Vestnik 1947 08 27

• ifft 6 p,k1% 4 1tib4la" -4 4 4+ 1V

4 ri e

.42

v rbl A :4;d0 *AIM:74r elare „9:4 41W11/0" 4,(0 -Aro, 1.4-4..0•4 --%fa

-

4r

S

AMNSASSIIMIMM=Y

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at W est, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

ROONiK (VOL.) XXXV.

eisLO 35

WEST, TEXAS, ve stiedu, (WEDNESDAY), 27. SRPNA (AUGUST) 1947 111■10=1.-

NEPRIZIL FASISIVIUS HITLER A? eiM se vyznaeoval faeismus: 1. bylo to (at' v Italii nebo v Nemecku) hnuti, H ktere bylo rozhodnuto dosahnout prospechu sveho naroda i na Ukor naroda ostatnich; 2. bylo to hnuti davove; 3 bylo to hnuti, ktere ye prospech vyteenych cilii kolektiva (naroda) bylo odhodlano potlaeovati i ta prava jednotriVce, ktera povaZujeme za prirozena (svoboda projevu, pahybu, prate atd.)

4. bylo to hnuti, ktere taivalo nepravdy a polopravdy jako politickeho nastroje; vzalo obdanu svobodu bYti spravne informovan; zamerne skreslovalo skuteonost tak, aby vyhovovala jeho chum, o nich2 v2dy nemusil bYt day informovan; davu musila staeit veeobecnd hesla o prospechu vlasti, lidu, o uraiene hrdosti, o zjednani rovnopravnosti, o raimu, kterY nezna nezamestnanYch atd.

9. faeimus je hnuti, jeho2, prialuenici jsou uniformo yani (hnede nebo eerne koeile), c-& plyne z masovosti hnuti. bud' je holohlavY (Mussolini) nebo nosi malY knirek (Hitler).

5. bylo to hnuti, ktere neznalo indralnich hranic; elovek mu byl pouze prostredkem k valdeni, k vYrobe, k rozmnoZovani, nikoliv indiyiduem s vlastnim pravem od nieeho nezavislYm a nepodminenYm; jen kolektiv byl cilem usilovani faeismu; z toho plynulo i pravo, ktere si /oral faeisrnus, patio:Mt projev nebo i Z'ivot jakehokoliv mno2stvi jednotlivcii, kteri jsou v ceste vyteenYm claim;

EDWARD L. MAREK keditel organisa'eniho odboru

LE,

6. bylo to hnuti, ktere bylo moZne jen v systemu diktatury; pouze jedna strana mohla vesti kolektiv naroda k vlade nad ostatnimi narody; proto byla vyloudena svcbodna, -diskuse jako politickspracovni methoda! ,uvnitr statu byl moZnY jen monolog diktatora, reap. jeho strany; dialog bylo mono vest jen mezinarodne, a jinYmi narody; 7. bylo to hnuti, ktere v dusledku moralni rozpoutanosti (viz bod 5) se necitilo vazano ZadnYmi dosud uznavanYmi pravidly; dank slib se staval pouhou isti, jakmile jeho pineni by bylo na preka22ku ureenemu programu; vernost, slovu, loyalita, solidarita, humanita, jsou faeismu pouhYmi frazemi, ktere Si vymyslelo Zidovstvo a evropske eosactvo na zakryti svYch temnYch cilii; ve jmenu faeismu je do-. voleno vraldit, znasilnovat lidi i pravdu, krast, mueit; vernost faeismu omlouva veechno, vernost pravde, kterd je v rozporu a cili faeismu, neomlouva nic; pravda je jen jedna, a to faeisticka; neni treba, aby se shodoval as tim, co podle tisiciletYch zvyklosti lidstvo uznava za pravdu, ale je nutne, aby se shodovala s cili faeismu; kaZda jina pravda, ktera faeismu nehovi, je podvodem; 8. jen faeista je hodnotny elov .(ik; kaki* kdo pochybuje o spravnosti faeismu je elovek moraine' pochybnY, kterY zrejme je zaprodancem kapitalu faeismu nepratelskeho, at' je tento kapital jakehokoli ptivodu; odpurci faeismu se stall protifaksty prave jen z nizkYch a neseetnYch dip/0dt; ZadnY odparce faeismu nemitZe bYt uznan za poeestneho Eloveka;

Okrskova schirze organi0 fAatoru Ye etvrtek 28. srpna. 1947 bode se konati v sini kidu eis. 25 v Ennis, Texas. Zaeatek v devet hodin rano a ukonei se v pet hodin od poledne.

Kaid* Glen naSi SPJST. ma piistup do teto schfize a vend', fieast Oenii bode vitana.

S bratrs1Vm pozdravem,

BollAt.

Adolf Heyduk Ba velkY, velky bohde jsem, mam stribro a mam zlato a bojim se, Ze v jeden den mne obe mf12' bit vzato.

A denne stribro poeitam a zlato srdcem kryju a to je, co me trapi tak a prof tak stale nyju.

Pod lipou v toile chaloupce jsou skryty moje statky, stribro — tot' otce eediny a zlato — srdce matky.

Toto je taki-ka vyeerpavajici yYpoeet znakti faeismu, kterY davam k disposici pro pokusy a definici faeismu. Je snad nutno rozlieit znaky podrutne a hlavni. Tak desatY hod meacme bez bez obavy vypustit a pri eteni devateho bodu si uvedomujeme, e nezaleei tak na barve jako na ostatnich okolnostech. Kdo chce opravdu potirat faeismus, necht' se zamysli a poloZi si otazku: jsou yeechny tyto vlastnosti skuteene vyhubeny nebo aspon doeasne umleeny vojenskou pordZkou Nemecka a Italie? Nebo nektere z vlastnosti faeismu jeete ZIji? A zilstal faeismus omezen pouze na Nmce a Italy nebo aije jeete v mnohych lidech, kteri jsou zvykli "vzit zakon do svych rukou" a ridit se "zakonem einu," lidi, kteri neuznavaji objektivni pravdu, ale tvori si pravdu sveu, subjektvni a nepodrizenou jakYmkoliv praviditim rozumu a moralky. — Na V. IL tyto otazky je tiieba odpovedet.

AMERIGTi UNITAEI POMAHAJI V GESKOSLOVENSKU. "Je nas tady sedmadvacet," zadal John Stewson, Glen delegace americkYch unitarti. "TM tYdny jsme v Hradci u Opavy hubili ktirovce, dnes veder jedeme do BalaZi na Slovensko pracovat na sta y )* potom se podivame do Polska a pak budeme jeete tYden v Lidicich." ."Vy jste neptijeli na Festival?" — "Ano, jsme soueasti americke delegace, ale tyto cesty za praci podnikame nezavisle na Festivalu. PNjeli jsme varn totia hlavne pomahat. Olovek je tim cennejei, dim vice dobre prate vykona. Oim vice udela,, tim vice aije. U nas mame pracovni tabory, oveem nema.m na mysli donucovaci pracovny. Do takoveho tabora se maze prihlasit ka22dY, nejen prisluenik naei cirkve. Pracujeme vady tarn, kde je nutne potrebi pomoci. To je v krajich s niZei Zivotni firovni, v mistech ohroZenYch nemocerni, tarn, kde propukaji nesnaze mezi dernochy a belochy." — "Je tech nesnazi hodne?" — "Ano, nekde." — "Jak se divate na otazku rasismu?" — "Olenem noel cirkve muse bit kaZdY, kdo chce pracovat pro lepei divot ostatnich. Nerozhoduje, zda je bohatY nebo chuclY, bilk nebo eernY. Jakakoliv rasova diskriminace je zlodin." — "Mysli veichni mladi AmenCane tak? keknete nam neco o yak mladeli!"

"BohuZel jsem se presvedeil, ae u vas Si velka veteina lidi mysli, ae americka mlade2 pouze tahCi, jezdi na vYlety a chodi na veelijake yeCirky. Nerikam, ae by se snad neumela pobavit.

Ale Amerika ma mnoho mladYch lidi, kteri bojovali v teto valce na ruznYch bojietich, videli cizi zeme, poznali charakter a myeleni obyvatelstva. Zajimame se nejen o Arneriku, ale i o ostatni svet. Nekolik myth pratel i jã studujeme svetovou politiku jen z toho diwodu, ae cha,peme nutnost dorozumeni mezi narody — hlavne s Ruskem. A nejsme sami. Miade2 sleduje Rooseveltovu koncepci a politika New Dealu ji neni cizi."

"Co soudite o politice v Nemecku?" — "Miij osobni nazor? Nemecko nesmi Wit v rukou mukteri by svoji moc onet zneuaili. Prave proto povaZuji denacifikaci za nedostatednou a nesouhlasim ani s hospodarskou vYsta ybou tak, jak se provadi v americke okupaeni zone. Mnohem lepe to Mali Britove. V Americe jsme byli presvedeeni, Ze Oeskoslovensko je ubohou znieenou zemi, ktera se nemuae postavit na vlastni nohy, ale nevypada to tady tak zle. Naopak, aa piilM dolore proti Francii a Anglii, Rakousku, Polsku a Italii. — Ale ted' u2 me mushte prominout, je nejvyeei Cas, abych ael. Za hodinu jedeme do BalaZi na Slovensko." ) 4, e U Henderson, Colorado, vrazil ridie nakladniho automobilu do stcAdru 13,000 voltoveho elektrickeho vedeni. Za par vterin bylo pet sousednich staveni v plamenech, mistni telefonni centrala vytazena z provozu, b)k byl zabit, proudem a yeechny elektricke pumpy v akoli se zastavily.

Strana 2

VESTNIK

4ritEDN1 ORGAN SLOVANSKE PODPORUJIC1 JEDNOTY STATU TEXAS. OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENEVOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS. REDAKTOR — FRANTA MOUCKA — EDITOR Vydavatele -- Publishers CECHOSLOVAK PUBLISHING COMPAN1 WEST, TEXAS. Pfedpiatne $1.50 roe. Wibst •iption $1.50 a year Imeny adres zasilaji se do HI •virni tradovny ye Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas. ceSkere dopisy, predplatne a oznamky bud'tez aciresovany na: Vestnik, West, Texas.

Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in the South.

CESTIC,'KA DO POLL Olga Starikova Vede cestieka do poll, mezi obilim se ztraci, jak ta krepelka pod mezi i lids, sehnuti v praci.

Ptak leti s pisni do nebes, klasy jak more se vini, chleb vezdej§i, dej2 nam dnes, S'eptnou rty modlitbu denni. )• Aby to kiapalo. Okrskovy kurs organisatorti, konanY ye etvrtek 21. srpna 1947 v sini radu Jaromir cis. 54. mel predvidany fispech a pisatel po pravde uvadi, 2e byl prekvapen zpAsobem, kterym byl absolvovan i patrnou zruenosti ph vysvetloyani rfiznYch podrobnosti prate naborove, ji2 sobe osvojili prednakei v techto kursech. mistoptedseda a reditel organisaeniho odboru bratr Ed. L. Marek a hlavni tajemnik bratr John F. Chupick. Oba prostudovali material o bratrskem poji gt'ovani dtkladne a osvojili si hlaVni podstatu jako i nejdfilditejS1 yeci o pojiAt'ovnictvi obchodnim. Majice tento predpoklad a pracujice psi kursech dopracovali se jistoty i hladkosti pri rozebirani jednotliivYch fasi poji§teni na 2ivot jak 2adouci pohotovosti odpovedet na kladene dotazy ze strany kursistu. Porovnani dneAnich kursu pro radove organisatory s kursy prvnimi je, rekli bychom, jako den a noc. Dnes ileastnici kursu pri dobre yell a pruraerne chapavosti nauei se behem osmi hodin daleko vice, jak by se byli nauoili za dva dny v kursu v minulosti. Kakla pojistka i jeji vYhody jsou 'srozumitelne vysvetleny, postup ku ziskani Mena je logicky zdfivodnen, vypinovani listin, yypoeitani priplatku na ruzne. vyhody jednotlivYch certifikatt k ptivodni sazbe premie je na,zorne ukazano. Nemeli jsme ye dvacatYch letech organisatord a teprve v 1924 jsme si je zavedli. Byli to prirozene novaeci v tomto poeinani, ale jak mono dislicemi dokazati, prate prvnich organisatoril se osvedeila, novi eleni pribYvali a tehdy nekterYmi eleny odsuzovand novota se nesporne osvedeila presto, k mladi, vice merle nezkukni organisktori kith silne soute2i jinych a musili se ku sve praci vlastnimi zku genostmi priueovat. Postup easu jak znamo privadi rUzne zmeny, novoty a zlenAerii zavedenYch zvyklosti. Proto se ukazala potreba yethho poetu schopnYch organisatord, ktere isnie si musili vygkolit a proto dodo k zavedeni kusu. Dnes jsme v tomto ohledu pripraveni k dal§i praci pro rust SPJST, dnes nal pracovnici jsou schopni eeliti soute2i, odrakt sobecke latok y konkurenoe, uvadet na pravou miru nahodile klepy a klipky, sirens jedinci zle yule ei nadhaneei raznYch •“TdeleenYch spolednosti. A dle zpravy mistopredsedy bratra Marka uz nam zaeina dobre klapat —

toti2 ta prate organisaeni. Od oslavy zlateho jubilea v Taylor, tedy na prahu druheho stoleti trvani naAi. Jednoty, ziskali jsme nekolik stovek elent novYch a nejradoshaejS'im ukazem ph tomto novem prilivu jest skutednost, ze ziskavame deti a dorost, dim2 priunerne stari Clent Jednoty klesa — Ukaz zajiste vitanY. Kurs v sini radu Jaromir byl, opakujeme, velmi itspe g -nY.Zarduvitlfeskyjhoprdab.

Rob. Cervenka a organisator bratr Hugo Freund, jen2 dela Jaromiru po radu let uspeSneho reditele zabav, postaral se o znamenitY obed pro vkchny, za co2 mu jmenem pohostenYch znovu dekujeme. Fred ukoneenim kursu bratr Freund 2adal pritomne organisatory sousednich radu, aby v jejich schuzi prednesli pozvani od radu Jaromir na jeho jubilejni sla y -nost,aveukrondlivzat., presne datum bude oznameno v kratkosti. Do kursu dostavil se k poledni ked ge). bratr Karel Navratil z Temple. Minil dojet do West po busu a podle jizdniho radu eekal v templovske busoye stanici na prijezd prislukieho dopravniho vozidla. V ustanoveny eas bus dojel ne2 s motorem pry poSkozenym. Ne2 byl opatren bus nahradni uplynula cela hodina a kdy2 koneene br. Navratil dojel do Waco, nebylo brzkeho spojeni a tak prijel opozdene. V odpoledni sehtzi bral hvou least v rozhovorech o rtznYch otazkach agitaeni prate a pied ukoneenim kursu na yYzvu bratra Marka pronesl kratSi ne2 vecrie zaloknou 'red v souvislosti s Ukolem radevych organisatoru. Redaktor takte2 na vyzvani kratce promluvil a deli proslov o praci Usttedne a jejim 2adoucim dalhm zlepknim pro nejbli2M budoucnost proslovil hlavni tajernnik bratr John F. Chupick. Bratti Urednici po to yydali se na cestu zpateeni a pribrali sebou br. Navratila a pani Raym. Urbanovskou, ktera tu dlela u sve matinky nav§tevou. s, Co MOjini. Materska podpiirna jednota CSA zavedla d ye novoty, o nichZ podavame nasim struene informace. Prvni z techto novot je pojikeni pro — Zneschopneni k praci v pripadu nemoci anebo nehody (Urazu).

Toto pojikeni je pouze pro eleny stari od 16 do 55 rokt, na tYdenni obnosy ye yYSi 10, 15, 20 a 25 dolart, kdy2 budou k praci zneschopneni ndsledkem nemoci anebo Urazu. Jednota CSA bude vyplaceti povinny obnos v pripadu zraneni heed, v pripadu nemoci za 30 dni potom, co si poji§tenec poene na toto zalizeni platiti. Nahrady budou vyplaceny: ph zraneni od prvniho dne a kdy toto bude treba po dobu 104 tYdnil; ph onemocneni pojiftence jednota poene vyplaceti nahrady podinaje osmYm dnem po onemocneni a kdy toho bude treba, po dobu 26 tYdr,U. Pojistka tato nevztahuje se na pripady, kdy zneschopneni elena yzeSlo nasledkem: pokusu o sebevra2du, vlivu opojnYch napojil anebo narkotiky, tehotenstvi, potratu nebo porodu, dukvni anebo nervove choroby, letu v aeroplanu za jistYch okolnosti, iirazu ei nemoci, pro ne2 jsou ureeny nahrady statnimi zakony.

TYdenni nahrada jest polovieni pro 2ery, ktere nejsou pinY eas yYdelkove zamestnany mimo svfij domov, protok toto zarizeni jest v zdklade pro nahrakni ztraty vYdelku. Poplatky na Arazove pojifteni jsou: pro nahradu $10 tYdrie muh ye stari 16-35 let mesidne 80 centt, kny $1.20; pro nahradu $25 tYdne mu2i udaneho stari dva dolary mesiene, 2eny trj dolary.

Pojfkenci stari 51-55 let plati na nahradu $10 tYclne poplatek $1.20 na mesic, 2eny $1.80; pro nahradu $25 tYdne mu2i plati tri dolary mesiene a 2eny etyti a pill dolaru. Druhou novinkou je — Hrazeni nemocnienich vYloh pojiftencum — ktere jest pro deti i pro dospele, ale dospeli mohou si tato pojiSteni koupiti pouze do 55 let stari. Nemocnieni zarizeni tykati se bude tech pojigtencii, kteri no onemocneni nebo po Urazu 'budou nuceni uchYliti se k leebe do nemocnice.

Tu jednota CSA vezme si na starost placeni vyloh s tim spojenYch podle techto pravidel: Za pokoj v nemocnici bude platit ne vice nee $6 denne a to po dobu 90 dnil; na nutne lekarske vylohy pojigtence v nemocnici bude jednota platiti obnos do vYSe $30: jednota bude hraditi dopravu poji gtence do nemocnice v ambulanci ve y Y z-i $10; na operaci prispeje jednota pojia .!nci od $5 do $100, podle toho, jak to vy2aduje

Ve stredu, dne 27. srpna 1947. tabulka operaci v pojistne smlouve; v pripadu dvou operaci pojikence jednota ptispeje na ooperace, ale celkovy ohnos nesmi ptesahovati $100. Na toto nemocnieni zarizeni se plati: stari od '0 do 15 roka --- 75 centu mesione; od 16 do 35 rokti. — jeden dolar; od 36 do 40 rokt — $1.25; ad 41 do 45 loka — $1.50; od 46 do 50 rokil — $1.75 a od 51 do 55 rokt — dva dolary. Pojistka tato nevztahuje se na ptipady, kdy'pobyt v nemocnici zavinen jest: pokusem o sebevra2du, opojnYrai napbji anebo narkotiky, leeeni nebo trhanim zubti, tehotenstvim, potratem an,:bo porodem, dukvni anebo nerovovou chorobou, pouze hledanim klidu - nebo odpoeinku, letem v aeroplanu za jistYch z yla2Stnich okolnosti, Urazem anebo nemoci, kdy2 pro takove ptipady Urazu a onemocneni stanoveny jsou nahrady pravidelnYmi statnimi zakony.

Havajske souostrovi bylo Spoj. staty anekto-vano roku 1898. Do to doby bylo kralovstvim. V roce 1900 se stalo tak zv. teritoriem (dr2avou) pod pravomoci americkeho departmentu vnitra. Ale u2 pied minulou valkou se na Havaji v plebiscitu vyslovily dye ttetny pro statni charakter, jen2 by predevkm znamenal, 2e by se ostrovy spravovaly samy, jako ostatni staty Unie, a 2e by naddle nepodlehaly odboru vnitra. Po oervenci roku 1946, kdy Spoj. staty vratily Filipinam Upinou samostatnost, hnuti za statni raz HavajskYch ostrovn jests zesililo a v kongresu ptedlo2ilo devet kongresnikti a jeden senator na.vrhy ve prospech Havaje, za ne2 bojuje zejmena Joseph R. Farrington, havajskY zastupce v kongresu. Ve Washingtonu byl zilzen Havajsky komitet, jen2 fidi ptislu§nou kampari. Uvadi, 2e havajske. vnittni zkizeni se ye vkm podoba pomerum na amerieke pevnine. Havajane v poslednich etyticeti sedmi letech pravidelne volili obecni spravy, jakoZ i vkchny fitedniky krome guvernera, jej2 jmenuje p-esident Spoj. state. Zdravotni pomery na ostrovech jsou dobre, detska imartnost ni2k ne2 mnohde na americke pevnine. Zajimave je sleZeni obyvatelstva na ostrovech. V roce 1945 te rn zilo na nal milionu lidi, ale z toho byla jen dye procenta puvodu eiste havajskeho, dvanact procent e6 q tedne havajskeho, tricet etyri procenta, rettjlo ke kavkazske rase, Best procent bylo e-" Oar,J1, devet procent Filipinct a tficet • orn-erta Jaoonct, kteti tvorill neivetk ndrodni menknu. Pfesto se 2adnY Japonec na Havr jskYch ostrovech nedopustil sabota2e a cho✓-- of celeho souostrovi ma za valky nejlepk 7roti eernerriu trhu s dolary. Narodni banka ecskoslovenska upozortluje, 2e Utedni kurs do,laru v C' ' eskoslovensku je 50 Kes. a jen za tento kurs je dovoleno poukazovat penize do eskoslovenska. V Americe se vSak vyskytly nabidky vygkho kursu a bylo zj gteno, ze mnozi navftevnici z Ameriky menili v Ceskoslovensku dolary pokoutne za cenu, ktera o mnoho pievy'Suje Utedni kurs. To je trestne. Narodni banka es. proto ptipomina, 2e je v zajmu krajanil i same republiky Oeskoslovenske, aby nikdo za nentedni a zakazanY vy'S gi kurs dolary do stare vlasti nepoukazoval a ani pro vlastni nav'Stevu ✓ Oeskoslovensku takove poukazy nekupoval.

Vkchni cestujici do Oeskoslovenska maji si pottebne odstky vybrati pti fitednim kursu a americke penize nebo kky menit v oeskoslovensIT.0 u bank a nikoli pokoutne na eernem trhu.

Vvhnou se tak neptijemnostem a mimo to proC'eskoslovensku cennou slunu tim, 2e tam • prinesou hodnotne devisy, kterYch republika p"ttebuje k sve hospodarske obrode.

Cizinci 'Seth. na XI. slet v Praze. Spokeni na slet bylo v eeskoslovensku zahajeno ji2 minuleho roku. Nyni dojel do Ameriky ptedseda arnerickeho sletoveho odboru bratr Vladimir Struppl, aby tu tidil naborovou kancelat a organisoval pro krajany i cizince spo jeni na XI. vksokolskY slet. Vkm, kteti budou miti o tento zptsob financovani testy do Ueskoslovenska zajem. bude ptedlo2en podrobnY program nejen sletovY, ale i vSech cest po e esko slov ens ku. Cestcvne i zajezdy budou placeny ptedem u americkeho peneZniho Ustavu a ten to oznami do eskoslovensk a formou akreditovanou (pavereni).

