Vestnik 1947 12 24

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 RotNix (VOL.) XXXV.

Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

WEST, TEXAS, ye stiedu, (WEDNESDAY). 24. PROSINCE (DECEMBER) 1947.

VANOtNi A NOVOROtNi PRAM

VANOCE

Z HLAVNi OrIADOVNY

Vanoce v meste, to je zima, ulice jsou pra.tclne, Tide se krai kolem kamen, kterYch chvilemi zaskuai. Kavarny a hospody zeji prazdnotou. Je-li zamrzle, ieka, soustiedil se tarn detsky iivot. A kdy2 ani to ne, jen choulici se Tide do zimnikii aekaji pteg1apujice, az nejake to vozidlo pro ne ptijede.

Za to na venkove — "cledeeku povidej, jak to bylo, kdy2 jsi byl malY." — "Inu, bylo mnohem vice snehu," valycky za katcloho dedeeka byla mnohem, vetgi zima, a mnohem vic snehu, je vidno, ze vYvoj gel od doby ledove. To u2 v listopadu, etyti nedele pied vanoci, kdyt zaainal advent rdno pied sedmou, byla je gte tma, mrzlo jen pragtelo, east° je gte na sucho, Tide zakukleni do koticht, ylkiake, ka2clY v ruce lucernu pospichal do kostela.

Svetlo v kostele hotelo katcle rano, kdy2 se zpev rozlehal od altate. Rorate —. Tim to zaelo. A2 do vanoc skoro byly draeky. Vgecky posvicenske husy a peti podgkubane od leta muselo bYt do "Lucinky" sedrano. Mezitim byly Barborky na sv. pannu Barboru, bile a krasne a tikaly: "Klekni a modli se," a nadelovaly, ale takovY strach z nich nebyl jako z Mikula ge, kterY s mnoha halasnYmi eerty chodil po vesnici, ad chalupy k chalupe, za nim smrt, tebravY tid, koza, andel, v gechno v jednom kevu, cinkotu zvonka a tinceni teteza. — Lucinka byla panna svata a asi ji pohane st'ali, tak zpivala chasa od domu k domu. To uz zaeinaly ptastky a to bylo tivejgi, veselej gi, se zpevem, east() s kolovratkern a nejakYm tim taneekem, okolo peci (to jen u tech nejmlad gich, proto2e se v advente' netancovalo). Toe se a vre maj kolovratku, ejhle, advent u2 je na kratku, a piede dvetmi gtedrY den, — tika nam Erben.

A tak se koneene zmen gily hromady ptipraveneho lnu na jemne natloutpicadenka ptipravene, na gpulkach pro tkalce, krmnik i husy ptibYvaly, chasa i deti byly hodnej gi a pied dvekmi byl opravdu gtedrY den.

Slunce se objevilo pozde rano, a zapadalo v krvave kouli jiz bray odpoledne, jinovatka opiedla okna i zahradky pied okny, na rate se pkidalo jegte vic slamy a z chleva, kdy2 se otevtely (Pokraeovani na strane 5.)

Zase stojime na prahu Vanoc a Novell° Roku. Minuly rok byl pro nos velmi yYznamnY Byl to rok nag'eho Zlateho Jubilea Mnozi nagi zak1adajici elenove se podileli v zalateni Jednoty broil fieast v tomto nagem Zlatern Jubileu, neb z tech pavodnich 882, asi 95 jest dosud na tivu. Ti ostatni odegli k svemu poslednimu odooeinku. Zanechali nam ale velike dedictvi a velikou Jednotu, ktera pHoagi velike dobro a vS7hody nam nyni tij icim.

Kitt' na gi otcove tuto na gi Jednotu zaloiili, oni tim vykonali jejich povinnost k tern, kteki s nimi v tu dobu tin a take tim polotili zakladni kamen k tomu co chteli odkazati nam jejich potomkam. My se z toho dedictvi nyni tegime.

V eas valky i v Cas miru byli jsme vtdy ,pametivi na ten jejich odkaz, kte ry jsme po nich zdedili a snatili jsme se v2dy aby ten odkaz byl nam svici neb pochodni, ktera by nam otatovala a nam svitila na tu cestu, kterou chceme kra.aeti a na ktere bychom mohli vykonati co moino nejvice dobra nejen nagim elenam ale v gernu eloveeenstvu vabec; a ptispeti k tomu, aby ten odkaz mini a dobre vale se u nas co =trio do nejvetgi miry vypinil. Ale jak v minulosti tak i v dnegn.i dobu, zda, se to bYti east toho Neprortetelneho planu aby reptant nepakoj a nespokojenost byla napotad adelem lidstva. Dosud to tak je. Musime ale miti viru a nadeji, te to v gecko se koneene obrati k lepSimu porozumeni a lepgi vuli mezi lidstvem.

Mezinarodni pomery jsou dues zrovna tak neuspokojive jako jsou pomery v no:gem narocle samem. Mnozi z toho pozbYvame nadeji: obavame se budoucnosti. Bojime se napotad toho neb onoho. Bojime se, te na g zpilsob 2ivota, nage civilizace s tim utrpi neb nasledkem toho na dobte zmizi. V takovou dobu jako nyni, ze je to na gi povinnosti miti &Wertz v sebe a v budoucnost tak, jako meli otcove teto nagi vlasti, meli tu vladu, kterou oni nam zde zalotill a pod kterou my nyni 2ijeme, kdy2 oni tuto vladu lidu, lidem a pro lid zalatili, tu vladu pod

S

at West,

vattt VIP /if it/if

kterou snaha jednotlivce mela pkiletitost se uplatnit. V teto na gi vlasti my se tegime nejenom tomu paehnani, 2e zde mame upinou osobni svobodu ale tegime se zde take tomu poiehnani,

\

ze vgeho mame dostatek. 26,dnSr z nas netrpi nouzi; mame dostatek pokrmu; mame dostatek gatstva, nic /lam nechybi. Nieim netrpime: nejsme pronasledovani; nejsme hladni; nejsme bidne ogacent Kdy2 se nad tim roz myslime, musiine uznati, ze jsme v katclem ohledu velice gtastni a 2e bychom meli miti nad na:s'imi pomery moc gtastnej gi pocit netli mame. Meli za to bYti vdeeni na gi vlasti; nagim spolublitnim, nagim spolu-elenum nagemu Osudu. Meli bychom vdeeni jeden druhemu za to, co jsme jeden pro druheho vykonali a za to, co pro nas vykonala a znamena nage Jednota. Meli bychom se zasvetiti k tomu idealu, aby mezi lidstvem ptevladalo lepgi pochopeni a porozumeni: abychom pestovali mezi sebou vice lasky, bratrstvi a ptatelstvi a tim ptispell k tomu, aby to Andelska Zvest, ktere, byla prohla gena celemu svetu na den narozeni na geho Spasitele, "Na zemi pokoj, lidem dobra, vale," se vypinila u nas v pine mike. To je nage ptani Vain k Vanocarn a k Novemu Roku, 1948.

HLAVNi triADOVNA, SLOVANSKE PODPORUJICI JEDNOTY STATU TEXAS, (SPJST.) C. H. CHERNOSKY, Piedseda., EDWARD L. MAREK, Misto- pied.

J. F. Chupick, Tajemnik.

tiSLO

52

J

12/

VtSTNIK

Ma'am 3

LEDN1 ORGAN SLOVANSKE PODPORUTIO) JEDNOTY STATU TEXAS OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENEVOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS MOU6KA — EDITOR FRANTA REDAKTOR — Vydavatele — Publishers (ECHOSLOVAK PUBLISHING COMPAN1 WEST, TEXAS. Pfedplatne $1.50 roe. E llbse.-iption $1.50 a year Zmeny adres zasilaji se do Inrkvni fThadovny vi Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Val/rare dopisy, ptedplatne a oznamky bucrteS adresovany na: Vestnik, West, Texas.

Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in the South.

VANOeNi JITRO F. X. Svoboda.

Vanooni jitro! Jak jsi krasne, svate, kdyg za horami ponenahlU svita, a na vYchode rnraelcy hal zlate!

Kdyg ve svitani desk' dvorec kmita, posvatny poklid nad krajinou alma a pohled mu gir blede hvezdy saital Jig hasnou, mizi, jitfni za • je snima, jen jedna jette hal nad krajinou, lesk jeji tell* srdce jima.

To hvezdu Ceske zerne videt sinou na nebes rudem, svitajicim bfehu, z ni zlate paprsky se tie iinou a jeji zate po chladnem jde snehu. ) • 4. • Vanoce. Sna.d g adne svatky nezachovaly si tolik sympatii ye vg ech vrstvach lidu, jako svatky vanoeni a hlavne 8teclrY den! Jest to z ylattni, jak vag ne dovede naladiti. Mimovolne elovek vzpomind na uplynula iota, vzpomina tech "Jegig kir sveho detstvi, kdy v jasu osvetleneho stromku vanoeniho, srdce jihlo, zrak se zarosil v tuteni neeeho vzne geneho — nadpfirozeneho.

A dite rostlo, to, co zdalo se mu nepochopitelnYm, poznalo v cele pfirozenosti. Iluse vyprchaly, ale vgdycky v koutku duk distal° neco, co dovedlo v danem okam giku vylouditi slzu z oka, perlu bud' gtesti, bud' smutku a bolu, jak prave mocnY Osud ureil. Vanoce! — Co vzpominek vyroji se kag clemu v hlave! Ten, ktery mel krasne detstvi, bohateho a veseleho "Jegigka", techto vzpominkach citi touhu i jinYm, pokud to jeho sily dovoluji, udelati v tento den nejakou radost. A ten, kterY nepoznal kouzla rozg ateho stromku vanoeniho, hledi, aby jeho deti mely krasnejti vzpominky na sve detstvi a hledi jim pfipraviti vanoeni stromeeek. 'Zvlagt_ ni jest, 'go i lido, ktefi naprosto neveti na nabog enskY vYznam techto svatkii, s laskou a radosti chystaji diteti vanoeni stromek. Sila tradice, spojene s kouzlem poesie dini tak krasnY celek, g e mu mak) kdo odold. Dobroeinnost. laska. Ciste bratrstvi, pohostinnost a svatY mir v dugich bvly vg dy vYznaenejtimi znaky vanodnich svatKde jinde s veal freinnosti a krasnejgimi vYsledky mohli bychom obnovovati city praveho bratrstvi a sesterstvi a pokoje a miru vgem lidem dobre wale v duchu tohoto bileho vanoepiho pose lstvi, naznaeeneho jasnou hvezdou, zatici v tmave noci, ne g upfimnymi projevy do1-"rfr yule, vzajemnou laskou, vanodni nadilkou ditkam a pfipadne i dareeky, kterYmi druh na druha budeme pamatovat? Vzpomerime pfi torn na nemoene a zestarale i nemajetne bratry a sestry! Jak ty nemoene paten vanodni vzpominky , jak zahfeje jejich srdce, tolik cho-

robou zkormoucene a trpici! Jak rozradostni ty zestarale a gadnYch vettich pkijrna ji g nemajici vystrojenY kotik vanodnich dobrot. Jak to zesili u vgech viru v pravost eitt bratrskYch a sesterskYch, ktere ustaviene vladnouti maji mezi nami. Vanoce jsou stale stejne, jich krasnY a poetickY raz, pies vtechnu vaednost givota, jest tak vgit, ge nikdo nema, odvahy kazit jejich vyznam. Ba naopak, zda se nam, ge cim vgednejti jest givot, dim vice rozmaha, se v nem touh y po praktickem te geni vgeho, ge tim vice vynika ted* den — jako krasnY, dist* bod v givote lidsva, ktery je svatkem lasky a smifeni! Slova: "Pokoj lidem dobre yule" men by si dnes uvedomovati vgichni Aide bez rozdilu smY gleni i vyznani. Dati pokoj, pfati pokoj vtem lidem a jiste, ge bychom potom meli na torn svete vanoce, alespori po veto strance dasteji, neg pouze jednou do roka! Vice lasky a merle zloby, vice lidskosti a merle hami gnosti, vice touhy prospet negli ugkoditi a pak vyznelo by na prazdno 0 vanocich krasne: "Pokoj lidem dobre yule."

Pfigel by sam sebou, jako strom, vzrostlY ze semenka lasky a pochopeni opravdoveho, eisteho elovedenstvi.

V'Sem sestram a bratrum naafi SPJST vyslovujeme timto za redakci i vydavatele nageho Vestniku srdeeny -pozdrav k vanocum a upiimne blahopiani do noveho roku.

NejznamejSi z eeskYch pisni vanodnich snad jsou "Narodil se Kristus Pan" a "Nesem vam noviny", jichg girgi znalost udr guji naae kostely.

Mame vgak mnoho jinych peknych pisni vanoenich, ktere znali velmi dobfe naai dedeekoye a babieky, avaak u mlad gi generate upadly skoro zcela v zapomenuti. Byly to pisne velice mile, dovedly potent a rozradostnit a pkibli govaly kouzlo vanodnich svatkil. V tech nagich vanodnich pisnidkach vystupuji duddekove, pastYkove a vfibec prosti a givotem utlaeeni lido, ktefi vitaji zrozeni Je gigka, syna Bogiho, jako symbol novella a lep giho faclu, jehog zakladem je lidska rovnost, nejvy ggi spravedlnost, mocna a vg e obepinajici laska a veend pravda. Pisne ty jsou projevem nesmirne radosti nad vyglYm svetlem nadeje v gt'astriejti a spokojenej gi givot vgech, nebot' jedine laska a spravedlnost mohou odstraniti bolesti a smutky a vyrovnati spoleeenske rozdily. Za vlady lasky -jsrne v gichni bratry a sestrami a dovedeme si lidsky rozumet. A kde je vzajmne pochopeni, tam nerritge bYti nenavisti a utlaku. Maji tedy ty na ge Ceske vanodni pisnielcy take podklad, nebot' se v nich lidi novY a lepg i svet, jak je idealem vgech dobrYch a spravedlivYch lidi. V zname vanodni pisni "Narodil se Kristus Pan" neje lid: "nam, nam narodil se!" A prave v torn je zduraznena velika vira, ge pogehnani noveho a spravedlivej g iho svetoveho faclu ma platiti v gem, ubohym i nejubogg im, stejne jako tem, kteki dostali se na vysluni g ivota. TakovY je prastarY smysl vanodnich svatkil a rok co rok ogivuji lido pfi znevu vanodnich pisni nadeji, ge den lengiho vota je ji g na ceste a ge zejmena jej pkibliguje nalada svatkii vanodnich. Ceske vanodni pisne jsou zpevy nadeje. OzYva, se v nich i radost ze g ivota, vdek srdce za to, co osud poskytl dobreho a mileho, a vira, g e jsou to krileky k dobe jegte g t'astnejti. Ta velika nadeje zvoni v pisnich pastYft a ozYva se ye zpevech dudaelca a selek, pfichazejicich pokloniti se Matce Bon a malemu Jezulatku, nesoucimu svetu radostne poselstvi lengich dna za nejvy ggiho zakona vedne lasky. V eeskYch znevech vanodnich je opevovana g tedrost, krasa vzajemneho deleni o dary zeme a rozkog z obdarovani potfebnYch. Proto jsou tak mile a zvedaji dun lidskou z prachu vgednosti do vinv geobecneho gtesti.

Slavna vanodni piseii venkovskeho kantora.

V dobe vanodni east° slyg ime z rozhlasu i jinde krasnou piseri vanoeni "Ticha noc — pfesvata, noc", jeng nas jima, svou sladkobolnou melodii, at' u g zpivana je v kterekoli fen. 0 teto slavne vanodni pisni, o nig se cla, Mci, ge stala se pisni narodir a jima v techto dnech nespoeetne miliony lidskYch srdci, se pravi, ge vytryskla ze srdce podmaneneho kouzelnou naladou vanoe_ ni. Slova k ni napsal v nemeckem jazyku Josef Mohr, faraf v obei Oberndorfu u Solnottrad v

Ve stfedu, dne 24. prosince 1947.

Rakousku, a zhudebnil ji vYpomocnY untel a varhanik Frantigek X. Gruber. Pisnidka vela ye znamost v celem vzdelanern svete jenom silou sve tonove krasy a prostotou svYch slov a po dlouhy eas skoro nikdo se nezajimal o jeji piivodce. Teprve po smrti puvodce textu i skladatele podalo se vice patrati po jejim vzniku a tak ve gla ye vgeobecnou znamost i jmena tech, ktefi dali svetu jednu z nejpoplarnej gich pisni vanodnich. Josef Mohr, ktery napsal k pisni slova, narodil se v Solnohradech (Salepurku) roku 1792 a vynikal jig v mladi jako znevalc jemneho hlasu. Po theologickYch studiich stal se roku 1817 vYpomocnym kazatelem v Oberndorfu u Solnohradu, klidne to decline v Adoli potoka Salzbachu, obklopene mimotadnou pfirodni krasou. Zemkel 4. prosince 1848 jako farni vikat ye Wagrainu v salcpurskern kraji, kde take byl pochovan na vesnickem htbittryku.

Franti gek X. Gruber, skladatel slavne pisne, narodil se v Unterweizbergu v Hornich Rakousich roku 1787. Hudebni nadani jevil od nejUtlejtiho velcu, avaak otec jeho, chudY tkadlee, nemel pro synkovy sklony k hudbe praveho po_ chopeni. Hoch 'ail se hudbe u sveho uditele potaji, aby otec nevedel. Uditei si sna giveho hocha velice oblibii a venoval jeho hudebni vYchove velikou pozornost. Byl take varhanikem a kdyg jednou onemocnel a nemohl do kostela, pfihlasil se k vypomoci Frantikk, tehdy dvanactiletY, a hral na varhany tak pekne, ge vyvolal obdiv vaech vesnieant, kterYm nebylo znamo, ge se hudbe uei. Tote nahodile vystoupeni Franti gkovo v idoze varhanika vedlo take k zmene smY gleni jeho otce, jen g pak snadno nechal se pfemluviti, aby dal hocha na studie.

