Vestnik 1947 10 01

tci

ednoty &tau Texas

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at W est, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

ROtNili (VOL) XXXV.

WEST, TEXAS, ve stfedu.

(WEDNESDAY), 1. Nita (OCTOBER) 1947

OSLO 40

ZPE' T K DOBAIVI, KDY ZEMP BYLA HVEZDOU A KALIFORNSKEM vrchu Mount Palomar dokonduji stavbu hvezdafskeho P naddalekohledu, jeho obrovska, palmetrova Cooke dovoli lidem nahiednout do vesmirm'rch propasti, ieiich2 hloubku jen naznadi sdeleni, 2e se mefi na stamiliony hvezdr#ch let. To znamena, 2e hvezdati uvidi nebeska telesa, s nich2 k nam leti svetlo nejak ten stamilion let — a pfipadne 2e take uvidi telesa, jet ut sto miliond let nebo dale vfibec neexistuji, ale o jejich zmizeni nemii2eme yedet, protae zatim dopada rra sberne zrcadlo dalekohiedu svetlo, kterYm svitily jette pied katastrofou.

Zajimavou shodou se stalo, 2e prave take v Kalifornii byl dokoneen pfistroj, jim bide mohou nahlednout trochu jinYm zpfisobem g smerem do propasti stamilionu let na dejiny Vesmiru: Nov3•7 cyklotron, jen va21 etyfi tisice tun a pracuje s energii etyl- set milionu elektronovYch voltfi. Tenhie pfistroj tail vyrobi prvky, jako u2 davno nejsou na svete, ale byly iprY to pied stamiliony let, kdy Zeme byla mlada.

Znalci pfedpovidaji, ie se na jeji horni konec nastavi serie atomove velmi sloiitS7ch a te2kS7ch prvku, nadurand, je2 se na Zemi rozpadly sloiltosti sve stavby, jako se rozlomi vysokY a nedostateene vyztuienY mrakodrap; ale take mezi bane eleny stupnice se pfika-

men organisatory

South Organisaeni odbor nagi tistiedny rozhodl se uspotadati souat vim/ tadovkmi organisitory a cela. tada uliteenkch dart& bude rozdelena mezi vileze. Scnttei byla zahajena 1. srpna 1947 a ukonei 3L prosince 1947.

Tonto souteii cheeme polcraeovat ve svem dile — v kampani zlateho jubilea SPJST — jejimi diem bylo dosaieni tii tisic novych Nejsme jegte hotavi s praci ac blitime se ku stanovenemu cili a nebude skvelefiiho tispechu v jubilejnim roce nad to, jestli kampan zlateho jubilea pieltroei stanovenou kvotu.

Mame jegte devadesat dni, nein uplyne pamatnk rok zlateho jubilea SPJST a techto devadesat dni bulb/ dobou nejusil' ovnejii prace a neutuchajiciho prieineni, aby tispech jubilejniho naboru novych Elena byl co nejfetii.

Sestry a bratii organisatoti, hledejte v soutea uglechtilou zabavu. Pamatujte, ze ziskivartim novych clenu ziskivate blit gi piatele. V duchu nadgeni pro svfij tad ueifite si z agitate uglechtilou kratochvili a zkuste, abyste ziskali co nejvice ditek i novych clenu. Va ge ptieineni bude po zfisluze dodateene odmeneno nekterkm z krisnkch utiteenkch dark?' v ithrnne eerie tti set dolarti, jet budou rozdeleny mezi viteze teto soutele. Pizeinlivi pracovnici posledniho udobi ka,mpane zlateho jubilea nynejti soutele — budou zavoditi mezi sebou a budou za to odmeneni darkem uZitesenSim a mimo to budou oprivnene hrdi, ie svkm ptieinenim dopomohli svemu tadu k pokroku.

"Pfedvaleene cyklotrony urazily zrovna dye nebo tii poschodi z padesatiposchod'oveho atomoveho mrakodrapu. Do jadra atomu te pH torn prave jenom tkrablo. NovYm cyklotronem vtak mfi2eme rozbijet celY mrakodrap na rodinne domky o etyfech mistnostech, a mezi tim nam zbude jen hromada hfebikt a tfisek," prohlasil jeden z vecla, shromaldenYch na schfizi Americke spoleenosti fysikfi v Palo Alto, kde byl pfednatkami vedeckemu svetu pfedstaven novY mamuti cyklotron kalifornske uni-versity:obr proti pfedvaleenYm, ktere vatily 225 turf a pou2ivaly nejakeho toho milionii volt& Ty byly s to utrhnout dve nebo tii easte6ky ze slotite stavby atomoveho jadra. KalifornskY cyklotron jich pki prvni zkoutce vyrazil dvadvacet 0,2 tficet "v nejdfikladnejtim rortfitteni jadra, jeho dosud elovek," jak zdfiraznili zpravodajove dr. Glenn Seaborg a di nova podoby starkch znamYch, zati2enS7ch Isadore Permanova. dvojice pfednich atomicradioktivitou. Budou starSrm podobne jen jako k3ich badatelii v USA, oznamujice, 2e se jim hatlava prskavka prskavce vypalene. Naboj podafilo vyrobit prvky, pro nee neni obdoby "hotlavSlch" vydr21 u nekterSrch par vtefin, u nikde v tech oblastech Vesmiru, kam proninekterSrch miliony let. Ale Zeme je tak stars, klo dosud vedecke badani. Byly pry snad v 2e ze vtech zbyly v pfirode jen nejtrvalejti dobach, kdy svet byl mnohem mladti a Zeme prvky uranove, aby uvedly eloveka, na stopu jette 2havou hvezdou, v nit se ustaviene tfijednoho z nejniasnejtich tajemstvi pkirody Atily a zase stavely nova a prvky, jak na jadra, — "iivota" hmoty, jen2 je tak zvlattni formou sotva se utvokila, dopadaly steely v zavratnem 2ivota, 2e se vlastne nema oznaeovat slovem, viru potencialnich easteeek hmotne stavby. vyhra2enStm pro byti 2ivoeicht a rostlin; pro Badatele si slibuji, 2e ziskaji nejmene sto nosvet, jen2 se ma k svetu hmoty jako zrcadlovych ukazek promenlive hmoty. Zatim z nej\F Y obraz k pilvodnimu pfedmetu: RostlinnS i a zajimavejtich je radioktivni atom ieleza, jen kivoeitnY svet se vyvijel od nejjednoduttich vznikl bombardovanim medi, kdy naruteny tvarfi k vyt t. im, kdeito u sveta "ne2ive hmoty" atom medi vystoupil o 'etyfi mista po 2ebkieku stupnice prvkii. Jak bude tato stupnice — jet' . lze mluvit o vYvoji od velmi slaZiteho k jednoduttim tvarfim — alespoil v ureitYch pHbra pova2ovana za nemennou, kdy se ukazapadech. Zasadne by si nikdo netroufal nazirtilo, ze z jejiho sestaveni lze odvodit vlastnosti eovat linii, v nil by se od naduranfi 510 na nekolika neznamkch prvkft, naleticich na pfiklad k vodiku. Ale jsou zajimave ukazky mista, jet Mendelejev nemohl vypinit, a poptakove testy prave u nejvyllich ptidek stupsat tyto vzticne hmoty di-iv, net byly na svete nice. .TeAte za prate s "malkmi" eyklotrony vyoideveny — vypadat za nekolik desitek let?

robili vedci pied lety americum. To je typickY pkiklad, a byly pfivodne spory o torn, zda objeviteli, dr. Seaborg, Ipozoroval a usuzoval spravne nebo ne. Dnes by se neopovatil nikdo pochybovat, ze v cyklotronu dostal dr. Seaborg prvek o atomicke Irate 241. Ueenec sam tvrdi, ze tento prvek jiste existoval na Zemi pied stamiliony let, kdy2 byla Zeme velmi mlada.

Ale jeho atom byl prilis sloiitY, aby se mohl udriet, kdyt Zeme starla, a tak se americium promenilo casein v neptunium, a to v neptunium o neco lehei a proto trochu stalejti, net' je ono neptunium, ktere se automatickY meni v plutonium na pineni atomovYch pum. Dnes je americium obecne uznanY e'en rodinY chemickYch prvka a snad jeden zachycenk elen ktere /lam vytahne novY cyklotron roje ze zavratne hlubiny vekfi, jako vylovi navy da1ekohled na Mount Palomaru nezname svety z hlubin Vesmiru.

• 4 • Bezpeenost bratrskeho poji gteni jest dnes stale vice a vice uznavana, protoie jest levna a naprosto jista. Bratrske jednoty v Americe rostou a mohutni a tadna je gte neueinila tipadek.

To by melo miti u nagich sester a bratrii ten aby si sveho poji gteni vatill a za kaidou cenu se snatin si jej udriet.

4, • ( ) Nynejti rozmach americkYch easopisii byl zpilsoben hlavne pottovnimi ptedpisy, ktere dovolily v roce 1804 jejich lacine zasilani zvlattni tiidou potty. ) • 4 • ( "Mezi velkYmi vedmi, ktere nemt2eme vykonati a malYmi vecmi, ktere vykonati nechceme, stava nebezpeei, 2e nebudeme Mat nic." — Autor neznamy.

• 4.

'CALENDAR 5. tijna. Vinobrani v sini tadu Pokrok Dallas Cis. 84. na 2625 Floyd St., Dallas, Tex.

5. tijna. Oslava zlateho jubilea SPJST. v sini fadu Jaromir Cis. 54. ye West, Tex. 12. fijna. Oslava zlateho jubilea SPJST., 37. vYroei zaloieni fadu Svaz oechoslovant Cis. 92. a 9. vYrai otevfeni sine ye Fort Worth, Tex. 12. tijna. PiredniAka profesora K. Gama v sini tadu Jaromir Cis. 54. ve West, Tex., po tadoye schfizi. Namet pfednatky: Pomery v dnanim Oeskoslovensku.

12. tijna. Spoleena svaeina po schfizi tadu Pokrok Jihu Cis. 72. v Cameron, Tex. 12. kijna. Oslava zlateho jubilea SPJST uradu Texaska ()thee Cis. 13. v Dime,Box, Tex. 26. tijna. Oslava vfroei zrozeni tws1. republiky, pti nit dramatickk kroutek Hlahol sehraje divadlo v sini tadu Pokrok Cis. 88., Houston. Tex. 26. iijna. Konference Svazu Racionalistfi v sini tadu Pokrok Houstonu cis. 88. v Houston, Tex. Zaeatek v 9 hodin rano.

8. listopadu. Schfize spolku eeskkch exstudentll a Texask4 Matice VyAgho Vzalani Union budove p f Universite v Austin.

Strana 2

V

ffitZDN1 ORGAN SLOVANSKE PODPORUJiCt JEDNOTY STATU TEXAS. OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENSVOLENT ASSOCIATION OF THE STATk OF TEXAS. REDAKTOR — FRANTA MOUCKA — EDITOR Vydavatele — Publishers CECHOSLOVAX PUBLTSHING COMPANY WEST, TEXAS. Ptedplatne $1.50 roe. 6,1bselption $1.50 a year Zmeny adres zasilaji se do 1.13Avn1 inadovny vs Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas. cieSkere dopisy, ptedplatne a oznamky bud'tet aaresovany na: Vestnik, West, Texas.

Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in the South.

NAM JEDNOTE Jednoto nag e mild, jid padesat let s nami bylas a pies cely ten dlouhY eas, nezklamala's jedineho z nas.

Padesat let zajiste to dlouhY eas dobre konati, vdovam a sirotam sizy strati a pii torn vgem stale a stale rasti, tak de dnes jsi ud tak de jest Te videti z velke dalky.

My vg ichni jsme radi, de Te mame a je gte na dlouhY eas si Te zachovame; jako verne ditky slovanskeho rodu, budem na Te hrdi vddy ad do sveho skonu.

Neb my dobte vime, de Ty bude stale dobre skutky konat nyni i na dale.

Slava Tobe Texaska Jednoto na g e mild, konej dobro dale jak sobe's vyminila.

Aby ad uplyne padesat let zas, Ti znovu provolama byla slava a vzpornenuto nas.

Vaclav Batina.

Poz. red. Tuto baseri napsal br. V. Batina ye Smithville k ()slave zlateho jubilea SPJST, potadane tadem na Koval dne 14. sail 1947 a jit pekne ptednesla maid. dceru gka mandelt Karel Hribkovych — hezounka Josie Ann. V gem iieastnikam oslavy se baseri jak ptednes libil a protode bratr Batina veal, de pie oslavnou basnieku pro male dite na gi u'd tfeti generate, poudil obyeejnYch siov a jeho basnicky pokus se mu vydatil.

4, ) Pojig teni proti detske obrne zavedla jista pojig t'ovna v LondYne, ktera ma spojeni se svetoznamou pojig t'ujici spoleenosti Lloyds. Tato spoleenost pojistila jid 25 tisic LondYriant proti zaketne a velmi nebezpeene detske obrne Ci paralyse. Dle zpravy o tomto novem druhu pojig teni se uclava rodni poplatek a kolik pojigtenY v ptipadu, de je napaden paralysou, obdrdi a ovgem i dalgi podminky. Nage etenate bude zajimati zprava, de matetska podparna organisace — Ceske Spolky v Americe — yydavati budou pojistku proti obavane a tak hojne se.vyskytujici detske obrne. VYraz "detskY", poudivanY jak v ee g tine, tak v anglietine (infantile paralysis), neni spravnY, nebot' aekoli je v gedonne znamo, de nemoc tato zaketne napada obyeejne deti, denni ptipady nas poueuji, ani 35 leti nemohou bYti jisti, de jejich vek chrani je pied obrnou. Veda lekatska usiloyne pracuie, aby rozpoznala, co je nositelem teto nemoci a jak modno ji aspe gne leciti. Spoutanim atomove energie se otvira nove giroke pole k ledeni nemoci radioaktivnimi paprsky. Veda,toti se jid dopracovali raznYch dspechil, celkem Nr q k modno tvrditi, de ledba obrny je dosud v adobi pokusfi. Leeeni detske obrny je dlouhe drahe, to vime vgichni, kitoi sleddierrie tyt0 wavy 'V nOvinkt, ?NW oeekav6,, 3jA3-

ESTNIK

ptavka Menu SSA p0 pojitteni proti detske obrne bude vteobecna. Die zpravy nsttedny OSA budou pry pojistky proti obrne vydany ihned, jak budou schvaleny pojitt'ovnim odborem statu Illinois .a toto svoleni oeekavano je iisttednou kaddYm dnem.

1111b Nekteti eleni si ani tadne neuvedomuji, co vlastne ye sve pojistce u SPJST mail. Neznaji vyhod sveho cettifikatu pro dobu piitonutou i budouci. Kdyby tyto vy'r lohy znali, nikdy by se se svym certifikatem nerozloueili a nedovolili, aby byl ohroiovin neplacenim poplatkit.

Rutne dny osady West zapoenou 2. tijna 1947 a potrvaji ad do nedele 5. tijna. Ve Ctvrtek 2. tijna dojde k zahajeni ttidenniho rodea slavnostnim prtvodem v 5:30 odpoledne. U mestske radnice setazena gkadrona padesati jezdct a jezdkyri na fabory okra glenYch otich vyrazi prilvodem po hlavni ulici mesta West smerem k novernu vYstavi gti. Za jezdci nasledovati bude karavana ozdobenYch aut s hosty a aelnYmi obeany mesta jak osady, skupina bicyklista a koneene vozidla osadnika. Veeer v 8:30 hod. za deasti tisict divakri na rozmernYch tribunach zahajeno bude v arene utkani cowbut, v chytani lasem, krkolomne jizdy na konich i neosedlanem dobytku a pod. Podivana tato opakovana bude v patek a v sobotu veder.

Odekava se rekordni nav gteva po vgechny yeeery nejen osadnikt, nybrd i nav gtevnika loftspolnich ba i z mist vzdalenYch. V patek 26. zati rano vydala se z mesta karavana 23 automona reklamni objild'ku sousednich mest a mesteeek a mayor mesta bratr Jiri Kacit vydal mimotadne prohlageni, jimd se yyzYvaji mistni obeane, aby ye dny rodea oblekli se do Aboru usedlikt. kdysi divokeho zapadu anebo meli na sobe alespori Cast tohoto odevu jako: velikY girak, jezdecke boty Ci spodky, opasek s hluchYmi naboji, pistoli na kapsle, laso ptes rameno a pod. KterY °bean objevi se na ulicich mesta West bez nejakeho zevniho oznadeni ustroje case zapadackYch stavi se nebezpeei, de bude svymi spoluobeany zajmut a musi se vykoupit: poeastkou zatYkajicich. Sladkym napojem Ci sklenici peniveho. Nalada usedlikt je v geobecne k nastavajicim dnam rodea znamenita, cod znamena proniyavY tspech novinky. V nedeli na to, v sini tadu Jaromir bude velika oslava zlateho jubilea na gi Jednoty. Okolni tady byly k teto slavnosti pozvany, pestrY potad sestaven, vYborna Divigova hudba ze Seaton bude deinkovat pti programu a veeer pti lidove veselici.

PH odpolednim programu dojde k zataneeni Ceske Besedy; etyti kolony taneenikil v narodnim kroji z Fort Worth piedvedou etyti oddily razoviteho eeskeho tadoveho tance za doprovodu Divigovy kapely a bude to podivana, bude to radost naslouchati libivYm popevkam staroeeskYch pisni, z nichd sloden hudebni doprovod Besedy. V druhern oddilu pre droukroece hudba haje: "Kdybys byl Jenieku, poslouchal matieku" — v ttetim oddilu pti sousedske doprovod ptipomina: "Meth, jsem mileho . . . " a jasavY Furiant vyvolava radost a veseli v kaddem oddilu. Pohostinnost u tadu Jaromir je giroko daleko znama: v geho bude dostatek a kaddV elen i neelen bude srdeene vitan. Jsme nanrosto iisti. de korunou ru gnYch dna ye West bude jubilejni oslava tadu Jaromir.

Nedivno eetli jsme v organu jedne americke bratrske jednoty, ie sotva jeden ze sta jest obeznamen s virhodami, jei poskytovany jsou modernimi bratrskYrni pojistkami. Jegte nry je mezi elenstvem bratrskirch jednot mnoho talcov rch, kteti se domi,gleji, ie pojistka jejich ma hodnotu jen po jejich smrti.

Vyhlidky obrany Spoj. state. Poradni komise presidenta Trumana doporueila mu ke schvaleni celou tadu zylag tnich opatteni, jako na ptiklad: vseobecny vojensky vYcvik, ptemisteni nejdaleditel gich priimyslovYch podnikt, vy liudOvani novYch vyroben pod semi a jine. Aby nebezpeei valeenYch akci bylo omezeno na nejmenti miru donoruenje komise decentralisaci. divotne daleditYch pramyslovYch stkedisek, ; eimd budou ovgem spojeny nutne ptesuny oh, var plstva. Podobne projekty by byly tak no; kladne,jsou prakticky temet neuskuteeniVane, Nato: 0 pr:4.14seg

Ve sttedu, dne 1. fijna 1947. nech, ktere provadeji montad dilt vyrobenYch v jinSrch tovarnach, mohou byt umisteny pod zemi a to bez vet gich obtidi. Vydaduji pomerne male povrchove prostory a malou dopravni sit', ktera v ptipade po gkozeni zasahem bomby — by mohla byt rychle opravena. Naproti tomu jen nekolik malo obrovskYch tovaren, produkujicich kpvy a chemikalie, mute byt dostateene ochraneno i temi nejadasnej gimi podzemnimi stavbami, o jake se kdy elovek pokusil. Spoj. staty pottebuji nutne na priklad ocel. V minulYch dvaceti letech vyrobny Spoj. staty vice ned jeden bilion tun oceli. Bez ni by se temet okamdite zhroutila pramyslova a vojenska moc zeme. Aby mohla bYti umistena pod pod zem jen obrovska ocelarna Geneva v Utahu, ktera byla vystavena za valky za pouhe dva roky a vyrabi ptiblidne jedno procerito americke produkce ocele, muselo by byt vykopano nejmene 500 miliona krychlovYch stop skaly. Otevi-ene ohnigte ocelaren by samo vydadovalo prostoru vet giho ned 600 yarda. Bylo by nutno zavest ventiladni system, schopnY nassavani a vytlaeovani mnoha set tun vzduchuza minutu. Umisteni poloviny ocelaren Unie pod zem by vydadovalo nakladu patnact dolara. Avgak i kdyby ocelarny byly takto chraneny, jejich obrovska sit' povrchovYch doprav_ nich linek by zastala tak snadno zasaditelna jako dtive. Atomova, bomba, syrdena na doly v Mesabi Range u jezera Superior, ktere produkuji 85 procent delezne rudy Spoj. state by na eas ochromila produkci cele zeme. VelkYm problemem je armada a letectvo Soustati. Geld armada se dnes sklada z 12 divisi a 30 leteckYch skupin, a z tech je vet gina vazana okupaenimi povinnostmi. Letajici pevnosti B-29 jsou jedinYmi letadly, ktera by mohla svrhnout atomoYou bombu. Namormictvo, ktere tvoti samo prvotadY cil pro atodnika, nema tiditelnych dalkovych steel a letadel, schopnYch nest atomoYou bombu. Z neptehlednYch zasob zbrani, tanka a letadel, vyrobenYch behem valky, byla velika mnodstvi dana do stareho deleza. Tak padesata obrnena divise "New Jersey" ma ze svYch ptvodnich 306 tanka dnes jen sedm. Ze 14 miliona vycvidenYch yojaka made byt pouze 5 miliona uznano jako zpasobili pro novou sludbu. Celkova zprava poradni komise zni, de Spoj. staty jTou dnes vojensky pomerne slabe a v padu valky dobrYm diem pro atodnika.

Slovanska Podp. Jednota Statu Texasu jde s duchem ease a poskytuje pojistky moderni v kaidern smeru a jste-li dosud mlad anebo v prosttednim veku, muiete si opatfiti pojistky takove, ktere vyplaceny jsou yam v hotovosti po uplynuti 15 nebo 20 let a nebo jsou vam vyplaceny po dosaieni 60 'el 65 let veku.

