Vestnik 1947 05 28

Entered as second class mail, matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

ROeNiK- (VOL.) XXXV.

WEST, TEXAS, ye stiedu, (WEDNESDAY) 28. kvetna (MAY) 1947

OSLO 22

MAGNET NA TR! BILIONY DOLARU MERICKA" a britska, y ojenska vlada i spoleene yytvateji novou hospodati skou metropoli zapadniho Nemecka.

Minden se ma, stat do tki let ohniskem nemeckeho vS7vozu za tti miliardy dolara roene. To by podle vSrpodta spojeneckkch odbornikt stadilo postavit zapadni pasma Nemecka hospodatsky na vlastni nohy a uSettit americkSbn a britskSrm poplatnikam rodne miliard y dolara, jii zatim na okupaci Nemecka doplaceji.

Minden nesporne ma ureite piedpoklady. Je site z menSich 'nest — melo pted valkou jen asi tticet tisic obyvatel — ale ma vSrhodnou polohu na splavne Wesete a Stkedozemnim prupla yu (jenA je veden nad Weserou po moste dlouhem 370 yarda a s tekou je spojen dvema SachtovSrmi propustmi) a pti Z'eleznienim uzlu hannoversko-bielefeldske drahy; ma take obchodni tradici jako mesto kdysi hansovni, ale hlavne, utrpelo pomerne mato bornbardovanim, protode letci meli kolem v rS)nske pramyslove pranvi mnohem vkznamnejAi objekty. Proto se stalo v3iznaenSrm sttediskem okupadnich atada. A nyni se stava, z jejich rozhodnuti (a take ptiaineni) magnetem na zahranieni devisy. Hlavnimi zakazniky nemeckeho YSTvozu maji 13-t Amerieane. ac planovatele neptehlaeji ani ykznam menSiho odberu zboM pro jine zeme, pokud mohou zaplatit devisami nebo zboZim. "(3-Z loni sjednali obchody v Nernecku soukromi nebo oficialni nakupdi z dvaadvaceti zemi. A ptichazeji znovu. Nebot' o to, aby znovu ptiAli, se dba ptimo vedecky.

Obchodni zajemce, kterSr ptijede do Mindenu, musi si odnaSet nejlepSi dojem. Pro neho neplati, ie se v Nemecku bidne bydli, ze je doprava svizelna; ptisluSni einitele v nerneckSrch i v okupadnich atadech se staraji, aby byl dobte ubytovan, aby nepoznal ajmy v jidle, aby mohl rychle a dobte jet kamkoli v britskem nebo v americkem pasmu a jednat ptimo s lidrni, ktieti zase maji tradieni actu k zahranienimu obchodu a ye vSrvozu spattuji pilit vteho hospodatstvi. Americky obchodnik, jen dostal permit k ceste do Nemecka ma o cestu postarano. Jakmile ptijede, ujmou se ho brit:sli nebo amerieti zmocnenci, vetSinou yojenSti, a ui mu pornahaji na kaklem kroku.

Za dva dolary denne dostane hotelo yS7 pokoj.

Ji z armadnich zasob. Dostane k disposici auto se tidieem, kdykoli a na jak dlouho je pottebuje, za 1.25 dolarfi na hodinu. Jede-li vlakern, mute poukt vojenskeho se spacimi a vetainou take s jidelnimi vozy. Obchodnik, jen iije z prvnich povaleenY'ch dob pfedstav, ze zakaznik ma 13Srt rad a vdeen3'7, kdy se mu prod& zbal, si ptipada jako v Jitiko ye videni.

Zde se o neho uchazeji horliveji neZ v nejlepLich ptedvaleenkch dobach. Spojene agentury vSI'vozni a dovozni (Joint Export — Import Agency) vidi svou ptilektost pra ye v dobe, kdy se mnohde jeSte hteSi na povaleenk hiad po zboN. Hlavnim stanem agentury je 133ivala tovarna, jej g stroje byly odvezeny. Neni representadne stavena, ale ma dost mista pro tkitisi-

coySi Stab nejraznejSich cinitelu. Obchodnik to najde vSechny atedniky, od nich'Z by mohl pottebovat povoleni, pokyny, rady nebo informace, v jedine budo ye, Tarn se delavaly souoastky letadel pro Goeringovy rozbijeee mezinarodnich vtaht; dnes se tarn nitka za nitkou pracne navazuji spolupraci poratenS7ch a viteza. Nemcii je pti torn zamestriano pies pal ttetiho tisice, Anglo-Amerieanti asi tti sta.

To jsou vojenAti i civilni hospodanti a obchodni znalci. Ti doziraji a pomabaji. Pobodky na terr2 zaklade se zatizuji v Mnichove, Stuttgartu, Wiesbadenu, Diisseldorfu, Hannoveru, v Hamburku, v Kielu a v Bremach. VetSinou najde obchodnik v tee budove ptedstavitele agentury i kancelate ptisluSmich spraynich s nimiZ ptipadne musi jednat.

Okrskova schtize organisitorii VE TVRTEK 29. KVETNA 1947 Konati se bude schilze organisatorii v Court House ve Floresville, Texas.

Zaeatek v devet hodin rano a ukonei v pet hodin odpoledne.

VE eTVRTEK 5. EERVNA 1947 se bude konati v SOKOL HALL v CORPUS CHRISTI, TEXAS zaatek v devet hodin rano a ukonei v pet hodin odpoledne.

Kaidy e'en SPJST. ma pristup do techto schfizi a hojna (feast spolkovych Menu bude vitana.

S bratrskSrm pozdravem EDWARD L. MAREK, spravce organisaeniho odboru HI. fradovny

To vSechno bylo a je mono provest v zemi, ktera opravdu teprve zadina, jejft normalni doprava se jeSte belha, je2 ma poSto yni i telegrafni a telefonni spojeni jen zpola obnovene; s vedomim, ze Nernecko opravdu hospodat sky jednotne snad bude vytvatet organisaci s jinSrm obchodnirn tediStem, ze vSechno, co se zatizuje v Minden a z Minden, je vec jen doeasna. McOna„ 2e se jednou obchod vrati do starch koleji a Lipsko zas povstane v nove obchodni slave; ale nikdo nechce eekat, nikdo nechce ztracet eas kdy je 2elezo dhave, svet za'oina srastat a hospodatstvi si hleda, testy a cestidky mezi jednotlivSmi zememi a svetadily. Nernci chteji bS7t pti tom z prvnich.

Ukazuji to v jednani z cizimi obchodniky, to v jednani s cizimi obchodniky, snahou obnovit veletrhy a tam, kde to nejde, nahradit je stalSimi obchodnimi v*stavami (dosud jsou

ye Wiesbadenu, ye Stuttgartu a v Mnichove.)

Ve vSem je znat, ze Nemecko prichazi do mezinarodniho obchodu jako rozhodnST a proto velmi vaZnST soupet, jen ma — vzhledem k vy'Se zminenemu finandnimu vS7znarnu nemeckeho vSr yozu pro britskou a severoamerickou statni pokladnu — zajiStenu odbornou i obchodne politickou podporu velmoci. VSivozni pramysl ostatnich evropskSrch zemi by s tim mel velrni vadne poeitat. ) • ist. • I( JEN ZDOBME HROBY. Divi se mrzout: Nae zdobit hroby?

MnoliSim'prS7 slavnost jen pro paradu S pietou mame vzpominat druhS7ch, uznavat snahy, odponatet chyby!

Divi se mrzout: Nae zdobit hroby?

Sam vSak pamatky rozliene Tkeba jen kvitek, vybledlSr listek, neb kadet jak mu to drahe

.

Zdobeni hroba vzpominky budi a prudi k praci diti tak kratke.

Zdobme jen hroby v kvetnu, sYSTch drah3ich, vddyt' snad nas bude tez kdos vzpominat.

Dr. Antonin Muller. )

OZNAMENi Pro Tanec Besedy Mnoho radii cviei BESEDU pro SLAVNOST flak JEDNOTY, ktera bude konana v Taylor 29. eervna letos. Seaton uei ri kolony. Je nutno abysme se faichni seili a ueili se spoleene.

Po preeteni tohoto oznameni preji si, aby kaidSr kdo uei BESEDU pro tuto Slavnost mne psal obratem poSly, aby jsme mohli spoleene pracovati.

WALTER JAKUBEC Route 4 TEMPLE, TEXAS ) 4 tsrnev a laska jsou nejlepSim pomocnikern v boji proti nemocem. j • 4 NadSeni je nej yetAi vlastnosti dloy eka. Ptekond penize, mot a

Strana $

eltEDNf ORGAN SLOVANSKE PODPORII.11C1 JEDNOTY STATU TEXAS. OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENEVOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS. REDAKTOR — FRANTA MOUOKA — EDITOR Vydavatele — Publishers CECHOSLOVAK PUBLISHING COMPANI WEST, TEXAS. Ptedplatne $1.50 rod. Elbs •iption $1.50 a year Zmeny adres zasilaji se do HY.avni fitadovny vs Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

VeSkere dopisy, ptedplatne a oznainky bud'te$ adresovany na: Vestnik, West, Texas.

Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in the South.

DEKUJI ZA KVETY BILE. Maj prisel k nam, v kvetech bilYch o lasce srdce sni, haj Sumi v dal nikdo v svete ze vic 112 neteskni.

Ja Stesti znam s tebou veer kdy2 hajem chodivarn, vim hochu, ze to ze srdce neztratim.

Dekuji za kvety bile, vim, ze lasku tvou znadi, dekuji za chvile mile jeZ jsou den ze dne Dekuji za vaechn y .Stesti, ktere v tvYch odich mam.

Lasko ma, pro tebe pfijdu a2 do nebe, nesmia ztistat sam — — — ) • 4. • Mimokidna schtize 111. tliadovny konala se v pondeli 19. kvetna 1947 v jeji kancelati ye Fayetteville za ucasti vaech elent az na bratra ptedsedu C. H. ChernoskYho, jen nasledkem ochuravneni se nemohl dostavit. Schtizi zahajil v ustanovenY eas devet hodin mistopi'edseda bratr Ed. L. Marek oznamenim, za jakYm tidelem tato schtize byla svolana a byly to ptieiny dye: vydani zvetAeneho Oisla organu ke dni zlateho jubilea a oslava teho2 v sini tadu Praha eis. 29. v Taylor. Hlavni tajemnik bratr John F. Chupick eet1 dopis bratra Jos. F. Holaska, v nem2 sdeloval za vydavatele Vestniku dosavadni nemoZnost zajikeni a dodani lepaiho druhu papiru pro eislo jubilejni. AC psal na nekolik firem obchodujicich s papirem a tiskatskYmi pottebami, Zadna, z nich neinfiZe zarueit dodani ureiteho mnoktvi papiru kniZni jakosti v dobe ptitomne a na.prava ye vYrobe takoveho papiru okkava se behem letni doby. Protok chceme jubilejni Oslo vydati v itprave ptimetene vYznamu historickeho mezniku v Zivote a ptisobeni SPJST, a protok skupinove obrazky elenstva tadt by na obyeejnem novinovem papiru nebyly otiateny jasne jako se daji otisknouti na papiru lepSi jakosti, bylo tedy ye schtizi usneseno, aby vydani zvetaeneho disla organu bylo oddaleno dva tti mesice v odekavani, se behem teto doby situate ve vYrobe kniZniho papiru zlepai. Ve schtizi ptitomny redaktor organu sdelil podet tadti, je2 zaslaly skupinovy obraz svYch Clem i historii, nekolik tadil dodalo dva obrazky a doSly i fotografie nekolika starch jak rodin stoprocentnich. Vkchny tady obrazek neposlaly a bylo po nastale rozprave rozhodnuto udinit novou vYzvu, aby kaZdY tad pokud jen mono hledel opattit si fotografii svVch Clem, protok jubilejni eislo ma zahrnovati vaechny tady flak Jednoty.

Bratti a sestry tadta, kde doposud nedali jste se grafovati 7 udifite tak laskave meheM

VSSTNtlE ce eervna a pomorte v itsili, aby pamatne eislo obsahovalo vaechny tady SPJST. Uznava se, ze u nektereho tadu nasledkem rozptYleni ptebyvajicich ve velke vzdalenosti ba i mimo Texas, sraz elenstva neda se uskuteenit, nebo nasledkem jinVch ptekakk k fotografovani elenti nedojde, ne2 jinde psi dobre ITU a vedomi spoluprace to lze udelat a my vetime, k se tak stane. V jubilejnim &isle budou jednotlive tady zatadeny postupne dle eisel; kterY tad nepoke obrazek a krat'Si popis sveho zalokni a einnosti, takovY bude uveden pouze kratince na ptiklad: Ikad Oslo ? — datum zalokni, podet elent a nynejk Utednici. Nektere lady se rozpadly a jejich potadove eislo bylo dano du pozdeji zaloknemu; aby bylo dosakno pravosti historie Jednoty, podobne rozpadl y tady budou zatadeny ptesne podle zaznamt Usttedny a nasledovati bude jmeno tadu, kterS7 byl dan na misto tadu rozpadleho. Ptikrokno bylo k projednavani oslavy jubilea; tajemnik bratr Chupick oznamil, k mezi iisttednou a vYborem radu Praha byla sjednana Upina dohoda a k vtdi projednani vaech podrobnosti odporuenje, aby zvoleni zastupci Usttedny a vYbor tadu Praha seAli se dohromady a smluvili se na vaem k °slave Zadoucim. Na odpolednim programu bude sehrana velmi ptilehava, divadelni hra "Odkaz", napsana na Z'adost iisttedny sestrou Karlou 6tvrtnikovou, jeji dtivej gi divadelni hry ptijaty byly vaude s nejvetk pochvalou naSeho lidu. Hra tato bude obsazena nejherci ochotniky a nastuduje ji popularni herec a reliser br. Dominik Nezval. Bude to sensadni novinka pro nas Teeas, jeji iispech bude jiste pronikavY a ktera se dostane na jeviate sini lady spolku ye statech severnich. Dostavila se poledni hodinu trvajici ptestavka a v odpoledni schtizi pokraeovano v jednani o jubilejni oslave. Bratr Chupick ete krasne jim napsany proslov pro devu'Sku, kterYm tato pH programu jmenem elenstva Jednoty projevi diky a uznani pkitomnSrm elentim zakladajicim; sdeluje, ze nas guverner Hon. Jester a komisak zemedelstvi McDonald ptislibili svoji 'least pri slavnosti, takta mayor mesta Taylor a tada dalSich hodnostatil statni i municipalni administrate; Zada redaktora, aby znovu poladal tadove tajemniky, by ptedem odeslali na tad Praha v Taylor ptibliZnY poeet elenii, kteki se chystaji na jubilejni slavnost.

Nastala delAi rozprava o rilznYeh vecech Ve spojeni se slavnosti a nakonec usneseno, aby zastupci Hl. iltadovny seali se s vYborem tadu Praha v jeho sini v nedali 25. kvetna v devet hod. rano a ye spoleene schuzi probrali celY potad oslavy. Doko k projednavani do glYch Zadosti o ptijeky; pokladnik bratr Koliha ptedklada, jistY ptipad nedodrkvani splatek a Zada o direktivu, co ma s dluZnikem ueinit — ptipad byl vytizen die zneni stanov. Tajemnik Chupick oznamuje, ze vYtekk z ulolenYch penez vynesl za posledni rok etyti procenta, coZ je na povaleene pomery na peneZnim trhu iikaz zajiste potektelnY. Jednota obdrkla od statniho komisate pojikteni obnovene povoleni k provozovani obchodu na jeden rok, je2 bylo v nakm organu uvetejneno. Pri to ptilelitosti bratr Chupick ileastniktim schtize povedel skuteenou historku, jez vaechny rozesmala, ale ktera roven dosvedeuje d y e moZnosti: nevedomost di zlomyslny zarner. Co to bylo? Jista, osoba v jistem miste pri rozhovoru s nekolika znamymi se mimo jine vyslovila: vaimli jste si, ze SPJST dostala povoleni od statniho komisate pojikeni pouze na jeden rok? Neni yam to podivne a nenaznaeuje to, ze tam u SPJST neni cosi v potadku? DotyenY obeanek ovaem nema vedomost o tom, ze statni odbor pojiat'ovani vydava povoleni na jeden rok vkm jednotam a vydava ho teprve, az iirednici jeho odboru provedou dtikladnou kontrolu vaech knih a se ptesvedei, ze u dotyene jednoty — je vae v potadku. Ptedsedajici mistoptedseda bratr Marek sdelil o vYsledku doposud konanVch kursti pro tadove organisatory: 'least velmi dobra, pozornost a dychtivost ponaudeni u vaech iidastniku znamenita. Zkusili jsme nova zpilsob 'Skoleni — misto ptednakk pouZito formy osobnich dotazil noshlebad-ii, jez jsou pc)(irebne to9:ehr&ny

Ve stkedu, dne 28. kvetna 1947. a vysvetleny. V druhe dasti kampane zlateho jubilea dosahli jsme do zadatku kvetna pul timlade a ditky, eimZ prumerne stall klesa, vitariSt to zjev u zivotniho poji gteni at u bratrskY'ch jednot obchodnich spoleenosti. Kursy organisatorti budou pokraeovat a gitici se zijem o nazi organisaci dosvedeuji pekne navAtevy elenti vaude, kde kurs je poiadan. fteditel Jos. Zemanek ptivez1 do schtze bratra Hejtmanka z Blessing, stareho dobreho spolkoveho pracovnika, ktery cele jednani sledoval a v ptestavce mel ptilditost shlednouti zatizeni v kancelati i nechat si vysvetlit zptisob vytizovani nekterYch zalelitosti. NeZ byla schtize ukondena byl ptedsedajicim bratrem vyzvan, aby vyslovil, co videl a slySel ye schtzi a v kancelaki a jake ma posudky. Byly uznale a mel by sve prvni navateve mesteeka Fayetteville a tudi2 i nak tisttedny nko napsat do naaeho VCstniku a mel by vyzvati i dalk eleny, sestry i bratry, aby dle moZnosti nevahali zajet do Hl. idadovny a shledli jak to tam pracuje, kolik modernich point:leek, knih, zaznamu a listin je zapottebi k vYslednernu vedeni a spravovani dnekii SPJST. Schtze ukoneena byla ye 3:45 odpoledne.

Den vzpominek . . . PtiSti patek 30. kvetna bude narodni svatek — Zdobeni Hrobtii — den venovanY pietnim vzpominkam na ty, kdo2 nas ptedeki, zejmena pak na ty, kdo2 ye sluZbe pro narod a vlast ptinesli °bet' nejvetai, poloiivge Zivoty sve za svobodu, spravedinost a lidskost.

Je mnoho takovYch hrobt, je2 nam ptipominaji ty hrdiny, kteti obetovali se za vzne gene ideje. Kaada rodina ma sve zesnule, na ktere bude v patek vzpominati. To neni jenom zvyk jednou za rok se pokloniti pamatce mrtvYch. V tomto symbolu, kterY my tivi lido dodrZujeme, je i hlubk smysl. Obnovujeme tak aspon myklnkou pouto, ktere nas poji s temi, kdo nas opustili. My Zivi jsme temi nositeli a dedici toho, co nam zesnuli odkazali v oblasti ducha i hmoty. A jrnena jejich jsou vyryta do srdci nas vaech, kteti kraeime po hititove mezi rovy, ne dojati k slzam, ale obraceni do sebe, k svemu svedomi a zpytujici se otazkou: Co jai aby jejich odkaz zil dale? A toto zpytovani ducha a svedomi jest nejvetkm uctenim pamatky, jakeho si ti zesnuli zaslouZili a jake po nas Zada jejich odkaz. Den zdobeni hrobil je svatkern celeho naroda z touhy srdci lidskYch po projevu ticty a vdeenosti tem, kdo2 bojovali za svobodu svoji a take jinYch za spravedlnost a za lidskost. Venujme tedy vdeenou vzporninku naaim zesnulYm. Vchazejme do zahrady mrtvYch s valnymi pocity, postujme v zadumani u hrobti naSich drahYch, zvlaSte tech, kdo2 stall nam v Zivote nejbliZe. Ozve-li se v nas pocit litosti, ze jsme jim za jejich Zivota nikdy neprojevili nazi lasku slovem nebo einem, uditime v srdci svem to rozhodnuti, ze tern kolem nas jicim budeme vlidnYmi slovy i laskavYmi einy projevovati nak ptichylnost jiz za Ziva. Tak nejlepe bude vystiZen i napinen smysl a vSrznam tohoto svateeniho dne vzpominat. ) • 4 • (

KALENDAR 1. eervna. Oslava zaloieni Mc% Hvezda Texasu eis. 47. a zlateho jubilea Jednoty v sini na Seaton, Tex. Hlavni Utednici budou pkitomni, slavnostnim teenikem bude bratr ptedseda C. H. ChernoskY. 1. dervna. Oslava 13. vSTroei zaloieni tadu Ft. Worth Cis. 154. ye Fort Worth, Tex. 1. eervna. geste vyrodi otevieni budovy tadu Pokrok Cis. 84. v Dallas, Tex. SpoleenY obed ye 12:30 odpoledne, po obede "Bingo", veeer taneeni veselice.

1. eervna. SpoleenY °bed ye 12 hodin, schtize a "Bingo" a veer taneeni zabava ye prospech nakeh nemocnYch v sini kadu Btefanik na Cottage Grove, Houston, Tex. 8. eervna. Spoleena, veeete a lidova veselice v sini tadu Rozkvet Zapadu Cis. 107. ve Floresville, Tex. 15. eervna. Program ku Dni Oten v sini tadu Pokrok 61s. 88. v Houston, Texas.

22. Zervna. Oslava zlateho jubilea J@(luoty u 0,clu Ennis cis. 25, v F411-0.9, Tex,

Ve sttedu, dne 28. kvetna 1947.

Nesmrtelna, Moskva. "Ptijd' za mnou, bratte, do Moskova," napsal kniZe Jiki Dolgorukoj Se, verskemu knikti Svatoslavovi. Knife Svatoslav vyhovel pozvani v patek 4. dubna 1147. Ten den se povaSuje za datum zaloSeni Moskvy. Bylo to pfivodne male podhradi pri drevenem kniSecim sidle na strmem btehu reky. V roce 1156 obehnal knik tvrz dtevenYmi hradbami. Roku 1238 ji seSehl tatarskY than Batyj. Shotela do zakladu, ale jako fenis vzapeti znovu povstala z popela a to uS jako mesto s kostely, monastYry a pevnym hradem. Najezd Batyjovy hordy byl tivodem boutlivYch dejin mesta a hradu.