Mladik studoval pak hudbu a ueitelstvi v Burghausenu. Po opravneni k untelstvi pusobil na nekolika venkovskYch akolach a po deviti letech roku 1815 dostal se do Oberndorfu, kde uCil akolu a hral na varhany v kostele sv. Mikulate. Zde seznamil se s farafem Mohrem a ponevadg meli spoleenou lasku k hudbe, stall se vernymi pfateli. Roku 1833 vzdal se Gruber uditelstvi a venoval se hudbe vt'emanY'm zpilso-; bem v Salzstadtu, kde zemkel 7. ledna 1863 a pochovan byl za velke Toast obyvatelstva domaciho i pfespolniho u halleinskeho kostelika.

Bylo zjiateno, ge Gruber slo gil celkem devadesat skladeb, avaak v gechny upadly v zapomenuti ag na vanoeni piseri "Ticha noc, pfesvata, noc," ktera znarodnela po celem Rakousku a Nemecku a pozdeji razila si cestu do ostatnich zemi, ag posleze stala se majetkem celeho sveta. Pravdu o vzniku pisne dovedel se svet od samotneho Grubera. Kdy g jednou pfinesli mu znami lido noviny, v kterYch se einily rilzne dohady o vzniku a pflvodci zpopularnene vanodni pisne, sedi a napsal Casopisu tomu nasledujici opravu uvefejnenYch nespravnosti: "Stab se dne 24. prosince 1818, ge vypomocnY knez dp.

Josef Mohr z fary u sv. Mikula ge v Oberndorfu pfines1 tamnimu uCiteli a varhaniku Franti g -kuGrbeovianpsrbou,yl_ gil na ni vhodnou melodii pro dva &Move hlasy se sborem a doprovodem kytary. Gruber jeate stejneho vedera odevzdal jmenovanemu hudebne vzdelanemu knezi svou prostou skladbu, ktera toho dne o pulnoeni m gi byla s velkYm fispechem provedena." Dnes zpiva, se tato krasna, piseri v jazycich domoroca asijskYch, stejne jako ji zpivaji domorodci na Novem Mande, v Africe i Jigni Americe. Ve Spoj. statech je ze vgech vanodnich pisni nejoblibenejti a v techto dnech sly gime ji vgude.

Beze cia do konce roku 1948. Velvyslanectvi Osl. republiky ve Washingtonu oznamilo, ge darkove balieky do Oeskoslovenska v eiste \raze obsahu 6 kg (13 liber) budou dodavany beze ela jegte po celY rok 1948. V ka gclem balieku s potravinami, odevinami atd. bude moci bYti jenom 200 cigaret (dfive 600), nebo pfislugne mnogstvi jineho kufiva (5 cigaret se poeita za 5 grams tabaku nebo doutnik). Od 1. ledna 1948 stanovi se nejmen gi vaha pogtovnich baliekt na 3 kg a nejvy ggi na 6 kg (dista, vaha zbogi) a nebude dovoleno posilat samostatne balincy obsahujici jenom kufivo. Balioky, odeslane z Ameriky do 31. prosince letos, budou dodavany jeate nodle starch nteclpisa.

Ve sttedu, dne 24. prosince 1941 Peed 29 lety se vratil president Osvoboditel T. G. Masaryk do vlasti. V patek 20. prosince ho vitaly Ceske Budejovice, druhY den na to Praha. Byla to radostna udadost pied vanodnimi svatky. V rutnYch dnech pied tim se vracelo v ptepinenych vlacich vojsko, prchajici z italske fronty, slavnY 39. pluk s nadhernou YYzbroji, legionati a deska, delegate ze SYYcar s dr. Samalem, Kalinou, Klofaeem, Starikem, dr.

Kramatem atd. Navrat presidenta Osvoboditele byl netrpelive oeekavan celYm narodem. Ptedstihl ho syn Jan, kterY postal mamince telegram: "Tata zdrav, bliti se hranici. Jan." President Masaryk pfejitclel hranici v Hornim Dvotitti, kde uz ho dekalo prvni vtele uvitani a pak ptitly na kadu Ceske Budejovice, kde ho oeekavalo cele mesto slavnostne vyzdobene prapory. Za volani slavy projitdel tpalirem na namesti s loubim, ke starobyle radnici, kde nyni vtcly stoji vanoeni strom republiky a zpivaji se do celeho sveta jihoeeske koledy. Zde vystoupil z auta, pozdravil se s biskupem Htilkou, dr. Aug. Zatkou a pozdejtim dlouholetYm starostou mesta poslancem Ot. Svobodou. Byla ut skoro tma a proto se vratil na nadrati, kde ptenocoval ye svem voze. Rano ut byl prvni na nohou a prochazel se kolem vlaku po perone, pit eemt mel male nedorozumeni se slutbu konajicim teleznieatem. Ten na neho spustil zhurta: "Prosimich, vatnosti, netpacirujou mi tady potad po torn tepichu, je to pro pan g ,presidenta." Pan president Se usmal, prohodil na omluvu tki slova a vstoupil do vozu. Bodry pkislutnik modre armady mel pry pak slzy v ()doh, kdyt videl, co vyvedl. Hlava statu opustila jihooeskou metropoli lined v rannich hodinach. Ptitli se s nim rozloueit vtichni, kteti milovaneho presidenta Osvoboditele veaer vitali. Ten den pak jasala Praha a ueinila tento den nezapomenutelnYm v historii eeskeho naroda.

Letogni vanoeni svatky v eeskoslovensku budou prohtaty teplem obetavosti americkych krajant, jejich dobrotou a jejich narodnim uVedomenim. Budeme v duchu u chudYch ttedroveeernich stole natich lidi we stare vlasti, a budeme sami tt'astni, kdyt vedomi, ze nejsou sami, zaplati aspori z east jejich trampoty, chmury a obavy, jejicht tivnou pudou je nynejti nejistota ye svete. Ptejema. jim ticheho a pokojneho Stedreho veeera, itejeme jim, aby vanoeni hvezdu nadeje v lepti budoucnost hledali a spattili jen na eeskoslovenskem nebi a jen v sve svornosti a spoleene kladne praci. Sami sobe pfejeme, aby na nas nezapominali a i v dalce naslouchali tepu uptimne milujicich srdci. A kdybychom byli neskromni v tento vdnoeni eas, potadali bychom je: at se utiti nynejti zasahy valeenYch vichtic, at si vtecko doma spotadaji a budou moci myslit take na okratleni sve zeme, at' na pamatku toho jit druheho stale plynouciho toku pomoci, na pamatku verne sounaletitosti nati postavi na Hradeanech pomnik Ceske tene z Ameriky. Aby se divala na smavou pohadku stovetate Prahy, na mote dome u svYch nohou, na ten zamltenY obraz mesta nesmrtelneho, na jeho strane a sady, na kolotajici tivot v nem. Nebot' i kamenna bude vyjadtovat lasku k eeskoslovenske zemi a keeskoslovenskemu narodu. A bude ji ptipominat — ano, i kamenna — narn i budoucim.

Jsme vdeeni vlide Soustati, to nijak neomezuje odesilani pomocnych baliku do Ceskoslovenska a ze v svem blahovolnern stanovisku nefidi se hiediskem politickYm, ani lekhradne hospodatskYm proFpechem, kterY z toho zemi plyne. Neb z posilani balidkri miliony dolor(' plynou americkernu prilmyslu, obchodu a zemedelstvi, tisice ziskava, americka potta a doprava.

Jedina pfekatka teto pomocne akci vyskytla se prave pied rokem: stavka lodnikri a ptistavnich ktera zp asobila, te vanoeni balieky doch 6,2ely do Evropy at letos v kvetriu a te se pit tom zmatku take mnoho ztratilo. Mame take radost raciest, vidime-li, jak natl krajane reaguji no svem na zpravy o katastrofalni nerirode v C'eskoslovensku, jak horlive pornahaji a jrk chteii svjTrn lidem v stare vlasti nahradit ujmu zprisobenou pkirodou. Mnozi pomahaji jit tketi rok, aC si po pravde nemyslili, te povalee-

VESTNIK no, bida potrva tak dlouho a posilaji, tkebate zasoby nachystane pro starou vlast za valky davno jsou jit vyeerpany. To neni pouhe milosrdenstvi, pouha citova vec. Je to houteynata snaha pomoci aspori v jeho jednotlivcich naro_ du, kterY pro pletichy mocnYch tohoto sveta tolik zkusil a vytrpel, takte vykrvacel a nyni si znovu musi opatrne ukrajovat tenke skYvy z bochnieku, rozmetovat, aby mu zbylo na zitra.

V teto pomoci je soustava, tteba si ji nekdy ani neuvedomujeme, pevnY, jadrny pomer k domovu, ktery yznika, vtdycky, kdyt je zle. Zajiste, domov natich americkYch krajant jsou Spoj. staty, "country beautiful". Ale toto ptiznani je docela dobte motno sloueit laskou k rodne zemi, k Oeskoslovensku, "zemskemu raji na pohied". Obe ty zeme, rozdilne velikostl, moci a vyvojem, tadime ye svYch srdcich k sot* nebot' Spoj. staty i Ceskoslovensko jsou rovnou merou "The land of the free and the home of the brave" a pkejeme si, aby zristaly.

Zdenek Maiatka, docent lekatske fakulty Karlovy university v Praze,ptijel na studijni pobyt do Chicaga a pracuje u vynikajiciho &ence, profesora Illinoiske university Ivy-ho. Dr. Matatka je syn slavneho eeskeho sochate. Mezinarodni konference pro YYzkum yekejneho mineni, konane ve Williamstown, Mass., zrieastnili se na pozvani Rockefellerovy nadace zastupci eeskoslovenskeho ristavu pro vYzkum yefejneho mineni dr. 6 en& Adamec a Ivan Viden. Podnikaji take cestu po Spoj. statech. S tYmt tieelem ptijel do Spoj. state. profesor vysake tkoly technicke v Praze dr. Rudolf Barta.

Studuje zdejti vYrobni zptisoby v sklatstvi a ye vYrobe keramiky a pieednati na zdejtich universitach o vYrobnich metoclach eeskoslovenskYch. Od Volhy se zaeala pied pet! lety rozhodujici ofensiva a u Stalingradu poloten zaklad vitezstvi. Ut nekolik dni se soustked'ovala ruska vojska na ktidlech neptatelske fronty, z nit se tehdy denne rozblhaly Utoky u Traktoroveho zavodu: Nepkitel se domnival, to ledy, jet se hnuly na Volze, odtizly ruskou armadu od zazemi a podlomi jeji odpor. Ale jak se hitlerovskY stab ptepoeital! Tech nekolik yardia o net postoupil, bylo doslovne yydlatcleno kostmi jeho padlYch. A pod temnYmi ktidly noci se ptipravoval ptelom bojt. Severozapadne od Stalingradu se rozlotily riderne formate martala Rokosovskeho, na jih od mesta se soustked'ovaly eerstve sily generala Jeremenka. Vojska i naklady se pfesunovaly v noci. Od veliteltk i vojakri se vytadovalo vyspele urneni a stateenost, aby byla rychle ptekroeena teka, ktera poeala znovu zamrzat. Na tire stepi nebylo krytu. Ale tenijni oddily voltskeho lod'stva i zamestnanci tieni plavby provedli divy vYkont. Od pied zadatkem ofensivy byly jit oddlly ye vYchodittich. Rozbtesk potmourneho dne probijela sta del rachotem. D ye at tti hodiny byly takto neptatelske posice "zpracovavany" lavinou thave oceli. Clle byly ptedem zjitteny a dela zastillena. Zajati chlstojnici pozdeji vypovldali, te pro- prudkost palby bylo so ya motno zvednout hlavu. Telefonni sit' i radiotelegrafieke zatizeni bylo Nemcrim znieeno. A pak bylo ptelotenim palby do hloubky umotneno ruske pechote vyrazit k ritoku. Byla podporovana tanky, pechotni oddlly postupovaly s nimi. Stavalo se, te tanky narazily na minova pole, a to jim petaci razili cestu, kryti jejich palbou; nebo otila pojednou neptitelova palebna postavenl. ktera se neozvala, pokud je rieminula pr y -niutoeav.Tskrcelivypotadat se s nimi. Plukovni a divisni ttaby byly Cent/ ptimYm odstkelem. Prvnl prolomila n',meckou obranu vojska martala Rokosovskeho, lined nato i vojsko generala :Teremenka. pkichazejici armadam Rokossov eleeho vstkic. Po poledni byla prvni nemecka ob e nna linie r eellornena v siri dvanacti mil. V noel byly do pitlomu zavedeny jlzdni a motorisovane oddily, jet k poledni druheho dne dobyly Stalingradu a pokraeovaly v postupu. Na severozapad od Stalingradu byla mezitim vzetim Kalate a Krivomuzinske pfet'ata posledni teleznice, zasobujici stalingradskou skupinu Nemcri. Velka Pau-

Straus II lusova armada byla odsouzena. Pies ni se od Stalingradu hnula lavina ofensivy, ktera se skoneila at pokokenim zpupneho Berlina.

Rekordni za,mestnanost. 'Dead delnickYch statistik ye Washington oznarnil, te Spoj. staty dosahly v polovine kijna 1947 rekordni zaniestnanosti a rekordnich mezd ye vtech vyrobnich oborech mimo zemedelstvi, jet do techto neni zahrnuto. PrtmernY tydenni pkijem delnika Clnil 50.42 . dolaru, cot je ptiblitne dvojnasobek vuci stavu r roce 1939 a soudasne vzriist o $1.21 vilei letotnimu mesici srpnu. Vzhledem k vzestupu can a odpovidajicimu poklesu kupni sily dolaru neznamend ovtem zdvojnasobeni mezd od roku 1939 stoprocentni zlepteni. Vlivem inflate se tato zlepteni snituje ptiblitne na 30 procent, cot znamend, to prtmerna situate delnika se vilei roku 1939 zleptila asi o jednu tketinu, uvati-li se skuteena kupni sila dolaru.

Soutasne oznamil uvedenY uead, te ye vYrobnich podnicich krome zemedelstvi bylo v polovine ti,jna zamestnano na 43 miliont lidi, cot ptedstavuje vtedi letotnimu zati vzrrist o neceleho pul milionu lid!. Je to nejvytti vzrrist, dosatenY v tomto race v dobe jednoho mesice.

Skuteenost, ze vYclelek prilmerneho delnika pfekrodil po prve v dejinach Soustati vYti padesati dolart tYdne, vysvetluje se jednak praci pies eas, jednak zvytenim mezd. V oboru spottebniho zboti einila prumerna mzda 46.79 dolaru, trvaleho zboti naproti tomu 53.93 dolaru. Prilmerna pracovni doba einila ye vtech oborech 40.3 hodiny tYcine, zatim co v kijnu dinila 39.8 hodin. To znamend, te se nejen nektil poeet zamestnancil, ale te i tento zvYtenY poeet dela pracoval. Vzhledem k znaenemu poklesu sezonnich praci v zemedelskem ,oboru soueasne ponekud poklesl celkovY podet zamestnancri, ale pohybuje se stale kolem tedesati miliont a je asi o 75,000 vytti net v zati 1946. Soueasne se oznamuje, te v oboru stavebniho ruchu nastalo podstatne zlepteni. V Soustati je nyni rozestayen° ptiblitne stejne mnoho dome jako v rode 1925, jent byl nejleptim stavebnim rokem Unie.

Ze vtech techto eislic vysvita, te prudky rozmach americke vyroby, zahajeny za valky, pokraeuje stale rostoucim tempem, takte se nepodoba, te by Spoj. staty staty pied novou vYrobni a hospodatskou krisi. ) ( itadu Fort Worth, eislo 92.

Chesterton, Ind. Cteni bratti a sestry, pteji yarn vtem vesele svatky, zdravi a vte dobre v nastavajicim novein roce.

Bratte Paprskat, jestli pak se pamatujet na mne, kdyt jsem ptitel do Fort Worth, Ty's byl zamestnan v salone Art Fatvart a aekoliv byl jsi zde zrozen, iikal's te si vezmet jenom Oetku.

Pamatujet se? Zda, se mi, te se Ti to povedlo, neb east° nalezam Tvoje jrneno a jmeno Tvoji mantelky ye Vestniku. Jak se Ti bratte vede?

Doufam te dobte. Byl bys tak laskav a napsal mi par tadkii. Vim te Cesky psat nemtitet, prosim tedy Tvoji pani, aby to za Tebe pte yzala, za cot ptedem dekuji a pteji yam vte dobre. Zaraveri pteji vesele svatky, zdravi a vte dobre.

Pani Mari! A. Zivney v Austin, Tex., dobre dopisovatelky do nateho Vestniku, tet Vain br. redaktore pteji vte dobre ye vatem povolani.

James Mergl, Rt. 1, Chesterton, Ind. ) a 4 Jako drikaz, te se svet zajima o Chicago, ukazuje to, te tizemni informandni odbor firmy Commonwealth Edison Company obdrtel 3,718 tadosti o skuteena, data o pramenech mesta a jeho ptedmestske oblasti v riclobi dvou let. Dotazy tyto, mnohe z nich od prinyslnikri, kteti si pfeji zalotiti obchod zde, ptitly ze 47. statik, z District of Columbia a 30 cinchnarodri. NCktera fakta o Chicagu jsou: Polovic ciziho obchodu toto zeme bud' ptichazi do Chicaga nebo je zasilan skrz metro.

