Vestnik 1947 10 29

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at W est, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

ROCNIK (VOL.) XXXV.

WEST, TEXAS, ye stied%

CiSLO 44

(WEDNESDAY), 29. RIJNA (OCTOBER) 1947 -fteoravsim.emma,,,

OSVRTIM .15tIVEZLY kytice z domova. Nejkrasnejti kytice, ktere jette vydava pozdni leto, p kytice vydechujici nejsladel vilni domova a jasajici tivSmi barvami: belosti diste nevinnosti a eerveni thave krve. Oei ten se vtak kali sizami, Cerny oblek prozrazuje smutek a kytici svirajici ruka se chveje: Kam ji polotit? Kam? Nebeska ban se modre kiene nad tedivSim krajem a M1,61. Mlei, aekoli by mela povidat — a talovat. Nejen kraji, riStrt celemu svetu, pies daleke hory a more, at na druhou zemskou polokouli, deho byla svedkem v minulSrch letech. Nebe veak mldi a slunce pall — jako ty drasave vzpominky v naeich srdcich.

Za deskoslovenskou vlajkou se ubira pi-dyad nekolika set krajant mestem drive takkka neznarnSrm, z nehot Nemci udelali veCnSr vyktienik sveho vrcholne vykultivovaneho barbarstvi.

V prtvodu jde mnoho deitS7ch svedku a pametnikt. a jeete vice portistalch po tech, kteil se z techto mist nevratili. Nemeck3i demagog zde vyhladil miliony lidskch tivott i statky jejich a chtel vyhladit dokonce cele narody. Zde bylo vyvrcholeni neuvetitelneho lidskeho utrpeni, zde triumfovalo nemecke d'abelstvi nejptiternejtim 'drazem.

OSVJETiM. — Pouhe jraeno mluvi za cele knihy.

Ubirame se Osvetimem. Kam se podely miliony zdejtich mrtv3ich? Kde odpodiva nag drah3i, jemut neseme kytici jako vrouci pozdrav domova? Kam po:otlt kdyt ani hrobt neni? Kam ji polotit — — — Milliony lidi dovedli zde Nemci vyhubit, jejich ostatky znieit, pied s ySim atekem pet krematorii a dve plynove komory vyhodit do povetti, ale stopy pa s\tch straelivSich zloelnech piece nezahladili. A ty stopy zastavaji hroznou talobou pro yeechny \Tay.. . Pripominag, jak daleko dospela promSrelena organisace nemeckeho d'abelstvi. Zdesite se, dozvite-li se, te opravdove vyvrcholeni teprve pHpravovali.

Mrtvi nemohou mluvit, ale za ne taluji aspori pkedmety po nich zbyle. Zde velike haldy nodnikt, tam zase detskSrch sCreviekti a pradeka, to zase cumliky aaluji za tisice herodesovsky vyyratdenSich det'atek. Vagonove kupy tensk3"7ch vlast. Fury prat& nohou i rukau spoledne s berlami kiiei, to ani s mrzaeky Nemci nemeli slitovani. Tisice a tisice kufra a braten s adresami dosud Cekaji na sve vlastniky z Prahy, Olomouce, Pariae, Holandska, Norska a tothvi odkud odevend, rozhodne vtak odevend.

Veci a vecieky nyni taluji v mistech, kde jejich majitele zmizeli. Prozrazuji ducha vrahova. Povidaji o jeho pokusech: z lidskSrch tel vyrabet umele tuky, z vlast tinenky, odlotene 'steel vyutit k novo potfebe; pfedelat pa ne"mecku nejen veci, ale vte, co je na svete: mapu, zeme. narody, lidi a znidit vte, co jim jakkoli nemohlo poslutne sloutit. A tak tabor ptemenili vlastne na gigantickou eekarnu mart/ a na jatky,

NEJVRTSI POPRAVISTR SYRIA Osmadvacet jednopatrovS7ch zdenSrch buday, zvanSich bloke, tvoil osvetimskk tabor. BS7valo v nich vtesnano at 26.000 lidi — nyni zde pozvolna vyrt.sta mezinarodni museum nacistickSrch zverstev. Katc1S7 postitenS7 narad bude miti sytj blok — take Oechoslovaci. ZadneNENAVIST. Olga Scheinpflugova.

Tys nikdy nedala a nikdy nestvokila svet, eloveka, ni jeden vonnSr kvet, je zhoubna tvoje moc a velka tvoje sila, veak nevystavi nic, co mute yydrtet!

Tye ovoce je rulik, et'ovik, blin, tve dart' yperit a zhoubriS7 hmyz a jed, tve zbrane hroty Ok a zaketnosti min, dar zla, jet netivi, a zna, jen zabijet.

Jdee pyene tifit mor a vzteklinu a boj, a et'astna zelende pti sladke hudbe plade, veak tvoji praduei etve skrytr nepokoj, te vtdycky zahubi vlastniho vyznavade. me ho zarizovat v dobe nejblitti. BS7vale hlavni popraviete se stab symbolickSTm hrobem yeech obeli s itznamem hrobu Neznameho vojina. Zde se nespoeetne vSrpravy z Polska a navetevnici z celeho sveta pietne klaneji pamatce umudenSTch. Mesieni naveteva se pohybuje mezi tficeti a padesati tisici osob. Sem polatila svtl venec za pohnutliveho obfadu take naee vS7prava.

Po epiekach prochazime tak zvanSrm blokern smrti. Mnoho ten dosud kredovite svira kytice. Dobre due se snati nejak se dopidit misty, kde dotivali jejich nejdratei, aby aspori tam polotily kytice. Vidim deny bedlive prohlitejici stony a drevene palandy: "Jestli mi sem nenapsal nejakS7 vzkaz, anebo se aspori nepodepsal. . ." Stony a palandy hluboce mlCi. Jako by se ostSrchaly i jen naznadit, Ceho po leta bivaly svedky.

Rajsko — vylupek nemeekeho pekla Vyhlazovacim nemecky'm ciltm zdaleka nepostaeovaly stovky koncentrakt a kaznic pa Evrope — chteli vybudovat Hirnmlerstadt, kon centrak pro pal milionu lidi jako vstupni cestu do nebe. Vypracovali velkolepe projekty v osvetimske oblasti a nabeh k nim uoinili s\trn Birkenau. Rajsko se pavodne jmenovala osada, k temta chum idhodne polotend, ponevadt od nadrati se dala pohodlne vybudovat teleznieni vleoka, ktera mohia utajovat katdtm nevitanSrm &dim y eechny transporty. Zde vyystal kancentrak Birkenau — nyni po polsku Brezinka nazSrvanST — o opeti stech dreventch baracich se etyimi krematorii a dvema plynotimi komorami. Plynem mohli Nemci denne zahubit az etyficet tisic lidi, ale etyti krematoria spalovala nanejvSt etrnact tisic mrtvol denne. Avtak ani tento poeet se sveta sprovozovanSich nernecke krvelaenosti ut nepostaeoval. I to jim bylo main, ge cele vlakove transporty zajadely ptimo pled krematoria, tak-

to ()bet byly z vagant vhaneny rovnou do plynoltch komor a odtud jejich -Lela do spaloven. A k nim nepfetrtite pribS7valy tisice popravenSich, strove ubitvch anebo nemocemi a atrapami zemrelch. "Tvarei duch" nemeckSr chtel ptedstihnout nejvetei morove rany dejin. Chtel vyhubit cele narody, slovanske predeveim, podobne jako tidy a cikany. Himmlerstadt mel 1:)7t nastupietem teto pripravoyane testy narod y na onen svet.

K Osvetimu a Birkenau pattilo jeete nekolik meneich poboenS7ch taborti. Aveak jeete dva dalei tabory, jeete vetei a d'abeleteji organisovane a technicky vybavene byly poblit projektovany, jak v rnuseu ukazuji nakresy podle zachovanS7ch plant. Pul miilonu vezrift mel pojimat osvetimskSr okruh a jit se chystala stavba nejveteiha krematoria, jet by samo spalovalo vic obeli netli veech pet dosavadnich.

Tak se zamerne pripravovalo vyhubeni celtrch narody.

Poblit brany, v tabo're pro teny, kteit zustane zachovan, filmuji. 26,dni profesionalove — retiruje bSivala veznena a jeji drutky. Vidime kousieek stony a je nam smutno. Ani film, ani sebe mistrnejei per° ,spisovatelske nezachyti hloubku tragedie, jak se odehravala ve skutednosti. Nic nezpodobni a rievyliei dokonale nezmernost lidskeho utrpeni a nacisticke bestial.ility. VCecky Ntrazy zilstavaji proti teto skuteenosti chabe. . .

Poblit rozvalin krematoria v Osvetimu byla letos postavena posledni eibenice. Zirame ke skobe, na nit se neda yno houpal jeden z velitela tabora. Hass. Pied soudem v Krakove doznal, te dal utratit pal druheho milionu — poeet ostatnich abet' ut "nepamatoval," podobne jako si nepamatovali rozsah sltch zloelTa jemu rovni katane. Jeho sto dvacet esesackVch spolukatant deka v krakovskem vezeni na soud a spravedlivou odplatu. Ani deset miliont eibenic yeak neodeini zverstva, napachana nacisty vende tam, kam elapla nemecka bota. Jsou tak neuveritelne podetna prieerna, te o nich nemeckS7 basnik-emigrant del: "Sam d'abel by se studem rdel..."

Arnoet PovlaskS7 )• • OBJEDNEJTE VANOCNI ZASILKY "CARE" DO 15. LISTOPADU. Vtkonny reditel organisace CARE, Paul C. French, upozorriuje, to objednayky na zasil_ ky CARE, ktere maji 13S7t dodany v Evrope, je zahodno poslati bez daleich odkladt. Letoeni vanoce budou v Evrope smutnS7mi svatky pro rodiny, kteitm se nedostava potravin. My v Americe mitteme jim je znaene zpitemniti tim,. to jim poeleme zasilky CARE s potravinami, s vinenou latkou, pradlem, s prikr3)vkami, s vinou na pleteni nebo s jinS7m obsahem, ktett jim zptsobi radost a piclspeje k tomu, aby se i pro ne vanoce staly svatkem lasky. Zatilky CARE, z nicht katda, stoji i se zarudenou dodavkou v Evrope deset dolart, je moZno objednati od CARE, 50 Broad Street, New York 4, N. Y.

Strana 2

V2STNfIC

fritEDN1 ORGAN SLOVANSKE PODPORU.Ttli

JEDNOTY STATU TEXAS. OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENEVOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS. REDAKTOR — FRANTA MOUCKA — EDITOR Vydavatele — Publishers CECHOSLOVAK PUBLTSHING COMPANI WEST, TEXAS. Ptedpiatne $1.50 roe. Slbselption $1.50 a year Zmeny adres zasilaji se do HAvni ttado imy ye Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

VeSkere dopisy, ptedplatne a oznemky bud'teis aciresovany na: Vestnik, West, Texas.

Ve.stnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in the South.

K BLIZICI SE ZIME. Jaroslav Seifert.

Plaminek, ktery mleky kladem na Usta yetru, by se -ads jak slza na krajieku raS,' kdy 2 vzduch u2 voni listopadem — nam vyeita a hal nemy; stojime mleky, kolem nas tka jinovatkou prvni mraz a chumla v dlani chrysantemy. ) •4, • ( VYroeni sebum nagieh HAUL. Mesice listopad a prosinec jsou dobou vYrodnich schazi. Nektere rady konaji svoji vYroeni schazi v listopadu, velika vagina v prosinci a mime i rady, u nich g se vYroeni schazekona a v lednu. BYvaly doby, kdy takova, yYroeni sense fadu byla svatkem v g eho elenstva a pfichaseli i ti, kteri se treba za cely rok einnosti nezüëastnili. Tehdy vgak oeskY spolkovY givot byl v pinem rozkvetu a na ka gde uprazdnene misto nagla se lehce nahrada. Dnes tomu tak neni. U mnoha facia vYroeni sense bYva velmi thuds na ygtivena, nebot' kag dY se boji Ufedni zodpovednosti, starosti a prate s tim spojene. A to je gkoda. BYti spolkovYm einovnikem nebo idednikem znamend ovSem dodateenou starost a praci, je g ubere na chvilich odpoeinku a pohodli doma, ale kdy g si ve dobie rozva gime, musime prijiti k nahledu, ge bez techto na gich radii a jinYch spolka by nebylo snad ani eeskeho spoledenskeho givota. Byly v g dy a jsou pateri veho co podnikamel Mame-li v proudu nejakou dobroeinnou kampari, kam se obratime nejdfiye? Na nage rady a spolky. A kde prodame nejvice vstupenek na programy, divadla a pod.?

Zase mezi nag im spolkovYm elenstvem. Vyroenim schtzim se nesmime vyhYbati. Nage okkidlene poiekadlo pravi,e fad bude pokraeovati tak, jak einni budou bratfi trednici a sestry Utednice a letos ye schüzi vYroeni budou voleni Ukednici a take budou volby delegatt sjezdovych. Jak znamo, sjezd jest nejvy ggim zakonodarnYm telesem Jednoty, na nem se upravuji zakony jeji, zavadeny jsou novoty a opravovana jsou stard zafizeni, dne gni moderni dobe nevyhovujici, na sjezde koneene ureujeme Jednote smernice jeji pfi gti etyfletky. Sjezdy,nage jsou schazkou vYkvetu na gi SPJST a nejsou-li, kdo nese vinu toho nejvet gi? elenstvo samo a nikdo jinY. Kdyby schtze vYroenf nav gtevoyany byly tak, aby poskytly vyber, aby se mohlo rozhodovati o nejschopriej gim bratru a sestke a ne o nejznamej gim, snad vYsledky sjezdove byly by St'astriYm vytyeenim snah "vYkvetu Jednoty". Nebo kdyby se mohlo rozhodovati a kdyby nebylo nutno drile gitou tuto povinnost do nekoho vnutiti, do nekoho, kdo o to nema zajem a kdo konec konct do sjesclu nejde, pak by snad, té vYsledity sjezdv, by inohly bft

Ve sttedu, dne 29. tijna 1947.

nejgim rozuzlenim situace. Pamatujte, sestry a bratfi, na vyroeni se/14i kadu va geho, dostavte se do ni kagdopadne a zvolte si Utedniky snagive a do pristiho sjezdu na gi Jednoty ye Fort Worth, Tex. zvolte delegata i die velikosti tadu vageho delegaty schopne a Zadostive tegiti easove nutne opravy, ritzne zmeny a novoty, jeg budou patnactYm sjezdem SPJST projednavany a rozhodnuty s koneenou platnosti. ' Atka se, ie nikdy neni tak zle, aby nemohlo bYti lee. I u tech starch iáL1i mohla by bYti einnost znovu probuzena, kdyby jeden bratr nebo sestra ujala se price s opravdovYm slem postaviti neeinnY rad do fad einnYch. Je treba jedne nebo dvou mladych sil do kidu, je treba vzbuditi v nich zijem o fad, o Jednotu.

Starniitniky z americke gkoly klasickYch ved eeka ye starch Athenach gestnact let prace.

Nagi archeologove dokoneili ye starch Athenach vykopavky na Azore, hlavnirn vefejnern namesti a jednom z nejstar gich nepfetrgite obydlenYch mist na zemi. Pod zbytky klasickYch Athen staro gitnici nagli dva mykenske hroby, vykopane ye skale. Hroby obsahovaly tai kostry, dva dlouhe bronzove mete a jine zbrane s jemne rytYmi ornamenty. Podle techto nalezt soudi staro gitnici, ge hrouby jsou z let 1400 pied Kristem. V teto dobe stare Reck° nebylo vlastne jests fieckem, nebot' skuteeni Aekove se jests neptestehovali ze severu z Thessalie.

Atheny byly pravdepodobne malYm mestem velke Mycenie, pfedni hlidky one poloegyptske civilisace, kter g, se sousttedila na ostrove Krete. Na miste, kde bude stat museum, ktere americka'Skala doufa vybudovat, nalezli archeologove poklad, kterY yypada jako stranka historicke knihy. Pohozena a hluboko zakopana leZela sta ostrak — stkepil slinenYch naclob, ye ktere athen gti volidi psali jmena vetejne Cinch muü, ktere chteli zvolit nebo yypovedet.

Ve starch zahrabanYch studnach byly nalezeny kamenne hlavy z doby slavy teckeho sochatstvi. Jedna z nich, hlava Zeny ze IV. stoleti, je cela pozlacend, pravdepodobne nejakYm neykusnYm Rimanem. V posvecene athenske de se nalezly take jine pamatky. V troskach stare lekarny byly nalezeny urny oznsadene "projimadlo" a "vino slazene medem". Kousek hlinene nadoby (Rekove uivaii stkepit jako papiru na poznamky) nes' kratkou ptipominku: "Nech pilku pod prahem". Archeologove jft maji jasnou ptedstavu o torn, jak vypadala athenska Akropolis (citadela) behem rfiznS7ch historickYch dob a postavili podle ni modely.

Stale vgak zbYva mnoho prace. Archeologove ptedpokladaji, e je vykopavky jen na Agote zamestnaji jests po dobu gestnacti let.

U nekterYch nagich Mdii stargich klesal v posledni dobe poeet obetavYch a pracujicich elenii a klesal take poeet elenstva U takovYch Mdd panuje pak nechut' k praci, protoie tech nekolik, kteii v fidu zbYvaji, zcela oprivnene poukazuji na neeinne eleny,kteki svaluji celou tiii vedeni na bedra jednotlivce, kterY pak zastiva vegkere ficlove fikady.

C. M. Eichelberger, ptedseda americke spoleenosti pro spojene narody zUeastnil se zasedani Svetove federace spojenSrch narodft v MarianskYch laznich v Cechach. Prohlasil,*ie za pobytu v Oeskoslovensku se ptesvedil, v republice jsou zachovavany v gechny obeanske svobody, tteba'Ze ptedsedou deskoslovenske vlady je kumunista. Eichelberger take dodal, eskoslovensko nema 1)Tt nuceno, aby se rozhodlo mezi vYchodem a zapadem, nybr g ma mu bYt i naddle ponechana ptilaitost, aby bylo v dobrem pomeru jak k Rusku tak ke SpojenYm stattim.

Stoupajici drahota, jI kongresnik Sabath nazval organisovanYm lupiostvim malSTch skupin, ovladajicich trhy, stoji dnes v poptedi domaciho zajmu. Na ge vetejnost se dala snadno oklamat a sama dopomohla odptircam cenovYch a jinYch kontrol k politicks moci ye volbach. Po celou valku gtvali spekulanti a jejich politieti mluvei proti vladnim kontrolam, svalovali na ne odpovednost za Cerny trh, za pfechodnY a zpravidla jimi samYmi umele spasobeny nedostatek toho Ci onoho zbo gi, slibovali; bes kontrol ,;(3 Yg eek0 "LPnio nejak $kPlin4"1

O-

e za neomezene "svobodne sout ge" bude veho dost a za babku. Vlada vedela, jak to dopadne, ale nakonec neodolala natlaku, kterY vedli nejen republikani, ale i Cast demokratt (nag senator O'Daniel bil do Uradu kontroly cen jako zbesily). Ogebraeend vefejnost saha ptitomne k svepomoci. Delnicke unie zarizuji nekde samy prodej givotnich potreb, jinde zas hospodyne bojkotuji predra gene zbo gi. Take se radi k dobrovolnemu getkeni, jakoby drahota sama nenutila lid k omezeni spotreby. Vold se i po navratu kontrol a vlada se radi o potfebnYch opatrenich a hleda se v gak take beranek, kterY by seal drahotni hrichy. A najednou ti, co nejvice gtvali proti cenove kontroly, obviriujl presidenta, ge kontrolu zru gil predeasne, a domnivaji se, ge lid zapomnel, jak ho k tomu donutili a jak jasali nad viterstvim. 13a tito pravi vinnici nabizeji se troufale lidu, ge se postavi v eelo hnuti pro navrat kontrol a bojkotu proti drahote. Lid je kopacim mieem zapasu dvou stran o moc, jeho hospodarska tiseri ma bYt volebnim heslem te strany, ktera tiseri zavinila.

Lid je patym kolem u vozu, ale take vlastni vinou, nebot' svou politickou mot omezil ( i dobrovolne) na odevzdani hlasovaciho listku a nestard se, co delaji lide, ktere zvolil. Proto je tolik neporadka ve verejne sprave kterehokoli druhu, proto mohou na rozhodujicich politickYch i fikednich mistech ve vlade sedet zastupci yysoke finance, te gkeho pramyslu a velkoobchodu, ktere gto slogky jsou hlavnimi koristniky v dne gnim hospodarskem bezvladi.

Nenechavejme na ge stare tidy vymirati a zvligte ne, kdy i takove rady maji za sebou bohatou historii einnosti, bratrstvi a dobroeinnYch skutkii. Vidyt' neni ani moino neeinne k tomu, jak stare rady klesaji, zvligte ne nyni, kdy nage astredna ma po ruce pomileky a diva pomoc, j1 Ize o givit agitaeni einnost.

Spojenci meli za valky lepgi vSlivu a lepgi zdravotni opatteni v poll i v zazemi. Pod nasvem "Pokroky americke mediciny ye svetle eebnYch vYsledkil americke armady za bojil ve Francii a Nemecku" prina gi v easopise lekata &sky internista dr. V. Pyro mnoho zajimavYch odbornYch spra y . Mimo jine je z nich vidCt i skuteenost, ge krome mravni a vojensko-materialove, pkevahy to byly i v gechny ostatni potkeby, na nag spojenci pamatovali, ktere nutne vedly k tomu, ge museli valku s nacisty vyhrat.

Jestlige na pr. v prvni svetove valce zemfelo na zapadnim bojigti v americke armada vnittnimi chorobami 22,238 osob, bylo to ye druhe svetoye valce jig jen 741 osob, tedy velmi nepatrnY poeet. Mimo jine k tomu prispelo yeasne a dostateene provadeni transfusi krve, provedene u poloviny vgech ranenYch a nemocnYch. V torn smeru byla organisace tak dokonala, ge v den invase bylo pripraveno tri tisice kvartia konservovane krve, ji g se pozdeji denne podavalo od tai do deviti set kvartta Ze Spoj. state bylo denne letecky dopravo yano pi-es pet set kvarta tato krve, a tri sta kvarta dodavaly vojenske oddily ve Francii.Gtyrmotorove Douglasy ji vozily do Parige, odtud maid letadla na frontu.

Do pfednich linii vozily take su genou plasmu a konservovanou krev take Shermanovy tanky, nebo tam byla vystrelovana i raketami. Ji g v prvni den invase byl yyloden zaroveri s pr ynimi UtoenYmi oddily jeden kamion s konservovanou krvi. Pokud jde o naka glive choroby, velmi se osvedeilo ugiti penicilinu a sulfonamida.

