pfehled knih - Audit Schfize organisatorfi - Organizer meetings Za odhady - Appraisal expense Vylohy ze sjezdem - Convention expense Celkove vydani - Total disbursements Hotovost 2-1-48 - Cash balance 2-1-48

50,790.74 2,292.00 9,386.38 10.25 80.63 2.28

4,652.88 50,819.26 55,472,14

4,337.83 16,732.66 21,070.49

29.76 2,652.53

114,123.19 156.154.76

2,682.29

270,277.95

11,100.00

61,890.74 2,292.00 9,386.38 31.29 80.63 85.34 89.50.

350.00 24.00 1,830.29 1.00 20.00 14.36 268.50 46.14 72.50 1,506.68 56.46 60.00 1,413.81 744.60 86.61 26.05 78.53 52.09 24.65 31.61 55.10 120.00 58.00 64.85 89.55

21.04 83.06 89.50 350.00 24.00 1,830.29 1.00 20.00 14.36 268.50 46.14 72.50 1,506.68 56.46 60.00 1,413.81 744.60 86.61 26.05 78.53 52.09 24.65 31.61 55.10 120.00 58.00 64.85 89.55

62,562.28 128,490.75

7,205.92 48,266.22

11,183.06 9,887.43

2,682.29

80,951.26 189,326.69

191,053.03

55,472,14

21,070.49

2,682.29

270,277.95

48,266.22

9,887.43

2,682.29

189,326.69 1,000,000.00 429,246.60 2,761.838.92 430.173.01 210,000.00 49.262.96 576.19 20.00 9,470.39

MAJETEK JEDNOTY ASSETS Hotovost - Cash Vladni Bondy - Government Bonds Okresni a mestske bondy - County and municipal bonds Pujeky na majetek -- Mortgage loans Moly proti certifikatfim - Certificate loans Akcie - Stock Farmy - Real estate Collateral loan Podily a meritka - Equity and uitility deposits Nabytek a zafizeni v ntadovne - Funiture and Fixtures Automobile

128,490.75 1,000,000.00 403,947.40 2,634,023.81 429,208.01 210,000.00 49,262.96 576.19' 20.00

25,299.20 127,815.11 965.00

9,470.39 1,900.00 4,855,529.12

59,636.61

S bratrsktn pozdravem, Darek pro stoletou.

Nejstar§i anglicka hereeka Helena Creswell. ova, v Lewishamu, slaviia tyto dny se sto druhYmi narozeninami osmdesate vYrodi prvniho vystoupeni na jeviSte v LondYne. Reporterfim na otazku, co by chtela k narozeninam, tekla, ze nejradeji vYtisk romant Tajemstvi lady Audleyove, jen byl v jejich mladYch letech zdramatisovan. V ne'm prave hrala pri prvnim vystoupeni v LondYne s velkYm fispechem titulni roll. ° Roratire ovtem davno neni na. Uhl/. ale

1,900.00

163,966.74

2,682.29

5,081.814.76

R. A. Urbanovskk, teetnik Hl. tfadovny. kdy2 byl interview se stoletou otiften v novinach, dostala dvanact vYtiskii knihy. Dva darky pfialy leteckou patou i z Kanady. ) • 4 • ( Lupidova V Harlingen, Tex. nrepadl H. C. Patterson s revolverem pokladnika First National banky.

Mel smulu. Na pokladnikove stolku na gel jen 32 centy; ale pied bankou zato, net vybehl, policejni uz s otevienfrai

Fara. nafilmoval bibli.

BiblickY pribeh si natodili na barevnY a zvukovy film ()bowie mesteeka Deerfield v New Hampshire. Scenel z biblickYch textft potidil mistni farat, kterY take byl Sefem produkce.

Dye ste ze 635 obyvatel mesta ye filmu hraje.

Natoell jej letni host dr. E. T. Olson a jeho mantelka pofidila zvukovY zaznam. Premiera filmu mela velikY tspech. Take president 'MIMI% gratuloval.

Mut

Ve sttedu, dne 11. imora 1948.

•■•••■•41111141011011111110111110111111M10111 ' 40111111.1111••■•■• ',.lo ANUti3E MITTENKUBROVA:

PLANA RUZE Divat ROMAN

"On stejne o mou spolednost nestoji, a ja, ho vitati nebudu!" s podivnou rozhodnosti prohlasila divka.

"Cog jsi se jegte nezbavila svYch detskYch vzdoril?" hnevala se pani Helena. "Cot se za to ani trochu nehanbig?"

"Neni to vzdorovitost — " k dark odmluye se nedostala, nebot' Jaroslav objevil se ye dvefich kuchyne, pfin gieje sem k usu geni svuj gumovY plagt', ktery byl prve v pfedcini odlotil.

Spatiil Rfttenku a jelikot byl v nalade velmi dobre, zvolal na ni zcela po pfatelsku: Nazdar! Jak se mag?"

"A Mita!

Divka se napolo obratila, uklonila se slu gne a pozdravila, nadet se zas zdanlive zabrala do sveho lugteni.

Jarola se usmal. Dnes mu to pftsobilo tert, bratrova schovanka s takovou tvrdogijnosti trva na svem nepfatelstvi k nemu. Bylo opravdu ku podivu, jak takova detska mysl dovedla bYt drislednou a sveddilo to jen o hloubce jeji povahy.

Prozatim netoutil Jaroslav nabidnouti male divce smir, bylo mu skoro mile, to se k nemu stale chovala tak cize, nemusil se proto ani on nutiti do pfatelskYch cite, ktere k male to yetfelkyni, jak ji rad nazYval, vubec nechoval.

Jeji dilvernost byla by mu bfvala nanejvYA nemilou a proto se je gte nikdy nepokusil ziskati si jeji naklonnosti.

Dnes poprve pocitil jakYsi ve't gi zajem pro -onoho maleho divocha, jent nyni piece jen do rodiny patfil a pfistoupiv k Rfttence, tazal se ji: "Co to robig?"

"Lugtim hadanky," odvetila kratce.

"Hadanky? O, z Maleho otenake — a dokatieg to?"

"Hm . . . " zasmala se pohrdave.

"Bkvaji dost tale, nevetim, to bys je bez pomod lugtit dokazala."

Pokrdila jen ramenky a mrdela.

"Rutenko, odpovidej strYekovi slugne" napomenula ji pestounka.

"I nech ji, Heleno! Nediv se, te nechape nekdy, co je to slugne chovani. Takove. bYvala divogka piece 'lady ukate sve rfttky, ktere nedovede zahladiti ani vYchova sebe peelivejgi."

Tento pkikrY posudek ranil Rtitenku velice.

Znova ji ptipomnel divogku z hor, znova ji chtel j en pokofiti. Ale dokud prodleval Jarola v kuchyni, nedala na sobe nideho znati, at kdy ode gel s matkou do jidelny, pohodila vzdorovite rusou hlavidkou, settela rychie slzu, ktera ji zarntila zrak, a zat'ala zoubky do rucleho rtiku.

O, ket by mu mohla jednou dokazati, to jest zcela, zcela jinou, net jak on se domniva.

Ale dosud nemohla se. pfemoci, aby potladila vzdor a vzpouru, kdykoli on se k ni Proe, proe v ni vzkypi vkly jen zvla gtni odboj, kdykoli na ni promluvi a jimt jevi se mu zcela, zcela jinou, net jakou vlastne je? ona se nan jit nehnevala, ani pro jeho podateeni neptatelske chovani k ni, ani proto, to ji jednou tak nemilosrdne zacloumal, za dvete ji vystreil a pohlitel na ni s vY ge, jakoby ani hodna nebyla, setfiti mu prach s nohou.

Jeho hrde. mysl nemohla ji asi odpustiti jeji nizkY, neznamY ptivod, pokladal se za nee° vyggiho a lepgiho a nemohl k ni pfilnout jako vgichni druzi a ona jest zas prilis hrdou, net by se pfizne jeho doprogovala.

Ano, ona dobfe vi, ge ji nemute vystati ate jen z ohiedu na matinku promluvil s ni prve tak, jak si to vt- cly pfala a jak to einival stryc Jindfich. Ach, kdyby to tak byl strfeek, jak jinak bylo by dopadlo pfedegle uvitani. Cosi jako litost zat'ukalo na irtlou Rfttendinu hrud'.

Byla by se nyni nejradeji rozbehla za Jarolou do pokoje a pfivitala ho tak ze srdce vtele, jak to zajiste udinila matinka. Ach, ta dobra,

zlate. matinka, jak jest jemna, a u:slechtili.

Ket by Bth dal, aby i ona byla jednou takovou!

Jaroslarav pokoj nalezal se ve gtitu vily a jelikot si mladSr , snativy mut pfines1 mnoho knih, ktere o prazdninach hodlal prostudovati, nestSTkala se s nim Rittenka jinak, net pti jidie. Nekdy si vygel do ptirody na ce19 den, maje s sebou zasobu jidla, kterou mu Svakrova, znajic tuto jeho zalibu, velmi ochotne a rada nachystala.

Jaroslav nikdy sam se schvoankou bratroyou nezapfadal hovorft, aneb jen v pfipadech velice vYmineenYch. Chodival podle ni, jakoby ji nevidel a Rutenka vytu gila, ge ho ssYm vzdorovitYm chovanim odpudila a to nema chuti, znova blititi se k ni s pkatelskYmi inysly. Vtdyt' mu konedne naprosto nic nezaletelo na svehlave, uminene divce, ktera asi, dle jeho mineni, nebyla tu nieim jinYm, net pouhou vetfelkyni.

Otec a matka rozpfadali s nim zajimave hovory, ktere Rritenka vtdy pozorne vyslechla, pies to, to se zdalo, jakoby si nevg imala, co se kol ni deje. Cast° z ftkrytu pozorovala pfi torn Jarolovu tvaf a pak se dlouho ,napfemYglela, komu jest podoben; koneene se rozhodla, svatemu Vavtinci, jeho kolorovanY obrazek se ji jednou y e Zlate Praze velice zalibil a na nejt se od to doby, co poznala na nem podobnost Jarolovu, chodivala dasto divati do salonu, kde ve velke knihovne vyrovnany byly krasne vazane svazky Zlate Prahy. Rutenka jit vedela, kterY rodnik jest ten "jeji" a pamatovala si take stranku, na ktere se nachazel hledanY obrazek, krasna to reprodukce olejomalby deskeho malife Frant. Dvotaka, pfedstavujici dumeiveho, slidneho mnicha, sv. Vavfince, v bile flu, rozdavajiciho sve detne milodary 'dekajici chudine.

V rodine vzp,ominano mnoho na Jindru a tu citivala i Rifienka v srdeeku svem teplou vinu hfejive vzpominky na tohoto dobreho mute, ktery od poeatku pfinag el ji vstiic tolik laskaye vlidnosti.

Jarola vypravoval mnoho a s nad genim o poslednim svem vYletu a Rfttenka mohla ternef vge doslovne opakovati, tfebate se ph torn zdanlive s celou dui zabYvala nejakou rudni praci aneb si ye svem koutedku hravala.

Jinak bYvala Rfttenka po celY den dosti zamestnana.

IThila se mnoho, ale dusledne jen za nepfitomnosti Jarolovy na klavir, a einila v hudbe, vzhledem k svemu nadani a pfii, velke pokroky.

Nezanedbavala na rozkaz matdin take gkolni knihy a rada robila tet nejakou rueni praci.