Ve sttedu, dne 27. srpna 1947. eskoslovensko ma dvouletku a ze v 8. ech sil se snaZi, aby se mu zdakila. ZaloZilo ji na nadeji na fiver a pomoc ze zahraniei. Nadeje zklamala. Opkela se tedy o smlouvy se spkatelenYmi zernemi, ktere rovneZ maji hospodatskY plan, ale jejichZ sta y je horgi neZ eeskoslovenskY. Je zfejme, ae tato vymena zboZi je pokladdama v Ceskoslovensku za opatteni nouzove a pfechodne, ale piece poskytovala eeskoslovenskernu lidu praci, yYdelek, potraviny: Hlavni zketel upiralo arcit' Ceskoslovensko k obchodu se zapadem. Nyni se melo rozhodnout pro Marshall-ay plan, kterY sice podle starch zasad sve politiky uvitalo, jeho podrobnosti vS'ak a podminky zastaly mu utajeny. I kdyby v§ichni jeho spojenci Ali do PatiZe, i kdyby ykeko dobte dopadlo, bylo by Oeskoslovensko musilo sobovat svuj hospodatskY plan planu evropskemu a podobne zmenenYm plariam s yYch spojenc-a. Dvouletka by se asi prodlouZilo, nebylo by to vaak neStesti, kdyby va'ecky tyto zmeny byly provedeny v klidu a dohode a kdyby daly Evrope jistotu. Ale jistota tu nebyla, klidu jeate mane a krome toho vYchodni zeme pozvani do Pail& neptijaly. Muae odpovedny statnik sahnout po nejistem a zahodit to, co uZ ma a co se osvedeuje? Nadto ma Ceskoslovensko spojenecke smlouvy s Ruskem a ostatnimi slovanskmi narody. Podle vSeobecnYch zvyklosti nem-elle se aadna smluvni strana pkipojit k seskupeni state,' proti druhe smluvni strane. Rusko soudilo, ae dohody na pafiZske konferenci usnesene budou namiteny proti nemu, a postup zapadu proti Rusku a proti jeho slovenskYm spojenciim totd podezkeni zesiloval. Vernost eskoslovenska k politickemu spojenectvi je ostatne tak pkislo yeena, ae to ani nikdo nemohl ackavat, aby Ceskoslovensko se odvallo nebezpeei, ae zptetrha vSecky vybudovane spoje, ptipravi se o spojence a zaruku bezpeenosti.

Spojenectvi s Ruskem je ptirozene a logicke, nemusi bYt odavodriovano ani ApatnYmi zkuknostmi z kriticke doby ptedvaleene, a Zadna eeskoslovenska vlada, ani sebe pra yej g, nemohla by se ho vzdat. Ostatne jeate dlouho nebude jisto, co se stane s 1VIarshallovym planem.

Pochybujeme, 2e patiZska konference bez Ruska se skonai zdarem, ale i kdyby se na neeem usnesla, neznamena to, ae to skuteene bude provedeno. A protok ani od vYchodniho pla,nu hospoda •ske pomoci nemuae si nikdo mnoho slibovat, bude se Evropa pro ttenice velmoci nuzovat dale, cod vaak neni vYchodisko. Nakonec bude nutno svolat novou konferenci vaech a ntipravit evropskY plan, nebot' Evrope musi bYt pomoleno jako celku bez postrannich politickYch zamerii, zato vaak s rorte genim otazky ptistupu ku zdrojam surovin. Jen tak se prospeje narod-am znieenYm valkou, jen tak se zbavi strachu pied budoucnosti i Amerika a jen tak bude zajiaten svetovY mir.

Co je sloupkat? AmerickY tisk ma jednu Unost, ktere se tika. sloupkati. Sloupkat Ci columnist maze, ale take nemusi bYt novinak a za to, co ve svem sloupku napik, odpovida, sam. Uvetejriovani jeho sloupkft jests neznamend, ze by Casopis s jeho vYvody souhlasil.

Slounkat ma volne pole. Stava se east°, ae slounkati zachazeji ye svYch rozborech zahraniene politickYch uddlosti spiSe do fantasie neZ skuteenosti. Nedavno v souvislosti s vYvojem ma d'arske vnitropoliticke situate se vyskytly v americkem tisku i v rozhlase ruzne sensaeni spekulace, tYkajici se i Ceskoslovenska. PtedevS'im je pry Ceskoslovensko na fade po Mad'arsku pro komunisticky pus a za druhe, president Bend§ v teto souvislosti se chysta do noveho vyhnanstvi. Pramen techto sensaci nebyl z Prahy, bvle to yS'ak spekulace — sloupkata.

Na trati steho yani narodii. Radiove zpravy male vysiladky, kterou s sebou vzali na dalekou, dobrodruZnou plavbu mladi Norove (o eem2 psali jsme tu neda yno) oznamuii, ae plavba probiha, nad vSechno deekavarii. Sest kteki si v Peru postavili vor podle kreseb, zachovanYch v kulturnim odkazu ptedhistorickYch obyvatel JiZni Arneriky na zdich zticenin a z Callao se 28. dubna 1947 pustili na ocean ovetit theorii, ze tichomotske ostrovy byly v pravekYch dobach osidleny lidmi z Peru. Vadce

VtSTlifIC vYpravy byl k tomuto nazoou ptiveden podivuhodnou podobnosti megalitickYch pamatnikii eereh9- davnoveku na Velikonodnim °strove a nekolika jinYch ostrovech s pozustatky jihoamericke ptedhistoricke kultury a tim., ze od pobteli Peru smetuji k ostroviim v janich motich proudy Humboldttiv a JiZni rovnikovy. Vor, jen2 ma krome motskeho proudu za jedinou pohonnou pomucku etythrannou plachtu ptesne podle ptedhistorickeho vzoru, urazil za pr y -nimesckor160lzuhe3mivytdene trati. Plavci maji s sebou americke armadni konservy, ale zpesttili si cestou take jidelni listek rybolovem, kdyZ jim na vor spadla letajici ryba, kterou pak rozfezali na navnadu.

Mimo to pry se nekolikrat potYkali s pkili g doternymi Zraloky, ale cestuji zatim dobke podle pla,nu.

Pkipomenuti ctenYm dopisovateliim. Psali jsme u2 nekolikrate v minulosti, ae poStovni Cady vymahaji jitra pravidla a vyma,haji je nemilosrdne. Mezi ternito pravidly jest jedno, ktere je nagimi dopisovateli dosti east° pfekrodorano a sice, kdy oznamuji, jak bud' v tadu nebo na vetejnem podniku bude vylosovano eislo nebo jmeno elena, a jake vyhry se vylosovanemu dostane. Patovni Utady nedovoluji, aby v easopisech, ktere jsou dodavany etenaktim poStou, byla jaka,koliv zminka o prodeji vYhernich kuponft, o taZeni Cisel o jakekoliv ceny, at' u2 se to deje v tadove schitzi nebo pki slavnostech, vYletech, atd. Timto pravidlem se musi redaktor kidit a nedivte se proto, kdy2 takove oznameni je v dopise zmeneno nebo vubec vySIrtnuto.

Otiasajici dokumenty u norimberskeho soudu byly ptedlokny pki procesu s nacistickYmi generaly a tyto dokumenty ukazuji, 2e bYvalY polni margal Wilhelm List, bYvalY vrchni velitel nemecke armady na Balkane a nynejgi hlavni obZalovanY, byl ptimo odpoveden za ukrutnosti, pachane na obyvatelstvu. Kdy2 se balkanki vlastenci za valky spojili k odboru proti okupantfn, vydal tehdejSi Aef vrchniho velitelstvi Keitel, rozkaz, aby kaZdY, kdo se postavi proti nemecke okupaci, byl povaZovan za "komunistu" a trest smrti pro padesat az sto poystala. ma bYt povaZovan za ptimetenou odvetu za jedineho nemeckeho vojaka. Zalobce Clark Denney ptedlo gil soudu dokumenty o tom, ae si List daval denne ptedkladat dalnopisne zpravy o pineni techto rozkazt. Sto bylo zastteleno odvetou za nerispe gnY pokus jednoho, zapalit nemecke vozidlo, 122 lidi bylo postfileno za sabotaZ v Belehrade, padesat partyzant bylo obekno a tada domil vypalena za linY nezdakenY pokus o sabota Jednoho nedelniho jitra bylo na hlavni ulici y Belehrade vetejne obekno pet povstalcri, obvinenYch ze sabota2e, a jejich tela byla ponechana na gibenici as do yeeera. To je maid ukazka ze seznamu ukrutnosti, za neZ je odpoveden Wilhelm List.

Rooseveltova ulice je nyni v Kladne u Prahy.

Po slavnem americkem presidentovi pojmenoval mistni narodni vYbor kladenskY nejkrasnejSi ulici v masts. V Banske Bystrici na Slovensku bude postavena Rooseveltova nemocnien. k nIC zakladni kamen byl jiZ slavnostne pololen.

Hitler znieil Hindenburgovu zavet'. Baron Tschirschky, kterY byl dtivernikem HindenburgovYm, prohlasil nedavno v New Yorku, Hindenburgovu politickou zavet', kterou mu nemahal spisovat, znieil Hitler, protae podle -Leto zaveti by se byl nikdy nedostal k moci.

"Hi tler by se nebyl nikdy dostal k mod a nebyIn by bYvalo ani valky, kdyby Hindenburgova 13171 zvedel nemecky lid", zdaraznil baron ry, chirschky, za jeho2 ptitomnosti oba dokuprn,nt y bvly odevzdanv Hitlerovi. Byly potizeny r1 17n zylag tni opisy -bet° vale. Jeden byl clan -7-, ahi r schkemu, druhY Papenovi. Papenova ukryta ve S yYearsku, ale objevena cistickYmi a genty. Tschirschky znicil sam svnu kdy2 bylo nekolikrate usilovano o jeho divot. ) 4 • Nejlepk zbrani v boji o Zivot je dosud stale budieek.

Strana 3 DOPIS Z KROIVIERIZE NA MORAVE. Bratr Ant. Hamusek v Houstone zaslal nem k uverejneni dopis sveho kamarada z detstvi, kterY syYm obsahem upouta, mnohe etenate, rodaky z Moravy resp. ty z mlade generace, kteki se zajimaji o domovinu svYch rodiett. Dopis zni: V Krometili, dne 17. eervence 1947.

MilY a vaZeny bratie Hamiisku, podiviC se, kdo ze Ti to z Krometile-rodiAte pik? A•k tomu jia po druhe, aekoliv dosud bez Tye odpovedi. — Na zaklade rozmluvy a vYzvy bratra starosty Varika, drogisty, pamatuji-li se na Tebe, abych Ti take jako start' KromekilakSokol a "lokalni patriot" par kadka a vzpominek napsal, ueinil jsem tak pied svatodu§nimi svatky struenYm dotazem na Tebe zda se take na mne a meho bratra neboZtika Ignace pamatujeS a bude-li Ti milo, ae si milkme obeas par tadkil yzajemne dopsat? — Dnes jsem byl °pet u bra. starosty Varika, jenZ mi dal pteeist Tvaj roz gafnY a vlastenecky vpravde sokolsky vedenY dopis, jehoZ obsahem jsem byl zfejme dojat. — Tak znovu struSne: jmenuji se Rudolf Holubec, klobuenik a obchodnik, vedu ten podnieek po mem v r. 1917 zemtelem otci Ignaci Holubcovi. Bratr /MO starSi Ignac, zemkel v r. 1903.

Ja sam jsem 66 r. star, mam syna Rudolfa, stud. mediciny v Praze. Vede se mi diky Bohu dosti dobte dik me obchodnicky velmi zdatne manZelce. V Sokole KrometiSskem jsem pies 40 let, hlavne v jizdnem odboru einnY a pak v druZstvu "starSich". Spolulak nebo2tika naeelnika Milok 2. ivneho, pak Sedlate, Nepustila, Orlieka, Alberta Hausmajera, Lorenze, OleMnskeho, Drapely, Outraty atd. jsou jiste Tobe povedoma jmena! — Hezke je od Tebe, Ce Tve pany syny udrZujeS' ye znalosti nakho krasneho deskeho jazyka a ae tak verne. propagujeC myClenku sokolskou!

Jiste pojedeC ptiki rok do vlasti se podivat na sokolsky slet, na sve krasne rodne mesto a na rozkvet eels nazi republiky? pak dozajista se take ukaZeS u Holubce, jen2 Te srdeene uvita!

— Provedu Te vSemi pamatnostmi kromefi.2skymi, bys ozivil Tve vzpominky na tu starou KrometiZ. — Bude zde celostatni julailejni vystava, 100 let Ceske KrometiZe, bude zde 100 vyroei "konstituce rakouske z roku 1848", parlament bude zasedat ye snemovnim sale arcibiskupskeho zamku, ptijede p. president a zahranieni hosts z celeho sveta! Bude to velkolepe a buds dobf-e, kdy2 zagitujeC hodne i "civilri" na zajezd do oeskoslovenska. — Pomery jsou zde jiz naprosto sluS'ne a ty feei o schovayani se za "Zeleznou oponu" jsou hloupYm tlachem a zavistivou pomluvou! — Ptijed' a uvidiC! — na neeem s yrij zvlagtni zdjem, napiC mi, rad Ti pokud to bude moZno vyhovim! — Co se me rodiny tyee, rnam velmi hodnou manZelku, ptedobrou a citlivou "mamu" k synovi, jen g bohuZel nechce se venovat me Zivnosti a studuje v Praze medicinu na Karlove universite. Mermomoci chce bYt chirurgem. Nechci mu zabrariovat v jeho volbe a pi-emlouvat k femeslu a obchodu. To nema smysl, by v budoucnu pak na mne nenakikal, neni-liZ pravda?

Jakou Ty mad v Americe existenci? Zajimalo by mne to tea. Jiste jste ye svem povolani spokojerl a 7.5spe gni. PCeji Vam v§em to nejlepk pri dobrem zdravi pro celou vaZenou rodinu. reS'im se, ae t ent° dopis koneene dostaneC a ze daC o sobs take milou zpravu. V tomto atekavani Te srdeenC nozdravuje s bratrskym pozdravem "Na zdar"! Tobe oddanY ptitel Rudolf Holubec. ) • •( Podle stareho tureckeho pfIslovi jsou na sve_ tozla: oheri, voda a zany. Amerieane uznavaii jenom dve: ohnivou vodu a deny. Anglicans k tomu joke zoe y. Ale ye vSech ti-ech puipadech je mezi Mmi Zeno. ena ma starosti a budoucnost, nea se provda.

Mud se zac''ne a budoucnost starati a2 kdy2 se oZ"eni.

Strana 4 IONNI•04•104■041

VIISTNIX 01110d

Oddil DopisovatelskSr VZIATRU NA SOKOLSKt VtLET. Ua priSti nedeli 31. srpna sejde se naSe Celts sokolska chasa, spolu s mnoha s yYmi priznivci a pozvanYmi hosty na svem pozemku k srdeenemu veseli a obeerstveni, ktere zajiste v tomto parnem letu prijde kaZdemu nalelite vhod. SokOlske misto nachazi se v peknem lese ye stinu jehlienatYch stronra a je zarostle peknou zelenou travou, kterou nak obetavi bratti a sestry vyeistili a pro pohodli priznivcii pripravili. Celts rada stant s kuchyni i s barem a ostatnimi atrakcemi bude vroubiti cele toto prostredi. SnaZive na.S'e kucharky postaraji se o dostatek dobreho barbecue pro v'Seclany. 0 nalelite . mnoZstvi chladnYch napojd pro mlade i stare postaraji se sveclomite zase naSi bratri, v tomto oboru na slovo vzati. Pro pobaveni usporadany budou hry pro mlade i starts o ceny. I domino bude na pozadu, mo2na i nejakY ten marya g . — Pozemek tesne sousedi s peknYm detskYrn mestskym hriStem a budovou pro pohodli malYch velkYch. Viet kona, se za kaZdeho poeasi, at' je hezky nebo prSi a treba i kdyby mall dratenici padali. Maso bude peeene a pivo na lede a proto snist a vypit se to musi. Prineste si s sebou plachty nebo pokrY yky, ktere prostrete na zem pro svoje pohodli. Bude-li prSet, zujeme si boty a driv done neptjdem az t@ vSechno snime a vypijem. Zkratka, prijd'te vkchni, at' se nale2ite vespolek pobavime, pohovorime a seznamime. Toe vzhfiru na ten vylet, nebo jak se VYbor. fika treba piknik. Pekne kaZdeho zve ) • 07+ • I East Bernard, Texas.

Mill etenari!

Vite-li, na koho jsem si vzpomnel v nedeli v sini radu Karel JondA? Na pani 2ivnou. Milts pani, mela jste bYt pri divadle houstonskYch ochotnika — to byl duSevni poZitek. Sakulentki herd, ti to sehrali, elovek nevedel, jestli to skuteenost anebo divadlo. Bylo to tak pravdive, jak jsme z Evropy odjadeli a ki jsme za tou lepSi ItUreiekou chleba. A bylo nam do pia& zrovna tak, jak to znazornovali v to late "Odkaz".

Od zaeatku a2 do konce to bylo krasne. Vite, pani Zivna, Vy pigete valycky v tech Vagich dopisech tak pouene a v nedeli jsme to yideli na jevigti. A ten nag Evot zde je zrovna takov37T, jak to bylo v tom divadle. Opravdu perlieka pro na g farmafskV stat Texas. Potrebovali bysme hodne takovYch divadel. Gratuluji vgem herctun.

Jan Petrti.

• ( El Campo, Texas.

Ctena redakce Vestniku, mile sestry a bratti od radu els. 40.! V minule schnzi bvlo usnegeno mit opet spoleenou svaeinu v priki schtzi v • Proto, mile sestry, prineste opet co ktere bude moZno. Bratri od vYboru budou mit dost co pit, tak budeme mit opet jednu z tech nakch peknYch schtzi.

Musim se yam pochlubit, ze jsem si opet vyjela na vYlet. Mej tat'ko povida, Z"e jak jsem rortan6ena, ze asi mne bude u2 muset privazat, abych n 6kdy byla doma. To jsem se tak namlsala z to testy do Oregonu. Tentokrat to bylo jen do okresu Waller. Delala jsem k)fera sestre a Svakrovi, kteri se chteli opet podivat do stareho domova, nu a ja. take. Vyjeli jsme v sobotu o 6 hod. rano, bvlo 8 hod., u2 jsme byli v Hempstead u br. F. kepky v jeho pivnici, to bylo prvni zastaveni. Chvili jsme teeriovali, pak nam ukazal cestu k jeho peknemu domovu.

VjOdime do driveway, sestra kepkova, na ge byvoid sousedka \rola "6 Jeruzaleme!, Vavrovi isou tady!" Mne nepoznala, neb jsme se nevi duly uZ asi 25 let. Po chvili jedeme o 3 bloky dale k gyakrove neteri, kde asi za 2 hod. prijeli ieho starieka sestra pi. S' tepanikova, se synem a dcerou z Houstonu. No to jsme vkci pustili pusy na kaacir, za chvili to hue'elo jako v file. To 'e vi, ze jsme je taky mazali, by nam nevvschly.

•3ylo 5 hodin odpol ‘ kdy2 jsme se rozjadeli. De• z Houstonu musely maminku Stepanlkoyu • sinmft a m y 7.ac i p li rin Waller 1 svnovei

gtepanovi, kde nas uz oeekavali s bohatou yeCeti Avakrtiv synovec 8tepan. Ma tam peknou farmu, kterou si koupil prostkednictvim vlady pied 7 lety a kterou si letos doufa, doplatit. SAzi jen korn a ofi gky a pak ma pekne stado dobytka. tak jako my a mnoho jinYch nagemu velkernu presidentu Rooseveltovi za ten program, ktery nam chudobnYm rentYttim umoZnil koupit si vlastni farmu. V nedeli rano, bylo asi 8 hod., rozloueili jsme se a jell k mu bratrankovi Joe Hrbaekovi, kterY vlastni te2 peknou farmu asi 4 mile od Monaville, a zabYva se take strihanim vlastil. Prijedern na &fir, Joe s ZenuSlou vybehnou a pry, "doggone, ja se divam, koho to sem kozli zas nesou a to jsou Vavri a t" ofie." Pane uvitani, Z"e. No ale vS"ak my se zname. Vime, ze nas radi uvideli, neb to se pozna. Po obede jsme opet v gichni jeli k gvakrove sestke, statiekYm 8‘ tepanikrim, kteri bydli sami jako dye opugtend kutatka. Je to bolestne, rodiee vychovaji velkou rodinu, 8-10 deti a pak ztistanou k staru sami. Stalieci 8tepanici maji jegte to vYhodu, ze syn Stepan se o ne svedomite starts. Pti gla mne no, mysl ta stara zolektost s tou ritulnou pro ty na ge stare eleny. Jednota vlastni dost farem, dava, velke milodary, pros bysme nemohli pro ne zatidit domov, kde by se mohli kutat v zahradce, vadit se se slepicemi a prasaty. Mohlo by to bYt pa zptisobu Boys Town. Vime, ze staff lide zvykli praci nebudou bez ni dokud mohou sebou 113-7bat, oni by si to sousto je gte zaslouzili. Broth a sestry, sjezd bude ani ne za rok, je uz eas by jsme zaeali probirat nejake navrhy, tak ja day arn navrh, by jsme zacali s tim domovem pro nage stare opu gtene eleny. To by take byla dobra, reklama pro na gi Jednotu, az bysme mohli novemu prospektu rici, al budeg start', deti vas opusti, Jednota vas neopusti. Bratti a sestry, nebojte se toho, rozbirejte to drikladne. Pozdeji podam mtij nahled, ted' IA se musim vratit zpet, kde jsem odboeila. Vavti zristali u gtepana not a jak mi sestra pravila, jezdili po cele Evrope, neb oni pochazi z Ho gt'alkove, kde, jestli se nemYlirn, jegte mail pfatele. Ja jsem jela zpet na not s bratrankem a jeho Zenou.

Veeer jsme jeke byli u jeho bratra Martina, kteti ten den shaneli kdesi aZ v Galvestone a Texas Cit y. Vgichni se divili jak pry dobte vypa darn_ 8vakr Vavra honem musel prozradit.

"No vgak ona ma na sobe 5 funtri lieidla". povidam: "Vgak starou barnu kdy2 opravi g a obarvig, te2 yypada lepgi nab, ta rorttepand."

Statieku BartoCi, sutra Hrbaakova Vain vzkazuje, Ze ona take rada makovniky. Mate tam ptijet, pry vam jich napeee dost a prsty yam nebude priskripovat.

V minulem mem dopisu byla maid chyba, psala jsem, ze statieek B. bude taneit mezi d yema Zhavkami neboli koptivama, a gotek z toho udelal Zidovkami.

Pfatele, srdeene diky za pohosteni. Ted' budeme vas oeekavat. Pozdrav v gem pasha, Hradecka. ) • • Temple, Texas.

Cteni broth a sestry!

Timto yam sdeluji, Ze pfi gti schrize nageho tadu els. 24. bude pofadana druhou nedeli v zati ye 2 hod. odpoledne, t. j. 14. zafi. Zmena tato byla ueinena pro tuto schtzi proto, ponevad•Z tajemnik na prvni nedeli jest povolan na jine misto, a proto by se nemohl prvni nedki do schrize dostavit. Proto, bratti a sestry, vezmete si na vedomi tuto zmenu a dostavte se do schiize v hojnem poetu. Dal gi schrize budou zase koflatly jako obyeejne prvni nedeli v mesici.

• TeZ upozorriuji Cluny, ktefi jsou pozadu s placenim poplatkt, by se hledeli vyrovnat, neb ted' bude mit kaZd3i zase nejake ty $$, kdy2 to pikovani bude zase v proudu. T. mime tady michane, nekde dobre, nekde prochodici a nekde tez §patne. Pneasi jest dosti- suche, jen misty men dosti dobre ptehariky. Tak se zatim mejte vkchni dobte a Cleni naleho radu Prapor pamatuite na prigti schtizi druhou nedeli saki. 8 br. pozdravem„, Vas;, Navratii. tom.