Velkou 'aloha melo ov gem take vy givoyani voprizjakti, zejmena podavani bilkovin, je g nivy vliv na ja,tra i celkovou odolnost organismu. Nekolik elsel denni stravy yojaka americkych a nemeckYch v uncich to dobie ukazuje: masa men Amerieane 16 unci, Nemci 9 unci, mleenYch vYrobkil 9-4, zeleniny 14-6, ovoce 4-0. Jen v bramborech, su genem ovoci a napojich byly davky Nemcri vet gi, tak ge je jasne, e Americans meli vY givu kaloricky bohat gi. Ugiti desinfekonich prostredku DDT a Gamexanu proti hmyzu zpusobilo take malY poeet frmrti Amerieanti naka glivYrn:i chorobami. I pokokrok lekarsk0' vedy tedy nec

ye stkedu, dne 29. fijna 1947.

Piipravy na XL slet v Praze 1948. Ubytovani vg ech hostil i cvidicich dela pry Sokol/Am nejvetSi starosti. Pocitaji s navSteveu asi 30,000 cizinc-a a nejmene 250,000 teastnikti z republiky.

Musi tedy zajistit slamu do 250,000 slamnikt.

Do ka2cleho se vejde asi 16-20 liber a musi zajistit usk.ladneni napinenYch slamnikt, proto2e nacpani takoveho mno2stvi nebude hotovo za tYden, ba ani ne za mesic. Sokolove chteji zaeit pinit slamniky jig o vanoenich prazdninach.

Nektere 2upy i jednoty nabidly Cs. obci sokolske, ze °path slamu a do Prahy pohou ji g naplnene slamniky. Pro cizince budou zajiS"teny v'Sechny hotelove pokoje — to ovSem zdaleka nestaei a ubytovaci odbor se musi postarat o v soukromYch bytech. Zasobovaci odbor sletoyeho vYboru pracuje na rozsahlem planu sobovani o sletovYch dnech. Hodla zajistit spolane strayovani vSech cvieich z ylake 2actva a dorostu, i ostatnich sokolskych kteri prijedou s yYpravami. Aby tent° plan byl umokien, bude zahajeno dalSi sporeni na slet — tentokrate potravinovych listku na maso, tuky a mouku. Na uSettene listky budou sokol_ prislu§nici dostavat dobropisy na zasobovacich oddelenich MNV. Drahy se take pripravuji na slet; na trati mezi Smichovem a WilsonovYm nadrahm nasypavaji se nova naspy, opery mostti se prodluZuji, cementuji se zaklady pro sloupy elektrickeho vedeni a pripravuji se nova kolejnice. VS'echny tyto prace souvisi s polo2enim druhe koleje v trati mezi Smichovem a Prahou. Zeleznice budou mit co Mat, aby byly hotovy do sletu, kterY prakticky zaeina", jig v polovici eeryna. Tout° Upravou odpadne eekani vlaktit na Smichove a ye Vrgoyicich na protivlak, eim2 se podstatne zrychli a zjednoduS"i doprava.

Na g i miadi bratii a sestry pine chapaji vSr znam slova bratrstvi, jsou to oni, jejichi Zadosti o obrady v ramci bratrske jednoty jsou tak easte jak jsou dirtklive. Jest na tech starch na gich elenech, aby pokusili se o vzkriseni spiciho radu, je to price nepatrna.

Prod se Nemci opczdili s atomy. V londynskern easopise "Nature" pie nemecky fysik Werner Heisenberg o nemeckYch pokusech s atomovou energii. Koncem valky pry meli Nemci skoro hotovou atomovou pec, ale s pokusem o vYrobu atomove bomby jests ani nezaeali.

Peed valkou znali triSteni atomtr uranu 235 a znali theorii o retezove reakci. Kdy2 vypukla valka v roce 1939, dovedeli se, 2e se ye Spoj. tech pracuje na atomove energii a pustili se do toho take. Ale verejnY zajem o atomovou energii byl v letech 1933 a2 1939 tak nepatrnY, nemeli ani cyklotron a jen d ye slukie zarizene laboratoke. Nedostatek pomucek velmi ste2oval praci. Nicmene zaeali pracovat asi soueasne jako my v Soustati a Ali podobnou cestou. Rozhodli se ziskat reaktivni uran — 235 z jinYch uranovYch isotopt. Brzy vSak prisli na to, 2'e to znamena, zridit obrovsky podnik, ktery byl n q d silu nemeckeho priimyslu, pine zamestnaneho valeendu vYrobou. Rozhodli se tedy zridit na retezovou atomovou reakci, v ni2 by byl uran kombinovan s nejakou hmotou, kte,a, zpomaluje neutrony, uvolnene triStenim atomu. Ve Spoj. statedh bylo k tomu pou gito uhliku, grafitu — v Nemeeku se rozhodli pro te2kou vodu, jejl2 vYroba je zdiouhava a draha. Celkern venovali Nemci na atomove badani jen asi podesat milionU marek, kdeho Spoj. state asi t i sickrat vice. Naciste toti2 poeitali, ze valka nebude dlouha, 2e skonei do roku 1942, a proto pfirno zakazovali kahle badani, jet neslibovalo ureite vYsledky v tett) Haute. Ale presto Nemci vyrobili atomovou pee, jet mela bYt zdrojem energie. Skladala se z uranovYch desek, vlo2enYch do te2ke vody, a zlepSovali ji. Ale Bas utikal. Jedina, tovarna na vYrobu te2ke vody v Norsku byla znieena norskYm oddilem commando a Nemci meli v zasobe jen d ye tuny te2ke vody. Letecke bombo y ani nieilo nemeckY ruhlo dopravu a atomovi badatele ni kdy nemeli uranu, kolik ho potrebovali.

Museli pracovat v protileteckYch krytech. V ro_ ce 1945 nahi fitoeiAte v krytech vytesanYch ye skale pobli2 oboe, Haigerlochu, asi 35 mil od Stuttgartu, Tam si povovl atomovou

VESTNIX

pee, jeZ uz skoro pracovala. A kdy is byla hotova, pftgli 22. dubna 1945 Ameridane, obsadili Haigerloch a atomovou pec a vedce zajali. Dnes tito vecici pracuji s mnoha dalSlmi v atomovem badani ye Spoj. statech.

Slovansky sjezd 1948. Dle zprav z oeskoslovenska se dovidame, ze 13. dervna 1948 sjedou se v Praze zastupci slovanskYch narochi na panadtku slavneho svatodUAniho sjezdu v roce 1848. tdastnici tohoto pra2skeho sjezdu pkiieaou 20. dervna take do KromefiZe na Morava zahajeni vYstavy "100 let deskeho narodniho Zivota a vzpomenou tam aeasti slovanskYch poslaneckYch delegaci na krometaskem snemu, jako2 i slavnostni sclyaze slovanu, ktera byla u_ sporadana v Krometili 14. prosince roku 1848.

Goering chtel bombovat Nov ST York. V procesu s vedoucimi nemeekeho koncernu. I. G. Farben peed americkym soudem v Norimberce byl predlo2en vYriatek z Goeringova proslovu ke skupine prtimysInikil dne 8. dervence 1938. Pravil v nem: "JeSte stale postradam bombovaci letadlo, ktere doleti s pet! tunami vybugnin do New Yorku — a zpet. Byl bych nesmirne St'asten, kdybych mel takove letadlo." DalSi doklady dokazaly, ze obZalovanY Karl Krauch byl primo odpoveden za pouZiti cizich delnika k nucenYm pracim v nerneckYch chemickYch tovarnach a ze byl vedoucim cele nemecke vYroby vYbu gnin a valeenYch plynu. Goering prohlasil na schtzce v prosinci 1936, na ni2 byl take Karl Krauch, ze "nyni je tfeba uZ jenom stfilet". Tento vYrok pak rozAifoval Glen vyboru predstavenstva von Schnitzler mezi ostatnimi atedniky I. G. Farben. Krauch v rode 1938 prohlasil, ze odhady zasob sti-elneho prachu jsou chybne a ze s timto mnoZstvim neni moZno zadit valku. Vypracoval proto svaj program.

Jig roku 1933 navrhl Krauch generalovi Milchovi, aby etyfletY plan byl zalolen na pramyslu, derpajicim z nerostneho bohatstvi.

Na g i skauti obpletou svet. Tisice skauta a skautek ye Spoj statech se pfihlasilo k akci, fene dobrovolnou Zenskou sluZbou pod heslem Pletaci kampane pro svetove pfatelstvi. Pletou depice, ponoCky, natepnieky, rukavice a Aaly. To vSechno se bude posilat v balidcich jako projev pfatelstvi do evropskYch zemi, zpustoSenYch valkou. KaZdy darce si maze urdit, kam pfijde jeho darek — do Anglie, Belgie, Italie, Norska, itecka, Ruska, Polska, Jugoslavie a v kaZdem balieku bude jmeno a adresa darcova.

Valedne gkody teskoslovenska. Spojene sta,tv americke mely podle seitani roku 1940 pies 131 milionu obyvatel a zmobilisovaly celkem ye v'Sech brannYell sjlach asi 11 milionn muhr. Z rich padlo nebo zemkelo 397,000 muZu u armad77, valeoneho lod'stva, letectva, namokni peeboty a pobre2ni stra2e. Bonen° bylo 660,000 mu20. Sve vylohy na druhou svetovou valku od_ haduji Spoj. staty na 330 bilionir dolarn, co2 je asi eislice zatimni a eini bezmala polovinu yeleenYch nakladti vSech spojenct. Ceskoslovensko melo roku 1938 asi 15 a etvrt milionu obvvatel; odeeteme-li Nemee, Mad'ary a Polaky, zbylo asi 11 a etvrt milionu, z nich2 mohla renublika zmobilisovat pribli2ne 2 miliony vojaNezmobilisovala je, proto2e pied zapodetim valky byla vinou zapadnich velmoci evropskYch vojensky ochroMena a jeji vYzbroj se stala koristi Hitlerovou. Ale ae Ceskoslovensko nemelo doma radne annady, ztraty hvott jeho obvvat°1 neisou male. Nikdv asi nezvime presne slice, kolik eeskYch lidi zavreli Nemci do kono-n ,---,Ani pb tabor)) a. do zahzrll. 210 bylo no, 2e 600,000 eeskYch lidi nahnali na nucenou praci do Nemecka, 2 miliony Oecha muselo pracovat neprimo pro valku a 67,000 na opevriovaeich stavbach. Podle nova deskoslovenske stati s tiky. ktera se arcite tYka, hlavne nejvice posti2enYch zemi eeskYch, nevratilo se z nemeckYch koncentraku 242,000 es'. obyvatel, jejich2 smrt by la zjiStena, a 45,000 je dosud nezvestnYoh. V domacim a zahranienim odboji padlo 93,000 6echoslovakil a republika ma nyni 114,000 valeenYch invalidt, neeitaje v to lid!, kteri se z vezeni a nucene prace vratili s podlomenYm zdravim. Ceskoslovensko ztratilo tedy 335,000 lid!, nezahrnujeme-li do toho poetu nezv'estne. ae.skoslo yensko a jeho aospodarstvi u-

Strang, 3

trpelo gkodu, ktera je odhadovana celkem na 430 bilionu Kes. (Sama Praha ma 'Skod za 4300 K6s. K tomu je nutno ptipoeitati 'Skody, prihlaSene jednotlivci a dinici 296 biliont; pro reparaeni naroky ohlasilo 6eskoslovensko 57 biliond Kos za Skody, zpilsobene na budovach, hvotech a zdravi obyvatelstva. Druha svetova, valka stala tedy esl. narod dohromady vice net 780 bilionti Kes, cot dnanim pomeru menovern eini vice ne2 15 a pill bilionu dolora. Ponevad2 odhad byl vetSinou udinen podle prednanichovske esl. many, je to tamer 27 bilioMI do-lora. H.motne ztraty Ceskoslovenska eini tedy 4.6 procent (resp. 8 procent) toho, co na valku vydaly Spoj. staty, kterY2to pomer se arc!!' z yySuje, rozdilem v bohatstvi a manostech oboe zemi. A lidske obeti Ceskoslovenska 86 procent americkYch valeenYch ztrat.

Vzpominame a priAti patek vzpominati bude &sky narod v-Yroei narozeni jednoho z neohro2enych zapasniku eeskeho naroda, Karla Havlieka Borovskeho. Narodil se 31. rijna roku 1821 a zemicel 29. aervence 1856 v Praze po navratu z Brixenu v Tyrolich, kde byl ze zloville rakouske vlady internovan. Tato deportace a nasilne odloueeni od jeho man2elky Julie a dceruSky Zdenky, jako2 i neodolatelna touha pa vlasti podlomily hvotni sily jeho. Veru nemohl byti vymySlen krutejh plan na umoteni mute tak einneho a horliveho pro 6eskY narod.

Za nedlouho jeho pratele ve viasti shledali, 2e Havlieek v drsnem podnebi tyrolskem zachvacen byl tuberkulou a chrlenim krve. Zasluhou techto osobnich prate' podana byla rakouskYm Uradtim 2adost o zruSeni internovani a propuSteni Havliaka domfr, ale teprve po dlouhe dobe se to podarilo. 1VIehtirn Julie, jeho dru2ka hvota, zemiela, co2 na brixenskeho mueednika sobilo drtivYm dojrnem. Kdy2 koneene byl mu povolen navrat do Prahy, vratil se tarn co teeszricenina, takie ji2 nemohl s yYmi spisy a novinarskou einnosti svemu narodu a mile vlasti prospeti. Koneene po trapne nemoci 29. 'dervence 1856 dotiouklo srdce jednoho 'z nejvethch synti eeskeho naroda. Pochovan byl na olSanskern hrbitove v Pron. Pohl:13u Havliaka ball se stteastnit nekteri z bYvalYch jeho pratel i mull vynikajici ye verejnem hvote narodnim, kteri se s n!m v 2ivote east° stYkali. Pravi se, 2e pohibu se nestieastnili ze strachu, aby na sebe neuvalili hne y rakouskYch irradt a vlady. Jedine Bo2ena Nemcova se nebala a doprovodila Karla Havlieka ku hrobu. Ona take verne zaznamenala podrobnosti z poslednich dne Havliekova hvota, jeho skon i pohreb. Dnes po, odstupu e,asu zustava Karel Havlieek BorovskY stale zarnYm prikladem pevneho charakteru, nezlomne yule, svedomite pracovitosti a yzacne poctivosti. ) .111111LE17111 PRili;SKE ELEKTRICKE DRAHY Pied „padesati lety se usnesli moudri elenoye pra2skeho zastupitelstva, 2e by nebylp nerozumne, postarat se o dodavku elektrickeho proudu do pratskYch tovaren a domacnosti a shodli se i na torn, 2e prave tak rozumne by bylo uskutee&on elektricke poulieni drahy.

Protole povaZovali tuto mySlenku za prospanou, dali se svorne do prace a tak byla 1. zaki 1897 zrizena spravni rada ElektrickYch podniku kralovskeho mesta Prahy, ustaveny elek trarny a elektricke poulieni drahy. Ptedtim jezdila v Praze konka. Konske tramvaje byly v Froze zavedeny v roce 1875 a velmi brzy naheadily te; kopacine omnibusy. PraZane jimi' byli nada;eni, pru,g2e se V nick dobre seal° a lizda pa kolejich byla klidnejSi, ne2 po kostrbate diaZbe. Prvni elektrickou dralau zalohl inst. Fr. Ki.1. 5.k je,§te, peed ustavenim, Elektri= ckYch Vedia z Letne ke Kralovske °bore. Pozdeji postavil dali z Florence do Libne, ktera byla diouha ji2 skoro etyri kilometry. Take na Kralo yskYch Vinohradech byl zahajen proyoz a rovn62 na Smichove se jezdilo. Tyto teat! byly soukrome. NoVe eke podniky prevzaly vS'echny koriske drahy, ale Kki2ikavy elektricke teat! a draha na-Smichove histaly zatim v soukronlch rukou.

Konske drahy byly zelektrisovariy, EP stavely :a, haled za .ably prow%

Strana 4

Oddil Dopisovabiskii 1 7■0•111•0•04M00•1111■1•04100.041111111.14107110.0.111111111.41111■1•04112.1.8•041111.0.116.09.1.041110.1.1111..20

Palacios, Tex. br. redaktore!

Kdy2 jsem posledne psal ohledne na gi yYroeni schuzi nageho radu, ze se budou volit Utednici a vYbori, tak jsem opomenul napsati, ze se bu7 dou volili take dva delegati do pri gtiho sjezdu, kterY se bude odbYvati ye Fort Worth. Timto opravuji moji chybu, neb br. predseda si to pic a Tak mile sestry a bratri nezapomerite na den 2. listopadu, v padu gpatneho poCasi prvni nedeli v prosinci. br. MouCko, sdeluji Ti, ze po mojim tridennim vandrovani jsem se At'astne dostal doa ze jsem zase doma u moji rnarny, nikde me zle nebylo, ale u manly je jenom nejlepgi.

Mill bratri, s velikou pozornosti jsem sledoval jednani nagich hlavnich Urednin a rediteld a otevrene reknu, ze my sami alenove tern Utednikum pridavame prace a na gim nerozumnYm jednanim je uvadime do velice teZke situace, kde neni mono jednomu ani dvema Uredniktim nejakou malou vec vyliditi, a tak ta vec musi bYti projedna,na az ye Otyrtletni schilzi a potom se Olen zlobi, proe to nebylo vyrizeno hned a tak jak on si pral. Ale mnohY Olen zapomina, ze ten Urednik neni cela hlavni Uradovna a jak j a jsem pozoroval, ze na gi Uicednici pracuji ne pro jednotlivo% ale pro celou Jednotu.

Bratr Jan NemY pile ve svem dopise: Tam jsou firednici jia zapracovani a jit vedi co kde chybi a co se pottebuje napraviti. Jene, to Ti kady Olen musi dati za pravdu, ale ae ta zmena je nutna, vklyt' tam mame staleho mistopredsedu. Dale pi geg, my platime predsedovi a on tam neni jen kdy je potreba.

Ja myslim, ae Ty pigeg , ze on tam neni jen kdy je potreba, tak ja myslim, ae to nam postaei.

Dale pigeg , ae pojig t'ovny maji sve predsedy v Uradovne. Ano, to my take mtlZeme miti, kdy mu budeme platit to co plati poji gt'ovny, ale my nejsme poji gt'ovna a my to nechceme platit. Ja myslim, ae pro nas ti Urednici jsou tak dobri jak jsou, neb ten plat co my dnes platime nag emu predsedovi dostava lecktery pisar.

Bratie Moueko, trochu jsem odboeil. V Best hodin br. predseda schazi ukoneil a my po ma_ lam obeerstveni nasedame do kary br. Kacire, a ze je nas Best, bratr Kacir povida, ale jeden bratr musi viezti na zadek do kufru, ja povidam, ale ja ne, ja main zaplaceny listek v prvni aide as do Temple. Cesta pri dobrem humoru nam ubihala, tale ze v 10:30 hod. jsme byli v Temple. Po dobre veeeri jsme si prali dobrou noc a rano na shledanou v Uradovne RVOS, a my s bratrem Zemankem jsme se odebrali do hotelu, kde br. Zemanek, kdyZ prijede do Temple je jak doma. Pomalu jsme se uvelebili, ka2dY na svilj barak, ja zaeal nee() br. Zemankovi vykladati a on mile povida, ale uZ spi, nebo zitra zase nebudeme moci spat, nebo o dvou hodinach pojedeme domtl a ja bych nedbal, kdybych tarn byl celY tYden. Rano jsme se pekne nasnidali a ubirame se k to Uradovne, kde reditele se schazeli. Divam se, jestli nekde uvidim mai° pritele pana Beeku, co tak se ohlizun tady pan Beeka si vykraeuje. Po podani ruky p. Beeka povida, nu tak pojedeme. Ja, povidam, ano, na to jsem sem prijel, ale napped musim jit dati Karlu LaZnovskemu peknou hubieku a reknu, ze po obede se uvidime. KaHe, prijmi muj srdeenY pozdrav, i Tva manZelka.

Ptam se br. Stiborika; jestli je tady i Nedbal.

On pravi ae ne, ale ae je tu Dbal a ze jestli neco chci, ze on to vyridi Nedbalovi. Ja pravim, ze ja musim sam s Nedbalem mluviti a za druhe, ze nemam kdy, ze venku na mne eeka, pan Beeka. A tak jsme sedli a jell. se napped podivati na pani Beekovou. Pani Beekova je uptimna Zena, co na srdci, to na jazyku, dobra oegka, dobra, narodni pracovnice. Pani Beekova mi sdelila, 2e take pikovala bavinu, eemu2 ja Isem, neehtS1 v6kiti. Po ilmen6 paru slov p.

VESTNIX Beeka zajel k jeho bratru na farmu, kde jeho bratr ma d ye velike ovocne zahrady. Je to radost, co tech hru gek bylo na zerni. Take jsem si paru dovezl domfi. Mama povida, proe nekoupils aspoid bu gl? Ja pravim, co myslik ae budu s buglem jezditit po celern Temple? Co se trod tyre, ty byly kolem Temple dobre, nebot' bavina byla obsazena od spodu as do sameho vrchu, a korna byla take pekna_ Na zapateeni ceste p. Beeka rikal, 2e musi zastaviti v ale jak jsem se dobre podival, byla to gard2 i salon, nu a tak jsme se tam posilnili.

Byl bych velice rad nav gtivil br. Klinkovskeho, ale nechtel jsem pana Beeku obte2ovati, -eas ubihal a ja jsem chtel promluviti par slov s nagi cte'nou dopisovatelkou pi. Kamilou FojtaSkovou. Pan Beeka zastavi u pane residence a povida, tady bydli pi. Fojta gkova, a ja myslel ze tam bydli nejaka princezna z pohadky a ostychal jsem se vejiti dovnitr, ale ze ji2 pani Fojtagkova stala ve dverich a volala nas dal, aby jsme se posadili, 2e ona prave si chysta obed, a tak pH hovoru jsem vlastne pani Fojta g -kovezapmlrinut,jakYmel jsem tam prijel, a tak po kratkem hovoru jsme se rozioueili. Nebylo by spravne abych se nezminil, se pi. Fojta gkova nas nechtela pustiti, ze mame dosti easu as po obede, ale 2e ja jsem se chtel freastniti odpoledniho zasedani, ktere bylo dosti zajimave a ktere tady popisovati ne_ budu, nebot' to path do Rolnika a ne do Vestniku, tak jsme se pane, rozloueili a po dobrem °We a obeerst yeni jsme se s p. Beekou rozloueili a prali si brzkeho shledani. Cesta k domovu nam pekne ubYvala, nebot' ja jsem porad neco br. Zemankovi vypravel, bad jsem se, aby mne u kola neusnul a my nevjeli do dyee.