Byla ve vgem velmi zrudna a bylo-li tteba, vykazovala ji pani Doubrayska velmi rada i nejakou praci v kuchyni — pfi vafeni.

Cestou z klavirni hodiny stavila se east° u sledny doktorky, kterou si srdedne zamilovala a jet mela take dipernou, chytrou divku velice rada. At' pfigla kdykoli, vidy ji rada vitala a dovolil-li ji toho das, pfipojila se k ni, doprovodila ji domu, pH demi ovgem na okamtik navgtivila pfitelkyni Helenu.

Po prazdninach podala Riftenka nav gtevovati megt'anskou Akolu. Zdalo se ji nyni, to jest jit velice vyspelou, pies to, to jeji bYvala tivost a pohyblivost, po cele prazdniny tlumend, se opet nekdy pfihlasila, cot ji pani Helena rada odpougtela, majic za to zaruku jejiho ripineho zdravi a nutne tivotni K vanocftm chtel pfijet strYc Jindfich s choti na navgtevu, ale seglo s toho, pry pro nezbytnost Jindrovy pfitomnosti v zavocle.

Z kratiekYch, velice fidkYch zprav, ktere Jindtich bratrovi posilal, seznai feditel, jak nesmirne jest mladY stavitel zamestnan, to i noci k praci nastavuje, aby treiniti mohl zadost svYm povinnostem.

A k to slibovane nav gteve nedoglo drive, ,po dvouletem vYroei jindfichova snatku, kdy pfijel, ale sam, vg ecek na duchu zlomen, k bratrovi, aby rodine jeho oznamil, jake ne gtesti ho stihlo.

Jifi mel piece pravdu, kdy nic dobreho nedekal od obliheneho bratrova davernika 1Vler-

vala, kdy ho claklive varoval pied timto nevyzkou.§enSrm "nritelem".

Merval podvodnymi riskoky, za pfispeni sve nidemne sestry, ktera, s nim nenapadne vedla dvoje knihy a jet z vedouciho sveho mista viecky nitky spiknuti spoleene s bratrem v rukou mela, znicil finanene Jincificha tak, ie musil se zavodu sveho ihned vzdati, jsa Upine otebraden, nechtel-li, aby sahnuto bylo na jell() Best.

Bidni spiklenci a podvodnici tak meli svou neg t'astnou °bet v rukou, to se nikterak nemohl braniti hrOznemu okradeni, ktere na nem z eista jasna, za bileho dne provedli. Pfi gel rdzem o vgecko a mimo to byl i majetek jeho choti, velky dum v M . zatiten znaenymi pohledaskami.

Ve sve poctive dftvefivosti prohral mladY mut i celY velkY kapital, jeji do podniku vlotil a vychytralY, podvodnY Nemec Merval tak si zajistil sve postaveni a viterstvi nad bYvalYm g efem, ie tento nemohl se ani braniti a musil bez milosti likvidovati.

Jak vlastne se cela ta udalost sbehla, jak man() bylo, aby nieemny podvodnik takto zviteziti mohl nad mutem Oestnym a bezfthonnYm, to se mantele Doubrav gti nedovedeli, nebot' Jindfich nebyl s to, aby vylieil jim podrobne celou onu zaletitost, bylot' mu nanejvSlg trapne, miuviti vubec o torn, jelikot to pokladal za velke poniteni sama sebe, to se vubec mohl dati tak obelstit.

Bylo patrno, 'te padl do rukou nieemy, jen negtitil se poskyrniti hfichem na Alcor mute nevinneho. Tvrdy, zlY dlovek neohliti se na to a zapomina, ae Mich pfinagi na svet vidy odplatu a potrestani. Dtiv nebo pozdeji, ale neklamne \Tidy!

Kdyt bratr i gvekru ge poznali, jak nesmirne ho katcla otazka, ne gtesti jeho se tYkajici rozeiluje, mleeli ohledupine a tim jim vlastne cela ta zaletitost zristala neobjasnena.

Jindfich pfijel Se rozloudit se svYmi pfibuznYmi, ponevadt mei v innyslu odjeti do Ameriky a zde ziskati jmeni, o ktere tak neptedvidane svou chot' lehkovernosti svou pfipravil.

Pani Helena mace mu domlouvala, aby pustii plan s Amerikou z mysle, to i zde mute nabYti pekneho postaveni, tfeba u sveho dfivejtiho gefa ate by tak aspori nebyli rozdeleni nekonednYm oceanem.

Ale znideny Jindfich kroutil smutne hlavou a trval na svem rozhodnuti, maje v rimyslu, hned zitra zajeti na blizke hejtmanstvi pro cestovni pas.

Bylo ku konci listopadu a on mel v innyslu odjeti hned prvniho prosince anglickYm parnikem "Intervalem", nebot' cestovni listek na tento pacnik mel jit objednanY. 5A co Jarola?" tazala se pani Helena, zat'ukavgi takto pina nadeje na velkou Jindrovu lasku k nejmlad gimu bratru. Zastavi g se nepochybne pH zpatedni ceste v Praze?"

"Nemohu, mam eas odmeten a pak mane setlani se znamYmi bylo by mi nanejvY g trapne. Chci mu vgak telegrafovat, aby se dostavil na nadrati a tarn se rozloudime!"

"Tam byste asi nemeli easu k fadne rozmluye, milt' Jindro. Jifi necht' telegrafuje Jarolovi hned a net se vrati g z hejtmanstvi, mute jit on bYti zde. Svolujeg?"

Jindfich ovgem radostne pfikYvl a jak pani Helena pfedvidala, nalezl Jarolu doma, kdy se druheho dne autem z hejmanstvi vratil. Sevfel ho do narude a tetko, slza zkanula mu z "Vidig , chtel jsem vyziskat jmeni a zalotit pak s tebou velkY, deskY podnik a zatim — snad byly me touhy piing smele — — " "Takove nehody nejsou fidke, ale motno se z nich zase povznesti, Jindro," te gil bratra mocne pohnutY Jarosla y. "Tve znaene, odborne vedomosti zajiste ti zahy usnadni vyziskati vg e, cos ztratil. Neni tfeba hned vegeti hlavu. KaidY podnik nemftte konditi uspechem.

V Americe, v zemi svobody, volnosti a prace, zajiste dovedou tadneho pracovnika oceniti a toufam, ze bode ti tam ttesti pfair

Strana Houston, Texas.

Ctena, redakce, mill etenaki, pkeji yam vge to nejlepgi v tomto roku devatenact etykicet osm a bratrilm vyslougilym vojinfim, by vgeci dostali dobke placenou praci, kahly takovou jakou sam a rad dela. Kdo svoji praci rad'deld, obyeejne se dopracuje lep giho tspechu neki ten, kterY pracuje jenom proto, ze musi, aby se ukvil, proto to jiny ptijem nema ku svemu obkveni, takovY obyeejne na v ge hubuje, nic mu neni po chuti, svfij netspech p •ipodita na vge jine, jenom sam neni nieim vinen.

Nag tad Pokrok dislo 88. ukazal fictu ku nagim vyslouZilym vojinfim a zvolil sobe za pkedsedu a mistoptedsedu mlade vyslouklce ze svetove valky eislo druhe, nebo z posledni svetove valky.

Nag pkedseda bratr Rudy gevoik je velmi milt' a rozumny mladY muz, pieji vain, bratke pkedsedo, zdar k Va gi nove einnosti.

mai hodnY tatinek, zesnuly Luka g Pkihoda a mfij zesnuly tchan pan Josef HlavatY st. Micavali, kolik hlav tolik smyslu a nekdy je tech smyslti i vice v jedne hlav y, aby Vain nedelaly boleni hlavy, a yam bratke mistopkedsedo, bratte Hilsher pfeji to same, nebo bYti zvolen do fitadu je dtlkaz, 2e na gi eleni ye Vas maji claveru a ze si Vas vakme. Oba tito na gi miadi bratki, kdykoliv byli Zadani o nejakou vYpomoc ph pokadarn ruznYch programii a hrani divadel, ochotne v ge bez vgeho omlouvani radi vypomohli, takovYch ochotnYch mladYch jen kdyby bylo jegte vic po tom naSem velkem stat'e' Texas, adkoliv musim vzdati uznani tak mnohym nagim mladYm lidem zde v nagem velkomeste Houston, Tex., nebudu nage jine ochotne pracovniky jmenovat, proto ze bych se na vtechny neupamatovala, ale tolik uznani nagim mladgim lidem zde v Houstone path, nebo zde mame velke mnoZstvi opravdu hodnYch, inteligentnich mladYch lidi, kteti zastavaji ruznd zodpovedna mista v -Leto na gi nove vlasti a iji ten svfij aivot ku cti na gemu narodu i nagi stare vlasti. Vg echna rest varn miadi kadni lide, kdyby vg ici lide zili spokadanY 2ivot, kolik zle vine a lidskeho utrpeni by lidstvo bylo u getteno a kdyby sobe kaZdY jednotlivec uvedomil, jak je kratky lidskY hvot a ze to nevezme tak velke penize ziti hvot pohodlny a spokadanY. Lidske tel.° mute jenom spotkebovat tolik jidla a piti a jestli nekdo pfekraduje meze rozumneho 2iti, to za to obyeejne take zaplati ruznym utrpenim telesnYm nebo mravnim, 'ZadnY sebou Inc nevezme, nic jsme sebou na tento svet nepkinesli a nic s sebou nevezmem, jak' givot jsme till, ta.kove jmeno a pamatku po sobe zanechame. Kdyby sobe tuto pravdu uvedomil, co jsem zde napsala, svet by nebyl v takovem hroznem nepokadku, nebo pkidina v geho zleho je lidska sobeckost a chtivost. Natal lide chteji ty jine spolulidi ovladati, zotroeiti a vyukti jich ku svemu sobeckemu prospechu, proto mame v pkitomnern Case tolik valky nebo ye skuteenosti tato posledni valka je gte neni skoneena. V tolika zemich se Ude biji a zabiji jeden druheho, neb ye skuteenosti toto jsou valky obeanske, jeden °bean zabiji druheho a to jenom proto, ze nekteki chti ty jine vyuhti, zotroditi telesne i dugevne.

Musime sobe uvedomiti, ze ani zde v teto nag i nove vlasti se dnes lide velice thdi, jedni sob& mysli, ze jen oni maji to spravne smYgleni bez ohledu na ty jine lidi, kterYch hledi vyukti, chteji vg e lacine koupit a dobte draho prodat. Ovg em, kahlY obchodnik je hoden sveho vYclelku nebo on musi svemu obchodu venovat sviij eas a musi do sveho obchodu vlokti sve penize, proto musi dati pozor, by neztratil, co do obchodu vlokl, ale i ten obchod je mokio vest na zakladech "Ej a nech i jineho MU", jen kdyby lide byli poctivi a spravedlivi, bez spravnosti a poctivosti je dobra yule nemotna jak mezi jednotlivci, takta i mezi rfanYmi narody ta velka vladychtivost a ziskuchtivost je pkieina zle vale mezi jednotlivci i mezi narody a mezi rnznYmi thdami lidi. Kdyby sobe kahlY uvedomil spravnost to male basnieky, kterou jsem se naudila kdy2 jsem byla male deveatko:

vitSTNIK Nepohrdej hilrdp dxuhY , neni soused pod tebou, svazkem spojeni jsme vge spoleenou pottebou.

S pozdravem v gem etenifilm, Rosalie HlavatY Kampen. ) • 4. • ( Palatios, Texas.

Cteni brath a sestry t adu Elmaton cis. 148!

