Vi
-
A
401,4%,
44
,„,ww_to •A,4107.91ear „.0 V.:- Iv 4141;
br."
" 414„AI;
.4i) *410 0,.0 irp74;
---e-talii60 .1■011111r
Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. ROCNiK (VOL.) XXXV.
NA
WEST, TEXAS, ve stied'', (WEDNESDAY), 12. L1STOPADU (NOVEMBER) 1947.
CISLO 46
STOPS RIBBENTROPOViCH POKLADU
ADES4T milionu dolaru ye zdate a v cizich valutach by melo pripadnout k p dosud skrovnemu fonder na ithradu nej tiNvej gich valednkch ,§kod, zpusobenYch Nemci v pl'epadenych a okupovanYch zemich. Na tolik je odhadnut poklad nemeckeho ministerstva zahranienich veci, zaS'antroeenk Ribbentropem. Ale patrani po nem je nmornY detektivni nkol a yyZaduje, aby se prohledaly vLechny koneiny sveta, Hitlernv ministr zahraniei, jen vedel o valeenYch planech naeistickYch zloaint, predvidal take poralku Nemecka a ukryval poklady nejen pro valeene adely, ale take pro nova vYbojne plany Nemecka poraZeneho. Tvrdi se, Ze poklady jsou ukryty v nerneckYch chramech za hranicemi, na pozemcich nemeckYch plantaZnikU v tropickYch krajich a snad pry take eSte portznu na nekdejSich nemeckYch zastupitelskYch nradech. Na prvni stopu privedli americke vySetkovaci organy bkvali Ribbentropovi chranenci v ministerstvu zahraniei. V opatrnkch naznacich povedeli dr. R. Kempnerovi, jen ptipravuje oMalobu vedoucich iti-ednikil jednotlivkch ministerstev, 'z'e Ribbentropovo ministerstvo melo jista tajemstvi, na neZ i vysoci irkednici narazili jenom namatkou a nakonec musili ven s barvou, jaka, tajemstvi maji na, mysli. Potvrzeni se potom naAlo v idednich knihach ministerstva. "Shledali jsme, Ze tam jsou yellke schodky," rekl dr. Kempner. Ribbentrop byl odsouzen a popraven, ne2 se narazilo na stopu poschovavankch poklada. "Amerieti patraei vykonali v patrani pa kofisti tak dobrou praci," prohlasil dr. Kempner, "ge nikoho nenapadlo, Ze by mohla bkt jegte nejaka, tajemstvi v knihach ministerstva zahraniei." Ameridane, jak znamo, vyslali hned v patach invasni armady a nekde dokonce jeAte pfed ni specialni oddily patraen, take nemecka tajemstvi, na pi-iklad vkrobni, ale take finanene hospodelska, byla v rukou vitezt, ne2 mohli Nemci pomkSlet na zahlazovani stop OvAem, Ribbentrop byl proziravelSi nee mnozi jini. Mail sve opati'eni, neZ se jeke rozpoutala valka. Ribbentrop mel etyki fondy: tadnk rozpoeet tajnk fond asi dye ste milionn. Kes, neomezenk fond pro mimoi.adne valeene potfeby a "svrchovane tajnk osobni fond," v nem2 bylo jednu dobu nejmene dvadvacet miliard Kes. U2 od roku 1935 zaeal posilat jednotlivkm vyslanectvim zlato v malkch prutech "pro phpad, Ze by se Nemecko dostalo proti sve vtli do valky." Po jeho poprave bylo s nim navidycky pohibeno tajemstvi, zda temito za,silkami parnatoval na vlastni budoucnost nebo u2 tehdy na novY zaaatek Nemecka porateneho. Na tento noel v§ak zaeal ukladat v cizine poklady od roku 1938. To IA vytladil z mnisterstva zahraniei von Neuratha a zmocnil se ministerstva. Od to doby posilal za hranice zlato a devisy ye velkern. Prvni zasilka byla sto tisic dolarit — pet miliontit Kes. Po tom nasledovaly , dalgi zasilky v takovem
mnostvi, Z • e — jak vysvita, z akta ministerstva nekteki vyslanci a velvyslanci protestovali prow, piilis velike odpovednosti, je'Z jim z toho yzeSla.
Jeite je —
zajimate-li se o nekterou cenu v podobe krasneho uliteeneho darku, v soutezi organiZbYva. jegte sedm tYdnii nejvYhodnejg i doby k fieinne agitaci. Pri usilovne praci maiete dobYti treba i prvni ceny. Kaidemu elenu SPJST naskyta se jegte piileiitost, aby dle moinosti pamohl kadovemu organisitorovi sdelenim jmena prospekta pojigteni, mluvcu u svkch pratel a znianYch, aby se stall eleny naei Jednoty a tak piispel k ,vzriistu a rozmachu SPJST egte pied ukouee nim tohoto roku. Necht' piieinenim kaideho z nas nadale roste a mohutni nage Slovanski Podp. Jednota statu Texasu!
