Vestnik 1947 09 17

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1923 at W est, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

ROCN1K (VOL.) XXXV.

WEST, TEXAS, ye stiedu. (WEDNESDAY), 17. zail (SEPTEMBER) 1947

OSLO 38

eECHOSLOVACI V BOLIVII ODLE STAREHO tslovi streil Pan Brill Cecha veude tam, kde mu zbyla P po stvokeni ye svete dira. Vskutku snad neni na svete kout, kde by nerozbilo sve stany nekolik Oechoslovakil. Ani Bolivie neni vkjimkou. Atkoli je tak vzdalena od velkych stfedisk i dopravnich tepen americkeho kontineritu, je chuda a zaostala, poloeena v nebetYdnYch Onde.ch tak vysoko, to lids souse di s orly a pro nedostatek kysliku v kidkem vzduchu se tako Oche.. ' Pied valkou tu bylo arcit' jen asi tucet naLich krajant. Ale kdyti se ye stfedni Evrope zadal At& pied hnedYmi hordami a tamer yee chny zeme tzkostlive zaviraly dvete pied phlivem uprchlikt, Bolivie byla ochotna pfijmout nekolik tisic lidi. Tehdy do etyficateho roku vzrostla deskosloven,ska kolonie na rekordth poet asi pal tisice dusi. Ze vSech koutt republiky, ze veech obort a povolani, narodnosti a nabaenstvi.. Nekolik jich zachranilo skromne trosky nekdejSiho majetku jako zakladnu none existence.

Prvni doby byly take a pine zklamani. Nebylo snadne veit se za klimatickYch potiei, neznalosti jazyka a noveho prostfedi, zadlenit se do hospodafskeho tivota zeme. Prvni plany a pokusy skoro vesmes ztroskotaly. Tema cela jedna skupina socialistft pomfela na elutou zimnici pH pokusy uchytit se pionYrsky vyklueenim pildy ,pro zemedelskou kolonii v tropickem pralese, katolickou skupinu kolonistil rozbila malarie, tyfus a dysenterie. Nekolika odbornikum se podakilo uchytit ve starem zamestnani, vettinou v§ak si pfistehovalci musili hledat jine a mnohdy hodne odligne. Uditel ze slovenskeho mesteeka se stal spravcem velkostatku s tropickYm zemedelstvim, praeskY obchodnik s pottebami pro fotografy se uchytil jako voriavkak, karlovarskY bankovnj tfednik je stolatem, bratisla yskY advokat vyrabi koberce a 1ekak z Ceske ' Lipy zastupuje textilni tovarny, brnensky redaktor se stal elektrotechnikem. tasem vgak piece dosahla kolonie ✓ Bolivii jakesi hospoda.f,ske stability, ad pkipady rychleho zbohatnuti nejsou znamy apiS'e houeevnata, nefunorne, prace vynesla skromnY, ale pfese pevnY blahobyt. Mezi vSemi evropskYmi koloniemi ma deskoslovenska ✓ Bolivii nejmenSi ,slotku obchodnickou, pkevdene. veteina jejich dlenu jsou vYrobci, technikove, farmaki a zbytek je rortrotgen ye yeech oborech tivota a prate: Najdete Oechoslovaky v dolech no, cin, jet pohatstvim pfeddi jen cinove doly v Malajsku, mezi profesory universit, ye sklafske tovarne hlavniho mesta La Pazu (Mesta Miru) v tovdtne na obuv ✓ Cochabamba, jet je stfediskem dfilniho okrsku, jsou v Bolivi eeskosloveneti lekafi, malifi, hudebnici, fidetni a knihkupci.

Od roku 1943 se zadala kolonie zas drobit.

Nejprve narukovali dobrovolnici do Anglie.

Nekteki se po valce site vratili, ale vet'Ainu jich piece zas zlakala stare, vlast, domov. Pak se mnoho rodin pfestehovalo do SpojenYch statft, do Peru, do Brazilie nebo do Argentiny,

jet piece nejsou tak kraj sveta a kde tak blizko do nebe. Nektai se vratili do vlasti a jini se chystaji dorirt. V kolonii je pro to dost nervosity. VetSina touei vlasti. Ale na mnoho otazek neni jests odpovedi:'Pied dye ma lety bYvalo prvni pti setkani: "Jak je?

Mate W., zpravy z domova?" Dnes: "Co vy?

Vratite se? Kdy asi myslite?" A odpoved' je vetSinou: "Chceme rozhodne, jenee zatim musime jests dekat, az bude veechno vykizeno a to mute potrvat jests chvili."

hovna a pofadaly se kursy destiny a krajanske vYlety. Od loriska ma Kroueek s dvema slovanskYmi spolky v La Pazu spoledne krasnou klubovnu. OvSem pri stalem odlivu krajanu dnes neni jiste, to tato vymoiencst, zatim s hlediska sdrueovaciho a pro spoledensky styk vrcholna, ztstane trvale uchovana.

Fr. Tauchmann (La Paz) ) • 4• • I 50 LETA JUBILEJNI OSLAVA EADU POKROK DALLAS, CIS. 84., VELKYM USPECHEM.

MASARYKOVA RUE

Pisatel pfitomnY slavnosti si zde pfeje omluvit, ee referat nebyl podan ji g minuleho tYdne, neb se zdreel o den dele ye Ft. Worth a pak jie Vestnik byl vytitten.

Stejne ale pfejeme si zde kratce podotknout, to oslava 50 leteho jubilea fadu Pokrok Dallas, pokadana v nedeli dne 7. zati, byla skuteene dtstojna a setkala se s ohromnYm tspechem.

Dle odhadu, na 1000 navStevniku shromaedilo se v prostranne, moderns vybavene sini, kde byl pro pfitomne pfipraven vecnk, zajimavY a poudny program, ktery zapodal hymnami deskoslovenskou a americkou, ktere zahrala kapela Kubinova z Ennis. Nato nasledoval potad: ptivitani hostu pfedsedou fadu Jos. Markem a hlavni fednik, pfedseda Jednoty br. C. H. ChernoskY z Houstanu promluvil o historii Jednoty a praci vykonane, a hlavne vzdal pochvalu mnoha alentrn a tfedniktm mistniho fadu za nefmaynou praci pro spolek vykonanou, vetS'ina tfednikt zastupuji tfady od 20 do 30 let kaedY. Bratr pfedseda ukoneil svilj proslov v fedi anglicke a litoval, tie musi hned po jeho proslovu vratit se do Houstonu. Nato ne.sledovalo velmi pekne eislo hudebni, uvitaci proslovy nekolika malYch ditek, dient Detskeho odboru na thema hesla naSi Jednoty, "Podpora, Lidskost, Bratrstvi". Velmi pekne 'Oslo bylo dueto houslistek sester HoupYch, deer p. Jerry RoupYbo. Dalti eislo bylo skuteene k neocenea site smgenY peveckY sbor pod fizenim znameho hudebnika br. Jana Kebrle. Obe disla byla pfednesena bezvadne a posluchadi odrnenena bouflivym potleskem. Po male pfestesce se nem zdalo, ee jsme na teskem dni v Dallas, pied lety poPadanem, neb spousta mladYch taneenikt v narodnich krojich pfedvedla vyteene nacvidenou deskou besedu, kterou kaedy musi miti rad. Program byl ukonden opet bratrem pfedsedou fadu, kterY dekoval za spolupraci elentm a sestram fe,du a ta vS'em navetevniktm. Byl das zasednout k vedefi, ktera byla vYborna, kde katdY mel velkY vYber, ani vYborne knedliky neschazely; tolik vYborneho jidla a cena pouze 50 centt za osobu. Musime pochvalit yeechny kuchafky a take sestru pi. Fr. Steinerovou, ktere, mela kuchyri pod dozorem a jiste sama obetovala mnoho jejiho easu. Veder se sin napinila do posledniho mista, neb se dostavilo jests vice tancechtivYch, ktefi se pekne a slutne bavili pfi dobre hudbe. Pisatel s maneelkou se kresne pobavili a potaili jsme se s mnoha pfateli, s kterYmi jsme se setkali nejen v Dallas, ale mnoha mist z blizkeho i vzdaleneho okoli.

J. F. H.

Na kiln jen eapku, rtei na kabat, tak vyjde z brany, ale rune taxii dnes na tu, ja s nim pajde spat a rani vadnouc, na srdci mu zhyne.

Na lemu silnic stoji cestefi —v pull pisne ustal nahle kolovratek u hromad eterku, jednu na tvati a v druhe ruce kostkovank eatek.

At' plaeou eeny v koutku kuchyne nad syYmi hrnky, ale copak mug!

Lre jede mrtvY! Capku na Mine a na svem srdci polozvadlou rtei.

Kvetin.a lasky, mival ji tak rad, kdye chodil k hrobu, kdye se vracel domt; ten moudrY vladaf eezlem rune vlad, ye chvili smrti z rukou vypadlo mu.

Jaroslav Seifert.

Pozn. red. Dne 14. zdki 1f)47 uplynulo deset let od smrti T. G. Masaryka, presidenta Osvoboditele, muee s nejvetSi lidskou dustojnosti, velikeho myslitele a uditele sveho naroda. Masaryk pochopil vYvoj dloveka, pochopil ze revoluce hospoddiske a politicks mohou jen tehdy bYti trvale a blahodarne, pfedchazi-li jim, jak fikaval, v hlavach a srdcich, revoluce mravni, svetleji shIy v oeivujici k novernu eivotu jeho poslani botske. eloveku A nekteri se nevrati. Nena gli by ue nikoho z tech, jee doma zanechali. Ti budou v Bolivii stfeeit tradici deskoslovenske kolonie. Byvala tady za valky vzorem pro vtechny, kdo tu hlerial ; asvl pied fa'Sismem. Odbojova organisace oeFkoslovensky kroueek, zalotend roku 1940, obsehla devadesat procent vtech es. statnich pfislutnikt a pracovala co nejfidinneli po celou valku. Oslavy statnich svatkil a jine projevy, iee uspokadala, byly udelosti a rozhlasem i tiskem; letaky a plakaty k vYrodim dnu deskoslovenske sle.vy i utrpeni ziskavaly sympatie pro zemi Masarykovu a Benetovu. Kroueek sbi_ ral penize pro velkY boj a poslal tisice dolart Oervenemu Wei ruznYch spojeneckYch narodri i deskoslovenskYm ustredim v LondYne a v Buenos Aires. Vyfizoval take pro vyslanectvi v Buenos Aires celou konsularni agendu pro Bolivii. Kulturni a spoleeenska einnost Kroutku tehdy pfirozene musila ustoupit do pozadi.

A piece byly Caste pfednaeky, zalotila se kni-

VESTNIK

Strana 2

firtEDNI ORGAN SLOVANSKE PODPORUJIC1 JEDNOTY STATU TEXAS. OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENEVOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS. REDAKTOR — FRANTA MOUCKA EDITOR Vydavatele — Publishers CECHOSLOVAK PUBLISHING COMPANI WEST, TEXAS. Ptedpiatne $1.50 roe. E ...tbst-iption $1.50 a yeat Zmtny aches zasilaji se do 111 ,4vni Otadovny ve Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas. fteakere dopisy, pfedplatne a oznamky bud'tet actresovany na: Vestnik, West, Texas.

Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in the South.

NA KONEC LETA Jai Alan Krajino uctint a vetrt, ktere veil!

Pod sluncem pozdnich blouznici o zaveji!

Krajino ohniekt, pasaaa v retne kapi!

Ut nemag ye vieku jas, jen se nepotapi do konej§ive tmy.

Ted' bude tit tma sama.

— A ty chce e. fialky, holeidko uplakand?

Desna jsou bez jmena .

Dat' plade v brambofigti A zeme kropend, zchudla a bez vena, sni o trade pffeti .. .

1 • ak, • ( Jubilejni sjezd Zapadni Oesko-Bratrske Jednoty konan bude ye dnech 22. at 26. zafi 1947 v sokolskem auditoriu v Omaze, Nebraska. Zabajoyaci schtze siezdove. bude v pondeli 22 zafi 1947 v 10 hodin dopoledne. V ostatni dny schtze budou se konati od 8 hod. do 12 hod, dopoledne a od 1 :30 hnd. do 5 hod. odpoledne. Totn ustanoveni podleha v§ak zmenam, na kterYch se sjezd usnese. V nedeli 21. zafi v 7:30 hod. veCer v sokolskem auditoriu bude vystouneni eet z Cedar Ra pids, Ia. a Miiwukee, Wis.. no nernt nasledovati bude tareeni zabava nri 'Ceske budbe. V pondeli 22. 74ii nelnoledne bude usnofedana autobusova proiitd.'ka mktem. za ktere na yAtivena budou pamatna. rnista. V pondeli 22. zafi v 8 hodin ve'der v Sokolskern anditoriu bude program o dvou dastech: Oast prvni tvofiti bude detskY program deklamaci v Ceske i anglicke feei. vYstunfl, znovu a Cisel sokolskYch. Druhou Cast tvofit bude pfedvadeni br. hlavnim tajemnikem Hromadkou barevnYch pohyblivych obrazkt z cesty hlavnich iffednikt ria nav'gteve fadt Z. O.13.J. ve statech pfi Pacifiku, ze sletu americkeho sokolstva v Chicagu a jinYch. V fiterY 23. zafi. v 8 hodin veeer provedena bude v Sokolskem auditoriu opereta "Tam na horach"; ye stfedu 24. zafi v 7 hodin veeer bude sjezdovy banket v Paxton hotelu a ye Ctvrtek 25. zafi weer bude pfatelska schfizka v pfizemku Sokolskeho auditoria, kde haste i domaci budou baviti se besedovanim a zpevem. Pfineseme nag/ bratrske vefejnosti morally, co jubilejni sjezd ZOB:1 udelal a zaroveri uvadime, ze na tomto siezde pronese zdravici za nnei SPJST tajemnik bratr"John F. Chupick, jen svoje prazdninv tak zafidil, aby spadaly do siezdovYch dml ZO BJ a on mimo nav'etevy sve tamnejti rodiny mohl vvutit dane pfiletitosti k pozorovani, co jinl. Sjezdu ZOBJ zdar! a jak

Zaleii na kaidem jednotlivci, co ze sveho 2ivota udela. Divot se mute znovu zaeinat 10ykoli od etyficeti do devadesati. Duchapini sedrndesatnici, patriarchove se silou a vYkonnosti mladi jsou dnes tak podetni, to se zda, to tivot pfestal bYt veci , veku a stal se Yee/ ducha. Nezmarem mezi RooseveltovYmi radei byl Bernhard Baruch, dodnes povatovanY za "starkcho statnika". Za valky se ho kdosi zeptal, jak -mate pti svem veku pracovat od pul devate rano do pillnoci. "Oh", povida na to Baruch, "pokud tije tfebas jen jediny Nemec nebo Japonec, a pokud se mohu aspoti divat na hezka deveata, jde a pfijde to." A po valce jefte hezky dlouho byl hlavnim americkYm delegatem v komisi SpojenYch narodu pro zabezpedeni sveta pied pohromami kontrolou atomicke energie. V politice, v umeni a vede, v hospodefstvi, na katdem pracovnim poli najdeme lety stare mladiky, kteki se vYkonem mohou merit s nejsv'elejMmi. George Bernhard Shaw vydal svou posledni knihu Everybody's Political What's What (PolitickY naudnY slovnik pro katdeho) v -gesta,osmdesati\ letech, a bylo to jedno z nejvYznaenej gich del posledni doby. Nyni, v devadesati, je§te vysedava, denne pet at west hodin u pracovniho stolu po 'aest dni v tYdnu. Stale jeAte pfichazi s novYmi,plany, a jeho jedinou starosti le, ze mu leta nebudou staeiti k jejich provedeni, kdyby se dotil i sto padesati. Henry Ford, jent se dotil tfiaosmdesati, umfel temef za nracovbim stolem. Odevzdal site vedeni zo.vodil ivernu synu Edselovi, kdyt mu bylo ,Aesta padesat, ale kdyt potom za valky Edsel zemfel a vnuk automobiloveho krale byl vojakem kdesi v Pacifiku, pfevzal Henry Ford v osmdesati letech zase otete, pracoval pinYch osm hodin denne, jezdil katdou chvili z tovarny do tova rnv sveho priimyssloveho mocnafstvi vozem, v nemt mel dye radia, a teprve v roce 1945 odevzdal vnukovi pfedsednictvi podniku, na nejt vAak at do smrti naziral. V tivote spoledenskom snad na celem svete prvni cena patfi lad y Mendlove, nekdefei Elsii de Wolf eove, jet od svebo csmdesateho roku spojila nekolik Myatt v jeden. Byla slavena jako hereeka a byla prvni americkou vnitfni dekoraterkou, jednou z nejleepe obleeenYch ten sveta a uznavanou yledkyni hollywoodske spolednosti. Dodnes v ni ma yYznamnou tlohu, ad ji nechybi mnoho do devadesati. A jefte katde rano cviei, na r:ence dela pfemety stranou a stoji pet minut na hlave, "aby si rozproudila krev". Kdvt ji bvlo, g edesat, naveila se teprve Plavat. A zac1-‘ranila se za nekolik let nato b ez pomoci na ra eh z hofici lodi na, Riviefe. Patriarcha indickebo belie za, svobodu Mahatma Gandhi ma nyni sedmasedmdesat let. To je vysokY vek v zemi, kde se lide dotivaji prtmerne tak tficitky.

Gandhi ze syYch 77 let ztravil celkem vic net d-se t let ve vezeni, a nekolikrate proVadel hladavkli a temef k smrti. Presto neni starcem ra, odpoe• inku. Nedavno vykonal velkou pout' bas Ber ealskem a meal se ueit bengalAtine, aby na pfiRi ceste v teto politicky sopeenate indicke provincii nepotteboval tlumoenika. a ch.ce i bude iist'e mit vliv na vYvoj novella fidobi dejin sve vlasti. Tyto pfipady nam jasne a pfesveddive stvrzuji, ze energie a dinnost se nernefi podle let a tivot ze se mute znovu zaeit kdykoli od etyficeti do devadesati.

Vite-li, ie mame u na gich pojistek take vfhodu sprokeni poplatkil (waiver of premium)?

Tato vYhoda znamena, to poji gtenec za malt' deplatek (od 5 do 15 cents na $1,000.00 pojigteni) nemusi Zadivi,ch porlatkil platiti tak dlouho. dokud je nesehopen k prici, a jeho pojistka stale ma takovou platnost, jako kdyby platil.

Podrobnosti o teto vfhode a piesne vfii doplatku, jet se fidi die staff poji gtence, kaidemu ochotne pods iadovY organisator.

Zimni manevry armady Unie ptipravuji se v polarnich koneinach, aby byla yyzkougena zimni YYzbroj mutstva. Manevril se zifeastni 2800 mutt pechoty, z nicht vetAina pfijde z Fort Bragg v Severni Karoline. Tyto manevry budou zahajeny v listopadu 1947. V unoru bude proveden nacvik vzdnane invase v neobydlenYch eastech obrovske reservace u jezera Ontario. Pechotni oddily budou dopravovany vzdu-

Ve stfedu, dne 17. zarf 1:947. chem v novYch dopravnich vojenskych letadiech a ihned p0 vysazeni zahaji postup zasnetenYm terenem po lytich a sanich. Pfi manevrech se ma, vyzkontet novy zpilsob dopravy vzduchem a vojaci si maji zvyknout na boj za zimniho chladneho poeasi v zvlaetni zimni vYstroji. Nekteki yojentti odbornici se domnivaji, to pfigti valka by byla vybojovana v polarnich krajich.