Ve schitzi novY vy'bor se usnesl, by na den 15. fmora byla svolana schiize v gech spolku na dye hodiny Ocipoledne, nebot' mame cluletite jednani. Tak nezapornerite, tteti nedeli t. m. a dostavte se do sine Elmaton.

Fr. Domorad. ) • * • ( ZAHRADKA STARiCH LEA'.

Dime Box, Texas.

Poslouchej starej, mne se nelibi ta odpoved' bratra NemYho, co odpovida, jedne pani na jeji navrh, by se nage Jednota starala trochu o ty stare eleny. Povidam, holka nediv se to jeho odpovedi zhola nic, kdyt na ge Jednota se k nemu zachovala tak mace gsky, pak veru neni se co divit, ze takovou odpoved' dal. Podle meho bych myslel, ze by se mel podat napted navrh a ten navrh pak rozebrat, kde bude tteba ho opravit, nekde neco ptidat, jinde zase ubrat, tak myslim, ze bychom prigli k jakemusi uzaveru, podle ktereho by jsme mohli vypracovat program a podle neho pokradovat. Tedy zaelnam, SPJST jednota ma ut slu gnou dastku penez a ma je mit zfirodeny, vim ze ma za mnoho tisic koupenYch bondfi a ty bondy nesou, nevim ureite zdali 11/2, aneb dve procenta. Jest to malo, ale jak se like., lepe mak) net nit. Nute, zde navazuji na ten program: Nate Jednota ma tpinY seznam v gech starYch Mena, tekneme 60letych a vYge. Mela by ohlasit ye Vestniku ptedem vgem pies 60 mica starYm, aby se ptihlasili chteli-li by jit do to zahradky starYch. Nu a pti torn musi bYt podminky uvedeny, by kat:1Y veal kam jde a co mute odekavat. Jsou dleni dost dobte situovani, ti by chteli near lepgiho, ti chudgi by se zase chteli spokojit nedim skromnej gim. To vge by HI. fi •adovna zjistila z onech ptihla gek. Nektery z tech chudYch by chtel zahradku, teknerne od 1/2 akra do 2 akrti, nekterY by v gak vzal at 3 akry, kterY by chtel mit zahradku a houfek slepic, proto by chteli rfiznou rozlohu. Nekteti jsou dobrYmi temeslniky a pro ukraceni dlouhe chvile by si hrali se svYm koniekem tak, to by na gli ramie zamestnani, spige jsem mel rici zabavu. Myslim, date mnohY za pravdu, nekdo rad neco kuti ze sveho odboru, nu a farmati zase se radi popeli jak ty slepice a vette tomu kdo chcete, to v_ gichni by tam pkinesli v gecku svou zkugenost nasttadanou za celY svuj vek. Nute a ted' musime myslet jak to udelat, aby to klapalo na obou stranach. Hlavni fitadovna by dodala kapital, tekneme na ty 2 procenta a pak by vedela jak ktery jednotlivY oddil ma cent, kahlY jednotlivec by musel podle toho, co by se mu zamlouvalo rentovat, za takovY rent by z toho tad n.emel gkodu, ale tet tadny u2itek. To, myslim, by byl ptijatelny navrh pro nagi Jednotu, nic by nevydelala, ale ani nic by neztratila a mnoho nagich starch dlent a dlenek by radi se uchYlili do tech zahradek. Toto neni psano snad proto, to by se to nesmelo zmenit, ja pi gi toto jen proto, ze vim, ze vzbudim u nekterYch zajem ate se o tom sami rozepigi. Dalo by se je gte dlouho psat o tomto ptedmetu ale vidim, to se mi muj dopis velice prodlutuje, tedy kondim talc se, to spolubrath navatou na tuto moji v'zvu svoje nahledy. S bratrskYrn pozdravem, Vaclav 13edvar. ) • 4 •( Nemci bombardovali Freiburg.

Ilsa Vermehrova, vydala knihu "Cesta poslednim dejstvim", v ni2 na zaklade.,svedeckych vYpovecn i takotIch lidi, jako aitrniral Canaris a general Halder, uvadi, ze v kvetnu 1940 dal Hitler rozkaz nemeckemu letectvu, aby bombardovalo staronemecke universitni mesto Freiburg, jen aby mel zaminku k leteckYm titokfim na francouzska mesta. Ph ittoku zahynulo 57 lidi, mezi nimi 20 deti. Hitler to ovgem svedl na. Fra.ncouze.

Ve sttedu dne 11. t nom 1948.

Fayetteville, Tex., 2. unora 1948.

Cteni bratki a sestry!

Timto se yam oznamuje, ze behem mesice ledna 1948 Hlavni fitadovna SPJST vyplatila pojigteni po nagich zeintelYch brattich a sestrach, jak nasleduje: Umrti eislo 4356. Br. Karel Petter, na odpodinku, od tadu Cechoslovan, • dislo 40., zemiel dne 31. prosince 1947 ye stab 69 let. Do Jednoty ptistoupil dne 24. kvetna 1918. Certifikat A-5547 na $1,000.00.

Umrti eislo 4357. Br. Frank B. Mare g, na odpodinku, od tadu Vesmernost, eislo 68., zemtel dne 5. ledna 1948 ye stall 69 let. Do JednOty ptistoupil dne 1. dervence 1900. Certifikat A10811 na $500.00.

Umrti eislo 4358. Ses. Antonie Kopeck', zamestnanim hospodyne, od tadu NovY Raj, dislo 71., zemtela dne 18. ledna 1948 ye stall. 77 let.

Do Jednoty ptistoupila dne 10. btezna 1901.

Certifikat A-4003 na $1,000.00.

Umrti 'Oslo 4359. Br. John Joe Kelarek, zamestnani neudano, od tadu 8tefanik, eislo 142., zemiel dne 8. ledna 1948 ye stab 53 let. Do Jednoty phstoupil dne 1. dervence 1913. Certifikat A-15427 na $1,500.00.

Umrti Oslo 4360. Br. Charles Martinets, zamestnanim malir, od •adu Komensky, eislo 20., zemiel dne 17. ledna 1948 ye stati 70 let. Do Jednoty ptistoupil dne 9. tijna 1904. Certifikat A-7139 na $1,000.00.

Umrti 'Oslo 4361. Br. W. C. Langlotz,. zamestnanim koval, od tadu Pokrok Texasu, dislo 1., zemiel dne 16. ledna 1948 ve stall 72 let. Do Jednoty phstoupil dne 12. Unora 1922. Certifikat A-11537 na $500.00.

Umrti 'Oslo 4362. Br. Tomag Vanek, zamestnanim rolnik, od tadu Piacedo, eislo 97., zemiel dne 22. ledna 1948 Ye stab 65 let. Do Jednoty phstoupil dne 13. hjna 1912. Certifikat A-2340 na $1,000.00. timrti dislo 4363. Br. Lud. K. Junek, zamestnanim rolnik, od tadu Elmaton, eislo 148., zemiel dne 22. ledna 1948, ye stall 55 let. Do Jednoty phstoupil dne 9. zati 1911. Certifikat A1039 na $1,000.00.

Umrti dish) 4364. Br. Josef Ra gka, zamestnanim rolnik, od tadu Pokrok Flatonia, eislo 103., zemiel dne 14. ledna 1948 ye stall. 86 let. Do Jednoty phstoupil dne 1. dervence 1897. Certifikat Paid-up-147 na $494.00.

Umrti 'Oslo 4365. Br. Frank F. Pileik, zamestnanim rolnik, od tadu Karel Jona g, eislo 28., zemiel dne 14. btezna 1920 ve stall 64 let. Do Jednoty ptistoupil dne 14. bkezna 1920. Certifikat A-7796 na $1,000.00.

Hlavni fikadovna SPJST timto vyslovuje pozfistalym nejhlubg i soustrast.

J. F. Chupick, tajemnik Hlavni fitadovny. ) •( PODIEKOVANt Timto srdeene dekujeme v gem nagim ptatelum, kteri misto kvetin darovali penize ye prospech MorayskYth sirotkfi na mleko v upominku za na gim tatinkem Stanko Doslich, kterY zemiel 31. ledna 1948.

Pan a pi. Bill Svec, $5.00, Houston, Texas.

Pan a pi. Joe Kotrla ,$2.00, Houston, Texas.

Pi. S. Kelarek, deti a matka, Kostkova, $4.00 Houston, Texas. Pan a pi C. Chumchal, $2.00 Galveston, Texas. Pan a pi. C. Siller, $2.00, Galveston, Texas. Pan a pi. J. Kaltaa, $2.00, Galton, Texas. Pani S, Doslich, $3.00, Galveston, Texas. Celkem $20.00.

Mrs. S. Doslich, 3706K Galveston, Texas.

Strang' I

Ve sttedu, dne 11. Anora 1948.

SOKOLSKA HLADKA Dallas, Tex., 4. imora 1948.

Sestry a broth!

Pfi psani posledniho zapisu z vYrodni schtze 2upY jitni nedopattenim se stalo, to opornel jsem uvesti mezi jinYm jrneno pi. Jos. Vrlove co jednu z nagich obetavYch kuchafinek, cot bych rad timto opravil.

Sestry a bratil v Dallaske Jednot y, ktefi pH katde pfiletitosti ochotne v kuchyni i v nalevne bez odmeny obsluhuji, ov gem te zaslouti si bYti pochvaleni. Jejich pohotovost, mimo nineni uspokojiti, znaene prispiva„ to mnohY ten ziskanY dolarek najde cestieku tam, kde pomaha zmirniti 281 tech merle At'astnYch. — L.O.H. V uvateni toho vgeho zasedajici vybor 2upy Rini ye sve vYrodni schazi jednohlasne usnesl, resoluci podekovati na gi bratrske jednote 2iika v Dallas, Tex. za bezplatne propiljeeni Sokolovny po celidlY den rokovani i za poskytnuti tune na gi volneho pfistfegi v roce 1947. 'regime se, te i v tomto roce nam v praci sokolske budete laskave napomocni.

Za Gupu Jitni: Anton Tirk, Vaclav Kogt'al, W. Bartodej, resoludni vYbor.

Dekujeme tat' sestram kuchafkam a vgem tem bratrilm, kteti nas po eas na geho pobytu v Dallas obsluhovali a pohostili, za jejich ochotu, abetavost a laskavost. Uji gt'ujeme vas, to si toho vgichni vatime. Az vy zas nekdy k nam nfiletitostne zavitate, budeme se snatiti stejnou merou oplatiti.

Tedy jegte jednou — diky yam vgem!

Anton Tirk, Fort Worth; Vaclav Kogt'ak, Ennis; W. Bartodej, Praha, Okla, resolueni: vybor.

Bratfe redaktore! — Ve sve vYroeni schtzi ribor tupni se jednohlasne usnesl resoluci vysloviti Tobe dik za laskavost a porozumeni v minulosti prokazanou. Vgichni piltomni shodovali se v torn, to pomoc Tve. usnadnila znaene nagi praci tim, ze nage elenstvo, ktere jest pievatnou vetginou tat v fadach SPJST, bylo easteji zpraveno pomoci na geho bratrskeho yestniku. Ptah bychom si ovg em, aby pomer tento i male se udrtel a i my slibujeme Tobe i organu SPJST nagi loyalni podporu. Bud' dlouho zdravi Za Sok. 2upu Jitni • Anton Tirk, Vaclav Kogt'a,k, Will Bartodej, resolueni vYbor. ) • 4, • ( Dallas, Texas.

