0 gin Siovanske Podpor iteiiednoty Statu Texas,
Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at W est, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. ROCN1K (VOL.) XXXV.
WEST, TEXAS, ve stiedu,
(WEDNESDAY), 24. zaki (SEPTEMBER) 1947
tiSLO 39
PORUR:, MIEN TR vALEK TROSEK a gigantickjrch koster tovarnich hal eneji vysoke kominy k nebi Z jako vyktianiky. Mnohe u2 zase kouti, ale jen jakoby oddych3valy. Ty tam jsou doby, kdy sotva slunce proniklo ptikrovem koute nad Porutim, z temneho nebe neustale mZil deg tik sazi a za noci se, cela obloha zalehovala ohnivou zaki z than vysokYch peci, vyplavujicich kov pro neseetne zavody, v nich2 si Nemecko kulo Utoene zbrane. Zde v porursk6 panvi bYvalY zbrojovky Vilemoyy a Hitlerovy. V ni se vatily tki minule valky — vpad do Francie v roce sedmdesatem, Vilemfiv i Hitlerav pokus o svetovladu. Junketi dodali planovatele a vojevadce, motorickou silu furoru teutonicu; ale v Dusseldorfu a v Essenu sedeli magnet, kteti dodali vale6nY vtz, pohonne latky a z pozadi povel. Kruppove, Thyssenove, Stinnesove a ostatni zbrojaki, uhlobaroni a finaeni magnet. Poruti vitalo s poloboZskYmi poctami krvaveho Vilema a jeho delnieti poslanci v Reichstagu hlasovali svorne s nemeckYmi nacionaly pro valeene Uvery. Hitlera, jen vy gel z Mnichova, teprve kolin gti einitele vynesli k moci: Von Schroeder a Pferdmenges, porYn gti finaneni magnet, dohodnuti s porurskymi zbrojati urovnali skrze von Papena a Hindenburga Hitlerovi cestu do kancletstvi. To vg echno je tteba si ptipomenout v ,ptedveeer jednani o obnove Poruti, jet me, bjrt klidem k obnove Evropy; abychom vedeli, co lze 'eekat od toho "klide." Nebot' Poruti je a patrne bude, dim byvalo. Nesmlme se dat zmast tim, ze velka east ho le21 v troskach, mnohe ze zarfistaji bYlim. Poruti jen aline. 2ije zpomalene, a zpomalene pracuje jedenact milionft jeho obyvatel, na zemi a pod zemi, v to yerna.ch a v dolech. Staeilo by mu vstiiknout injekci ,o2ivit je novymi prostkedky a nadejemi, a rozetve se lomozem motort a tovaren. Sedmdesat pet procent zakladnich zavoclii, dole, vysokjrch peci a ocelaren zustalo ugetteno bombardovani. Zku geni delnici se vratili nebo se vraceji ze zajeti. Stab in'Zenjrrii a technikil ie na svjrch mistech. I velci magnati eekaji na svou ptiletiitost. Papen i Schacht byli osvobozeni v Norimberku, Hugenberg, ktery kdysi opustil misto generalniho teditele Kruppovych zavodu, aby zorganisoval tiskove trusty a tak z agentur novin vytvotil pro Goebbelse nejd'abelgtefai valednY nastroj, byl uznan nemeckou komisi za "negkodneho souputnika" nacismu. Schroeder je v internaenim tabote, ale Pferdmenges hraje vjrznamnou roll v nemecke silrave. Krupp, Stinnes, Thyssen a jinj jsou zatim v pozadi. Ale jejich zmocnenci, teditele, namestkove teditela a technieti vedouci, fide, kteti drZeli v rukou v gechny paky Portal, jsou na svjrch mistech. VYsledek toho jsou pfekeIky, na net* na vgech strankach naraZi dobro, vale okupaenich mocnosti. Jednota v odporu proti nim je ztejma,, ba hmatatelna na v gech stranach. Melnik, fitednik, podnikatel, rodina a gkola — vgechno je proti nim. "Kdyi jste nas porazili
a obsadill, tak nes iivte. A nedovedete-li nag tivit, tahnete." Nikoho nenapadne uvedomit si vlastni nemeckou vino, piiznat, ze jsou-li dnes cizi vojska a cizi spravni urednici v zemi, je to diisledek skuteenosti ze Hitlerovy hordy Wehrmachtu a gestapa Zpustoeily cizi zeme. PODZIM William Wilfred Campbell Na modrem pahorku slygme V hoticim potiei, Jak sojka tichem den co den Na spade zaktiei. Ted' tihne javor k potoku Jsa ranen krvave, '2hne ktovi nizkYch htebena Zimniene po trave. Pies ornlZene Te tece po stopach K jihu, dnem eirym, pokornym Sledujme ptaci tah. PteloZil V. 0. Hitler je mrtev: Wehrmacht byla rozpuetena. K vine se v Nemecku nikdo nechce znat. V celem br tskem pa,smu jak je aeskoslovengti novinati nedavne projezdili ktiZem kra,Zem, neslygeli