Velke dile Jamesa Yena. V tficatYch letech napsal H. G. Wells, to hlavni ptieina, prod je Cina zaostala, tkvi v tom, to siroke vrstvy obyvatelstva nemaji dostatek penez ani easu naueft se 'dist a psat slotitYm eiskYm pismem. To si jasne uvedomoval James Yen, Oirian vychovanY v Americe, ktery pied prvni svetovou valkou studoval na uni yersite v Princetonu na mistra filosofie. Za prvni svetoye valky byl ve Francii jako pomocna, sila eerveneho kfite. Jeho fikolem pfedevMm bylo, psat Cinskym kulitm, ktefi pracovali ye Francii na opevriovacich pracich, dopisy domu a gist jim pogtu z domova. James Yen se vratil po valce domil. Mel v fimyslu sestavit jednodu:sgi pismo, jemut by se mohli naudit v kratke dobe v gichni, kdo by chteli umet eist a psat. Venoval se tomuto planu se vti energii. Chtel yytvoi-it tiyou fee, jakou se dorozumivaji prostil lido, a chodil od vesnice k vesnici a pfesvedeoval rolniky a femeslniky, to yydelaji mnohem vice, buou-li umet list hospodafske pojednani, rady, pokyny a tak dale. Byl to i-etkY fikol. Yen musel lid pfesvedeit, to umet list je vYhodne v katdem povolani; protil leta mezi delniky a rolniky, bydlil v jejich nuznYch chY§ich, jedl s nimi chuda jidla, pracoval s nimi na rYtovYch polich a ueil se. S nekoneenou trpelivosti pozorne naslouchal rozhovortm rolnika o rYtove setbe, zednika o cihlach a malte, nebo truhlate o dtunkach a jejich zatizeni. Zaznamenaval slova, jimit se tito prosti lido dorozumivali a tak poznenahlu rostly jeho poznamky, z nicht bylo lze sestavit tivy lidovY, prostY jazyk. Tak povstala nova ein gtina. Koncem dyacatYch let byl Yen tak daleko, ze mohl zaeit s vlastnl praci. Nedaleko Pekingu :§kolu a. n firnel bohate eirian y , aby se zasloutili o vlast bezplatnym vyudovanim cbyvatelstva.

Pfihlesila se rada takovYch ueitelt a jakmile si osvniili Yentv system, rozjeli se po vesnicich a. budili zalern lidu. Rolnikovi vylotili, to jeho pole budou mit daleko vetti vYnos, bude-li si 11pfedist a zpiisobu moderniho hnojeni a obdelavanf a bude-li si moci pfedist zemedelske brotury, Ca.sopisy a plakaty. Uditele pfedeitali 1'dern na ukazku hospodalske elanky a mnohdy to dostaeilo. aby se alespori jeden z vesnice pfihlasil. Ten to pak fekl ostatnim a poznenahlu ziskeval Yen nove a nove taky. Doba Aesti mesict obvvk l e stadila, abv si analfabet osvojil ygech tisfe dve ste znadek nove ein gtiny. 0 Jamesu Yen-vi se konedne doslechl general Oankafeek. Byl ieho methodou nad§en a jmenoval ho feditelem lidove I/Ychovy. tstfedni vlada povolila Yennvi penize pro budovani gkol a uCitele imennvq 1a, statnimi fifedniky. Guverneff provincii hvli yyzvani, aby Yenovi a jeho uditeltm sli v katdem smeru vst5To, Po6et, rvchl e vzrtstal. F'dvt vtrbli d" Of”- .Taponci, pfestehovali se uditele i skoly do nitra zeme a pokrae.ovali. oinske ministerstvo vYchovy letos vyhlasilo zahajeni petiletky, ktera ma pfedevAim za fikol snitit nebo dokonce odstranit stale je§te vysoke eislo analfabetil, jicht je v Line dve ste dva miliony. Podafi-li se to, bude to zasluhou Jamese Yena. a jeho vyueovaci methodu se Nye zaiime, general eankajAek. Za posledni dva rokv se naueilo Yenovou eingtinou list a psat temef Aestaoadesat tisic Oiriant.

Obchod mezi 6eskoslovenskem a Snoi. staty ustavidne vzrusta. V roce 1937 dovezlo oeskoslovensko ze Spoj. stabe zboti za 33 a pfil milionu dolart a vyvezlo do Soustati za necelYch 39 miliont. V race 1945 einil dovoz ze Spoj. stab). asi 52 miliaria dolart a vYvoz do Ameriky milionu. V roce 1946: dovoz sto 'g est mil. dolart a vyvoz devatenact miliont. Za leto'eni prvni etvrtleti dovezlo Oeskoslovensko ze Spoj. state za 20 miliony dolart zboti. Amerieti einitele pravi, ze department obchodu je s timto vYvojem spokojen.

Ve sttedu, dne 17. zati 1947.

Amerieti umelci navtitevuji nyni 6eskoslovensko nepomerne vice net pied valkou. Po hudebnicich ptichazeji i filmovi herci. Rita Hayworth zUeastnila se deskoslovenske premiery sveho filmu Gilda v Praze a zajela take do KarloyYch Vara. Clark Gable se led v MariansOda Launch.

V poslednich letech prvni padesatky nage SP JST zavedla radu modernich pojistek, zyligte 15 a 20 letou splacenou a nadaeni, dvojnisobne pojigteni v piipade smrti nisledkem ne gtesti a pod. Zdokonaleni toto vyneslo Jednote krisnS, pkirfistek novYch elenfi a samoehme usnadnilo i praci naiim organisatorfun.

Rakety na Mesic. Pozorovatele vazani na Zemi — jsou odsouzeni k tloze slepct, dokud jim atmosfera brani videt vet ginu nebeskYch tees v jejich skuteene podobe. To tike, slavny astrofysik z California Instute of Technology, dr.

Fritz Zwicky, jent koncem dervence oznamil, se Oda brzy pokusi tyto ptekatky odstranit. V elanku magazinu "Ordnance" oznamil dr. Zwicky, ae on a jeho spolupracovnici doufaji, to se jim zdati vymretit ze zeme umele meteory, aby jimi bombardovali Mesic, Jupiter a jine planety s tmyslem zjistit, z deho se skladaji. Veda take doufaji, ae prozkoumaji tajemstvi prostoru dalekohledy, spektografy a jinYmi vedeckYmi ptistroji nesenYmi v raketach. Aby se ziskal dobrY vYhled na vesmir, o nemt se nam ani xezda, hodla dr. Zwicky Olt tti druht steel: prvotni velke rakety, jako V-2, jet ponesou vedecke ptistroje do hornich vrstev zemske atmosfery; druhotne rakety, jet budou z prvotni rakety vypueteny do vYge 650 mil a rovnet ponesou ptistroje se zatizettim pro samoeinne zaznamovani pozorovani. Dr. Zwicky Yeti, tie je mono takove steely namitit na Mesic a jinn planetarni telesa, a tie sratity budou dalekohledy se Zema viditelny. Jine se stanou umelSrmi satelity Zeme, krouticimi no, \Tay okolo nal pianety. Krome odkoukani mesidniho povrchu oeekavaji sttelci raket. 2e se velmi pouei 0 zemskem elektromagnetickem poli, o fysikalnich a chemickS7ch vlastnostech hornich vrstev atmosfery, o mezihvezdnem zateni a o aerodynamice nauka o pohybovani se plynt a par.

Jsou dva rozdi/y mezi bratrskou jednotou a pojigt'ujici spoleenosti. Poji gt'ovna jest zaloiert q a fizena pro zisk a prospech podfintkit, kdeito bratrska, jednota jest tizena pro dobro a zisk vgech elenii.

UNRRA dodala oeskoslovensku do konce \Talky za sveho ptsobeni zbok za 264,075,000 dolart. Generalni teditel UNRRA Rooks poslal pres:dentu Bene govi projev, kde pravi, ze Oeskoslovensko je symbolem idealil UNRRA, vznegeneho pojeti mezinarodni einnosti a uspetineho provedeni nejvetSiho miroveho planu, jakY svet kdy proved'. Oeskoslovenska republika je vYmluvriYm cliikazem, ze narod y vtieho sveta mohou spoledne pracovat k miru. Nejvettiim pomnikem UNRRA, pravi pan Rooks, je pokrok, ktereho dosahlo Oeskoslovensko od roku 1945, a eeskoslovensky lid, kterY stateene odolival neptatelske okupaci. Hlavni zasluha za vykonanou pr ci naleti eeskoslovenske vlade. Take get mice UNRRA v Oeskoslovensku — Aleksejev — rozloudil se s cs. lidem feel v rozhlase.

Pravil, ae vachni ptedstavitele UNRRA stejne soudi, tie eeskoslovensko je vzorem v fispetinem poutiiti pomoci UNRRA k hospodatske obnove statu a pro filevu trpicimu obyvatelstvu. f.Tspech byl zarueen take tim, tie doclasky piijimala a rozdelovala sama vlada. Pan Aleksejev zdfirazfiuje jmenem vtiech ptedstavitelfi UNRR A, 2e deskoslovenskY narod nail jen nadejemi na pomoc UNRRA, mibrti Wien-loyal se take sem za vedeni sveho presidenta a vlesly. Konedne ptipomina pan Aleksejev, to organisace UNRRA vznikla z Ptesvedeeni, tie valedie zatiteni jednotlivych spojenYch narodu bylo nerovnomerne, a tak ty narody, ktere neutrpft okupaci, daly do spoleenaho fondu celkem dye procenta svehO narodniho dtchodu a zalokly organisaci mezinarodni vzajemne pomoci.

KaZdY Glen bratrske Jednoty ma yzajemnou 'least na osudech vgech jinYch elenfi Jednoty a vgichni elenove maji podobnf zajem v kaidem jednotlivem Menu.

VESTNfl{ Co jsou doiinky? Narodni obyeej skoneeni zvyky jet' ptedkaiy staleti — to jsou dotiinky di obtiinky nebo tactva.)Hold praci rolnikove a projev uznani vsem, kdot ptilotili rude k dilu, Hold tim vettii a vdeenejSi, aim nalehavejS. 1 jest potteba jeji. KaticlY z nas diva se s uspokojenim na svou praci a na jeji zdarnY vS 7sledek. Tim vice muse bYti hrdY na vYsledek sve celoroani prate rolnik, jen pracuje nejenom pro sebe — ale pro vtiecky a tim stave, se jeho prace vznetienejtii a jeji ukondeni — dotiinky — sta,vaji se jasavYm manifestem vyznani lasky k praci. Je to vYraz uspokojeni nad zdarnYm provedenim dila a zaroven snaha udriet tento zdar i pro ptitite. Doiinky byly ye stare vlasti odedavna projevem dike za tspe gne vykonanou sklizeri.

Na poslednich vozech trody byly ptipevneny kytice a vracejici se Cenci s na.zlatlYm klasem trody byli lidem srdeene zdraveni.

Na ota,zku, kdo je odpovedn* za dne gni nemeckou bidu, odpovi v britskem pasmu Nemecka nejmene (levet lidi z deseti: Die Alliirten.

Ne Nemci, ne IIitler, ani jeho gileni hospodat;II a militarEtieti radci. Odpovedni jsou — Spojenci.

0 nejake zrnene v duchovnim tivote Nernct nelze mluvit — prohlasil za rozhovoru s americkymi novinati bYvalY essenskY starosta Remer. Nemcilm ani nenapadne nejprost gi vysvetleni, to mezi dobami, kdy byli pod Hitlerem ze vgech valeicich narodu nejlepe tiveni a dny bidy, v nicht se Nemcfim zaeala ptedstavovat demokracie, je prave nieivy zasah valeene smrAti, jimi se zpedetila nemecka poratka a nejen zastavil ptisun potravin z okupovanYch zemi, ale ze znadne easti i znieilo to, co je g te v zemi zbYvalo z citivejtiich lupii. Nemci si vymfaleji bachorky, ae se z Nemecka odvateji potraviny do Anglie a do jinYch zemi, adkoli se denne mohou ptesveddit. ae sami tiji z potravin dovezenYch ate domaci zemedelstvi na jejich ptidely neptida o mnoho vic net to, co se za dopravy dovezenYch zasob na nemeckYch drahach rozkrade. Mnozi se opijeji ilusi, te„...nynejel sta y v Nemecku je jen doeasnY. Pies fake nesledky, jeti mela prave pro Nemec/co valka, Yeti skoro vAichni ye valku dalAi. BYvalY'leteekV dfistoinik tekl na otazku, zda se mu nestS7ska po to si niece alovek rift& musi odpodinout a tie steine ut moina za rok bude zas zavolan.

BYvaly zajatec v pracovni, eete u Minden mini, to dos vratit se domil bude "Rti no VaiC P s Ruskem". Opatrni Nemei arcit' tikaii. ae valka bude teprve za deset nebo za dvacet let — ale nepokryt6 nebo taine na ni s polehaji skoro vgichni. nkridlenv vtip v Berline po rote 1944 byl: "Tegte se, ae mame valkn, protote mir blide hroznY." a. nazev mestske etvrti Friedenau dnes vyslovuji Berliriane dtsledne na dvakrat: Frieden, au ... Mir je cosi, co je boll.

SidliAte pro deset tisic obyvatel. Pobliti Belskeho lesa: u Osstravy byly dle zpravy tisku zapoaaty prate na vSistavbe vzorneho ktere bude rozdeleno na tti sektory. KatidY sektor tvoti samostatnou jednotku asi se 600 byty. schod'ovYch domil a celkova, vYstavba od rodinnYch domku ati po osmipatrove najemne domy. bude uskutednena v nekolika letech.

Stied sidlitite bude tvotit namestI. SidliAte ptipojuje na stivajici elekerickou drahu poblit Belskeho lesa a ptedpoklada provedeni nove elektricke drahy po vfticovicke silnici. Sidlitite nebude rutieno dalkovYmi komunikacemi. V zasade bylo keAeno, aby stied katideho sektoru zustal dopravou netknutelnYm pasem v zeleni, zde budou umisteny jesle, matetske akoly I. a II. stupne a drobne prodejny. Ph hlavnim namesti bude sousttederi obchod, kultura, telovychova a administrativa. Sportovitite a koupa'Ate je navraeno ye sttedu v sousedstvi Navrtene sidlltite ma asi 200 akril plochy a bylo by v nem celkem 1,800 bytovYch jednotek, dale budovy pro pensisty. Dopravni spojky dotYkaji se sidligte jen v obvocle a krome toho jsou tyto dalkove testy oddeleny 60-90 yardovYm zelenYm pasem od domfi sidli gte. V pasmu mezi Polaneckou drahou a nove vybudovanou cestou v severni dasti, je navrieno umistiti pottebn3i mlstni prumysl, t. j. voclarnu, teplarnu s pradelnou, hasieskou zbrojnici a fisttedni garatie. Mo-

Strana 3 del koneaneho planu sidlitite byl zaslan ministerstvem socialni pede na vystavu urbanismu do Patite. Ut se bouraji prvni dicevene vojenske baraky, ktere byly postaveny za okupace a po skoneeni techto praci se pry ihned ptikroei ke kopani zakladt pro prvnich 8 domil a zapodne se stavba ptipojene silnice na severu sidliate.

Tato dopravni linka bude ph vYstavbe sloutiti pti dovozu pottebneho materialu. Plan sidligte vypracovali tri ostravati a dva prat gti architekti.

Otakar Teysehel, profesor detskeho lekatstvi na Masarykove universite v Brne, zUdastnil se s 22 es. odbornYmi lekati mezinarodniho sjezdu detskYch lekatt v New Yorku. Ve zylagtnirn Olanku pro krajansky tisk dekoval krajantm i statni americke vetejnosti za tainny -zajem o Oeskoslovensko a za v gecku pomoc, kterou bylo moano obnovit ledebnou peel o deti. V zaveru profesor dr. Teyschl pekne pravil, ae "lid Spoj. state ma tu nejvet gi kulturu, jakou narod mute miti: Kulturu vlidneho dobreho lidskeho srdce." ) •A•( eERVENI( K1U SSIATKOVOU EANCELAtti Roku 1863 general G. H. Dafour spolu s mnoha ptateli zaloaiii v Zeneve ye 8vSrcarsku Komitet mezinarodniho Oerveneho Mite, nebot' do teto doby nikoho nenapadlo starat se o °heti valky. Byl to velikY 'din a rozsah teto svetove organisace davno zastinil jmeno jejiho zakladatele. Lze si sotva ptedstavit, jaka je dnes agenda teto svetove organisace. Miliony dopist dochazeji do 2' enevy, miliony bolesti jsou tu vylevan-7 a d^prcvazeny stejnymi miliony proseb.

Vgechny bolesti lidi, postitenych valkou, sem dochazeji a vgechny nadeje se sem upiraji nad propasti beznadeje.

"Ma draha enevo," pile sem na ptiklad zajatec z Indoeiny, "pospicham, abych Vam Kiehl, co je noveho v mem tivote. Jsem zdravY a Vag dopis jsem. obdrtel. Jsem , gt'asten, ae na mne stale myslite, a ae se zajimate o mtj osud.

Vette; ae na Vas nikdy nezapomenu a ae na Vas myslim stale."

Tak si ptedstavuje Mezinarodni ktit prostY zajatec nekdo v indoeinske dtungli. "Ma, drab& 2enevo," pokraeuje pak ye svem dojimave prostem psani, "kdybyste vedela,, jakou radost jsem mel, kdy7 jste mi sdelila, ae doma jsou zdravi, a kdyt jsem z Va gich rukou dostal psani z clornova. Vite, jake ;je to gtesti pro zajatce?

Doufam, ae Vas po valce budu moci navativit.

Byl bych At'asten, kdybyste mi poslala svou fotografii. — Chtel bych Vas poznat alespari takhle, net se s Vami seznamim osobne .

Bude asi zklaman ten na g indoeinsky zajateeek, protote budova Kornitetu jiz si zpersonifikoval, je stejne ttedniho zevnejaku jako v gechnY budovy, v niche, se organisuje a vytizuje Otedni agenda.

A to neni nepatrna. Sahnete jen po pinem psani — je z Maroka a steauje si v nem jedna marocka, maminka: "DrahY komitete, psala jsem Vam psani. Nechapu, ae nemfdete najit meho svna. vedyt' jsem ho oznaeila sedmi jmeny, tot ho pfece naiit musite!"

A mlaclf5 divka z Italie prosi zoufale: "DrahY Oerveny ktiti, prosim, zatid',,aby muj otec 'dostal moji fotografii. Nevidel mne mnoho let.

Nyni jsem ua velka,,..ueim se dobte, a dobte se chovam, aby mel radost. Bud' ke mne tak hodnY a napig mi, ae je aiv, a 2e by mne rad videl.

Pog li mi moji fotografii a dopis . . . Dekuji Ti vroucne."

Je to dojemne. Snad i slzy do oei to vtlaei. Ale tam v 2eneve jsou zvykli na takove lidske tragedie. Reg je podle sveho nejlep giho vedomi a svedomi: obeas jim je ptidelen tkol radostnejg i. Nebot' ptijde dopis. kterY OervenY Mit take zprosttedkuje: "Drahy Magne, odpovidam "ano" na, Va gi otazku. nebot' Vas miluji. Navkly Vage Eva." Pan Magnus jI odeslal psani take prosttednictvirn oerveneho ktite: "Draha Evo, jsem at'asten. 5e jste tekla "ano". Budeme mit svatbu co nejdfive, ano? Miluji Vas. Magnus."

V takovYch ptipadech se kancelat rozzati radosti. Ale byva, to jen zfidka. — Smutku je tam vic.

(P. Chrysostom Mastik, 2eneva).

Strana 4

V2STNilt

OP.•••■••••■•■.•Doemo.1..ioallii.o4ftwo4064.4iiwo4+..narrwmailel.

Oddil DopisovatelskST .

11NO QM*

.111,01=1.

■•■•

OM 4110 IMP 41131. 411111.

•11111.

11.4

Itad Pokrok Dallas, eislo 84.

Sestry a bratti!

Pti to spolkove praci u nateho tadu nikdy nebylo naSim zvykem nekoho chvalit, aneb nekomu dekovat, — co se udelalo, — a nekdy je toho na jednu osobu hodne, — vzalo se to jako samortejme a jakmile to bylo hotove, nikdo se o tom vetejne nezmirioval; sliboval katclY Glen, ze "praci spolkovou bude podporovati" a v torn smyslu jsme take vtdy pracovali, — ale — Oslava padesateho vS7roei trvani nati Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas byla vyjimeene spolkovS7 podnik a tedy take musime delati vS7jimku a tak trochu ty nate pocity pti teto slavnosti sdelit s katdSrm, kdo si vezme eas tento dopis pkeeisti,.

Vezmem to z konce a tekneme hned na zaeatku dopisu, ze tato nate oslava byla skoro ohromujici, — tou pkekvapujici teasti jak Mena tak ptiznivca Jednoty. Pti planovani podniku jsme doufali, ze se vydaki a navtteva bude hojna,, (aekoliv jsme se obavali, ze nam i tak mnoho toho proviantu zbyde a tetili jsme se, ze snad se nam podati jej po zabave rozprodati), ale ze bude navalova, toho jsme neodekavali. V kuchyni jsme se pkichystali se stejnS7m mnotstvim jidla jako jsme meli pti posydnim vS7roei otevkeni nati spolkove budovy, — a • proto jsme se obavall, ze nam mnoho zbyde, — ale masite pokrmy byly snedene v deset hodin, ptikrmy jsme ttikrat museli znovu zasobit, a peeivo, nam tak ttedte darovane eleny i neoleny, bylo prodano o pal jedenacte. Ale kuchakky pki torn dopadly nejhake. Ty mely tak napilno, ze si nemohly zaveas,dokud jidel bylo, neco vzit a se nq iist, a pak uz na ne nic nezbylo, — a snad nektere by ani anavou nebyly mohly jist.