Ve stfedu, dne 27. srpna 1947.

Pozdravy z prazdrtin. Z New Westminster; Kanada, doCel nam listek s ptipisem: "Jest zde vgude krasne, ale pohodli doma se neda nahraditi a proto namitime okruhem domfi. Frank a Dolfi StranskY." Za dva dny doSel dal gi listek s pohledem na prehradu Grand Coulee Darn, Washington, se slovy: "PohliZme na lidske yeledilo dobra. Divirn se, Ze jest stale acsti tech, kteri plodi zlo, kdyz svet ma krasy, ktere mohou duAi napiniti ku uspokojeni. Zdar, Franta a Dolfi." VITO listek od manZelft Fr. StranskYch st. do gel z Brownig, Montana, s pohledem na prusrnyk Logan a okolni ledovce; bylo na nem napsano: "Jest zde krasne. Dojmu aZ primnoho, ale bude to vzpominka celYm dalSim Zivotem." — Bratr Tim Kostomlatsky poslal nam pohlednici z Havana, Kuba, na "Pozdrav z tohoto stareho ale velmi krasneho mesta. Jsem zde na prazdniny. Ten latinskY lid je prec zajimavY. Tim KostomlatskY." Dekujeme v gem za milou vzpominku. )•4•(— Z radii Jaro cis. 130.

Mill bratri .a sestry!

Davam vana vedet, ze pravidelna radova schtize konana bude v mesici srpnu dne 31.

3. hod. odpol. v Sokolovni. Zmena jest proto, Ze rad Pokrok Cis. 84. ma prvni nedeli v zari skoro celodenni program 501ete oslavy naSi SPJST., tedy nezapomerite a ptijd'te do schtze o tYden dtive. S pozdravem, Antonie Horak, rad. dop. ) • •I• • DULEZITOST STUDIA SLOVANSKtCH JAZYKU PRO MLADEZ. Z Washingtonu, D. C., rozeslala Veteranska Administrate dopisy s yYm odboeltam se Zadosti, aby upozornily veterany-studenty a studentky na kollejich a universitach na dille2itost a vYhody studia ruStiny, destiny i jinYch slovanskYch jazykti, aby tito byli studiem us,thopneni ziskati mista v diplomaticke sluZbe Statniho departmentu, ye vojsku SpojenYch stattz i jine vladni sluzbe. Mezi jazyky, doporudenYmi k studiu, je nejen ruStina, nYbr2 i deftina. Mezi universitami, kde se uei slovanskYm jazykum, je doporueena i flak Texaska statni universita v Austinu, kde je odbor slovanskYeh jazykt, jeden z nejvetSich ye SpojenYch statech, s deskou i ruskou fedi i literaturami obou j Skoini rok na nagi universite v Austinu zaene jiZ 15. zati a bude se ukti pet kursam Ceske feel a etytem kurstim ruske keel Vyueovati budou: pfidruZeny lintel Josef Malik, mladgi. instruktor Jaroslav E. 2ivn3'7, instruktor M. E. Smith a profesor dr. Ed. Mieek, ptednosta odboru slovanskYch jazykti. Nekteti na gi studenti a studentky ziskati jiZ mista v diplomaticke sluZbe, ve vojsku i jine vladni sluZbe a jsme opravdu velice radi, ze nyni i Veteranska, administrace upozornila na dnlektost studia slovanskYch jazykil, je2 poskytuje velike moZnosti pro zamestnani a budoucnost na gich mladYch lidi.

Amerika pottebuje lidi, znale slovanskYch jaKdo umi Cesky i rusky, ma prednost a vetsi moZ"nost ziskati zamestnani ye vladni sluZbe.—Kdo by se o studium zajimal, at' obratern napige na adresu: Dr. Ed. Mieek, University Station, Austin 12, Texas. ) • 4, • Nevime, jakYm zpirsobem se roz§irila u lidu .2enskeho vira, 2e muZnost je prima umerna hustote vlast. V 2adnem pripade se neshoduje 8 nalory badatelfr, kteri naopak tvrdi, 'Ze nedostateena hustota vlasoveho porostu na Wave, zvana, v extremnich pfipadech plesi, je zpusobena pfebytkem mu2skYch hormont v tele. Po tomto konstatovani se odvaZujeme oznamit vgem etenattm, kteri tomto` pfebytkem "trpi", nejnovejSi -v9sledky badani o ple gatosti. Podle nich je pleg nevyleeitelna, nebot' je to zdedend soueast nagi konstituce, a dedi se — to je zajimave — ne po otci, nYbil po dedeekovi. Tedy podle toho, joke mel vlasy na g dedeeek, takove budeme mit my. Tento typ plegatosti je nejrozgitenej gi a neda se proti nemu nic Mat, nYbr2 obrnit se uvedenSmi fakty o mu2skS7ch hormonech. Podobne pomery byly zjiAteny u opic, jsou tedy znakem druhovYm, proti kteremu dlovek nic nezmUe.

Ve sttedu, dne 27. srpna 1947.

NA LEKAItSKE FAKULTE V HRADCI KRALOVE. PROJEKTOVANA HVEZDARNA. NEZDOLNY DUCH NASICH VEDECKYCH PRACOVNIKU. CERVENY KOSTELEC SIDLO VYNIKAJICIHO UMELCE SOCAIIE A BADATELE NA POLI EXPERIMENTAL/Nil PSYCHOLOGIE. Dr. Chas. Aug. Chval V nedeli 13. Cervence po pate hodine odpoledne preleteli jsme zapadni hranice Oeskoslovenska. Pod nami, jako pestrY koberec se rozkladaly malebna polidka a huste derne lesy. Nad nami azurove modra oblaka nadherne postribiena beloskyoucimi pruhy bilYch zavojt. Byl to pohled uchvatnY. Nikdy jsem o tom nesnil, ze jednou spattim zem myth °ten z tech nebeskYch vysin. Hle, dole pod nami Marianske Lazne a hned vedle posvatne Lany, kde popel nesmrtelne a celYm narodem milovane dvojice spodiva v lime drahe matky Oechie. Nikdy nezapomenu na tento pohled. V duchu mi zaznela dojemna melodie piSne: " 'Cechy, krasne Cechy me, duk ma se s touhou pne, kde k ramie ho-, ry jsou zasnoubene s oblohou."

Kolem keste hodiny jsme pristali na Ruziriskem letiSti. To dobre Ceske srdce projevili i eelni ii ednici. Byli snad dobte zpraveni panem Veskrnou, ktery s velkou skupinou krajant, vypravenou cestovni kancelari Juliusa Hegra z Chicaga ptileteli den pied nami a uvedomili spoleenost i celni organy o nakm zprozdeni a nesnazich. Prohlidka byla nad odekavani hladka a za necelou hodinku jiz jsme zatdeeli v autobuse z Vaclayskeho namesti do Vodiekovy ulice, kde se naleza iliadovna Pan-American.

My'm domovem po nekolik tydnu, odkua jsem podnikal navkevy a vyji2cl'ky, byl Zizkov, Prokopova 19. 0 situaci v aeskoslovensku a Rakousku, jako o myth dojmech z Prahy a Vidne se rozepi gi je gte ye zylagtni kapitole. V tornto struenem elaneeku hodlam scleliti me dojmy z nav'Stevy lekaiske fakulty v Hradci Kralove a mou pout' k sla ynemu mistru sochaii, spisovateli a badateli v experimentalni psychologii p.

Bietislavu Kafkovi.

V pondeli 21. dervence, v prrivodu me sestry Stepanky Smorancove jsme vyjeli rannim rychlikem do Hradce Kralove. Na nadraZi nas u•Z Cekali MUdr. Jaroslav Brychta, gef-lekai Csl. statnich drah s jeho sekretatkou sl. Stepankou Sedkovou. Dr. Brychta vedle sveho zodpovedneho povolani se venuje s nevAedni pill a opravdovou laskou k vybudovani meteorologickeho Ustavu. Sestavil celou radu pfistrojti, ktere se osveddilv a jsou dnes piimo v letecke slufte nepostradateine. Vypracoval projekt statni meteorologicke laboratok a lidove hvezdarny, ktera bude stati v miste idealnim, vklieenem zelenem rained na jiznim svahu Noveho Hradce Kralove. Bude to monumentalni stavba. Moderne zaiizend s volnYm obzorem, prosta, mestskeho kouie, ruchu a chveni. Upouta pozornost novosti svYch tvarti a se svYmi uklidriujicimi rybniky v fq doli na jinni strane, lesnimi porosty v okoli a panoramatem pohranienich hor, bude jako stvotena pro prirodni reservaci. Ministerstvo dopravy uz oovolilo znaenY obnos na vvbudovani. Zakladni kamen byl uz polaen.

Stojice onoho piekrasneho jitra u nal° videli jsme v duchu pnouti se k tomu modremu azure krasnY chram vedy, zasvecenY k sluZbe lidu a hledaiicirn pra ydu, spravedlnost, a mir . .

Dr. Brychta me za sebou celou radu vedeckVch saisu, 1ez byly pielolenv i do cizich jazyVyzkou'Sel i prakticky svoji genialni theorii o vlivu klimatickYch zmen na zdravi lidske. K tomu Udeln vypracoval bodovaci methodu. Zajimal-li by se nekdo z kruhu lekaiskYch o tyto veci, marne po ruce nekolik vYtiskti a doufame, ze jeho dilo unonte nozornost vddeckYch kruhri zde v Americe. Na§i krajane v eeskoslovensku, zvWSte skromni na§i, badatele si zaslouZ1 nejen na§i pozornosti, ale i podpory. oeskoslovensko od nacistfl yydrancovane nutne potrebuie nejen symna tie. ale i pachnneni a. nornorne rukv.

Tak na ptiklad by se segel pro ten meteorologick.(7 tekovV citlivv elektromer ke zkoumAni kosrnickYch p aprskfi a ionisace vfibec ci,PP:Pr1"77 nncitaC DfInrskt, tf:eba i v jedno- • duchem nroved eni. V nlanovene bioklimaticke ob,'ervc4tori me dr. Brychta v dmyslu zriditi klimatickou komor y na zkoumani vlivu klimatu

VESTNIK na lidske zdravi. Ponevadi v Evrope neni zkuknosti se zfizovanim techto komor, byl jsem po2iadan, abych zde v Americe vyzvedel, zdali takove komory zde existuji a poslal informace po strance technicke. Byl bych rad, kdyby mne nektery z tech nasich ceskych inZinYru v to veci poradil, anebo primo dru J. Brychtovi do Hradce Kralove napsal.

Na biologickem fistavu, nebo oddeleni Karlove universite se /lam dostalo z ylaSte mite pozornosti od dra. Bohumila Krajnika. Provedl rias celou laboratoti a s nadknim a laskou odbornika nam delai vYklady a ukazoval nam experimenty, sbirky a celkove zarizeni. Vdeene kvitoval pomoc Ameriky, zejmena co vykonalo Americke Narodni Sdrukni a drem 8tolfem a jeho prateli v Zivot uvedenYm spolkem pro pomoc vedeckYm Ustaviim. Vide]. jsem celou du tech uZiteenYch veci, knih a pornticek, ktere byly dodany a vdedne pkijaty. Milou pozornost nam venovali take dr. Vladimir Dvorak a pharmalog Zdenek Kocher. Na gynekologicke klinice jsme se setkali s drem Luklem, ktery se prave vratil z Ameriky a piijimal od sveho asi_ stenta referat. Byla nam piedlokna i parnetni kniha a nemalo jsme byli piekvapeni, kdy'Z jsme spatfili jeke derstve podpisy predsedy 6 NS., Adolfa Kadera a Josefky Saltove z Chicaga.

Nezapomenutelna, testa n?",m vZ'dy bude jizda JiraskovYm Udolim a tou nachodskou krajinou vribec. K Veeeru 21. eervence isme dorazili do 6 erveneho Kostelce a po kratS'im hledani jsme zastavili pied Utulnou vilou p. Bietisla,va Kafky. Teprve, kdyZ jsme vkrodili do prostranneho na,dvori spatfili jsme celY komplex budov s krasnou zahradou. Mistr nas uvital se zarivou tvaii a brzy jsme se bavili jako staii pratele.

Byly to dva nezapomenutelne.dny, ktere jsme v jeho residenci v kruhu mile rodiny a pratel stravili v pratelskem rozhovoru, jeho2' se take sridastnili dr. Emil Neliba z Prahy, dr. Brychta, humorupiny pan Vendelin Dvoiddek a pan ueitel Frantikk Duchad z Horniho Kostelce. Kohouti uz oznamovali blilici se jitro, kdy'2 jsme se do vykazanYch nam pokojti ubirali. Se zajeme jsme po celou dobu sledovali vYklady nakho hostitele. Jeho zkuknosti v experimentalni psychologii jsou skuteene obdiyuhodne.

Ano, jsou takoveho razu, ze i vedecke kruhy, ktere ponejvice byly Oidy skepticke k metapsychickYm zjeviim, podinaji jeviti zajem o tento ohor. Dilo na psane p. Bietislavem Kafkem: "Nove zaklady experirnentalni psychologie." obsahujici 427 stran velkeho formatu vysio jiZ v jedenactem vydani. Ve Spoi statech autor uzaviel kontrakt na nallad 100,000 vYtiskri v feel anglicke a 100,000 vYtiskil v jazyku gpanelskem.

O teto praci se je'Ste v blizke budoucnosti rozepikme. Neinovejei jeho spis prave vykl pod nezvem: "Olovek Zitrka — kultura rozumu a ville" a to v tretim vydani. Jest to kniha velke ceny pro ty, kteri chteji pestovati silu ducha a zajimaji se o zdravV system smY gleni. Dle autora: "Vypestovani sil rozumu a vale jest vitezstvi ducha, nad 'Zivotem, jeho duS'evni a materielni bidou." Takove plody, piijdou-li do rukou na§i mladeZe a do lidovYch knihoven, piinesou narodu a lidstvu paehriani. V Praze me nejvice zajimali knihkupci. Tech ma Praha skuteene dosti, ale lacine a lidu dosa2itelne duchovni Cetbv jest iate hodne malo na trhu.

Snad ani neni po nich poptavka, jak bychom si prali. NO, to u2 by byla pro nas nova kapitole.

Na."Kraloyir Hradec a Oerven5.7 Kostelec jsem si odnesi ty nejkrasnefAi vzpominky. Nasbirav pf.i torn hodne novYch poznatkri, zejmena v dia gnose a v led,be te gim se, 'Z'e budu miti pinetest mnohYm, jak v telesrrkh, tak i dukvnich rbo,-ba'cha '. ,'votnich problemech poslouEti. Adresa: 2530 South Lawndale Ave., Chicago 23, Illinois.

• A. • Z VALEtNYCH LODI OBYTNE DOMY. Co nedokazal nepritel, dovedla boure: more malem pohltilo Warspite, anglickou bitevni lod' o jednatriceti tisicich tun vYtlaku, jednu z ne jstareich, ale take z nejslavnejeich jednotek valeeneho lod'stva Jeho Velieenstva. Ale ztroskotani ji zachranilo pied potupnYm koncem

Strana 5 • ye starem 2eleze. A podati-li se, co zamfgeji dye skupiny podnikavYch Anglidanti, bude ted' teprve slouZit Zivotu a pimo jej pojme do svych iitrob, kdy2 jej drive panceri a dely Warspite podstoupila krest ohnem v prvni svetove valce, za slavne bitvy u Sgagerraku, kde lod'stvo admirala Jellicoe zaskoeilo nemeckou flotilu, sotva si prvne vyplula, a zridilo ji tak, 2e se u2 za celou valku neodva2ila z pristavti.

Warspite si tehdy utr2ila jednatricet zasahit.

Ale meta svilj podil na viterstvi. — A zasahla neinne jete i v druhe valce. Nejprve u Narviku pri boji o Norsko i pH evakuaci britskeho expedieniho sboru, kdy2 se ukazalo, ze severske pkedmosti na evropskem kontinentu nelze uhajit. Pak se piesunulo teMte rozhodovani do Stredomori. A s nim se presunula i Warspite.

Mela podil na znideni silne italske eskadry u Matapanu za boja o Recko, byla zasakna d yema teZkYmi nerneckYmi pumami, kdy2 se u Salerna zachytily vYsadkove oddily, ale neodpadla z velkeho boje. Byla pH vylod'ovani v Normandii, a kryla Utoene viny, vstupujici na holandskY ostrov Walcheren.

Tim dosiouHla v britskem vaieenem namoknictvu. Jako lod' stare tfidy neni u2 dost rychla a obratna. Nove zkuknosti yyZaduji piebudovani lidstva. Patrne budou vykadeny postupne i nmohe lodin novejSi, neZ je Warspite. Pametnice slavnYch bojii o uchraneni svobody sveta, ohrolene dvakrat nemeckYm vybojem, byla na rade z prvnich. Meta bYt z Portsmouthu dopravena do Skotska na rozebrani do stareho 2eleza. Nejela u2 vlastni silou. A more, jeho2 viny hrde brazdivala, ji za prevozu odvesito z vleeneho lana a vysadilo ji na meleinu u Cornwallu, Zatim tom trei bezmocna. Noviny prinesly snimky a nekrology. A to si nekteri teprve uvedomili, 2e vlastne je ekoda rozebrat takovY hotovY kolos; 2e by staeilo vymontovat stroje, a to, co vlastne lod' u2 nepotrebufe, kdy2 dosanla posledniho pristavu, to jeji vlastni hrube, schranka 2e stejne nema, velkY vYznam pro dalei zpracoVani, ale 2e by za nynejSi bytoye krise mohla bYt lidem dobra, kdyby se trochu prizgasobila novemu ureeni. Snad je k tomu podnitily obrazky, ktere nedavno prines1 jeden ilustrovanY Casopis, jak zaridil vyslou2ilY americkY vojak ye vyradenem Utoenem elunu man2elce a synkovi docela UtulnY domov. AZ vyberou z Warspite stroje, zdvihne se jiste, protole ji to hodne ulehei. Pak ji bude moZno odvIeci na vhodne misto u nektereho velkeho mesta, a tam tedy se promein v &Irak. ) • 4, • (

KALENDA!( 31. srpna. Celodennt vylet a barbecue potada Sokol Houston na svem pozemku, kterY sousedi s parkem Monte Beach. Sledujte pozdejSi oznameni a dopisy.

7. zaki. Divadlo "Odkaz" sehraje dramatick KrouZek houstoriskYch ochotnikti v sini radu 8tefanik na Cottage Grove, Houston, Tex. Zaeatek v 6 hodin veaer.

1. zari. Piknik pro eleny Hl. firadovny, Tiskoveho vYboru a personalu tiskarny Vestniku u radove sine ye Fayetteville, Texas.

7. zari. Oslavu zaloleni Jednoty porada kad eermak Cis. 55. v Corpus Christi, Tex. 7. zari. Spoleena svaeina u tadu Tioga Cis. 5. v Tioga, Tex. 7. zari. Oslava 50. vYroe1 zalnieni SPJST. v sini radii Pokrok Dallas Cis. 84 v Dallas. Texas.

14. zari. ScUze Padu Oesky Prapor Cis. 24. v Cyclone, Tex. Zaeatek ye 2 hod. odpoledne.

14. zaii. Spoledna svaCina po schtizi radu Oechoslovan Cis. 40. v El Campo, Tex. 21. zari. Divadlo "Teta, Fatty postrach rodiny", sehraje dramatickY krou2ek Hlahol v sini tadu Pokrok Cis. 88. v Houston, Tex. Zaeatek ye 4 hod. odpoledne.

28. zari. SokolskY Den spojenS7 s vefejnYrn cvidenim za snolu Udinkovani okolnich jednot poiada T. J. Sokol Houston na pozemku radu tefanik.

26. rijr". OsTe,va vS>rodi zrozenl esl. republikv, pH ni2 krou2ek Hlahol sehraje divadlo v si_ai Edu Pokrok Cis. 88., Houston, Tex.

Stream e

El Campo, Tex., 18. srpna.

Popisuje statieek Barton.

Ctena redakce a v gichni etouci Vestnik!

Jak jsem yarn jiu povedel, le jsme s nagi mamkou ptikyvovali, na vybidnuti na gich deti ze San Antonio, jeti s nimi a pomoct oslavit 50 lete spoluliti rodiet na geho zeta Vilema Bayera. To jako starch Bayern. v Gilliland, okres Knox. Ptijeli pro nas v sobotu 26. eervence, a v nedeli rano sedame na jejich 8trudlbejkr. Trogieku okolkt, jako loueeni, se odsekne. Na Columbus, Bastrop, Austin. Vidite, le to trefim, jen kdyl se nezapomenu! Za Austinem korny suche, bez klaskn. K Burnet stra gnYch cedroyYch sloupkn, velike hranice, ulolene pti hajvej, dekajici na velike troky k odvezeni do mist, kde je dobte zpeneli. K nam do El Campo phjizdi takovYch trok y nalolenYch sloupky. Asi na ty velike dobytkatske renee, ale ne uz v okoli El Campo, ale blile ptimoti. Dale, misty korn y i maiz prochodici. Baviny maliake.

Lampasas, Brownwood, Cisco a Albany pekri..5, poloha, asi tam dostali de gt', neb voda v tenkach. May, pekne broskvove zahrady. V Rising prvni olejovy derik, co jsme na cele na gi testa videli. Vyjma Altair, kde je nekolik olejovYch studni, ale to &tame je gte do nagi ptimotske krajiny, ktera, vet ginou sedi na oleji, jen ho dostat na vrch. Moran, tam u2 je nekolik olejovych derikii. Albany a Moran, tam, se me zda., se usazovali kdysi pied lety na ginci. Bratr L. Wychoperi zde v El Campo, by nam mohl o tom vice povedet, neb v tech mistech, se mne zda, je dobte obeznamen. Trockmorton, —kdel k Seymour pracovali na hajvej. Mondle na to neyzpomneli, Ze je nedele. V tech mistech uz pozorovan deft', neb v tenkach voda a po stranach hajvej mokravo. Dobytek v gade tlustY. V Seymour jsme poslali nagim zpravu jakaco, kde jsme. Mesto se ptipravovalo na rodeo, vgechny ulice okraglene, same fanfar. Ze Seymour do Gilliland, cil na gi testy, ul jen asi 32 mile, ptes brejkse, kterYmi proteka teka Wichita. Po hajvej na Benjamin, asi 20 mil zajild'ky. Phjeli jsme jegte kus do veeera. Na tu oslavu ul take byly ptijete z Perry, Oklahomy, dve dcery, obe manlelky bratrn HolbovYch, se syndekem mlaclym Holbou. Mnohym ze stare vlasti je znamo, co holba mini, le to je, kdo holbu vypil, le se posilnil, pogmak si, chtel druhou a i vice jich, ba jo! — Ptipravovano k to ()slave, ale jen rodinne. Vgecky okresy okolidni jak na Sahate, a tak pro kapanek to posily jsme zajeli al do Wichita Falls. Ne le by jsme tu posilu, toho ducha livota, jak tikaval start Haidu gek, museli mit, to ba ne, ale abysme se jen projeli. Vzdalenost jen 70 mil. — Jak si nektere ty suchoparne okresy a mesta gkodi tou prohibici. Kdo to chce, zajede si, nedela rozdil vzdalenost. Wichita Falls je pekne a obchodni velkomesto. To nave El Campo se musi zastydet, ba ze jo! Co u nas za 15c, tam dostanete za 10c. Tak si to vemte, ne to piveeko, ale ten rozdil v eerie. — Take jsme zajeli naYStivit bratra Simona Barto ge v Bomarton. V miste, kde bysme si mohli zkratit cestu pies teku Brazos, most dtevenY poboten, a tak zajild'ka na Seymour asi 30 mil. Simon sam doma. Jeho Matenka, jak on ji nazYva, jela do Anson, s p. a pi. Vine Datilkovymi z Megargel, za jakymsi biznisem. ()bed nam nave Zensk. piipravily. Snadno Pripravit, jen kdyl vi jak a umi to, a hlavni Yee, kdyl je z ceho, ba jo! — Ptijeli! Priteli Vincovi Datilkovi jsem gratuloval, neb si vybral na starost — to na starost beru zpatky — na spoluLti je gte statnou a peknou man2elku. Znal jsem Vincu jegte pied 60 lety. Jemu ph to jeho jedna 70tce svedei, vypada tak dve petky. Jako vldy piny humoru. Simon s jeho Matenkou, u Zna odpoeinku. Maji pekny domov, tak jak v meste a pti tom lep g i vyhodu, derstvy vzduch. Jejich rozsahlou farmu, neb vice, obdelava jejich syn ye velkem s delniky, sam, jen dohlizitei. Od Simona jsme jeli do Seymour, ale jen okouknout prtivod rodea, a vzaty z toho nejake obrazky, to pohyblive, a to se vi ne mluvici. Po prtivodu jsme zajeli k bratranci, k br. Jos. Hodankovi, ktery vlastni peknou farmu v ptedmesti Seymour a jednu ph Gilliland. — Tahlo k yeeeru, my jegte navgtivili take p. F. Kubalu, take na ptedrastd„ kteil nas lonskeho roku zasobil do-

VE8TNIK Maeimi hrozny, kdyZ" jsme se u neho zastavili.

