Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. ROCNiK (VOL) XXXV.
WEST, TEXAS, ve stiedu, (WEDNESDAY) 4. eervna (JUNE) 1947
tiSLO 23
OBROVSKi PLAN UNESCA OW DE 0 NECO podobneho, jako je dnes ul povestne zvelebeni ieky Tennesee. Jenj ne o projekty jeSte mnohem gigantidtejAi Za nynejAiho stavu veci malete trebas povadovat za utopicky plan obnovit biblickY raj vybudovanim obrovskYch piehrad na Eufratu a Tigridu a zavodnenim Mezopotamie, kde pry se odehral ptibeh Adama a Evy; nebo i irmysl zilrodnit stavbou obrovske zavodriovaci nadite na Jordanu Palestine a Zajordani tak, aby mohli v Palestine lide proVest sve kolonisadni plany a zarovefi zlepSit livotni zakladnu arabskeho abyvatelstva. Prvni projekt je theoretickY, protole po nem zatim nikdo nevoid, a proti druhemu se dokonce stavi Arabove, kteii se boji, le by s kapitalem ptiSla cizi moc do jejich zemi. Ale UNESCO mule hned, jakmile se podati opatiit prosttedky, zadit s planem mnohem gigantidtejAim a po jelled uskutedneni vole hned nekolik zemi. Jeho pateti je tad, Siroka tti sta mil a oblast, kterou ma obsahnout, meti pulpata milionu dtverednYch mil. Je to prales a &tingle, zelene peklo v twain Amazonky. V planu se nazYy e Hylea podle teckeho jmena pro les a zahrnuje: Airokou plan, ktera se prostird od tetezu And k Atlantickemu oceanu, Cast potidi Horniho Orinoka, Guayamu britskou, francouzskou a holandskou, brazilskY stet Para a kus Statu Maranhao, celkem tketinu obrovskeho komplexu Jilni Ameriky. Davni konkvistadoti pkinesli zpravy o Zlate zemi — El Dorado — jen prY ledi kdesi v Jinni Americe. Sir Walter Raleigh se zavazal krali Jakubovi I., le ji pro nth° zabere, ale neuspel a ptdel nejen o majetek, ale i ohlavu. Teprve po staletich bylo objeveno v Guayane zip.to a take diamanty. A dnes se zda, le lidstvo stoji na prahu Zlate zeme — sonde podle zprav o Hyley. Zatim vAak opravdu jen na prahu. Mingle je tak husta, 'Ze v ni neobstoji ani vet§i zvite. Domorode kmeny ditaji pry celkern asi dy e ste tisic duk — v cele to obrovske oblasti. 2iji pH tekach a nikdy se neodchyluji od vodnich takii Ani podel iek se navzajem valne nestYkaji a neznaji. Bill Tide, kteti se odchYlili od tek, se nevraceji. AnglickY plukovnik Fawcett se synem zmizel v zelenem pekle roku 1929. Od to doby se sice houlevnate udrZuji povesti, le ho zahledl nebo o nem slyAel nekterY lovec, jednou dokonce i misionat, ale nekolik vkprav, poslanYch za nim, se vratilo bez nspechu a nejlepSi brazilSU znalci dlungle jsou ptesveddeni, le Fawcett ani jeho syn davno neliji. Za minule valky pohltila amazonska, atingle padesat tisic brazilskYch delnikfi, kteti se tam odva2ili jako hledadi kauduku. Vratilo se jen nekolik zbedovanYch a poloSilenYch jedincn A piece je Hylea zeme budoucnosti: podaii-li se ov'Sem sehnat prosttedky na jeji zptistupneni Na jeden narod nebo stet by to byl podnik neproveditelnY. Snad jedine Spojene staty by se ho mohly odvalit. Ale Brazilie, Argentina a prakticky 2.,adne. jiimamericka zeme
by tarn nevidely rady americkY kapital podnikat na vlastni pest. BrazilskY delegat v UNESCU Paulo de Berredo Carneiro navrhl, aby Spojene narody zridily hylejskY ustav pro prozkoumani molnosti a jejich uskuteeneni. Ne pro ziato a diamanty — nad terni se narodohospodati jen usmivaji, zadnou-li poditat, zad
Olcrskova schiize organisatorii VE OTVRTEK 5. ERVNA 1947 se bude konati v SOKOL HALL v CORPUS CHRISTI, TEXAS zakatek v hodin rano a ukonei v pet hodin odpoledne. VE TVRTEK 12. CERVNA 1947 konati se bude okrskova sehine organisitorik v Court House v Caldwell, Texas v devet hodin rano a ukonei v pet hodin odpoledne. Kaidjr elen SPJST ma piistup do teto sehine a hojna, (feast Glenn bude vitana. Kaidy e'en SPJST. ma piistup do teehto schini a hojna, ileast spolkovj.ch eleml bude vitana. S bratrskym pozdravem EDWARD L. MAREK, sprivee organisaeniho odboru HI. tiadovny