Chicagske firmy vynaloti 2.8 biliont dolarri na povaleene rortiteni a zlepteni vteho opatteni. Jedna spoleenost sama o sobe vynalotila jit 37_5 miliont dolart na tento

trans 4

Via 8T Ni

Oddil Dopisovatelskg DO VOStHO HNiZDA. (Jen tak.)

0. B. PokornY, Ellinger, Tex. Na zabavy, baly miadi, jsou jen potad samY spech, co my stark veeer jdeme nejradeji . . . na "pelech".

A ze vedery jsou dlouhe, neusne se vtdycky hned, mate se tak pti torn trochu o "ledaeern" ptemYglet.

Divne to ye svete klape, neplechy v gelike mot, a kdyby chtel o vgem hloubat, to by nespal celou not.

Nu, at' si svet hloupne jak chce, to se neda ptedelat, k van tomu je gte vklycky mono dosti dobte spat.

Moji "zasadou" vtdy bylo: kdybych "hloupost" udelal, nebude nic proti jinYm, bych nevim co vykonal!

Kampak by se jeden hrabal, to tet "dela" hlouposti?

V Anglii ondyno — to je — pfi svatbe tech "VYsosti"!

Jekgmarja, to byl cirkus, to se to nic nestydi, tak blazny ze sebe delat, co jsou to tam za lidi?

Kupa t. enskYch ptigivala tam na aaty knofliky.

Fuj — a ja, misto "klofnikii" mivam nekdy htebiky!

Pet kneza je sezdasalo, cot je jiste neco "vert", takove manaelstvi nernel by rortrhat ani Cert.

Budou-li tu komedii ptedvadet zde v "piker-`sou", to se lide v Americe "na obrazky" phrnou!

My jsme tady "demokrate", ale to nam nevadi, zajimat se o "alechtieku", a co hloupe vyvadi!

My zde mame take "glechtu", ovgern bramborovou jen, z ktere si radi delame, jak se. MU., "dobry den".

A kralovny mame take, to vaak zas pro radost jen, kdyi se nekde — v meste "Lhote" — slavi jakYs "velkY den".

Potorn jsou "kralovny krasy", jet vkly mut-gti vybrali; protote tenske by se snad "pti vyberu" popraly . . .

Kdyi skoro v gude v Evrope glechtu, krale shodili, nae as to dal trpi Prave v "pokrokove" Anglii?

V Rusku "Josef" s bolkviky, snad vge smazal "se sveta": glechtu svetskou i cirkevni, a ma. tam bYt "osveta". .2e by prave tam svitalo?

Neco na tom mtik bYt, kdyi poveru, bidu lidskou, hledi tam snad vymYtit.

Teti° verit,ze by kdesi lidstvo jen tak "zmoudtelo", to se jegte co svet svetem, nikdy nikde nestalo!

Kdyt, pud nad rozum je lidskY, to pak potom "zmoudteti"?

Kdysi motna, . . . dosud jegte "pohadka" to pro deti".

A kdyby se jednou stalo, k by lidstvo "zmoudtelo", jenom sobe pomyslete, co v4echno by "NEMO"!

Nebylo by it4do e1z ralek

D. svet nikdy pfelidnen; kdyt by tenilo se tolik, co by "prilmer udrien".

Nebylo by zle o byty v metrapolich, mesteeko.ch, ani potite "renty" na venkove, na farmach.

Co tak lidstvo rozmnotili, to nema kde ptebYvat, men by se mu, chytraci, o "bydligte" postarat!

Nebylo by motina knezu, lid by Mal dobrotu, nebe by mel zajigtene — a ne htichti "forotu"! /gad by byli advokati, je si tkko ptedstavit.

Nebylo by ga.lby, vrated_.

— naC tedy ty "chiapy" mit?

Nebylo by pYchy hloupe, ani tadne zavisti, tadnYch blazna na silnicich, tadicich jak "nacisti"!

Auty vraadi jednostale, jini vzduchem litaji, kde tu "eroplan" se ztiti, tak se take zabiji.

Zatim co na jedne strane, hledi divot prodloutit, lidstvo samo, jak by schvalne, hledi si ho ukro.tit . .

Pokrok, veda, vynalezy, to je vaechno pekna vec.

Jinak ale je svet dneani jako velky . . . "bla.zinec !

Kdyby ale vgechno bylo na tom svete "akorat", nebylo by nae se zlobit, ani nano nadavat.

Zde nadavame na ceny, leccos nas zde neteai, pti tom vgak pevne vetime: "Amerika nejlepgi!"

Jit je tomu hodne davno, co jsem take kdysi "psal", tot jsem chtel jen zkusit zda bych jegte •new "dokazal". ) • 4 • ( PODEKOVANi KRAJANSKIM SPOLKtM V TEXASU. Z Austinu se pike: Timto oznamuji, k na gkolni rok 1947-48 tyto krajanske jednoty venovaly podpory na stipendia Cili scholarshipy pro studenty a studentky eeske fedi a literatury na • Texaske statni universite v Austinu: Oeska Pinisko-Katolicka Jednota. Texaska, 150 dolart, Slovanska Podporujici Jednota Statu Texasu 100 dolara, oeska. ftimsko - Katolicka.

Jednota Zen TexaskYch 100 dolarti, Rolnick Vzajemne OchrannY Spolek rovnet 100 dolara a Spolek Bomarton RVOS 5 dolara. Od loriska je v reservnim fondu $1,900.71, take celkem bylo $2,360.71. Stipendia po 25 dolarech obdrieli tito studenti: 1.) Hattie Mokra ze Salado, 2.) Oskar Malik z Placedo a 3.) Jan L. PokornY z Taylor.

Celkem dva studenti a jedna studentka degtiny, dcera a synove elerra a elenek naaich jednot, obdrteli deska stipendia, take na stipendia bylo vydano 75 dolara. V reservnim fondu na navy g kolni rok je $2,285.71. — Jmenem yyznamenanYch studenta a studentek i jmenern odboru slovanskYch jazyka na Texaske statni universite srdedne dekuji krajanskYm jednotam za Alechetnou pomoc nag i matetske feel a oznamuji, ae jsem o tett) hmotne i mravni pomoci nagernu studentstvu loni o vanocich mlnvil v ptednag kach v Oeskoslovensku a ze tato pornoc byla tam velmi chvalena a bylo rni take saleno, te je to pro nage jednoty dobrou znarnkou. ftekl jsem, mezi jinYm, te, jsem velice gt'astnYm, ze nag e studentstvo vstupuje do nagich jednot, protote kam path otec a matka, patti i syn -a deem. Sam velice si vatirn opravdoveho ptatelstvi nagich jednot, ktere je mi jit 21 let projevovano a zdara.znuji, co jsem tekl v myth ptednaglach za mof-em, to prive toto ptatelske porozumeni dadava mi sily I chuti do pace.

Jako katdorodne, tak i letosf pkeji kralanfinn krtgankaM v 'renal $ tohoto dasoplau,

Ve sttedu, dne 24. prosince 1941.

jevi zajem o na.gi praci na universite a podporuje, ptijemnYch svatk0 vanoenich a v geho dobra v Novem roce. — S bratrskYm pozdravem Dr. Ed. Mieek, profesor a ptedseda odboru slovanskYch jazyka. K memo ptani se ptipojuji: Jaroslav E. Zivney, Joe Malik, mlad gi, instruktoti. ) • 4 • ( Upozorneni dentlm fadu Pokrok Houstonu, 6.88 Z jistYch ptiein byla nacre pravidelna tadova schtze ptelotena na jinou nedeli v Doposud nage schaze konany byly vkly prvni nedeli v mesici, av gak ye vYrodni schazi usneseno, aby byly konany 2. nedeli v mesici. jsou aadani, aby toto usne geni vzali na \redomi. Ptigti nacre schfize jest v nedeli 11. ledna 1948. Se sesterskYm pozdravem, F. J. Olexova, taj. ) • 4 • ( Rai

tad Svaz teehoslovanfi, C. 92., Fort Worth, Tex. Mill bratfi a sestry!

Myslela jsem, ae tohoto roku jia vice psat nebudu, ale povinost nuti a tak zase par fadkii.

VYrodni schtizi jit mame za sebou, ale byla slabe navgtivena. Nevim co je toho pfieinou, snad strach ae jim bude clan nejakY ten fitad. PHtomni bratfi a sestry jsme to vzali zkratka a vgechny fifedniky jednohlasne znovu zvolili a tim dali najevo, to si nagich fitednikt vatime a mame v nich dtveru. Vtdyt' se dobfe a poctive staraji ajak o 'deny tak i tadovy majetek a doufame, to i nadale tak budou pokraeovat.

Jegte pripominam novoroeni zabavu v nagi sini ve stfedu 31. prosince pfi hudbe, ktera hrava v sobotu. Hraji take Ceske kusy a jak jsem slygela, to je hezky hraji. Zabavni vYbor timto vgechny srdeene zve a tada, vas, abyste si zamulvili stoly dopfedu. Zavolejte do sine tel. 6— 0251 a br. domovnik yam sdeli dalgi.

U mantehl, br. a ses. Eugene Koei v Kilgonz, Tex. obdrieli vanoeni darek v podobe male dcerugky, a tak maji pareeek, neb chlapeeka jit maji. Gratulujeme, a take stafiektim br. a ses. Rud. Koei, zde.

Nacre nemocne spolusestry, ktere jsou jit doma z nemocnice, jsou: ses. Clara Cohen, ses.

James Philpat a ses. Nina Shepelevich. Vgem temto sestram pfejeme, by se brzy uzdravily.

Koneim a pfeji vgem ses. a br. a Hlavni itfadovne a vaem etenolum vesele vanoce a potehnanY novY rok a mnoho zdravi v nem, ten poklad na svete nejdratgi.

M. Juranova, dopis.

•4 Orchard, Texas.

Vesele vanoeni svatky a gt'astny novY rok pieji vgem spolubratram, sestram a bra.tfirn fednikum Hl. atadovny, tit br. tediteltim, tiskovemu vyboru, br. redaktoru a celernu tiskatskemu personalu, John a Terezie GajevskY. Timto aadam za prominuti v gechny moje ptatele, ae letos vanoeni a novoroeni listky posilat nebudu. Namisto toho jsem venoval jistY obnos prosttednictvirn Oechoslovaka pro trpici ditky v Oeskoslovensku. )• 4 • ( SOKOL HOUSTON NAZDAR The New Year will be greeted jointly by Lodge gtefanik and T. J. Sokol Houston at the tefanik Hall at Nolda and Radcliffe Sts. There will be dancing way into the wee hours of the morning. The kitchen will be in readiness to serve those who desire a bite to eat. Just as Old Year 1947 dies and a New Year 1948 is born there will be entertainment on the stage coupled with the fanfare of greetings, ahistles, hats, and what it takes, to make it a Happy New Year.

If you are looking •forward to a good time to finish up this old year, come out to the 8tefanik Hall the nite of December 31st.

NAZDAR, Carrie Vodehnal. ) pan v Hollywoodu Mrgin SVST121 n4tina o dva Usic procea,

Ve stfedu, dne 24. prosince 1947.

Vance (Dokoneeni se strany 1.) dvete. vychazela tepla, mlikem a hnojem vonici para. Vesnicky rybnik zamrzl a pies noc napadi snip . To vkchno pattilo k vfini a taj ernnosti tech drift, jeke za davnYch dob, kdy Morana se za tmy naklanela do oken, kdyt • probihala kolem staveni, ze jen pes zaskueel a ohenri v kamnech se ptilepil k zemi, • hustYch lesich kolem tali vlci a katdY rok se nenarodilo lidem jezulatko.

Mnoho z tech zvykil pte glo at' do nakch dnri, kdy se zpiva: "Z tivota eisteho, rodu kralovskeho nam, nam, narodil se." — To ut kolik rYclnt pied vanoci letela na pulte u varhan dedeekova oblibena stars barokni mse vanoeni a Marenka kupcova, Jozifek pekate, JincltiSka, BaruSka, Venoukk vgichni chodili denne pilne cvieit zpevy i housle, basu a to nejkrasnejk, bubny a tympany a puklice, ktere se rozez yueely kostelem, jakmile zaznelo pulnoeni haleluja.

Ale neptedebihejme tolik, nejdtive se v gechno vydrhlo, vysmejoilo, ptineslo se kus teleneho z lesa nad dvete a nad okna, suchou chvoji do kamen, aby to pane vonelo, busy podtezaly, prase zapichlo a nadelaly se jitrnice, kznky zavesily do kominte aby zbyly na ma sopest, panimama jeete napekla otrnast bochniku eerstveho chleba a po chlebu nasazela, kdyi uz nebyla pec tak horka, pletenice ci vanooky el S . tedra y ky. Hospodat„ doSel do sadek pro ryby, ktere si tam schoval na podzim, kdy lovil svilj rybnieek "na herkach."

Rano na StedrY den ut bylo ticho, jen zvoneeky od sani zazvonily na ysi, chaloupky ptikreene koutily a panimamy se spechem se vra cely z mesta s nakupem veci, na ktere minu)ou nedeli zapomnely. Deti sedely u kamen, tithe, chvilemi kdy zazvonil zvonek zvedave vyhlitely z okna, uvidi-li jezulatko, nebo anandelieka, jak byli nekomu nadelovat. Hladove, ,postici ce, aby uvidely yeeer prasatko.

Koneene z dlouhe chviie vybehnou na naves, na rybnieek se sankami nebo na skluzavku ke gkole.

Den je kratkY, tichY, chvilemi drobne zasneti, vrany hladove ptileti az ke vsi. Stmiva se a deti se vraceji damn, netrpelive, ale tithe, posedaji kolem kamen, sem tam hti gne udro bi kus chleba, snad to Jezulatko nevidi. Je ut skoro nest hodin a na eistY, yydrhnutY kde salt vtechni dohromady, hospodat, hospodyne, deti i chasa, poloti hospodyne velkY kulaty pecen chleba, kterY tehna, netli ho hos noda' nakroji se slovy: "Vejdi do tivota a negkod'."

Dole na zaeatku vesnice zazni trouba. To obecni pastYt obchazi vesnici s vanneni "Nesem y am noviny, poslouchejte, z daleke krajiny, pozor dejte. Sly gte je pilne a neomylne, rozjimejte." Od chalupy k chalupe, vSude zazni a 'deka na penize ad hospodate, aby se jeho dobytek netoulal, nezlomil nohu na pastve, nesetral aSkliva bYli. Zatim u stolu vkchni zasedaji a zadina se s rybi polevkou, smatenou rybou, sladkou rybou na pive s tim mnotstvim hrozinek a mandli a gvestek. Potom jablkovY zavin a vanodka, ktera, leti pied hospodatem a kterY ji sam naeina. Hospodyne piked kat(Mho postavi hrnek horkeho eaje, kde polovieku doleva rumem, do taster nebo na talit klade katdemu oiechy, jablka, drobne maslove cukrovi y e forme hvezdieek a koleeek ptipominajici snehove vloeky, ktitaly (sug ene ovoce) a mall sttibrnY peniz, aby ona byla cely rok gtedra. Nekde, kde se vede mot po staru, maji k vedeti eerneha kubu, t. j. vatene kroupy s houbami. A drobty se stolu se opatrne smetou a davaji ohnieku, aby se stravil, cell rok sloua nesoutil. Hospodat ulamuje z vanoeky a jde po staveni od jedne kravy ke druhe, ke korium, nevynechava ani jednoho tivoeicha, ant psa, aby po eel* rok byli zdravi a datili se.

Hospodyne nese drubek hrath, aby slepice nesly a nezanagely a kohoutovi eesneku, aby skakal vysoko a kokrhal a nezapominal budit v late chasu. Do sadu pod ovocne stromy zahra.bava kosti, aby nesly hada' ovoce.

Zatim zazvonilo ye vediejkm pokoji Jezulat-

• , *MO

VIIST14/11 ko a deti s vyjevenYma odima a chtivYma rUtkama prohliteji vtechnu tu krasu, houpaciho kone (ktereho po veeerech vytetaval deledin o ptastkach, kdy uz deti spaly), nova sariky, pohadky o princeznach a prskaeky na stromeeek.

Mlada deveata vybihaji do sadu a ttesou stromem a volaji: "Ttesu, ttesu bez, povez mi ty pes, kde mej milk dnes." Nede ttesou plotem a tikaji: "Tiesu, ttesu plotem, kde mei milt' bytem," ozvi se mi pes, kde mej mil' dries." A ze ktere strany zagtaa, pes, z to strany ptijde ienich.

Sousedi ptichazeji posedet na chvili na tacky, naves otivuje, vrzaji vratka, tmave postavy na snehu prebihaji rYchle, mlada deveata se kratce zasmeji net zapadnou do sousedovYch dveti. Nekde uz yeeer liji olovo do misy s vodou a hadaji z tvaru, kterY se ulil, svou budoucnost. Potom si stoupnou zady ke dvetim a hodi sttevic pies hlavu. Kdyt se postavi gpiekou ke dvetim, tak se do roka vda. Prvni jablko rozkrajuji naptia. Je-li hvezdieka uprostied, je vyhrano, jsou cel' rok zdravi. Je-li hvezdieka poruSena, do roka zemte nebo hodne onemocni. 'rota s otechem, je-li prvni otech eervavY. Tak ubehne eas, az kdy se jde na pulnoe.ni.

Svobodna, deveata vatou bile satky, aby jim nikdo krasu neutkl.

Kostel oveneeny zelenou chvoji, vkcky svice rortate, pan farat v bilem svateanim ornate. Nejdtive mse zpivand a hrana vkmi zpeyaky a muzikanty z vesnic. Po pozdvihovani, kdy deuce zvedne hlavu, ktereho chlapce prune uvidi, toho si vezme. Ta nejodvatnejk beti o pelnoeni m:si k rybniku a vysekava diru v lade. Co uvidi ye vocle, to se ji do roka spini.