S bratrskYm pozdravem, Frank Domorad. ) • et. • ( kid Jaromir, eislo 54., West, Tex. Bratri a sestry!

Prigti nedeli schaze na geho radu nebude, neb je du'Sieek a mame poboZnost na katolickem, hrbitove. Vgech svatYch je v sobotu a tak by ye schtzi nikdo nebyl, tedy je ,schtlze odlo2ena na druhou nedeli v listopadu, dne 9.

V minule schazi jsrne nic nedelali nasledkem predna gky prof. Karla Gama, tedy toho mame nahromadeneho dose' Tak nezapomerite, druhou nedeli.

6 Zas mame Vgech svatYch a my katolici kra g gich drahYch, kteri nas predegli-limehrobyna tarn na to posvatne pole, ro gehneme svice a dame tu kytici kvetin co upominku, 2e jsme na ne nezapomeli. A jak rada by dala ka2da, ta matieka tu svieku a kytku tomu svemu synovi, Zeno° muZovi a ditky tatinkovi, kteri leaf v cizine a daleko dd nich, a tak jen vzpominky leti za nimi a nikdy se na ne nezapdmene.

Vgech svatYch jsou dva krasne svatky podzimni a ye stare vlasti jsme se na ne v2dy pHpravovali bud' delanim kvetin po nekolik veCern, anebo jsme chodily my deveata v2dy nekolik pohromade a delaly v2cly u jedne jeden veeer a tak jsme mely pak vkcky zasobu. Ve stare vlasti na rge svate u2 neni eerst yYch kvepo zahradach, neb v2dy 112 je mraz spali a ta chudgi trida lidu nema penez, aby si koupili krasne kvetiny ze sklenikt. Maji tarn male i velke vane udelane z plechu a vklijak postribrene, neb bronzove, ale i ty jsou dost drahe, a tak se Mali raze a jinn drobna kvitka ze sametu, hedva,bi a namotavala se pestra, vina na draty a formovala do kytic, pak se donesl meth z lesa a bYvaly ty hroby hezke, kdy se do toho mechu nastrkali male barevne svidioky, anebo se dal olej do malYch sklenic a do toho knot, kterY yydr2e1 horet dost dlouho. A bYvalo to hezke kdy hrbitov byl celY ve svetle a ty velke stalete stromy tvorily pozadi k tomu. My mlade2 jsme chodili v2dy a2 do pulnoci a meli radost ze v geho. Ale to je v gecko prye a dnes musime myslet na to, 2e pomalu nam tarn te2 ustelou.

Co toto pigu mame zamraeeno a potrebovali by, farmari dobrY cle gt', mame sucho a prget nechce. Neni 2adnYch zahradek podzimnich a ty chybi, neb zelenina je draha a vlastne v gecko stoups, jen vejee Sly dolt Sc na tuete. Nekteti rolnici gni can lea si neddi, to pit to pki-

stkedu, tine 29. tijna 1941 jde draho vykrmit, ale dolar platit za Sunku, 79 centd za slaninu a vSeeko jine maso podle toho, to neni drahe. a jak to vypada, budou ty masove vyrobky je gte dra2gi, neb se ted' 2delnY nechce zlobit mot s dobytkem, je to mot prate.

Baylna, totia pikovani se pomalu blizi ku konci a ka2dy ma toho vie ne2 oeekaval a nekteti rolnici si dost pomii2ou, at se hodne plati od pikovani, piece je gte z toho balu neco ztistane, i kdy2 se v gecky vYlohy odeetou.

Myslim, ze prestanu a dam p. sazeoi pokoj.

Tedy srdeenY pozdrav na vgecky etouci a jsem jako j indy, Marie Klausova. ) e 44, Lyons, Texas.

Ctene sestry a bratti!

Zase prichazim's paru radky do toho nageht1 Vestniku. Tento dopis jest tak jako pokradovani mojiho kratkeho dopisu dne 19. zati 1947 (eislo 39.). Mesic listopad bude zde v paru dnech. Ceti jsem ye Vestniku upozorneni num a elenkynim nekterYch mistnich tada, se bude odbyvat vYroCni schtize prvni nedeli v listopadu. Asi budou se volit delegati do sjezdu.

Daufam, 2e mnoho elena a elenkyri se sejde do oneth schazi a ze budou podporovat navrhy, aby delegati zvoleni volili ye sjezde pro na ge vo jiny z drahe svetove valky za firedniky do HI. aradovny. Ja se te gim, ae jste o to veci uva2ovali a jsem jistY, ae v gichni uznavate jejich zasluhy. Bojovali stateene, obetovali mnoho, dobyli nam viterstvi na poll boje. Bude 'Cost a slava pro vgechny v kahlem mistnim radu, kde zajem pro nage vojiny bude nadgenY. Oni jsou schopni a zapracuji se do to prate v kratke dolt* tak jak se zapracovali co vojini. S uctou vgem, Julius S. 8ebesta. ) !dad Jan RosickY, C. 110., Kaufman, Tex. Cteni bratri a sestry! VSechny vas srdeene zdravime a do pri gti schtze volame. Jak ji2 po mnoho roku, v listopadove schtzi si volime dove aredniky, tak i letos, proto jest va gi povinosti se do schaze dostavit a firedniky sobe zvolit, neb nekteri Urednici rozhodne dale rad nechti, tak sobe musite zvolit firedniky nove, ne jak obyeejne v eas volby jsou tam jen stall firednici a asi pet elent, to jest gpatnY vYber. Tak bratti a sestry, dostavte se aspori jednou za rok, sami uznate, 2e to nekdo ridit musi. Vy eleni co jste s placenim pozadu, hled'te se vyrovnat. Doposud nam to pekne klapalo a doufam, ze bude zas. S pozdravem, S. A. aech pied., Steve Novak taj. )• • Alvin, Texas.

Mili bratri a sestry! Dnes jsme obdr2eli smutnou zpravu z Guy, ze ses. Anna Mazatova zemrela na srdeeni vadu. Byla pohtbena 22. kijna na Needvillskem hititove. Farat Vilt ze reenil a za Hl. aradovnu mistopredseda br. Marek.

K Jednote pristoupila 22. zari 1899 k radu F. B. Zdrilbek Cis. 112., byla prijata s prestupni listinou, tedy byla elenkou skoro od zalo2eni radu r. 1913. Kdy2 jsem ses. Mazatovu nav gtivila v nemocnici 5. t. m., nenadala jsem se, 2e ji naposled vidim, nezdala se mot nemocna, mluvily jsme o schfizich a tak o v gelieems. Te2 ze bude mit brio 76 rokfr. Tak pozustalY manZell br. Jos. Mazdei a vase deti, prijmete od nas uprimnou soustrast nad dmrtim va gi mile matky a man2elky. A ty mils sestro odpoeivej v pokoji. aest pamatce Tvoji! Tuto zpravu nam pisyn J. H. Mikeska, u2 je z nemocnice doma, pobyl si tam 21 dni. Je gte le21 doma, citi se slabY. — Br. Frank Kveton si steZuje ye Vestnikku na bolest nohou, a br. Alois Kocurek 2e je v nemocnici, a pak 2e br. Eda Waleik onemocnel a museli ho zavezti do Wharton do nemocnice.

Mili bratri nemocni, v gem vam prejem brzke uzdraveni. — Staflaku 13arto gi, mag toho rechtu nejvet gi trogieku, jak pigeg ve Vestniku, skrz ten dam stared. Na zdar!

Rozi Mikeska-Truksova. )e Nage navg tevy. V pondeli odpoledne zaskoeil do redakce bratr Karel Slovak z Ennis, Tex. Zajel si s pkateli do Corpus Christi a do Texas City, kde navStivil sveho sync tam zamestnaneho. Teal° Ms.

Ve stkedu, dne 29, fijna 1947.

El Campo, Texas.

Ctend redakce a v gichni etouci Vestnik a v nem me dopisy! Stanost na malo dopisil ye Vestniku. Sam jsem na, tim kroutil hlavou. To se vi, pak redaktor 'musi doplriovat jin gi detbou! Ja zas kterousi tadeeku, dokud pisadlo udr2im v hrsti. Dostali jsme dopis od gvakrove Marie Kralove z Caldwell, chceme-li si ptijeti pro doma vateny melas. Odepsal jsem, ba 2e chceme! etu oznameni ye Vestniku, 2e rad v Dime Box bude potadat take oslavu 501eteho trvani na gi Slovanske Podporujici Jednoty Sta_ to Texas. Jarku na gim, to bude pasovat se take sfidastnit-te oslavy! Napsal jsem rodine Kralove, 2e ptij edema, ale at' pro nas 26.dnY °bed nechystaji, 2e budeme obedvat na pikniku. To2 vyji2dime 7 nas pasa2erti, 2e to jako vezmem jednu cestu na Sealy a druhou zpet na Giddings. Jedeme po jedna 70tce ku Columbus. V Altair , 11 mil pted Columbus, uhneme k Eagle Lake, a pak 2e to vezmeme kdesi rovno po dobre hajvej k Sealy. Ale chyba lavky. Zadna hajvej z Eagle Lake do Sealy nevede. Bud' na East Bernard a Wallis, anebo na Alleyton.

Vzali jsme to na Alleyton, 16 mil vzdalenost od Eagle Lake, po ktere hajvej jsme je gte nikdy nejeli. Jeti rovno na Columbus 10 mil bli2e. Z Columbus do Sealy ji2 jsme kdysi jeli a je dobra hajvej, ale videti je gte mnoho prerii. Kdybych byl vzal mapu, co me poslal p. Mare g z Highway Dept. v Austinu, u2 bysme byli vedeli jakoco, kudy a kam. — Pidjedeme k rodine Kralove, 2e snad obed ,- hotovY. Ze snad makovniky. Tak to uZ vite, ujet ani je neokokovat, to by nebyl Barto g, ba ne! Po obede odji2dime, 13 galonfi melasu a 3 galony medu nalo2eno v kufru, a bereme to k Dime Box. Ledva jsem slezl, kdosi volal, honem dokud jsou je gte makovniky. Jatku, za chvilenku, ale ta chvilenka trvala a2 do vedera. Ja jsem vzal sebou to proslavenou gpanihelku ( gpacirku). Eman povida, na co to beru kdy2 to nepottebuji na podpirani.

Jatku na paradu! To byl jako U gklebek, ale nee vyplatil se nine, ba ne! Dozvite se pozdeji. Myslel jsem, ze se tam sejdu s mnoha starYmi znamYmi, ku plikladu bri. Mikulinove a jingi. 0vgem nekolik starch znamYch ptec ptitomno.

Br. Jos. Kubena s jeho mamkou, jim jsme pomahali slavit jejich 501ete svorne 2iti man2e1,ske, zkratka zlatou svatbu, ale tomu je u2 hodne mkt. Dobte na jejich vek vypadaji. Sestru Kubenovou jsem ani nemohl poznati. Br. Vinc Marek, tak se me zdalo, hlavni tam jako povidal, 2e jich tam neni ani Ctvrtina elenil. Nage mamka kika, 2e Vinca u nick pil prvni kopek kale, asi 9letY ogar, kdy2 ptijel do Ameriky, ale to u2 je take vice ne2 60 rokti zpet, mam za to. Neptitomnost Menu. — Inu prestava, zajem nas 112 star gich. Za to mlade2 veder asi jak by nabil. Vyhravali tam na g znami Sablatuti, to se vi 2e i jingi s nimi, a vetginou Ceske kusy. Ceske kusy jsou oblibene, hrane ples radio i zpe y deskYch pisni. Kdy2 tak mluvim 112 asi 1/2 hodinky s nekolika znamYmi, jarku pajdu se podivat mezi lidi. Br. Horak st. jako kdy2 ho emelak 2igne, 2e jako by oni nebyli lide. To se vi, ja to vymlouval tak a tak, ale on se alai, 2e tomu nechce rozumet, ale mare za to 2e rozumel, asi ba 2e jo! To mei pojezenieko tam pro bratry, to se vi i sestry spolkove bezplatne. To se vi, ka2da, tam donese vice ne2 sni, tot,i2 peelva a jineho. Mezi pedivo ditam i makovniky.

Pritomen br. Chupik s jeho pani. Cekal jsem, ze nam br. Chupik udela nejakou red o nagi.

Jednoty, ale asi uznaval 2e pro nas nekolik starYch to by bylo zbyteeno, neb my u2 to vgecko davno vime, leda by nam pkipomnel na to bratrstvi, na ktere uz zadiname zapominat. Tahlow k vederku. Na g vedeteli u kary. Jd jdu kolem stolu, br. Vine Marek vola, abych take ptisedl.

Jdtku, musim dostat jakousi tiketu. On Vinca, jen at' pfisednu jako host, kde2 si pochutnavali br. Chupik a man2elka a jin gi, hlavne hudebnici. Vgeho hojnost, i to v gechne sladkosti, ale bohu2e1 makovniky u2 asi stravene. Poakoval jsem a bereme to k domovu na Giddings a La Grange. U2 jsem pozoroval v kyely (hip) cosi neptijemneho. Ptijedeme na New Taiton, kde2 se ptipravovali spolkari na, vederni tandeni.

Prubuji slezt s kary jako jen na chvilenku, ale

VtSTNfK vefte z kary jsem s bolesti slezl, a na nohu bez daganu, vlastne gpanihelky se postavit. Doma do lose, a strakie boleni jako kdy2 nc:dem picha, ani obratit se na lozi, Trpel jsem celY den.

Mamka to naSmirovala linimentem, ale ani znamky illevy. Jatku, ptijde zas na bratra Franti gka recepis. Ptipravil jsem to dle navodu, ptilogl veder a rano jakoby mne to byl nekdo ukradl jako minue. Z tam toho kyele jsem to vyhnal. Zahnal jsem to ni2e do lytka, zvenku ten sval, ale vale jak zlomenina. Ja si pomyslel, dodkej lYtedko oprubujem to zas s tim recepisem. Rano po bolesti, take u2 jsem gel ye dtvrtek do mesta bez eaganu. Tam jsem udelal chybu, ne gel jsem do rnesta, ale po meste bez daganu. — Dostaval jsem dosti Casto 2adosti pogtou o poradu, i za mnou ptijadeli. OdporuCoval jsem jim obratit se na br. Moravka v Robstown. Ale pri mojim Utlocitnem srceti poradii jsern lidem, i 2enskYm. 2enske, neberte to tak jak br. Horak, jakobyste nebyly lide. Vite, 2ert je spas, ba oj! Timto ukonduji kapitolu prvni.

Kapitola druha.

Tak ji2 dlouho odekavany de gt' jsme dostali, ale jen asi velikY paled. Mnozi dostali vice a misty ani ne tolik. Tak do 15. tijna mely bYt bavinove stonky vyorane, ale prodlou2eno to do 20. Po 20. ainy uzavtely, a kdo by je gte chtel ainovat musi mit povoleni. Vyoravati Atoky pro sucho misty nebylo mo2no, a tak to okejovali, kdy2 byly gtoky posekane a podiskovane.

Ted' IA po tom navla2eni se pekne ord. My jsme orali za sucha, 2e se vlahy nedooral, zem se jen trhala. To se vi, s dobytkem by ani nemusel prubovat. Soused Arnold Ustynik (je on take bratr) mel adb, upozorriovat bavinate, by meli Stoky vyorane do ustanovene doby. Mel 50 dol. tYdne; 5 dni v tydnu. Jen jezdil a okoukoval farmy. Mel vozidlo i gasolin k pougyani jeho. I na ryby si mohl vyjeti. Deset dolart denne bez prate, jen se vozit, neni tak nejnemizernej gi plat, ba ne! Misty kde uvedomoval, mel i tro gku neptijemnosti, kdo mel je gte hodne baviny v poli a nemohl pikova,de najit. V jednom miste 2e jakysi podivin vyhro2oval, jak tam natizovatel prijede, 2e ho zastteli. A take povidal Arnold, 2e byl na to ptipraven.

Pikoval bavinu a flintu pti trailaku nachystanou. Arnold 2e ptijel a zilstal stat mezi trejlakern a flintou. Arnold 2e vybral patrony z flinty a podaval je onomu pikovadi s poznamkou, 2e je mute pottebovat na kadeny. Ten 2e se tfas1 nervosou, 2e ani snad mluvit nemohl. On 2e nevedel, 2e ten natizovatel bude Arnold, a tak toho 2e by nesttilel, neb ho dobte znal. Arnold mu nabidl cigaretu, a tak 2e se podvolii vvhovet narizeni. Mame vklijake podiviny, ze ueini ledacos bez rozvahy. MnohYm 2e Arnold nagel a poslal pikovade, za co2 mu mnozi byli povdedni, ttebas se platilo a„2 5 dol. od sta. My jsme naposled platili 4 dol., neb deti musely do Skoly. — Bratr Vytopil z Ennis si pochvaloval kolik maji jejich d ye banky depositovano. Aby nekdo nemyslel, 2e nage dye banky v El Campo jsou vosk proti enniskYm, zde uda,vam vYtaZek z na g ich El Campo News. -- The two El Campo Banks will probably have $12,000,000 o deposits by early December. One days sale of rice $775,_ 000. Lokal banks $1,500,000 in deposits ahead of IT Tli p rton. Take tam maji 2 banky. Nevim jisto ale tak se mne zda, 2e noviny oznamovaly jen 38.000 balti od2inovane baviny. Delavali jsme a2 Fn tisie. Tam asi v enniske bance bude ulo2eno vice z baviny. My zde mame i olejovY vklad v bance. co2 neni malidkost, ba ne! — Dnes nam zde pripravuji Butane gas, co2 bude vYhoda, ale ov g em i vydani, ale to nic. Priklad: jen kamna 285 dol.. water heater $98.50 a ostatni zhrivakv e jine, blizko 5 stovakil. Jak jsem oznamoval, banky maji dost penez, tak to vydani nic nezna,mena, to je jak kdy2 plivne.--Prave mi ted' nanada, bratre Simone, jestli jsi se z padil. jako cafnul. do to matioky Prahy a do Budejovic, kde Ti ten uditel ukazoval to vycpane ptactvo a pri torn Ti vyora gil gate, (zcela nevinne, to ja, dodavam), to by nebvla pekna u pominka. Ja Ti delam navrh, ptijed' sem do El Campo na aeroplant, okouknout ten prevrat od toho easu co Ty jsi zde zakougel vgecky ty starosti a 26,d-

Strana 5 nSrch slasti asi by jsi nemluvil, krom manielskych. My jsme zde take prvnich nekolik rokil museli pteekavat ledacos neptijemneho a latetrpeli jsme to, a ted' na starost mame uleveno, a ta nage mladeZ, ta uZ se nat2e citit jak na kraji v nebi, ba jo! Pracuji zde dva plombaki na cosi zavedeni v dome, 2 1/2 dol. na hodinu.

Tohoto bode ne malo, ne moc, ale tak akrorat! S pozdravem v gem etoucim tohoto a dostarieek Bartog. bre zdravieko preje, ) o o Vgem e.lcaaiitt tadu livezda Texasu, eislo 47., v Seaton, Texas.

V nedMi 2. listopadu bude tadova vYroeni „chaze. Budou volby radovYch Utedniku a take y e:11)a delegatti k zastupovani do pri gtiho sjezdu, kterY se bude potadat ye Fort Worth pH.gtim rokem. Sestry a bratri, v teto vYrodni schtizi mame prile2itost kakly elan hlasovat die sveho plani. Ale jestli zustaneme doma a budeme se spolehat, 2e to tam za nas bratti dieni zvoli, tak se tarn mohou zvolit fitednici a delegati, kteri nebudou 'dle nakho prani. VyzYvarn vas jednoho kaZdeho, abyste pti gli do teto vYrani schtize a vyuZili to ptile2itosti a pomohli zvolit dobre Aredniky pro pilki rok. BYti pHtomni v teto schnzi mt2em se uspokojit sami sebe pro cely pri g ti rok. Schtze bude zahajena presne v jednu hodinu odpoledne. S bratrskYm Frank V. Spanhel, taj. pozdravem, ) Zvalili krdsku Universitniho eeskeho Klubu.

Z Austinu prichazi zprava, 2e se tam ye sttedu, dne 22. tijna konala radna schtze Universitniho Oeskeho Klubu, jejim2 hlavnim fidelem bylo zvoleni klubovni krasky pro universitni rceenku Cactus. V gichni s velikYm napetim odekavali, kdo bude zvolen. Tou St'astnou klubovni elenkou je sleena Regina Ptikrylova z Penelope. Ta je tak zvanou Blue Bonnet Belle a bude zastupovat nas klub. --- Olenkyne Ettie Musilova ze Stamford navrhla, aby klub ueil se eeskYm narcdnim tancAm. Navrh byl jednomyslne ptijat a budeme se ueiti oblibene Besede i jinYm eeskYm tancum. — Sleena Adelena Baletkova. z Rosebud zazpivala pisne "Jaro i " o- eSti muzikanti" s doprovodem sledny Joy Labajove z Granger na plane a byly vyzvany, aby opet poteS"ily klub krasnYmi eeskYmi pisnemi. — V prede'Sle schtizi byli zvoleni redniky: Norma Holubeova z Granger ptedsedkyni, Steve Neshyba ze San Antonio mistoptedsedou, Libby Halova z Mineola tajemnici a pokladni, Ettie Musilova zpravodajkou i dejepiskou a Melvin Skrabanek z Caldwell obrancern, a dobre se k tomu hodi, proto& je to silnY chlapik. Tie konci etene na yStivene schAze byly podavany zakusky a elenove , i elenky Po schtzi setrvali v druZnern rozhovoru a zpevu.

Dne 8. listopadu budou taneiti na zabave Spolku eeskYch exstudentil texaskYch, jen2 toho dne porada schtizi v Austinu. Odpoledne bude schizze a veeer tanec. Honeim s uptimnym pozdravem &Lena-1.'1am i etenatkam, Ettie Musilova. )• *

KALENDAik 31. fijna. Halloween zdbava v sini tadu Pokrok Dallas Cis. 84. v Dallas, Tex. 1. listopael q . Zajiraave barevne pohyblive, obr6zky ze Sttedni Rmeriky, spojene s prednag kou. Ptedvede br. Stepan Valeik v osm hodin veder v sini radu Pokrok Houstonu Cis. 88. v Houston, Tex. 2. listopar.1 ,7. Vinpb v ani v Ndrodni sini v Ennis, Tex. boi. ad6 tad Ennis Cis. 25.

