tci J ednoty Statu Texas
Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at W est, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. ROCNIK (VOL.) XXXV.
WEST, TEXAS, ve stiedu; (WEDNESDAY), 30. Cervence (JULY) 1947
eisLo 31
NA BitEHU HUDSONU 40.1, ADY V pravo", ukazoval Tomas eapek
k podivnemu stavenh a sundaval klobouk, "tady v pravo je nage nejyzacnefai misto, domov prvniho echa v Americe, stateeneho Hefmana. Vali jsme nhzkou brankou do patroveho staveni holandskeho slohu, progli starobylYm domem udatneho echa a vraceli se zpet na bieh Hudsonu. "Budu yam yypravet o prvnim krajanu v Americe," navazoval TomaS eapek, historik &sick Ameriky, "budu yam vypravet o prvni eeske ArYprave na zapad, o karavane plachtovYch vozii na vysok'ch kolech, o dramatickych zkuknostech prvnich eeskYch usedliku v Kalifornii, o prvnich deskych novinach." "To jiz budeme u Vojty Naprstka," sledoval jsem eapkovy mySlenky trochu nahlas, "prvni Ceske noviny byly jeho." "Nikoliv, budeme u Kotizka, u krajana podvuhodnYch osudu, kterY mel odvahu zaeit vydavat prvni Ceske novny v Amerce. Kofizek provedi, (id se Vojta Naprstek dlouho pokouPanedku, Jake to byly noviny. To mame." Nahle se TomaS" Oapek zastavil a vzal mne za rameno. "Je to mane? Veclyt' "Narodni listy" a pr y Ceske noviny v Americe jsou na vias stej--ni ne stare; za kratko osmdesat let." Tak jsme se dostali na bfehu Hudsonu na Franti§ka Kotizka, z Letovic na Morave na znameniteho echa, o nem2 malo kdo vi. "V osmi letech pH hie ztratil oko," sahal do svYch hlubok'ch vedomosti eapek — "ye dvanacti se ucil zednikem a v zime roku 1853 se vydal na cestu do Ameriky. Prodelal straAlivou plavbu na plachetniku Amor a teprve pfi§tiho roku v bieznu ptistal na Bostonu. Nejdfive zednieil, pak pracoval v lesich, rybafil a na konec se toulal po Americe s houslemi v ruce. 0 pet let pozdeji dostal se mu do rukou iivotopis Benjamina Franklina a tato udalost mela na Kotizka rozhodujici vliv. Lseti o pkikladne odvaze s vytrvalosti chudeho tiskaiskeho pomocnika, o jeho zavratnem vzestupu a rozhodnuti bylo pe yne, i on bude vydavati noviny a to prvni Ceske noviny v Americe. Povesil housle a u nemeckeho listu v Racine se zaeal Olt sazeeem. Kdyt se domnival, ze umi dost, shanel pismenky a pismolijec Miller byl ochoten prodati mu gvabach. Tak sehnal pismenky a koneene i ramy, chybel vSak lis. Po dlouhem a marnem hledani .nalez1 jej u nemeckeho kneze, kterY yydaval nabo2enskY list. Neyyplacel se mu v'Sak a proto tisk zastavil. Kofizek slozil lis za oltatem v kostele, a aby mel nejake penize do zaeatku, vypuieil si na vgechen svui majetek sto dollaril V tiskatkem lisu za oltatem a ze sta dollaru zrodily se prvni Ceske noviny v Americe. Nejdfive za:dal Kofinek shank etenate. Natiskl si letaely, posilal je krajaninn a 6.hy mel 420 zajemcii; byli to eechove z Wisconsinu a Iowy.