Letos Ze Zadne hrozny se neurodily. Pak je'Ste zastavka v Red Spring pki hajvej, u Vilemoveho bratra, je to 8 mil od Seymour, tam povedeteli a k domovu, a nejvyggi eas, aby nas nektere stragidlo v tech brejksich po 1/2 noci neptepadlo. Oslava 50 leteho trvani ve svornosti manZelske, beze v gech ceremonii odbyta v sobotu pied riagim odjezdem — v nedeli. Hodne obrazkti vzato, a uvidime, jestli neoslepnem, jak se tarn budu pane vyjimat. Tolik makovnikti jsem je gte ve svojim 2ivote neulil jak tam cell t'den, pti kaklem jidle makovniky na stole.

Nemusim pochvalovat, to se samo sebou rozumi. Snadno jim makovniky delat, maku vyrejzovala jejich dcera, pi. Barto gova. On ten jeji amant je syn bratra 'Simona, to se vi, ke i kapanek jeho Matenky. Statenka, vlastne eeska babidka Bayerova (takto ul take pra), mlynatova dcera a nejaky das i mlynatka, kde se i makovniky pekly. Proto jsem ja na ty makovniky jak posedlY, ba jo! Ono okoli Gilliland, dfive pekne osazene na ginci, kde kdysi zesnulY br. F. Kadenka sliboval a chtel zaloht tad SPJ ST, neb tam bylo nekolik star gich Mena nagi jednoty, se zaeina, poamerikanizovat. Stall ustupuji mladYm. Stall Bayeti sedi na svem na odpooinku. Jejich nekolik set akril obdelavaji jejich deti. Od jejich dcery a syna se deti s babiekou nedomluvi. Ale slava Barto govemu rodu.

Adolf Barton, Simona, to se vi i 8imonky, ma dceru Bayerovu, jak jsem yam jiz sdelil. Jejich 6leta dcerugka se s babiekou dobte domluvi.

Zasluha v sousedstvi babieky, ov gem i rodiett Jeden syn, a to posledni, pall kdesi, ale vyhral bych sazku o botlu piva, le to nebude naginka.

Z Oklahomy dcery, se star gim asi 151etYm, se babieka domluvi, ale ne ul s 101etYm. A potom tikame tak a tak! Sousedi Navratilovi, ona je Bayerove sestra, jdou take na odpodinek a to do mesta Seymour. Stavi jim tam kontraktor cihelnY baraeek za 12 tisic 4 sta dol. Jen plan, yYkres na ten baraidek stal 50 dolarn. Ja, nevedel, le se nakres na domy prodava. Jejich zde domov zaujme syn. Ona jinonarodovka, tam take s nagi sladkou ee gtinou amen. Ale tam se deveatko s babiekou domluvi, asi vite prod.

Druhy syn take ma Boheminku, ale jejich dye deti jsem nesly gel mluvit desky. Tteti si dovezl Zenu jako vojin z Noveho Zelandu, take ne Moravku. On ne farmak, ale obchodnik. Stati Navratilove vlastni tam nekolik set akril pozemku, ale 2 synove to v gecko hendluji ye velkem, a jegte oni dva pkikoupili farmy, jeden 160 akrn platil sto dol. akr bez stavby. DruhY sto platil 110 dol., barak na torn, ov gem farmy prodelane. Krasna rovina, tak jak na stole. Tisice akru v onom okoli pane roviny, misty neco malo spadu. Nejsem milovnik pozemku, kde voda prst' (to se mi podatilo spravne desky, jinak tikam zem, mnozi tikaji hlina; ja, take tikam hlina, ale dervenemu slinu), jako tu prst' odnagi a misty zana gi. Take jsem to misty videl ye starch okresich, jako jsem se musel na to koukat a vette, jako by me za fousy rval, ba jo! U nas zde v okoli a vethinou v gude v ptimoti, ne tarase, ale dobre odvodneni, coz vlada i okres podporuje. Kam jsem zabehl z toho zapadu al sem k nam, kdysi do to labarny. V sousedstvi tech Bayern velika rodina Tomankft. Jejich 8 statnYch synn, 4 byli ye valce. V5ichni, krom jednoho, doma. Obdelavaji asi 2 tisice akin. Jeden syn v okoli lenat, ma za manZelku dceru Najmanovu od Stamford. Pi. Najmanova, dobra dopisovatelka do nekolika novin, i na geho Vestniku. Tam u tech mladYch, kdybych se vsadil o botlu, 2e nebudou jejich ditky mluvit eesky; jiste bych musel platit. Asi ba ze jo! Jeden syn, Jos. Tomanek, zde v El Campo, pti gel negt'astnou nahodou v rYlovem mlYne o kivot, mel on za manlelku bratra Frank Stehno dceru. Jsem kritisovan za to, 2e poukazuji na to, jak se nave mlade2 odnarodriuje, a spine ke by se to melo zatajovat, ttebas je to v ge viditelno. Take by melo bit zatajovano, ke studenti v Austinu, uMei se degtinu, hnedle jako by nebyli schopni eesky. To ja, bych netikal, ale spi ge ke yenovat se ee gtine za tak lebrackou mzdu, to aby byl bohac, a zaldelo mu vice na narodovstvi mlada desky vyu6ovat, na g na mzde. To nemtgeme jen od naieh mladfeh student)/ °deka.-

Ve sttedu, dne 27. srpna 1947.

Vat. Vethinou kaldS7 krom mne, se iene za tim vkmohoucim dolarem. Proto se chapou nak maminky, jen s oloydejnYm vzdelanim a obetuji se mladeli, je ueitl. Tam je na prvnim miste narodovstvi, ba jo. Na ge mladel, jen kdy2 bude schopna eesky mluviti, 'dish a psati, to je hlavni, ale vyjimam — spravne. Ale v padu i spra y gkodi, ale jen aby tu jeho spravnost-netoneu nehledel vyulltkovat na tom, kterY neni to spravnosti schopen. — Nevim jak tento cestopis ukoneim, kdy2 do toho zapletam — ne politiku, ale narodovstvi. — Jak jsem se ji2 zminil, v okoli Bayern krasne roviny a vzacne pozemky. Bayeti v okoli Gilliland bydli ul 40 rokt, 2 roky pti Stamford, okres Jones. Po celem zapade, i jim tam pomohla vlada zbudovat velike nadnle na vodu (tanky). Ov gem museli take neco ptiplacet, ale aspori odpadne potil s vodou, o dem2 mohou &lye pied tim vypravovat, jak nam pied neda ynem br. Simon Barton v Cechoslovaku popisoval. Tenkrate 2adna radost ale svizele. Dobytek tlustY jak valce. Ta muskytova, trava je asi uzitecnejsi nez jine travy. Pak ty lusky na muskYtovYch stromech, to jde dobytku k duhu. 2e snad eim su ggi leto, tim vice tech lusek. VSe ma neco dobra i zla. — Bavina pekne zelena, plea sadu. Kornu tam nesazeji.

Majz uz dekal na zavla2eni, aby to ul bylo co nejdtiv. Mohli ji dostat, kdyby — doekejte trogidku. Nage hostitelka zabila v kteremsi koutedku ye voghauze hadeeka — ne hada On start, povesit ho na fenc ani sly get, le by ptivodil jen malt gaur. (Pokradovani.)

• 4, • (

Houston, Texas Na zdar! Tak zas par tadkti o tom na gem sokolskem pikniku. To mate videt, jak na sokolskein pozemku se pracuje o sto gest. Ka2c1Y s motykou, hrabema, neb vidlema vyaist'uje, trava se seee, planuje se, kde bude postaven bar, kde kuchyri, kde budou zavody a "cake walk", kde bude mladel moci si trochu zatandit, a jine a jine veci. Budeme mit v ge co dela piknik zajimavy a zaba ynY. Budou tam hry, bingo se bude hrat. Budeme mit "cake walk". Nejhlavnej gi vec je, le sokolskY pozemek se naleza v hajku tak vabivem s jeho stromy, pod jejich vetvemi budete si moci rortahnout kvilt, lehnout si a odpoeivat a pti tom se budete moci radovat, ke jste nemuseli bYt doma v horku a nad kamny vatit obed. Budete v lese, ani byste byli z Mesta yen. V okoli sokolskeho parku jsou parky jine. Na dvou stranach je mestsky park Monte Beach a na tteti strane je g kolni park pattici Skole Browning. Nebudete se muset starat o deti, ke jsou v nebezpeei automobilovem.

Jsou tu houpaoky a klouzaoky pro ty male, a pro vetgi je zde "baseball diamond". A ted' vain poYim, jak se tam dostanete. Jedete-li z mesta neb z v'chodni strany Houstonu, jed'te no North Main ulici ak na 4600 blok k ulici Edsee, tam se °tate a jed'te na konec Edsee (jen dva neb tti bloky). Pak mtlete jet po ulici Northwood kolem Jana BilYho "Sopy" ak k eislu 900, kde se naleza park Monte Beach, tam se otoeite a vjedete k nam do sokolskeho parku. Z Shepherd Drive vezmete 14. ulici, to vede do Edsee na NOrth Main St. Z Airline ta se male jet po ulici Cilo, ktere Usti u parku Monte Beach. Budeme miti napisy na North Main St., tek na Airline a Northwood ul. Tak jen hledejte sokolsk' napis, kterY yam uknle cestu k nam.

Pakli nernate svou karu a chcete phiet busem, vezmete Airline bus, kterY jede kadYch 11 minut z mesta a kterY mulete stihnout v meste na Prairie a Fannin ulfcich, aneb na, Washington a Houston Ave. Slezte na Edsee St. a North Main (4600 blok) a jclete na, pravo 2 bloky, aneb slezte na Clio a Airline a ta g jdete napravo 1 blok. — Parkovni budova je k na gi disposici, takle kdyby melo trochu zaprget, budeme mit ptisttegi. A abvch nezapomnela to budeme mit barbecue pro hladove a pivo, sodu a kavu pro l'iznive. Phidte a pobavte se s nand u nas v sokolskem hajku 31. srrna od 11 Helma Teperova. hodin rano. Na zdar!

• ) Nejlepg ich deset let 2enskeho Sivota je mezi 20-30. rokena.

Ve stkedu, dne 27. srpna 1947.

VOJTCH RAKOUS:

Vojkovieti A Piespolni it'lio■mwoonro■mro.woaso-ewo.ono.•■••■,..o..o••■•....o.N.,...e.o•MINV

Tomu ty, Lojzo, jeSte nerozumi g, to je vYchoyou. Takhle je vychovava bohatY dedeeek s babidkou, a matte se ta vYchova libi. Tem detem se od malieka vgtepuji, ze jsou z jinYho testa nez celY svet kolem nich a zvla gte z jineho testa nek vlastni otec. Vinen je ov gem jedine Heim sam, ze dovoluje, aby jeho deti vychovavali dedeeek a babieka, lide, kteri jsou z docela jineho sveta ne2 je Heim, a ne2 jsme my vtchni, a kteti maji o Zivote a lidech zcela jine nazory nek" na ginec. My zde, at' mame nazory jakekoli, hledime se svem okolim ziti v miru a take v miru tjeme, ale jinak ti tam v Praze .. .

Tem na nieem nezalet, ti jsou povzneseni nad vkcky ostatni lidi . . . Jednou, Lojzo, tteba tuto zvlagtni kastu poznaS sam. Mezi takove lidi Heim se dostati newel, bylo to jeho negtesti.

Zvlagte pti jeho povaze. Sam ma rozumu pro cely svet, kakiemu a ve v gem dovede poraditi — a jak on dovede poraditi — ale o svYch detech, o vecech nejdulettej gich kaklemu Cloveku, nechava rozhodovat Zenu — &nu, ktera nema ani sty dil jeho rozumu a jeho Zivotnich zkugenosti.lh to sud'! Heim je mirnY, tichY elovek, snad nechce miti doma rtiznice a vYstupy. Take moZno, ze potad je gte se citi tim ponikenYm Zidem z ptedleticke Zidovny. TakovY ptivod 1pi na nekterem eloveku jako kletba, a do smrti se takovY elovek nezbavi poniZujiciho pocitu, ze je merle ne2 ostatni lide. Cosi podobneho bude asi u Heima. Jemu se ptiai videti ye syYch detech deti kida z ptedleticke Zidovny, a radeji v nich vidi vnuky bohateho pralskeho velkoobchodnika."

Jindy zase, kdy na Heimovy rodinne pomery ptita tee, poueoval Naderadec Lojzu: "Takove zvracene pomery mezi rodidi a detmi jsou ostatne, tieba ne ye vSech, ale i v jinYch rodinach zbohatlYch Zidtir. BYvalY chudY aid, co sam vytrpel ve svem mladi, chce vrchovatou merou nahraditi svYm detem. Co se otec nalopotil, na se domohl lep giho bydla, o torn deti zbohatlYch zidu zpravidla nemivaji tugeni.

Ony vidi j en ovoce toho lopoceni, nabytY majetek a penize leheeji yydavane ne2 nabyte, ate leheeji vydavane na deti. Tern detem schazi vgecko porozumeni pro otcovu celokivotni praci, protole neznaji poeatky to prate. Vdednost k tomu otci? Zae? Ze na sve deti nektri penez? Ale vadyt' on je dovede vydelavat! Ba, tyhle deti male podatene, nebo zcela nepodatene, to jsou temne stiny v rodinach zbohatlYch Zida. kika se o takovYch rodinach: jsou ne gt'astny s detmi . , ve skuteenosti melo by se kat, ze takove deti jsou ne gt'astny s rodiei, kteti v nich vidi vy ggi bytosti nek jsou sami, a podle toho je vychovavaji."

Cas mijel ... 172 na tteti rok zasvecoval se Lojza u Heima v tajnosti obilniho obchodu, ktere pro neho uz da,vno tajnostmi nebyly. Ve vgem mohl se jfk na neho Heim spolehnouti.

Kdyk bylo tteba, jezdil Lojza v bryece sam po vesnicich a dvorcich a vyiizoval v gecko k Heimove dokonale spokojenosti. "Chtel bych miti takoveho syna, jako je Lojza," tekl jednou Heim k Naeeradci. Lojza lnul k Heimovi uptimne a civil mu pomy gleni a Heim byl uznalYm. Lojztv plat se stale zvet goval a vkladu v hradeeke zalokne ute g ene ptibYvalo. StatnY, velikY mladik stal se za ta leta z Lojzy, a pod nosem mel jik zcela znatelne eerne chmYti. Lide mu ptestavali kikati "Lojzo" a tikali mu "pane Kieslere" .. .

V tu dobu sbehla se v rodine Heimove uda,lost, o ktere se v Hradci diouho mluvilo a na kterou Lojza do smrti nezapomnel. Bylo to o prazdninach. Heimovi hot nyni jik dospeli student — byli v Hradci, a tu jednoho podvedera, kdy gli z nejakeho vYletu domti namestim, zpivali rozjateni nemecke pisne. Namestim prochazelo se nekolik eeskYch student-a, kteti s poeatku mime, pak, kdyk Heimovi hogi zpivati neptestali, clUrazne a rozeileni zakazo-

V2E3TNil vali hochfun nemeck3i znev Shlukli se lido, a pied rozlicenYm davem mladi Heimovi musili uteci Sotva se za nimi zavtela vrata, da y se shlukl pied Heimovym domem a nekolik kamenn, yletlo do oken Heimova bytu, prave kdyk Heim s Lojzou ptichazeli domti ze sYpky. Heim, vkcek zaraaen a nieeho nechapaje, dival se udiven na zastup a na rozbita okna. Jeden student vysvetlil rozhoteene Heimo yi ptieinu shluknuti.

V tom okamkiku udala se s klidnYm jindy Heimem podivuhodna, zmena. Zbrunatnel v oblieej, zamaval divoce rukama, vyrazil kopnutirn vrata a jako smyslu zbaveny hnal se, stale ladsledovan Lojzou, do bytu. Bledi a chvejici se stall v ptednim pokoji oba het. Nikdy si Lojza nedovedl pozdeji vysvetlit, kde se v Heimovych rukou octla hul. Vrhl se na chlapce a bez jedineho slova bil vztekle oba, neohliZeje se, kam rany dopadaji. Marne se chlapci branili a marne prosili. Krev se jim tinula po oblideji, z sate visely jim cary.

Lojzovi desem ztuhly tidy. "Zabije", glehlo mu hlavou. V tom ptivabena krikem, vpadla do pokoie Heimova. Heim od yratil se od hoch y , ptiskoeil k kene, hul kmitla se nad jeji hlavou, Lr iza ptiskoell a dtive, nek tomu mohl zabradopadla ... Potteek krve zbarvil jeji tvate. Heim ,po druhe zvedl hrzl, v torn ona s vYkilkem klesla pied nim na kolena a jako silend volala: "Nezabijej deti! Nezabijej Teti!"

Heim odhodil hul, jedinym trhnutim postavil kleeici kenu na nohy a sviraje ji krk, ktieel ji do oblieeje ochraptelym hlasem: "Ne, deti nezabiji, ty za nic nemohou, ale tveho tatu bych mel zabit, tvoji mamu bych mel zabit, celY rod bych mel zabit! Mne jste deti ukradli a co jste z nich udelali? Znieili jste v nich, co u nich melo bYti nejlep gim a nejkrasnelgim! Proe jsi si brala kida z pteleticke kidovny? Proe tviij tata nezaplatil dluhy tveho lajtnantka a proe jsi si ho nevzala? Jeho deti jste takhle mohli vychovavat, ale moje deti? Deti kida z ptedleticke kidovny?" A ktieel ji do oblieeje: "Luzo! Luzo!"

Ptipadalo Lojzovi, jakoby se v Heimovi razem byla provalila vg ecka nenavist a zloba proti rodine jeho aeny, nasttadand v nem po celou dobu jeho manZelstvi. Byla to nenavist stale ponikovaneho ptedletickeho Zida proti py gnemu, zbohatlemu rodu Zida pralskeho. A tuto nenavist chrlil nyni Heimove do smrtelne bledeho, zkrvaveneho oblieej a eiste po predleticku, po zpilsobu pustYch, neslYchanYch nadavek. A ona jim naslouchala bez hlesu, se zrakem vytteStenYm, s nemou hrtizou. Pak ji smekl otevtenYmi dvetmi do vedlejtho pokoje a zase se obratil k polomrt yYm chlapctim. Ukazal na dvete vedouci z bytu: "Dolt!" Chteli neco namitat, snad poukazat na sve zkrvacene oblieeje, na size rozedrane S"aty ... Tu Heim ye,litelsky ukazal na dvete a ho gi tak jak byli, potaceli se ven ze dveti a se schodou a vraty na ulici. Heim pevnYm krokem za nimi. Da y pied domem rialeky podivnemu prtivodu &inn misto.

Heim kraeel mloky s hochy pies cele namesti k domu, v nema bydlil starosta mesta. Starosta, start, belovlasY, belovousy pan, vedel jfk o cele ptihode. Heim s hochy stanul pied starostou a hlas se mu znatelne chvel, kdyZ tekl: "Jdu prosit za odpu g teni pro svoje deb, nechovaly se tak, jak se na moje deti a na deti nageho mesta slut."

Starosta mu podaval ruku.

"Jsou to je gte nerozumni chlapci," tekl mirne, "snad dne gni uddlost a vytrpenY trest jim budou ku prospechu. A vy se uklidnete, vklyt' vas vtchni zname, vime, ze jste na'S, vime, rodioe nemohou za deti . " Heim se hotce usmal.

"V tomto ptipade rodiee za deti mohou. Ja nemel zapominat, ze jejich otec pochazi z Pted_ letic a mel jsem je vychovavat po ptedleticku.

Moje je vina."

A podivnV prtivod vracel se zase pi-es namesti k Heimovu domu. Ztichly zastup stal dosud nehybne pied domem. Kdy'k Heim tim zastupem prochazel, smekl pied nim prvni student a za nim smekl mleky celY zastup. Heim s chlapci zmizeli ye vratech a zastup se tik roze gel. — Tu noc Lojza ye svem pfizemnim pokojiku nemohl usnouti. Nahofe v Hehnove byte bylo

String 11 sice ticho, ale celou noc slygel Lojza Heima pfechazeti v pokoji, nalezajicim se nad pokojikem jeho. JiZ se rozednivalo, a kroky Heimovy potad jeke bylo slyseti rannim tichem.

DruhY den Heimova, ye vii tichosti odjela s detmi do Prahy. Heim chodil zamIklY a byl jeate malomluvnejt ne2 jindy. Travil cele dny na sYpce a to i takove dny, kdy se obili neptijimalo. Vgecky obchody venku obstaraval Lojza. Ptihoda s chlapci zasadila mu patrne hlubokou ranu.

Ani chlapci, ani Heimova, se ji2 do Hradce nevratili, a mestem poealy se trousiti povesti, ze Heim prodava, dam na namesti i sYpku a ze se bude stehovati do Prahy.

Lojza o tech povestech hovotil s Naeeradcem.

"Nero na tom pravdy bude," minil Naderadec. "Heim si potrpi na test a na dobrou povest a od to ostudy s chlapci v gecko ho zde pall, Vgdyt' ho zde zna kakle dite. A tu on chce lidem s oei. Jen aby nelitoval. Do Prahy . . . Tam ona ma rodide a cele ptibuzenstvo. A v gecko to tam, bude niiti proti sobe: Zenu, deti a celY jeji rod.

To spig ji mohl napraviti hlavu zde, aekoli chtiti v tech letech napravovati Zenskou . . . " A NaCeradec pohrdave ma y]. rukou.

Brzy se Lojza ptesvedeil o pravdivosti kolujicich povesti. Jednoho veeera, bylo jiZ hodne pozde, ptiS'el Heim do Lojzova pokojiku a tekl mu, ze uz prodal. Finkovi z Bechar.