Mnohokrat byla moskya rozvracena a spalena Tatary, ne2 skoncoval Ivan III. s jejich panstvim nad Rusi. Za Dimitrije Donskeho se stala belokamennou. Zaealy se stavet pevnej gi domy, a to z kamene, z vapence. Tehdy u2 byla narodni metropoli a ptivlastek "belokamenna" ji zUstal, i kdy2 se pozdeji menul stavebni material. Nebot' Moskva byla ptestavo yana znovu a znovu. V sedmnactem stoleti ji vypalili Foldci a roku 1812 shliSel Napoleon s okna Kremlu na po2ar Moskvy v donaneni, Se se rusks zeme rozpada v dYmu u jeho nohou, zatim co se u2 napinoval osud pul milionove armady i jeho vlastni. Tak jako o sto tkicet let pozdeji osud nacistickYch dobyvatelskYch armada V dejinach Moskvy se promitaji dejiny ruskeho roda. I kdy2 Petr Veliky se pokusil ptenest jejich teSike k Baltskemu mai, Moskva zustala dui a srdcem. Staleti tu zanechala sve stogy ve stavebnich pamatkach od to doby, co se z dtevenaho podhradi stalo kamenne mesto. Od velke revoluce rostla boutlive. US v roce 1935 se ukazala nutnost ptestavet ji planovite od zakladt, aby mohla pojmout obyvatelstvo, jehoS poCet se zeetyknasobnil. Historicke stavby dostavaji nove sousedstvi, jak se meni tvatnost Moskvy podle planu, jeho provadeni zcela nezastavila ani valka. Cele etvrti se nove modeluji, vyrtistaji moderni bloky Cinzaku, prot'ate S'irokYmi tkidami, doprava se z easti ptestehovala pod zem na Metropolitni drahu, je2 je chloubou obyvatel Moskvy. A stars Moskva spletitYch ktivolakYch ulieek brzy bude jen vzpominkou a vYstavnim ptedmetem v Museu historic Moskvy, zaloSenem peed padesati lety a zaujimajicim uS dvanact velkYch vYstavnich salii.

Nemci chteji zastupovat Evropu. Zpravodaj Manchester Guardianu pile o dojmech ze sovetskeho pasma v Nemecku. V zasobovani nevidel rozdilu; zamestnanost a vYrobnost se mu zdala Sivej§i. Pokud jde D povestnou Zeleznou oponu, pise, Se vial a slykl lidi volne a nevybirave kritisovat poniery. Take sam s mnoha mluvil; nikdo mu v torn nebranil a nikdo z tech, s nimi2 mluvil, neprojevil obavy, Se by mu z toho mohly vzejit nejake nepiijemnosti.

Lide trpce nebo rozhoteene mluvili o nedavnem oznameni, kolik je v Rusku nemeckYch zajatcti. TouSi, aby se uS pomery vyjasnily, protoSe — jak rekla stars nemecka Sena: "Jsou syti toho, it v Asii." Neda yno se skondil ye Var§ave proces s bYvalYm velitelem vyhlazovaciho tabora v Osvetimu, jen pkiznal, Se Wind meli podrobnY a ureitY plan vyhiadit no valce cely polsky narod a po nem dalS1 a dalgi — vkchno pro nemeckY "lebensraum". To po vkch hrtizach, odhalenYch za procesh s nacistickYmi zloeinci z dachauskYch "pokusnYch laboratoiich," z Ravensbriicku, Mauthausenu a ostatnich zastavenich ktiSove testy evropskYch narodt. Je prilis brzy, aby se Nemci mohli postavit na teeniah humanity a mluvit o sobe jako ptedstavitelich Evropy a o Rusech jako o Asiatech, ani to ptipominalo goebbelAtinu .. .

Svet snad jefte nezapomnel, Se to byli Nemci, kdo zahubili na Sestnact milionu prislusniku evropskych narodh — Oecht, Polak& Rusti, Jugoslavai, Francouzh, Sidti a jinYch, v koncentraenich taborech a v plynovYch komorach, z nich2 jednotlive polykaly naraz dva tisice di, muSil, Zen, deti; Se iitedni predstavitele Nemecka schvalovali vyhlazovaci plany, vpracovane titednimi predstaviteli nemecke vedy i s navodem, jak zuSitkovat lidske "suroviny" v nemeckem valednem hospodatstvi; Se ptislu§nici (a prislu§nice) nemeckeho naroda davali

V RSTNIK tetovat vyhlednutYm obetem zaliya vzorce, jet chteli mit jako ozdoby na predmetech z vyeiIlene lidske kfde. Bylo by dobie, kdyby si Nemci yzpomneli na toto vgechno, nei-zadnou vt o Evrope a Ash. Uktfili by ostatnirn trapnou povinnost ptipomenout jim, Se je na svete jedna zeme horai, zaostalelSi a barbar'StejM neS nejtemnejM, nejbarbarUejM Asie.

Odhaduje se, 'ie polovina obyvatelstva Unie ma iivotni poji geni. Asi 73 milionii lidi ye Spoj. statech ma pokSteni v celkove eastce 174 billona dolarfi. Nei pole zdaleka neni vyeerpano a jsou tu moinosti dalgiho vzrustu tohoto iiteho hospodalskeho einitele.

Spoleena manifestace americkYch 6echil i Sloyakil bude uskuteenena sedmYni sletem v eervnu t. roku na "Vojinovem poli" v Chicagu.

Bude to nejvetM sokolskY podnik, jakY Amerika dosud videla a protoSe tento slet bude mit velky yYznam propagadni, rozhodla se Cs. obec sokolska vyslati do Spoj. state podetnou yYpravu, jiS povede starosta COS dr. Htebik. Tato vYprava nenavAtivi pouze slet v Chicagu, nebot' jiz cestou do Ameriky se zastavi v Anglii a vystoupi v LondYne a v Tilbury. V Americe navetivi New York, Detroit, Cleveland, Omahu, St. Louis, Washington a nektera mesta v Kanade. VS'ude budou nejen vystoupeni es, delegace, ale na yYsloyne ptani Americke Obce Sokolske i ptedna'Sky dr. Htebika o Sivote a praci Sokolstya za valky i po ni, o ptipravach na XI. yS'esokolskY slet a o Evote a praci dne gni oeskoslovenske republiky. Cestou do Ameriky se yYprava zastavi ye Francii, kde vystoupi v sokolske jednote v PatiSi. Tento rozsahly program si vySada, temet dva a pUl mesice. Vy'prava odjadi z Prahy 29. kvetna a vrati se asi 16. srpna. ProtoSe do programu jsou vsunuty i riane akademie a veCery, ptednaky v rozhlase, site NBC, naySteva v Bilem dome a vzpominky na padle hrdiny u pomniku padlYch, bude na ySteva es. sokolske delegace mit jiste znaenY propagaSni YYznam. A jeji vYsledek se nepochybrie projevi ye yelke teasti americkYch Cechoslovaku na jedenactem yksokolskern slete v Praze 1948.

V Palestine se stietaji zajmy mocnosti. Od svYch nejrannefSich poeatku je Organisace spojenYch narodu jako nakladni vlak, jen z vYchozi star ice vjizdi na trat' strme stoupajici.

Jeho vagony jsou ptetiieny natolik, Se je lokomotiva steM tahne, a cestou se k nemu je§te ptipojuji vagony da gi a dalM. Iran, Reck°, Syrie, Libanon a Indonesie byly otazky, jeS Cekaly na Radu bezpeenosti jate ne2 se tadne ustavila a usnesla se na pravidlech jednani. V zapeti ptibyl dalM problem — Palestina a stal se tak nalehavym, Se pro nej bylo nutno svolat zylaiStni Valne shromaSdeni, jeS doposud zasedd. Problem Palestiny je start dva tisice let. A nezahrnuje jen spor zionistickeho sveta s arabskym, vyjadtenY v poSada ycich, yylueujicich se navzajem jako ohen a voda: ztizeni Sidovskeho statu na jedne a zaruCeni stAtu arabskeho na druhe strane. Ani nejen spor britskoarabskY, v nemS jde o Palestinu jako strategickou zakladnu, kryjici cestu SuerskYm prtplayem: hlavni a v'Sem ptedeMYm strankam problernu nadtadend je za dne'Sni situace strategicka, poloha Palestiny pit brane ze Sttedozemniho more k oblastem, kde pod povrchem arabskYch zemi jsou, "oceany oleje", zkidla ve svete nejbohatM. Palestina jest zemi, kam se podle mineni ptevladajiciho v Soustati ptesunuly americke hranice, zemi — jak se zdtraztiuje — obzylaSte duldite pro bezpeenost Spoj. state.

Nad mocnostmi ptedstavuje Palestina do znadrie miry sttedisko jejich zajmU. Nejde tedy jen o Sidoyskg nebo arabsky stat, nybrS o prolinani a sticetnuti zajmu rozdilnYch a podetnYch druht, komplikujici vztahy mezi dvema vedoucimi mocnostmi. Nelze pochybovat, Se Spojene ndrody by byly schopny fait palestinsky problem i kdy2 ne v jeho zakladnim utvateni, i kdy2 ne v Case kratkem. Je v gak otazkou, zda dnes maji dany vgechny ptedpoklady, aby o nem mohly rozhodnout v podobe, do nit se rozvinul.

Vice fen °patina si iivotni pojiiteni v roce 1946 neili v kteremkoliv roce piedchazejicim.

Vynaloilly na ne asi tri biliony dolarft ei asi o 15 procent vice nei v roce 1945.

Strana Nisledky nacisticke valky. V Evrope bylo znideno za valky 23.6 milonu obytnYch domt, 14.5 milionu vekejnYch budov, tovarenskYch a podobnYch objektii, 7500 mil primlava, ptes stopadesat tisic mil Seleznienich trati a nepoeitanYch mil silnic s mosty, tunely a pod. V samotnern Rusku znieili Nemci nebo velmi tezce pogkodili 1710 mest a 70,000 obci, ptes kst budov, v nich2 byly domovy petadvaceti milionu lidi. Podle uznani spojenecke komise pro vy§ettovani valeenYch zlodinfi je deset bibona dolarti, jeS od Nemecka poSaduje Rusko, jen nepatrnY zlomek Skody, ji2 Nemci na jeho tizemi zpusobili. Komise ji zhruba odhadla na 679 bilionti rublt. Ale je to — ponevad2 jde dodayky yecne — to malo, co milk pro mnohe lidi znamenat stkechu nad hlavou. Proto odpoveal Molotov na namitky, Se Skody z moderni valky nemtik zaplatit poraSenY neptitel: "Nemohu svou zemi ptipravit o reparace." Nelze-li Sadat, aby Utoenici Skodu zcela nahradili, lze tim merle Sadat, aby je zcela hradily jen narody, jeS se staly obetmi nemecke Utoenosti a niCivosti. Mezi obema krajnostmi je nutno najit slugnY kompromis, aby nakonec neAla obnova Nernecka na iikor hospodatstvi SpojeneckYch narodu a Nemecko nevyhralo mir, kdy2 prohralo valku. Je holou skuteCnosti, Se dnes obyvatele rfanYch zemi, ktere byly nacisty vypleneny, Siji o menSich pkidelech co do kaloricke hodnoty neS Nemci, kteti vyvolavaji "hladove" dmonstrace.

• 4, • ( Rosenberg, Texas.

Ctena, redakce Vestniku!

Sdeluji jak se tu mame v tom ptimoti. Meli jsme zde sucho, nyni nam tu tadne namoklo, talde misty stoji voda na poli, kde neni naleSitY odpad vody. Dnes jsem videla nektere zeleniny zvadle nasledkem mokra a horkeho slunce. Jen kdyby uS byl Sas, aby roinici mohli v praci pokradovat.

Dne 19. ke mne ptijeli mtij synovec Adolf Sebesta z Houstonu i s jeho Senu'Skou. Ptines1 smutnou zvest, Se jemu zemkela sestra Antonie Dobia.A. Adkoliv pro ni byla smrt vysvobozenim, piece mne to zvest zarmoutila, neb byla temet v mladem veku 48 mica stari. Byla postiSena trapnou nemoci. v nemocnici lezela, dlouhn VSecka pomoc lekatska byla mama. Byla to hodna Sena, matka, pritenvne nnia, an. sm. u nezahladila ten jeji mily tisme y s jeji tvate.

Posmrtni obtady byly vykonany ye Wharton u pohrobnika za ptitomnosti pana farate Vilta z Needville, a pak byla uloSena k noslednin yp ndpoeinku na Narodnim htbitove v East Bernard vedle sveho prvnino manzeia. itsuulz 1. zeme lehka a portistalYm moji soustrast. stall jsou: mantel Robert Dobia,S" a dva synove, Valeikovi, jmena ktestni nevim. Dale jsou 5 bratru a 1 sestra a jejich rodiny. Ona Tonieka byla dcerou meho bratra Frant. B. Sebesty, kterY zemtel pied mnoha lety pti Wallis, Tex. Tato zemtela jej verne oktrovala v jeho nemoci. Toho pohtbu jsme se sileastnili, meho sypovce manSelka, vzala jejich karu, d ye moje netete a moji maliCkost. Adkoliv bylo mot namokle, po hlavni ceste nam to nevadilo, pak zadal buracet hrom a blYskalo se a my jsme do East Bernard uS nejely a byly jsme rady, neb po chvili ptihnal se potadnY severak s deftem.

Julie 8karpa. ) • 4 • ( Upozorneni fg em elenfim radu Slovan Jihu 6.26.

Fayetteville, Texas.

Mili bratri a sestry!

Timto y am oznamuji, ne nriAti schilze tadu Slovan Jihu cis. 26. konana bude druhou nedeli v mesici Servnu, toti2 8. Cervna 1947 ve gkole Olmos. Schtize zahajena bude ye 1:30 hod. odpoledne. Prosim vas laskave a Sadam, abyste toto vzali na vedomi a dostavte se do teto schtze, obzy laAt' eleni rtiznYch tadovych neb budeme mit dhleSite jednani. Take tern elenum, kteti malokdy nak kadove schilze navAtevuji, neb bydli v jinYch okresich, oznamuji Se nyni schtize tadu Slovan Jihu Cis. 26. konaji se druhou nedeli v mesicich bteznu, Cervnu, zati a prosinci, mist y prvni nedeli, jak se dtive kona,ly. S bratrskym pozdravem, Jos. Koliha ml., tajeranik,

Strana 4

Oddil Dopisovatelskfr Pelly, Texas.

Ctend redakce a etenali Vestniku!

Dnes jsem se rozhodla podivat se do West el do redakce Vestniku, ale jen na papite.

Ptedem yam melduji co zase chci. Nu chci dne tak troSinku gratulovat ku sriatku to dallaske nail vYmenkatce a nejen vYmenkatce, take pani Rezkove. Ony ty holky asi ze mi tak troSinku zavidely. Nu ale vite mile holky, to ja, si nel tak myslim, le vas tak troSinku pichl do oka ten milj novY manlelsky chomout, ktery jsem si potidila a na krk povesila, a tak ono se yam to asi na mne moc a moc zalibilo a byly jste zvedave, jak mi ten manZelskY chomout hezky slusi..Ja jsem si castokrat myslivala, ze jsem uz troSku stard se vdat, ale vette nebo nevette, co jsem se vdala tak se citim asi o celych 20 rokii mladk, nu ale on ten miij Sada je hezky elovek. Dobte jste holky volily a mne nasledovaly a vSouply jste take do chomoutu manlelskeho, je to opravdu smutne, kdyl ma &ova bydlit sam a sam, nu a taky pevne doufam, ze pani Orsakova, z Houstonu bude nas holky brzo nasledovat a take si olDstard ten manlelskY chomout. Inu, mile holky, jakal pomoc, moda je moda a my holky take chceme jeSte aspori kousek zivota unit, ti nasi tato ye, kteti nas odeSli do neznama, jil" se liana vicekrat,nevrati, to je marne eekami a vyhledani ul-li jde a ,ono zase zklamani, on nejde.

Nyni zase o jinem, totiz jak se asi moc tekte na oslavu 50 leteho trvani naSi SPJST., eleni laden nepiSete, pojdete-li ci ne. Ono asi .ze bude, lepSi ziistat doma a nejzdit nikam, nebo za nynejSi doby je tech karovYch sralek na, dennim poradku. Ja radeji chci oslavit moje zde v okoli Pelly, Tex. Dne 11. ptiStiho eer yna bude 30 ran. co jsem sem ptika. mai ptijezd sem jsem popsala ye Vestniku v roku 1944. Jestli mate Vestnik tehoz roku a zajima vas milj ptijezd sem, tak si vyhledejte eisla Vestniku 46. a 47. a tam so doetete o mem ptij ezdu a mojich zku genostech.

Onehdy jsem uz byla ptipravena na vandr, ale le mi neco vbehlo do testy, tak s vandrovani a bylo odloleno na neureitou dobu. Ono mne to nejak jeke potad Ohne na farmu, chci al plilti mesic se nekam podivat, co by se dalo udelat. Ono je doble obeas nekam se podivat a pak kdyl elo yek se vrati z vandru tak si zazpiva "Oh my Sweet Home, it's no Place like Home, Sweet Home." Ten milj Baka take byl asi tYden na vandru. K rilasu bylo jak se neoeekavane brzo vratil domil a ted' uz nechce nikam vandrovat.

Ach jak mne to moc a moc trapilo, ze jsem nebyla uvedomena o umrti pani Antonie Hrozove phi Weatherford, Tex. Jak bych byla rada jela na pohheb to dobre matte; nu zase je ulolen do 'Una zeme ten poklad zlatY. A nejen na pohteb, ale jak moc rada byla bych se sala s Josefem a BohuSem Hrozovymi. Jiz je v ge prye a nevrati se jil nikdy vic. Tak my stall a verni Cesi naSi mile Ceske` heel odnaSime se sebou do lima zeme, a al ilZasne je kratka doba a ta eeska tee' jil vymizi Upine v naSi vlasti Americe.

Jak take east° etu, he nekdo az rizkostlive lituje tech periez za kupovani kviti jil zesnulemu eloveku, tu mi pi'ijde na mysl asi toto, ze eloy ek, ktery je proti kupovani kvetin pro zesnuleho eloy eka, ze asi nikdy nikde nebyl a malo sveta procestoval a byl-li kde, tak si nieeho nevkinal, co je ye svete to krasy, neb nase zeme je ueinenY raj to na pohled, jen he jsou Tide, kteti nedovedou tu svetskou krasu ocenit a pochopit. Co je lidi, co se zivi pestovanim krasnych kvetin, a ty penize za kvetiny nejsou vyhozeny marne, neZ jdou na prospech lidi,-kteti pracuji. Ja mela dobrou ptilelitost si prohlednout kvetinovou zahradu na 40 akrech zeme, tam bylo kviti a kvetinovYch ketri a toho pracoviteho lidu okolo tech kvetin. Ten elovek si zaslouli ty penize za to kviti pro toho jih zesnuleho dloveka. 61ovek praeujici s kvetinami musi na kolenou kleeet a kviti agetfovat a ne

Vad TNia

a

jemu nekdo sedet v peknem ktesle a eekat nejaky ten dolar pogle. KaidSi pracujiei `Cloy& si zaslouk ten cent za to telkou praci.

Nu trogku jsem se zase rozepsala. pozdrav nagim pfatelrim od Frank a Fannie Hada od pfimofi. ) • 4 •( OD SRDCE. K SRDCI. Pies ten spech dne gniho hivota pfece se radi schazime se svSani pfateli a znamS7mi. Dtive to bS7valy schrize, ktere bkvaly eetne nav gtevovany, nyni nam zlaSrvaji jen nejake ty slavnosti, veeirky a divadla, kde se nas sejde velkk poeet. Po divadle phi vedeti si radi v gichni spoleene pohovokime a pote gime se pohledem na ty nase vzdalene pfatele, ktefi take pfi gli, a odchazime domfr s dojmy, ktere bladi na gi dull na dlouhS7 eas neh zase nejake to divadlo dame dohromady. Jsou s tim starosti a prate, ale ruku na srdce, to je to jedine co nas drhi pohromade. Rada vidim ty nase lidiely odchazet z divadla s asmevem na rtech, aneb kdyl feknou: to bylo pane, podruhe zase ptijdem. Vette, pies vgechnu rinavu, zbytek to noci usinam spankem takovSmi. lehltS7m. Vhdyt' to v ge je jen pro vas, pro ten zbyteeek na gich zby1S7ch eeskSich divadel. Jak se ale eitime kdy2 slygime: gkoda, divadlo bylo pane, ale ty deti — ty deti, ktere pobihaji v sale kdyl hra je v chodu, z mista na misto, ani sal jim nestaei, ale i do toiletni mistnosti u jevi gte chodi, kde pougteji stale vodu, col rugi nejen obecenstvo, ale i herce. Nedivim se le je obecenstvo rozhofeeno a to, pravem. Je ptimo neuvefitelne, jak mohou maminky nechat deti nahofe v sale bez iej ich dozoru a samy sedi v dolejk mistnosti.

Kdyh nedbam o divadlo, tak tam deti taky nepustim, necham si je u sebe. Deti jsou deti — ty z toho nemaji rozum a ciziho neposlechnou.

Co to da udeni a namahy pro ty mlade ochotniky, kteti mimo gkoly evidi dvakrat v tSrdnu sletova prostna na sokolskST slet do Chicaga a pak zkougky na divadlo, a kdyl se konedne hraje, tak takov$7* peknS7 dej s tim ramusem v sale se skoro znehodnoti. Ani prosba s jevi gte nepomohla. Viine, ze . matky jsou nuceny vziti deti sebou, ale trochu kazne by ne gkodilo, aby deti byly zticha aspori pri hre. Jaky dojem si °dnati z hostir, kteti pfijeli na divadlo z venkova, je veru pro nag deskST Houstonu trochu zahanbujici. Proto oclpustle me, le to pill tak jak mne to lehi na srdci, ale je to pravda, proto se snakne, aby se to neopakovalo. Jsme hrdi na nase deska divaclla a na nase ochotniky.

K nedelnimu pfedstaveni zvolil si vSrbor Z.L. B. Jednoty hezouelcou veselohru "Moje sleena henugka. Hraja odehrava se v hajovne mezi samymi myslivci a hyri zdravym humorem. Mezi ty dva stare hajne a treti je adjunkt, prijde deveatko, sirotek z kla gtera gedivS7ch sester na dalgi vychovani, jakohto ku svemu strSidkovi.

Silvinka Kelarkova, ktera hrala poprve velkou rilohu herecky Marcely, vlohila do hry vsechnu svezest sveho mladi, hrala velice pane. Jen hodne syrovych vajec pit, Silvinko,- aspori Ti hlasek zesili. Jejim protejskem ye ire byl John Starcala co herec Mafik. Velice pekne zapadal v rained hry a dela v divadle opravdu velke pokroky.

• Manhele Miculkovi hrali znamenite. Pani pfedstavovala gedivou sestru, kterou sehrala tak pfirozene jako opravdu nevinne z ustavu vysle devriatka. Teh jeji mantel, kterS7 byl jejim strSrekern, se nakonec do ni zamiloval, hral borne. Ostatni ochotnici, jako br. Kelarek, br.

Stareala, br. 0. Vala a ses. Starealova, vnesli do hry hodne humoru a dodali hie jak se Mica, lesk bez nich by to nebyla veselohra. Hra mela pekny spad a herci se vynasnalili aby podali pekny v$Tkon.

