Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at W est, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. ROeNiii (VOL.) XXXV.
WEST, TEXAS, ve stredu,
(WEDNESDAY), 15. itiJNA (OCTOBER) 1947.
eisLO 42
MOO OBJEVENi AMERIKY NE 12. itiJNA butte tomu 455 let kdy KriStof Colombus objevil Ameriku. V D 11. stoleti site k jejimu brehu pristali, nekde na severu, Skandinavci Leif Ericson a Thorfinn Karlsefni, z Gronska, ale vice se o nich nejevi, jsou opredeni mlhou da,vnoveku. Objev Calumn y vSak pozmenil smer svetovS7ch dejin a clejinam Ameriky dal poeatek. Columbus ukazal cestu jinYm cestovatelum a to testa se pak u'2, jak se lidove iikava, "netrhla." Kriktf Columbus italsky Cristoforo Colombo, Spanelsky, jak on sam se psaval, Cristoval Colon) pochazel z Janova, Italie, aekoliv jate devet jinYch mast se hlasi o Best bYti jeho rodiStem. Rok kdy se narodil dlouho nebyl ureite znam, dle novejeiho zkoumani narodil se pry v roce 1451. Byi synem soukennika Domenika Columba. Zany se oddal namori nictvi, navAtivil Orient, recke ostrovy, Tunis a Anglii. Usadiv se potom v Lisabone a cdeniv se tam s Donou Felipou Muniz-Perestrellovou, 211 nejakY das na ostrove Porto Santo. Jednu dobu sprostredkoval nakup cukru pro velikou spoleenost, na ostrovech pri Africe, a tak se seznamil s piloty a namorniky, kteri verili, ze dale na za,'"pad jsou ostrovy dosud nezname. VolnY eas travil pilnYmi studiemi cestopist, zejmena Marka Pola, Jana Mandevilly i Odorika z Pordenone a namornich map. Rozmaniti plavci, kteri pronikli za ostrovy Azorske do Atlantickeho oceanu, prinakli temne zpravy o zemi na zapade a vypraveli o mrtvolach neznameho plemene, cizich stromech a pod., prihnanYch proudem morskYm od zapadu ke brehilm AzorskYch ostrovfi. Potom fidaje italskSrch cestovatelfi. po Asii, je2 daleko sahaly za hranici, udavanou za nejkrasnerSi mez na vYchode, vzbudily v Columbovi mineni 2e Asie dosahuje mnohem dale na vYchod k zapadnimu pobrek Evropy, tak tie plavbou na zapad snaze bylo by dostihnouti Indie, neti cestou kolem Afriky. K temu2 fisudku dospel ji2 pied nim florenckY astronom Toscanelli, jenti r. 1474 predlotiil portugalskernu krali Alfonsovi V. namorni mapu, sestrojenou na zaklade sviich studii a vyzYval ho, aby cesty do Indie obratil smerem zapadnim. Columbus venal ye styk s Toscanellim a jsa od neho povzbuzovan, nabidl se krali Janu II. k rizeni podobne vYpra. ak komise, jig navrh tento r. 1484 k vy. Av S posouzeni byl predlolen, jej zamitla, nada Columbus potaji opustil Portugalsko a odebral se do Wastilie. Jeho zajem o cizi kraje byl znam nekolika vlivnYm lidem, eimti se stab, byl doporuden 'Spanelske kralovne Isabelle. Po vahani, neb )i zaratiely jeho potiadavky, podepsana byla smlouva, kterou Columbus byl povfgen do de"dieneho stavu glechtickeho s titulem "Don", obdrtiel dediene hodnost admirala i mistokrale v objeven rch zemich s prosem navrhovati si podrizene idedniky a nabyl prava na desetinu vkch prijmA korunnich i osminu z obehodnich monopolii.
Ponevadti korunni pokladna byla ,prazdna (bylo prave po skondeni valky s Maury) a kralovna si mus.da potrebnY obnos vyptijditi, vYprava Columbova byla dosti skrovna, skladajic se pouze ze tri menSich Lodi, Santa Maria, Pinta a Nina2-Columbus vyplul dne 3. srpna 1492 z itiJNOVA NOC Josef Hora ilijnova not, 'Zena s eernYmi vlasy, slzy poprchavaji, polibky vzpominek. Ach, vgdyt' to neni nic, ne2 podzim pod hladinou, jimti zpiva ozveria a potopenY,stin svilj zavoj vleee tmou. Vy, sestry moje, fontany majove, je2 te gily jste dny me, a zastupy, jez srdce rozhoupaly mi a dla.ne rukou, na neti pripisoval jsem vrasky•vYch vin a sveho smutku — co je to smutek, noci tijnova, zdernalY ohni, spiel v zrcadle? (Z pozfistalosti.) pristavu Paloskeho, zameril k ostroviim Kanarsk 'Ym a dne 6. zaki vydal se na s` ire more. Vitr byl site plavbe prizniv, avtiak mutistvo, nespatriv g po 34 dni nic ne21i more a oblohu, jevilo jit fizkost a nechut' k •plavbe, nicn-fene nikdy nepomfgelo na vzpouru. jak pozdejtii zpravy uvadely. Koneene dne 12. fijna pristal Columbus u ostrova znameho domorodci Guanahani, jej prevzal San Salvador a zabral pro kralovstvi Kastilske. Byl to nynejSi Watlings Island v