Program nebyl unavujici. Deset minut po etvrte hodine Kubinova zesilena narodni kapela z Ennis krasne zahrala hymny "Star Spangled Banner" a "Kde domov maj?", po eemt bratr pkedseda tadu Jos. Marek uvital ptitomne kratkou ale vS7stitnou keei, ye ktere nam pkipomenul, ze jsme se nesetli jenom pro to pobaveni, ale ze jsme pkitomni hlavne proto, aby jsme vzpomenuli a ocenili praci obetavS7ch zakladatela nati Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas, ku jejich pocte ptitomni na minutu povstali. Po ukoneeni uvitani bratr Marek pkedstavil bratra ptedsedu Jednoty C. H. Chernoskeho, kterSi promluvil eesky a anglicky, meet' byl odmenen zvuenS7m potleskem. Na to se zase ujal daltiho programu nas ceremonial bratr Frank Slovak a ptedstavil eleny nateho Detskeho Odboru, Jerry HoupS7 ml., Bobby Ann Staglik a Billy C. gill, kteti pkednesli basnieku "Podpora, Lidskost, Bratrstvi", katdST jednu sloku respektivne, a ptednesli svoji filohu vtichni velice vS7stitne a bezvadnou eettinou, za boutliveho potlesku.

Na to hudebnici zahrali krasne eislo a pak vystoupili nati nadejni mladi bouslisti, Katherine Ann HoupSr a jeji mladti sestra Jeraldine Houp3i, pod tizenim jejich ,otce Jerryho Houprho, vtichni eleni nateho kadu, a ze jejich houslove eislo se libilo, dokazoval potlesk posluchaeu, kterS7 trval diouho.

Ale korunou programu bylo posledni eislo, jak to kekl nat. obtadnik Frank Slovak, "to nejlepti jsme si nechali naposled", sbororc",r zpev.

Nat bratr Jan (takto mu ale jinak netekneme net Honza) Kebrle za kratkST eas nacvieil tkicet zpevakt dva krasne zpevy, "Pohadka mla.di" a mohli poslouchat celt veeer". My take, a doufame te nam tento znovu "Honzou" Kebrlem VYbudovard, kroutek pevca takovou ptiletitost, "poslouchat je celS7 veeer", poskytne v brzke buioucnosti. "Honza" sehnal velice dobre sily, sehnal je narychlo, jak to mohl udelat je nam 7ahadou, a kalff kdo je slytel si riteje, aby se '7routek po vykonanern dile nerozchazel a cvieil "Taboraku plapolej", — a bylo slytet mnohe se vyslovit v torn smyslu, ze by "takovehle zpevy

dale. TakoN/7 sbor jest okrasot osady a pH katdem programu vabi naie lidi k uCastl. Jiste jest, ze jich na tent() program pfivabil mnoho.

Ono jest to hodne price s ptipravou takoveho zpevu, vytaduje to eas ku cvieeni a celkova odmena jest jenom to uznani tech, kteti se zpevniho programu sifeastni. Jest to odmena, mala, ale kdyt jest uptimne vyslovena tak mnohYtni, jak to bylo vysloveno po tomto programu, jiste teinkujict poteal a ku &AM praci povzbudi, --a taky novacky pfilaka.

Mimochodem se musime zminit, ze v oznam ce programu se nam ye sloupci "Sborovy Zpev" dvakrat objevil totek, jeden pro toho co tu oznamku psal, ze napsal jmeno sestry Frances Belejove Mildred misto Frances a tato mela bYt prvni jmeno na seznamu, — a ten drWr , Sotek se podatil sazedi, — ze vynechal jrneir,d,Annie Markove se seznamu.

Nu, a jak to ph takove s/avnosti ani jinak byt nemnte, program byl ukonden "Narodni besedou", a snad ani lepai zakondeni mit nemohl.

Besedu tandilo osm kolon, dve kolony deti a Best kolon velkYch taneenikil. Pestre kroje se pri tanednim reji velice krasne vyjimaly a pohled byl malebnY. Tanec "Besedy" byl odmenen hluenYm potleskem ptitomnYch, z nicht mnozi besedu videli poprve, — a velice mnoho jich tam bylo, kteti besedu dobte znaji a ptiali se podivat jak ji u nas budou tancovat. Bylo by zahodno besedu taneit I pti jinYch zabaviieh, at' jit aeinkujici nejsou obledeni v krojich. Jest to tanec zajimavY a ptesnosti vytadujici, — uznalych divaku bude vidy dosti.

Vyslovujeme timto nas uptimnY dik kaidemu kdo svoji pact neb ireonkovanim na programu se o fispech tato slavnosti prlCinii, .Ti nak hat ye vyeepu meli ten nejvetAi den od otevfent sine a museli se potadne emit, aby trochu uspokojili ty tiznive. Kuchatky maly to nee, ale byl to "kvapik" pit kterem Jim bylo hudbou pataday ky hladovYch. Jest to skuteene poteieni, kdyt vim pti takovemto velikem podniku tadove sestry vyjdou tak ochotne vsttic, bez vStmluv a vytadek pti praci vypomoci slibi, pak pracuji bez oddechu, odpoClnku neb posileni osm, — a nektere az deset hodin, a tem patti naa dik na prvnim miste, — ale kdyt s vami ochotne a vytrvale a obetave pracuje kuehatinka, ktera neni naaim Menem, manielka Mena J. S., to path nas dik nejuptimnejAi. A take vyslovuieme srdeenY dik sestram za ty mnohe ptisp evky do kuehyne. Diky!

S bratrskYm pozdravem, Frank B. Stainer.

Seymour, Texas.

CtenV bratte Moueko!

Mame tuze sucho na severozapade, prSet nechce, tadna nadeje, baviny se otviraji a bole& ky jak pekanky.

Dne 23. srpna jsme dostali navStevu, k nam fitednici od velkotadu do Seymour: bti.

Marek, Chupik, UrbanovskY a Navratil. Tail° nas, ze se po 2 letech vratili, udelali nam peknou fee stran naSeho spolku SPJST. Oni jsou dobti Atednici, mluvili k nam od srdce k srdci, vSechna lest jim.NaSe maminky a sesti cieky phnPslv hoinost rozlieneho jidla, tak jsme se &pole:elle p obavili. Vysvetlovali, co naSe Jednota jest. NaSe Jednota jest stonrocentni, Men mute vzit pojistku die jeho pfani od Jednoty. Ja mam 6 deer a 4 syny. Jsem z tech prvnich, co isme Jednotu r. 1897. Bvl jsem Menem eSPS, vtichni en isme k ni patfili, pfistoupili jsme k p i s Svoian eislo 11. v texaske Pra7P. 13V10 nas 23 'Men& 20 je Itch na odooeinku, 3 ism- z toho tedu: Jan Baea a Leo pold DuSek. byly zadatkv a zdalo se. to sPolek se Nesktefi proti nemu bolt:rya/1, 2e je to spote se must Cerstvou krvi zapsat.TPrstfi, nodiveite se, jak to Jednota pokroeila, 50 midi ten- strorn vzrostl, iak se -rozvetvil, nsSe Jednota ma ,kolem 5 • milion0 dolart pis ietku, mime dobre fifedniky co to dobte yedon.

Frs p tiSku moravku, co tam dela Ceti ism need lety Tvfii tivotopis, jak jsi ptiSel do Texasu isko sirotek, tadneho jsi zde nemel, byl jsi opuStenY, ja jsem se nad Tv/ra tivotopisem

yesttedu,dne1i.zati1941. pozastavil. Inu Frantiku, Ty jsi delal zde deledina. Kdyt jsem ja ptiSel do Texasu, do texaske Prahy, slouzil jsem za 80 dolarn na cely rok u stareho Jana Bueka pti Moravii, deal jsem eeledina, divku, pradlenu i chfrvu. To bylo roku 1884. Alfons Budek byl syn. Jana Bueka, ktery daroval $500 na stipendium pro Ceske Skolaky, aby mohli pokraeovat v udeni, 'na ucteni pamilky jeho syna, ktery ptiSel k zabiti ph autornobilove nehode. TakovYch melo nasledovat vice, byl to dobry skutek. Jak ja jsem pfiSel do Texasu, nebylo zde uditehl, profesoril, advokata eeskych, ani kneti. Bratte, Ty nepamatujeS, to jsi mel asi pul roku, kdyt Tvoje matka Te nechala v kolebce, Tys spal a rodiee all k sousedovi na besedu, pravili na chvilku, ale zpet, Tys plakal jak jsi se probudil, ja Te kolebal a nemohl jsem Te utiSit, pak jsem Te zdvihnul, dal jsem Ti kterousi do zadku, tak bych tet si neco za to zasloutil, kdy2 maa hodne penez, neco bys me mohl podarovat, adkoliv nejsem na torn tak zle, abych neco vzal cha cha! Vis, co bych udelal s temi penezy? Az bude sokolskY slet r. 1948, tak bych se vydal na cestu v aeroplanu. Chtel bych videt tu zlatou Prahu a pak bych jel do CeskYch Budejovic do toho klaitera stareho, co jsem chodil do Skoly, jestli to Nemeouti nerozbili, do to ttidy, co ten divokY Karel Bartusek mne v torn kabinetu chtel ukazat to ptactvo vyepane, ale tam mi dobte kaihoty Alfons BuCek, ja bych 're rad videl, kolik jsi za tech 63 rokii vyrostl. Ptijd' se na mne podivat, jiff. Te rad uvidim. Na zdar!

Simon BartoS. ) Jaromir, cis. 54., West, Texas.

Schuze dne 5. zati byla zahajena ptedsedou br .Robt. Cervenkou a po spolkovYch formalitich pfikrodeno k hlasovani a ujednano, aby se oslava padesatileteho trvani naSi SPJST. konala 5 .tijna. Pti torn nam bude odpoledne i veeer hat DiviSova kapela z Temple. Odpoledne budou tandit besedu 4 kolony pohostinne z Fort Worth, 2 kolony dospelYch a 2 kolony Mt do 10 let, ktere uci American s jeho pani, p. Easly R. W. z Fort Worth. Jsou oba Ameridane a neurni eesky, ale celou besedu znaji nazparnet' od poslechu v sin' ve Fort Worth. Pak byl u nas hostem br. Karel Navratil, ktery vysvetlil zaeittky a trvani nisi Jednoty, jeji vzrust a prod si mime vatit na gich spolku i tech zakladajicich Merit, kteti nemeli to pohodli a jine. Br. Rob. Cervenka musel jet do Ft. Worth, ponevadt br. Hugo Freund je nemocen, a tak obstarani besedy a hudby a jinYch Yee' zOstalo na br. ptedsedovi.

Nevirn zdali br. Hugo ut je z nemocnice doma. Jeho pani tet je na listku nemocnYch, tet statenka Vranova. VSem ptejeme brzke uzdravent.

Nasledkem slavnosti 5. tijna, naSe tadova scheme je odlotena na druhou nedeli 12. fijna.

V nod ze Ctvrtku na patek zas dobte zapr gelo, jenom je co litovat, ze ty deSte neptiSly dtiv, neb kdo mel bavinu hodne pozdni, ten ani piksak nebude pottebovat, bavina zUstala mala a prazdne..

Dostala jsem psani od moji netefe, kde si stkuje, to maji vSecko oddelovane. Pal kila (to. je asi zdejAi libra) sadla pa Trieste, masla tet tolik, jen to maslo nevideli dlouhY eas. Cukru fined po valce bylo dost, ale ted' je tet "rejSnovanY", jenom ze oni dostanou 3 libry na mesic a my jsme meli 5 liber na 3-4 mesice, jen te my tu mime jine veci k jidlu, co tam neni, a piece si natikame, ale pi ge, ze snad to bude kdysi lepsi. Ovoce, chleb a zemaky oddelovany nejsou. Ale i deti jsou tam zkracene, neb nernaji dost vajec, eokolady, krupice, rfte a ani tech jinYch sladkosti neni, a at pfejde tak ani toho pfirodniho tepla nebude a must shanet uhli a dtevo, at' nezmrznou. V loni platill a2 5 set korun za sahu dfeva (asi kord), ba i vice. Ovoce snad je spousta, ale neni cukru, tak to zAstane na zemi.

Tedy nezapomente, ze mime na gi slavnost 5. tijna a na shledanou v nagem parku.

Marie Klausova.

8 pozdravem,

Ve sttedu, dne 17. WI 1947.

DOMA V CECHACH. Na dndek v nod zase jednou jsem byla doma — doma v Cechach. Nikde jinde, byt' . jit pies pul stoleti Zil Clovek vzdalen toho sveho rodike, kde prokl sve detstvi a kde jedine srdce citi ten pravY domov a tou21 podivati se tam a potekti se s misty ktere znaval, cestieky po nich2 behaval, zahrady a luka pine voniciho kviti, ano to jest to na ge uplynule detstVi po nem2 srdce stale toukvb„ byt' sebe lope dakilo se nam v nak nove vlasti, a srdce boll kdyi tam trpeji a raduje se s nimi kdyt je jim ton1 lepe.

A ja prochazela jsem se Pacovem a tolik jsem byla rada, ze to tam maji hezke. Myslim, to asi to bylo tim, ze prave veera mne pti gly knihy, zaslane mne panem- Piemyslem Plaekem z Pa=i cova.

Pacov, rodne mestO velkeho ba gnika riarodi-11V ho, Mistra Antonina Sovy, a to se necha myslet, to jsem se okamtite vrhla do eteni o mojim Pacove, pak kniha, "Mee a srdce", dal gi "V panske slutbe" a pak tni knitky v pokradovani, "Zeme zamyglena", — jsem jista, te je mnoho; co me bude velice zajimat a co pro mne bude opine nove.

Tak etu ve Vestniku, to name vzpomel p. Jan Petra v East Bernard, Tex. ph. divadle "odkaz", ktere napsala pi. Karla ‘dtvrtnikova, z Houstonu, vYhradne pro oslavu zlateho jubilea SPJST' a na tadost mnohYch sehrano opet v East Ben-nard.

Dekuji Vam, pane Petra, za Vagi vzporninku i za uznani mojich dopist. Vetim, te divadlo je znamenite ate poukazovalo na v gechny ty boje, trpelivost a vytrvalost od poeatku nag eho ptistehovalectvi at po nynej gi dobu. Byla bych se rada steastnila, ale . nejde to, Casem mohu ledacos, ale Casem zase nic. Rada jdu na vg echny rune oslavy, divadla, programy. Vtdy se potegim kdy2 vidim nag e stare matieky a ot-, ce, kdyt mam ptiletitost stisknouti jejich upracovanou ruku a pohleclet do tech uptimnYch oei. Ano, to jsou oni, ti nagi budovatele vgeho, co nas zde v nag i nove vlasti proslavilo. Kdyi se rozhledneme a zamyslime, co tu vykonane prace, pohled'me na ty kostely, gkoly a ty ttulne jejich domovy, a td v ge budoval nag tezce praeunei lid. To nebyli tadni bohaei, ale byl to. lid obetavy, trpelivy a ye vgem vytrvalY. Jejich hlavni zajem b yla prate a zase jen price, tenkrate oni nemeli ani zdani o nejakYch prazdni7 neeh. Kdyt se nekdy jen jedinY den nejak prozahalel, tak chybel dlouhY eas, stale se vzpominslo, ze se mohlo to a to udelat ate se to musi dohanet.

Ano, jsme hrdi na to v gechno a take vgim pravem mifteme bYti, vtdyt' uznani ktere jsme projevili jak praci tak pomoci zde i na gi stare zrnueene vlasti a jejim trpicim.

Aby ta laska k vlasti, k narodu, kterou sr deich nag ich chovame, byla prase tak pevne, k to na g i rnatetske feel, tak aby v gude, kde se Ceske tee v yuduje byly t.hdy zapinene lactvem a studentstvem, t° jednoho knaene ficlove od d 6Yrf, i sme riamAtky, jsme bratti, jsouce synoy e jedne slovanske matky.

Ta las'fa k vlasti, k narodu i k na g i dediene matet qle e feel je nevyeerpatelnYm zdrojem nejen potechy, ale vedomosti, cot poznavarne zejmena at kdyt se ptipozdiva; a tak je to a bude i s tenni mlad g imi, at se jim zaene pfipozdivat, jente pak je jit pozde nee° &Mat. Velice pekne pie pi. Anna SYkorova z Moulton o Ceske feel. to kdo ma znalost vice fedi, jak si toho ma vatit, a jiste ze znalost vice feel nebyla nikomu na gkodu. Mate pravdu, to Cu m vice keel zna, tim vice je obliben.

Zvlagte je velice yyznamne, ze z Washingtonu, D. C. veterinska, administrate rozesilala dopisy odboekem se tadosti, aby upozornily studenty a studentky na kollejich a universitech na dtletitost a vYhod y studia ru gtiny, eegtiny i jinYch slovanskYch jaz ykt. aby studiem schopni ziskati rtzna, dobro, mista ve vladni slutbe. A tak kdyt v diplomaticke vladni slutbe se vytaduje znalost slovanskYch jazykt, tak zajiste musi katdy uznat, to stoji za ueeni, a pak &sky jazyk je velmi ria.pomocnY ve ygech jinYch slovanskYch feel.

Strana 5

VESTNIK Pak nesmime zapominat, ie tolik nakch drahYch obetovalo iivoty pro tu drahou svoji ted, k &mut •i my zde jsme stateene pomahali. Bylo by jiste velice dobre zvedet, kolik nakch drahych synti slovanske krve zde v Texas poloklo idvoty na vlasti za krvelaenou hyenu.

Vidyt' jen Cedar Rapids, Iowa, oplakava 40 nag ich drahYch nadejnYch hochri.

ViZenY statieek Barton tea velice pekne pise o to nak Ceske keel. Ano, deska ted nam phpomina domov, rodide a vilbee vie. V2dyt' je vgem co je naie tolik krisneho i ph to chudobe.

W;dyt' . chuttoba cti netrati, nejsou vkchni bohall a kdo se v svete dobte chova, ten se neztrati. Jen obhajujme v§e co je na ge i to, co jsme snad jen zdedili. Je to svata na ge povinnost i povinnost vgech potomkt, aby zachovaveli zaefiranovali dedictvi s yS7ch ptedkri, aby i oni vzpominali jejich domova a krasne Ceske zeme.

Uptimn3i pozdrav vgem Ctoucim, Marie A. Zivney. ) • 4, El Campo, Texas.

Ctena red. Ves'niku, mili bratti a sestry!

Brr, to jsem se geredne lekla, jak se na mne ptihnalo tornado v podobe sestry pi. HamerHada, ale odekavala jsem to. Vim ze zkuknosti, ae takovSich dopist bude dost, ale to nic, na to mame Vestnik, by jsme se po bratrsku pogtrachali. Mile sestro, Vy jste opravdu jako cyklon, hned botite a je gte jste nestavela. Za hlavni ptiCinu uvadite, 2e stavebni material je ted' drahSr, to by to vzalo moc a moc penez a Casu. Na to Vam odpovidam, Zadna ka ge se neji tak horka jak se uvati. Do sjezdu mame jegte 10 rnesicri, a kdyby se nakrasne v sjezde na torn dohodli, nu tak byste hned na druhY den nestaveli, a tak snad zatim by ten material byl ut lacinejgi. Vtdyt' to dtevo poked tak drahe nebude, neb mame prorokovanou depresi za 4 leta. A penize? V2dyt', mile pani Baeova, ony by negly z Vagi kapse, ani ne z moji, a take ne z funrtniho fondu. Asi sestro nevite, to Jednote teee olej a pak take hodne kape z list. Nu a jen se ohlednout zpet na, taylorskY sjezd, kolik tenkrat darovala Jednota na SAOT, a kolik v Corpus Christi, a je gte jsme nezbankrotili. Mimo toho na jine dobroainne freely. Nemyslete, te jsem proti tornu, to ne, vidy jsern pro to, podporovat kde je tkeba. NaC mame to krasne heslo v gtite, na paradu jiste ne. Ate je tech diemt malo, co by byli .opravneni jit do domova pro stare Cleny, to jste silne na omylu, vtdyt' jen v nag em fade vim o peti, kteti by byli opravneni jit. Ale hlavni ptidina prof jsem se o torn rozepsaIa je ta: Ptedsta yte si 801eteho statieka a jeho tenu 751etou. Bydli sami dva v rentu. Posledrri stare, mula jim letos pry z jara zdechla.