Dnes, jak se zda, pisi pozpatku jako ten rak.

To je asi tim, ze to posledni divadlo mam v lepgi pameti. Ale musim se zminit a podekovat du a vgem elenrim SPJST v Guy, Tex., he nam tak pekne vygli vsthic, kdyl ochotnici Sokola tam hrali divadlo "Neni v mlejne nad legraci", za retie sokola Dominika Nezvala.

Pfes krajne nepriznive poeasi, ktere nedovedlo odradit vgechny ty pliznivce na gich divadel, zapinili prostornSr sal do posledniho mista.

My, sokoltti ochotnici jim za to a pohostinstvi,

WSW se 16411

&stale, dOkuleme a site bra,

Ve

stiedu, dne 28. kvetna 1947.

tram Stradik, F. Vrla, P. LIAt'ak, H. Babke a pfedsedovi tadu Ch. Pavlasovi; sestram G. Batkove, L. J. Hotakove, Bosakove, Mikeskove a dcerugce p. Stradika. Phi divadle bylo tichoueko, le by slysei i Spendlik padnout, a jsou tam take deti a dost deti, ty ale divadlo pozoruji. 8koda ze jsme tam nemohli 25., jak jsme to slibovali, ale bude to jiste v srpnu nebo zati.

Ty etyki divadla do roka y am jiste sokoli daji.

Nyni cviei pilne sletova prostna na slet do Chicaga. Pojede cvieicich asi 9-10, ktehi budou mit hrazeno cestovne ze sokolske pokladny.

Bude to krasny tin, ktery jednota provede.

Doufejme, he si to vezmou k srdci az uvidi na vojenskem poll v Chicagu phi sletu, jak krasne je bkt sokolem. Mimo techto pojedou i jini so nadgenci na svoje ritraty, kteti se opravdu tegi c radostneho projevu sokolskeho mladi shledncruti'slet. Od nas jede cela rodina, dcera Helena, zet' a di deti, na tri tYdny. To mate u nas k snidani Chicago, k obedu a veeeti to same, a kdyh pfijdete do sokolovny je to toteh.

Tak vidite, he na divadlo neni pomy gleni. Pteji jim to, at' to vidi, bude jim to vzorem k dokonalosti dloveka, zvlagte tern mS7m vnukilm. Jen aby se jim to nepokazilo. Ja zase se te gim, he pojedu do Taylor na oslavu 50 leteho jubilea nagi Texaske Jednoty.

Take musim vzpomenouti pi. Mikeska-Truksove, jak ji v Guy vzpominaji, ji a D. Nezvala, jak pracovali spolu na divadlech, to slygite snad od kandeho. Kdy2 tady byla u nas pi. Mikeskova, jejej, to se hralo. Skoda he ode gla; aneb: to maloval br. Nezval. Vidite jak vdeene Vas mild pani vzpominaji. Bud'te na ty eleny v Guy hrda. To je pekna, vzpominka na vgechny ty pracovniky, ktefi probudili trochu zajmu o nagi kulturu a pfilohili ruce k praci na poli spolkovem a narodnim. I ja, Vam, mild pani Mikeska-Truksova, gratuluji.

Kdyh jsem tak v tom psani, chci se taky zminit, he k nagim dvema nemocnS7m bratrum, Beeanovi a 8uldovi, pfidruhil se jegte br. F. Voltr, ktery pry chce opravdu stonat. 1,Th se nam po nem stSrska. Pak sestra M. Petrhelkova, ktera pfes jeji vysokS7 vek si zlamala nohu a Lehi v nemocnici. Ta mladgi, Elizabeth S' tefkova, byla ten operovana, lezi nyni doma. Vehim, ze ona je jako to mlade ptadatko, he se z toho rychle vyktege. 2e je to pravda? Tak pbratti pfejeme yam, abyste se pozdravili, neb z tech nemoci nit nekouka a nam schadite. Stafence Petrhelkove pfejeme, aby se ta jeji pacieka brzo zahojila. Vite stafenko, kdybyste cvieila, tak bych vam fekla, he to pro Vas uh neni, ale takhle, to se mile nechce libit. Hlavu vzhilru, ono bude zase dobk, stafenko! Vid', Elizabeth? 0 Tobe vim, he do mesice bude g mezi nami. Ze je to pravda?

Nyni kakIS7 void: cukr, cukr, kde je cukr?

Maliny jsou, ale neni cukru. Za to ale ma"nhele Koeich jsou na tom lope. Ti mohou pact kolaee potad. — Hm, nam je hej, povida mne v sokolovne br. Koei, my jsme dostali cukr a mak z Oeskoslovenska — a je gte ukazovaekem na sebe ukazal a rekl "my"! 8t'astni Tide. Jsou dosud mladi a dost sladci, proto ten cukr nepotfebuji. Takhle ja kdybych ho dostala. Ja uh si ten hivot musim oslazovat; mam tak rada sladke kafe a neni cukru. Uvidite, he za chvili dostanou upedene koldee z Kladna, ale ja jim to pfeji, vhdyt' jsou to krajane, takovi bolgevici jako ja. Ale ma to nekdo Stesti. Kdyby to nebyl aspon cukr.

Tak jsem toho napsala, he uh ani na posledni tadky nevidim.

Zatim zdar a odpust'te zdali se moje v3"Ttka stran tech- detieek nekoho dotkla, myslim to v zajmu celku.

- Karla Ctvrtnikova. ) • •T• • !kid Bratii Svobody C. 67., Schulenburg, Tex. Timto yam bratfi a sestry davam vedet, he nase etvrtletni schfrze bude v nedeli, totih prvniho eervna, v padu de gtiveho poeasi o tkden pozdeji. Tedy se hled'te v co mohno nejvetgim poetu dostavit, neb mame hodne faclovrch laitost k vykizeni, tedy ptijd'te vSichni a vezmete sire rodiny. S bratrskYrn pozdravein,

Frank Raub, taiennaib,,

El Campo, Texas.

Ctena redakce a v g ichni dtouci Vest/OM Oath jsme ve Vestniku, 2e organisatoti Elovanske Podporujici Jednoty Statu Texas budou potadat spoleenou schtzi za Udelern ziskavani dobrYch &aria, obzvla g te na g i mlade2e, ktera je budoucnost na g i a v g ech jinYch bratrskYch jednot. V nynej g i dobe nenaateme spolehat jen na nag narod mluvici slovanskou feel, jak se dela v zadatcich. Nyni je ptijatelna osoba.i:,nedela rozdil v narodnosti, hlavni dobry charakter, a pak spravne placeni. Ptedbehl jsem trogieku.

Take jsem se sireastnil one schtze a vyslechl na g e hlavni Utedniky, piedsedu bratra Charm).skYho, br. Marka a br. Chupika, a ptiznavam, to jsem se v one schtiziCot'. ptiznava i br. L. C. Wychoperi. Na g i organisatoti si zapisky, neb schtize byla hla y ne pro ne svolana. eitam i sestru Hradeenou mezi -toti, ae jsem mel psat -torka. Br. pied. ChernoskY nam poveal kus jeho tivotopisu, jako jeho take. tetky zadatek, jak cestoval 'po nekolika statech za obchodem, prodej obrazkovych kukattk, nebO jak by se to nazY y alo. Mel snad tetlY zaeatek, aby si y ydelal, by mohl dale pokradovat. Cestovani mu bylo k dobru. Pro g el nekolik state, kus sveta, poznal narod, a povedel nam, jak kde delal obchod, a vytrval, a tak daval ptiklad ptitomnym pracovniktim pro Jednotu, by i oni vytrvali a pracovali pro Jednotu, ttebas nepfijde v g e hladce, jak oni by si ptali, a nezavidel jeden druhemu a aby si navzajem pornahali. Vime mista, jeden mute mluvit celeho pril dne bez rieinku. DruhY ptijde, a jen par slov, a vlivem obchod uzavien — nrateme-li to obchodem nazY y at. Br. Chernosky s jeho pani se odpoleni schrize nesfreastnil, asi jako pravnik mel jin g i zaletitosti. Br. Marek povedel ze zapiska, jak' pokrok na g e Jednota ziskala na elenech a majetku, hlavne v poslednim roce, a jak jim to v g e v Hlavni irradovne pane a svorne pracuje, ale vYpomoc to nemohou dostat, by Uplne vyhovovala. A pak nynej g i zatizeni v Hlavni Akadovne to je dobre, ale piec jen nevyhovuje, jako kdyby v g e bylo v na g i vlastni ohnivzdorne budove y e vet g im meste, by i pravnik byl v Madovne, v g e by se bez odkladu y ytizovalo, jako pajeky a v g e jine. — Take ptipomenuto kteresi roky, kdy na g e Jednota byla take postitena depresi, tak jako v g ecky jine spoleenosti, a pies to dostala s y Ym povinostem, totit vyplaceni Umrtnich certifikatta — Snad z ptitomnYch by to v g e nekdo lepe popsal, ale toto je jen neco v me pameti. Pied ukoneenim br. Chupik mel del g i proslov. Po ukoneeni ja zvolal: Zdar nagi Slovanske Podporujici Jednote Statu Texas (ne Texasu)! Pral bych si, by ten ptive g ek, to mizerne "u", k tomu Texas, do na g ich earthkatil nebyl ptidan. Neb kdyt na g e Jednota se obe g la bez tako y eho pravopisu 50 mkt, obejde se je g te druhYch 50 rokt. Zpivali jsme: Rozkveta, Jednota a ma zdravy k y et, to mute potrvat jiste tisic let", a to bylo mineno bez toho ba jo! Jsern jist, bYt br. Gallia na sjezde v Corpus, to by se to zlep g eni tim "u" na g i Jednoty nebylo uskuteenilo. Nejsem jen ja samotnY proti tomu, ale kaalY s kYni o torn mluvim.

Proto nenechme na g i prospivajici Jednotu zlepg ovat, bez eeho bude lepe prospivat. Eman me dovezl do to schaze, a k y eeeru ze pro mne jade, neb je g te v poll prate. Jatku, bratrUm Markovi a Chupikovi, kdy jedou po na g i haj vej, ze s nimi vezmu svezeni. Ze mete. To jedeme, spolednice ma na sedadle, organisatorka, — tady je to spra y ne -torka, sestra Hradeend.

Rad bych ji tam ptidal to -ova, ale vime 2e by to nepasovalo, ba ne! Sestra vzala svezeni na start' Taiton, kdet v okoli bydli. Br. Marek ma dobrou pamet'. Pamataval, to jsme mivali vysokY barn eerveno barvenY. Vette, ja jit jsem na to skoro zapomnel, neb je to id chvilka, nekolik mica. Podekoval jsem. Na to kale jsem se svezl tit dvakrate. Jdenkrate s br. Steinerem zde v El Campo za biznisem spolkovYm. Ta ra u2 ujela pies d y e sta tisic mil, ov g em ut tteti inctajn. V g ak mam na tom vozidle take kapaneeek podilieek, ba jo! Konec tato kapitole.

Kapitola druha.

Dnes, nedele 18. kvetna. Nebudu basnit o krase maje, a jen talc, ze jsme dostali k ranu peknou vlatieku, iluracenim, na coy

jsme ji g dekali, — ne na to buracenf, ale na de g t'. PM nejakYm dasem jsem obdr2e1 od br.

Jurena z Ellinger program elePenky na karu, jako oznamovani jejich Tom-Tom slavnosti, jak jiZ po 9 rokt potadaji. Vgichni isme se na to te gili, obzvla g te deti. Na vyjeti do vzdalenejg iho mista, peknY sluneenY den, ale ne pteprcha y ani, a easern zaburaceni. Co toto pi g i k y eeeru, dostali jsme tolik vlaiieky, ze vice nechceme na pole. Ov g em na pastr a louku at' pr g i. Mam za to, to tam na tom Tom-Tom dostali toho take do haleluja. Je g te jsem se ye Vestniku riezminiI, ze na g i mladt- se sadastnili slavnosti "Fiesta Week" v San -Antonio, na cot zet' Bayer daval calraz, to te by bylo neco pro deti. Kdy2 tak, to jell. My stall s rnamkou stall doma. Mamka opatrovat kutatka a ja, jak v g ichni odjedou sedim na kufru, 6terku v hrsti, a vartuji penize. V patek to oslava. Ptipraveno vg e ve dtvrtek veder, a pamatavano no, to, vite, co my mama na farme dostatek a oni musi vg e draho platit, kdyt si to chti daptat. Ale toto'jsou jen zbyteene okolky, neb to vtichni vime. V patek rano vyjeli o 5:30 ho., stra g na mlha, 2e ji snad mohl krajet. Jak ptijeli do Garwood, ptihnal se se y erak a zadalo pr g et. Prgelo at do Waelder. Prijeli k na g im do S. A. v 8:40 hod. V g ecku tu kraal' to oslavy okoukli. jsem tu krasu to oslavy pies radio nevidel, ale feeneni guvernera a toho generala jsem vyposlechl, a to jim tam pteprchalo, take oznarnovano. V sobotu celY den okukovali v g e kde co zajimavej g i, jako Alamo a v Breckenridge parku nejzajimavej g i ze bylo 3 elefanti• jedenipb druhem se posta y ili na jak'si Spalek (kladek) a kraideli po uzkern tramu (fo g ne), kde na konci byly mistnene tti vlajky. Ti sloni chytili nosakern 2 vlajky neptatelske, japonskou a neineckou; odhodili je, a tteti vlajku Spoj. staff' podrteli v chobotu hore. Nema to tvail Na g i ptijeil dornfr v nedeli k y eeirku. Zpatedni cesta, by vice okoukli, na Cuero a Victorii. Na cele care 2e nevideli tak peknou kornu jak na ge. r Kdyt Eman povida, tarn tomu vetme, neb' 'on neni 2adny chvalidt, ba ne!

Kapitola tteti.

Ze Ze jsme byli, vlastne nejh/avnej g i ia, na pikniku v Elrnaton, nyni jit pekne zarizene trech spolku budove (sini). Jak mnozi vite, ja zvan vYborem bratrem Dornoradem a p. Nemcem ye Vestniku a v elcampske "Slobode", a co lakadlo, strasne chutnych makovnikri. Ledva vstoupim do zastupu, u2 se piatene br. Domorad, trogieku v nem hrklo, stran tech slibovanYch rnakovninebyl akorat jist, jsou-li. Mrskl sebou do kuchyne, a s takovou radosti, ze tarn - dostal 4, -a musel nas okouknout, ze je nas tirctu, tak tarn srabl a dostal jeste dv g, tak akorat katdY jeden, a opravdu makovniky nombr von! Kuchatka, ktera, je pekla, v g echna east ji! karn, ze jak mne maminka odstavovala, vrazila mi do huby makovnik, abych ptestal plakat, asi ba ze jo! Pozoruji bratra Zemanka, kdesi se tene t pteskodi dye, ja na neho ktiknu, jestli chce (Mat se mnou "rejz" na beh? Nechtel, ale liboval si, to uz je zdra y . Ja mu oznamoval to same.

Jagaco nebudu popisovat, jen tolik uspokojeni odjitdime, a bereme to smerem zpet s velkou zajitd'kou a na Bay City, kdei uhneme v meste na levo, hajvej k Wharton. Na caste zastavime pti Lane City pti osme hajvej u rodiny bratra Chas Hundla. Start' ze je na rybach na lod'ce.

Ogati doma, ze by se mohli utopit, kdyby se lodice ptevratila. Ta rnladet se dosird nenaucila plovat. Ja tikavam, nelezt do vody dokud se nenauei plovat. Rodina Hundlova bYvala asi 8 rokfi v na g em nejbli2 g im sousedstvi. Taky jsme jako tro gieku ptibuzni. Pi. Bundlova je nageho Vilema v S. A. sesttenka. Aby jsme vice kontry okoukli, vzali jsme to at na Glen Flora, a kolem dokola jak na obrtliku k domovu, y eas na poklizeni. Tak se prijemne stravi nedele! — Meli jsme zde nav g tevu z Caldwell, gvakra (je take bratr) Frank Kralle s mant'elkou Marii. Psaval jsem g vakrova Marjana a ona me to zakazala, to byla kftena Maria, tak vice bych se to neopovatil takovou uratku, ba ne! 8vakr Frank ma novou karu, a tak ptibrali 3 mladiky, synovce 8rubake, mladeho Hejtmaneika a vyslou2ileho vojina Trnku, (ne Frnku, jak stab° PA:$ich El O, rAcrYinkb,), — V pOalednim mem

dopise jsem se zmirioval o bratru Tymlovi dVakrat starem. Jedhou na stall roky, ze se me zda to mne povidal 87 rokti, a po druhe 2e je star'm elenem a i zakladajicim na.ii SPJST. — Tady na potkani na sajdboku pravil, to jsem ho udelal 10 roka star g iho. Nic tak zleho, jako ne g testi. Kdyby si byl nekdo z nas zlomil nohu, bylo by to horS1, ba jo! KdyS jsme skoro stejneho stall, biidu mu rikat ty, jinak jsem si netroufal, 10 rokt mladS1! JeSte cosi: Zminoval jsem se o to organisatorske schnzi, Se br. Tyml start' tvrdi, Se oni jsou uS jen dva na Si v u, zakladajici elcnove SPJST. Br. Jos. DuSek st. z Caldwell a or • Tyml. Hlavni Urednici to opravovali, to uS jich neni tak mnoho, ale tak se mne zda, to udali poeet jeSte asi 40. Kdyby men v Hlavni iikadovne eas na to, mohli by nam povedet jagaco, kdo ma vice rechtu. — Eman je jakYmsi y YpomocnYm pro vladni program, a tak hlavni zlejSi okresni agent ho uvedomil, by se take sireastnil Experiment Station v Augleton, okres Brazoria, a ptibral nektere sousedy, kteki by se o to zajimali. To2 jedeme. Pribrali jsme br. Arnold Ustynika a Gilbert Huffa, tak to Nemaisko, ale dobre chlapisko. StraSn::: tam naroda, jak na velikem pikniku. Asi tam mnohe tahlo to slibovane barbecue zadarmo. Ale nebylo to akorat zadarmo, neS nernohli tolik naroda neekavat. 2e je °bed stal 7 set dolaril.

Ovkm, neco jim od pkitomnYch hradeno. NaSinci znami tam byli br. Kleprta a Beran z East Bernard. Kdy2 tak rozmlouvame Cesky, prijde k nam cizinec. Pkedstavoval se jmenem BeneS", Cech z Prahy, ze Smichova. Zapomnel jsem se ho zeptat, neni-li pkizen s presidentem BeneSem. Takto je zamestnan mlekarenim Houstonu, a vS'e provadeno elektrikou. Ze je v teto vlasti 40 rokti. Pkijel co mladik 18 let'. Ma 5 deer a'2 syny, a vAichni maji jinonarodovce.

Ze on sam uS zapomind mluvu eeskou. Nepozoro y al jsern, Se by uS co zadrhoval. Sestra pi.

FojtaSkova by nam mohla povedet, na co jsem se ho nezeptal. Jestli na torn Smichove se vS1chin Iide usmivaji, a jak daleko od tech VaSich Nusli.Pravil, to 7 okrSkii u2 je spojeno a ptipojeno k hlavni Praze, a Se ma Praha 112 blizko milionu obyvatel. Ja pravim, asi moSna v tomne dobe. Ze ne! Take uS asi u toho Benek je asi s narodovstvim amen, asi to ba jo! — Zas kUseek dale. Po ukoneeni toho v torn Anglton, bereme to k domovu jinsim smerem, na Damon a Guy. PkijiSdime ku Guy, jakku v tomto peknem houze bYvali Mikesci, co jsme kdysi s rodinou Kunetkovou se tam staveli, a poobedvali tam, kdy2 jsme jell z Danbury, a sifeastnili se divadla tam poradaneho. Vime, tenkrate jeSte byla sestra Mikeskova viklkyne tamnejSich divadel. Jo, odboeil jsem. Kdy2 jsem fekl v tomto hauze, nas, pasaSer Huff me opravoval. 2e Joe Mikeska start' bYval na strane a tam to jde take cesta. On v torn okoli dobke obeznamen, asi vedel co povida. Nedojeli jsme aS do, dosud ne velkomesta Needville, a uhnuli pied k New Gulf a Wharton. NejpeknejSi korny i baviny bylo videt v okoli Guy. US abych to jedenkrate ukoneil, jeae sdeluji na dota zbr. Franti g ka, jestli take se rychtuji na tu oslavu 50 letou riaSi SPJST do Taylor.

Odpovidam, Se take figruji, ale dedek uS jako ja, kterY chodi uS na poslednich nohach, se nemate uS do pkedu mnoho stkapit, ba ne! Jako vtdy teknu i tentokrate, uvidime jestli neoslepneme, nebo jak povidal ten slept'.

Pozdrav vSem etoucim, Stakieek BartoS ♦ )• 4 • itad Cesti Bratti, eislo 44., Industry, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Timto vas upozornuji, to na druhou nedeli v mesici eervnu nam pripada zase schtize. Budeme zadinat o neco drive neS obyeejne, a sice v osm hodin rano. JelikoS je to pillletni schtze, rozhodli jsme se v minule schtzi, Se by se mel vykonat pfehled knih nekterYmi eleny a uvesti vse zase do potadku. Tedy se dostavte do teto schfize, abychom mohli vec snadneji vykidit.

Vy eleni, kteki dosud nemate "jubilejni znamku" na g i Jednoty a prejete si ji mit, tedy se dostavte do schaze a nati2ete ji obdr2et, neb jich meat po nice zasobu. S bratrsk'm pozdrapc:trusek, taj, vem P

Dime 140x, texat.

Co by delali zdejSi vrahove svornosti a miru, kdyby si eeskoslovenska vlada dovolila, co si Nemci dovolili pied valkou a nyni. Co by se stalo s eeskYm narodem, kdyby provedl tu nejhnusnejSi praci na jinsich narodech, jak to Nemci provedli. Co by se stalo s eeskYrn narodem, kdyby mel dnes za sebou ty miliony mrtvYch a zmrzaeenych? Co by se stalo s eeskYm narodem, kdyby byl vypalil par nemeckYch mest, mute vysttilel, deti a matky odvlekl kaSdeb.° do jinSiho mista, jak to Nemci provadeli?

Co by se stalo dnes s eeskym narodem, kdyby mel za sebou nejmene 25 miliontr mrtvYch a miliony zmrzatenYch vinou Nemecka? Co by se stalo s eeskYm narodem dnes, kdyby byl v eas valky vSe od ylekl z Nemecka a jinSich zemi, jak to Nemci provedli? Ptam se to milt' etenati: Co by delali zdejSi eeSti zradcove, papouSci Ceske keel? Ptam se to milt' etenati jeSte jednou, co by delali tito zdejSi deSti zradcove, kdyby mela naSe krasna, eeska zeme za sebou vSechnu tu d'abelskou praci, co Nemci maji? Co delali tito papouSci, nebo pinkovi, kdy Nemci odsunovali narody, a vSe vykradli? Ptam se_ vas vSech, prod ronite krokodYli size za Nemce, kteti jsou vinni vSeho utrpeni a zmrzadeni narodu. Ptam se vas vSech vy papouSci: Kolik valek vyprovokoval CeskY narod? Ptam se vas vSech, co udelalo Nemecko dobreho pro svet, Se ho tak zastavate, za vSechnu tu zviteckost, ty miliony mrtvYch a zmrzaeenYch? Proe nemate pro svilj narod aspon kapku uznani, narod eeskY, kterY Nemci chteli a chteji znieiti za kaSclou cenu?

