Vestnik 1947 06 18

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

ROCNIK (VOL.) XXXV.

WEST, TEXAS, ve stkedu,

(WEDNESDAY) 18. eervna (JUNE) 1947

5ISLO 25

PftED PADESATI LETY

11

CTENt BRATAI A SESTRY: YNt kdy jsme v to jubilejni nalade, domnivam se, ze mnozi z na gich bratrri a seSter vraci se ye svS7ch myslich do to day kdy nage Jednota byla zaloiena a proto myslim, ze to bude nage bratry a sestry zajimati, kdy jini ptedlotim opis protokolu prvni schrize, ktera byla svolana, za teelem zaloteni nove . Podporujici Jednoty ye statu Texas a proto doslovne podavam Vam nasledujici protokol to schrize, jali tento je v naLich starch zaznamech zanegen: "Dne 28. prosince 1896 seglo se 25 echoslovanri v La Grange, Texas za rieelem zaloteni nove podporujici Jednoty v statu Texas. Po delgim rokovani usne geno zvoliti 3 elennSr vSr -bor;jemutpnchasroietvn stanov pro tuto Jednotu. V'bor zvolen z techto obeanri: J. R. Kubena, Aug. Haidu gek a F. Oihal. A. Haidugek se pozdeji vzdal prate na vVboru a na jeho misto ustanoven zbS7vajicimi 2 eleny p. L. Vanek. VVbor stanovy sestavil a svolal sjezd zastuperi v gech tadri, ktere byly zaloteny za ridelem ptipojeni se k teto Jednote na den 20. der yna, 1897 v La Grange, Texas.

Dne 20. dervna se gli se zaztupci S. P. J. S. T. v La Grange. Sjezd zahajen byl br. E. Pollachem. Nasledujici tady byly zastoupeny sv'mi vyslanei: Pokrok Texasu cis. 1 ye Fayetteville, J. R. Kubena, Kopernik v La Grange, cis. 2. L. V. Vanek.

Novohrad v Novohrad, cis. 3, Fr. Dugek.

Karel Havlidek, is 4, v Hallettsville, John Jahn.

Jaroslav, els 5, v Ammansville, Jos. F. Kristek.

Mor. Bratti 6, ye West, 0. Rydl.

Rovnost 7, Deanville, Jos Du gek, ml.

Prapor Svobody 8, Weimar, Jan Barta.

Slovan 9, 8ebesta, F. F. 8ebesta.

Texask' Mir 10, Shiner, Jos. F. KopeckSr. Svojan 11, Praha, Jos. Hodanek.

Dubina 12, v Dubine, F. Tymel.

Texaska Orlice 13, Dime Box, M. F. Valigura.

Veseli, — — els. 14, Wesley, Jos. Mikeska.

Svornost Jihu cis. 15, Cameron Jos. Mondtik Bila. Hora cis. 16, Oakland, Jos. Dugek.

Nov' Tabor els. 17, Caldwell, E. Pollach.

Jan 2ftka, cis. 18. Elgin, Jan Janota.

Velehrad, cis. 19, Schulenburg, F. Bteska.

KomenskS7 , cis. 20, Granger, J. T. Martinet F. PalackST, els. 21, Engle, I. J. Gallia.

Jiti Washington, 'Oslo 22, Catspring, F. Hana.

(Poznamka tajemnika Hlavni ttadovny: Jak z tohoto protokolu vysvite., pouze 22 tb.dri bylo na tomto sjezdu zastoupeno. Kdyt ale nag e Jednota dostala jeji charter a byla zalotena a uvedena v einnost 1. eervence, 1897, tak zakladajicich tadri bylo 25.

Za stale Medniky pro toto zasedani zvoleni I. G. Gallia za ptedsedu, J. R. Kubena za tajemnika a Jan Michal za dozorce.

Wbor na stanovy podeval svou zpravu. Br. E. Pollach dal navrh, aby rimrtni poplatky mladtich Menu byly z yStgeny. Navrh poraten.

Podan navrh tim samSrm bratrem, by Jednota na miste 1. eervence vstoupila v einnost 15. eervence. Taktet zavrteno. Na to ptijat navrh Jos. Dugka, ml. by stanovy byly ptijaty jak jscu.

Pak ptikrodeno k volbe ritednikri H. ftadu pro ptigti 2 roky.

Za p •edsedu zvolen I. J. Galia. Za dozorce zvolen Ferd. Bteska. Za tajemnika a pokiadnika zvolen J. R. Kubena, a do ridetniho vStoru zvoleni Jan Michan, Jos. F. KopeckSr, Jos. Hodanek a Fr. Dugek.

Padesit let ye shabach 'krajarth v Teasu Sestry a bratii, v nedeli 29. eervna 1947 sjedou se vas v Taylor tisice ze vgech kraja Texasu, abyste radostne oslavili padesate vYroei zaloieni SPJST. V ten den vgichni odloiime SVe starosti, abychom v upinnnem bratrskem prostiedi proiili snad nejkrasnejden sveho iivota.

Slavnostni vYbor a nage Ustiedna pro vas krisnY program, jehoi provedeni bude velkou udalosti. Vzpomeneme zakladatela nagi Jednoty z nichi vet gina dosud iijicich bude ph °slave' piltomana, vzdame hold statu Texasu a Spoj. statism, shledneme krasne divadlo pro jubileum napsane naafi elenkyni sestrou Kftrlou tvrtnikovou, potegime se sledovanim razovite eeskeho tance Besedy, jiz zatanei nag dorost odenY v krisnem narodnim kroji.

Sestry a bratii, zveme vas v gechny bratrsky do Taylor na jubilejni slavnost Slovanske Podp. Jednoty statu Texasu v posledni eery -novuedri,kyjphoansegi.

Pkijedle, pfijedle v poetu nejvet gim, abyste s nami prorzili svatek sily a lasky, radosti a brairstvi a naeerpali novYch sil pro dal gi praci pro Jednotu a pro nagi rodnou vetev v Texasu.

HLAVNI UtIADOVNA SPJST VE FAYET'TEVILLE, TEXAS

Olaskova schine organisatoni VE 5TVRTEK, 19. CERVNA 1947 se bude konati okrskova. schiize organisatorfi v sini fac/u dis. 39 v Bryan, Texas v devet hodin rano a ukonei v pet hodin odpoledne.

S bratrskjrm pozdravem EDWARD L. MAREK, Ptijat navrh J: R. Kubeny, by katdS7 Men, jent ziska, noveho elena dostal za to od sveho tadu $1.00 a za zaloteni noveho kadu $10.00.

Tech $10.00 zaplaceno ma Wit ritadovnou H. kadu a ten, jent je obdrti musi nov' tad uvesti.

Plat pro taj. a pokl. urden na $300.00 rodne a jeho zaruka ustanovena na $1,000.00.

Navrh, by tady odbSr valy schrize pti otevtenVch dveti poraten.

J. R.. Kubena a Lad. V. Van& ustanoveni, by vyjednali s A. Haidu gkem o sestaveni charteru pro tuto Jednotu.

Tajemniku H. Pladu natizeno, by sestavil nrivod k vedeni knih a jej na tady rozeslal.

Podan a pit at navrh ,by zvolen byl vS7bor na vypracovani uvadecich a jednacich obtadri. Do vVboru zvoleni L. V. Vanek, J. F. KopeckV a Jos. Mondfik. VS7bor podal po chvili obtady nim sestavene, ktere byly ptijaty a L. V. Vanek, J. R. Kubena a E. Pollach ustanoveni co vVbor, kteremu uloteno postarati se o vytigteni zminemich obtadri.

Podan a ptij at navrh, by ritadovna H. fadu postarala se o pottebne listiny. Ony pro lekatskcu prohlidku maji zvlatte drikladne sestaveny bSti. Podan a ptijat navrh, by Jednota mela vrehniho lekate jehot povinnosti budit v gechny lekatske vysveddeni novVch dekatelri ritadovne H. Radu, odporueiti bud' k schvaleni neb zavrteni. VVkonnV vStor u H. kadu ma se o dobreho lekate postarati. Zaroveri usne geno, by kaZdV nove ptistupujici 50 ct. na vrchniho lekate zaplatil.

Podan a ptijat navrh na \Taxan' samostatneho organu. F. Lidiak pota.dan o podani nabidky, za co by list vyclaval. Ujednano a ptijato, Ze F. Lidiak bude vydavat mesienik asi 11 palcU girokV a 14 palcri dlouhy, ditajici 12 stranek z nicht 4 p. Lidiak podr21 pro sebe a ostatnich 8 bude venovano &taci lathe pro dobro Jednoty. Dale ujednano, ae br. Lidiak bude ti,skncut, tidit a rozesilat na prvniho katdello mesice 100 vSr tisku za ktere obdrti $300.00 rodne. Prvni dislo ma vyjiti 1. srpna, 1897.

Cena listu ureena na 50centri roene.

Usnegeno, by katt-r z vyslancri byl opravnen potadati z pokladny sveho taclu $2.00 za den zasedani sjezdu. Ten samS7 plat povolen vSiboru na stanovy ,za eas ztravenr pH sestavoyani techto.

Flatonia zvolena misto pro pti gti sjezd a tento ureen na tteti pondeli v eervnu, 1899.

Na to sjezd odroeen."

Myslim, k mnozi z nag ich zakladajicich elenri dosud tijicich mohli by k tomuto protokolu ptidati nejake dal gi yysvetleni neb podrobnosti, ktere by nam byly napomocne vtiti se v nag ich myslich do tech dob a timto je tadam, aby oni tak udinili. Kdyt tak ucini, jsem jistST, ze to poslouti k v3iznamu takove driletite udalosti jako bude nag e 50ti leta Jubilejni slavnost, kterou budeme slaviti v sini tadu Praha, Oslo 29, v Taylor, Texas, dne 29. dervna, 1947, pti ktere uddlosti doufam ze se vgichni sejdeme.

S bratrsky'm pozdraven, J. F. Chupick, Tajemnik Wawa Ilfadoinag

Strana

V it

ittREDNI ORGAN SLOVANSKE PODPORU.TiCt JEDNOTY STATU TEXAS. OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENEVOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS. REDAKTOR — FRANTA MOUCKA — EDITOR Vydavatele — Publishers OECHOSLOVAK PUBLISHING COMPAN/ WEST, TEXAS. Ptedplatne $1.50 roe. S'Abselption $1.50 a year Zmeny adres zasilaji se do 111Nvni etadovny ye Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Velkere dopisy, ptedplatne a oznarnky buciles aciresovany na: Vestnik, West, Texas.

Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in the South.

HEJ! SLOVANE! Hej Slovane, je g te na g e slovanska tee Zije, dokud na g e verne srdce pro na g narod bije. ije, Zije duch slovanskY, bude It na veky.

Hrom a peklo, marine va g e proti nam jsou vzteky! ) • 4 Pied padesati lety. Na titulni strance pkinaime na g im elenfun zapis ustavujici schtize SP JST, jak zanesen je v prvni protokolni knize prvni Hlavni titadovny nove bratrske podpfirno jednoty v Texasu. S pomerne malYm poetem demi byla Jednota inkorporovana a za staleho y zrustu a staleho pokroku stala se nejvetgi krajanskou jednotou v Texasu. Pusobiti padesat let v poji g t'ovnictvi a konati pul stoleti dobro, i kdyZ pomery nebyly vkly nejlepgi, zvla g te, ze behem teto doby bylo nutno zapoliti s dvema svetovYmi valkami, jako i s depresemi, neUrodou a pod., tedy jest to opravdu neco eim se nemohly nektere jine organisace vykazat. Dnes po uplynuti padesati let vidime mnohe problemy, s nina jsme se probijeli v minulosti, jiZ v naeisto jinem svetle. A neni ani divu, protole se na veci a skuteenosti zapomind a nekteti z tech starch Mena, kteti byli svedky vzniku na g i Jednoty, zapomneli, co vlastne ptedchazelo nespokojenosti, ba vedlo k rortrZce mezi texaskYmi eleny matetske CSPS. a eleny teZe jednoty ze state severnich a hlavne vychodnich. Nejednou, ale vice krate objevila se zminka o tom tvrzenim, ze pry delegati texaskYch tadu CSPS odtrhli se od teto jednoty a zaloZili novou jednotu jedine proto, ze u CSPS byly poplatky velike. To v g ak neni zcela spravnYm. Pravou a hlavni ptieinou bylo to, ze matetska jednota CSPS se zdrahala a odmitala rorttiditi placeni dle stati. Kdyby byla k tomu ptivolila a vzala do stanov opatteni, jake ma nyni, po na g em piikladu a jake na g i delegati tenkrat poladovali, byli bychom je g te dnes eleny CSPS. Zaeatky nove Jednoty byly dosti tHke, a v zapisech daly by se vyhledati mnohe svizele a neoeekavane ptipady (v prvnich letech dostala mlada SPJST do vinku nekolik samovolnYch timrti) daly podnet k fikazu, ze se rnezi elPnstvem obievilo dosti pochybovaell kteti vestili, ze rozhodny krok, jenZ" na g i zakladatele ucinili, nebude zdarnym. Nebylo takove tvrzeni spravne naopak, po prvnim des'etileti brala se SPJST kuptedu, od sjezdu ke sjezdu rostla v poetu Menu, silila na majetku a dnes po padesatilete pilsobnosti stoji to jako mohutny, pevne zakotenenY strom, pod jeho rozloZitYmi vetvemi sdruZuje 164 tacit s pootem 22,000 Mena a ditek. Pti jubilejni slavnosti v Taylor za piitomnosti tisicu Menu behem potadu bude symbolicky kraeet historie pal stoleti Ceske prate, eeske odvahy a eeskYch ponocnfth bratrskfth ruk04, Ale my sO. 11P, g

STNI K

cest6 nezastavime, my se nespokojime se sITYmi nynej g imi 22,000 eleny, ale chceme rust dale na svem elenstvi a poji g t'ovacim obnosu, chceme SPJST je g te silnej'ai a k tomu cili necht' smefuji v g echny na g e budouci snahy. Na shledanou v Taylor!

Znak cti a vernosti piedstavuji vkusne nalepky, jei dala HI. fliadovna k oslave jubilea na g i Jednoty a jee lze videt stale easteji na automobilech na g ich elenfi. Neni divu — jii stovky techto nalepek bylo z fistiedny rozeslano tajemnikitm radii a jubilejni odznak bude take soudasti publicity jubilea SPJST. Anieriku pry objevil Gines del Tuledo. Kdvby hiedali hollywood g ti filmovi magnati romanticke libreto s nametem z objeveni Ameriky, mohl by jim dodat jedineane Jose del Tuledo v Segovia, g panelsky hrabe, jen2 ke vgemu tvrdi, je je to po staletich historicky verne vylieeni, jak byly objeveny Zapadoindicke ostrovy. Ptekvapujici rys Toledova ptibehu je neptitomnost ,Kry g tof a Kolumba pti pamatnem aktu 12. tijna 1492. Tuledo tvrdi, ze toho dne byl Kolumbus v burgoskem vezeni. Na bteh ostrova San Salvator misto neho vstoupil ptedek hrabete Gines del Tuledo. Prapravnuk objevitell y na g el pry na rodinnem zamku v Segovii, jez bYvala hlavnim mestem stare Kastilie, do teto doby neznamy dokument, z nehoz y yplYva: Kry g tof Kolumbus pti g el roku 1486 na gpanelsky kralovsky dviIr hledat oporu pro svaj plan dostat se do Indie zapadnim smerem. VYchodni cestu do Indie ovladali Portugalci a ti zadali nektest'ansky podil na kaklem obchode.

8panelsk 3'7 dvilr mel o obchod s Indii velikY zajem. Velieenstva se pti v g i g etrnosti dala pohnout k slibu, ze vystroji pro dobrodridnou plavbu tti lodi. AZ sem se tuledovske lieeni shoduje s dejepiscem; pojenou v g ak od' neho romanticky odboeuje. Za ptipra y ptichazel Kolumbus east° ke dvoru, aby neochabl zajem o jeho plany. A kralovna v nem na g la zalibeni.

Dokument se nezminuje o citech Kolumbovych, ale je jiste snadnej g i piedstavit si Janovana, jak se stavi — podle dejepiscova liceni — ptimo proti vzpoute namotnikti, kteti ‘Zadali, aby obratil, neZ ze odmita neZne city panovnice, ktera proslula zavedenim inkvisice do .panel. Jenze novy vYvoj neu g el pry krali Ferdinandovi a ten rozhodl, ze, nema-li stat Kolumbus na y elitelskem mfistku lodi, odplouvajicich do neznamYch dalav — druhe nejvhodnej g i misto pro neho bude za mtiZemi v burgoskem hrade; ze v g ak by bylo — vzhledem k stalernu svizelnemu stavu kralovskYch financi — g koda nechat zahalet tti lodi vystrojene k dalkove plavbe, poslal s nimi Ginesa del Tuledo v Uloze Kolumbove. Tak byla kralovna svedena s prave stopy sveho oblibence. Po navratu pry dostal hrabeci titul a zamek v Segovii a protoM mezitim ochladl kralovnin zajem o Kolumba a ptenes1 se na moZne zisky z jeho vypravy, byl janovskY plavec propu g ten z Burgosu a vyznamenan blahoptanim samotneho ladle k tspechu vYpravy. Tuledo ustoupil do pozadi a Kolumbus skuteene vykonai potom tti cesty k dalekYm btehtm Noveho sveta, neZ zase upadl v nemilost a zemtel chudY roku 1506, za dva roky po smrti kralovny Isabely.

Statni zakony nalehaly v letech dvacatYch, aby u bratrskYch jednot byla zavedena stoprocentni solvence (dostojnost) a ptijata zakonita platebni tabulka. American Year Book zaznamenala zaniknuti dvou z nejstar g ich bratrskYch spolkft americkYch a site Starobyleho ft adu SpojenYch Delnikt ve statu New Yorku (Ancient Order of United Workmen) a Rytitu Cti (Knights of Honor) v St. Louis, Mo. Prvne jmenovane Jednota byla jednou z nejstargich, zapoeav g i ptsobnost pied 40 lety. Uvadi se o ni, ze byla spravovana obeztele a hospodarne a ze jedine nedostateene poplatky a stale vzrustajici vydani pii rostouci Umrtnosti a ubYvani elena zpusobily upadek spolku. DruhY spolek Knights of Honor trval teZ pies 40 mkt a byl ziizen obeztele a g etrrie, ale stejne jako v prvnim ptipade poplatky jeho byly nedostateene a spolek zanikl. Proto proziravi fitednici bratrskYch jednot poukazovali na nutnost zavedeni zakonitYch poplatka a tak clocileni 100 proeel'itY4 ,50 171:1c,@ , MnO g 1 :41€":49)7 6 tp v4ak k11 ch

Ve stfedu, dne 18. eervna 1947. pall a zdrahali se tomu. Na g e SPJST take provedla reorganisaci a ptijala zakonite poplatky, eim:t vyte g ena byla tato paleiva otazka a odstranena obava zvy g ovani poplatkti na ktereho v minulosti mnohe ztraty na elenech ptivodily. Byl to nesporne veliky krok ku ptedu, kterYrn za.znamenan novY vzrust a pokrok nag i Jednoty.

Pomnik americke armad y bude postaven V Plzni z vdeenosti za osvobozeni zapadnich tech. Zakladni kamen byl polo'ten 6. kvetna v ramci oslav druheho vYroei osvobozeni Ceskoslovenska. Slavnostnim teenikem byl americkY velvyslanec Steinhardt a krome es. teenikil promluvil belgickY vyslanec (s Amerieany bojoval zde proti Nemctim take prapor belgicke armady) a francouzskY vojensky ata g e general Filipo. Slavnostni poklepy na kamen provedli zastupci v g ech zapadoeeskYch mest. Dne 27. dubna oslavoval sve osvobozeni take Cheb, kde rovne2 •mluvil velvyslanec Steinhardt a vzdal uptimny hold stateenosti a demokratieke vernosti es. naroda. Pii slavnosti byl odhalen pomnik padlYm Amerieanam. V Novem Prostejove, pod Baarovou vyhlidkou zbudovali obyvatele kapli k ucteni pamatky spisovatele J. S. Baara. Na pamet' osvobozeni Chodska americkou armadou byla 1. kvetna umistena na zed' kaple deska americke armady a deska mistnich obeantl, obeti okupace.

Tvoti se radarovy dalekohled. Je tomu nee° pies rok, co se podatilo y Yzkilmnemu oddeleni na g i armady ohmatat radarem Mesic; zachytit fizkY svazedek paprsku, vyslanYch radarem do hlubin Vesmiru a odrazivSich se o povrch Mesice. Podrobna zprava o tom byla sensaci loriske valne schfize Institutu ineenyrfi — radiotechnikt, Na leto g ni schfizi piig li ineenYti Federalni korporace pro telefon a rozhlas s projektem, jene chce prakticky vyueit tohoto elovekova prvniho y Ypadu do Vesmiru: chteji vyslat na Mesic nosnY televisni paprsek, aby se odrazil a nesl televisni vysilani k Zemi, jako by byl Mesic jeho piivodnim zdrojem. Tento projekt ma velmi prakticky smysl a podafi-li se jej uskuteenit, znamenalo by to cestu k hospodarneni a moenemu zlidoveni televise. Tak se hlasi k novemu poueiti radar, jene se zdal pa valce odsouzen k astupu ze slavy. NejvYznamnejSi postava z drueiny vedct a technikt, kteti jej za valky zdokonalily pro jeho tehdejSi poukti, sir Robert Alexander Watson-Watt, se dal do nove prate. Potfebuje-li obchodni lod'stvo na velitelskem mustku Bystrozrakeho podle svYch pfedstav — fekl si —ma ho tam miti: at' vidi do dalky i na blizko pfesne, za kaecleho podasi, at' je dost prostY, aby s mirou mohli zachazet namornici bez z y la§tniho Akoleni a vyznali se v nem jako y e svYch navigaenich pfistrojich, a necht' je tak levnY, aby ka2edy lod'at videl, ze stoji zato poiidit si jej. Sir WatsonWatt pracoval na tom iadu mesicil. Ale kdye nedavno piedstoupil pied vefejnost, mei strhujici fispech. Lide, kteti videli prvni "mirovY radar" pii praci na Queen Elizabeth, kdye vplouvala do newyorskeho pfistavu, ujiWuji, ee je to proti valeenemu radaru nebetydnY rozdil.