Nekdo jim 5 Oat polieka zoral 4 zasel korn a bavinu, ale ta jim nevze gla, a 'le ut byla pilne, price v poll, tak se tadnemu nechtelo megkat se se dvema akry baviny, tak staffed motykou bavinu zasazeli a tet i obdelali, i korn, vfibec nikdo tam kolovetrem ne gkrabl, a jak mi ona statenka pravila, v gecek hntj tam nanosili v boketach. Doufaji, to udelaji bal baviny, korn je tea dost dobrY. Znam ty lidi ui pies 30 rokt a vim, to zbyteene nerozhazovali, ale onen okres je chudobnY. Staffed obeani nejsou, tak take tadnou podporu nedostavaji. Nu a asi mill dale bydli opet druhY takovY start parek, trochu mladg i, ale 02 pine by byli opravneni na domov. A pak yam povim jegte o jednom ptipade, kterY se stal zde v okoli. Bydleli zde stati mantel& Meli jedineho syna. Byl-li lump, to nevim, neb jsem je tenkrate neznala, ale jak mi bylo teeth(); jednoho dne syn zmizel a zaroveri se ztratily vg echny tspory a vic o nem tadnY neslygel. Stalled je gte par rokil farmovali, ale on byl chrornY a nezdravy, a ona jednou spadla s sena, kam lezla pro vajieka, polamala si nohu a iebra, tak bylo po farmovani asi 3 roky. Podelkovali, ale pak ut nemohli. Ted' byla otazka, co s nimi? Tedy je dali do okresniho chudobince, asi 5 mil za Wharton, kde byli asi 3 Leta mezi nekolika 100 procentnimi a Mexikany. Vtdy kdyi je nekdo z bYvalYch sousedt jel navgtivit, tak s pladem prosili a' je vezmou odtud, nu a pak se statidek rozstonal a zerntel; nad statenkou se smi1ovola jedna zdejSi pani, ktera ma

srdce veal nezli je sama, a upravila ji svetnieku za garaZi, kde ona statenka ua pity rok travi. Oni snad kdysi pattili do spolku, ale jak bylo zle a nebylo dim platit, tak se spolek pustil, a obdany take nebyli. Tak vidite, to je jen nekolik z ptipadti mne osobne znamYch, co ureite vim, ze se jim nepodatilo si na starost naettit, ad dteli a Settili co mohli, ale jak ptijde nemoc a nearoda a je gte nejake jine ne'Stesti, tak je maler hotovy. PiSete, ze o takove se naSe vlada svedomite postard. Ta se stare svedomite, by Nemaim nekrudelo v btfSe a jak je honern zas pine postavit na nohy, by za par let meli zase proti komu valdit, ale pro flak stare lidi ma honem 12 a pill dolaru rnesiene na Zivobyti.

Pak pgete, ae by 'Olen musel odkazat svoji posmrtni pojistku Jednote a pak odsud utekl, tak prosim, zmena certifikatu stoji jen 25 cents.

Dale pi gete, ze starYm lidem velice ptejete, ale co? Mane mi ply-21a na mysl povidka o torn Hanakovi, kterY blahobytne seal rozlo2en v okne u stolu, jedl knedle posypane makern, polite maslem. 8e1 okolo vandrak, Hanak napichl knedlu na vidlicku, povida vandrakovi, kterY mel Zaludek pkilepeny u htbetovni kosti • "2ral be si, ved', ty chrapime," a sup knedlu do huby.

Ja vim, Ze napied musime postavit domov pro naSi , Jednotu. Ta zalelitost by mela take bYt probrana diikladne ted' a sjezdu jen dana k schvaleni. Tady je tea zbyteena starost tech, Ze by to moc stalo.V2dyt' je xizeni Hl. idadovny pod statnim dozorem, a jestli jim dovoli komisat pojiWni postavit budovu za sto tisic neb za pal milionu, tak to take znamend, ze ty penize mideme klidne utratit bez Ohroleni Jednoty.

Take vetim, Ze by ta Hla y. fitadovna mela byt ye veitem meste k vrhi obchodu. Ale, matieko skakava, pro mne Id by to nebylo tak zruene jak ted'. Letos z jara mne mitj tat'ko poslal pro dye bane gasolinu, a mela jsem je gte dat svibky do kovarny a na ne podkat. Tak ja trejlak nechala v Taiton a svibky jsem poslala po sousedu, kterY nahodou jel do mesta, a hajdy na Fayetteville, kde jsem mela hodne fizeni, a zpet do mista, a je'Ste bylo kus do veeera, ut jsem byla doma a tat'ko nic nevedel, at jestli bude toto Gist. Jsem ja ale neskromna, vid'te? Napted chci domov pro stare Cleny a ted' k tomu hlavni Madovnu za pal milionu. To bude zase hromobiti! Ale houby sle, jak tam nebudu, tak hrr na ne, jak tam budou tak uteeem.

Neldy podruhe vam povim ten infij sen o tom dornove. Nebyl by to 2adnY mrakodrap a take ne tmaxa, svetniCka s jednim oknem.

Zatim se melte vSeci radi a prosim, pust'te taky srdce na spacir, alespori nekdy.

S pozdravem, Hradecka. ) • 4, • Stark doktor hledal v temnem h lediki diva dla cosi na podiaze. Nakonec se ho ptala sousedka, co ztratil.

"CokoladovY bonbon," odpovedel statieek.

"A to se tolik namallate pro kousek Colcolddy?" rozhoteuje se pani.

"Ano," povida stark gentleman, "poneva.d2 v nem mam sve zuby." ) • 4, • (

K AL END Aft 21. zati. Piednaigka profesora Gama v siniradu Praha Cis. 29. v Taylor, Tex. Zadatek v 8 hod. veeer.

21. zati. Divadlo "Teta Fany postrach rodiny", sehraje dramatickY kroutek Hlahol v sini tadu Pokrok Cis. 88. v Houston, Tex. Zaeatek ye 4 hod. odpoledne.

28. zati. Sokolsky Den spojeny s vetejnYm cvieenim za spolu freinkovani okolnich jednot potada T. J. Sokol Houston na pozemku tadu

8tefanik.

5. tijna. Vinobrani v sini tadu Pokrok Dallas els. 84. na 2625 Floyd St., Dallas, Tex. 5. tijna. Oslava zlateho jubilea SPJST. v sini tadu Jaromir Cis. 54. ye West, Tex. 26. tijna. Oslava vyroei zrozeni l sl. republiky, ph niz dramatickS7 krou2ek Hlahol sehraje divadlo v sini HAI". Pokrok Cis. 88., Houston, Tex. 8. listopadu. Schtaze spolku OeskYch exstudentt a Texf.-ske Matice VyAkho Vzdelani v Union budove ph Universite v Austin,

Strain 6

VtliTNIK

sttedu, dne 17. zati 1947.

Zpriva piijmu a vydani Hlavni Oiadovny za mesic srpen 1947 STATEMENT OF RECEIPTS AND DISBUREMENTS FOR THE MONTH OF AUGUST 1947 Umrtni Mortuaxy

Vydani Expense

Detsk* Juvenile

22,707.44 2,022.58

106.75

2,891.74 458.20

154.63

25,860.56 2,480.78

ZbYva, - Net premiums Splatky majetkovYch pujeek - Payments on Mortgage Loans Splatky na certefikatove pajeky - Payments on certificate loans C.Trok z certifikatovYch pfljdek - Interest on certificate loans (Trok z majetkovYch pajeek - Interest on mortgage loans Urok z bonda - Interest on bonds Najemne z majetku - Rent from real estate Z mineralniho a olejoveho majetku - Royalties Poplatky novYch elent - Premiums of new members Na odhady - Appraisal fee Prodej potteb tadfun - Sale cf lodge supplies

20,684.86 47,634.86 3,893.46 1,515.51 6,833.42 8,038.75 135.58 165.85

106.75

2,433.54 938.00

154.63

23 379.78 48,572.86 3,893.46 1,515.51 7,093.52 8,168.75 135.58 165.85 2,480.78 270.00 4.00

CelkovY ptijem - Total receipts Hotovost 8-1-47 - Cash 8-1-47

88,902,29 94,862.60

2,861.53 12,193.04

3,761.64 4,661.59

154.63 • 3,123.35

95,680.09 114,840.58

183,764.89

15,054.57

8,423.23

3, 277.98

210,520.67

PitiJEM - RECEIPTS Poplatky od tadu - Dues from subordinate lodges Odeita se poplatek novYch elerul - Less first year premiums

VYDANI - DISBURSEMENTS: Majetkove pujeky - Mortgage loans Rajeky na certifikaty - Certificate loans Vyplacene podpory - Claims paid Za vymenu aekil - Exchange on checks Oprava majetku - Repairs on real estate Vracene troky z certifikatove piljeky - Returned interest cert. loan.

Vracene amrtni poplatky -- Returned premiums Brokerage Attorney fee Pravnikovi za vytizovani pujeek Aktuarskou praci - Actuarial services Komigne organisatortm - Commissions to organizers Cestovde fitednikii - Officers travel Freight and Express Rtizne potieby na vydr'Zovani fitadovny - Office maintenance Lekatske prohlidky - Medical examinations Liability Insurance - Poji'Steni proti od§kodnemu Vestnik a slakie redaktora - Official publication and editor's salap, Patovne - Postage Najemne z utadovny - Office rent Slane atednikil - Officer's salaries Slane vypomoci - Employee's salaries Tiskova prace a psaci potteby - Stationery and supplies Telephone and Telegraph Vylohy na auto - Car expense Schtze organisatort - Organizers meeting Za odhady - Appraisal expense Celkove vydani - Total disbursements Hotavost 9-1-47 - Cash balance 9-1-47

Nemoc.

Sick Ben.

260.10 130.00 2,480.78 270.00 4.00

81,226.71 3,829.05 10,375.00 2.85 49.75 44.55 11.18 610.00 1,237.88

4,519.39 60.00 18.25 44.94 20.00 237.00 2,475.85 66.10 5.16 123.98 453.50 32.76 1,487.62 45.00 60.00 1,336.50 722.70 117.44 29.50 210.74 164.00 272.55

461.07

123.50

Souhrn Totol

85,746.10 3,829.85 10,435.00 21.10 49.75 44.55 56.12 630.00 1,237.88 237.00 2,936.92 66.10 5.16 123.98 577.00 32.76 1,487.62 45.00 60.00 1.336.50 722.70 117.44 29.50 210.74 164.00 272.55

97,387.77 86,377.12

7,858.65 7,195.92

5,168.90 3,254.33

60.00 3,217.98

110,475.32 100,045.35

183,764.89

15,054.57

8,423.23

3,277.98

210.520.67

• 7,195.92

3,254.33

3,217.9E

100.045.35 1,000,000.00 439,541.60 2,889,036.81 440,976.87 210,06100 50,924.35 576.19 20.00 9,323.55 1,900.00

MAJETEK JEDNOTY ASSETS Hotovost - Cash Vladni Bondy - Government Bonds .

Okresni a mestske bondy - County and municipal bonds Ptjeky na majetek - Mortgage loans Pajeky proti certifikatarn - Certificate loans Akcie - Stock Farmy - Real estate Collateral loan Podily a metitka - Equity and uitility deposits Nabytek a zatizeni v atadovne - Funiture and Fixtures Automcbile °delta se ptljeka - Less borrowed money

86,377.12 1,000,000.00 414,310 70 2,768.133.51* 440,077.87 210,000.00 50,924.35 576.19 20.00

25,230.90 120,903.30 899.00

9,323.55 1,900.00 4,970,419.74 200,000.00

18,419.47

4,770,419.74 S bratrskSrm pozdravem, Brzy po ptevzeti sveho fitadu dal novY einskY premier tang tun do insertni easti oficialniho easopisu Kuomintang Central Daily News toto oznameni: "tang tun, ac slabeho talentu, dostava, nyni velmi neptimetene stragne btime a boji se, 'Ze nebude s to je zmoci. Zvlake se boji, ze nebude inoci konat svou povinnost, kdyi se bude snakt sebevice ,kdyZ se narod ocito, v takcivYch nesnazich a jeho toad nail kiade takove po-

.Iada.vky. Proto, tide se starYm uaenim Tao KungovYm, Ze eas je drahocennY, odmita a dekuje timto za vSnhlia pozvani na hostiny na jeho 1oeest. On chape velmi doti, kteii by jej radi pozvali, path ke kruhu jeho dilvernYch tel, a ti mu jiste prominou."

• • Starcdavny tanec kolem zlateho telete se v Nemecku zmenil v tanec kolem zlate kozy. Zlatein se totit plat v Nemecku koza, jet je "v0I-

150,287.53

5,142,344.72 200,000.00

4,942,344.72 R. A. UrbanovskY, fidetnik Hi. inadovny.

ne.." Z kozy se nemusi odvidet ani maso, ani mleko. Take jsou nemecke noviny pine inseratil, v kterYch se hledaji chovne kozy.

Sem patti take pogromy na Ittedky, ktere potadaji Berliriane na polich kolem sveho mesta. Ptini totit na to, ie by se zasoby, ktere 'si dela,ji kteekove na zimu, daly dobte zuktkovat. Chodi tedy s rYei a lopatami, a vyhrabavaji z doupat tu pal kila zrni uz krasne vymlaceneho,) tu tpytlik hrachu.

3,217.98

Z pozemkt university v Princetonu vypustili fysikove v polovine dervence tetez 28 balona pinenych heliem do vY'Sky 17 mil. Balony nesly po 17 librach elektronicke vY stroje, o niZ se ptedpokladalo, prosttednictvim zmen vysilaneho tonu sdeli vedcam, jak se ye stratosfete pirojevuje kosmicke zateni. Ponevadi piistroje selhaly, nezjistilo se nit.,

Ve stfedu, dne 17. zati 1947.

ANU8E MITTENHUBROVA:

PLANA RUE o

D1v61 ROMAN ■IINHI■041111■0•MINNINO.i0.1111.0411111.1111111.111111100.11.111114

"Nejsme sami? Tys ovdem cely den v tovarne zamestnan, ale co ja? A Jarola? Nyni z Prahy pkijede sotva na svatky, a pak on jest jiz dospelt' hoch, nema vice zapotfebi tolikere nane peee, jiz bych rada venovala bytosti, kterd, dosud tak radio lasky poznala. Byl by to soueasne milosrdny skutek, k nern.0 nas sama Prortetelnost nabada. Proe jsme zabloudili v tento luzny koutek, prod nam zde prislo v cestu toto dite? Neup •e'a Jitieku, 2e to v g e dalo se z popudt. vyAS'ich. Ano, bylo to bai vuli, abychom tu spatrili jeha naprava jest v naSi moci. Neni ti lito toho krasneho ditete, je'2' by zde musilo zpustnouti jak telesne, tak dukvne? A pak — nezda se ti, ze jest ta divka podobna Zdence?"

"Zdence? Ale, Helo, tot' ptilhna fantasie!"

Pani sklopila smutne hiavu; mYli se zajiste, kdy2 oba bratti tak rozhodne nazor jeji vyvraceji. Ale ostatne, necht' je tomu jakkoli, ona to dite ziskati musi, nema-li ji nal.hdy opustit vkcka radost ze 2ivota. Horouci touha po diteti rozboutila se v ni tak, k by snad byla v chorobu upadla, kdyby p • ani jeji nemohlo bYti spineno. To chapal i jeji mu2.

Nyni ptipojili se k mankliim bratki Doubrav'Sti. "Jindro, Hela chce to dite ptijmouti za vlastni!" sdeloval teditel bratrovi.

"To umazane, divoke dite?" zvolal misto Jindry Jaroslav vkcek pohorkn.

"Vida, mladeho pana, zarli jiz nyni na tvou pthti schovanku, Helo!" smal se teditel.

"Byl by to krasnY skutek!" prohodil Jindtich.

"KrasnY skutek?" posmival se Jarosla y . "Jen, prosim te, Heleno, nedej se zSaliti hezkou tvatiekou. Krasa nema piece ceny, neni-li podpotena duchem."

"I hled'me, naeho filosofa, pro samou moudrosti z knell zapomels na moudrost 2ivota, Jarolo! Coz nevia k pro divku ma hezka tvatieka cenu statisicii? 2em g ka by byla asi sotva pro to dite zahotela„ kdyby nebylo hezke " "Hezka tvar jes nejlep'Aim doporudenim " smal se Jindtich.

"Neodboeujme, Jilt" napomenula pani Helena, "zbYva nam jen kratielY Bas. Doufam, me take dosti znak abys se opravdu domynel, ze me vede jen povrchni zajem. Z odi toho ditete zira hloubka duk."

Jaroslav vybuchl v tichY smith, kterY mu vAak ihned na rtech zanikl pod karav;7m pohledem JindrovYm. "Nemam nieeho proti tvemu inyslu, Helo!" svoloval teditel, "ale musime se ptesvedeiti, jell mono provesti jej. Hle, zde jest starostenskY itad, zajdu tam a ptesvedeim se!"

"Ty milli dobrY, mil' mthi, jak ti dekuji!"

'Septala vraucne Helena a stiskla pevne mihovu ruku.

"Co jineho mi zbYva, nez svoliti? Co bych si s tebou poeal, az bys mi doma tesknila? Na tobe bude spoeivati hlavni, ba cela tiha, vyplYvajici z tohoto skutku. Pteptam se na vk, a ty zatim zaved' deck° do Noveho Sveta, vykoupej je a postarej se mu o g atstvo. To mu neuSlodi, at' u't se rozhodneme jakkoli."

Pani Helene zazatily odi; touha jeji dochazela spineni. Nepochybovala ani okom'aik, nebude pfekakl.

"Provodim te, Helo!" nabidl se Jindtich.

Rozmrzely Jaroslav pkipojil se k stargimu bratru a vekl s nim k starostovi, patrati po vodu male divky.

Ta zatim pobihala opet mezi Otmi na strani.

Helena s Jindtichem spattili ji vkcku sloechem rozpalenu vybehnouti za domkem jeji pestounky. Na hlave mela vtlaknY veneeek z patipelikk a Berne jeji odi zanily z tvatinky, dosud umounene, jako dva eerne diamanty.

MladY stavitel pozoroval zamy g lene krasne to stvoteni a nedivil se, ze tak razem zaujala mysl dobre g vagrove, jeji oei nad§enfrn

Vii8TNia "Helenko, nernyslik ze to dite v novYch pomerech bude bolestne politekvati svou dosavadni nespoutanou svobodu a volnost?"

"To nazyvaS volnosti?"

"Mame pkiklady, ze i ti nejvetSi duchove se dobrovolne vratili k svemu pravekemu stavu.

— Nezda, se ti tve poeinani loupeL?" Pohledla nari udivene.

"Nepiijde-li to mtheme ji vratit!" tekla va,have.

"Vratit? To byla by jh tag otazka!" pronesl slova ta sphe pro sebe, pani Helena plala jh v g ecka zajmem pro krasne dite, z jeho'2 eernYch oci zatila neobyeejna, bystrost a eilost mysli."

"81a bys rada se mnou, Rthieko? U nas je krasne, mela bys se dobte, nikdo by te nebil!"

"Nelakej, nesvadej!" smal se Jindfich.

"Pojd' s nami do Novell° Sveta!"

"Co tam?"

"Dam ti slibene cukrovinky, umyjd se a dostane g pekne Aaty."

Slib tento zdal se pilsobiti i na zdivoeelou Rthenku. • "Tak ptijdu!" tekla kratce.

Ve vile Harrachove obstarala pani Helena od spravkyne vily ptislu'Sny odev a pradlo po jeji dceruSce a natidila ptipraveni kadne lazne.

Myti a eisteni Rozlino bylo pernou praci.

Divka ktidela a vzpirala se, kopala, tloukla nohama a rukama kolem sebe, ale trpeliva pani toho nedbala a ucinila z maleho indianka bytost snehove bileho tilka s mouteninsky osmahlyma nohama a rukama.

NovY, mestskY flees s velkou vazankou na temeni hlavy, dopinil zcela zmenu divdinu, ktera v prostych Satiekach a rtihoveho kartounu jako motY1 vyletly ze dkarede kukly.

Spravkyne vily spraskla ruce, kdy2 spattila ten div a Jindtich pohlhel chvili na pfivabnY zjev, jako by svYm °aim nevetil.