8. listopadu. Sehine spolku Ceskych exstudentft a Texaske Matice VyMiho Vzdelani v Trnivprotx. v Anqtin Uninn hurinv6 16. Ustep q cla. S P.,hi=.ze 6inovnikii fachl ZoBJ a ve6er divadlo v sini fadu Stefanik, Houston, Texas.

23. listopadn. Diva dlo "Sedela pod borovie.12-nu," sehraie Sokol Houston v sini Stefanin v Houston, Tex. ) • 410 Middle age is that p eriod in a man's 1,fe wh e n he'd rather not have a good time than have to get over it.

Strana a BOHATSTVi CHUDYCIT. Austin, Texas.

Chudy elovek je bohat tou svoji trpelivosti, laskou k praci a porozumenim pro sve spoluChudoba je zla, ale je take chudoba velice rozdilna.

Je mnoho lidi, kteri se domnivaji, ae jsou chudi, proto le nemaji dosti penez, aby mohli liti pohodlnY zivot, dobre jisti, dobre se Satit a pohodlne bydleti. Toto vse pridinlivy dlovek mule si svou praci zaopatriti.

Je vS'ak jeke jina chudoba, ktera je mnohem hork. Ona vlastne kaLla, chudoba je zla, ale at' ill hmotna, neb duSevni, — a jedna zaviriuje druhou — a k obema je potreba velke lasky ku praci, nekoneene trpelivosti, a silnych nerve, ktere ovkm kalcly sam muss' premahat a posilovat pevnou dtiverou.

Nemoc je nasledek chudoby tela. Rfizna, utrpeni jsou nasledkem chudoby dukvni. Noviny, — denni chleb dneSniho dloveka, jsou piny domacich skandalt, loupeli, vraad, kradeli a podobnYch surovosti.

To vSe je vYsledek chudoby karakteru a chudoby lasky. Nejbohatkm elovekem je ten, kdo ma porozumeni pro sve spolubliani, kterY ochotne pomaha z toho sveho nepatrneho vYdeleoku, s kterYm se musi v nynejk dobe tolik poeitat, aby se vystadilo. .

Ale jest politovani hodno, ae je vetSina lidu, kteri se podobaji stadu, jea ruzni vudcove . lenou kam chteji, a dai tech honenYch jsou zanedbane, domovy tesne a nezdrave, prava poSlapana, a vSichni ti jsou opovrhovani, olupovani a podvadeni, proto ae nehledi mysleti a vSimati si veci kolem sebe, a tak se stavaji obet' chudoby due i rozumu a nevedi, co si poJest tomu ji g vice jak 25 rokft, kdyl jsem hovorila s jednim stariekYm profesorem, rozmluva se tYkala vYchovy ditek, a tu on mne rekl: "Verte, pani 2ivnd, le prijde doba, kdy se budou muset deti odebirat rodiefnn a vychovavat v Ustavech, aby z inch byli lido s citem a laskou k praci a fictou jak sami k sobe, tak i k ostatnim lidem."

A veru, le si na neho east() vzpominam, vZdyt' kdy2 Stu o rtzne to zpustlosti mladele, tu si myslim, co by tomu asi rikal nyni. Hekl by asi, "Inu, dve valky tak rychle za sebou a leta trvajici, zprisobily ohromnou zkazu ye vYchove mlddele."

Pak mame chudobu jeSte jinou. Je to moralni chudoba bohatYch na penize, vleCe za sebou moroVou nakazu a dukvni chudobu. Je poukazovano na vse lnoane, na skoly, kostely, obrazkova, divadla zvlake, posiluji vzrftst pro zkazu mladeZe. Umelecka chudoba tvori mesta s UzkYmi a ‘SpiavYmi ulicemi, ztuchle byty, hnusne oznamky na zdich, na strechach i v rUznYch vozidlech. Tato chudoba umeni produkuje `Spata divadla, hlavne "'Sou".

Je to moralni ochablost, za kterou odpovednost nese hlaline posledni valka, ktera ma vinu na nedostatku poctivosti malYch i velkYch, a jedind vec, kterou lidstvo potrebuje, je vice kW, vice ohne, vice bohatstvi duk a srdce.

Nikdy nepotrebovala demokracie tolik penez jako kralovstvi, nea nyni. Svoboda pottebuje vice bohatstvi ducha nea poroba.

Cnost potrebuje vice energie nea moudrost.

Prase nabolensvti je v deli prepinene, bojacna dale je farizejska.

Prye s chudobou — s kaZdou chudobou!

Pottebujeme bohatstvi. Je treba bohatYch srdci, ktera miluji slou bohatYch ducht, ktera, mysli lidsky; bohatYch rukou, ktere pracuji pilne.

BohatYch lidi, kteri Ziji prospe§ne, bohatstvi kultury, ktera, by lidstvo odvadela od barbarstvi, umeni vkho druhu bohate na ducha, ktere chape vzneknost moralky, kterelto veci zarueuji lidem neodvislost a St'astnY divot.

Mnoho povzbuzujicich elankt bylo napsano po prvni valce, kdy se zdalo, ae zpusobila rozvrat, avg ak tato druha valka byla zbesila litice, ktera nieila moralku, k eemul poulivala treany Inane prosttedky k jejimu nideni,

VASTN±It Tudil dnes je potieba velkYch lidi, kteti liji pinym livotem, toho bohatstvi date a srdce.

Dle pisma podoben je stromu zasazenemu u teky, jehol listi ustaviene se zelena a peinali rode desateronasobnou.

A jak napsal Svatopluk oech: — Odhod'me ten kalich zluci, z nehol moru dech se chvi, nechat' kolem jasne zvudi svatY pohar bratrstvi. Kdo chceS" hasit bratrt svary, °dist' laskou vlastni hrud'. Utlum v sobe zlobne nary, sam vkly snaknlivYm bud'!

Kdybychom se eidili die slov Svatopluka 6echa, tu by nebyla vubec fed o valce, a tam ye stare "tali domovine jest jich mnoho, kterYm tyto valeene povidaoky, delaji starost a ruli je_ jich spanek.

Neb oni tam mnoho zakusil a mnoho ztratili, tak ae jen slovo "valka" postadi rozboueiti jejich nervy, ktere jsou sotva trochu utikne.

UprimnY pozdrav a diky vain vSem, kteri jste mne zaslali tolik peknYch blahoptani a zaroveri pripsane takove uprimne citici radky. Valim si toho velice a jsem vdeena vam vkm.

Marie A. Zivney. ) Temple, Tex. Cteni bratti a sestry! Timto vas laskave ladam, abyste se dostavili do listopadove schfize nakho radu v hojnem poetu, neb v minule schfizi v rijnu to zalelitost ohledne pronajmuti sine byla odlolena do teto listopadove schtze k projednani. Proto dostavte se v hojnem poCtu a dejte ohledne toho sve mineni, jak by bylo nejlepe to udelat. Zaroveri Zadame vkchny, kteri maji zajem o pronajmuti sine, by se dostavili a podali svoje nabidky. Tak pamatujte se dostavit v hojnem poetu, aby jsme vec touto vytidili co nejlepe k uspokojeni elenstva.

Podasi mame porad jeke pekne a such& Byla velmi dobra pohoda na sklizeni firody. Ovkm jig by si vetS'inou vkchni prali, aby zaprklo, neb nekteri jsou nakratko s vodou pro dobytek.

No snad moZna brzo zaprk, neb jil se podina trochu mradit. firody jsme tady melt vetlinou velmi dobre, takle kaldy koho nepotkalo nejake neStesti, mohl si ukteit nejaky dolar pro stryeka Peihoclu. Tak se zatim mejte dobfe a v gichni, kteei jste pozadu s placenim syYch povinnosti, hled'te se co nejdfive vyrovnat. S bratrskYm pozdravem, Chas. Navratil, taj. ) Rosenberg, Tex. Ctend redakee!

Dr. Chas. Aug. Chval ye svem elanku ve VCstniku ze 24. zari 1947 mezi jinYm pile: "Proti fitoku atomovYch bomb neni ochrany fysicke, ale je zachrana v jine moci, milionkrate prevySujici silu atomu. Je to sila Atmy, dill nesmrtelne duk, sila duchovni. Siovo Atma pochazi ze sanskrytu a znamena dull." Jsem jist, le dr.

Chval se mYli. Nemci dech jmenuji Atem a dYchati atmen. Se slovo Atma a Atem je jedno a to same, nemill'e ZadnY upfit. Tudil Atma neznamend nejakou neviditelnou dull, ale mini tim dech. Anglicke slovo ghost (goust) a nemecke Geist ye skuteenosti znael Uplne neco jineho nea nadlide lid uei. Je pravda le ghost, neb goust po smrti eloveka jest tu za jistYch okolnosti dlouhou neb kratkou dobu. Take dr.

Chval pile: "Objevem atomicke sily, s nil spojeny jsou smrtonostne paprsky, ziskaly Spojene staty americke vojenskou moc a kontrolu nad celYm svetem." 0 tom, le Spoj. staty maji tu atomickou silu, lze pochybovat. Pan S. J. Jane z Richmondu mne pravil, le Ceti v jednom mesieniku, le Spoj. staty pouzily velky poeet letadel, ktere spou gtely zapalovaci i trhaci bomby na mesto Hirosima. Jak znamo, pri tom bombovani Lodi u ostrova Bikini atomovYmi bombami zustaly na nekterYch lodich live kozy i prasata, col dokazuje, le to o tech bombach je propaganda. Na ge vlada vedela, v kterY den Rusove vtrhnou do Mandlurie a ta yedela, le Rusove Japonce porazi, tak tfi dny peed tim vpadem bombovali to mesto a s dou japonskou se umluvili, le to daji na tu bombu, aby Rusko nedostalo "kredit", le Japom ladali o mir. Kdyby Rusove nebyli zadali s Japonci valeiii, tak SpolenYm statibn by to

e stiedu, due 29. tijna bylo vzalo aspori dva roky Japonce porazit. Zajiste jste detli o tom, jak to ty americke a anglicke iidice valek mrzi, ae nevtrhli do Evropy o rok drive, adkoliv byli pripraveni, ale eekali al se Rusove a Nemci vysili a pak by byli zakroeili a ujednali mir die sveho peani, ale kdyl videli, le Rusove Nemce porazi i bez jejich mod, teprve zadali valcit. Nyni si vyditaji, le kdyby byli zaeali o rok delve, cele Nemecko, Polsko, Jugoslavie, Rutnunsko, Uhersko, eeskoslovensko, Bulharsko, Rakousko a Albanie by byly pod jejich moci. Ono to chytractvi se nevyplaci. Ku konci se ptam, proe nasi vylkoleni lide neptli do anglickYch easopist a neobhajuji stanovisko Slovant? Ti nasi statnici jsou ye gpatnem postaveni. Rusove a jini narodove chteji, aby to tajemstvi te bomby jim bylo odhaleno. Jak by to mohli ueinit, kdyl ji nemaji?

S bratrskym pozdravem, J. L. Brenner. ) o oTo • ( NACELNiK BANDEROVal DOPADEN NA SLOVENSKU. ✓ boji proti banderovcUm se podafil bezpeenostnim organtim znamenitY lov. Nedaleko osady Janokkovo, lezici v obvodu obce Streena, zajaly pet dlenit tlupy banderovcti, mezi nimil byl velitel nejsilnejk skupiny podplukovnik byvale polske armady a pozdeji dtstojnik zbrani SS. Burlak. Zaroveri s nim byli zateeni tri elenove, jeho Stabu a jeho 231eta milenka ukrajinske narodnosti Of elie. Burlak by jednim z tech, kteri nejvice ohrolovali konsolidadni usili Ukrajiny ,a Polska. Po obsazeni Polska nemeckym vojskem se dal do sluleb nemecke policie, v jejichl radach byl pro svoji bezmeznou surovost velmi obliben.

Ma na svedomi nekolik set lidskYch livotti. V odmenu za tuto svoji einnost byl Nemci jmenovdn velitelem ukrajinske policie v Baligrodu. Take tam se Burlak proslavil ukrutnostmi, pachanYmi na civilnim obyvatelstvu. Po skoneeni valky se se svoji skupinou nevzdal vitezne, sovetske armade a pokradoval na vlastni pest, napred na Ukrajine a potom v Polsku ye sire zloeinecke einnosti. Bezpeonostni firady v- Polsku a na Ukrajine zaznamenaly pees 750 zlodinti a loupeli na Burlakovo konto.

Na Slovensko pei g el z Polska spolu ,s 91 deny sve ptvodni skupiny. Pees vYchodni slovenske pohofi se dostal al do Nizkych Tater, kde ho zaealy soustavne pronasledovat na ge bezpeenostni a vojenske oddily. Presto, ae se svoji skupinou byl neustale zneklidnovan, piece jenom se mu podarilo premistit se pies Vahu na Oravu. Take tam ho vytrvale pronasledovaly naSe policejni a vojenske jednotky a Burlakovy bylo stale zrejmejk, le se z tohoto obklideni u2 nedostane. Svoji privodni yellkou skupinu rozdelil proto no, sedm skupin menkch, ktere se mely, kaZda na vlastni pest, probojovat obklidenim. To ale ul moralka banderovet ochabovala a jejich odpor. se den ze dne zmenSoval. A tak mohly nak bezpeCnostni a vojenske organy zajmouti anebo usrnrtiti 51 Menu Burlakovy skupiny. Ani toto citelne oslabeni vSak Burlaka neprimelo ke kapitulaci a podnikl svfij posledni pokus, dostat se no, druhou stranu Vehu. Nepodaril se mu vAak. Lesni delnik Vasil Ileuk, ktereho Burlak poladal o prevedeni pies Vah, udinil oznameni naSim bezpeenostnim organism, ktere vkchno pripravily k Buriakovu dopadeni, jel se take zdarilo. ) e 4, 4. ( R % id Fort Worth, eislo 154.

Oznamuji, le nak pravdelna schrize bude konana 2. listopadu ye 3 hodiny v Sokolovne.

S pozdravem na vkchny, Frances Jeemenek. ) o4o( V Rutlandu, Vermont, si koupil John Hill star vebni parcelu na neregulovanem miste. Tehos2 dne se prolomily hraze poky a voda mu prinesla na pozemek a posadila v poic"adku dva domky.

V Lonffne byla oteesena al do zakladil Britska spoleenost nepeatel 'Zen, kdyl bylo objeveno, le jeji peedseda, 321etY Fred Wormull, umSTva poslulne nadobi. Pfiznal se, le se olenil pied dv&ma mesiei.

Ve stiedu, dne 29. Mile. 1947.

ANUtE MITTENHUBROVA:

PLANA RUZE nivel ROMAN

"Aha, to byla asi otazka ZikmundovS7ch bojovnika!" zasmal se Si2ka. "Podivejte se sleeinko, na ty chytraky. S bezderskeho hradu vedl tajnST, podzemni prtiichod a2 do mista kam' si posadka bezderska proste pro stravu chodila. Vojaci dobte platili a meSt'ane prodali jim vSe, co mohli. To by se ovSern pani Sigmundovci nikdy nebyli doekali vzdani se hradni posadky!" Zaka, si vesele zamnul ruce.

"Paneeku, to byli chytki lids, ti se nedali, ale my — my?" starech nahle sesmutnel. "My snad ani nejsme ji2 potomky slavnjich taborittil, m.ame v 2ilach vodu misto krve. Kdyby tak mistr 2ilka, ten jednookS7 hrdina vstal, jiste by svuj ndrod ani nepoznal!" star', 'soda hlavo klesla tesklive k hrudi.

Ridenka hledela na stareho vratneho a nechapala jeho bolestneho povzdechu. Nevedela, 2e otec Zilka vzpominaje na sveho historickeho jmenovce, mysli tim onoho hrdeho bojovnika s Cernou paskou pies oko, padiciho na koni v Cele podobriS7ch mu mun, tam na barvotiskoyen' obraze, visicim nad 1o2em vratneho.

2i2ka pozvedl na okam2ik hlavu a pohladil valne svuj velebnji. vows. " pohled"Ach, Bo2e, darmo vzpominati na Rtii2enku a usmal se skoro bolestne.

"Sleeinka je jests maid, ale pan ueitel ji mnoho povi a pak ye Skala pozna iiryvky z dejin a a2 se rozoumek zbystti, zajiste pronikne take hloubeji. 'Mitele, chudaci, vSecku pravdu povedeti nesmeji a neni divu, de mnoho hlavy stanou tupe, hloupe, neprozirave. Ale Rtiti2enka by rada vedela, jak to bylo s tim prilchodem, 2e!" navratil se stars' nad genec zas ke skuteCnosti.

Ra2enka, sedici stale proti nemu jako pena, Give ptitakala.

"No, byl, byl — rozhadne sleeinko, ale ted' jest u2 zahraban. Ted' u2 neni tieba tajnSrch spojeni. Hrady jsou opugtene, zpustle, vetginou rozpadle zkiceniny. V nekterS7ch sklepich mesta Bele jsou jests nezazdene 'oast tohoto prilchodu na pamatku uchovany. Nu a ted' bych rad veal, co Ra genka staremu kamaradu z Bezdeze ptivezla? Sama sebe, ge?" zasmal se vratriS, vesele. "No, a nepovi sleeinka 2i2kovi nic, co tam videla?"

"Videl jste, otce Ziako, take tu svetnici, ye ktere byl veznen malt' Vaclav?" otazala se Rii2enka nahle.

"Nejednou, duginko! No, tenkrat to tyly doby — to byla hrUza — slunce odvracelo od nagi zeme spanilou svou tvat, aby nevidelo — Bo2e, Bo2.e, co bed a hraz — a piece se zase draha viast vzpamatovala. Ale kdy se zaealy paliti vzacne knihy Ceske, kdy se zahnizdily hrozne ttenice nabo2enske, tenkrat se zatmelo nad vlasti jests vice a dosud chmury ty vrhaji stiny, pies to, 2e se PI na mnoha mistech razednilo Sluneeko se zveda zvolna ale jiste a Bah da, 2e brzo uka.2e zas ze.mi Ceske celou svou spanilou tval, 2e prorazi koneene mraky, ktere ji dosud zastiraji! Dej mi toho doekati se, Boge mUj, pak, pak bude mi smrt lehei, pak odtud odejdu gt'asten, vdeee Tobe za nesmirnou tu milost."

2itika zas zapomnel na sveho drobneho hosta a mluvil jen sam k sobs a koneene se odRii2enka zvykla jig takovemu zahloubani u stareho mute, byla chvili ticha, ale koneene ji eekani omrzelo, sklouzla lehee se 2idle, pkistoupila k nemu, polozila rueku na jeho kolena a tazala se: "Otte 2i2"ko, vy tak mnoho vite, co jini nevedi, povezte mi, mohi-li nada kralevice Vaelava v jeho vezeni navgiviti?"

"6 milj holenku, na to se musi Rti2enka zeptat pana ueitele, ja o tom chudaekovi mai° vim. Ale mam tu eitanku, v ktere se naleza baser-a o tom malem, bezderskem vezni. Slo2i1 ji Svatopluk oech, slavnj'r na g basnik, kterS7 svf7mi basnemi budil z otroctvi nag lid. 8koda,

vEsrNf it tak brzo zemtel, co pokladil mohlo Jew jeho poiehnanou rukou narodu vzniknouti. Tamhle v polici main tu knliku schovanou." taka sestoupil hbite se sveho povSr geneho mista a vytall z male polieky na knihy ottelou eitanku a rozeviel ji dle znamenka, mezi stranky vlo2eneho prase na strane, je2 nesla nadpis Oechovy zname basne: "Vezeri na Bezdezi", kterou vratnST s pohnutim ptedet1 pozorne posloucha-, jici divce.

"Paneeku, ten chlapeeek byl nale2ite hrdSm, jen co je praVda a dobie udelal. Byl jedno se sySrm narodem a ten nebyl nikdy narodem prosebnika', katana a 2alainika, ale za to poctivjich, otevtenjr'ch a hrdSrch mstitelt. V gak ona _ musi nastati doba, kdy i my budeme moci poCitati se svjmai odptiarci a neptateli, ji2 nas po staleti deptali. Jedine Bah vi, 'ae jsme se nikdy neodchSrlili, dle ptani na geho arcineitele Husa, od pravdy a 2. e za to piijde jednou i Cas nag.

Ano, BoZi mlSmy melou pomalu, ale jiste."

"A kam se podela to klicka, co v ni ten ptaCek byl zavien?" tazala se diste detinsky divka.

"Ta se asi dano rozpadla, v2dyt,' je tomu lam sedm set let. Kdo vi, kde vzala za sve. Slygel jsem vypravovati, 2e kdy Vaclav zasedl na trim, zajel v nag kraj a navgtivil bSTvale sve vezeni. Provazel pry manielku svou, kralovnu Pitku, hradem a spolu se divali do dalky z vysokeho okna Vaclavova vezeni ku Praze, kam jako neAt'astnS7 vezeri tak east° tou2ebnST zrak upiraval. Krdlovna Jitka se rozplakala, kdy ji povedel, jak tou211 aspori ptaeka miti, jen2 by ho v tiche cele zpevem svSrm obveseloval. Ale kdy mu jej stralce jeho Heiman ptinesl, nemohl se odhodlati vezniti onoho drobneho tvora, jen toliko na svobode mohl laSrti At'asten.

Te chvile si pry uminil, 2e zasedne-li jednou piece na trim deskj.7, musi se lid pod jeho dou citit volnSrm, svobodnSrm a gt'astnS7m. MUj Bode, tehdy, tehdy a nyni? Tehdy ka2c1S7 toufil a dychtil po Ceske korune, dosahnouti ji bylo pro mnoho hrde hiavy nejsmelej gim snem. A dnes? Nage slavna eeska koruna je zapomenuta, odstreena. Nema nas kdo chranit. Blanieti rytiti i slavni Bo21 bojovnici spi tvrdS7m snem."

2i2ka byl dnes v podivne nalade, jindy pii Raieneine navgteve sladil veselej gi struny sve vS7mluvnosti.

Ridenka stavala se ji2 netrpelivou a proto beze vgeho iivodu zamezila dalgi jeho hovor otazkou: "MaZe se, otce Ziako, nedbalSr, start Cloy& polepgiti?"

Zizka byl touto otazkou nanejvS7S piekvapen.

Pohledl pies sve ckulary, ktere zas byl na nose uvelebil, do drobne, rii2ove tvatinky, jakoby nevein, ae vygla z techto malSrch, eervenS7ch rtikii.

Piekvapil ho vf.In7y pohied hlukokch, eermich ktere dosvedenvaly, de ho sluch nemamil.