Za tu vSechnu d'abelskou praci Neructi jsou Nemci u zdejSich papouSkir andele, vyvolenY boSi narod. Neni naroda nad desk' narod, kterY si nepteje nic neS jen svornost a mir, a za to by ho zdejSi papouSci ukamenovali. CeskY narod ma velice mnoho zradcir ye svern sttedu, kteti Svani tou slavnou nemeinou, tito delaji nejlepSi pacholky Nemcum a nejvetSi hanbu deskernu narodu. Tito sami papouSci yam slibuji vyhazov ze Spoj. state, jestli budete hajit pravdu a budete potirat jejich Spinu. Tito papouSci ale neudelali nic pro Spoj. staty, mnohY nekoupil ani za 25 centri valeenou znamku a nedal ani 5 centt na CervenY kti2. Nyni slibuji rodinam, ktere mely aS 6 syntt ve valce, kupovaly valeene bondy a davaly po 10 i 15 dolarech na CervenY ktiS odsun za to, Se jste se opovaSil hajit svou vlast proti jejich pekelne MnohY takovy papouSek uplachl ze sve vlasti po valce do Spoj. state a zde provadi d'abelskou praci. Posilam ty jejich krokodYli slzy nad Nemci do stare vlasti, aby videli, co zde 'name za andele a v padu Se by se takovemu i Spoj.

Staty, aby videli co tam za jesttaba ptijiScli.

Mam sestru v Olomouci, to mute te2 usmrtili, bratra v Brne, netet v Uh. Brode ji2 14 rokil U.eetnici na Utade, synovce v Lideeku straScem na Seleznici mezi LuSnou a Lideekem. Dostayam dopisy z tech, z Plzne, z Budetic, z RAW a odjinud, kde nas syn byl s americkYm vojskem a delal tam tlumoenika, a tito vSichni p151 jinak, neS zde p151 papouSci o Ceske republice.

Ne velikonoeni nedeli nas zet' E. B. Collins se Senou a dvema detmi, ja a mtij andel, jsme zajeli navStivit tetieku 'Sefoikovu. Tetieka ma tti dcery a dva syny, Jihnnie a Vilema. Dcery Rosie, proydand za p. Frank Milberka; Milady, provdand za p. Stanley Fabian, a nejmladSi dcera Minnie, provdana, za p. Tom Waltera z Houstonu. Celou rodinu tetieky jsme na gli i s ni u bratra Stanley Fabiana, krom syna Vilema, kterY bydli v San Francisco, po propuSteni z namotni sluSby. Meli jsme se tam jak na VaclayskYch hodech na ValaSsku. Bratr Fabian mel narozeniny. To vite co Ceske Seny neumi pri takove veci. Dekuji za vSechny za pohosteni.

Ohanime se ttemi kvetinami: podpora, lidskost a bratrstvi. Tti nejkrasnejSi ratolesti, ktere kdyby svet zachovaval nebylo by natku ani sktipeni zubt, ani SadnYch valek. Tyto ratolesti musi pracovat, ale jedna bez druhe nemohou dobte dCinkovat. Kdo ma v sobe lidskost, cit ku svemu bliSnimu, poskytne mu pomoc. Kdo hledi pomoci druhemu, ma v sobe cit, lidskost a to bratrstvi. To je to laska, podpora, lidskost a bratrstvi. To ale nemini, Se musirne

dit do posledbiho, aneb ze musime sveho niho na zadech nositi. Beth nas uci, Se mama mit lasku i k neptateltim svy'm — milujte i neptatele sve. Kolik nas to ale eini? MnoliSr vkradi s dernou dusi do chramu Pane a tak i vychazi; u toho ty ratolesti asi hledat nemusime. Ktest'an se ale musi tidit, co uei bible. Bez boSi vale yam ani vlas s hlavy nespadne, a co Brill cini, vSecko dobre eini. Zdej gi vrahove svornosti a miru poslali asi bibli sv. Petru a tak nevi nic z ni, a tak kydajl S'pinu na svtij rod a sveho biizniho v domneni, ze eini dobrou praci. Bok odpust' jim, oni nevedi lope, tou jejich zaki k narodu, a tak nevi co aini. Nerozumim tomuto: Jednomu zdelSimu papouSku byla 16 let dobra deska vlast. Po ukondeni valky ho asi palila eeska zem pod nohama a tak jak mohl, tak prudce ji opustil, a dnes slinta po ruskern komunismu a Ceske vlade, za to Se mu byla 'Ceske., zem dobra po 16 let, co americkeho obeana. Prod se takovi slintavci nevystehovali hned pied valkou? Prod se tam tak dlouho zdrtovali, co ameriati obdane, prod se nevystehovali hned pted valkou a jeSte dtive? Jd, kdyS budu na rentu rok a nebudu spokojen, budu se stehovat na pristi rok jisto. Jestli budu s rentern spokojen, i kdyby neco schazelo, budu sedet, neb vAude new schazi a nikde neni vSe, co bychom si ptali. Neni to pravda, mill etenati?

Ja jsem zde ptistehovalec ze stare vlasti, Se jsem zde spokojen, tak jsem tu zUstal a hledim ji, tuto svoji vlast hajit. Jak by to vypadalo, kdybych ji nyni opustil, a tteba jsem byl zde spokojen, ji zakal nyni Spinit, slintat po ni jako vztekly pes? Za to ale jsem zdejSim obeanem, neni ode mne spravne, abych slintal po moji rodne vlasti, i kdyby se mne tam neco nelibilo. Meli jsme etyti syny ye valce, St'astne se vSichni vratili, nyni nejmladAi, pat', se pkidal dobrovolne k vojsku, a nyni je jiS v San Francisco. Panove, pozor na odsun! Prosim, napi'ed zamet'te pied svojim prahem a teprve, jestli soused pottebuje, muSete mu pomoci, jestli vas nevyiene.

Jos. Mikulin st. ) • 4, • Ennis, Texas.

Musim napsat par tadku ohledne naei schtze, ktera jak obydejne byla slabe navgtivena.

Jak obyeejne, rozptede se debata a prvni je, prod tak malo Menu chodi do schazi, jak starSrch tak mlacISTch. Ono je tech ptidin dost, v time je v sini chladno a v dobe letni ti mladi nechodi do schazi, ponevad2 si nenechaji moc vozit pod nosem jak my starM. Trebas si nas eleni zvoli na nejakou praci a jestli se nekterST nepasuje do kramu — fuk s nim yen, aniS by vedel prod a tak nad ty schfize a zvleAte ty mimotadne. Jsou dle metro mineni jen na "brile", co2 vkk ti mladi nesnesou. Potom to voleni aklamadne kdy vet gina zvolena jiz domluvou pied schtizi.

Navrhoval bych dat do prace jednoho star giho a jednoho mlacleho elena, aby se zaueil a za rok Ci dva ten mladS7 Glen zastane star*Siho a vozit listky, nikdy ne aklamaene.

Jak jste videli na zabave, kterou usporadala mladeS ritclu, Se to vk klapalo velmi dobte ale nemyslim, aby starAi dleni pri zabavach nevypomenali, ka2c1S7 Men ma dle moSnosti pomahat. UvaSujte o tom, ja vkcko nevim, a hlavne prijd'te do schtize a podejte vas usudek. Chystame se oslaviti zlate jubileum Jednoty a k tomu je tteba spoluprace vkch a obzvlaSte sester. Kroukk S'en a Sbor mlaclek maji na starosti program a vy ostatni zase kuehyni a sestry mail do ni neeim ptispet. VAak vite, Kdy2 ka2dS, Glen trochu potladi, tak se vydela penez jak §upek a bude se stavet?

S pozdravem, J. W. LaSa. ) • 4 • ( Fort Worth, Texas.

Mili bratri a sestry!

Oznamuji yam, Se na§e pravidelna schtze bude se konati jak obyeejne prvni nedeli v mesici, toti2 1. dervna tie 2 hodiny odpoledne v Sokolovne.

Na ten den taktet nam ptipada 13. vSiroei zaloSeni tohoto tadu dislo 154., tak ptijd'te vSeci, kteti mukte, abychom to trochu oslavili. Po schtlzi bude vedeke a pak taneCni zabava, ictere bude fleinkovat huciba pans Joe Adilana

"and his melody boys". Prosim ty dobre maminky, ktera maze, aby prispela do kuchyne S nejakS7m koldekem, jen dle moSnosti, zaco2 yam predem dekujeme.

Poeasi tu mame chladne a dative. Zahradky v nasem okoli vyhliSi pekne. Ted' nam nastava zas to zavarovani; jen kdyby toho cukru bylo o kapanek vic.

Pan Mike Paul je jiz delSi dobu vaSne nemocen. Ptejemu mu, aby se brzy pozdravil.

No u2 toho muslin nechat, neb moje pero si cosi smyslelo a nechce psat, asi chce taky na Frances Jeemenek. "strike". ) • 4 • ( Rad Morayska Orlice C. 145. v Penelope, Tex. bude miti schtizi v nedeli dne 1. eervna ye 2 h. odp. u br. Karla Fabiana v Penelope. Dostavte se v hojnem poetu. S br. Pozdravem, Lud. Vanduch, tai.

mate vy napady, 8panku."

VOiTtCH RAKOUS:

Vojkovieti A Piespolni "To jar , na krejcar nemohu vedet," vykrucoval se Spanek, "ale jiste tolik, abyste do smrti pohodlrle mohla bYt Nva." Rezi i v tomto smeru uspokojena, pustila se hnevive do Modcheho.

"Vg ecko mi delaS naschval, mela jsem ja, to zapottebi? Nemoh' jsi se narodit o 3 leta dtive, aby ti uz bylo 70?"

"Nedavejte mu vinu, Rezinko," omlouvala kovatka Modcheho, "on chudak, za to neinfAe, kdy se narodil. A jake yam moh' tenkrat delat schvalnosti, kdy se narodil, ani vas jeAte ueznal."

"Tak jsou tim vinni jeho tata, a jeho mama," obratil se Rezin hne y v jinou stranu, "v tech nikdy nic dobreho nebylo a vSecko mi delavali na vzdory. Jako tohle."

"NehYbejte s nimi v hrobe, Rezinko," karave pronesl Spanek, "nebyli to zli lido, ja, je znal, ptece jsme s Modchem z jedne vesnice. A nic zieho tim nemyslili, ze me!" Modcheho o tri roky pozdeji, nez vy byste ted' rada videla. Radeji ted' ptemYSlejte, jak Modchemu pomoci, aby ho neodvedli. Ja myslim, aby hodne koutil."

"Vtidyt' kouti ve dne v noci," utrhla se Rezi, jeke koutit?" "kdy "Tedy nejakou nemoc kdyby si moh' vymyslit," pokradoval Spanek, "snad srdeeni vadu?"

"NaA Tonik tika, srdeeni vadu 2e uz maji na vojne vkchni 2ide," ymisila se do hovoru kovatka, "ta uZ" by mu sotva pomohla; co takhle souchotiny?"

"To by musil kaglat," usoudil Spanek.

"Ca on umi kaSlat?!" vyjela Rezi, "ani to neumi! Takhle plivat, to jo, ale kaSlat! . . . Za celYch 40 rail, co jsem s nim, ani jednou nezakaelal — chomout!"

"Co kdyby si usekl palec u prave ruky .. • to se dela," radii Spanek.

"To by se moh' opovaIit!" zhrozila se Rezi, "abych mela potom nadosmrti mrzaka na krku?"

"S takovou mi nechod', Josefe," ohraIoval se take Modche, "ja, Si nic sekat nebudu. Jednou si palec useknu a vie mi nenaroste."

"Vidyt' to nemusi bYt zrovna palec," omlouval se Spanek. "Vymyslime si do odvodu tteba jegte nee° jineho. Jen to bude musit Modche u odvodu pantm yeecko yypovedet."

"Ten by jim toho vypovedel — jako byste ho neznal!" pronesla Rezi opovr21ive. "Wdyt' musim k odvodu s nim, coz bych ho ta mmohla pustit sarnotneho? Ja to tam panum vypovim — vkcko jim feknu."

"Jen jestli vas tam pusteji, Rezinko," pochybovala kovatka.

"Ja mam velike znamosti," honosila se Rezi, "me pusteji veude."

"0 to se ted' hadat nebudeme," rozhodl S' panek, "radeji vezmeme rozum do hrsti, co s Modchem, az ho odvedou? Aby kl k infanterii — to je velika dfina. Kver, ruksak, mark, za,kopy . . to by Modche nevydrkl."

"Kdyby byl takhle nejakk 2idovsky regiment," minila Rezi.

"Prot myslite?" dotazoval se Spanek. "te by tam byla asi piece nejlehei slaba," vykladala Rezi, "a pak k vuli strave. On je Modche od malieka zvyklY na 2idovskou stravu, aby tak na vojne nemusil jist tteba veptoye — to by jeAte schazelo."

"K vuli tomu " tekl Spanek. "On by se ani u ktest'anskeho regimentu moc veptoveho nenajedl. Ja, myslim, ze takovY 2idovsky regiment neni, nic jsem o tom neslyeel. Takhle k furbezne kdyby se moh' dostat, tam ma byt dobra sluna."

"U furbezny by musil jezdit na koni, to ja vim," poznamenala kovatka.

"To je napad — Modche na kone!" spraskla Rezi rude, "vklyt' sotva by na kone vlez' — jestli by na neho vlaz — id by zase byl dole!

Hnaty by si polamal a i vaz by moh' srazit —

"Ja jen tak myslil " omlouval se 8panek.

"A ostatne — " obratil se 8panek na Modcheho — "iekni, Josefe, sam, k Cemu bys nejradeji?"

"Jd vim, k eemu bych nejradeji," usmival se vychytrale Modche, "a taky yam to povim, ja uz o tom hodnou chvili ptemY glim. Kdy'2 odvedli vojkovickernu Friedovi chlapce, dal se k jednoroenim dobrovolniktim, a start' Fried si liboval, jak se tam ma chlapec dobte. Jak pekne zustava, strava dobra, krasnY mundur a: pane jednorodaku sem, pane jednorodaku tam — bych se k nim taky dal .. . " Chvili nastalo ticho a v gichni se pfekvapene divali na Modcheho, kde 'Ze se v nem vzala odvaha k takovemu planu. Nejdfive se z pfekvapeni vzpamatovala kovatka. "Tomuhle ja nerozumim," tekla.

"Ja tomu taky nerozumim," ptiznavala Rezi.

"Co vy, Spanku, myslite?" panek nekolikrate zabafal, drikladne si odplivl a tekl rozva2ne: "Hloupe by to nebylo; to ja slYcham odjaldi va, 2e jednoroeati na vojne se maji dobte; ale jak se tam dostat? Na to by musil mit Modche, paneeku, ekoly."

Rezi byla patrne urdiend a pronesla ostte: "Co vy myslite, Spanku, ze Modche nema Akoly?"

"Skoly . . . ekoly . . . " opakoval panek; "to ja, vim, 2e Modche thodil do Skoly, ale tekni sam, Modche, jake pak ty mar ekoly?"

"No . . . mam . . . " chlubive tekl Modche, "Yeak ty viS, v&lyt' jsme z jedne vesnice. Chodii jsem dva roky do 2idovske Skoly ye Vojkovicich — yeak ty vis . . . " "Vim," ptiznaval Spanek, "a na Sedletin ti to stab', ale na jednoroani dobrovolnictvi je toho malo — to bys musil mit jinei Akoly!"

"Snad by se to dalo podplatit," navrhovala kovatka.

"Panbu rad chranit!" zhrozila se Rezi, "jeAte aby nas zavteli."

"0 to zaviceni by nebylo," vysvetloval Spanek, "na vojne spig zavtou toho, kdo nepodplaci, nd toho, kdo by podplatel — zavteni byste se, Rezinko, bat nemusila. Jen vAak teknete pra ydu, varn je lito penez, vy byste si pro krejcar dala radeji koleno vrtat."

"Na rozhazovani nemam," zpola se ptiznavala Rezi.

"Tak se zase nehadejte," mirnila kovatka, "veak on Modche obyeejnYm vojakem nebude, ten se jiste dostane do kancelate. Kakly Z'id se dostane do kancelate, tika naS Tonik."

"Aby vy jste pti kalde pkilditosti nemeli v hube 2ida!" rozhorlovala se Rezi. "Tot' se rozumi: 2id! A jinY se tam nedostane. A kam se, kovatko, dostal vas Tonik? Je vyueenkm kovatem a dva roky uz dela vertra ve Apitale! A co vas Franta, panku? Doma nevedel, jak se vati erteple, a na vojne je kuchatem! Budete povidat — 2id!"

"Moc jsem toho netekla, a jeete jsem mohla mldet," doznavala kovatka kajicne.

"Mate pravdu, Rezinko," ptizy ukoval Spanek Rezi, "vkcko je to jedno: zid, ndid, kady si pomahame, jak mrikme. Coz o to, dobra, vec by to byla, kdy se Modche dostal do kancelate."

"To by vS'ak musil umet psat nemecky," pichla zase kovatka.

"Ja, bych mohla do kancelate od hodiny," vynadela se Rezi, "ja umim eesky jako nemecky — dist i psat, mne je to veecko jedno."

"Jedno yam to neni," pochybovala kovakka, "to zase netikejte; tteba jste nejake slovidko po nemecku umela. Vy vSak na vojnu nepiljdete."

"Modche je chomout," doznasala Rezi, "on opravdu po nemecku psat neumi, on umi jen po Z . idovsku, z leva na pravo."

"Hlavni vec, aby se tam dostal," minil pa. nek, "na ostatnim nezaldi. KdyZ' tam jednou bude, milk tam psat jak bude umet, tteba po Z'idovsku z leva na pravo. Nd se do kancelate dostane, bude musit prodelat execirku, a to bude pro neho zla vec."

"Poslouchat ja umim," poznamenal Modche tire.

"Poslouchat a poslouchat je rozdil," ponau-

eUval 1:linek; "to neni, jako kdy ti Rezi doma porouei, na vojne litaji hned pohlavky a Atulce."

"Pomoz pambu, ten jich tam dostane," prorokovala Rezi.

"Tomu se musi ptedejit," vykladal Epanek.

"Modche se must ucit execirce jeete pred odvodem, aby, a2 ptijde na vojnu, alespori neco umel."

"A kdo by ho to, prosim vas, chtel udit?" dotazovala se Rezi. panek vyndal z fist a hrde vypjal prsa.

"Kdo jinY nez jd? Jsem stare. vojna a tfeba jsem slouLl cisati panu pied 40 lety, znam execirku jako oteena,S. A hned se do toho dame, jegte dnes. Za jeden den se to dokonale nenauei."

"Panbu yam to odplat'," dekovala vroucne Rezi, "a kde ho to budete ilea?"

"U nas ye stodole. Jdu ted' domri, s mlatu veeckt odklidim, aby bylo dost mista, a ty, Modche, za chvili ptijd' a s pomoci bdi se dame do toho. A nic se, Modche, neboj, ja ti a nd budeS rukovat, bude mit execirku v malieku."

"Ja, tam s nim ptijdu," slibovala Rezi, "a co bude v me mdnosti, tak mu pomOu." "Ja k varn, Spanku, take ptijdu," zvala se kovatka, "tuze rada bych videla, jak piljde Modchemu ta execirka do hlavy."

"Do smrti vam toho, Spanku, nezapomenu," slibovala Rezi, kdyZ" Spanek odchazel.

Take kovatka se rozloudila a odskoeila domti.

Rezi s Modchem se vypravovali smutne k Spankovrim na execirku. — — — KdY2 Modche s Rezi ptichazeli k Spankove chalupe, stal jiZ" pied ote ytenYmi vraty zastup lidi. Kovatka nemleela, a tak se rozhlasilo, 2e panek bude Modcheho Olt execirce. Kdo mohl z domova paty vytahnout, prisel, aby uvidel v Sedletine vzacnou podivanou, execirky.

Kovatka stala uprostted zastupu a vykladala, ze Spanek bude Modcheho ueit execirce proto, aby Modche nepti gel na vojnu jako to bdi hovadko; jinak k by na vojne dostal stulcu bez pootu a moc ze by, chudak stard, zkusil. — Spanek ocekaval Modcheho uprostted stodoly a tvaill se nad miru vane a dustojne.

Kdy2 Modche a Rezi proSli zastupem a stanuli ye stodole pied Spankem, nastalo v zastupu zbdne ticho. S dychtivosti odekaval ka2dY veci.

"Vy, Rezi, jdete stranou," velel Spanek ostte, "a ty, Modche, postav se pied mne jako svieka."

Rezi ustoupila nekolik krokii stranou a dojata velikosti okamLku, pronesla ku podivu nesmele: "Ja myslila, ze bych ticeba mohla Modchemu pomoci, kdyby mu to neSlo." panek ji neuznal za hodna ani odpovedi a pouze na ni vrhl ptisnY pohled.

Modche jak mohl, narovnal ohnuta zada a stal pied Spankem jako kamennY sloup. Spa,nek mu vykladal a hrozne pti tom koulel °alma.

"Nejdflve se must e Olt po vojensku zdravit.

Pokud neumi zdravit, nesmiS z kasaren. A nemysli si, ze kdy potkag ptedstaveneho . " "On nae ptedstavenY Karoueek bude slouNt s Modchem?" dotazovala se Rezi.

"Ticho, Rezi! Neplet'te se do execirky!" oktikoval ji Spanek a ponaueoval dale Modcheho: "Ptedstaveny a piedstavenk je rozdil. nemyslim nageho ptedstaveneho KarouSka, ja, myslim ptedstaveneho na vojne, a ten, holedku, ten ti maze napohlavkovat, kopnout do tebe mute, zavtit to maze . . . " "To abys k nemu byl, Modche, zdvotily," poznamenala zase Rezi.

"Nebudete-li, Rezi, drkt hubu, tak vas odtud vyhodim," dopalil se Spanek.

"Musite, Rezinko, mldet," napominala ze zastupu kovatka.

"A nemysli, Modche," pokraerival Spanek se smrtelnou valnosti, kdy na vojne takoveho ptedstaveneho potkae, ze mu mtikA panbu dobrYtro! nebo: panbu dobry \Teed pane ptedstavenY! — to bys si dal! Salutyrovat musie! Salutyrovat! Vis, jak se salutYruje? — NeviS!!"