souostrovi Bahamskem. Columbus byl presvedeen, 2e se nachazi u brehfi indickYch, neb doufal tim smerem doplaviti se ku Indii. V torn pilvodi pojmenovani americkSrch domorodat Indiany. Dne 27. kijna objeven bfeh Kuby i jinn fizemi a vkchny byly pojaty pod panstvi Kastilske. Dne 6. prosince pristal Columbus u ostrova Haiti, jej nazval Espanola. Povzbuzen vSmosnYm smennYm obchodem s domorodci, kteri se k cizincum chovali prdtelsky, zalotiil na °strove osadu Navidad, v niti zfistavil 43 mute a dal se na zpatedni cestu. Cesta jeho ke dvoru kralovskemu, jeni praye diet v Barcelona, byla v pravde triumfialni. Ferdinand, Isabella, glechta a lid zahrnoval jej poctami. Podmynky smlouvy byly potvrzeny a konany pripravy k nova yYprave, jeti na 17 lodich mela 1500 vojekt, urnelcu, remeslniku, a pod. a byla opotrena hojnasti evropskSich plodin a zvitat. Columbus vyplul dne 25. zati. 1493 z Cadizu a 28. listopadu pribyl k Haiti, kdeti shledal Navidad v rozvalinach a posadku od domoroder pobitou. Zalotiil tedy mesto Isabella a podnikal vYpravy do krajiny Cibaa, bohate zlatem, a objevil Jamaiku. Chteje vladnouti vice vojensky net °beansky, popudil proti sobe svau krutosti nejen domorodce, nYbrti i Spanely. Indiani byli soustavne vyhlazovani nejen zbrani, nYbrti i smedkami ,psu k hanbam na ne vycvidenYmi a nucent k ohromnSra) davkain ye Mate a bavine.
Pomery tyto byly vitany jeho nepkatelfun ye 8panelsku k rfiznYm 2alobam a fiskokilm, tak Ze v roce 1495 vyslan Juan Auado do Zapadni. Indie, aby nespravnosti vySetril a proti nim zakroeil. Columbus odeprel mu podati vysvetleni a navratil se do Spanelska, aby podezteni kralovny vyvratil. To se mu podatilo, tak v roce 1497 byly na novo potvrzeny jeho vYsady, bratr jeho uznan za namestka a v3izkumne vharavy soukromych osob zakazany, nebot' Columbus pokladal objevene zeme za svou korist.' Ponevadd kolonisaeni vYlohy byly velke a dalgich penez nebylo, chopila se koruna k rade Columbove prostredkfi stra gliveho. VSem trestancilm, kteri nebyli odsouzeni pro velkozradu, penezokaz nebo kacirstvi, byl trest Upine nebo 'desteene prominut, jestli se zavazali slouMti nejakY das v Zapadni Indii. Ze 2alatfi a galeji hrnuli se zloeinci na lod'stvo Columbovo a nejhorSi vyvrhel odveten ku kolonizaci .Ameriky. Dne 30. kvetna 1498 vyplul Columbus po Odeslal od Ferra tti Lodi nejkratSi cestou na Haiti, s ostatnimi pak zameril k rovniku, objevil 1. srpna Trinidad i east pevniny jihoamericke, kterou vSak pokladal za ostrov a nazval Isla Santa a 4. srpna dostihl jinni pobre21 poloostrova Panie. Na dalSi plavbe dospival k mineni, 2e acme po leve Strane jest .pevninou, avg ak pro nedostatek penez a chatrnST stay Lodi musel se vratit na Haiti, kdeti mezitim jeho bratr .Bartolorne byl na rece ()came zalogl mesto Santo Donmingo. Na ()strove shledal Columbus fipinou anarchii, nebot 'vrchni soudce Roldan, povstav proti mistokralovu namestku, potloukal se se zastupcem syYch stoupencfi ye vnitrozemi a tYral i olupoval domorodce, kteri zase belochum stejnou merou splaceli, tak ze vra gdy a zloeiny byly zjevem zcela obyeejnYm. Mistokral snail se fisilovne zjednati pokoj a poradek, avSak dal se svesti k neveasne povolnosti naproti odbojnikfun, tak 'Ze mu tito koneene vypovedeli ,poslUSnost a poslali nan stanost do 8panelska. Mezitim prieiriovali se nepratele ColumbovY ve S'Panelsku, hlavne biskup Fonseca ze vSech sil, aby jej u koruny osodili, ukazovali na obchod s otroky, kterY provozovan byl na SpanelskYch trzich a jeja kralovna Isabella povatiovala za hrubou uradku, a dosabli koneene toho, ze r. 1499 vyslan. Francisco de Bobadilla s moci takika diktatorsku do Ameriky. Columbovi a jeho brat-1m nariZeno, aby veSkery tvrze, Lodi a zasoby valeene vydali novemu pinomocniku kralovskemu. Bobadilla, mu g surovY a bezohlednSr, zabavil hned po svem prichodu do Santa Dominga r. 1500 veSkeren majetek Columbfiv a dal jej i jeho bratry Bartolomea a Diega na vYpovedi nepratel jejich zatknouti a v okovech dopraviti do Evropy. Av'Sak obecna nevole nad takovYmto nakladanim nezustala bez fieinku na korunu a Columbus hned po prichodu do Cadizu (20. listopadu 1500) propaten byl na svobodu. Kdyi pak se dostavil (Dokondeni. na Anne