A tak v rode 1860 vySlo prvni eislo "Slowana AmerikanskYho." V§echno si delal Kofizek sam. Ve dne pracoval v tiskarne, sazel, tiskl a rozesilal svoje noviny, yeeer pH lojo ye sviece psal a pfekladal. Prace bylo mnoho, yYdelek Vtak temet ZadnY. Bida se drala do dveti a aby uaivil thud' vydavatel svou rodinu, seal housle se zdi a chodil veeer hrat do hostincil. Prvni Ceske noviny nalezaly vSak mnoho pfatel, etenaffi pfibYvalo a Kofizek mohl pfijDiJM NAD MESTEM. t Josef Hora (Zemfel pted dvema lety 21. Cervna.) Dum nad mestem a okno a ja, v nem, Zelena trava mezi milonony tray. A tys ten vitr muj, jenhal nad svetem . Uklidiv pedlive sytij stul, chci nebYt jiZ, leda bys vedl sam muj ver y jak oblaka, ty, kter' vidis lip a ty; jenlepe Z paprsku modrav'ch se napivSe a z luk, jednoho dne se rozdati a v pate jich rozplyne se stin vgech zapasil a muk. (Z poziistalosti.) mouti pomocnika. Byl to Jan Barta, kterY se pfistehoval s rodinou do dteveneho domeCku Kokizkova. V jedne chude svetnici 2ilo tak pohromade Sestnact lidi. Kohizek byl vlastenec aisteho zrna. Az pfijdeme domti uka2i yam prvni historicke 'Oslo "Slowana Amerika.nskyho" a pfeetete si dojemne Kofizkovo poslani americkYm Gecham, prvni 'Ceske fadky tady u nas." A brzy na to jsem 'eetl: "Drahy, milowany Narode, Zaklad prate nassi jest, aby dechowe, jez zde v Americe tak po ruznu obiwaji, dussewni celek twarili, dny nasseho zde prebiwani si wzajemne oslazovali, nassi materskou rec pestowali, ditki nasse k ni lepe pridrzowali, neb ona, to sama jest, kterou jsme my, otcowe, s materskim mlekern poziwali, kterou nassi otcowe hrdymi byli." ) • 4 • ( KJ.1tICY NA MAJETEK Temple, Texas VaIeni eleni! NaSe Jednota tak dobte jako jine finaeni podniky, se vkly zajima o ulo2eni funaniho fondu do jistin tak, aby imirtni fond pfines1 patfidnY drok a konedne v prav' Cas aby tak rozpiljeene penize byly splaceny. Umrtni fond mush bYti investovan tak, aby pfijem z umrtniho fondu a poplatky zvy§ovaly solvenci Jednoty a aby vyhovelo poiadavkiim bratrske tabulky. Penize se mohou rozpiijeiti do mnoha banal, podhlu, anebo jinYch podniku, anebo do pozemkovYch not. Skoro kada, pojEsTujici Jednota a spoleenost hledi ulaiti co nejvic
sveho furirtniho fondii do pozemkovYch not prota, povaluje pozemkove' pujeky nejji-stejAi a ma zaruku, ze tak ulo2ene penize dostane zpatky. Take obyeejne jednotlive pozemkove pujeky jsou dost male a kdy2 natiodou ma ztratu, tak ztrata na jedne pujece je maid. Dnes mestsky pozemek je velice drahY. Rolnick' pozemek pti mestech je take mot drah'. DobitkafskY pozemek je take velice drah'. Doposavad cena prumerneho rolnickeho pozemku nevystoupil v eerie tak vysoko jako mestskY majetek a dobytkafskY pozemek; a take ne tak vysoko jako po prvni valce a doufam, ze ani nebude tak drah' pro dobro Jednota nejradeji dela piijeky na rolnicke a mestske majetky, a k tomu na domoviny, farmailim, mestske obydleni a obchodni majetky. Ka2dY jeden z nas bude chraniti svoji domovinu daleko dole nein jinY majetek. . Dle stanov Jednota ma pra y°, pujciti od 50 do 60 procent odhodnute hodnoty majetku. Na prvo ttidni nebo nove yybudovanY majetek maze pujaiti do 60 procent hodnoty. Dle naSeho statniho zakona piljeky proti domovine se mohou udelati na koupeni domoviny, to jest v na gem pfipade obydejne jen 50 procent kupni ceny, anebo na obnoveni kupujiciho dluhu; zbytek kupni ceny domoviny se mute obnoviti dle potteby nekolikrate: na postaveni domoviny, opraveni domoviny, barvenh, postaveni stodoly, ohrady, atd., na farme anebo ye meste anebo na obnoveni ceny tech budov anebo oprav; ovem v ka2dern ptipade tYkajici se zvelebeni domoviny, mu2 a '2ena mush vystaviti a podepsati pied notatern mechanic's lien contract ve prospech toho, kdo to praci dela anebo toho, kdo dodaya material na zvelebeni domoviny: a take maze udelati ptireku prozaplacerii clan' proti domovine. Jednota nepfebira takove noty a2 domek je dostavenY anebo oprava dodelana. PH ka2cle piljece 2adatel mush obstarati frpinY abstract a dati v'gecky listiny na record sam na svoje Utraty; ovAem ty same vYlohy ma, u ka&le jive pfijeujici spoleenosti. V nekterYch mestech spoleenosti vydavaji Guaranty Title Certificates na misto abstractu — ktere Jednota take pkijima. Take dle po2adavkii je nutno dati jednote pojistky proti ohni a obyeejne proti vichfici: ov gem v padu ohne nebo boute, Jednota v2dy nechala pfrjeujicimu penize z pojistky na znovu vybudovani sveho majetku. Jednota opatkuje abstract a v§ecky listiny pies lhutu Vijay a pH v:yplaceni vrati v'Secky listiny majiteli toho pozemku. Pujeku maze dostati dle domluvy s odhadelm do 20ti let a splatky delati dle domluvy s odhadaim bud' roene, pal roene, Ctvrt' roene, nebo mesfane. Skoro vSecky p rajeky na mestskY majetek se plati mesiene proto, 2"e lidi 2ijici ye meste majij mesidni pfijem. S bratrskYm pozdravem, August Kacif