PODEKOVANi.

eetli jsme elanek ye Vestniku ze dne 21. kvetna, nadepsanY "Za pani Antonii Adamkovou" od sestry pani. Marie Svadleriakove, a proto ja a moje deti ji touto cestou srdeene dekujeme za jeji uptimna slova pochvaly me mantelky a matky, opravdu starostlive o nas i kat dello kdo vgelijak trpel, tu ona vtdy zapominala na sebe a hledela pomoci jak mohla.

Ano, jest to pro nas ztrata nenahraditelna a nag bol by byl mnohem vet gi, kdyby jsme nebyli ptesveddeni, to ona vpravde nezerntela, ale tile dale. My vime, to neni smrti nikde v tom nekoneenem vesmiru, ale to jest to jen ztrata hmoty telesne, kterou du ge utivala za nastroj ku hmotnem projevilm, neb jinak by se du ge v telech ObYvajici nedorozumely, proto vetime telo je vYsledkem einnosti du ge, nikoliv duge vYsledkem Vela, jak si nekteti mysli.

Ptal bych vgem, kteti protiva ji a budou protivati takovY zarmutek jako my nad ztratou mileho, aby si uvedomili, to ten jejich milt' nezemtel, ale tije dale, to on jen s ylekl se sebe ten pozemskY gat, to telo, ate se s nim opet se jdou at ptijde k tomu eas, a jsem jist, to jejich zarmutek bude o mnoho mirnejgi.

Dekujeme take pi. Svadleriakove za ta krasna slova atechy a soustrasti a vetime, to Bah vyslygi piani vase a brzy uti gi ten nag tal nad nagi nenahraditelnou ztratou, av gak vzpominka a ptedstava jeji nam ze srdci nikdy nevymizi. Dekujeme take v gem piatelam, znamYrn i neznamYm za ty krasne kvetiny a vence, darovane na hrob me milovane mantelky a matky, ktere ona tak milovala a kterYch bylo tak mnoho. Ale jak ta krasa kvetin zmizela, jak ony uschly, tak zmizi i ta krasa tel lidskYch a zastane trvale jen ta krasa du ge, jestli si ji ona okraglila syYmi dobrYrmi skutky za pobytu zde na zemi. Ta krasa du ge je nepomijejici, ale vge hmotne ano. Vzpominka na mantelku ziistane v mem srdci, at se zase sejdeme v torn lepgim C. V. Adamek a deti. neznamem svete. ) • 4, g'frASTNE SHLEDANI. Ratena Naskova, Sedm dlouhYch let jsem nevidela Podehrady, kam jsem od roku 1934 spechavala pro posilu v praci a pro sladke osveteni v perlive vode jejich zazraenYch prament. Tetce jsem to postradala, ale nemohla jsem se odhodlat spattit jeden z nejlibeznej gich a nejutegenej gich kusa cirahe domoviny v smutnem poniteni. Bylo to, jako by se na klin dobre chavy vydrapaly ogklive, zle deti se gpinavYmi, zablacenymi botami, kterymi surove po glapali jeji dist'ounkou matetskou zasteru a jimit vykopali z laskave naruee deti jejimu srdci blizke. Zdalo se mi take, to snad i zazraene vody ztratily svou moc, kdy se na jejich prameni usadila hnusna ropucha, otravujici a kalici jejich distotu.

Letos, ye vYrodi slavneho znovuzrozeni, vracim se do mesta sve lasky, abych dohonila, mne zla leta osidila. Jako kouzelnYm proutkem otily slavne, krasne Podebrady, jako v one pohadce o zaklete zemi, jet byla zahalena v tmu a eernou noc a kde bilk den zas zazatil v okamtiku, kdy jasny hrdina zabil kralovnu Zloby a Nenavisti. A tak jsem na gla zas milovane Podebrady tak usmevave ve sve slavne, vlidne krase, jak jsem je vtdy znala. Nieim nepodatilo se porugit jeji bohate pavaby. V ge se vraci do starch koleji, vgude znama ochota a ptivetive tvate, v laznich, hotelich i v obchodech. A Bohu vrouci dik, to krasu, opravdu vzacnou krasu podebradskYch sada nedovedla znieit ani leta valeena, ktera potirala eistou krasu, zbesile propagujic jen zisk a v gednost. Zase se zazelenaly darovne rozsahle travniky pro radost unavenYch oci vAude tam, kde minula, 'eta rostlo jen to, co meld sloutit jen nelidske valce. Jak asi bolela v onech smutnYch dobach srdce skvelych podebradskYch zahradnikt, kteti dovedli zbudovat a vzorne udrtovat tento raj na zemi a jak se radostne vrhaji tito opravdovi umeld na obnoveni v geho, co tegilo a uzdravovalo na tisice lidi.

V den sveho ptijezdu jsem ihned hledala z okna lazeriskeho hotelu, kterY je zas tak pohostinskY jako vtdy bYval, znarne kvetin c,r,re yelobodiny, tento podebra4okY orloj s

kern hodinafern. Rueieky byly odmontovany, dislice dosud neznatelne; jen do drnu vytiznute.

I pygnY napis — Pravda vitezi — byl dosud tmavY dernou prsti, dekajici na umne ruce, ktere otivi toto svate heslo. Ale ut druhYr den pinily se derne faclky svetlou napini kvetinovou a do ptigtiho dne se vesele smaly na modrou oblohu, ktera vyslala k pozdravu a uvitani nejkrasnej gi jarni den. Take rueiCky vlastne jsou to statue napjate pate — ut usedly na sve misto a milt' pidimutidek zas vesele odcinkava hodiny, cot mu bylo Nemci zakazano. I on, malt', vlidnYr stateeek, byl "netadouci" v letech hrazy. Pry rugil nemecke deti, on, kterY dava, tolik radosti deskYrn detem, jet se chodi divat na jeho neanavnou rueku, odbijejici ye dne v noci hodiny tivota. Ale snad opravdu je ru gil a snad to byl i jeho gkodolibY amysl, to se o gkliye dival a bugil do sve muchomarky schvalne hodne neladne, aby pteru gil stupidni pisne o jedinem vaterlandu a aby se nemusil divat na tvate rasovou zlobou nedetsky z yleile a tupe.

Jednoho dne, asi rok pted revoluci, rozhneval se milt' permonidek a byl ten tam. Mama byla po nem shanka a tak si lide vysvetlili jeho zmizeni atekem k partyzanam. Nevratil se v gak ani v slavnYch dnech kvetnovYch. Bud' hrdinne zahynul po boku s yYch lidskYch ptatel v boji nebo se vratil na stare kolena do podzemni ke syYm druham, kterYm ted' vypravi sve dobrodrutstvi a povida ,jim o lidskYch bolestech i radostech. Na gel se naslednik, o nee° mengi a sotva tit vyroste a tento gibalskY dedenek zas si vesele cinka pro radost nagich skYch deti i nas velkYch, kteti si jej s chuti take poslechneme. Jen obeas se trochu splete, chudadek. Odbiji nekdy o hodinu merle. Bud' je poslugen jako ptislu gnik tivla mimosvetskYch hlasu slunce, ktera nezna letni eas na sve, veky vymezene draze, nebo nechce, aby den tak lig utikal, kdyt zati slunce a svoboda. Jiste easem zvykne myglence, to tu na zemi ridi tad Tide a vysvetli bratru Slunci, to jich musi byti poslugen, zvlagte ted', kdy se tak vyznamenali a vykoupili svou siadkou milovanou vlast sizami odtikani i drahYmi tivoty, kdy si ji tak slavne znovu vybojovali ye svern nejkrasnejgim maji.

Zas stoji pevne socha Jitiho z Podebrad a tehna, svemu mestu hrde a yznegene se sve vsrge, vdeena moudre Prortetelnosti, ktera dala zvitezit pravde a nedala nam zahynouti v porobe. ) 4, • ( Floresville, Texas.

Bratti a sestry tadu Rozkvet Zapadu dislo 107.! Timto se vam oznamuje, to na ge schfize bude konana 8. dervna. Jelikot Telocviena, Jednota potada tehot dne taneeni veselici spojenou s klobasovou vedeti a bingem, tak jste dani, abyste pti gli na 1 hod., neb mnozi bratti budou pracovat pti chystani vedete, obzvlagte sestry, tak schtzi musime miti co nejdfive motno, aby nam zbylo easu na praci, ktere, j-ak mnozi vite, je pti tom mnoho.

Veeete a bingo zapoene v 5 hod. Cena veeete bude lidova na dnegni drahotu, pro dospele 75c a ditky pod 12 roku 35. Pki bingo budou utiteene veci,. K tandeni bude vyhravati oblibena Mac orchestra, ktera, jest ted' zesilena. Jo a paneeku, to to tetou od podlahy, proto ptijd'te vg ichni, mladi, stab i znami zblizka i zdali, ygichni budete srdedne vitani. Doma jit neveeetejte, at u Sokol Hall, neb tarn bude ledacos dobreho k mani; to tam bude postarano o obderstveni jak sodou tak i pivem, ktereho bude vicero druha k dostani, no zkratka, jake mate radi, to se vi, vgeho dost a vynasnatime se, abychom vas uspokojili. Tak nezapomerite na 8. eery na a dejte sobe dostaveniako u Sokol Hall ve Floresville.

Dne 17. dostali jsme oeekavanY de gt', jen to mnozi se na to smutne divaji, neb misty chytily kroupy a &oda znidena nadobro; ov gem to to nebylo vg ude stejne, nekde mene, nekde vice a misty zase nic. S bratrskYm pozdravem, Tom Novak, dop. ) 4, • c Podle statistiky z roku 1946 kaidy patnaetyr dolar narodniho dfichodo plyne Poigt4oi rortuallitit.ho druto,i.

Fayetteville, Tex., 26. kvetna 1947.

Cteni bratti a sestry: Za necelych pet tYdna budeme slaviti padesatilete jubileum zaloteni na gi Jednoty celostatni slavnosti, kterou bude potadati tad Praha, Oslo 29. v Taylor, Texas.

Rad Praha, eislo 29. kona, pro tuto slavnost jit nyni ptipravy, nebot' to bude pro tento tad veliky podnik a velkYr kus prace. fiAd Praha, cislo 29, se vynasnati, aby vsecko pohosteni atd. pro v gecky bylo za6patteno, ale aby tad Praha moll se pro tuto udalost pattiene ptipravit, je to rozhodne nutne, aby oni ptedem aspori ptiblitne yeah, kolik elent a elenkyri nagi Jednoty steastni se teto slavnosti. Abychom mohli tad Praha ptedem informovat, asi pro kolik elend a elenkyri na gi Jednoty se maji ptipravit, tadam vas, v gechny bratry a sestry, kteti na tu slavnost pojedete a doufarn, to tam budete v poetu co motno nejvet gim, abyste to oznamili tajemniku vageho , fadu a aby tajemnik vageho fadu nam pak oznamil, kolik vas od vageho tadu na tu na gi jubilejni slavnost do Taylor 29. eervna 1947 pojede. Nepi gte nam to do Hlavni Utadovny, oznamte to tajemniku vageho iadu, kterY nam to pak oznami "za celYr vas tad.

Vas bratti atednici mistnich tadu a zvlagte vas tajemniky mistnich facia timto tadam, abyste ye vagi ptigti scfrazi, aneb tak brzy jak budete mit k tomu pkiletitost, dozvedeli se, kolik &ernu a dlenkyri va geho tadu na tu jubilejni slavnost pojede a pak nam to oznamili do Hl. atadovny ne pozdeji net 16. pti gtiho mesice.

Bratti tajemnici, neposilejte tuto zpravu tadu Praha, ale po glete ji do Hlavni afadovny a HI. atadovna pak po gle tadu Praha podobnY seznam, kolik eleniz a dlenkyri na gi Jednoty, od katdeho tadu se teto padesatilete jubilejni slavnosti dne 29. eervna 1947, kterou potada tad Praha v Taylor, Texas, fleastni.

Apeluji na vas, bratti a sestry, abyste nenechali tuto prosbu nepov gimnutou. Kdyt ji vyhovite, ptispejete tim k aspechu teto slavnosti.

S bratrskYrn pozdravem, J. F. Chupick, tajemnik Hlavni ntadovny. ) • 4 • ( Alvin, Texas.

Mill bratti a sestry!

Dnes 23. prgi a ut bylo de gte moc,neb v nedeli 18. kvetna velice rano pr gelo a hromy buracely.

V Alvin zapalil blesk velkou su girnu na ry2i. A v ate* 20. zase ptihnal se lijak od severu a spadlo tet nekolik kroup. V zahradkach zelenina je pogkozena tim silnYm degtem.

Dne 22. kvetna obdrteli j gme z Guy od syna J. H. Mikesky pote gitelnou zpravu, to 11. kvetna se narodil syn jejich dceti Vlaste a Dudvikovi SurovcovYm v Damon, Tex. v nemocnici ve Wharton. Dale sdeloval, to jejich nejmlagi dcera Dorothy se 17. kvetna provdala za Clarence Eversola z Damon o 6. hod. v Richmond, Tex. Po oddavkach odejeli na svatebni cestu do San Antonio. Budou bydlet na Damon. Novomantelt= pfejeme mnoho zdaru v potegitelne zpravy, ktere ne easto obdr gim. A skuteene, yeera dne 22. obdrteli jsme smutnou spravu z Guy, to syndeek mladYch mantelii SurovcovYch zemtel a 23. to bude miti pohteb na htbitove v Guy. Je to velkY zarmutek pro mantele SUrovcoYi, neb je to'prvni dite a tak moc se na neho te gili. Citim s vami bol, to mi nebylo dopfano, pravnueka uvideti. At' spinka v pokoji, a vy poz-dstali ptijmete na gi srdednou soustrast.

Mild sestro Parmova v Yoakum, dekuji Ti za vzpominku. Musite dopisovat do mileho Vestniku uz vy raladgi, mne ut to nijal iiejde, Na goax

.............. budu moci ještě jednou ústně poděkovati za Vaší lásku. S bratrským Na zdar! Váš J.P. Holý.

Teprve dnes, dne 14. břězna, obdržel jsem Váš milý dopis ze 14. ledna, tedy právě po dvou mě­ sících! a poněvadž jde vlastně o dopis Vás všech, je dlužno říci: ly. V důsledku, že se nám ještě dodnes nepoda­ Drazí bratři a drahé sestry! řilo sjednati učitele, rozhodli jsme se býti sobě­ Děkuji Vám za Váš krásný dopis, jímž jsem stateční. Večerní škola pro dospělé žactvo do­ velmi dojat a děkuji Vám za Váš neméně krás­ znala příznivých výsledků, o tu je postaráno. ný dar - velikou bednu plnou znamenitých Přihlásili se z našeho středu dva ochotníci, kte­ lahůdek. Bacon (slanina) jsme neviděli již de­ ří mají vysokoškolské vzdělání nabyté v Če­ vět let, máslo tu a tam, a to dáváme všechno chách. Ovládají dobře oba jazyky, český i an­ naší stařičké matce, [amy, kávu, maso a ciga­ glícký a jsou ochotni učit. Je to p, Josef Svobo­ rety. Můj Bože, jaké to rajské dary! Děkuji da a Bohumil Zvolánek, budou učit tři večery Vám mnohokrát a buďte přesvědčeni, že po­ v týdnu, v pondělí, ve středu a čtvrtek od 8dělím se i s jinými méně šťastnými bratry a 10 hod. V úterý a pátek bývá sokolské cvičení. sestrami. - Bohužel, cigarety (píšete 600), do­ Škola potrvá 6 týdnů. Podmínky platu a učeb­ sud nedošly. nic až se začne vyučovat. Zápis všech tříd bude Dne 9. června 1947 přijedeme do New Yorku, 9. června. Vy, jenž pracujete a budete navště­ abychom se súčastnílí VII. sletu Sokola Ameri­ vovat pouze večerní školu, přijďte k zápisu ve­ ckého. Pojede nás 60. československá Obec So­ čer 9. června. Poplatku za učení se žádný bát kolská jmenovala mne tajemníkem výpravy a nemusí a nemohu napsat určitou sumu, ještě tak věnuji nyní celý den (a každý den) jen té­ jsme se na ní neustanovili, bude vám sdělena to práci. Napřed musíme vybrat zmíněných 60 při zápisu. Pro denní vyučování, to je trošku účastníků, pak jim musíme obstarat pasy a vi­ tvrdší oříšek, který jsme všera ještě nerozlousk­ sa a s Londýnem, Amerikou, Kanadou a Paříží li docela, jen tak na půl. Máme ještě jednu na­ musíme ujednat podrobnosti zájezdu. Z Ameri­ ději, že přece pro denní školu získáme učitelku. ky odjedeme dne 1. srpna 1947. - Výprava bude Musíme ty děti rozdělit, malá děvčátka a hoši vedena naším velkým sokolským pracovníkem od 5 do 8 roků budou mít svoji třídu, větší od · drem Antonínem Hřebíkem, starostou Česko­ 10 do 15-16 zase svoji třídu; hodiny učební, slovenské Obce Sokolské, předsedou výkonného pro malé od 9-12 s 30 minutovou přestávkou, výboru XI. sletu všesokolského v Praze 1948, o větších je dosud nerozhodnuto. Pro mnohé členem národního shromáždění (congresman), naše ženy, které schopnost k učení mají, je to advokátem (attorney at law) drem M. Kavalí­ někdy nesnadné se každodenně k vyučování rem, náčelníkem ČOS a sestrou M. Provazní­ dostavit, ale slíbily všemožnou výpomoc. Osob­ kovou, náčelníci ČOS. Dále pojedou i někteří ji­ ně jsem se k učení nehlásila, poněvadž mně se ní členové předsednictva ČOS, dvě 8 členná v mládí mnoho školního vzdělání nedostalo a družstva s vedoucími (tedy lOti členná) a o­ to mě zdržuje se nehlásit. Je pravdou, že vedu statní cvičící bratři a sestry. program s dětmi úspěšně. Mám je všechny rá­ Přihlášek jsme dostali 784. Ano, sedm set da, ať malé či velké, a ten kdo si umí lásku dě­ osmdesát čtyři! Každý by se k Vám chtěl podí­ ti získat a umí se s nimi pobavit, tomu prý je vat a poděkovat Vám za Vaší mravní a hmot­ možno závidět. Děti poznají z vašeho pohledu, nou podporu po celá tato hrozná léta. Ale mno­ máte-li je opravdu rádi. Hlasy z obecenstva zí si představovali, že cesta do Ameriky je lev­ jsou: Máte teď dost času, tak proč byste je ne­ ná a pod. a tak na konec zbylo jen.něco přes mohla učit vy? Tož tedy si beru na starost ty 100 přihlášek cvičících členil. Z těchto 100 jich pojede 30, neboť prvních 30 (ořřícíelní delegace malé a tu hřivnu mně Stvořitelem danou roz­ množím mezi ty malé. Toto jsou už děti mno­ je složena z předsednictva a družstev). Deváté­ hých těch maminek, které jsem pomáhala učit ho května vstoupíme na posvátnou púdu Vaší před 20 lety, to už budou moji vnuci a vnučky. drahé vlasti, abychom s Vámi v různých jed­ Br. Stránský včera pravil: Málo vykonat je víc notách (N~ York, Montreal, Toronto, Cleve­ než pouhé níc ! land, Detroit, Chicago, Cedar Rapids, Omaha Za zmínku stojí: Po programu na Den matek atd.) pobyli celých 54 dnů, přišla ke mně jedna mladá maminka a dala Těšíme se na Vás a na Ameriku nesmírně. mně upřímný polibek, v oku třpytila se jí slza Těšíme se i na Vaši hromadnou a mohutnou a pravila: ó, paní Valčíková, ten program byl návštěvu v r. 1948. Měli byste radost kdybyste tak krásný, jsem ráda, že jsem šla a až můj viděli ruch a život v našich jednotách. Všude chlapeček doroste .(má teprve několik měsíců), se cvičí a pracuje. Před půl druhým rokem za­ tak ho také musíte vzít na program, on také čali jsme z ničeho. V tělocvičnách byly za války bude mluvit česky. (Dle toho abych žila ještě skladiště, nemocnice a pod. a převzali jsme je hodně dlouho). Byla jsem velmi dojata nesčísl­ zničené, zahmyzené, nečisté a hlavně úplně vy­ ným množstvím uznání, jehož se mně dostalo. kradené. - Kolik práce bylo již v jednotlivých Podali jste mně kytičku ze všech nejkrásnější jednotách vykonáno! I nářadí jsme buď za­ jakou maminky k svátku mohou dostat. Ne­ chránili nebo zachraňujeme a všude se "jede chci býti sobecká, abych si ji sama ponechala, plnou parou". - Na ulicích vidíte na klopách kabátů (mužů i žen) tolik so}{olsliýchodznaků, ale dělím se o ní s těmi v síni, jenž na progra­ mu účinkovali. Znovu prosím, aby kdokoli z ná­ že opravdu se zdá, že v prvé řadě jsme národ vštěvníků dal veřejně uznání dětem za jejich sokolský! výkony. Co Vy, pí. M. L., slíbila jste, tedy spo­ Nechtěl jsem Vám odeslati dopis započatý 14. března, tedy před 2 měsíci. Stále a stále léhám na Váš slib. Ale i ti co neslíbili mohou psát. Děti to potěší. Pan Studničný svým schop­ jsem doufal, že cigarety přijdou a že Vás nebu­ ným perem nám. vypsal jejich program, jenž du musit zarmoutit zprávou, že nedošly. Ovšem, měli v jejich síni na Studewood. Jen to mne že jsem doufal, že přijdou. Přišly včera, po 99 mrzelo, že toho našeho českého nebylo dost. dnech. Co na tom však. Jen když přišly. Děkuji Vždyť ta naše písnička neb básnička česká je Vám a všem sestrám a bratřím, že jste si na mne vzpomělí. Dělím se o ně, dle Vašeho přání tak hezká, udržujte ji co nejdéle.

Dar 10 dol. od nejmenovaného odeslala jsem a všichni pějeme chválu Vám, Americe i výteč­ nému kuřivu. pro tuberkulosní sirotky na Moravě. K tomu k Již za pouhých 17 dní nastupujeme cestu do uctění památky br. V .Drobila přidaly: paní Chicaga, Ill. Byl bych nesmírně šťastný, kdy­ Hemžalová, pí. Malíková a pisatelka po $1.00, celkem 13 dolarů. bychom se tam všichni shledali. Je tomu 18 let co jsem byl naposledy v Dallas a 16 let co jsem Před krátkým časem mně došly vydané bás­ byl naposled v New Yorku. Bylo to v době ho­ ně "Cestou let" od Ivan Sabinova z Brna. Nabí­ zí další svoje publikace. spodářské krise a proto jsem se vrátil do Pra­ hy, kde se poměrně levněji žilo. Všichni mojí V lednu mně naše místní Jednota Sokolská známí na burse v Dallas (Cotton Exchange) pověřila, abych vyřídila zásilku potravin. přes byli přesvědčeni, že jsem z nich nejchytřejší.

