Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at W est, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. ROtNiK (VOL.) XXXV.
WEST, TEXAS, ye stied% (WEDNESDAY) 20. SRPNA (AUGUST) 1947
eiSLO 34
V ZEMI 110JNOSTI AK nejak, myslim, by nazval 8' vYcarsko katelY Evropan, ktery je dnes navT gtivi. Na katidem kroku jej pfekvapi bohatstvi veci a ptepYch, na jak uti skoro zapomnel. VIrodit do 8vSicarska znamena vstoupit na ostrov, na nernti tiivot jde bete zmen, nezavisle na vgem torn deni ktere ottaslo Evropou. Starosti se tu zdaji byt jaksi, jine, neti jak je zname z jinYch zemi, zajem se tu soustied'uje na vychutnavani tiivota ati do tech nejrafinovanej gich forem. Uti to jidlo. To neni uti fysiologickY akon; Evropanu, zvyklemu na stradani, to ptipada jako tichY a nesmirne vatinY obiad. Nevyzna g-1i se v torn slotiitem jie,elnim listku, jsi barbar. Chcete-li si udelat piedstavu, co se dnes na svete vyrabi a : ,rcda.va., a co je posledni na trhu, podivejte se na jejich vYklady. Tady je sneseno ze sveta v gechno, co se vabec dostane, vgechno skvele representovano a vysoce kvalitni. Pro nas by tyto ceny byly vysoke. ale pro SyYcarskeho konsumenta jsou dobie dostupne, prototie vgude v obchodech je dilo a ruch. Nesmime zapomenout, tie tiivotni aroveri vgech vrstev je tu vysoka., i u statnich zamestnancii, asi dvakrat vy ggi neti u nas nebo ye Francii. Ma to taky svoje dtvody. 8vYcarsku dal totiti osud do vinku hory, a to takovYch vYgek, ktere uti zarudovaly zajem a budily pozornost od nepameti. K tomu jezera s lazuroyou vodou a zeleri krajiny. Hory vynesly 37Y-carsku tolik devis a bezpracneho dachodu, 'tie nas by to stab) mnoho desitileti perneho potu, neti bychom podobnYm devisovY duchod ziskali. Sem nejezdi yYpravy lidi, kteti by si iidlo v batohu ptivezli s sebou. Je to, iekl bych, naskok zadarmo. 8vycati se na to take zatidili a postarali se o to, aby se tu cizinci citili jako doma. Nikde na svete se nesetkate s takovou eistotu a slutibou. Take se tu gkon hotelieti z dela.° sveta. (Zda se v gak, tie doma brzy zapominaji, co se tu natidili.) '8vYcarske hory a turistika, to je celY pramysl, velikY ilsek hospodatskeho tiivota, kterY utiivi mnoho lidi a podle vgeho dobie. Hory jim daly mimo to jegte bystkiny, a to byl k hydrocentralam jen kradek. Jejich elektricke viaky jsou proto levne, ad skvele vybavene. Nevim, byl-li to insinkt nebo chytra vypoeitavost, ktera, je vedla k tak vYncsnemu zarnestnani, jako je delat hodinky. TakovY kouse kovu se tim zhodnoti vie net' tisickrat a je to idealni vYvoz prate. A deje-li se to v celonarodnim metitku jako zde, pak je to nej optimalnej gi vyutiiti lidske prg ee a schopnosti, ktera zartiduje vYnosnou vYmenii statkil s cizinou. 2 ivotni standard takove zeme musi bYt vyggi ne2 kterekoliv jine zeme, vyvatiejici tteba kolejniee nebo mostni konstrukce. To je jen hrube ptirovnani a i pH nem musime mit na zieteli, tie Svycati mail je gte celou tadu podobnYch kvalitnich lehkYch pramysla, jako je elektrickY nebo farmaceutickY a pod.
Projitidet touto zemi je jiste pastva pro odi. Ncmatiete p11 torn pfehlednout tu velkou stotu. Je to jako by tu men stale zameteno, a nemyslim, e by to bylo : jenom pro udiveni cizinct.