"Prof to chce RiAenka vecleti?"

Divka povedela Kogt'altv ptipad a svetila 2iNcovi, de chce tatinka velice prositi, aby se toho mu2e k van jeho hodne Gene ujal, ae Kogt'alka tika, ae by v jinem okoli na svou neblahou vageri zapomnel.

"Fiiit, mild brachu, to je taka vac. Ko gt'al je sice o nejakS7ch dvacet let mlad gi mne, ale piec jen u2 piilis star, aby od sveho zakoteneneho zvyku jen tak zhola upustil. S takovSmi zapomenutS7mi lidmi bS7va, poti2."

Rii2enka povedela, jak Ko gt'alka plakala a natikala, '2e by ji tolik ze srdce ptala, kdyby na piiklad otec Zizka se Kogt'ala ujal a vyvedl ho na cestu pravou.

"Ona jest skuteene tadna 2ena a zaslou2ila by si lepgi osud!" ptisyedeil 2i2ka. "Nu, a co vlastne mama s tim starSrm hki gnikem poeiti?"

"Tatinek vypini zajiste mou prosbu a vezme Kat'ala na nejakou praci v tovarne, a on pak bude chodit k yam a ne na kokalku!"

"Aha," usmal se 2i2ka, podivejme, jake chytre plany chova takova mala hlavieka. Nu, melli bych ho stale na oeich, snad by se to neminulo s ifeinkem."

Rtideneina aka zazatilaV torn bylo slygeti slabs zagteknuti a Ril2enka, majlc u2 slib stareho mute zajiStenjr, yybenia. rychie y en do nadvoti tovirny, odkud

Strana 7 °telly Rojek vybehl vstfic. Pies nadvoti kraal prase in2enS7r Bendr a ktieel cosi na soukaeky, ktere na protej gi strane spechaly do piadelny.

Ridenka, shlednuvgi Bendra, obratila se bleskurychle a vybehla sirikou palle 2i2kova bytu y en. Nerada setkala se s in2en3irem, pies to, 2'e se k ni vkly lichotil a sna2i1 se ziskati si jeji naklonnosti. PHIS patrnST byl rozdil mezi nim, jen2 neustale, zvlaSt' na Ceske delniky huboval, a otcem, jemn2 nikdy hrube slovo nevy glo z fast.

Rii2enka pfebehla rychle silnici a provazena Rojkem vklouzla do zahrady, kde se ji2 na vSech stranach hlasil pokroeilji podzim, jedine zahon aster, z nicla2 nejkrasnejSi druhy venovala pani Helene doktorka Oerna, velka to milovnice a pestitelka krasmich, rozlienS7ch dru htil kvetin, hSrtil jests barvami, aekoliv ji2 znaene protidl, nebot' kijen se chSrlil jiz ke konci.

Jina leta noeni mraziky v gecku tu krasu spalily, ale leto gni podzim byl mirnS7 a vla2nS7 a po zime a chiadu dosud nikde ani pamatky.

RtZenka v radosti nad jasnou sluneeni zati, ktera celou zahradu zlatitou lazni zaplavila, potala s Rojkem vesele po zahrade skotaeiti. V takovS7ch chvilich zvitila se v ni byvala nespoutana krev a stavala se zase na nekolik okam2ikil bjivalou divo gkou, ktera, zapominala na vgecka dobra ptedsovzeti a cele okoli.

Z okna vily ozval se volajici hlas matein, ale Rif2enka se stavala, jakoby ho neslySela a zabehla radej dale do zahrady za vilou, aby mohla dale neruSene se etytimohjim soudruhem dovadeti. Nechtelo se ji domu, kdo vi, kolik jeSte tak krasnch drat. letos v ptirode u2ije.

Z daleka postiehla, 2e do zahrady vbehla slu2ka Vika a natrhav gi zelene petr2elky, rychle se vracela. To asi maminka chtela, aby petr2elku donesla Rtidenka.

V tom ji Vika zahledla.

"Rtidenko, matinka vas volala, mate jit dorat!"

"Mine sC nechce!" odtu gila divka a pobihala s Rojkem dale. Kely2 tovarna zahauknutim ohlagovala poledni ptestavku, ptistoupila k dratenemu plotu, rozhrnula hustou, narudlou splet' planeho' revovi a divala se jak zastupy delnictva proudi z tovarnich vrat; vetgina sloe chala kolem vily do mesta a men gi Cast na druhou stranu za tovarnu do delnickSTch dam& Rtil2enka v2dy se zalibou pozorovala tyto pe.stre davy lidu, z nieh2 zvla gte Zany rychle spechaly domu, aby dovatily rano zapoeatt kdato mu2i klidne pokukujice, zvolna se ubirali za nimi.

Kdy2 delnictvo nte glo, spattila RUIenka vychazeti otce, jenna2 vybehla s Rojkem vsttic. fteditel pohladil lICko mile schovanky a po nekalika otazkach tazal se ji, co cele dopoledne robila a zdali nezlobila matku.

Divka se pH otazce to zardela, uvedomiv gi si, jak zupne matinee pied chvili vypovedela poslugnost._ Pan Doubrayskji si rozpakil jejich nev giml a pozdraviv v kuchyni svou chat', zamitil ptimo otevtenSmi dveimi do jidelny, odkud se mu usmal vstiic ladne prosttenji Ril2enka jej take dvetmi zahledla a nova vlna studu zalila ji tvat. Prostirani bylo praci jeji a zajiste ji proto matinka volala, aby vykonala obvyklou svou povinnost. Jako htignice pozdravila matku a s te2k3"7m srdcem se ponekud rozhledla. A tu teprve spattila sedeti u okna vjirostka, od neho g matinka kupovavala houby.

Nazjival se Vit Kadleak a pomahal matte sve, vdove po hajnem, 2iviti sbiranim lesniho ovoce a hub svela sedm sourozencil.

Podle hocha stal koS, napinerV . zlatortidovjimi ,peknjimi ryzci.

"To jsou krasne ryzce!" zvolala Rtidenka, zapominajic na sve provineni, "koupila jsi je, matinko?"

"Ovgem!" kekla pouze tato a divka citila diget chlad z tohoto jedineho sltiwka.

Ptistoupila k Vitkovi a tazala se ho: "To jsi vgecky ty ryzce nasbiral sam, Vitku?"

"S Andulou!" odtugil Vitek, 2mole v rukou eepici.

Strana 8 JAK STUDOVAT CIZI rtEt? Frant. Blaha.

Nebudu dokazovat, ze znat nejmene d ye svetoile keel, je zakladnim poladavkem kaZdeho eloveka. Dokazujete to sami, protole jste se cizim teeem Ohl nebo se jim ueite. Nekteti se k teto praci ptipravujete pro nastavajici podzimni a zimni obdobi. Povezme si nekolik zkuSenosti a rad.

Mohou se vSichni lade &it jazyktim s Uspechem? Nebo je tteba specialniho jazykoveho nadani? V2itk nazor pravi, le Uspechti v jazykovem studiu se dopracuji jen lids jazykove nadani. Neni to pravda! KaZdk normalni elovek ma jiste jazykove nadani. Kdyby tomu tak nebylo, potkali bychom na ulici lidi, kteti se do smrti nenauer matetStine. Abychom se v teto praci dopracovali Uspecht, je tieba volit spra y -noumetd—chy zasprvnkoec.

KaZdk Clo y& je jinak zalolen. Celkem bychom se mohli rozdelit do tti velkkch skupin: mezi typy sluchove, zrakove i motoricke.

Klasickkm piikladem sluchovkch typil jsou Eskymaci. Kdy'Z Karel Oapek se svou Zenou 01gou sedeli uprostied hloueku malkch Eskymakil, povida mu Olga: "Oapku, namaluj si toho prcka . . . " Cela spoleenost eskyma,cke drobotiny zaeala Sveholit skoro bezvadnou eeStinou: "Oapku, Oapku, namaluj si toho prcka!" To jsou sluchove. typy lidi. VSechno odposlouchane zanechava v nich tak silne dojmy, le je dovedou reprodukovat a dlouho drZet v pameti. Takovi lido jsou ptimo stvoteni k tomu, aby se ueili cizim ujazyku naslouchanima hovorem.

Zpoved' typu zrakoveho zni takto: Pamatuji si dokonale jenom to, co vidim, at' je to napsano nebo nakresleno. Mam take smysl pro sluchove vjemy, ale nedovedu je udrZet v pameti.

Rozhodne se mi nestane, se bych Sel z opery a broukal si arii Aidy. Mam skoupe usi. Zvuk dozni, zvukovy vjem z pameti vymizi. Byl bych ztracen, kdybych se ueil cizi keel hovorem. Volirn jinou cestu: etu a etu: Ptepisuji elanky.

Delam si pitehledy. Pracuji vice oeima neZ sluchem.

Jste pini zvedaveho zajmu. Jste nedoekavi na prvni slova a vety. Prvni lekce z yySuji vase nadSeni a zda se yam, le se studiem budete hotovi nejdele za mesic — a potom hura do ciziny.

Mesic uplyne a nastane velka zm'ena. Znalosti jako kdyby ubkvalo. Cizi tee se yam rozrilsta v hlave. NadSeni opadava. Zvedavost vyprchala.

Kde se stala chytba? Ve vas! Neuvedomili jste si, ze studovat cizi tee je prate nesmirne teZka. Te2Si neZ matematika. Je k tomu tteba velke namahy a silne yule, dlouheho easu a pravidelne prate.

Udelejte si ptedpoklad. UvaZujte o pfeka2kach a obtilich a postavte si cil. Jak dlouho musite studovat, abyste se domluvili anglicky? Jedni teknou, ze stab nekolik dne, abyste hovotili o nejbeZnejSich vecech denniho Zivota. Jini jsou opatrnejSi a teknou: rok, dva roky. Skuteenost je tato: za 4 mesice pilneho studia (denne aspori jednu hodinu) se mtZete osmelit do jednoduche konversace. Budete-li takto anglietinu studovat rok, budete mit zakladni vedomosti. Na beZnk hovor s Anglieanem si musite jests potkat. Ani Londkn nebudete moci poslouchat. Z americkkch Mint budete rozumet "how do you do" nebo "Yes, sir!" a "No, sir!" Je lepe rozpoeitat si studium cizi teei na tti roky, nebudete zklamani!

Musite mit svilj program. Rozhodnete se, ze se budete &it denne. Jedine tato pravidelnost yam zaruei Uspech. Ureete si, ze se budete ueit Sedesat minut. Neni to mnoho. Ale neuete se celkch 60 minut najednou. Prvni dvacetiminutovou lekci si dejte rano na laenk Zaludek a na jasnou hlavu. Druhkch dvacet minut se trete tteba odpoledne a posledni Cast propracujte veeer. Cizi tee se pomalu usazuje.

Novo pojmy musi projit desetkrat al dvacetkrat vaSi mysli, nez pevne zakotvi. Proto volite methodu: radeji merle a oast°.

S udenim nebude lehka prate. Je-h yam vice neZ tficet, bude se yam 7dat, le telesnY organismus se brani vnikani novYch pojmu do vageho mozku. Hlava bude delat neplechu: bude bolet, budete zivat a budete mit potad-

VESTNtK nou chut' uCebnici mrsknout do kouta. To na to dejte pozor. Nepovolte! Drtte sam sebe zkratka! Nemyslete pti studiu na to, co vas potkalo v zarnestnani! Nemyslete na zittek! NeptipouStejte k sobs nikoho, ani vlasti tenu a vlastni deti. Vase mySlenky musi pattit jedihe studiu! Uete se Zive. Nesed'te lenoSne u stolu nebo v pohovce, ale prochazejte se po svetnici, po zahrade, v lese. Mluvte sam se sebou, piste, kreslete, kombinujte! Ono to vypada straSlive smeSne pro ciziho divaka, ale je to neobyeejne UspeSna testa pro vas.

Samomluva je bajeenou metodou, jak se naueite myslet v cizi teei. Zkuste polohlasem improvisovat rozhovory. S neobyeejnou lehkosti a samortejmosti tvotite vety, jich2 byste ye spolednosti nikdy nedali dohromady. Zde je zaklad mySleni v cizi teei. Po jiste dobe se stavaji tyto vkrazy a slovni obraty tak betnymi, ze se vybavuji automaticky.

My starSi mame odpor k "nadirani" zpameti. Ptipada nam to docela Skolacke, se naueit rozhovoru nebo kratiekernu celku.

To neni spravne. Dokonale zvladnute a namerovane celky (rozhovory) jsou zakladem, z neho2 eerparne pti vlasti tvorbe. Bez zaklachi vatite z vody nebo proste mleite. Vabec, je tteba venovat cizimu jazyku vSechny sve mySlenky. V tovarne, v kancelati, ve Skole, na ulici, u holiee vSude myslete na, svfij cizi jazyk. PoStesti-li se yam potkat eloyeka, kterk hovati cizim jazykem lepe neZ vy, neostkchejte se promluvit. Nebojte se chyb! Chyba neni hanbou! Takovk elovek vam mute nejlepe poradit.

Ptitel odjel do Anglie, aby se zdokonalil v anglidtine. Pile mi: "Ja, chlapee, ted' teprve otviram oei! Ty ueebnice, ktere jsem si s sebou do Anglie ptivezl (zbyteene), jsou jenom zlomeeky skuteene anglietiny. Chodim do kostela, abych poslouchal kazani. Vysedam v soudnich sinich, abych si poslechl ptelieeni.

Ptidavam se k hrajicim detem v parku a shleday:am, ze jim naprosto nerozumim! Naslouchain kamelottim, stojim u obchodu a posloucham nakupujici. Chodim do divadla, do kin, na vetejne prilvody. atu reklamy, napisy, firmy, noviny, knihy. NaSel jsem si zde mile a hodne deveatko, a tak mi to trochu ptipada, ze to anglietinu zacinam chapat."

Timto dopisem bych mohl koneit, kdybych mel zarueeno, ze si z neho vezmete poueeni.

Ale pro jistotu yam to radeji povim: Podobne musite hledati i vy. Ne v Anglii, doma. Poslouchejte rozhlas! Sledujte rozhlasove kursy! Otete noviny, knihy a easopisy! Chod'te na filmy a ptednaSky! Vyhledavejte lidi, kteti hovoti jazykem, jeft, studujete! ) 4, 4, ( KLINICKt OBRAZ ,NACISTICKERO PREDAKA. Je pozoruhodne, ie se v eltivejSich klasickkch procesech kladla daleko vet,S1 vaha na psychologicke prostudovani indi yidualniho ptipadu neZ v dneSnim modernim trestnictvi. Stark "Pita,val" Anselma von Feuerbacha, slavna sbirka kriminalnich ptipadu, i Hitzigtiv "Novk Pitaval" uvadeji ukazky psychologicke jemnosti a dokonale znalosti lidi, ktere moderni soudni renorter nemute dosahnout.

William Heinemann vydal v Londkne knihu "The case of Rudolf Hess, a problem of diagnosis and forenic psychiatry" (Ptipad Rudola Hesse, problem dia gnosy a soudni psychiatrie), ktera pitedei oba Pitavaly. Sedm lekatir, kteti mell co (Plat s Hessem harem jeho vazby v Anglii a pri norimberskem nrocesu, se pokouSi rozzvinout a prostudovat ptipad Rudolfa Hesse s hlediska PsYchiatrickeho pomoci neimodernejSich vedeckYch method, feetne Freudovy nsvchoanalysy a Adlerovy indiyidualni psychobo gie. Ve sbirce jsou uvetejneny vSechny dineZite originalsrdokumentv a dokonce i obsakik spis samotneho Rudolfa Hesse.

Celkovk dojem je ottasajici. Objevuje se nam znovu onen pathologickk svet snir, pseudomysticke neklo na zerni, ktere zname z detnkch spisu Ludendorfovkch, Rosenbergovkch a z Himmlerova nazirani na svet, kde se vSechny nitky sbihaji v rukou d'abelske mod, ji

Ve sttedu, dne 29. tijna 1947. tikame tidovstvi, zednatstvi nebo katolicka, &key a kde velkk "Vtdce", svetlonoS Baldur, blkskavkm meeem osvobcdi svet. Posledni zaver, kte kterernu duk yne. chorY do gel, a kterY byl ye faksimile dopisu ptedan vydavateli, byl: ze 21cle dostali nejakYm tajemnym jedem vtechny osoby jeho okoli, lekate, britske thistojniky a oS'ettovatele do jakehosi posthypnotickeho stavu, talde tito chteji jej, valteneho zajatce Rudolfa Hesse, jako silenci na ZidovskY pkikaz pomalu umueit k smrti.

A tento muZ mohl klidne bYt "zastupcem vtdce" a byl dokonce bez namitek pkijat jako vaZny spolupracovnik vedcu mnichovske geopolitiky. A kdy2 nemame podobne znalosti duSevniho Zivota Himmlera, Rosenberga nebo do_ konce Hitlera, jeliko2 nelili leta, pod systematickYm dohledem schopnYch lekaru, mame alespon pokus, jehoZ yYznam daleko ptesahuje jednotlivy ptipad: osvetlit celY komplex nacismu s hlediska psychiatrova. )• • CIRKUS, KTERY PitECKAL VALKU V LESE V Praze byl neda yno nejvetSi cirkus Henry.

Cirkus je pozoruhodnY ji2 tim, le ma zvekinec.

Skuteenost v dneAni dobe skoro neuvetitelna, protole na zvet se devisy nepovoluji. Ptali jsme se krmiee, jak to, le zustalo tolik zvete.

A krmie zatal vzpominat na neblahk konec valky, kdy se Nemci bavili rilznkmi kratochvilemi. Cirkus byl tehdy z Erna ptemisten do Jemnice a umisten v lese, protole podle odhadu se tady zveti nemohlo nic stat.

AvSak pti postupu Rude armady se Rumuni zakopali tesne vedle vorti. Nemci to videli a musili si ptijit na sve. Sestatticet nejkrasnejSich, vycvieenkch koni ukradli. Rumuni tygry, protole se jich ball. Mezi frontou staly klece se zveti. Vojaci men dlouhou chvili. I otevteli ptehradku mezi leopardem a hyenami. Leopard se vrhl na hyeny a hyeny na leoparda. Leopard zvitezil, ale po gel na rany, ktere mu zasadily tesaky hyen.

Bitva se rozzutila. Skrz vagonove klece se stfilelo. Personal musil uteci. Dva sloni utekli do lesa, zptetrhavSe tetezi, jimiZ byli ptipoutani za nohy. Byli nalezeni teprve po osvobozeni kraje sovetskou armadou kdyZ se pokojne 'Dash v lese. Celkch deset dni se nemohl nikdo z cirkusoveho personalu ke klecim bliiit. Zvitata byla hladem a Zizni jiz tak totna,, ze nereagovala na zavolani. Jen leZela, pokud nebyla poranena. Za pet milionfr 'Skod napachali tehdy Nemci na cirkuse jen pro svoj i kratochvili.

A to je cirkus Henry nejmene poSkozen. JeSte Mite dopadl jink, kterk se take ocitl v bojovem pasmu. Tam se Nemci bavili hladem nevinnkch zvitat. Pustil Ivy mezi tygry. Pustili tam hyeny a vlky bavice se skvele krvayou tragedii vyhladovelkch zvitat. PoZirala se vyhladovela, — navzajem. Cely zvetinec se takhle stravil — zbyl nakonec jen jedink tygr, ten nejsilnejSi ze vSech. Ale take veselejAi veci se staly. PStros si jednou v Treneine usmyslil, le nepojede vlakem. Nejak utekl, ale kdyZ se nalrladni vlak s cirkusem dal do pohybu, klidne jej nasledoval podle trati. A dobehl do Bariske Bystfice prave v okamZiku, kdy2 tam zacali stavet cirkusackk stan. ) • 4 • ( Rid Pokrok Jihu, cis. 72., Cameron, Tex. Mill bratti a sestry! Timto vam oznamuji, le jsme nasi svaeinu odloZili al do druhe nedele dne 9. listopadu, jestli bude pekne poeasi, jestli ne tak to bude odloleno al na pozdejSi dobu.

Tak vas sestry jests jednou prosim, abyste ka2da nee° donesla a o ostatni se postard vkbor.

Tel bych prosil bratry o hojnou navAtevu, neb nas bYva malo ve schtizich. Diky yam sestry ptedem a teSim se, Z0 nas bude hodne.

Zustavam s bratrskkm pozdravem, Will Biskup, taj. )• After an evening, or a week, or a year you get tired of her good-looking legs and wish the woman had some sense. )• Lulu got her fur coat by skinning an old goat.

4

(

Ve sttedu, dne 29. iijna 1947.

"NECIITEL JSEM LEAT ... " Mnoho lidi se ptalo pisatele "Hovorfi s T. G. Masarykem", jak vlastne ty Hovory oyiy delany: zda je pisatel na miste stenografoval, zda je zaznamenaval den po dni, a jak to vribec bylo. Tedy jak to bylo a jak k tomu vflbec ddlo.

Pfedeveim se pisatel must pfiznat, ‘Ze .mu hodne dlouho ani ye snu neptielo na mysl, aby si nejak zaznamenal, co mel pfilditost slyeet z fist presidentovYch. Budil to pfieteno k tizi jeho nepotadnosti; nikdy s sebou nenosi notes, do ktereho by si nee° zapsal, nikdy si nevedl denik a ma beznadejnY nepofadek ve svYch vla,stnich papirech a vzpominkach. Znate snad takove lidi a jiste od nich neeekate, ae by vedli fadny protokol o tom, co slyti nebo vidi.

Ale jednou — bylo to v Topoleankach — prgel° cely den. Pan president se s yYmi i s hosty seal u krbu s hoficimi poleny; rad se toti2 diva, do 2iveho ohne. A jak tak bdi fee, zadalo se mluvit, jak to bylo za valky a kdy se kdo octl v nejhorei situaci. "Ma nejhorei situate," zaeal pan president, "to bylo, kdy jsem za valky jel do Moskvy." A pak vypravoval, jak ho nati z revolueniho Petrohradu poslali do Moskyy, tam je klidneji. Vystoupil v Moskve na drai slyeet strileni. Jde peaky do hotelu, ale pied nadrOim ho zastavi kordon vojakt, pry nelze dal, stfili se tam. Piece se dostal na namesti, a tam se s obou stran pall z ruenic a kulomett, na jedne strane kerenati, na druhe strane boleevici. "Jdu," vypravoval, "a p?ede mnou jde elovek, de, se do behu a vklouzne do velkYch vrat, ktera mu pootevieli. Byl to hotel Metropol. Td ja, za nim, ale zatim mne zabouchli vrata pied nosem. Tlueu na ne a, volam: "Co to &late, otevfete!" "Jste na g host?" volal na mne portYr. "Jinak vas nemffieme pustit, mame obsazeno!" Nechtel jsem lhat, td jsem na neho vyktikl: "Nedelejte hlouposti a pust'te mne!" On se zarazil a pustil mne dovnitf." A tak dale; pan president se rozpovidal a vzpominal na oblehani hotelu Metropol, na boje v Kyjeve a na "naee hochy", jak Mica legionaffn. Ale pisatele Hovort upoutala jedna male, vetieka: to "nechtel jsem lhat!".