ZDAR! Kromefite Sokolici, snaha vase pfekrigna, hrdost 'dela, radost v lici, sta pfekatek pfekona.

Vage hello stale vpfed, narodni stan zbudovat, posilit tak Hane stied, zdravou mladet zachovat.

Dbejte dugi, cvidte tela, nejlepgi co elovek ma, vzorne aby k nebi enela, z ladnYch tales mohyla.

Povinosti svoje vette: Lidskost hlasat svetu, take lasku k vlasti neste, az na nejvy'ggi metu.

Br. starosto, br. a sestry!

Pfiloteny elaneeek: "Vestnik", West, Texas, (red. F. Moudka) mne primal vyjadfiti radost prostYmi slovy, z plodne vag i prate. Blahopfejici rozen v Krometiti 1880. Ve SpojenYch sta tech 39 rokft. Clen Sokolske Jednoty v Dallas, Texas. Mnogaja ljeta!

Frank StranskY st. ) • 4, • ( Posleclni nemeckST svidomitS, i el e U berlinskeho nadrati Spandau zapomnel hradlai Walter Lanik spustit zavory pied pHjezdem vlaku. Zdrcen neopatrnosti, ktera mohla mit tragicke nasledky, skodil pod kola dal giho vlaku. Tvrdi se, 'le zemfel posledni svedomity

0K0 DO NEPROBADANten MAIM VESMiRU Nebyla to maliekost. Cela karavana se piazila po zakrutech jiho kalifornske silnice na Mount Palomar: Nejprve policiste na matocyklech, za nimi intenYti a teniste, katdSr most a katdY piejezd zvla g' zkougeli a nektere zesilovali; pak zase policejni strat a koneene traktor s osmiosYm ptivesnYm nakladnim vozem a na nem skoro sedmimetrova etvercova bedna, pina, houbovite gumy, mezi niz melee usnail do hlinikove folie a hedvabneho papiru eoece.

Konvoj vyjel z Pasadeny ke etvrte rano, tajne, jako by glo o vojenskou operaci. Pfenocoval na samote. A druhS, den na konednem Useku testy na vrch, vysoltY asi jako nage Snetika„ piapjal dva traktory za nakladni vleenak, aby se nahofe na srazu nejak neutrhl. Zvlastni mefie otfesft hlidal eodku, spojen s mikrofonem, aby varoval fidiee, kdyby testa byla nebezpeene hrbolata.

Nekomu se snad bude zdat pfepjate, ze byla pro kus skla ueinena opatfeni nakladnej gi a pedlivej gi, net kdyby se dopravoval nejvzacnejgi naklad zlata, S'perkt nebo drallYch kament.

Sam jsem vide' dopravovat platinove perky posazene brilianty v bedniece na docela obyeejne kale, a naklady zlata se vozily gee v pan cefovYch autech, ale bez zvla gtniho doprovodu policistt na motorkach Jen& to v gechno, at' to melo jakoukoli cenu, byla jen Cast nejakeho bohatstvi; a ta doelra, dopravovana na Mount Palomar, byla jedineenY statek, nebot' neni na svete podobne. Ostatnt ma i hmotne slugnou cenu gest set tisic dolart pofizovacich nakladt, a pracovalo se na ni — s vileenou pfestaykou — Ifinact let.

Prave pied tfinacti lety v prosinci 1934 ji odlili ve sklarnach v Corningu ve state New York. Zeptejte se sklift, co to asi znamenk odlit takovy balvan pies pal druhe desitky tun skloviny be jedineho kazu, bez bublinky nebo gmouhy. Mesice a mesice balvan chladl a ti, co nej dozirali, se tfasli, aby na nej nekdy nahodou nefouklo. Pak jej v Pasadena v technologickem tstavu od gestatficateho roku legtili, hrozne peelive, protote lesk musi bYt dokonalY, ale stejne dokonalY musi bYt take parabolickY tvar. tchylka je snad neJaka setinka milimetru — to ul se ztrati pH pi-arneru pill sedma metru. Pak tedy je gte z Pasadeny na Mount Palomar, pies pal tketiho sta kilometrt.Ale dojeli grastne, mlhou a krupobitim. Pied samou hvezdarnou v gak na priivod zasvitilo slunce. Ted' je gte posledni prate umistit doeku v zavesech do trubice dalekohiedu, ktera vYpada jako slu g'nY tovarni komin. A ovgem take je gte promenit v zrcadlo.

Protote, aby potadne sbirala a odratela paprsky, musi dostat tenouekk stfibfitY hlinikovST povlak. To take je gte potrva par mesicil. A tak at vlastne ve etrnactem roce, nekdy z jara matna, prase, at si se svou divkou budete vYhlitet " to svou" nejzakivej gi hvezdieku na polarni obloze, mountpalomargti hvezdati si po prve spusti hodinovY stroj, fidici nejvagi dalekohled sveta a nahlednou do hlubin vesmiru, o nicht se hvezdifskYm patronfim Galileo Galilei nebo Kopernikovi Cl Keplerovi nemohlo snit: PalomarskST dalekohled vytahne z hlubin prostoru a 6asu svetelne paprsky, ktere ryletly z nejake nesmirne vzdalene hvezdne soustavy pled miliardou let a nebYt tohoto zazraku opticke techniky, bloudily by vesmirem TlikSrm nespatieny. Jiste se '1 hvezdat zajikne ph takovem pohledu, ale bude mit eas ztrnout v tete k divilm lidskeho ducha? Snad ani ne; nebot' moutpalomarsky dalekohled motna, pomate odpovedet na posledni, nejzakladnejgi vesmirnY problem — co to vlastne vesmir je, zda je nekoneettY nebo koneenY, neco mezi o tim, konecny v nekoneenu. A milk se Mil& zadumat nad kony lidskeho ducha, kdyi je napjat zvedav,aisti, zda se mu podaki dohledflout at k sam*laranici Vgehomira? ) • 46 • Bral jsem vtdy doopraardy, co Sokol hlasal.

Podital jsem, to by Sokol mohl bYt jadrem na:s'i revoluce. Sokol byl ridy pfipraven. Proto, kdyi vypukia vodka, tined jsem gel k Scheinerovi. — T. F. M.

Nit ULU RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsanY resolueni vYbor fadu Radhogt' Cis. 99., projevujeme uptimnou soustrast poziistale rodine nad ztratou jejich mantelky a Anna Gerlich, babioky ktera zemiela 28. ledna ye staff, 70 let a byla pochovana 30. ledna za velke teasti pfibuznYch a pfatel na hititove Sweet Home. Pohfebni obfady vykonali v kostele i na hititove dpp. Mofkovsky a Kufatko v Hallettsville.

Portstala rodino, my vime, to ztracite dobrou mantelku a babieku, i my v na gem fade ztracime dobrou sestru. Ona byla dbala syYch povinnosti a rada pfi gla do schtze, dokud ji zdravi dovolilo, neb trpela 8 let nemoci, at naposled ji ranila mrtvice a lit se z toho nepozdravila. Tak i my bratfi a sestry pfejeme sestfe lehky odpoeinek.

Resoltudni vYbor za rad Radho gt' Cis. 99.: Rosie Orsak, Albina Dorrio,k, Henry 8panihel.

Demo dne 3. imora v Hallettsville, Texas. ) • 4 • ( PROJEV SOUSTRASTI mantelce a portstalYm br. Jos. Rady v Ennis, Texas.

Sestry a bratfi!

V uvateni, te br. Jos. Rada po celY pobyt svfij v teto nag i nova vlasti nezietne pro povzneseni, rest a dobre jmeno na gi vetve pracoval, my v tune Jitni co oddani jeho pfatele, budeme s poydekem einnosti jeho i tak nahleho odchodu dlouho vzpominati.

Tento upfimny projev naafi litosti a vteleho soucitu budit Vam vateni pkatele dfikazem, to s Vami soucitime.

C• ' estnou a svetlou parnet' zesnulemu bratru my Sokolove zachovame.

Za Sokolskou Zupu Jitni: Ben Pfevratil, starosta.

Ludva 0. Hogek, jednatel. ) • 4 • ( DO CORPUS CHRISTI, TEX. A OKOLI! "Cala ves se smeje", totit ta yes asi ne, ale cteni navgtevnici, ktefi se v hojnem poetu pfigli na onen kus podivat, se jiste smeji jegte dnes, kdyt si na nektere povedene scany vzpomenou. Jelikot ale kus je velice libivY, a pro gpatne podasi, ktere zajiste odradilo mnoho nagich pfiznivcil, kteti jinak zajiste by se byli pfigli podivat, rozhodl se na g divadelni odbor hru onu opakovat a sice v nedeli dne 15. finora 1948, ve 3 hodiny odpoledne, tak ze to bude vYhodnej gi pro vgechny a doufame, ze ses. a bfi. a pfiznivci dobreho pobaveni se steastni v pinem poetu a tak odmeni na ge snative ochotniky a dodaji jim chute, aby zase brzy neelm pfekvapili.

Abych popisoval vYkony jednotlivYch beret, bylo by zbyteene, neb se v gichni einili see My jejich staeily, zvla gte kdyt uvatime, te pro mizerne poeasi nemohli mitt dosti zkou gek, jak by si byli praci. Nerad bych ale opomenul zminiti se, jak jsem posledne psal, o na gich dvou mladYch silach, ktefi se skuteene drtely, jak ut by meli aspori tucet her za sebou.

Tedy sestry a bratfi a v gichni pfiznivci dobreho humoru, nezapomerite na nedeli dne 15. (udelejte si uzel na gatku) a na shledanou v Sokolovne na Alta Vista Road, ye 3 hodiny odpoledne. Na zdar!

L. Vesely, dop.

• A•( Do Blessine. Midfield, Elmaton a okoli!

OznaMeni vgeobeene se:bine.

Clentim spolkii patficich k Narodni sini na Elmaton se timto oznamuje, ze v nedeli 15. .6nora ye 2 hod. odnol. bude v teto sini konana snoleena schtze. Proeet elenove snolkfi K,Ttl' a SPJST se vgichni laskave 26daji. by se do tato schtze dostavili, neb pfedleha, j ednani.

Za sbor feditelt Nam sine, Walter Skutca. pfedseda.

Karel Nemec, tajeranrk.

Strata 111

.Ve stfedu, dne 11. tmora 1948.

312•11111$1(

OFFICIAL ORGAN OF SLAvrNIO BENEVOLENT ORDER OF THE STATE OF TEXAs

VESTNIK

PIASECZNJ A MODEL VILLAGE Toward the end of 1944 the war communiques from Europe's eastern front repeatedly mentioned the name of the little Polish town of Warka This settlement on the banks of the Vistula owned its renown at the time to the nearby Soviet bridgehead which was the center of particularly fierce fighting. As a result the villages surrounding Warka were reduced to ashes. They were actually razed to the ground, not a single house remaining. Today these villages are being rebuilt, and the reconstruction of one of them—Piasczno—is to set the pattern for the reconsturction of other Polish villages and farms.

Hundreds of Lidices The whole world honors the memory of Lidice, the Czechoslovak village which the Germans burned down and whose population they murdered. But Poland had hundreds of such Lidices. The fate of 'Lidice was meted out to Polish villages for sabotage, for helping the partisans or for failing to meet the quota of foodstuffs. In such cases the Germans would surround a village, set the.houses on fire and kill the defenseless inhabitant. This explains the many scenes of wreckage which indicate that once there had been human settlements in their places.