Narodil se Kristus pan, duni naposledy kostelem, kdy zpivaji vkchni, net se rozejdou ✓ hlouekach, stati dohromady, mladi pa testa se hrudulice nebo v parkach postavaji u chalup, u vratek k zahradkam loudi hok na deveatech hubieku.

Deti usinaji v naruei s panenkou od Jezulatka, se sarikami a novYmi botami u postale. Hospodyne je gte ptehliti oblohu, protote: "Jestli o jittni hvezdno, slepice hojne ponesou." A "Zelene vanoce, bile velikonoce" a vanoce ttesknute netli tekute."

Bali hod je den veiny a ct . hodnY, se Ink a velkYnn obedem trvajicirn do svaeiny a sva&non do vetete. Hospodati po obede obchazeji pole, aby jirn neubylo do ptiAtich vanoc.

Deti cviel na druhY den koledy. Ty nedotkave uz vybihaji na naves a zaeinaji. Ale teprve na prosttedni svatek, na sv. Stepana to merle: "Koleda, koleda Stepane! Co to nese ye dna,ne?" A potom zaene se za doprovodu bukalu (nekde bukaee). Je to hlinend bariata, nadoba, na pt. &ban, jeho hrdlo je potateno mechYtem na zpiisob bubnu a prostked mechyte je ptidelanY knenY provizek do dvou prament.

Pri koledy chlapec vezme bukat mezi kolena, naslini si prsty a drhne jimi tine, sttidave prayou a levou rukou a z,piva: "Bukt, bukfe bukri!

Otevite ruku, panirn'amo zlata! Vyjclete pied vrata, koledy nam dejte, nic se nam nesmejte.

Co nom date, to vezmem: marcipany jdou pro pany, a zemaky pro sedlaky. Jestli narn nedate, na hrncich to shledate: mlynatova slepice nazoba se p§enice, shazi yam Ygecky hrnce s police." Anebo: "Koleda koleda, mitku!

Dejte nem po voti gku, nedate-li po voti gku, vyvrtame yam dirku do kotigku! Jdu k yam na koledu, nedateli, hned pojedu, do komrirky s haelem, pro koladky s maekem." Jak videt, kolednici easto vyhrolovali, ale i vypravovali, jako: "Vyrval jest jelen kozlovi bradu, ze mu, podoral jeho zahradu." A dale: "Brumbal jim hraje, motY1 tancuje, mravenec s mouchou v koutku frejuje." Ale zpivali i o Jetigkovi: "Hopsa pacholatka, i male deveatka, vzheru vstivejte, k jeslim chvatejte; ua nam nastava vejrodni pamatka. Do Betlema pudem, co tam uslySime, povidati bude, ze se narodilo dite, chute k nemu jdete, vaechna pacholatka i male deveatka. Jdi napted Honzieku, ty nes kolibeieku, poklori se Jeti gku. Apolenka, male nesla jitrnieku, uboha hapala, ala &mit plakala; a Rozarka Lay nesla dva opltky; Zuzanka hoiatko nese holoubatko. Mail dale.

plinky, Markyta petinky, Dora nese, rfAtae Ofr t'atku do lil2e." (Z Domatilcka.)

Uz od 'Stet:Who vedera at do Noveho roku chodi chlapci s jesliakami. Jsou nyytejne etyti, jeden je obleeen za andela, druzi z,a pastYte a zpivaji tadu pisni ye forme rozpravY andela s pastYti o narozeni Jezulatka.

Pied Novym rokem, na .Sylvestra, pH:61a chasa ptat hospodati. Za dvetnai zpivala: "Den pteslavnY jest k nam ptiSel, v nernt ma byti katdY vesel." Co zpivali, otevieli dvete a yeah do svetnice, katclY nesl neco, jeden pytel, jeden kroyedlo, jeden lopatu a jeden kotte.

Kdyt ukoneili piseri, posledni sloku: "A ty chla peeku zametej, zrnko k hromadce ptimetej," hodil hospodat tolar na zem, chasa nastavila pytel a koketem tolar do neho vmetla. Na to poptali Navaho roku a sli tolar popit.

Novym rokem vlastne koneily vanoce. PMbYvalo dne i zimy. A to: Na Boti narozeni okilted pokroeeni. (Tet a bleat pievaleni.) Na Nov' rok, o slepidi krok. Na tit krale a kroky dale. Na Hromnice a hodinu vice, pill krajice, pal pice.

0 Tiech kralich zase chodivaji host s kaledou a bukatem a s pisni: "My tii kralove jdeme k vam." Deveata liji olovo a ptedpavidaji z toho budoucnost. Ale to ua je nablizku masopust a zaeinaji baly. Na Hromnice zadna, vrzat sktivanek i "kdyby mel zmrznout" a "furor netrhne-li rohem, trhne ocasem" (turazy ptijdou na zaeatku nebo na konci). Z zmizely jeslieky a vatna, sentimentalni vanoeni nalada se ptevleka do blaznive masopustni. Strakaput — padca, test, porchta, baba-tancmajstr, medved, cinkot rolnidek a masopustni tert s popevkem vymenil tithe sneni vanoanich zaveji a vilni zeleneho chvoji z kamen. ) • 4. • 2 ALM VANOtNi. Svetla planou, zvony zni v svate nod vanotni: Pokoj lidem dobre yule, nejkthsnejei kvet roste z n !

V bidy chladne zaveje vnesti paprsk nadeje vie ti neali plamen krbu tepla v srdce naleje.

Jedna slza smutnYch ias, v nit' pad zati lep gi eas, zablYska, ti kraeSim leskem neali skvostil tipyt a jas.

Kdo tu bidu pomiji, tvrde s prahu honi ji, Boha lasky slitovani na ktiZ zrovna V srdci vS"ak, kde teplo di, ae tam soucit vevodi, s kaZdYm skutkem slitovani znova BIM se narodi!

Antonin KlatterskY. Stat Kalifornie piijal zakon, podle nehot se dopouSti ptestupku, kde tetuje nezletilou osobu. * * * Ve state Tennessee se rozvedla 82 leta tens s 86 letym mantelem po padesati Czech letech manaelstvi s ocliwodnenim, ae je nesnesitelnY. •( )•

KALENDAR. 25. prosince. Vanoeni nadilka pro deti, divadlo "Kdyt tchyne HAI" a detske divadlo "Ticha noc pod snehem" v'sini tadu Stefanik v Houston, Tex. 25. prosince. Vanoeni stromek v sini fadu Pakrok Dallas Cis. 84. v Dallas, Tex. 31. prosince. Sylvestrovski zabava v sini fa,du Pokrok Dallas Cis. 84. v Dallas. Tex. 31. prosince. Vella Silvestrovska zabava s piilnoeni scenou v sini tadu 8telanik v Houston, Tex. Taneeni veselice at do rana.

31. prosince. Novoroeni zabava v sini iadu Svaz 6echoslovant. cis. 92. ye Fort Worth, Tex. 31. prosince. Battle Dance v sini tadu Pokrok cis, 88. v Houston, Tex,

Stuns 8

Ve stfedu, dne 24. prosince 194t

DO CORPUS CHRISTI, TEX. A OKOLt: Milt' bratie Moueko!

Jo, jo, jako za starch latch ease tarn za rnotem, za blahe pameti stareho Francka Prochazky, kdy2 jsme museli na povel se tteba v Late valet, kdy2 se to nekteremu panu zupakovy libilo, no a tady to mame skoro to same, kdy2 nadtizeni porudi, musime poslechnout, jenom 2e s tim rozdilem, 2e tam jsme k tomu byli nuceni a zde to koname dobrovolne a z lasky k toti2 sokolske. Tedy vlastne, jak se tika, "vo co de". je tomu hezky dlouho, co jsem Te neobte2oval tou moji gkrabaninou, ale to snad neznamenalo, 2e jsme snad spali, to zase ne. No ale zase se ptiznat musime, Ze snad jsme se neptetrhli s tou vSechnou praci, ktera souvisi s mykenkou sokolskou.

Ale to zase nemysli, 2e by snad ye vedeni byla nejake, liknavost, naopak, vedeni Sokola, cot

...

mini vedouci od starosty a2 dol(i, by nemeli dobrou vuli, anebo snad spali, to ne. Oni se 'dill jak to jde, ale kdy2 jsme generalove, musi b9t tea vojsko, a kdy2 nejsme vojaci, nejsou ani, generalove nic platni. Tak tedy kde je chyba?

Generalni sbor by jsme tady meli, to je jista vec, ale kde sehhat vojsko? Kdy2 na gi bratti a sestry se nestaraji, a snad z malichernSrch pkiein se pohnevaji, a svoje deti neposilaji tam, kam path, ani2 si uvedomuji, 2e je to na S'kodu jejich potomktm, a 2e jako deti bratril a sester organisace sokolske patti tam, kde je jejich misto, toti2 v Sokolovne, 2e je tam nemame, koho je to vina? Myslim 2e ne cvieitele br. A. Regmunda, aneb cviditelky ses. A. Regmundove.

Koho tedy?

Tuto otazku at' si zodpovi ka2c1Si br. a ses., kteti maji svoje potomky, at' IA rodu mu2skeho, anebo 2enskeho, ye stall kdy mohou nav'Stevovat cvideni sokolske.

and may your

every Christmas

briqbe

Ale co se evieeni t9ee, nak dvete u sokolovny jsou otevteny nejen naSi sokolske mladeti, ale take cele Siroke eeskoslovenske vetejnosti, at' u2 vyznani jakehokoliv, a 2adnS) nernusi mit strach, 2e snad mu tam jeho potomky zkazime.

Ne! Sokol je organisace narodni, jemu se nejedna jakehokoliv kdo je vyznani, ale hlavni vec, aby byl clobrS7m elovekem, a kdy2 bude dobrS7m obeanem, bude i dobrSrm sokolem.

Telocvik hlavne pomn2e utukt zdravi jeho neb ye zdravem tele sidli te2 zdravS7 duch.

A 2e ka20 z rodien si pkeje, aby jeho potomci byly skuteone zdravi a bystki, jest jiste bez pochyby. Ale hrome papirovej, kam a2 jsem to zabehl. V2dyt' jsem mel jenom referovat, 2e dne 21. prosince ye 2 hodiny odpoledne kond sokolska jednota Corpus Christi svoji schfizi a pa v 7 hodin veder bude vanodni nadilka pro to nak drobotinu a myslim, 2e i pro vetk, a kde bude rozdavat darky Mikulas. Doufam, ka20 bude spokojen, a zvlaSte to drobotina.

Kdo by si z rodiet ptal, aby jeho deti byly podeleny jejich vlastnimi clarky od na:s'eho Mikulage, necht' darek dopravi do sokolovne.

No tak ho vida, Davida, koule pitoma, na hlavni byl bych hnedle zapomel a to, 2e pied nadilkou bude peknSr program, ktery na starosti maji ses. A. Regmundova a br. R. Troubil, kde se svkm Stabem zvevadkir vas jiste uspokoji. Hlavni atrakci asi bude ptedvedeni obrazkil (movies), kterou se pro nas uvolil ptednest Bill Dudzienski, bratr br. Joe Dudzienskeho, kterST pra.ve ptijel z Chicaga a usadil se v Ingleside, Tex. Doufam, 2e se stane na gim elenem i s jeho man2elkou Anou. Mika mezi schtizi a nadilkou bude krat14 eas na rozejeti se domil, tedy sestry jsou 2adany o lehei zakusky, abysme hodou neumteli hlady. Doufam,2e k tomu nenechaji dojit, neb kdyby nektera ztratila toho sveho tyrana, co by si potom podala? Musela by se asi ohliZet po jinern. Ale tomu ony ptede-, jdou, aby se tak nestalo, neb o to maske plemeno je podle zprav jakasi bida.

No a nebylo by to ani cele, abych se nezminil, 2e zukecht'ujeme nak sokolovnu, aby vyhovovala vS'em modernim po2adavktm a doufame, vyhovime vkm po2adavkilm od obecenstva na ni kladenSrch a doufame, 2e ptikiho t3idne bude imlne hotova. Zveme celou nak deskoslovenskou vekejnost, aby nas svoji nav'Stevou poctila.

Abych zabil d ye mouchy jednou ranou, upozorriuji, 2e jako kakiorodne, tak i letos potadame Sylvestrovskou zabavu, na rozloneenou se starSr'm rokem a ptivitani novella, a timto zvu vAechny na'Se ptatele a ptiznivce, aby nas svou navgtevou poctili.

Aekoliv toho mam na mysli jeAte habadej, musim ukoneit, neb je eas do hajan.

Se sokolskSrm Nazdar!

F. Vesely, dopisovatel. ) • 4, • ( tleninn tido cis. 1., Fayetteville, Texas.

The satisfying flavor of Grand Prize Beer adds a touch of real, heartwarming cheer to holiday hospitality. Mellow-aged to mature mildness, this better beverage of moderation blends tastefully with the pleasant enjoyment of leisure living. "e'R.

I ..eJr )),..44) . ) ■k, )? ,4f.

GULF BREWING COMPANY, HOUSTON, TEXAS

Zde yam podavam v3isledek volby, ktera byla konana v nak vSiroeni schrizi dne 14. prosince.

Byli navr2eni a zvoleni nasledujici: Za ptedsedu Ladislav Cmajdalka; za tajemnika P. P. Ba_ ron, ku kteremu2 utadu byl ptidelen Utad pokladnika, jeliko2 nynejk pokladnik se vzdal Atadu a byl ustaven fitad tajemnika-pokladnika; za neetnika. Emil Zapalae.

Za delegaty do sjezdu byli zvoleni nasledujici: tislo 1. John A. Kubena, nahradnik R. B. 8padek; eislo 2. Anna Ta,pal, nahradnik Lad. Cmajdalka. Za tadove delegaty: Rudolf A. Baea, nahradnik Emil Chalupa; Anton Kulhanek st., nahradnik Jerry Vavra.

P. P. Baron, taj.

S br. pozdravem, • A•( ltad Slovansky Svaz, cis. 86., Temple, TexBratti a sestry, davam yam vedet„ 2e jsme 2adnou schtzi nemeli, nasledkem date. JO, s bSrvalSrm starSrm pokladnikem jsme tam byli na eas, kdy2 v'Sak 26.driSr neptichazel, tedy jsme odjell. Ptigti schtze bude asi prvni nedeli v lednu 1948, nasledkem toho, 2e pkigti nedeli bude sebuze RVOS NT Seaton.

11. aclu, et 810.

Ve sttedu, dne 24. prosinee 1947.

ANUgE MITFENETUBROVA:

PLANA RUZE DiVol ROMAN "Jarola dohled ten take obstara,," navrhl Jindrich, vyvyguje takto bratra na &oven sell° rozhledu.

"Ovgem, Vitek by v nem nalezl zarivy priklad pile a snagivosti, ale pies to se domnivam, ge by byl Jarola k tomuto, jaksi poruenickemu itkolu, jegte prilia mlad. Ostatne jedname tu o koroptvi, ktera je gte vzduchem lita. Az zvim, skuteene lze vkladati ye Vitkovo nadani prislugne nadeje, musim teprve jednati v zajmu jeho hmotneho zajigteni. Doufam, ge obec poskytne na gadost podporu takovemu vyvolenci milosti'Bogi," "A kdy uvidime nageho mladeho umelcer tazal se Jindrich, jen se zajmem naslouchal plant= sve uSlechtile gvekruge.

"Poglu pro nej hned zitra!" — — Do hovoru znely z jidelny zvuky vanoenich pisni "Narodil se Kristus Pan" a "Nesem yam noviny." Bez zapeni techto prostYch pisni byl gteclrY veder v rodine Doubra yskYch nemognY. Stara, zesnula pani Doubra yska bYvala velmi nabogna a vodila, vgdy sve hochy i na jitrni ink a proto byly v mysli vg ech proste vanodni pisne, ktere ona a s ni i oni tak radi zpivavali u velike ficte a te g jakousi pamatkou na drahou zesnulou.

Na to predzpivala Rt genka svou koledu, kterou s ni 2i2ka nacvieil. Byla to prosta, starodavna koleda, jejim g peknYm prednesem MAgenka syYm pestouniim opravdu radost zpusobila. Pekne se z mladistveho jejiho hrdelka nesla prosta, slova: Pasli ovce valagi pri betlemske Andel se jim ukazal do Betlama jit kazal: Jdete, be gte, pospegte, Je2igka, tam najdete.

On tam lei maliaky synek thuds matiOky, atd.

"Kde jsi se to kolede naudila, Rt genko?" tdgala se pani Helena, libajic divku na Celo.

"U Zigky, matinko! Chtela jsem vam zpbsobit prekvapeni a myslim take, ge vas to hodne pfekvapilo?" patrala Ra genka prostodugne.

"To via, duginko, velice udelala jsi nam radost."

Rugenka nahodou pohledla pri torn na Jaroslava a zdalo se ji, ge vidi na jeho tvati po gklebek. Chtela cosi rici, ale nahle se ji odka zamlgila slzou litosti, kterou v gak ihned potladila.

Snad se nesmal Jarola ji? Ale pak by zajiste nebyl dobrYm, ale zlYin, zlym, zlYm. The odegla ku syYm novYm hraekam, pohladila kagdou zylagt', nada si rozevrela na stole nejkrasnej gi Ceske povidky Bo geny Nemcove, krasne illustrovane malirem Scheinerem.