Stfili se na moskevskem namesti, s obou stran cvrnkaji kulky o dlalbu i prrieeli domt, a profesor Masaryk stoji pied zavfenYmi vraty hotelu, kam ho nechteji pustit. Kdyby fekl, ze je tam hostem, byli by ho pustili hned; ale on ani v tu chvili, kdy jde o 2ivot, nechce lhat.

A pak to vypravuje, jako by se to rozumelo samo sebou, jen suchou a malou vetiekou: "Nechtel jsem lhat." To bylo vaecko.

Tehdy po prve zapsal a otiskl pisatel Hovoslova pana presidenta: jen pro tu jedinou malou vetieku, aby nezapadla, aby si ji jednou nekdo vsiml, jak je krasna ye sve prostote a samozfejmosti. A pak mu zase nepfialo na mysl, 2e by si mel zaznamenat, co takto obeas slyei. Po leta na to nemyslel; az jednou — bylo to zase v Topoleiankach — seal a povidal s panem presidentem pod starYmi kaetany; byl podzim, a co chvili bouchl zralY, brunatnY plod kattanu o tvrdou zem. Ptinesli poatu.

Pan president Ceti sve listy a take pisatel hovorri dostal dopis. Z Nemecka. Amalthea-Verlag, nebo tak nejak. A pisatel Hovorri se dal do smichu: "Tadyhle na mne chteji, abych napsal vet aivotopis. Jako bych to dovedl! Na 2ivotopis musi elo yek bYt aspori trochu historikem, Cist spoustu prament, ovetovat je a ja nevim co jeate."

Pan president pokYvl. "Psat 2ivotopis, pravda: teakY Bylo ticho, jen ty zrale kattany preely, to kolem bouchalo a poskakovalo. Pisatel Hovolu si vzpomnel, jak praely a klepaly ty kulky na namesti v Moskve a na hlavnim bulvaru kyjevskem. "Ledale bych," vyhrkl, "napsal to, co jste mne tak po chvilich sam o sobe vypravoval. To by take byl skoro aivotopis."

Pan president se smal. "Nu, delejte si se mnou, co chcete."

"Ale to byste mi musel pomoci, kdybych neco nevedel," nalehal pisatel.

President vstal. "Co cleat, pomohu," fekl resignovane.

"Ale ted' musim do prace. Visuri,"

VSSTNIIC Tedy tak don() k tomu, 'ge zadaly 1)Srt psany Hovory.

Ano, ale aby byly napsany,, k tomu chybelo mnoho. Kdyz pisatel vyskrabaval vsechno ze sve pameti, shledal, Z'e vi sluene mnoho o detstvi pana presidenta, nebot' na to president vzpominal rad a easto; o letech studii take bylo ledacos feeeno, ale pro dalei leta byl material hrozne kusY. Bylo nutno pana presidenta nutit, aby o sobe kekl neco vic.

Zpravidla se ten zapas odehraval rano v topoleianskem parku. K devate hodine vychazel pan president a rovnou pies louky k sve oblibene besidce na vYsluni. Pisatel Hovoril mel pripraven svaj frtok, obyeejne frontalni. Nechal uplynout pkimefenou chvili mleeni, a pak spustil: "Jak to vlastne bylo s tim rukopisnYm bojem?"

President potfa,s1 hlavou. "Nepekne," tekl po chvili a zaeal si eistit skfipec. Pisatel eekal, co pfijde dal. Pan president zvedl oei. "Ceti jste uz dneeni noviny? Vaiml jste si toho a toho—" A pak uz byla fee o vaem =Anhui., jenom o kukopisnem boji ne.

Druheho dne si pfipravil pisatel jinou otazku: "A co jste delal v devadesatYch letech?"

"Chyby," del president lakonicky, a tim povaloval fee za odbytu.

Jak vidite, nebylo snadne dostat z pana presidenta mnoho podrobnosti o jeho 'aivote, a nd byly napsany Hovory, stalo to mnoho trpelivosti . . . u obou spolupracovnikri.

Koneene bylo napsano vaechno, co pisatel slyael; bylo toho malo a byla to same, mezera, ale co &eat.

"Mom to tisknout?" ptal se pisatel jednou.

Pan president pokreil rameny: "Nu, proe ne?"

"Nechcete se na to podivat?" vahal pisatel.

"Aby tam nebyly nejake chyby."

"Kdyl chcete," fekl pan president, a bylo to; tak se dostal rukopis do jeho rukou. Kdy'a z nich vyael, bylo k nernu pfipsano mnoho noveho Masarykovou vlastni rukou. Doplriky, nove vzpominky, malo zname podrobnosti.

Pin radosti nad sy Ym materialem zpracoval to pisatel znovu. A zase to odnesl k oveteni. Po naldite dobe to dostal znovu. S notimi doplriky, podrobnostmi i vzpominkami.

"To nejde," protestoval, "vy s tim mate skoro vic prate nez ja!"

"Cd to," fekl pan president.

"Ale jak ja, mam za to brat honoraf?" branil se pisatel, potnkavaje rozrostlY rukopis. "To by melo bYt aspori fifty fifty, na holport."

Pan president jenom maxi. rukou. To jsem to mrzel se na sebe pisatel Hovorri. To tak, nabizet honoraf hlave statu!

Ale pfittiho rana se hlava statu cestou k besidce nahle zastavila uprostfed louky s jiskficima alma. "Vg vim," fekl pan president, "co udelam s tim honorafem, kterY od vas dostanu.

Znam jednu vdovu, ma takove pane, eiste deti; to jsem 1/dycky chtel nem dat ted' na to budu mit sve penize."

Snad i toto naldi k historii Hovorri.

Z CapkovYch Hovorri s T. G. Masarykem.

NENAVIST NA PRVNI POTTLE/J. Xan Fielding Zanevfel jsem na toho elo yeka na prvni pohied.

Byl to cizinec, vedel jsem tedy, 'le to, co citim, je pouha nenavist, nenavist bez pomstychtivosti, bez 2arlivosti nebo nejakeho jineho motivu. Divaje se na neho pies prazdne stoliely u pultu, nenavidel jsem jej a nevedel jsem, prof.

Nemohi jsem to svadet na chamsin, kterY val venku nezvyklou silou, nebot' co jsem citil, bylo nee() prudgiho ne2 podra2deni. V kaadern pflpade bych si mohl vylit sve city rozumeji na Abdulovi, ktery mi rozlil whisky po pulte, na pijacich sedicich za mnou, na bfichatYch obchodnicich v tarbualch a s Z'enami pachnoucimi potem. Ale ja, jsem nenavidel zrovna toho cizince.

Pil jsem celY veeer, pfechazeje od pultu k pultu a dYchaje cihlove zbarvengi prach z ulice.

13y1 jsem samoten v pkepinenem meste. Sede nad ka'adou sklenkou, uvedomoval jsem si, jako osamel'Y pijak na stoliece, propast, ktera me

Strana 9 delila od hluenYch skupinek vykaelavajicich arabske souhlasky a etebetajicich u stolti v levantinske francouz g tine. Uvedomoval jsem si s potegenim svou anonyrnitu, dokud jsem nespatril toho cizince.

Popil jsem, objednal novou whisky a zkoumal eloveka na druhe strane pultu. Nebylo v nem nic, co by melo budit nenavist. Byl to obyeejnY elovek, stihly, osmahlY, elegantne obledenY v bilem, pravdepodobne jeden z tech kahirskYch kosmoplitt, kteri mluvi pub tuctem jazyku plynne a 2adnYm perfektne.

01§nici pobihali kolem a za nami, balancujice s podnosy. Zeny se prepudrovavaly a 11ally znovu rozmoklou fasadu. Mu2ove si utirali kalu2inky potu sbirajici se ye vraskach tvare a prendavali si nohu s nohy. Cizinec tam seal chladne, skoro nehybne, sebevedome a reservovane.

Seal a pil, jako by ho nezajimal hluk a shon kolem, zcela sam na konci rady prazdnYch stolieek mezi nami. Je tak osamelY jako ja, myslel jsem si. Kdy2 jsem srovnaval se sebou, uvedomil jsem si hned, proe jej nenavidim.

Take on byl osamely pijak U pultu.

Jiz jsem nebyl sam, jako jsem byl celY veeer.

Tento mu2 vtrhl do soukromi myth myglenek, vloupal se do absolutni samoty, kterou jsem chtel mit jen pro sebe. Proste tim, 2e seal ted' u toho veeera, jako jsem seal ja toho veeera u jinYch pultu, zesme gnil me a oloupil o mou osamelost. Co hor giho, prestal mi bYt cizincem.

Poznal jsem ho, jako bych poznal sam sebe.

Poznal jsem v nem v g echny typicke znamky me vlastni povahy a meho chovani. Seal tak, jako sem sedel ja, opiraje se obema rukama o pult. Kdy2 si objednal nove piti, deal to beze slova, proste tak, 2e nastreil sklenieku a na gpulil rty. Na barmanovy otazky odpovidal kyvnutim hlavy. Kdy2 dopil, bubnoval znovu na sklo.

Byl to take retezovy kurak.

Kandy pohyb byl nastudovanS7, ostentativni a pavabnY. Kdy2 jsem jej pozoroval, vedel jsem, 2e pocit'uje rozko g , kterou jsem citil celY weer a kterou ted' ji2 nepocit'uji. Ted' jsem byl divakem, jednim z davu, u2 ne osamelYm pijakern u pultu, nebot' tento mu2 si ptisvojil me misto. Bylo to misto, ktere jsem si vynalezl pro sebe a o ktere jsem se neminil s nikYin Ted' jsem veal, proe ho nenavidim. To vedomi nezmengilo mou nenavist, ale jenom mi toho mute znamej gim a pochopitelnejgim.

I on jiste ucitil to pouto mezi nami, nebot' okam2ite jsem jej pristihl, jak me pozoruje stejnYm zpasobem. Citil jsem, 2e ziram do svYch vlastnich ocf, 2e etu sve, vlastni tajemstvi, skryta v mozku druheho eloveka.

Tato posledni nestoudnost me pfivedla k rozhodnuti. Zavolal jsem vrchniho, ale mu2 me prede gel. Polozil na pult nekolik bankovek a odegel. Kdy2 gel kolem mne, zastavil se a zmerib me hlubokYm, pronikajicim pohledem. V to chvili mi bylo, jako bychm se byli znali celY 2ivot.

NAS ZALOV RESOLUCE SOUSTRASTI. My, resolueni vYbor iadu NovS7 Tabor, Cis. 17., projevujeme timto uprimne citenou soustrast pozastale rodine nad ztrotou jejich mileho man2e1a, otce a na geho spolubratra Albina Talage.

Vime, pozustala rodino, 2e je vas zarmutek velikS7 nad tak nahlYm odchodem va geho mile ho man2ela a otce, ale budi2 varn utechou, my Cleni nag eho radu uprimne citime s vami ye vagem zarmutku.

Zemiel3i byl v2dy vesele a ke ka2clemu uptimne povahy. At' odpoeiva v pokoji a Cest budi2, pamatce jeho.

Jc7m Hovorak, Za rad Nov;c7 Tabor, 'Oslo ui - 'bor.

John tefka, Join

yry

`Strana

10

OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF STATE OF TEXAS

V$'BTNIK

VESTNIK

Ve stfedu, dne 29. Mina 1947.

All contributions, correspondence of Lodge reporters, biographies, etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor

by Saturday.

BTKUNIN IN PRAGUE When in the early May of 1848 a preparatory committee headed by Count Leo Thun, the Governor of Bohemia, who could be scarcely suspected of revolutionary sympathies, sent out invitations for a Congress of all Slavonic nations living in the Austrian Empire, Russia, the great Slavonic mother nation and then the only sovereign Slavonic State, was also requested to take part as guest of honor.

But Czar Nicholas declined. The faux pas had been committed of also inviting his Polish subjects whose rising a short time before he had smothered in blood. Thus it happened that the Poles were well represented at the Congress: the Democrats by the historian Moraczewski and Dr. Libelt and the high aristocracy by the Princes Sapieha and Lubomirski.

But Russia's speaker was neither an envoy of the Czar nor a delegate from Moscow; he was a representative of the "underworld," the fugitive Mikhail Alexandrovitch Bakunin.

Though Bakunin, then aged thirty-four years, was an aristocrat and could claim the title of a prince as the son of an old house, all knew he was exiled, proscribed 'and banished to Siberia.

After a short military career philosophical studies had made him a radical; Alexander Herzen who at the end of his life had been readmitted from Siberia had won him for his ideas. He had adopted the principles of Hegel's philosophy during his studies at Berlin University. In 1844 in Paris he had made the acquaintance of Karl Marx and Proudhon without becoming a follower of either. In the same year the Moscow High Court had sentenced him in his absence to loss of property and banishment.

Bakunin's Socialism was by present standards Unorthodox and he believed in the redeeming power of revolution by itself. His visions were sometimes unrealistic. But few mastered the art of revolt as he did.

The year 1848 was one of revolutionary opportunity. The atmosphere was explosive, but though sparks were not lacking the exploision was nowhere shattering. None of Europe's revolts followed the lines hoped for by Bakunin; the destruction of the old order by revolution to make way for a new world.

The Russian, who was deprived of the means to revolutionize his own country, listened attentively to Prague, the westernmost rampart of the Slavonic world. Here the soil ripe for revolt. But the Czechs were in the grips of a painful dilemma. Should they make common cause with the Emperor against the PanGermans against the Emperor? They were not strong enough to antagonize both. After long hesitations they chose for the time being the Emperor as the lesser evil.

Bakunin • opposed this choice. In his eyes the fight for liberty was paramount. He was resolved to remind the Czechs of their task.

But how could he voice his views to them?

The Slavonic Congress of Prague was the opportunity he had wished for.

It had been convened by the great historian and statesman Palackr and his friends as a manifestation of protest against Austria's participation in the session of the Pan-German Frankfurt Parliament. The Congress was to try to rebuild Austria by peaceful means into a Slavonic federation.

The most outstanding representatives of all Slavonic nations appeared in Prague. The proscribed mixed with this company of illustrious men of intellectual and economic life. His mere presence chilled the onlookers and he

Ernest Sommer caused panic like Banquo's ghost. His revolutionary address to the Congress came like a message from another world.

The Slavonic notables gathered in Prague were not prepared for such a message and felt that they, could not follow. Though most of the delegates were untainted by reactionary tendency, they aimed at peaceful progress, not at revolt.

Moreover, Emperor Ferdinand, having fled from Vienna's barricades to Innsbruck, was not hostile towards the idea of a Slavonic Austria. He could not safely rely on the Germans, and an Empire backed by Sla ys seemed better than a Republic ruled by Germans.

An assembly deliberating under such auspices could feel little sympathy for Bakunin's proposals. But the reserve of delegates could not stop Bakunin from declaring his aims. He had come as a Slav to Slays to win them over for the common struggle. As yet he had known little of the variety of problems facing the Austrian Slays, those Czechs, Slovaks, Poles, Ukranians and Croats. Like all visionaries he was deaf to voices not echoing his own views.

He saw only his own vision, old absolutist Europe in flames. To him, the revolutionary who never considered compromises, the programme of the Congress seemed shoddy. How could a Slavonic representative assembly be satisfied with a proclamation to the public, a mild address to the Emperor and a tame programme of reforms instead of declaring war or at least giving an ultimatum.

The homeless emigre could not understand that Poles and Czechs found it easier to rebuild their house instead of blasting it according to his plans.

In vain he adjured the Congress that the Hapsburg dynasty and the house of Romanov equally aimed at oppression. Monarchs, he said, are unreliable allies to their peoples. But the Congress was not prepared to end its allegiance to the Emperor.

Though Bakunin's proposals were rejected, his strong and stout body dominated many a session of the Congress. He was co-opted on the Committee for the formulation of the Congress manifesto and the following sentences are his contribution: ". . . Unfortunately the law that no nation should rule over any other nation is not recognized and appreciated sufficiently even by educated nations. . . Thus the free Briton denies full and national equality to the Irishman, thus the German threatens some Slavonic nations with compulsion, thus the Hungarian does not shirk from claiming the right of national life for his own race only. The Slays condemn such presumptions and reject them the more decidedly the more hypocritically they are hidden under the mask of freedom...."

But the quiet progress of the Congress was unexpectedly broken. Not the moderates but the radicals were justified. Provocations and the mood of the street caused the inevitable explosion.

Probably under Bakunin's influence, who was masterly in organizing revolts. barricades rose in the streets of Prague on Whit Monday, June 12, 1848. It was a badly organized rising. Prince Windischgraetz, the commanding Imperial General in. Bohemia had only been biding his time to lead his troops against Prague. The Bohemian capital was over-powered after five days of shelling. The Slavonic Congress scattered and counter-revolution won the day.

The five days of street battles were one of the highlights in. Bakunin's life. He was full of life on the barricades, which were his real world. Legend has it that Bakunin was the soul of the battle, the commander of the militia, the instructor of the barricade fighters, the adviser of the provisional revolutionary Government in the Clementinum.

Two days after capitulation Bakunin left Prague, not without having met in Kohn on his journey to Breslau other delegates to the Congress, among them the Slovaks 8tur and Hurb an.

The disappointment about this confounded hope was so strong in Bakunin that disowing his own past he resorted to an unusual step.

He addressed his arch-enemy, the Czar, and asked him to unite all Sla ys. This strange step for a time cast suspicion on Bakunin.

But the next events contributed more to his rehabilitation than George Sand's plea.

Bakunin's secession from his revolutionary line came quickly to an end. In Saxony, where he lived for a short time, resolute men followed his lead. In Bohemia, too, the people seemed ripe for a new revolt. When Bakunin felt the gathering of storms he became the old and unscrupulous rebel. Here the phantastic element in Bakunin becomes conspicuous.

Conspiracy was for him an end in itself. He did not stop to consider whether the given means were sufficient for a successful revolt.

As a revolutionary he was not a realist but had the flair of an artist. He liked best to unite various parties and nationalities for common-action, and he did not mind whether it succeeded, if Only something happened.

That time Saxony and Bohemia were to synchronize their risings.

Clandestinely he went to Prague and made new contacts. In Leipzig he acpuainted young Saxons with young Czechs. His aim was to destroy the old States and to make the creation of new States impossible. All manors were to go up in flames, the whole administrative machine was to be annihilated, neither files nor title deeds should remain and all debts over 2,000 guilders were to be abolished.

Bakunin took care that the peasants should be aroused. Poland and Hungary were to bar the armies of the Czar from marching into countries which had defected from the Emperor.

But this fantastic plan was doomed to failure from its very beginning. The Emperor's secret police had agents everywhere. There were informers in all committees, lodges and circles.

On May3, 1849, the revolt broke out in Dresden. A provisional Government was installed; all strategic points in the town were occupied.

But the improvizations of dilletants were of little avail against war-seasoned Prussian intervening troops. After a few days the forces of the rebels collapsed. The remnants of the free corps marched on May 9th with Bakunin to Freiberg. The attempt to cross over on to Bohemian soil failed. Among those who marched on with Bakunin without aim was the then little known Richard Wagner, one of Bakunin's uncritical admirers.

Bakunin himself found billets for the night in Chemnitz and planned to cross the frontier the next morning by himself. But in the night from May 9th to 10th the man on whose head the Czar had put a price of 10,000 silver rubles was overpowered by citizens of Chemnitz and handed over to the Prussians.

(Continued on page 12)

Ve stiedu, dne 29. fijna 1947.

Christian Saints and Pagan Idols When the Spaniards converted and baptized the Indians, they named each native village after one of the saints. But there were more villages than saints. Some names had to be repeated to the confusion. The Indians simplified the geography. They added their own modifiers to all San Juans, San Pedros. San. Antonios, and San Pablos. Thus, Santo Tomas in the district of the Quiche Indians got another colorful—and mouthful—name, Santo Tomas ..th'chicastenango, Most of the whites, following their Tom, Dick, and Bob style and brevity call it just Chichi. Should the reader complain about the length of the Indian names he must be reminded that all Indian names are descriptive. The word "chichicaste" means in the Quiche dialect "nettle," and "nango" means "place," or the same as "-vine" or "-burg."

Translated into a comprehensive term, Chichicastenango could be renamed Nettieville.

From Guatemala City to Chichicastenango is 146 kilometers, or approximately a little over 100 miles. It is a ride into 'hills' where the grades steadily become steeper. The number of hairpin turns are so numerous that one gives up counting them as an endless task, especially when the canyons on every side get to be quite terrifying. How steep these Guatemalan roads are can be appreciated by comparing them with the highway up Pikes Peak in Colorado. The maximum grade of the road up Pikes Peak is a little over ten per cent, but the highways in Guatemala show grades of more than thirty per cent.

If the visitor is lucky to arrange the trip to Chichicastenango for Saturday night and Sun_ day, he is well rewarded. Sunday is a market day. It is also a day of religious pilgrimage.

Sunday worship at the white stone church of Santo Tomas Chichicastenango is to a stranger an unforgettable spectacle. It is worth of maki ng the trip of one hundred miles from the capital. It is an unusual opportunity to study the Indians' religion, the transition—if it may be called that—from the pagan idolatry of the half-forgotten ages to the present adaptation of the rites of Roman Catholicism.

The stairway before Santo Tomas church is semicircular. The lowest step curves out beyond the walls of the church. On the lowest step, in the center, looking directly to the entrance of the church, is a sooty altar with fire.

Several Indians constantly keep the small fire burning. The steps narrow in diminishing circles until the top step is only slightly wider than the width of the portal of the church.

Indians in their native costumes. an adaptation of the sixteenth century Spanish garb, mount the stairway step by step on their knees, swinging their burning censers, scenting the air with bluish streamers of burning copal—incense to Christian saints and pagan idols before the worshipper enters the portal.