VYznamna spoleeenska ochrana zamestnanzahrnuta byla do opravecu neho zakona v Ceskoslovensku. Zakon o provedeni narodni mobilisace pracovnich sil ptinese ptevadeni soukromYch zamestnanct do dtleditYch hospodatskYch odvetvi. PH takovem pi-evadeni pamatuje dotyeny zakon na socialni ochranu zamestnanca. Mimo jine je dana mod_ postzachovani pensijniho poji gteni u tech zamestnanct, kteti budou ptevedeni do delnickeho pracovniho pomeru. Ptevedeny zamestnanec bude podlehat v novem miste nadale pensijni pojistne povinnosti u sveho dosavadniho nositele pojigteni za ptedpokladu, de v pensijnim pojigteni ziskal aspori dvanact prispevkovYch mesica. Jeho poji gteni bude provedeno podle vYge mzdy v novem zamestnani, pokud by byla vyggi ned dtivei gi plat. Byla-li by vgak mzda na novem pracovnim miste nidsi nea dtivefgi plat, bude provedeno pojigteni v to tilde sludneho, v nid byl zamestnanec pensijne poji7 Sten pled ptemistenim. PH nid gi nove mzde made vgak byt zamestnanci sradena jen to 'ed,Xt, :pojistneho, ktera by odpovidala teto nidgi mzcle. Zbytek pojistneho je zamestnavatel vinex platit ze sveho. Toto ochranne ustanovehi se vztahuje i na zamestnance, kteti pte gli i pied deinnosti tohoto zakona, t. j. pted eer y1946 do nonem 1947, ale nejcitive pa 31. Si tist2ifi'OFEW tlveho druhu povolani. ; Ujj se 1)013

Ve stkedu, dne 1. kijna 1947.

Kolem nas vznika novY svet. V roce 1944 die americke fira gove statistiky glo osmnact procent ygech Umrti ye Spoj. statech na fleet do-. pravnich ne gtesti a v roce 1945 byl kagdYch osmnatt minut elovek zabit a ka gdYch tkicet vtekin nekdo zranen autem. Jsou to otkasajici eislice, a elovek si musi vzpomenout na ygechny telefony, garovky, letadla, vlaky a rozhlasy sveta, aby se zastavil v rozmachu, s nimg by se mu chtelo do civilisace nejradeji kopnout. Lide, kteii maji od RousseauovYch dob hrtizu z civilisace, dopou gteji se ovg em chyby, ktera je stejne velka jako lidska. Zamilovani sami do sebe, strkaji v gechnu vinu na stroje a zapominaji, ae za kagdYm strojem je elovek a prase ten Clo y& ma vinu na selhani stroje stejne jako na jeho Uspe gnem chodu. Pu gka nestkili sama a atomova, bomba sice pada s nebe, ale as ji tam nekdo vynese. Auto zabiji, ale vrah sedi, tfeba opili, u kidiciho kola. Milionkrat bylo feeeno, ze civilisace v rukou nezraleho eloveka je stejne nebezpeend jako sirky v rukou ditete. V modernim givote, jen za par stoleti bude vypadat tak starosvetskt prostupuje se pokrok se zaostalosti. Civilisace neznamend jen nevidane hove mo gnosti, ale take nevidane a doslovne netu gene nebezpedi. Moderni stroj, kdyg byl jednou stisknutim knofliku spugten jede, jak to Olovek chtel, vlastni silou, ale neda se — a to ug Cloy& nechtel jen tak beze v geho zastavit. Toted plati o stroji civilisace jako celku. Vynajdeg to, vynajdeg ono a ug nemfigeg synj vynalez utajit ani zabranit, aby nekdO jinY na zaklade tveho vynalezu nevyna gel jine to, a jine ono, proto ge stroj civilisace se rozjel, a ten. kdo se po nem pygne vozil, maze jim bYt za chvili pkeiet. Platilo to o vkch vynalezech, jen hnuly svetem. Plati to dn es o atomove energii a bude to zitra platit o neeem jinem. Proto jsou i Spoj. stany zneklidneny vyvojem atomoveho badani a zastupci soudasneho lidstva v Lake Success obskakuji bezra.dne kolem problemu atomove bomby. A patrne lecktery z techto svetovYch statnikti ponute kika toted, co prostY obean, tancujici mezi auty na hlavni tkide velkomesta kopnout do cele civilisace.

Zatim jsme ovum teprve tak daleko, ze si zaeiname uvedomovat, co nam civilisace zavakila, jake problemy nam nastaly a jake nas je gte dekaji, nea ji budeme moci gehnat bez vYhrad.

Problem, zda stroje ovladnou eloveka di elovek stroje, je pketkasan na v gech americkYch universitach, ye vgech novinach a easopisech, na schtizich politickYch i osvetovYch. Mnoho cirkvi, ale take mnoho jinYch organisaci a vynikaifeich jednotlivcil dada, aby atomove badani bylo zastaveno. Mezi temito lidmi jsou universitni profesoki, tedy ne pouze Tide, jim slo gitost soueasneho sveta obecne nahani hrfizu. A j sou v Soustati i Ude, kteki dne ghi civilisaci a teclanolo oii z hloubi due proklinaji.

Nadaeni a zaplacene pojistky jsou vlastne vY,hodnYm ukladanim penez, mnohem vYhodnejSim nezli ve sporitelne, ponevadi jste ph torn stale pojiSteni na piny obnos a dokonce i na dvojnasobnSi obnos v piipade smrti nasledkern neStesti za dalSi nizky prinlatek. tech predna'Ai Britfim. LondYnska, universita, zalogend roku 1826, linage se chlubit, ge ma nejstargi stolici egyptologie. Jako vgechny universitni stolice, i tato byla zalo gena z odkazu penez soukromnika, Si. Amalie B. Edwardsove, zcestovale, sveta znale Anglidanky, ktera vydala nekolik knih. Prvnim profesorem na stolici se stal F. W. Petrie, nejslavnelgi britskY vykopce v Egypte, objevitel mnoha yzacnYch povYgenY pozdeji za vedeckou einnost do g lechtickeho stavu. Petrie byl velkYm piitelem jeg mel rad a podporoval pokud k tomu mel v oboru sve pusobnosti pkile gitost. Jeho ndstunce• nrofesor Glanville, byl s natimi krajar- v je gte t sneiiiin stvku — slougil za valky v Royal Air Ford jako spojovaci dtistojnik mezi britskYmi a oeskoslovenskYmi letci. Po valce bvl novolan na, cambridskou universitu a na londYnskou universitu byl povolan dr. Jaroslav Cerny. Ma pr6ve ted' za sebou uz prvni rok einnosti universitniho profesora v LondYne. V nalaradnich mistnostech — ptivodni byly znieeny za ig aletu na LondYn — vybavenYch nejnutnejgim nabytkem a yydatrk kiuhami, chodi po-

VtSTNIK slouchat prof. Cerneho desitka Egyptologie neni veda, ktera strhuje masy. Oe vtak mensi podet, o to pestkejti jejich ptivod. Krome Anglidant studuji zde egyptologii: Dan, Egypt'anka a dva Polici. Pied valkou (a za nedlouho asi zase pkijdou) Nemci. Dr. Jaroslav Cerny — ze tki set uditelskYch sil University College, jedinY oech obetoval sve ye de divot. Od desiti let se o ni zajimal, neustaval studovat, pracovat a spokit na testy do Egypta, vgechen volnY das platil staremu E gYPtu, kagda koruna bud' nakupu odbornYch knih neb Usporam na cestu do Egypta. A pies v gechny nevYhody ptislu gnika maleho naroda, nevzdor nedostatku mecena gfi, jen dik pili, hougevnatosti a vagnive lasce k egytologii vyginul se dr Cerny mezi nejlep gi a nejznamej gi kapacity. Egyptologie je vic ne g kterakoli jina, veda vedou anglickou: Britove provedli v Egypte nejvic a nejobjevnej gich vykopavek. Jestli ge oni sami povolaji cizince, aby na londYnske universite prave tuto vedu ptedna gel, mluvi tim sami dost okazale o jeho schopnostech.

Politika olejaiii a tech, kteti vlo gili penize do nerneckYch kartelfa Evropske zeme pottebuji mimo potravin i strojni zatizeni do svYch tovaren a dolt', znideneho nebo uloupeneho Nemci za valky a okupace. Nakup stroje je vetginou mognY jen ze Spoj, state, ale tomu brani nedostatek dolarovYch zasob. AsnerickY kapital patrne nedba okain gitYch vtvoznich ztrat a soudi, ge je dfilegitej gi vybojovat s nebezpeeim znarodnovani: dodaval by jenom zemim, ktere neznarodnuji, po pkipade jen prilmyslu soukromemm A proto nuti na gi vladu, aby podminka dfivery pro pomoc podle Marshallova planu zahrnovala nejen hospodarnost, 01311 i zaruku, '2e zone, ktere budou o pomoc gadat, zteknou se myglenky na hospodatske reformy a na znarodneni prilmyslu. A kdyby se nechtely podvolit, ma jim bYt hrozbou pfiklad nemeckY: proti vgi zasade o kratkodobYch nverech bude nemeckemu priimyslu v Poruki poskytnuto 250 milionti dolarti na technickou obnovu a zdokonaleni; krome toho dostane anglo-americke okupaeni pasmo bilionovou pomoc v potravinach, surovinach atd. Tak se stane Nemecko nejdfive riejvetgim vYrobcem oceli v Evrop y , nejvetgim dodavatelem uhii, pak vzkfisi Svfij gahranieni obchod a za pomoci spojencti bude brzy nejvetgim konkurentem malYm demokratickYm zemim evropskYrn, net se budou moci vzpamatovat z valeeneho zpustoteni a povaleene bidy, jak jsme tyto obavy vyslovili zde ji g nejednou.

Jake riebezpeei plyne z toho z ylatt' pro slovanske zeme, nemusikne zvlagt' pkipominat. SpojeneckY svazek z dob valednYch pomalu, ale jiste odumira, tvoil se novY politick blok s bYvalYmi nepkateli proti spojencilm, kteki spoledne s nami bojovali za tuta vec.

Dostali jsme se v rozvoji lidske civilisace k mezniku, kde bude tkeba resit problemy vgelidske a planetarni, otazky, jakYmi se gadna generace pied nami je gte nezabYvala a nemohla zabYvat, protoge kolem nas vznikl nebo yznika skuteene novY svet. Velmi roz gikena automobilova doprava dini z nejrychlejtich aut ye velkomestech blemyide, vraiedna rychlost aut na silnicich okkidluje smrt, boj proti bakteriim hrozi se zmenit v bakteriologickou valku proti lidem, a tak ve vtech oborech civilisace zadind popirat sebe samu v barbarstvi. Existuji-li jen dye manosti, aby stroj zabil eloveka nebo elovek zabil stroj, inti geme jen doufat, ze se nam podaki stroje oddelat. Ale nejdfive by snad lake. ce rnela bYt vypsana soute g na otazku, zda existuje nejaka mokiost tteti.

Magnitogorsk, nejvetti prinnyslove mesto Ruska. Pied pouhYmi sedmnacti lety se u Magnetovy hory v ji gnim Uralu prostirala liduprazdna step. Na jate 1929 se zde na fipati zazraene hory objevily prvni stany budovatelti a tig 1. nnora. 1932 zaeala pracovat prvnirnagnitoeorska pet a vydala prvni litinu. Od toho dne zaeina novY prilmyslovY obr sve letopisy — dnes je to nejvetgi kovodelnY podnik V Evrope — Magnitogorsk, jen rychie rostl a mohutnel.

Stavely se nove vysoke pace, baterie koksoven a valcovny. Zde je soustkedeno to nejlep gi, co je znamo ve svetove kovoprinnyslove technice.

Otu:onana. hohatstvl, jet pa tisicileti dkimala v

Strana 9 Uralu, zadala se uplathovat. Geologicka laiska NI:zgnetove hory obsahuji stovky milionu tun rudy, jea je nejbohatgi na svete. Zasluhy Magnitogoicil jsou ruskernu lidu a v gern svobodymiloynym narodtim znamy. Kdyg byly jinni ruske kovoprumysiove oblasti obsazeny Nemci, stal se Magnitogorsk hlavnim dodavatelem kovti pro valeeny prtimysl. Na tankovYch panelrich, nabojich a letounech bylo vkly neviditelne napsdno jmeno mlacleho mesta Magnitogorska: Tak Uralo-Kusbas, vybudovany proziravosti viidciz Ruska pomohi ruskemu lidu zachranit svou vlast a osvobodit od hitlerismu jine narody. "Celt' svet," napsal za valky americkY novinat Werner v knize "VYchodni fronta", "je svectkem dramatickeho boje magnitogorske ocele a oceli cele Evropy, jit Hitler mobilisoval pro valku na vYchode. V tomto boji, jak zndmo, zvitezila magnitogorska ocei, zvitezila ruska armada, zvitezila sama spravedlnost.

A kdo vede tento nejvetSi evropskY kovodelnY zavod? V cele stoji rodily Uralec, syn kovate G. Noslov. Prisel na Magnitku pracovat jako inZenYr a dnes vyrostl v jednoho z hospodatskYch kapitant. Delnici s radosti pry tikaji, ae jejich teditel je elenem Nej yySSiho sovetu SSSR a ze byl vyznarnenan Stalinovou cenou. V Magnitogorsku potkate Rusy, Tatary, Kazachy, Belorusy, BaSkiry, Ukrajince; na Magnitce se udi kadry Kazach y, Uzbekti a Gruzincti, lid se theoreticky i prakticky a odna geji sve zkugenosti do novych podniku, jen vyrtistaji v jejich republikach. Ve vlastnim Meste se pilne stavi obytne domy. Letos bude postaveno jate vice obytnYch dourd s modernim pohodlim. Buduji se take nove gkoly, obchody, divadla, porodnice.

Na pravem btehu teky Uralu, opevovane v narodnich zkazkfth, rozklada se nove mesto kovodelnikt. V Magnitogorsku se zrcadli sila, energie a mot Ruska. )• 4„ •( Ead Svaz eechoslovanfi, C. 92., Ft. Worth, Tex. Mili bratic'i a sestry! V minule tadove schrizi bylo ujednano, ae schrize v mesici tijnu, namisto druhe nedele, bude konana v uteri 7. tijna v 7:30 hod. yeeer, neb druhou nedeli 12. kijna marne velkou oslavu, jak jsem ji g posledne psala, a prvni nedeli 5. tijna take schrize nemtae bit. Jede odtud mnoho do West, Tex., neb tam nagi a ze Sokolovny budou taneit "Besedu" na jejich °slave a tedy je samortejme, 'Ze s ditkami pojedou I rodiee a tak tadovou schtizi koname v tYdnu. Proto nezapomerite a pfijd'te vgichni, by se je gte mnoho dojednalo k °slave'.

Br. Sava Elich va,gne churavi a byl pkevezen z dornova do nemocnice. Ptejeme jemu, by se brzy uzdravil a pf gel do schrize, neb minule jsme ho postradali, jest on dobrY jak spolkovY tak narodni pracovnik. S pozdravem, M. Juranova, dopis.

Fort Worth, Tex. Mili bratki a sestryi Oznamuji na gi pravidelnou kadovou schfizi, ktera bude konana jak obyeejne prvni nedeli v mesici, toti g 5. kijna ye 2 hodiny v Sokolovne.

Jsem gadana, abych oznamila, kdo ma platit na nemocenskou podporu, aby si to pfi gli vyrovnat.

Dne 19. zaki byla spokadana svatebni sprcha v Sokolovne pro Josephine Vitek a Frankie Prochazka. Obdr geli mnoho krasnYch darn.

Pfejeme jim mnoho gtesti. Josephine je jedna z nagich sokolek.

No tak podzim ug mama tady, podasi pekne ve dne a teplo, v noci chladnueko a tak se to dobte spi.

Zahradky jsou dosti na ubyti, jen se to nekde trati. Co to were nevim, asi ti owed to delaji, kdyg jich tolik vgude bylo.

Frances Jeemenek. ) 4, + Za diskuse o problemu nerneckeho prtimyslu, kterY ma bYt zrestaurovan, ale tak aby se nemohl stat znovu nastrojem valky, podotkl jeden delegat: "I tovarna na aspirin je valeena tovarna, ponevadZ moderni armada nemii2e boiovat bez aspirinu."

"V tomto ptipade," odpovedel general Clay, velitel americke zony, "musime zakazat i vyrobu detskYch kodarkt, ponevadi ty pornahaji vychovdvat pecbotai,"

Strain 4

Oddil Dopisovatelskf I...0.1.04•111■0411111•0■10.0.1■0411M110■01111•1■ 041111WO■o ■v1■0110101,111111■0■K11

Telocviend Jednota Sokol Fort Worth.

Cteni bratti a sestry! Timto vas vSecky zvu na zabavu 5. tijna pfi hudbe Joe Milana a jeho chlapet, kteri vam taky dovedou pekne zahrat.

Tak se ptijd'te pic esvedeit. Podruhe zas bude hrat nekdo jiny. — Take se ptipravte na pekny program, ktery nak miadeZ ptipravuje na Oesky den, asi 26. kijna.

John Beean, dop. ) Rad Jaromir, cis. 54., West, Tex. Bratti a sestry! Jak jsem psala vrninulem dopisu, ptiki nedeli 5. kijna mame v nak sini slavnost 50. leteho trvani nak Jednoty SPJST a zveme vSechny eleny i neeleny, aby ptiki a oslavili to s nami. Br. C. H. ChernoskY, pfedseda Hlavni fitadovny bude te2 pfitomen a doufame, Ze se nas slavnostni program bude vkm libit.

Tedy se dostavte v hojnem poetu a zveme . i okolni tady, aby nas poctily svoji nav g tevou, a eleni at' nezapomenou, ze naSe tadova, schUze bude konana a2 druhou nedeli, 12. kijna.

NaSe mesteeko chysta 2., 3. a 4. kijna velke pobaveni pro navkevniky, neb mame pro ty 3 dny velke Rodeo a mate videt, co je to videt koni a na nich chlapci i deveata a vkchni se te• Ze vyhraji prvni cenu. Ptejeme jim vSem fispech.

V nedeli mela pohteb sl. Prakfkova, dcera p. a pi. Jos. Pra g ifkovych, ktera zemtela jeke mlada, 22 let, per dlouhe a trapne nemoci. At' odpodiva v pokoji a jeji rodine path nas vsech uptimna, soustrast.

Nyni je zde pikovaeka v proudu, kaZdY pospicha, aby u2 to bylo s pole doma, jen Ze zde je malo pikovaeil a nekteti ptidavaji, jen aby je sousedovi odloudili. Pozdni baviny se otviraji a zda se, Ze je na tak se rolnici boji, at' jim vitr bavnu nerozcucha, a hodne se jich pte• Nyni se zde plati od $2.50 a2 $3.50 od sta liber a to je dost. Dobry pikovao udela dost, jen Ze kolik z toho ziistane rolnikovi? KdyZ odeete orani, seti, semeno, kopani a rent rent, tak se ten balik hodne scvrkne, a Zivobyti a vlastne v‘Secko stoupd az,moc.

Tak nezapomerite na-5. kijna, a na shledanou ✓ na§i sini. SrdeanY pozdrav na vAecky etouci, Marie Klausova. ) • 4 Temple, Te .

Myslim, Ze si ani neuvedomujeme, Ze doba nakho sjezdu se pomalu blili, volby delegate jsou ji2 blizko. Ji g nekolikrat jsem na to poukazovala, aby tady vysilaly na sjezd i mlade eteny, ale jak vidime, posavad byli vZdy ti saml stati vyslanci na sjezdech, snad jiZ od zaeatku, a je tolik dfilelite pro nas spolek, aby mladi elenove byli zasveceni do prace. My pomalu odchazime, sjezdy se budou konati i bez nas. Ano, eas ubiha rychle, o nejakYch opravach a zlepkni nakho spolku neni slykt od aZ na male vyjimky pro ten drim starych. Myslim, k vetSina nas odpoeiva na tech milionech, co nam narostly. Ta hesla, kterymi zdobime nas stit, vyka dam) z mody. Kde je videt jake skutky bratrstvi? To Ze nam hospoda.tenim narostly rniliony, nema moc spolecneho s bratrstvim, to je, deje u kalde jine spoleenosti, to je biznys. Ja nevim, jak kdo si ptedstavuje bratrstvi. Zajimame se o nak bratry, kdy2 na ne ptijde nejake ne§testi nebo nemo ci? Jdeme za nimi, pottebuji-li nejake nak pomoci? Neminim finaneni, pfi nejmenkm je alespori navkivit, ukratit dlouhou chvili, to je nekdy lepSi neZli lek. Deje se tak, ale jen kde mame mezi sebou fake pratelstvi a koho jen mame podle sve chuti radi, ale pravidlem nakho bratrskeho spolku to neni. Dnes ma kaZdY velke pilno, neni easu, ale kdybychom meli ta naSe hesla v srdci, naka by se vkly takova chvile, a tak jestli to nemfdeme vykonat, naa se tim jen chlubit? Je jiste, a2 nak miadi ptevezmou vladu nakho spolku, ze bude zmena v na g ich tadech, moZna zmizi ta papirova hesla.

Nevim jestli jsem jit neza gla daleko mST'm psanim, ale jestli pfijde coverlet rade povedu de-

a

Ve seedu, dne 1. fijna 194t batu. 'Ma Vestnik ma mista dost, to vaechny elanky co se (Wei v Rvrop4 by, mohly pookat.

Bylo by to zajimavel gi, kdyby elenove vice debatovali o na g ern &polka, nvgein„b,ezmratek.

Nernam mnoho nadeje, ze ve pti g tim sjezdu se uskuteeni nejaky'plan'Pro vykonani neoeho pro na g e bratrstvi. Na sjezdech jenialo dam na to. Kdyby byl na to Obor, kterS 7 by pkinesl vypracovane plany, hodne by to pomohlo uskuteenit, co by si clenove pfali, ts,khle se vse az y e sjezdu projednava, zbytecne mnoho se utrati casu vysvetlovanim. Nechci tvrdit, ze katdY takovy plan by byl pkijat, ale je piste ze by to hodne napomohlo sjezdove praci.

