0
an 51ovanske Po
Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. ROONIK (VOL.) XXXV.
WEST, TEXAS, ye st •edu, (WEDNES1IA.Y). 17. PROSINCE (DECEMBER) 1947.
eiSLO 51
NA SPRAVNE CESTE ROJtZ. DtL jsem ( v prosinci 1943) na sve ceste spoustou ruin savetskYch idlest p a obci, rozvracenYch dom0, rozsti • lenYch vesnieek, geleznic a nadrati, mostii a cest; mijel jsem nekonedna, pohtebi gte homedkYch tankii, automobilt, letadel, vagonfi a zbrani vgeho druhu; prochazel jsem za krasne, jasne noci Stalingradend'a vide' tu neuvetitelnou spou gt', kterou Nemci zpfisobili: domy rozbokene, rozvracene, majici vet ginou jen sve etyti zakladni stony, jejicht east enely k nebi jako hruzne a varovne ukazovadly a jevily se jegte hrtiznej gi za noci, netli mohou vyhlitet ye sve valeene spou gt za cine. , Ptedseda tnestskeho sovetu mi v podrobnostech yypravel, jak nedaleko odtud u Volhy pohitival jen na jedinem pohtebigti na tisice znieenYch, zdemoralisovanYch, neuvetitelne rozvracenYch a zubotenYch. Rudou armadou pobitYch a spravedlive potrestanYch Nemcil, ktere tam dal svatet na nalladnich autech jako pastillenou zvet a skladat je po tisicich a desetitisicich do velikYch hlubokYch sachet jako patezy. Mladi hrdinove obrany Stalingradu mi sclelovali neuvetitelne podrobnosti o obrane sveho messta, o utrpeni v gech obyvatel bez rozdilu, o neslYchanYch zverstvech, kterYch se na gewith a &tech dopou gteli nemeeti vojaci, net bylo monoje navtdy sraziti do jejich zasloutenYch hroba, o get a tisice dot' a starce v hoticich ulicich za pekelneho bombardovani nemeckYmi letadly at do chvile, kdy Ruda, arma da vge to zlomila, v ge to znieila a prave zde z., u tohoto mesta navtdy rozdrtila v gecky ty bidne a gilene sny nemeckeho nacismu a berchtesgadenskeho kaprala. A v Moskve jsem vide' dokiady — ye filmu podle give skuteenosti natodenem — o spoustach na Ukrajine, Dnepru, v Charkoye, v Kyjeve: ygude to neuvetitelna a nes1Ychand zverstva, masy ubiteho civilniho obyvatelstva, starcil, ten .a deli: skoro v katclem osvobozenem meste gilene, zbyteene a bez vojenske potteby rozbijene kulturni pamatky a stavby, znidene kostely a kla gtery, knihovny, university, nemocnice, proste ,pamatne domy, bez ohiedu, bez potteby, bez nutnosti. To vge mi skoro ani nedovoloyalo veigt, to nemecka armada se lifted je g te skladala z lidi. To vge nebylo lze zapomenout a s tim v gim se musilo zfietovat! —— Odjitclel jsem se svYmi spolupracovniky z Moskvy 23. prosince 1943 s pocity krajniho uznani a vciednasti ke v gemu sovetskemu lidu, k jeho armade a k jeho vfidcilm. Byl-li jsem vdeden Britilm a Amerieanum za v ge, co pro nas ✓ teto valve vykonali, byl jsem nemene vdeeen Sovetskemu svazu nejen za velike jeho einy valeene, nYbrg i za opravdu ptatelske a srdetne pigjeti, jeho se nam v Moskv y a v eel& zemi dostalo; za, ptizeri, kterou nam SovetskY svaz venoval s takovou uptimnosti a uznanim aim yojakfun, bojujicim na jeho front& A
Z Pameti dr. E. Benege
2ivei Mica Krisnohorski
ptal jsem si, aby to, co jsem vide' a nal v teto chvili, rozhodne pro celY dal gi prfibeh, pochopili ve stejnem duchu i ostatni na gi spojenci a p •atele a orientovali podle toho svou budouci spolupraci Zapadu s VYchodem, Bylo
Prof. dr. Albina Honzakova
VERSE NAD ZAVETi MI Alan Sirosti sivYch zimnich cest, prochazejicich zasnetenim! ZbYva jen seviit teplo v pest ohlecinout se za mizenim, za vgim, co dtive zpivavalo v zoufale touze nesmleet co se k nam v nocich nahYbalo, ptaci a kvety, smrt a svet, zbYva jen psati odpugteni za bolest uglapanYch tray na ktidla vran a na geteni a tikati si slunovrat .. . A OAR, treat slilyko kvest, jet dole v hloubkach k jaru tene o zimo sivych zimnich cest v krystalu noci zasnetene!