The visitor, if he is careful not to be conspicuous by different manner of aproach, can slip into the church through a side door. It is late Saturday evening. The church appears long and lofty, its white-washed walls are still immaculately white in the settling dusk. By passing through the side door, the visitor beholds inside one of the strangest and the most colorful religious assembly. Underfoot are pine needles, soft to the pressure of the shoes, and freshly smelling. At first, one sees only thousands of candles burning on the dark stone floor. When the eyes grow accustomed to the surrounding darkness and to the flicker of the lighted candles everywhere on the floor of the church, one can see that no better carpet' could be imagined. Indians have set up bunches of flowers on the floor, have scattered torn rose petals on the pine needles, and have stuck burning candles among the flowers and petals. The incense rises to the ceiling. The candles burn upon the floor. To the scent of burning copal drifting into the church from outside is added the odor of burning tallow, and the aroma of the pine needles, and the smell of unwashed human bodies. This extraordinary scene is not on the level with the Visitor's eyes, but there is the impression of

VbSTNSK

In the Land of the Quetzal STEPHEN VALCIK depth. All the display is at the level of one's feet. No one seems to be upright. The devotees have prostrated themselves beside their primitive offerings. Their bare legs and feet upon the bare , stones, they brush off the stone floor, kiss it, and set the candles in their own wax. There is a mighty murmur throughout the church. With complete abandonment, a man prays loud, talking with God in a manner of one who has dropped in for a friendly chat. His woman, kneeling behind him, or just sitting on the floor, meek and silent, waits for him to finish, in the meantime nursing her baby.

Yet the kneeling figures are not the only ones in the church. There are side altars for the needs of those who cannot at the moment kneel or sit. Men with huge burdens on their backs are seen coming in through the side doors. One of them lights a candle, kisses it, holds it up with both hands, and sets it to perform its duty before a blackened painting of Nuestra Senora. They pray for a few moments and before they leave, they noisily kiss the railing of the side altar, or hold a child up to smear the glass of the painting with kissing. It is evident that religion in the church of Santo Tomas Chichicastenango is a man's affair. On the steps outside, while the men climb the steps one by one kneeling, the women sit patiently anywhere on the same steps. Inside the church, a woman squats passively behind her man, waiting till he gets through, either nursing her baby from one breast, then from the other, or just staring into space, her hands •completely relaxed in her lap.

Across the plaze in the opposite corner stands the Chapel del Calvadio. It is the shrine of the Black Christ. The visitor is warned that no white person dares to enter or to approach the inside of the Chapel of the Calvary. This church is in complete charge of the Indians.

As they leave the church of Santo Tomas, they march across the plaza, climb the steps of the Chapel of the Calvary the same way, kneeling, and enter the Chapel. If the devotion is still not fully satisfied, there is one more rite to be performed.

Two miles south of Chichicastenango, in a clearing of the top of mountain, stands one of the most famous of the pagan altars. Mr. Gimmel, who has lived in Guatemala some forty years and who claim to have the distinction of being British subject, American citizen, and Guatemalan patriot (one of his three sons is private pilo* of President Arevalo), furnished the inforination that the pagan altar on the mountaintop near Chichicastenango was the only public pagan shrine in Guatemala. There was a well-beaten path zigzagging up the steep mountainside through a forest of evergreens. Pine needles muffled the footsteps. The rarefied air at seven thousand -feet elevation did not permit any rush.

It was a slow advance until the visitor could hear a chanting monotone, and could smell the pungent odor of copal incense. And there, in a clearing directly ahead, three Indians faced a stubby, time-chipped and smokeblackened stone idol. Incense, candles, rose petals, pine needles, and prayers, much the same as within the church of Chichicastenngo.

A transition from paganism to Christianity?

Or just an acquisition of new idols brought by the Spaniards? Quien sabe?

Fruit of the Wise Men The Koran calls the banana plant the Tree of Paradise. The banana's botanical name is Musa sapientum—fruit of the wise men. The banana is not a tree at all, but the largest terrestial plant, sometimes forty feet in height, and completely lacking a woody stem. The trunk is nothing but closely folded layer of leaves somewhat similar to that of ordinary

Strana 11 garden canna:The trunk is so spongy that it can be punctured with a stick or cut through its thickest part with a single stroke of a machete.

Bananas are one of the chief exports of Guatemala. Coffee, of course, rates the first place. In the report of the United Fruit Company and its subsidiary, Campania Agricola de Guatemala, for the year of 1946. company boasts of having 112e6 square hectares (27,750 acres) of land in cultivation. During 1946, the United Fruit Com p any paid nearly $7,500,000 in wages and salaries. The various taxes to the Republic of Guatemala amounted nearly $800,000 in that year. All that means without saying that the land of the Company, productive and habitable now, was a worthless and dangerous swamp when taken over some fifty years ago. The, control of malaria alone on the Company's holdings is impressive. In the region near the Gulf of Mexico the malaria fight shows reduction from 21,9 p er cent in 1929 to 3 per cent in 1246.

It takes ex p erts to treat bananas right and to get them to the consumer's table evenly formed, golden yellow, and unscarred. To know when to out is an art itself, according to ' the statement of the officials of the United Fruit Company. The stem must be fully matured but still green to stand the three-days' trip from the plantation at Tiquisate on the Pacific coast to Puerto Barrios on the Atlantic, and two more days by boat to New Orleans.

It must remain green until the end of its journey, possibly 3003 miles from its place of growth. Approximately ninety per cent of the bananas shipped by the United Fruit Company is for the consumption in the United States; eight per cent for Canada; and only two per cent for England and the Scandinavia.

The p anana culture in Guatemala—and in the rest of Central America, for .that matter —must be considered not only from its economic applicrtion but also from the sociological aspect. The social laws of Guatemala, for example, require that the major plantation companies provide and support public schools for the children of employees. In 1946, the United Fruit Company maintained 47 schools, employed 64 teachers for 2,209 children at the expense of $50,400.00. In addition, the Company has introduced playgrounds, recreational centers, and native clubs—"beis-b61," for instance —into jungle backwoods, besides field hospitals, medical dispensaries, mosquito-control work, jungle drainage, wholesale vaccination and medication of native citizens.

The cultivation of the "fruit of the wise men" is inevitably forward. The banana culture has changed thousands of unskilled workers in Guatemala alone to semiskilled craftsmen. It is hard to believe that the men could return to jungle subsistence. The modern settlements at Tiquisate, Suchitepequez, and Bananera, built by the United Fruit Com pany, are the signposts of progress and manifestations of human resourcefulness. Outdoor swimming pools, tennis courts, golf courses, tropical gardens, a clubhouse, where every Saturday night is a marimba orchestra, movies, in proximity of Indian villages—all of this has some influence on the native, although his mind may be delightfully vague about everything pertaining to the outside world. The progress may not be discernible.

It maY, for example, be only a minor change in the habit of always going barefoot. The Company says no, and furnishes shoes for all its employees. Slowly the women start wearing sandals cut from old tire casings. The abdominal swelling which creates the impression of prevailing pregnancy is partially diminished: se sandals are some protection against the predominant hookworm and the protruding stomachs which are not the glory of motherhood but symptoms of widespread disease.

(To be continued). ) ( 4,„ A long-legged sheep in the Himalayas is able to run forty miles an hour. That's the kind of little lamb to follow Mary nowadays,

Strana 12

Bakunin in Prague (Continued from page 10) In the same stormy night the Imperial troops carried out their counter-stroke in Prague,. After the proclamation of martial law lying squads seized all persons suspected of participation in the conspiracy. Many hundred citizens and students were taken in chains to Austria's fortress prisons.

While the hangman was kept busy, Bakunin remained for a year the prisoner of the Prussians. Then the Emperor demanded and was granted his extradition. For many months Bakunin was interrogated in the monastery of St. George at the Prague castle about his part in the conspiracy. Later he was taken to the fortress of Olomouc where conditions were extremely severe.

"A vile country," wrote Bakunin later about Austria, "they do not know there how to eliminate men whom they deem dangerous nor to win them by humane treatment."

Never was the post-Metternichian dictatorship of baseness characterized more pertinently. A court martial at Olomouc condemned Bakunin to death. True to the Austrian principle to do nothing thoroughly he was reprieved and his sentence changed to imprisonment for life.

What Bakunin had feared as the greatest misfortune became almost his salvation. The Czar claimed his fugitive subject. Willingly the Austrians handed him over: Compared with the horrors of Olomouc the prison of Schluesselburg and Siberia was .paradise.

Siberia meant a new period - in Bakunin's life. Here the deportee outgrew the conspiracy stage. He became teacher, helper and friend to his fellows, in misfortune.

After years of misfortune a relative, Count Muraviev, who was Governor of Siberia, helped him to escape.

Again the already grey-haired man lived in the West. He was not strong enough to restrain himself form his old passion and died a tired and disappointed conspirator, farther from the great holocaust he had dreamed of than ever before. ) e SOKOL KURS So much time has elapsed since our kurs, however, I believe something should be said about our Kurs in Dallas.

After returning from the Slet in Chicago our attention was focused on the forth coming District Sokol Kurs. Naturally the popular question at first was when and where; then the next question, who is going. Today all these questions have been answered and the Kurs was a success.

The Kurs was held August 18 through 23 in Dallas at the Sokol Zizka. The following units were represented: Corpus Christi: Jim Kucera, Jr., Victor Huff„ Dallas: Frances Jurcik; Ennis: Edward Parma, Rose Hejny, Raymond Hejny, Joe Kostak, Bernice Jurcik; Ft. Worth: Charles Simek, John Becan, Jr. Emil Milan, Jerry Milan; Houston: Carrie Vodehnal; and Yukon: LaVerne Svejkovsky, Sylvia Zoubek, Bill Straka, and Victor Benda.

W e were extremely fortunate in having Br. Oldrich Kudrnovsky, naeelnik American Sokol Organization, here to teach the fundamentals of Sokol. The kursisty who attended the classes went home with the sound meaning of what Sokol is and will lend a helping hand in their own units. We were sorry that our naeelnik, Br. Josef Kos was not able to be present for the Kurs and assist Br. Kudrnovsky on the teaching staff. Shame that vacations could not be called by individuals so we could do what we like to do.

The Kurs was really wonderful and a lot of fun. But we didn't have time to enjoy the fun that usually goes along with a kurs because we had to learn in one week. studies that generally require two or more weeks. To a few of us, it was just "going over it" again, as a few of us had a kurs before; but to the ones who were taking the course for the first time, it was all new and none too easy for them.

VESTNf1 Our day started at 7.30 in the morning when "slutba" would shout out "Pozor." No matter where any of us were, when we heard that command, we immediately stopped what we were doing, stood up, faced , the slutba, and waited for our next command.

From 7:30 to 8:00, we had breakfast. At the beginning of every meal, you could hear all of us, as we crowded around the table, giving out with our greetings, such as: "dobre rano,' "dobrei chutnani," the three "zdars" for the kucharky, and many others.

Regular classes started at 8:00, when once again you could hear "pozor" from the sluZba, and afterwards, "V had nastoupit." After line up, we had our classes. In the morning, we had classes in poradovani. Br. Kudrnovsky would first teach us how to execute the command correctly; then we were divided up into groups and each one of us would take over in giving out the commands. Every morning you could hear us giv i ng out with such commands as:: pra y() v bok! Levo v bok! eelem v zad!, etc. The morning classes ended at 12.15.

It was all very interesting and educating.

The most exciting part of the Kurs was when the time come for us to play games. The games were all new and quite a lot of fun.

In the afternoon we had classes on how to guard a person on apparatus and how to name the different drills performed on the apparatust. The afternoon classes began at 1:30 and ended 5:15. At night we had drilling on aparatus from 6:30 to 7:30. Several of our Dallas drillers came to our classes and drilled with us. Some of them helped Br. Kudrnovsky by taking over the classes for him.

At the close of the Kurs. Sokol 21:2ka had a "Sokolskou akademii' where the girls had to drill with reeds and the boys performed on the "bradla." Then the "kursisti" had a very interesting number in which they showed the various divisions of the Sokol System, dances, games and songs. The diplomas were awarded to the "kursisti" by Br. Josef Kos and along side one was also presented to Br. Kudrnovsky —a map of Texas enlarged to cover the United States. Then the "kursisti" gave Br. Kudrnovsky a gift for his untiring efforts in teaching us.

The following day Sokol . i'Zka had their "vei'ejne cvieeni" which was very successful.

The program consisted of the grand march, national hymns and Br. Pfevratil introduced Br. 0. J. Kudrnovsky, nakelnik ASO. In his address, he said that we are fortunate in having so many young members who still use our Czech language. Then there were pyramids on the parallel bars and horse. This was followed by the children who had a varied number of tumbling and games. This number was very touching to each and everyone of us— for in them we have our on coming leaders.

The appartus drills by men and women was followed by the mass calisthenics of men and women. This calisthenics gave the spectators the different movements that can be coordinated into a drill. Then'the Czech Beseda was danced by the children. One circle of children from Fort Worth and the other circle of children from Dallas. Afterward, the Slovenska Beseda was danced by the men and women of Sokol Dallas and the program was brought to an end.

We wish to express our thanks to the brothers and sisters from Fort Worth Houston,, and Ennis who participated on our program.

On behalf of the Sokol L2ka. I wish to thank each and every one who helped us in making this program a success and all our friends who visited us during the week of activity.

Frances Jurcik. ) • 4 •( Hungerford, Texas.

Dear Vestnik Readers, It is already a long time since I have written to this goad Vestnik of ours.

Why is it that there isn't many letters from you readers? It only takes a few mitnutes to write one, so why such a delay?

How did all of you enjoy this last summer?

Ve stfedu, dne 29. fijna 1947.

For me, it was grand. For during all summer I was working in Wharton.

My sister Vlasta of Houston has married last June, whom you may now call Mrs. August Kutra. They spent their honeymoon in. Estes Park, Colorado. On their way back they rode through New Mexico. I have number of pictures they have took of the mountains and the scenes of interest. They are making their home in Houston.

I must remind you boys and girls, that th Shrine Circus will start November the 1st and will last through the 9th. I'm not quite sure, how long it will stay. I may be wrong about this date.

My classmate La Verne Veeera will take the Bowen bus to Houston on the 1st and will stay over till Monday. The Shrine Circus is always worth seeing.

I think I better close, and if this letter will be published. I'll write again soon.

Always a reader, Olga Mae Hollub. )♦ DR. SOPHIA BRUNSON Nutrious Foods Sitting in cafeterias or other public places watching adolescent boys and girls puffing cigarettes is not a pleasant pastime. They are deliberately poisoning themselves and weakening their bodies.

The modern girl also thinks that it is ultrafashionable to be very thin. She is constantly dieting with that end in view. The result is often disastrous net only to l000ks but to health as well. The teen-aged girls especially should eat a nutritious diet, and avoid snacks and lunches of unwholesome sweets, colas, and other appetite destroying concoctions between meals.

Breakfast, should consist of substantial food, such as cereals, whole wheat, soy beans, rye, or corn breads. Cheese is concentrated but should be included in the list. Tea and coffee are not needed and are really harmful.

Milk is the best beverage. It contains calcium which helps to build sound teeth and bones that are so necessary to the body. It is seldom that poor teeth are found among those who eat and drink properly.

Orange juice is cheap and abundant in winter and should be drunk every day. The vitamin C which it contains contributes to the health, particularly of the mouth and gums. In summer this valuable vitamin is found in many fresh fruits and vegetables. It is destroyed by improper methods of cooking, such as adding soda to the water, prolonged heat, etc.

Raw vegetables and fruit salads mot only „supply needed bulk to the diet and help to prevent constipation, but they contain essential minerals and vitamins.

A moderate amount of meat and eggs should be provided in the diet of youth for the protein content. Nuts are also a source of protein of a high order, and are free from deleterious substances found in meat. ) •X•( THE CZECHOSLOVAK HARVEST According to preliminary reports the Czechoslovak harvest is quite satisfactory though not as good as last year's harvest. Wheat has suffered somewhat from drought in April and May, but rye, which is used for bread, is more than sufficient. Final figures are not yet available, but together with the imports of grain negotiated with the Soviet Union supplies should be ample till the next harvest. These deliveries will amount to 20,000 waggons. The food position will be further improved by the supply of 20,00 waggons of animal feeding stuffs from the Soviet Union which will enable Czechoslovakia to build up her depleted livestock. Similar agreements on a somewhat smaller scale with Poland and the Soviet Union will further contribute to an increased standard of living. )• A word to the wife is never sufficient.

She's such a gold-digger she even purses her lips when she kisses you.

Ve Stiedu, clue 29. fijna 1947. 'pesky cement do Spoj. static Narodni podnik "Ceske cementarny a vapenice" v Kralove Dvore u Berouna prekroeil planovanou vYrobu cementu za mesic srpen 1947 o 90.95 proc. V mesici, kdy bylo podniku hodne dovolenYch, je to pozoruhodnY vYkon. Hlavni east vyrobeneho cementu jde do zahraniei ostatni pro potreby na geho stavebniho podnikani. Mnoho vagona cementu odchazi z Kralova Dvora do Italie, odkud dostaneme za cement cukrovinky a pomeranee. Do 1. ledna 1948 ma dodat narodni podnik v Kralove Dvore 10.000 vagona cementu do USA.

Hilsher's Home Supply Co. Va g e patelske nabytkove obchody Ni.bytek — Elektricke potfeby Cokoliv pro va g i domamost 2020 Washington Ave. F.9742 5832 N. Main. — V 41383 5225 Washington Ave — T. 3490 HOUSTON, TEXAS Kupujte zde — Dostanete nejlepgi za mine Hotove aneb na mime splatky Vole uspokojeni zarueeno — Zdarma dodavka kdekoli

Strana 13

V2STNilt

Emisi meziraradni pomoc cs, detem Zasabavaci a zemedelske problemy ky pravich hanackYch krojt, a pofizeni jednoho originalniho hankPraha. — (CTK) — List "Pray° keho kroje stoji asi, 20.000 KC' S. Jen New York — (6TK) — Ministr zahranionich veci Jan Masaryk po- iidu" oznamuje, ze mnoho poll zafines easteji se depsal v techto dnech sinlouvu me- stone letos na podzim neoseto chle- obdivovat hanackemu kroji pri vybovinarni. Vlada proto musi ueinit stoupeni krojovanYch druZin, ktezi Cs. vladou a Mezinarodnim v'Sechna nutna opatreni pro zabezskym pomocnYm fondem, podle peeeni jarniho osevu. Jedine na vY- rYch je stale vice a vice. bude fond poskytovat hmotnou po- 3hodni Mora y6 v oblasti Beskyd az moc es. detem. Doti dostanou hod- o Morayskou branu byly zasety onotne potraviny jako mleko a tu- Limy a jsou jiz zelene, nebot' tak ky. Prvni zasilky jsou jiz na ceste cake piece jen obeas prSelo. Neja budou je rozdelovat ministerstva aare je na torn jinni Morava, stredsocialni peoe a zdravotnictvi. Mimo ai a jinni Cechy a deskomorayska to dostaneme doplrikove stravovani lysoeina. V techto oblastech nebylo pro 120 tisic deti. Zasilky se zae- aloZno zasit podzimni osev Zito, a nou rozdelovat jeAte pied pricho- p:Senice. Kdo zasel, sel zbyteene, nedein zimy. (Zaroveii es. vlada se Dot' obili nevzeSlo. Dani seti neni rozhodla prispet do fondu eastkou 1z letos na podzim moZne, nebot' by to byla sazka, kterou neni rad30 miliona Kes.) io riskovati.

Dark. list "Svobodne slovo" piSe ,,--,......■ o nearode brambor. Na otazku zda bude letos brambor dost, odpovedela ESIii. FILM Ze situate v zasobovan orambora •je vaZna. Loni se pestovaly brambory na ploSe 802,000 'okra. Letos byl planovan osev bramRozveseli a pobavi vas tento novY oora na 854,000 akra, ale skuteene pcvaleenY veselY film s novYmi bylo vysazeno 748,000 okra. Loni byl CHIROPRACTOR herci. V hlavnich ulohach: Bal- okrovY vYnos 169 metrickYch cenRooms 1-2, Hammersmith Bldg, l- Hildava, Majoya, Golov,a, Nov, letos se odhaduje na 95 metramar, Schranil a jini. ka. Loni bylo vyvezeno jenom zimTEMPLE, TEXAS nich brambor 36 tisic vagona. LeROSENBERG — ve etvrtek 30. :os vSak jedle brambory nebudou 151/2 Avenue A Tel. 5835 rijna o '7 a 9 hodine veeer. vyvezeny vabec, nYbr'Z bude treba Vedle R. V. 0. S. etiadovny dovozu asi 10 tisic vagona. BramSCHULENBURG — v ItterY 4. bory jsou letos mnohem mensi listopadu, o '7:30 veeer.

Joni, a podle odhada se sklidi celkem asi 350 tisic vagont, co2 predYOAKUM — ve stiedu 5 listopa- stavuje mnoZstvi, ktere se nordu o 7:30 veeer. malne zkrmovalo v hospodarstvi. le7t.

Eva tropi hlouposti

L Stephens

O

FAYETTEVILLE — v pi,tek '7. listopadu o 7:30 veeer.

Behem valky byly vase dosavadni paiarni poplag ne sireny dosti opotrebeny a nejsou v stavu konati aeekavanou sluibu.

Tato- nabidka skyta mimoradnou prileiitost k opatieni vSrstraineho zarizeni noveho a neuveritelne spolehliveho.

Neehteli se fleastnit protieeskoslovenske kampane Praha. — (OTK) — VSechny noviny zaznamenavaji, 2e v posledni dobe musili tri v Oeskoslovensku akreditovani zpravodajove zahranienich lista resignovat na svou funkci, protole se nechteli zapojit do protieeskoslovenske kampane syYch redakci nebo Sefredaktora.

Dopisovatel Sy Ycarskeho lista "Die Tat" resignoval, proto2e nechtel p,sat proti znarodnenemu cs. pramyslu. Zpravodaj basilejske "Nationalzeitung" se zrekl spolupracov nictvi protole nechtel referovat v intencich sve redakce, A koneene videriska "Wiener Presse" rozvazala svuj pomer se syYm praIskYm zpravodajem proto, ze psal o deskoslovensku prilis kladne.

--0--11prava povodi Moravy Oloumouc — V povodi reky Moravy v oblasti olomoucke jsou letos prova.deny razne udrZovaci a zajAt'ovaci prate. V Olomouci byl uproven valeenYmi uddlostmi poSkozenY breh reky Moravy od Usti reky Bystrieky a po Zeleznieni most lokalni Olomouc—Kostelec n. H. nakladem 600.000 Kes. DalSi udrZovaci prate jsou provadeny Oertoryji u Olomouce. Tovaeove, Kromerili a na severni Morave pak jsou upravovany brehy reky Mora vy v Ra'Skove. Lesnici a v oeskem Bohdikove.

0 BLIZSI INFORMACE PISTE NA:

Handel g iji sire kroje

Oteffeno po veeery a nedele dle ujednini.