CARE a cigarety našemu bývalému členu So­ (Všichni mimo mne ztráceli peníze.) - A přece kola. Zde je doklad jak vděčně byl dar bratří a sester přijat. jen neměli pravdu.

Pokusím se zajeti do Dallas alespoň na pár Pozdrav všem čtenářům zasílá dní. Jak rád bych Vás všechny viděl, jak rád Božena Valčíková. bych víděl Dallas!

Praha, l~, března 1947, :Ort\lJ(l, 13i:íl'it~~g · V1;1,1čilt9V@. I :Oouff\m1 f.i;i i!le m] to J;ll'Jd?rH a že lie V(l.m vlí<i:m

Dallas, Texas.

Milí čtenáři Věstníku!

Včera večer sešel se náš školní výbor k další poradě ohledně naší nové české prázdnívé ško­

---)

...

(,---

Houston, Texas.

Přátelé, v neděli 1. června bude společný o­ běd, který možno dostati od 12 hodin až do ve­ čera. Lépe to chutná, když jsme všichni společ­ ně kolem stolu, že ano? Ale ze zkušenosti víme, že se každý včas nedostaví, tak oběd dostane kdykoliv kdo přijde. Pak bude schůze řádová a po schůzi je hra Bingo, večer pak taneční zá­ bava. Je to vše ve prospěch našich nemoc. ných. Dejme jim kytičky za živa co důkazy na­ ší lásky a dodržujme to heslo: Podpora, Lid­ skost, Bratrství. Jsme všichni z masa a krve a žádný nevíme, co nás očekává. Dělejme radost - dobro, které se nám jednou vrátí zpátky. Doufám, sestry a bratři řádu Štefánik a vy, přátelé z okolí, že se všichni dostavíte. Schůze bude sknočena brzo, tak budete mít čas na spo­ lečnou zábavu. Dokažme, že naši nemocni jsou v našich myšlenkách. úctivě vás všechny zno­ vu zve, Zábavní výbor řádu.

--~)

...

(---

Řád Jaromír, číslo 54., West, Texas.

Bratři a sestry, jste všichni žádáni, abyste se do příští schůze, která bude 1. června, jako o­ byčejně ve 2 hod., v hojném počtu dostavili.

Nevím co máme na programu, ale je vždy ně­ co. V minulé schůzí se jednalo, jestli máme po­ řádat piknik na 4. července, a byli všichni pro to, ač někteří poukázali na to, že to bude v pá­ tek, někdo zas navrhoval, ať se dělá piknik v sobotu, neb v neděli, ale to už nebude "4. July".

Tedy se má odbývat v ten samý den na který připadá, a dáno vše na starost zábavnímu vý­ boru a ovšem br. Hugo má nejvíce starostí.

Letos jsme neměří iíádný program na Den matek jako jiná léta, neb se ta slavnost pořá­ dala v katolické síni a byla velice hezká, jen pro br. a sestru August Dulákovi zůstane vždy ve smutné paměti, neb den před tím obdrželi hroznou zprávu o smrti svého syna Edvina, který se zabil v letadle. Tělo bylo sem doveženo až ve čtvrtek a byl pochován ve Waco 16. na Rosemound hřbitově za velké účasti lidu s vo­ jenskou poctou. Ať odpočívá v pokoji a zem ho netlačí; byl ještě docela mladý, 26 roků. Cítíme s rodinou Dulákovou i jeho manželkou, která očekává rodinu. Ať přijmou nás všech upřím­ ně cítěnou soustrast.

Počasí máme ošklivé, chladno a deště, rolníci místy ještě nemají bavlnu zasetou následkem mokra, někde vidět větší trávu než bavlnu, a s kornou je to též takové, a zas vidět kus pole, kde se korna bude sypat za některý den, kde tolik netrpí mokrem. Zahrádky jsou pěkné, ale ovoce moc nebude. Zdálo se, že bude broskví dost, ale asi deště zkazily všecko.

Sestra Váňová už je zase přes 3 týdny v ne­ mocnici. Pak byla operována pí. Vilém Zahrňá­ ková a ještě je několik jiných nemocných, kte­ rým přejeme brzké uzdraveni.

To je asi vše pro dnešek. Tak se všichni měj­ te jak nejlépe můžete. Srdečný pozdrav na všechny posílá Marie Klausová.

---)

... , _

Řád čís. 81., Needville, Texas.

Bratři a sestry! V naši minulé schůzi bylo u­ snešeno pořádati oslavu zlatého jubilea Jedno­ ty a program na počest starších zasloužilých členů našeho řádu na den 8. června. Začátek v 1 hodinu odpoledne. Bratr rev. J. R. Vilt před­ nese případnou řeč a pěvecký sbor zapěje ně­ kolik písní. Další program byl dán na starost výboru. Naše sestřičky jsou opět žádány, by přispěly s nějakými zákusky a bratři již se po­ starají o uhasení žízně. Doufáme, že všichni členové, staří i mladí, se dostaví, a také členové z okolních řádii budou nám vítáni. S pozdra­ vem, Inoc. Pešák, taj.

---)

...

(---

Řád Hvězdnatý Prapor, čís. 55., Tours, Texas.

Ctění bratři a sestry! , Tímto vám oznamujeme, že pravidelná schů­ ze tohoto řádu koná se v neděli 1. června. Čle­ nové jsou žádáni, aby se v plném počtu dosta­ vili. S bratrským pozdravem, J9a, l?r1;vHče:k, pře,,faeda.

Albin Pitter, tajenm$:1';,

~-

Ve sttedu, dne 28. kvetna 1947.

atoms 10

VESTNIK

OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF THE STATE OF TEXAS

All contributions, correspondence of Lodge reporters, biographies, etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor

by Saturday.

THE DOG OF THE NORTH Of the many hazardous experiences I (David, husband of the author of this story) have encountered during these years in Alaska, there is none so terrifying as the sixtyfive hour 'mush" from Hungry Creek, in the Bonnifield country, to Chena, near Fairbanks.

In early December, 5 years ago, George Raphael, Charlie King and I left Fairbanks for Hungry Creek to do some assessment work and prospect the claims we had staked the previous summer during a stampede to that country. A rich strike had been reported by the Johnson brothers. We had the usual outfit, about 600 pounds of provisions, a tent, bedding, Yukon stove, and the necessary tools and equipment for prospecting strapped on two sleds drawn by 6 dogs. I took charge of the lead team of three, owing to the fact that my lead dog, Bones, would not work for any other master. I bought him from Calico Charlie, a Siwash Indian, for a pound of tea, and named him Bones, because of his scrawny frame. He now weighed 180 pounds.

Leaving Fairbanks early one morning we made no stop until we reached Long Bill's fish camp, 20 miles up the Tanana river. Long Bill was the usual good host found along the trails of the Yukon, and needless to say, we did not pitch camp that night but enjoyed' the comfort and hospitality of his cabin. The following day we made to the mouth of Clear Creek, where we camped for the night. It took the hard travelling of the next 3 days to make 40 miles up the Creek. Owing to heavy thawS, we were obliged to brush trail, consequently we made slow progress during the day and pitched camp at night. We portaged 2 days from Lost Creek to the gold bearing creeks of St. George, Clear, Gold King, and Hungry, about 7 miles apart.

Our principal work being on Hungry Creek, we lost no time in putting up our tent on number 5 below Discovery Claim. Raphael and I gathered pine boughs for the bunks while King prepared the grub. We built a "lean-to" dog house by working far into the night, but Bones slept at my feet.

Nowhere in the world are the nights so beautiful as under the Artic moon and stars, when the air is cold and crispy. Even Charlie King, usually very quiet, was moved to sing old English ballads and we discovered he had a very fine tenor voice.

For 3 weeks we prospected Hungry Creek, sinking holes on Number 5, right and left banks and creek bed, finding colors but not a pay streak. Realizing the Creek had been well named and our work a failure, we decided to return to Fairbanks the day after Christmas. Our Christmas dinner considered of fried rabbit and sourdough flapjacks. Raphael and King sang Christmas and folk songs. I believe we were a bit homesick. The day following our Christmas feast we broke camp, the boys taking the grub that was left, the camp outfit, and dogs, with the exception of Bones.

Like all prospectors, I had a natural curiosity to-know what the other prospectors had found on Roosevelt Creek, about 30 across the divide. After seeing King and Raphael on their way, I started the 30-mile "mush" with faithful Bones at my heels, and large bacon sandwiches for lunch in the pocket of my parka, hoping to make the Johnson boys' camp by nightfall and trusting they would be able to share enough grub to see us safely into Fairbanks along with their outfit, which, I understood, was leaving about the first of January.

It was stinging cold, but frisk walking kept me feeling fine and making remarkably fast

By Rose Roy time, not stopping until two o'clock to eat our sandwiches, Bones getting the larger portion. Daylight began to wane at three o'clock, but an endless blanket of snow and bright skies enabled me to travel well. At 5:30 I reached the Johnson claim and to my consternation found the camp deserted. A note tacked to a tree on which was scrawled "Bert and Gene Johnson on way to Fairbanks December 26th," gave me some hope of overtaking them on the trail, although a dog team lightly loaded, as no doubt they were, could travel 50 miles a day. Upon closer examination I found ashes and pieces of firewood, dumped from their camp stove, still warm and their trail fresh, evidence that they were only a few hours ahead of me.

Berating myself for neglecting to prepare for this emergency, I followed their trail. Unless I could, by walking all night, overtake the boys, I would find myself hungry, cold, without matches to make a fire, and without a gun to get game even if any should chance my way. Bones, too, was reluctant to begin another "mush" without his well-earned supper, to which he had become accustomed since leaving his Indian home. Walking fast fast, slipping and floundering sometimes in knee-deep snow, I became so tired I began stumbling.

At 2 o'clock in the morning of the 27th, I gathered an armful of pine boughs, made a "shake-down" for myself and coaxed Bones to lie on me to keep us warm. I must have fallen asleep immediately, for Bones aroused ee with a dismal howling. He refused to be quieted and soon I discovered the cause of his anxiety. In the far distance I heard the weird, fierce howl of the timber wolf. Bones scented his enemy and knew the danger, so we set out again.

My clothes being frozen and limbs numb, I stumbled from side to side, trying to locate the trail but failed. Bones was too tired now to lead without harness, so I was confronted with another problem. I tore strips from the skirt of my parka, tied them around his neck, compelling him to lead me by kicking the poor brute until he found the trail. We kept up a lively gait the rest of the night, and the following noon found the ashes and other evidence where the boys had camped the previous night. I gave up all hope of overtaking them, but kept going as fast as I could, knowing I would have no refuge until I reached Chena or Long Bill's camp. However, I was now well along the Nenana River ,and in no danger of losing my way, as my course was along the Nenana to the Tanana.

On and on poor old Bones led me, hungry, cold, stopping only at long intervals for a few moments' rest. About 10 o'clock that night I again made a shakedown and covered myself with the dog. I felt the cold more keenly than at any time during the trip and dreaded going to sleep for fear of never waking. How terrible the loneliness and awful stillness of the night seemed to me! Fighting sleep, yet completely exhausted. The moon seemed to be laughing at me while the northern lights were dancing fairies. I fancied hearing bells and wondered if this was the begining of Artic lunacy or was I "cashing in"?

I do not know how long I slept but was awakened by Bones pawing and nuzzling me.

It was agony to move but Bones would not let me rest or sleep. He seemed to sense a danger to me, and though exhausted himself, tug..

ged and pulled until I staggered to my feet.

It was so obvious that my dog had taken charge of me that I determined to let him lead by his instinct, and I would rest no more until I reached Chena or dropped for the last count. We stumbled along at a slow pace all night, and the next afternoon Bones set UP a whimpering joyful whining. In the distance I saw a small light against the dark background of woods. Somewhere in that vicinity was shelter and human beings, and Bones was leading me there.

As I drew slowly nearer, I discovered the light to be from a window in a small river boat that had been backed into a slough for the winter, with a pilot or keeper, no doubt, in the engine-house. No words are needed to describe the relief I felt when in answer to my weak call, and Bones barking, Bill Thompson came out on deck. I tried to climb the ladder he lowered to me, but had not sufficient strength. Thompson came down, helped me up and pulled Bones on deck by a rope tied around his body.

Thompson helped me out of my frozen clothes and into a tub of tepid water. Being too tired to eat, no longer feeling the pangs of hunger, I dropped into bed where my good host brought hot beef broth and coffee with a shot of whiskey, and soon I was sound asleep. Sometime during the next day I was awakened to find Thompson with a tray of coffee, eggs and sourdough bread, Bones was eating his second meal of salmon and canned potatoes. He whimpered when compelled to move, but a caress from me brought him to my bunk with both paws on my. chest.

"Bones," I said, "I wish I could make you understand my gratitude to you for saving my life, for surely I would have perished along the way, or frozen in my sleep without your loyalty, courage and devotion." ) • 4, • A SHORT STORY The firelight shadows lengthened in the cheerful room. Quietly they sat, his head resting in the soft curve of her arm and his eyes eagerly searching her face, moments passed; the silence of perfect understanding lay between them.

What did the future hold for them so closely united after long hours of eager anticipation?

If she could only pierce the veil of the future and read there the consummation of her fondest dreams! Perhaps it was better thus; for in her heart she knew there would be others he would love whose charms would eventually win him from her.

But why look into the future and spoil this moment, their alone! His hand carressed her cheek and she bent eagerly to kiss his lips.

The Dresden clock on the mantle chimed seven. "Bed time, darling," she murmured as she lifted him gently, pressing a goodnight kiss upon his cheek and laid him in his little crib. ) • 4, • ( ORDINARY INDIFERENCE Firpo: The horn on your car must be broken.

Jake: No, it's just indifferent.

Firpo: Indifferent! What do you mean by that?

Jake: It just doesn't give a hoot. * • • "Why keep worrying about the children?"

"I can't help it.".

"But my dear, you are hurting your bridge game."

ve

nrefall, ane

zzs.

KVeMa

iwii.

111 El 7', A! 1

American Students In Czechoslovakia The American Czechoslovak Club of Charles IV University is headed by two American fellows now engaged in study and research at the six hundred year old university in Prague.

The organization was founded last December following a luncheon and tea at the Hotel Ambassador arranged by an American and Czech student group. John M. Sktivanek of Caldwell, formerly instructor in the Department of Slavonic Languages at The University of Texas, is president of the club and John Krc, Jr. of the University of Chicago is its vicepresident and secretary. The organization has as its purpose the sponsoring of activities to better relations between Americans and Czechoslovaks and the promotion of mu-

Czechoslovak Republic, Dr. Eduard Bene§.

Student life in the Czechoslovak capitol is by no means limited to class room study and directed or formal educational experiences.

Foreign students have especial opportunity to absorb the truly cultural aspects of the "Little Paris" in Central Europe. Four or more operas and an equal number of concerts are conducted nightly; heaters are alive with activity; museums and art galleries cover the entire city; and some ninety nine movie houses feature American, English, French, Czech, Russian, and Spanish films.

American students have visited Lidice and Pankrac, the latter being the scene where many of Czechoslovakia's war criminals have

tual understanding of and appreciatiOn for social customs, social problems, and social responsibilities of the two peoples.

Messrs. Skrivanek and giro were guests of the United States Ambassador to Czechoslovakia on Thanksgiving Day and were priviliged to hear the President's Thanksgiving Day Proclamation as delivered by His Excellency.

They have had occasion to engage in conversation with the Czechoslovak Foreign Minister, Mr. John Masaryk, at a ceremony honoring Franklin Delano Roosevelt, during which the late President cf the United States was made Honorary Citizen of the City of Prague, In Memorium. Recently, they received an invitation to visit with the President of the

been tried and are being tried daily. They have roamed the woods of White Mountain — where in 1620, the Czechs lost their independence which they did not regain until 1918.

The American club members were especially gratified to hear of Czech appreciation for the work of American Relief for Czechoslovakia.

Mr. Skrivanek was personally approached by Czechoslovak students who upon learning of his coming from The University of Texas, surprized him with an expression of thank to The University of Texas Czech Club for its contributions toward the work of aid to their country.

John Krc, Jr. Secretary, American Czechoslovak Club.

A NEW BEGINNING

By Sallie Bass Arnold Two erlderly people, who seemed to have little of this world's goods, lived in a room of our house years ago. They had a son who taught organ in a girl's college just across the hill from us and they desired to be with him one term. They did light housekeeping in their room and were happy in doing it. A few days after their arrival I heard the click, click of a typewriter late into the night. Later, when I knew them better, something more than mere curiosity prompted me to ask the woman if she were a writer. With a proud light shining in her eyes, she replied: "When my only child was a mere lad, I had the feeling that he was musical. I had some knowledge of piano, so I gave him lessons until he was twelve years old.. I had only a high school education but I realized if my boy ever accomplished the knowledge due him I must help furnish the means by which to do it."

Seeing the genuine interest on my face, she warmed to her story. "So," she went on, with a little flush pride, "I started writing stories.

For three years not one was accepted, but I kept on trying and to my great delight, a check for $2.50 came one day. It is true that was little pay for the time I had put in the Story, but it was better than re j ection aps,

This was a new beginning for me. This small success encouraged me very much, and to make a long story short — I earned enough, with my husband's help — to put our son through college; where he majored in organ music."

Her story interested me greatly. My husband and I had four young children to educate. We were paying for our home, and it seemed that I, too, must do something to help.

One person does influence another and often helps one find talents he didn't know existed within himself. So it was with the little woman who ocupied our back room. And I became eager to try my own hand at writing. I was more than eager'— I was determined — and almost before I knew it I had written a poem.

In a dither of excitement I took the poem to my new friend — and together we pondered over a title for my first creation.

The opening line of the poem was, "What is a beautiful life? Listen, I'll tell you true," and my friend suggested the title, "A Beautiful Life." She typed the poem with neat precision and I sent it to a religious periodical. Imagine my surprise and delight to learn that it was accepted, and later to see my own poem fn print. It mattered little that I received no

15511.1114 pay for my first efforts. I sent others and the good editor gave me a year's subscription to the magazine. So, began my writing.. .

Years have passed, many of them. The four children have their own homes in various parts of the world. All are well educated. One, our only son, is well known in his chosen field, in home and civic affairs. Another, a daughter, is a well, known author; another daughter, mother of four children, is a talented musician. She not only plays professionally but teaches violin and piano, in order to give her four a good educational background. And every week or so — an air-mail letter wings its way into my comfortable sitting room, bringing with it the mystery and excitement of a far away land, where another daughter is living a happy and exciting life.

Two years ago, while I was visiting my son and his wife, I watched her typing a letter.

Fascinated, I watched her fingers fly over the keys. I asked, "Do you suppose I could manage that?" She looked up, smiling, "Of course you could, Mother," she assured me. "But I am two years past my golden wedding anniversary," I laughingly reminded her. "Nonsense," she retorted, "you'll never be too old to learn, Mother."

And it seems she was right. For, under her kind tutelage I did learn to manipulate the machine, and when, the following month, my family presented me with a typewriter as a birthday gift — my cup truly ran over.

And tonight as I sit here looking back over the years — years filled with excitement and joy and pleasure — yes and crowned now with sorrow — for my partner with whom I. worked so faithfully and so joyously has gone on to a richer and fuller life, leaving a void in my heart that grows more empty each day — as I sit here looking back — I pause a moment and though my hands are still on the keys, I seem to hear, faintly, from the back room — the steady, "click, click" of another typewriter. . . and I remember "each day is a new beginning. .. different things to do," ) "FACTS FOR THE FUTURE" They say if you want to enjoy the future you should heed the past, It's another way of pointing out that experience is the best teacher.

We have just received some appalling statistics on street and highway accidents in 1946 from The Travelers Insurance Companies.

If experience is the best teacher, these grim facts out of the immediate past are a precious lesson for all of us: Two out of every three automobile accidents in the United States last year involved mistakes by drivers. Exceeding the speed limit took the heaviest toll — 9,460 killed and 230,760 injured.

10,070 pedestrians were killed and 171,910 injured in 1946. Crossing between intersections was the most freequent cause of death and injury, accounting for more than 25 per cent of the casualties.

870 children were killed and 21,660 injured last year while they were playing in the street.

The vast majority of accidents last year — and any year — were caused by more or less experienced motorists who have had at least one year of driving experience.

Will you heed the past? Or will you be a statistic next year? ) • etto I KNEW IT, DEAR For an hour she had listened to the conversation of a fatuous admirer.

"I was hit by an automobile last week and knocked senseless," he remarked, during a lull.

Shee: "When do you ex pect to get your senses back, sir?"

THE REMINDER Him: Didn't the kiss I gave you make you long for another?

Her: Yes, but he is away on a business trip and won't be home until next week!

PROPER LIFE INSURANCE ADVERTISING OBJECTIVES

By L. Silverthorn A review of life insurance advertising reveals a wide difference in opinion as to a proper approach to this project. Evidently Some advertisers are convinced that literature should tell the whole story about a particular life insurance service. An attempt is made to use advertising as an instrument to sell insurance to the public. Those who believe this, publish literature in booklet form.

They assume that the public is enough interested to read such copy and will become selfconvinced that they need the financial service proposed.

One of the strongest arguments against an attempt to employ advertising literature to do a complete sales job is that the prospect is placed in position to _exercise judgment.

After reading a full discourse on some particular phase of life insurance service, he feels that he is in a position to approve or disapprove of the service. The printed page does not permit a refutation of any argument arising in the prospect's mind. Literature can only make a statement and presume it is strong enough to convince the reader. If it does not do this, the advertising copy has permitted the prospect to lock the door of his office against salesmen. With that key in his pocket, he smugly refuses to be talked to further on the subject.

Advertising should pose pertinent questions in the minds of prospects and not attempt to give complete answers. It is obvious that the inquisitive mind seeks an answer. Prospects so minded are willing to meet the individual who can supply the right answers. Sales literature, or advertising, which accomplishes this purpose places the key to a prospect's door in the salesman's pocket. It affords opportunity to discuss insurance problems face-to-face. Under such circumstances, the life insurance representative is talking to an inquisitive mind.

It has been said that the prospect who begins to ask questions is half-sold. This may, or may not, be true, but certainly it seems logical that it is easier to influence an inquisitive mind.

This leads to the conclusion that advertising should stop talking when it has raised important questions and created a desire for intelligent answers. Selling is a salesman's job.

In the field of insurance selling, nothing has been found to replace the agent.

There seems to be a place in advertising for motivating literature. Not every salesman is such a master of English that he can paint strong mental pictures and indelibly impress them on the minds of prospects. Too few have artistry of expression to play delicately on the heart-strings of prospects. If this observation is true, there must be an important place for motivating literature. Such advertising predisposes an applicant to listen, or may be employed to raise the emotional pitch to that level required to close a case. Such motivating literature should be written with knowledge that few people do what they ought.

They do what they want to do. Therefore, it is not sufficient to convince a man that he ought to do something. The job is to make an individual want to buy.

