IciJednoty Steitu Texas,
Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at W est, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. ROOMS (VOL.) XXXV.
WEST, TEXAS, ve sttedu, (WEDNESDAY), 5. LISTOPADU (NOVEMBER) 1947.
tiSLO 45
OSUDNV LISTOPAD V DRANACH CESKOSLOVENSKEHO NARODA
0
SMEHO listopadu roku 1620 po ne'gt'astne bitve na Bile Bore pochovana byla na tti sta let samostatnost kralovstvi deskeho i s jeho slavnou minulosti, a narod eeskY uvrZen byl do kruteho poddanstvi fanatickYch Habsburkit, Berlinem. Germani, povalujice se za narod bohem vyvoleny, za rasu nadlidi, pohlaeli na Slovany jako na otroky, a proto nazYvali je Slaven-Sklaven, cot znadi eesky otroci. To, co se odehravalo v zemich eeskSr ch Po bitve Belohorske roku 1620', dela se i v stejne mire r. 1938, kdy Hitler se svYmi hordami surovYch nacistil a gestapakii obsadil t eskoslovensko pod svou krvelaenou vladu. Surovou nohou zneuctil pamatne Hradeany, vSechny jejich Poklady odvezl do sve rise a zatal vyvratdovati nejlepS1 Ceske hlavy.
-
V dejinach eeskYch roky 1620 a 1938 zustanou nav2cly tragickou vzpominkou hrozneho utrpeni deskeho naroda vYstra2nYm znamenim co mono oeekavati od tak pySne nazvanych "nadlidi," od barbarskych Nemca, kteti ye znameni kti2e, krest'anske viry, s pomoci boil vyhubili polabske Slovany od KruSnYch Hor podle toku keky Labe at ku Baitu, kde bylo v Akrone starodavne sidlo polabskYch Slovana. Nernci sice vetSinu z nich vyvratdili, mnohe z nich i poktestili a ponemaili, ale slovanskeho ducha ptec v nich neumrtvili. Luiidane dosud uchovali si v srdcich vedomi slovanskosti a bran: se s podivuhadnou houtevnatosti proti germanisaci. Nekdej gi sidla PolabskYch Slovant dodnes hlasaji sraj pavod jmeny site trochu ponernknYmi v koncovkach : jak na mape ilk nemecke jsou vyznakna. Na ptiklad. Deein, Drold'anY, Zhotelec, Budi gin, Perno, Berlin, tetin, Cttelice, a mnoho jinych. Cele Pomotany kolem Baltickeho more ptipominaji byvala sidla Slovant. I znazna piseri "Ja jsem Slovan s di gi, telem, to vyznavam v svete celern, Slovan vSude bratry ma! Plujte Labem ku severu, kde Balt sve viny pozveda, Slovan tam sve bratry ma!" Ov§em 2e tito zapadli Slovane v moti cizoty jsou odkazani k Upinemu vyhynuti, aneb splynuti s nemeckou rasou, ale jsou nemYmi svedky, jak mocna vetev slovanska obYvala druhdy cele Pomotany. Po staleti Germani usilovali o vyhubeni Slovana, kteti jim stall v ceste .nvyYchod, kde nenasytnost nemecka zmocnitt- 'it,- chtela bohatych poll pSenienYch v Ukrajine, olejovych tilde' na Kavkaze a cele Sibite, prave to pokladnice s lotisky vzacnYch rud a kora, hlavne pak sibitske drahy, aby mohli spojiti Balticke more s TichYm oceanem ye Vladivostoku. Byla to smela tnySlenka, dristojna drze nemecke podnikavosti, a proto vrhli se s celou svoji moci do \Talky. Prvni svetova valka vkk zhatila jej ich plany, Nemecko s Rakouskem bylo Spojenci porateno a VersaillskY mir znieil jejich sen. AvSak svetovY kapital znovu vzktisil zhroucene Nemecko a zloduch Hitler Vyutiv yhodne doby ideou svoji divil touhu
nejen po odvete, ale i po ovladnuti sveta, proto misto hospodatske obrody finaneni pomoc poutil k vybudovani valeene maknerie. Spojenci byli slepYmi, to pfehliteli, co vlastne v Nemecku se deje a kam to smetuji nove ny tak zvanYch nadlidi. LISTOPAD NA BILE IMRE. Karel ZahariskY Bdi zerne! Prvne sneti. Snad jsou to slzy tve! Ten zvon na male yeti dnes zvoni za mrtve. Let sedm hrana tetSi net celYch tti sta let. Minulost stiny ne; nehtej vypravet. Kraj midi v sebe zabran a mlhou ptidukn. Sktek drsny. ern havran. kym jen byl vyrnien? Opravdu, to se nezda, v dale jede zimni kral, a letohridek Hvezda jak by se vysmival. Mnichovska, dohoda zaslepila Anglii i Francii a statnici obou techto velmoci, aby zachranili evropskY mir, dali Hitlerovi na pospas skoslovensko presto, ze se jednalo pouze o zapojeni SudetskYch Menial k nisi, kteti ye skuteenosti potivali stejnYch pra y a svobody jako obeane Oeskoslovenske republiky. Dnes jsou site ptideleni k risi nemecke, ale tech pray tam nemaji a dnes marne lituji sveho odporu proti republice. Za jejich zradu dostalo se jim zaslou7;eneho trestu! Dnes je teskoslovensko znovu svobodne, nemeeti lupici byli vyhnani, z Berlina jsou diceniny a po sedmi letech pinch utrpeni gtastna Praha slavila 28. tijna, od Sumavy k TaAram vlaky vitezne prapory eeskoslovenske re publiky. 