Pry, jako byste obeli zamleend skla: Na stinitku ptistroje se objevi miniaturni mapka eel& ho okoli, tak pfesne nakreslend, ze lze rozeznat kaedou budovu na pfistavnim nabfeei, lodi v pfistavu nejsou ue matne stiny, ale maji svou pfesnou podobu, a jak se lod' blizila k svemu kotvi gti, ukazala se nabfeeni scenerie se vgemi podrobnostmi. Vzhledem k tomu je jeho cena — devet tisic dolart — pouhy pakatel. Provoz velike oceanske lodi je toti2 hodne nakladna. zale2itost. Zpozdi-li se takova Queen Elizabeth na moti o den, protole ttebas za huste mihy musi plout zvolna, projedi cestujici hned dva radary — nemluvic o ztrate prestiZe "kralovny oceanu", kdy2 ji mlha zdrZela. I men g im lodim se mirovY radar vyplati, protole zrychli jejich . ne retie jim klesnou take pocesty a krome be Z ji g t'ovaci vylohy. Neni proto divu, ze sir Alexander nestadi vyrabet dost rychle, aby vyhovel poptavce po mirovem radaru. Ale ph torn ug kuje dal g i plany. Pracuje o "radarovem dalekohledu", kterY bude velmi znaene zvetgovat ptedmety v dosahu vysilaneho Oaprslm a bugle 14 * . Itent za I1. 9.0. a y /TI1 :i3,

Ve stfedu, dne 18. eervna 1947.

Sokolske brigady upravily sleti gte v Praze pro predsletove slavnosti. V tomto mesici eery nu nastoupi na prakskem sletiati desetitisice mlade t. e pri predsletovych slavnostech eeskoslovenskYch akol. Sletiate nebylo yank upraveno a nebylo dostatek pracovnikt. Protote na nerovne ploae se neda cvidit, pra2ske sokolstvo si tedy upravilo sletiate samo. 810 pr Si hlavne 0 vytrhani trsil travy a zarovnani cvidebni plochy. Pro tuto praci se prihlasilo pra gske studentstvo, aby prace byla do predsletovYch slavnosti ukondena. Dalai lobrovolnou praci bylo pineni slamniku a pro tyto slavnosti bylo pHpraveno padesat vagonti slamy i slamnikove obaly. Ministerstvo narodni obrany zapfijeilo dy e ste padesat tisic "stro2okt". Stavby aaten na sletiati pr V ji2 znaene pokroaily. K propagaci XI. sletu budou vydany sletove cigarety jednoho druhu v rilznern baleni a take urdite druhy zapalek opatrene sletovYmi nalepkami s deskYm i cizojazydnYm textem budou vyclany.

Hledejte v agitaci uSlechtilou zabavu. Pamatujte, e ziskavanim nov y ch elend ziska,vate pratele. Kaide pfatelstvi blaii a kaidY rad pohovori si s lidmi. Pri agitaci mate k tomu prileiitost.

Poruri v srdci Ruska. PM mapovani kurske oblasti objevil roku 1784 profesor Jinochodcev prekvapujici skutednosti: 2e se v tech krajich odchyluje strelka kompasu o pet stupriii ze spravne polohy. Zahada, prod se to deje, samestnavala odborniky pül druha staleti. V nejnoOjai dobe byla rorteaena objevy, ktere ukazaly tuto oblast v srdci Ruska v docela novem svetle jako vYchodni Poruti. Nebot' lel zde v semi aspon 340 miliont tun rudy, obsahujici al 70 procent 'Zeleza a 200 bilionü tun chudai, ale dobre zpracovatelne rudy. To je zasoba na tisic let za predpokladu, 'Ze by se ztrojnasobila predvaledna, vYroba litiny v Rusku a kurska oblast by dodavala rudu pro cele Rusko. Dule2ite torn je, 2e rudna lokiska jsou vzdalena jen 250 mil od donske uhelne panve, je Z" dodava jakostni koks. Tim je dan predpoklad pro vznik noveho obrovskeho kombinatu derneho hornictvi. A pro prevrat v hospodarstvi evropske Casti Ruska, ji 2 dosud chybela vlastni sin g hornicka zakladna. Dosud se totiZ' vyrabelo stredni a zapadni east Ruska jen asi osmnact procent ruske Odell, ale spotrebovalo se pres etyricet procent celkoveho mnastvi. Vetaina potrebne oceli a litiny se musila dovalet z Uralu a ze zapadni Sibiie. Kurska naleziate stavi takY priimysl teto east Ruska na vlastni nohy.

Neni docela snadne zmocnit se jejich bohatstvi. Cesta je zatarasena obrovskYmi vrstvami vlhkeho pisku, jenZ" zte2uje didni prace, protok z neho me vpadnout voda do atol. Z toho vznikly vane problemy. Ale pohadkove bohatstvi zeme nemide zhstat nevyuMto pro hospodarstvi. Ruati technici zadali poditat od tricatYch let a u tehdy jen bylo jasne, 2e krivorcdska loMska trvale nestadi rostoucim narokin.

Pied valkou vyhloubili pokusne dUl. Nyni zkouaeji dalai odva,Zna a radikalni opatreni: Obrovske drapaky se maji prohryzat 270 stop silnYm nadloMm k rude, voda z pisku se odssava a odvadi do reky. Odkryti vy2aduje velkeho nakladu, ale o to bude zas potom te'kba snazai a levnejai, take se vYlohy dasem vyplati. Koncem r. 1950 musi uZ" kurska, oblast dodavat rudy.

Zprvu se bude zpracovavat jen bohata, ruda — ale nezilstane nevyuMta ani ruda chudai, s 35 procenty Zeleza. Stadi drtit ji a na magnetickYch sitech oddelit material, jeho Z" zpracovani se vyplati, od plane horniny. Ruska technika se neboji v hornictvi odva2nYch cest, jako se nebala v uhelnem prilmyslu, kde ukazala prilkopnicky mokiosti zplynovat uhli v podzemi. Nyni prave zdokonaluje v moskevske uhelne panyi tento proces, jen k take sahne z ylaat k jinak teko zuLtkovatelnYm, na priklad pro malou mecnost uhelne vrstvy.

SokolskY slet v Chicagu bude ji 2 tento mesic od 26. do 29. eer yna, kdy vyvrcholi velkYm telocvianYm programem na Soldier Field. Z skoslovenska prijede 60 'derma yYprava s. obce sokolske v dele Se starostou dr. Hrebikem.

Na zotavenou do Oeskoslovenska budou nyni ,ptijiklet vojaci ameriok6 okupadni armady

V 213 T N I K Nemecka ye y etaim poCtune dosud. General Belling navati yil Prahu a sjednal nova zajezdy s ministerstvem zahranidniho obchodu. Chysta se take zajezd 1000 deti americkYch vojakfr a dustojnikh z Nemecka s uoiteli a lekati. Do sud priji-tdi do Cs. lazni 60 prisluanikt ameneke okupaeni armady tYdne.

Podepiete vakho radoveho organisatora v jeho prici, eimi prispejete k rozmnoieni denstva a k sesileni adu a Jednoty. Neotalejte — dnes je piihodna doba no5nosti s mirem na dlouhou dobu.

Veda a elektrony slouii v kuehyni. Obrovske stroje na triateni atomü slouki predevaim vedeckemu badani: byly sestrojeny, aby vedctim prorazily okenko do miniaturniho vesmiru a umoMily jim poznat nejposlednejai zakladni kamenky, z nich 2 sestava vaechno na svete, mrtvá hmota i N ye organismy. Ohro&ni svobody lidstva primelo za valky vedce, aby z poznani atomu odvodili nastroj, jeho 2 poukti ospravedlriuje pouze sta y nej yyggi nouze: atomovou bombu, pH jejim2 vYbuchu se uvolriuji UZasne sily, poutajici k sobe vzajemne stavebni kamenky v atomu. Nyni vgak sestrojil dr. Arno Brasch, fysik brooklynske university, prvni rozbijee kterY bude lidem platne sloukt ne k nideni, ale k zachovani hodnot. Nazval jej kapacitou a po prvnim Udobi zkou gek oznamuje podrobnosti jeho konstrukce i vYkonu. Jadrem stroje je obrovska vYbojova dobre isolovana trubice, aby z ni zakeni ne gkodilo okoli. Pumpy z ni ustaviene odaerpavaji vzduch, take zbYvaji jen daleko od sebe rozptYlene jednotlive molekuly. Takto zredenYm prostredim probihd elektrickY proud o napeti pet milionti voltn, pripravenem na kondensatorech. Vznika mohutna, prudka sprgka elektronti, glehajici na nest stop daleho v trubici. Brasch a jeho spolupracovnik dr. Huber objevili, e takove kratiece trvajici sprgky elektronii, maji zvla gtni tleinek na 2ivou i odumrelou tkan: zastavi tamer v gechny chemicke procesy v tkani, ani2 porugily jeji sloeni. Staei vystavit potraviny na nepatrnY zlomek vteriny elektronove spr ge. Syrove maso, ovoce, zelenina se po ozareni mohou uchovavat prakticky neomezene dlouho — bez mrakni, bez zavareni. Ani nemusi bYt ulokny v chladnu. Stael dá tie do sklenice s viekem, aby nevyschly. Jahody, ozarene v uzavrene sklenici, zfistaly pri normalni teplote obYvanYch mistnosti svek a gt'avnate je g te po gesti nedelich, syrove teleci maso vypada po etytech mesicich jak eerstve, ozarene mleko ui nezkysne. Elektronove bombardovani usmrti bakterie, ktere pusobi hnilobu a ochromi take rozkladnou einnost enzymt, ktere se vyskytuji v kalde 2ive burice. To patrne zpasobi, Ze poukti kapacitronu nezUstane omezno na konservovani potravin. Badatele hned postihli jeho vYznam pro lekarstvi, protok bude mo2no prechovavat krev pro transfuse, ani2 se fizkoslive opatrovala v presne stanovene teplote; staei ozarit ji na kratieko kapacitronem. Podobne bude mono konservovat penicillin, jen2 jinak rychle ztraci neinnost, prechovavat ritzna sera a podobne. A to je jen ukti zcela obdobne konservovani. ZbYva vg ak prozkoumat giroke pole mokiosti poukti kapacitronu k üCelüm, pri nich 2 mete prospet del gi nebo krat gi ozareni sprchou elektronu. Brash a jeho spolupracovnici zjistili, k pri slab gim ozareni zbavi elektronova sprcha organismy rozmnokvaci schopnosti, ani je usmrtila. Tak bude mokao pripravovat oekovaci latky s naprosto presnou jistotou, jak budou v organismu ileinkovat.

Skuteenost, e sprcha elektronova pfisobi nejfieinneji nikoli na povrchu, nYbrZ v hloubce, dovoluje predpoklad, ie bude mokio kapacitronu poukt k ozarovani vnitrnich nadorti rakovinnYch a jinYch, na neZ" se bude mod zamerit a vest proud elektronti, ani Z pogkodil zdravou tkari nad nimi nebo v jejich okoli. )• Ve Spokane obdrkl Frank Bunker z rozdelovny 60.000 yardii niti, 50,000 knofliekil do kosil a sud znaekovaciho inkoustu. Lamal si pak hlavu, ktera pradelna dostala roury, nyty a ocel, ktere si objecinal.

Strum $ ZAPO1%IENUTE POKLADY. Praskla t. arovka privedla Benjamina Liebermana, Utednieka ye Filadelfii, k pokladu, ukrytemu v jeho vlastnim sklepe. Aby mohl vymenit vyhorelou" Z'aroVku, za gel Si pro novou do sklepa. Mel jich nekolik v krabicich na ale kdy2 potme hledal, shodil oolici a musil si pak piece zajit pro svitilnu. Hdy2 pak krabice znovu ukladal na polici, objevil v jedne zastreeny balieek bankovek. Bylo jich za 92,800 dolarn.

Zpravil o nalezu nolicii. Ta mu penize odebrala a ulokla je v mestske bance. Lieberman nerna tu geni, kdo je mohl ye sklepe ukrYt. Domek byl pted tim del gi dobu prazdnY. Lieberman se zotavoval na venkove po operaci, pani s dcerou byla u pribuznYch. V te dobe si nikdo zvolil sklep neobYvaneho domku za skrY gi. Policie soudi, ie zlodej nebo amelinar. Patra, po nem a zaroveri hlida domek, kdyby si snad pro svilj majetek phiel. Protok ph nejinen gim — nenabyl-li penez zptisobem trestnYm — zajimaji se o ne berni Urady. Nenajde-li se majitel, dostane penize po race nalezce, krome padeSati osmi tisic, na neZ ma v tomto pripade narok berni sprava. Ale i zbytek by staeil na zaopatreni starYch 'nankin LiebermanovYch. Nejen sklepy, take ptidy skrYvaji nekdy prekvapeni. MladC pani FisheroVa na Long Islandu se dala portretovat a malirovi se pH tom zminila, Ze se na ptide. domku, ktery postavili jeji davni predkove, je v koute mezi haraburdim obraz Madony. Malin se o star Y obraz zajimal a zakaznice ho pozvala na prohlidku. Tak se zjistilo, k obraz rnaloval Rafaeltiv'Zak a k je to cenne dilo.

Z nedavna a zcela jineho razu je prihoda V,Taltra Rechsteinera, jen2 se jako aniericky vojak dostal do Italie a v Neapoli koupil za krabieku cigaret a nekolik dolarti stare listiny.

Sotva je mel, prestaly ho bezprostredne zajimat a pr Y je vlastne div, e je neztratil. Ale kdy 2 je privez1 a doma na ne zas pri gel; dal je prozkoumat. V newyorske knihovne zjistili, je to rukopis Petrarcovy basne Afrika, za kterou Petrarca dostal roku 1341 titul Poeta laureatus. Rukopis byval v terstske knihovne a byl ukraden za valky. Ted' jej knihovna Z'ada zpet a Recbsteiner v zasade neodrnita, ale prorukopis vrati teprve, "a2 se pomery Italii vyja.sni."

Banky nejsou romanticke tikryty jako 'Ada nebo sklep, ale i v nich se najdou zapomenute "poklady". Je dost penez, na fl ea vkladatele zapomeli — a to nejen v dobach, kdy je treba zapomenuti docela izeelne. Ve SpojenYch statech zapomenute vklady, o ne2 se nikdo nehlasi a jich2 se nikdo nedothl patnac rokti, propadaji statu. Banky v g ak jsou povinny pokud lze nedopustit, aby vkladatel zapomnel. Cas od easu proto pravidelne davaji .kontrolovat fifty. PH takove prehlice zjistila Utednice Emigrant Industrial Savings Bank, sleena Markeyova eastku pet tisic • dolarti, vloZ'enou na jmeno dvou sester tamer uZ" predpatnaci lety. Na policii zjistila jejich a.dresu, ta v gak u2 nebyla spravna.

Doptavala se domovnikti a sousedn, prohlikla zaznarny na magistratu, ale na stopu vkladatelek ji privedla nahoda. Jednou veeer zaslechla v kostele jmeno zemteleho, kterY se jmenoval jako hledane sestry. Na hititove o pohrbu se dovedela, e sestry byly jeho pribuzne. Nagla pak stareny sedmdesatiletou a osmdesatiletou v nuzne kornarce.-Trely bidu, ale nechtely it z verejne dobroeinnosti. 0 vkladu vilbec u2 nevedely. A piece bylo pet tisic pro ne cele jrneni.

Vklad, zapomenutY v EaFt River Savings Bank v New Yorku zachranil chudy kostelik dik Utedni svedomitosti sleeny .Campbellove, ktera Se nedala odradit tim, ie na gla kostelik zavieny. — bylo to v late a duchovni odjel od sveho stadeeka kamsi na venkov. V Americe je vydr2ovanft kostelfi, soukroma vac te ktere naboienské obee. Sleena Campbellova se vydala za spravcem jineho kostela te'2e cirkve a pfemluvila he, aby vloiil nekolik dolart na ktery by byl propadl proto, Z"e byl patnact let "bezprizornY". Kdvz,' se faraf vratil a dovedel se o penezich, nevedfl jak dekovat. Kostelik nofreboval nutne opravy a chuda, maliCká naboenska obec by na i byla . nesehnala,

Btrana j

VIST111K 1-4W

Ite,■••04■04M04MOMI.M.411

...

11w .lip 4.0•■•■

Oddil Dopisovatelslif Houston, Texas.

Ctena, redakce Vestniku!

Okkavam, 2e uverejnite tento dopis. NaSe sestry sobe zalo2ily "Birthday Club". Schazime se jednou za mesic, ka2dou d uhou stredu v mesici. Kdy2 jsem byla v dubnove schtizi, jak jsme prifly dovnitt, tak u2 tam bylo mnoho sester, tak tam bylo pino hovoru a smichu, vSecky pfitomne sestry byly vesele a mile se bavily a pH tom nektere haekovaly, jine vySiyaly a ja u2 ani nepamatuji, co vSecko pekneho tam bylo ku podivani. Jedna mela neco peknej'ai ne21i druha, a 2e jsem jefte se nenaueila haekovat tak mne ty pekne veci velmi zajimaly a tak jako ka2da jina zvedava 2ena jsem se na ledacos zeptala a vekte, 2e mne v2dy vSecky vSe pane vysvetlily, jak ktere veci se pekne haekuji. Take tam bylo pekne vy ivani. Asi bude mne mono ledaeemu se od sester priuciti, jenom kdyby ty oei lepe slou2ily a nervy take nekdy nechti dobfe slou2iti. Do kvetnove schfize mne nebylo mo2no se dostaviti, neb jsem byla navStiviti moje deti, syna W. F. HlavatY a moji dceru pi. Roy Ayers, Crowell, Tex. R.2; synova adresa je v Thalia, Tex. R. 1, Box 7. To vite mile etenarky jak to je, kdy2 se am po vaAich milYch detech tolik stYska, moc rada byste je kcky uvidela. Kdy2 ja tarn dojedu, tak uvidim 112 i moje vAecky vnoueata, kdato kdy2 oni sem dojedou, tak neni v2dy mo2rio vSem dojeti, tak jsem i zapomela, 2e kdy2 odjedu, 2e mne nebude mono do schfize se dostaviti. V teto schtzi slavily narozeniny vkcky sestry, ktere uvidely svetlo sveta v maji, take ja jsem takove majove kviteekou, takto u2 hodne vybledle, ale ptesto sestry na mne §tedre pamatovaly krasnYmi dareeky, za ktere vSem srdeene dekuji.

Ani nevim jak jsem to sobe zaslou2ila tolik krasnYch darn. Irate mile sestry 2e sobe to vaSi obetavosti a pfatelstvi velice vazim, tak jaksi to moje stare srdeeko sobe radostne zat'ukalo, takove mile teploueko to srdeeko pocitilo, 2e jeSte mam tolik milYch pratel. Srdeene diky am vSem, drahe pritelkyne.

Jak u2 jsem se zminila, 2e jsem byla navStiviti moje deti, tak se pokusim popsati, co v'Se jsem cestou videla. Vyjela jsem 9. maje rano v 9-hod. a do Vernon, Tex. jsem dojela o 'Sesti hodinach veeer. Syn tam na mne u2 eekal. Zastavili jsme se na veeefi a po veeeki jeli jsme na farmu. Ze tam po dva dny velice prSelo, cesta byla moc rozmokla na Cake eokoladove zemi, jenZe to rozmokle cesty je asi jen pill mile, nebot' vethi kus cesty byl po highway a neco po pisku, tak jsme dobfe dojeli. Zde v Houstoriu bylo velmi sucho kdy2 jsem odji2dela. Kdy2 jsme dojeli asi do polovic cesty mezi Houston a Teague, 112 tam bylo neco zaprklo a padal drobouakY deft' jako te2ka mlha a jak jsme jell dale tak de te pribYvalo a nad Dallasem u2 byla voda na ndinach a v zakopech podel trate.

Videli jsme tam lany pekne pknice a elm dale ku Wichita Falls, tim bylo vice sete pknice, velice main pole bylo ponechano na tadkovou trodu, a take nebylo videti 2adny maize nebo hegari vzeSle, tam obyeejne seji krmivo a2 v polovici mesice kvetna. Kolem Vernon jsou zeme piskove a velice trodne, v2dy tarn byvaji pekne firody baviny i krmiva, ale v ten eas take je§te nebylo videti bavinu ani maize. Kde meli zasete, tak ty velke de te to zanesly, nebot' tam seji tadkove arody dolt a tak kdy2 prijde velkY deft', tak obyoejne must presivat. Misty meli velmi peknou alfalfu a u2 ji meli jednou poseeenou, ale zase u2 byla pekna, asi 6 coup vysoka, talde tam letos nadelaji hodne alfalfaveho sena. To je obyeejne jista, troda, jistejAi ne21i jine krmivo. Kolem Crowell v okresu Foard, vSnde bylo videti krasnou pSenici, 2e jsem tam nikdy lepli nevidela, ale take jak u2 to bYva, 2e 'Skoda nechodi po horach ale po dech, tak misty kroupy potloukly. Veeer na svatek Dne matek ptehnala se kroupova boute jitne od Crowell na vYchod at ku hranici okreWilbarger. Nektera pole byla kroupami 4,

r

g

y

y

g

g

y

Ve st}edu, dne 18. aervna 1941:

nd znidena, misty vice a misty nechaly kroupy polovic a misty vytloukly asi ttetinu. Synovi znkily kroupy asi jednu ttetinu pknice. Jestli mu u2 vice pknici nepo§kodi, tak bude miti jeAte dosti dobrou Urodu. Kdyby mu kroupy nebyly potloukly mohi miti tak mezi tticeti a etyriceti buSlech po akru.