S pozdravem, R. Spanhelova.

Poz. red. Vitame Va g navrh, aby na gi elenoy e zahajili pi,semnou debatii o chiletitS i ch y ecech ve spojeni s na g i Jednotou. Na g spolkovk organ slouti v prve fade *minx' SPJST a dopisy Menu vtdy mely a niait pkednoSt. Pozdrav !

• 4 • (

RESOLUCE SOUSTRASTI.

My, ngepsanY resolueni vSr bor tadu Bratrske.

Spojeni eislo 128. v Mart, Tex., timto projevujeme na gi upfimnou soustrast v g em pozirsta1S7 m nad ztratou va:si maminky a habiely a naMarie Pieha, si spoluestry ktera zemtela u sve dcery v Mart, 21. tali 1947 potehnanem veku 76 roka.

Vime, poznstala rodino, ze zarmutek vas jest velikY a te tetce citite ztratu va g i milovane maminky. Budit y am frtechou, ze i my, bratki a sestry soucitime s vami y e va g em zarmutku.

Tobe, sestro budit'zeme lehkou a eest budit Tvoji pamatce.

Resolueni vS/bor: Frank \Tana, Louise Vanek, Jan Jureeka. ) • 4 • ( Cameron, Tex. Cteni bratti a sestry kadu Pokrok Jihu Cis. 72.!

Davam vam na vedomost, te na g Fad bude pokadat spolkovou svaeinu dne 12. tijna. Prosin), vg echny sestry, aby donesly nem od peelva a pkedem y am dekujeme. Tet Mani, aby se co nejvice elenstva dostavilo, neb tea budeme miti nejake obeerstveni, proto douf am, ze se vas dostavi velkY' poeet do schtze, ktera, zahajena bude v 1 hod. odpoledne.

Will Biskup, taj.

S bratrskSrm pozdravem, )• 4

Robstowil, Tex. Musim podekovat br. 8. Barto govi za milou vzpominku na mne, jemu neznamemu. Tate§ se, co delam? Mnoho ne, to me vet. Tak se me zda, ze ta 75tka mne bude chtit ut take porazit a tak trocuh zpytuji svedomi a davam na vatky, zdali to dobre co jsem vykonal pkevati to) itad Texaska Orlice cis. 13., Dime Box, Tex. g patne, ale jaksi se to nedaki, budu muset asi zaenout podplacet tak, jako to mnozi druzi deMile sestry a bratki! Oznamuji y am, kteki jste nebyli v posledni schazi 14. tail, ze fad olaj slavi 501ete trvani na g eho kadu dne 12. kijna.

Ano, smutne zpravy nam do Vestniku dada,Obed pro eleny a jejich rodiny bude zdarma. va, br. taj. Hl. izr. Bit Jos. Mikeska, Jos. Kkenek, Sestry jsou tadani, aby ony donesly nejake doJos. P g eneik, vg eci dobki moji pfatele, v kratkern Case odegli a na g odchod neni take daleko..„,„brot y , nejake koldee, kejky, okurky a co za nejlepsi uznaji, co by dobke chutnalo. BarbeJo, jo, br. Barto g i, ty nase zacatky zde byly cue a chleb daruje fad. Obed zapoene pfesne ye tie. Pracovali jsme za mesidoe. To hosPodati 12 hodin. Hoste jsou vitani a dostanou koupit Weal' toho "zeleflaka"co nejvic vyutit a pkedost barbecue a taky bude postarano, aby tadce, aspon ja byl rad, ze jsem mezi krajany, ze nSr netrpel zizen, budeme mit dost piva a sose mohu domluvit a drtiel jsern se jich. Pozdep dovky a v g elijake jine dobroty. Hned po obede jsem ovg em seznal, ze to byla pro mne chyba. bude nag obveselovat 8ablaturova kapela eekYmi kousky a veder pki to hudbe taneeni veseZde v okoli jest jit bavina sebrana a bavinislice.

V g ichni, komu libo se pobavit se svojimi ka, jak zakon nailzuje, hnedle zorana. Pro na g Zabavni vVbor. pfateli, jsou vitani. okres byl odhad 53,000. Posledni oprava dtinatu &haze v mesici kijnu nebude.

Kdo jste s piaudava 60,000 odtinovanSt ch bale. ,cenim pozadu, mutete kdykoli se vypokadat u Co se tyka Who "domova, pro stare", pkidamne, anebo u na g eho pokladnika, Jos. L. Koy arn se ku strane ses. Bradecke. Jsou take sta"urka. rou g ci, kteri nemeli ptiletitost se anglicke tee' )• 4 •( naudit. Zip u deti, ktere jinak net aglicky mluV Tallahassee vydal mistni zakonodarce Guy vit nechti a tak ti stati chudaci jam jako v ci -esseCrews nakizeni, kterym se zakazuje letat nad zine, zivot je nic netesi, jak by jim byl takovy Floridou vsem letdlam, ktera maji splachovaci "domov" vYhodnt ,Nektefi jsou opet usazeni kloset. * * mezi jinonadovci, take pro givaji douhe chvile.

Na to snad ses. Badova odpovi, ze takovi jut VS/Tobce zazraeneho, posilujiciho leku dostal brzy vymfou a bude mit take pravtau. nedavno tento dekovriV dopis o jedne teny: S pozdravem, F. J. Moravek.

"Byla jsem tak slat* te jsem ani dite ne) • 4 •, ( mohla potrestat. Po vyutiti dvou lahvieek Vageho leku mam °pet takovou situ, ze zmlatim Rad Karel Jonai, eis. 28., East Bernard, Texas. m antela, pkidavkem ke vsi sve domaci praci."

Cteni bratki a sestry' Na g e schfize jsou tak malt" nav g tevovany, kaidS7 jenom zaplati a honem Teti hledat pikovaee. Snad tento tS T den se Fluorin proti ka g eni zebu: Mesto Trenton, N. to baviny posbike hodne, neb od pondelka je J. rozhodlo na doporueeni sveho zdravotniho J chladne podasi. Schtze na g eho fadu kona se fitadu, aby do pitne vody v obci by pkidavan prvni nedeli v kijnc; 5. Prosim, poznafluorin, jenZ pry je TeinnYm prostkedkern proti menejte si daturn na kelendaki, pfekvapte nas kateni zubt jednou, pkijd'te vg ichni, je nes ji g veIikSt 'meet.

Jestli se nebudeme schazet desteji, tak se brzy Policie y e Washingtonu musela odtrhnout od nebudeme znat. S pianim v g elao dobra vgem sebe dva veterany z amerieko- g panelske valky, alentm, s ficton, John Galevsky pked.

Emilio Capata a Johna Cooka. Nepohodli se pro Carrie Bohadik, term, zacali sermovat holemi a nakonec si je ) • 4 zlomili o lebky.

Miada novomanielka chtela si udriet pfizeii Jedna firma v St. Louis zacala vyrabet vasveho muse, a protole veclela,-ze laska vede ludkern, vafila mu kaZdY den jeho oblibenou zanky s dvema cervenymi Zaroveekami, ktere se daji rozsvitit, kdy'Z ehee mu2 upoutat na sebe krupovicovou polevku, Vyclrtiela,to rnesic. Po-, pozornost Zeny. torn uz byla .krupicovou polevicou tak ptesyce* * na, ze uvarila jinou. Manzei,.ktery ceiSt mesie Tisice nad g encfi obklopio vlak, z kterern jel nemel jedine pkani, pokud jde o jidlo, v gak poGandhi do Delhi. Jeden z ctiteln mu vzal zlate znarnenal: "Drahou gku,'Inohla bys -take nekdy hodinky, ktere met Gandhi schovane 25 let za uvarit krupicovou poleirku.- VIA, ja- ji lirozne rada ut jsriae ji : tak don/innernelir pasem ♦ * * V Astorii, L. I., omrzela majitele delikatesnlNevitinSr .—'Vy . fikittet ie jste gel na Tirochazku a hajnS7 ze; vas dohonii a ztoukl holt Woe ho obchodu Fredericka Becka mantelka, Tyjste mu nekekl, hnal ji z postele pet ranami z revolveru, ale nemlnite v lese nic slew netrefil, hodil po ni sedmkrat notem na krajekti tropit? Jo, proatM, hdlg jsem nemahl

m41 v babe. Waal

mgarau — a opirt netrefil.

Ve sttedu, dne 1. kijna 1947.

HOLANDANKA VIDI eSlt. Je tolik rozdilfr mezi nagi zemi a Oeskoslovenskem. Poloha, raz kraje, vY gky. A tolik by se chtelo videt, kdy jednou bylo Cloveku doptano dostat se ze sameho okraje Evropy az k jejimu nejvnittnej gimu srdci. lo nas na tu dalku opravau houf : Symfoni&Y. orchestr a my, tanecni skupina, celkem pa-, desat osob. V radostnem napeti, s tlukoucimi srdci. Doma jsme hrali a tandili pro gkolni deti.

Nage taneeni skladby jsou toti g tandem pietlumodene pohadky. HolandskYm detem se libi, jsou jimi nadgeny. Ale representovat jimi svou vlast, svirj narod, v soute gi s tolika narody a s tolika soubory z celeho sveta, jejich vykony nese nadgeni i opravdove umelecke posveceni, v zemi, kde se jinak gije a mluvi — to je piece zas podstatne jinY tkol.

Uvitani na prvni deskoslovenske stanici nas ohromilo. Nadragi pine lidi, jako nejmene cele mesto vytahlo, deti v nadechranYch, barvitych krojich — veru, neco takoveho jsme nevideli, co givi. Zdalo se, ze i ty kolejnice se jako struny rozezvueely volanim a jasotem, hudbou, je g vitala vjigclejici vlak, ze cele nastupi gte rozkvetlo gatedky a teplYmi barvami krojfi. Rozumi se, ze se vgechno nahrnulo k oknum a ze byly vdedne pitaty (Many piva, je g nam lide podavali, jako vitane obderstveni po dlouhe jizcle. Nakonec se vysvetlilo, ze v torn byl kus omylu. e to vitani vlastne neplatilo nam, ze jsme se phMali v nadgeni, s nimi byla uvitana sokolska YYprava, vracejici se z Ameriky. Ale to jsme se dovedeli az pozdeji, kdy u g nas progehl plamen a kdy v nem rortaly obavy, ze nebudeme ye sve ktigi v cizim prostiedi. — Nu, pomohlo to nagim pri koncertnim vystoupeni. Meli Uspech, ten potlesk tentokrat opravdu cele patfil jim. A co to vgechno znamenalo pro nas a na ge tanedky! My jsme se shodly v nazoru, ze jim to dalo vgechnu rnizu.

Jedno mame spoleene, v Holandsku a v oeskoslovensku: Obe zeme hodne utrpely neclavnou valkou a obe maji praci co dohanet. A v obou zemich lide neradi slygi nemeinu. (Ale tady jsme si ji museli nekdy vypomahat, kdy selha, fly vgechny ostatni pokusy. Panbth zaplat', ne ping easto.)

Tkko divky eetly a tkko srpamatovaly jrnena ulic. Spig nam poslougily opticke znaky, nektera vYrazna budova, obchod nebo socha. A nejvic lide. Zlati Pra gane! Kolikrat se nam stalo, ze si nekdo za gel jiste hezkY kus, aby nam ukazal, kudy mame jit — a kolikrat se dva, lide Pfeil o to, kudy bychom se dostaly na mi. sto nejrychleji — a pak nas pro jistotu vyprovodili tieba vgichni tri. Podivne je, jak rychle se elovek i v takovem Babylorm narodt, jakYrn byla Praha tyto dny, nauoi rozeznavat typy.

Ani jednou jsme se nezmYlily, vg dycky jsme se zeptaly na cestu Oecha nebo Oe gky. Zdalo se mi, ze jsou — zvla gte geny trochu rnen gi postavy neg nage, ale girgi y ramenou, jaksi pevnej gi, a plet' ze maji o_ /redo tmav gi neg je beg ge pak mi zas jine dokazovaly,-nYodstin—jen ze plet' je tu opravdu v cele stupnici odstinfl.

A tak snad to bylo vskutku jen cosi v drknf tela, a v oeich. Mo gna,, ze by se o tom clala napsat studie — ale kde my jsme mohly za tech par dni mit pro to dost smyslu, kdy jsme moh ly oci nechat na Praze. Na stavbach, na mostech pies Vltavu, je g jsou tak docela jive nk nage, na vYraznej gi plastice kraje, nez je nage zeme, kde jsou vygkove rozdily jaksi ztlumene.

A potom oblekani — a vflohy, textilie, gaty, pundochy, stievice. S tim v gim je oeskoslovensko o kus bliz k mirovYm pomertm, ne g my.

Wend gkoda, ze s nagim pfidelem penez (musime pochopitelne velmi, velmi gettit devisy, jako ostatne i oeskoslovensko, jak jsme zde slygely) nelze delat gadne velke skoky. Ale tanednice by chtela delat aspori krtely. Kampak s tancem, kdy ma elovek nohy a ruce svazane? )®4• Jeden obchodnik, jemu g byla dorudena prvni Cast velke objedna yky, shledal, ze zbki neodpovida vzorku. Telegrafoval proto dodavateli: "Zrugte okamgite moji objednavku!"

Seriosni dodavatel odpovedel: "Okamgite zrugit nemf gerne. Poekejte, a2 na vas dojde fada."

Strana 5

ArtS.T51"/C' JEN 511L1METR DOBRE VtLE. Oliver Kernbie. /Alp polykal kilometry • rakouskYch udoli od Lubnice • k 8tyrskemu Hradci, odtud k mostu nad Murou, pies Miirzzuschlag nahoru k Semmeringu a bzudel a bzueel: Jen milimetr dobre vole. Kdosi to iekl vCera, nekdo ze spravy tabora pro uprchliky. A ted' ta vetidka, utkvela jako kliste, bzueela v dustojnikove podvedomi pisnidkou motoru. Pry Milimetr dobre yule by staeil na vgechny evropske nesnaze.

Pojednou piehrazovala cestu eervenobile pruhovana, zavora, je g na demarkadni sovetske a britske pasmo. Dip se ptikadil mezi eaasid, ldatlici" eervenYch eapkach prohlecili dokumenty, a za chvili vjizdel dip pomaloudku do "zeme nikoho". NejakYch sto merit deli britskou stra g od sovetske. Za nimi zas uzavird silnici zavora. Nad ni se ttepetaji vlajeaky s kladivern a srpem, na stra gni budce je Stahl-rev portret, a pied budkou kratce ostkihanY molbdec. Vypadal mongolsky, mradil se ja,ko sedm drahYch let a zmizel v budce s telefonem, oznamit, a ptijikli britskY dtstojnik.

Tak, kdyby se automobilist's, nekde zdrgel, mute najisto oekat sovetskou hlidku, ktera pfijde dohlednout, nezdr gelo-li ho neco podobneho vyzvedaestvi. Ja jsem zatim vezl vino pro dtstojnickou kuchyril. V deipu byly pekne poskladny lahve se gtihlYrni hrdly. Neni divu, mne dragdila tato podeziravost, na jazyk se tlaeilo cosi biltkeho o policajtstvi a g se pojednou zas vynofila vzpominka na ten milimetr. V torn vztahu ovsem,ze kdyby byl u nich milimetr dobre yule. Snarl ji vyvolala prave to mongolske nasupeni. Ale milimetr tarn a milimetr na tehle strane — pojednou, kdy se vojaCek zas vynofil, jsem mel v ruce pouzdro s cigaretami.

Plechove, z Osme armady, ptivodne vlastne to byla krabieka pro vitaminove pokroutky. A tehdy se stab. div. Nasupena, tvel se rozsvitila nadgenYm tsmevem a vojadek si s mnohYrni diky bral par cigaret. Mogi* v :torn vlastne vezela cele, jeho mrzutost, napadlo mi mimodek; ze sovetskY ptisun nekde Zamrzl cestou z Moskvy nebo z Krymu Ci z Kavkatu, nebo kde vlastne .maji tabak -- a konec konct, bez cigaret je mrzutY a na,supenY kattlY vojak. Ted' zavora jen vyletla, strainY pfivetive salutoval, ptidal k team "Dosvidanija, pan Major" a alp se rozbehl do sovetskeho pasma. 0 par kilometra dale mavali s kraje silnice dva Rusove. V stkipku vtetiny, kdy noha piitiskla 'brzdu, jsem zvatil situaci. Riskaritni1Sezpochyby. Nedevno se, co by felt/ "tvec" ztratily obruee ze gtabniho vozu, jindy si reporter stegoval, ze mu sovetgti vojaci sebrali a znieNi film, Nebylo by lepgi . . . Ale v tom jsem si vzpomnel na milimetr dobre Jakenak nebezpeei.

Ptibehli poklusem, ye svYch plochYch, tuhYch eaplcach, s girokYmi glutYmi epoletami na ruba gce, niepasane ko genYm opaskem. A pry jestli jedu do Vidne? Ja, ze ano. Ale teprve, kdy se usazovali dozadu, mi padly do oka te g -kearmdnivoly.A,eprtinmjdine vYvrtku, a ke vSemu jsem je mel oba za zady. Uvedomil jsem si, jak mrzutY by byl zasobovaci citstojnik, kdvby nedostal • vino yeas, aipv je mohl dat chladit pied veeeti. A elovek slYcha, takove hrozne ptibehy .. .

Vtom mi uz ieden kfidel do ucha. Kde pry jsem sehnal to vino. Je dost te gke se dorozumivat pii hudeni motoru. Vgak to, kde jsem sehnal vino, budu dost. Wilco vykladat intendantoy" v Hietziogu, protote Willi tyrsko konec konc je kraj sveta. Rus se zatim u2 zase uvelebil pohodlne na sedadle.

Ale o nekolik kilornetru dal se zas naklonil, a pojednou mi strka do ruky labev. (Nejprve zdvotile rukavern dukladne Wel hrdlo). Zfejme to minil jako projev pzatelstvi. Pry, napijte se s nami, prosim. Byla to vodka. Silna, ag hrdlo stahla. Ale Rus ptatelsky nalehal, ze pry jsem se nenapil doopravdy. Tak jsem spolkl jeAte hit, setlel tajne slzy a uva goval v duchu, zda plati patnactY odstavec silnieniho fadu z roku 1930 na semerinskou silnici, fisek od Noveho Mesta k Vidni.

A pak jsme pichli pneumatiku. d2in RP114111

trhl, tahl k jedne strane, a nezbylo ne g zajet k okraji silnice a zastavit.

"Co se stalo?" ptali se Rusove.

Vystoupil jsem, kopl mrzute do prazdne obruee, a povidem jun,jakou jsme meli "Ale to piece", ujiSt'uji, "neni vfibec nic. To je maliekost. To se spravi v letu." Nadobieko?

Ne2 jsem se nadal, byl dip na zdvihaku, a kdy jsem se sna2i1 aspori nejak pomoci, byl jsem mezi nimi jako neohrabane dite. Kdy2 se potom zas ocitl dip na v gech etyPech, zazdalo se mi, 2e by negkodil dalgi milimetr, nebo i centimetr vyge zmineneho kofeni v Evrope nej yzacnelSiho, a tak jsem z ochranneho slameneho obalu vytahl d ye lahve se gtihlYmi hrdly a mrknuv na ty rukavy pro jistotu sobe jegte "DobrY, dobrY," uji gt'ovali moji dva cestujici a mne se v to chvili zdala vyvrtka mocnejgi zbrani ne2 revolver nebo kulomet. Zrovna v techhle mistech, ukazovali Rusove kolem sebe, 2e pottel jejich pluk posledni chumel nacistickYch reakcionait, a co pry tomu fikam? Pro-. hlasil jsem, ze to bylo velkolepe, a co 2e oni Pikaji Cassinu a El Alarneinu? 1Zekli, 2e tam to bylo taky velkolepe, ale pak se zeptali, co vlastne bylo u El Alameinu. A jestli mam 2enu a de-,i, a zdali je ma 2inka hezka? Oni oba 2e jsou Rostova.

Ta.khle nam pak ubehla cesta do Vidne. Rakugane se za nami ohli2eli — ne glo jim nejak na rozum, 2e jsou Rusove s Angliaanem v jednom d2ipu. Na videriskern ptedme gti jsme phjell ke kontrole, ale moji Rusove neco na sovetskou stra2 zavolali, a ta nam jen mavla, abychom jell dal a jegte za nami kfieela na gt'astnou cestu.

Vysadil jsem je na Gurtlu. Meli sraz s jakousi spoleenosti ve Floridsdorfu. Ziskal jsem jejich piatelstvi. Zvali, abych prijel za nimi, ze bude , vodka a hezka deveata, skvela, devCata. proto take pospichali. A kdy nemohu dnes, tak 2e snad aspori jindy? PfikYvl jsem, da, da, a hledel za nimi, jak naskoeili na stupatko tramvaje.

Nazitri jsem v British Morning News Ceti vedle sveho elanku, pfeti gteneho z anglickYch no_ yin bez autorisace, 2e soudruzi Vy ginskij a Molotov zferine je gte neslygeli o milimetru dobre vfile. Ale nevadi. At' je nekdo vysadi na silnici od Semmeringu a necha je tam, a2 kolem nejakY britskY dfistojnik v srdci s milimetrem dobre y ule a v kapse s vYvrtkou poveze vino pro dristojnickou kantinu -- a uvidite. ) • 4 Knihovna v Tramvaii. Sdru2eni rodieft, jet se utvoillo v sousedstvi jedne obecne gkoly v Brooklynu (New York) a dosud se marne do2adovalo g kolni knihovny pro sve diti, vymohlo si nyni na sprave mesta, 2e mu ptenecha dye vytadene tramvaje, aby v nich umistilo knihovnu. Proble rn ,,, m nyni je, jak dostat tramvaje na ureene misto, k nemu2 nevedou koleje, ale to se pry u2 nejak rozfegi.

4, + Bylo statisticky vypo'Citano, ze prfunerna hospodyne otevf. e dvelfe sveho refrigeratoru prilmerne 64krate za dP11. ) • A, • (

Nylonky, mizejici s nohou. V male tovarne New Jersey byla neda yno vgechna deveata tam pracujici sti2ena zahadnou katastrofou. Jakmile sly po dvore, zmizely jim s nohou nylonove puneochy, jakoby je vitr odval. Zahada byla koneene rozre gena: z vYfuku, Usticiho do dvora, vYchazela para, je2 obsahovala kyselinu, ktera, nylonky rozlepta.