"Skuteene, dokonalY andilek!" zvolal francouzsky. "Neukak-li d'abelske rthky, pak no ti, Helenko, opravdu blahoptati."

"Uvidime, trpelivost mnoho dokak; pies noc jest zmena ovkm nemokid.. Vim, k to bude prate velika,, ale radostnd, a mild."

"Jsi Slechetnou, dobrou dthi, Belo!" pochodil! Pfijdeme mu "Jak pak asi vstfic."

Nebylo lze ptedstaviti si obrazku libeznehiho nad pani Helenu, odenou v bile, vzdthne saty, vedouci za ruku eernooke deveatko odene v rthove g atky, bile pundo'Sky a stkevieky, jeho2 rozpuftene vlasky zanily na slunci jako proudy eisteho zlata.

Praire, kdy2 proti nim ptichazeli teditel Doubra y skY s Jarolou, vytrhla Rosl sve ochranitelce ruku a vybehla jako g ipka do strane mezi hotrf deti, ktere streivk prst do ust s pozorovaly zmenu jaka se s ni stala.

"U'a si s nami nebude hrati?" tazal se malt', opaleny hogik.

"Co by ne — budu!" a jh sedela na zemi, v nhiku strhla s nokk sttevice, v nicht' jim beztoho, na volnost zvyklYm, bylo prilis tesno a podala s detmi opet dovadeti.

Nic nepomohlo volani pani Heleny, ani mla(Mho stavitele, Rosl byla ye svem llvlu a zapomnela na celY svet. Hazela kamenim jako mikm, pfekotila se do make travy, zas vyskoeila a thkatila, div ze kozelce nemetala — podinala si vabec jako nevazanY, rozpustily kluk. editel, jen se zatim s dhoti sekl, se tomu s poeatku smal, ale pak se zatvatil vane a ptipomenul: "Posledni vYstraha, ji'a ti ona sama dava, Helo! Jedte jest Bas! Pak bylo by krute vraceti li."

Pani Helena stala okaiihik zarakna, ale pak se usmala.

"To je dasledek jejiho vychovani. Jsem odhodlana podniknouti pro to dite fde a douf am, k ma snaha nebude marnou."

"Dej to Bilh! Vec je vykizena, obec nam to dite rada ptedava; takove btime bYva east° jen k obthi."

"Ano, protok neni lasky pro ne!"

"Kdo byli jeji Toffee?"

Straw* I "Soudi se, ze herd! PtiSli sem na 'zotavenou a zatim zde oba zemteli naka'alivou nemoci.

Jmena nebylo mono vypatrati, jeliko't posluhovaeka v prilisne horlivosti, aby se nemoc neroznesla, vSecky jejich papiry spalila, jen malt' baheek odevzdala farati. Byl jsem te2 u tohoto stareho, neduZiveho muse, ten v'Sak zapisnik onen ji2 nalezti nemohl. "Kde pak pry po tolika letech," kikal stale jako na omluvu. te pry si vS'ak pamatuje, ze ani v zapiscich jmena se nedopatrali. To je v'Se co jsem zvedel. Nestoji tedy nic v ceste a miheme tu divku ptijati za svou."

"Tot' pekny potadek v takovYch venkovskYch ntadech," prohodil Jindtich.

"Doufam, ze u nas nalezne pravy domov. Povedu ji 'aivotem s laskou a nathim ji lasce, aby S't'astna byla a Atesti kol sebe vyzatovala!"

Pan! Helena zavolala na divku, ale ona pobihala dal, jakoby neslykla. Mlada pani ptisnejmhlasem zvala ji k sobe — ale opet marne.

Tu se prudkY Jaroslav nekolika skoky k Rosl rozbehl, chopil ji za ruku a porueil, aby si ihned oblekla pundochy a sttevice.

Zakroutila vzdorne hlavou a zamradla se "Nechodila jsem nikdy obuta!"

"Ale ted' mush!"

"Nechci!"

"Pojd' jen, Rthenko, poslechni, nemthe'd tu dole zustati, eekame na tebe," domlouvala ji mime pani Helena. Al ani ta slova nemela einku.

"Mile v torn tlaei prsty!" kekla, pokunuvS1 s pohrdanim ku svleknutYm sttevicam, pak se zasmala a zataila se zas vesele, jako baletka.

Zatim pkikl blize i Jindfich, polozil ruku na ruse Rthendiny vlasky a pohledl ji do oel.

"Ted' se pane rozlue s detmi — a Pojd' s mi! Jinak mush zustati u stare Marjanl." , Divka se nahle zarazila, pohledla nejak zkrotle na Jindhicha a bez dani odmluvy se obula.

"Chce§ se snad je'Ste rozloudit s Marjanl?"

"Nechci!"

"Nebude se ti v novem dornove stYskati?"

"Nebude!" kekl Rosl ku podiVu rozhodne a pevne.

"Jaka to odhodlanost a sila yule u tak maMho deveeter podivil se Jindkich. "Ano, °se.melost pomaha vyvijeti dthevni silu a sobestadnost."

"My budeme dobti ptatele, vid'," tekl ji, kdy2" se ubirali zpet.

Zvedla k nemu sve pohadkove oei a ptikYvla v0ne. "Ale tam toho nemam radar tekla rozhodne, ukazujic na Jaroslava.

Jindfich se zasmal. "Nakho Jarolu? O, holedku, tomu mush ptivyknouti. Bude s tebou vice ne2 ja!"

"At'si, ale rada ho nebudu mit."

"A co't onoho pana za nami a tu laskavou damu bude milovati?"

"Ona je hodna, dala mi kolaee, cukrovi a Aaty."

"Ten pan bude tv .Vm otcem!"

"Otcem?" otevtela nan dokotan udivenY zrak. "Vklyt' Marjanl fikala, 2e nemam otce, '2e jsem takovY z ulice sebranY zmetek a — a--" "To neni pravda, ted' ma'S zase rodiee, kteti te budou velice milovati, ale mush bYti take hodnd.."

"6, ja umim bYti take hodna!"

"To je dobte! Ode dne'Ska bude tedy one nani a. onomu panovi tikati: matinko a tatinku!"

Divka se zamyslila.

"Tatinku — matinko?" opakovala pc) chvili tine s kolikrate se obratila. no novYch rodreich, noblReiie zkouma y e s jednoho na druheho.

Pak tekla iako sama urn sebe: "Ona je hodna a on m6 takove dobre oei!"

Jindfich 17"sk ben samomiuvu niece zaslechl nomvcl il . ■1' Helena, uhodla, kd y z y e zracich tchot n d i tto noznala hlubokoii dngi. rinpAk R, isi tedv n9S1 R.Menkoii!" pani Helena nilst oimila a. nolibila divku na eelo.

Ta nonnt4hla nosikem a tekla dulaite: "Ano, ode dnefta!"

-

Strana 8

VES TN IC

"TETA FANY, POSTRACH RODINY" V HOUSTONU. Drazi krajane! Zase na vas jdu s pozvankou!

Ovgem, toto take, jako jindy, pi gu s tim texaskYch nadechem, a jestli budete muset neco pkekladat do destiny, tak se ptedem omlouvam.

Jak povidam, zvu vas na chvili, v ktere byste meli zapomenout na v ge co vat trapi - i bolavY paled na lave noze. No asi vat zajem mam vzbuzenY, tak yam to povim. V nedeli 21. tail. o 4. hodinach vam sehrajem tNaktovou komedii na jevigti nagi tadove sine, nazvanou "Teta Fany, postrach rodiny". Cele divadlo je sama kocovina, zylatte kdy pkijede "Teta Fany" a jeji gyakr "Ferenc". Smich yam zarueuji ! Rad bych yam toho mod povedel, ale nemohu. Bude to zajimavej gi, kdy to uvidite. Uctive vas v gechny zvu za cely kroutek "Hlahol" a v gechny ochotniky, neb je na ge nejvet gi potegeni, kdy vase vesele tvate vidime v obecenstvul To je herd to nejvetg i odmena za ty vedery, kdy se pfi zkoug kach i trochu poti. Hraji pro vase i sve poteg eni. S timto divadlem zahajujeme zase sezonu, neb posledni na programu jsme tu men na "Den °toil" tak zvanou "Womanless Wedding". To se katclemu libilo, tfeba v tom bylo jen 26 mutt. Tteba v torn byli jen muti, ale ze to tak v ge g lo, mtiteme vzdat diky nekterYm terrain. Sestry Harriette Earlova. a Birdie Hilscherova, musely . ugit anebo pfe git vgecky gaty, a sestra Naomi Kostomlatska se psanim a doprovodem na piano si zalsouti nate diky. Pak na 22. 'derma jsme si vyjeli na venkov do Guy. Tam jsme jim zavezli "Dceru gky-tatika Beru g -ky".Mslim,toeaduvlibo,nase diky patfi v g em za krasnou nav g tevu. Nage diky taky vYboru v Guy, a bratru Vrlovi, ktereho jsme obte2ovali at do easu divadla, a kterSi za to nemel tadnou odmenu, ba asi to nejake vydani, jak jsme se dozvedeli.

Nadal/no jsem mel east seznamit se s bratrem Moudkou. Velice mne to te g ilo, neb on je etverackY mut, a ted' teprve jsem rad, to se zname, neb ja si v mysli tak ho trochu obrazim jak se mu delaji vrasky na tvati a vlasy sedivi, kdy toto psani zkou gi Gist.

Tale jeg te vas uctive zvu a prozatim nazdar!

Rudy Sef elk. ) • 4 • ( tivot zadina v padesati - fika Charlie Chaplin. Ve etyficeti zaeinate se zbavovat mladickYch starosti a mladickeho rozeilovami. V padesati se zadinate usazovat a it v pfitomnosti a utivat tivota. Ted', kdy jsem oslavil sve padesate °sure narozeniny, uji g t'uji vas, to jsem nejenom zapomnel na v g echny minule starosti, ale utivam katde jednotlive drahocenne chvile bezprostfedni pfitomnosti.

-1 • a • ( LETECKA ZPRAVA Z PRAHY. Vzacny krajan z USA. V prvYch dnech zafiovYch pfiletel do Prahy MUDr. Karel Hollub se svou dhoti z Houstonu v Texasu. Dr. Hollub pochazi z Ceske rodiny, usazene v Americe. Po prvni svetove valce pfijel do vlasti syYch naudil se dobte Cesky, vystudoval na Ceske lekafske fakulte a dosahl tu hodnosti doktorske. V rote 1926 odjel do USA, stal se na gim eestnYm konsulem v Houstonu a slovem i pismem hajil povest na g i vlasti za oceanem. Po druhe svetove valce se pfihlasil jako jeden z prvnich.

Lekatske fakulte Karlovy university poslal darem centre a drahe ptistroje, s yYm pfatelum wattle leky a se svou choti vypravil do Prahy mnoho povestnych americkYch When. Praha vita srdeene verneho krajana a jeho chot', a je jim za jejich neutuchajici oddanost a pomoc vdeena. Dr. Hollub se zdrti, v Praze nekolik tYdnft.

• 4, tevy.

V pondeli dopoledne udinili Nage niNg nam v redakci nav g tevu: Kolega Ant. Stibotik, redaktor Rolnika a Na gince a F. W. Urbish, majitel &tiny v Taylor. Oba dojeli do West s mantelkou k nav g teve pfatel a pan F. W. Urbish tu mel jiste obchodni rizeni. Nav gteva nes tegila.

Pozdrav z prazdnin do gel nam od bratra L. Punka, ze San Diego, Kal. Na listku pi ge: "Oekali jsme na kiuka a pfi gla jeho sestra. Na druhY tYclen budu °pet doma. Pozdrav na personal tiskarny! Diky za vzporninku.

RESOLUCE SOUSTRASTI. °pet neirprosna Morana svou chladnou rukou zasahla do fadu Slovan Cis. 9., z jehot stfedu vyrvala na g eho mileho spolubratra z tak malidkeho jit zilstavajiciho houfeeku zakladajicich clenu na geho tadu, v gestranne valeneho, dobreho elena a pfitele br. Josera Kienka.

Milt' bratr byl s yYm domovem jiz =who rov Caldwell, Tex., ad vzdalen od Ustkedny du, bral vtdy zajem o potfeby fadove a sve povinosti vtcly dochvilne pinil.

Za,nechava zde truchlici svou stakidkou dritku tivota, s niz v miru a klidu til do sveho 78 roku, svou mantelku-a celou jeho milou rodinu pfikladne miloval a o ni vzorne pedoval.

Budit Ti test a nehynouci pamatka mat vg ech, zesnulY bratfe Kfenku, a vas, zarmoucend mantelko a rodino at' posiluje ve vagem zarmutku vase vedomi, to vat drahy zesnu1S7 byl dobrY a milt' elovek.

Za fad Slovan Cis. 9.: Jos. Jakubik st., Jan 8krabanek, Jos. Sur/1 g al, resolueni vybor, )• • RESOLUCE SOUSTRASTI. My, bratti a sestry fadu Svoboda v Bartlett, Texas, projevujeme uptimne citenou soustrast y am portistala rodino, nad ztratou va geho mantela a otce, na geho pfedsedy George MajstroviCe, ktery dokonal svoji pozemskou pout' dne 18. eervna 1947 ye stall 72 roku.

Vime, to Cade nesete ztratu yag eho otce, ale budit y arn Utechou, to i my, dleni na geho fadu telime odchodu jeho. eSt budit jeho pamatce!

Resolueni vybor: Louis Havelka, Louis Juredka, Joe Pacha.

• • RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsanY resolueni vybor faclu Praha C. 29. projevujeme hluboce citenou soustrast pozUstale rodine nad umrtim jejich milovane maminky a babidky a na gi spaolusestry Anny Oslikove, ktera. zemfela 28. srpna 1947 v Chicago, Ill. ye stafi 77 let.

Vime, pozilstala rodino, to tetce nesete ztra,tu vag i mile, ale budit y am fitechou, Ze i my soucitime ye vagem zarmutku.

Dam v Taylor, Tex., dne 14. zafi 1947.

A. L. BoudnY, Marie 8v adleriak, Vera Polansky, resolueni vybor. )• • RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsanY resoludni vybor fadu Praha C. 29. timto projevujeme upfimne citenou soustrast pozilstale rodine nad Umrtim jejich mantela, otce a dedeeka a na geho spolubratra Jos. Pgeneika, kterY zemfel 7. zafi. 1947 ve stall, 73 let, 8 mesia. a 7 dni.

ZesnulY byl Menem od roku 1906 a k nagemu fadu pfestoupil od fadu Pokrok Plumu v roku 1921.

ZesnulY at' odpoeiva v pokoji a test budit jeho pamatce!

Dario v Taylor, Tex., dne 14. zafi. 1947.

A. L. BoudnY, Marie Svadlenak, Vera Polanskji, resolueni vybor. )• •( RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsanY resolueni vybor fadu Prapor Svobody dislo 8. ye Weimar, TeX., timto projevujeme upfimne citenou soustrast v gem pozustalYm nad ztratou va geho strYeka a nageho spolubratra John Pelucha, kterY zemtel dne 5. srpna 1947 ye stars 80 let a pochovan byl na katolickem hfbitove na St. John.

Vy pozastali pfibuzni pfijmete na gi uplimnou soustrast a zasnulemu budit zeme lehkou.

Za fad Prapor SvolioclY eislo 8. ye Weimar,

Ve stfedu, dne 17. zei 1947.

Texas: Adolf Barta, Rudolf Moti gek, Ignie TrefnY, resolueni vybor. ) • 4. • ( PROJEV SOUSTRASTI. My, nitepsanY resoludni vybor tadu Cesky Prapor Cis. 24., projevujeme timto jmenem du portistale rodnae na gi uptimne citenou soustrast nad ztratou jejich milovane mantelky, matky a stakenky a na gi mile spolusestry Anna Pucek, ktera, dokonala svoji pozemskou pout' dne 27. srpria 4emiela jeste v mladem veku 47 let po delgi dobu trvajici nemoci.

Vime, portistala rodino, to tetce nesete ztratu vasi mice, a ysak budiz yam Utechou, ze my opravdove soucitime s vami ye vagem zarmutku. Zesnuia sestra at' odpodiva v pokoji a test budit jeji pamatce.

Dario v cyclone, Tex., dne 13. zafi 1947.

Chas Navratil, F. J. Marek, Ben Zabdik, resolueni vybor. )• •( PROJEV SOUSTRASTI. My, nitepsany resolueni vybor fadu Cesky Prapor cis. 24., projevujeme timto jmenem fa:du nagi uptitane citenou soustrast pozustale rodine nad ztratou jejich Milovaneho mantela, otce, dededka, bratra a nakho mileho spolubratra Joe V. Wentreek, kterY dokonal svoji pozemskou pout' dne 7. tail. 1947. Zemfel ye veku 64 let po krat gi trapne nemoci. Zesnu1S7 bratr byl 43 roky Olenem na geho fadu a vtdy sve dlenske povitinosti spravne konal.

Vime, portstala rodino, ze velmi te2ce nesete ztratu vat.eho mileho, aysak budiZ yam alespori easteenou Utechou, Ze my opravdove soucitime s vami ye vagem zarmutku. ZesnulY bratr at' odpodiva, v pokoji a Cest budit jeho pamatce.

Deno v Cyclone, Tex., 13. tali 1947.

Chas. Navratil, F. J. Marek, Ben Zabeik, resoludni vybor. ) • Its • ( 'RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsanY resolueni vybor tadu Ennis, Cis. 25. v Ennis, Tex., projevujeme ye jmenu 'Mau uptininou soustrast pozUstale rodine nad ztratou jejich manaela, otce a na geho spolubratra Wm. D. Colvina, kterY zemkel 30. srpna ye stall. 64 let.

Vime, pozUstala, rodino, Ze tal vas jest velikY, ale budit vain Utechou, to my s vami soucitime y e vagem zarmutku. Budit mu zeme lehka.

Fr. B. Vrla, F. J. Hatkolrec a J. F. Hrabina, resoludni vybor.

• 4, • SLUNCE JAKO NAHRADA MOTORU? I kdy je to zdanlive fantasticka myglenka, o nit se jit pied desetletim na rtanYch mistech a mezi odbarniky mluvilo, neni mono vyloudit, to v budoucnu bude lze i vet gi merou utit sluneeniho zateni jako zdroje pro pohon motoru.

Vynalezce Bailey sdeluje, to vykonstruoval pro Kairo v Egypte horkovzdu gny motor o 50-60 HP, vytaareny sluncem. Je to pfistroj, sestavajici z deseti parabolickYch tlabovYch zrcadel o MN jeden metr, hloubce dtvrt metro a deice deseti metro, takte je celkova, odrazna plocha sto etvrerednYch metro. Ohnisky v deice sto metro prochazi chromoocelova trubka 35 mm prtmeru, takte toPna plocha ma pet a pill Ctv. metru.

Otyfvalcovy motor o obsahu etyt litri). pH 4000 obratkach za minutu, je pohanen vzduchem, stlaeenYm na etyti atm. pfetlaku pri teplote 700-900 st. KompresorovY valet na motorove ose dodava vzduch, kterY se v regeneraenim rekuperatoru pfedehfeje o vYfukovY vzduch z motoru, ohfiva se na 700-800 stupfril a pracuje pak jako para v parnim stroji. Zrcadlo se automaticky nataei kolmo proti slunci. Vynalezce podotYka, ze investice do sluneeniho pohonu je usnadnena, a po tfech hodinach prate zajigt'uje dobrou arnortisaci. ) • .?„ • Tallulah I3a.nkhead vypravuje o ueenlive opiece; kterou se snakl jejl strYc naueit slu gnosti. Kdykoli se Zachova naplacal ji po zadku a vyhodil oknem ra dvtir. Opice koneene pochopila. Kdykoli provedla nece gpatneho, naplacala. si sama a, yv.3toeila oknem na &tr.

rtIERICKA RUSALKA.

TETA FANY, FOSTRACH RODINY. Nu, ja mnoho o tech tetach nevim, mam jen tak matnou pkedstavu o jedne, (vlastne ani nevim byla-li tetou, neb byla velmi mladou) z dob, kdy jsem byval se gnerovan v pekince s eervenYm haakovanYm povijanem. Kluci tehdy, (ale to ji't je hodne pies S'edesate let) men pe'kinky a davala mi suchou plineeku a uklouzlo ji pohlavi modrYm. Nu a ta mild tetieka si mne jaksi nediivetive ptehli2ela a pravila, spiSe jako holka a teprve byla ptesvedeena, ze jsem kluk, kdy mne maminka vybalila z pekinky a davala mi sucho plineeku a uklouzlo ji z fist: "A, "richtig", je to kluk!" Tehdy v Praze propletali deStinu mnoha nerneckYmi slovy. Ja jsem nikdy nebyl svatY Alois, tak jsem se ani tehdy "neknyroval", 2e mne mlada darna vidi ✓ takovem negli2e. Ostatne 2enske stvotenieka nejsou lepk, jak se maze elovek ptesvedoiti hlavne v Galvestonu na plak pohledem na ty "bathing beauties" — "midriff" Ubor, ladne kiivky, "female species" — tedy divky — , tu je kakle pochybovani vyloueeno.