Heim seal na Zidli u stolku. Lojza stal pied nim, zmaten, stisnen, se staZenYm hrdlem.

"A co ja?" pronesl zajikave.

"Fink by to chtel, dal by ti vSecko, jako to maS" u mne, po pripade i vice. Zna to a vi, zaa stojg."

"Rekni, Lojzo, chtel bys se mnou do Prahy?"

Lojza zvedl razem sklonenou hlavu a oblidej jeho v§ecek radostne zazatil.

"To bych chtel," rekl radostne.

"Koupil jsem od tchana obilni obchod a sladovnu," pokraeoval Heim. "Je to start obilni obchod, tchan vetSinou vyvaZi za hranice slad a jeemen. Je tam sice dosti lidi, ale tebe bych tam mel rad kolem sebe. Zvykl jsem ti, a pfijde'S-li se mnou, bude mi, jakoby Ael se mnou kus stareho domova."

"Rad piljdu, ptiznaval Lojza, "vklycky jsem si myslil, kdybych jednou, az pujdu od vas, mohl se dostati do Prahy. A pti eem budu? obili nebo sladovne?"

"Pti vAem budeA, kde budu pottebovat spolehliveho eloveka. Bydliti u mne v Praze nebude:S, dam ti v§ak takovy plat, abys mohl byti sluS"ne ziv, posilat domu, jak jsi to zvykly a jeS'te abys mohl neco uloziti. Ujednano?"

"Ujednano," svedeil durazne Lojza.

Heim podal Lojzovi ruku — ta test se stala Lojzovi poprve — a Lojza nad tak neobvyklYm vyznamenanim zardel se do eervena. — Mesic po teto rozmluve stehoval se Heim do -Prahy. Bylo ujednano, ze Lojza za tYden ptijede za nim. Ten tYden prazdnin ztravil Lojza doma v Koldine. Zase po ttech letech spal v komole se starYm, zeernalYm stropem a ye dne prolezl vS'ecky kouty chalupy a v duchu se loueil s kaklYm ketem a kamenem. rSecko zde bylo jako dtive, a jemu se piece v gecko zdalo jine.

S rodiei hovotil o jejich starostech jako dospelY muZ a sliboval, ze jim tyto starosti pointiZe nest. Jakmile se v Praze poohlidne, postard se pro mlaaiho bratra o misto v obchode a bude o neho peCovati. Byl jist, Ze bude miti v Praze g testi a ze bude moci ptipraviti rodietim lehei, berstarostnej§i Zivot. — — — Jako sen uplynul Lojzovi ten tYden ztravenY doma a jednoho rana unacel ho jiZ vlak k vytouZenemu cili: ku Praze. Bylo to nadherne rano pozdniho leta. Lehka mlha zvedla se od zeme a slunce ozarilo cell kraj. Pled Lojzovym zrakem kmitli se nemi svedkove hauzirnicke jeho slavy: DZbanov, Konetopy, Ptedletice . .

A tam v dali ztetelne bylo videti hradecke veZ'e a stfechu Heimovy sYpky. V sluneeni zati mihnul se pled LojzovYmi zraky celY jeho rodn3'r kraj a s nim celY jeho dosavadni Zivot. Jefte jednou videl pied sebou svoje mladi a detstvi....

Krasne, nezapomenutelne svoje detstvi — a Lojza jel vstric novemu Zivotu.

(Konec.)

Strata 8 Houston, Texas.

Velka rodina elenstva SPJST si opravdu vat svoji Jednoty, jak bylo vidno z to ohromne vttev na jubilejni slavnosti v Taylor. Stale se o ni mluvi a i pite, cot je dakazem, ae se oslava vtem libila, at na ten hlomoz pti odpolednim programu.

Vtdyt' ani to zlate texaske slunieko, hlavne to nemilosrdne teploueko z neho nedovedlo odraditi vtechny ty ptatele peknych programa, kteti zapinili prostornY sal do posledniho misteeka, cot zavdalo ptieinu k hlomozu v sale.

Skoda ae k vali nekterYm prisli o potitek ti, kteti k vuli tomu ptijeli. No koneene, cil za kterYm se nate oslava konala, byl stoprocentne vykonan. VYbort plan byl, aby poskytl nejtirti a nejvetti motnost vtem elenam SPJST ku spoleenemu se sejiti ze vtech stran nateho velkeho statu Texas. Pti tom pamatoval na to kulturni poslani za kterYm byla nate Jednota postavena. Proto si ptali ptednatky, znevy a divadlo odpovidajici tomu dnu. Ovtem ae se na to nezapomelo, ae kdyt se sejde nas lid, kteki se nevideli nejakYch 30-20-10 let. to si ma co Povidat a ae nebude mleet, at si to dopovi, i kdyby tam tfeba sam pan president byl, nacoa pak kdy hraji takovi obyeejni smrtelnici jako jsme my, divadlo. Ale jak se kika, ae se stale &line, tak at budeme oslavovovat 7 5iet, tak se vYboti zatidi jinak, aby byli vtichni'spokojeni. Vtclyt' jsme lide, ae je to pravda? Jen tolik obdivuji ty, kteti si vzali slavnost a program na sva bedra, to se svedomite o to starali, aby vte slo hladce.

Vtechna east jim. Pak chci take podekovati iltedniktma za dar 100 dolaru za sepsani divadla "Odkaz" a celkove uznani me prate, ktere me potetilo. Byla jsem opravdu mile pfekvapena, neb jsem v Texasu spite uvykla astrkam a asmetkam netli uznani. Dale, taylorskyrn spolkovYrn sestram za tu krasnou kytici a druhou na hrob moji tvakrove, ktera zemtela kdy jsem byla na caste do Taylor za divadlem. Ani nevite, mile sestry, v jakem jsem byla napjeti, kdy jsem kytici od vas ptijimala. Ani nevim zdali jsem varn za ni podekovala, cot oinim nyni.

Jakmile jsem sestoupila z jevitte, byla nano a moji sestte Silvy Kelarkove oznamena smrt nati mile tvakrove Boteny Kostkove, ktera nam byla zatajena z davodu stran divala. Pri dopoledni ptednatce ptitel telegram do Taylor, kterY oznamoval tuto smutnou. zvest. Po divadle jsme jeli okamtite doma, proto jsem nemela ptiletitost se s ptateli rozloutiti. V pondeli rano v 8 hodin jubilejni kytice, ale bez stuhy zdobily posledni latko elenky SPJST, mlade maminky th nedorostlYch deti, ktere zde zanechala, mimo sveho manaela. Jak divne osud jde. Taky odkaz!

Chci taky jette podekovati vtem tern, kteti nim pomahali pit divadle, hlavne manaelum Letikarovym, Svadleriaktim, PolanskYm a mlaPavlikovym, kteti vedli hudbu. dym Pak tem kteti nam poskytli nocleh a br. Kinclovi za ochotu obstarani kutatka na jevitte.

Milt nam byla ochota br. Josefa Kincla, kdy nam nic netuticim ptines1 svaj starodavnY vojensky kuffik na jevitte. Kolik z obecenstva si toho kuffiku vtimlo? A byla to tak duletita vec k natim rekvisitam. Materna rici, ae byli vtichni k narn hodni a ochotni nam vypomoci. Jak Taylortti, tak br. Chuik a br. Marek. Na to nezapomeneme. To podekovani path hercain, kteti s nami hrali co statisti, jak taylorskYm tak east-bernardskYm. Odnateli jsme si krasne dojmy z jubilejni slavnosti. Skoda, ae tam v Taylor ea,sto nehraji divadla, maji tam peknY kroutek pracovnika, a zptijemnili by si vespolek ten tak tetky aivot eloveka. Jeden si musi ten aivot tak zatidit, aby ziskaval jen radost z tech hodnot co jsou nasim tivotnim diem, je to pravda? Nyni si necham moje herce naposled, kteti hraji divadlo "Odkaz". Vette iotatele, ae to byla s nimi herska spoluprace, s takovYmi dobrimi silami se nee° dokate. Rozumeji si, vyhoveji si a pti vsi to starosti si jette zazpivaji. Dale dekujem irk east-bernardskYm elenam, ze byli tak hodnik nam, a vtem kteti nam take pomohli pri divadle. Vette, to jeviate tadu Karel Jonas je jako pohadka. Ty kulisy jsou proste nadherne, jako skuteenost. lined

VESTNfK

Ve stfedu, dne 27. srpna 1947.

by jsme si ptali takove kulisy pro nati novou

ZAZRAtNA PODU§KA.

sokolovnu. Brath J. GajevskY a Urbish byli ochotni pro nas udelat vte. Mate to ale hezkY parek mantela v rodine Janikti, kteti s nami Ti v tech starodavnYch tatech byli jako vysttiteni ze turnalu z to doby.

Ptitti divadlo "Odkaz" bude hrano 7. tat" v sini tadu Stefanik na Cottage Grove, tak se vtichni vukolni ptiprayte na ten den. Veeer k tanci bude vyhravat kapela Mora yskYch chlapca.

Nyni, 31. srpna bude ten nas velkY sokolskY piknik. Tedy nezapomente a vezmete Airline bus a slezte na Edsee St. a North Main a jdete dva bloky napravo a jste na miste. Po hlavnich ulicich budeme mit napisy, ktere vam ukatou, kde se mate stoeit. Budeme se tarn mit hodne veselo, tea bude tam bingo. Videla jsem nejake ty krasne ceny. Jsou tam mutske penetenky, krasne ktitt'alove sklenky, mimo jinYch a jinYch veci. Tak nezapomente na shledanou v sokolskem haji.

Karla 6tvrtnikova. ) • 010 •

Zasnetene hory sviti pod modrYm, temet tyYcarskYm nebem. Je ticho; nic neruti uklidriujici obraz horske krajiny. Ani ze sanatoria, urnisteneho na jinni, strati, se neozYva hlas tlampade nebo gramofonu. Pacienti odpoeivaji v eirem vzduchu na s yYch balkonech, jet z dalky vypadaji jako ptihradky holubniku.

NASE ANE2KA.

E. Letak.

Lide, ujitt'uji, ze jsem elovek s dostateenYm socialnim citenim a ae moje ptijiny neptesahuji moraine a mravne opodstatneny prtoner.

A ujitt'uji, ae jsme pomocnici v domacnosti u nas doma skuteene pottebovali, aepii mne osobne to bylo jaksi proti srsti.

Podali jsme si tedy inserat a ptililasily se nam dve sleeny. Jedna si kladla podminky, za nicht bych nelenil delat sluhu sam a to druha mela take vYhrady, na net nebylo motno ptistoupit. Kdyt odetla, vzala si s sebou z pPedsinky mantelein novy dettnieek. Zfejme omylem.

"Nic naplat," pvidam si. "Musi to bYt nejake (levee z venku. Takove jednoduche, vesnicke stvoteni." Dopsal jsem tedy znamYm na yenkov. — Za etrnact dni se ptihlasila. Pry ptijede a nekdo ma na ni eekat na nadrati. Jmenuje se Anetka.

Ptijela. S ttemi tetkYmi kufry a mela na sobe, fialove taty s eervenYm kloboukem. Podle ujednani. Trochu rozpaeite jsem se k ni sil a odejeli jsme z nadrati taxikem. To Anetka si ten taxik zjednala zprisobe,m, jakYm to einivaji lide, kteti poutivaji autodrotku velmi easto. Trochu mne to zarazilo. Potom Anetka vpadla do nati domacnosti.

Za dye hodiny jsme meli doma ptestaveny nabytek. Tak, jak si to Anetka ptala. Podle syYch nazoru o bytove kultute, architektute a praktienosti vabec. TentY2 yeeer jsem jette vydrhnout podlahu a Anetka mne ()loam karala, ae nechavam na podlaze neumyte skvrny. Stela pti tom nade mnou a ukazovala mi je rakoskou, kterou jsem mel doma uschovanu jette z dob sveho atleho detstvi.

Vtechno se v natem tivote zmenilo od to doby, co mama Anetku. Navttevy nesmime jimat, s vYjimkou jakehosi hranateho chlapika, Aneteina krajana. Poutiva me baekory a me kteslo. Noviny si smirn pteeist teprve po nem.

Na schaze take ut nechodim; Anetka to zakazala. Zato vtak vatirn rano snidani i pro Andku a v poledne chodim s mantelkou do kantiny na obed. Tkikrat tYdne chodim pozde do zamestnani; to vtdycky rano nosim -ze sklepa uhli a kiepu koberec. K namitkam se nemohu odhodlat od to doby, kdy mi Anetka pohrozila odborovou organised a rubrikou "Hlasy etenatri" jednoho deniku. — Jinak se ji vtak u nas docela libi a ani ji nemrzi, ae musi vatit dvojite vedete; jednu pro nas a druhou pro sebe.

Vysedavame ted' doma s mantelkou potme, protote Anetka si vzala nati stojaci lampu. Septem se pti tom ra dime, jak bychom si od A netky pomohli. Zastavaji nam d ye motnosti: bud'to Anetku provdame a proto se musime co nejdfive poohlednout po vhodnern, tenichu (ten jeji krajan se ku podivu nechce vyjadtit), nebo musime najit alespon eloveka, hledajiciho pomocnici v domacnosti. Musel by ji ovtem take uniet pteraluvit, aby zmenila misto. Jsern ochoten novemu zamestnavateli ptiplacet na Anetku d ye stovky mesiene. Neraete mit na jedne z techto motnosti zajem? Po ptipade i na obou najednou?

Ten, kdo pkijede do sanatoria v horach unayen a s potkozenym zdravim, nechce zprvu nic net odpoeinek a klid. Ale pfejdou tYdny, mesice a east() i leta a ticho, po kterem jsme tolik toutili, table tisnit. Napadne nas, to by bylo pekne mit na balkone radio. Avtak, co kdyby to udelali i ostatni a katclY by hral nen jineho?

Leteni na balkone ut by nebylo odpoeinkem, ale trapennn, zvlatte pro ty, kteti si uptimne pteji klid. Nebylo by vtak motno nejak doptat jednem dobrodini ticha a druhYm rozptYleni rozhlasem? Zakazat radia by znamenalo odfiznout pacienty jette vic od sveta; a povolit je, by mei° za nasledek bezohlednY ramus, kterY by vtem nieil nervy a zdravi. Technika ptitla na pomoc a odpovedela na tuto temet socialni otazku.

Ticha pohoda hor neni nikterak rutena ktiklavYm hlasem tlampaee a piece neviditelne ptijimade hraji obyvatelfma sanatoria do ucha — skuteene jen do ucha a ne dal. Letici pacient ma totit pod hlavou malou, bile povleoenou podutku, v nit je skryty zdroj poslechu. Staei smacknout stiskatko, jet v podobe zvonku visi na Mute cid podutky, a slytime tlumene Heromanster. Daltim stisknutim ptijimae vypnem.

Takto je motno vysttidat jette jine dve tvycarske stanice a dve nebo tri cizi, nejvYte test stanic. A to vtechno bez poruch, bez nicht by se jinak poslech v zmechanisovanem dome, jako je sanatorium neobetel, nebot' tu stale sviti signaly zvonkri, jezdi vYtahy, pracuji roentgeny a jive ptistroje, jak v lekatskem oddeleni, tak v kuchyni, v pradelne ci u holiee. V male, bile podutce vtak nemohou bYt poruchy, protote v ni nehraje radio, nYbrt telefon. S yYcarska telefonni sprava, jet je z nejleptich na svete, ztidila si vedeni od domacich i okolnich cizich vysilacich stanic a. rozvadi jejich programy po dale sve siti. V tomto telefonnim rozhlase se ortva tiroka tvYcarska nemeina, nebo, pti jaksi domackYch ptiletitostech, zdejti dialekt, nYbrt i francourttina a italttina, zvenei pak angliatina, easto s americkym ptizvukem a z vychodniho okupaeniho pasma ruttina.

Male bile podutky jsou zatizenim, ureenYrn pro nemocnice a sanatoria, vymytlenYm s pozornou ohledupinosti vati Takto, anit by kdo rush souseda, mute si poslechem ukratit dlouhe chvile stonani a mute jich nadto jette vyutlt vzdelani, zvlatte hudebnimu, pro net ye svem katdodennim uspechanem tivote name). das a snad ani dostatek porozumeni. Tady v klidu a odlotteenosti, mezi minulosti, ktera uplynula, a novYm tivotem, na jehot ptichod 'deka, v jakemsi stanuti mimo eas a prostor, zaone bYt elovek ptistupny vecem nadeasovYm a tern ktere nejsou zcela z tohoto sveta. A grave zde, v prazraene atmosfete vysoko na horach, ma nam hudba vie co Mei net kde jinde. A v nedeli se vtechny stanice stildaji ye vyslilani bohosluteb a hudby duchovni. Krajina se ttpyti eistotou, z adoli zni zvony a z male, bile podutky promlouva do ucha faratav hlas: "Zvednu svaj zrak k horam."

K. V. (Davos). )• • Svatba sedmdesatiletYch. Pani Louise L. Bryerova, 711eta a pralobabieka z Newportu, R. I., provdala se v techto dnech za Allena C. Smitha, 721eteho. Na svatbu ji doprovodila jeji petileta, pravnueka a jeji 87 leta matka. Hostiny se stfeastnilo pet generaci teto podnikave rodiny. s chleba naV dobach sttedoveku. — Cerstvost znaeovala spole6enske postaveni. erstve upeeenST chleb byl pro deny kralovske rodiny, chleb jeden den start' pro Mechtu, dva dny start chleb pro panstvo, tri dny start' pro ueence a etyti dny start pro selskY lid.

Ve sttedu, eine 27. srpna 1947.

Na Hranici 2ivota a Srnrti JAN MORAVEK Naskooili, ridie zapjal motor a v minute uhaneli polni cestou .k severu. Kolem jen zeleno, pole, proridle aleje a prazdno. Od Prahy dunely delove rang, jate se tam bojovalo.

Prcjednou malou osadou v fidoli a jak z neho y yjiIdeji do otevreneho pole, narazi °pet na velkY odil Nemct. Nekolik obrnenYch aut, koriskYch povozil a nesporadanY zastup. Vojaci uplouchani, unaveni, ustra geni. A zase halt a namitene str-elne zbrane, zase vyjednavani, ale jen kratke, bez prohlidky a nevraZive ma y -nutirko:jed' .!TitNmc-e li jeSte vetSi spech ne'Z. minuli. Zjevne nemyslili na nic jineho neZ na rychlY odchod z neptatelske zeme, na anik k zapadu do anglickeho a americkeho zajeti, ponevadt se stralive ball rychle blilicich se Ruse. .. .

Jell tedy ku Praze jako draci, div ae na hrbolate ceste neztroskotali, a vYskali radosti.

Vesnice, jimiZ projadeli, pesthly se ji Z v prapory na,rodnich a spojenckYch barev. Lido jim volali jasave v Ustrety, nebot' to bylo prvnil nak auto, ktere tu zase projiZdelo ku Praze, a co vice, s takavYm pokladem! A uZ tu byla Praha, vySehradska, brana a baSty. Wade samy radostnY jasot a ruch, ale misty dosud boj.

U Zeleznieniho mostu musili zastavit, odkudsi je zacal ostkelovat nejakY nemeckY zutivec.

Chystali se proti nemu, lids je vSak ptedeSli, vyy lekli lupide z domu a skoncovali s nim na mists.

K poledninau se koneene dostali do V geobecne nemocnice. Jake bylo jejich, piekvapeni, kdyZ se na nadvoti shledali s druhYrn vozem vYpravy. Ten mel vice stesti, vabec nebyl Nemci zadr2en a ponevaa byl lehei a volil jinou cestu, dojel drive. Ale co na tom, Pepik Mystika se nemel, oim pochlubit jako Frantik.. .

Na statni silnici za Jesenici objevi se vgak proti nim nova obludne tanky! Riti se proti nim jako ueinend zkaza, ohlu guji 2.eleznYm htmotem a ktikem posadky. Krev v nich stydne pcmyRenina, ae jsou to °pet Nemci. Zajedou na samY okraj silnice a bez dechu eekaji. . .

Ale co to?. . . S tank y. vlaje rudY prapor se sovetskYm znakem, . .! Pane Bo'Ze, to jsou Rusove, bratli osvoboditele. . .! Ohromna radost je vymrSti, zvedne jim ruce do vY ge, otevte jim- 'Stestim zalita prsa a hrdla, take volaji na kolem se Rusy: "Nazdar! Zdra ysytujte. . . !" Rus,ove, cell Sedivi a podernali prachena, aencu se okolo, zubi se ptatelsky, mavaji rukama a nee° ktiei. . .

Praha je zachranena. . .

Je neikrasnejS1 majovY den, jak kdy vzegel nad deskou zemi, modre nebe je vysoke a daleke a nekoneenYm prostorem, phaYm jasu a pisni /nava, kiidly vrativS1 se Svoboda. . .

• • • Padla hranice 2ivota a smrti, volne teee Sazava a vclne zase pies ni pfechazeji lids na druhou stranu. Neni jia Zakazane zeme. Svobodne Posa,zavi se sklani k tece ivitelce, k tepne Zivota kraje. Byl to navrat radostnY i smutnY. Nektere osady zmizely s povrchu zemskeho jako kdysi za tricetilete valky. AvS'ak i k tem troskam se lide vratili a zaeli z nich budovat nova sidliste, tak velka je laska nakho lidu k domovu. Napred jej vykupovali utrpenim, pak krvi a na konec praci. Kdo zvaZi a zaznamend vS'ecko to bezejmene hrdinstvi a obeti? Neni to mo2no, jen v rodech se bude udr2ovat legenda o ztraceni a znovudobyti raje. A dokud ta legenda bude zniti, dotud si budeme vaLt domova. Beda, zapomeneme-li jednou, pak obeti predn nebudou nic platny.

Doekal se navratu i dada Hru§kil. Kdy" jeho syn se vra.t . 1 dc Nove Vsi a znovu ze zahnizdil, dal vyzvedncuti z hrobu na privozskem hrbitove otcovy pozfistatky a odvezl je do rodinnello hrobu v Netvoticich. Se'Sel, se tedy ye sve

ITtSTNtir pild'e' se svou 2'enou, maize spat klidne v osvobozene semi. Zase ho doprovazeli sousede, jen mu dali na rakev kytici rudych-ae ruai a hudba mu vyhravala Kde domov Bylo to zase po znich, jesen u2 dYchala pies lesnate chlumy a dunce zarive svitilo. Vsecko zafilo podivnYm podzimnirn jasern, bylo zase teskno, ale smirno, nic netailo lidska srdce oaivla svobodou, krome vzpominky.

Cihai, nyni spravce SulovYch lomu, majetku statu, doprovodil opet HruSku ke hrobu a nyni kradel s Pangracovymi oslunenou pahorkatinou zpet. Na vrchu nad iekou se zastavili a divajice se po dalekem okoli, jez bylo hora, les a dal, Nora, les a dill v barve mien& modre a slate, naslouchali vzdalene hudbe, ktera °pet vyhravala: . .a to je ta seine eeska. . domov maj. . . Shy jim dojetim vhrkly do a.

"I.TZ nikdy vie. . .!" vydechl pak Cihai vzruge_ ne a v gichni mu rozumeli. Nikdy vic se nesmi opakovat vyhnani z domova. ..!

"Dcmov maj. . ." opakoval zbo'Zne Frantik s tichnouci hudbou a v gichni mimodek sepjali (KONEC.) race. . .