NejvetAim zdrojem tohoto zlata a de-vis byla nacisticka loupeina talent Kdyi* bylo pkepadeno Rakousko a pa nem dalAi zeme, Ribbentropovi drancovatele byli vklycky na miste zmocnenci Schachctovy itigske banky. Tim se vysvetluji rozpory ye zprivach o koiisti z jednotlivkch taieni, podinajic Rakouskern.: tehdy se informace z nejspolehlivejgich rakouskkch pramenti a z okoli vedeni kigske banky rozchazely o osmdesat To nyni vysvetluje zjikeni dr. Kempnera, .te Ribbentrop a Hitler-11v finaneni poradce Keppler projednali pievzeti rakouske Narodni ban ky, ne't se \Tubed Schacht a jeho zmocnenci dostali do Rakouska. V poslednim tdobi pied padem Nemecka Ribbentrop posilal naklady zlata na te2kkch nakladnich autech do jiZniho Nemecka. silky provazely jeho sekretatky, jim pine dtvefoval. Mimo to vyplacel sluZne civilnich fednika ministerstva i na leta dopfedu, aby se zbavil hotovosti. V 'dine nacisticke velvyslanectvi u quislingovske Vandinvejovy vlady rozdelilo mnoistvi zlata mezi "Nernce, zasluhujici podpory." Nektere poklady ui Americana a Britove objevili. Ale dr. Kempner tvrdi, ie jsou jeSle spousty — nejmene za padesat milionu dolart — v Nemecku a v cizine. "Knihy ministerstva zahranidi to dokazuji," kekl novinaftm dr. Kempner, "jenie, jakmile se ph vkslechu starkch nemeckkch diplomatt, ktefi jsou nepochybne aspori do easti tajemstvi zasveceni, dotkneme ukryteho zlata, mlei zaryte: tern, kteti promluvili, spilaji jejich druzi zrada.." Dr. Kempner vyslovil pkesveddeni, ze v samotnem Bavorsku je ukryto tolik zlata, Ze by se mohly zaplatit naklady na vg echny procesy s valednkmi ziocinci, jeZ" byly ad konce valky projednavany, a jet by zbylo. 0 Ribbentro-
povkch pokiadech se bude jeke mluvit za 11deni s odpovedenkmi einiteli z Ribbentropova mimsterstva; protole — podle slov dr. Kempnera — to byly penize na financovani zloeinna a zustanou-li nezvestne, bude jich pouZito na financovani zloeint pfiStich. ) • •T• •
Ceskoslovensko eeka straina bida Psali jsme onehda a ' patnkch vyhlidkach v eskoslovensku pro tuto zimu a pti gti jaro, zavinenkch neptiznivkm podasim: dlouhe tuhe mrazy, povodne pii tani a pak nebkvale sucho. Zemedelske plodiny postiZeny byly zhoubnkm suchem a nova sucha koncem leta skoro vysuSlla teky, potoky a studne, Oda je vyschla, ztvrdla, tamer na yard do hloubky, rolnici nemohou do poli, snad nebude mono ani sit a nadto je i nedostatek osiva. Maser bude side na eas dost, ale jen proto, dobytek bude nutno poraZet, kdy2 neni elm krmit. Zato ptiAtim rokem projevi se nedostatek masa. Neni omastku, masla ani sadla, neni vajec, protole drilbeli neni co sypat. Mleko dostavaji jen male deti a ani to neni jakostni. V gechno je dnes v Oeskoslovensku na listky, i brambory jsou piidelovany, ale po prve od skondeni valky se stava„, ie pfidely vaznou a lide nemohou potraviny dostat. Rusko dodava, Oeskoslovensku obili, krmiva a nektere suroviny. To zdaleka fSak nestaei a byli jsme radostne dojati zpravou, ze Spojene staty po glou Oeskoslovensku 130,000 tun pe'enice. Obavy pied hladovou zimou jsou vs- ak je§te zhor govany nouzi o uhli, teZba v esl. dolech vazne, nebot' je nedostatek hornikt. Nenroda krute zasahla do hospodatskeho Zivota deskoslovenskeho, pronikay e zmenAila narodni dtchod a nuti lid k novamu teZkemu odfikani. Nenrahme hledet neeinne na tyto hrozne zjevy. Texane esl. piwodu vykonali svkm SALT v dobe valeene velikou praci pro osvobozeni naroda; pomahali hmotne i mravne, pomahaji dosud, posilajice spousty dare svkm plibuznkm a pfatelum do Oeskoslovenska. Je to pfirozene — kaZdk rozumi nejlepe svemu a se svkm nejlip citi. Nikdo cizi, at' je to piltel sebe veal, nemftZe bkt tak bolestne doteen osudem Cade zkouS- eneho asi. naroda, jako my sami. Nikdo si nemnZe jeho bidu iiveji pfedstaviti ne2 my, a k nikomu se tak samozi'ejme neobraceji oei trpicich naAich bratii a sester za mofem, oci jejich nevinnkch deti, jako k nam. Pomery nas dosud nezbavily odpovednosti za osud lidu v stare vlasti, jemui jsme pomahali dobkvat svobody a nezavislosti. Svedomi neda nam dopustit, aby esl. lid v nova svobode ne vlastni vinou vyhladovel a zeslabl tak, 2e by se stal znovu obeti neblaheho vkvoje. Pamatujme na ty, kdo nemaji v Americe nikoho. (Pokradovini na drank 8.)