6eskSi narod znovu nastoupil cestu svobody. Jde °pet ruku v ruce s bratry Slovaky, ale nejsou vice sami. Jsou opteni o sveho osvoboditele, nejmocriejSi stat evropske pevniny, slovanske Rusko. A to je zarukou, loupetna mnichovska historie se jit vicekrate nebude opakovat. Kondene Ceske zeme byly zbaveny zradnYch Mina' a deskY a slovensky lid je jist, to tak jak dosahl a uhajil svobodu narodni, nezadrtatelne zajisti pro v gechny sve ptislu§niky i spravednost hospodatskou a socialni. Lid 6eskoslovenska, je zas ovlaclan jedinou mySlenkou: zbudovat republiku, upevnit svobodu a samostatnost, dosahnout co nejdtive to vY6e, s ktere ho nemecka okupace srazila, ba dojit jate dal. Pti torn ofg em je si narod vedom, jakou ulohu hraly pti osvobozeni jeho vlastni ptednosti jak' vYznam mu pripada pri velkem dile budovani nove Evropy. Narody
nemaji Uspechem z pychnout, ale neni ani pottebi, aby samy ustupovaly do postaveni chudYch pribuznYch, zejmena neni toho potfebi narodu deskoslovenskemu, jeho2 zernepisne polaeni, vyspelost, tradice, vYznam politickY a hospodarsky, jako i tuhY odpor za okupace staveji ho na misto velmi duletite. Od tohoto vYvoje nemUeme si odmysliti vliv, jakYm ptisobil na vytvareni narodniho charakteru a na oboanske uvedomeni lidu Masaryk. Ten vliv jeSte vzrostl utrpenim, kdy narod musil se obracet k odkazu osvoboditelovu a na uddlostech osvedeovat si spravnost jeho usudku. Nemci zakazali Masarykovy spicy, navStevy jeho hrobu a skaceli jeho pomniky. Pomnik Masaryktv mel vSak kaldY Oechosloyak v svem nitru, mel jeho Ptildad, tidil se jeho mySlenkami, jeho stanoviskem davno a davno ptimo prorocky vyrdenYm. Mrtv' Masaryk vladl ze sveho prosteho hrobu na lanskem hititovkil dale eeskoslovenskemu narodu a vedl jej k nejvetSimu zapasu, dale byl majakem, ke kteremu se obracely zraky myslitela a vildca tech narodil, ktere s 6echoslovaky bojovaly za tYt ideal v prvni svetove valve a byly postfZeny tymZ osudem jako oni. ) •( BRITSKY PLAN TidEN1 NA BERLIN. Rusk valeeny zpravodaj Kraminov piSe v politickem a literarnim Casopise Znamja o britskein planu na dobyti Berlina v poslednich dnech valky. Kdyt se zpravodajske oddeleni 21. armadni skupiny dovedelo, to nemecke vrchni velitelstvi ponechalo zapadni frontu prakticky otevtenou, natidil pry na Churchillriv ptikaz polni marSal Montgomery, aby se utvotila zvla,ttni armada ze dvou divisi tankovYch, jedne paratutisticke a jedne mechanisovane a prorazila za pine podpory britskeho letectva k Berlinu. Mela pry se zmocnit mesta dtive, net by si Nernci i Spojenci uvedomili, co se stab. Sovetsky zpravodaj dovozuje, to Churchill chtel dobytim Berlina zvY git slavu britske armady. Americka armada — pie sovetsky zpravodaj — byla zamestnana dobytim nemeckych ptistava a poulienimi boji v ruske panvi. AvSak Britove piece zastali za Amerieany. Jednotky americke devate armady po dosateni dalnice z Poruti do Berlina postupovaly velikou rychlosti do Brungviku a pak k Magdeburku. Britove uvizli u Brem a jejich postup k Labi se zvolnil a zatim se meal sovetskY atok na Berlin. •( )•
KALENDAft
8. listopadu. Saline spolku eskSrch exstudentil a Texaske Matice VyA glho Vzdelani v Union budove pri Universite v Austin. 9. listopadu. Spoleena svaeina po schrizi radii T. G. Masaryk Cis. 160. v San Angelo, Tex. 16. listopadu. Schfize einovnikii radu ZOBJ a veder divadlo v sini tadu 8tefanik, Houston, Texas. 23. listopadu. Divadlo "Sedela pod boroviCkou," sehraje Sokol Houston v sini gtefinikil Houston, Tex.