Mam mnoho peknYch vzpominek na touto navftevu meho bYvaleho dornova. Uroda tarn byla velmi pekna, pknice se vinila jako krasny zeleny koberec. Potaila jsem se s mojimi milY mi vnouaaty, ktere u2 odrustaji detskYm letem, a take mnoho mojich pratel jsem uvidela a se s nimi potalla.

S pozdravem vase, Rosalie Hlavaty Kampen. ) • 4, • DOMtgLIVOST. jaka, jsme pfekrasna, stvoreni, smesice rajskeho kofeni.

KaZdY se usmiva — ja, ja, ja!

Kdo mnoho penez ma, moudry se bYti zda, tak rad se nadYma — ja, ja, ja!

Nejlepft 2enu mam, deti i zboti, ft'asten jsem z milosti Boti.

Z oai mu vyzira, — ja, ja, ja!

Kdo spravedlivy jest?

KdO chude obleka, nakrmi, pomoc da?

Zvolejte vaichni — ja, ja, Dristojnost, titul, tady a slava, kdo jest panem, kdo ma prava poroudet am? — Ja., ja, ja!

y

Kdo satyry teto te dba?

Skromneji ze se zachova.

Jak detinne to — ha, ha, ha! )•

4

Franta StranskY st.

Guy, Texas.

Zabavni vYbor eadu Fr. Bol. Zdrribek, eislo 112, timto dava na vedomost vkm okolnim dam Texaske Jednoty a ten ct. obecentsvu naHt narodnosti, k °slave zaloteni padesati leteho zlateho Jubilea ktere se bude odbYvat pti§ti nedeli 22. Cervna e spolkove budove na Guy, v mistnosti vY§e uvedeneho tadu, k tomu nas zase na Stivi divadelni Odbor z Houstonu krasnym ptednesem divadelni hry a toho kusu pod nazvem "DcernAky Tatika Bern ky" a tak mame se na co tait a tak dostavte se krajane blizka i zdali v nedeli 22. dervna tak abysme mohli ocenit ton Houstonske Sboru ate jsou tak obetavi nas chti navkivit a ptekvapit hrou, "DceruSky Tatika Beru§ky." Tedy je tadoucno aby se v ten den do sine na Guy dostavilo o druhe hodine odp. . Zacatek hry o 3ti hodine odpoledne a dale dobou vederni bude taneeni zabava tak dostavte se na ten pamatny den jak mladi tak start takto utkvi vkm v pameti na dobu v nezapomenuti.

S pozdravem a na sledanou v den 22. eervna.

Za Odbor vYboru znamenam se F. K. ) • • Alvin, Texas.

Mili bit a sestry! Zase pi u smutnouzpravu, 10. eervna jsme obdrteli telefonickou zpravu od pohrobnika br. Urbik z East Bernard, ze br.

8tepan A. Valeik z Rio Hondo zemtel a pohtben ze bude 11. kr na o ttech hodinach, na Narodnim hrbitove v East Bernard, Texas. Zprava tato mne zarmoutila, 2e zase odchazi tam odkud neni navrartu mtj milt' bratranek, a 2e ho nemohu doprovodit na posledni ceste na hititov. Zase odeS'el rodak z Hotalkove ve stati 82 rokt, a zanechal zde syna br. Stepana eika ml. v Houstone a dceru ses. Johanu Bro-decky v Rio Hondo, a sestru Johanu Palatovu v Buhl Idaho, Take jednu snachu, jednoho tete, synovce a netefe v Buhl; vnuky v Riojiondo, a v Houstone vnuky a vnueku Valdikovy, ten v Rosenberg zanechal snachu, ses. Vlastu Rose a vnuka a vnueku, po zeinfelem synu Jan Valdikovi, a vice rodiny i v East Bernard a mnoho ptatel v East Bernard neb tams jeho zemtelou manielkou vlastnil tarmll a Patiii tar 1

y

y

g

g

y

fidu Karel Jona SPJST. Smrt jemu byla Vysvoboditelkou z jeho trapne nemoci.

Take si stetoval na bolest v nohou a musel chodit s eakanem ale pti to bolesti, byl vesele mysli a kdyt nam obeas psal, tak mne tesil, to on mysli, ze si jeste zatancujem valcik "Na to louce telex*" a sak pram se nespinilo.

Sestru J. Palatovri i pri zarmutku, ze ztratila v kratkosti druheho bratra to tai jiste, te se vydala na ne,v§tevu do Texasu. Pozristala rodino ptijmete nos'i srdeenou soustrast. A ty milt' bratranku odpodivej v pokoji, po vAech tech strastech i slastech tivotnich.

y

s

Rozi Mikeska-Truksova Oznameni elenum fadu "techoslovak" eislo 141 Timto davain na vedomi vkm elenrim nakho tadu, ze nak schrize se bude odbYvati nedeli, totiz 22. cervna v Pavlickove sini, o 1 hodine odpoledne.

Po schrizi potadana sVadina s obeerstvenim, sestry jsou vtele tadany by ochotne ptinesly co jest ku dobre svadine zapottebi, jak jsme ji potadali roku minuleho.

NeA tadovy fotografista bude zde na miste, aby vzal snimek nas vkch ptitomnych.

Jest tadoucno aby jste se dostavili v hojnern poetu.

Na shledanou!

Joseph Taska, ptedseda Adolf Felcman, Tajemnik ODKAZ Vysvetleni k divadlu, ktere se bude hrati jubilejni oslave SPJST. v Taylor.

Jak vite v§ichni, tento dej "Odkaz" je psan vlastne jen na tu na'Ai oslavu. Celt' dej potrva jednu hodinu 20 minut. Zadina, to jak maminka ptijme vyplacenou pojistku po omrti sveho statidka, a vypravi detem tivot a Cake zaeatky meth() upracovaneho ptistehovalce, kteti tenkrat pied 60 — 70 lety spik citili netli eah co, a jaky smer by meli dab zde v nove zemi svobody na' emu narodnimu tivotu a soudruinosti, ktera jim byla tenkrat tak pottebna, az koneene s nadknim a dristojnosti zalotili si Texaskou Jednotu, prvni svrij pojiAt'ujici spo lek zde v torn velkem Texasu, kte,rY byl jejich.

Jak mel v budoucnu pro nas Cechoslovaky vYzam, ukazala doba pozdej i, vk se toad° jen ko tern SPJST, cot bylo chvalitebne.

Prrvni obraz je loudeni z vlasti a podloten je hudbou "zasvit' mi ty sunko zlate." DruhY obraz: Ptijezd k btehrim Ameriky. Prvni shiednuti pevniny — hudba z Dvotakovy symfonie "Z Novell° sveta," pak tivot na farme a vypraveni statieka, kterY byl zakladajicim elenern Tedaske jednoty, co pro nej e chvili neAtesti eleni tadu udelali. Zratil dceru a tete, ktere mu mule zabily a statenka bolem zklacena je nasledovala. V deji je zahrnut peknY zamilovany romanek Evieky a Loizy a vesela, Hanka, ktera ptieichla mestu a ohrnuje se tarlivosti nosanek po fume. Vakk lOti lety, ktery se popere, ze mu americky hoch tek "zeleriak" vi bec vkho trochu.

Zaveredna scena je 50ti lete jubileum SPJST. Pik tento zkraceny naert deje proto, abyste zustall seat a neru ili hru kdyt jde opona dolt, neb okarntite jde zase nahoru a vstavanim se dela hlomoz.

Dej hry je psan jak pi i, pro Texaskou Jednotu a jeji ady. Na sever se nehodi. Jakotto jribilejni divadlo je dristojne prociteni a narodni„ tedy, kteti jsme sem ptijeli ze stare vlasti. A v ech, kteti jsme sem pijeli ze stare vlasti. A bud'me hrdi, ze mame zde Texaskou Jednotu, jinak by z to naft krasne Ceske keel malo zbylo, neb tim, k tu mame ty Ceske spolky, hraji se divadla, tteba malo ale piece se sdrutujeme vespolek.

Retie na tento dej je V .rukou br. D. Nezvala, ten vyprava a i br. J. J. Kelarka.

Herci jsou vsichni sto procentne dleni Texasske Jednoty a vSech narodnich spolk zde Texas. ) •( U Binghamptonu, New York, poslouchal Francis Slater doma v den steho vYrodi narozeni vynalezce telefonu Grahama Bella telefOnkke pokyny porodni asistentky a pomohl Zaralfellnl 6tYtikii0Veln14 laulcovt.

y

g

g

y

g

g

g

y

4;00

VeAtteclu, dne 18. Zervna 1841.

T2

EITNIK

Stranal

let. Do Jednoty ptistoupila dne 14. tijna 1906.

Certifikat A-1761 na $1,000.00. tmrti eislo 4227. Br. John A. Bravenec, zamestnanim na odpodinku, od radu Rovnost ths.

7., zemtel dne 16. kvetna 1947 ye stall 92 let. Do Jednoty ptistoupil dne 1. dervence 1897. Certifikat A-389 na $1,000.00.

Fayetteville, Tex., 5. eervna 1947.

Cteni bratti a sestry!

Timto se y am oznamuje, Se behem mesice kvetna 1947 Slavni Atadovna SPJST vyplatila pojikeni po naSich zernIel37 ch brattich a sestrach, jak nasleduje.

Umrti eislo 4212. Br. John F. Mikeska, samestnanim na odpoeinku, od radu Vesmernost, is 68., zemtel dne 19. aubna 1947 ye stall 73 let. Do Jednoty ptistoupil dne 9. dervence 1901.

Certifikat A-4742 na $1,000.00.

Umrti Oslo 4213. Br. 8tep. KováI, zamestnanim rolnik, od radu Bratti Svornosti, eis. 60., zemtel dne 27. dubna 1947 ye stall: 64 let. Do Jednoty pfistoupil dne 23. prosince 1923. Certifikat A-11690 na $500.00.

Umrti Oslo 4214. Br. Raymond G. Sebesta, zamestnanim topie, od radu Vesmernost, 'Oslo 68., zemtel dne 16. dubna 1947 y e stall 25 let.

Do Jednoty ptistoupil dne 21. tijna 1937. Certifikat C-4154 na $1,000.00.

Umrti eislo 4215. Br. dr. C. B. Kitowski, zamestnanim lékai, od radu San Antonio, eislo 133., zemtel dne 19. dubna 1947 ye staff 59 let.

Do Jednoty ptistoupil dne 11. prosince 1927.

Certifikat C-504 na $1,000.00.

Umrti eislo 4216. Br. Donald Daniel Stalmach, zamestnanim "pipe fitter", od radu Vygehrad, eislo 48., zemtel dne 16. dubna 1947 ye stall 26 let. Do Jednoty ptistoupil dne 15. imora 1940. Certifikat C-5403 na $1,000.00.

Umrti eislo 4217. Br. Charlie Hofferek, samestnanirn dilovedouci 2eleznieni spoleenosti, ad radu Pokrok Gainesville, eislo 161., zemtel dne 25. dubna 1947 ye stati 49 let. Do Jednoty ptistoupil dne 8. Unora 1920. Certifikat A-7768 na $1,000.00.

Umrti Oslo 4218. Br. Edmund H. Kadleeek, zamestnanim hasid, od radu Corpus Christi, C. 101., zemtel dne 15. dubna 1947 ye stall 36 let.

Do Jednoty ptistoupil dne 16. prosince 1936.

Certifikat C-3208 na $1,000.00. tmrti eislo 4219. Br. John E. Rek. zamestnanim kovak, na odpodinku, od radu Kopernik, eislo 2., zemtel dne 25. dubna 1947 ye stall 75 let. Do Jednoty ptistoupil dne 12. btezna 1899.

Certifikat A-926 na $1,000.00.

Umrti eislo 4220. Br. Jos. Havel, zamestnanim rolnik, od tadu Nov Y Tabor, eislo 17., zemtel dne 1. dervence 1897. Certifikat A-959 na $1,000.00.

Umrti eislo 4221. Br. Henry J. Mikeska, zamestnanim pfedseda Seleznieni spoleenosti, od radu Veseli, eislo 14., zemtel dne 16. dubna 1947 ye stall 60 let. Do Jednoty ptistoupil dne 12. kvetna 1912. Certifikat A-808 na $1,000.00.

Umrti eislo 4222. Br. Ernest Valieek, zamestnanim rolnik, od radu Karel Jona:a, eislo 28., zemtel dne 12. kvetna 1947 ve stall 67 let. Do Jednoty ptistoupil dne 9. prosince 1906. Certifikat A-2007 na $1,000.00.

Umrti eislo 4223. Br. A. H. Potthast, zamestnanim od radu Prapor Svobody, eislo 8., zemtel dne 24. dubna 1947 ye stall 57 let. Do Jednoty ptistoupil dne 9. btezna 1919. Certifikat A-15133 na $1,500.00.

Umrti Oslo 4224. Br. Paul Grones, zamestnanim na odpoeinku, od fadu Jaromir, eislo 54., zemtel dne 10. kvetna 1947 ye staff. 79 let. Do Jednoty ptistoupil dne 12. Unora 1906. Certifikat A-2441 na $1,000.00.

Umrti Oslo 4225. Br. Jan Lulda, zamestnanim na odpodinku, od radu Nov Y Tabor, eislo 17., zemtel dne 14. kvetna 1947 ye staff 77 let.

Do Jednoty ptistoupil dne 22. srpna 1897. Certifikat.A-6878 na $1,000.00.

Umrti Oslo 4226. Ses. Klara Hrneit, zaniestnanim rolnik na opoeinku, od tadu Velehradc', oislo 19., zemtela dne 16. dubna, 1947 ye stati112

tmrti eislo 4228. Ses. Antonie Valeik DobiaS, zamestnanim hospodyne, od radu Karel Jonak eislo 28., zemtela dne 18. kvetna 1947 ve stati 48 let. Do Jednoty ptistoupila dne 16. listopadu 1934. Certifikat B-1232 na $1,000.00.

Umrti eislo 4229. Br. Jos. Hejn.Sr, zamestnanim rolnik od radu Ennis, eislo 25., zemtel dne 15. kvetna 1947 ye stall 66 let. Do Jednoty ptistoupil dne 4. eervence 1911. Certifikat A-1700 na $1,000.00.

Umrti 'Oslo 4230. Br. Henry Seliga, zamestnanim rolnik, od tadu Ennis, dislo 25., zemtel dne 17. vetna 1947 ye stati 65 let. Do Jednoty ptistoupil dne 9. dervna 1929. Certifikat B-579 na $1,000.00.

Umrti eislo 4231. Ses. Terezie Havran, samestnanim hospodyne, od radu CeskS7 Den, dislo 95., zemfela dne 20. kvetna 1947 ye stall 71 let.

Do Jednoty pfistoupila dne 14. btezna 1915.

Certifikat A-10955 na $500.00 Umrti eislo 4232. Ses. Antonie Adamek, samestnanim hospodyne, od radu Hvezda MladeSe, eislo 102., zemtela dne 10. kvetna 1947 ye stati 58 let. Do Jednoty ptistoupila dne 18. eervna 1911. Certifikat A-5287 na $1,000.00. iJmrti eislo 4233. Br. Jan 8vestka, zamestnanim Svee, od radu Pokrok Flatonia, eislo 103., zemtel dne 11. kvetna 1947 ye stati 75 let. Do Jednoty ptistoupil dne 15. dervna 1924. Certifikat A-11718 na $500.00.

Umrti eislo 26. Detskeho Odboru. Ses. Mary Katherine Lauer, od radu Svornost Jihu, 'Oslo 26., zemtela due 14. kvetna 1947 ye staff 2 let.

Do Jednoty ptistoupila dne 19. zati 1946. Certifikat JT-3878 na 068.00.

Hlavni fitadovna SPJST timto vyslovuje pozustalSrm nejhlubSi soustrast.

J. F. Chupick, tajemnik Hlavni fitadovny. ) • 4. • ( Bratti a sestry: Domnivam se, Se Vas, to bude zajimati kdyS yam oznamim, kolik obnaAi sleva, ktera se poskytuje elentm, kteti jsou v Jednote pies 35 let a jsou pies 70 let staff a dlenilm, kteti maji certifikaty v ttide "A". ✓ roku 1945, 6,222 elenfr, kteiji maji pojistky v ttide "A", dle usneSeni sjezdu v Corpus Christi, pfestalo se platiti $1.00 roone na fitraty Hlavni trfadovny. Temto elentm tato sleva obnaSela v roku 1945 $6222.00. V tom samem roku sleva 25 procent tern olenfun, kteti byli pies 35 let v Jednote a pies 70 let stall' a 50 procent sleva tern, elenilm, kteti byli v Jednote pies 35 let a pfes 75 let stati, obna gela $4,435.40; celkem tedy v roku 1945 sleva starSm elenfun v ttide "A" obnaAela $10,657.40. ✓ rode 1946 bylo 6,045 elenil v aide "A", tak Se sleva ternto elenfun byla $6,045.00. V torn roku 25 procent a 50 procent sleva elenflm, kteti byli v Jednote pfes 35 let a byli pies 70 let stati, obnaSela $4,890.71. Tedy v roku 1946 sleva &era= v 'aide "A" a sleva starS7rn elenfun obnaSela $10,935.71.

Od 1. ledna, 1933, kdy, dle usne geni sjezdu v Ennis zaeala se poskytovati sleva starS7m ta sleva tern star3'7rn dlenfrm a odpuSteni toho roeniho poplatku $1.00 na fitraty HI. Hfadovny Clenüm majicich certifikaty v tilde "A" od 1. ledna 1945 do 1. kvetna, 1947 obnaSi $46,153.51.

Ad poplatky v ttide "A" jsou ty nejniMi poplatky ze vSech bratrskch Jednot, nasledkem getrneho vedeni naSi Jednoty, bylo umoSneno nak Jednote jejim star9m dlenflm a elenfrm majicim poplatky v hide "A" poskytnouti vSe uvedenou slevu, ktera do konce pf gtiho roku bude obnaSeti blizko $60,000.00 Ktera jina Jednota se maze prokazat takovon frlevou jejim star3im elenfmr? ? ?

S bratrsk5hn pozdravem, R. A. UrbanovskY., trdetnik Hlavni tradovny

ZALOV RESOLUCE SOUSTRASTI. My, bratri a sestry od radu Pokrok Houstonu Cis. 88., ptojevujeme upfimne citenou soustrast vkm vam pozustalYm nad ztratou va geho otce a nakho spolubratra Fraut gka Skalnika, kterY skonal dne 3. Cer yna 1947 ye stab 59 midi.

Vime, pozilstala, rodino, Se Sal vas jest velikr a budiS yam fitechou, Se i my s vami soucitime ye vakm zarmutku.

A Ty bratte odpoCivej v pokoji a budiS Tobe seine lehkou.

Za resolueni vYbor: RtiSena Hanusova, Terezie Olexoya, Emilie Kalouskova. ) • 4.

Bratii a sestry kadu Rovnost eislo 7.

Caldwell, Teas ✓ nedeli 13, oervence budeme oslavovat 50 lets zaloSeni nakho radu. Sestry jscu Sadany, aby pripravily koSiekovou svaCinu. KaSclá sestra je Sadana pripravit Bost pro svou radinu a zaroven pro hosty, ktere si pozvou. VY bor se postard o obeerstveni. Slibili mne ntednici Hlavni tradovny, le te2 budou s vami na ten den. Sense bude zahajena o 1 hodine a pak po schnzi svaeina.

S bratrskYm pozdraven, J. J. Krupa, taj.' ) • •

KALENDAf 22. eervna. Jubilejni den v Guy, Tex. Divadlo "Dcerudky tatika BeruAky" sehraji herci KrouSku Hlahol z Houstonu. Zaeatek ye 3 hod. cdpoledne.

22. eery na. Schfize S. V. Svazu Racionalistii v sini Path' Pokrok Cis. 88., Houston, Tex. 22. eeryna. Zy la,§tni tane'eni veselice V sini radu Cis. 92. y e Fort Worth, Tex. . 22. eer y na. Oslava ziateho jubilea SPJST. v sini radu Ennis Cis. 25. v Ennis, Tex. Obed od dvanacti do jedne. program-ve 2 hod. odpoled.

4. eervence. Tradieni oslava 4. eervence v sini radu Jaromir Cis. 54. ye West, Tex. 4. C'ervence. Oslava zlateho vYroei SPJST a barbecue v parku u sine fadu Slovan Cis. 9. ve Snook Tex 13. eervence. Piknik na pozemku radu Pokrok Cis. 88. v Houston, Tex. 20. eervence. Oslava 50. vYroei zaloieni tadu Karel Havlieek eislo 4. v Recreation Hall v Halletts yille, Texas.

22. eervna. Svaiina po radove schtzi V Pay liekove sini v Scaly, Texas.

28. a 29. eetvence. Sjezd SVPS. v La Grange, Texas.

13. eervence. Oslava zaloSeni radu Rovnost dislo 7 v Caldwell, Texas.

7. zaii. Oslava 50. 14706 zaloieni SPJST. sini radu Pokrok Cis. 84. v Dallas, Tex. ) • 4. • ( CZECH PLAY AT GUY, TEXAS Sunday afternoon at 3 p. m. on June 22nd our club "Hlahol" will present a 3 act operetta at the SPJST hall in Guy. The name of the operetta, as you will see by the ad in the Vestnik is "DceruSIy Tatika Beru gky". It has a nice story woven thru it and the prettiest songs you've ever heard. And there's plenty of romance too, Here's hoping that it will be a nice day, so all you folks from near and far will be able to come.