•c )• KAPITOLA NESPORNE PRAVDIVA. J. S. U2 jste nekdy slyseli, ae na vodni mktine obklopene policemi puSkvorce a stulikovYmi listy meli staili vojevalci kaptiho naroda snem? A LIZ jste nekdy slyseli vypravovat onen ptibeh tiech veteranech, vyznamenanYch za udatnost v pfeeetnYch garvatkach s rybati tadem Zlate g upiny? Ja, jests ne, Ale vetim tomu. Vgechno je moans. jsou zakoutieka, v nich se tii stare4inove vyhazuji nad hladinu a lapaji po komarech. Lee mYlil by se, kdo by se domnival, ae tito tti statdinove lapaji po kornarech a mtg.-. kach s ocelovYmi tilky. Nad slunce eervnoveho dne je jasnejSi pravda, ae tito tii stateginove hlidkuji pied vchodem do zakleteho kaptiho zamku, ae jsou to kruti diktatorove vodni tige — se stanoviska rybatskeho vetejnY nepiitel eislo 1. Hlidaji sliene a lakovne princezny z rodu sttibrnYch ploutvi a hbiteho ocasku, hlidaji rytite a spanile jinochy z rodu htbetniho vejite a rortonnlYch knanieek, hlidaji vgechnu tancechtivou kapti mla,c10, ktera by s nejvetgi radosti a ochotou etveraeila na haeku, jej ohledupinY ryba pokryl hrachovou kuliekou, tistkem, Zgaliekou, brambarkem mekounkS7m a vonnYm. A proto ti tfi stafi paprikove, vystrkujici hranate palice nad vodu, pleskajici sebou v poklidnem letnim odpoledni, aby se pfekdo je na bfehu a co tam kuti, musi bYt te veech revira sveta odstraneni. Pak teprve nastane zlata doba alovka a bude kfepeeni a jasot pfevelikY mezi veim lidem rybafskYm od severniho polarniho kruhu pies rovnik as k jiznim vodam, od nejzazAiho zapadu as po nejdalnefSi vYchod. A potom bude rybafina tak snadnou veci, ae stael rano zapiskat na party, hodit oknem udici na travnik do zahradky a zadut na trumpetu pfani "kapr, Veechny ryby se budou pfedbihat ye sluShe eloveku, aby mohly bYt jests tehoa dne na jeho hodovni tabull. Vefite tomu? Ja ano. Ti tii zlovestni gupindei piji krev vaem rybaffim na yeech kontinentech.

Mezi etikami na Dolnoveske pfehrade v reviru zlinskeho Delnickeho rybafskeho spolku . e tu kdysi etika, ktera mela, totes poslani. Jen Z se stala ona zazraena vac, gtika byla chycena a od to doby berou tu dravci jako posedli. Stalo se to takto: Kolega Karas, takto jinak rybat velmi udatnY a lovec s ptisloveenYm gtestim, sedel jednou na btehu a hral si s karasky. Napichl kulieku testa, nadhodil, karasek zatelefonoval, kolega Karas zasekl a po chviii milouekY §upindeek mrskal ocaskem v saeku. I najednou se rozsttikla voda giroko daleko, rybieky vyskoeily vysoko do vzduchu a zmatene prchaly do bezpeei. Ta stra gna gtika lovila. Kolega Karas nechal karasky karasky, bleskurychie si ptipravil gtikovku, pod karabinku na ocelovfr navazec ptipevnil tipytku — a tu stranou ku Vydradil ji. Proe by ne? VZdyt' kolega Karas mel ptisloveene rybatske 5testi. Ta stragna Atka visela na tfpytce a branila se silou pfiro-

atrium

$

zenou i nadpkirozenou. Kolega Karas peva drprut, volal o pomoc a zapiral se patami do biehu. Pkispechali vSichni rybati, kteti toho dne byli u Dolnoveske ptehrady, spoleenYmi silami vSichni zdolavali tu strasnou Atiku. Marne.

I jel kolern piehrady vozka s parem koni.

"DobrY eloveee, pomorte nam!" prosili ryba1i a kolega Karas nejvice, ac sviral ve slabnoucich paZich prut a zdolaval tu stranou Dobry vozka vyhovel apenlivYm prosbam, zapfahl kone do udice, stfelil biaem nad htbety a htivami S'imh). a zovolal mocnYrn hlasem. Zvifata tahla, tahla. Kdepak!

I jel kolem ptehrady teZkY nakladni automobil.

"DobrY iidici, vytoe se a zajed' tamhle na druhou stranu. Pomoz nam! Dobic"e se ti odmenime."

"Nemam eas, ja delam dvouletku," vymlouval se kidie.

Kdy2 vSak videl v prosebnYch oeich tolik smutku, smiloval se nad zoufalYmi rybali z Dolnoveske prehrady a hlavne nad vyeerpanYm kolegou Karasem, vytoeil tritunku a zajel k mistu zaberu. Priva,zali udici k pevnemu lanu, tidie sedl k volantu a praskl za sebou dvitky, vhodil do stroje prvni rychlost a motor zabrae'. Z vYfuku se vyvalil oblak eerneho dYmu. Motor htmel. A pomalu, pomalu se teaks nakladni tritunka rozjadela.

Po hodinove vysilujici praci byla ta straAna kika na brehu. Kolega Karas padl na kole ga a plakal kestim. Rybari v ficte smekli klobouky i eepice. Udivem zapomneli zavtit usta.

Byla to stra gna gtika. Byla to hrozna ryba.

Kdo jste to nevideli, u'Z to nikdy v 'Zivote neuvidite. Pamatovala jiste stvoteni sveta. V jeji tlame mohly tii rybarske party hrat pausirovaneho mariace. Zuby byly velikosti slonich A kdy dva odvalivci v nepromokavYch pia'Stich a s hornickYmi kahany na prsou vnikli do Zaludku to stra gne gtiky, vytahli odtamtud jinou Stiku, ktera byla dlouha tii metry. Tato ttimetrova g tika mela ve syYch atrobach dvanactikilovou gtiku a ta dvanactikilova gtika mela v sobs kapra, ktereho statnY rybal nesl domt na ramene a jests vlekl kapti ocas daleko za sebou. Jen v zaZivacim astroji tohoto gupindee bylo *Sedesat dekagramit hrachu, kilogram novYch brambor a pinici pero, ktere kdysi ztratil rybar Vincek, kdy2 stremhlav skoeil do prehrady. rate nebo neverte, kdybych pri tom nebyl, tak yam to nebudu vypravovat, ae ano? ) o sy, • ( VLASTENCOVE PRINCIPALA KOPECKEHO. Pied 100 lety, 3. eervence 1847, zemfel Matej KopeckY, "patriarcha eeskYch loukovYch divadel" — jak to hlasa pametni deska v Tyne nad Vltavou. Nebyl prvnim, jak se nekdy mylne sou diva, byl v,§ak nejzaslouZlej gim deskYm loutkafern. Jeho zasluhou ma loutkove divadlo TYznamny podil na kulturnim rozvoji eeskeho naroda. Principal seetlY a eeskeho jazyka znalY dbalY, ptinaSel usty sy Ych pimprlat kulturni I buditelske hodnoty as do nejodlehlelaich kouta vlasti, karn kniha jen mai° a 'Zivi herci neptfAli. Kopeckeho loutku seznamovaly narod se Stepankem i Klicperou, s Faustem i Donem Juanem (at' se zde jnaenoval "Don 8ajn"), i s hrami ShakespearovYmi. Piles 60 her napsal, spa adal pry na 16,000 ptedstaveni a pies 360,000 eeskYch duel vyaivil eeskYm slovem a povzbudil vlasteneckYm horovanim. Zjev eeskeho probuzeni, jen byl na linii rodil Tha,mova, KamarYtova i Havlieka Borovskeho. Dobfe hodnotit Mateje Kopeckeho, "rozsevade slova eeskeho", ucil nas F. A. L ..ubert, jenZ uZ" pied 40 lety apostrofoval mrtveho principala jako pomocnika a pracovnika na povzneseni naroda, jen'Z od Kopeckeho divadla loutko yeho spel as ke svenau divadlu Narodnimu. ) • 4 • Ab ysklenice na zavareniny nepopraskaly, namoeime platen silnY Cat v eiste studene vode a prostreme na still. Nadobu, do na chceme dati zavarene ovoce, po stavime na toto vlhke platno a jests kolkolem ji 'Unit° Aatem oblo21me. Foto ji teprve naplimjeme, ani2 by lahev praskla.

Ve stfedu, dne 27. srpna 1947.

V ill TNiS

Sinn& IS

VESTNIK

OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF THE STATE OF TEXAS

All contributions, correspondence of Lodge reporters, biographies, etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor

by Saturday.

0111111110111111111110111,

AN INTERESTING EXPERIMENT Czechoslovak economy is largely dependent on imports of the necessary raw materials, in particular for the most important sectors of industrial production like textiles, iron and machinery. Most of these raw materials have to be imported from hard currency countries.

There is no iron ore more economical than that from Sweden, no better cotton than American or Egyptian.

For a transitory period and in the time of greatest shortage the importing of raw materials from the Soviet was tried; but as yet there is no abundance of surplus materials in the Soviet Union which could be delivered within a reasonably short period. At the same time the Soviet Union needs ever-increasing quantities of consumers' goods in order to replace at least to some extent, the heavy losses through war and to give her sorely-tried people at least a partial compensation for past tribulations. The Soviet deliveries of wool, flax, cotton and jute were therefore largely based on compensations, and had to be paid t o the Soviet Union in finished products. Therefore these arrangements are in principle work for wages executed by the Czechoslovak textile industry for the population of the Soviet Union. It is unthinkable that raw materials from the Soviet Union could contribute to an increase of the Czechoslovak export potential to other countries.

Added to this is the difficulty that Soviet iron ore cannot compete in quality with Swedish ores. Whereas the Lapland ores from Gaellivare and Kirunavare, as well as the ore from the deep mines of Graengesberg where the steel mills of Vitkovice hold substantial shares yield an average of 80 and more per cent of iron, the Soviet ores of Krivoi Rog contain only 30 per cent of iron. This means that the Czechoslovak iron industry has today to use 30 to 70 per cent of scrap iron in order to achieve satisfactory results, whereas before the war the addition of scrap was only 7 to 9 per cent. Therefore, as conditions return to normal, it is more and more recognized that it is essential for the further healthy development of Czechoslovak industries to gain the necessary high-grade raw materials from overseas, i. e. from dollar and sterling areas. But to achieve this foreign currency, dollars, in particular, must be available.

In this respect Czechoslovakia's difficulties are similar to those of Great Britain. Czechoslovakia could export any quantity of goods to soft currency countries, to south-eastern Europe and the Balkans; far-reaching economic agreements with Poland, Yugoslavia, Bulgaria and Rumania aiming at the industrialization of these countries prove that she strives to use this opportunity in order to replace the former German market. But this brings no or only a very unsatisfactory solution to Czechoslovakia's problem of foreign currency. As for Britain, so for Czechoslovakia the slogan is: export or die; and the exports cannot just be directed anywhere, but maninly to countries with valuable currency.

But the markets there are not so open as they were immediately after the end of the war. They are already somewhat saturated, and foreign competition is being felt. The Spring Fair in. Prague was the first symptom of changed conditions, and it is an auspicious sign for the future that the Czechoslovak industries now turn their attention from quantity to quality in order to maintain and, if possible, to enlarge their position in the world market.

JOSEF BELINA But this new nad certainly justified orientation cannot solve the problems of the day, and in particular cannot at once get the so very necessary hard currency. Thus Czechoslovak economists found an emergency solution which is certainly unique and deserves some attention even outside Czechoslovakia.

In agreement with some Czechoslovak-American firms, it is now attempted to organize dollar exports to Czechoslovakia itself.

It started with sugar. As elsewhere sugar is controlled and rationed in Czechoslovakia, though there is a considerable exportable surplus. The rations are somewhat bigger than in other countries, but they remain insufficient.

Thus advertisements appeared in American papers announcing that it was possible to send 10 and 20 lb parcels directly from the Czechoslovak refineries to addresses all over the world if their American friends agreed to pay 10 dollars for a 10 lb and 12 dollars for a 20 lb parcel. To some countries-the prices are lower, and are only 5 and 10 dollars for the parcel.

Evidently the results were satisfactory, and the action was extended to sweets and chocolate, but this time almost exclusively for deliveries to Czechoslovakia. Whereas chocolate rations for children between six and twelve years were temporarily stopped in order to accumulate supplies for Christmas boxes, four types of chocolate and sweet parcels for dollars are offered which can be freely delivered to any consumer in Czechoslovakia. The prices are not immoderate: a 5-lb parcel of chocolate costs 5.50 dollars, a 10-lb parcel 9.90 dollars, a mixed parcel of 2 1/2 lb. of chocolate and 2 1-2 lb. of sweets 5 dollars, and mixed parcel of 6 pounds of chocolate and 4 pounds of sweets costs 9.20 dollars. The advertisement says: "Fresh goods which do not suffer by sea transport are delivered from Czechoslovak chocolate factories straight to the consumer's home. Our national industry gets valuable currency and you get our good chocolates and sweets which are a much appreciated gift which helps to improve the diet of your children."

It is worth mentioning that in Czechoslovakia the price of 1 kg. (2 lb. 4 oz.) of chocolate in the black market is 300 to 400 crowns, that is 6 to 8 dollars, whereas here it is offered for less than 2 1/2 dollars. The gift, of course, is available only to those who have friends in America willing to pay in dollars for them.

Soon afterwards the boots and shoe industry, or in practice the nationalized Bata factories, followed suit. Big advertisements in American papers announced that it is possible to order boots and shoes specially produced for export to be sent to the addressee straight from the factory without affecting his rationed supplies. The donor need know the shoe measure of the addressee before having mailed his order. Fill in the catalogue number of the photographed shoes, the name and address of the destinee on the order coupon, and pay the necessary amount. After receipt of your order we shall send it at once to Czechoslovakia by air mail. The factory will then ask the addressee for his measurements in order to satisfy his wishes. We shall confirm the order, and your money will be deposited in a bank in New York. We shall send you a receipt signed by the addressee. The price of the offered footwear is not extortionate. Ladies' shoes of black or brown calf leather with leather linings and

wooden, leather-covered heels cost 6.50 dollars, childrens' 1,ght shoes of white or brown chevrette 2.50 dollars, shoes for bigger children cf horse leather 3.20 dollars mens' shoes of calf leather 9.50 dollars, children's laced boots from 4,75 to 5.50 dollars according to measurements, etc.

This system might be considered somewhat contradictory to the notion cf equal shares, as they are maintained in the British Isles, but it is certainly an interesting attempt to solve export difficulties and of increasing supplies for the population and of procuring at the same time sorely needed currency. Czechoslovakia is the only country which could attempt this experiment, partly because she is highly industrialized, and partly because in the United States there are 11/2 million people of Czechoslovak extraction of whom very many have preserved firm ties with their mother country and with their friends and relations living there. )• •( DREAMS Dreams are such funny things, They bring you near, Put on your lips the words, I long to hear.

Out of the mind they come, Bringing from the past, All the sweetness and love , That could never last.

Dreams are such funny things, Changing even you, Binding up a broken vow, Making you kind and true.

—Carrie L. Jones, Ga. Some witty person once said, "There are 3 kinds of givers, the flint, the sponge and the honey-comb."

To get any thing out of a flint you must hammer it, and then you get only chips and sparks.

To get water out of a sponge you must squeeze it, and the more you squeeze, the more you will get.

But the honeycomb just overflows with its —London Cristian own sweetness.

Woman's voice on phone. "Hello! Are yoU Harry?"

Man: "Not especially, lady. But I'm a long ways from bald." * * * The major menaces on the highway are drunken driving, uncontrolled thumbing and indiscriminate spooning.

To put it briefly: "Hic, hike and hug!" * * * Guide: "This castle has stood for 600 years, Not a stone has been touched, nothing altered, nothing replaced."

Visitor: "Um, they must have the same landlord we have."

Mrs. Brown: "I hear the vicar thinks your daughter has a real genius for reciting, Mrs. Smith."

Mrs. Smith: "Yes. All she wants, he says, is a course of electrocution, just to finish 'er off, like." * * Rhumba is when the front of you goes along smooth like a Cadillac, but the back makes like a jeep.

ve stFedu, dne 27. srpna 1947.

The Museum of Shame and Crime Professor F. M. Hnik, Dean of the John Hus Faculty, Prague The Political activity of Dr. BeneS is conditioned by his philosophy of man and by his democratic world outlook. Democracy is for him, as it was for Masaryk, an incarnation of certain ideals and moral aspirations in the sphere of home and foreign policy. To develop into a working organization in the political field, it presupposes a belief in the essential dignity of human personality and in the amelioration of social institutions. Man as such, with his own metaphysical and moral destiny, and his own rights as a personality and as a citizen, represents for Bene§ the highest value to be found in the whole process of soc i al institution can claim the right to rob him of his humanity on any false pretexts.

Individual man constitutes for him the primary element. He should not be absorbed by claims of the collective on him. Even the State should not be defied, but should respect the human rights of citizens, especially freedom of conscience, cf thought and of personal (convictions. The collective — whether it be a political party, a nation, or a State — is compounded of individuals; it, should serve the purpose of safeguarding the greatest amount (of orderly freedom for alrits members.

Pre-democratic forms of social organization, be they despotic oligarchy or feudal aristo(cracy or plutocratic capitalism, did not fulfil their function adequately. The democratic order of society is the first type of public administration which guarantees the free development of human personality, and does not hinder the process of its integration to fulf 1 its real purpose. The democratic attitude requires from all men mutual respect for the (dignity of other human beings. No one is allowed to abuse or violate his fellow-men, employing them as mere instruments in order to achieve his own selfish aims. True democracy safeguards the rights of oppressed men and nations. It is a new, higher form, of management of public affairs; in a democratic social order the desire for a more complete freedom, for a higher level of social justice, and for a more adequate degree of planned co-operation is assisted by means of State 'control to defend the well-being of the many against the vested interests of the few. Democracy, to become efficient, must spread from the field of politics into the spheres of culture, economics and international affairs.

(This pluralist function of democracy uplifts it to a role in the school of progressive humanity.) In this broader aspect democracy as the modern system of social organization altogether replaces mediaeval theocracy and liberalistic individualism, with their antiquated preferential treatment of privileged classes.

In analyzing the relationship between the individual and his group, Dr, BeneS defines the area of personal freedom and of collective authority. The social fabric cannot exist without individual human beings. But it is also true that each member of society is conditioned to a considerable degree by his social heredity and by the social environment to which he has to adjust himself. In a certain respect every man is the child of his age. His freedom is limited by the fact that he is an organic part of the human community. A man can develop the moral qualities of his humanity fully by giving constantly responsible reactions to the stimuli of his social milieu. Dr. Bene'S admits the sound fuoction cf social pressure BO far as it produces a higher degree of solidarity among men; by enforcing communal obligations, it should call everyone to duty, and should safeguard for the weaker members of the community their fundamental rights. He wishes to achieve a balance between the individualist and collectivist tendencies in modern society. He is convinced that it is not

gloats. 11

V*STNiK only desirable but also possible to attain a workable social equilibrium; by improved balance in social relations the individuals would enjoy the free development of morally autonomous personalities and at the same time would acnieve the necessary means of social control. In his effort to protect the individual against the authoritative demands of the group, Dr. BeneS gives perhaps a greater credit to the reasonableness and moral level of men than they actually deserve. But he puts his trust in the capacity of people for conversion to social ends. He teaches them his gospel of spiritual and moral regeneration. From new men, reborn to the tasks of genuine humanity, he desires to bul.d his modern 'Utopia of democracy: a realm based on the rule of truth, justice. and social brotherhood.

The historical process is not determined by the ineluctable pressure of blind social forces. The human factors may condition and direct to a considerable degree the course of social development. The moral progress of humanity could not be achieved by comfortable reliance on the automatic operation of high-sounding principles, Truth ultimately prevails; but this is achieved only as the outcome of a struggle in which the forces of freedom courageously meet the forces cf violence and brutality. This gives the front of democratic nations its chance to fight again and again those mighty groups who still prefer slavery and brutal might to fellowship and co_ operation between free human beings. Democracy means to Dr. BeneA an ideal which the family cf nations must approach in the fields of education, politics, economics and religion.

This is the philosophy which guided President BeneS during his long years of. political activity. Against the oppression of his littleknown country he, together with Thomas Masaryk, started hi s battle of liberation against the decadent Hapsburg monarchy. On the Principle of the democratization of international affairs and the solution of conflicts among nations by peaceful negotiation, he conducted his foreign policy between the two w ars. His democratic convictions marked him off from the arrogance of the advocates of Blut and Boden, clamouring for Lebensraum, by which the Third Reich tried to justify the violation of all human and divine laws in the occupied countries of Europe. At the end of the last war the inscrutable logic of history pronounced its verdict. In the days of the miserable death of Adolf Hitler, President BeneS was returning in triumph to his people.

Already in his first. public address he bravely faced the problem of harmonizing the new revolutionary tendenc i es with the return to normal legal order. He emphasized the need to resume the democratic way of political self-administration. He mentioned the necessity to readjust domestic policy in the State of the Czechs and Slovaks. He envisaged the speedy transfer of the German 'population. He stressed the need for a structural change in the social. economic and cultural fabric of the country. And he appealed to the whole population to remain faithful to the democratic ideals in the name of which the struggle for freedom had been carried on, and to cooperate in the great task of rebuilding the State: "I am aware," said he, "that this will not be an easy task. I know that I myself will have to work harder after the unparalled devastation of our conutry, and after the ruthless plundering of our whole economic, industrial and cultural life. But I believe I shall find great national discipline. I have faith in the patriotism of the Czechs and Slovaks. I believe in the great general national rev_ival for which the way has been prepared with such profound longing."

The country cleansed its air of the germs of Nazism and learned well the lesson of history. It, was organized politically on the broad basis of the united National Front. composed of four political parties in Bohemia and Moravia and an equal number in Slovakia. They represent the different shades of opinion in

the parties of the Left (the Communists and the Social Democrats), the liberal Centre (the Czech Socialists . and the Right ,the Catholic People's Party). The return to the normal rule of Parliamentary democracy was completed in the general and secret election in which no outside pressure was exercised whatscever.

There are still great difficulties in the common effort t o harmonize the radical claims of 'the national revolution of May 1945 with the older tenets of legal order. But the country as a whole remained faithful to the standards of humanitarian democracy outlined by Masaryk and BeneS".

The new Republic is being rebuilt as a people's state. The Czechoslovak socializing democracy respects the individual and the social rights of all citizens, to develop as free human personalities, enjoying the benefit of creative work and access to higher education. Czechoslovakia wishes to build up a Socialist State which would be a real, home for all working people: industrial workers, peasants, and intelligentsia. Dr. BeneS is a constructive revolutionary by temperament, replacing with passionate devotion the older forms of social organization by the new marks of a more democratic social order. His thought and action reaches a remarkable degree of balance; analytical. and synthetic judgments with him always precede action, And in his political activity he goes straight forward to approach his realistic objectives with firm and neverfailing determination.

Democracy is in its essence a programme for that amelioration of living conditions for the common people. A democratic statesman worthy of his vocation wishes to introduce into the historical process new human forces, working for the transformation of social institutions as they stand, Dr. BeneS always regarded it as the mission of his life to support those tendencies in the development of the human community which promote right against might and freedom against oppression. In domestic affairs it meant aiming at the diminution of major differences between the wealthy and the poorer sections of the population. In foreign affairs he had to struggle for the recognition of the right of smaller nations to administer themselves according to their ability and to be free from the pressure of greater Powers in their desire for world domination.