OZNAMENI Pro Tanec Besedy Mnoho kadii eviei BESEDU pro SLAVNOST nasi JEDNOTY, ktera bude konana v Taylor 29. Zervna letos. Seaton uei tii kolony. Je nutno abysme se viichni se gli a nein se spoleene. Po peekteni tohoto oznameni pieji si, aby kaidjr kdo uci BESEDU pro tuto Slavnost mne psal obratem pogty, aby jsme mohli spoleene pracovati. WALTER JAKUBEC Route 4 TEMPLE, TEXAS
stoji dtevo teto oblasti. A prod se o to ma zajimat prave UNESCO Protcde hylejskY projekt ma bYt nem docela jineho, nel byly dosud kolonisatorske vYpravy. Proto ge Hylea, jedna z male, zemi budoucnosti pro lidstvo, se nema, vydrancovat, nYbri zvelebit. Dosud, vypravili-li se nekam drevorubei, zmizel prales
— ale vznikla pou gt' nebo step. Maji-li nexody, z nich2 nektere uz nzkostive poditaji s kat.dou pidi pudy, spoleenou organisaci, bylo by ptirozene, aby se tam, kde jeSte neni potteba zemi nzkostlive Setfit, pamatovalo na budoucncst a pouZilo se zkuSenosti z oblasti, kde se s uZitkem hospodati. Tak, aby pra-les dal dtivi na bunidinu a na stavby (Spojene staty, jen si pied ptilstoletim jeSte nevedely s dtevem rady, dnes uz musi oboji druhy dove.Zet) a pH tom aby zvladnut ztistal rozumne uchovan pro regulaci podnebi i pro dalSi bu. nebot' dtevo se stave. zas dim dal vYznamnejSi a ladouenej gi surovinou, take je docela dobte mcdne, Ze bohatstvi a moc v atomickem veku za par desitek let nebude spodivat v loliscich uhli a nafty — jako uz dnes neni v sobach zlata — ale v mnoZstvi lesii pro jejich vliv na Zivotnost zeme i pro mnohotvarnost pouliti dteva jako suroviny. Brazilie, ji2 nale21 nejvetSi Cast hylejskeho nzemi, usiluje o to, aby UNESCO poslala studijni kamisi do amazonske penve. Brazilie by ji dala k disposici Mani parnieky a priwodee spolehajic, zee zpravy o zlatem roune, jen by Argonauti SpojenYch narodii ptinesli, vykonaly by, co by pak jeae bylo tieba k povzbuzeni podnikavosti narodn. ) • 4, • ( Uznani dobre praci. Kdo poznal praci ye vetejnem livote, vi nejlepe, jak nevdeen a name.have, je vetejna dinnost. Zatim co dlovek, tak fikajic nevetejne dinnY, ma pro sebe a svou rodinu vSechny vedery a volne dny, kdy neni vazan svym zamestnanim, musi vetejne pracujici jedinec obetovat vetejnemu zajmu kaldou volnou minutu. Muze pracovat celY rok dobte a vyhovet vAem, kdo se na neho obrati se svoji ladosti a toto vSe je povadovano za samortejmost, velmi east() se nesetka ani s uptimnYm podekovanim. Ale beda, vyhovet jedinci anebo nepovede-li se mu nektera jeho akce. Stave se ihned stiedem utoku, pomluv, osodovani, zavisti, je smykan po nalevnach a jeho praci si troufa kritisovat kdejaky pivni strateg. Je jiste, le kaddY nema, vlohy zneastnit se vetejneho livota, ale take kaddY se -OW yefejne praci vyhnout nemide, nekdo ji &eat musi. Je proto jen samortejmYm potadavkem, jestliZe tito vetejne pracujici a neziStne se obetujici jednotlivci Zadaji, aby nebyli ye sve praci procelek otravovani pomluvami nehodnYch lidi. Kritika je zdrava a je nutna, jinak bychom Spatne rozumeli demokracii, musi to byt kritika konstruktivni, sledujici napravu, nikoliv jen postranni cile a ptipadne slordici za ptedmet vyrovnani osobnich zajmu a Ulu. Poptejme vetejnym pracovnikfun klid. ) • etc • ( Neposilejte poZet vaSich ellen& ehystajleich se na jubilejni slavnost do Taylor tamnej gimu eadu, njrbri ode.alete tento do 16. Cervna peimo do HI. tiadovny, ktera dogle spoeita, viisktlek sd411 taylorskanu viten.