Kdyg pozdeji le gela v lo gnici ve sve mekke, vonne postYlce, z ktere se tak rada divavala na velkou podobiznu tety Zdenky, pove gene na strane protergi, uvagovala o vgem, co ji dnes krasneho potkalo a vzpomnela ph tom vanoc loriskYch. Ach, jak velice chce bYti vdeenou laskavYm pestounam za to, ge ji vysvobodili z to hrozne bidy, v nig dtive gila. Jeji vnimave srdeeko sevrelo se pit pomy gleni, jake vanoce byla by opet prog iti musila tam v horach, kdyby sam Bah ye sve nevyzpytatelne moudrosti -nebyl ji z okoli popudlive, mrzute Marjanl vysvobodil. Z detske jeji du ge letel vrouci povzdech dikti vzhilru k nebestm, je g slygi i modliteb nevyslovenYch. Jak bohate a gtedre byla dnes obdarovana tolika krasnYmi vecmi. Oh, to se ji nikdy ani nesnilo, 2e by jednou mohla pro giti tak krasnY g tedrY veder. Jak nesmirne dobra, jest matinka a jak jest tetinek laskavy a co g vlidny, milk str'c Jindrich. Je g te jen ten Jarola! Proe mu je tak protivna? Prod ji nemiluje tak, jako ti dru_

V !ITN'S

K temto &sham misila se vzpominka na krasnou povidku z to velke, pekne knihy, ktere se stale dosti naobdivovati nemohla, je g ji mathika sama pkeeetla, jeliko g Rilgenka neumela dosud tak zbe gne cisti, jako divky v jejim Tit cela leta skoro marne promrhala v eke gkole, kde ji ueitel gadne pozornosti nevese neb ninoval, doma se nikdo nestaral, koli a tak uboha, maid scrota rostla jako mek v lese. Drive se.po celY eas do knihy nepodivala, ale zde, v novem domove, zahy se v ni probudila laska ke kniham, jeliko g se ji dostalo stem, jemug rozumela.

Nyni ovgem musila se pilne uditi, aby ztracene a zanedbane dohonila, co g ovgem byla prate nemala. Ragenka si v duchu slibovala, jak, se bude pilne uditi, aby dobre prospivala, aby jig pan ueitel nemel prieiny k nespokojenosti.

Nemohla dnes usnouti a kdy pani Helena prigla se po chvili podivati, spi-li ji g, tu ji chytila za ruku, polibila ji a prosila: "Ach, matinko, povidej mi neco o Je gigkovi, slYchala jsem drive o nem tak malo " Pani Helena pohladila hladke diveino eilko a chapajic jeji prani, sedla na pelest hi gka, a vzavgi rueku jeji do svYch dlani pravila: "Povim ti treba, jak sam Je gigek uznal, ge nejvetAim a nejkrasnej gim darkem jest dobra kniha.

Chceg?"

"45 ano — v2dyt' mam knihy take rada a ta, jig mi Jegigek daroval, je tak krasna!""Nuge . . . "Padaji hvezdy!" rikali lids — ale nebyly to hvezdy, nYbr g Jegigek, jeng se snagel dolu s nebe. Od okna k oknu letel a pohli gel do svetnic, nebot' bylo prave pied gtedrYm dnem a On by byl rad vyzkoumal lidska prani. A tu uslygel podivne veci!

Mlacla divka stala u okna a pohligela roztougene k noanimu, hvezdnatemu nebi.

"Ach," povzdechla jeji rt gova fistka. "Keg bych poznala lasku, tuto sladkou, bla genou 'hadanku, o ktere mne ani matka, ani otec poueiti nemohou a o ni g nikdo mi dosti rici nemu2e."

Jegigek se usmal a letel dale.

Spatril za oknem jinocha, jen opiral sve ghouci delo o dlan • "Jsem zajat stisnenYmi pomery otcovskeho domu a malomesta, a moje horouci touha nese mne yen, yen do sveta gireho! — Ach, dej mi, Boge, toho gtesti, bych poznati mohl krasnY, velkY svet, zjev mi, jak to tam venku vyhligi, pout me a ukag mi pravY, skuteenY givot!"

A dale una gely perute nebeskeho pozorovatele.

Nemocnarvzdychala do s yYch podugek: "Ach, dej mi zapomenouti myth bolesti. Smiluj se, a nech at' se mohu zase vesele zasmati a aspori na chvili b'ti gt'astnou! Jsem osameld, opugte_ na; vpust' lidi, lidi do me neute gene, belie svetnieky, lidi, ktere bych milovati mohla, jimg bych rozumela!"

Tie a smutne letelo nebeske pachole dale.

Video jests opu gteneho, jeng prosil o fitechu ye sve osamelosti. Jak jen spiniti v gecka tato raz_ na, poclivna prani? A tu spatrilo jests posledni svetlo za oknem. Pohledlo za ne.

Tu sedel dlovek a psal — psal psal. Z jeho hlavy vychazela svetla zar, byl to plamen genia, ktery hovel za jeho Celem. Kolem neho nalezalo se mnoho knih, ktere vznikly jeho pilnou rukou, jeho dumyslem, a bo gskou jiskou posveceni, jig Buh v nitro jeho Jegig ek zajasal, nebot' zde nalezl, co hleddi a potreboval.

Rychle sebraly-jeho bo gske ruce ne gne ty svazeeky a rozsely je s po gehnanim kolem. Padaly pod kag dy stromek vanoeni jako zarici hvezdy, nehynouci krasy.

Tu byla razem spinena prani vgech.

Divka Cetla s tlukoucim srdcem galmy lasky, jinoch nasledoval poetu na yznegenYch perutich ducha do sveta a givota, nemocna usmivala se slzami a zapominala na sve bolesti a opu gtenebyl jig samoten — mnoho milYch, drahYch postav gilo v jeho svetniece.

mil, A basil& dal s blai,enSrm ii.sunevem pod sromkern vanoanim a ruce jeho spojily se k modlitbe. Vrouci polehnani provazelo jeho knihy, poneva& je psal pro povzneseni lidstva, k uctivani svate pravdy a milosti boZi. Druheho dne pfi gla se podivati na "Je21.2ka" sleana Oerna a tu poznovu vzpomenuto Vitka a damy se radily, jak ye prospech jeho zakroeiti. Rozhodly se ov gem eekati na zpravy Jindrichovy. Take o Ko gt'alovi hovoreno a sledna Oerna pronesla dtveru, ge jig zcela veii v promenu stareho mute, kdy dokazal pa cele dva mesice tak pevne stati v danem slove.

Nyni bydlela jig rodina Kogt'alovic v tovarne v sousedstvi Zi gkove a stars' vratny staral se svedomite, aby Ko gt'al zapomnel na svou narutivot, a nalezl sam sebe v givote, radneho Cloveka a tvora bogiho dUstojnem.

Kogt'al 'Twine preru gil styky se svYmi bYvalY_ mi soudruhy, nev gimal si jejich zlomyslnYch pogklebkt, kdy je nahodou potkal, a dokazal silou pevne yule jiti zcela klidne kolem vYeepu lihovin, kde drive marnil sve zdravi. Z poeatku ovgem bylo mu se starym zvykem podniknouti mnohy boj, ale ku cti jeho budi g vzpomenuto, ge v nem jig nepodlehl.

Kogt'alka byla proto "v devatem nebi". V gecka gtestim a spokojenosti omladla a starala se co nejverneji o v gemogne pohodli sveho "tatika". KoAt'al take v nynej gim spoiadanem givote a byly chvile, kdy east° se zamyslil, jak to bylo moans, ge se drive tak lehkomysIne mohl nieiti, ge mohl tak sobs i gene givot ztrpeovati.

Kogt'aldina svetnioka skvela se zase obvyklou eistotou, stehlik kreil se v klicce mezi okny a snil o svobode, kterou mel Rti genkou pro jaro slibenou. Kat'alka poklizela ye svetnici 2fZkoye a staroch si liboval, ae tu ma ted' mnohem iitulneji, nea drive, nebot' poloslepa. Rozara nemohla tak pokliditi, jak by si byl praval. Ke vgemu zbavila ho stara gena take starosti o vareni, cog mu bylo milejsi. Jak on, tak i Kogt'alovi libovali si noveho zatizeni a 2i&a se za to poctive staral, aby obrat Kat'alit y z Bayla na Pavla byl dokonalY. Nenapadne vsunoval cestu jeho givota v koleje svoje, seznamoval ho s Ovzdugim sveho vnittniho citeni a Ko gt'al ye zboinem obdivu, jej g k moudrosti otce 2i2ky choval, dal se vest krotce a snadne, prijimaje ochotne zasady sveho noveho pritele za sve. — Jindrich odejel ku sve neveste tti dny pied NovYrn rokem. Musil se na den zdr geti v Praze a mohl tedy vziti obrazky, jako g i jegte jine vYznadnej gi kresby Vitkovy hned s sebou. Ru genka osamela s Jarolou a pies to, ge maid divka vagneho studenta Canto bezdeene podragdila svou easem vybuchnuv gi vzdorovitosti, byly by minuly svatky bez vzru gujici uddlosti, kdyby se byla napjata struna v jich pomeru povolnosti jednoho z nich uvolnila.

Zdalo se, ge Jarola Rt genku zcela pfehlael, nikterak si ji nev gimal, ani s ni hovory nezapradal. Jeji pritomnost v dome bratrove zustala mu nemilou prite gi — a nemohla prop miti gadne ceny.

Ale v ROgence, ktera, Wee nesla jeho povfgenou lhostejnost, probouzela se touto jeho nevgimavosti velka touha, prolomiti ledovou hraz mezi nimi stojici, premoci jeho chlad a ziskati jeho pozornost.

Snagila se o to, trebage neuvedomele, vgemog -nYmzptsobem,al rne.

KlidnY, mladY mug nemel pro ni led pohrdaye, povygene zvolani: "Divochu!"

Bylo to prave o Novem rote, kdy Rugenka, berouc si lahfulku s vanoeniho stromku, jeng stal stale na svem mists v salone, kde g se cele svatky topilo, shodila nahodou nekolik svieieek a Jarola dnes ji g po treti pokaral ji syYm pohr_ davYm: "Divochu!"

V Ragence vzkypela to chvile vina horkosti, vela otevrenymi dvermi do jidelny, kde g se Jarola v houpaci zidli houpal a nejakY dasopis prohligel, pristoupila skoro 0 k nemu, pohledla nan nepiatelsky planoucim pohledem a odsekla s byvalou svou riznosti: "Nejsem divoch, ale ty jsi divoch, ty jsi zlY, zly divoch!"

"Nebud' protivnour okrikl ji.

Strana

V213 TNIK"

i NEW YEAR'S EVE

BlSEMBEEMBERMESIMENVINVIVI

g4

BATTLE DANCE Wed. Night, Dec. 31st

Ve sttedu, dne 24. prosince 1947.

MONOPOL V OBUVI. Washington, 15. pros. — Generalni navladni Clark v pondeli obvinil United Shoe Machinery Corporation v Bostonu z monopolu v produkci strojt k vS7robe obuvi, a 2e to bylo predlo2eno soudu. V obvineni tom je, zeta spoleahost vyrabi pies 90 procent Irech obuvnickch strojt a 2e zniella neodvislost obuvnickeho prinnyslu ye Spoj. statech.

Loni v lete bylo take mnoho stra serf ze jestli Amerika ne'pomfite po travinami 2e v Indii a v tine pomre hlady a2 etvrtina lidi. Dohroniady tedy 200 milionu osob! Pak tam j el na prehledy Hoover, a po navratu rekl 2e to neni tak zle, a pak vtibec nikoho nenapadlo na psat kolik tam tech lidi zerntelo hladem.

8:00 p. m. TO 3:00 a. m.

LODGE POKROK, NO. 88, SPJS T. 20th and Studewood HOUSTON, TEXAS TWO ORCHESTRAS JOHNNIE BACA vs.

RAY KRENEK Admission $1.50, Tax Included

'

eskS7 Tanec v nedeli, 28. prosince v Lodge Hall-Seymour, Texas Kaidy jest uctive zvan

PHONE V 2-0256

NAMOSSASEMSBEEMASSASSA

The Ideal

Tinistinas ift t What a grand ideal... a Katy "prepaid ticket" for your loved ones ... bring them home to spend Christmas with you. For Be Home For

that college friend or nephew or

CHRISTMAS I

niece ... or as a most out•of-the

This year, keep that promise! Spend the most important day of the year at the most important place in the world ... at home.

ordinary gift for someone on

To be sure you get there, fair weather or foul, take a train ... for the most pleasant trip, take a Katy train.

your Christmas list. Handsomely prepared in holiday motif and ready for immediate mailing.

Avoid a last minute rush for tickets and accommodations by contacting your friendly Katy representative today.

ASK THE KATY AGENT *Your local agent will gladly furnish "giftwrapped" ticket or prepaid order.

Zabavnim vSrborem.

SSA

"Sylvestrovskit Zabava"

Dallas:Aokolovne 3700 Carl Street ye sttedu, 31. prosince v

Zadatek: 8:15 ai do ? ? ?

Hudba: Maca Orchestra

Vstupne; $1.00 Osoba; Tax Included

NEW YEAR'S:DANCE SOKOL DALLAS WEDNESDAY, DEC. 31st

SURPRISE

SHOW

siNirAige

Ve sttedu, dne 24. prosince 1947.

'gran&

ESTNACT BILIONt V JIN/CH ZEBT1CH Washington, 15. pros. — Jak dries bylo oznameno, privatni americke zajmy vlastni v cizine za $16,400,000,000 rnajetku. Toto je vice nee dvakrat tolik ne kolik obna i pohledavky vlady Spoj. state proti cizim zemim. Ale v techto U. S. vladnich pohledavkach nejsou zahrnuty ty Vijay v dobe prvni svetove valky, nejvice Anglii, a ktere uz byly chive odepsany jako ztracene.

Pied prvni svetovou valkou Spoj. staty byly dlu ny jinSrm zemim $3„ g

"Va Sylvestrovski g

Zabava"

g

SPOJENki S TANCEM Ai DO RANA

T. J. SOKOL HOUSTON Spout Nt S it.ADEM gTEFANIK

g

636,000,000, ale od rOku 1914 se ten pomer zaeal obracet, a stale to roste. V minulem roce pfi lo z jinYch zemi do Spoj. state. 438 miliont dolarti jako eistST plijem z tech majetkil v cizine; privatni obe'ane do stali z toho 417 milionu, a U. S. viada 21 g

Urednici departmentu pokladu oznamili, ze ty nejvet i majetky v cizine, a v' eobecne nejvice se vyplacejici, jsou americke obchodni podniky rozptylene po celem svete. g

g

g

1•11.11111. 1•111.•*. MO 'NW

"!"..M.M

we sttedu, dne 31. prosince COTTAGE GROVE u gTEFANIKCJ Pul noeni scena s ohromnou komedii DOBRY ORCHESTR Chutna veZeie Zve elenstvo Mu a Sokola.

Wm SONOPIME

UMW .L016

Liberty Loan and Building Association

It will click with you!

pieje timto v em svYni podilnikilm a priznivcilina g

a nagi Ceske veiejnosti

VESELE VANOCE mnoho zdaru a gtesti v nastivajicim

NOVEM ROCE 1948 Jsme velmi poteg eni, ze i na sklonku tohoto roku a v tomto vanoenim obdobi stava je te zamestnanost se slugnYmi platy a ge nage rolnictvo sklidic dobre iirody a za ni obdrii rovnez dobre ceny, tak, ze se v gichni podilime jiste proSperite. g

g

Jsme zde vgichni na tom mnohokrate lope, jak nagi krajane ye stare oteine a jinde ye valkon zpustogenYch eastech slovanskSrch zemi. Pornahejte jim jak

Blended with IMPORTED BOHEMIAN HOPS For Finer Flavor, Finer Beer

Assocsaw(*-4 Prvni teskoslovenske Pfijeovni a Stavebni Drugstvo v Texasu B INSURED)t i Keller Bldg., 1301 Capitol Ave., HOUSTON, TEXAS -

THE NATION'S P REMIUM BEER

Dr. Henry R. Maresh, C. H. Chernosky, Dr. It. E. Maresh, L. Kubena, E. E. Chernosky, Dr. W. E. Fruit, Frank Tesai, J. F. Baier, E. J. Chernosky, Mrs. Hettie Chernosky, L A. Kueera, Mrs. B. Knox, John W. Sandera, feditele a nieduici.

PrRESSiei SSW MN

Markusfeld Produce Co. Phone: 9529953 301 S. 2nd Street Waco, Tex .4

/Mina 19

FOOTE'S!

OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF THE STATE OF TEXAS 41111111111111111111

VESTNIK

Robert Redmond has been decorating the White House since he was sixteen years of age and now, after twenty four years of service, he is Chief Horticulturist. "Not any of the First Ladies have ever requested any changes in our usual White House Christmas decorations," Said Mr. Redmond, as he sat at his desk in his office which is known to the White House staff as t he "Bouquet Room." A twelve foot ice box completes one side wall of his office, and through the glass doors red roses, red carnations, and white chrysanthemums may be seen waiting to be used by him for the next arrangements made.

"I would gladly change my plans, and accept suggestions from the First Lady, but all have been satisfied with the customary Christmas decorations we have used. The First Ladies I have known for the last twenty four years, have liked red and green Christmas decorations, so I have never sprayed any of the trees with silver or white paint."

Added to the inside decorations Mr. Redmond and his staff also decorate one large green tree on the South lawn. Hundreds of lights are arranged from the tip top branches to the bottom, and while the President reads over a National hook up his Christmas proclamation and the Marine band softly plays "Silnt Night, Holy Night," the lights are flashed on. The outside Christmas tree glitters with beauty.

The White House has seen many charming and lovely First Ladies since Abigail Adams had her wet wash hung in the unfurnished East room. It was in the year 1800 that President John Adams and his wife, the first occupants, moved through the muddy streets of the new Capital City up to the front door of their new home then called "President's Palace."

All contributions, correspondence of Lodge reporters, biographies, etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor

by Saturday.