4, • (

"How did you manage to sell so many tickets for your school event?" a fond father asked his daughter.

"Well, father," Many replied, "it was really quite simple. As you know, everybody is looking for an excuse not to buy tickets. Bearing that in mind, I went prepared. When I called on a victim I would let him see the tickets in my hand. Then I would say, 'Mr. Jones, what are you doing on November fifteenth?' Glimpsing my tickets, he would reply 'I'm tied up on the fifteenth—if it was only some other night, I'd buy a ticket.' Then I'd say, these tickets are for the sixteenth — ao come on, buy one.' " — Wall St. Journal.

Husband: "Pardon me, dear, I believe your hose are wrinkled!"

Wife: "You beast, I'm barelegged!' * * * Most accidents occur when the driver hugs the wrong curve.. A girl in hand is worth ten in the address book. * "Whee-e-e-bang!" shouted a small boy, `I'm an atom bomb."

"You gotta lie down dead," countered his playmate, "I got you with my radar."

G i rl: Should I marry a man who lies to me?

Mother: Yes, daughter, unless you want to be an old maid. * * * We can't reach common ground by throwing mud.

Strana 13

Ivard Rene, Philosopher and Statesman

By Jan Parandowski As long as the Germans held the continent of Europe under their sway, while the most monstrous of wars was raging all over the globe, we were left to suffer alone. The voices of despair rising from the secret transmitters of Poland and Norway, of Holland and. France and Yugoslavia, were lost on the ether waves.

They were drowned out by the communiques from the war fronts, by air raid alarms, by political propaganda. The countries that were engaged in the war, were too concerned with their own problems, and their own sufferings to take note of crimes committed outside their spheres, and as for the neutral nations, their inlaginations simply could not follow the course of events which even to us appeared in conceivable in their atrocity. It was not until the Nuremberg trials, that the curtain which until then had screened the scenes of horror was drawn aside.

These trials marked an event of unusual historic significance which will no doubt have its repercussions in the future.

The slow course of the proceedings which had so often been subject to criticism, was in reality wisdom aforethought. It was the scrupulous observance of valid procedure which not only made it impossible for the defendants to pose as martyrs and victims of force, but for the first time, the stage on which the bloody drama had been enacted, was revealed to the world. The' most confidential of documents, the secret whispers, nay, even the thoughts of the criminal plotters were brought out into broad daylight, not in historic retrospect, sine ira et studio, but before a tribunal of contemporaries judging crimes against mankind.

Whole German Nation Shares in Guilt.

Guided by the beacon light of the Nuremberg trials, similar legal procedures in other countries followed, revealing crimes commnitted in camps and prisons, crimes committed against entire communities, against entire towns, and against entire nations. Nor have the courts adjourned yet for years to come monstrous visions will continue to haunt the conscience of man. But one thing has become clear . in the minds of the peoples who had suffered most and also in the minds of many individuals throughout the world, namely, the fact that the entire German nat'on shares in the guilt — an idea not strange even to some Germans, who amid the general collapse of moral standards succeeded in saving at least the vestiges of conscience. Yet certainly no oneimagines that the penalties meted out can ever be commensurate with the enormity cf the crimes committed.

Day by day we can watch here German prisoners of war, on their way to work. That work, to judge by the healthy appearance of the men, has not the remotest resemblance to the labor exacted in those German labor camps from which my few and fortunate surviving countrymen returned—locking more like skeletons than human beings. These prisoners of war walk through our town escorted by no more than a handful of soldiers, and sometimes they can even be seen loitering in the streets free and untrammeled. One would have expected that after five years of Na.zi terror the hearts of Poles would be filled with such implacable hatred that they would only be waiting for the day when they could retaliate in kind for all the atrocities and indignities heaped upon them. The day has come —but nobody's hand is raised against the Germans moving freely about, not a stone is flung at them, nor a knife aimed in just reprisal. Cold silent glances are all that passersby give them. We need not stretch our imagination very far t o visualize what would have been the lot of Poles similarly exposed to German revenge.

Far be it from me to extol the virtues of my countrymen, for I have seen the same pheno-

VESTNIIC menon elsewhere, and I am sure that it has its counterpart in every European country.

And I am proud of it. We Europeans scorn to emulate German atrocity by like atrocity and ruthlessness on our part. To do that we would have to debase our souls as the Germans have debased theirs.

It is contended not all the Germans were guilty. Need we emphasize the purity of such men as Mann, the incarnation of nobility and yet tragically helpless when confronted with the crimes cf his countrymen. But besides Mann and a small cultural elite well known to the world, where are we to find those free from the war taint. And by what signs and tokens are we to know them?

They Knew .. .

Tens of m'llions of Germans have wandered throughout Europe, crossing the continent in all directions, Germans of every age and description, and the women almost equalled the men in numbers. They wore the uniforms of army, police or party, they were civil servants, railroad employees, workers and other civilians. True, most of them were slaves of their own hideous reg me, most of them trembled in fear of the Gestapo, the thought of the secret police files marred their dreams, and many a time were they startled out of their sleep at night by an ominous knock at the door, an event fraught with dire forebodings in those distressing days. But in their relations with the outer world, in their relations with the defeated populations, they acted as one; they were the Herenvolk with its traditions and prerogatives, and stood aloof and apart from the rest of the world. Whether a school counselor or a librarian, whether a government official, a tailor, a businessman or one of the countless treuhaenders or commissars who were put in charge of the capital, the business enterprises or houses of dispossesed native — they were all equally aggresive, equally arrogant, obstinate and cruel. Within a few week's time from his arrival, every German that came to Poland acquired detailed information as to how that country was administered. He knew all about the daily arrests, the camps, the mass executions, and sooner or later he himself became one of the perpetrators of these crimes, he himself began to intimidate and terrorize those wanting in docility, and he took his share of the general loot. They were all, without exception, thieves and ,plunderers. They were all parasites subsisting on the country's wealth.

The conscience of many Europeans and American rebels at the idea of a collective German guilt. Even the evacuation of Germans from countries where they were merely parasitic weeds fills some people with pity.

Those who feel this way have not enough imagination to realize that there is not a country in. Europe today which would tolerate even an insignificant German minority.

It is not that they are prompted by a desire for revenge, but rather by a profound aversion for a tribe, which after accepting the privileges and obligations of citizenship in a country, persists in its deadly hostility and only waits for an opportunity to become its master and tormentor. But even the concept of collective guilt may be justified. What the Nuremberg prosecutors so aptly called a plot, was in fact the joint achievement of the entire German nation working for a gcial that far surpassed the strength of a small handful of people. It was a master plan to conquer the world, that the German nation m'ght enjoy the power, the riches, the material and spiritual goods that follow in the wake of such conquest.

We well remember how impressed were Poles and foreigners alike by that exhibition which under the name of "Warsaw Accuses" was first shown in the National Museum of Warsaw and later was given in a number of countries. But an exhibition, after all, is an ephemeral thing, and sooner or later must come to an end. There was still another exhibition in Itowroclaw, as gruesome as was that

Ve sttedu, dne 27. srpna 1947. of Warsaw, but not nearly enough people could visit it. The whole world should have seen such objects as the letter-opener made of human bone, bearing the legend "Echter Jude" (Genuine Jew), or slippers made of human hair, a piece of skin from the shoulders of a certain priest at the camp of Gusen and subsequently made into parchment, or ashtrays made of the skulls of martyrs. Is all that to be buried in a storeroom? Even more of a problem is the conservation of the concentration camps.

They are so numerous and occupy such an enormous area that it will be impossible to retain them in their entirety. Yet their hideous remains must not be allowed to vanish forever.

Permanent Record Needed What we need is a permanent institutte under professional care and supervision — a universal Museum of Shame and Crime. The most appropriate sites for its various branches would be the capitals of all the countries that have experienced German occupation.

It would be a constant reminder to the world of the monstrous lawlessness and the wanton destructiveness practised in a thoroughly systematic way by a people which, because of geographical situation, must be counted among the nations of Europe. It would be in the nature of record file, accessible to each and everyone, it would be an eternal condenmnation of the criminal savages and warning to a man for all time to come.

I say these things not as a politician — I never was one — but as a European and a writer who is ready to shoulder part of the responsibility for the cultural climate of his time. Addressing myself not only to Poland but to all nations which have bled under the German yoke, I count first of all on the cooperation of the Organization of Former Prisoners of German Concentration Camps and of the UNESCO, and I hope that they will elaborate and fill in the details of this general scheme. But as regards our Polish people, it is my opinion that we should not tarry much , longer, waiting for other nations to act, but proceed at once with the creation of the Museum of Shame and Crime in Warsaw. )•&•I Boss: "Rufus, did you go to your lodge meeting last night?"

Rufus: "Nossuh. We dun have to postpone it."

Boss: "How is that?"

Rufus: "De grand all powerful invincible most supreme Unconquerable Potentate dun got beat up by his wife."

• • A word to the wife is never sufficient.

• • • Bill: "If you had your life to live over again, what would you do?"

Bob: "The same thing only much oftener."

He was the kind of doctor that diagnosed your case by feeling your purse.

An old negro, when brought before the Judge, was asked if he were the defendant.

Pointing to his attorney he said: "Dah de defandent. I's the gentleman wat stole the chikcens."

T-5: "How about some old-fashioned lovemaking?"

Pert She: "All right, I'll call grandmother down for you." * Am I the man I want the world to be? * * Breakfast toast is not the stuff for a burnt offering.

Loose living starts the marriage knot slipping.

Most people are willing to speak by the book if they can write the book.

People who lose their tempers playing a game ought to enjoy hard work.

Ve stfedu, dne 27. srpna 1947.

ZLOST PititINOU RIMY. Kra/ 8alomoun, jen psal verse o lasce "tak Ze ptisobi bolesti v aivote", jasnozrive vystihl, ze ze vzruseni intrae mit Clo y & bolesti smrt. Staleti nezasula jeho poesii ani moudrost.

Nejnoveji overuje veda realnou pravdivost pisne pisni zjig tenSTmi, jak mohou telesne na eloveka pilsobit duSevni vznety.

Na vSirodni schtizi americkS(ch lekarti v Chi= cagu, ptedna g el dr. H. G. Wolff z lekatske fakulty Cornellovy university o Pohromach, jea mute v telesne tkani zpusobit zachvat zlosti. U dloveka prchleho nebo palidateho se pfekrvuji aaludedni steny. Z trvale zlostnosti mohou vzniknout i aaludedni vtedy. Prchlivost je ostatne podle zjiAteni dr. Wolffa easteji prieinou onemocneni clSi chacich test, nea skuteene nachlazeni. Kandy zachvat zlosti znatelne zaptsobi na horni Ochaci cesty. Za zlosti, jea se projevuje m. j. zrudnutim v oblideji, se ptekrvi a zduti nosni sliznice, pruduchy se zriai a objevi se v g echny ptiznaky rSany. S tim se vytvori ptihodna Oda pro badly, jea jsou stale v nose, a v3isledkem je infekce. Profesor Wolff uvedl za ptiklad pacientku u nia se z citlivosti vudi ktivdam, na flea si netroufala sEaovat, vyvinula ducha. Pacientka byla na litost precitlivela, jako bSrvaji lide precitliveli na prach nebo jinx draadidla nosni sliznice.

Dr. Sylvan H. Robertson upozornil na poznatek, ae detske sny mohou zpilsobit smrt ptepetim srdce a cev, ktere ma za nasledek srdedni mrtvici y e spanku; dr. And C. Ivy z illinoiske university tvrdi, ae strachu je nejdffleaitejS'im zdrojem mnoho bolesti, a dva chirurgove z university Jitiho Washingtona, prukopnici mozkovS(ch operaci, potvrzuji jeho theorii zjiStenim, ze po operaci na delnim mozkovem laloku, kterou se odstrani centrum pro pocit'avani strachu a rizkosti, pacienti, kteti prohla g ovali za naprosto nesnesitelne sve bolesti z chronickS(ch nemoci, pojednou bolesti nejen snakli, ale dovedli o nich i aertovat, ad se jejich sta y a take intensita bolesti operaci nezmenily.

JedinSmi zpilsobem shrnul nove poznatky fi,ladelfskS( profesor dr. Edward L. Boris v recept pro eel* narod i pro narody: Neptepirat btime starosti, z nehoa se nejsnaze vyvine manic" strachu, zit zdrave, dbat na spanek a zotaveni, potladovat prchlivost a pestovat smysi pro humor.

Tak jako jednotlivci prospeje takova aivotosprava i narodrim, vyjasni jejich vS7hledy a prispele k tomu, 'ae ubude na svete inezinarodnich napeti a krisi, ktere jsou konec koncti rovne2 chorobne zjevy, pramenici mnohdy z Uzkosti a strachu, jea jsou v narodech sam3"ich spiA nea y e vnejSim svete kolem nich.

1 •A• ZKAZILA SE MU ZENA

Potkam stareho pfitele, ktereho jsem nevidel delSi dobu. Na prvS7 pohled vidim, ae ho nee° trapi.

"Jak se ti dati na prahu dvouletky?" ptam se vesele.

Ptitel se mradi: "Ani se neptej !"

"Ze by ti zdravieko neslouailo?"

Ptitel vrti hlavou; pak najednou vyhrkne: "Zkazila se mi aena!" tdivem pooteviram Usta. Pan i Lida? Chci neco namitnout, ale pritel truchliqm hasem opakuj e : "Ano, Z'ena se mi nadobro zkazila!"

"Jak je to moane, kamarade? Znam ua tolik let pani Lidu. Je-li nektera, aena dokonala, pak to mute bSrt jedine ona! Co ses ji take vadycky nachvali11 Za valky jsi o ni mluvil jako o svem andeli straanem. VSecko vybehala, vSechno opattila, v nieem jsi netrpel nedostatek, protoae pani Lida sehnala vSechno. itikavals, Ze ji bude'S po Ce13) aivot libat ruce, protoae kdyby ji nebylo, davno bys byl zdechl hladem v zavodni jidelne. Mam pravdu?"

"MaS pravdu, priteli. Byla takova, doslova byla takova. Ale ted', ptiteli, dal ua nemohu. Podivej se, jak vypadam! Hynu a to tim, ae se mi Lida zkazila!"

"Jak se jen takova vzicna Eena mohla zkazit? Mluv, kamaracier "Take st to poted. fikara t"

V El T N I

"A jak to za6alo?"

"Zadalo to vlastne prave za valky. Vis, jaka, byla moje 'term. Shanela, byla vynalezava a obetava. Sehnala vsechno od hrozinek as po noy e koaene podraaky, od dereilka aZ op potvrzeni na pracaku. Penize se tehdy vydelaly snadno, addnou cenu nemely, tak jsem v'Sechny dal Lide a ta je zas utratila. Kupovala a kupovala.

A cele ne'Stesti je v torn, ae si na to zvykla. Sha,ni a kupuje ted' prave tak jako za valky. Clovede, kdybys videl, co my vdechno doma mame! Osmdesat plechovek rajskeho protlaku, S'edesat plechovek grapefruitove 'St'avy! Ja to nepiji a aena po torn dostava koptivku. Fadesat lahvi a tticet dvoukilovS7 ch krabic americke zavareniny, sto osmdesat americkS 7 ch jamb. v tech maliek3ich krabiakach po korune, patnact kilo su§eneho ovoce, pill metraku fazoli a hrachu! Wechno, co je volne, koupi. Na vanoce koupila dvanact danskSich kohoutkri, zmrz13)ch na kost', etvrtku ovce nebo kozy, dvanact tuctU svididek, patnact part( badkor, dvacet kaset dopisniho papiru, leset litru likeru, pet porcelanovVch jidelnich souborn, nejake misy ze dreva a cliia strojky na delani cocktaila! Kamarade, hodinu a pill bych ti mohl y ypoditavat, co my mame vAechno doma. Ale kdybys se mnou o zem, nevypadne ze mne vic nea tato dvacetikoruna a ta je jeke vydluaena!"

Zadal jsem ptitele chapat.

"Coa ji to nemtraeS rozmluvit?"

"Rozmlouval jsem ji to, vysvetloval, prosil, ale vSehno marne. Rikal jsem ji, ze ted' ua se budou pomery lepSit a ae nema addnST smysl ktedkovat jako za valky a viS, co mi na to rekla? Ze jsem hlupak, kterSr nidemu nerozumi, abych se ji do nideho nepletl. Kdyby pry bylo po mein, ae bychom byli oba za valky zahynuli hladem. Ze vi mot dobre, co dela. Nova valka v takov3ich nejbliMich padesati letech pry neni vyloudena a ma pry delat zasoby, as snad bude vyhlakna naobilisace? To potom vSechno je hned mnohem draa§i a kde pak na to sebereme penize? Uji'g t'oval jsem ji, ae valka v dohledne dobe nebude, citoval jsem ji vSechny pohiavary z newyorske konference. Dala se dastedne presvedeit, ale pak mi rekla, ae tim spi g e je tedy tteba delat zasoby. Zasoby prry jsou potad lepsi nea penize. Zasoby se nemusi vykazovat v aadn3)ch ptiznanich, aacInST berriak na ne neskodi! Predstav si, kdo by skoeil na osmdesat plechovek rajskeho protlaku nebo na Sedesat plechovek grapefruitove St'avy! V pokoji pod posteli mam same St'avy, v Satniku suSene ovoce a fazole, v knihovne badkory, na zachode krabice dopisniho papiru a porcelanove soubory! A ph tom jsem dluaen kaademu, na koho se podivam! Kdya si vzpomenu, jaka to byla aena! Andel! Ted' na vanoce dvanact dansk3ich kohoutkU! Kdya to prinesla, domtr, jen ty noaieky, jen ty kostiely, jen ty hlavieky zava2ane do papiru, vet mi, kamarade, ja jsem breeel!"

Ohlednu se, nedelame-li na chodniku velke pohorSeni a vtom vidim pani Lidu. Je dervend, radost ji hledi z tvati. Ma velikou taAku z voskovaneho platna, d y e sit'ovky, kuffik a nekolik balidktir.

Pritel zbledl. Pani Lida ua z dalky "To mam radost, ae to potkavam, Jarougi.

Aspori mi trochu pomtraeS, vklyt' ruce ani necitim! Vi g co jsem dnes sehnala? Tenhle kuftik je pin3) americk3)ch zapalek. Brzy nebudou.

V tomhle balieku mam dva tisice kaminkil do zapalovadt. Kdyby se neco dustlo .. .

Rychle jsem se vzdalil. Kamarad ma pravdo. aena se mu skuteene zkazila a ja, mu bohuael nemohu pomoci. ) • 4„ • ( Lidske pokoleni se deli na d y e tridy: na lidi, kteti jdou doptedu a delaji neco, a na lidi, kteri sedi a ptaji se: "Prod se to neudelalo jinak?" — (Oliver Wendel Holmes.) * MnolaST mua vypada, v Sedesati jako padesatnik, jedna jako etyticatnik, ptipada si jako mfde videt mnoho prilezitosti, ktere pfehledl ye civa ceti. -- North Bay Nugget.

Mama 1$

TAJEMSTVI MALlitE FUJITY V umeleckS(ch kruzich vzbudilo velke pfekvapeni, ze na posledni listine japonsk3ich leenYch zloeinct, kterou vydaly americke okupaeni fitady, nachazi se jrneno svetoznameho malice Fujity. Tato zprava je tim zajimavelS1, ae Fujta, kter3) dlouha leta nil v Parini, byl podle nekterSich zprav kratce pied bezpodminednou kapitulaci Japonska zabit pri naletu na Tokio.

Umelec je hrdinou zajimaveho aivotniho romanu, z nehoa je ted' objemn3) Aredni spis. Tajna policie americke armady po nem patra, jelikoa je pravdepodobne, ae je na aivu a ae sam rozsiril zpravu o sve smrti, nebot' tim se chce vyhnout odpovednosti.

Co obsahuje dosavadni qsledek patrani? kdya na poeatku valky se Fujita vratil do Tokia, vzbudil ohnomne pohorAeni. Ptijel y e spoleenosti nekolika sv3)ch pariask3ich modelek a jejich kaadodenni hluene zahavy vyvolaly u konservativniho japonskeho obyvatelstva pochopitelne zdekni. Jeho velkou laskou byla jedna napadne hezka, patiaska modelka Madeleine Lequeuxova. Byl vAak nucen se o'aenit s dcerou ze vzacne rodiny samurajil kniaete Kodama.

Od prvniho okamaiku spoledneho aivota aili manaele v nepratelstvi. Fujita se se svou pritelkyni nerozedel. Bydlil s ni v hotelu Cho. Kratce po svatbe obdrael velkou statni objednavku pHeinenim vzne:§eneho ptibuzenstva. Namaloval obraz "Koneene viterstvi Japonska" a pronesl nekoli projevil proti spojenctim.

V dobe podateenich Uspecha japonskeho tatoku Fujita bydlel se svou milenkou v Nagasaki.

Kdya hvezda S'testeny Japonska zhasla, prestehoval se znovu do Tokia. Jeho manaelka bydlela jia dtive na venkovskem rodinnem statku a Fujita se svou milenkou v hotelu.

Za nynejSiho vyktrovani vypovidal hotelov3) personal, ae pomer mezi milenci posledni dobou ochladl. oast() se vaSnive hadali a nekolikrat i poprali. Ale hnev nikdy netrval dlouho, rychle se vady Jednoho listopadoveho rana roku 1944 nail.

Madeleinu v hotelovem pokoji mrtvou. Smrt udu g enim. Znamky Urazu na jejirn tele nebyly pozorovany.

Jak vypovida, hotelov3i vratiV . , Fujita opustil hotel kolem pulnoci; byl znadne rozeilen. tehdejSim vS(slechu prohlasil, ae jeho ptitelkyne trpela oast° asthmatick3'imi zachvaty a ne one noci opustil hotel proto, ae se pohadali.

Podle nynej g iho,detteni je prokazano, ae Madeleina byla zavraklena a vrahem ne je Fujita.

V boutliv3"Tch valedmich dobach se o to nikdo nestaral. Fujita se odstehoval s jinou pahaskou divkou. Kdya se Nernecko zhroutilo, zmizel za jednoho velkeho naletu z mesta.

Americka, patraci sluaba vyslechla nekolik osob. VYPovecii si odporuji. Jeden svedek jak Fujitu rortrhla puma, jini ho nekolik po tomto velkem naletu potkali. "KdyZ se zacato bezpodmineenou kaptulaci, Fujita zmizel," rikalt jini. ProslYcha se take, 'Ze tento umelec-vrah je ted' v nejakem budhistickem klaStere. Zajimave jsou take vYpovedi svedku, kteri ho videli po okupaci Japonska, a jim'Z kal, ae s pomoci faleklYch papiru, ktere mu opatfili jeho amerieti pratele, se chce dostat do SpojenVch state.. ° Prav3"7 eas je duleaita vec pro vynalezy. Mnoho vynalezcil nedoSlo uznani proto, ae priSli se sv3im vynalezem prilis brzy. Tak televise a radiove rizeni letadla byla demonstrovana pied prvni svetovou valkou. Ale oba byly ptedeasne na svou dobu.

Mate-li vSibornV napad a nemfaete jej uplatnit, je dobre uschovati si jej. Dokud existuji prevladajici hospodarske podminky, je samoztejme, ae podniky se budou starat o v3irobu toho, nad jsou zatizeny, a ne hledat nove druhy zboai. — (Rada A. M. Lowa, president britskeho patentoveho ritadu.) ) Muz bez trpelivosti je jako Tampa bez oleje.