Tak ta teta Fany, je2 se zjevl v nedeli, dne 21. zati na jeviki tadu Pokrok Houstonu ye hie "Teta Fany, postrach rodiny," je asi take nejake podatene kvitko, proto2e se hall v inkognito.

Je ovdoveld, dle v geho /*aka Mad'arka, ty pry jsou ohnivejk mad'arske papriky a mad'arskeho vina. Ne nadarmo se Mad'ati chlubivali, 2e — Extra Hungariam non est Vitae — (mimo Uher neni 'Zivota). Ov'Sem to Minn() jen pro ty "grofy" a bohate magnaty, kteti v "kavehez" (kavarne) pti cikanske hudbe tanaili "csardas" s ohnivYmi mad'arskYmi dexami a hazeli kavalirsky penezi, ktere vydkeli z delnika a malYch sedlakti. Ti z toho mad'arskeho raja v houfech utikali do Ameriky, kde se dteli a konali nejhorgi prate v dolech, hutich a jinde.

Jsem sam zvedav na tu tetieku Fany, rad bych se s ni blizeji seznamil, jen se obavam, vystadim-li s ni v hovoru s mou velmi skrovnou znalostl fedi praotce Arpada, mad'arkiny. Ted' je "Magyar orszag" ve znameni kladiva a srpu, kde je premier Bela Kovacs a ted' tam tanei rudY a ohnivelk dardeS. , jen2 tern velkYm magnatrim a greffim tam neni po chuti.

Jak zkim z oznamky, hra je obsazena samYmi znamYmi hereckYmi kapacitarni a dle popisu ma to bYti ultra veselohra, v nie o pobaveni a o smich nebude nouze.

'Akan sami di, 2e "veselost je pril zdravi" a smich "kotenim kvota." A tu medicinu mate skoro za babku. Neotalejte tuda a oslavte pry podzimni den naskevou teto hry. Hra sama a jmena herd' jsou vam zarukou, 2e se dobte S. P. StudnienY. bavite. ) • 4 Damon, Tex. Rad Fr. B. Zdrribek cis. 112. v Guy, po ukoneeni schtize v tuto druhou nedeli t. m. rozpiedi debatu stran divadelni sezony, 2e se obecenstvo poptava, kdy nas zase divadelni dru2stvo z Houstonu ptekvapi nejakYm tim divadelnim kusem, tak jak bylo ptedeke divadelni piedstaveni, ktere kaZdeho uspokojilo, proto seta delegatri zabavniho vYboru pti gti nedeli psi divadelnim pkedstaveni v Houstonu se dorozumi, v kterou nedeli bude jim mono lads na Guy naFr. Kvetori.

• S pozdravem, ) • " • ( VERNYM

Neumfel, kdo hieby vyrval z rukou matky vlasti, na kta. rozepjate.

Neumfel, kdo pohrdaje mukou, svobody syYm brattim dobyl svate.

BlahnY, kdo cti a pravde blaenY, kdo pro ni trpel, stradal.

Po btemenu obeti kdo toukl, rozkaneho Lasky jha si Ttikrat bla&n, na pravde kdo sejde, za vernost a east kdo 2ivot Zrnenen v piseri, v srdce lidu vejde, v 2ivot veenY, v jasnY oheri Pokoj s Tebou, ye cti kdo dik a pate 4t' yeena jmenu Tvemu!

Pozdrav Tobe, pochoden kdo ttima,k veda lid svrij k zittku radostnemu.

Petr Kfieka,

Straus, 0

v2sTwr

Ve sttedu, dne 17. z6,11. 1947.

Cteni bratti a sestry!

Zde zas par tadku do naSi a Vestniku. Nevim jak na to maxi nazoru sokolske jedne., naly hodne prate po st.,:aneo cviditelri a cvieitelek a '62,1:',IL'3 zaly vetejnosti jak zde v merickeho Sokolstva v Ale nyni zalek r_a ved.:37:2: ate zde u nes, abysme je jim napomocni. Ja jsem vatel, ale chci jeS'te muset lope jeden druhei dilvery jeden v druneho tech mladYch kursistt, ztratili.

My mil2eme iici, 2e n ted' se einte. To je spr vkchni bratki a sestry, napomocni, udelejme si delat, abysme mohii bratti a sestry.

Solcolska schfize bode nezapomente a piijd'te b diive domri.

Taky nezapornerite, 21. zaki v nedeli, na kterou vas bor fictive. Na zdar!

SOKOLOVE

• •V

TIP7..

Z Prahy se sdeluje, srpna 1947 srikolske vensko pies dva rnesic Americe a. v Kanoda. se na nadrafk, aby nym nazdar. Starosta Hlebik ye svem proj vylokl program a kolskeho i statne hlavne tyto poznara nou lasku vgech kra-H stare vlasti, osobe a dilu president';'. oeenit vysoky vYzr!:', zahraniel. Ke 2Dra y-a- a Mani yYpravy nasieclovP.6: Dr. A. Hiebik, starosta &O ne, co jsme prozili. Jednou so kolejil vlak, ale nikomu seInc nam pialo. Uvitani v Americo Policie ye 'Spaliru provezela jsme piijati s poctann jako n PtedneAky o oeskosiovmslal sazeny. V Chicagu mi iekl starosia: to odjet, jestliZe tady zUstanoto pojedeme s vami vio,leni do MIstostarosta M. Kova6f.k: ale vette mi, jsem red, mnou i vsichni Ueastnici. VSude vitali Oechoslovaci i Arnerf.eix.6 - odekavali tolik pozorriosti — nY, ale deset tYdnfi je die, nas zde hodne prate."

Ndeelnik dr. Ka.valir: nakm., drAstvum. Byla imavu ptekonavala veinal !lady ptimo ze evident cestoveL abychom mohli pit."

Nakelnice Provaznikoya: ce a starost, ale pcdorila so. co jsme chteli: >IP publiku, ziskali jsme jsme Sokolstvi mezi vali jsme XI. v'SesokolskY se o pfatelstvi americkaho '-.1dfivodi.1, abychom byli spokcit,r1."

Zavodnice Vehnirevska: c;C 277V:.;:. velmi spokojena a rada bych plied rok podivala. Arneriok, vesmes velmi dobre, ale ni propracovani sestay." ,-7- • Alois Hudec: "Amel ma kresne vy:kony. nevadt jim chybi skloaberti sest--

o kvetna 1945 byla nedele. o pojeni novou svobodou, zanedbajice, co se deje ye a stela vYznamna uddlost pro ho ad nas ye Spoj. statech. ,obilo-veho krale Forda, DesaIhu. Nemelo by to bYt nie -larite, ja.ke se teal Dirotakoa. Ale provadelo-li se operni tele v zemich na zapad: od o to skoro vkly vnemeine. je ke6, bylo vgak prvnim ✓ anglickem pi'ekladu na rao2no rici, vfibee na svete. of Opera pod umeleckYrn ese, ukazali svYm krajanum rni tvorby. pohadka v nagem evrop-é dejem pfekvapeni. tak srortmitelne jako Vaak je oearovala a zvido anglieliny — to byla zalelitost dr. Jana Lowen,artiturti. Jako oficialdatele jsou na programu, sbirky Dvoka.kova musea, Jth a . Thomas Martinovi. ratelorn vYpravy byl nag' prisobici na Metro,Torku, oech znameniteho LI'vote Ameriky, u dirigent, -rman Adler, rodem Prat'an, merice.,Jekbabou byla dark opnbliky pani Rose Delmar. tri 27a.rodniho divadla v Bra, Yalkou do ciziny a prisobila naposled v Basileji, . Eugene Guerstera, Marygrove. e prve americke Rusalky. e Kozennova. Pusobi v A.eaa efamosti v rfiznYch evropf.da vzpomina. a nadgene kdy jako zaeatedniee nestskeho divadla v TepliJovala Prahu Na tu ma.

Byla take pti loritna a spokojena. A proto sick driech do Prahy. Odjela se Juliem Chajesem, vYbornYm laporlIatou, aby riainkovala v. ral,'ste,ch Evropy v rozhlaSe I ivala v pralskem Narodnim "Zamilovala jsem si tuto do si zazplvala zde v Praze," 'Thatos se ji tedy spini pkani.

48 e ( '7-• ok.endu ye Vermontu, vyprase pasta rozchazela, z hostti, zasmu'AilYm y rids zne.rneni0 bavil po nodin potom. Kdy2 odekl, y. "Kdo je ten elovek? nik, s jakYm jsem se "F'. 1.'Sel sem dopoIc a znstal tady od to do8 je rozzlobit a la.7.17.::;ali polovmu vageho vajiika," steZuje si hoes -rano pi;rno ze statku, last je obchodnik. zemIdelci," povidala pani - TT] t,2 aby ta sva vajieka proroji z hnizda piilia brzy." * ea bOldi proti mnohomluv72- of:I ke-1-1i pro cestujici mail "Raete si, prosim, ?Ica roz mi anglietine a bnosti milostne-

Strum IS

OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF THE STATE OF TEXAS

ViST t

VESTN K

Ve stfedu, dne 17. zaii 1947.

All contributions, correspondence of Lodge reporters, biographies, etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor

by Saturday.

THE GERMANS INTENDED TO DESTROY 30 MILLION SLAVS Czechoslovak delegate on the United Nations War Crimes Commission, Czechoslovak Representative to the Nuremberg Trials: The British Chief Prosecutor to the International Military Tribunal at Nuremberg, Sir Hartley Shawcross pointed out in his closing speech on July 26 and 27, 1946: "Let us not forget when we consider th)e problems Of Europe in these days that it is not easy for anyone who has not had to live in territory occupied by the Germans to realize the suffering and the state of terror and constant apprehension in which the peoples of Europe lived through the long years of subjection."

When the presiding judge, Sir Geoffrey Lawrence, stated in his opening address that this trial was of supreme importance to millions of people all over the globe the people of Czechoslovakia understood. From the facts as established during the war and by the Nuremberg Tribunal the Czechoslovak people have drawn the following conclusions: 1. Hitler decided to destrdy Czechoslovakia already on November 5, 1937, 11 months before the Munich Agreement.

2. The destruction of Czechoslovakia was for Hitler the basis of further aggression and finally for the launching of the World War. . Since 1935 the Sudeten Germans were directed and paid from Berlin as a Fifth Column, and the most important instrument of the Nazis in their plan to occupy and enslave and finally destroy the Czechoslovak nation. The transfer to Germany is therefore morally justified and politically necessary.

4. In September 1938, at the time of Munich, Czechoslovakia was in fact a bastion of European and world peace. The sacrifice of Czechoslovakia in September 1938 precipitated the war and helped Hitler to launch the World' War. 5. The Nazis could launch the World War because in September 1938 (Munich) they succeeded in separating the West and East, and they finally failed because West and East united later—still in time.

The Nuremberg trial has completed or corrected what the world already knew about Munich, and gives a completely new "inside story" of the occupation of Czechoslovakia. To this story written by the Prosecutors and Judges of the four Great Powers, with the assistance of delegations of other Allied nations, the future historian may turn for truth and the future politician for warning, as Sir Hartley Shawcross stated in his opening speech quoted in the first part of this article, because ". . . truth is the enduring result of this trial, the unfailing issue of our long, stubborn efforts." (General Rudenko in his closing speech.) The people of my country have followed the advice of Sir Hartley Shawcross during the Nuremberg trial and are studying :he facts established in the course of the trial with the utmost care. Among them the most important fact is that stressed by M. Dubost, the French Deputy Chief Prosecutor, in his closing speech as follows :"The unique fact of this trial, the fact that stands out above n11 others is that of the methodical, systematic extermination of all those who occupied the living space coveted by Germany."

And this plan as far as the Slav people were concerned was prepared in advance, because the Slav peoples "occupied the living pace coveted by Germany"; they were the nost important (obstacle to (the (German "Drang nach Osten" (drive to the east), which

General Dr, B. Eter, was and is an old pan-Germanic policy set in motion by the Nazis with the help of criminal "theories" and criminal deeds, ". . .the real aim being the elimination of the Eastern peoples." (Shawcross, "Closing Speeches," I, p. 79.) Elimination means plunder, enslavement, Germanization and physical extermination, the "genocide."

The Prosecutor refuted some. leading "ideas" of the German theories which were the "ideological" basis for crimes committed in occupied Slav territories.

General Rudenko was right in quoting Goebbels as to the real purpose of the German aggression. Goebbels wrote an article entitled "What For?" and dealing with, the question as to what the Germans were fighting for. It was published in Goebbels' book Das eherne Herz (The Iron. Heart,) issued in 1943 at Munich.

Rudenko quoted the following passage: "This war is not a war for a throne or an altar. This is a war for grain and bread, a war for a well-laden dinner-table, for plentiful breakfasts and suppers, . .a war for raw materials, for rubber, iron and ore."

To further this aim they used the "idea of "living space" and the "theory" of a masterrace and inferior races. The Slav peoples were considered as "inferior races." Hitler claimed for the Germans the right to exterminate "inferior races."

General Rudenko quoted in his opening speech Hitler saying to Rauschning. "We must pursue a policy of a systematic depopulation.

If you ask me what I mean by the term 'depopulation,' I would tell you that I understand it to be complete removal of whole racial groups.

And that is what I am going to do; such, roughly speaking, is my purpose. I surely have the right to remove millions of an inferior race, who multiply like flies. It will be one of the chief tasks of German statesmanship for all times to prevent, by every means in our power, the further increase of the Slav races." (Rudenko, "Opening Speeches, j. 171.)

But to be sure that his "idea" was understood, he added two phrases explaining what he meant by stating that the "further increase of the Slav races" was to be prevented. General Rudenko quoted both: "Natural instincts bid all living beings not merely to conquer their enemies, but to destroy them. In former days it was the victor's prerogative to destroy entire tribes, entire peoples." Hitler comes back to his and his pan-Germanic predecessors' "idea," that Germans have the right or that it is their prerogative to destroy "inferior races," in the first place the Slav peoples.

The Germans were of course prepared to make some exceptions. They needed man-power.

Thus they perferred to Germanize the Slav peoples and, when it was impossible, to enslave them. The extermination was a parallel action, the purpose of which was revealed by the American Chief Prosecutor, Justice Jackson.

The policy of Germanization of the Slav peoples was laid down by Himmler. The American Assistant Trial Counsel at Nuremberg, Captain Harris, presented to the Tribunal a record of a speach delivered by Himmler on October 14, 1939. Himler stated: "Obviously in such a mixture of peoples there will always be some racially good types. Therefore I think that it is our duty to take their children with us, to remove them from their environment, if

necessary by abducting them. Either we win over any good blood that we can use for ourselves and give it a place in our people, or we destroy that blood.7 The Germans applied their terrible doctrines with a cruelty unprecedented in history.

Looting followed Goering's statement quoted

by General Rudenko ."Opening Speeches,"): "I inted to plunder and to plunder effectively."

All Germans plundered: the Ministers, the Reichs Commissars, the officers and soldiers.

The Germans enslaved millions of Slav peoples They used methods "which probably have their or gin in the blackest periods of the slave trade" (a top secret German memorandum dated October 25, 1942, and presented to the Tribunal by the American Executive Trial Counsel, Mr. Dodd, "Proceedings," Part II p.

304). There methods were described in another captured document quoted by Mr. Dodd as follows: "The wild and ruthless man hunt as excercised everywhere in towns and in country, in streets, squares, stations, even in churches, at night in houses. " ("Proceedings," Part II, p. 299).

Who were the slave-holders? The documents proved that the main beneficiaries of the slave labor were the German industrialists, the German landlords and farm-owners, and the German housewives. Practically the great majority of the German people.

The German policy of Germanization, plunder and enslavement towards the Slav peoples culminated in the physical extermination cf peoples not "fit" for either Germanization or enslavement. Fantastic figures were given and proved by the Prosecutors. The British Chief Prosecutor, Sir Hartley Shawcross, tried to describe the extent of Nazi criminality with the help of global figures. He stated in his closing speech: "In all our countries when, perhaps in the heat of passion or for other motives which impair restraint, some individual is killed, the murder becomes a sensation, our compassion is aroused, nor do ye rest until the criminal is punished and the rule of law is vindicated.

Shall we do less when no tone but on the lowest computation twelve million men, women and children are done to death? Not in battle, not in passion, but in the cold, calculated, deliberate attempt to destroy nations and races, to disintegrate the traditions, the institutions and the very existence Of free and ancient States. Twelve million murders."

In its judgement the Tribunal stated: "The foregoing crimes against civilian populations are sufficiently appalling, and yet evidence shows that at any rate in the East the mass murders and cruelties were not committed solely for the purpose of stamping out opposition or resistance to the German occupying forces. In Poland and the Soviet Union these crimes were part of a plan to get rid of whole native populations by expulsion and annihilation, in order that their territory could be used for colonization by Germans." ". .. they may die. . ."

In support of this statement the Tribunal quotes in the judgment among other documents two of specific importance. The first is a summary of the German policy for the Eastern territories as laid down by Martin Barmann. The summary is the work of an official. of Arthur Rosenberg, the late "Minister for Eastern Territories." It was written in August 1942, and captured by the Allied armies.

(Continued on page 11.)

Ve stiedu, dne 17. ze.fi. 1947.

An Unknown Chapter of Apeasement Dr. J. W. Driigel For a long time there have been illusions about the real nature of Italian Fascism in the free world, much longer than about Nazism, and we all know that these were slow to die.

"Hitler was a man who could be relied upon, when he had given his word," wrote Neville Chamberlain in his private diary even after Munich, as revealed by Keith Feilding in his biography of Chamberlain. The case of Mussolini was even worse than that. Long after the outbreak of the second World War many regarded it as possible to untie or to redeem Mussolini from Hitler or at least to persuade him not to enter the war. Yet less known, we could say almost entirely unknown, to a broader public is the sad fact that at least in France. Goverment circles nourished even in May and June 1940 the hope that Mussolini could be won over to the Western democracies by territorial concessions granted at the very moment he intended to stab France in the back. The declaration of war presented to France in the hour of her most terrible plight finally killed these phantastic illusions. Nonetheless it seems worth while to review the happenings of that time, following the documents published hitherto.

In an obvious endeavour to prevent any accusations of his co-responsibility, .M. Paul Reynaud, the French Prime Minister of March to June 1940, published (in the May issue of the Revue de Paris) his detailed version of the events. Here he tries to put the whole blame on M. Daladier who during the critical period was Minister of Foreign Affairs, but he confesses to having himself written a secret letter to Mussolini in April 1940, without revealing its contents. Mussolini, however, disregarded this attempt to influence his decisions in the same way that the cold-shouldered likewise President Roosevelt and the Pope who several times appealed to him.

Reynaud describes how around May 20, 1940, the French Ambassador in Rome, M. FrancoisPoncet, en plein detastre, submitted to him a suggestion which he (Prancois-Poncet) regarded capable of giving France, sorely tried in those days, at least a respite: Mussolini should be informed by the Pope about the scope of sacrifices which the Allies would be willing to make in order to prolong the nonbelligerence of Italy. The Ambassador expressed his conviction that Mussolini would consider only proposals including—as far as Great Britain was concerned—the status of Gibraltar, Malta and Suez, and — as far France would be called upon to make sacrifices — Tunis and Djibuoti. Reynaud explains that he was in no possition to disregard even proposals abhorrent to him, when coming from a man living on the spot and supposed to be able to judge the situation. As Great Britain was concerned, too, he went on May 26th to London to discuss the situation with the British Government. Lord Halifax informed him that he had already pointed out to the Italian Ambassador in London the willingness of the Allies to consider ail proposals for negotiations regarding both the interests of Italy and the bases of a just and lasting peace. He tcok the same stand during the London deliberations, manifesting readiness to discuss with Mussolini all his territorial demands in the Mediterranean. Churchill seemed averse to the idea of any concessions to Mussolini; his point of view was shared — with certain reservations — by Neville Chamberlain and, more determinedly still, by C. R. Attlee. The conference ended without a result and Reynaud reutrned to Paris to await there the draft of a declaration which Churchill had promised to send him. On May 27th, the American Ambassador in Rome was supposed to hand Mussolini a new note from President Roosevelt, containing on behalf of the Western Powers

approximately the proposals as outlined by

V t STNt Lord Halifax. He could not even see Mussolini personally and spoke to Ciano only, who told him quite bluntly that Mussolini's answer could but be a point blank refusal; Italy was prepared to enter the war on the German side immediately. On the same day Ciano told Francois-Poncet that the richest gifts showered upon Mussolini by Great Britain and France could and would not induce him to alter his decisions. Nevertheless, Ciano was eager to ascertain the nature of the gifts, which had been often discussed but never substantiated. But on May 28th he told the British Ambassdor: "Whatever the French might offer us — even Tunis, Corsica and Nice — we shall wage war against them."