But the greatest disaster was to come in the last year of the war. Poland became one vast battlefield and the retreating Germans marked the route of their defeat with the ruins of towns and villages. Worst hit of all were areas along the large rivers—the Vistula and the Oder. Warka and Piaseczno were located in such an area. Destruction of farm buildings in these territories averaged 60 per cent, in many cases it was considerably higher.

The reconstruction of villages was one of the main tasks confronting Poland after the liberation. The Three Year Plan provides for the rebuilding of 550,000 farms wihtin the 1947-49 period, with direct government aid to be extended to 337,000 farms. Credit for this purpose are to total 23 billion zlotys.

The first and immediate task was to repair those farms that were only partly destroyed and possessed habitable dwellings. But very soon came the turn for those totally in ruins, which required construction of new homes. The government grants not only financial loans but also supplies building materials and tools.

The following problem arose from the very beginning: Were the rebuilt farms to be a replica of those before the war? Was the Polish peasant to live in the same way he lived before the war, was his farming equipment to be the same?

The answer was—an emphatic no! The new Polish village must be superior to what it was before. The destruction of the war must be made to serve at least one good purpose— that of creating a more progressive village with better housing and health conditions and improved communication facilities.

The Model Village The Ministry of Reconstruction agreed that an experiment had to be made. A village was chosen worse hit than the average. Piaseczno was to set the pattern for the other Polish villages and its reconstruction was to provide the necessary experience for the rest of the country.

Preliminary studies centered around three basic problems: (1) Overall plans for the settlement as a whole; (2) Plans for the indiVidual farm; (3) Best possible utilization of existing building materials. The results were carefully examined and revised as reconstruction work proceeded.

Piaseczno has been rebuilt. In a picturesque spot on the banks of the Vistula its widely scattered buildings cover an extensive area, with each individual farm being built according to a carefully laid plan, keeping pace with up-to-date requirements of technical science.

Each home is planned for a family of five to seven. The houses have five or six rooms each, and they are equipped with running water and plumbing for future bathroom fixtures.

The farm buildings are spacious, light and well aired. Barns and stables meet the standards of modern hygiene.

Most of the buildings are of brick and the inner walls of the dwellings have a concrete lining to provide protection against humidity and the cold. Unlike the pre-war village, the new Piaseczno makes only scant use of timber.

The village has a sewage system and electric lighting, fixtures unknown heretofore.

The center of the little town has not yet been completed. Here will be the church, the community center with its assembly hall, library and auditorium, as well as the cooperative stores, the bathhouse and the health center.

Another building nearby, still under construction, will house the bakery, the fire station and the public garage.

Piaseczno will continue to grow and develop.

The plans provide ample scope for future improvements and progress. That which has been accomplished up till now represents only a minumum program, to meet the requirements of modern living. But compared with conditions prevailing in pre-war Poland, this minimum means indeed a fantastic stride forward. ) • 4, • TRACING SERVICE SEEKING 3,000,000 MISSING PERSONS Arolsen, Germany — Somewhere here in Germany and in Austria are clues to the whereabouts of 3,000,000 missing persons, who disappeared during the war from every country in Europe.

Tracking down those clues is the task of a unique agency here — the International Tracing Service, a part of the Preparatory Commission of the International Refugee Organization (IRO).

More than two years after the end of fighting, the Tracing Service believes the majority of the missing persons to be dead but is still seeking official confirmation.

However, discoveries by the Tracing Service almost daily result in the reuniting of separated families and provision 'for the care of orphaned children. In addition, numerous legal problems involving property and rights of survivors are settled.

Refugee officials here say that most of the missing persons were taken from their homes as political prisoners, as candidates for German gas chambers and as slave laborers.

Others were voluntary laborers or are United Nations nationals who were caught in Germany.

Tracing work has been going on since the war's end in Germany, IRO officials say. But they point out that their agency, set up by the United Nations, is enlarging the task formerly carried out here by the Central Tracing Bureau, which was part of the United Nations.

Relief a n d Rehabilitation Administration (UNRRA).

The new International Tracing Service is working closely with various similar agencies of national governments, coordinates the activities Of all recognized agencies in tracing operations and aids in the exchange of information between services.

All contributions, correspondence of Lodge

reporters, biographies, etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor

by Saturday.

ABRAHAM LINCOLN Abraham' Lincoln, an American statesman and 16th President of the United States: born in Hardin Co., Ky., February 12, 1809. He removed with his family in 1816 to Spencer Co., Ind., and for the next 10 years was engaged in hard work of various kinds, having only about a year's schooling at intervals. In 1830 the family removed t o Macon Co., Ind., and subsequently he was for some time in charge of a store and mail at New Salem. In the breaking out of the Black Hawk war in 1812 he joined a volunteer company and was elected captain of it, a promotion which gave him more pleasure than any subsequent success in his life. He served t hree months in the campaign. He next opened a country store which did not succeeed; was appointed postmaster of New Salem and began to study law by borrowing books from a neighboring lawyer.

At the same time he was amateur and surveyor. In 1834 he was elected a member of the Illinois Legislature, to which he was again returned at the three following biennial elections. In 1836 he was licensed t o practise law, and in 1837 he removed to Springfield and opened an office in partnership with Maj. John F. Stuart.

He soon became distinguished as an advocate in jury trials. He still continued to take prominent part in party politics, and in 1844 he canvassed the whole of Illinois and part of Indiana making almost daily speeches to large audiences on behalf of Henry Clay. In 1846 he was elected a Representative to Congress. He voted steadily in Congress with the Antislavery party, especially opposing the extension of slavery to new territories. In 1849 he was a candidate unsucessfully for the United States Senate.

Till 1856 he continued to pursue his profession taking at the same t ime an active share in party political movements in Illinois.

In the presidential election of t hat year he worked strenuously for Fremont, and his own name was mentioned in conection with the presidency, In 1858 he was nominated by Republican State Convention as candidate for the United States Senate in opposition to Stephen A. Douglas. The two candidates canvassed the State together, addressing everywhere the same meetings, but Douglas was elected. The defeat only inspired Lincoln and his supporters. In the Republican National Convention held in Chicago in May 1860 he was nominated as a candidate for the pres-. idency, he gained a majority over his opponent Douglas and assumed office on March 4, 1861.

The events of t he next four years in Lincoln's career belong to the history of the United States. The following war between Northern and Southern States ended by the decisive victory of Grant over Lee on April 2, 1865, steadily followed by the surrender of the latter, had just afforded the prospect of an immediate termination of this long struggle when on the 4th of February president Lincoln was shot in Ford's Theater, Washington,

by John Wilkes Booth. Lincoln received magnificent funeral being burried in Oak Ridge Cemetery, where a fine monument to his memory was dedicated in 1874. Lincoln is universally looked upon as the savior of his country and Washington himself holds no higher place in the hearts of all American people . ) • 4. • ( Wax Mahogany furniture only when necessary and then sparingly. A good furniture finish is in the wood not on it, and too much wax is a great collector of dirt.

Ve sttedu, dne 11. tinora 1948.

mall

A smart man figures out his exThere are people out of step 'with What has become of the myth the times who believe that the that women belong to the weaker cuse ahead of time. sex? times are out of joint.

Superstition never contributes to the unfolding of truth.

WDUCIES7PRICES'TO HALT INFLATION

We suspect that th eman who "loves Winter" is about satisfied.

PLASTIC ENSFABLE

• 20/14-9 7/7A,

Director, GAINES DOG RESEARCH CENTER

?MO, OWNED BY MRS. MAUDe HULETT, OWECO, N.Y., IS FOSTER FATHER TO ORPHAN KITTENS, LAMBS AND A LITTLE PIG. THE DOG AND THE BEAR HAVE A COMMON ANCESTOR IN M/ACIS, A CIVET-LIKE. CREATURE THAT LIVED 53" MILLION YEARS AGO.

THE IRISH WOLFHOUND IS THE TALLEST OF ALL DOGS. AVERAGE HEIGHT AT SHOULDER: 31-IN. OM& Gaines Dog Research Center, N. Y. C.

SPECIAL WORKING CONDITIONS FOR 'SEEING - EYE'

A plastic ensemble that gives her a modern, up-to-the-minute look. The hat, shoes, handbag and umbrella are all of patented plastic high-gloss sheeting. The hat is made of black lace laminated between two thicknesses of plastic flexible sheeting, according to National Patent Council. Altogether, the picture is pleasing.

CHICA6v—In the first downward movement of prices since 1939, Hotpoint, Inc., one of the nation's largest electric appliance manufacturers, has announced it is joining in the fight initiated b General Electric company, to cur inflation by reducing prices on its electric ranges, refrigerators, water heaters and " Disposal's. James J. Nance. president. above, said that the reduced prices amounted to as much as 10% on new 1948 models recently introduced, and that reductions of as much as $20 were made on some popularly priced models despite the greatest demand for Hotpoint appliances in the company's history.

"As a leader in the electric ap: pliance industry we wholeheartedly subscribe to this crusade for lower prices. We expect to maintain these prices provided there are no further increases in our cost of labor and materials, and that there is no distortion of materials through rationing or new alloca-; tior.," Nance said. He added that inflation is the greatest threat to America's progress and prosperity' "The country s gains of recent years could be wiped out if the upward trend of prices and wages were not'reversed."

Hotpoint is now completing a $20 .million expansion program at five midwest plants that will triple former production capacities on its electric ranges. water heaters and dishwashers. The company's facilities for the production of refrigerators and home laundry equipment . have already been enlarged to dowt hie prewar capacity.,

Time Out for Tours in Korea for U. S. Troops

A made-to-order bed and all the free meals he can handle for working eight hours a day—that's what 8-year-old "Duke" gets as his conditions of employment at the Timken Roller Bearing Company's Columbus, Ohio plant.

You see "Duke" is a dog and for six and one-half years has been the eyes of his blind master, Jack English. Each working day he guides English to the time clock and thru the huge plant to the bench in the metallurgical department where his master is employed as an inspector.

Until a few weeks ago Duke's working hours were spent on the hard concrete floor. Then, William Fowler, general manager of the plant, ordered the special bed-for the ever faithful dog.

During the war, Mr. English worked for several war production plants, developing the skill that he uses now on the Timken inspection line. Super-sensitive touch, coupled with the electronic devices now in common use, enable English ttic bow his own in one of the world's *wing, plants.,

„

apa-ma-655

Off-duty facilities for education and recreation are many for U. S. Army and U. S. Air Force Regulars in Korea. This view shows a group of soldiers combining both in an informative sightseeing tour of Korea's royal tombs, where are buried important kings dating back to 1392 when the• Li dynasty was established.

V It 5 T

THE STORY OF THE POLISH FRONTIER Tymienica is a little village in Koszalin County, Western Pomerania. It differs in no way from thousands of other Polish villages and hamlets.

What was it like a year ago?

June 5, 1946, 12 o'clock noon. A dust-covered truck came to a halt in front of the first in a row of houses. A group of travel-weary people scrambled out. They stretched their cramped legs, set their caps straight and be, gan to look around. Some twenty brick houses, arrayed in two rows. Further away were the farm buildings, the barns, pigsties, cowsheds and stables. They peered into the houses and their faces brightened up at the sight of the closets, tables, beds and even couches. There was electric lighting everywhere.

"The kitchens are allright, the womenfolk will like it," someone muttered.