V blazinci dva chovanci se pokladaji za Napoleona. Reditel je dal do spoledne cely, aby je zbavil fale gnYch predstay.

Za tyden povolal oba k sobe: "Kdo jste?" ptal se prveho.

"Napoleon."

"A vy?"

"Jesefina," pravil druhY a skiopil Pravil spisovatel svemu piiteli: "Dvacet let mi trvalo ne g jsem poznal, ze vgechno, co jsem napsal, bylo Apatne."

"Prod jste tedy nepiestal psat?" t.

"Protni.cam ca rn c.,7;

Bta'tha

PACOV - TABORSKY KRAJ. Austin, Tex. A tak milt' krajane, pane Plaeek tarn v Pacoye, zadinam basni nakho roclaka Antonina Sovy: Piece jsou jen chude taborske ty kraje, vaak mam je rad k smrti, neskonale.

Hor mime pasmo ve slunci tu hraje, aloutne obili ji g skoro zrale, u slinic v lesich milir aerem hot a poSta truchlivYmi jede lesy.

Hajovny nizke v mladYch dubt moti, kdes v nakupene dtivi leaf smesi — jsou mesta mala, zapadla a skryta, pod lesy tmavYmi, kde soumrak dYma, cimbuti hradu zbotenYch to vita, a slava 2i2cy v kaadem koute alma.

Ano, i ja„ mam rada Pacov a jeho okoli, ty chude taborske kraje, ano, mam je rada k smrti neskonale. Toho dtikaz je, 2e kde jaka basal, kde jak elanek, vae jsem taktka hladove schrariovala a opatrovala po celYch tech 56 rozde v tato nova drahe vlasti America.

A ted' po obdr2eni krasneho daru od Vas, tolik zajimavYch knih! Prvni jsem se ihned vrhla do eteni — Pacov — mast° klidu a eisteho horskeho vzduchu. Po pteateni dejin mesta. Pacova byly oaiveny mnoho ji2 zapomenute vzpominky, a mnoho poznane, ktere jsem vubec nemela ptilaitost poznati.

A tak jak pik basnik Antonin So ya, i j a se po letech ptebiram s vaani listy — tech barev, sti_ nu, prostYch art sve mapy, raz kraje, gum lesri, bouti ktera hal chci pravdu plani chytit smysly vaemi, jen v lasce be zfrazi k teto semi: Kniha "Mee a srdce" ptipomina, 2e v2dy jsme mall hrdinne bojovniky a zastance nakho povady utlaeovaneho naroda, kteti meeem a srdcem hajili nak svata prava.

Smutne, velice smutne, rUzne vzpominky, se vynotuji v mysly ph eteni "V panske slune" a pak "Zeme zamyalena". Veru, je toho tolik, nad elm se zamysliti, bylo toho v2dy dost pro tu Oeskou semi, a je stale, a snad jeate dlouho bude.

A jak pravi Antonin So ya: Nad narody bdi vkly genius jich ducha, prate a staletych zapast. Ale dlouhe veky trva, net se narodove poznavaji na kti2ove testa syYch Teprve tenkrat vzejde mir a bratrstvi, a2 vaichni narodove, velci i mali budou miti odvahu rozhodovat spoleene o vecech sveho byti a zpeeeti ty to rimluvy a dohody vzajemnou fictou, driverou a eistotou sveho svedomi.

A tak Vam, pane Piemysl Plaoek srdeene dekuji za zaslani me techto knih, a rada Varn zaalu ten na g nadherny a milovanY hvezdnatY prapor AmerickY, kterY syn muj ptiatim rokem do Prahy na Karlovu universitu jedouci, sebou pro Vas ptiveze.

Tak me velmi zajimaji zpravy telocviene jednoty Sokol v Pacove, a i jim bych chtela darovat naSi americkou hvezdnatou vlajku, aby jim svitila na cestu viterstvi a stale ochrany zabezpeeovala.

Kniha "Verni zustali", kterou me zaslala moje jmenovkyne sleena Jaroslava 2ivna z Plzne, kde ph eteni elovek si znovu ptipomind a poznava, jak velka a zodpovedna byla ta prate odbojova, ke2 jen ptinese vaechna ta prate a to utrpeni kid a mir, a zpeeeti Uctu a dilveru celeho sveta. Diky, mild Jaruako!

Velice zajimave je eisti popis cesty z Ameriky do Prahy od dr. Arnoat 2i2ky, O.S.B., kterY popisuje vae tak ptirozene zajimave, co2 skuteene dokale jen dr. Arnoat 2i2ka. A to dovedeme spravne Oconiti, a2 kdy2 mame ptilaitost poznati dr. t aku osobne', to se tepr y ptesvedeime, 2e mame pied sebou pracovnika jak duchovniho, tak vasteneckeho, ktery nezna *navy a dovede si delati ptatele vAude kamkoliv y kroei. Ja., se velice teaim na jeho dalai zpravy, neb Vetim 2e budou uptimne.

VaaenY kongresnik pan Sabath velice pane Doukazuje na faechny ty 12i, a zaslou2i1 by sood nas vaech vtelY dik za to, 2e v2dy a za kaadYch okolnosti byl s nami na na g' strane a pro flak dobro.

Na. Universite je hlueno. Zapis studentstva

Vial' NIX na naai satin universite je ukoneen a piing prate nastala jak studentstvu tak profesoram a instruktordm. Zapsano je 18 tisic studentil, i slovansky department je velice pane zapsan.

Je opravdu s podivem jak mnoho Amerieanti bere deskou a ruskou ted. Dr. Ed. midek, profesor slovankych jazykii Mica, ie oni v tom vidi budoucnost, cot je take pravda. Americana maji bystre oko.

NONSteva z Chicaga. Tak moji nav gtevu jsem si nechala naposled. Byla jsem velice mile ptekvapena, kdyt me moje mild krajanka pi. Anna Krisl, rozend v Hotepniku u Pacova, oznamila 2e moje pozvani ptijima a ptijde se do Texusu podivat. Tak se stalo, ze pi. Krislova prijela dne 9. zati s jeji sousedkou pani 8kodoyou. To bylo jeate pied zapisem, a tak syn mel ten tYden prazdno a mohl se nam venovat, povozit nas po vaech mistech, ktere skuteene stoji za shlednuti. Obe moje ptitelkyne si zde velice pochvalovaly, velice se jim zde vaechno libilo, byly tolik nadkny vaech tech okolnich prohlidkach a tea i naaim celYm mestem Austinem, jak je vae nadherne eiste, pino zelene a St'astne se na.vratily zpet do jejich domovti dne 15. zati a slibily, ze zase po Case se ptijedou podivat. Poslala jsem pozdrav po nich vam vaem do Chicaga, a vy tam v Milwaukee, manaele Pankovi, teaim se ze te2 se ptijedete k nam podivat.

A tak ukonduji se slovy basnika Antonina Sovy: 8elesti lupeni zaaloutlou promenadou, na 2ivot, umeni se zahy stiny kladou.

Uptimny pozdrav vaem etoucim, Marie A. 2ivney. ) • 4, • ( "TETA" FANY HAS FOOLED MANY. Dramatickk kroutek Hlaholu tadu Pokrok Houstonu zahajil letogni podzimni sezonu v nedeli dne 21. zati vkstitnou veselohrou "Teta Fany, postrach rodiny." Byla to jedna z tech veseloher, kdy se elovek musi smati i kdyby neelite" a zvlaAte kdyi je sehrana vkbornkmi herci, kteti dovedou kaidou fasi sve vlohy na jeviSti ptedstaviti, jak to udinili v teto veselohte, jeden jako druhk. Jevi gte samo ptimo oslflovalo svou vkpravou, ptedstavujici mladeneckk pokojik dobte situovaneho studenta, ktesla, stolek, pohovky a line, vydalounovane bohatkm sametovkm potahem. Neschizela tam ani soSka hezounke rusalky s nezakrytkmi tenskkini pilvaby v posici a la "September Morning" a pak tre °brazil jeji drutek, jeden tehot nametu, druhk v sedici poloze, new tak jako "Meditation" a ten tteti take nejaki gracie, velice skromna v potadavcich uboru jak prarnati Eva, minus the obligatory fig leaf.

VSechnu tuto nabytkovou vkzdobu zapujeil a dovezl majitel nekolika obchodu s nabytkem, pan Hilsher, mantel pani Birdie Hilsherove, nagi ptivabne a vkborne heredky. Bratr Rudy '8efeik, zahajivai divaddlo jako ceremonial*, tuto ochotu v proslovu zdriraznil. Pan Hilscher pamatoval take na darny navativiai tuto veselohru (a na puny tet) peknkmi vejiti (fans) z tuheho papiru s reklamou svkch obchodii, ktere ptiAly v torn panovav gim horkem podasi velmi vhod. Pan Hilscher je opravdu proziravkm obchodnikem, pochopivAim vkznain obchodniho oznamovani. On i jeho pani jsou A ted' k divadlu sarnotnemu. Jako enek Kabrhel, majitel eedidovYch lomil a kruhovYch cihelen vystoupil br. Anton 8vestka, osveddena herecka kapacita a representoval jej velmi dobte, tak, 2e delal sve time test. Jeho dve dceruAky Jardu a Veru hraly sestry Harriet Earlov5, a Birdie Hilscherova. °be j gou chvalne zname z dtivej gch her a tudit i tentokrate uplatnily zdatile sviij hereckk talent. Mladenec a napadnik Very, intenkr Rafael Sedma octnul se v osobe bratra Frank Olexy, ptedsedy tadu Pokrok Houstonu. Je take vyAkolehk herec, o demi nas ptesvedeil opetne mistrnou sehrou teto lohy. A jak omladl na jeviSti, opravdovk junak.

Jeho ptitele, bankovniho iitednika Gabriela Vosmika sehral vkborne br. Rudy gefeik. Panaku, to je chameleon, ted' to muteme Kdo by to byl tekl, te se dovede tak pketvatovat, dye personifikace, jako doktor Hackle a Hyde, nevim nyni, piAi-li ta jrnena sprivne, je tomu jiz davno, co jsem tuto knihu detl. Byl

Ve stfedu, dne 1. fijna 1047.

to on, jen se metamorfosou zmenil z Gabriela Vosnika na tetu Fany. Byl to briliantni kousek hereckeho umeni, zaslouaivai - si zylaatniho uznani. Stejne takovYm ptaeatem je bratr John Stehlik, vystoupivai v teto hie jako domovnik.

Barnabaa Zamrioukal a jako kniae Ferencz z Keczkoloty, avakr tety Fany, horkokrevnY Mad'ar. Sehral tuto dvojitou roli take velmi dobte.

Cela hra byla sehrana poutave, 2e ji navatevnici sledovali se stalYm napjetim a neptetr2itymi salvami smichu a vaem herctim s1u2i doznati pochvalne uznani za jejich pill a namahu ptedvesti tuto veselohru v rouchu pinem sveksti drarnaticke vyakolenosti.

Mezi mnoha ptespolnimi navatevniky uvitali jsme bratra Frantu Vrlu z Guy a pana a pani B' efeikovYch, rodiet naaeho vyborneho herce, Rudy S. efeika, z Dayton. Druha herecka, kapacita, br. Tim KostomlatskY vratil se My a zdrav ze zajezdu prazdninoveho na Kubu, kde se mu to velice libiTo. Obdrkli jsme pohledovY listek od jeho sestkieky Naomi a jeho matky z Arizony, oznamujici nam, 2e zaji2di na podivanou do Salt Lake City a 2e jsou ptimo uearovany pUvaby tamnich ptirodnich kras. Sestra Naomi KostomlatskYch je take flak velmi dobra hereeka, nadand pianistka, v2dy ochotna ku pomoci ph studovani her a ku pianovemu doprovodu. Jeden z bYvalYch herct dru2iny Hlahol je ji2 delay dobu v Kalifornii, je to bratr Louis Rulik ml. Jednou hral figurku Praaka ye hie "Krajanek Holandr jde na vandr". V to se lichotil Kadence, slukbne ye mlyne, peje ji cos o kaeatech. Od jeho otce, br. Louis Rulika zvedel jsem, a od nej te2 dopisni navativenkou, 2e nedam° vrana jim ptinesla druhe kaaatko a zas 2enskeho rodu. Gratulujeme, snad do tketice faeho dobreho, tteti ptirdstek bude kaer.

Dcera man2elit Louis RulikovYch, pani Jen nie May Frankova, vYborna pe ykyne a hudebni umelkyne, hereeka, odjela ji2 se s yYm chotern take do Kalifornie. Pfejeme oboum mnoho atesti a zdaru v novem pusobiati, ac 2elime odchod takovYch nadanYch sil z krou2ku Hlahol.

Za to jsme ziskali zpet z Kalifornia man2ele Mikukvych, dlicich tarn po 20 let. Bratr Mikua po svern ptijezdu sem pied nekolika lety zavedl si peknY obchod, ktery jeho pteinenim pane vzrostl, tak, 2e ma znaenou zakaznickou klientelu. TeSi nas v2dy Uspech naSich krajanil v ka2clem oboru. Pane urostlY syn man2e1A MikukvYch je jim zdatnou pomocnou silou v obchode. Na konec dekuji jmenem krou2ku Hlaholu vaern . navatevnikum za navatevu, panu Hilscherovi za pronujeeni nabytku pro jeviate ku hie a vaem kdo2 ku rispechu hry Jednou z tech nenaranYch sil krou2ku Hlahol a knihovny tadu Pokrok Houstonu, jet si zaslou21 pochvalneho uznani, je sestra Rtaena Hanusova, ona je ten "Orfeus v podsveti", jsouce pri hrach napovedkou.

S. P. Studnienk.

4, ) Rid t esky Prapor, 'disk) 24.

Cteni bratti a sestry! Timto vas laskave dam, abyste se v hojnem poetu dostavili do phneb v teto schtzi nam ptedleha dtati laite jednani. Br. Jerome Green, kterk doposud mel zrentovanou naSi sin na pora,dani bay, se toho ye priAti schtzi vzda, protole jeho priati zamestnani mu nebude dovolovati, aby to dole tidil. Tedy v teto schtizi, prvni nedeli v tijnu bude se jednati jak se to dale bude riditi.

Proto kdo byste meli zajem o rideni zabav v sini, prihlaste se v prigti schtzi. Bude dana vgem prilaitost se o to hlasit. Tak pamatujte se dostavit v hojnem poetu, abychom tuto vac vytidili dle nejlep§i moZnosti pro dobro radu a ku uspokojeni elenstva. KaZdY v teto schtzi bude miti prilektost podati svoje dobrozdani, jak by bylo nejlepe tuto zalehtost vykidit. Piko\Tani baviny jest v pinem proudu. Ka2dY se eini die mo2nosti. Mnozi maji velkou poti2 dostati sberaee baviny. T.Trody jsou celkem dobre, nu a podasi jest tea dobre. Jen kdyby tak udraelo alespori mesic. Tak se zatim mejte vaichni doChas. Navratil, taj. bte. S br. pozdravem, ) • 4, Yenan; mesto, ktere jest sidelnim mestem einskYch komunistil, jest vzdaleno 450 mil od nejblitSlho mofskeho bfebu,

ViST1112

Ve stfedu, dne 1. fijna 1947. ' MITTENHUBROVA: ANIT SE 0

Ne

PLANA RUZE DiVei ROMAN 0•1000•■•••04111K.N.0”.

.o.s.00.o.sraelloodiN■041111.11111•03

Pani Doubrayska vypozorovala, ze jeji schovanka vyddi east() dlouhe chvile stati optena o kmen stromu a pohldetj v tu stranu, kde prdila sve nejrannej§i, pies v'Secku nelasku zie Marjanl vesele mladi. Lnula k lepemu tomu kraji, co2 bylo dukazem, ze v jejim srdedku drimaji city uSlechtile. Pres rtzne sve zlozvyky, svou nevazanost, rozpustilost i prostorekost stavala se Rtdenka sve pestounce den ode dne milejt a dra2M. Nekdy ovAem dertik do ni vjel a tu einila pani Helene mnoho starosti. Netroufala si s ni s podatku ani do mesta jiti v obave, aby ji neco neprovedla. Spokojila se prozatim s prochazkami do poll nad vilou, anebo k nadrat, rovne'Z do lesa. Zde pri zpateeni ceste domd, upozornila pani Helena Rtdenku na zajimavost 'Leto krajiny, kde v jednom pohledu spojen byl starovek, stredovek a novo yek.lo to videti z ohybu silnice na severozapadnim obzoru, kde se na jasnem pozadi oblohy zvedal Bezdez, k nemuZ' pojil se v jeden obraz stredovekk, slidny zamek v B. a k tomuto v popredi jako symbol novoveku, tovarna v tento obrazek jest nejmilejtm pohledem strYce Jindry," vysvetlovala pani Helena a Ridenka projevila ihned vett zajem, jako pro v'Se co se tYkalo mileho strYce, jen si ziskal fAecku jeji ldsku.

Pani si zvykli brzy na maleho ruSitele bkvaleho klidu, jen mlady Jarou'S nemohl se s Rtdenkou smiriti, jako ona s nim. Nevratli na sebe jako kodka se psem a nepomahaly tu :,a,d.rie domluvy. Rideneina mysl citila se uraZena povYS'en9m. chovanim JaroslavovYm, jen se na ni stale dival jaksi shdry. Projevil nelibost svou k ni kdekoli se dab; ke vzdoru, s jak'm se vyhYbal kahlemu muZnemu sbliZeni se s ni, pojila se uraZend pYcha a hrdost a snad trochu i zavist, 'Ze to "sebrane" dedko stava se stredem bratrovy domdcnosti, ze jen kolem ni se ilk to protivne, domY glive devoe sesadilo drive tak hYokaneho Jarolu s jeho trunu a samo se nan usadilo.

Jaroslav, jako nejmladt z bratril Doubravsk'ch, hoch neobyeejne nadanY a bystry a proto rodinou velmi milovanY, byl zvyklY, 2e oba mnohem start bratti, z nich reditel byl bratrem nevlastnim, jako i Svakru ge Helena, jako drive matka, jejd mazliekem bYval, sousttedili k nemu vSecku svou lasku, svou pozornost.

Mlady hoch byl si dobre vedom sve duSevni vyspelosti, byl proto neobydejne sebevedomY, kterafto vlastnost s nim rostla, podporovana jeho milYmi. Nikdy neslyiel slova, vyjadrujici pochybnost nad jeho plany a iimysly do budoucnosti. VS'e kolem neho vyznelo v harmonicke: "Ano, doka2d to, bude g-li chtiti, jsi toho schopen!"

Jaroslav studoval hned od podatku s vyznamendnim, byl vzornym studentem a chovani jeho bylo vZdy nanej yYS slidne a radne a proto nan mohla bYti rodina pravem hrda. Hoch to dobre vedel a byl snad proto sam na sebe ponekud domYtiv.

Na svnj vek byl mladY student velmi vatiY, trebak se zabave nevyhYbal. S bratrem Jindrichem, jen bYval velice vesel, si dobre rozumeli, a jemu se td podarilo nekdy Jarolu rozjariti, a pH, torn ovladal bratra jako nikdo jiny. Ale tentokrat nepomohly ani nalehave domluvy Jindrovy; Jarola trval na svem, Ze mu po to male tulaece, jak Ridenku nekdy jmenoval, nic neni, a 'Ze by bylo sme:Sno, kdyby se snad nutiti mel k lasce k ni, ja kto druzi Cini. Jemu jest upine lhostejnou a nevi take, z jake prieiny by to cizi, prostoreke dite mel milovati. Jaroslav citil, Z'e Helene ztrpeuje radost nad jeji "dceridkou" syYm odporem k ni, ale prozatim nemohl se premoci, snad easem pry si na ptitomnost jeji zvykne. Byl zvyklji podavati se v2dy

tak, jakSrm byl a nemohl se nyni chovati jinak, nez jak mu ukladala vnittni potteba, ptesveddeni a pravda, kterou byl stale veden a jii take odhodlane zastaval.

Ridenka byla prvni nemilou pfekalkou na ceste po ni2 kraeel, ne snad pfekelkou na draze k vlastnimu jeho vzestupu, ale piceka2kou v jeho zvycich, v jeho dukvnim 2ivote, S ni ptiSlo do jeho 2ivota cosi noveho, nevitaneho, netou2eneho, ale i pies odpor jiste zajimaveho, elm se jeho eila, vyspela mysl zabS7vati musila chtej nechtej. A to ho mrzelo, dra2dilo a zlobilo, k to male, hezke vyte tak rutye odvadelo mySlenky jeho jinkm smerem, ne2 jak' jim vymetoval on. Pit vsi sve nelibosti k ni musil spravedlive uznati, 2e byla velmi treeIlya, bystra, i rortomila a 2e to bylo samortejme, kdy on, velk' student zcela do neho zamilovanS7 bratr kikal "'Coteau", Helena "ma, devenko" a Jindti.ch "divoSko".

Jen on — Jarola nemel pro ni nano piezdivky. Bylo mu to smeene, jak dovede Helena kaMou jeji rozpustilost omluviti, jak jest k ni shovivavou, kdy na ptiklad kavu na sad vyleje, nebo rozbije talit nebo koflidek. Co toho jd pobila! Snad za nekolik let nerozbilo se u telt' tolik nadobi, jako nyni za Rtdeneiny ptitomnosti. Jaroslav nemohl se zdr2eti kousave poznamky poka2cle, kdy se neco takoveho hodilo i pees karave pohledy Jindrovy.

Divka splacela Jaroslavovi stejne stejn'm.

Bylo mezi nimi zjevne neptatelstvi. Nikomu ni_ kdy neodsekla tak, jako jemu, dirni jeate vice jej dratla. Za to s Jindrichem shodla se Rdienka nejlepe. Kdykoli byl on pritomen, neprovedla nikdy nieeho, co by se ho bylo nelibe dotklo a nejakou tu menai nepristojnost odpustil ji on velmi rad.