Harriette Earl ) • 4. • ✓ New Albany, Indiana, prokazala pani Goldie Suttonova, ohialovand z vraldy rnanSela, Se mantel 1. ji shodil se skaly, pfi Cem2 si zlomila kliCni .kost. 2. 'S. 1.6.pl ji na krk, 3. polil ji petrolejem a zapalil, 4. narizl ji krk Metkou, 5, elite' ji polit rortoRenYm sadlern, 6. vystrCil ji z okna, 7. s p âiil ji vlasy vYstrelern z ruanice. Porota ji proto osYobodila,

Strang

El Campo, Texas.

Ctend redakce a v gichni etouci Vestnik!

Zas kterousi tadeeku dokud pisadlo udr2im v hrsti. Chci take oznamit, k se u2 baj i zaeinam polepgovat a , ze u2 nebudu tak do ledadehos 2dgarat, ba ne! Vratim se jests, co jests za starodavna kdysi, jak jsme meli se sestrou pi. Fojtagkovou trogieku nedorozumeni a po vysvetleni v nekolika osobnich dopisech vge se vyjasnilo, k pak sestra pi. F. rime psala, 2e se mnou souhlasi 99 procent. A to bylo asi to jedno procento do sta, co sestra F. psala, bych dal sestte pi. Mikeskove v Caldwell jako kredit, co vsecko sestra M. pile pro udr2eni Ceske mluvy. Ad to bylo jen jedno procento, nemohl bych to jedno procento dopinit, ba ne! Bylo to proti memu plesvedeeni, jak ses. M. psavala, nedovolit ditkam doma mluvit anglicky, 2e anglicky se nauei ye gkole, nebo na ulici. Vite, s tim jsem nemohl souhlasit a souhlasit nebudu, ale v tom pads, kdy se zaeinam polep govat, uz o narodovstvi ani nepisknu, neb tady je svobodna yule rodien, dovolit nebo nedovolit. Ale ja, radim ka2demu dovolit, a radim ka2deniu, kde je man°, zaueovat anglicke mluve dtive ne2 jde ditko do gkoly, v tom jsem nenapravitelnY, ba ne!

My si s Franti gkem z Robstown east() dopisujem. S tim narodovstvim neni jeho souhlas se mnou. Nekdy pile, 2e by se zdalo, 2e by mile na potkani obtuloval a libal, a zas v torn sarnem dopise, 2e bych tentonc, zasluhoval. — Kdy2 kdysi vzpomenuto v dopise pi. Mikeskovou o torn narodovstvi, (on byl v2dy na jeji strane), on Franti gek me dal na ve'domost, ze ja jsem za 18 a ona, pi. Mikeskova, bez dvouch za 20. 2e jako kdybych ja ji dal pokoj, 2e ona by mi ho take dala, a zas opaene, ze kdyby ona mne dala pokoj, ze ja bych jako tentonc nemel Na toto ja reknu, ba jo! Kdysi jsem daval navrh, aby mne pi. M. dala za pravdu, jako 2e mam recht, 2e vice ani nepisknu. Taky jsem Frantigkovi pisal, '2e se gpanelgtinou by zde dale dogel ne2 s ee gtinou. On odpovedel, 2e nage vlada i Apanelgtinu vice podporuje. Na ge uditelka (ne pi. Jerry Hejlova) sestra doktora KopeckYho (ne -ckeho), ale Amerieanka druha,, nabadala deti, by se uelli gpanel gtine. Na ge deti donesly take kni2ku gpanelskou z okresni knihovny, kdy rozvaleo knihy ku gkolam doJsem se nimi vadil, pros to nosi uditelka jim povidala, 2e ona se take ueila gpanelgtine. Ona knihovna ma i knihy Ceske, ktere jsem i ja Ceti. Zakazal jsem detem ptinaget gpanelske knihy domt. V El Campo v 'nest& ye vyggich ttidach uei gpanelgtine, ale ne eegtine.

— Ja ueim deti ee gtine doma, ne mluvu, tu mluvi dobte, ovgem ne jak nekterY jen jednotlivec nabada, spravne, co2 se nikdy nenaudi a kdyby, tak ze zdej gi mladek ty spravne slova nebudou jim rozumet. UCim doma deti eisti Cesky a to z detskeho Casopisu Svobodna, Skola.

Ten jeden, Bennie, gkolak 112 Cte jak kdy bidem mrska. Ze by zde nekdo vyniknul spravnou eegtinou pochybuji, ale spravnou anglietinou ano. Na toto abych dal, ba jo! — Timto koneim tuto kapitolu a slibuji o narodovstvi vice nepsat.

Kapitola druha.

Onehdy v meste br. Senkytik mne pozval a zavedl na okouknuti jeho dvoii rozestavenych k obyvani damn a v ge k tomu, ku v gemu pohodli zatizeni, v na gem skoro uz velkomeste El Campo. Byl jsem pfekvapen. Ov gem jak vime, ze penize a hodne penez hodne doka2i, ba jo!

Br. S enkYtik me sdeloval na dotaz coajag, 2e jen prazdne misto ho stoji."4 tisice dolarkii, a dale a2 budou oba houze hotove, 2e suma sumarum 16 tisicovek. Ja zvedavec se jests taxi, co s tim peknYm ranim mistem? To 2e jeho syn a zet' chti na tom mists postavit obchodni budovu. Hlavni vec jako dobrota je to, jen pf .eskok pies ulici a u2 je u okresniho gpitalu. Ale chran Rah, by z jeho rodiny nekdo byl nucen tam se ptestehovat. Ale nav gtevovat nemocne tam ano. Ono misto, kde stoji okresni nemocnice a kde stavi br. S. to okoli, uz v ge zastavene.

Ale kdy2 my jsme se tam ptistehovali pied 46 lety, v tech mistech delali moji sousede Malkovi seno. Ale tenkrate se prodavalo seno za 3-4 dol. tuna, nakladaneho do Zeleznieni kary. Pri-

VlST1ffS §ti nagi schilzi ze snad muzeme odbYvat v jednom jeho dome. U getlime 2 dolarky za mistnost pronajimanou. Br. S. ze se mini nastehovat k nam do El Campo al kdysi na podzirn, kdy u2 bude mit vge k pohodli zatizene. Ze snad br. S. mini zvet git elcampsky tad asi o 40 Menu.

No jestli jeho v gecka rodina kde kdo, neteknu le by se to nemohlo stat, ba jo! Sestra B' enkflikova mne sdelovala, le si dovezla z ourdanto od sestry Ktemenkove pekneho maku. Ted' jen nine nebo nas pozvat, nemusela by dvakrate, jedenkrate by postaailo, ba jo! Ale nechame to az budete zde usazeni.

Tak jako mame dat vedet, kolik nas asi blilne hodla se sheastnit oslavy 1/2100 leti SPJS T v Taylor, Texas.

Ja melduji, od nas jako Barto gove rodiny, pojedem-li na kale, bude nas fura, neb jsou vgichni Cleni Jednoty. Ne-li na kale, tak na busu my s Emanem. Co se tejee mne oznamuji, 2adne ekstra rychtovani na obed, makovniky 2-3, baj Ctyry, zapit kafiekem a je po obede!

Nejsem milovnik 26,dnYch bramborovYch sale.to a 2adny, jak ja tikam cu gpajs Vim nekolik ptipadt, ne co ptipravi na ge maminky, dobre kucharty, ale jine co ptipravuji ye vgelijakych nadobach, kdo nema nacka akorat, tak maler hotovY. — Sdelovala nam pi. Rosova z Nampa, Idaho, 2e v restaurants snedla paj, a kdyby nebyla vzala pro vrhnuti, le by to molna zaplatila livotem. Nekolik jeji sousedek, ktere ten paj take jedly, musely mit doktora. Pi. Rosova je d•era KueerovYch, zde kdysi v El Campo nejvice pracujiciho pled vice ne2 40 roky pro nali SPJST., i ja jsem byl jim ziskan pro lad zde El Campo, pled 44 roky. Ov gerri u2 take odegel do toho neznama. Mam o Kueerove rodine zminku do jubilejniho eisla, co zakladatele nageho ladu. Ukoneuji kapitolu druhou.

Kapitola tteti a posledni.

Meli jsme zde nav gtevu na Den prace ze San Antonio. Nagi, zet' Vilem Bayer a jeho ne polovici, ale celou, a pravnuk Rajmund, 3 let'. S nimi prijeli br. Louis Dressler se synem, navltivit bratra Frank Dresslera, ktery u2 trpi take na jakesi revma ji2 nekolik mesict, Musi to bYt jakYsi ekstra netad, (ne Franta, ale ten revma), kdy2 mu ani bratra Moravka recepis, ktery mne zbavil to mrchy, take po nekolika mesicu od yeeera ptilokni do rana zbavil mne vgeho toho trapeni, tak 2e ted' chodim bez Caganu u22 vice ne2 dva mesice. Nepteji si, bych ten Cagan byl nucen brat do toho Taylor na oslavu, ale kdo mne jests nezna, pro ptipad poznani toho statieka Barto ge, co ty pletky pisdva, jestli nezapomenu, vezmu sebou tu gpanihelku, kterou mne daroval jeden bratr z Taylor nebo z Granger neb tam kdesi kajsi, na skein dnu v Dallas, leta Pane 1936. Ta gpanihelka byla hodne del gi, ale ja ted' na starost kdy2 se IA pkikreuji, jsem byl nucen asi 4 coule ugviknout. Na de gt' ptivodeni jsem Vo gel hadiska na fenc a de gt' byl jistY, kdy2 viselo nad hlavou eerne mraono. — Tu gpanihelku jsem zas mel na zastavovani prlky. Ted' na starost u2 ty kum gty zanechavam, a jsem jak Nemec.

Nemec, ten kdy2 pr gi necha pr get, a je, ted' take tak.

Jo, to jsem se zapovidal, malem bych byl na na g e San Antonaky zapomel. Na gi donesli k pfeeteni nekolik dopist od Edny, pi. Sherlockove z Nemecka, a hodne fotografii. Jak jsem se u2 minule zminoval, ze to na ge vnueka pi. Sherlockova, s dcerkou Dianou odjela za svYm manlelem vojinem do Ludwigshafenu, ale chybrie, melo byt Ludwigsburg. Edna si tam velice chvali, v ge to bydligte vgecko nObl (Ceske) zalizeni. Maji tti poschod'ovY dam sami pro sebe k obYvani, asi po nejakem nemeckem dustojniku, neb tak cosi vy ggiho. K obsluze, jak bych rekl v na gi sladke destine — komornou.

Pile, ze by si ptala k obsluze dostat Oegku. to vlada, to bydli gte i tu obsluhovaeku plati.

Edna pile, 2e si nemyslela, 2e by tam mohla ptijit tak do v geho pohodli. Videli jsme nekolik fotografii i jejich burku (zas Ceske). Pak poltografii male Diany s jejimi dvema kamaradkami. Diana ye prostted, asi stejne velikosti, v gecky 3 buclate. Zadnou podvflivu na tech dvou Nemkach neznat. To al male. Diana ptijede zpet, bude i nemecky gprech0Vat. Edna pile, le

Ve stfedu, dne 18. eervna 1947.

je maluje malif kaldST den kterousi hodinu, a ten malit ze mluvi Cesky. Pak ze se Sherlock ptal jejich roznageee pogty na Ceskoslovensko, na Prahu. Povidal, ze jeho manlelka mluvi eesky. On se take ptiznal, ze mluvi eesky. Tak Sherlock mu povidal, az ji donese po gtu, at' na ni promluvi Cesky. Prisel, pozdravil, dobre rano. Tu jsou vale denni noviny a bulletiny. On je Nemec, ale ptibuzne le ma v 6echach. Takovych je tam asi vice, a oni musi umet i anglicky, jinak by se se Sherlockem nedomluvili.

Take jsme zde meli vice vlany nel jsme si ptali, a ten ptebyteeny tenkrate, ted' jen gikovnY coulek, by dodelal pekne vyhnate kornove klasy. Bavina je take pekna, ale pracuje v ni jakYsi novY gkildce, Cervik, ktery niei moenieky i kvet a pozdeji napadne i male boleeky a molnd i velke. Pak asi budeme nadavat na bolcove housenky. To jsou ty vgecky slasti farmakske, ba jo!

Ukoneuji techto nekolik tadeekt a kdo jests nezna st. Bo, pozna ho podle to gpanihelky na to oslave v Taylor. Pozdrav v gem etoucim a puntik dela statieek Bartol.

•( )• Damon, Texas. alenove tadu Needville, Cis. 81., na oznameni br. tajemnika br. Pe gaka, k 50. lets oslave se v hojnern poetu schtize sucastnili, neb krasna pohoda dovolila i vzdalenYm elentim z okresil Brazoria, Matagorda a Wharton schuze se sneastniti, nebot' je pote genim jeti kolem poll, jenl letogiho roku slibuji dobrou Urodu.

Pled zahajenim schtze br. Chupick s manl'elkou a dcerulkou pkijeli, by mohli se podileti na oslave a velkolepe hostine. Br. ptedseda vydrial zahajil v Cas schnzi a ptedstavil ptitomnYm naleho tajemnika H. ifladovny. Pak Cetl dopis od nemocneho br. Jana Hurty z nemocnice v Temple, jenl litoval le pro churavost nemohl oslave b'ti ptitomen. Pak byl ptitomnYm ptedstaven br. Chupick, ktery hned se ujal slova, a sdelil pozdrav uredniku Hlavni dtadovny. V prubehu svoji teal vzpomeli eleny, kteti dali zaklad Jednoty. Posuzoval jine podpurne spolky a vyhody nagi Jednoty. Na to vyjmenoval zakladajici Cleny 'tacit Cis. 70. a 81., zval, komu molno, by kaldY navltivil Hlavni tidadovnu, kde vzorne zalelitosti Jednoty jsou vedeny.

Na to Ceti jmena padlYch bratril vojint od naleho tadu, kteti padli pro vlast na poll ve.leenem. Povstanim byla jim vzdana Cest. Po ukoneeni jeho keel, ktera byla pozorne vyslechnuta a odmenena hluenYm potleskem, bylo plikrodeno k velkolepe hostine, ktere tadove sesttieky ptitomnYm vystrojily. Kdyby nebylo tolik podper pod stoly, tak vskutku by se pod tihou rtznYch jidel a landek byly prohybaly.

Kdy'l jsem sobs pochutnaval na vYbornYch makovnikach, vzpomel jsem si v duchu na statieka Bartole, le kdyby byval ptitomen, tak by jsme se ptedbihali, ktery jich vic snime. Diky ses. Valkove za umelecky provedenY dort k padesatilete ()slave, za ktery byla odmenena pochvalou.

Litujeme, le rev. J. R. Vilt nemohl byti ptitomen, nebo nahle onemocneni manlelky br. August Teykla znemolnilo jemu zamY gleny proslov k one oslave.

Tak kteti se doOkame sta.° vYroei?

Jos. Gritzman.

S br. pozdravem, ) • 4 SLIB Ne slovem jen, i einem 'Oechem bYt! A eektvi sve s yYm srdcem napinit.

Byt stra i na mezniku odyekem.

A nebYt Cechem jen, b't dobr'm elovekem.

Sve slovo pinit, ye svem slove stat — trpicim, uti gtenYm pomahat.

Nad ryenYch hesel uhraneivy ktik v sve dug i nest, co ail Masaryk.

A moc kdyl chtesti svymi ketezy, Mit, le pravda Pane zvitezi.

Ptislibem, bratti, srdce spojme v kruh.

A k jeho spineni nam napomahej Rah. Jill Mica:,

Ve stiedu, dne 18. 'derma 1947.

VOJTtCH RAKOUS:

Vojkovieti A Piespolni Lojza byl zdrcen a jen pomalu probiral se ze sveho ustrnuti. Oim vice se mu vyjastiovalo v mysli a dim jasneji si uvedomoval, co vlastne ta lavice, na niz sedi, znamend, tim vet gi hanba a litost zmocilovala se cele jeho bytosti. Misto, na nern2 seal, palilo jej pojednou jako 2have uhli.

Dosud Lojza nikdy neptemY glel o pozemskYch statcich, a nikdy ho take nenapadlo a take nepozoroval, 2e by oni, Kieslerovic, byli chudg imi ne2 ostatni chalupnici v Koldine, a pojednou Nebylo pochyby, ti dva 2ebravi 2ide, Hekg z Ptedletic, Montag z Podolanky a ti vgichni ostatni, kteti na to lavici sedeli, ti v gichni byli tebraky. A 2ebrakem byl i on, Lojza, i otec a matka . . . v gichni, vgichni byli 2ebraky . .

Byla to skuteena pravda? Mluvil ten hloupY, nafoukany kluk pravdu? Bylo by to mane? Co2 nemeli ani v Koldine sve chalupy, svYch osm strycht poll — a jakYch poll! A d ye kravy v chleve, jednu peknej gi ne2 druhou a husy, kachny, slepice a v gechno, vgechno . . . ? Co2 mel nekterY koldinsky chalupnik majetek vetgi? Byli snad kolding ti chalupnici 2ebraky? Nebyli, a — Lojza z hluboka oddechl a volneji povznes1 sklonenou hlavu — 4ieslerovic jimi nebyli take. Co2 se oni, Kieslerovic, tesili v Koldine male va2nosti? Nevidel eastokrat Lojza sedeti otce v hospode u jednoho stolu s nejptednej gimi sousedy? A co2 matka? Nechodila mahati peci kola:6e do v gech chalup a statkfi, at' u2 tam byl pohteb, veselka nebo kitiny?

Nevidel sam nedavno na vlastni odi a neslygel na vlastni ugi, kterak na vetejne na ysi se selka Bulvaska libala s matkom a kterak ji lichotne vyditala: "Vy jste hodna Kaeenko, celY Cas se na nas ani podivat neptijdete!" A tohle 2e by takova selka — pies padesat strycha poll, devet krav, par koni a dva pary volt). meli Bulvasovi — tekla lecjake 2ebraece? Coz 2ebrali nekde? Mely nekdy hlad? Nebylo u nich v2dycky dosti chleba napeeeneho, dosti mouky namleto, nebyl pinY sklipek brambort a dost jinYch a jinYch veci? A kdy2 tedy meli v geho, jako kterYkoli calupnik z Koldina, prof — Lojza se zarazil a u srdce jej bodlo — proe jen sedi otec s nim na teto nejposlednej gi, na teto 2ebracke lavici a prof nesedi v lavicich ptednich, mezi ostatnimi lidmi?

A Lojza, bloude zrakoma v ptednich lavicich, zkoumave pozoroval v nich ty postavy, z nich2 ze vgech jakoby vanul dech blahobytu a pychy.

Pak, poprve ye svem 2ivote, zadival se s bolestne zbystkenou pozornosti na postavu sveho otce.

V Lojzovi zatajil se dech. 2ebrak . . . Nebylo pochyby: 2ebrak ... Potteboval jej jen porovnati tam s tem' v ptednich lavicich a nebylo 2adne pochybnosti vice. Vide nyni na otci, eeho dosud na nem nepozoroval nikdy. Vide' jeho nohy vezeti v hrubYch, te2kYch, polovysokych botach, do nich byly zastreeny nohavice gtruksovych kalhot . Videl tu sehnutou, kartounovYm gatkem ovalanou giji, od slunce do Cerna opalenou, tu prokvetalou hlavu, krytou lacinou, na jarmarce koupenou depici, tu hladce oholenou tval, pinou neseetnYch, ptedeasnYch vraskt, kterYch do ni nevryla leta — bylo Kieslerovi neco pies etyticet — a pak padly Lojzovi do &di otcovy ruce, slokne na modlitebni knize. Ty ruce Jak si jich Lojza mohl &lye nevgimnouti? Opalene byly do Cerna a 2ily na nich vystupovaly jako provazy. Lojzovi se tolik chtelo — nikdy dosud cos podobneho nepocitil — sehnouti se a ruce ty polibiti.

Ano, 2ebral . . . Lojza u2 nepoehyboval.

Vklyt' na cele 2ebracke lavici nebyl nikdo tak chude obleeenY jako otec. Vklyt' i ti dva zebravi lide byli proti nemu pany.

A co2 matka . . . ? Lojzovy myglenky nahle zaletly odtud domfi, do Koldina, k matce. A jako pied tim porovnaval otce s temi v pfednich

,,•2115TNIK lavicich, tak zase mimodek poeal porovnavati matku s Venn na galerii, ollaeeenYmi v krasne :Saty vAech moZnYch barev a latek, s podivnYmi klobouky na hlavach a s prnsvitnYmi organtiny na obli6ejich ... A zcela jasne vide pied sebou matku v jejich svateenich gatech: v modte prou2kovane kanafasove sukni a kazajce a na hlave 'Adtek, Cerny tibetovY, s hnedYmi teekami. Pravda, kdy2 ty S"aty pied tremi roky byly nove, cela, yes se chodila divat a tenkrate fekla Kralice: za takove saty ze by se nemusila stydeti ani ta nejvet'Si selka. Lojza dnes sobe o tech Satech ueinil jinY nsudek, neZ jak tenkrat pronesla Kralice. Dnes jasne chapal, prof matka nikdy s otcem negla do kostela. Nemela ✓Oem . . . Stydela se jiti mezi naparadene panidky ye svYch kanafasovYch gatech a ye svem tibetovern gatku. Lojza videl zcela jasne sea"ti v tech gatech a v tomto gatku matku na galerii mezi ostatnimi panidkami. Ci snad by take ona v takovYch gatech nesmela mezi ne? Je snad i na galerii, tam nekde vzadu, kam neni nejaka 2ebracka lavice pro 2enske?