../.11111111111111111111111111111111111111k

CHRISTMAS AT THE WHITHE HOUSE Most tourists enjoy a visit to the National Capital during the Spring months when the Tidal basin reflects the lacy beauty of pink cherry blossoms. But there is a treat in store Tor all who go to Washington during the Christmas holiday season.

LaFayette Square directly across Pennsylvania Avenue from the White House is usually white snow, and t he well balanced equestrian Statue of Andrew Jackson makes a magnificent silhouette against the wintry sky.

Idle, and, no doubt, lonely men women sit on the park benches and feed peanuts to the very tame squirells and pigeons.

A breath taking view of the White House may be enjoyed at a glance, and through the tall sturdy iron pickets of the fence, one catches the spirit of Christmas. The holiday spirit is prevalent from every window and portico of the Executive Mansion. There is a mammoth size evergreen wreath hanging by a green swag between the two middle columns.

Tied with a large red bow, this four foot wreath gracefully decorates the front entrance of the White House.

There are twenty one windows across the front, and in each, you will see smaller green wreaths placed as an accompanying note of Christmas cheer.

Two huge Christmas trees touching the ceiling are handsomely decorated with ornaments and lights, one for the East room, and one for the State Dining room. Smaller trees are placed in the Green room, Red parlor and oval Blue room. Dozens of potted poinsettia are arranged on the console tables and mantles. Thus the White House, as any other home, takes on the holiday spirit.

Ve stFedu, dne 24. prosince 1947.

By Mary Lou Davis There were only a few unfinished buildings scattered over the city, and altho, the President's Palace was itself unfinished and its plaster still damp, Abigail Adams had her crimson velvet furniture set up in the Oval room, and being truly a charming First Lady, she cordially received all callers.

MEE

OV4.\YO Met

Peace and Good Will

The shepherds saw a glorious sight, While herding their sheep on a Judean hill.

All was quiet that lonely night, Until the Angels sang, "Peace and Good Will."

The Wise Men came, with gifts from afar.

Braving the hardships and the Winter's chill, Guided by that Heaven sent brilliant star.

They too came for, "Peace and Good Will."

Mary, with Jesus in her arms, wondered.

Why people had to hate and kill.

She thought of God and pondered About His "Peace and Good Will."

If all nations of this old earth Would within their hearts instill The knowledge of our Saviour's birth, We would have, "Peace and., Good Will."

— Rosemond Christenbery.

MSS INSSZESSIE Dolly Madison, who for forty years enjoyed Much popularity as one of the most fascinating hostesses of Washington, also showed much courage when she, as First Lady, ripped from the gold frame the beautiful oil painting of George Washington.

Learning of the near approach of the British, "Queen Dolly," cut from the frame the oil painting of the first President, locking the doors of the White House, she sent the key to the Russian consul, and hurried away to escape the fire of t he British fleet and plans of Admiral Cockburn.

The White House not only has the ravages of fire, the joy of babies born, the sorrow of death, but also the romance of marriage!

On June 4, 1886 Grover Cleveland chose for his bride, his ward, the beautiful and petite Frances Folsom. Many years later a lonely widower, President Woodrow Wilson, brought to the White House, his second wife.

Today, one hundred and forty e ight years after its erection, the White House, the ExecutiveMansion or President's Palace, whatever it may be called, has presidin over it another attractive First Lady. Bess Wallace Truman, a lovely Missouri lady, modest, and dignified. She is unassuming in her manner, and never tries to catch the lime light. You like her immediately for her natural, quiet manner. You think of her first as a wife, then a mother, and last as First Lady.

Ye Olde Time Christmas

By May Beth Prichard In 1659 the General Court of Massachusetts forbade, under a penalty of five shillings for each offense, the observation of "any such day as Christmas or the like," either by for bearing of labour, feasting, or any other way."

Towards the end of the century, however, when the population of the towns had become less homogeneous and the number of Church of England men had greatly increased, this law became so difficult to enforce that in 1681 it was repealed. From this time on, Christmas began to reassert itself.

Most of us think of the Christmas revels of old England as the beautiful thing Washington Irving found them. The Plymouth Pilgrims, Church of England folk at heart, went no further in their condemnation of Christmas than to let the day pass without observing it. In Connecticut, on the other hand, there was a law, forbidding the reading of Common Prayer, keeping Christmas or saints' days, making minced pies, dancing, playing cards, or performing on any instrument of music, except the drum, trumpet and Jew's harp. Yet Christmas in Connecticut came into its own sooner than in many other parts of New England.

Not until the 19th century had run half its course, indeed, was Christmas celebrated in New England by general merriment, and the universal exchange of gifts.

Today, happily, everybody keeps Christmas.

Protestant, Catholic and Jew, apparently enjoy alike the holly-wreaths and mistletoe boughs, the gathering of kindred, good cheer, merriment, and children's games for which the day certainly stands on the surface, however, much of deeper meaning it also contains for those when they celebrate the Birthday of Christ. ) • 4. • ( TEDDY BEAR

Felix B. Streyckmans and Elmo Scott Watson The coy, mild teddy bear, the idol of all small children, was named after the brusque forceful Theodore Roosevelt, as a result of a result of a bear hunt down in Mississippi during November, 1902 One morning the cry of "Bear!" was raised and the President hurried out of his tent to discover a small cub which had been dragged into camp for him to shoot.

"Take him away!" snorted Teddy contemptuously. "If I shot that little fellow I woud be ashamed to look into the faces of my children."

When Clifford K. Berryman, cartoonist for the Washington Post, heard of the incident, he drew a cartoon to illustrate it.

Overnight the cartoon became famous and soon the "teddy bear" became the subject of innumerable verses and stories. Then the toymakers took advantage of its vogue and it became a more popular toy for children than the panda of today.

4 ∎ A British delegate to the UN spent some time in England and was reported to have been shocked by what he called the "open display of sex mindedness in that part of the country." When asked what he meant, he said: "Well, as I drove along your highway it confronted me again and again. First it was `Soft Shoulders,' then 'Dangerous Curves,' Five Gals for $1.00." 'Try Ethyl," and finally 'Watch Out for Children." )• •( "That girl's so dumb," said a friend, "that she thinks Joan of Arc was Noah's sister.

Ve stiedu, dne a prosinee 1941.

Legends of Hotly Many beliefs are connected with the Christmas holly: Legends relate that the crown of thorns w- q plaited from the holly, the white berries turning red like drops of blood after the crucifixion.

It is said that whoever brings the holly into the house first, either husband or wife, is the one who will rule in the ensuing year.

For many years the superstition persisted that holly was hateful to witches. It was placed on doors and windows to keep out evil spirits.

Ottans 11 .

Danger From Tree Fire Ever Present

Holly Now Grown In Many, Parts of Land

Although the Christmae tree is one of the most picturesque Yuletide ornaments, it is also one of the most dangerous, with the threat of fire an ever present possibility.

Replacement of the candle by the electric light has removed some of the hazards formerly experienced, but danger still lurks from faulty connections or careless handling of bulbs and strings.

To minimize the fire hazard, the department of agriculture offers two pertinent suggestions: First, keep the tree well watered and, second, fireproof it with ammonium sulphate or calcium chloride.

To provide the tree with sufficient water, cut the butt on a slant at least an inch above the original cut.

Keep the water level above the slashed surface. In purchasing a tree, always look for one that has been felled recently so that the needles have not dried.

Fresh trees also are essential for fiame-proofing. In using ammonium sulphate, a chemical content onefourth the weight of the tree should be used. After dissolving one and a half pints of the ammonium in a pound of water, slash the stem of the tree and place it in the solution.

Then, let the tree stand four to six days in the solution for complete absorption. Trees fireproofed in this manner will not be ignited by an electric spark.

Grown on the hillsides of the coastal states from Maine to Texas and up the Mississippi valley to Missouri, holly is a pretty but slowgrowing plant.

Leaves are evergreen, the margins of which are provided with rather widely separated spines.

Weak and close-grained, the wood is exceptionally white, making it highly desirable in the manufacture of woodenware, cabinets and interior finishing.

As a result of scientific discoveries holly cuttings will take root quickly when they are treated with hormonelike substances. Christmas holly has been converted into potted plants. These plants can be set out as a permanent ornament for landscapes.

Growth regulating substancesindole butyric acid and naphthalene acetamide—are on the market in liquid or powdered form under various trade names. The chemicals are applied to plantings of fresh cuttings kept moist, cool and well shaded.

Iarbbnai

4/7 flOW

One of the most charming Yule. tide chucklers concerns the pig. tailed youngster who found a pMcushion among her other gifts on Christmas morning. The little girl then placed this note near the firePlace: "Dear Santa: Thank you very much for your presents. And I always wanted a pin-cushion, although not very much." * *« Another classic of the season is the one about the woman who stopped to chat with a friend after the Yuletide services, leaving her purse in her pew. When she returned for her purse, she discovered it was gone. However, she quickly Santa Claus is the American verfound it in the possession of the sion of St. Nicholas, the beardclergyman. ed Saint of Europe who, on Christ"I thought I had better hold it," mas Eve, carried a basket of gifts he explained. "There are some in for good children, and a bunch of the congregation who don't believe birch rods for the naughty ones. in Santa Claus, but they might St. Nicholas was transformed into consider this purse an answer to Santa Claus by the Dutch settlers their prayers." * *• in New Amsterdam,* and he became the fat, jolly, rosy-cheeked old A 10-year-old boy, making his first fellow he is today. visit at Sunday school during the pre-Christmas season, was held spell-bound by the teacher's recital of Biblical stories about the Holy Day and the spiritual meaning of Christmas. Later he was asked to fill out the school's standard questionnaire for new pupils. One of the queries was: "Who will always know L"` ROM forests and woodlots of the where you are?"

United States a torrent of green The little boy answered it by The silent skies are full of speech rolls into the cities during pre-holiwriting simply: "God." For who hath ears to hear; * ** day weeks as farmers and forestThe winds are whispering each to ers market their annual crop of Invariably revived at the Yuletide Dropping needles or leaves of each, Christmas trees.

4 season is the yarn about the ScotsChristmas trees, which strip the The moon is calling to the beach, The twinkling tree which adds trees of color and litter the floor, man who slipped and fell while holiday cheer to practically every long have been a Yuletide bane. And stars their sacred wisdom teach carrying a bottle of Christmas spirOf Faith, and Love, and Fear. home in the nation is one of Amer- Therefore, the discovery of the its. On rising he felt something ica's most invariable domestic hab- New York State College of Forestry But once the sky its silence broke wet running down his leg. its. As a result, it has brought the that waterglass spray will prevent He said to himself: "I hope it's And song o'erflowed the earth, Christmas tree business into the the spruce leaves from falling The midnight air with glory shook, blood." * * realm of "big business." Some 14 comes as welcome news to family And Angels mortal language spoke million evergreens are required an- and housewife alike.

Almost overcome with joy on.

When God our human nature took nually. Their retail value has soared Christmas Day when she received In Christ the Saviour's birth.

Besides preserving the foliage, into the quarter billion dollar vicin- the waterglass spray adds to the two gifts she had most ardently de. ity, the 1946 returns being esti- decorative effect of the spruce by And Christmas once is Christmas sired—a wrist-watch and a bottle mated at 28 million dollars. still; of perfume—little Margaret chat. leaving a slight silver sheen to the Cash returns from the sale of green of the needle-like leaves. The The gates through which He tered about the new possessions all Christmas trees represent only a waterglass also has been found to came, day long, wearying her mother of And forest wild and murmuring rill, the subject. Guests were expected be a good fire retardant.

And fruitful field and breezy hill, for dinner and her mother gently The college found that the shedding of spruce leaves also can be And all that else the wide world fill admonished Margaret in advance, Are vocal with His Name. saying, "Now, dear, everybody' retarded by placing the base of the tree in a bucket of moist earth, Shall we riot listen while they sing knows about your presents and eve erybody is happy for you. But now peat moss or water. Users have reThis latest Christmas morn, we mustn't go on talking about them ported the success of this treat- And music hear in everything, all the time." ment.

And faithful lives in tribute bring little girl held her peace at To the great song which greets the theThe table throughout the greater part King the meal. A lull occurred in Who comes when Christ is born? of the conversation and, unable to —Phillips Brooks restrain herself, Margaret burst Christmas Trees p forth, "If anyone hears anything or Most famous of the nation's smells anything, it's me!"

Christmas trees are growing on the Christmas wooded rolling acres of the RooseA department store Santa Claus velt estate at Hyde Park, N. Y. Delistened to a long recital of requests veloped as a result of hobby which assuringa her he would do The Serbian Christmas is rich in by a tot, assurin occupied much of the late Pres. his best to meet requirements. its symbolism of Our Lord's birth Franklin D. Roosevelt's spare time, Before she left, Santa handed her in Bethlehem.

It is celebrated on the groves of Yule trees now are a bright red apple. "What do you scattered on odd patches and par- January 7 in accordance with Jul- want Santa to do now?" her mothian calendar, established in 46 B. C. cels of land throughout the estate. small fraction of their value to er asked.

The trees, about 270,000 in num- and used when Christ was born. . American agriculture. Thousands of The moppet promptly snapped: The head of the family brings a farmers are using the lowly ever- ber, are principally of Norway "Peel it!" small Christmas tree into the house green to anchor sand lands to pro- spruce, white spruce and Douglas tect the shifting soil from further fir, with a few balsams also in and burns part of it. The sparks signify how the shepherds came cluded. erosion. • TODAY'S TIP OsrsiA7IONOGD Although the tree growing was a into the manger to see the Christ With exception of the prairie and warm themselves. In lands, virtually every state in the hobby with the late president, he child d 6 a For- HOIVIEMAKERS Europe, the Serbs place the ununion produces Christmas trees, at insisted that the project pay its own burned otatoes are a good food for acp part of the tree in the barn tive workers way. Consequently about 2,000 to least for local consumption. and growing children or stable to signify fruitfulness.

3,000 trees are marketed every because they are a good source of In the West, Colorado and Mon- Christmas season.

In another custom, the father calories. Potatoes deserve a daily tana are the heavy exporters while leads the family into the house, and place on your menus because they in the East, the New England states they scatter straw over the floor to contain goodly amounts of vitamin compete with Canadian growers for C,. appreciable amounts at B vitaIt's Deanna Dubin's ambition to signify the warmth of the stable. the American markets. Inland, the mins, iron, and other food minerals.

0 heart of the Christmas tree country do a Broadway musical and, says In every society some men are centers on upper Michigan, north- she: "As soon as I can find one Man has set man against man — born to rule, and some to advise. ern Wisconsin and Minnesota. . that's what Ito going to do."

A, W. Enlemn ashed against unwashed.

Christmas 5ree3

0/111any_Xindo

Treating Trees To Preserve Needles

ehristmas*fiti

Our Most Famous 4,

Serbian Falls in January

sT VANOCE PrtED KONCEM. Ve vesnici Bezdekove, v tesnera sousedstvi Ramat,lu, pkepadlo gestapo nate illegalni pracovniky. Dotlo ke sttelbe, smrtelne byl ranen vedouci pracovnik podzemniho hnuti Hovorka sttelnou rani do laticha. Smitelne posttelen i syn majitelky ptepa,deneho domku Karel Habada, jeho otec a lekarnik Tkasori. A hned dru/1St den, 3. prosince, zadalo gestapo tadit pc* celem Roimitale. Nemilosrdne a bezohledne, jak se ani jinak nedalo eekat. Zrada, ph nit aktivne spolupracoval bYvalY pomocnik v rotmitalske Marne.

Rodina BlahovS7ch prchla podruhe a definitivne. Dostala jsem o torn zprivu v Praze a soudasne jejich prosbu o radu a pomoc. Unikli asi hodinu pied obsazenim sveho domu gestapem a obe dcerky schovali pies noc v mem dome, tedy v tesnem sousedstvi. Za me neptitomnosti se jich ujala Anieka, ktera ac sama nemocna, neva/121a — vedela, ze tak udelat musi. Ueitel Blalea ji dal kliee od staveni a v rychlosti jen tekl, aby deveata nechala u sebe pies not a nejranejLim vlakem je poslala do Prahy. Libuna i Jarmila se pak v noci s Anidkou divaly z meho domu za poodhrnutou zaclonou, jak ge'stapo s kulometem obkliduje jejich dum, a kdy se do neho nemohlo dostat, jak patbami rozbiji okno a vnika, jim dovnitt.

Neni divu, to hrezy teto noci pak Anidka pocitila race na svem jiz stejne nalomenem zdravi a tak take zaplatila svuj poclil na tett) nelitoStne dobe. Pied rozednenim, jeSte za svitu mesice, je vypravila na nadraei. Mela cltivoclne podezteni, eetnik, ktere mel slutbu na strane domu obracene k nem, videl deveata i ji, jak jim otvira, vrzajici vratka. Ale byl to ztejrne 'spolehlivy elovek a mleel. Gestapo se na Stesti zabSTvalo prohlidkou domu a jejich odchodu od nits si nikdo ani nepovtiml.

Ted' byla rada draha. Ka,m umistit etyki lidi?

K tomu jeete dva dospele a d ye divky?

Kdyi vtechno selhalo, obratila jsem se na sveho 13S7valeho taka, s nimt jsem po celou dobu okupace udreovala staly styk. Znaia jsem Josefa Htibka dobe a vedela jsem, to se nieeho ne bude bat. Jen jsem si vyditala, to chci do tato veci zapojit tak mlacleho dloveka, kterY je teprve na samem prahu tivota. Cot kdy zahyne, jak to zodpovim jeho rodidtim? Citirn velkou trSmeti zodpovednosti. A na druhe strane, zase Blahovi jsou jen dodasne skryti a nernohou tak zristat.

V Htibkovi jsem se nezklamala. Nasadil veechny palry bez ohledu na svou bezpednost a hledal a hletlal, at se mu podatilo nalezt vhodne lid' z illegalni komunisticke skupiny, jejimt byl Menem. To, co v tech dobach protil on sane i s uprchliky, by bylo velkou samostatnou kapito/ou. Trnula jsem strachem, jak cela vet skonei.