Pkitei pogetlifr ie velmi ebeznpAne,

Strana 14 Lazne eii na Slovensku opraveny Jedine lazne s prameny, obsahujicimi jod a brom na Slovensku jsou ✓ Cizu v okrese Feledice, v Udell reky Rimavy na trati Praha—Pleaivec. Prvni pramen byl cbjeven roku 1862 a podle rozboru path mezi nejsilnejai prameny na jod a brom ✓ Evrope. Lazne byly nyni rekonstruovany nakladem I a pill milionu Kds a mail dnes k disposici 130 IdV laznich se loci kornateni tepen, nektere choroby koZni a nervove, chudokrevnost a pod.

0 vcirag ti eck ta Ostraysku V oblasti zemske expcsitury v Ostrave je usidleno 606 rodin volynskYch Oechti. V dobe od osvobczeni do 13 imora 1947 pristehovalo se 126 rodin, jsou to rodiny zahranienich vojakil z Volyne,,,Gd 14. srpna do 31. kvetna t. r. pristehcvalo se 480 rodin volyhskYch deoh& Podle okresil jsou usidleni volyriati Oechove takto: v okrese biioveckem 20 rodin, v bruntalskem 51 rodin, jesenickem 44 rodiny, hlueinskem 2 rodiny, krnovskem 205 rodin, novojickem 65 rodin a opavskem 93 rodiny.

unie, v den voleb v priatim roce, NOV3-( PODVOD. aby bylo ziskano co nejvice Washington, 19. srpna. — trad proti tem kongresnikum kteri pod- departmentu poaty oznamil dnes, porovali ten Taft-Hartleyil y zakon upozornil jeho inspektory, aby zaproti delnikum. krodili proti nove opakovanemu stareinu podvodu, "tech "retezovYch navnadenYch vyhlidkou na vYhru $2,048.

V torn oznameni toho departmentu stab°, Ce jsou naznaky, Ce zeme je zaplavovana novou vinou tatovYch retezovYch dopisd, zvanYch chain letters.

Uncle Sam Says

Jmeno NONAT je beZnym sloven 9 mnohYch domacnos tech po celou generaci — dovolte aby to bylr v domacnosti vaai — kdyk trpite obeasnYm pichanim nebo bolesti

Meyboard

JET ViCE RITi7M Washington, 15, srpna. — Senator Claude Pepper, demokrat z Floridy, rekl dnes ke je pro to aby ta ptjeka Britilm, $3,750 000.000, byla zvyaena O 30 a:2 40 procent, tak aby byla Britüm clana ta suma penez, kterou mysleli Ce dostali kdyk to bylo premeneno na kupni silu. Podle jeho navrhu by Britove dostali vice o hodne n,eZ c dalai bilion dolard, po pripade' plies bilion a pill.

0 PitiPRAVT DELNiKiJ Green Bay, Wis., 18. srpna. — William Green. president Americke Federace Prace. dnes rekl, ta unie planuje jednodenni zastaveni prase asi 7,500.000 elenti

VTBUCH MUNICE. Cadiz, Spanelsko, 19. srpna. — Ve zdejai vladni tovarne na torpedo a miny doalo nahle k vYbuchu, pti dem2 bylo zabito plies 200 osob, a mnoho set jinYch byla zraneno, a akoda je odhadovana na deset dolarn. Mesto Cadiz ma pies 80 tisic obyvatelt, a je poblike povestne skaly Gibraltaru. Lodenice pro stavbu valeenYch lodi byly temi vYbuchy Upine znieeny.

••••••1111■■

argin

Nona

Am.

ATHLETS FOOT

SPOLEHLIVE JMENO

How would you like a fat raise?

Dream stuff, you say? It isn't. It's a cold-cash, brass tacks reality—if you want it to be. How do you go about it? Very simple. Just sign SkodcYka doda cukrovar do Chile up for the Payroll Savings Plan where you work or the Bond-a-Month Chile vyjednava se SkodovYmi Plan where you bank. For every vody v Plzni o zatizeni cukrovaru, $3 you put away now, you get $4 in jet bude stat asi 3250.000 dolart. ten years. Take part of your pay each week in U. S. Savings Bonds.

Creekava se, Ze dohoda o dodavce That's all. That's a fat gain in any bude uzavrena pied koncem tohoto man's arithmetic. And if ten year,: mesice. Cukrovar by byl prvnim seems like a long time to look ahead, just give a thought to the sveho druhu v Chile. Ma mit rooni smart Americans who bought bonds kapacitu sto tisic tun cukru a vY- ten years ago, and hung on to them. roba by mchla bYt zahajena asi v Act now. Ten years will be gone osmriacti mesicich. Chile zaplati before you knowU.it!S. Treasury Department medi, nitraty a jinYmi surovinami.

0 Nalezy Mohyl Reditel statniho archeologickeho itstavu v Turd. Sv. Martine profesor Now! For the FIRST tim dr. BudinskY-Krieka a prohledl Si • on any typewriter! ✓ techto dnech naleliate pravekych mohylovYch polarebiat', objevenYch na horskem hrebenu v paid' TeJé okrese bardejovskem. Zatim bylo nalezeno west neporuaenYch mohyl kruhoviteho pildorysu, ktere pochazeji z doby asi tisice let pied Kristem.

• Svetova pogtovni Unie Zatim co ye SpojenYch statech pekraeuji mezinarodni porady o radio a telekomunikaenich spojich a o noVem rczdeleni radiovYch yin, skoneil se jik delve v Fatal dvanactY poatovni kongres, pri nem2 byla podepsana nova svetova poatovni Umluva. Jeji ustanoveni a dalai ujednani nabudou neinnosti od 1. dervence priatiho roku. Mimo jine byl nove upraven pomer mezi Svetcvou peatovni. Unii a organisaci SpojenYch narodfa, a utvoren stdivYkonnY vYbor, v nenn2 ma take Ceskoslovensko zastoupeni.

Ve stfedu, dne 2'7. srpna 1947.

vEsTNtic

Tisice, kdoi trpi touto nemoci noh, pocenim a unavou necht' zkusi okamiite

SEVEROV FILMIC neb KREM Stejna formula pouiita behem valky vojskem

EXYL

R. C. MILLER & CO., Altadena, Califormi Cena Nonat po gtou 55c a .g t

cena jen

50c

lekarnik, palete si pro Severiiv Exyl pragek neb krem pfirno na

W. F. Severa Co.

400 First Street Cedar Rapids, Iowa NA ZLATOU tLIT — FILES Zkuste Severovu R-E-C mast je vkborna jen 50 tenth

PRAVE IMPORTOVANE Cena

2.50 ECHOSLOVAK PUBLISHING COMPANY WEST, TEXAS

. SEVER* CO. CfDAR RAPIDS IOWA

CELODENNI

VYLET

Poládá

Tel. Jednota Sokol Houston

ontrot

NA SVEM POZEMKU

leli, dre 31. srpna

0

Zaeatek v 11. hodin rano OBED (BARBECUE) 75c • Exclusive on the NEW

REMINGTON! Now, you can set margins without • reaching or tinkering! Just position the carriage, flick the convenient KMC 5 keys and from the keyboard

•

you're ready to type. Keyboard Margin Control, added to the long list of other Remington Rand exclusive FIRSTS,

O hojne a chutne obeerstveni, jakei i o dostatek chladnSrch napojfi bude dobre postarano.

Pro pobaveni nakich ptiznivcil mame pflpraveny eetne a zabavne atrakce jako: Bingo, loveni na suchu, domino a jine. Pro mlidei dospele zabavne hry o odmeny.

ROZDELENI NEKOLIKA KRASNiCH VillER V CENE $75.00 Sokolske misto se nachazi v blizkosti Monte Beach Park 915 Northwood. Pouze 2 bloky od N. Main a 1 Blok od Airline Drive.

a make the New Remington your best buy!

techosl It vak Pub.

Company WEST, TEXAS

Dobra poulieni doprava.

Pkijd'te se s narni dobie pobavit. pohovorit a zazpivat!

Vgechny na ge pfiznivce uctive zve (34-35-c)

VtBOR

vliserrirls

Buena 18

Pouiivejte k onamovini

Cigarety do Kdo pornY li poslati je te cigarety do Oeskoslovenska nebo Rakouska mel by si pospi iti, nebot' nebude-li ihizta proclloniena, pak vge chny tyto balicky do Ceskoslovenska budou dodavany bez cla jen do kcnce roku. Mezitim co s takYmi baliky, ktere jdou nakladni cestou, jsou velke potite, baliky po tou dochazi nyni pomerne pravidelne a dobfe. Kdo by si pfal poslati cigarety moZno poslat na kadou osobu 3 kartony za $3.50 do Oeskoslovenska a $4 do Rakouska) anebo potravni baliky, mute se obratiti na T. B. Hlubudka v Cedar Rapids, Iowa, kterY objednavky ochotne vypi e a pi eda pfisluS"nYm firmam k vyfizeni.

0 Kaiser-prazer auta zdraiena o $99 Kaiser-Frazer korporace ozn" la zvY eni cen aut Kaiser o $99 na $1,967, coZ je jiz druhe zvY eni v tYclnu. Minuleho tYdne oznamila tato korporace podohne zdraleni svYch aut znadky Frazer. Cena jejich aut modelu Manhattan zristava. nezm'e'nena.

g

g

g

Maly Oznamovatel

1011r Bulldozer pro rrizne prate

jako: hloubeni vodnich nadrMk (tankri) zaplriovani struh, eigteni pozemku a pod. Porad'te se o podrobnostech: C. A. Buerger, Hillsboro, Texas, .Telefon 550. (35-37p) Pfeji si najiti Frank Scasta.

Kdo o nem vi laskave za lete adresu na V. C. McDonald Normangee, Texas.

(35—p)

g

Nabidnuti ku sriatku. MladY farmak hlecla druZku Evota. Mladou divku ktera jest slu na a *aPkimna„ 'Zadnu polni praci, ale musi .mit zalibu na fume. Podobenka Z'adouci v prvnim dopise i staff. Pigte AnglickY na Mlady farmaf, (35-36p) Vestnik, West, Texas

g

g

g

c

g

g

Hotel mezi veintm ledem Moskva. — Podle moskevskeh( rozhlasu se pcidala na nejvy i hoi Evropy Elbrusu obnova hotelu, kte-• ry byl v roce 1942 znieen tlupou Nemcri. Hotel je ve vV ce 4200 m.

y

yg

g

FOGLE 111E5T, Int. :FJNERAL SERVICE 1903 McKinney

Nabidnuti k sriatku. Mladenec hlecla druk'ku Iivota, svobodnou divku neb mladou vdovu od 25 do 35 rokri, slu nou, upilmnou, a katolidku. Aby mela zalibu na farme, iadnow praci v poll, jenomridit domacnost. Podobenka v prvnim. dopisu. Pi te anglicky na Mladenec, Vestnik, West, Texas.

(34-36pd.)

g

g

aur Pkijmou se maraele, ' ena muz k praci kolem domu a k fizeni auta. Z la ni byt se vim modernim zafizenim a dobrS'r plat. Nejradeji martMle, ktefi vlastni svilj automobil. Petielenna rodina. Mrs. J. B. Moon, Rt. 8, Box 578. Dallas 11, Texas.

(34-35)

yg

MAME NA SKLADE VALSPAR barvy a varnishe — Take papir na stenu a v echny potteby k tomu — Obrat'te se na nas u etkime yam — Posilame te't pogtou HANUS HARDWARE COMPANY BELLMEAD (Waco), TEXAS (33-dzc)

g

g

tESKE REKORDY

Pax 1177

843 Waverly, H. Heights Telefon V. 27125

Houston 7. Texas (6-6 ► )

g

Tanecni Zabava SOKOLA FORT WORTH

v nedeli, dne 31. srpna V 8:00 HODIN VEtER Pki Hudbe

J. MACY Z DALLAS Uctive vas oeekava ZABAVNI BUDOUCI ZABAVY BUDOU OHLASENY

DIVADLO V HOUSTONU Ktere bylo sehrOno 'pH jubilejni oslave v Taylor, sehraji houston ti ochotnici

g

v nedeli, dne 7. zati V SINI RADU

g

TEFANIK CIS. 142.

NA COTTAGE GROVE tesld Film

`Advokat chudirch' Poutavk namet, dobrt scenak, jimava hudba a krisne zpevy byly pevntm zakladem tohoto krasneho a zajimaveho filmu.

Wag: 0. Korbelat, L. Brodski, M. Broiova, J. Dohnal, J. Holnova, J. Plachta a jini.

V poledne bude spoleenk abed, pak zkracena kadova schiize a po veeeki pkesne v 6 hodin sehrano bude divadlo

"ODKAZ" Obraz ze iivota texaskeho lidu napsala K. Nvrtnikova Retie D. Nezvala Pkedehra, 1 jednani a tkech symbolickkch °brazil.

OSOBY J. Filipek br. PetrZelka J. Tepera, Margaret Ttiskova

Zaruba, pkedseda kadu Malt, tajemnik 1 a:1u D e deti, hoch a devee

.

y

WEST — ye stiedu, 27 .srpna 0 2 hod. odp. a o 7:15 weer.

OBRAZ I. — Loudeni s vlasti, HostonSti ochotnici

ENNIS — y e etvrtek, 28. srpna o 3 hod. odp. a o 7:30 vet".

Va ek, ilti lett hoch Marie, jeho matka Jan, jeho syn Evfeka, sirotek Hanka, dcera farmafe Lojza P endik, svobodnY soused

ROGERS — v nedeli, 31. srpna o 2:30 odpoledne.

SEYMOUR — ve etvrtek, 4. zaki o '8 hod. weer.

OBRAZ II. -- Pfijezd k Americe

g

g

Margaret Tfiska K. Otvrtnikova Jan Kelarek L. Nezvalova S. Kelarkova D. Nezval

OBRAZ III. Symbol Texaske Jednoty

KAUFMAN — v pondeli, 8. zaki o 8 hodinach veZer.

PRED'DIVADLEM PROMLUV1 REONIK Z HLAVNI iTRADOVNY

Jecienicte pn ''kazini

kapela Morayskfrch Chlapcii Vstupne 75c

na prodej u

S. Cmelka

a

g

g

air chci koupit stare hodiny, mo_ hou Wit 100 mku stare a mohou byt e patnem stavu. Pi te: Olga Pobail, 416 So. 23st., Temple, Texas.

(34-35pd)

Ma vlastni elektrarnu a telefon.

Staveni material dopravuji traktory do pasma vedneho ledu, dale, jej nosi soumafi. Obnova hotelu bude dokoneena v pfi tim roce.

gg

g

Pflime se usedle Ceske devde ku konani v eobecne dornaci prate.

K bydleni na miste, v Dallas, Texas Svetnice, strava, $15.00 tYclne. Pi DO ANTON A OKOLI -tenaMrs.WileyJohns,613 SluZby Bozi budou odbkvany v Wandsworth, Dallas 5, Texas. 35 dzc nedeli 31. srpna u SladkovYch. Bude zaroveri vysluhovana sv. Vedete ZNAMOST SI /ILEA Pane. rano budou slutby v jazyku Dva pfatele v prostfednieh le- anglickem odpoledne v deskem. tech v dobrYch pomerech. Bydli Josef Hegar blizko sebe mnoho roku na syYch farmach, dobfe zatizenYch e stied_ nim Texasu. Jsme: bezdetnY vdovec a mladenec. Zno.most si pfeji s divkou neb vdovou do 42 rokri. Pigte pod znadkow: "Dva pfatele Vestnik, West, Texas. Jen su na at' se hlasi.

(34.-35p)

g

Ve stkedu, dne 27. srpna 1947.

ROSENBERG — ve etvrtek, 28. srpna o 7 a 9 hod. veger

VEOER K TANCI BUDE VYHRA.VAT

Uctive zvou ochotnici houstongti

Vg

Ve stfedu, dne 27. srpna 1947.

easto jest

treba vice

nez-li

projimadla Kdyi se eitite nesvi, nervosni a trpite bolestmi hlavy,plyny, nadYmanim, nezeIivnosti a nedostatee.nou chu g k ktere v5ecky mohou Wti zavineny funkcionelni zacpou °petite si Dra. Petra Hoboko vyzkou g eriS'r ialudeeni CM. nost povzbuzujici lek. Obsahuje 18 PHrody vlastnich leeebnYch ko"rinkfi, bylin a rostlin. Pozor: taivejte pouze jak pfedepsano.

Hoboko piimeje jemne a hladce zlenivela s t ev a k Cinnosti a napornaha jim odstra niti vaznouci adpadky; pomeha vypuditi plyn zac p y a poskytuje ialudku onen pocit tepla. Bud'te moudii — poskytnete pohodli va 5 emu zaludku pH ulevoveni zaopy„ Opatite al HOBOKO dnes.

NemfiZete-li ho koupiti ve va g ena son. sedstvi po5lete si pro na g i "seznamova• ci" nabidku Hoboko a obdriite co-

DODATEK

60c hodniatu--i zkuiebnich hihei

Dra. Petra LeCivfr Obaj Liniment — pro. stfedek proti hnisani — prinasi rychlou filevu od revmatickYch a neuraigick3",ch bolesti, svalovYch bolesti zad, ztuhlY,ch nebo bolavYch svalfi, namoienin raebo vymknutin.

Dra. Petra Magolo—alkalinic10 pros-Cie. dek—Mina5i filevu od jistYch,elocasnS,ch Zaludeenich nepoiadku,jako zaZivam poruchy. pfivodene piebytkem kyseliny a palem zahy.

Odeg lete kupon NYNi! I Pfilolen jest $1.00. Poilete mn6 poStou vyplacene pravidelnou I1 unc $1.00 Utle y Hoboko a co dodatek 600 hodnoty zkugebni lahve kaZdeho, Leeiveho Oleje a Magolo.

0. C.O.D. (poplatek plipoeten), fluent, Adresa Po5tovni Ofarloyna.

DR. PETER FAHRNEY & SONS CA-

4

Dept. 811-29E 01 Washington Blvd., Chleago

256 Stanley St.,

Winnipeg, Dian., Com 12— — -•—

ilstR,v pro eikanske deli Bratislava, Denik "Obrana ludu" uverejnil 'elanek o socialni peei, ye' novane detem na Slovensku. S10vensko me dues u g znadnY poeet d.etskYch opatroven, detskych domovt, peeujicich "o sirotky, a podobnYch humannich zarizeni, jejichg poeet se neustale zvyeuje.

Stavba techto instituci vygaduje vysokeho na.kladu. Novinku v soci alni peel o deti je chystane zrizeni tri specialnich stave, v nich g budou umisteny ipouze deti cikanske, aby cikani nebyli dale vylueovani ze spoleeenstvi pracujicich vrstev. o' la.nek konstatuje, ge socialni peee a dal na Slovensku znaene pokrodila, cog je zrejme take z toho, za t. zv. Slovenskeho statu se na ni venovalo ceikem okolo tri korun, kdegto dnes je v rozpoetu na socialni peel a deti pamatovano d.vema sty miliony Kes. 0 NTY.tavba znieenYch obci Slovenska Ze veech znieenYch obci na vYchodnim Slovensku dochazeji dobre. zpravy o pokraoujici vYstavbe.

V nekterYch obcich stoji ji g cele lady nove postavenYch dome, ktere budou v podzimu jig obyvatelne.

V daleich mistech bylo ji g provedeno na 56 tisic odhadii, na jichg p.cdklade bude prikrodeno k dalei praci. Do vYsta yby jsou pribirany dalei a dalei obce a pouze z oblasti statniho stavebniho, &add v Michalovcich byly vypsany soute ge na vYstavbu 30 valkou znidenYch obci.

Mimo vYstavby obytnYch dome pra cuje se te g na obnove budov samospravnYch svazkti a na obnove bucloy cirkevnich .V eervnu byla dokoneena obnova 20 kostehl, 20 kostelt bylo rozestaveno a stavba dalich 13 byla pripravena k zadani.

— V oblasti statniho stavebniho firadu Preeov bylo zapoeato s mondrevenYch konstrukci srubovYch domkt. — VYstavba provisotnich drevenYch domkfi pro lidi bez pristreei byla jig skoneena.

Slaws 11

TNiK

Dr. Thos. N. DeLaney. oCrri LEKAft Brtle sprivne ptipravene.

as die uniluvy.

Dr. Chas. J. Hollub Ceskt Lekat a Operates 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon residence: Lehigh 9745 Telefon litadovny: Preston 2553

tkadovna 3248 — Res. 2687 513-17 Professional Bldg.

TEMPLE, TEXAS 4011011

II

..

C. H. ChernoskS7

iiiniun

DR. N. B. McNUTT

PRAVNIH Vyfizuje veAkere soudni zalettosti.

Zubni Lekat ttadovna nad Canada's Drug Co. BRYAN, TEXAS

ttadovna: 936 Bankers Mortgage Building, ptes ulici naproti Kress budov,e.

HOUSTON, TEXAS

SPRAVNE VYKONANA POHREBNi SLU2BA V hodine Yalu zarrnoucent naleznou Edward Pace pohtebni stay pohotovk k sympatickemu vytizeni nezbytntch jednotlivosti a k ripraveni dojemneho pohibu.

Levne ceny jsou nail zasadou.

EDWARD PACE Pohiebni teditel

tien S.F.J.S.T. -- Telefon 3606 118 N. Fifth st.' — Temple, Tex.

Barbecue sandvide, Pivo, Domaci Chili, Kays. a Studene capoje

Kilnar's Barbecue Drive Inn Slutne misto pro uctyhodne lidi.

5802 North Main St. Phone V. 2-0088 HOUSTON 9, TEXAS (8-dz.1 ratamotmomolononDetestawatmlor*

LAVACA CO. ABSTRACT CO. J. F. BO2KA, teditel Vyhotovi abstrakty, vlastnicke psalm, vytiznje majetkovi pojiiteni. ttadovna nad Peoples State Bank Telefon do Citadovny cis. 6, do res. 63 HALLETTSVILLE, TEXAS (dz-c)

Uncle Sam Says

Ernest J. Hanka

ZABAVY

Privnik Houston, Texas

Pokrok Houston

eERSTVE KVETINY PRO KAiDOU PitiLEiTTOST Polifebni vence a kytice Kytice do nemocnice Svatehni kytice Kytice k vYroei narozenin, sfiatku Kvetiny k y Yzdobe kostela neb residence NAtSTIVTE NAS NEB VOLEJTE TELEFONEM

TEMPLE FLORAL CO. KYLE HOTEL TEMPLE, TEXAS Telefon 4445 —5669 1144.4.44=•••■■■•••••■•=mommatworetrwommomow ■mpeoloonmormentotw

Everybody knows it pays to buy U. S. Bonds. But not everybody knows how much it pays. By investing as small a sum as $2.50 a week in U. S. Bonds, your savings will be $1,440.84 in ten years. Take savings of $3.75 a week; by 1957, you will have $2,163.45. There are two easy ways to save automatically. Have a regular amount of money set aside from your pay each week for bonds through the Payroll Savings Plan.

Or, if you're not on a payroll, but you do have a checking account, you can have your bank automatically charge your account for the purchase price of a bond each month, U, S. Treasury Depa est

31. srpna 7, zari 14. zari 21. zari

IN NI

ILI .1.

MI IN

NI MI

Syncopators - J. R. Baca Syncopators Ray Kienek

I DAMY 75c VSTUPNE: Tax included 0 zakusky a obeerstveni navttevniku jesteodborem naleidte postaritno.

7Abavni Vtbor.

1140 ROBBIE ST. V 29256 Na doptani: 20th and North Main.