• Lojzovi bolestne se stahlo hrdlo, a slzy, nasilim zdr2ovane, draly se mu do oei. Vzpomnel si, kterak jednou pti gla k nim uprostted krute zimy a snehove vanice takova stark, schatrala 2ebrava 2idovka. Piisla, zustala pies noc, a Lojza nikdy ani myglenkou na ni nevzdech. A nyni pojednou, jakoby zazrakem, vidi ji pied sebou jako 2ivou, kterak se svoji shrbenou, vetchou postavou tiacifa k teplYm kamniim a tak teskne divala se znavenYm, polovyhaslYm zrakern s jednoho na druheho a potad jen opakovala ttaslavYm hlasem: "Ach ouvej, deti, zle je, zle " Tato neboha, postava 2ebrave 2idovky v chorobne podrahlene fantasii Lojzove brala na se Cim dale tim ztetelneji podobu mateinu . . .

Nikdy Lojza o torn neptemY glel, ma-li matku rad, ale ptedstava 2ebrave 2idovky, majici podobu mateinu, div ho nyni neptipravila o rozum.

Dele to v kostele nevydr2e1, myslil, 2e se tam musi zalknouti. Kam pfijde, neuva2oval, poslechl jen neodolatelneho pudu a tie se vykradl z kostela zase ven. — Stal °pet na prostranstvi pied kostelem. Rudinek s Alfredkem v 2lutYch rukaviekach stali dosud jako ptikovani na svYch mistech, a ostatni je bavili stale skakanim pies strouhu.

"Tu je zase ten, co sedi na 2ebracke lavici," vykiikl posmegne Rudinek, a Alfredek, zvednuv po bratrovi orukaviekovanou ruku smerem k Lojzovi, opakoval kiinourave jako papougek: "Sedi na 2ebracke lavici," a ze sveho Alfredek dodal: "To je hanba!"

Lojzovi razem zatoeila se hlava, v odich mu hrozive zajisktilo, cosi nesrozumitelneho vyktikl — skok, a v nasledujicim okam2iku valeli se, jak siroci, tak dlouzi, Rudinek s Alfredkem ve gpinave, bahnite vode stronhy. Zde geni, s ohlugujicim ktikem, rozprchli se ostatni chlapci na vgechny strany a z kostela na povstaly poktik poeali se hrnouti lido.

Lojza na ostatni 112 neeekal.. Jen se mu hlava kmitala, jak uhanel Zameckou lici smerem ke Koldinu. Ani nepozoroval, jak se za nim hrozive zvedaji neseetne rude navAtevnika kostela, vyrugenYch z pobo2nosti.

Lojzovi bylo nesmirne blaze; jakoby s nem spadla vg ecka mueiva, tike poslednich chvil, a nemohl se zdileti hlasiteho smichu, kdy2 si pomnel, kterak Rudinek s Alfredkem neohrabane a bez pomoci valeli se v kalne vode strouhy, kterak 2alostne knuceli, jako by je na • bral, a jak jim gpinava voda creela se msty nekalila mu ani my glenka na veci ptigti 2lutYch rukavieek. Sladky pocit ukojene po- kterak bude, a2 otec zanim ptijde z kostela a on vezme spravedlivou odplatu za svfij ein.

Smal se radostne a utikal a ani se za sebe neohledl. Teprve za mestem, na malem navrgi, kde stala socha svate Andky, tam se zastavil, obratil se zpet, zat'atou pesti zahrozil Maslovicum a ktieel, co mu hrdlo staeilo: "Tu mate 2ebrackou lavici! Ja yam dam ZebrackOu lavici!"

A zase utikal, co mu nohy staeily. Slunee zarilo jasne obloze, vzduch byl tak kigt'alove eistY, 2e zcela jasne az odtud byl viditelnY kostelik na itipu a neseetna kepkova, pole v plnem, bujnem kvetu dYchala opojnou vtimi a byla viditelna jako obrovske, zlato2lute koberce, do nesmirnych dalek, az k samemu upati kipu.

Sve2im zelenim, letnim opojnYm vzduchem, uhanel Lojza k domovu. Ji2 videl Koldin, nove gindele na jejich chalupe zabelely se mu v oeich, ptebehl humny, pteskoeil nizkY lat'ovY plot jejich zahrady a uticenY, do temna zardeIY, vpadl do sednice. Vgichni elenove eetne rodiny Kieslerovy byli pohromade, v gichni shrnuli se kolem Lojzy a neseetne dotazy dolehaly flan se vgech stran. Proe se tak brzy vraci, kde zfistal otec a hlavne: kterak se mu v kostele libilo?

Lojza nemohl ze sebe vypraviti slova. Libaje mateinu ruku, zpozoroval, 2e je prave tak derna. a 211nata, jako ruka otcova. Citil, jak mu nahle zase cosi neznameho tiskne srdce a svira hrdlo.

"Sedeli jsme na 2ebracke lavici," vydechl a dal se do hotkeho usedaveho KIESLER1DV LOJZA V 2IDOVSKE KOLE. Ba, nebYt tety Lory Byla beztoho postracehm vg ech KieslerovYch deb. Ptichazela ka2de sobotni odpoledne, sobotu co sobotu. V sousednich Jedomelicich mela kupecky kramek, v sobotu vg ak neprodavala. To chodila dopoledne do Maslovic do kostela a odpoledne do Koldina ke Kieslerovfn. Tu pravidelne, brzy po polednach, objevovala se jeji prima, vysoka a hubend postava na koldinske na ysi. V zime, v Ike a za kakleho poeasi nosila pies rameno starodavny, modte kvetovany salup a na hlave ji2 notne prog edively, starditnY, Cerny hedvabny Cepec. **41 U Kieslera se ball tety Lory staff i mladi. Videla v2dycky na kaklem nee° nepekneho a, zvlag te na deti mela spadeno. 2adne nesedelo dost zgasobne, nektere mluvilo ptili g mnoho a jine zase ptilig mak), a vg echny dohromady neudinily pied ni poctiveho kroku. Kahle soboty musili Kiesler s Kieslerovou vyslechnouti kazani, 2e deti g patne vychovavaji, 2'e je nevedou k nieemu dobremu a 2e Buh milt' vi, jak to v gechno skondi. Dne g ni soboty byla teta Lora v obzvlag t' vadive nalade. Pied osmi dny narodilo se Kieslerovam zase dite — u2 cisme — a takove ptilditosti pou2ila v2dy teta k dukladnemu kazani.

Teta Lora lehko mohla kazat, sama deti nikdy nemela. Deset roka byla vdana a stati pametnici rikali, 2e Izak, nebokik jeji mu2, zkusil za tech deset let dost a dost. Teta Lora vgak tvrdivala, 2e byli s Izakem 2ivi jak andele. 0statne u.2 to bylo pine Ctvrt stoleti, co teta Lora odvezla sveho Izaka na maslovickY htbitov.

Chodit kakle soboty do Koldnina ke Kieslerovfn, stab se ji prabehem let takika 2ivotni pottebou. Do syta se tam vyvadila a du gieka jeji mela potom pokoj celY tYden. ZlY, ba mnohdy velmi zly jazyk mela teta Lora, ale pH tom, dle pravdy teeeno, Atedrou ruku a srdce zlate.

Bylt' Kiesler jejim jedinYm, asi o patnac rokii mladg im bratrem, a nebYt gtedre ruky tety Lory, east° by bYval zaklepal nedostatek na jeho dvete. Teta Lora side hubovala vkly a potad, kdy2 vgak bylo nejhfri. — a ono Casto bylo "nejhut" — dala. Bylt' koldnisky Kiesler velky "nebich" (nebo261). Krome hojnosti deti mel majetku poskrovnu. Byl majitelem molar°, u2 hodne stareho domku, ph nem2 bylo osm koreeku poll — piseitYch poll, na nich2 se nerodilo nic, leC nem brambora a ovsa. Melt' Kiesler arcit' take "obchod". Hubenou herku maje zapta2enou do maleho voziku, jezdil celY bo21 rok po bli2g ich i vzdalenej g ich vesnicich a skupoval vg e, co se dalo: peti, kfae kralici i zajeel a nejvic stare 2elezo. V nedeli dasne rano odz domova, a v patek k veeeru se vracel.

Doma zanim Kieslerka samojedind opatrovala hospodatstviako a, dal.

Strana

V2

EITN/K

ye stfedu, dne 18. cervna 1947.

Padesett iispeinkch let Slovanska Podp. Jednota Statu Texasu v bratrskem pojiiteridi a konani dobra oslavi

Jubilejni slavnosti v sini fidu Praha CJs. 29 v Taylor, Texas

v nedeli, 29. cervna Oslava padesiteho vSTroei zaloieni S. P. J. S. T. bude zapsina v jeji historii a cele texaske krajanske vetve, co jedna z nejslavnostnejiich, jaki byla kdy uspoiaaria.

Rozvrh prograrnu jubilejni slavnosti jest nisledujici:

Dopo edne v 10 hodin rano: 1. OTEVRENT SLAVNOSTI 2. OBRADNiK Frank G. '8 vadlenak 3. SLIB VERNOSTI Olen detskeho Odboru 4. CHORAL — America 5. UViTAJICi ftEe MAJORA MESTA Taylor Dr. J. K. McWhorter 6. ODPOVEi5 MAJOROVI C. H. Chernosky druZiekami 7. USAZENI ZAKL4DAJICTCH OLENt1 Dorothy Mae Kincl 8. PREDNES Lana Rae (Burgin) 9. PREDNES J. F. Chupick 10. PREDSTAVENT ZAKI4DAJICICH OLENCT C. H. Chernosky 11. PROSLOV 12. ZPEV OBECENSTVA, — Choral Hej Slovane 13. DOPOLEDNI UZAVRENT — 11:30 ODPOLEDNE VE DYE HODINY . ky, pak solovY prednes divenky 1. Zpev — Dallaske devu S sestra Baena Valeikova Cleni radu Pokrok Houston 2. DIVADELNT PREDSTAVENT pod kizenim Tom Nezvala, v sini

jubilejni Divadlo SPJST. Jednoty ODKAZ Obraz ze idvota o 1 jednani a 3 obrazy Od Karly Otvrtnikove Relie Dom. Nezvala OSOBY Lili Nezvalova Evieka PSeneikova, jako matka Margaret Triska Dorothy Leshikar Dye jeji dceruS'ky J. Svadlenak Zaruba (Predseda radu) A. L. BoudnY Mal; (Tajemnik HAM

Maminka vyprivi dceruikam o ivote Texaskeho pionira Skupina pkistehovalca v obraze 1 Loueeni z vlasti Taylorai ochotnici Skupina pfistehovalcil v obraze 2 Prijezcl k bfehum Ameriky Taylorti ochotnici

2ivot na Texaske farme Karel Polach, 70ti let Y statieek, J. Svreek Jan jeho syn, farmat J. Kelarek Marie, jeho .Zena K. 'dtvrtnikova, VaAek ilti let Y jejich syn M. Tfiska Eva, sirotek vnueka statieka L. Nezvalova Hanka Bkezkova, jeji ptitelkyne.

S. Kelarkova Lojza Peeneik, soused, mladY uvedomelST farmar ...... D. Nezval

Obraz 3, finale k Jubileum SPJST. Matka Jednota TexaskY farmed' ze stark generace MladY hoch z mlad gi generace

Houstonska ochotnice L. Pavlik J. D. Nezval

Skupina omladiny Hudba k obrazu 1: Zasvit' mi ty slunko zlate Hudba k obrazu 2: Dvotakovo Largo ze Symfonie 'Z Noveho sveta' Hudba Statieek sni — Sen mladi Hudba k obrazu 3: Texaske Jednote: God Bless America SLIB VERNOSTI NAST VLAJCE, Clen D. Odboru THE EYES OF TEXAS DiviA Orchestra Slavnostni reenik Gov. Beauford Jester °DROVEif) .C. H. Chernosky Predsedy pojiet'ovaciho odboru George Butler REO °DROVE!) August Kacit Walter Jakubec, vedouci NARODNI TANEC, BESEDA Ochotnici z Taylor SQUARE DANCE American Legion UZAVRENT PROGRAMIT

VEttikE OD 7:30 DC) 9:00 TANEtNi ZABAVA V 9:00 HODIN

V ESTNt

Ve stfedu, dne 18. eervna 1947.

Tiu STA TISIC OBETI 2ALUJE. Arnat PolayskY v socha "RanenY" nenalezla Slavna, Stursova je g te tak mohutne uplatneni, jak ji milgeme nyni spattit v U g asne piisobivosti v Parnatniku osvobozeni. V tklivem smuteenim ovzdu g i pada Belem smerem ke schodieti, k hroznemu vyktieniku "300,000 obeti" a nadpisem: "Zeinfeli, abychom S tlukoucim srdcem a v name pokote vstupujem v prvnim pochodi do vYstavnich sini a ji g se ocitame v zajeti doby nageho nejveteiho utrpeni. eeska, Kalvarie se zde vynotuje krok za krokem v easovem postupu v nej y Yraznejeich obrysech. Zaeind mnichovskou pfedehrou. Na dokumentarnich fotografifch og ivuji sceny, pti nich se metal o na g los. Dnes pied ttemi zlYmi strajci posledni tragedie lidstva ji g nemusime bolestne zavirat °di, naopak je dobfe y etipit si v pamet' proslule zpupne postoje naeich vraha, s dostiueinenim se zahledet do rozjasanYch dava Sudet'aka, jim g jsme teprve loni mohli nale g ite spinit jejich horouci pram: "Heim in's Reich!" Snad jsme udelali chybu, g e jsme ka g demu odsouvanemu nedali na pamatku nejakY takovY jejich vlastni obrazek, aby od nas neodjiideli tak smutne — tak smutne, jak my jsme nesli jejich vpad.

Hacha v Berline — Hitler v Praze ... a zacina naroda. Vpad vojska, plakaty, vyhlaeky, ale na druhe strane ji g podzemni tisk (V Boj). Em. Pryl yysti g ne zachycuje olejem typickou postavu Mistra V. Preissiga, prvniho tiskoveho apoetola odboje. Nastava nerovnY boj, persekuce se rozvijl do nejeir g iho rozsahu a do drtive hrazy. Velika mapa Riae, doslovne poseta kaznicemi a koncentraky, odhaluje, kterak jsme splYvali s Nemeckem: Pankrac, Kounifty, Terezin, Buchenwald, Dachau, Mauthausen, Osvetim a stovky dal g ich jmen. Tam se po leta denne nesly tisicene azkosti na g ich drahYch doma, tam po leta jsme prodlevali my, v prostfedi hroznefeim a pfekonavajicim vgecky zdelei desive ptedstavy. Je g te dva roky Po navratu jima, mraz i plimeho fieastnika — ach, jak rado se zapomina, na co by se nikdy namelo zapominat . . . Vy, kteti jste se vratili, ved'te sem na vYstavu v g echny ony zvedave, ktefi vas podrobovali kfi g ovemu vYslechu, pfived'te y eechny pochybovaee a take ty, kteli y am po navratu dokonce zavideli a snad i vyeitali nejaka pfechodna nalep g eni, at' se ptesvedei. Ani slovieka netfeba promluvit, ty stovky vernYch fotografii, ktere pofizovali sami Nerrici a potom Amerieani, ty 'g aluji, g aluji a mluvi za nas i za na g e mrtve. Nevivite zde mnoho statistik, ale nektere nesmite pfejit mleky.

Ze 3,079 veznenYch legionala se jich padesat procent nevratilo, pfimo popraveno jich bylo 850. Take na g i novinati zaplatili telkou dais. Z celkoveho poetu 915 oeskYch novinata v rote 1938 bylo 262 vezneno, 120 polo g ilo givoty, 11 zemfelo po navratu nasledkem atrap. 255 za okupace pfestalo novinafit. Vezneni novineli maji zde malt' koutek, ale piece y YmluvnY, i kdy g zachycuji pouze nepatrne ukazky sve odbojove einnosti.

Srovname-li dokumentarni fotografie s vystavovanYmi obrazy veznenYch malita (Em. Pryl, Leo Haas, Milada Mare gova, E. Fritta, D. Friedmann, K. Fleischmann, Ungari, B .Kotik), shledavame, 'g e svYm verne realistickYm dilam vdechli toliko umeleckou formu a hluboke prociteni. Nejsou to maliti hrazy, nybr g portretiste opravdovYch skuteenosti. I uprostfed pekelnYch hraz dovedli eeeti lido umelecky a dueevne-tvofit. R. 'Sebestik nam ukazuje y e y ezeni vytvofenou skupinu zdafilYch plastickYch loutkovych figur "Vezneni a veznitele", jini pak podivuhodne plastiky, fezby, keramiku, tepani, malovane krabice, umelecke ptedmety, vYgivky a g enske rueni prate a take kresbieky a skizzy (Preissig). Take slo y esne umeni pfichazelo na sve, tryskaly zde basne a koncepty literarni tvorby i velikYch pfedsevzeti. Nernci dovedli tela malt a zabijet, ale OeskY duch v g emu navzdory ro-stl a silil i za draty a za mfi g emi. Dopisy, psane pied popravami, jsou dukazem vysoke mravni vyspelosti a stavaji se odkazem daleina generacim. Pochopime, pros B, Pryl ole;iara 7,pc,c1r11-111:1 ar:::r11 Prnisiz,cr ,,7A

111r7

tici, pfesto g e byla bojovnici mimotadneho vYznamu.

Tii sta tisic °heti g aluje. Vidite originalni kusy drateneho plotu a kfily. Lidice, heydriehiadu, snimky popravit', eibenice, ale take vernou napodobeninu plynove komory a vedle ni kremaeni pec. A okolo nemecke fotografie galuji, co desem onemely jazyk nedovede vyslovit.

Posledni sine v,Ystavni se rozjasriuji. Po pochodech smrti pfichazi vykoupeni, osvobozeni.

Spojenecke tanky, prapory, radost. U vYchodu se louci mapa eeskYch zemi se zakreslenYmi odboekami Svazu osvobozenYch politickYch vezrit. Mapa je huste poseta odboekami veude, °dude jsou politieti vezilove. Necht' se z vYstavy odchazejicim pozvedne ruka k pfisaze: Nezapomenerne ! ) • 4, • ( FRANTiK SlaffRA ODPADKY. Nekdo zazvonil. Prudce, energicky, kratce.

Stal jsem nahodou blizko dvefi, sahl jsem na kliku a otevtel.

Za dvefrni stal malt' chlapec, asi desetiletY nebo jedenactilety. Sisal depici a kekl: "DobrY den, pane! Ja jsem Frantik Zaruba — " Dobra, kdy g se ptedstavil mladY mu g , musim se pfedstavit ta g . ueinil jsem tak a zeptal jsem se chlapce po jeho pfani.

"Pfi g el jsem va po g adat o veci pro sber odpadka " Pozval jsem chlapce dal a ptam se: "Kdopak to poslal? Pan ueitel?"

"Ano — vlastne ja jsem se mu pkihlasil sam — " "Do ktere tf'idy chodig?"

"Do etvrte. Na g Jirka chodi u g na gymnasium. S tim jsem jednou u vas u g byl. Ale tenkrat jste byl na nas zlY — " "Nerozumim ti. Ze jsem byl na vas zlY?" "To bylo je g te za Nemca, ja jsem jeete ani nechodil do g koly nebo jsem byl v prvni tide a jen jsem Jirku doprovazel, proto g e Jirka musel nasbirat aspori dvacet nebo padesat kilo, ja ug nevim pfesne, kolik. A vy jste nas vyhodil — " "Vyhodil?" jste nam, at' jdeme sbIrat na nemeckou valku k Nemcum — " "Tak odpust', Frantiku, dnes na tebe zlY nebudu. Sbira g piece dnes u g na docela jinY Teel, vid?"

"No, ano — " Frantik se v g ecek rozzatil.

"Ted' piece sbirame pro nas same. V g dyt' to g adni Nemci u g ani nejsou — " "A co tedy bys chtel nejradeji?"

"No, nejradeji — kdybyste mi dal takhle chny stare hadry a vabec takove veci to bych z toho mel sam hned nova g aty — " "Snad by sis nechtel dat z rortrhanYch hadrtil gaty?"

"Ale ne, takhle to neni. Pan ueitel fikal, ge dame-1i tovarnam dost starYch hadr y , nadelaji nam z nich data, g e budeme mit dosti v g ichni °' "A nefikal pan ueitel ta g , g e by bylo lope delat g aty z viny, baviny a takovYch veci misto ze starYch hadra?" jenom g e to bychom museli kupovat a g daleko za hranicemi a museli buchom zaplatit drahe penize, to nam take fikal — " "Tak g e ty my slid, abychom si radeji ty penize u g ettili a — " — a nakoupime si to veechno, az budeme mit penez dost " "Nu, tekni mi, Frantiku, kolik toho music nasbirat?"

"Vfibec nic nemusim, j a chci " "Tak odpust' — kolik toho chcee nabirat?"

"JO Jeete jsem si ani neuminil, ale jiste — aspori metra,k. Ale snad nesbiram je g te vic —" "Davaji ti lids? Davaji dost?"

"Davaji, jak nejvice mohou, to je pravda, jenom g e mnozi tfeba vabec nic nemaji, fikaji, ge ug take posilaji deti do g koly a g e to davaji na sber jim — " "Tak vlastne take davaji, jen g e jinou cestou " "Davaji proto g e daVa, ka g dY. A veteinou to u g Man ptipraveno v baliku kcly in a keka nu, co elaci, (10 P. ja s

Memo 0 Tohle jsem ov g em musel pova2ovat za mirnou vYtku, a abych se ospravedlnil nikoli slovem, nYbr g einem, zaSel jsem do komory, uchopil tam ptipravenY balik a ptinesl jej Frantikovi.

"Tak vidie — v gdyt' ja to main taky ptipraveno."