Pani Helene dab to dosti prace, nez si dovedla ziskat takovou nadvladu nad schovankou.

Ona se mu musila o vYsledek piiCiniti, kddto jemu se to podatilo bez nejment narnahy. Nikdo si nemohl vysvetlit, jak9m vlivem se to stalo. editele, jemu rikala "tatinku", naklonila si Ridenka velmi zahy. Kdykoli jej spattila pHchazeti, belela mu vstic, zavesila se mu dtverne v jeho thine a lichotila se k nernu jako kodidka. Nebylo divu, 'Z'e se stala jeho miladkem, ji i do tovarny bral, a nekdy ji i dovolil, aby tam za nim prita. Ale vychazky ty brzy prestaly k vuli in'tenYru Bendrovi, kterY ji hladival po vlascich i tvatinkach, co2 od neho nemohla snesti. Mival takove vlhke, chladne ruce a Rir2enka mu jednou zptima tekla, at' ji necha na pokoji a nedotSika se ji sv'ma 2abima rukama.

Proto ji otec zakazal, by za nim dale do kandelate chodila. Zatim se Rtdenka seznamila se star'm vratn'm Zdkou, v jeho svetniece pak Cekavala nekdy na otce, a jen se stal brzo jejim dobrkm ptitelem.

S podatku, kdy pani Helena zaka2ala divoke pobihani s detmi po stranich, ktere si Casto dovolila, zastesklo se ji po bStvale volnosti a svobode, ale stesk ten pomohly zahnati mnohe zajimave veci, je2 dtive neznala. V2dyt' prosttedi, v nemi nyni 2ila, bylo tak zcela, zcela Pile, India krasnk, irtulnS7 domov, mnoho dobr'ch veci, o nich dtive ani zdani nernela, spavala v dist'ounkem, mekkem luzku, Aatielty jeji byly v2dy vkusne a pane, ttebate je nekdy hodne pomazala, ale tu si je hned musila svleknouti a do eistSrch se obleci, kolem ni vSude sama laskavost, dobrota a uMechtilost. I pH karani a trestu pou2itn. zpiisobu, kter' se spik dukvne dot'kal flea telesne.

Kdy2 se s ni po Case pani Helena odvalila jiti do mesta, kde se ovkm ji2 mnoho hovotilo o hezounke schovance, kterou si teditelove dornt nezapominala Rtdenka s podatku napomenuti mateinkch. Ale sotva, 2e se objevil nejakk psik na ulici, nebylo mo2no ji udrkti, pobihala za nim tak dlouho, 0 se ji podatilo pohladiti jej. HlasitSrch posudlar o vaem co videla nemohla se rovne2 pies zakaz matein vyvarovati a zpilsobila tim, 2e se pani Helena IDS"riti musila a uminila si, k drive se zde s RA2enkou neobjevi, dokud nebude jista, 2e ji u2 nic neptijemneho neprovede.

k

ettinfi 2

name damy zastavovaly pani feditelovou a vaem se ovaem krasne dite libilo, ale dobre pani neuSlo, jak se fista nektere z nich posmeene zaktivila a jinn dokonce si nenechala ujiti pHleirtost ke etiplave poznamce.

Cestou nazpet setkaly se s damou asi etykicetiletou, ocienou s napadnou jednoduchosti. Pri'stoupila k nim s patrnou radosti a jeji Bede °di zanily za sktipcem uptimnosti, kdy pani Helene srdedne poddvala ruku.

"Tak to je ta yak mala schovanka, o ktere slySim veude hovotiti?" tazala se a chtela 'Z'enku pohladiti, ale ta nevrle u gkubla, majic v dmyslu vytrhnouti se pani Helene, je2 drZela ji pevne za ruku. "Aj, to jest jaksi mai* zbojnik!" pokradovala dama, smejic se. "V gak my se spolu jeate seznamime a budeme dobrkmi ptateli. BudeS" mit jiste doktorku rada, jako ji ma rada tva matinka!"

"To jiste ne — vas rada mit nebudu!" odmluvila Rtidenka.

"Ne? — nu, uvidime, miladku!" zasmala se doktorka Oerna. "Jen kdyby to neco bolelo a ja ti ptinesla ulevu, zapomend na neptatelstvi!"

V tom podarilo se Ridence vyvinouti rudku z dlane pani Heleny a ji2 jako aipka octla se ye stredu deti, hrajicich si na namesti, zatizenem v pekny libosad.

Pani Helena omlouvala doktorce divokost a prostorekost diveinu a ta dobromyslne prikyvla.

"Ale, mild Heleno, mnohe z natch vzornYch deti nebyly by lept, kdyby byly rostly jako stromek v lese. Je mladd a vy zajiste otoeite lodidku jejiho tvota spravnYm smerem."

"Douf am, drand EliSko!" Jasot deti, do jejich2 stredu prve Ridenka vbehla, a ktere s podatku zara&ne na neznamou divku pohldely, vzbudil pozornost obou dam. Doktorka Cerna se vesele zasmala, ale pani Doubrayska zardela se nevoli.

Rtdenka se totd vy'Splhala na kandelabr stojici uprostred nam'esti s opidi obratnosti a dd'ela se nahore okazale jen jednou rukou, vzbudilo jasot a obdiv jejich nov'ch, malYch znamYch. "Pojd' ihned volala Helena trnouc dzkosti, ae spadne na kamennou podezdivku, "Iddyt' bys se mohla zabiti, nerozva'ine dite !"

Jako aipka sjela divka po hladke Mine a zasmala se: "Zabiti? U nas neumel nikdo lepe Po stromech lezti nez ja, na nejvy'SSi borovice jsem se vyAplhala jako nic," chlubila se, jiskric odima.

"A 'Z'e nevylezd tamhle na naafi lipu!" dreAdil Ridendinu odvahu jeden z chlapcd. "e ne? Koukal bys — a2 na nejvyMi vr'Sdnek. Skoda, ze nesmim, matinka by se hirevala."

"Ale kotrmelec neudela g takovY jako ja!" zvolal jinY hoch a provedl v trave "s ydj" podateny kousek.

"Hm, to ja umim daleko lept!" ohrnula divka rtik a jit se chystala k peknemu kotrmelci, kdy2 k ni pestounka rychle pristoupila a zanier jeji prekazila — — Cestou domt hovorila Helena o doktorce 'derne s velkou nctou a tekla sve schovance, 2e bude jednou jiste damu tu ctiti a milovati, nebot' toho plriSTm pravem zaslou21. Je to aena velmi §lechetna a velka dobroditelka chudiny.

"A prod nosi brejle? Nemam rada lidi s brejlemi!"

"Nejsou to brejle, ale sktipec, Ridieko, a ten piece nosi naa Jarola take, jako vaichni bide kratkozraci."

"Vgak ja nemam Jarolu take theta!"

"To neni ptieinou k nenavisti!" usmala se Helena, "uvidiS, 2e jak sleenu doktorku, tak Jarolu budee jednou initi radar Rtdenka zattepala rychle hlaviekou, ale v torn ji2 novk dojem zlakal jeji tekavou mysl. — NovV" Rtdenein ptitel, vratnV. Zdka, byl bezdetnVm vdovcem, ale ores to miloval deti velice. Oasto seAlo se u neho nekolik deti a on jim vypravel pohadky, smy§lene i pravdive historie n starYch, slavn9ch dobach v zemich deskYch. Pikaval, Z'e se stale modli, aby mu Bull dal doCkati, aI se ndrod eeskY zase pozvedne k bYvale sve moci a slave, a2 setrese na veky ono jho, ktere jej po staleti dusilo a nitilo.

Btrana $

VESTNIN SEBEVRAH. W. F. Taylor.

E. C .Brown jel z Janova do Nizzy v oddeleni III. ttidy.

E. C. Brown mel v kapse jeete celkem 200 frankt. Vlak zastavil v Monte Carlo. Za dvacet centime koupil si E. C. Brown noviny a se ztejmou rozkoei se do nich zahloubal, zatim Co ostatni cestujici poulili deli zastasky k tomu, aby se prochazeli po nastupieti. Jeho pohled utkvel dlouze na zpravidce, ktera znela: "Vdera po dvanacte hodine noeni spachal jeden Ameridan v parku kasina sebevraldu. V kapse jeho kabatu byla nalezena pene2enka s 5000 franky. Sebevrah naleiel k dennim hostin kasina a hraval se stkidavym etestim."

E. C. Brown odlokl noviny, nebot' si vzpomnel na zpravu, kterou Ceti pied etytmi tYdny, kdyl jel tehdy z Nizzy do Janova. Ponevadl veak tehdy jel v oddeleni I. ttidy a mel jeete celYch 10,000 frankii, nevenoval zpravidce pozornost.

Ted' se veak nad tim zamyslil.

"Dva tpine stejne ptipady v dobe dtyt ttdnt," tekl si v duchu. Nable popadl klobouk, vyskodil z vlaku a zamiril k vYchodu z nadrali.

Bylo asi jedenact hodin v noci, kdyl E. C. Brown vstoupil do kasina v Monte Carlu. Bez rozmYeleni ptistoupil k jednomu hradskemu stolku a tekl nahias: "Padesat frankti na 23!"

Croupier polo2i1 bankovku na `Oznadend pole.

"Rienne vas plus!" Kulidka se rozbehla kolem horni strany kulate desky a zastavila se konedne na aisle osmnact.

E. C. Brown hodil na stfil novou bankovku a tekl nahias: "Jeete jednou padesat frankt 23!"

Kulidka se rozbehla a zastavila se na tticitce.

E. C. Brown zkusil sve etesti na 23 jeete jednou, ale etesti mu nebylo nakloneno.

Vstal pomalu od stolu a smutne se ubiral k vtchodu. Jaktsi starei pan eel za nim a u dveti ho tie "Prohral jste?"

"Ano, prohral — posledni sve penize." • "Budete tak laskav a dovolite, abychom yam dali k disposici penize na zpatedni cestu do vaeeho domova?"

E. C. Brown se na neznameho pana pfekvapene podival a tekl &ee: "Dekuji varn za dobrY irmysl Zvolim veak jinou cestu . a k tomu jiz penez nepottebuji!"

E. C. Brown se obratil k neznamemu muii zady a vyeel z kasina.

Ptekrasny park kasina lelel pied nim v jasnem svitu mesice a na vinach Sttedozemniho more se zrcadlil nelnt, straeitelne poskakujici mrak. Z nedalekeho hotelu "Ambassadeur" dolehaly sem make Orly tanga. E. C. Brown kradel zamyelene pomalu parkem. Vedel, le je nasledovan a le vidy, kdtt se zastavi, cini total' take ti, kteti jdou za nim. Zrychlil krok a za chvili odboCil do stinu mohutne palmy, usedl na lavidku a vytahl z kapsy revolver. V za,pet tteskla raffia. Netrvalo to ani pel minuty a ptibehli sem chvatne dva "Kde to bylo?"

"Ne, bylo to nekde zde!" vtom se jfi rozsvitily elektricke kapesni svitily a ozatily misto.

"Tady leli," pravil jeden z obou mule, ten, ktert pied nekolika minutami oslovil v herne E. C. Browns,.

"Zasttelil se a zase je to Ameridan! — Bole, ti lide nam nakonec zostudi dobre jmeno kasina." Druht mul zaeeptal: "Tak pospee, nel nekdo ptijde! Vdera jeden a dnes zase! Ti sebevrazi nam ptijdou Do eertech draho."

Prvni mu2 ptiskoell chvatne 'k Brownovi, sklonil se nad nim, vsunul mu neco do kapsy a rychle od neho odstoupil.

"Co si pfejete, panove?" zvolal E. C. Brown a vtskoeil.

"Tohie ie ale skandal!" pokraeoval rozhorle46,. "cot" zde elovek nema ani pra y°. aby si na laviece trochu odpodal, ana by byl obteloyan?"

Neznami dva mn'ti bvli tak vvdeeeni, ie vtbed necha pall. co E. C. Brown fika..

"Vy jste tedy nevyst •elil?" tazal se pan z kasina.

"Ale °Yearn, vysttelil jsem!"

"Snad jsem se chtel zastfelit a snad jsem tpatne "Zavolame policii, aby vas zatkla pro ruteni klidu!"

E. C. Brown se hluene zasmal: "Tak vy tomu tedy tikate "rueenj..klidu"? To jste rekli znamenite! Dovedu osiatne pochopit, le teditelstvi kasina nema naprosto ladneho zajmu, aby upine olebradeni cizinci zde pachali sebevratdy. A kdyt to jiinekterY provede, no ovtem, pak to jit musi vypadat, te ho k tomu dohnalo neco jineho, vid'te, panove?!" E. C. Brown se uklonil a odetel. Za chvili sahl do kapsy a natel tam kotenou penetenku a v ni pet novYch tisicifrankovYch bankovek.

• •( 0 CHLAPCI, KTERt MNOHO LETL.

Bylo 23. listopadu 1896 a stall Skacelka, baba celeho okoli, vstoupila do Cisla 102 u aby pomohla Marii Gottwaldove pti jejim prvnim. Nevedela, le ten chlapec, ktert toho dne poprve vyktikl na svete, to dotahne tak vysoko.

Bylo zde chude prosttedi v rodine zemedelce Gottwalda, najemnika u Starke. Ani Dedice u Vyekova na Morava, obec s 280 disly, kde nekolik vettich sedlakil svtm rozdilem podepiralo chudobu ostatnich, netueily, le jednou budou chystat Klementovi Gottwaldovi na domku desku. Maly Klement rostl na okraji lidske pozornosti, ale dorostl v mule, jaktch nema, iadny narod nikdy nadbytek. Domek, kde se narodil, je hodne piestaven a jen dislo 102 zilstalo.

A to eislo ma dobrY zvuk. Ka2de dite, neuvedeno do rozpakil nevedomosti, ukate, vysvetli: "Ano, tady se narodil a tamhle v torn domku to bylo."

Dye leta prozil malt Klement v Dedicich u dedy, ci jak na Morava tikaji u stateeka, a u tetidky, dnes vdovy Sattlerove. Ve dvou letech byl clan na vycho yani k sestie statedka Berslezinove do Vyekova a tak jiz opoueti rodnou obec. Jen v nedeli se vraciva a rodina travi tento den v tYdnu pospolu.

Jednapadesatilett Vaclav Stark se usmiva, kdyl vzpomina, na detstvi s Klementem z domku od sousedtr. Byli dobrYmi prateli. Mnohou klukovskou valku vyhrali bok po boku. Ale hned zdurazfruje, le Klement byl hodny. chlapec, vubec ne "rozvatene". A opet vzpomina na hry s puckou, hadrovym midem na na ysi, a na vtechny hry malYch kloudkil. Klement chodil ke 8tarkum na buchty, protote u sousedil, jak to odptihadnou snad veechny deti na svete, maji buchty lepei. 0 mnoho 'creel se delivali se 8tarkem. Nekdy mel neco lepeiho Stark a nekdy, Aidka asi, Gottwaldovic Klement. Ale mnoho vzpominek zustava za oalehantm Celem ptitele z mladi. Stark se vidy kradmo podival na sve zablacene holinky zemedelce a shad si v duchu tekne: "Tys ziistal 6tarkem a on je ptedsedou vlady. Co ty mae Pravo o nem mluvit jako o klukovi?" — Ale v zapeti sam nahias odpovida na sve pochyby a zdtraziluje, le se Klement nezmenil a le se hlasi hrde ke svemu chudemu ptibuzenstvu a priateltim. A libi se mu, le Klement drii jednotu. Politickemu ptesveddeni, ktere nabyli ji2 asi v eestnacti letech, zustal veren po celt 2ivot. ridy v livote poznal, ze si musi na yeecko svYmi deseti vydelat, nic odnikud nedostal, nemel na rifZich ustlano a boj o blaho pracujiciho lidu, z ktereho vyeel, se mu stal zakonem.

Klement se dobte uCil, mel same jednieky a vidy byl pochvalen. Ale nejvic ze veeho Ceti.

Stara, pestounka z Vyekokra, Berslezimova, kikavala • "Nevim, nevim, stale leli v knihach a hlavu na to ma. Co by za to mnozi bohati rodiCove dali, kdyby meli tak nadaneho syna." — A Klement byl Koch, ktert nemel Casto ani na pero. V chudYch pomerech rosti, chodil skrornne obleden, sate mival velmi stare, ale vidy eiste a upravene. Byl dobte veden a piibuznf z neho mobil mit radost. V osmi letech se Klement stehuje k rodieflm do nedalekch Heroltie. Je to mu nebylo 12 let, kdyt byl ooslan do Vidne k mateine sestte, tam dochodil ekolu a meal ce ucit u strYce truhlatinu. A jako ye ekole. i zde se rychle a snadno ucil. Roku 1915 narukoval jako delostielec, byl ranen na ruske

Ve sttedu, dne 1. fljna 1947.

Castnil bojii na Piave. Peed koncem valky vyu2i1 dovolene, ktera mu byla udelena a ul se do

rakouskeho vojska nevratil. V prv'ch povalednYch letech pracoval v zavode Tusculum v Rousinove a odtud to a tam zavital do Dedic, aby si "poplkal" s otcem 8tarka. Roku 1921 odeeel do Bratislavy a venoval se cele prate v komunisticke strane. V rote 1925 odchazi do vyboru KSO do Prahy. 0 otyti leta pozdeji je zvolen generalnim tajernnikem strany a pH volbach poslancem. A potom leta prate, udalosti v dobe Mnichova a pak Moskva. Tato testa Klementa Gottwalda je jit atenattim zna,ma. Je pfima, le je snadne ji celou sledovat. A proto se opet vratime na Moravu do Vedic. Dnes ma obee 416 Cisel, mnoho se zmenilo, ale jmeno Klement Gottwald zastalo i po padesati letech ye.

K. F. Sedlaeek.

LONDiN V LETE Jak mizerna byla zima, tak ptekratne je v Londtne leto. Ui asi dva mesice ladne mrholeni, deete ani mlhy, nybr‘l neptetraita zaplava svetla a tepla. Slunieko sviti v jednom kuse az dtrnact hodin denne a horka vYtkami pfesahuji i ceny zeleniny, a ty, paneeku, jsou nejake! A potad bude ;pane: povetrnostni mapky novin s ptedpoi'Adi na, ptieti tYclen ukazuji plochu Spojeneho kralovstvi jasnou a bez poskvrny jako to nebe nad Londtnem.

Domorodci, pokud je nevyhnala dovolena,, vykonavee denni praci v kancelati nebo dilne ptichazeji dome jen proto, aby zas obratem odeeli: •stehuji se do park& k tece, na htiete nebo taky do hospody. Davy, je2 se potloukaji nemestimi a ulicemi, nejsou zdejel, njbrt lide z Newcastlu, Chicaga, Bombaye a z kontinentalnich must, kteti si piijeli prohlednout LonOn. Ted', znaveni horkem u2 od rana, s touhou jit si lehnout a s povinnostI spattit yea, co je tu k videni. Richmondskt park, psi dostihy, zoologicka zahrada, umela, golfova htiete, parnieky na Temli a botanicka zahrada v Kew maji rekordni nav gtevy a prodavaCi zmrzliny se mohou strhat. Taky napoje jdou dobte na odbyt, ale vabec nejlep'Si obchody delaji veechny autokary, ktere jedou /iamb za mesto.

Koncem ttdne nejsou na torn epatne ani drahy. Nasyceni pachem velkomesta (je tu citit rybina z krama, restauraci i kuchyni, tedy 'dude, u teky jeete k tomu Cpi bahno), vyraleji Londtriane se sobotou na vzduch, obydejne k moti. I tam je site citit rybina, ale je to dra2ti. Fronty na vlaky dosahuji tisice na podet a sta metre na delku. ZaLli jsme i fronty etyt az petikilometrove, jejich2 eelni kdyt si chteli pohovotit s ptateli vzadu, brali si na cestu taxi. I trpelivt Anglidan miva, takoveho vtletu na rok dost a OM weekend u2 nestoji ye fronte na vlak, nYbrl ye fronts na bus, ktert ho ma dopravit nekam do blileiho okoli obou vtletU na miste ureeni bYva, celkem tyi, jen kulisy jsou jine. Jako pied tYdnem ptepadl prvniho zmrzlinate sotva vyeel z vlaku, tak ho nedoekave vyhlizi i ted', ad je jeete jednou nohou v autobusu. Pak se prodird zattupy podel teky, parkem nebo na jinem prostranstvi vidy se ,stejnYm vtsledkern, le marne hleda, kam hlavu slolit. Na prostorach vyprahle stepi, ktera dela proslulemu anglickemu travniku jen ostudu. se vali hraje, hemli a ktiei tisice deti, milencir krav i dospeltch v plavkach, polosvledentch nadittch i bez koeile. Kravy ovSem maji na sobe veechno jako jindy, snad se stydi udelat si peed tolika l.idmi pohodli. Ka2dY desatt elovek neco prodava: ovoce, zapalky, zmrzlinu, noviny, ovocnt salat, citronadu nebo Caj. Co ma, bYt studene, je arci teple, co diste, j e epinave a vtechno drahe. Noviny ne, ty stoji penny jako ve meste, ale jsou zato stare. Osveleni ducha i tela portistava jednak z po2ivani veech tedentch dobrot — az oveem na noviny a zapalky, jejich2 zustava zahadou — jednak z obeasneho smodeni v tece. Nejschildnejei cesta do vody vede hned pod napisem "Vtstraha — koupati se zakazujel" StraInik, jen pod ni stoji, ma snad davati pozor, aby se tam deti neutopily, ale spin bd.1, aby je mama-

Ve stfedu, dne 1. fijna 1947.

BITLERtV BRATRANEC, SYNOVEC ANGLICKEBO KRALE. J. 2ak.