jedinkrat ze by nekdo uznal nemeckou chybu a povinnost ptispet k jejimu odeineni. Vgude jen protesty, naroky, poladavky. Nemecko chce Zit. A proto gofer, kterjr ma dodat uhli /lade do tovarny, je rozda cestou znamYm, kteti na nej eekaji na smluvenem miste s pytli. V Nemecku nikdo za nic neruei. Sofer ani ';Ieleznieati za \Teel, jeZ jim jscu sveteny k doprave, techniati vedouci za planY, ktere maji spinit. Mene neZ tisic kalorii denne patnact set gramil chieba, etvrt kila testoyin a lliSten in, pul kila chieba misto brambor, jet neize dodat, 125 grama ryby, 50 gramil tuku, tticet. gramil sYra, 125 gramit cukru, tti etvrte litru mleka, pul kila zeleniny na tyden — kdo z toho ma, Zit? Hornici dostanou etyki tisice kalorii denne. "Ano," namitnou, "ale co rodiny?" Uhelna, komise ureila zylaetni premie v potravinach — celY me,sidni /Aida mimotadne za skuteane zvY geni vYkonu. V ballku armadnich porci a kaZdY havit s nim mute, volne naloZit. "Z yjrgit teZbu uhli? Nao? Aby se ho vic vyvaielo?" ohradil se na jednom z velikYch dolu stark havit. "Nemecko uhli pav Nemecku." tii "Pcrlvete, ale neuznavate. ze po valce. . ." "Prave ze po valce! Valka skoneila pied dvema lety. A my koneene zas chceme Zit." Nikdo na svete neupira Nemcilm pra y() na. livot, tfebas je cni neda yno jeUe jinYm upirali Nikdo nechce. aby Zivotili v bide. Ale "my, stard Evropa," iekl neda yno francouzskY ministerskY ptedseda Ramadier, "pravime mlacle Americe: Nejprve pkijdou, °heti a potom
katane, nage obnova musi mit ptednost pied obnovou Nemecka." Ne pro nadpravi vitezti nad poratienjrmi. Ne pro mocenske choutky. Pro bezpeenost a pro n.c jineho: Jen proto, aby Nemecko zase nernelo silnejsi prumysl a tim vetS1 valeanY potential ne2 v§ichni jeho sousede dohromady a z "kliae k obnove Evropy" neudelalo paklie pro novY pokus o uloupeni jejich statkt." ) •A•( FRED 102 LETY ZALOZENO PRVN1 DRU2STVO V EVROPE. Na Slovensku byly uspotadany velke oslavy 102. vYrodi zaloleni prvniho druZstva na evropskern kontinente. Prvni druZstvo zaloleno bylo nekolika Slovaky za vedeni ueitele Sarnuela Jurkoviee v obci BitiSte na zapadnim Slovensku. Bylo to 9. imora r. 1945. Pouze o nekolik mesicti dtive bylo zaloleno podobne druZstvo v Anglii. Jurkovie byl prvnim slovenskYm prilkopnikem druZstevnictvi. Po nem ptitel Daniel Lichard a mnoho drobnYch nadSencil druZstevni mySlenky na Slovensku. V letech osmaatyticatYch a pozdeji znemoZriovala mad'arska viada zaklaciani slovenskych druZstev, nebot' v druZstevnictvi videla probouzejici se slovenskou hrdost a slovenskou narodni mytlenku. Historii slovenskeho druZstevnictvi mono rozdelit na tii etapy: 1. 1845-1918, iiclobi buditelske a uvedomovaci, pii nem2 slovenske dru2stevnictvi hralo vyznamnou roll. Druha., etapa je ptedstavovana rokem 1918 aZ 1938 a vyznaeuje se velkYm rozmachem a rozvojem dru2stevnictvi na slovensku. A koneene ye tteti etape lety 1938-1947 vidime poslani ktere zejmena za t. zv. slovenskeho statu plinatelo v pine mite druZstevnictvi slovenskemu lidu. K ucteni pamatky slovenskeho druZstevniho pracovnika Daniela Licharda byl ve Slovenske Skalici odhalen pomnik, dilo Salounovo, kterjr nesmel bYti dtive odhalen.
!CALENDAR. 28. zaii. Sokolsky Den spojeny s vetejnym cvieenim za spolu fleinkovani okolnich jednot potade, T. J. Sokol Houston na pozemku tadu *8tef anik. 5. kijna. Vinobrani v sini kadu Pokrok Dallas Cis. 84. na 2625 Floyd St., Dallas, Tex. 5. kijna. Oslava zlateho jubilea SPJST. v sini kadu Jaromir Cis. 54. ye West, Tex. 12. tijna. Piedni gka profesora K. Gama v sini tadu Jaromir Cis. 54. ye West, Tex., po kadoye schuzi. Namet ptedna gky: Pomery v dne g -ni Oeskolvensku. 26. kijna. Oslava vfroei zrozeni t sl. republiky, pti dramatickY krouZek Hlahol sehraje di-. vadlo v sini tadu Pokrok Cis. 88.. Houston, Tex. 8. listopadu. Sehilze spolku oesk3"rch exstudentu a Texaske Matice Vy ggiho Vzdelani v Union budove pri Universite v Austin.