Frantik se po baliku vrhl jako Planieka po miei, pote g kal jej, podival se uznale, jako by chtel "Ujde to — " srdeene podekoval a dodal: "A ptipravte take ostatni veci, pfijdu si pro ne take — " "Copak sbira g je g te take jine veci? — " A ted' to Frantik ze sebe vychrlil jako rozeny obchodnik s odpadky: "Ano, sbiram. Papir, noviny a Casopisy, sklo, kosti, gumu, gelezo, mad' a ostatni kovy a vabec v g echny odpadky " Podivejme se na maleho hospodate. Pomyslel jsem si, kdy g jsem se s Frantikem rozioucil a zavfel za nim dvefe.

Nedalo mi to, g el jsem k oknu a podival se do ulice. Frantik prave odevzdaval svaj balik d yema je g te meneim chlapearn, obsluhujicim vozik, pinY baliku veech rozmera x velikosti. Stal nad nimi jako velitel, jako kapitan na velitelskem mustku a udilel rozkazy, jak maji co umistit a ulo g it a kam maji s vozikem popojet. A sam zamifil bez eekani k sousednimu domu.

Nu, Zarubo, ty se neztrati g . Slou gi g u g ted' sve vlasti dobfe. Jak dovede g nejlip. )• •( CHVALA tESKEHO ROLNIKA. Ma g ete projet velkY kus ji gnich oech mezi Tahorem, Veselim, JindfichovYm Hradcem a Pelhilmovem, a sotva se y am podati najit kus neobdelaneho pole. Na nekterYch dilech se jeAte pracuje, ale jiste v g echny prate i zde budou y eas hotovy. Vidite-li ony zelene pruhy, elverce nebo kliny vzrostleho obili nebo ony neko neene brazdy prave zasazenYch brambort, zmocni se divaka pocit ricty a obdivu k eeskemu rolnikovi, kterY bez velkYch feel po cele dny oh3Thal hfbet, ne g etfil rukou ani nohou, abychom meli dostatek chleba na pfi g ti rok. Divaka se ve'ak take zmocriuje radost nad vykonanYm dilem a s vetei daverou se zaene divat do budoucna. Ano, zde jsou lide, ktefi nezklamall! Zde jsou lids, ktefi miluji vice Ciny neg vzletna slova. ProstY divak obyeejne nevi, co teto radostne skuteenosti pfedchazelo. Nevi, s jakYm risilim a sebezapfenim byla v g echna to pfete gka, brace vykonana; g e se pracovalo od nejeasnei g iho rana a g do tmy, g e pracovali v g iclan!, kdo men silu udr get v rukou pluh, vidle nebo kolik. Videll jsme pracovat scarce a stafeny, majici ji g davno narok na odpoeinek, videli jsme pracovat na polich nedosp6le Ott na pfiklad dve slaba ne gna deveatka sotva desetileta, ktera, te g kYmi vidlemi rozhazovala 'mat videli jsme osmdesatiletou statenu tahat t6g-kY kolik s bramborovou sadbou a vial jsme matku, ktera g la par dni po porodu na p ole, a g padla a musila bfrt znovu odvezena do nemocnice.

Na tyto lidi, skuteene hrdiny prate, vzpomefite a g budete jist svou skYvu chleba. Bez nich mo g -nd g e byste ji nemell!

V tomto chudem koutku Ceske zeme jiste ani jedno polleko nezastane neobdelano. Ne proto, g e je to nafizeno, ale proto g e eeskY rolnik jinak nema g e. TakovYto je jeho pomer k praci, k jeho polim i k ostatnim spoluobeanam. Lida na vsi si pomahaji navzajem potahy, stroji, pracovnimi silami. I tato spoluprace by mohla mestu slou g it za vzor. A tak je-li dnes v g echno pfipraveno k budouci sklizni, pH katastrofalnim nedostatku pracovnich sil a g patnemu strojnimu vybaveni, je to vlastne velky zazrak. Zazrak, kterY se easto poklada za samozfejmost, ale je to velika vac, ktera by mohlo a mela slou git za vzor v g ena ostatnim vyrobnim odv6tvim. Zde, na CeskYch vesnicich, byla ji g po kolikate od revoluce ukazana cesta, po ktere se mu g narod brat, ma-li jit vpfed.

A na toho rolnika se jests nada vno hledelo div ne jako na velezradce! A tomu rolnikovi jeate dnes neni dovoleno, aby svobodne volil do sve zajmove orgaiilsace. A tomu rolnikovi platira lona dianu onra;:a0u. ',`4111 Prahal

Wawa 1.11

OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC

BENEVOLENT ORDER OF THE STATE OF TEXAS

N1•ir is

VESTNIK

Simple, Direct Design Set For "World Capital" New York, NewYork. — Simplicity and directness will be the architectural cornerstones of the United Nations Permanent Headquarters here.

U.N. planners, after months of work, have now made actual sketches of the general architectural scheme which places the main building elements of the "world capital" in an 18-acre site on New York's east side.

These sketches, the first showing a basic preliminary plan, include clean-lined skyscrapers and lowlying structures to house meeting halls. All will be surrounded by a maximum of open space including impressive gardens and walks.

Towering over the site will be a 40-story office building, rectangular in shape and designed to allow a maximum of flexible office space and natural lighting. The structure will house the UN. staff, which is now roughly 3000 persons. Each floor will provide space for an average of 130 people and there will be room for an expansion of 2000 in the staff.

The lower part of the Secretariat Building will be reserved for the Department of Public Information and press, radio and film offices as well as offices of the Documents Service, sound and public address technicians and transportations officials.

A second tall structure for future developoffer quick transportation from one floor to another and escalators on the lower floors will be provided. A system of pneumatic tubes is planned for the sending of messages between important offices.

Directly connected with the Secretariat Building will be a library which may eventually contain more than 1,000,000 volumes. It will be open to the general public.

The great international meetings of the United Nations will be held in the Meeting Hall Area, consisting of the General Assembly Chamber, three Council Chambers, five conference rooms, 18 committee rooms and a delegates' lounge. These low buildings will be grouped closely, providing easy passage from one to another.

The chamber in which the 55-nation General Assembly meets, the hub around which N. N. activity revolves, will be close to the center of the site. It will provide room for up to 70 delegations and will have a total seating capacity of 3250 persons.

The Council Chambers — one each for the Security Council, the Economic and Social Council and the Trusteeship Council—will seat 90 delegates and advisers and 725 members of the press and the general public. They will be located together with conference and committee rooms in a two-story building overlooking the East River.

The conference rooms will provide space for 70 delegates, 280 advisers, 200 public and 150 press seats. The committee rooms, all smaller, will vary in size.

A second tal structure for future development will be the National Delegations Building, which will house the executive offices of delegations to U. N. and eventually the Military Staff Committee delegations. Another tall building is tentatively planned for the international Specialized Agencies attached to U.N., and will contain offices for as many as 2200 persons.

Many of the meeting rooms will be provided with simultaneous intrepretation systems, so that the listener many hear instantaneous versions of any speech in U.N.'s five official

languages—English, French, Chinese, Russian and Spanish.

All building will be air conditioned with smoking permitted in meeting halls.

There will be ample restaurants with various prices for all personel. A post office, bank, cable service and public telephone center is planned.

Undergrop.nd parki,ng will accomodate, some 200 cars.

U. N. planners, working under Wallace K. Harrison, Director of Planning, and with a 10-nation Board of Design Consultants, are already making plans of the details of the architecture, which may result in some revisions of the general layout. Even while building is going on, the planners expect to be still at work on the final details.

Final plans of the general layout will be submitted to the U. N. General Assembly for approval this fall. When the General Assembly gives its approval to plans, construction will begin.

During the summer, however, U.N. expects to clear the existing building from its home site in order to be ready to begin construction work in the fall. ) • 4 BUY A BOND EVERY MONTH "Where you work. . . where you bank. . . buy U. S. Savings Bonds" will be the theme of the U. S. Treasury's June-July promotion of the sale of U. S. Bonds.

The promotion will introduce nationally the Bond-a-Month Plan for bank depositors with banks throughout Texas participating in the the plan. Under the plan, which is intended to reach farmers, ranchers, professional men and women, self-employed persons, small business men and others, the depositor authorizes the bank to issue bonds to him monthly. The purchase price is charged against the depositor's checking account and the bonds are delivered by the bank each month.

"To much emphasis cannot be placed on the value of U. S. Savings Bonds as an investment," according to an announcement on the June-July promotion by Nathan Adams, Dallas, State Chairman of the Texas Advisory Committee on Savings Bonds. "These securities are backed by the full, credit of our nation, the return is stipulated and guaranteed without risk of market fluctuations. The widespread ownership of Savings Bonds creates financial reserves at a time when our national income is the highest in our history, thus building a backlog of purchasing power when the buyers market has returned in full.

"City dwellers and farmers alike need finnancial security. The Bond-a-Month Plan offers an ideal way for the farmer, the rancher, professional people and small business men to invest regularly and build a reserve for emergencies for future use or for retirement."

The Bond-a-Month Plan is a service offered by the nation's banks. Texans invested a grand total of $240,000,000 in U. S. Savings Bonds in 1946, with 2,450,000 Series E Bonds issued representing $171,000,000 of the total.

During the first four months of 1947, the Texas total of U. S. Savings Bonds purchased amounts to $82,855.900 with a total of $54,735,000 in Series E Bonds. The national total for the same period is $2,852,000,000.

Texas has a state goal of $30,000,000 in all Savings Bonds during the June-July promotion, which is pointed at spreading the national debt among the greatest posible number of citizens in the Treasury's debt management program.

Ve stiedu, dne 18. '6erana 1947.

All contributions, correspondence of Lodge reporters, biographies, etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor

by Saturday.

Slant on how Book is Marketed A successful example of tieing in book publication with a magazine story is the instance of the best-selling HUMAN DESTINY by Lecomte du Nouy. Although Longmans, Green, the publishers, had finished books early in December of 1946, publication was held over until February 4th. A week later the March issue of the Readers's Digest began to appear on the newsstands. This issue carried Fulton Oursier's brilliant six-page analysis of HUMAN DESTINY entitled "God's Newest Witness —a Biologist." It's influence on sales was instantaneous.

Longmans had briefed the bock trade and reviewers on the Digest article by sending out a three-page release, a display release, and a copy of the actual article (for which the Digest gave special permission.) Copies of the first two printings of HUMAN DESTINY carried a band proclaiming the article, and posters sent to the trade mentioned it prominently. Finally, a form letter was sent to the trade repeating all details pertaining to the Digest article.

The Reader's Digest publicity department sent out two releases shortly after the March issue was distribudted. The first, under the heading of "Renowned Scientist Affirms Faith in God," was sent to about 1,600 daily newspapers and about 400 weekly newspapers in the United States. The second release, titled "A Renowned Scientist Proclaims His Old-Fashioned Religious Faith," was sent to program directors of some 825 radio stations in the United States.

Although more than 8,000 copies were in the bookstores when the Digest appeared, reorders immediately began to come in. At first reorders were particularly heavy from the mid-west, but soon spread to all parts of the country with the result that since publication the sale has averaged 1,200 copies a day.

That rate continues as this' is written. Longmans has printed 70,000 copies of HUMAN DESTINY and has reserved paper for further printings.

It is difficult, of course, to say just what percentage of this response is due to the Digest article. Longmans has appropriated $10,000 in advertising and has plans for further promotion. The critical reception has been superb and widespread. The book was selected

by Dr. Fosdick for his Lenten list. However, there has been no book club assistance nor organizational help of any kind. ) • et. • ( To conserve soap remove the wra pp er from soap and let it dry out before using. Much of the moisture is removed in this way and the soap will last longer.

When washing windows or woodwork where it is necessary to reach up, tie an old cloth around the wrist to keep water from running down the arm.

•

•

•

An easy way to "roll" cracker crumbs for casseroles and croquettes is not to roll them at all. Crush them in your wooden chopping bowl with a wooden potato masher instead.

Less muss—no fuss.

• • • When making overalls or sunsuits for growing boys and girls, make the suspenders longer than needed. Make button holes in top of garment and lengthen by moving the button on the suspender,

VIII•vitts

Ve stiedu, due 18. es ervna 1947.

Czech Priest Among California's Indians in 1762 Josef KoneenY (Peoria, Ill.) Referring to the early Bohemian personalities, who came as settlers or missionaries to the northern half of the Western Hemisphere, I came across some interesting information in a book here at our Public Library. This deals with the history and exploration of Lower California. The title of the volume is— "Mother of California" by Arthur Walbridge North, published by Paul Elder and Company, San Francisco and New York in 1908.

The Jesuits were very active in missionary work in Lower California for a little over 70 years—from 1697 until they were recalled in 1768. The references that intrigued me are the following: In the chapter—The Sway of the Jesuit Padres, on page 41—we read the following: "In the year 1762, Padre Winceslao Link, a native of Bohemia and an intrepid explorer, founded the Mission of San Francisco de Borja in a broad arroyo, surrounded by forbidding mountains and lying thirty leagues northwest of Santa Gertrudis. The mission site was well known among the Indians; they had called i t Adac. Numerous bright-eyed native children crowded in among the curious throng of dussky savages assembled to observe the dedicatory services. .

"The geographical location of San Borpa was in latitude 28 deg. 52' north, longitude 113 deg. 53' west. Water was convenient and there was an excellent agua caliente, or hot spring, near by; olives, grapes, pomegranates, vegetables and alfalfa were grown readily, while the natives were early instructed in the art of weaving palm fiber. An adobe church, storehouse, parochial house and soldiers' quar ters were erected, and in the course of time a stone church and extensive quarters were begun. Santa Gertrudis and San Borja were both situated in the midst of a most populous Indian country.. ."

On page 38 we read: "Nineteen years after this venturesome trip (the exploratory voyage of Padre Fernando Consag in 1746) Padre Winceslao Link journeyed overland up the Peninsula as far north as the thirtieth parrallel. On these trips Consag and Link saw many mountain sheep, antelope, deer, lions—of which the Indians lived in mortal fear—wild cats and other species of game.

On page 45: "Promptly on the 8th of Febru ary, 1768, the padres of the Society of Jesus, to the number of sixteen—eight Germans, six Spaniards and two native Mexicans—`with tears in their eyes turned away from the beloved shores of California embarking at Loreto in a royal packet which carried them to the Spanish Main. Of their possessions they had been despoiled, each padre being allowed only his habit his breviary, and one book of theology and one of science. . ." Link's name is not memtioned, unless he was grouped with the eight Germans.

In the next chapter — The San Fernandines and the Dom i nicans—on page 52, a further reference to Link is made; and that in connection with the founding of the Mission of San Pedro Martir de Verona in 1794: "The mission was erected amidst Alpine grandeur on the upper edge of a meadow high up on San Pedro Martir Mountain, a great hulk that rises to an altitude of over ten thousand feet above sea level, has still the f hest pine and oak timber and had, at that time, the most powerful Indians on the Peninsula. Link, of San Borja Mission, had partially explored the southeastern slopes of this si erra thirty years earlier. . ."

A final mention of Padre Link's name is made on page 96 in the chapter—The Awakening:

..

As a basis of comparative study, therefore, the pioneer scientific notes of the mission builders now take on an added interest . . . During this same mission period the Jesuit explorers Consag and Link kept interest ing journals depicting conditions as they found them in their travels. . ."

It is interesting for us Czech-Americans to know that a Czech had landed, worked and lived on the Pacific shore of this continent, even before the United States had come into being as a Republic. It would be fascinating, indeed, to delve into the old archives and learn more about Padre. ) • 4, •

Stars at Night: Happiness

By Olive Ensleen Tinder A man once said: "Happiness is for those who have the courage to reach for it." But what is happiness? So often the word happiness is mistaken for the word pleasure. Happiness has a far deeper meaning to most of us than pleasure. Happiness, we might say, is more in our tastes and our plans than in things, but often having one thing we love brings happiness to us, regardless of what some one else might think was more agreeable or more desirable to have.

But I'm afraid we're still talking about possessions, and that again is not happiness. I asked a friend of mine what happiness meant to him. He smiled and said, "Well, I guess I'd be happy if I could play golf every day." Then he smiled again and said. "But I don't know whether I would or not, because I am very unhappy when I miss a putt." What he said made me think, as I have cften thought, that we are never as hap py or as unhappy as we usually think we are.

Once long ago- a wise man said, "If every person on earth could wrap up his troubles in a little package and place it on a pile with the packages holding everyone else's troubles, each of us would pick up his own little package and take it home again." You know, that is really something to think about. The next time we start to complain, let's look around us a bit and see what some one else is carrying on his shoulders!

Phillips Brooks has said, "The man who has begun to live more seriously within begins to live more simply without." And isn't that true?

We all know that a man who lives simply is far happier than one who is all tangled in unnecessary possess i ons which complicate his life and interfere with his freedom. The simpler you are the greater you are in this business of living. Few of us will ever attain the state of happiness for which we reach—even those of us with great courage, so the next best thing we should strive for is to deserve happiness.

A rich man might appear to have great happiness to a man who has no material wealth.

However, true happiness has no station in life; it has no rank, and picks out no individual because he has money or for the cut of his clothes. It is a far more liberal thing and more evenly divided than some of us might imagine. One man may possess more of the material things of life, but another may have that certain something—the capacity for happiness. There isn't a person on earth who hasn't the power to make his own happiness. But, of course, in trying to define happiness, we limit it and a limited thing is destroyed.

I believe one of the surest ways of being happy is to bring happiness to someone else.

There are so many ways and most of them are so simple, and we say so trite—as simple as a smile or a kind word or a compliment to some one sorely in need of it. These and countless other little things will bring with them a pleasant thought to you and at least a feeling cf contentment. But if ever the day should come that I can say, "I have no wish to be happier." then indeed will I have found happiness,

Straus 11 Bellville, Texas Dearest Vestnik Readers, It is about time for me to drop a few lines to the "Dear Ole" Vestnik. It seems that all the boys and girls have forgotten our paper.

Let's us get together and write some letters to the English section of the Vestnik.

I live on farm. We are raising cotton and corn. I like to chop cotton very much, it is lot of fun. We are just about through chopping cotton. I will take a short vacation. I do not know yet just where I will go.

My favorite hobby is going to schcool. I like Health the best of all my subjects in school. I have five sisters and 2 brothers. My sister Ruth and her husband have a little baby. She is cute little baby, she carries the name of Shirley Jean. They visited us on Sunday, June 8.

There was a fish fry at the Nelsonville hall, Sunday, June 8. But I did not go, as I do not like fish. At night they had a dance there, music was furnished by Dickie McBride I didn't go cause I wasn't at home I went to my sisters for the night.

I think this is going to be all fo rthis time, and you boys and girls let's try to write little more.

May God Bless all of you.

A reader, Ladislav Sisa ) • • Dr. T. S. Painter, President University of Texas.

Austin, Texas.

My dear Dr. Painter: You of course, know by now that the Texas Legislature made a lump sum appropriation to the University of Texas for the purpose of the necessary expenditures.

Speaking for the four hundred thousand (400,000) people of the Czech descent in Texas, I wish to express my appreciation for the many good things that you have done for the Department of Slavic Languages. Dr. Eduard Mieek, head of this Department, is my personal friend. The Czech people of Texas are highly impressed with the work of Dr. Mieek and his associates. They consider it a great honor to have their language perpetuated in the greatest educational institution in the South, the University of Texas. I feel sure that you will make ample provisions to place this Department in first class condition and I assure that this group will be grateful to you.

In this connection, I wish to advise that the Slavonic Benevolent Order, SPJST. of Texas, which now operates one hundred and sixtyfour (164) Fraternal Lodges in the State of Texas, will hold its 50th Anniversary Celebration in the large S. P. J. S. T. Hall at Taylor, Texas. This Celebration will be held on June 29th and the Honorable Beauford H. Jester, Governor of Texas, will be the principle speaker. He will address the audience at 3:30 p. m.

I personally wish to extend an invitation to you and any group of friends that you may select to be present upon this occasion.

With kindest personal regards and best Sincerely yours, wishes, I am Frank G. Svadlenak, Representative, 83rd Dist.

Williamson County.

Editor's note: The above letter is a carbon copy of the original that was sent to Dr. T. S. Painter, president of the Texas University, by Mr. Frank G. Svadlenak. ) • 4 BE CAREFUL "Madam," he said, "Will you please get off my foot?"

"Why don't you put your foot where it belongs?" she replied sarcastically.

"Don't tempt me, madam, don't tempt me," he countered. * Wife: All men are fools.

Husband: Yes, dear. We were made fools so the girls wouldn't all be old maids,

mans n

Immediate Opportunity For Fraternal Societies

By W. W. MILLER The nation's income for 1946 exceeded 149 bilion dollars. Business as a whole for 1946 was good. I believe we can reasonably expect several years of continued business prosperity. In discussing the immediate opportunities for fraternals, I would like to mention a few phases of our business.

One of the strongest arguments in favor of fraternal insurance is our open contract.

Our late President, Mr. John V. Sees, defined an open contract as being a contract of life insurance under which the insurer can require from the insured sufficient premium payments to enable the insurer to carry out its contract obligations. I'm afraid we fraternalists do not take full advantage of the enviable position the open contract gives us. We are proud that our policies are based on the open contract.

There is no such thing as a closed contract of life insurance. There is only one source from which a life insurance organization, be it old-time, fraternal, or assessment, can obtain the money with which to meet its contract obligations—that is, from the premium payments received from its policyholders, and any interest accretions thereon. If these premium contributions are insufficient to meet the contract obligations, the company or society must do one of two things; either increase the premium contributions of its policyholders, or reduce its contract obligations. A fraternal society can save itself and the insurance of its members if such a situation should arise by making an increase in the contributions of its members. What happens to an old-line company if it finds its funds insifficient to meet its contract obligations? It cannot increase its premium income—it must therefore cut down its contract obligations.

This is possible only by going into receivership and having its policies reinsured and a lien placed on each policy. This, of course, is costly to the insured, due to the high cost of receiverships.