Bylo to 'lady v roce 1937, na vgech stranach ug prihofivalo, kdy g vyslali kapitana Antonia Boccaccio s kri gnikem na jakousi demonstradni plavbu podel jugosla yskeho pobregi. Pak mel doplout ag na nejakY opevnenY ostrov — kterY to byl, nevim, ostrovii je ye Stredozemnim moi hrozna sila — posilit tarnejS1 posadku moraine i bojove a vratit se do Zadaru. Tehdy stal mladiekY kapitan na palube a zasmuAile hied& na ob:ovsky napis na molu: "Chi e padrone di mare, e padrone ti terra", ("Kdo je panem mo1e, je i panem zeme"), co g tam dal napsat sam velikY Duce. Antonio se pak obratil k prvnimu dOstojnikovi a ?Oa: "Jen ge, bohugel, my to nejsme." Koho tim minil, neda, se zjistit, protoge to byl posledni rozumnY vYrok, ktery Pak krignik vyplul. Antonio setryaval po celou dobu plavby na milstku, mluvil jednoslabidne a dal si nartst pinovous. Dumal o syYch poslednich slovech a sna gil se rozluStit, koho vlastne myslel slovem "my", proto ge ani jemu to nebylo jasno. Nebot' Antonio byl narodnosti istrijske. Pokusime se yam ponekud vysvetlit, co to vlastne je.

V nagem pripade vznikl kapitan Boccaccio kombinaci rakouskeho majora s italskou glechtidnou. Tatieek byl Videriak telem i dusi, cele oddanY rakouske fi g a momari, tak ge Antonio se dovedel teprve po jeho smrti studiem rodinnYch dokladu, ge babieka se jmenovala Hubadkova a pochazela z Putimi. Naproti tomu babieka ze strany mateiny slula Foldessy, jeji domovska obec byla Kiraly Hida a s dedeekem se seznamila v Terstu. Ded, jak z popisu yyplYva, byl italskY glechtic, ale s oblibou tvrdival, ze je_ ho predkove byli epanerati moreplavci, z nicht' jeden se na stars kolena usadil v San Remu, vytahl z more nejakeho toskanskeho velkovevodu, jen se ogral maraschinem a spadl s mola do priboje a tim si zachrance vystou pil povYgeni do panskeho stavu.

0 tom I/gem premfalel Antonio, mu g narodnosti plimorske, stoje na intistku. Vzal dale v fivahu, ge ma na lodi nabite kanony, ge co nejdrive bude valka a ge neni naprosto jasno, za koho a proti komu ma bojovat, zda se priklonit sympatiemi k putirnske bablece nebo ke gpanelskemu pradedovi. Krome toho byl v celem rodokmenu jakYsi temnY bod, nebot' se dochovaly zpravy, ge babidka Foldessy planula jeden das .velkYm citem ke statnemu charvatskemu morniku a leccos se o torn tehdy guekalo.

A tog, kdyg se pribligili k one ostrovni pevnosti, nevplul Antonio do pristavu, neodpovedel na pozdravnou salvu a zaeal krou git kolem ostrova. Kdyg ho obeplouval asi po pate, nedbaje zoufalstvi syYch dastojnikii, pfirazil k lodi velitel pevnosti se svou dru ginou, vylezl na palubu a ptal se, co to ma znamenat. Antonio ho pozdravil mimsky vzty genou pravici, zahalil se do plage a pravil: "Jsem Agrippa Postumus, nejmlagi syn cisafe Augusta. Ja vim, ge ty za to nemilgee, centurione, ale mac rozkaz mne odstranit. Ma v tom prsty Tiberius."

TYden mu pak opatrne prokazovali yeekere potty jako synu cesarovu, potom ho dopravili do Italie a kdyg '&01 zjistili, ze je jinak naprosto neekodnY, byl propueten s pinou pensi.

Antonio odeeel do rodne Abbazie a gi1 tam eelkern spokojene, bude na kolonade obdiv svymi vf7strednimi ubory. Jeho dernY pinovous a ztepila postava okouzlily jistou bohatou Ameridonku. Jak svedkove vypraveji, sedela pry tato slidna mlada dama na barce a chytala ryby. Tu k ni priplaval Antonio, krou g il na znaku kolem Jod'ky a zpival sympatickYm tenorem "0 sole mco". Zauiata timto nezvyklYin zjevem, nevAimala si okouzlena divka, g e ji zabrala neJaka, moi ska. ncrtvora. patrne riff/ tunak. utrhlo to udiet s eel:ft zarizenim, sledna snadla do vodv a statednir ka pitan ji zachranil. Predstavil se ja kp 1Py obodek italskeho krale a potom spolu podnikli cest.n na jachte. onoug teife evronskli jih, vyjadfila se pak ona snortovni dama, ge Antonio je gentleman ka g • ..

-(1im

vilgprxis che. Jen pry ji bylo trochu divne, kdyti jednou potkali na mori jachtu, v niti plula osobne sama pani Rachel Mussolini, ie Antonio vytahl na pozdrav americkou vlajku, vylezl na stoiar a delal na pani diktatorovou dlouhY nos.

Pote progil Antonio jegte nekolik drobnegich dobrodrugstvi a doekal se ye zdravi vypuknuti valky. Za obecneho zmatku se odebral k americkemu velvyslanci, predstavil se jako Vanderbildtuv pribuzny a gadal, aby byl vzat v ochranu. jelikog si s nim nevedeli rady, zavrell ho asi na mesic na vyslanectvi do jakesi "custodia libera", pak mu dali nejake papiry a zase ho pustili. S temito doklady pak bez ithony a spokojene cestoval zemi istrijskou dill Julskou Krajinou, popijel lahodne istrijske vino a osvegoval se koupelen-ii v mori.

Za nemeckeho vpadu si ho z podatku nikdo neveimal, ale pak zadali Germane! delat evidenci obyvatelStva a zavedli pracovnf povinnost. Jednou kdyg shaneli lidi na nalod'ovani jakYchsi beden s valednYm materialem, lapill take Antonia, privedli ho do pristavu a nutili, aby nakladal bedny na parnik. Antonio piedstoupil pled feldwebla, jen doziral na delniky, a pravil yznegene: "Choi mluvit s vaelm velitelem." German se na neho nechapave podival a pokusil se o nejakY drsnY povel, ale Antonio se zatvaill hrozive: "Vite, s kYin mluvite? Tohle by se yam nemuselo yyp/atit." ZmatenY Nemec odvedl pak posluene Antonia do pristavni hospody, kde sede/ prueacky major, miadik asi gestadvacetiletY a lil do sebe "istarsko bielo" po pfillitrech. Antonio pokynul vojakovi, aby zmizel, pfisedl si, pfedstavil se jako "plukovnik Kopke" z Krefeldu a zatim co major se na nej dival pfipitomelYm pohledem dloveka totaini ovineneho, vykladal vousatS, kapitan polohlasem: "Dilverne, kamarade — ale nebuda to nikde povidat — jsem po matte Vndcnv bratranec.

Muj otec je bratr italskeho krale a mne sem poslali s ukolem zvlalte dilvernfrm a choulostiZnae pfece cele pozadi tak zvane "habdske afery"? "Aha," breptal major, "a ty vlastne tady . . . " — "Pst," del Antonio varovne, "musim zachovat prisne inkognito. Mezi nami, Adolf 13171 vgdyckv takove "enfant terrible" noel rodine a ted' nom dela velke starosti, ale zatim se veechno tutla, dokud je valka."

Tak a podobne vyprave/ Antonio ulaslemu majorovi, vypili spolu jeete asi dva litry istrijskeho vina a ponevad g v to hospode bylo zaroyen pfistavni velitelstvi a pan major byl pobodnikem plukovnika, jen spal v kancelaii na zemi a nebyl, diky vermutu Cinzano, tak fikajic k probuzeni, napsal major Antoniovi listinu, v nig kapitan Antonio Boccaccio byl pasovan na spolupracovnika Wehrmachtu s tajnfrm po_ slanim, opatrili to asi pet! razitky a podpisy a ell to znovu zap/t.

"Hamarade," povidal k ranu Antonio majoroovi. "jsem ti dlu gnikem. Po voice main bit habegskYm cisarem, otec si to p?eje. Ja to jmenuii cisafskYin kuitrem." A Antonio napsal jrnenovani na zadni stranu jidelniho lIsku, namaloval pod to habegskou korunu, podepsal se a odchazeie, dodal: "To mac zatim jen tak provisorne. Po valce to dostand na pergamenu se zlatou peeeti."

S glejtern, kterY takto ziskal, pfedkal Antonio bez fijmy nemeckou okupaci. Kdy g pak slavni Wehrmacht uprchla z Istrie, nastalo nova zmatkii. PfiAla vojska jugos/a yska, anglicka, americka, zeme byla rozdelena na nIzna pasma a zony a situace byla ponekud neptehledna„. V techto neute genYch dobach objevil se Antonio na jednom anglickem velitelstvi a snail/ se pfesvedeit shromaldene dustojnictvo, ze jako synovec aglickeho krale ma pine pra y° na britskou ochranu. Mimo to se dovolaval one americke sleeny, kterou pasoval na svou manlelku a ueinil z ni dceru kterehosi popularniho Vzhiedem k jeho dokonale znalosti vetg iny evropskych jazykfi, pinovousu, tropieke helme a vzne genemu vystupovani byl posturmr> pfedavan jednou instanci druhe, dostal se do Terstu. kde s nim chvili AmeriCane a Anglicans hrAii rticrh,,

Otrans ku a zdvollle ho vyhodili z Terstu. Nicmene vgak, maje "anglickY pap/r", je Antonio dnes jedinYm soukromnikem, jen se rou ge volne pohybovat v rtiznYch pasmech a zonach, jimig je zeme istrijska proSpikovana. Toho dasu, kud je znamo, sidli v Parenzu, kde je obzvlagte dobre vino, navazal tam pratelstvi s mladYm lordem, slougicim presenene v britskem vojsku a podnikaji spolu zahavne vyjigd'ky po moki. V uznani lordovYch kvalit povfail jej Antonio, odvolavaje se na kralo yskeho strYce, do stavu pairskeho.

Myslim vgak, ge tim pestre prihody statedneho kapitana nekondi a ge hodla, syYm osobitYm zpfisobem ye zdravi pregit i hrozici atomovou valku. — Patrne se mu to podari.

Tato historic, zdanlive trochu kratochvilna, zaslougi si filospfickeho dovetku. Na ni poznavame, prod Hakilv 8vejk &gel takove obliby na celem svete. Jet' to postava nikoli jen 'desk& nYbr2 Aelidska. Vagina lid/ na svete je totil pramalo ochotna poloZit s nad genim livot pro mocnare jakehokoliv druhu, at' si rika vudce, diktator, duce nebo ticebas prOmyslork koncern. Marne se mocni tohoto sveta snail pfesvedeit zastupy, ge je krasne a uglechtile poldit livot za tu nebo onu yzneknou ideu, ktera se jim prose hodi do kramu A tak, dokud nezmizi se sveta valeeni nezmizi ani jej ich nejnebezpeenejAi prativnIci, dobrY vojak Svejk, v jinni romanticke forme stateeny kapitan Antonio. A jednou, al se lidstvo umoudff, vstoupi nos Avejk slavneji do d'ejin, ni diktatofi a cesarove sveta. ) • 4, • ( Maio hospodynek je si vedomo toho, jak dohfe lehk:(7 material 1,7"eho druhu maze bSdi vyd iSten krejeovskou ldidou (French chalk).

Kfida tato nikdy nepo gkodi i tu nejjemnejai latku. led pied ma tu vlastnost, ge odstrani skvrny od prachu a omastku nanejvS7§ kouzelnYm zpusobem. Pfedmet, ktery se bude eistiti, pologi se na eistf7 ruenik, potom se jemne ka2cla, 'Cast s prakovou krejdo yskou kfidou, venujice zvla gtni pozornost mistum, kde jsou skvrny. Kdyz celY pfedmet je natfen, zatoef se do rueniku a polaii na stranu a necha se ldet asi tri dny. Potom se pfedmet vytahne z rueniku, silne se s nim zatfese nebo se predmet lehce vykartaduje. VSTsledek je pfekvapujici. ) • 4, • ( Ostrouhana, pomerandova ktira pridava jemnou chut' obyeejne poleve. K smichani s cukrarskYm cukrem se mute pout/ti pomerandove gt'avy na misto vody nebo mleka. )• 4 •(

6erstve skvrny po dehtu pusti hned, kdyg je natteme petrolejem a pak propereme v pouhe studene vode bez mYdla. Starli skvrny po dehtu vyeistime lloutkern; nutno v gak pak mista postigena proprati ve ylagne von'. Skvrny po dehtu zastarale nutno triti trochou masia a po nekolika hodinach prat v horke vode. ) • 4, • ( Aby zahradni nadini, pokud je kovove, nerezavelo, pothme je jednoduchSrm naterem, kterY kysliku ze vzduchu zabrani pfistup: roztopime tfi duly slaniny s jednim dilem pryskynice (smoly) a nanaime tuto smileninu kartadkem. ) • 4 • 741ete selce, ktera pracuje na statku u Toleda, 8panelsko, vyrostly pa tfett nova zuby.

V Rosvellu, Nove Mexika, vytahla majitelka ranee pani C. A. Marleyova revolver, vystopovala zlodeje, kterY ji ukradl kone, a dopravila jej svazaneho na nohou i na rukou az k gerifovi. ) • 4, • ( Z vlaku vystoupil cestujici celY bledS7 a poIadal jednoho leleznieafe o skienici vody. 2eleznielf vial, ge je cestujici -bine zelenS7 a ptal se ho, co mu je.

"Mne je vldycky hrozne zle, kdyl sedim zady k lokomotive," vys yetloval cestujici.

"A prod iste

Ve sttedu, dne 1. fijna 1947.

MUM IS

OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF THE STATE OF TEXAS

VESTNIK

All contributions, correspondence of Lodge reporters, biographies, etc. intended for publication, must be In the hands of the Editor

by Saturday.

WHY DOES GERMANY LOSE BIG WARS Because, says the parson, there is a Providence.

You cannot discuss things with Providence; so this reason, good in its way, does not satisfy me sufficiently. Why does Germany lose big wars?

Because, says the patriot, her opponents, apparently, have the better soldiers, a better kind of energy and a better kind of virtue thrown into the fight.

In the end, yes; but, as for good soldiers, Germany's soldiers are efficient and reliable and, as fighting goes and endurance, unbeatable in the abstract sense. The same applies to French soldiers. The British, being wise people, prefer home and liberty to wars; but if they have to fight, they are lions full of fun, stayers full of patience and most ingenious schemers.

Still, I am not satisfied and I'll have to ask, again, why do Germans lose big wars?

Because, says the politician, they commit faults, in politics as well as in strategy; they do blunder in an appaling way ever so often, starting' like buffaloes and finding themselves suddenly and much surprised as moles. .

Yes, they frequently do; yet everybody may commit a fault; a fault is one thing; the danger lies in a faulty way of living and arguing stubbornly kept up. That is their trouble.

A hostess, struck by a brain-wavelet, does not wait for my reiterated question. Habitual gate-crashers, she says, can't get away with it every time.

Oh, they quite often. Now, for the last time: Why do Germans lose big wars?

Because they are the people who always make them, says a very young and smiling "Man" in the street."

Well now, this is exactly the answer I had in my mind. What made you give this answer? How do you account for it" Can you explain why Germany is bound to be beaten?

But this he could not. So here goes: If you look at the geographical features of our continent, and if you compare it to an anatomical aggregation of organs, you will see that Germany occupies a central place as would the lungs or the liver in an organic body; while the head, the arms and legs represent the external and mobile parts (the head being mobile in both ways, physically and by thought), the inner parts are not supposed to move on their own account, essential though they are in the co-operative work of a living organism.

As long as the inner organs fulfil their duties there is peace, there is health; as soon as they start some nasty business or their own, the result is bound to be pernicious, If a nation situated •centrally in a geographical area attacks those whose borders surround it, whatever the distance may be, the attack would have to be shaped like sunrays directed to the outside, widening and lengthening to the infinite and, therefore, bound to be less accurate.

Its adversaries' counter attack would be directed concentrically, the rays of their blows becoming narrower and shorter and, therefore, more precise in hitting their target.

That settles it. Germany is not meant to make wars; her geographical situation appoints her to the office of peace, of uninterrupted peace work. Which does not mean that other nations, benefiting by their geographical situation, may deliberately start wars and ca there is no

Mechtilde Lichnowsky Fennimore Cooper has had and, maybe, still has millions of readers; sixty or more years ago every boy played at wild Indians, brandishing tomahawks and smoking the pipe of peace after having scalped his enemies. After that period they grew up and there was no question about wild Indians any more.

In Germany, Cooper and his very poor imitators, like the disreputable fellow called Karl May, were taken seriously, tomahawks never put aside, pointless hatred nursed, dreams of scalping and torture kept up and fighting in its essential qualities viewed as an ideal of manhood ,not to speak of the squaw in the wigwam who dutifully agreed to her master's views on every matter.

Nowadays charpie is not used any more for dressing wounds. It is rightly considered to be a bad means, a deadly means; like, for instance, feeding people with poisonous fungi.

Everybody knows this; nobody would tend a scratch with charpie, the lesson about its danger having been taught and learnt once and for ever; properly taught and properly learnt.

But the lesson about the worst means imaginable has never been taught; at least, not properly.

Wars as means to create and to assure one's country's welfare constitutes the world's worst means to obtain anything worth considering.

Yet people who assume to know will, as promptly as indefatigably, try to make you admit a truth of their own, saying: "There always will be wars, simply because war is deeply rooted in man's nature; you cannot abolish wars. Nature herself never stops starting and contracting them in the most cruel of fashions."

This is a half-truth; it sounds true but it is really out of tune and out of truth; a spillism of the worst kind because it sounds true.

Everybody knows that similes limp and might possibly stumble on their weaker leg. Being a part of nature and, at that, the brainy part, man is not allowed to stumble too often. Nature, like a magnificent animal, does not know about her own acts; fulfilling vast and manifold duties, she never stops her creative perpaumum mobile, keeping her organs busy and aiming at perfection in divine self-assertion. Wars, too, keep organs busy, but, to begin with, they are organized business—what a dif_ ference.

To us, being born near-sighted, it may seem that nature stumbles quite often; but her stumbles will have to be called a felix culpa when, later on, we investigate her case.

Wars, today, can never be a felix culpa; there is nothing in them like nature's ideal self-assertion, nothing like her aim at perfection, only some kind of low-minded and cleverlyworded lies about these ideals.

As for wars being deeply rooted in mankind and, therefore, unavoidable and unabolishable, no. Quarrels, hatred, jealousy, ambition, even the most inconsiderate conceit are human all right, they form a vital part in man's nature; yes, they are deeply rooted, burning hot in his heart, whereas the decision of a war is taken in ice-cold blood.

This is where the simile limps. It limps when you compare a private qudirrel and private blows arising from it, to a huge general cause for quarrel where millions deal blows to other millions, a quarrel which does not exist in. the but whose tenor - individual i + harm-

less listeners. A war is never a quarrel like man's quarrels, only on a larger scale; therefore it cannot be compared with man's private quarrels. These could never be rooted out of man's life; boys will be boys! nations have no business to be that.

Let nations fight nature when she produces plagues like locusts or deadly germs; let them make agreements with nature to assure imperative necessities like bread, clothing, health, prosperity, happiness of the individual,, beauty, science, and the arts. This is done by man's brain and not by his silly guns, and it is known to be very much cheaper; not only cheaper but worth any expense as an excellent investment.

We have definitely abolished charpie, remember; why not abolish the other poisonous means and for the same reason?

Well aware of them fact that there is one kind of war and one only which can be called lawful—this being a defensive war in a case of aggression—it still seems to me that even this kind of war should and could be avoided, as there is one country only who can be accused of attacking other countries on a chosen day in September after harvest. . . It has been this country's bad habit for more than half a century. Now is the time to teach Germany her lesson; the lecture will have to be well prepared, according to her mentality, and worded so that ot/44e listeners might profit in an advatageous way, advantageous to humanity.

To the wise the general concept of what is called war equals all that is absurd and incongruous.

Wars have never provided humanity with bread.

Warriors are wilful or ignorant destroyers, as the Oxford Dictionary says of the Vandals.

Walnut trees, meant for the skilled joiner's work, have been practically annihilated as miliards of rifle buts, or whatever the thing is called, are made from their wood. Indeed, there must be something rotten in the state of Denmark if this is allowed to happen quite naturally, not to speak of annihilation on other lines.

Why not transfuse the best of our imaginative power into patriotism; mind you, the only one that is rightful and ideal and which dwells and develops under a double roof, one, built by the carpenter, one's father's house, the other by nature, the palate under which one's mother tongue is spoken. Father-house and mother-tongue. . . I do not accept any other patriotism. Worship your mother-tongue and you will adore anything that is said or prayed for in this beloved language; idealize the roof that sheltered your cradle, and nothing on earth can ever erase from your mind its shape not even the fact that there had been no roof or no father and mother worth mentioning; for imagination will create at least one roof.

And even an imaginary roof should enable anybody to understand his neighbour in another country who might be supposed equally to love his father's house and in the tongue he was taught to speak under its beams and rafters.

4•( )

SUGAR The Sugar Act of 1937 has been revised and extended through 1952, providing for subsidies on U. S. sugar and limitations on imports of foreign sugar. Price control has been removed from edible molasses and syrup.

• ♦ People who plan to leap in the dark should Int* ahead.

Ve stEedu, dne 1. tijna 1947.

Dear Y©u All Letter from Mildred Seydell To the Readers Boxes and crates, packages and tins rated priority over passengers on the little freighter that took me across in ten days.

But, coming back on the luxury liner "Queen Mary" which took only five days, the first class travellers were treated like Lords and Ladies — as a matter of fact, some of them were. The ship sailed from South Hampton Thursday at 11:00 in the morning, but passengers were urged to board on Wednesday evening before 10:00 o'clock. It was not like the old days — no visitors allowed. Once you walked the gang plank, you were out of England and no returning to shore. There was music and hot tea and little dainty ham sandwiches to make the evening pleasant. They were served in the main lounge, a magnificent salon extending in height through three decks.

Now for this first evening passengers in the know do not don evening clothes. They wear smart travelling togs and looked sophisticated. The evening frocks with jewels and shoulders dripping in orchids come the second night and thereafter. Once installed in your stateroom, meet your steward and stewardess and be very polite to them and have the air of being a big tipper and ,you will find your trip across more pleasant. Then in case you have a room without a bath, call for the bath steward and arrange the time you wish your tub. I selected 8.30 — "make it a hot salt bath please."