Uprchlici byli rozdeleni, tloukli se tu a onde, a kdyt ut nebylo jive moenosti, Hkibek jednoho z nich vozil po celou noc elektrikiau, vedycky na koneenou stanici a pak jinSrrn zase znet. navou zmoten, pkichazel k Malwaldovinn, kde se jen v sede trochu vyspal. Jo, zatim, protote moje stopa by byla mohla ptivest gestapo k nim — jsem vyklidila pole a bydlela u Mari Fejfaroye. Jen veder jsem se schazela s Hiebkem k poradam, nerdy hodne dramatickSun. V tete dobe daval docent Maiwald do pohybu illegalni letakovou akci pro obecni urady. StovIcy °Dila byly v jeho byte piipraveny k odesla,ni. Kdyt veak vypukla roimitalska afera a nevedelo se, nezachytloli gestapo piece jen stopu B/ahovSich k nim, nebo nebude-li mne u nich hledat, vtechno musilo elt opet rychle znieeno.

Do tohoto zmatku a rozdileni ptichazi od Anieley telegram. "Maminka, tace nemocna." To je Vezva, abych se vratila donee.

Odjitdim ihned. Doma nalezim Anidku zcela zhroucenou a nemoenou. U domu zvonim-sice podle znameho signalu, ale trea dlouho, net mi otevte. Je slabs a znieend, to sotva stoji na nohou. Charm pine jeji rozeileni, byla upine bez zpray. Nevedela ani, co se deje se mnou, zda-li me v Praze gestapo nezatklo. Mej pfichod, kdy se kolem nateho domu dely tak hrozne veci, byl pro ni Alevou. Rotnite.1 se chouli do sve bolesti

a hrAzy. Nikdo nevi, je-ii katastrofa ut u konce, ci bude-li pokradovat Gestapo se usidlilo v dome BlahovSrch, a ja je main tedy v ptimem sousedstvi. Jette ke vtemu mam vtechny sve cenne veci schoVany v jejich dome. Objevilo gestapo skafe? Dokonce jeden z natich.nejleptich °brazil visi u nich na stene v ptedsini. Na etesti jeho cenu pozna jenom znalec a je. ptedpokladam, to Idatovske gestapo ma jine zaliby net ye vStvarne estetice.

Ale at' tak nebo onak, sousedstvi gestapa mu znaene pfekali. Domu BlahovSrch se veichni lide s uctivosti vyhYbaji. Nat'l Cetnici i gestapaci jsou bud' pied domem, nebo v oknech. A to se mi docela nelibi. Vidi odtamtud kalde moje hnuti. A kdyby tady zustali dole, mohli by si veimnout, to ke mne ptichazeji dostedasto i teny, jimt radim ye vecech jejich zateenych mutt, pokud mi na to sta,di me sily a zkutenosti.

Citim, to musim new udelat, jednak, abych od sebe odyratila mane podezteni a naznadila jim, le se nebojim prohlidky, jednak, abych pokud motno zkratila dobu jejich hlidani zde v me blizkosti, eekaji-li snad toliko na mai pirjezd. Ale jak to udelat?

Tak k polednimu lined druheho dne po svem navratu, kdy ut podle meho soudu mohlo bYt jasne gestapu, ze se Blahovi domu nevrati, nasadim se jeden ze s ySrch nejnevinnejeich a nejdrzejeich oblieejte navleknu se do tenlakee zapalim cigaretu a hajdy do jamy lvove. Aniela se za mnou jen zdeeene diva.

Klidne, jako by se nechumelilo, jdu loudavYm krokem k domu BlahovYch. S cigaretou v puse, jako bych nevedela, to kaecleho, kdo se k dornu ptibliti, maji eetnici ihned zatknout. si to drze tinu rovnou do jejich vrat. Oka jsou ihned pine gestapakii, detnici stoji betradne.

"Promirite, ptijela jsem z Prahy a dovedela jsem se, le setu stal nejakST m_aler. A ted' vas tady vidim, jak tu mrznete, nernniete si ani zatopit, kdy je okno rozbito. A pfitla jsem yam kici, le se millete zaketat v mem dome. A i jidlo si miltete piehtat. Mu,site tu mit zimy vie net dost!"

Ticho. Udivene oblideje pornalu ptichazeji k sobe.

"Vy znate rodinu BlahovS7ch?"

"Nu oveem! Veclyt' jsou to moji sousedi!"

"Tak nam keknete, kde jsou jejich d ye deery?"

"Ja, jsem slyeela, to je zatklo gestapo."

"Jedna z nich byla po operaci slepeho stteva?"

"Ano, byla nedavno operovana rana ji tpatne srestala. Nexnohla ani chodit. jeete pied syYm ,odjezdem do Prahy jsem ji zahradni lehatko, ponevadi nemohia ani v po steli bolesti vydrlet."

"Tak kde myslite, to byla?"

"Myslim, ze byla, zateena v nemocnici, ponevade se zhnisanou ranou nemohia zustat bez oeetteni."

"Jezdite easto do Prahy?"

"Ano, velmi dasto."

"Prod?"

"Musim se hlasit na gestapu z rozkazu komisate Pfitsche."

Ticho.

"Tak jak jsem tekla, muj di:1m je yam k disposici. A metete-li mi vratit zahradni lehatko, jet musi b'Srt nekde v dome, prosim vas, abyste mi je dali."

Gestapak ihned protahuje /ehatko oknem a ja s diky a esmevy beze spechu odchazim.

Kdyby ti mizerove yeah, le ma,m vtechny klfcky od domu u sebe a mitj tak se stare, o uprchlou rodinu! Nedej bith, aby zatelefonovali Pfitschove Ten by mi dal pane doprudeni!

Ale pfilie mnohe zkuSenosti mi potvrdily lenost estapa a jejich viru v strach, kterSr v lidech jen slovo "gestapo" vzbuzovalo.

Nasiedujiciho dne z domu °dale A oveem prah meho domu nikdo z nich neptekrodil. A museli odejit, jak prisli — oknem.

Pak pkieel tesat a rozbite okno zatloukl prkny.

Ale ne drive, dokud jsem nedostala pomoci me-

Ve stfeclu, dne 24. prosince 1947. stkeho tajemnika Matejky svrij cennt obratiz domu. Ostatni veci byly ping dobie usehovany; na ty ani gestapo neptitlo; mOhou tedydome poekat at valka skondi a Blahovi savratt * * "Piedra/la Ervinko, lodidka meho tivota kle, sala ke dnu, ale ted' ut opet vesele krouti na vinach." Tak zaeinal jeden z poslednich &vial Lidy Faltove. Prolila krutSt nalet v brnenske nemocnici, kde, sama jeete teak patient, musila uvolnit misto teece ranenYm. Slabs a nemocna potacela se cestou do sveho roditte teriltek u Brna. Jak se tam dostala, nevim, ale byla to pro ni jiste svizelna testa. Pak se donna zotavovala pcmalu site, ale piece, at lodidka jejiho tivota opet vesele kroutila na vinach. Ale v tfech zradnych vinach byla skryta boute, jet ji smetla.

2ila a dYchala nadeji na St'astnY navrat sveho mule z Ameriky a sveho syna Stasi z vezeni.

Nepoznala jsem nikdy dloveka, jent by s tak tasnou vnittni silou snatel veechna ptikoti a vtdycky doved1 stet mravne vysoko nade lidskou vedou. Az jsem se setkala s ni. A pak jsme si jedna druhou zamilovaly. Film° proti chtidne povahy natly svou spoleenou harmonickou zakladnu.

Kdyt lodieka jejiho 2ivota zaeala tak vesele krontit na vinach, doeel ji z Prahy dopis. Dopis s oznamenirn, te State ptijde pied soud a 2e mu hrozi rozsudek smrti.

Ubohe ztyrane mater6ke srdce!

Kratce po preeteni dopisu zemtela. V den tietiho veroei tveho zateeni byla jeji rakev, zasypane, rudYrni kvety, tak symbolickm1 pro jeji mytleni a citeni, odevzdana plamenum. Nic netutici mut pini v to chvili v Americe poctive svou narodni povinnost, syn je pro sve presvedeeni talatovan. -- a iena a matka drcena katastrofou celeho naroda, starosti o sveho mule=a bezbrannou a zoufalou hrtizou o tivot sveho mute a bezbrannou a zoufalou hretou o tivot sveho jedineho syna — vzdalena tech, jimt pattil katdy atom jeji krve — umbra.

To je tragedie mravne silneho a distal° eloveka.

Jsou opet vanoce. A opet smutnejti ptedeMech. U Mari Fejfarove, u nil ted' v Praze bydlim a k nit jsem pozvana na svatky, stroji stromeeek, ponevadt maji male decko. Po letech d3;cham atmosferu vanoc, vidim radosti rozzatene a lidskym utrpenim jette nepoznamenane be' maleho ditete.

Blizi se Silvestr. Veude je ut nesnesitelna tiseri. Lide jsou ptedratdeni. A piece se jeete i -dnes najdou takoovi, kteti zakukleni do sveho sobectvi, g etri si nervy, shromatid'uji penize a katdemu nebezpeei se dovedou vyhnout. Z tech se asi po ukondeni valky stanou naramne velci hrdinove! Jejich lokty budou odpodaty, sily, udrtovane dobrou stravou koupenou za horentni ceny na &mem trhu, zustanou nepodlomeny. Ti budou ohrnovat nosy po vtech tech hitt-. pacich, kteti se deli zavtit! Vtdyt' jit dnes if kaji, le to je piece jenom jejich vlastni vina, to jsou mueeni a zabijeni. Prot do toho lezli? Kdo je nutil? Cbt to ma nejakY smysl neco cleat?

K eemu bychom meli spojence?

Tezce se dycha ovzdusi mravniho rozvra,tu.

A kdyby katcle z nits neznal sta ptipadU, kdy matka bez va,hani dala eivot synev, kdy terra podporovala odbojovou einnost sveho mule, ad vedela, ze jeji deti budou pravdepodobne brzo sirotky a ona vdovou, kdyby nebylo onoho tasne pevneho a zcela nesobeckeho lidskeho svazku, jent se vyvinul ze spoledneho pocitu nebezpedi pak -- by bylo veru lepe se konce valky nedotit.

Jsou zradci, jsou ket'asove, jsou ptisluhovadi.

Ale jadro naroda je, zdrave, je pevne a odolne. A v nem je spasa nits vgech.

Pozn. red. Tato kapitola z vano6rtich dni 1944 je vynata z knihy "Ty a ja", jiz napsala virtuoska na housle Ervina BrokeSova. Kmha vySla, nyni v Praze a Broke g ova v ni licizivot za okupace a ude.losti v podzemnim hnuti, ktere se sbehly v dome, kdy jeji muti byl zateen a odsouzen.

Ve stledu, dne 24. prosince 194t '4'

Od Mu La Parita, els. 161. v Jourdanton, Tex. -

Cara bratti a sestry!

Jest nedeli 14. prosince, venku prti a je zima, das .jak se fika, "tkoda psa yen vyhnat". Tak rot j: starouk po obede pfiloail do pecika, sezul time a sup pod petinu do postele. Tak marn pelmS, das jit na chvili na besedu do nateho yestniku. •jelikoa sehuze prosincova, byla slabe navttivena, tak nasi Utednici rozhodli odlozit volby tifednittii delegata na schtizi lednovou, ktera se bude potadat u-ses. br . Tom, Novosadovych jejich nave pekne residenci, v ktere zima nebude, i kdyby venku mrzlo, nebot' jest sta.vena z cementovYch cihel. Buda to br. Novosadovi ku cti ze. si ji postavil sam za pon-roci jeho chlapcu. Zvlatte Karlik se pH to praci cinil, ba tea mamince pekny kabinet v kuchyni zhotovil.

Ted' zde !name tea zavedenou elektriku na farmach a taky ten butane gas je hodne zavaden do farmatskYch domii. JeSt to dobre a pohodlne, a to farmatova germ si toho pohodli pinym pravem zaslouii, zvlatte kde jest nekolik rodiny ku stolu. DruhY takovy domov si stavi br. a ses. Jim Zezula, zet' Tam NovosadovYch, jen ze ted' v zime takova prace jde pomalu. — Tak br. a ses. pamatujte na lednovou schuzi eine 4., neb prvni nedeli, v padu Spatneho poeasi druhou nedeli. Jelikoa nam na ten den ptipada 10 lete zaloaeni nateho radu, tak to oslavime dobrou svadinou a doufam, ae budou i neJake Idobasniky, ale ja napedu makovniky i s hrozinkami, kdyby nahodou piljel tea br. statidek Bartok aby nes tu nemohl pomlouvat, ae jsme nemeli makovniky. Bratr pfedseda slibuje, ze nas necim podastuje. No myslim, aby byl zase zvolen. Ale men by se o ty urady zajimat vice ti mladi bratfi a sestry, nebot' my stati zde dlouho nebudeme, a tak jen se tern schuzim nevyhYbejte a pfijedte, a take nektereho mladtiho delegata si zvolte. Je vas mladYch bratti a sester hodne u nateho radu. Taky si budete muset zvolit novella nebo novou dopisovatelku.

Vidite, ae ta star& dopisovatelka ten svilj Mad Apatne zastava, tak ji bez milosti vyhod'te a delta ten Mad nekomu jinemu.

Sestra Hradecka podala navrh na stavbu starobince, tak jsem taky nad tim nasrhem uvatovala, ale zda se mi to velmi teaky problem, a myslim ae by se na to musel najit odbornik, ktery by udelal nakres na takovy dam a vypoeet1 tea jak mnoho by to stalo to postavit, dale v3rdriovini tech mistnosti, a kolik by musel snit plat roeni nebo mesidni jednoho obyvatele toho dornu, a z deho by to mohi platit dlen nemajetny. Nemyslim, ae by Jednatl mohla donutit vtechny eleny, aby na to platili pfispevky.

Zda se mile to neproveditelne. Ono moan& nekdo tekne hloupa aenka, a ja proti tomu vYroku bych nefekla nic, adkoliv se mi blizi 70tka, piece dobre vysvetleni a dobrou radu vady rads pfijmu, treba i od mladsi osoby. RAO pted valkou dostavali jsme casopis ze Zlina, vydavanY tovarnikem Bat'ou, a tak v jednom tom hide jsem detla toto: Tovarnik Tornat Bata jel po silnici s jeho automobilem, pfedjel starai genskau s MAI roati na zadech. Kousek dale byl most a za tim mostem mei tovarnik "blowout", jak se to zde fika. Asi ae nem& nahradni kolo, ted yznusel dat rat dol0 a spravit jej. Zatim ale dotla ta babka s tou nuti ratti na ten most a vida, ae milostpan ma nehodu, tak se pane podepfela s tou nu& na tom moste a pozorovala jak to ten milostpan brzo spravi. Ale on ten raf mu nijak na to kolo nepasoval, at se s tim hmoadil jak chtel. Kdya to to babce jiz dlouho trvalo, volala, na nej od toho mostu: "Ale milostpa.ne, nedavaji tu gumu tam naruby!" Tovamika to nazlobilo a vola na babu, ae j za to poradi, kde dostane koupit botky, aby nechodila Ale v torn si vzpornel, ze ma na jedne jeho budove napis "Lid se od kaadeho". Tak ten roily raf pfehodil druhou stranou a pasovalo to Ja si na ten vyrok dasto vzpomenu, kdyi nem nemohu spravit.

- : Bratr Jan Gajevsky se chvalil, ae dostal ye schuzi ten vynosny dopisovatelsky urad a taky si steioval, ae musi opatrovat sestru Terezku Gajevskou v jeji nemoci. Tak posilam maniaUlm CialovskYin ptatelskY pozdrav a. &Bathe Claptej1 brZ4hO uzdowpki.

ST111 IC

lam le

pteji viem elentin H. tit. vesele svatky vanodni a vtein spolubr. a spoluses. 'Web() tadu, a vkem etenaitm Vestniku pteji vke, co si pfeji sami v ten eas vanooni a novorodni. ' Br. Moudkovi pfeji, aby mu Jealtek nee() pekneho nadelil za tu jeho svatou trpelivost.

Frances Ktemenkova.

I • 4, ( Caldwell, Texas.

S potetenim oznamujeme, ae zase jedna z naAich deskYch deveat, a sice sl. Margaret Frances Aefeikova, cleera pani Frances Mikeskove z Caldwell, obdraela svuj osetrovatelsky diplom.

Sled. efcikova jest elenkyni radu Navy Tabor

eislo 17. Graduovala Ve

Scott and White ne=

mocnice, School of Nursing, a Temple Junior College s Uspechem dne 30. kvetna 1947, a nyni se zabYva soukrom.Vm otettovanim ye Scott ag White nemocnici. Jsme hrdi na sleenu gefeikovu, 2e se snaaila docilit tohoto stupne vzdelani a doufame, ,ae vice na.:slch eeskYch deveat bude se snaaiti podobneho postaveni dociliti. Pfeje. me atesti v jejim povolani.

6tentif. ) • eta • ( Ve state Indiane kdosi vynatel pro blaho rybatil pratek, jena nuti aiaaly, aby vylezaly -na zemsky povrch.

FASSIMEEMOBSOU

INO. MS II

a

Vanooni nabidka eechosiovala I Pouze novym odberatelem

$1.50 Na Rok (Pravidehla cena $3.00) Staiite se odbez' utelem nejrozkitenejkiho eeskeho easopisu na jihu. Piejeme si, by t ECHOSLOVAK byl v kat& krajanske rodine, proto zde einime skuteene zviaitne levnou nabidku, za polovinu pravidelne ceny $1.50 na rok, pravidelnii cena $3.90. echoslovik pike nestrane, vady haji priva rolniku, dehlikii a malobchodnildi a kpiny piehled zpriv politickS,ch, svetovjrch atd.