I do not intend to spend very much of my allotted time reminiscing, but what has been the record of fraternals during the past several years—not one major disaster in 22 years.

Our field organizations have kept abreast of the times, and are able to compete with any and all insurance organizations, policy for policy. The education and training of our field representatives should be kept constantly in Mind and expanded whenever possible.

I am afraid some of us fraternal organizations do not fully appreciate our field men's troubles. It is very easy to start a new man in the life insurance business by signing him up a contract, giving him a rate book and kit of supplies, and having an agency superviSor contact him a few times during the year. A new man in the business needs training and someone to work with him for certain periods of time. The insurance agents that are making a success of the business, and by that, I mean a good living for his or her family, are constantly improving themselves by constant Study. Plain hard work is also essential.

All of you are aware that business as a whole is now considered good. You don't have to be a. Roger Babson to know this. Nor is it necessary to read his reports to know that 1946 Was considered a good year for business generally. With the nation's income at such a high figure, and with so much money in circulatien, it would be foolish for us fraternalists not to take advantage of the situation and assure more widows and families of needed protection and help by writing an increasing amount of insurance.

One of the most vital phases of our business Is our underwriting. Underwriting methods have shown marked improvement in practically all fraternal organizations. The ration

V II

eTiftfic

to a great . extent ors the effectiveness of our Underwriting. A. constant flow of new business written on the younger age groups is naturally necessary.

Up-to-date sound underwriting is the key to our success. We have the opportunity through efficient underwriting to make gains in mortality, which will help materially in off_ setting any possible loss from interest earnings.

While reading Mest's Insurance News for December, I found some figures on War Claims which I though were very interesting. The total war claim payments on the lives of members of the armed forces are reported by life insurance companies at $313,000,000, Holgar J. Johnson, President of the Institute of Life Insurance, stated last month.

The war claim payments of the life com panies, in addition to the benefits received from National Service Life Insurance, were of great aid to the families of those who died in service," Mr. Johnson said. "These war claim payments made up only 6.7 percent total life insurance death benefits from the beginning of the war to the end of 1945. Taking into consideration only battle deaths and acciden tal deaths, as the disease deaths might well have occurred at home, the directly warcaused claim payments represented only 6.0 percent of total death claim payments.

Battle deaths constituted the greater part of the war claims, accounting for 71 percent of the total number of war claims, the Institute's figures show. Claims for those killed by enemy action numbered 194,000, and the payments on these claims total $200,000,000.

Claims for deaths caused by accident numbered 60,000, or 22 per cent of total war claims and payments on these claims totaled $80,000, 0000. These were largely accidents caused by training or conditions directly related to the war and were at a rate many times the accident rate that would have been normal for these men and women in civilian life.

Only 7 percent of the war claims were due to death by disease. Disease deaths in this war's armed forces were not only much smaller than in past wars, but were even appreciably below the rate for civilians of the same age groups. The disease death claims numbered only 18,000 or less than 5,000 per year with armed forces that were sustained at o-. ver 10,000,000 a large part of the time. Claim payments for the disease deaths totaled $33,000,000. ) • 46 • of mortality dependens

If the clasp on your handbag is sprung, take a dress and sew to the lining just below the clasps, and the bag will be as good as new.

• • • When you are to be away for a week or more, do not worry about the amount of elec tricity your refrigerator will use. Even though you leave it on, the doors will not be opened and there will be no heat to turn on the motor. Defrost it, then turn the gauge to the lowest freezing point. I t will keep cool and the motor will be silent most of the time.

•

•

•

SURE SIGN "Why have you got 'push' printed on that door when it opens cutward?"

"That's so people will be sure to pull it —Exchange. * * * GOOD AT RAISING "I came in to ask if you could raise my salary."

"This isn't pay day."

"I know that, but I thought I would speak about it today."

"Go back to your work and don't worry.

I've managed to raise it every week so far, haven't I?" a • a "Oh, Walter," she said. "Dad's going to give Us a check for a present!"

"Good! Then we'll have the wedding at noon instead of 2 o'clock!"

"But why, dear?"

"The banks close at 31"

Ve stfeclu, dne 18. 6ervna

Suggestions to Control Poliomyelitis Austin. — Dr. Geo. W. Cox, State Health Officer, has issued the following statements and suggestions concerning the control and prevention of poliomyelitis which is now occuring in certain sections of the State.

At one time it was generally believed that this infection was transmitted primarily by discharges from the respiratory tract. It is now believed that poliomyelitis may be another of the several gastrointestinal infections. Therefore, control measures must in clude clean-up campaigns and improvements in sanitation.

Stringent efforts should be made to eliminate house-flies, mosquitoes, and rodents to destroy their breeding places. Every effort should be made to institute a pp roved garbage collection systems, anti secure safe water suplies. Where adequate , municipal sewage disposal systems are not in operation, it is necessary to install and maintain sanitary septic tanks and outdoor privies.

All swimming pools should maintain those standards approved by the Texas State Department of Health. This includes maintenance of proper chlorine level. Where such standards are not maintained, those pools should be closed to the public.

All raw foods and vegetables should be be washed thoroughly before use and protected from filth and insects. All food handling establishments should adhere strictly to the State law concerning the sterilization of disshes and utensils. Those restaurants with insufficient personnel to maintain approved sanitation, should close one or two hours a day so that employees can assist in maintaining cleanliness and high sanitation standards.

Approved milk supplies, rodent control measures, high sanitation standards, and strict personal hygiene are all important. Polio cases should be quarantined for 14 days and excreta from cases and contacts should be handled and disinfected with the same scrupulous care as in typhoid fever or bacillary dysentery.

Over-exertion in children should be avoided. Children should not visit homes where there is ilines. It is advisable to reduce to a minimum all human contacts, especially in children during an outbreak of this disease. It is not advocated that schools, churches, and theaters be closed.

Early symptoms of infantile paralysis are headache, fever, vomiting, drowsiness, folowed by stiffness in the neck and back. When suspicious symptoms appear, a physician should be called immediately. ) • 4 • ( The newlyweds had just got off their train.

"John, dear," said the bride, "let's try to make people think we've been married a long time."

"All right, honey," was the answer, "you carry the suitcase." * * * "You sky you can irecommend this hair restorer?"

"Yes, sir. I know a man who removed the cork from the battle with his teeth, and within twenty-four hours he had a moustache."

• More than a million American adults were injured in 1946 automobile accidents. Drive carefully!

More than 80 per cent of 1946 automobile accidents in the United States ocured in clear weather. Drive carefully —always!

"Can you type?"

"Well, I use the Columbus system."

"What's that?"

"I discover a key, then land on it."

Ye sttedu, dne 18. eervna 1941.

DO HOR ZA

ftEmitmi PARTYZANY.

VYprava za generalem Markem, vrchnim velitelem partyzanskYch oddilu, s vyaetfujici komisi Organisace spojenych narodii byla nejdobrodruanejai, nejfantastiatejai testa, jia jsem zatil, vypravuje anglicky. zpravodaj. Pkedstavte si: devet elent komise, k tomu jeji sekretariat a na dva tucty novinatri; karavana s dvaadvaceti jeepy, nakladnimi auty a taxiky vyrazila ze Solune jako na vYlet s neznamym cilem. Sef sekretariatu, norskY plukovnik Lund, dostaval teprve cestou na raznych mistech od partyzanskYch spojek pokyny, kudy dal. Kdya se vYprava dostala do pasma mezi azemim vladnim a partyzanskYm, zastavovala se kaadYch dvacet minut. Bylo to jako by se ona sama aeastnila tajemneho spiknuti. Same nenaddle schrizky, (taverna poselstvi, pfekvapujici pfikazy.

Nektefi mluvil nervosne o proudech vojsk, stahujicich se prave smerem jeji cesty. Jini vyhliaeli prazkumna letadla — a mnozi potaji reptali, ze viibec kdy koho napadlo vydat se do horske divodiny.

Odpoledne druheho dne se karavana pojednou zastavila u feky Aliakmon. V Argos Orestikonu, co by kamenem dohodil, je prapor vladniho vojska. Pies feku se maze po polozbofenem moste jen peSky. A na druhem bfehu se zaeina partyzanske azemi. Vesnieka Ammoudhara je prvni osada. Pied ni kontrolovala etyf elenna partyzanska, straa dokumenty eiste jako na statnich hranicich. Na na.vsi stalo pfipravene stado oslika a mezka. Novy dopravni prostfedek mezina,rodni vYprovy.

Projiadela nyni celYm fetezem vesnic, jejich obyvatele mluvi jianirn slovanskYm nateeim a kde se domluvili bulharati elenove vYpravy mnohem lip net ti, kdo se naueilifeckY. Tma rids piepadla na azemi vesnice, jet by se &sky asi jmenovala Krasno, ale Ira z ni zustaly po Nemcich jen ohofele ssutiny. Byla vypalena za podporovani partyzant. A piece v ni zas bide aiji. Dokonce vlidni, asluani bide. Pfibeh cizincum posvitit po hrbolate, azke, kluzke ceste.

Dokonce jidlo a vino sehnali. Byla to romanticka vederni beseda. Mladi zpivali revolueni, bo jovne pisne o tyranii a svobode. A o miru. 0statne o miru mluvi, po miru tou21 cele /leek°.

Dokonce i mleelivY chlapik, jen pohanel mezka, zabrueel: "Meli byste natidit mir." Nafidit — ales jakou mod.?

Bylo rozhodnuto pefnocovat v tragickern "Krasne". S obolavelYma nohama po vedefi, jejia nejpodstatneji sloakou byla vejce, pfipravend na loji, neco, co lze teako nazvat chlebem — a pak uz jen hrst suknYch fikii. Ltakem byla podlaha. Po vaechny dny, stravene v partyzanskem azemi. Na druhy den byl jeden tajemnik poslan zpatky na hranice pro potraviny, ktere zastaly v autech, aby aspori stravou byla komise nezavisla,. Rano po daraich dvou hodinach namahaveho vYstupu se kavalkada dostala do "KaStanoveho haje" — iecky se to orb' hnizdo vysoko v horach jmenuje Kastanofiton. Na paloueku pied vsi dekala eeStna straa partyzanek. U naaelnikovy chalupy dal gi Beta mladYch partyzana. Mezitim vesnici zaplavil houf lidi z ,§iroka daleka, na uvitanou mezinarodni komisi. Ndoelnik Janulis, mladY mu g, ale z dob \Talky dobie znamY spojovacim dastojnikrim u feckYch partyzana, pohostinsky nabidl komisi vlastni mistnosti. Vlastne mela u neho zpravu, 2e se setka s generalem v jine vsi, asi deset kilometre dal, ale delegati men trmaceni dost a addali, aby jim na ten kus vyael Markos vstiic. Janulis slibil, ze jiste pfijde — na druhy den v poledne, nejpozdeji veeer. Zatim tedy si odpoeali.

Nekolik mladaich elentl vypravy zlakaly strane, hory; ale vetAina zastala ve vsi. Bylo i tam dost podivane. tiecka, mlade2 si nedala lesitost pochlubiti se pisnemi a tanci pied Ako/ou, jet se stala jaksi klubovnim domem vesnice od to doby, co ueitel utekl k vladnim, protona partyzanskem azemi nedostal Malan& a nahradu za neho vesnice nenafala. Pfichazeli take bide, nabizejici svedectvi o pomerech.Udtena tena pfrala deset hodin cesty popros#,, by pani Vymabli milost pro jejiho osnules4t2-

leteho otce, zavfeneho v Kastorii mesice bez vS?slechu a bez soudu. Ale komise byla zmocnena slytet jen Marka. A Marcos nepfichazel. Jen partyzani pfichazeii. Stfidali se — mnozi jeke skoro deti, chlapci i devdata. Sedmnactileta stala na strali a stafai partyzan v o2kubane vojenske uniforme ujiat toval, ze device je v bitye jako sraen. Devatenactileta na otazku, zda je vdand, odpovedela: "Z rids neni addna vdana, — naa mantel je zatim puSla." Mnozi a mnohe byli uprchlici. Pfiali do hor„ aby se vyhnuli pronasledovani z nejrriznefaich pfiein.

To jedno nelze poptit — v ftecku je teroru vic net dost.

O Markosovi pfichazely nejiste zvesti. Komise na neho eekala v patek a v sobotu. Po prudkern stietnuti americkeho delegata se sovetskYm bylo v sobotu rozhodnuto poakat do nedelniho roma. Ale Markos ani v noel, ani rano neptiael. Komise se potom roz2tepila. SlovanW delegati prohlasili, ae poakaji, ostatni trvali na torn, ze spinili, co od nich Markos aadal a ze neni jejich vinou, nebude-li slyaen. Nedali se zdraet ani Janulisem, jena pfedet1 pisemne prohlaaeni, ge Markos nemel dostateenou pfile g -tosdelikmparyznstovik.B) to jen formalni protest Janulise; kdy jej eetl, vypadal zestarlY. Snad proto ze i on doufal — jako tolik prostYch lidi z hor, ge komise mute ptikazem dat ftecku mir a 2e se mu zda unikat pfileaitost; snad pro zpravy o nastupu pfesily vladnich vojsk k jarni ofensive. Komise se pii navratu setkavala s proudy, jejicha poeet budil azkost. Ale at' citili cokoli, bide v horach na zpateencceste komise byli k ni stejne ochotni, asluani — jen zpevem jiz tra nedoprovazeli. A tlumoenik Zafirides, rnladY, schopnY a obecne oblibeny elen sekretariatu, odevzdal pojednou na hranici partyzanskeho azemi — na biehu Aliakmonu, od nehoa je do Argos Orestikonu s vladni posadkou, co by kamenem dohodil — pisemnou vYpoved'. Vrati pry se, pfida se k partyzanum. Meli semknute rty a odi za skly brYli bez obroudky jaksi tvrdai. Podkal jeAte s pravodci, kteki si zas men odvest svo, zviiata, a2 komise pfeAla feku. Pak odchazel s novYmi druhy, ani se neohlednuv. Za nekolik dni hfmela letadla a stfelba se rozlehala ozvenou na srazech a v roklich v pohoti Pindus. ) 9 4, ( NEBEZPEtNEJM NE2 ATOMICKA BOMBA. Lide, kteti se domnivali, ze z ruznych magazirrii, filmovYch zaznama a popularnich piednaaek vedi tra vaechno o atomicke pume a div ie se nevideli pally sveta dik tomu, 2e jsou obdany zeme, ktera zatim monopolne vlastni atomicka vyrobni tajernstvi, byli neptijemne ze nit probuzeni k • drsne skutednosti: Amerieti veddi varuji pied pfeceriovanim atomicke pumy. Dr. Edward Teller, profesor fakulty na chicagske universite a jeden z vYznaenYch spolupracovnika na "manhattanskem projektu" konstrukce pumy) prohlafauje "atomickou strategii" za pohravani se samotnou existenci lidstva a vaeho aivota na zemi.

8tepeni atomti, dovozuje dr. Teller v mesicniku Bulletin of the Atomic Scientists, je dosud v plenkach. Bylo by nebezpeene omezovat zietel a bclelost jen na atomicke pumy v dosavadnich jejich podobe. To jsou vYsledky prvnich pokusti. Byly vyrobeny za valedneho spechu, kdy zaleaelo jen na torn, mit je brzy. V budoucnosti snadno mohou bYt vyrobeny pumy Usickrat trainnejai. Vlastne jsou u2 dnes ptekonany v samern svem pojeti i pumy nesene raketou s velkYm doletem, ac dosud nentekroeily stadium planovani.

Puma tisickrat adinnejai net puma modelu T, shozend na Nagasaki, by mohla srovnat se semi c,elY New.York. Ale dr. Teller se domniva, ze to by ani,nebylo nejvYhodnej21 uziti atomieke energie ve valce. Puma se dnes ua zda hruba, zastarala, pfeaita. Je to zbrani veku rozpinavYch tiaskavin; atomicke zbrojeni si najde vlastni cesty a lidska vynalezavost na nich ohrozi vlastni existenci lidstva a v2eho zivota na zemi, neuzna-li lidstvo koneene nieivost za absurdni a valky za nem tak archaistickeho, nesluditelneho s kulturni Urovnima nit dospiv4 140stvo atonUcktm veku., Jake jam toukad-

ky s otre..venY'm Aripem, vira v bosorky anebo krevni msta, a nezamezi je. Pii pokusech u Bikini bylo rozpoutano tolik radioaktivniho jako by mohlo vydat sto tun radia. Kdyby se ho poutlo "hospodarne", to jest kdyby bylo rozdeleno na davky, jet prave staei usmrtit Oloveka a tyto daNky by se uplatnily "racionalnr, staeily by na vyhiazeni lidstva na sedmi milinnech zemi.

To jsou theoreticke vYpoely a utopisticke pfedpoklady atomickeho vraadeni. Ale dr. Teller upozorriuje na prakticky rnone zpilsoby pouLti mnohem racionalnefSiho a innohern zhoubnejSiho net svrzeni atomickYch pum: "Radioaktivni prach, nesenY spolehliqmi zapadnimi vary v hornich vrtvach stratosfery, by byl hrriznou zbrani. Bylo by moan unit ho k zakernemu, nepredvidanemu, zhoubnemu 4toku. — Radioaktivita, zprisobena, vYbuchern pumy daleko v mofich u Bikini, dosahla vinou oblasti SpojenYch state za tYclen a byla tam zaznamenana. Zaf.eni bylo uz slaboueke a negkodne. Ale je pfesne znamo, kdy se dosahne smrticiho rieinku. Dostatee'ne intensivni zafeni by vyhiadilo vkchen 2ivot."

Nelze se proti nemu chranit maskami tak jako proti plynu. Kdyby se vedelo, ge hrozi atok, bylo by mono uchYlit se do kryttl. Dostatedne hluboke kryty, prisluS'ne vybavene, by mohly di ochranit. Dokonce by mohli v fikrytech Ckat celou vinu, vyjit teprve, by mefide bezpetne ukazaly, 2e nebezpeei minulo — ale pak by zjistili, ze zatim venku uhynula zvitata a rostlinstvo a sama zeme je otravena radioaktivitou, neplodna a neobyvatelna. Malou vir -strahoukz teoprskivyjould, jicha pouZilo americke narnanictvo pti pokusech u Bikini: Po deviti mesicich jsou ty, ktere se nepotopily, stale jeke tak otraveny radioaktivitou, ze na ne nelze dat posadku. Leal mrtve, neeinne v pkistavech, kam byly dovle6eny.

a

Wingischan atomickeho veku — atodnik fanaticky a bezohlednY jako byl Hitler, by mohi znamenat pro lidstvo konec sveta: Zakefna smrt by mohla bYt stratosferickYmi vzdnanSrmi proudy roznesena po celem naem ma'am svete a vraha zabit s temi, jim chystal fiklady. Je ovg em moZne unit radioaktivniho prachu jako easove pumy s pomerne znadnou piesnosti.

Rrizne prvky maji totc2 rfizne dlouhy radioaktivni "aivot". Nektere pfestavaji bYt radioaktivni v nekolika vtefinach a pile vysilaji zateni hodiny, dny, roky, staleti. Zaleaelo by tudit na volbe uiiteho prvku. Ale skuteenYm tkolern lidskeho ducha na prahu sebeznieeni je zabezpeeit se nikoliv u2 objevem ochranneho zattiten', jen by byl vzapeti zas novYm nieivtm vynalezem pi'ekonan, nYb/ .2 definitivnim odstranenim strachu, jak Si demokraticke narody slibily flay syYch nejlepAich pfedstavitelri v dobe, kdy byl svet ohro2en naporem novodobeho barbarstvi. j Do Havany, Kuba, priletel z Ploridy pan Harvey Locke v §ortkach a pa marnem vyjednavani s pfistehovaleckYmi ritady, ktere pougteji do sve zeme jen mute v dlouhYch kalhotach, vsedl na letadla a odletel zpet. * * * Ve Fredonii, Kansas, poslala bYvala, traitelka zemske akolni rade 75 dolarti (tfimesient plat, kterS7 kdysi dostala ye svem zamestnani) spolu s dcpisem v kterem se zkrou gene omlouvala, ze misto ueitelky, nebot' zkougce opisovala. * * * V Brooklynu prijala jasnovidkyne dolarowfr poplatek za poradu. Povzbudila zakaznika, tra bude konec vSem jeho starostem. Pozde pot: nala, ze zdeinaji starosti ji, pon'evad2 se ze zakaznika vyklubal detektiv, jen ji ulotil pokutu $100.00 za nedovolene prorokovani. * * * Pczde v noel. volali lekafe k jedne pacientce.

Pro upinou hloupost. Pacietnka pfijala lekake se slovy: "2"e jste pfi gel tak pozde, pane doktore, to si cenim skuteane vysoko."

"Ja taky," odpovedel lekaf. A odchazele, tekl si o 500 — Kes.

• Ils•sta

Strana 14

Pielusda na °rave di elektrick' proud DolnY Kubin. — V planu elektrisace Slovenska je ptipravena! stavba nekolika velkYch hydrocentral, ktere maji zasobovat kraje sttedniho a severniho Slovenska elektrickYm proudem. Vzliledern k obecnemu nedostatku uhli bude k tomu v nejvet'Sim mokaem metitku vyulito vodni energie, jiZ je zejmena v hornatYch eastech Slovenska dostatek. Prvni takovou vetAi sta y -bou,kteramzjiSt'ovaphnu silu pro vYrobu elektrickeho proudu, je stavba velke udolni pehrady ktera bude v ramci dvouletky vybudovana mnohamilionovym na kladem na ()rave. Podle dosavadnich propoeta zatopi vzduta, voda nekolik itdoli a nashromaZdi za ptehradni zdi temet 620 miliona krychl, 0 Vyhlidkove lety nad Tatrami Poprad. — SlovenskY Aercklub ptikrodil k realisaci plant" vyhlidkov'ch lettl nad Tatrami, jejichZ" iniciatorem je letecka skupina znarodnenYch Bat'ovYch podnika ve Svitu. Lety jsou proponovany jak nad Vysok'mi tak nad NizkYmi Tatrami s nekolika odboekami nad KeZmarok, Poprad a Levoeu. Stroje, jen jsou k disposici pro vyhlidkove lety, jsou dvousedabilove Zliny 181 a petisedadlove ITC-98. Lety by byly placeny zajemci podle poetu naletanYch kilometre. 0 veci nyni rozhoduje povetenectvo dopravy.