After this, rush to rent your steamer chair.

I like mine on the starboard side about the middle of the ship and near the entrance. You can pay in English money—ten shillings. A pound is twenty shillings and if you give the banker $4.00, he will give you a pound. If something is priced a guinea, don't be confused, just add a shilling to a pound. If you like your comfort you will get a full length cushion for your steamer chair and a soft warm rug for keeping the cold out and these will cost you $2.00 more. You are busy on a liner the first day. The chair problem settled you dash to secure your place in the dining salon. Be your most glamorous and most delightful self. And, use your prestige if you want to be seated with attractive table mates.

For they size you up before handing you a little number which depicts your fate meaning the place you will occupy at meals. That dining room seat can make or break the joy of travelling Luck was with me. I sat at the table with George P. Paterson, designer of the Queen Mary, who modestly claimed he was merely a cog in the great force that produced this marvel of the sea. Another at the table was Charles Porter. superintendent of catering for the Cunard White Star Line. As the quantities of food bought are so prodigious the requisite for such a job is a knowledge of mathematics. Besides foods he has to know his wines to cater for a liner. Knowledge like: Champagne bottles cannot be put in moonlight—they must be kept upside down in the dark. To see how they are getting along when they are in the process of—shall I say ripening? — a candle light must be used, electric light is too strong, it would mar the quality.

The good earth has much to do with the excellency of the champagne. It must be made from grapes grown on not too rich soil. If you would like to be somewhat different in ordering something to drink instead of Sherry, --just say nonchalantly, Bristol Milk—or Bristol Cream. It is a potent beverage, brown and sweet. If you ask what the difference is between a bottle of Bristol Milk and. Cream, the answer will be about $8.00. Make mine milk!

According to Mr. Porter, it takes six years to bring champagne to perfection. When the old lady kissed the cow, she established the fact that people have different tastes.

V213 Tritx

But the Queen Mary is prepared for all sorts. Special kitchens for cooking for travellers from India. There are portable iron ranges. The Hindus won't have a shadow on their food that is cooking. And for Japanese there is an entire cooking outfit. But when Prince Chichibu was on ship he liked American food. As a gesture of politeness, he took his first meals Jap style — thereafter his appetite called for those American dishes.

But, wasn't I writing about my table mates?

There were George Paterson and Charles Porter and Chief Engineer Fisher. When the weather was fine, he was with us — that meant quiet humor with twinkling eyes. There were seven of us. A tal, slender Pole, Mr. Wankowicz — most Poles are smart, they have to be pronounce their own names! The last time I had seen him he was second in command at the Polish Embassy in Washington, August, 1939. When he handed me letters of introducduction to important people in Warsaw (I was on my way to do a job for the International News Service) little did we know that the next time we would meet, his wonderful country would be under Russian domination. He has some ailment that made him shower his cereal with salt. Doctors orders. It recalled that a score of my American friends were following a German doctor's dictates and eating no salt at all. Mr. Wankowiecz — wait a minute, I have spelled the name wrong—leave out "E" — is artistic and aristocratic. He writes poetry. He aided me in my efforts to make a design of a flame. I want it for the carving on a garnet for a finger ring as symbol of my motto "The Flame Dries Tears." In other words the divine spark is the inspiration that consoles.

Another tall slender man at our table, Colonel Whisner, though his hair was of that peculiar fascinating grey of rivers in Switzerland and New Zealand that are made from melted snows from mountain peaks, his face was youthful. He was returning from an official trip to Turkey where he had been to see how those 100 million dollars we are lending to Turkey are to spent. He was much impressed with the Turks. Found them intelligent and polite. Their finances appeared in the black. They had been spending 50 percent of their income on defense. With Russia camped on her borders threatening by waging a battle of nerves, the Turks found themselves compelled to spend more for protection. This would have played right into the hands of the Russians as it could be done only by lowering the standard of living. A right soil for the production of Communism. So we send her 100 million dollars. Colonel Whisner was enthusiastic anent the food supply of Turkey.

She can raise enough to diminish starvation in Europe. But halt—there is a catch. There are not enough roads or ships for transportation.

Well now, let's get on. There- is Paterson, Porter, Fisher, Wankowicz. Whisner. That leaves Commander Bell, an engineer retired from His. Majesty's Navy. Wanting to put over his ideals he had entered politics. Having missed out in the last elections, marking time, he has invented a pen like our Mr. Reynolds' one. He calls it the Bell Fountain. Pen. It is an attractive pen and writes like an indelible pencil. For it Commander Bell claims a long list of virtues. He is Stanley Bell,Jr. Stanley Bell will recall to you a saga of the sea.

With this distinguished group of men around a table the conversation would have been heavy with wisdom, if it had not been lightened with wit. The conversation often concerned beverages. I said I liked my coffee as Voltaire said he liked his, "As strong as love, as black as death, and as hot as hell." In Belgium, my very erudite brother-in-law claims it wasn't Voltaire who said it, that it originated in a song of an opera of Mozart. Anyway, that is how I like my coffee. But one of my table mates, in asking for the sugar, voiced he preferred his as black as night, as

leant 11

as sweet as a kiss, and hot as love. Well take your choice. Then the conversation took a somber subject.

Graveyards and epitaphs: I bantered with: "Here lies, cut down like unripe fruit The wife of Deacon Amos Shute She died of drinking too much coffee, Anno Dominy eighteen forty."

Commander Bell topped it with the epitaph on the tomb of his own great great grandfather, that of the distinguished. Rev. Dr. Bell, buried in the church yard in the year 1740.

"Here lies the body of Dr. Bell a lewd and pestilent fellow of knowledge."

These old timers had a rare sense of humor.

Before settling down after boarding the Queen Mary, one should provide himself with "Guide to Accomodation and General Information for Passengers," It was especially useful to me in distinguishing the Captain from a Steward. You can identify the Captain by the decorati pn on his coat sleeve — four rings of gold lace, stra i ght. The Steward has only three and they are zigzag. On the Queen Mary, they have a captain that once seen is never forgotten. Dynamic is his middle name. His conversation is as biting, as charming, as crisp as an early frosty morning on a sunny autumn day at sea! And for landlubbers who can't remember whether the stern is behind or before there is a diagram in this little useful book which explains all. For example, when you face the bow your right side is starboard and adds all important notice_s pertaining to starboard are written ` in green; and those pertaining to the portside (to your le: A) are written in red. As the Queen Mary is built and managed to give each voyager the most perfect service, somewhere they must have something to gu i de the color blind, For lovers of beauty there are pictures and pieces of sculpture, the achievements of artists whose works are found in the better art museums, A. R. Thomsan's "The Royal Jubilee Week, 1935," over the bar in the observation lounge is my idea of amusing gaiety, depicting a group of folk holding hands dancing in a large circle.

The prize of the lot — a pompous, middleaged fat lady wearing an evening gown of baby pink. You see one just like her on every transatlantic luxury steamer.

On the Queen Mary, you might be in the middle of the ocean but you are not far from so-called civilization. All, you have to do is to read the ship's morning newspaper which is slipped quietly under your door while you slumber, or reach for the telephone by your bed and call your number. You'll get it too in any country whose telephone service is connected to an international exchange.

My dancing slippers came in handy with dancing until 2 A. M. each morning. With tinkling toes music, iresistible! Wait a minute — for the erudite there was the library filled with readable books not just collected for their back to suit the color scheme. And writing rooms, and for the athletic, a swimming pool.

Here is how the guide book adequately describes it. Golden quartzite, a stone used in the days of the Pharaohs, is incorporated in the decorative scheme of this pool. The general color scheme is carried out in strawcolored faince with bands of emerald green and pillar-box red. An illuminated decorative fountain is provided together with two ornamental drinking fountains. The arched cells ing gives the effect of mother-of-pearl with faienced beams.

The usual deck games were plentiful and there were sundecks and glass enclosed decks.

Being a healthy person, satisfied with an ordinary tub of water in an ordinary bath room, I don't know much about these items for your physical welfare, but there were Turkish and Curative Baths; Frigidarium, Tepidarium, Calidarium, and Laconicium.. And, you can have pressing done and all sorts of beauty treatments and shopping was fascinating in little ship stores better supplied than most stores in Europe.

(Continued on pa ge 12.)

Strana

V tSTNIN

111

IT MUST COME SOON

By Dr. R. B. Harris The following epigram, published holds the wisdom of Solomon wrapped up in few words . . add a philosophy of Life the world of today needs to Think about, Know about, and Feel about as it never needed before, since the world of men began to look upward in strange wonder and amazement, and feel strange longings and confusions within; instead of looking downward on the ground as the animal looks with some degree of comfort and satisfaction.

Listen: "Some day the desire to make living better will be stronger than the wish to make a better. living. . .and that 'some day' must come soon."

The only change I would make in the above sentence — so highly condensed and packed with tremendous meaning — would be to change the last word, to make it read: "And that 'some day' MUST COME NOW". . . for soon might be too late.

Let me write it and emphasize it, the way every man should write it in his heart; paste it on the door post and lintel of his House of Life, so that he may see it when he goes out to his work, and when he comes in from his work. Listen again: "The day will come when THE DESIRE to make LIVING BETTER will be STRONGER than the wish to make a better living. . . and that 'SOME DAY' MUST COME NOW." There is a book just out this year -- perhaps the greatest book of the century up to this time—that gives the warning, and the philosophy the epigram refered to holds.

"Human Destiny," by Lecomte du Nouy; a great scholar, a deep thinker, trained scientist and profound philosopher, deeply religious and highly evolved in Mind and Spirit; far visioned enough to look ahead wisely; keen visioned enough to look backward down the ages of human events, analyze and interpret what he finds in the slow progress we have made thus far, in our ascent from savagery to the present order of civilization as he finds it. . . and takes two hundred and seventy five octavo pages in revealing the meanings he finds in the mystery of this thing we call Life; and the miracle of the Unfolding Spirit in the soul of man.

"Human Destiny," is a book every thinking man should read carefully, think deeply as he reads, then pass it, on to the man who thinks lightly — or does not think at all; and who lives carelessly—and dies more than he lives.

Individual destiny — alike with National Destiny — faces a NEW PERIOD in human history and endeavor. We have already entered a very distinctly NEW EPOCH in human events; and the old order in Natural Law — as practiced by rushed humanity in past ages of slow unfoldment — "Survival of the Fit" is done with and over, and must be abandoned as the main objective; and the higher law of MIND AND SPIRIT must go into operation in the lives of men, making them FIT TO SURVIVE. . . the only kind of LIFE that can ever survive at all in REALITY. When we transpose the order of words in sentences we often get entirely different meanings; and it is the way to get the answer to many problems that have unknown quantities whose values we must find. There is Life and Death in the pot, and the man whose main objective is to 'Make LIVING better," will take out the first of these; and the man whose chief concern is "To make a better living" will take out the other.

The desire to make Living better, is evidence that the Law of Higher Mental and. Spiritual forces is operative in the soul of the one who desires; while the wish to make a better living the chief concern, is evidence that the Natural Law of survival in material possessions is operative still in the unevolved soul of the wisher. The struggle to make Living better, is ne eeeeer nn fh nlain of the Over-Soul.

at work on the plain of the Under-Soul; however refined its material equipment may be.

We fought the first World War --- as we thought — "To make the world safe for Democracy," and, by force of arms one phase of Democracy won, but the Ideal Democracy we had in mind was defer ted, only to be plunged into the most horrible, horrifying and destruc_ tive war of all time, twenty one years later; when by force of arms that phase — the materialistic phase of Democracy — again won the war; but whether Ideal Democracy was victorious or not remains to be determined. )• •( Taylor, Texas.

Hello Everybody, A lot of time has passed since I last have written, my letters were being read way back in 1943 or near that time. Even tho I didn't write, I always have read the issues of our Vestnik.

The letters in the English section at times were very few, and sometimes there were no letters at all for several weeks at a time. Even then, there was always something interesting in the articles on those pages. I wonder how many of you readers bother to read the entire English section each week. If you haven't been reading all the articles you have been missing a lot of good reading.

I was surprised to see so little about the Golden Jubilee in this section of the paper.

My sister Ruth and I had the task of trying to get everyone to register, so missed the entire program. We met so many 'people and enjoyed ourselves very much. Harriette Earl of Houston, was one of the many. Most of you are familiar with her letters, as she writes quite frequently.

I know a lot of you readers like to have pen pals as a hobby. My sister Dorothy does, but lately she has been "swamped" with letters from girls in Germany between the ages of thirteen and fifteen. They all want her or some other American girl to write to them.

She thinks it would be more interesting for them if they were to hear from girls in different parts of the state. (They are all in the same school, and would naturally read each others letters.) If any of you would like to have one of these girls as a pen pal, she will gladly send you an address. Write to her at Route 1, Taylor, Texas.

On Sunday, September the 21st, a few of us here in Taylor took advantage of the opportunity of hearing Dr. Gam lecture on "Czechoslovakia today." He is a native of Czechoslovakia and at present is a professor at Southerwestern University (Gerogetown, Tex.) He studied at the University of Prague and also in Philadelphia. At the outbreak of war, he was in Japan, He managed to return to his native land, and it was there he spent war years. After the war he made a tour of Africa and from there he came to America and Texas.

In his talk he talks of the hardships the people in his nation had to endure during the war, and what they are having to endure today. He also said that wit heveryones help the country will again be the same prosperous and truly democratic country it was before the war.

If Dr. Gam comes to your town on his lecture tour, you will be doing yourself a favor by going and hearing him.

Sincerely yours, Gene Boudny )• ( A TRUE GENTLEMAN A man that is clean inside and outside; who never looks up to the rich nor down to the poor; who can lose without squealing, and who can win without bragging; considerate to women, children and old people; who is to loaf; and who takes his share of the world's goods and lets others have theirs. )• •( With too much quickness even to be taught; With _ too. much thinking to have common melee

.V6 'ttredil :: dtle1. tijna 1947.

Dear You All (Continued from page 11.)

Sure, the food was delicious and plentiful so much so that all the English folk I talked to had had an attack from over-eating — not accustomed to such bounty they forgot that once a person has lived on a starvation diet, he can't stuff.

This Queen Mary has tonnage of 81,273: tons, gross length overall, 1,020 feet and she is no slip-shod job. No. siree! Over 8,000 experiments on numerous models in an experi-. mental tank were conducted before the form of the great vessel was finally determined, in the course of which some twenty-two models travelled a total distance of over 1,000 miles up and down the tank. When the sea behaves itself, as it did on my August crossing on the Queen Mary, you'd never know you were moving unless you look out at the great undulating green grey waters stretching to the horizon.

A freighter has its points: plain nourishing food, easy to meet travellers being so few, no diking up, keeping bejewelled. Plain honest talk with plain honest folk.

But for a voyage of the stuff that dreams are made of, give me that luxury liner "R. M. S. QUEEN MARY!" Oh yes, ladies, the last night out wear that travelling suit. A dinndr gown will brand you as a gal who doesn't know the proper thing to do. ) • 44 • (--.

LOVELADY LADY -By Mildred Seydell Zubeida Rahimtoola, the wife of Habib Ibrahim Rahimtoola, a socialite of Bombay is noted for her charm, and her jewels. Her interest- beside her three children and her husband is in establishing centers for the education in Domestic Science for young women of her country. She is the daughter of Sir Sultan Chirioy.

She is a shinging example of Muslim Culture.

In the new state of Pakistan women have the vote and equal rights. No longer do veils cover their faoes--nor harems keep their). secluded .They have every opportunity to develop their personality and to serve humanity according to their talents. True, a Muslim is allowed four wives. But few take more than one because each wife must be provided for in wordly affluence equally with wife number one.

A husband can divorce his wife .With no more trouble than finding witnesses before whom he can say to her, "I divorce you," repeating the words three times. Note: This does not work vice versa. There are fewer divorces in Pakistan than in America. Perhaps because the wife may, if agile, slap her husband's face before the third "I divorce you" which often cools his ardor for freedom as his-mind has been diverted from repeating the fatal words.

Although the lines and pattern of a woman's dress never change, no well dressed lady can wear the same costume a second season, as styles vary each year as drastically as styles in Paris.

You see, it has to do with the border on the six yard, forty-five inch wide piece of material which is draped over a plain tight fitting skirt, then thrown over head and shoulder. There is, too, the tight fitting waist.

These costumes are flattering and made of the fine woven silks, are dreams of lovelinesi Mrs. Rahimtoola's wardrobe could well be a product of Alladin's Lamp!

• 4 AWARDS The War Department awarded $1,856,167 in four years to employees who made suggestions resulting in economy which, officials estimate, saved $174,513.020. The awards ranged front $5 to $6;000. * * * Add to the record: Ten years ago they were investigating monopolies!

Stara MI

WWSTN IE

Ve stfedu, die 1. fijna 194?.

SMETANA A DVOkAK V OPATIJSREM - QUARNER.U. Jar. 2ak.

Hral se kdysi nas film "Tabu" ze iivota tichomorskYch ostrovanti. A jedna z nejkrasnej.

Sich seen, v nit zastupy domorodct se vrhaji do piiboje, aby plovali vstilc bilym plachetnicim, tento skuteene kouzelnY vyjev byl hudebne podmalovan motivem SvatojanskYch proudn. ze Smetanovy Vltavy. Zlobili jsme se tehdy na Amerieany jedna.k, ze hudbu proste ukradli a neuvedli jrneno autora, jednak take nam to ptipadalo jako nevkus. Az letos, kdy jsme slyAeli Vltavu v sale opatijskeho Quarnera, kam otevfenYmi okny zaznival slabY g um mote, poznali jsrne, ze ten americky napad nebyl nY. Toho vedera jsme si vzpomneli take na rozhovor s mlaclYm americkYm hudebnikem, jen2 kdysi prohlasil: "My Ameridane ' ,name jedinou symfonii a to je Dvotakova "Of the New World" — "Novosvetska". To nas napadlo ve chvili, kdy dirigent terstske filharmonie Jakov Cipci zvedl taktovku a prvni tong nejslavnejgi Ceske symfonie zaznely salem, zaznely i z otevienYch oken na terasu, kde se shromaldila Titova mlade2 i Cetni obyvatele , opatifai.

Terstska filharmonie byla kdysi chloubou Terstu, jeho2 praobyvatele, tito zahadni Tide narodnosti "triestinske", se zajimaji pfedevAim a hlavne o obehod a pak uz nemiluji nic ne2 hudbu. Piisli Nemci, prisli Jugoslavci, Anglicans•a Ameridane a nadelali Triestincilm pino starosti. Nikoli nazodnostnich nebo, socialnich hlavne komerdnich. U2 aby to nejak dopadlo, aby se zase dalo v kiidu obchodovat.

kona pro deskou vac vice net milion nudnSich propagadnich bro2urek.

A hle, ku podivu, terstska, filharmonie se • k Jugoslavcum.

Koncert Ceske hudby V starobylem Quarneru ptivabil vetAinu lazenskYch hosti i detne hudbymilovne domaci obyvatelstvo. Charvati, Slovinci, Italove, Mad'afi a dokonce i nekolik Abych byl spravedlivY, &Ai site davaji v • cizine pfednost vinarne pied Dvoi-akovou symfonii, ale v tomto pkipade jim nelze nic vytYkat, proto2e jedna vyprava prase opustila Opatiji a druha prijela, utrmacena dvoudennim putovaniin.

Cipci, stihly Ital, elegantni a, ku podivu, plavovlasY, zahajil koncert Novosvetskou. Hned pki prvni vete nam spadl kamen se srdce. PMznavame se toti2, ze jsrne meli patrne vetai tremu ne2 hudebnici sami. Neptislu g i laikovi posuzovat &oven symfonickeho koncertu, ale jedno je jisto, 2e Smetanovi a Dvorakovi nebylo ubliteno.

Je po koncerte a obecenstvo se rozchazi, doslovne odarovano. A my jdeme zvolna p0 bkehu, do hudeni more prolinaji se 'lam je g te mohutne smetanovske kaskady "SvatojanskYch proucb1" a do tohoto velikeho dojmu se misi, g el, mySlenky ponekud trpke. Vyslechli jsme prave d y e, ne-li nejvetS1, tedy zajiste nejpopularnejg i Ceske symfonie. Ka2da z nich svym zptilsobem a zcela jinymi umeleckYmi prosttedky zpiva o Ceske velikosti. Celt' svet je obdivuje. NejslavnejSi dirigenti na nich ukazuji sve vyspele umeni. Ale doma, v torn nenapravitelnem Kocourkove, pobihaji jeSte stale smani trpaslici, buSi se zutive do prsou a provolavaji: "Jeden nebo druhy, bud' Novosvetska nebo Vltava!"

Zvla g tni shodou okolnosti, kdy jsme se po tYdnech vraceli domt, padl nam do rukou kulturni tYdenik, v nem2 hudebni znalec, napadaje g ijiciho dirigenta, vedl skryty a velmi nevra g ivY tttok proti,Dvotakovi. A tu se nam znovu vybavil obraz okouzlenYch lidi na bfehu Jadranu, vzru'Aujici scherzo Novosvetske symfonie, virici nad hukotem motskeho pfiboje a z toho jako dva kolosi zvedeji se k nebi obrovite postavy Smetany a Dvotaka. A u jejich nohou se prohaneji mall, vztekli trpasliekove, plivaji na sve odparce a pial zrutivymi hlasky jakasi nesmyslna, vy g eptala hesla, kterYm nikdo nerozumi, protole zanikaji v mohutnem pfiboji toms Smetanovy Vltavy a Dvotakovy Novosvetske symfonie. )

Po provedeni Novosvetske byla pfestavka a to jsme se vmisili mezi hloueky jugoslayskYch chlapca a devdat, naslouchajicich venku na terase. Bylo radostno pozorovat, jak vzruAene debatuji o Dvotakovi a Ceske hudb y vnbec. Kolem poudenejAich se tvorily skupinky, je2 dychtive naslouchaly jejich vYkladu. Jinde zase jeden z chlapcil zpival druhYm nektere typicke motivy symfonie, intonaene velmi pfesne, a ostatni se snabli melodie po nem opakovat a Vatipit si je ✓ pamet'. Zde °pet vidime mladeho Charvata, jen2 studoval v Praze, jak nadkne vykla,det nekolika Italum o Ceske hudb y . 4 to nas napadlo, 2e Smetana a Dvokak by men bYt jmenovani destnymi ministry inforrnaci "in memoriam", proto2e jeden jedinY koncert jejich skladeb vy-

The United States has a great history but its future will be no better than its people.