Pogtovni objednavky jsou jsou rychle vyfizeny.

LA GRANGE — y pondell 3. listopadu o '7:30 veeer.

POZOR! ZVLA g TNI NABfDKA NA P02ARNI POPLA g NE SIRENY (Alarm Electric Horns) jake byly ifiivany u na,'S'eho valeeneho lod'stva. Prvotfidni vYkonnost techto elektrickYch poiarnich popla g nYch zvonkii je zarueena a cena techto je cjedinele mirna.

Tyto "ALARM ELECTRIC HORNS" jsou nepostradatelne pro stanice hasiefi, gkoly, eistirny baviny, obchodni budoyy atd.

Pravidelna cena byla kus $75.00 - v tomto prodeji pouze $39.50

O

ALARM HORNS Care of, 936 Bankers Mortgage Bldg.

HOUSTON, TEXAS

V posledni dobe, je na hanackem venkove stale vetSi a vetS1 zajem o hanacky narodopis, o obnovu hanackYch zvyka a o starY, krasnY hanackY kroj. Je snaha obnovit kroj opravdu pavodni, neporuSenY cizimi prvky. Proto byly take na Hone poradany eetne kursy v Siti hanackYch kroje, aby tyto kroje byly opravdu ptivodni a dist& Lohskeho roku byly potizeny Geld stow-

Cast o

Ifeba v!ce projimadla Kdy'l se citite nesvi, nervosni a trpite bolestmt hl a vv, plyny, nodYmdnim, nosti a nedostatecnou chuti k jidlu, kter6 veecky mohou Wtt zavineny funkcionalni zacpou — opatite si Dra. Petra Hoboko vyzkouse. an°Si . Ja 1puodvelt uei 16k. Obsahuje 18 PHrody vlastnich 16CebnYch koi-inkii, bylin a rostlin. Po: zor: Laivejte pou se jak •piedepsano.

Hoboko piimeje jemne a hladce zlenivela s t ev a k Cinnosti a nap°. maha jim odstra. niti vaznouci ocipadky; pomaha vypuditi plyn zeicpy a poskytuje zaludku onen pocit tepla. Bud*te moudri — poskytnete pohodli va eemu zaludku pH ulevovimi zicpy. ()plait° at HOBOKO dues.

Nerria i. ete-li ho koupiti ye Yam natl. sedstvi po g lete si pro oak "seznamova. nabidku Hoboko a obdriite

60c hodnotu-zkuiebnich lithvi Dra. Petra LeCi yji OW Liniment — pro. stiedek proti hnisini — piinasi rychlou filevu od revmaticlq, ch a neuralgicky:ch bolesti, svalovYch bolesti zad, ztuhlych nebo bolavYch /wain, namoienin nebo vymknutin.

Dra. Petra Magolo—alkalinic10 prostte. dek—pidnaei ulevu od jistych docasnYch Zaludeenich nepoiadkii, jako zaiivaci poruchy piivodene piebytkem kyseliny a paleni zahy.

Ode g lete kupon NYNI ! ❑ Prdlo2en jest $1.00. Poilete poetou vyplacene pravidelnou II unc $1.00 label, Hoboko a co dodatek 600 hodnoty zkueebni 16,hve kaideho, Leeiveho Olele a Magolo. (poplatek pifpoatEn).

Jrn6no Adresa_ Po g tovni Ofadoyna

DR. PETER FAHRNEY & SONS CA, Dep t. 811-29 2501 Washington YU Stanley St..

Winnipeg.

Man. Ca& L

Obrna bude -.-2;15.6itelna Washington. — recto, dosud nebyla objevena Zidna uchranna ani Ueinna leeebria latka, doufaji vedci v UspeSnY boj proti detske obrne. ITYznamnYrn krokem ye vYzkumu, kterY si jiZ vyZad.al trinact milionu dolara, je objeveni a poznani virusu teto nemoci. Tyto poznatky a jine Udaje tvori souhrn skuteenosti, ktere jsou nastroji, s nimi2 budou badatele aeinneji pracovat.

Lanovka na HostSra. Kultumi sdruZeni rodaka a pratel Moravy v Praze dale podnet k tomu, aby na hero HostYn byla vybudovana lanova draha. Navrh byl zaslan okresnImu narodnimu vYboru v HoleSove, kterY jej pkiznive posoudil a usnel se jej co nejvice yodporovat a urychlit pi-ipravne prdee. Podcbria akce je chystana take na poutni mist°. na Bane na Sy. kopeeek. tek z Rumunska. do den% V minulem tYclnu peijelo z Rumunska na Zaclersko'asi 33 vesmes hornickYch rod;:,. Pracovali v dolech v jiZnim a-nate, bezvadne vladaji CeStinu a jsou radi, ée se mchli vratit do Cech. Pro Zaclerske doly, ktere maji stale velmt' mak) CeskYch hornika, jsou krajane z Rumunska znatel.nou posilou.

Ve stfedu, dne 29. fijna 1947.

VESTNIK

Strang, 14

Lidicke deti budou vypovidat proti Nemeiim Praha. — teTK) — Do Prahy phjede v nejblila lobe zastupce americke prokuratury, kde vyslechne lidicke deti v souvislosti s pteli6enim vedenYm americkYmi okunaenirni Urady v Norimberce proti 20 elentna nemecke organisace AHSHA. Tato organisace rozdelovala po Nemecku tisice deti unesenYch z oblasti okupovanYch statit 7ezi ob2alovanYmi je nekolik Zen idicke deti budou vypovidat o syYch otctil a pribuznYch odvezeni jejich matek do koncen,raenich tabora a o znieeni sve rodne vsi.

TAROKY PRAVE IMPORTOVANE Cena

Gumove podlahy Gumove podlahy se po Case stanou nezbytnou soueasti bytoveho vybaveni; nechceme jiZ aby Zeny musili drhnout podlahy a aby obyvatele byte musili dYchat prach, aanesenY na podlah y, ktera se neda. smYvat. Musime ovkm chvilku poekat; zatim gumove podlahy, kte re vyrabeji narodni podniky Bat'a a Matador, jsou jen pro vYvoz, a pokud se pkideluji po domaci trh, tedy jen pro nemocnice a podobne astavy. PkedvaleenY zlinol.it, kterY Casto se opotrebenim vytahoval a voril na 'podlaze nepekne boule, se ji2 vyrabi tak, Ze zastava trvale ovnY, jako linoleum.

SPOLEHLIVE JMENO Jmenb NONAT je beinYrn slovem y e mnohlich domacnostech po cedovolte aby to bylo tou generaci i v domacnosti vati — kdy't trpite obeasnYm pichanim nebo bolesti.

Nonat C. MILLER & CO., Cena. Nonat poStou 55c a $1.05 California

Altadena,

Jsme pkipraveni koupit y ak drilbei a vejce, a platime pkitomne: 56c VELK4 BILA VA.TIO'KA — tucet • •

OBYeEJNA VAJ1OKA — tucet

56c

2.50

•

SuRPICE TE2KE — libra

28c

Za Hra

•

SLEPICE LEHKE — libra

24c

OECHOSLOVAK PUBLISHING COMPANY

•

KUAATA — libra

WEST, TEXAS

30c

a 38c

Vg echno krmivo za nejniik ceny NAVSTIVTE NAS

Joe Dulak9 majitel Schulenburg, Texas (38--dze.)

Chralite zdravi svich deli Vgak vite, jak to chodi. . . .Vybehnou z teple mistnosti studena, uhreji se a hned je z toho rYma, nastuzeni a kaki.

Ugettite penez, strachu i starosti, kdyi budete miti po ruse

A PART OF TEXAS HOSPITALITY SINCE 1886

C110 ICE OF TASTE-WISE TEXANS Enioy PEARL Beer's palate. pleasing goodness. You'll see why, both yesterday and today. it has been an unchallenged leader in pop. ularity. When thirst eallst. always say. — Bottle of PEARL. please"!

O. n.W.DPk_

'AS

• LahodnST O Piisobivk • Doti lei mail Tidy 2idejte ye sve lekarne a kde nemaji, nevabe.. jte a po§lete pro lahey neb vice piimo na dolej gi adresu.

,CEDAk,:RANDS, IOWA

Strana 15

VtSTNf K

Ve sttedu, dne 29. kijna 1947.

Ruske obili za danske ma's° Rusk obchodni attaché v Kodani mel podle zpravy ze spolehlivSrch kruhu s dansk3'rm ministrem zasobovani Axelem Kristensenern a ministrem zemedelstvi Erikem Eriksenem rozhovor o planu na dodavku sovetskeho obili za danske maslo. V nejbldei dobe maji bYt zahajena ptialuena. jedneni.

O

Myslbekovy sochy do musea Praha. — Myslbekovy sochy Lumir a Libuee na Palackeho moste budou ptemisteny do lapidaria mestskeho musea v Praze. Originalni dila Myslbekova byla pii imorovem naletu roku 1945 poekozena a prohlidkou bylo zjieteno, ie hotickY piskovee, z neho2 jsou vytvotena, je znadne narueen, take pti ziiceni by soueasti sochy mohly zranit chodce. Ptemisteni ma bYt dokon'den° za male a vy2ada si nakladu 212.000 Kes.

Ernest J. Hanka

Klasy peenice, mefiei 175 cm, vypestoval na sve zahradce K. Kelner v Milcvsku. Z kakieho zaseteho zrnka vyrostlo 6 al 27 stebel. Kdyby bylo mono pestovat tuto peenici ve velkem, byla by &oda z 1 ha pole asi 100 centit.

Mimi a Operate'.

711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon residence: Lehigh 9745 Telefon eLeadovny: Preston 2553

OGNI TAKAft BrSrle spravne ptipravene.

Gas dle itmluvy.

Mandelinka hrozi Morayske Budejovice. — Mora y

ttadovna 3248 — Res. 2687

-skobudejvickohalmezikraj, jeZ jsou bezprosttedne ohroIeny mandelinkou bramborovou. Veichni zemedelci jsou veak v pohotovosti • a sleduji, zda se nevyskytnou poznavaci znaky, o nicld jsou dobte poueeni. Natizeny jsou patraci dny, jicld se ye ekolnim roce zifeastni i 'Zactvo ekol.

■•■•■•10

tERSTVE KVETINY PRO

513-17 Professional Bldg.

TEMPLE, TEXAS

C. H. ChernoskST

DR. N. B. McNUTT Zubni Leltai teadovna nad Canada's Drug Co. Bryan, -:.TEXAS

KA2DOU PitiLE2ITOST Poheebni fence a kytice Kytice do nemocnice Svatebni kytice Kytice k vSrroel narozenin, sfiatku Kvetiny k vtzdobe kostela neb residence

titadovna: 936 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS

VI11111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111M

SPRAVNE VYKONAN8 t-71 :4POHEEBNI SLU2BA V hodine 'Z'alu zarmouceni na- 1 .1 leznou Edward Pace polatebni II- 3 E.7-. stay pohotovS7 k sympatickemu g"=" 1 vytizeni nezbytnYch jednotlivo- I F g sti a k vypraveni dojemneho po.1. htbu.

E. Leone ceny jsou nael zasadou. 1..

F._ E E .9:-g E -g: g Pohiebni keditel =Glen ()len S.P.J.S.T. — Telefon 3606 1 118 N. Fifth St. — Temple, Tex. r-, P.:4111111111■111ttuummimmillmilimilinnilinunliinumiuminliimil

TEMPLE FLORAL CO. . EDWA R D PACE

Houston, Texas

PRAVNIK Vykizuje veekere soudni zalaitosti.

--..aslammiamminsmeesa,

NAVATIVTE NAS NEB VOLEJTE TELEFONEM

Privnilc

1Dr Dr. Chas. Hollub

Dr. Thos. N. DeLaney

KYLE HOTEL TEMPLE, TEXAS Telefon 4445 —5669

Barbecue sandviee, Pivo, Domaci Chili, Kava a Studene napoje

Kilnar's Barbecue Drive Inn Sluene mist() pro iictyhodne lidi.

5802 North Main St. Phone V. 2-0088 HOUSTON 9, TEXAS (8-dz.)

LAVACA CO. ABSTRACT CO.

Veiejne Cvieeni

J. F. BOKA, feditel Vyhotovi abstrakty, ilastnicke pray°, vyiizuje majetkove popstem. t eadovna nad Peoples State Bank Telefon do fieadovny eislo 5, do residence 63 HALLETTSVILLE, TEXAS

TEL. JED. SOK. FLORESVILLE

v nedeli, dne 9. listopadu Zaeatek ve 3 hod. odpol, die ppiadu 1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

Americka a eeskoslovenski hymna.

Nastup v ech cvieicich, pkivitani hostft a proslov br. Kosa.

Spoleena prostna.

Naiad' mull Naiad!

Dry lakii Samostatne vystoupeni len Doustonu Zvla tni eislo ien Floresville.

g

ZA ,VY fidu

g

PokrG. Houston

Vstup voInST VeCeie zaCne od 5 do 10 hodin, pozastavajici z domicich klobisfi a rilanStch peikrmii; cena veeeie jeden dolar dospili a 50c ditky pod 12 let.

VEER SOKOLSKA VESELICE piz oblibene hudbe

I

Franty Vaviika a jeho Morayskirch

I

hochii.

Vstupne k taneeni zabave jak obyeejne 75c a 25c Kaidir je uctive %van ZABAVNIM VYBOREM

2. listopadu 9. listopadu 16. listopadu 23. listopadu

R. BaCa Syncc)ators Ir..'ienek - Ray Kienek

VSTUPNE: MUkI I D.6MY 75c Tax included 0 zakusky a obeerstveni navgtevnikii jest vSrborem nalelite postarano. nbavni VSrbor Tel V-20256 1140 ROBBIE ST. lain. Na doptani: "0th an

Straus. 16

Vt STN18

Poutivefte k

Maly Oznamov ate!

DM' Vdova 66 roktl v dobrYch pomerech pfala by si seznamiti se s mutern tet v dobrYch pomerech, sttizlivYm, tichYm, dbalSrm a delnYm. Mohl by bYti se mnou nebo jã s nim. Pilae na: Vdova, Vestnik.

(44-45p) West, Texas.

Objeveno prastare k Na soutoku Opavy s Moraviel na katastru obce Kyle govic je V lukaeh napadne navrgi. Kdyl. zde budovala eoskoslovenska armada v roce 1937 e-uati.stku, pl9li vojaci na hlinene stfepy, zdobene zvlattnimi vinov kami. Ty se dostaly do zemskeho musea V ()pave a za okupace se shodou okolnosti ocitly se at ye sbirkach archeologickeho fistavu v Ratiboti. Po osvobozeni se nektere zbytky dostaly do rukou docenta. J. Hohma, keditele statniho archeoloickeho iistavu v Praze, kterY ilmed rozpoznal, e zde jde o stare slovanske hradisko.

EatesHledam usazenou a spolehliyou eeskou tenu s odporueenim k yYpomoci v domacnosti tfielenne rodiny. Mam kuchakku a mute pro Na jeho podnet a po clohode s tet'Si praci, DobrY plat a svetnice s ieditelem zemskeho musea v °pave koupelnou. PiSte na: Mrs. D. S. dr.

K. OernohorskYrn, zahajila jit v Hager, 4644 Park Lane, Dallas 9, roce 1946 odboeka statniho archeTexas.

(44—c) ologickeho itstava v Brno vYzkum mista. Do Opavy byl vyslan dr. Jos. Ear Sazenice mrazuvzdorne Poulik, pfednosta brnenske odbotzelove spitate a kulate hlavky, 300 ky. VYzkum ukazal, te navrti na za $1.00 1000 za $3.00. bila cibule a soutoku Opavy a Moravice jest skubrocoli 400 za 1.00 — 100 za $2.00, teene stare hradisko a te poeinaje pottou vyplacene a odesilany co nej- od iirovne luk jest kopec zcela umediiv. Waco Plant Gardens, 1426 1Y. Vznikl totit sesutim mohutneho (44-p) opevneni prastareho hradiska a Connor, Waco, Texas. vnitfnich staveb, ktere byly budoPkijme se tena k vYpomoci vany z dtevenYch rottii, do nicht s opatrovanim dvou ditek v domac- byl dusan*Sterk a slin. Jit v-Srzkumy nosti. K bydleni na miste — pkijem_ v roce 1946 ukazaly, e ptivodni ne okolnosti, dobrY plat. Zdali se domnenky o kopci jsou opodstatnezajimate pigte na 4409 North Rose- ny a proto se letos ptikrodilo k dalneath, Houston, Texas. Udejte vek pracim, vykopavkam na tiroke a vtechny podrobnosti v prvnim zakladne. Tuto praci take velmi (44-45c) podpoiil slerskY kulturni ustav z dopise. gar Sazenice zelove, mrazuvzdor- Prahy finaneni podporou. Vykopiv ne, hlavkovY salat a brocoli 300 za ky naddle provadi dr. Poulik, kterY $1.00 — 1000 za $3.00. Cauliflower se specialisoval na vYzkum staro100 za 50c; hladkeho listu petrutel slovanske minulosti a byl letos za 25 za 50c patou platime a za uspo- svou velkou praci o Slovanech na kojeni rueime. Early Plant Farm, Morave a v Podunaji pocten zemskou cenou osvobozeni. S nim 1111 So. 9, Waco, Texas.

(44-p) ne spolupracuje opayske museum.

Dosud byl nalezen bohatY matePfijme se tena stiednihe yeku k vedeni domacnosti a k bydle- rial sttepovY, kterY poukazuje na ni na miste. DobrY plat. Pitte na dobu od devateho do jedenacteho Mrs. M. A. Westcott, 1218 Crawford stoleti, t. j. Ag e velkomorayske.

Street, Houston, Texas 44 45c) Natly se zbytky mohutneho opevneni a vete, vysoke at 10 m. Bylo Hleda se usazend hospodyne objeveno slovanske hradifte s osapro mantele, kteti jsou zamestna- dou, ktere path syYm zptitsobem ke ni. Pkednost ma ena Oetka. Pitte stavbam podobneho druhu na timena 2900 West Jefferson, Dallas, Tex. ml mezi Odrou a Nisou a je tak jeanebo Telefonujte na Madison 2935 dinYm staroslovanskYm objektem (43-44c) tohota druhu na .6zemi OSR. Stte5311r Na prodej: Klondike jaho- povY material ma ureite spoleene dove sazenice: 100 sazenic za $1.00; znaky s keramickY7m staroslovan500 sazenic za $4.25; 1000 sazenic skYm materialem ze severovYchodza $7.95. Patou vyplacene; daltich nich tech. Samotne hradisko sousazenic nebude ku koupi po 20tem visi s kmenem Holasovic11, kterY se prosinci. Chas. Kovar, Rt. 2, Box pripomina z druhe poloviny deva(43-45c) tel.° stoleti.

2, Caldwell, Texas tpine odkryte opevneni a Cast Prodam mak 1 libru za 50c hradiska shlednou koncem thin itsuche cibulove sateCky ' libra za 15c eastnici celostatniho archeologicHlaste se na Mrs. Agnes Skupin, keho sjezdu, kterY se kona v KarRosebud, Texas, Route 3 (4345p) lov. Studance a vyvrcholl prave navgtevou nalezi gte v rodne obci pied Zelinatstvi pii Houstonu, vST sedy (INS Jo Z * i Davida.

-hocinepr koh,dbypracoKoneene vYsledky vtifznamneho val ye meste. Misto v dobrem miste, objevu obohati slerskou historii a tkola nedaleko a mestskY bus k prinesou nove bohate poznatky &Pigte o podrobnosti pod znae- Mho razu. kou. Zelinakstvi % Vestnik, West, (43-45c) tor' NA PRODEJ MED. Obratte Texas. se na: Kamila Fojta gek, 815 E. Cur Mladenec stkizlivY, 36. let Central Ave., Temple, Texas. staff. pfeje si udelat znamost s div(38-43p) kou od 18 do 38, podobenka se vYmeni neb vrati. 2ert vylouden, jen ktera ma zalibu na fume at' se e hlasi na: StfizlivY muft % Vestnlk na prodej u

C ESKE REKORDY

West, Texas

(42-44p)

Ptikryjte sttechu aluminavSrm plechem. Vytrv6. navgdy. HrubST, lehky. Posilame ho vgude.

Pate si o ceny a Ugettite. — Hanug Hardware Co., Belimead, Texas. (dze)

Ve sttedu, dne 29. fljna 1947.

Presbyterni kostel

Uncle Sam Says

Nezapomeiite na 6eske Bohosluiby v nedeli 2. listopadu o 11 hodine dopoledne. Rev. Josef S' egulka bude kazati. Dostavte se v pinem podtt.

Stroj, kterk vylouoi moinost srailty vlakii

If you can't write a good big figure In the space above then you'd be smart to adopt a method of savings that millions of Americans have found to be absolutely sure fire. This method is the regular buying of United States Savings Bonds. People buy Savings Bonds now on two .convenient plans. If you are on a payroll, through the Payroll Savings Plan. If you are a professional man or woman or self-employed, through the Bond-a-Month Plan at your bank. By signing up on either plan, twelve months from now you will be able to write a nice healthy sum in that space up above.

U.S. Treasury Department

Praha. — Anglicka firma Standart Electric Moms. a spol, pfedvadi na Wilsonove nadrati model noveho zabezpeeovaciho zakizeni, ktere ma vyloueiti motnost sraiky vlakü pro gpatne postavene vYhybky. Cely pfistroj je zaloten na principu elektromagneticke kontroly a amotriuje fidit z jedineho mista mechanicke staveni vYhybky na cetem nadrati. Protote slotitY mechanismus stroje neaovoli postaviti vYhybkil tak, aby mohol dojiti ke srace, bude znamenati jeho zatazeni na na ge eleznice dalAi zvST.§eni bezpe6nosti osobni Z * eleznieni dopravy. Jeho opouZitim bude mono ugettit pracovni shy, proto Z . e dosavadni zarizeni zamestnavaji mnoho vYhybkatit, kterYch pii poutiti noveho stroje nebude tolik zapotfebi. PfedvadenY stroj bude v nejzakoupen pro nektere blisl z mentich nagich nadrati, kde bude yyzkouten. Nakiad na j ednu vYhybku bude einit asi 140.000 Kes.

Ikád Pokrok Dallas tido 84,2625 Floyd St. Dallas, Texas oznamuje:

'HALLOWEEN PARTY' v pitek, dne 31. tijna zaCitek v osm hodin Hudba: Gerik Orchester z West

v nedèli, dne. 2 listopidu Taneeni Zabava

S. Cmelka

PRI HUDRE

243 Waverly, II. Heights Telefon V. 27125

Eric J. Honzy Orchestru

Houston 7. Texas

(e-69)

(p)