They spoke little. They had seen many such settlements. For two days the truck, supplied by the district government of Szczecin, had been taking them from village to village. They were to chose one of a great number. Nobody counseled them, nobody interfered with them, although the representative of the Koszalin Agrarian Bureau showed distinct signs of bore dom. He had conducted so many peasants on such tours that he had become extremely indifferent to the whole job. His instructions were clear and unmistakable, though. "The peasants are to be absolutely free in their choice, no pressure whatever must be exerted."

The half-dozen men, who still continued their deliberations in halftones, were delegates from Bieliny, a village in Kielce district. The community had sent them out as representatives of the agricultural parcelation cooperative, in order to pick out land in the West.

After a while, Wladyslaw Ppais stepped out of the group.

"We are taking this village, Mister. What's the name?"

The man looked it up in his register. "Tymienica."

"Alright. Tymienica it shall be. The soil is good here. The dwellings are not the best, but we'll fix that. The main thing is the railroad station nearby."

"Fine. Let's go to the Bureau in Koszalin."

That was the first pulse beat in the new life of Tymienica. Hardly four weeks elapsed, elapsed, when the red houses of Tymienica echoed with human voices. A dozen trucks or so, had arrived with a clatter, and the men were unloading the heavy bundles and tools The children were gleefully hopping around, and the women were lighting the hearth-fires in the brand-new kitchens, which truly amazed them by the profusion of new and unknown utensils.

The first evening that descended on Tymieni ca resounded with the tune of a folksong. Together with the young girl that sang it, Poland made her entry into Tymienica.

Wladyslaw Papis gave this account of the four weeks preceding this evening.

"What an amount of talk there was in Bieliny before the people made up their minds to move out here! I have a family of nine, five boys and four girls. When the people saw that I was moving stock, lock and barrel, they decided to come along too. We are 34 families here, 152 souls altogether There is still room for four families. Wish they were here already," he sighed. "What a pity to watch these fields lying fallow, covered with thistles."

"It was tough going in the , beginning. The people arrived on a Monday, and on Thursday of the same week they went o* into the fields The district government had sown 75 hectare,, is a welcome to the new settlers. The grain had to be gathered. There were only two horses. and rain, was in the air. You should have seen the commotion. There was a mad scramble to get the work done. We managed as best we could. We carried the sheaves in whatever was handy, even in wheelbarrows. The kids too carried some on their backs. . .

"Yes, it was tough going in the beginning.

Each family. was assigned 33 a'cres of land.

That had to be measured; tilled, sown. . . And there we were stuck with no horses, no plonghs, no seed. If "Rolnik" (the agricultural cooperative) had not helped us out, things would have gone from bad to worse," said Jozef Klucha. But a man goes to work gladly, here, for the soil is good and plentiful."

Tymienica is a poor village, although its fields are covered with golden grain. The people are deliberating how to make the best use of the funds that just reached Koszalin by way of a loan. They are considering the purchase of cows which, as some would have it, had already arrived in the central cooperative.

"Are you sorry y ou came out here?" I asked Stanislaw Swieboda.

He 'looked at me in astonishment. "Why, of course not."

Nobody is sorry. There, around Kielce, they were squeezed into small plots of 3-5 acres each. There, it was -misery without a future.

Here, it is anticipation of wellbeing in the time to come.

The faces of the men are serious, but far from sad or gloomy. Their looks are calm.

These people know that the most difficult job is behind them. They work from daybreak till nightfall, but it is quiet work, and work that is brightened by their faith in the future. ) GIST OF THE SOKOL IDEA The life giving and life sustaining ideas which has moved the Humanity since its enlightenment are the leading primers of the Sokol Movement.. An enlightened and intelligent man is the goal of our striving by means of the Sokol physical Education System balanced by a well rounded and progressive world outlook, aimed for the welfare of the whole nation.

The nation as a whole is more important for the common welfare than an individual and by a common and unselfish effort of so enlightened individuals one stands for all and all for one.

It is the most noble and humanitarian purpose for those who want to improve the human race.

Two tenets most deserving and highly esteemed are the goal of the Sokol Brotherhood. First, an individual perfection by developing potential powers of a man into a healthy, enlightened and intelligent man.

Second, the unselfish service of a so enlightened man to the whole. This tenets are in accord ance and in step with the law of evolution, the law which permits only those best fitted to survive either as an individual or a nation. We understand that ruthlessly selfish people are not fit for the survival in a long run and a nation composed of selfish individuals, where everybody works for himself and the devil takes the hindmost, is a nation doomed to a certain destruction. Again let's repeat to you: "The greatest contribution of Tyr g Sokol Idea is to be found in an enlightened and practical humanism. It is continuance of the trend which is woven into the history and life of all great and small nations, upheld by its enlightened men and women. Most pronounced however it has been in the life of Slavic nations.

To an uninformed the Humanism spells "Utopia." But it is a stark realism and only the intelligent people can comprehend its tremendous power for good and survival of human race. The greatest men in human race were for unselfish humanisin through the practical everyday brotherhood. Without the love of the whole of the nation all efforts of individuals selfishnes comes, to a nought. As society matures and its economy becomes more complex the love of a neighbor becomes of Social Significance. The joy of creation has to be derived more faint efforts than from efforts which are isolated in a form of rugged individualism. Freedom becomes an opportunity for fellowship rather than for personal aggrendizement. If the welfare of others is disregarded the freedom soon disap-

-Ve 'sifedit,

dne

pears and dictatorship takes its place. In -short, if a society is selfish-minded, lacking in the common effort for good of all, it is not fitted for freedom and will lose it.

That's why Tyr., who observed the history and life of ancient nations stresses the LOVE ONES NATION as a noble virtue toward realization of common brotherhood. .

And that is our Sokol task, to reecinca dividuals to become consicous of practical' brotherhood of men where all work for the good of the whole. Where the Whole prospers, individual prosper. Where the whole is beggared, nobody prospers.

This is Sokol in his best. Only an intelligent and strong men and women are able to carry such ideals. Weaklings are selfish and fearfully greedy because of inferiority complex.

Brave and Fit man lifts up his fellowman and fits him for higher task in common effort of the Humanity.

Who of you is fittest become a servant of less fit and less enlightened. Sokol Idea is Humanism at its best. It is practical humanism and start with his fellowman next door in Javelin. everyday life.

•( )• ANOTHER SHOT Little Mary, aged five, came running up to her mother, crying.

Little Mary: "Oh, mother dear! You'd better come quick and get daddy!"

Mother: "Why, Deane?"

Little Mary: "Well, Daddy and Mr. Smith are down in the cellar and I heard Mr. Smith tell Daddy to give him another shot."

•( )• kid Fort Worth, eislo 154.

Cteni bratti a sestry!

Myslim, e ut" je eas abych oznamil vYsledek nag i vYroeni schtze v prosinci. Utednici na rok 1948 zvoleni byli: Frant. Obal ptedseda, Vlad'a Hejl mistoptedseda, John Bedan tajemnik, Jos. Svitak neetnik, Anna Milan pokladnice, Jos. Milan ml. prfivoclei. T:Teetni vYbor: Vlad'a Hejl, Jos. Milan a Jerry Merlik. Nemocensky vYbor: Aloisie Albrecht. Delegati do sjezdu: Frant.

Obal a Jos. Milan. Star gi nahradnici: John •Beean a Frances Jeemenek. Lekati: Dr. Frank McKee a Wallace Smith. Dopisovatelka Frances Jeemenek. Take mr.sim napsat, e tad Ms. 154. ztratil dva eleny v ice 1947, kteti po deli nemoci dokoneili svoje givoty. Taky jsme pochovali jednoho bratra vojina, kterY byl ptivezen z Belgie a kterY zemiel v roce 1944. Byl to br. Jos. Svajger ml., jediny syn br. Josef 8vajgra st. — Nag e organisatorka se postarala v roce 1947, jak as a zdravi dovolilo, o 25 novYch tak Ze tad bude brzo poditat 300 elena, cog je na tento novy tad slutnY rozkvet. Ale ty schilze jsou potad mizerne a nevim proe, nä ge se nemame o co starat, jen si zaplatit ptispey ky. Myslim, e nam nevi zapottebi nem stavet, aby nas ty schfize zajimaly, ale vzpomenout Si, te to je na g e povinost a ptijit Yeas, cog je ve dy e hodiny odpoledne, a taky zaeit v ten eas, aby ti kteti ptijdou y eas mohli brzo zas odjet, kdyZ si to pteli.

Jak mne bylo ureeno tento dopis napsat,,ale jen oznamit • vysledek volby, tak doufani, tie John Beean, taj. jsem nenapsal toho moc. , ) • 4• • (

KALENDA 15. unora. Divadlo "Cela, yes se smile" opakuje ochotnickY sbor Sokola v Corpus Christi, Tex. Zaeatek ve 3 hod. odpoledne.

15. finora. VSeobeena sehitze dlen spolku patheich k Narodni sini na Elmaton, Tex. Zatatek ye 2 hod. odpoledne.

28. biezna. Anglielsk divadlo "Alibi Bin" sehraje dramaticky Kroutek Hlahol v sini tadu Pokrok Houstonu Cis. 88. na Studewood. Zaeatek piesne y e 4 hod. odpoledne.

25. dubna. Divadelni predstaveni pofada houstonska. odboeka "Svornost" O. N. SdruZeni v sini tadu Stefanik Cis. 142. na Cottage Grove, y e prospech trpicich déti na Morave a v techich. Obgirnej gi pozdeji v oznAmee.

lre,attedu, dne 11. inun. 1948.

MAI ITKiK

ti

za Slovanskir Vthjemne Pojist'ujici Spolek Priiem od mesic leden 1948 S. V. P. S. PROT! OHNI A BOUT I Zaioien 1. kervence 1926 Frank J. Aneinec, Ptedseda, Houston, Texas.

Frank J. Zubik, M.-ptedseda, Bryan, Texas.

Anton Bilk, M.-ptedseda, Houston, Texas.

F. V.' Urbish, 'Tajemnik, East Bernard, Texas.

Jno: P. Trlica, Pokladnik, Granger, Texas.

C. H. Chernoskk, Pravni radce, Houston, Texas.

F. A. Bezecnk, Organizator, Schulenburg, Texas. ttETNI VIGOR Robert Cervenka, West, Texas; Will A. Nesuda, Dallas, Texas.

John Kahanek, Jr. Fort Worth, Texas.

FINANeNi ZPRAVA Od 1. dervence 1947 do 31. prosince 1947.

PRIJEM: Poplatky proti ohni Poplatky proti bouki Poplatky na, stavebni risika, oheri a bouti ..

Poplatky a rozpoeet proti vkbuchu plynem Poplatky na ptenos pojiiteni Ttozpoeet proti ohni Rozpoeet proti bouti Splaceno na hypoteky Urok z pujeek hypoteky Dividendy z Building Loans Urok z bondt Spojenkch Statt Urok z cestovnich bondt Prodej zasob odboekam

7,825.13 2,926.57 226.28 122.79 10.42 17,285.38 3,141.35 5,168.33 1,338.80 175.00 445.75 262.50 5.60

V bankach dne 30. eervna 1947 ....

$38,933.90 20,672.02

thrnk ptijem

$59,605.92

Ptijem

VtD Vyplacene §kody proti ohni Vyplacene Akody proti bouti Vyplaceno za odhady Cestovne ttednikum a zastupctm Dieta tfednikinn a zastupcum Najemne sine pti odbkvani schtzi Texas U. C. C. Tax Witholding Tax Social Security Tax Sluing ittedniktm Paitovne vSech fitednikt Telefon, telegraf a express Vracene poplatky a rozpoety Zasoby do fitadovny Piljdky na hypoteky Darovano Uvetejneni oznameni sjsdu a blahoptani Za ptehlileni vlastnictvi ptjeek Olenstvi v Texas Mutual Ass'n Vracena poukazka vyplacena

2,168.70 240.00 66.00 856.97 2,236.00 10.00 12.62 178.80 50.50 1,995.82 114.68 14.63 63.00 62.77 27,800.00 15.00 37.50 303.00 14.00 7.85 $36,247.78

Celkove vydani Balance v baxikach

$23,358.14 FINAN6N1 VYKAZ 31. prosince 1947.