Nemei skoro upine vyhladili holandske tidy Amsterodam, Ze 140,552 v rode 1941 registrovalnYch holandskYch 2idu utratili nemeeti kati v koncentra.dnich taborech nejmene 110,552, jak oznamuje HolandskY eervenY

Adamove na Moral* kde bude nostaveno 30 bytovYch jednotek, a v Brne, kde se stavi 28 bytovYch jednotek, nakladern asi 400 tisic KCs za jednu jednotku. V Hradci Kra love ma bYt vystaveno 24 bytovYch jednotek. Primat ma vaak Plzen, kde se ji2 stavi 312 bytovYch jednotek a kde ma - bYt postavena mrakodrapova Ctvrt' pro deset tisic Mrakodrapova etvrt' Plzen. Spolek pro stavbu obyt- gkodovakii.

Oct' • &mu [pro zamestnance 8kodovSich zavodn, vykazuje radostnou Nezahazujme opoti.ebovane gueinnost. Nejenom v Plzni pti hlav- move roho2ky. Polo2me je pod jine nirn zavodu 8kodovky zapoeala male roho2ky ,rugs), aby se nesmystavba obytnYch domil, ale take v kaly a aby se pfedeAlo padu.

b••••

A PART OF TEXAS HOSPITALITY SINCE 1886

Mt.e

04,4" w•«... VW ( ;.1.4.0 .

TELOCVIeNA JEDNOTA SOKOL FORT WORTH, TEXAS poiada

rellOICE OF TASTE-WISE TEXANS Old-timers chose the delicious flavor of PEARL Beer. lust as the taste•wise do today. Join Texas' call for beer at its best. Always say. "Bottle of PEARL. please,

zaZitek v 8:00 hodin veeer hudbe -

JOE MILAN ORCHESTRA

BOTTLE OF PEAR

EARL nIST. CO. J. S. CROWDER

Zabavni VSTbor

1.EASE"

WACO, TEXAS

Strana 14

V STNiS

Ve stfedu, dne 1. fijna 194'1.

SPOLEHLWE JMENO Houston, Texas. navStevu, neb prave jen v torn pHpade se ochotniktim na jeviati ukaProto2e se v Americe vyskytuji Ze, e je to jejich prace ocenena a Jmeno NONAT je banym slovem Jen malou znarnku yam podam, a vaSena. stale nova a nejraznej gi povesti o ve mnohireh dornacnostech pa cetorn, Se bud' Charlie Chaplin nebo nebudu vas dlouho unavovat s tint Nazdaredek, lou generaci — dovolte aby to bylo Mary Pickford chce prodat s ynj po- mym "tak zvanYm pisanim." Nage Rudy 8efeik i v dornacnosti vati — kdyi trpite dil na spoleenosti United Artists, "Teta Fany" se, jak jsem doposud ob'easnym pichannn nebo bolesti. byl nedayno Charlie Chaplin ptimo sly gel, dosti dobte libila, vgem co Nova politicks eistka v Japonsku. dc(tan, aby riodal informace to divadlo videli. S radosti bysme Tokio. — °heti posledni vladni syYch zamerech. Odpovedel, e vb.byli uvitali i vet gi obecenstvo, ale iistky se stalo 36 vynikajicich jabee nema v firayslu prodat svnj po- ovg em nato bylo tak teploueko. dil a jit do pence, naopak, nikdy bylo pane. Za vami, pkatele a kra ponskYch politikti a prumyslnikti, nemel tak bohatY produeni pro- jane v Guy, bysme radi phjeli jak mezi nimi take Kiyogi Simizu, predgram, jako nyni. Hned na podzim jsme slibili a dekujeme za pozvani, seda cisarske tajne rady, a pet jeR. C. MILLER & CO., zaene s natakenim dvou novychi ale ted' prave se zase cvieime na jich Mentz. ovaem zase bez stareho Cha- tu zpevoh;ru na kijen a jak asi Cena Nonat pottou 55c a $1.05 Jsou vyloueeni z dal gi ite'asti na plina s butinkou a halkou. Tento vite, je v torn hodne zabraneho 2olitickem Zivote a nesmeji zaujiAltadena, California typ filmu, rekl, bude °pet natdeet easu a prate, a tak narn to ted' mat niladnY verejnY Urad. a2 se vrati stare slate easy. Pfipra- prave jaksi nebude mono. Prosim vovane jeho dva nova filmy bu- odpust'te, a zase nekdy v ptigti dou vyrobeny nakladem 5 miliont Jobe se uvidime, Ano? e za yam dolara a maji bYt "eiste zabayne" Iradi se jedem podivat, to nech yam — jako pr Y je "Monsieur Verdoux." je jiste. To- tijnove divadlo bude 0 Chleb pro Nemce stoji v záfi ame- zajimave a heske se Zpevy, a jsme jisti, Se se bude libit ,milovniktm rieke poplatniky pies $40,000,000 divadel. Rad bych uvidel velkou Jsme piipraveni koupit yak drfibei a vejce, a platime plitonme: Berlin. — Zasilky americkeho 055c bill umoSnily, Se Nernci v americkoVELKA BILA VAJteKA — tucet • britskem okupaenim pasmu budou 53c O OBYtEJNA VAJ1KA — tucet dostavat pinou davku chleba, 22 liber na 4 tYdny.

28c SIRPICE TE2KE — libra • PRAVE IMPORTOVANE V prvnich trech nedelich mesiCena 24c O SLEPICE LEIIKE — libra ce sari bylo z Ameriky poslano do 30c at 38c O KIJEATA — libra Nemecka 366,000 tun obili v eerie $40(500,000. Mimo to dovezia britZa Hru NAVSTIE NAS ska, vlada pro bezedne nemecke SaECHOSLOVAK PUBLISHING ludky za $600,000 jinYch potravin, adkoli jich ma velkY nedostatek pro COMPANY plastni obyvatelstvo. Nernei jsou SiWEST, TEXAS veni na utraty arnerickYch a brit1N111111111=11111111111.1111111111111=111111k skYch poplatnikt. tlitS, Chaplin

Cteni prltele.

Nonat

Kupujeme drubei a vejce

TAROKY 2.50

ayette County Feed &Produce Joe Dulak, majitel Schulenburg, Texas

I kid Pokrok Dallas

(38—dze.)

Oslo 84, S.P.J S.T.

Chrañle zdravi svich deli Vgak vite, jak to chodi. . . .Vybehnou z teple mistnosti do studena, uhicji se a hned je z toho rjrma, nastuzeni a kaki.

Uktfite penez, strachu i starosti, kdy i. budete miti po nice

oznamuje

VINOBRANI

Severity e LahodnS7 Balsam Proti •Pitsobiyir • !Yeti jej maji Kali rady

v nedeli dnet • ijna 9

Fri hudbe

CENA

50c

NA P ROD. ORCHESTRU Z ENNIS,

2adejte ve sve lekarne a kde nemaji, nevahejte a poilete pro lahey neb vice pHino na dolelgi adreFu.

za lizeni Frank J. Kubina BESEDA 0 PU(1 DESATE Vinobrani jest ta nejVeselejSi a nejpestiej;1 zabava kterou pod- 1 zimni sezona v na gi sini skyta a zveme vas Vgeeky k navgteve. 0 hasty bude postarano, v kuchyni bude Lojska gilla prvotildni barbeque a klobasy, veep bude jako vidy dobie zasobenY. 1

V PitiPRAVE: V NEDELI 19. RIJNA — JOE MACA ORCHESTRA V PATEK 31. itiJNA — "HALLOWEEN PARTY"

CEDAR RAPIDS

V NEDELI 2. LISTOPAPU — ERIC J. HONZA ORCHESTRA

I

I,

(P) . .

26.0 ..a.:14. 41.00..704,4640.,, 215017b,...114...9.A.I....11.0.0800.01.3...1104+V.11114.111111110.1111 ■01111.00,111161.10

4....40/10.8.11118.11 11891 04114%..111.0.

IOWA

tada o referendum na Sumatre.

Mistopiresident Indoneske "republiky Mohamed Hatta v Boekittin0 gi na Sumatie zada, aby lid na Sumatke (nejvet gim ostrove Holandshe VSTchodni Indie s 9,000,000 obyvateli) rozhodl referendem, zde diva piednost samostatne republice pied Holand'any kontrolovanS7m "loutkovSrm" statem. Navrh tento predlail generalnim konsuliim E. T. Lambertovi (Anglie), Charles Ea,5.tonovi (Australie) a Eettiene nuaxovi (Francie), kteki k nemu zaleteli do jeho opevneneho fikrytu v horach v zapadni east Sumatry, kde je sidlo indoneske vlady. Obyvatelstvo pripravilo prvnim zastup

dim mocnosti, kteti tam 'Alai, nadSene uvitani. Cast indoneskeho voiska, ureeneho k obrane vladniho sidla, je ozbrojena pouze bambusovYmi kopimi.

0----SovetskSi svaz doda eeskoslovensku 170,000 tun obilin hospo‘ Praha. — deskoslovenska c161,ska mise zajistila v Sovetskem svazu dodavky 120,000 tun pgenice s enice a gita, a 2ita, 30,120,000 tun p S 30,000 tun jeemene a 20,000 ovsa jeSte v tomto roce.

0

Uncle Sam Sys

KYLE HOTEL TEMPLE, TEXAS Telefon 4445 —5669

Oas dle 6mluvy. tfadovna 3248 — Res. 2687 513-17 Professional Bldg.

THIMPV!... TEXAS

C. H. Chernoskir -PRAVNEK Vyfizuje vegkere soudni

DR. N. B. McNUTT

tfadovna: 936 Bankers Mortgage Building, pies ulicl naproti Kress budov,e.

Barbecue sandvide, Pivo, Homaci Chili, Kitva a Studene poje

Kilnar's Barbecue Drive Inn Slugne misto pro fictyhodne lidi.

5802 North Main St. Phone V. 2-0088 HOUSTON 9, TEXAS (8-dz.)

EDWARD PACE

ERSTVE KVETINY PRO

TEMPLE FLORAL CO.

spravne ptipravene.

SPRAVNE VYKONANA POH/tEBNi SLUtBA V hodine ealu zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni 6star pohotovY k sympaticketuu vyfizeni nezbytittch jednotlirosti a k vypraveni dojemneho pohtbu.

Levne ceny jaou nald sasadou.

Houston Texas

NAV8TIVTE NAS NEB VOLEJTE TELEFONEM

teskt Lekat a Optrater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon residence: Lehigh 9745 Telefon tiiadovny: Preston 2553

HOUSTON, TEXAS

Privnik

Pohiebni fence a kytite Kytice do nemocnice Svatebni kytice Kytice k vSrroei narozenin, siiatku Kvetiny k vfzdobe kostela neb residence

Dr. Chas. J. Hollub

Dr. Thos. N. DeLaney ooNi LEICAR

Zubni Lekat ttadovna nad Canada's Drug Co. BRYAN, -::TEXAS

Ernest J. Hanka

KA2DOU PkilEtiToST

=Ma

213 THIS

Ve sttedu, dne 1. tijna 1947.

Many tributes will be paid newspaper boys on annual Newspaper Boy Day this month. Thousands of newspaper boys are members of thrift clubs, sponsored by the International Circulation Managers' Association. Perhaps no greater honor will come to these boys than to point them out as school boys who are demonstrating how to go into partnership with their Uncle Sam in building a growing fund for future education. By investing their newspaper boy earnings in U. S. Savings Bonds regularly, they are getting their Uncle Sam to pay part of the expense. You'r bond officer or banker will explain how regular bond buyings can provide four years of college education, one year of which will be paid for by your Uncle Sam as interest on your investment.

Pohtebni teditel Olen — Telefon 3606 118 N. Fifth st.' — Temple, Tex.

LAVACA CO. ABSTRACT CO. I. F. BO2XA, teditel Vyhotovi abstrakty, viastnicke privo, vyfizaje majetkove pojiiteni. tiadavna nad Peoples State Bank Telefon do Stadovny els. 6, do res. 63 HALLETTSVILLE, TEXAS (dz-c)

U. S. Treasury Department

BOLESTNA VZPOMINKA

ZABAVY

Se srdcem bolesti skliCenjrm vzpominame, ze dne 5.

Nita jest tomu prive rok, co nam navidy ode gla nage manielka a matieka,

fidu

Marie Kleeka

Pokrok Houston

Vzpominame nejen dnes ale tak dlouho jak giti budem. Starost a price byl Tvitj etre na zemi, ale Ty jsi jej verne vykonala a s vedomim toho jsi nas klidne opustila. Zato Ti klademe kytieku vzpominek na Tviij hrob.

Rok tomu, vgak srdce cal! to Tvoje piestalo biti tak nahle, milaeku nag, pod kvitim je ted' Tviij stanek v nemi nyni posledni spanek Svfij v tiehem pokoji

5. iijna - - 12. iljna 19. iijna 26. iijna - -

OM OS MI

IN•

se MN IN■

My v duchu tijeme dale s Tebou, ve vzpomince stale, lasku nas viech vrelou :nag, ocleglas je teskno bez Tebe, zarmutek miti, Spi klidne, rnilaeku nag.

Venuji John Kleeka a jeji ditky. (p)

1•11

AM /NI

J. R. BaCa - Syncopators - Ray Kienek a Scarcella -

VSTIIPNE: M1721 I DAME 750 Tax included 0 zakusky a obaerstveni naIrAtevnik0 jest vtborem &detail postarano.

7.C.bavr.; Vgbov.

1140 ROBBIE ST. V 20251 Na doptani: 20th and No

-

Vsenzu elenstra Swum Racionalistu 1 skeho (Wolf, kde fanaticka duchorUESBYTERNI Rosmei. apfizniveiim eels pokrokove veiej- borska sekta %move svobody roz- Rev. Jos 8e ulka, vykona Ceske l nosti v Texas. poutala hrazovladu. Fanatikove vY- Iitohosluby v necieli 5. fijna 0 11 Na zaklade usne eni e schAzi, palili pies padesat usedlosti, gkol, hodine dopoledne. Sv. Veeete Pane bude vysluhovana Olenove jsou astatniho vkboru, svazu Racionalistu, oznamujeme, ze svolavarne ku a pil a vyhnali sta orthodoxnich dani aby se dostavili it pinem po43Ir Hleda se spolehlive deve.e neb konferenci, ktera, bude se konati it duchobordi z jejich domovii. Polistarti Z'ena k vedeni domacnosti nedeli dne 26. kijna t. r. it sini radu cie zatkla pet muiii a Zenu, jez popro tri osoby, ktera Anal vatit. Pate Pokrok Houstonu, zaeatek o 9 ho- va ovala za podnecovatele nepokojil, ale fanatikove fadi dal a nejna P. 0. Box 486, Granger, Texas. dinach rano.

Hilsher's (40-41p) Volame k ddasti na projeclnani noveji zapalili radnici v Shore Ayres. prittich smernic, v echny stavajici Prodam imlne dobrk Case eleny i bkvali, z Corpus Christi, five disc Oneway za obnos $150.00. Robstown, Shiner, Penelope, TemVage pUtelske nabytkove Sokolstvo poZ'adalo presidenta re "(Caste se: W. W. Messer, Holland, ple, Rogers, La Salle, West, Ennis, publiky dr. Edv. Benete, aby prijal obehody (40-41p) Victoria, Place d o, Da Costa, Rt. 1. Texas zattitu XI. vtesokolskeho sletu. Pan Nibyteic — Elektricke potiebY Cokoliv pro vaii domacnost Ir Pfijme se z ena ku konani Wheelock, Bryan, Alvin„ Guy, Ro- president zattitu pkijal a tak bude domaci prace pro mne a moji man- senberg, East Bernard, Richmod, XI. vtesokolskk slet prvnim sletem, 2020 Washington Ave. F.9742 elku e Waco. Dobrk, pohodlnk po- Dayton, Crosby Fairbanks, a i Hou- poradankm pod ps.tronaci presi5832 N. Main. — V 41383 ston. denta republiky.

Tradiene pfijalo koj s koupelnou a vtechno pohodli.

5225 Washington Ave — T. 3490 zattitu i hla . mesto Praha, pod na Prijd'te se presvedeit, a posoudit, Jeden block od poulieni dray. Plate HOUSTON, TEXAS byly potadany i vtechny slety mico bylo behem desiti mesicu vykoneb telefonujte na R. V. McClain, Dist. Clerk, Waco, Tex. (40-41c) nano, zdali to stab° za to, dati sve nute.

Kupujte zde — Dostanete nejdobrozdani a nazory k dal i tanlepsi za mene — Hotove ouch Sazenice: mrazu vzdorne ze- nejti praci. na mime splatity love Flat Dutch a Charleston Wake Na shledani 26. rijna t. r. it sini field. Salat hlavkovk, 400 za $1.00 r. Pokrok Houston v Houston Vase uspokojeni zarueeno na prodej a 1000 za $2.00, Cauliflower 100 za S pozdravy se tegi Zdarma dodavica kdekoli 50c. Po:slou vypls.cene, uspokojeni Anton Bilk, pied. 0. g. Vala rueime. My jsme drive byli Mart Otevieno pa veZery a nedele die Taieni proti duchoborcilm 143 Waverly, H. Heights Plant Farm. Waco Plant Gardens, ujednini.

Ottawa. — Vlada Britske Kolum(40p) 1426 Connor, Waco, Texas.

Telefon V. 27125 bie musila poslat znaene policejni Poitovni objednivky jsou Pronajmu svetnici pro vdovu sily do severni oblasti Kootenayjsou rychle vyfizeny. still 67-70 let. Mam do najmu teZ (S-6p) • Sazenice — zelove mrazu domek na dvofe, kterk bych pronajala startimu muzi, jen ma auto- vzdorne, tpidate a kulate hlavky, mobil. Mohl by mne Cistit dviir a 400 za $1.00; 1000 za $2.00. ()Weddelat v zahradce a to ve meste--do- /levity odesilame obratem potty vystane v dy praci. Koneene pronaj- placene a za uspokojeni rueime. mu misto pro trailer house" mem ye Early Plant Farm, 1111 So. 9; (39--40p) dvote dost mista. Adresujte pfihlat- Waco, Texas. ku: P. 0. Box 147, La Grange, Tex. Car Sazenice : — zelove a sala(40p) Love; 400 za $1.00; Cauliflower, 200 Pfijmou se dve zku ena dev- za $1.00. Pottou vyplacene.

• WACO PLANT GARDENS 'data ku konani domaci prace a k 1425 Connor vateni pro dva sousedy s malkmi Waco, Texas 38-40p rodinami. MTZeme nabidnouti prijemne misto, snadnou praci a dobrk plat pro prava deveata. Zaplatime jizdne. Zdali se zajimate pate na Mrs.. M. M. Weinberger, 6034 Park Lane, Dallas 5, Texas.

LONE STAR PARK (39-40c)

Poutiveite k MalSi Oznamovatel

g

g

y

g

.

g

Home Supply Co.

g

g

y

y

g

tESKE REKORDY S. Cmelka

Houston 7, Texas

g

g

Oslav Zlateho Jubilea S. P. J. S. T.

g

u fadu Jaromir elslo 54 y e West. Texas

Of' Pfikryjte stfechu aluminovym Vytrva, navkly. Hrubk, silnk, lehkk. Posilame ho vtude.

Pate si o ceny a utetfite. — Hanut Hardware Co., Bellmead, Texas. (dze) SKr' Prijme se Ceske device ku konani domaci prace a k vkpomoci v opatrovani dvou ditek. Byt, strava a mzda. Pate na: Mrs. Harry Turner, 4212 Caruth, Dallas, Texas (39---40p) Mr Medd, se *Zena k vkpomoci v domacnosti a otettovani malkch di.. tek. 2adne prani. Dobrk plat dle zku enosti. Pate na 6146 Woodland Drive, Dallas neb telefonujte: Dal(39-40p) las J8-8437

g

or

Hleda se device k vkpomoci it domacnosti. vareni. Ro-1 diva dospelkch osobo. Svetnice a koupelna. Pate o podrobnosti na: Mrs. Philip Montgomery, 3925 (39-40c) Beverly Drive, Dallas Pfijme se 2ena: — Zkutena, • usedle device, bile ku konani vafeni a domaci prace. Tri dospele osoby v rodine. Dobrk domov a vkbornk plat pro pravou osobu. Mrs. Morris Fred, 1612 Washington Ave., (39-40c) Waco, Texas

or.

NA PRODEJ MED. Obrat'te se na: Kamila Fojtatek, 815 E. Central Ave., Temple, Texas.

(38-43p)

FOGLE - WEST, Inc. UNERAL SERVICE 1903 McKinney

l'ax 1177

v nedeli, dne 5. rijna zaeatek programu ye 3 hodiny odpol.

Slaynostni recnik piedseda Hl. ur.

tESIC± FILM

"Umleene r y Dojemnt a napinavt dej zezivota. Hraji: Marvan, Kysilkova, Veverka, Sedliekova a jini.

SCHULENBTJRG — it titert fijna o '7:45 veZer. EAST BERNARD — ve stiedu 8. kijna o 8 hodinach veeer.

EL CAMPO — ve etvrtek 9. kijna ad 2:30 do 11 hodin weer.

FAYETTEVrLLE, it patek 10. fijna o '7:30 hodinach veier.

PLEASANTON — it nedeli 12. kijna a 1 hodine odpoledne.

FLORESVILLE — v mall 12. fij.. na o 4 hodinach odpoledne.

BRATR C. H. CHERNOSKY •

• •

TANEC tESKE BESEDY Dye kolony ditek a dve kolony dospeltch it eeskem narodnim kroji. — Doprovod k Besede — Divilova kapela z Temple, Texas. Bingo a Rite zalavni

•

• •

VEER TANEtNi ZABAVA V8:30 HUDBA DIVISOVA DOSTATEK JIDLA JAK OBtERSTVENi Uctive zve Vtbor