Nalez starch mind v Kruove Krnov v minulYch dnech byly pit bourani domu C. 17 na Masarykove namesti pracujicimi delniky objeveny v olovene nadobe a zabalene v pergamenu historicky cenne zlate a sttibrne mince. Jedna se o necela etyti sta mind. z 15 aZ 18. stoleti. Mezi nimi jsou mince cizi, mince tuzemske i tak zvane mince slerske. Nalez byl stavbyvedoucim odevzdan berni sprave, kde na zakrok zastupct mesta Krnova bude ulaen ag do definitivniho rozhodnuti o jeho osudu. Mato Kr-

nov se cenn'ch mind doIaduje pro sve museum kteremu by mely platnYch zvyklosti ten ptipadnouti. Rozhodnuti 0 tom padne v nejbliZSI dobe.

Sto let bohuminskeho nadraii Bohumin. — pied sto lety byla prodlouZena draha z Berlina k hragici do Bchumina. V mistech, kde stoji dneSni nadraZi byly kdysi moedly. ProdlouZenim drahy a postavenim nadra'Zi oZivl tento pustY kraj — ptivodni osada vzrastala — vzniklo mesto Nov' Bohumin a postupnYm rozSitovanim jedno z laSich nejvetAich nadraZi a dineLtd Zeleznieni ktiZovatka. rZnaep cu Cast obyvatelstva tvoti ZelezniTake podstatnou 'Casa znaku Novell° Bohumina jest oktidlene ieleznicni kolo.

0 NejvetS'i teleskop sveta bude brzy hotov Teleskop "Great Eye," minenY pro Mount Palomar v jinni Kalif ornii, ma bYti ji2 v dohledne dobe dohotoven. Ac brustei stale jeAte novrch 20 palcoveho zrcadla, poMO, se ji2 s tim,, Zen nekdy v lete bude jiZ" mcZno zrcadlo ptevezti na odlehlou observatot a zamontovati je jakoZto Cast nejvet'Siho hvezdatskeho dalekohledu sveta, kde jej cak bude moZno jig koncem roku zametiti do neznamYch konein nekoneeneho vesmiru. Na vrcholku

TAROKY

Ve stkedu, dne 18. 6ervna 1947.

hory Palomar nebude jen hvezdarna s timto ohromnYm teleskopem, ale i tit men gi observatote se Vtemi dag imi teleskopy, nocleharna, elektrarna, voclarna, plynarna, male museum a sedm domkt pro personal observatote.

Blilici se dohotoveni ohromneho r,eleskopu bylo pled easem oznameno Raymondem B. Fosdickem, presidentem. Rockf eller Foundation, jedne ze tti RockefellerovYch rad, jet darovaly California Institute of Technology v Pasadene $6,250.00 prave na tento jedineenY nastroj pro vedecke badani.

Prvni eastka byla venovana j12 roku 1928, are s jejim vyuaitim bylo nutno vyakati al do to doby, kdy se znalcam podaiilo rozluMdti problem, jak Mitt tak ohromnY kus vhodneho skla, jak ho vybrousiti a vyleftiti do precisniho zaobleni na nekolLk paice, a koneene jak sestrojiti podstavec pro teleskop, jim2 bude mcZno otdeeti temet bez nejmenAiho tteni pit sledovani drah nebeskYch teles,

ATHLETS FOOT Tisice, kdoZ trpi touto nemoci noh, pocenim a tinavou necht' zkusi okamiite

SEVERUV Exn PRneb KREM Stejna formula pouiita behem valky vojskem cena jen

vfi§ lekarnik, poMete si pro Severiiv Exyl pragek nets krem piimo na

The SOUTHWEST'S HOME TOWN RAILROAD

W. F. Severa Co. 400 First Street Cedar Rapids, Iowa NA ZLATOU tiLU — PILES Zkuste Severovu R-E-C mast je vYborna. jen 50 centii

Pat Parham, agt Phone 54 West, Tex.

PRAVE IMPORTOVANE Cena

F. SEVERA AC

"•:* ACROSS3V -3 aadiVot 13.

2.50

50c

CEDAR RAPIDS, IOWA

.

Za Hru tEcnoSLOVAK PUBLISHING COMPANY WEST,

TEXAS

11114111111111111a111•1111111•1•1111111111=1•111101111/0

JUBILEJNi DEN GUY, TEXAS

Sokol Dallas

v nedeli, dne 22. dervna

Poiada.

ZaCitek ve 3 hodiny odpoledne HERCI OD KROUZKU "HLAHOL" Z HOUSTON

Tane6n1 Zabavu

Sehraji peknou zpivohru pod nazvem

DCERtAKY TATIKA BERUt KY' OSOBY

vsobotu, dne 21.6ervna Zaeatek v 8:15 veeer Hudba Joe Maca a jeho Vstupne 50c osoba KA2D1 JE SRDEeNt Z178/i

Frank Olexa Tatik Vav •inec l3ernka, sadat Harriette Earl Fanea Birdie Hilsher Anea, jeho dceruaky Hilda Krpec Manea Jakob Esau, teditel svetove spoleenosti lazenske Anton Svestka Karel Frank Ing. Karel Behal, jeho tajemnik John Stehlik Vilibald Tuhyk, dohazova'd Tim Kostomlatsky Kcminik Jola Belou§ek Olga Elgik Sebestka, obecni poslice Rudy Sefeik Tulak Jan Obrazek se zpevy a tanci o 3 jednanich Napsali Richard a Ada Branald sl. Naomi Kostomlastka Zpevy Retie: Rudy Sefeik, Harriette Earl

ve sttedu, dne 18. eervna 1947.

V2

Jan Bat'a ma po Patagonii

Kanada pfijme uprchliky

Praha. —Proces s J. A. Bat'ou ponekud zpestfil vysilaci program jednotlivYch zpravodajskYch agentur, ktere byly zvedavy na osud nejvetgiho gevce Evropy a sveta.

Ceskoslovenska vetejnost byla upoutana zejmena jeho programem ptestehovat celY CeskY narod do Patagonie, neobydleneho fizerni na jihu Argentiny, 'there saha ai2 do teritoria Chile. Tento plan, dohodnutY s Nemci, musil poboutit do hloubi srdce kaZdeho decha. Rozsudek pro ptelieeni, v nem2 dva ze tti oblaajcb, se vzdali obhajoby, aby jejich stanovisko hajil jen ten posledni — ustanovenY z fitedni moci — vyznel kompromisne: J. A. Bat'a byl odsouzen na 15 let do takeho Zalate, z nichZ si dve, ttetiny odpykd v nucenYch pracovnich taborech, pcdati-li se nekomu vylakat ho z poklidneho zavetti brazilskeho bli2 Praze, tedy v Evrope).

Dovetek rozsudku je ov gem pozoruhodnej gi nen trest sam. J. A. Bat'a ztraci na techto 15 let svoji Cest, v den 15. latezna zostfuje se mu trest temnou komorou a postern, hlavne v gak cele jeho jrneni propada, ve prospech statu. Padla: jeho Patagonie, protole soud ,uznal, 2e to glo jen o jeho navrh s Nemci nedohodnutY. Pokud jde o jeho vinu, dOpustil se u nas neobvykleho zlodinu podle 4. retribueniho dekretu, nebot' — a to je nesporne — vedome pogkozoval zajmy republiky tim, '2e odmitl podporovat jakkoli nage zahranieni hnuti. Tim neni nikterak znehodnocen verdikt soudu, nebot' Bat'ovi u tohoto soudu neglo o fijmu na svobode nebo Zivote, protole jako brazilskY °bean, 2ijici v cizine, sotva mute byt ptinucen k nastoupeni trestu. Je mu glo jen a jen o majetek, svetejgi nen narodni eest. A ten ztratil, nebot' proti tomuto rozsudku neni odvolani.

Ottawa. — (Reuter.) KanadskY minister, ptedseda Mackenzie King oznamil v dolni snemovne, .& do Evropy odjadeji kanad gti ittednici, kteti maji prozkoumat situaci jednotlivYch uprchlickYch skupin a ptipravit brzke ptesidleni nekolika tisic uprchlin do Kanady. Podel slov ptedsedy kanadske vlady vgak Kanada nehodla ptijmout vetg i poeet "orientalcu," japonske ptistehovalce pak vilbec ne.

John W. Legikar PRAVNIK State National Bank Bldg.

412 Main Street Ttoom 809 Telefon Preston 4675 HOUSTON,

TEXAS (29)

CERSTVE EEZANE KVETINY PRO Vg ECHNY UDALOSTI Pohiby, svatby, kytice pro nemocnice, kvetiny v kvetinaeich a novinky pro ditky.

Obrat'te se na nas kdykoliv pottebujete kvetiny.

NA8E CENY JSOU VELMI LEVNE!

Temple Floral Company PHONE 4445 PHONE 5669

TEMPLE,

Piepoved' londYnskeho astrologa Lenardo Blake, londYnskY astrolog, kterY tvrdi, ze spravne ptedpovedel den nemeckeho vpadu do Polska, nacistickou eistku v r. 1934, pad Hitlert y a Mussoliniho a zahadne zmizeni Hitlerovy mrtvoly, ohlasil v rozhovoru s redaktorem londYnskeho listu "Sunday Pictorial" nekolik dal gich podivnYch ptedpovedi. Letos v lete ma byt pry rozhodnuto, zdali mute byt zabranen° valce se SovestkYm svazem a v tuteZ' pry se stane britska kralovska rodina sttedem nejakych tragickYch udalosti, ktere postihnou i anglickeho krale Astrolog Blake dale pravil, ze vypozoroval velmi ptiznivou konstelaci hvezd, ktera urnothi bYvalemu anglickemu ministerskemu ptedsedovi Winstonu Churchillovi triumfalni navrat.

SPOLEHLIVE JMENO Jrneno NONAT je laNnYm slovem ye mnoliS7ch domacnostech po celou generaci — dovolte aby to bylo i v domacnosti va gi — kdy2 trpite obeasnYm pichanim nebo bolesti.

Dr. Thos. N. DaLsney ooNi LEICAR BrSile spravne ptipravene.

Cas die tunluvy.

Ceskt Mat a Operater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon residence: Lehigh 9745 Telefon fifadovny: Preston 2553

tradovna 3248 — Res. 2687 513-17 Professional Bldg.

TEMPL_IF, TEXAS wuliumminumnum=omereamommommummume„

C. H. ChernoskST

DR. N. B. McNUTT

PRAVNIX Vyfizuje veikere soudni zalettosti.

Zubni Lekaf tadovna nad Canada's Drug Co. BRYAN, TEXAS

tfadovna: 936 Bankers Mortgage Building, pies u11c1 naproti Kress budoy.e.

1111111■111■1■11101■11111i,

HOUSTON, TEXAS SPRAVNE VYKONANA POHREBNi SLUEBA V hodine 2alu zarmouceni naleznou Edward Pace pohfebni ftstay pohotorY k sympatickemu vytizeni nezbytnfth jednotlivosti a k vYpraveni dojemneho pohtbu.

Levne ceny jsou not zasadou.

EDWARD PACE Pohiebni feditei 61en S.P.J.S.T. — Telefon 3606 118 N. Fifth st: — Temple, Tex.

Barbecue sandvide, Pivo, Domaci Chili, Kiva a Studene Eapoje

Kilnar's Barbecue Drive 'Inn mane misto pro fictyhodne

lidi.

5802 North Main St. Phone V. 2-0088 HOUSTON 9, TEXAS (8-dz.)

LAVACA CO. ABSTRACT CO. J. F. BOEKA, feditel Vyhotovi abstrakty, vlastnicke privo, vyfizuje majetkove pojiiteni. tiadovna nad Peoples State Bank Telefon do ufadovny Cis. 5, do res. 63

Nonat Cena Nonat poAtou 55c a $1.05 R. C. MILIP,R & CO., Altadena, California

Dr. Chas. J. Hollub

HALLETTSVILLE, TEXAS (dz-c)

MAREK - BURNS

POHREBNi DOMOV V hodine zarmutku najdete u nas nejlepel polfrebni obsluhu a ceny Tez prodavame pohiebni pojiiteni od 1 mesice do 80 roka Ambulance ve dne i Ni nod.

MARES BURNS FUNERAL HOME BILL MAREK, feditel Telefon 546.

CAMERON. —::— TEXAS olosimvels.011■401

SPOLETILTVA POHROBNICKA SLU2BA. Jsme pohotovi Vam poslougiti bez rozdilu jak daleko bydlite bez jakehokoliv zvla gtniho poplatku.

S nami migete miuviti Cesky.

My nabizime Pohtebni Pojigteni pro' kahleho Clena rodiny.

PETE E. ETLINGER FUNERAL HOME Elsie PraMk-Etlinger, damska pomocnice Telefonujte "collect" Tel. 38 Bellville, Texas

ZABAVY Pokrok Houston ✓ nedeli 22. Cervna - Rafmond BaCa Scarcella ✓ nedeli 29. Cervna ✓ sobotu 5. Cervence — - Ray Kienek V nedeli 6. eervence - — Johnnie BaCa VSTUPNE: M112I I DAMY 75e Tax included obeerstveni navg-evnikft jest vYborem na1eilt6 0 zakusky a Postarano.

Zibavni Vtbor.

1140 ROBBIE FT. V MU a d ani: 20th and North Main.

ye streau, ane iu. cervna unti.

VIBTNEIC

Mans IS

Potifivejth k oznamovani Maly Ozuaniovatel

Navrh o posunati odvodni veks4 nika ism vyni nel stejne stareho v daL im akaleni. ttednikti je nadiltednika, hrnou se mladi tide do bytek, ale delniktl, zernedelcA a fehranice na 19 let

kancelati. Vaichni mladi Ude by Praha. — (eTK) — fisttedni vY- meli stravit nejmene dva roky v bor Svazu Ceske mladeze ptedpo- nejakem p raktickem vYcviku a teklada k ptipravovane novelisaci prve potom, v 16 letech, pokraeovat branneho zakona tyto navrhy: aby vekova hranice odvodu byla posunuta, tak, se by branci nastupovali preseneni sluIbu jiz v 19 letech. Dile, aby odvodni komise definitivne rozhodly o zpiisobilosti brance k vojenske slutbe do jeho 20. roku a aby nastupni termin tuto hranici nepfekroeili. Med navrhu by prST znamenalo pro statni vojenskou spravu zvSTSeni populace umanenim v jasnejSiho uzavirani sfiatka a zakladani rodin, dale zvfaeni narodniho diichodu zvfgenim praeovni vYkonnosti a medal naldad na vy'Zivovaci ptispevky rodinam vojakfi. Pfijeti navrhu by dale znamenalo omlazeni armady a snadnefei provadeni vSreviku a vYchovy a zvYSeni brannosti naroda.

0

our "Svoboclna -deskoslovenska iena 25 do 40 let k vateni, domaci price a k vYpomoci a opatrovani dvou ditek. Plat pro zaeatek $20.00 tYdne. Stale misto zdali uspokoji.

Byt na mist& Odporueeni jest douci. Telefonujte na Mrs. McCann (ltp9-5304 collect, Fort Worth.

Na Prodej: — Dobte zatizeny s grocerii a potravinami na jedne z nejZivefaich ulicich ye Waco, dela, dobre penize, velmi dobra ptileMost k roz giteni. etyt svetnicova residence ye spojeni.

Prodava se za ptieinou majitelova zdravi. Telefon 8257, Waco. Texas (ltc) or- Farma do rentu, tti mile od mesta u tvrcle testy. Obydli se elektrickYm osvetlenim, velka stodola, krayske ptistfai o dobra. studna.

Hleclam rodinu o peti ti Aesti ele- Svobodne slovo o volbe povolini nech, ktera must mit traktor a doPraha. — (oTK) — Svobodne slo_ bre odporudeni. Piste na: Postoffice vo se v fivodniku zabYva volbou poBox No. 632, Rosenberg, Texas. volani. Pies to, 'te je znamo, ae dnes ( 25-26c) prumerne vYdelky 20-301eteho delStar§i 'Cloy& hlecla pad na farme za malST plat. Dovede v'Sechnu praci farmatskou. Karel _Danek, Guy, Texas.

(25—p) IlLEDAJI SE MAJETKY

K prodeji neb k vYmene jakekoliv majetky. Dejte mi ptilditost k sprostredkovani.

My mime kupce

Hledame 600 akrovou rant hned.

Ernest Pfeiffer — Strout Agency 1001 E. Central Ave — Temple, Tex.

Jednatelske spoleenosti od Atlantiku k Pacifiku

FOGLE-UJEST, AMBULANCE SERVICE 1907 McKinney

Fax 1177

Jsem Menem spolku eislo 24 SPJST (25—dzc) Mr" Mediae &inn ke koupi? iitadovna SPJST. ye Fayetteville. Tex., me. dainu k prodeji ve

Woodbury, Hill County. Whodne podminky prodejni I platebni. Plate na: Supreme Lodge SPJST., Fayetteville. Texas.

(31-di.)

pesky Film

Cesta k Barikadam Timto dilem byl uchovin navedu vern'Y zaznam osudntch let

Spalte travu, hmyz a fine lacino a lehko petrolejov3im pilidem iicielku Blackwell. Posilame kdekoliv za $24.95 vyplacene.

nosti pracovnin tohoto filmu

HANUS HARDWARE CO. 3203 Corsicana Hi-Way BELLMEAD, TEXAS

CALDWELL ve stiedu, 18.

Cervna o 7:30 a 9:15 veeer.

ir Ptijme se bile devee neb e-

na k vykonavani domaci price, 2adne deti, dobra mzda, svetnice dome. piSle na 4517 San Carlos, Dal(24 25c) las, Texas.

tESKE REKORDY na prodej n

S. Cmelka

843 Waverly, H./Heights Telefon V. 27725

Houston 7, Texas

(6-6p)

1938-1945. S vedeckou

GRANGER — ve Ctvrtek, 19. 'germ a 7 a 9 hodinich veeer.

WEST — ye steedu 25. eervna o 2 hodinach odpoled a o 7:30 veeer ENNIS ye Ctvrtek 26. Cervna o 3 hodinich odpoledne a o 8 hodinich veeer ROGERS — v nedeli 29. eervna o 3 hodinach odpoledne.

Pepina Rejholcova Veselohra, hraji: Plata, Nedoginska, itiha, Brodska, Jeiek a

jini. .

DR. FRANK KENT Obnovil jsem svoji praksi Oa U51, Nosu a Chttanu BRIT Navativi: HALLETTSVILLE, 24. eervna

SHINER — ye Ctvrtek, 19. eeryna o 8:00 hodine veeer.

ROSENBERG — ve etvrtek, 26.

Cervna o 7:15 a 9:15 weer.

meslnikii naprosty nedostatek. Tato skuteenost nemilte pochopitelne ztstat bez vlivu na mzdy a platovou firoven.

OSLAVA

50TI LETE JUBILEUM S. P. J. S. T. A fZADU ENNIS dSLO 25 Poiadano v Ennis

nedeli. 22. eervna

V NARODNI SiNI Zaeatek ve dvanact hodin Obed od dvanacti hodin do dvou

PH °Ude budou vyhrivat kapely: Frank Kubina, Adolph Honza, a Edwin Gureekt na harmoniku.

Program o 2:30 Odpoledne POIODANiM SBORU MLADEiE Proslov: ptivitani a ucteni starYch Mena pied F. B. Vrla Proslov ttednik z Hlavni trfadovny Overtura Narodni Kapela Basel "Zakladateltim SPJST" od Charvata Georgie Maruaak Duet na accordion a saxaphone "gvestkova Alej" Elaine a Junior Miller Elsie Pekat Zpev: "Nikdy se Nevrati" a Beautiful Dreamer Narodni Kapela Overtura Pianove solo "Swaying Daffodils" Jeanette Nesuda Rose Marie Trojadek Basal "Padesat Let Price pi. Albin Vavra Zpev "AZ Bude Kvetnova Nedele Wilma Nesuda Zpev "Sen 0 Praze" Marjorie BUS Pianove solo "Dance of the Winds Adolph Honza, Ed Kriska, eislo Kapely "Navrat Damil" Frank Patak a John Valek

"DEDEtKCJV SEN" Zpevni scena, zastoupen celST Sbor Mlacleie p. Joe Rada Dedeeek Bessie JaSka Vnueka Sbor MlacleZe Zpev "Zasvit Mi ty slunko Zlate Dorothy Nesuda a Johnie Menaik Star' pan a dama Barbershop Quartete "Clementine" tan& pit "Strawzerry Geo. Strunce, Emil Chmelai Geo. Blonde" Trojaeek a Miles Strunc Dva "Cowboys" Home On the Range," G. Babek a Bab Trojaeek Dva 6erno§i "Old Black Joe", Eugene Jakubik a Joe Novak Sbor Mlade.Ze Zpev "Pod naSimi okny Hudba a Zpev "Kde Domov Muj," Narodni Kapela a S. Mladde Frank Strunc Poiadatel disel Marjorie BUS Doprovod na piano Miles Strunc Podekovani

Po programe veeeie a veOer tanec PRI KUBINOVE KAPELE Cena obedu 50c Vstupne na program a na tanec Muii 50 centil— Damy 25 centii Kaadeho uctive zve ftAD ENNIS t.SLO 25 'Iamarmaxuattrommtr