$ 23,358.14 Hotovost v bankach 61,854.09 hypoteky (Mortgage Loans) 10,000.00 Stock, liberty Loan and Guardian Federal 9,900.00 Cestovni Bondy U. S. Defense Bonds and Treasury Notes .... 39,960.00 250.00 Zatizeni v fitadovni $145,322.23

thrn POVINNOSTI Ptedplacene rozpoety a poplatky 6 mesict tistY majetek 31. prosince 1947 Oistk majetek 30. eervna 1947

15,591.40 $129,730.83 120.004.44

9,726.39 tistY ptirtstek od 6-30-47 do 12-31-47 Will A. Nesuda, John Kahanek, Jr. Robert Cervenka, teetni vkbor.

Houston, Texas, 17. ledna 1948.

Bylinky Y oblibe V Sobeslavi je tovarna, ktera se zabkvala vkrobou 36 druht rtznkch ledivkch dajt, pastilek, injekci a vktaikt, ktere se dodavaji lekarOM. 1)0 nekterteh druzieb teehte

preparatt, vyrabenkch vesmes z domatich bylin, je poptavka, az nadmerna. Nejvice se 'Zidaji lay proti revmatismu a proti dne. Dokazuje to, ie jsou tyto choroby rozgiteny mezi naAirni Wm/ nejvice?

Cis. DaMau tum Za mesie 1 17 2 12 3 23 5 16 6 12 7 19 8 29 9 20 11 12 and 23 12 27 13 26 14 28 15 21 16 22 17 19 18 12 19 21 20 22 21 21 22 19 23 28 24 19 25 12 26 17 27 27 28 21 29 29 31 17 32 16 33 16 34 19 35 21 36 22 37 21 38 24 39 12 40 24 41 22 42 23 44 22 45 21 47 21 48 23 49 20 50 23 51 21 54 19 55 26 56 23 57 12 58 22 59 20 60 22 61 12 62 9 63 20 64 23 67 26 68 21 69 26 71 20 72 24 73 22 75 26 76 22 77 12 78 26 80 24 81 24 83 23 84 22 85 14 86 22 87 22 88 23 89 21 91 27 92 12 93 22 94 26 95 12 97 23 98 20 99 22 100 22 101 21

103 29 105 21 107 -12 108 19 109 22 110 26 111 27 113 12 114 28 116 24 117 22 118 26 119 28 120 12 121 26 122 28 124 12 125 22 126 23 128 12 129 22 131 12 132 13 134 13 135 22 136 12 138 22 139 28 140 22 141 23 142 22 143 23 144 12 145 29 146 21 147 21 148 26 149 24 150 12 151 23 152 26 153 27 154 22 157 15 158 22 162 13 164 22

le 54.22 25.48 149.92 354.89 105.53 158.78 24.43 61.98 319.25, 65.16 36.80 78.21 13.81 116.31 168.99 34.45 6.10 26.51 72.63 65.72 83.06 19.00 65.25 - 168.92 109.35 6.22 167.53 102.55 30.95 133.70 288.52 218.80 23.20 33.09 118.10 174.42 454.16 192.23 16.44 271.23 58.21 59.38 306.02 565.26 15.68 126.58 47.43

Obnos $175.03 30.50 25.79 171.19 65.48 259.62 404.11 557.97 107.62 16.81 137.93 34.74 509.51 71.61 922.71 22.68 110.23 419.39 31.11 42.85 260.79 1,003.55 1,267.80 314.84 78.42 972.77 1,541.39 34.56 305.05 306.92 142.52 74.08 93.43 12.38 219.02 83.27 1,498.11 65.88 23.49 164,38 90.50 450.86 420.89 $30,369.33 846.33 237.22 58.30 1,043.14 166.07 269.10 37.59 362.47 70.50 35.39 55.66 132.86 222.44 FUNERAL -SERVICE 79.14 1903 McKinney fax 1177 157.82 267.64 52.15 34.87 182.29 210.93 19.32 Vale pfatelske nabytkove 78.28 obchody 82.63 17.63 Nabytek - Elektrieke potfeby 161.47 Cokoliv pro vaii domienost 374.10 2020 Washington Ave. F.9742 38.99 5832 N. Main. - V 41383 289.34 414.16 5225 Washington Ave - T. 3490 HOUSTON, TEXAS 224.84 174.36 2,822.22 Kupujte zde - Dostanete nejlepii za mine Hotove aneb 169.69 na mime splatky 569.75 700.35 Vage uspokojeni zartgeno 54.50 Zdarma dodavka kdekoll 111.56 47.24 foitovni objednivkl jsou 53.85 jsou ryehle vyfizeny.

16.81 31.99 Otevieno 1)9 ve gery a nedele dle 41.72 ujednini.

16.39 11110011•010111■••■pmelmimemow........mg...."

FOGLE-111E5T,

Hilsher's Home Supply Co.

Strana 14

V I

Nieive duo Nemcii bylo ux z vegi easti napraveno Moskva. — Donecka, panev dava nyni jiz dne ti'etiny ptedvaleene telby uhli. Pied valkou pracovalo zde 208.800 vrtacich strojfi, 11.000 pneumatickYch kladiv, 600 vagorra a transporteril a 1.500 elektrickYch lokomotiv. Nemci znicili gachty a zaplavili je vodou. Ze Sachet bylo zapotrebi vyeerpat 700 mil galont vody, obnovit 10.000 prumyslovych podnin a vykonat 2.500 km podzemnich praci. Tento pracoyni vYkon by odpovidal stavbe tunelu Moskva — Pariz. Mnohe z techto oraci b-- 1 -- •ykunany. Ze sachet bylo vy6erpano pies 590.000 m/3 vody a obnoveno 150.000 km podzemnich Stol a 'Sachet. Donbas dostal tisice novYch vrtacich stroka a pneumatickYch kladiv. Pro horni-

Uncle Sam Says

• What would you say if you saw a groundhog emerge from his hole this month with a stock of Savings Bonds in his paws? Millions of my nieces and nephews, who own Savings Bonds and are adding to their bond holdings regularly through the Payroll Savings or the Bond-AMonth Plans; would say that Mr. Groundhog has at last acquired common sense as a prophet of an early spring. There is no better harbinger of a bright, happy Thture is there than the growing, safe, prciltmaking financial reserve of United States Savings Bonds.

U. S. Treasury Department

ye sttedu, dne 11. imora 1948.

8TNIS

TAROKY PRAVE IMPORTOVANE Cerra

2.50 Za Hut ECHOSLOVAK PUBLISHINGCOMPANY WEST, TEXAS :=0.1aXiStqf 73EIENCEIZIEs

bylo obnoveno 2,5 mil m/2 obyt- dre. Cella montovaneho radinneho ne plochy. V Donbasu se rychle ob- domku le 360.000 korun, tedy o etyaovuje take kovodelnY priimysl a ticet Lisle inhae, nei se ptedpokla2rtimysl strojirenskY. Byly jift" za- dalo. oaleny ohne .v obnovenYch vysokYch . martinskych pecich makajovskeao kovopriimysloveho zavodu.

SPOLEHLIN A PORROBNICO SLUtBA. Domek za piil druheho dne Jsme pohotovi Vain Praha. — Mechanisace staveb ziti bez rozdilu jak daleko bynontovanYch domkt pokroeila nyni dlite bez jakehokoliv tak, ze na fa it-IL Kottland v poplatku.

KoSt'anech u Teplic dosahla rekorS nami mete mluviti deodu, kdyt takovY `malt domek po ky. okedchozim provedeni vSech My nabizime Pobtebni Popraci postavila za pill dr aheho jigteni pro katdeho elena rodiny.

PETE E. ETLINGER FUNERAL HOME Elsie.

PraZak-Etlinger, POHEEBNi DOMOV damska pomocnice ✓ hodine zarmutku najdete u nas nejlepg pohtebni obsiuhu a Telefonujte "collect" Tel. 38 ceny levne. bellville, Texas • prodivame pohiebni pojiiteni od 1 m'esice do 80 rokd stall Ambulance ve dne I v noel.

MAREK BURNS FUNERAL CERSTVE KVETINY PRO HOME KAIDOU PI%ILE2ITOST BILL MAREK, feditel Telefon 546.

Pohiebni vence a kytice CAMERON, TEXAS Kytice do nemocnice Svatebni kytice Kytice k vfroei narozenin, silatku Kvetiny k vtzdobe kostela neb residence

MAREK BURNS

Ernest J. Hanka.

Privnik Houston, Texas

NAVgTIVTE NAs NEB VOLUTE TELEFONEM

TE?LE FLORAL CO. KYLE HOTEL TEMPLE, TEXAS Telefon 4445 —5669

Chrante thavi vfch diti q

Vgak vitc, jak to chodi. .Tybehnou z teple mistnosti do studena, uhieji se a hned je z toho r ima, nastuzeni a katieL Uktfite penez, strachu i starosti, kdyi budete miti po nice

Sever& Balsam Proti :.!

Kasli

• LahodnST • Piisobivi • Deti iei mail rady CENA

ood taste creates a perfect setting for rest and relaxation at the end of the day, especially when it's topped off with the peppy and refreshing goodness of delicious, sparkling PEARL Beer. Keep plenty of it on hand, iced cold, ready to enjoy at its taste-tempting best - - ready to serve with pride.

A PART OF TEXAS HOSPITALITY SINCE 1886

Pearl

st. Co. S. CROWDER

WACO, TEXAS E.412E3B77

7.77-17. ..1.7=a7

50c

ve sve lekarne a kde nemaji, nevahejte a po glete pro Ia.hey neb vice piimo na dolejii adresu.

26.clejte

4111.11011.111K

Strang 111

Ve sttedu, dne 11. imora 1948.

Prfizkum slovanskkeh Praha. — Loni jig se tispeSne zadalo pracovat na pruzkuma starch slovanskkch sidli§t' a objevy obdorniky k tomu, aby se letos pcstupovalo soustavneji. Proto byl ustaven 7.vlaAlni Sbor pro vkzkum slovanskkeh hradiSt', jehoti elenyjsou zastupci odbornkch spolednossti i jednotlivi specialist& Pfedsedou byl zvo3en profesor slovanske archeologie karlovy university dr.

Jan Eisner a dizeny dve sekce, deski a morayska. Zaroveri bylo schvaleno, aby se letos WO prohloubilo badani na Levem. Hradci, loni tak pfekvapujici, a zahajily vYkopesky na Libici, sidle slavinkovskeho rodu. Na Morave se ma, prozkoumat Strachotin pri soutoku Svratky s Dyji.

douenosti a moinosteeh, ktere Jim pfinese. Vylotiil co vtiechno atom bude moci vykonat i na poll mirovein, i na poll valednern, a jake pHletiitosti diva m16.deii k volbe povolani. Kdyti skoneil, tiel se prof. Joad zeptat jednoho mlacleho posluchade, co by chtel bit a2 doroste, tekneme za dvacet let. odpoyedel mu poslu"Na chae.