In spate of all, that some of the rulers of France did not give up hope of appeasing Mussolini even at that late hour. During the night from May 27th to 28th, when the capitulation of the King of Belgium became known in Paris and caused consternation, the French Cabinet had to consider a proposal submitted

by Daladier to examine the remaining possibilities of keeping Mussolini out of the war Reynaud pointed to the danger of Mussolini's publishing the proposals after having rejected them. Notwithstanding this, Daladier drafted a cable to the French Ambassadors in Rome and London, promising Mussolini French. So maliland with Djibouti and territorial concessions, in Libya. In case this should prove insufficient for Mussolini's appetite, a change in the status of Tunis, enabling Italy to participate in the administration of this coun should be offered. M. Charles-Roux, Secretary General to the Quai d'Orsay ( a former French Minister to Prague), managed to prevent the dispatch of this fateful wire during the night by putting forward his objections at the right moment. On the next morning it was decided to consult London beforehand and to call off all steps to be taken in Rome. In the meantime Lord Halifax had been informed by Ciano that Mussolini had ordered the simple ignoring of all further offers coming either directly of indirectly from Great Britain or France.

Under the influence of Churchill's convincing explanation Paris decided finally to shelve the whole proposal. Yet the defeatists within the French Government did not give in. Bypassing the Prime Minister, de Monzie and Chautemps tried to persuade the Foreign Minister, M. Daladier, to make a further approach, On May 30th Daladier submitted to Reynaud the draft of a note (written by de Monzie) to the Italian Ambassador in Paris. M. CharlesRoux, the leading official of the French Foreign Office, did not know anything about it befcrehand. In the draft had been expressed the readiness of France to discuss all questions regarding the Mediterranean. CharlesRoux drew the attention of Reynaud to the fact that France was not entitled to negotiate on the question of Gibraltar and Malta and pointed out that no steps should be taken without the approval of Great Britain.

Eventually London was questioned and did not raise any objections, provided that the proposed steps would be taken on France's own responsibility only. In view of this the note was handed to the Italian Anmbassador and passed on by him to Rome. It remained without answer.

According to Reynaud an attempt to negotiate between France and Italy was still made on June 10th, the very day when Italy declared war, but it is obscure from which of the both sides this idea originated. An Italian, living in Paris and regarded as Francophil. visited Laval—who was out cf office at that time— and brought him a message from Italy, saying that Mussolini had no hostile intentions against France and would restrict himself to a mere declaration of war, provided that no anti-Fascist legion would be formed cut of the Italians living in France.

Laval informed Reynaud — and it will be hardly possible to ascertain now whether he was actively interested in the whole deal or

Altrana 11. merely transmitting im4portant news. Anyhow, the course of events turned this step into an unnoticed episode. )• •( Corpus Christi, Texas.

Dear Vestnik Readers, We had a very hot and dry summer this year. But it went by fast for me. I guess that was because I kept myself well occupied. I have ,sewed a lots on my mother's sewing machine. I . did some handword and read quite a bit, and before Lrealized the school bells were ringing calling all children to school. Our school started on September 1st. Now Autumn is upon us. My favorite season of the year. I just love to go into the woods and watch the leaves fall to the ground and walk on the carpet formed from the leaves. And to gather the goldenrods and other autumn flowers and the late hatched butterflies.

My daddy and I are planning a fishing trip on some week-end. We want to go in a boat to some island and stay over night. I think it will be fun.

Last Sunday we attended the Golden Jubilee Celebration of the S. P. J. S. T. at Sokol Hall. My grandparents were one of the 'Jubilee Celebrants. I am proud of the fact that I too belong to the SPJST lodge Anton Oermak, no.

56. I hold a 20 year policy.

A reader, Ella Barbara Regmund. )• • "PRIVATE ENTERPRISE" Usually, Mr. Henry J. Kaiser, industrialist, is considered an example of private initiative, operating under the free enterprise theory and, it is presumed, he sincerely believes that the government should stay out of business.

During the war, Mr. Kaiser constructed a steel plant at Fontana, California. He received a considerable loan from the RFC. The Government, during the war, also built a large steel plant at. Bonita, Utah.

Following the Post-war policy of disposal of governmental property, the United States recently sold its Utah property to the TT S. Steel Corporation. The government sale bought the United States Government $152;-000,000 less than it invested in the plant.

So what? Mr. Kaiser, who owes $105,000,000 to the Government, new argues that the RFC should write off $58,000,000 of the amount that his company borrowed. He maintains that his company should be given the same treatment that was accorded big steel when it was permitted to buy the Utah plant at twenty-five cents on the dollar. )• 4 • I HOSPITALS Five states, Mississippi, Idiana, North Carolina, Oklahoma and Illinois, have prepared schedules to take advantage of the $1,125,000,000 federal program to provide hospital and health facilities throughout the nation. Most of the other states are analyzing their needs for hospitals ,clinics and health centers and while no construction has yet been started the expectation is that work will get under way soon. ) • 4 • ( THE GERMANS INTENDED TO DESTROY 30 MILLION SLAVS (Continued from page 10.)

The Tribunal quotes from it the following passage: "The Slays are to work for us. In so far as we do not need them, they may die.

Therefore, compulsory vaccination and Germanic health services are superfluous. The fertility of the Sla ys is undesirable."

The other document quoted by the Tribunal is a passage from Himmler's speech delivered on October 4, 1943, at Posen. The Tribunal quotes in the judgment: "What happens to a Russian, a Czech, does not interest me in the slightest. What the nations can offer in the way of good blood of our type, we will take, if necessary by kidnapping their children and raising them here with us. Whether nations live in prosperity or starve to death interest me only so far as we need them as slaves for our KultUr, otherwise it is of no interest to me."

Strana 12

VESTNnIC

WHY NOT CATCH THESE SAUCERS? Josef Belina The other day a certain Sunday paper tried to explain to the British housewives why they were unable to obtain a satisfactory supply of cups and saucers, why there were not enough shoes and stockings and many other things. The most interesting explanation is that some germ swam down the Mississippi to the Gulf of Mexico and destroyed the sponge fields there. A shortage of sponges in the whole world resulted and since in the production of tea cups sponges are required for the polish it was in fact this germ which robbed and still robs the British housewives of their tea cups!

But there is also a shortage of some other commodities in the British Isles which is most keenly felt by the housewives. Cutlery, glassware, cheap tfieys, children's bathing dresses, to mention only a few things. All these could be imported; but here again we are faced by the irrefutable fact of dolar shortage. But is i t really only dollar shortage?

Josef Kodieek's remarkable editorial "ImpOrtant Decisions." The Central European Observer, No. 13, proves clearly the close relationship between Czechoslovak economic life with the West and in particular with the United Kingdom. The statistics of Czechoslovak foreign trade furnish clear evidence: in the first five months of this year Britain held the second place as an exporting country to Czechoslovakia. After the United States which exported goods to the value of 1,540 million crowns comes Britain wjth 1,025 million crowns, followed by Switzerland with over a hundred million crowns less. But in scrutinizing exports from Czechoslovakia we are faced with a very different picture. Here Switzerland is first with 1,253 million crowns, whereas the United Kingdom is seventh with 543 million crowns. Thus during five months Czechoslovakia in her trade with Britain shows a deficit of 482 million crowns or about 2,500,000 pounds.

What do these figures really mean? Nothing less than that Great Britain had to grant to Czechoslovakia during these five months a credit of roughly half a million pounds monthly. Though in proportion to the total volume of British economic activities this may not be a very large amount, it conceals nevertheless a good many tea cups and other useful things which Czechoslovakia would gladly supply to Great Britain without dollars, without large-scale plans for all-European reconstruction, simply within the limits of normal relations.

Everyone of us regrets that Czechoslovakia was denied the opportunity to co-operate in sponsoring, elaborating and fulfilling the Marshall plan. But mere regret leads nowhere.

When long before the war the economic expansion in Germany in the Balkans began I pointed out that it would be a good bargain for Britain to buy goods there to the annual value of five million pounds even if they had to be thrown in the sea. How much more advantageous is such a proposition today when there is a general famine of commodities and when there is no need to pay for the peaceful flying saucers from Czechoslovakia. The accounts could be settled by clearing.

From a certain angle the position of Czechoslovakia in relation to the United States is even more promising Here during the first five months of this year the gap between imports to and exports from Czechoslovakia amounted to 975 million crowns or one million pounds monthly. Czechoslovak exporting circles welcomed July 15th when the pound became freely convertible into dollars and the last issue of the official paper of the Ministry for Foreign Trade comments on this event as follows: "It is Britain's ambition that in the greater part of the world the pound should again become as good a currency as the dollar. Cze choslovakia, having lively trade relations with Great Britain and the United States ; welcomes

this ambition. We were among the first States which accepted the Bretton Woods agreements which laid the foundations for the endevour that through internationl co-operation as many currencies as possible shotild be interchangeable. But the speed in realizing the Bretton Woods agreements is too slow. The convertibility of pounds and dollars is a step in this direction and will bring us in future, as we hope, at least the advantage that currencies earned by export either in the dollar or sterling area can be used by us for our necessary purchases in either of the two areas."

His Rhodus, his salta! Though for the time being the hopes of large scale European cooperation have vanished, there are still many open doors left. What Czechoslovak cups can be for Britain, luxury china, cut glass, handwoven carpets, musical instruments and other commodities which are the spice of life and which are suitable for the saturated American market can be for the United States. It could easily be managed that Czechoslovak exports though on a small scale, could become a source of dollar earnings for Britain.

There are, many other and not altogether negligible op,portunities for Czechoslovak exports to the States of Latin America. A commission investigating expanding exports to Brazil where the agreed export quotas leave ample scope as well as to the Dominions of the 'British Commonwealth is just in session in Prague. It :would be wrong to follow the example of the builder who while unwilling to lay a few bricks dreamt of a big and for the time being unrealizable building. Czechoslovakia has as yet successfully resisted too onesided economic commitments. She is willing and even eager to preserve the greatest measure of economic independence within the framework of European and world interdependence which can be possibly achieved by a medium sized Continental State.

Perhaps the architects—and we hope the successful architects of the new grand palace can spare a little time for the auxiliary sheds.

Perhaps they will not let the saucers fly away.

1 • 4 • OUTLOOK IN FRANCE The failure of the Paris meeting between the three Foreign Ministers has cut like a knife through the tangle of French politics.

The Clevagae between the Communists and the supporters of the Ramadier Government necessarily widened. At their conference in Strasbourg the Communists had expressed a strong desire to return to office, and as soon as M. Molotov announced his willingnes to go to Paris they gained confidence. They prefer office to opposition. For the past three months, however, the economic position of France has been steadily deteriorating. The losses caused by the railway strike have been hard to 'calculate, and a new climax was reached when 180,000 miners protested against the rising cost of food. The coal strike lasted a week and must have meant a loss of about 700,000 tons.

What right-wing extremists can do against the Republic at the present time it is hard to tell. There is only one authoritarian of real stature whom Frenchmen are prepared to follow. That man is Charles de Gaulle, and he is certainly not implicated in the plot which the Surete has unearthed. General de Gaulle, however, can be a sure trial to his followers, and he did not strengthen his position by the speech which he delivered on the eve of M. Molotov's arrival in Paris In it he developed the old thesis that Europe was the tool of two rival imperialisms: the Russian and the American. France is to rouse herself and to save herself. It was the condition of the Marshall plan, and it is equally the condition of better relations with Russia in the future. But General de Gaulle ought not to assume that he alone can lead Europe to salvation. There are other men who realize that France is "the Atlantic Cape" of Europe and who have been

Ve stfedu, dne 17. zeli 1947. doing their best to overcome the present crisis in Europe's affairs.

Among them is M. Blum. Journalist and elder statesman combined, he has worked through the past weeks with his pen and with his advice to M. Ramadier and his colleagues.

He has watched with approval the Government's efforts to adhere faithfully to both the Russian and British alliance. In the main these efforts are well supported by the public, and during recent weeks the French n ewspapers have been giving greater attention to what is happening in. Central and Eastern Europe. It was to a French correspondent that , the Czechoslovak Prime Minister, M. Gottwald, gave his important interview at the end of June.

By tradition France understands Europe.

Hitherto she has resisted all temptation to see Europe divided into two rival spheres of influence.' She has strained the patience of some American Congressmen by her refusal to break with Russia, and now that the Paris meeting has ended in failure, she will still do her utmost to prevent a cleavage from becoming complete M. Bidault does not forget that Hungary and Yugoslavia could supply some of the food of which Western Europe is in need and that, even without the Marshall plan. Europe can still help herself. It is not for nothing that an old leader of the underground movement has remained at the Quai d'Orsay ever - since France was liberated. He can s:ceak the language of silent action which is understood in all countries that fell for a time under the German jackboot—above all, in Central and Eastern Europe. He knows how great is the longing from one end of Europe to the other for a more permanent form of peace Statesmen like M. Bidault and, in th background, M. Blum, understand the frame of mind which prevails in Czechoslovakia. But whereas Czzechoslovakia has a two-year plan backed by the national will, France is at the mercy of an industrial sickness. Her Government has no security of tenure, and above the confusion comes the voice of General de Gaulle may not hear the echoes of Louis Napoleon and Boulanger in his own voice, but to many thousands of Frenchmen they are unmistakable.

4' Petr Bezrue: SILESIAN FORESTS You are so like me, Silesian woods!

Over your foliage a sadness there broods.

Sternly and somebody downward you gaze, Just as my thoughts do and just as my lays.

Nightly the pine needles drop to the ground: Tears of a people in slavery bound.

Under the ax at Vienna's behest Slowly you perish, yet silent you rest.

Silent you perish, oh, forests of pine!

Endles thy grief is, oh, country of mine.

Translated by E. Osers and J. K. Montgomery Petr Bezrue, the great Czechoslovak poet, will observe his 70th birthday this month. ) • 4, • ( East Bernard, Texas.

Hello Vestnik Readers, I will try my hand at writing a few lines to our good "ole" Vestnik, I haven't written for a long time.

The weather down in this part of the state is pretty warm, and we need it to be warm.

The gins are busy from morning till morning, as the farmers are trying their best to get the cotton cut before the raining season set in.

P : ckers are hard to get end most of the farmers have to pick the cotton by themselves.

Dennis Chernosky, I read your letter in the Vestnik and it really was interesting. Why don't you write more often?

Well I'll end for now leaving space for A reader, other writers.

Vlasta Fillip ) • 4 • ( My words fly up, my thoughts remain below; Words without thoughts never to heaven go.

—Shakespeare..

'tie stiedu, dne 17. zati 1941.

West, Texas.

Mili etenaki: Dne 8. listopadu, v del,* hodin rano, se bude konati schuze Spolku teskSTeh Ex-studentu a Texaske Matice Vyggiho Vzdelani, v Union budove pki Universite v Austin.

Vgichni dleni, bYvali dleni, a ex- studenti kterekoliv koleje anebo university, a take v gechni nynejgi studenti v kterekoliv koleji anebo nniversite jsou zvani a gadani, aby se do teto schrize dostavili. Ten veder nag Spolek bude pokadati tanedni zabavu v Driskil Hotelu v Austin. Pozdeji oznarnime, kde gete psat pro vstupenky. Doufam, ae nom vgichni pomagete schazi oznamiti vgem ex-studentfn ye Vagem okoli aby jsme meli dobrou navgtevu. Oznameni davame ptedem, aby kaady si mohl veci tak bude pak miti gas do to schfize pkijet.

Texaska Matice ITY ggiho Vzdelani ma na ruce nejake penize, ktere

PROC TRPITE • • • • • •

Simms 19

IF f

bolestmi hlavy zkaienSrm Zaludkem plyny a nadymanim ztratou spanku nezitiivnosti nervosou

se mohou pujciti patfebnYm a zasluhujicim studentum deskeho • kteii chteji pokradovati v jejich studiich na vyggich ugeligtich. ri, kteki by se chteli hlasiti o takoyou pirjeku mohou psat na R. J. Bartosh, Taylor, Texas, o dalgi vysvetleni.

GEO. E. KACiR, Pkedseda Spolku CeskYch Ex-studentil.

Britske vYclaje na okupaci Britsky rninistr financi Hugh Dalton prohlasil v dolni snemovne ✓odpovedi na dotaz, ae britske civilni a vojenske vYdaje do 1. dervence 1946 do 3O dervna 1947 byly ✓Palestine 46 milionu liber, v itecku 8 milionu, v Egypte 59 ✓Rakousku 11 mil. a v Nemecku 184 miliona. Anglie dala v piijekach, darech atd. ftecku 23 mil. a Rakousku deset milionu liber.

Letajicii nemocnice NemeckY konstrukter kiditelnYch vzducholodi dr. Hugo Eckner, kterY ?racuje pro firmu Goodyear v Ohio, prahlasil, 'le planuje stavbu vzdu3holodi, pinene heliem, ji g bude pougito jako letajici nemocnice. Do_ Let vzducholodi bez pkistani bude psi gest tisic mil. Eckener tea do?ortfeil pougiti vzducholodi k letum are severni toenu.

perky pro eernochy Jablonec N. — Je to velmi dlouha iada jmen zemi a statil, kam vyvag ime sklenene knofliky, ktere se vyrabeji v pomerne prirnitivnich a madkarnach, v obcich kolem Jablonce Cizina ma stalY zajem o toto zbogi, o kterem se tvrdilo, ge je

bez nemeckYch odbornikii nevyrobime. Ale skute gnost dava za pravdu novym vYrobciim, kteki opet ziskavaji zahranidni trhy Jeden z vYrobcia'. sklenenYch knofliku byl prava aby sestavil vYberovou kolekci pro domorode obyvatelstvo britskYch africkYch kolonii.

IUD POKROK DALLAS tiS. 84, 2625 FLOYD ST., DALLAS, TEXAS oznamuje

Taneem Zabavu neder dne 21. zati Pft,I HUDBE

MUSICAL HOBOES Z WEST ridi J. H. Pete" N6meCek

zavinencrmi

• funkcionalni zacpou ?

V PhIPRAVE: VINOBRANI V NEDELL DNE 5. MINA pri hudbe Kubinova

°petite si Dra. Petra easem akousene Hohoko. Jest vice nei poeisrovaci prostiedek, jest tei ludeeni einnost povzbuzujici lek, eloienf, a 18 piirody vlastnich Zebnfch koiinkn, bylin a rostlin.

Hoboko piimeje zlenivele stie% a k einnosti a pomahl jim jemne a Wadea odatraniti vianeuci odpadky; potnehit vypuditi plyn zacpy a poskytuje ie. ludku oven skvelf pocit tepla. Chcete•li opet znati rozkoi irastne vy od trampot eicpy a zirovert uleviti svemn ialudku, obstarejte si Hoboko "dries, Pozor: Ulivejte pouze jak piedepsino, ho koupiti y e va g em souterdstvi poilete si pro na5i "seznamo yanabidku Hoboko a obdriite

DODATEK

co-

Narodniho Orchestru z Ennis.

Blahopiani k snatku v Crosby, Texas - 6. zari, 1947 SI.Vlasty Trampotove .

60c hodnotu-zkuiebnich

Dra. Petra Liiel y t Ole] Liniment —pro-

sthedek proti rychlou alevu od revmatickYch a neuralgiclOch bolesti, eyalo y Ych boleati lad, ztuhlYch pebo bola yYch ava10, namoienin nebo Yyrnknutin.

Dra. Petra Magolo—alkalinicky: prostiedek—piinaii 0Ievu od jistYch docasnYch faludeanich nepoiadls6, jako zati y aci poyodenE pfebytkem kyseliny a ruchy Word Lilly. pii

Ocleilete tento kupon "zykiiitni nabidky"—Nynii Pfiloien jest $1.00. Poilete mni poitou y ypiacene pravidelnou I I I unc $1.00 lithe y Hoboko a co dodatek frO# hodnoty zkuiebnt I lahve kaidiho, Liel y eho Oleje • Magolo.