The above observations are made with particular thought of informative advertising through booklets, pamphlets, etc. There is an important field in newspaper and magazine advertising. Such releases should be attention-arresting and strong enough to put across a particular message with brevity. They should be designed to seat strongly in the mind of the reader a single conviction and influence favorably the reader's opinion of the advertiser. Such a message should be brief and positive. They should appeal to both the intelligence and the heart of the reader.

These observations are made more from the viewpoint of a salesman. Such thoughts are recorded to prompt expressions of those experienced in the advertising field. If the function od advertising is to open the door of opportunity, tbafen those with advertising re-

BIRTHSTONES

By May Beth Prichard Certain gems that through custom, imagination, and sentiment are associated with the twelve months of the year are called birthstones. The belief that a natal stone is more intimately associated with one's personality than any other stone is very widespread. This belief may be traced to the writings of Josephus who found a connection between the twelve stones of the high priest's breast-plate and the yearly circle of months. This breastplate was eight inches square, set with twelve gems, each engraved with the sign of one of the twelve tribes of Israel. Yet the custom of wearing birthstones is of comparatively recent date, as it is supposed to have originated in the 18th century in Poland.

JANUARY—Garnet, gem of aquarius, the zodiacal sign for January. It was the fourth stone in the breastplate of the high priest and on it was engraved the tribal name of Judah.

People believed that by wearing a garnet they would be protected against accidents in travel The name comes from the Latin, "granatus," seed-like, because the crystals resemble seeds of a pomgranate. It is found in Czechoslovakia, South Africa and United States. The gem is usually dark red, but it may be yellow, green brown or even black. The more nearly the garnet's color approaches that of the ruby, the greater is its value. It is of the deep red stone that the poet wrote: "The gleaming garnet holds within its sway, faith, constancy and truth for one away."

FEBRUARY—Amethyst, the color of a crushed grape, no doubt got its name from a Greek word meaning "against intoxication" and people believed that the stone had the power to prevent drunkenness. It is the ninth stone in the breastplate of the high priest and was the stone of the tribe of Dan, which stood for judgment. Hence, it represents justice and courage. It is considered a semi-precious stone and is found in nearly every country in the world. There is an interesting Greek legend which tells of the origin of the amethyst. Bacchus, offended by Diana and determined to avenge himself, declared that the first person he met as he went through the forest should be devoured by his tigers. As it happened, the first person to cross his path was the beautiful maiden Amethyst on her way to worship at Diana's throne. In terror she called upon Diana to save her, and there before his eyes Bacchus saw the beautiful maiden changed to a pure white sparking image of stone. Realizing his guilt and repenting of his cruelty, Bacchus poured his favorite wine over her, thus giving to the stone the exquisite violet hue we love.

MARCH—Bloodstone, or heliotrope. It was at the time of the crucifixion of Christ, according to an old legend, that the first bloodstone was formed. Lying at the foot of the Cross were some pieces of dark green jasper, on which fell drops of blood from the spear of the Roman soldier. For this reason it is a favorite material for the carving of sacred objects. The gen variety of heliotrope which is a beautiful translucent emerald, green with spots of vivid red, comes only from India.

APRIL—Diamond. It is said that the God of Mines called his courtiers to bring him all known gems. He crushed them together and said, "Let this be something that will combine the beauty of all." And lo, the diamond was born, in whose rays shine the colors of all the gems from which it was made. There are many famous diamonds. The Green Mogul weighs 240 carats. The Pitt or Regent was sold to the Regent of France by Thomas Pitt in 1717 and valued at $2,400,000. By pledging it to the Dutch Government, Napoleon obtained funds for carrying on the military operations which were the beginning of his power.

And the "Star cf Africa," which weighed sponsibilities should be diligently asking ways and means of accomplishing this.

3,0253-4 carats and from which were cut two stones, one of which is in the British crown.

MAY—Emerald. Green as the spring month of May is the emerald. True emeralds are so rare that they are more precious than dia-, monds.

JUNE—Pearl, a drop of dew in the shell of an oyster. The pearl fisheries on the west' coast of Ceylon are picturesque and lively with their bright colored little boats and the divers who brave the sharks fifty times a day to' bring up shells only one in a thousand of which contains the precious pearl.

JULY—Ruby. A clear, transparent, flawless ruby of any size is the rarest of all gems and this is the stone for July. It is the emblem of true love and brings to its wearer health, wealth, wisdom, and ha ppiness. Because of its brilliance, an Indian legend says that the abode of the Gods is lighted by massive glowing rubies.

AUGUST—Moonstone. During the waxing of the moon the iridescent moonstone was believed to be effective as a love charm and during its waning it enabled its wearer to fore= tell future events. The moonstone is truly named for some stones shine with a pearly light not unlike the moon.

SEPTEMBER—Sapphire. "The color of the air as seen on high when not a cloud obscures the tranquill sky." Sapphires of the finest color come from the mines of Ceylon, which have been worked for centuries. Moore than half the world's supply, however, comes from Siam.

A sapphire cut in the form of a rose, which belonged to Edward the Confessor, now ornaments the center of the cross in the Crown of England. , OCTOBER—Opal. The yellow rose, and green of an October hillside, combined with the brilliant blue of the sky and softened by the inevitable autumn haze, are reflected in October's birthstone, the opal. The opal is the symbol of hope. Commercially there are three varieties: oriental, fire and common opal. The oriental gem gives out a succession of fiery rays. The reddish yellow variety called "fire opal" comes abundantly from Mexico.. In 1900 deep black opals, with wonderful flashes of green, red and blue were found at Lightning Ridge, New South Wales. They are of great value and are regarded as an exceptionally lucky stone.

NOVEMBER—Topaz. We usually think of topaz as yellow but one of se0, green color comes from Bohemia, and a sky-blue one from Scotland, while Brazil furnishes specimens in gold ruby, rose, and blue. There is also a perfectly colorless variety which often passes for diamond because of its brilliancy. The golden yellow variety which comes from Brazil is the true topaz. Belief in the virtue of this gem to dispel terrors of the night and prevent bad dreams was probably due to the association of its golden color with the sun. Like the rubby, it was suposed to have the power of giving out light and it has always been the symbol of friendship.

DECEMBER—Turquoise, the most beautiful of all opaque stones. The stones of finest quality are of a soft blue tone, like a cloudless summer sky, but these are exceedingly rare.

To look upon a turquoise when one first awakes in the morning is said to insure a happy and prosperous day. In "The Merchant of Venice," when Jessica goes away with her father's jewels. Shylock grieves over the loss of his turquoise, which he says he would not have lost for a "whole wilderness of monkeys." Turquoise occurs at comparatively few places on the globe, and these are almost always in barren desert land. The most important deposits are in Persia. The oldest group of jewlry known in the world is a set of bracelets of gold and turquoise. Before Columbus discovered America, the Indians made extensive excavations in Santa Fe County, New Mexico.

Few religious rites of the Indians take place without turquoise. The color of the turquoise has always been an emblem of beautiful and sacred things..

Ve stfedu, dne 28. kvetna 194?.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, resolueni vYbor kadu NovY Tabor, cis. 17., projevujeme upfimne citenou soustrast portstale rodine nad ztratou jejich mileho otce, dedeeka a pradedeeka, take na geho spolubratra Jana Lukga.

Vime, draha rodino, ge galostne truchlite za tak k yam dobrYm otcem, dedeekem a pradedeekem, ale budi g vain Utechou, ge i eleni nageho fadu souciti s vami ye vagemlu.

ZemtelY bratr byl tiche povahy, proto byl vaAen u kag cleho kdo ho znal. best budig pamatce jeho; at' odpoeiva v pokoji a svetlo vetne at' mu sviti.

Za fad Novy Tabor Cis. 17.: John Hovofak, John Stefka a John E. Mrnu gtik, resolueni vybor. ) ♦4.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, resolueni vYbor fadu Ennis, dislo 25., vyslovujeme nag i hlubokou a uiimnou soustrast pozristale rodine po zesnulem bratru Joseph HejnSr, ktery odegel na veky 15. kvetna ye staff 66 let.

Ztratili jste, mile rodino, nejon mute, tatinka, dedeeka a bratra, ale i my jsme ztratili mnoholeteho pfedsedu na geho tadu. Vgdy vykonaval sve spolkove povinnosti dle nejlep gi schopnosti a daval dobrY pfiklad pro ostatni.

Vime, portistala, rodino, ge teace nesete ztratu vageho milovaneho, ale budiZ yam ritechou, ge i my s vami citime ve vagem zarmutku. Ty zesnulY bratte, odpoeivej v pokoji.

Za resolueni vYbor: F. B. Vrla, F. J. Hagkovec, J. F. Hrabina. ) • 4 • If RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nigepsanY resolueni vYbor radu Ennis, dislo 25., projevujeme svou uprimnou soustrast pozristale rodine Henry Sheliga, ktery ode gel ye stall 64 let, 16. kvetna, po delgi nemoci.

Vime, portistala rodino, ge Wee nesete zdrmutek nad ztratou va geho milovaneho otce.

Budig yam ritechou, ge i my s vami citime ye vagem zarmutku.

Ty zesnulY bratfe, odpoeivej v pokoji.

Za fad: F. J. Ha gkovec, F. B. Vrla,J. F. Hrabina, resolueni vybor. ) • Os • ( RESOLUCE SOUSTRASTI. NigepsanY resolueni vYbor fadu Svaz Oechoslovanri cis. 92., Fort Worth, Tex., timto projevuje nagi uptimne citenou soustrast v gem pozristalym nad ztratou jejich matieky, babieky a na g i spolusestry Franti gky Machaekove, ktera opustila tento svet, po dlouhe a trapne nemoci, dne 13. kvetna, ve stafi 67 let, v Omaha, Neb. Zesnuld, sestra byla Clenkou nageho fadu okolo 30ti let, vkly dbala svYch povinnosti, i kdyg se s rodinou do Omahy odstehovala.

Jeji mangel ji pfede gel pied dvema roky.

Vime pozristala rodino, ge Wee nesete ztratu vagi drahe matieky a babieky, av gak budig vam Utechou, ge i my spolkovi bratfi a sestry soucitime s vami ye vagem zamutku. Zesnula sestro odpoeivej v pokoji a test' budiZ Tvoji pamatce.

Dario ve Fort Worth, Tex., 23. kvetna 1947.

Aloisie Beedn, Marie Juran, Vaclav Mika. ) • ,k • ( Rad Novohrad, eislo 3.

Cteni bratti a sestry! Timto vam oznamuji, ge nag fad bude pfi gte pofadat schtize tfeti nedeli: v mesici misto prvni nedeli, neb mesieni zprava z Hi. rifadovny pfichazi a g po 15. ka g -dehomsic.tfnavjoudsebzleni, tak neni nekdy mono yeas mesieni zpraYu Ill. Afadovne zaslat. S br. pozdravem, Adolf J. Mika, tajemnik.

Y e !Ls

itaiina

14. IC

SLOVAN VSUDE BRATRY MA

SLAVA BUDVARU.

cii Kolae-Day v Minnesote.

Vladimir Minaiik Sotva pfijel republikanskY kandidat na arnericke presidentstvi Harold Stassen do Prahy, ug to na nej prasklo: pani Hana Mandelikova na neho povedela, ge je easteene eeskeho privodu. A kdyg pfijal na americkem vyslanectvi novinate, potvrdil tuto zpravu: jeho babidka z otcovy strany se jmenovala Bene gova a jeate ye stargich ktestnich listech jeho pfedkri se vyskytuji jmena Svoboda, Smetana a Vrabec.

2adna ohromujici skuteenost, teknete. To je tuze stara, vesta, nebot' Slovan v gude bratry ma. Vzponinel jsem si v gak 1341 torn na scenu z 'Ceske filmove kmochiady, nazvane "To byl skY muzikant." Pfedvadeli tam, k Kmoch muziciroval se svou kapelou kdesi v Rusku, a jak tam eeska lidova pisnieka hnula davno a g zapomenuvgim srdcern bYvaleho oecha; eesky ua neumel, na starou vlast nevzpominal ani v dobrem ani ye zlern, ale deska pisnioka mu piece pilpomnela, ge ma, cosi spoleeneho s temi lidmi kdesi za Dneprem, ba dokonce ag za Vislou a Odrou.

Harold Stassen si take na cosi vzpomnel. Neprovedl to ovaem tak sentirnentalne, jako odrodilY Oech v onom filmu, nebot' tuto scenu neregiroval SlavinskY ani g kdo jinY z autorri filmovYch lidovek, spig s radostnym rcrzjatenim se jal vypravet, ge v jeho kraji, v Minnesote, jsou poicadany rok co rok "kolad-days", co g ma znaeit koldeove hody, kterYch se pry nikdy neopomine zileastnit.

Ani tohle by nebyla zrovna sensace, kdyby takovYch ridajil nebylo tak tuze mnoho. Jednou to je eeska, babieka nebo prababieka, jindy deska pisnieka, jindy zase koladove hody, a dohromady to vgechno svedei o torn, Z. e eeSi se dovedou velmi rispegne rortahovat po svete. Ne pouze Slovan, ua i Oech v gude bratra ma. Je pravda, ae o to pfili g nestojime, abychom men bratry vaude; radeji bychom je meli doma, kde by se mohli dolake uplatnit a kde by se neodnarodnili. Ale kdyz ug to jinak nejde a pronikava reemigrace krajanti ze zahraniel ztistane asi marnym tou genim, bereme kartu, jak nam pada, a bratr v cizine je take potegeni.

S tim eeskYm rortahovanim po svete jsme se ovaem jeate nevypokadali a musime o nem jeate nee° tici. Pfesvedeuje nas totia o tom, ge jsme aivel celkem nezdolnY nebo aspori velmi odolnY. Kdyg nam bylo za valky nedobfe, Eduard Bass nam napsal "Cirkus Humberto" a ukazal, jak deskY Vagek se uplatni vgude, at' se deje co se deje. A nyni, kdy nam je lip, nam Mr. Stassen tike, o svYch eeskYch prababiekach a koldeovYch hodech. Nevina, jaky mel kdo posit za valky, kdyg kolovala nikoli neuvefitelna, povest, ge nas Memei chteji vystehovat na Kamdatku.

Myslim vaak, ae nas nebylo inalo, ktefi jsme si "Chudaci Kameadalove! V gdyt' je tam snime i s botama!" A nefikali jsme ani, na mou dugi, "snime", nam to myslelo a mluvilo jadrneji, ale ten soucit s utrpenim Kameadalri byl upfimnY. V Ceske narodni bytosti je cosi neprugneho, neohebneho, a je to mo gna nevYhoda; aspori velkY narod by to mohl pocit'ovat jako vagnou chybu sve povahy. Ponevad g my vaak jsme vydani neustalemu nebezpeei a ponevadg praotec Oech zavedl na ge pfedky na misto, ktere svou drile gitosti je vhodne pro narod padesatimilionovSr, ale nebezpeene pro narod osmimilionovY, je tato hou gevnatost, neprugnost a jak tomu chcete rici, piece jen dobra, vlastno,st. Zaji gt'uje nam, ze budeme jako narod existovat, i kdy g nektery z potomkri nynej gi sleeny Svolaodove, Smetanove nebo Vrabcove bude vzpominat na ceskou cast sve minulosti jako na uzavrenou kapitolu; i tenkrat astatne jeste jej budou "kolde-days" poutat k stare vlasti, at' bude chtit nebo ne. Take v eeskem kolati je strasna sila, ktera pfeklene yeky i mote. A pak se divte, jsme optimists! )*4• V Mobile, Alabama, se octia hospodyrika znenadani bez penez, vylomila synadkovi nidku a na g la v ni jenom stvrzenku: "S diky si

SIava Budvaru nezanikla — i kdyg se nam za valky zavfela vrata do ciziny a nic se nevyvagelo. Cizina vgak zna, budejovicke pivo pod, znaekou Crystal, ktere se ptestalo vyrabet, ale nyni ua je zase v kadich. Zraje pro export, kterY bude co nevidet obnoven. Zase budeme vyvaget "budejovicke" do vaech drift sveta. Kde je velke horko, tam se i hodne pije. Zaplat' panbu, ae u nas neni trvale tak velke vedro jako v Africe — Ceske netlike a lasce k pivu bychom se upili.

Vafeni piva ma, u nas tradici a proto jsme dosahli v jeho produkci tak vysokeho stupne.

Nag i sladci byli v Rusku nejhledanej gi. Valli jsme pivo ua ye stkedoveku a rozva,2elo se po vaech zemich koruny svatovacla yske, do zemi dunajskYch, alpskYch a Terstu. Pill mni gi, obchodnici, jima se tehdy fikalo "kupoici," pill meat'ane, formani v zajezdnich hospodach a pak zadal pit vaechen eesky lid. Proto se o nas fika, ge mame naturu pivni a tudi2 tak trochu tegkomyslnou, kdeZto jinde po vine jsou ohnivej gi. Nam chutna pivo a proto vie pijeme pivo.

Dejte si vypravet od profesora aafate, jak jednou pill v Anne a jake tim zprisobili zdegeni, kdy2 po nich zustala na stole baterie lahvi od piva. Po eskymu se to ovaem nemohlo stat.

Vrchnim teditelem budejovickeho Budvaru je nyni ing. Rambousek, jehog mohutna postava dristojne representuje tento podnik i ph cestach na Slovensko, odkud v techto dnech Byla to obchodni testa, protc*e Slovensko je nejvetg im zakaznikem budejovickeho Budvaru. Neni vaak stale jeate dost sudri a proto se nabizeji i slovenske pily, Ze budou pro nas dodavat hlavne dfivi. Loni musil Budvar hodne natahovat, kdy2 chtel co nejrychleji nahradit akody zpilsobene okupanty. Neradi slygime, g e narazil na neochotu hlubocke sudarny a musil proto honem poslat sve bednake do Vratislavic, kde se delaly narychlo sudy pro budejovickY Budvar. Potom take ochotne vypomohl plzeriskY Prazdroj. Jak vidite, maze si i konkurence vzajemne vyjit vstfic.

Pro na g jihodesky kraj, mesto a vtibec i pro export ma, budejovicky Budvar velkY vYznam — pfi zamestnanosti 280 lidi.

A potom, kdykoli k nam pfijede nejaka vS)znaenej gi navg teva, vezeme ji do "akcioveho pivovaru", ktery uzavird obvykle v gechny slay -nostipfleaost.Nkdepohsticlebrn,my zase pivem. Ne nadarmo se NIA, ge pivo je te kutY chleb. A rozhodne radeji vidime, ge se pije po dobrem obede v rodinach pivo, ne g kdyg se chlasta, kofalka. Piva je do prillitru vie a je levnej g i. Nepochybujeme tudi g, ge zase vytladi z pohraniei zpustle oblerstvo, ktere zde ji g zprisobilo tak velke akody.

Slava Budvaru je nepomijejici. Pfi gti rok je pro tento podnik opet vYznamnym krokem k navratu k mirove vYrobe. Vysoky konsurn piva pry znamena, vysoky stuperi blahobytu. Tak do

ypktdil doiar4 (podepsem) tatinek."

toho!

)• 4 •(

Nag e navatevy. V pondeli dojel k nam feditel bratr Karel Navratil za odhadem majetku.

Po vyfizeni veci pro Jednotu zavital k nam do redakce a povedel nam o prribehu nedelni schrize zastuperi Ustfedny a taylorskeho vyboru v sini radu Praha, na ni g projednavany byly podrobnosti slavnosti jubilea a sestaven program. VSe pry je vypracovano a vae hotovo, zalegi nyni, aby v nedeli 29. eervna byla 'ana letni pohoda a ku slavnosti dostavilo se co nejvice &exit' na g i Jednoty. — V riterY min. tSkIne pozde veeer skutedne nas pfekvapila nav gteyou nejmlad g i z deti — dcera pi. Alfred Nellieekova s deveatkem z Corpus Christi. Dojela domu poteg iti se po prilroeni dobe, co nebyla ye West. Ve etvrtek veeer dojeli domii mangele Oldtich Mouekovi s deveatkem a juridic Jos. F. Kudrna z Ennis a v patek dojela darnel druha dcera pi. Chas. 2aludkova, rovneg z Ennis. V patek v noci dojel k nam zet' Alfred Nemeeek a v nedeli odpoledne Nemeekovi vydali se na cestu domtil a pfibrali sebou matku pi. Rudolf NemeOkovou, ktere, se v primal zcirti asi elva tk.

tiny.

Nirodni pout" do Terezina Praha. (OTK) — V nedeli 18. kvetna konala se narodni pout' ke hrobam 26.000 mrt Ym na narodnim hrbitove v Terezine. Pametni slavnosti potrvaji celY tYden.

y

rtAD ENNIS, OS. 25.

y

NaSe 50. vYrodi naSi Jednot se kvapem blizi. kad Ennis se usnesl tet toto zlate jubileum oslavit a to pri ti mesic 22. derma. Pfrvodne jsme planovali na 15. dervna, ale ten den je svatba a jak vime, slavi se vetSina svateb v nektere sini veeernim venedkem a tu, jsou-li d e zdbavy v osade, tadna za mnoho nestoji, neb jsme lido od prirody zvedavi a tu se prejadi ze sine do sine. abychom nic nezme kali. Oslava, kterou na rad chce poradat, buck jit vetSiho rozsahu a vezme to hodne prate a tu je zahodno mit jen jednu zabavu v osade. Zajiste druhe sine na ten den nebudou nic pofadat a na i oslavy se stidastni, cirri dokateme, ze si je te pomatujeme prvnich na ich osadnikt, jejich zde zadatkii a v i to prukopnicke prate, kterou oni udelali pro zdej i osadu Na e Narodni sin byla prvni zde, kterou na i pfedci postavili po zaloteni zde radu na i SPJST., kde se na i lido schazeli k spoleenym schtzim a zabavam. Pouze dva eleni od radu Ennis jsou je te na tivu ze zakladajicich elent, ale mnoho je nas je te zde, kteri jsme phstupoval: rok po roku pozdeji, a vime elm nam ty schtize a zabavy byly, tkeba jsme na ne jeli na voze neb koddru a kdo jsme byli blite sine; pane pe ky. Na oslavu padesatilete teto dinnosti pojedeme pane jit v karach; nu a kdo by chtel a mel aeroplan ze vzdalenej ich, pouze 11/2 mili od sine mime leti te, ad techto dopravnich prostredku je asi je te dosti mak) mezi naSim lidem. Tak katdY planujme na 22. eer na hned v poledne do Narodni sine, kde bude velkY °bed, program, feenici, vgelike hry a veder taneeni zabava. Tet po dne ni schtzi ten, pit ktere se rokovalo o obede, budou na e teny addny o pomoc do kuchyne. Z dello se to pomoc sklacla, teny vedi, v e, jako kukata, slepice, peeivo, salaty a ruzne, z eehot povstane pak ten na obed, a spolek pak bude za to katcle tene vdeeen.

Pozdeji si v imnete ozna mek, ktee tea budou v novinach a oznami program.