Vydavatele eachoslovika jsou zvlakte hrdi na eadu ptisvivatelfs, a dopisovatelit, kteti pravidelne do techoslovika ptispivaji.

Vyttiljte teto zvlaitni nabidky a objednejte si eehoslovak dues.

a

isio na ukazku ZDARMA na poiadani

Vanoini tido techoslovaka o 36t strankach s TOUTO NABIbKOU!

Texas al MAIM 11/111111

Mama 14

Ve sttedn, dne 24. prosince 1947.

V2ISTNIS Trvanlivost sklenic se rdrgi, si pki novS?"ch timto zpilsobern: Sklenice obalime slamou, vlotiime je do tielezne nadoby (nejlepe do kulateho kastrolu) a nalijeme na ne studenou vodu. Pak postavime kastrol na plotnu a vodu pfivedemelpozvolna do varu. Sklenice nechame nejakST eas vakiti, pak naidobu odstranime s ohne a pHkryjeme ji nejakSrm vinenSrm tern, aby voda co mono poznendhla vychladla. Kdyti je voda Upine studend, sklenice se z ni vyndaji a jsou pak odolnel gi netili nove, bez vyvakeni pouZivane.

0 Praskle hlinene nadoby lze spraviti takto: Do pukle nadoby se daji asi d ye lzicky cukru, kterST se

polije troginkou vody (jen nekolik kapek), nadet nadoba se opatrne postavi na oheri. Kdyti se cukr rozati jest tektitY, pohybuje se na dobou kolem do kola, aby cukr vnikl do vsech trhlin, pki eernZ se stale nadoba drzi nad ohnem. Cukr v trhlinach zuhelnati a utvoki pevnou, tvrdou hmotu, ktera nema tiadneho vlivu na chut' jidel a nadoba se tim upevni.

Sidi Ben Ali potkal pkitele a pravi: "Posly'S, Baal, co se mi zdalo: Ve snach se mi zjevil Mohamed a kekl: `Rano vstane g a potka g mute. Nephjii-li ti sto Tiber. do veeera face onemocni!' " — Utfel si Had& pot s 'dela a iekl: "Ach, to jdu tedy rovnou k lekati."

Kam na Vinoce?

K TEFA.1NIKIDNI NA DIVADLO! KDE RAD §TEFANIK SPOLEtNE S T. J. SOKOL HOUSTON poiadi

ve evrtek, 25. prosince

VESELE SVATKY VANOCNi —A-gl'ASTNY NOVY ROK 1948

y

e 4 hodiny odpoledne V itADOVE miSTNOST1 NA

COTTAGE GROVE V HOUSTON

Pi eje vgem elentim JEDNOTY S. P. J. S. T. Vag piedseda C. H. CHERNOSKY

Vanooni Nadilku PRO DETI SPOJENOU SE ZPEVY, TANCI A DIVADLEM Pod nazvem

Chrante zdravi svfch deli

"Kdyi Tchyne kidi"

Vgak vite, jak to chodi. . . .Vybehnou z teple mistnosti do studena, uhieji se a hned je z toho ryma, nastuzeni a kaki Ugetkite penez, strachu i starosti, kdyi budete miti po ruce

o jednom jednini

Sever& Balsam Proti Kai

40 Lahodnk Pilsobiyir lb Deli lei mail rady CENA

sac

2adejte ye sve likarne a kde nemaji, nevahejte a poglete pro hey neb vice piimo na dolej gi adresu.

(Hraji dospeli ochotnici) Ciryl Katefina Karla„ jeji dcera Jindfich Vrana, zahradnik Fany, panski

R. gebek K Otvrtnikova L. Nezvalova, F Vavkik D Nezval E. Dtiska

Pohostinske vystoupemi vy"teeneho herce pana Rudolfa gebka ze severu ZAVERECNt SCENA

"Ticha noc pod snehem!" kterou sehraji male sokolske deti

Veeer

Taneeni Veselice Orchestr F. Vaviika a jeho chlapcii VSTUPNE NA ODPOLEDNE I VECER '75c

DOBRA VEtEtZE Zvou fadovi eleni a sokol gti pracovnici.

W. F. SEVERA

CED4:$ RAPlas l IOWA -

ZAROVE* P1kEJEM VgEM VESELE VANOCE A STASTNY NOVI( ROK. V piiprave velka Silvestrovska zabava s pulnoeni scenou v v sini iadu gtefinik. (Oznarnka ,pligte)

Ve stredu, dne 24. prosince 1947. _

VilISTNtIr

Mans IS

Zapach ye svetnicich u nemocnkch odstrani se rozkrajenirn nekolika cibuli a postavenim techto na . Dr. Thos. N. DeLaney Ceskf Lekaf a Operater talitku na podlahu, nejlepe pod po711 Medical Arts Building steli nemacneho. Cibule vtahne ve g 00Ni asAit gak nutno aspori-ker zapch,jestv HOUSTON, TEXAS Letos jsou to jeden a dvacele Brkle sprivne pfipravene. dvakrate za den dati zase clerstvou. Vance ktere progiva nag e krajanTelefon residence: Lehigh 9745 I po desinfikovani byte doporueuje ska Liberty Loan and Building AsCas die funluvy.

Telefon ilfadovny: Preston 2553 se tento prosttedek. sociation, zalogena, v zafi, roku fitadovna 3248 — Res. 2687 1926 na gimi krajany ku osamoSPOLEHL1VE JMENO 513-17 Professional Bldg. statneni se a pro dobro na gich krajanti.

Jmeno NONAT je beinyin slovem TEMPLE, TEXAS ve mnohIch aomacnostech po ceZa tu dobu vykonala mnoho dolou generaci aovoite aby to bylo bra pro nage krajany. Poskytla jim PRAVNIK i v domacnostl vat'. — kdyi trpite ptilezitost ku soustavnemu getteVyfizuje veAkere soudni obeasnYm pichanim nebo bolesti. ni a vkhodnemu ukladani svkch spar, poskytujic jim vets'. zisk 'na dividendovkch podilech, jakk ne(Thadovna: 936 Bankers Mortmohli dosici jinde pti takove bezZubni Mat gage Building, pies ulici napeenosti zarueeni podilov-kch as- ttadovna nad Canada's Drug Co. proti Kress hudove. par. Za tu dlouhou dobu aspegne -:.TEXAS sobnosti ani jednou nebyla opome- Bryan, R. C. MILLER & CO., HOUSTON, TEXAS Cena Nonat pottou 55c a $1.05, nuto v rozdileni podilniho zisku a podilnici Liberty Loan and BuildCalifornia Altadena, ing Association se te gili tomu faktu, &PRONE VYKONAN ge pa celou tu dobu pilsobeni POHAEBNi SLU2BA Barbecue sandvide, Pivo, Domaci to krajanskeho ustavu jejich podilV hadine gala zannouceni naChili, Kava a Studene naPoje ni certifikaty podr gely svou pinou leznou Edward Pace pohtebni itsto procentni hodnotu.

Behem deprese mnahe•jine pa- stay pohotovk k sympatickeinu dobne ustavy einily razna omezeni vyfizeni nezbytnteh jednotlivopti vyplaceni podila, ale na g' krajan- sti a k vypraven1 dojemneho poVase piatelske nabytkove Mtn. sick astav v gdy vychazel s ykrn po obchody Sluine misto pro tctyhodne Levne ceny jsou nail zasadou. dilnikam ochotne vstric pit kagde lidi.

Nabytek — Elektricke potfeby nalehave sgadosti.

5802 North Main St. Cokeliv pro vs& domicnost Liberty Loan and Building AssoPohiebni teclitel Phone V. 2-0088 ciation byla hned ad poclatku tize- 1 Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606 2020 Washington Ave. F.9742 HOUSTON 9, TEXAS na getrne a obeztetne atedniky kra- 1118 N. Fifth St. — Temple, Tex. 5832 N. Main. — V 41383 (8-dz.)

5225 Washington Ave — T. 3490 jany jtik pra dobro ustavu, tak i ve prospech svkch podilnikii a na HOUSTON, TEXAS sledovne rostla, a pro,spivala. Ceske Kupujte zde — Dostanete podniky i nag cleskk tisk v gdy byl za melte — Hotove aneb nagim astavem podporovan, jeho na mime splatky fednici jsou eleny na gich podparnkch jednot a eeska korresponden3. F. BO2KA, feditel Vage uspokojeni zarueeno — ce a dotazy jsou zodpovidany eesVyhotovi abstrakty, viastnicke privo, Zdarma dodiska kdekoli ky. l editelskk sbor ustavu sestava se z nagich dobte znamkch krajana, vYklzuje majetkove penitent.

Poitovni objednavky jsou kteti jsou rovne g 'eleny nagich padtfadovna nad Peoples State Bank jsou rychie vykizeny. parnYch spolka.

Telefon do tif.adovny eislo 5, do residence 63 T.Tfedni agenda v ata,dovne je veOtevieno po veeery a nettle die dena od sameho zaeatku teditelem ujednitni.

IIALLETTSVILLZ, TEXAS p. E. E: Chernoskkm a jeho choti, (dz-c) Mrs. Hettie Chernosick, je g je pokladnici a vrchni ficletni. Pisatel zne, oba pa deli dobu let, -Wine; jig od zaeatku zalogeni ustavu a musi ptiznati, ze oba vykonavaji sve poPRAVE IMPORTOVANE vinnosti astavem na ne vlo gene, ne jen bedlive, obebtetne a svedomite, Cena ale i oddane, neomezujqce se na pravidelne atedni hodiny, ale je-li toho potieba a to mnohdy krate Za Bra east° v mesici ,tu vet gi naval praECHOSLOVAK PUBLISHING te vykonavaji 'east° do pozdnich ha COMPANY din veeernich, ye svatky a nedele.

Sam jsem s nimi pri zaverce knih WEST, TEXAS neb jinkch nahodilkch ptilegitostech me gkal az hodiny na blizkem mrakodrapu odbijely dvanactou.

Nesmim opomenouti, 7e v iffadovtEnsTvE KVETINY PRO ne maji kanceldfskou v-kpomocnou silu, pana J. W. Sanderu, mladeho KAIDOU P1tiLE2ITOST krajana vrativ giho z vojenske slugby v Korei a Japonsku. Daufame, Pohiebni fence a kytice ie za vedeni tak svedomitkch wedKytice do nemoenice nika, jako je pan a pan'. E. E. CherSvatebni kytice noskYch vyvine se v dobrou kanceKytice k vSTroei narozenin, lafskou silu v odboru drugstevnich siiatku Kvetiny k vfrzdobe kostela neb stavebnich a pajdovnich ustavu, tak, aby byli jeho rodide, mangele residence Sanderovkch nan pygni.

S. P. Studnienk.

NAVATIVTE NAS NEB VOLEJTE ADMISSION 80c TAX INCLUDED 0 TELEFONEM Pan Cetik jel do Ameriky. Celou 0 zakusky a obt,erstveni nivitivnilE6 jest vtborem /Waite cestu ho trapila mofska nemoc. postarano.

Kdyg koneene pfijeli do New-YorZithavnl /Mier ku, spattil potapeee, vystupujiciho z KYLE HOTEL 1140 ROBBIE ST. Tel V-20256 vody. "Nikdy bych nebyl jel parniTEMPLE, TEXAS kern," zavzlykal zmotenk pasager, Na doptird: 20th and North Main, "kdybych byl veal, ie se meU)jit Telefon 4445 —56 do Ameriky pa4Ity."

jeden a dvacate Vanoce

Dr. Chas. J. Hollub

C. H. Chernoskfr

DR. N. B. McNUIT

Nonat Hilsher's Home Supply Co.

Kilnar's Barbecue Drive Inn

EDWARD PACE

ff11111111111111111111111111111111111111111111111111111MIIIIIIIMIffillIMMIIIIMMIMMAMMIMInnififin

••••■••■•••■••■%,

LAVACA CO. ABSTRACT CO.

TAROKY

ZABAVY

2.50

fidu

411(0110/■••

Pokrok Houston

28. nrosince - - Scarcella 31. nrosince Sylvestrovski -Battle Dance -Johnni Baca vs. Ray Krenek 1111

TEMPLE FLORAL CO.

Strata 18

Ve sttedu, dne 24. produce 1947.

Podivejte k oznamovini Maly Oznamovatel Tabak dobrk na kouteni 10 liber $4.50. Dopravu vyplatim. M. Prohaska, Portland, Tenn. (51-52p) OrVdovec prostkednich let si pfeje dopisovati se startii holkou neb vdovou do 45 let stall. Nabidku poSlete s podobenkou, kterou vymenim aneb vratim na znadku.

(J. 0. K. ) Vestnik, West, Texas.

(51-52p) Or Delame kuchyaske kabinety pro okoli 50 mil od mesta Waco John Palich, 2404 Speight Ave., Waco, Texas.

(49-1p.)

ALUMINUM vytrva navkly utiljte ho na stfechy anebo &any. . .

Posilame ho vtiude. . . Ceny a sample zdarma. . . Utietfite u nas.

HANUS HARDWARE CO. BELLMEAD, TEXAS (dzc)

Pkijme se milt s rodinou k prici pro malou "Grade A" mlekatskou farmu blitie Fort Worth. otyk svetnicovY dam se vtiim zafizenim a mesieni plat. Pitite na D. A. Webb, 602 Burk Burnett Building, Fort Worth, Texas.

(50-52p)

FOGLE.WEST,

mon. manpft. V ENNIS, frincAs

Doufam, ze miss t-tenaki budete mit zase se mnou trpelivost, neb prichazim dost brzo za m 'Ym poslednim dopisem.

Tentokrat vypitiu jak se nam vYdein "Christmas Party," kterk katidoroene si odbYvame od to doby, co terxin•it je Sbor zalotienY. Nekterk rok byl KrismasovY program kterY se skiddal z basni a pisnieek a pelt byla nadilka, ale ted' posednich paru roka mame jenom malou party sami pro sebe.

Nechci abyste si snad mysleli, tie chci to moc chvalit, ale velice pek- I rA ne se nam party vydafila. A my- --"WA slim, tie katiclY se dobke pobavil, snad rodiee kdyti videli jak se katidY bavi. Bylo nas elena asi 48 pki- I tomno tak tie byl to pekny poeet.

Teti byli ptitomni i nektefi rodide.

Nejdfive jsme si 'Iran Musical Chairs a to byla talc prudka hra, tie PREJE snad polovic sedadel bpi() poclua-i• molten. ale stab to za to zasma- I ni. Pak se snedla pekna veeete, kterou si snesli eleni Sboru Mladele.

Bylo jidla az moc, talc 'tie katiclY rnohl 'pohostit na eem chtel. Pak I ve.

Mikulati chodil a katidY dostal peknY HOUSTON, T darek aneb darky. Na konec jsme si zazpivali mnoho eeskYch pisni, i vanoeni pisnieky. Teti nam tiI '61eni Sboru part.} peknYch kousatinaglEMMISESERMIROMMEDIEM kfi.

Divadlo se sehralo minulou nedeli pies to, tie nam zaelo odpoledne prSet, a prtielo pies celY eas co se divadlo hralo, talc te to trochu - vytrhovalo ale pies to se divadlo pekne vydatilo. Byla, jsem za jevititem eel das, a pozorovala jsem vice divadelni knitiku, nett co se odelaava na jeviSti, talc kritiku nemohu po-

RADOSTNE VANOCE

OSPEW NOV ROK

ERNEST J HANKA

Dr.

FUNERAL SERviCE 1903 McKinney

dat, ale myslim, tie se kaidernu di- /wino dost brzo, jestli nam poefisi vadlo libilo. dovoli.

Budeme hned zase cvieit nave diukoneit. va,dlo a t o je "Vesnieka, pod lipami" Muslin pro dnetiek zase S pozdravem za Sbor Mladetie.

Je to veselohra, ale opravdova yeDolfie Hrabina. selohra pro zasmaaai. Toto bude se-

R. L. Stephens CHIROPRACTOR

Fax 1177

R oms 1-2, Hammersmith Bldg.

TEMPLE, TEXAS

Ernest J. Hanka Privnilc

15% Avenue A

Tel. 5835

Valle R. V. 0. S. idadovny

ESKE REKORDY prodej

Houston, Texas

Cmelka

S. 843 Waverly, H. Heights Telefon V. 17725

Houston 7, Texas

OESICk FILM

(81-11p)

"Hliclae Zislo 47" Dramatieky dej, podle rominu Kopty. V hlavnich tilohich Marie Glaserova, Lad. Bohle, Frank Kovaiik, Zdenek /lora a

Kalendaie AMERIKAN JSOU ZDE

CROSBY — v nedeli 28. pros. o 3 hodine odpoledne.

ENNIS — ye etvrtek, 8 ledna o 3

hodine odpoledne a o '1:30 veeer.

Sutiene houby, heibky vfborrie chuti prive dolly z eeskoslovenska. 1/4 libry za $1.00 JOS. VAg UT, Schulenburg, Tex.

Cena poitou 70c

hether you're thinking in terms of a perfectly appointed home or a beverage of superior quality • - it's the element of good taste that makes for gracious living. Sip PEARL Beer leisurely, as it was made and you'll enioy to the full the distinctive flavor of this gracious, golden brew.

A PART OF TEXAS HOSPITALITY SINCE 1886

BOTTL

or Ptfutt-,;PLEAst

PEARL NEWSCASTS- 10 P.M.- XABC - "TEXAS' FAMILY NIGHTLY LISTENING HABIT"

Na premii s peedpladntm techoslovaka 500

t echoslovik Pub Co WEST, TEXAS

Pearl Dist. Co. J. S. CROWDER

WACO, TEXAS