C.O.D. (poplatek Op:aqui.

I

batty) Adrese

Poltava Oftidovno.------....

DR. PETER FAHRNEY & SONS CO. I D• P L 811-33S MI Washington 31.d., Chian, .4.

I litatadey at., Winnipeg. Mos.. Cos I ipompnewsw......"10. sow "Fir. ORM! WPM

Panu Janu Hajdik 2ijte blaze na torn svete, Stesti necht' v gdycky yam kvete, Ruse ktere nevadnou nechat' jsou u 'ziti va gem zahradou.

To a jegte mnohem vice vzdravi a lasce ugivejte a na nos nekdy vzpominejte.

Pfeji matka Anna Trampota, sestry a broth

Ve sttedn, dne 17. zati 1947.

VESTNIK

Strata 14

30.11 99 22. 6ervenec 39.75 dervenec 101 27 32.62 103 26 dervenec 60.91 105 22 eervenec 368.61 kveten, eerven 107 11 Cis. Da9.94 Obnos 111 27 dervenec Za mesic tum 194.47 $294.26 112 29 dervenec 19 dervenec 1 19.68 25.57 113 13 ervenec 2 8 dervenec 68.09 eervenec 25.56 114 26 3 28 eervenec 86.12 622.86 116 12 eerven 4 22 eervenec 102.12 dervenec 114.93 117 23 5 27 dervenec 41.43 209.42 118 23 eervenec 6 13 kveten, eerven 6.63 399.89 119 29 dervenec 7 ,21 dervenec 80.25 ervenec 28 'a 121 294.71 9 25 eervenec 29.19 50.79 122 29 eervenec 10 23 dervenec 48.16 eerven, eervenec 13 123 32.56 11 28 eervenec 4.95 16.81 124 13 eervenec 12 27 eervenec 22.51 dervenec 22 125 445.22 13 22 eervenec 18.35 32.71 127 22 eervenec 14 27 eervenec 35.80 168.39 128 26 dervenec 15 23 eervenec 43.52 316.56 129 25 eervenec 16 22 eervenec 1,115.08 989.13 130 6 unor-eerven 17 26 eervenec 9.64 21.43 132 13 dervenec 18 13 eervenec 325.79 118.92 133 25 oervenec 19 2.2 eervenec 128.45 560.23 135 28 dervence 20 21 dervenec 3.17 29.36 136 13 eervenec 21 5 eerven 25.47 41.60 137 29 eervenec 22 23 eervenec 116.51 234.94 138 27 eervenec 23 25 dervenec 66.04 dervenec 139 26 956.33 24 25 dervenec 29.52 538.75 140 23 eervenec 25 23 dervenec 256.71 dervenec 141 25 61.66 26 20 eervenec 364.24 116.81 142 26 eervenec 27 21 dervenec 148.87 eervenee 25 143 643.94 28 23 eervenec 10.60 1,506.21 144 13 eervenec 29 23 dervened 30.87 dervenec 26 145 141.69 30 28 dervenec 153.26 34.56 147 20 eervenec 31 22 dervenec 665.30 eerven, eervenec 25 148 22.08 32 15 eerven, eervenec 222.89 429.04 151 26 eervenec 33 19 eervenec 56.70 64.78 152 25 eervenec 35 26 eervenec 60.66 11.63 153 27 dervenec 37 26 eervenec 169.83 38 25 eervenec 39 25 derven, eervenec 220.77 644.35 40 16 derven 87.61 41 "21 eervenec 21.34 42 2.9 eervenec 72.35 44 24 eervenec 91.31 45 27 bery enec 548.36 47 22 eervenec 544.21 48 26 eervenec 187.39 49 25 eervenec 234.61 50 29 eervenec 55.61 51 21 eervenec 6.45 53 7 dervenec 342.62 54 29 dervenec 55 25 ereven, eervenec 181.63 519.76 56 23 aervenec 42.88 57 13 dervenec 95.13 58 23 eervenec 4.39 59 9 eerven 32.57 26 eervenec 60 45.48 61 13 dervenec 289.64 63 22 eervenec 33.28 64 25 eervenec 95.01 66 18 kveten, derven 170.70 67 27 eervenec 524.70 68 23 eervenec CENTRAL TEXAS 93.20 69 27 eervenec 35.09 71 25 dervenec 101.81 72 29 Cervenec 87.22 73 20 dervenec TEMPLE 18.09 75 25 eervenec 37.00 76 23 ' dervenec SEPT. 23 TNRU 23 63.59 78 28 tervenec 101.01 80 25 eervenec 442.21 81 27 eervenec LtetrnT oown■ 10.69 82 27 dervenec 28.98 83 22 eervenec * Agricultural Exhibits 397.85 84 25 eervenec * Livestock Exhibits 40.67 85 27 eervenec * Commercial Exhibits 74.84 86 13 derven * Home Exhibits 165.18 87 22 eervenec 1,600.38 88 26 eervenec AND 89 27 eerven, eervenec 237.07 JOY ACUFF HIS 106.72 .90 8 oerven, eervenec SMOKY MOUNTAIN BOYS 264.49 91 11 eerven 56.00 93 12 derven FROM GRAND OLE OPRY 103.83 94 20 eervenec Twice Nightly 47.24 95 25 eervenec 52.87 96 23 eervenec GREATER UNITED SHOWS 105.64 97 26 eervenec 12.53 98 22 dervenec

Priem od radu za mesic srpen 1947

BIG TIME RODEO

FA IR

Norse Show

154 157 158 161 162 163 164

23 21 26 27 12 27 27

eervenec dervenec eervenec dervenec eervenec eervenec dervenec

522.46 62.33 15.52 478.40 68.20 259.35 47.18

25,705.93 • • Majitel male kavarniely poladgl znameho, aby mu namaloval nad dvere jedne diskretni mistnosti pis " Pani." Znamy byl takto polyglot a z podnikatelske pilnosti dal jeate francouzsky napis "Messieurs," gpanelskY "Senores", italskY "Signori" a ze stareho einskeho talite okresil nejake. einska pisrnena, doufaje, ze nikdo nebude mit stejne jako on ani tu geni, co zname naji.

Za par tYdna mu vypravel majitel kavarny, ze tam pri gel dinskY student, a popada.l se za bok smithy, kdyt spatril einskY nanis. V prekladu tott2 znamenal: "Akce pro ,pomoc Clue."

Hedvabne stuhy neehleme, jsou pomaekany. Stadi, navlheime-ii je napneme na rovnY predmet a dame do prilvanu uschnouti. Vyrovnaji se samy.

ATHLETES FOOT kdoi trpi touto nemoci noh, pocenim a iinavou necht' zkusi okandite

SEVERUV

ExyL

PRAMS neb HREM Stejni formula poll-Ma betem valky vojskem cena jen

Nema-li vas lekarnik, poilete si pro Severit Exyl pratek neb krem piimo na

y

W. F. Severa Co.

TAROKY

400 First Street Cedar Rapids, Iowa NA ZLATOU 21LU - PILES Zkuste Severovu R-E-C mast je vjtornsi. jen 50 centii

PRAVE IMPORTOVANE Cerra

2.50 Za CECHOSLOYAK PUBLISHING

SEVER& CO,

COMPANY WEST, TEXAS 111111111M1111111111•1111111.111111111111111W

CEDAR RAPIDS, IOWA.

DIVADLO "Teta Fany, Postrach Rodiny"

v nedeli, dm 21. zati ve spolkove sini Pokrok Houstonu eislo 88 na Studewood HOUSTON, TEXAS ZaCAtek ye 4 hod. odpol.

OSOBY • enek Kabrhel, majitel lomu Cedieovjrch a kruhovj ,ch Anton tvestka cihPl.en Harriette Earl Jarea, Jeho dcernaky Birdie Hilsher Vera Frank Olexa InZenYr Rafael Sedma Rudy t efeik Gabriel Vosnik bankovni tirednik, jeho pfitel John Stehlili Barnabat zamrioukal, domovnik Teta Fany, ovdovela Hanzontan - Hagymagy Knize Ferencz z Keczko - loty, jeji gyagr (Neprozradime kdo bude to "teta Fany" a jeji gyagr. Pfijd'te se podivat.)

Retie: Rudy g efeik, Harriette Earl - Napoveda RtItena Hanu5 0 zakusky a napoje bude postarano Srdeene vas zve DIVADELNI KROUZEK HLAHOL

y e streaw, and 17. zdti 1947.

Zajem o Konopigte

Zbytky nacismu

Benegov. — Zamek Konopi gte u Beneg ova je v dobe mezinaroclniho festivalu mladete v Praze cilem mnzha zajemcii. — Neni dne, aby jej nenavg tivili nekteti z cizinct. V poslednich dnech byli na zamku Ameridane a Anglidane. — Zejmena cenna sbirka zbrani se Val velke pozornosti. Ameridane a Anglidane obdivuji krasnou sbirku soch sv.

Jiti, ktera je svetovou jedinednosti.

Zejmena Anglieane ji obdivuji, 'nebot'.konopig t'ska sbirka je bohatejne2 sbirka anglickeho krale.

Londyn. — Dik bd'elosti poklad nika Bank of England, kterjr nagel malou chybu na petilibrove bankov ce a poznal tak padelek, je ted' Scotland Yard na stope nejva gi mezinarodni skupine penezokaza modernich dob. Scotland Yard sclelil ye stfedu, ze spolupracuje se d yema agenty americke policie na zjig t'ovani ptvodu stotisict pacielanYch americkYch a britskjrch bankovek. Soudi se, 'Ze je vyrobilo za valky dyfi sta nejzkugenej gich evropskYch penezokazii v luxusnim koncentradnim tabofe pod dohledem gestapa. Techto bankovek mei° bYt pouZito jako invasnich penez pfi obsazeni Anglie. Hitler chtel dat penezokaze po valce popravit, avSak americka armada je "osvobodila" a ted' se rozprchli do cele Evropy a pracuji v maljr ch skupinach.

• • Scelovani pozemkti

Ernest J. Hanka Privnik

Krornefig . — V soudnim okrese zdouneckem, kterY ma celkem 41 obci, jest provedeno sceleni pozemkit ponze v jedne obci. V ostatnich obcich tohoto okresu se vedou ptipravy k zahajeni scelovani. Zajem 3 scelovani pozemict. v nekterjrch obcich spravniho okresu zdouneckeho je znaenY. V obcich okresu krometaskeho bylo jiz ve vetgine pfipadt provedeno sceleni pozemkit peed valkou.

• • Nemecko dosud plati panovniktim

Houston,) Texas • • - v

CERSTVE KVETINY PRO

KA2DOU Pit3LE2ITOST , Pohi-ebni vence a kytice Kytice do nemoenice Svatebni kytice Kytice k v3-7rodi narozenin, sliatku Kvetiny k vjizdobe kostela neb residence NAVATIVTE NAS NEB VOLEJTE TELEFONEM

TEMPLE FLORAL CO. "ik,

KYLE HOTEL TEMPLE, TEXAS Telefon 4445 —5669 ■

•

MAREK - BURNS poriftEBNI DOMOV V hodine zarmutku najdete u nas nejlepgi pohfebni obsluhu a ceny levne.

Tei prodavame pohielmi pojigteni od 1 mesice do 80 rokii stag.

Ambulance ve dne i v noci.

MAREK BURNS FUNERAL HOME BILL MAREK, feditel Telefon 546.

CAMERON. —::— TEXAS

■

c........---..................................1, SPOLEHLIVA POHROBNICK4 SLUZBA. Jsme pohotovi Vam poslouIiti bez rozdilu jak daleko bydlite bez jakehokoliv zvlatMho poplatku.

S nami mui. ete miuviti au_ ky.

My nabizime Pohtebni Pojigteni pro kaZdeho dlena rodiny.

PETE E. ETLINGER FUNERAL HOME ' Elsie Pragak-Etlinger, damska pomocnice Telefonujte "collect" Tel. 38 hellville, Texas ,

▪▪

VBSTNIK

-

-

1 i i f 1

Berlin. — Podle zakona., schvaleneho v rote 1926, poskytuje stilt Hessensko bYvale dynastii etyfi sta tisic marek rodni "podpory." Pfi orojednavani statniho rozpodtu hlasovali kfest'an gti demokrati a liberalni i socialni demokrati pro to, aby podpora byla nadale vyplacena.

• • Nalez vziertS,ch knih Vojkovice. — V techto dnech bylo nalezeno ye Vojkovicich na Jachymovsku pies 900 svazkii knih.

Jde vesmes o knihy psane v jazyku l atinskern a anglickem. Nalez byl hlagen FNO v Karlovjrch Varech.

Nejstargi svazek pOchazi z roku 1566. Zajigtene knihy jsou podle pkedbeZneho odhadu hodnoceny na dva miliony Kds. • • "Ty dnes nejsi, Bille, k nidemu.

Co je s tebou?"

"No, pfi gel jsem domt ag rano a zrovna jsem se svleical, kdy2 se tena probudila a povida: "Nezda se ti, vstavaa trochu zrzy?" Nechtel jsem zadit hadku, a tak jsem se oblekl a gel do kancelafe."

• • Pojigt'ovny pfichaz.eji east° na obdivuhodne vytaeky svjrch klientt, pro choulostivou rubriku. Tak jeden napsal v rubrice "Ptieina otenvy smrti" toto: "Otec se ztdastnil jednoho vefejneho pfedstaveni, podium najedncu povolilo a on se zabil." Seteenim zjistita pojigt'ovna, e jeho otec byl obegen.

• • elezniend spoleenost Chesapeake and Ohio Railroad neclavno nserovala, ze eisnici v jejich jidelich vozech neptijimaji zpropitne, a doprovodila inserat fotogratii vrchniho ei gnika Esto Hoarda. Tudit' Hoard nyni galoval spolednost o nahradu akody ye vjrgi 25.000 doaril a v 'talobe uvedl, ze ,pou gila jeho fotografie bez jeho souhlasu a Ze zpropitne je podstatnou soudasti jeho pfijint.

Straus 15

Dr. Chas. J. Hollub

Dr. Thos. I DeLsney

teskt Lekat a Operator 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon residence: Lehigh 9745 Telefon tiladovny: Preston 2553

Brtle sprivne ptipravene.

Las die ftmluvy.

Utadovna 3248 -- Res. 2687 513-17 Professional Bldg.

TEMPIA, TEXAS

H. Chernos

DR. N. B. McNUTT

PRAVNix Vyfizuje vakere soudni zaletitosti.

Zubni Lekat adovna nad Canada's Drug Co. BRYAN, TEXAS

ttadovria: 936 Bankers Mortgage Building, pfes uliel naproti Kress budov.

HOUSTON, TEXAS

SPRAVNE VYKONAN4 POHkEBNI SLU2BA V hodine balu zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni ftsta pohotovt k sympatickemu vytizeni nezbytntch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohtbu.

Levne ceny jsou nail s4sadou.

Barbecue sandvide, Pivo, Domaci Chili, Kayo. a Studene hapoje

y

Kilnar's Barbecue Drive Inn Sluine misto pro tetyhodne

EDWARD PACE

5802 North Main st.

Phone V. 2-0es8 HOUSTON 9, TEXAS (8-dz.)

Pohtebni tedltel Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606 118 N. Fifth st.' — Temple, Tex.

LAVACA CO. ABSTRACT CO. J. F. 1102/LA, feditel Vyhotovi abstrakty, vlastnicke pray°, v tiraje majetkovb pojiiteni, tfadovna nad Peoples State Bank Telefon do Madovny els. 5, do res. 53

y

HALLETTSVILLE, TEXAS (dz-c)

ZA.BAVY

fish

Pokrok Houston zaii 28. zari 5. iijna 12. iljna 21.

MO .11.

all NI IN

IS

MN

IN

NIB 111.

Ray Kienek - - Scarcella - J. R. BaCa - Syncopators

-

MI III -

-

VSTUPNE: mai I DAMY 75c Tax Included 0 zakusky a obderstveni navAtevnikt jest vtborem naleilte postarano.

Zabavni Vtbor.

V MN 1140 ROBBIE ST. Na doptani: 20th and North Main.

strana 133

Ve stfedu, dne 11. Zan 1047.it aulek pro ptestarle osoby a okresu. 0 zamek se uchfizela take rociOlné slabe z celeho zlinskeho lidova strana v Kvasicich.

Poutiveite k

Oznamova

ELOCVINA JEDNOTA SOKOL

err Prijme se device k vykonavani domaci prate — rodina o treclelenech— 2adne deti — dobr plc; dobrY byt. Hlaste Se u A. G. Far& Axtell, Rt 1, Texas (38p)

Fort Worth, Texas poiada

OF' Prijme se: men'Si eeska" na k bydleni na miste, 4 svetnico dilm, koupelna uvnitt svetla, pn, voda a telefon. Musi vlastnit automobil. Mrs. Phil Hudson, Rt 1, Mesquite, Texas Phone 939F4 (33-33c)

to7,7ftrh — I nor,z.,.k7;7ch

77.7 s

Sazenice : — zelove a sale-, tove; 400 za $1.00; Cauliflower, 200 za $1.00. Po g tou vyplacene.

WACO PLANT GARDENS 1425 Connor Waco, Texas 38-40p

- 7,-

a, velryb

77Ame1.7. h17.1-ra, b 0 pSIsOt hoc.71.

Or' Hlede, se device k lehOl pr6ci v domacnosti pro ety3i osoby.

N. podrobnosti a plat piste no: C. Fitzwilliam, P. 0. B. 1559, Dallas, Texas.

(33—c)

,,•atek v 8:CO Loclin veer pi hudb6 JOE MACY z Dallas, Texas zabavni vSrbor

315 .

.

•almo.wro.w o.timmovotRaw oar ../.....,.....wwo.N■o■*.0■10■04swo.0.0.0.0.4 a..

(.5.3

MAME NA SKLADR VALSPAR I barvy a varnishe — Take papir na stenu a vAechny potteby k Obrat'te se na nas u g etlime vain — Posilame te2 patou HANUS HARDWARE COMPANY BELLMEAD (Waco), TEXAS (33-dzo)

KOLSKY DEN -aVEREJNE CVICEN1

ESKE REKa

0731: ,

na prodej

T. J. SOKOL HOUSTON, TEXAS

deli dne 28. zifi

S. Cmelka 1143 Waverly, H. Heigbte Telefon V. 27/25

Houston 7,

Tanee:ni Zabavu de i doe 21. zati

konati se bude NA UPRAVENEM CVIEI g TI U itADU

Tex

(6.-6p)

DR. FRANK KENT

ANIK (COTTAGE GROVE)

3 :'

PORAD:

Obnovil jsem svoji praksi OM, U§1, Nosu a Chitanu

DOPOLEDNE V 10 HODIN — UvItáni hosti Zkouika na prostna

Batts

V POLEDNE — SpoleenSr obed

NavAtivi: IIALLETTSVILTP, 23. ZAitt

ODPOLEDNE VE 3 HODINY — Verejne evieeni za spoluiteasti jednot, Dallas, Fort Worth a Floresville PORAD EISEL: Nastup *a ged' eviekich hymny — a proslov starosty br. JOS. KOSA CVIEENI ZACTVA A HEY NAEADI MUtE A ZEN CVIEENI HOST! SLETOVA — prostna muiii a'Zen VZORNA D•UZSTVA.MUZU NA NAftADI BRADLA S POVYSENOU 2ERD1 — ieny Houston HEY ELENSTVA A POCHODOVY ZPEV EERVENA SUICINKA, taneeek — ieny Houston

Kupuje Jsme pilpraveni koupit va01 •

VELKi:S. BILA VAJ):KA

•

OBYeEJNA. VAJiaKA

•

STRPICE TEKE — libra

•

SLEPIC'E LEHKE — 'Fara

•

KLIRATA — libra

--

VEER TANEtNi VESELICE pii hudbe

3 Is e2 303

MORAVSKITH CHLAPCO 712tupne na odpoleclne i na veer 75c

N21:71'..:

Fayett.

V PADU DESTE CVIEENI KONATI SE BUDE V SINI

JoeDl

0 dostatek 06E10 a radii i zikuska bude postarano.

Prijd'te se v giehni na nas podivatt

Schui.

Uctive zve CVIEITELSKt SBOE

(ao.-",f.17

pra N. wow omo..o.oro

wawa. se so ■Noammoomoviesoompo40:4