SPOLEHLIVE JMtNO Jmeno NONAT je beintra slovem ve mnohfch aomacnosteth po ce aovolte aby to byte lou generaci kdyi trpite v domacnostl obtasntm pichanim nebo bolesti.

onat

Prvni tovarna na hodinky na Slovensku V ramci industrialisace SlovenB. C. MILLER & CO., ska a z iniciativy deskeho Cena Nonat P ottou 55c a $1.05. nika Emanuela Melcera byla v r. Altadens, California 4946 zalotiena v Turd. Sv. Martine prvni deskoslovenska tovarna na vkrobu hodinek podle gvkcarskeho vzoru. Je to jedina tovarna v CSR toho druhu. Sesterskk podnik teto Dr. R. L. Stephens tovarny je v Oeske u Brna. Tovarna "Eme" (jmen() podniku) pracuje CHIROPRACTOR ptevatine pro vkvoz, zvlaAtk do Jitini Ameriky. Zamestrio.va asi 90 lidi, Rooms 1-2, Hammersmith Bldg. kteti se jiz na gvkcarskkch automaTEMPLE, TEXAS tech dobte zapracovali.

Tel. 5835 15% Avenue A Uptimne piani Britskk profesor Joad, velkk yeVedle R. V. O. S. 6fadovny dec a prilkopnik vedy, ted' zejmena atomove, ptedna gel chlapefun o buAM:ERICK& CIGARETA JE V EVROPE POKLADEM..

Dr. Thos. N. DeLoney Off LEILA Bole sprivne ptipraven6.

Las die funiuvy. ttadovna 3248 — Res. 2687 513-17 Professional Bldg.

TERME, TEXAS

Balik A: 6 liber 9 unci mouky a 200 americkkeh cigaret ....$4.15 $4.60 Balik B: 6 liber 9 unci rile a 200 americkkch cigaret Balik C: 2 libry 3 unce kavy, 2 libry 3 unce rkte, 2 libry 3 unce $5.90 maragarinu a 200 americktch cigaret Balik D: 6 •liber 9 unci margarinu a 200 araericktch cigaret $6.95 Cena zahrnuje pojistne, baleni a patovne VSechny tyto zasilky odesilame ptimo' ze sklaciate ye 80carsku, tedy rychle.

Ptijemce clo neplati Zasilb.me gumove rafy pro auta, traktory a truky.

Zasilime Nylonove pundochy. — 26.dejte o informace a cenik.

Pojedete do Evropy letoiniho Leta? ante odesilat yak baliky nyni!

LZ Baliky zasilime tei do ostatnich erropskkch zemi. Spolehnete se na krajanskou spoleenost.

Zaslali jsme jii tisice a tisice balikft do stare vlasti OBJEDNEJTE U KRAJANSKE FIRMY:

EUROPEAN OVERSEAS EXCHANGE CO. 1580 AMSTERODAM AVENUE, NEW YORK 31, N. Y. Mame mnoho dekovntch dopisu. — — Objednejte limed!

teskt Lekaf a Operatic 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon residence: Lehigh 9745 Telefon tifadovny: Preston 2553

C. H. Chernosky PRAVNIR Vytizuje veIkere soudtel

DR. N. B. Mc.NLITT Zubni Like* tfadovna nad Canada's Drug Co. Bryan, SPRAVNE VYKONAN POHILEBNI SLUtBA V hodiati talu zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni ftstay pohotort k synipatickemu yyfizeni nezbyloatch j ednotlivosti a k vypraveni ilojenmeho pohtbu.

Levne ceny jsou nat.! zdsadou.

EDWARD PACE

Polgehni teditel Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606 118 N. Fifth St. — Temple, Tex.

tIadovna: 936 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS

Barbecue sandvide, Pivo, Domaci Chili, Kiva a Studene napoJe

Kilnar's Barbecue Drive Inn Slutne mis'to pro tetyhodne lidi.

5802 North Main St. Phone V. 2-0088 HOUSTON 9, TEXAS (8-dz.)

ESIMILIUMMIMITAIRILMILIIIIIIIIIILIIII/1121111111111M10111111111111111,

LAVACA CO. ABSTRACT CO.

CIGARETY DO tESKOSLOVENSKA Na g e NOVE balky die NOVYCH v Ceskoslovensku

Dr. Chas. J. Hollub

(ds-c)

J. F. BO2KA, teditel Vyhotovi abstrakty, vlastnicke privy, e majetkove pojiiteni. rradovna nad Peoples State Bank Telefon do tikSdovny dislo 5, do residence 63 VILLE, TIMM

ZABAVY iidu Pokrok Houston 15. UNORA - - - - - tERVENKA 22. UNORA - - - RAY KikENEK ADMISSION

80e

TAX INCLUDED

O aikusky a obeerstveni niv6tevnik6 jest vtborem Minna postarino.

TAbasni Vtbor 1140 ROBBIE ST. Tel V-20256 Na. doptini: 20th and North Main.

etre= P011±1441

attiV6 I 2,rear

Itiebiciii; Dothan — emnou

e'

.

Malv Oznamovatei OW' Zkutena, kuchatka, ktera by pomahala v domacnosti a pfi c§etfovani tti ditek, dostane dobre mist°. Telefonujte "collect" na Mrs. Jordan, Emerson 6-1683, Dallas, (7--9e) Texas.

KURATKA. . KURATKA Nejlepai jakosti.. . 14 druhti posilame vaude vyplacene sto za $15.95. Udejte jaka si pfejete. . . Objednejte dnes HANDS HARDWARE CO. Bellmead, Texas dze Ear Hleclam deskeho Kovate znaleho v kolatstvi pro kovarnu vybavenou strojirnu zatizenim v Love lady, Texas, co by vedle me mechanicke prate spravky Kar provozoval praci kovalskou z nit' by me milddel 40% z vYtelku sve prate. Blitai dohodnuti sdeli Jos. Svoboda, Lovelady, Texas.

(6-7p) ENtr" }Ueda se zkuaene devee k uklizeni domacnosti a pomoci pti opatrovani aestileteho cle'vdete. Dobre odporudeni 2.1.cloucno. Wborna mzda a platen prazdniny. Plate: Mrs. A. E. Kudera, 4317 Westwa,y, Dallas, Texas.

(6-7c) gerHleda se deska 'tens, neb man2,ele k praci v domacnosti. Mna musi bYt dobrou kuchatkou. stran sluZneho a podrobnostl plate na: Mrs. Roy R. Gardner, 3643 Wickersham, Houston 6, Texas Telefon: Lehigh 7-800 (6-7c)

od Zicpy a aolesti 1-11avy Zkaienelo Zaludku Nezaiivnosti Nervosy Plynii a Nadimani Ztrity Spanku a Chuti k Jidlu kdyi zavineny Zitcpou Opatite si Dra. Petra Hobokodobou vyzkouieny poasrovaci p r o stiedek a ialudani Cinnost povzbuzujici lek. Obsahoje 18 Piirody clast. nicb WavYch koiinka, bylin a rostlin.

Pottlivejte dle navodu. Mirn6 a hladce Hoboko piivede lin g stieva k annosti a napomilie jim, vylouati viznouci odpadky; pomithi vypuditi plyny zacpy, diva ialudku onen piijemnf pocit tepla. Bud'te moudrimi —pro rychlou, piijemnou, dokazanou filevu od licrap siepy_ — apatite si Hoboko dnes ye yosem sousedstvi aneb poglete si pro

Zvialusi Obeznamovaci Nabidku 11 uncovi lahev za pouhi $1.00 pos1ino poitovrui vyplaceno k valim dvef ins.

Odeiiete tento kupon

Wove noisy, `novt livot Betty Jane Lampe, hezka modrooka blondYna z Chicaga, dvaadvacet rokll stars, byla od narozeni mrzakem, nebot' se narodila s no-

Oznamena

KAND IDATO

❑ Piiloien jest $1.00 Poilete mni poitou vyplacene pravidelnou 11 uncovou Iihev HOBOKO. ❑ Pordete na doblrku (C. 0. D.) (poplatek pfipoaten).

Kryjte Vail stiechu Altuninumetn.

Posilame ho vaude vyplacene za $10.50 etverec 24 Gauge. Poalete vaai objednavku jeate dnes.

HAM'S HARDWARE CO., Bellmead, Texas dzc

Admen ...—..

Jrnitno

Poitovnt diedovna DR. PETER FAHRNEY & SONS CO. i

D.pt. 811-37 501 Washington Blvd., Chicago IL 111. , Man., Can. 2Mi Stanley St., WhadPeq 12

ESKE REKORDY

°IMES MATAGORDA WILL J HICKL Za olcresniho Komisate

naprodei u

S. Cmelka 843 Waverly, H. Heights Telefon V. 27725

OKRES FAYETTE R. B. 8PA6EK Za statniho zastupee

Houston 7, Texas

TEL.

SNA2IVI OCHOTN1CI, JEDNOTY SOKOL CORPUS CHRISTI, TEXAS sehraji divadelni piedstaveni

nedcli, dne 15. kora POD NAZVEM

"CELA VES SE SMEJE," (Aneb na nasi pUde strasi) Od

Jana Drahovskebo — Fra:sla a 3 jedninich

"zvlaitni nabidky"—Nyni

Elzr SvobodnY muZ stall 30 let a vlastnici nejakY majetek, chtel by sobe udiniti znamost s bezdetnou vdovou neb divkou stati 25-35 rokil.

Plate pod znadkou "SvobodnY mua" % Vestnik, West, Texas.

(6-7p)

Ve sttedu, due 11. (mars 1948. hama bez pat. Ohe vadne nohy ji byly nyni arnputovany pod, ,koleny a nahrazeny protezami. V fete se provda za Williama Hagglunds,, jeni ji k zasnoubeni po operaci claroval pva pary nylonovYch pundoch.

OSOBY 6ihak, starosta Beta, jeho iena Jena, jejich syn Matlas, prvni radni Roza, jeho is kna Mafia, jejich dcera Kulhan, Josef 8umidlo, strainik Zelenka, hostinskY Huta, shlika Pitidek, pisat bez zamestnani Dejmek, sedlak na mizine

br. Leo Majek, Sr. ses. Annie Regmund br. Victor Huff, Jr. br. Rudolf Troubil ses. Julie Kuderova ses. Emily Troubil br. Frank Kudera br. Theodor Hruaka br. Adolf Sasin ses. Lillian Hruaka br. Albert Regarund br. Adolf Pilat

Napovecla Vaclav gijanskSr , Sr. Dej odehrava se na vesnici, v dobe soudasne.

Rdiser br. R. Troubil

kAD POKROK DALLAS tiS. 84,

ZAtATEK VE 3 HOD. ODPOLEDNE

2625 FLOYD STREET Poiada

Tanecni Zabavu v nedeli, dne 15. unora

"

Hudba

OPRAVA OZNAMKY Z MIN ULEHO eiSLA "G.1.

Valentine Party" poiadanou

V DALLASKE. SOKOLOVNE VYSLOIIIILCI DRUHE SVETOVE VALKY

JOE MACA PENEZITE CENY MASKAM

v sobotu, dne 14. kora

Vstupn6 50c osoba

POUZE PRO VYSLOUZILCE A JEJICH SPOLEtNICE VSTUPNE. $1.50 PRO PAREK, STAG 75c

KaidS jest 'active' zvin

Vstupenky v piedprodeji, volejte telefonem (p)

abavnim Wherein

na eisla 8-34828 (Tenison 34828)