n Si ovanske Podpo
Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress RO(NIK (VOL.) XXXVI.
WEST, TEXAS, ye stiedu,
of August, 24th, 1922.
(WEDNESDAY) 7. LEDNA (JANUARY) 1948.
iSLO 2
VAR AVA POVSTAVA Z TROSEK g
OLIK KRVE a utrpeni ptineslo toto mesto na ()Mr druhe svetove valky, K kolik bolesti a hrfay protili jeho obyvatele, nee se stalo obrazem zkazy, svedkem teutonske zbesilosti! Kdo je °pet vybucluje, kolik easu bude zapottebi, kolik vydani, lidske price, jakY trest stihne toto vandalstvi, jet nema pkikladu v dejinach? Zbytedno je piemYglet. My Slovane nedovedeme pochopit surovost Nemc0, tenoucich se za svYm vysnenym diem ovladnuti sveta:^ Trosky, trosky a trosky. .. Marne odi traji po nepogkozenem domu, marne hledaji za oknem kvetiny a zaclonky — ty nezbytne atributy lidskeho ubydleni. Misto touteneho pohledu jen hromady ssutin, splet' teleznYch konstrukci ,ocelovYch Ian a kusy betonu, bezvladne visici na.'eleznYch prutech. A piece timto obrazem zkazy a utrpeni proudi tivot. Vargava se opet stala nejvet gim me-stem Polska, nebot' v prvni polovine fitedstihla poetem obyvatelstva dosavadni polske nejvetgi mesto Loa 01)0 tije ye Vargave 558 tisic lidi. Pied valkou mesto hostilo ye svYch zdech pet etvrti milionu lidi. — Nekolik linek elektrickYch drah jezdi pomalu. Jsou nemotne ptepineny. V rannich hodinich je 0.pinYm zazrakem se do nich dostat. Nejen ye vozech, ale i po druhYch stranach ,vorti visi lide jako vosy kolem hnizda. Ale to vge nestaei. Nekolik autobusovych linek pomaha zvladnouti dopravu. Autobusfi je ovgem malo a tak dopravu na autobusovYch linkach obstaravaji nakladni automobily nemecke vYroby. I ty jsou piepineny do nemotnosti. 'Ponekud neptimeiene k prostiedi se vyjimaji na ulicich Vargavy tmavomodre moderni americke chevrolety. Jezdi nesly gene po ulicich a svou melodickou houkadkou na sebe upozorhug. Jsou to vladni vozy, ktere zakoupila palski vlada za uhli. Potkate se s nimi ve vgech eastech Polska, ye Vargave ovgem nejvice. Kat tlY tieti vfiz ye Vargave je chevrolet a jsou velmi napadne vedle prastarYch a otlueenYch vargayskYch taxiku, jejicht pallet vueihledne stoups. VYlohy vargayskYch obchody jsou pine zboUzenaiske kramy jsou piepineny nejen zbotim, ale i lidmi. Jen v fiterY a ye dtvrtek jsou zavieny, kdy jsou bezmase dny. Na jidelnich listcich se v tyto dny objevuji ryby a dnabet v hojnem poetu a dobre riprave. Obchody s obuvi nemaji ji g takoveho vYberu, i kdyt vystavuji wYrobky velmi pane. Listeely, oznamujici ceny, jsou. zaratejici. Panske stievice, rudni price, stoji od dvanacti do 24 tisich zlotYch. Dva at etyki tisice Kes. Damske stievieky jsou o new levnej gi. Ne, rozhodne neni lehke se v Polku dobie obouti. s fifednici ministerstva. ,Teji mesieni pHjem je deset tisic zlotYch. Dva mesice by musela pra,covat, aby si mohla koupit par &tievieku. Oiste vInene latky lze jit koupiti levneji. Ale i ty jsou na nage pomery pkilig drahe. V Polsku si muzete koupiti vie. Ceny nejsou Hzeny a vie je volne k dostani. V tvorbe
cen plati jen zakon nabidky a poptavky. Polska vlada stiha pfilig vysoke ceny, ale jen u nezbytnYch dennich potieb, nebo tam, kde piedrateni vola do nebe. Jablka stejneho druhu je motno ve Vargave koupit v jednom ob-
rozdily a jehot obyvatelstvo °pet touti titi gt'astne ve sve silne a opravdu nezavisle Poisce. Dr. Josef Fikar. ) • 4, • (
2IVOTEM
Symbol persekuce eeskeho naroda.