Okrskova schirze organisitoru Ve etevrtek 21. srpna 1947 se bude konati v sini radu Jaromir eislo 54. ve West, Texas. Zaeatek v devet hodin rano a ukonei se v pet hodin odpoledne. V nedeli 24. srpna 1947 bude se konati v sini radu eislo 73 a eislo 95 v Seymour, Texas do ktere jsou zvani eleni tohoto okoli, totii kadu eisel: 73, 76, 77, 85, 90, 95, a 134. Zaeatek v devet hodin rano whine organisatoth ai dopoledne, odpoledne bude predan .eas tirednikum 111. tiadovny pro jejich reef k obeeenstvu. Ve etvrtek 28. srpna 1947 bude se konati v sini kadu els. 25 v Ennis, Texas. Zaeatek v devet hodin rano a ukonei se v pet hodin odpoledne. KaidY 'den nagi SPJST. ma piistup do tett) saline a velka zieast elenti bude vitana. S bratr,14m pozdravem, EDWARD L. MAREK feditel organisaeniho odboru A nebylo dosti tech hor, ktere sem beztak ptila.kaly spousty cizincu, Piiliv dal gich hosta byl teto semi zaruden jeSte ye forme • delegaci. Svycarsko bylo zvoleno za deji gte svetcvYch konferenci. Tak na pkiklad 2eneva. To neni jenom mesto, to je uti vzita instituce, kterou dnes ptijima katidY jaksi samortejme, je-1i tee o nejake konferenci. A to je tu, je gte Lausanne„ Montreux a jine. Pravda, 2eneva tvotila epochu, byla sttedem zajmu sveta mezi d yema poslednimi valkami. Co jsrne se o ni 1.2 nadetli! Tady se odehralo a taky zpackalo =oho mocenskYch klani, na ktera Evropa nakonec doplatila. t' eneve se ku podivu nestalo nic. Pro 2enevu to byla tehdy velka, slavna doba. Zatidili se tu na to, a, na gli ph tom slug -nou btivu. Jejich aivot tu mel kontinuitu, ptiletiitost a klid k svemu vYvinu. A neubranite se dojmu, ze t to lide vedcu zde tiivot, ktery je tak odli g -nYodth,cviejnYzrh.Dvajice se na svet se sve perspektivy, nemohou pochopit a vysondovat ty velke zmeny, ktere se kolem nich sta ly. Zijl v jakesi "splendid isolation." Jejich zajem se zfejme todi jen kolem jejich dennich ti i vota, ktere nebyly nikdy otteseny, n i kdy rozervany, nikdy napineny bolem jehoti Evropa byla svedkem. Jak pochopi stradani, kdyti n'kdy nehladoveli, jak pochopi ztratu 'Zivota, kdyti tu v tiadne vesnici neni pornniku padlYeh. Tim nechci poddenit dilo, ktere uskutednili na zmirneni stradani ye ,sveto za valky.
Ano, bez vlastni zasluhy a jenom podivnou souhrou, osudu byli toho v gichni uchraneni. Vypadli z proudu problema a starosti, ktere dries nedaji Evrope spat. Snad maji t:m i klidne svedomi. Do budoucna se tak uti nedivaji. Maji nejasnY pocit, tie tentokrat unikli naposled. Valku z.naji jen z doslechu. A piece j gem nagel mnoho, kteti si stetiovali na posledni valku, prototie byli taky zmobilisovani a slouLli v armade. Musi vgak ptiznat, tie nestradali. JedinY zbytek pfideloveho systemu yarn ptipomene kava, obyeejne bez cukru, a 2 body, ktere date za obed. Rozhodne se v gak najite dosyta. Taky na " 17Sicarech neni videt bidy. Je doba vYleta, kolony autokara tu projitideji s olialenYmi a zpivajicimi detmi, projitideli se na lodich po jezete, jodluji si, krmi labute a tivatlaji se starYmi babidkami v parcich, Jak to kontrastuje s francouzskYmi dotmi. ktere sem pies hranice piejdou na vYlet. f?,ekl bych spig najist se. Ptigly sem, aby se pokochaly pohledem na vYklady a na tu nadherru, o ktere se jim ani nesnilo a jen jim zastaye nedostupna. Ty se ptigly podivat na pohadkovou zemi a jiste tetiko pochopi, tie doma to nernaji. ZceIa, zvla gtni druh cizincri jsou Ameri'dane, ponejvice vojaci na dovolene. Sedi jich tu cehloudky pied kavarnami a zadumane pietivykuji. Poznate- je podle roha,tYch depidek a ohromnYch sluneenich bryl.i. KatidY je opasan Leieou, Jsou to take jedini turiste, kteti nemail hranici atraty vymetenu piedem a nemuseji pied katidYm vYkladem poditat, vyjdouli s ptidelem nebo ne. Tohle podtatstvi prodelava, snad jinY Evropan, nevyjimaje AngliCana. To je take pro katideho nav gtevnika §vYcar dnes to nejtrYznivejgi. A tak; divajice , se .pies jezero Leman se Cluny, jachtami a velkYin vodotryskern na pas hor a na bilk Mont Blanc v pozadi, na vgechen ten lesk a piepYch, neubramite se melancholii. Tak asi mohl jit tiivot po materialni strance vgude kdyby se Evropa dvakrat netopila v krvi. To vgechno mohli mit dnes i vgichni ti, kteii dnes stradaji a na neti se tu konaji dobrodine sbirky Orin se provihili ti, kteii musili bez viny projit tolika bolestmi. a dim se zasloutiili tito zde, tie nic z toho nepoznali? Bl ahobyt se buduje tetice, trva, to dlouho, stoji to mnoho pctu o prate. Snad si ho svet bude va.tiit vic, neti si ho vatii ti, kteti tu kolem mne ehodi. Ing. K. Kutil • 4 •( Demokracie je rozdelend pravomoc a rozdelena odpovednost. * * Vzpomerime si na slova Washingtonske deklarace o svobode I/My vet gi a konejme nu praci v jejich duchu. * Red, jiz v dusi vlibala nam ma ti, klenot °tea je vgech. — Heyduk.