mi ovgem jasno, ge i SovetskY svaz musi na linii politiky, kterou sam behem valky tak rozhodne a statnicky prozirave zakal a bez vYhrad provadel, pokraeovat trvale i po valce. A tu se mne samotnemu za cele zpateeni testy do LondYna stale a stale vracela otazka: jsme di nejsme na spravne caste? Dojde oprav du k tomu, co jsme tak hluboce promYglel vela sva londynska leta a co jsem pak podrobne vypsal y e sve knize "Demokracie dnes a zitra," t. j. k vyrovnani mezi Zapadem a VYchodem, cot i nadale musi bYt ptedev gim ye vlastnim nagem zajmu nagim velkYm politicIcYm fikolem? My v LondYne jsme pak dostavali z domova zpravy, ze vet gina nageho lidu komunisticka side neni. ale te pine chape a schvaluje nag postup, moji cestu, na gi smlouvu, kratce: chape problematiku povaleene politiky evropsite, rozumi, to po tom, co se stala v rote 1938 a 1939 a vzhledem k tomu, te po valce budeme sousedy Ruska, na g e zahranieni vlada se orientuje sprawl& ate narod doma jeji politiku, y eas se s Ruskem dohodnout, pine schvaluje. Dr. Edvard Beneg : "Pameti." ) • * • ( VANOCN1 tiSLO VESTNIKU vyjde o den dtive a to 23. prosince. Zmena musila bYti ueinena nasledkem yydani zvetgeneho vanoeniho disla tYdeniku 6echoslovak. Cteni dopisovatele vezmou laskave toto oznameni ku veclomi.
Po snech a touhach B. Nemcove, po ptedstavach obrazivosti K. Svetle, pflnesla Krasnohorska, jejihot jubilea prave vzpominarne, do tenskeho hnuti nave nastroje: logiku, argumentaci a tednitke umeni. VYznamem je tato dinnost rovna jeji literarni praci, pokud jde o spoleeenske dfisledky a zasahy do socialniho tivota, dtletitosti ji je gte pfeclei. Vgechno myg leni a cele tivotni usili teto teny je vYronem vo,g nive tavici a stravujici lasky jeji k desk& zemi a k deskemu lidu. VYtrysk teto oddanosti nesmrtelne "Chodske" dovede v nos dnes jegte zatehnout cit, jent tvotil na ge dejiny a nag e umeni. Jim byla tato genialni tens, tak blizka Bedtich Smetanovi. El,. Krasnohorska pti gla do deskeho ridvota v rode 1870, pina neineho diveiho puvabu, rozy znosna retoricka basnitka, plocina spi sovatelka, novinatica, a yypraveeka, vyrostla y e skveleho dialektika, fitoeneho polemika, bohate ironickeho az po kousavou satin. Pronikala do mnoha oborfi soudobeho kulturniho givota jako jeho spolutvfirkyne a zaroven snY kritik a karatel. Nejvet gim zlem ji byla nesvoboda narocla, nejvet gim pokladem jeho mluval teska Lena, eeska, matka musi bYt prvni strag kyni matefskeho jazyka u domaci ho krbu. 0 to usilovala El. Krasnohorska. S rozhordenim zji gt'uje, kterak teny mest'anske a hlayne pratske, podlehaji znemeujicim vliy am. Ve sve "Zenske otazce deske" z r. 1881 prudce je nasacia: "Nelze vypo'eist, jak podil ma u nas vliv tenskY v narodni obojetnosti a odpadlictvi." — Ukazuje, jak se hte gi na divkach po getilou vYchovou, ktera je vede k povrchnosti a k polovieatosti. Zaroveri si litostye uvedomuje, jak trpl prove snative divky, tignici po vecieni, kdy jsou katclorodne odmitany jejich tadosti na pkijeti do uditelskYch fistavti. Hlecla cestu, jak jim pomoci a lekatky-exulantky dr. Bayerova a dr. Keckova ji ukazaly: sttedni diva skolu. Krasnohors,ka, ptemYgli o fidelu ten, o jejich poslani a dospiva, k nazorftm, jet shrnuje v pojem d'eskeho feminismu a prohlaguje: "Prava emanci•ace pignagi tenam ptedevgim povinnost a praci, jen temi mohou take ony prospet svemu narodu." Podobne podporuje delnicke hnuti a sympatisuje s nim: "Utisk dohani prosteho pracovnika, aby branil s yYch lidskYch pray, aby o nich ptemY glel. Take 'teny to eini, a to je znarnend vy ggiho stupne narodni yyspelosti." — "KagdY Uspech delnicke otazky je tot ftspechem chude teny a pokrokem otazky tenske." Talc vznika doma delnicke a gensice hnuti a Krasnohorsice, kategoricky zada, aby oboji rostlo z domacich kotenii. ) • ,t, Darmo se tluee prazdnou rukou na dvete kraTovske, za to vgak ruka podmazana lame ocel. Kosmas,