Kradime pomalu Neznamu vstfic, tteba se nezda, nam, ptec jdeme jiste: Vtdyt' malou chvilidkou, kdo mute te se snad zdriime v tom samem miste? At' spime ei bdime, ubiha eas, nema, a nebude miti sve mete: Dnes ditko skotadi, je samY jas, zitra ut statidek vliei se, leze! Pies zdej gi pomalu kradime pout, po slave, starostech kde neni slechu: 2e bude fidelem tmavy nam kout, to necht' nas neleka, ni v slednim dechu. Do prate za lep gi vtdy Wine svet bud'me zde jednotkou celou a svoji: Kdo jenom jedink vypestil kvet, ten praci vykonal vice net dvoji. M pfijde zubata, zmeni nas v prach, radost vic nesvitne z pohaslYch Potom tet pomine bida a strach — s lidstvem at' gt'astnej gim dal se svet, Wei! A. Machek. chode za 40 zl., jinde za 60 zl., nekde dokonce i za, sto zl. za kilogram. Maximalni ceny jsou jen na nezbytne tivotni potteby, na potraviny. Cena masa se pohybuje mezi 320 at 360 zl., gunka je za 420 zlotYch, na gich 70 Kes. Pied valkou bylo za jeden zloty 20 vajidek, dnes stoji jedno vajieko 12 at 14 zlotYch. PrumernY vYdelek polskeho pracujiciho elovela je 10 at 20 tisic zlotYch. Jen malo jetlincil ma ptijmy vyggi. Nejvyggi plat statnich fitedniku eini 30 tisic zlotYch. Hlavni tfida Vargavy dnes — ttida Marszalkovska, skYta, obraz velkomestskeho ruchu a shonu. Piizemni obchody, ktere byly narychlb zbudovany na zficeninach, stoji jeden vedle druheho et jsou hojne nav gtevovany kupujicimi. Vybudovo,ni kramu stoji 750 tisic at milion zlotYch a proto musi kramek vydelavat. Obyvatelstvo Var gavy chodi dnes jit nev gimave kolem zticenim. Dob •e vi, to tivot rozvalin je dodasnY. Na mnoha mistech se zvedaji nove domy, ktere pilna„ ruka zednikii a stavitelii °diva do roucha, jake mely pied valkou.. A na narotich techto znovu vybudovanYch -dnes site je gte nedokoneenYch domt volaji velike plakaty ke katdemu Polakovi: "Warszawa — Twoja Stolica, daj na jej odbudowe"! Ano, Var gava °pet pdvstane, °pet bude krasnYm mestem, chloubou v gech Polakil a representatem hrdeho Polska. Nove Poisko vstava ze ssutin a s nim povsta.i jeho hlavni mesto. V Evrope vyrfista dove demokratickY sat, v nemt zmizely tkidni
PANKRAC. V desetitisicich byli ecskosloven gti vlastenci talatovani, tkrani a vratdeni za zdmi veznice, ktera byla doeasne odriata svemu vlastnimu poslani sloutit spravedlnosti. Pankrac se stala mudirnou a mnohdy i popravig tem smutne prosiulou, nebo alespori piechodnYm zastavenim na ktitove ceste tech nejlepgich z nageho naroda, do nemeckYch koncentradnich tabora. Jaka to promena se tehdy po 15. bieznu 1939 stala s pankrackou veznici! Z Ustavu, kde se &Ise Azkostlive dbalo vgech zasad moderniho, pokrokoveho nazirani na vYkon spravedlnosti, mista, jehot piednim Akolem bylo, vedle trestani poklesku proti tadu lidske spolednosti, vratiti jako pobloudile lidi °pet sporadanemu, lepgimu tivotu, stale se doslova pies noc misto pilsobeni zloeinca, kteti zde meli motnost uplatnit svoje zvrhle, nelidske sklony tkranim a vratdenim prave tech nejlep gich dlenii lidske spoleenosti. Byl bezpoeet takovYch mist u nas i jinde, po cele Wind okupovane Evrope, zneuSitYch k nacistickym cilum, zneuctivajici v gechny ideily lidskosti. Miliony liskYch tivotft byly utraceny v koncentradnich taborech a plynovYch komorach. 2ivotil lidi, kteti svYm zjevnYm, nebo skrytYrn odporem a mnohdy jen pouhou svoji existenciptekateli ye spinenkm zvrhlych planfi brutalnich, nelidskYch vudcu nemeckeho naroda. Naroda, ktery je at na nepatrne vyjimky, pine a ochotne podporoval. Byly veznice a koncentradni tabory, zejmena v samotnem Winecku, ktere se staly po skondene valce pamatniky hrdinstvi milionu vyznamnYch i zcela neznamYch lidi z cele Evropy a misty hanby nacistickeho nemectvi. Pankracka veznice stala vgak provtdy symbolem persekuce nageho naroda Do jejich eel byl zaviran v pravem slova smyslu vYkvet eeskeho odporu. Odtud byl posilan do koncentradnich taboril nebo east° ptimo na popravi gte. Zejmena v gak do one proslule popravdi sine — sekyrarny, jejit povest — vedle Lidic — se stala svetovou. Zprojevu ministra spravedlnosti Dr. Prokopa Drtiny. ) • 4, •
KALENDAf 11. ledna. Spolani svaeina po schuzi fadu Cis. 56. a Sokola v Narodni sini v Corpus Christi, Tex. 25. ledna. Divadlo "Vesnieka pod lipami" sehraje Sbor Made& v Narodni sini v Ennis, Tex. 31. ledna. Maikarni zabavu pofada Sokol
Houston v sini tadu Stefanik na Cottage Grove.