Zajiste mnohY z nas se chysta tee na oslavu do Taylor, kde se odbYva celostatni osiava, a k nam zde do Ennis by zase mohli ze sousednich radii phjet a oslavovat s nami, k &mut je rad Ennis, eislo 25. upfitnne zve.

Zabavni vYbor.

g

y

g

g

g

g

The SOUTHWEST'S HOME TOWN RAILROAD

g

g

g

g

g

g

g

g

g

SPOLEHLIVE JMENO Jmeno NONAT je be2nYm slovem

ye mnohYch domacnostedi po celou generaci — dovolte aby to bylo i v domicnosti va g i — kdy2 trpite obeasnYm pichanim nebo bolesti.

Nonat g

Cena Nonat po tou 55c a $1.05 R. C. MILLER & CO., Californ1A Altadena,

ATHLETS FOOT Tisice, kdoi trpi touto nemoci noh, pocenim a finavou necht' zkusi okamiite

SEVERU° V ebEK Exy l.

KREM Stejni formula poulita behem valky vojskem

50c

Nemi-li vas lekirnik, palete si pro Severhy Exyl prigek neb krem piimo na

W. F. Severa Co. 400 First Street Cedar Rapids, Iowa NA ZLATOU 21LU — PILES Zkuste Severovu R-E-C mast je vYborni jen 50 cent*

F SE1ER, CEDAR - RAPIDS:, 'IOWA

ichz je v provozu 17. Od doby jejich zarazeni nedoSlo na pravidelnYch tratich ant k jedne letecke ne_ hode. Os. letecke linky spojuji svou rozsahlou siti 6eskoslovensko s Arikou a Ash dalkovYmi tratemi pies Rim a Atheny do Istambulu, Ankary a KahYry. Slovensko s Moravou ma letecke spojeni na lince Bratislava, PiWany, Zlin, Ostrava.

Leta se denne mimo nedeli. Od 2. eervna bude otevrena nova letec-

g

Praha. — (OTK) — DalS1 dite z Lidic bylo nalezeno. Je to osmiletY Vaclav Zelenka, kterY tije v sovetske oblasti Nemecka u rodiny Kar1 la Wagnera a bude repatriovan koncem kvetna.

Josefa HO* g

kterY ti e skonal po dergi nemoci ye etvrtek 15. kvetna ye still. 66 let, dobre pripraven na veenost. Pochovin byl po inS4 sv. dne 17. kvetna na hibitov sv. Josefa. V Ennis, Texas.

Vzdivime srdeene diky dpp. KowalskYmu a Vine. Mieolovi za posledni mu udelene svitosti a vykonani obradir v dome v kostele a na hibitove oboum za fite'Sny proslov v kostele.

Tea dekujeme zpevikiim a varhaniku za dojemnY zpev a tiem spolkfim ke kterYm zesnuly patril, vSem bratrum za neseni rakve s praporem od spolku sv. Josefa a za doprovod do chrimu Pane, a spolku SPJST za eestnou stria u rakve po celou Doc, vSem dirciim kvetin a tern, kteri jej v jeho nemoci navglivili a nam jakYmkoliv zpirsobem napomocni byli; Pan Ruh zaplat'.

MARIE HEJNY, manielka, JOSEF a LUDVIK synove; JOSEPHINE a ROSIE dcery; nevlastni &Hi FRANK A ADOLPH VLACILEK synove a 11 Vnoueitek JULIA VRANA dcera.

y

(c)

Dino v Ennis 19. kvetna 1947

g

g

g

g

.

Dar unitarii z Kanady Unitarska pomocna slutba v Ka: nade (reditelska 6e ka dr. Lotta Hitchmannovk), jet" je nejlepe znama na i vetejnosti s Ymi bohatYmi dary cletskYm domovilm, venovala ministerstvu zdravotnictvi jodove a vitaminove tablety (Calsol Minerals Capsols a Neo Chemical Food). Ministerstvo zdravotnictvi utilo 235.000 techto tablet v Tepli:!ich-anove a Sedleanech jako pro fylaxe strum u kolni mladete a tehotnYch. Bylo totit shledano, scle_ luje ministerstvo zdravotnictvi, to deti v nekterYch thdach tamnejgich kol trpi at 100 procent strumami.

0 Cs. letecke linky dopravily loni 68.000 cestujicich Praha. — (CTK) — Letadla Cs. eteckYch linek za lonskY rok doavila 68.000 cestujicich a naletala pies dva miliony kilometrt. Bezneenost es. dopravy stoupla zatazenim dokonalYth americkYch dopravnich letounfi typu Douglas,

g

g

y

elM111•■■■••■•■••■■••••

ikAD POKROK DALLAS CIS. 84, 2625 FLOYD ST., DALLAS, TEXAS VAS UCTIVE ZVE K ECASTI NA

8ESTEM V IkR0e1 OTEVRENi

NAgi BUDOVY A UPALENi "MORGICE."

v nedeli, dne 1.6ervna Od p oledne ve 12:30 Spolthoti °bed PO OBEDE SOUSEDSKA HRA

"BINGO"

Spoleena veCeie od 6:30 do osmi PO VECERI TANECNI VESELICE PRI HUDBE

g

FRANK KUBIN ORCHESTRU

0 &sate veer "Upaleni Morgi6e"

g

l

g g

V hlubokem ialu oznamujeme patch= a znimYm, ie se Panu Bohn zalibilo k sobe povolati nUSeho draheho otce, maniela a starieka

g

g

ka linka na trati Praha, PiegVany, Shad, Poprad, Pre ov s pripojeniM na Bratislavu Ko ice. Spojeni bude obstaravat letadlo typu Douglas DC3.

Oznimeni imirti a dikiwzdani

g

g

Pat Parham, agt Phone 54 West, Tex.

cena jen

Ve stfedu, dne 28. kvetna 1947.

V I e T n I a

etrana 14

O ty, kteri prijdou pozde na veeeri neb o ty, kteri ridi veedi dvakrat bude v kuchyni .nalelite postarano, a Karol bude mit na eepu dostatek BUDWEISER VSTUPNE NA TANEC JAKO OBYCEJNE, 50 CENTU K ifeasti vas uetive zve, (P)

ZABAVNI1 VISOR

VISTN

Ve stfedu, dne 28. kvetna 1947.

Moderni autos-trady v Lidicich Do Lidic povedou dye dlaIdene silnice. Prva od Dlouhe mile v deice 1609 m. druha povede pies Fifebed a bude dlouha 1766 m. Kaki& bude mit 7 m girokou jizdni drahu. 3 m Airokou cestu, oddelenou ptikopem, pro pe§i. Celkova rite silnice bude 20 metro. Prvni silnice si vytada nakladu 8,760t00 Kes, druha nakladu 9,200.000 Kes. Plany na vystavu silnic, jakot i thrada, jsou ptipraveny.- Jedna se nyni o ziskani pracovnich sii a materialu.

Prof. Josef Hromadka dekanem bohoslovecke fakulty Praha. — (oTK) — Dekanem Husovy es. evangelicke fakulty bohoslovecke pro studijni rok 1947-48 byl zvolen prof. dr. Josef Hromadka, tadnY professor systematickeho bohoslovi.

Praha sidlem evropske kancelife britskSrch lodnich spelanosti Praha. — (CTK) — Praha bude sidlem evropske kancelate etrnacti britskYch lodnich spolednosti, ktere se dohodly na spolupraci.

Pratska kancelat se bude zabYvat odbavovanim lodnich zasilek ze sttedni Evropy do zamoti pies severni ptistavy a pies Janov.

Socha Jana bitty v nadiivotni velikosti u Pamitniku narodniho osvobozeni Praha. — (OTK) — Umelecka slevarna Ma'Ska v Praze zadala v techto dnech odlevat sochu Jana tiZly z Trochova, ktera bude mekit 8.5 metru a vatit 100 metrickYch centu. Je odlevana podle modelu zemkeleho profesora Kafky a bude umistena pied Parnatnikern narodMho osvobozeni na Or" TAROKY: — Importovane z Oeskoslovenska. Cena za hru $2.50 OECHOSLOVAK PUB. CO ., WEST, TEXAS (dz)

John W. Leiikar PRAVNK State National Bank Bldg.

412 Main Street Telefon Preston 4675 TEXAS (29)

CERSTVE ftEZANE EVETINY PRO VAECIINY UDALOSTI Pohfby, svatby, kytice pro nemocnice, kvetiny v kvetinieich a novinky pro ditky.

Obrat'te se na nas kdykoliv potiebujete kvetiny.

Velkolepe technieke dilo Praha. — Vedle jinYch vYznaenYch fikolu vytkl si usttedni narodteskt Likaf a Operator ni .vYbor hl. mesta Prahy za tkol 711 Medical Arts Building ptipravit ye dvouletce stavbu mostu HOUSTON, TEXAS pies Nuselske to:loll. V prve fade je Bryle spravne pkipravene. tfeba vypracovat detailni projekt, Telefon residence: Lehigh 9745 eas dle funluvy. kterY byl jiz koncem minuleho roTelefon uiadovny: Preston 2553 ku pratskou obci objednan od pfedtkadovna 3248 — Res. 2687 nich na'Aich projektantt. V p'atek byly schvaleny podminky, na za513-17 Professional Bldg. klade nicht bude poeatkem kvetna TEMPLF, TEXAS t. r. projekt zadan stavebnim firmam a architekttm.

PRAVN1K Most pies Nuselske tdoli path mezi monumentalni stavby, jimit Vyfizuje vakere soudni ma bYti vybudovana a dopinena sit' modernich mestskYch komunikaci. tfadovna: 936 Bankers MortBude leteti na yYznaene dopravni Zubni Mat tepne smeru severojitniho, ktera, gage Building, pies ulici nafitadovna nad Canada's Drug Ca navazuje i na druhou dtletitou proti Kress budovA. BRYAN, TEXAS stavbu, ve dvouletce ptipravovanou HOUSTON, TEXAS — most pies Masarykovo nadra'ti.

Stavba povede od detske nemocnice na Karlove a vynsti na pankracke SPRAVNA VYKONAN4. plani. Tim, ze detailni projekt vyPOIlitEBNi SLUtBA pracuji autoti generalniho planu z Barbecue sandvide, Pivo, V hodine ialu zarmouceni naroku 1938, navazuje se na ptedvaChili, Kass, a Studene BAIR& Ieznou Edward Pace pohfebni ftleene studie, ktere mail jiz svou histcrii. Prvni myglenka stavby mo- stay pohotov3•7 k sympatickerau stu vznikla v r. 1903 g lo o projekt vyfizeni nezbytnch jednotlivooceloveho mostu, kterY vypracoval sti a k vypraveni dojemneho poMarjanka, konstrukter haly hitu.

SluAne roisto pro fictyhodne Wilsonova nadrati. Po prve svetoLevine ceny jsou nail zitsadou. lidi. ye valce v roce 1918 navrhl prof.

6802 North Main St. dr. St. Bechyne most ze telezoveho Phone V. 2-0088 Polffebni feditel betonu. Pozdeji nasledovaly v roce g len S.P.J.S.T. — Telefon 3606 HOUSTON 9, TEXAS 1926 a 1933 vetejne soutete na pro118 N. Fifth st.` — Temple, Tea. (8-dz.) iekty ideove a v r. 1938 byly zadany plany generalni. Detailni plan vypracuji po strance konstruktivni: prof. dr. Bechyne, fa int. J. Vyhna- 1. nek a mostni oddeleni Stavebniho dtadu hlavniho mesta Prahy, po strance architektonicke int'. arch.

J. F. BO2KA, feditel dr. B. Kozak, in2. arch. K. Domansky a in2. arch. V. Kerhart.

Vyhotovi abstrakty, vlastnicke pray% Osa mostu bude vedena na stied vyfizuje majetkove pojiitenL budovy detske nemocnice, ktera, bude zbokena, aby bylo =Ana vytvotfadovna nad Peoples State Bank iiti moderni rozvetveni do pkileTelefon do Cifadovny els. 5, do res. 63 hlYch ulic a na da gi most pies Belehradskou tiidu do ulice Jana MaHALLETTSVILLE, TEXAS saryka na Vinohradech. Domy pod mostem budou easem zbokeny, coZ" bude jit v ramci zamYAlene asanace a piestavby celeho Nuselskeho 014111•100•11■0•01110.110.111iO411•1.0111....HINIIKVOM00101■0■0.1i0.10114111111111.11■0,0i00■0411110.0•11111,041•11.41•00.1111.11111•0•111111.0.1 doll. Most bude Zelezobetonovy, klenutY. 25 m girokY, bude mit d ye patra; spodni patro je reservovano pro podzemni drahu. VY gla mostu nad tidolim dosahne asi 40 m. 0 rozyrieni dopravy do obou pater, jaka i o pc:au velikosti klenby bude rozhodnuto pri vypracovani detailniho projektu.

Dr. Chas. J. Hollub

C. H. ChernoskST

DR. N. B. McNUTT

Kilnar's Barbecue Drive Inn

EDWARD PACE

LAVACA CO. ABSTRACT CO.

ZABAVY

O

Prof. dr. Jan Kapras zemiel Praha. — (6TK) — V ter 13. kvetna zemkel v Novem. BydZove bYvalY protektoratni ministr 'Skolstvi prof. dr. Jan Kapras, kterY byl nedavno osvobozen narodnim soudem.

Temple Floral Company TEMPLE,

TAROKY PRAVE IMPORTOVANE Cena

2.50 Za Hru tECHOSLOVAK PUBLISHING COMPANY WEST,

Pokrok Houston

V sobotu 31. kvetna - - Raymond Ba6a

MOW

NASE CENY JSOU VELMI LEVNE:

PHONE 4445 PHONE 5669

Blows II

fidu

Room 809 HOUSTON,

It

TEXAS

V nedeli 1. eervna - - - Johnnie Baca V sobotu 7. Cervna - - - Raymond Ba6a Syncopators V nedeli 8. cervna VSTUPNt: MITZI I DAMY 75e Tax Included 0 zakusky a obeerstveni ne.vAtevnikt lest vtborem Waite postarano.

ZAbavni Vgbor.

V 20250 1140 ROBBIE ST. Na doptini: 20th and North Maln.

atrium IS

It II T

Prof. Niels Bohr pozvan k pfednitiet na festival mlidefe do Prahy Praha. — ;CTK) — Do Prahy piijede dansky odbornik pro atomovou energii prof. Niels Bohr Byl pozvan.

Oar Hleda se uditelka Ceske NA.- do Prahy, aby vysvetlil teastnikiim rodnosti, pro Red Ranger Akolu. U- svetoveho festivalu mladeZe, kterST ei se do sedme tridy. Hlaste se co se bude konat od 17. dervence do 15. nejcifive u John J. Klinkovsky aneb. srpna moZnost pouZiti atomove eJ. J. HruAka, Rt 2, Rogers, Texas p nergie k mirovYm ucelum. Z Danska pfijede na festival mladeZe deDor Na prodej grocerni obchod legace v poetu asi 2.000. Podle pos pivni zahradou a gasolinovou sta- slednich zprav zudastni se festivanici zrovna u hranice mesta Shiner lu tyto dalk zeme: JiZni Afrika, v Lavaca okresu, Texas. Majetek k Brazilie, Ceylon, eina, Libanon, pozustava s deviti akru pfidy, ges- Maroko, Rumunsko a Syrie. tisvetnicoveho moderne vystaveneho obydli, vetrnik a nadr2ka na vo- Gottwald 4 piatelstvi s demokraticdu, garage, slepidnik, obchodni bukfmi stity dovy 30x42 stop, fiplmi soubor zakiPraha. — (CTK) — MinisterskSr zeni, vahy a novST ochlazovad. Toto predseda Klement Gottwald zdtmisto dela dobit obchod nez musi raznil ve svern projevu pri oslavach b.S7ti prodano nasledkem chatrneho dne viterstvi v Praze, ze Ceskoslozdravi majitele. Cena pfimefena. venska republika ma, sveho nejlepJ. F. BOtKA giho spojence v Sovetskem svazu a HALLETTSVILLE, TEXAS v jeho armade, a proto take does (21-23c) hledame zabezpeeeni sve narodni svobody a nezavislosti v prvni i'ade Hledite dillin ke koupiy ye spojenectvi s nim. Chceme vSak Hlavni tfadovna SPJST. ve Fayet- pratelstvi se *demi demokratickSinai teville. Tex., ma diinu k prodeji ye staty bez rozdilu.

Woodbury, Hill County. Whodne podminky prodejni I platebni. PiAte 40 celoveeernich britskSrch filmil do na: Supreme Lodge SPJST., FaCSR. yetteville, Texas.

(31-ds.)

Praha. (CTK) — V LondSme byla Spalte travu, hmyz a jine laci- podepsana dohoda es. filmove spono a lehko petrolejovY'm palidem ii- leenosti s filmovSim koncernem A. delku Blackwell. Posilame kdekoliv Ranka, podle nix bude do Oeskoslovenska dodano v ptiStich 18 mesiza $24.95 vyplacene.

3ich 40 celoveeernich filmii.

HANUS HARDWARE CO. 3203 Corsicana Hi-Way Anglie znitrochli ocelaestvi BELLMEAD, TEXAS LondSrn. — Konservativni "Daily (22—dze) Telegraph" prinati na prvni strane pod celostrankovSrm nadpisem zpravu, ze labouristicka vlada nila velke rozhodnuti — znarodnit na prodej n britskST ocelatskSr prumysl. Formalni oznameni se oeekava pri zandjeni parlamentu v tijnu. List sou843 Waverly, Ili-Heights di, ze znarodneni ocelatskeho prt Telefon V. 27725 myslu bude z nejvetkch eint labouristicke vlady napkesrok a ze tim bude odsunuto znarodneni ply(6-6p) naren na rok 1949.

Poutivejte k oznamorial

Mali Oznamovatel

ESKE. REKORDY S. Cmelka

Houston 7, Texas

Cs, parlamentni delegace se vratila z Londfna do Prahy Praha. — (CTK) Ve etvrtek 8. kvetna vratila se do Prahy es. parlamentni delegace ze sve navAtevy v LondSrne. Pfedseda David zdfiraznil pohostinstvi a srdeene uvitani, ktereho se VSem elenfim delegace dostalo od oficialnich osobnosti a prosteho lidu. Britske zahranieni ministerstvo potvrdilo pravdivost zpravy lonOnskSich Financial Times, ze co nejdfive pfljede do LonciSina es. finaneni komise, aby projednala zpilsob, jakS7m bude zaplacena nahrada za britske investice v es. znarodnenem prumyslu. V zasade byla jiz nahrada dohodnuta, pravil mluvei britskeho ministerstva zahraniei.

Zakladni kamen ke stavbe Lidic bude poloien 15. eervna Praha. — (CTK) — Dne 15. dervna pololen bude zakladni Icemen k vYstavbe novVch Lidic. K teto sla y -nostie.vladpozvaldegacinglickYch Fpracovnikil z komitetu "Lidice shall Live", ktera odevzda, pro obnoveni Lidic dar 7,500.000 Kes.

Zmenii zemedelskS* rozpoeet 40% Washington, D. C. — Bylo oznameno o jednani podvStoru snemovny pro zemedelske zalektosti, kterSr konal soukromou, schtizi, ye ktere je ujednano zmenkti president& rozpodet pro zemedelske prate o 40 procent. Toto rozhodnuti v3iboru je dues drZano v tajnosti a bude pozdeji oznameno ye vekejnern projednavani rozpoetu.

Dues bylo ten zjiSteno, ze viidcoye republikan gti 'Zadaji podobne zmenkni pololek jeke v jinSTch stech rozpoetu.

O

Inflate bude, jestli ji zavini New York. — Velmi zajimava je zprava, vydana spravou spoleenosti Botany, Inc. je'Z oznamuje sve textilni vSirobky po cele zemi. Spoleenost oznamuje nyni sve stanovisko, juke zaujima ye stanoveni cen zboZi. Oznamuje o inflaci, ze bude moZna pouze, jestli ji vyvolaji politikeli pro sve volebni Spoleenost dale oznamuje, ze ceny zbok byly vysoke, jsou vgak nyni na sestupu a to nejvice, protole spotrebovatele snizeni jejich vynucuji.

Bruce Lockhardt v Praze Ear TAROKY: — Importovane z Praha. — (CTK) Ve stiedu 14.

Ceskoslovenska. Cena za hru $2.50 oECHOSLOVAK PUB. CO., WEST, kvetna pfijel do Prahy anglickY TEXAS (dz) spisova tel Bruce Lockhardt.

Ve stfedu, dne 28. kvetna 1947.

t

PRESBYTERNI KOSTEL Letos bode postaveno 600 rodinnyeh eesice Bohoslutby v nedeli 1. eer y domicil ye Stragnieich -nao1.hdineopl .'Mast Praha. — (CTK) Nekolik bytovych drOstev postavi je gte letos dleml jest Zadouci a hoste jsou viv lete na okraji Prahy ve Stragni- tani. cich 600 zden3'rch rodinmich K zahajeni stavby pkispelo datne 70 vojakil 'ienijniho frtvaru z Pardubic. Denne bude postaveno 4-5 montovanSrch zdenSTch domla Budou to jednopartove domky s tremi pokoji, kuchyni a ptisluS'enstvim.

Service *00 WESI10, SER111.

Nieltel travy

*-11//

1903 McKinney

eesky Film

Cesta k Barikadam Tento jednoduchSr pfistroj, da se phpravit na jeden Aroubek svibove no gcy kolovetru a zniei malou travu, kterou sviby nemohou zahrnouti. Tisice spokojenVch rolniku dosvedei teinnost tohoto nicitele. USeth vain mnoho prate. Je &Ivan pri oboravani baviny a korny.

Neni-li ye vaSem meste agent pro tyto Nieitele travy, poladejte vaseho obchodnika, aby je pro vas objednal, anebo objednejte plimo od:

Ed. Doskoal

Timto dilem byl uchovin na.rodu verrk zaznam osudnSrch let 1938-1945. S vedeckou dfikladnosti pracovnikfi tohoto filmu ROSENBERG — ye etvrtek 29. kvetna o 7 a 9 veeer.

WALLIS — v nedeli 1. eervna o 2:30 odpoledne LA GRANGE — v pondki, 2. 'eery na o 8 veeer YOAKUM — ye steedu 4. eervna o 8 veeer HALLETTSVILLE — ve etvrtek 5 eervna o 7 a 9 veeer

BURLINGTON, TEXAS Cena $1.75 par, pogtou vyPlacene.

TEL. JEDN. SOKOL VE FLORESVILLE, TEXAS paida

v nedeli, dne 8. eervna Klobasovou vedeti, bingo a taneoni veselici v sini fah Rozkvet Zipadu Veeeie zapocne v 5 hodin. odpoled., cents lidova, 75c pro dospele a 35c pro ditky pod 12 rokii Vsutpne na taneeni vinek 75c muii a 35c Zeny Hudba zesilena Mac Orchestra eistk vktkek peipadne na cestovne evieicich na slet v Chicagu Kaidy jest uctive zvan Zahavnim vfborem