Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. ROtNilE (VOL.) XXXV.
WEST, TEXAS, ye stied",
WEDNESDAY) 21. kvetna (MAY) 1947
eiSL0 21
JAK VZNIKLA `ZEME KRVACI ZEME KVETE," .V LADIMIR VANEK je zajimava postava z deskoslovenskeho' boje za svobodu: brzy po vypuknuti prvni svetove valky protloukl se jako mladiekY student k ruske armade, ktera tehdy stala v Haifa dostal se do nitrozemi, vstoupil do zakladane Druainy, v nia se stalo jadro 'deskoslovenskYch legit, a pak jako kurYr pfdel nekoliknit frontu, pronikl zpet do Prahy a zase ke syYm v Rusku. Pozdeji byl vyslan do Italie, kde ail jeho strYc. Byl tam zateen a vsazen do tabora. Odtud ho za.chranila gvedska hrabenka -Amelie, jea studovala tehdy v Mine', mela velike styky s italskou spolednosti a byla velmi zaujata pro deskoslovenskou zahranidni revoluci, s jejimia hlavnimi ptedstaviteli, gen. Atefanikem a dr. BeneSem seznamila se v kimskych politickYch salonech. (Pani Posse provdala se pak v Rime za deskeho malike Brazdu.) Vladimir Van& byl po \rake pkijat do eeskoslovenske zahranidni sluaby a byl legaenim tajemnikem na es. vyslanectvi ye Stockholmu. Okupace ho zastih/a v Froze. Vanek vaak nelenil a pouaiv nabidky gvedskeho pkitele, jena byl prave v Praze na veletrhu, ujel se svou ienou, rozenou gvedkou, zpatky do Stockholmu a tam ihned zadal organisovat podzemni praci. 8vedsko uznalo zabor Oeskoslovenska, dlenove zraeneho es. vyslanectvi (zustal tam jenom vyslanec dr. Kudera a fiiednik Kouba) byli tedy ye 8vedsku pouze trpeni cizinci a jejich 'dinnost byla ptisne sledovana. gvedsko leaelo u same tiapy Nemec:ka, snaailo se zachovavat pkisnou neutralitu a aspon vefejne netrpelo Cs. emigrantfim politickou einnost. Vladimir Vanek se zabYval hlavne otazkami vojenskYmi, ceia byl.o zyld'at' dulealte. Ve Svedsku se soustked'ovaly informace a stketavaly vlivy osy i spojencd. Nemci byli ov§em ye vYhode a je j ich vyslanec neustaval gvedskemu ministerstvu zahranidi nosit stianosti na to ei onu osobnost nebo skupinu a nutil tak Svedskou vladu k opatkenim, ktera, ani ji same nebyla pkijemna. Po velkem procesu se "zastupcem anglicke firmy" ve Stockholmu. u nehoa v kancelaki byly nalezeny bedny ekrasitu k vyhazovani aelezni'enich most)). na tratich, kudy byla Nemecku dopravoyana vzacne, Svedska ruda, sahla gvedska policie i na Vladimira Vafika. V jeho pfibytku na malebne strani za Stockholmem byla objevena tajna vysiladka a spousta rfizneho pHteaujiciho materialu. Tak byl Van& s nekolika eeskoslovenskYmi pomocniky (mezi nimi take jeden umeleckY kritik a dale syn a snacha nedavno v New Yorku zemkeleho mistopiedsedy es. snemovny Tauba) postaven pied soud, kterY jim uloail tresty v rfizne vfai. Van& dostal trest nejteaai. Jeho proces nebyl vSednosti v klidnem 8vedsku. Byl zajimavY take tim, ze pro yyzveclaesty' byl odsouzen mladY diplomat, kterY zdrovett byl schopnYm malikem a literatem a sent napsal velmi eenenou inonografii o tivo-
Vladimir Van& to a malikskem dile prince Eugena, bratra Svedskeho krale. Ale snad prave tato okolnost, jakoa i vliv pani Amelie Posse-Brazdove (kterd po okupaci rovnea unikla s dvema syny do rodneho 8vedska, kde horlive pracovala proti Nemecku a pro Oeskoslovensko) zpOsobily, ie Vanek, jehoa klidem nepohnul ani pi•isnY trest teakeho aalate, napsal za mkiaemi historicky roman o stkedovekYch vztazich \redsko-deskYch. Tento Usek naSich dejin byl pohfichu rakouskYm oficielnim dejepisectvitn. pkikte skreslovan a Van& vrhl na nej nove svetlo. Jeho kniha "Zeme krvaci — zeme kvete" byla pkijata s velkYm uznanim jak ritikou Svedskou, tak deskou. Vladimir Van& stal se pa \r ake deskoslovenskYm vyslancem v Rime. Otiskujeme jeho yypravoyani, jak se rodil romam v pevnostnim vezeni.
Okrskova schiize organisatorii VE tTVRTEK 22. KVETNA 1947 konati — se bude schke organisatorfi v Recreation Hall v Hallettsville, Texas. Zaea.tek v devet hodin rano, ukoneeni v 5 hodin odpoledne. VE eTVRTEK 29. KVETNA 1947 Kanati se bude schke organisatoril v Court House ye Floresville, Texas. Zaatek v dev'et hodin rano a ukonei v pet hodin odpoledne. Kaid* e'en SPJST. ma piistup do techto schiizi a hojna "least spolkovkch elenit bude vitana. S bratrskSin pozdravem EDWARD L. MAREK, sprivee organisaeniho odboru HI. Uiadovny
Vladimir Vanek pike: Kdya za mnou zapadla okovana vrata kungsholmskeho vezeni, kekl jsem si — tohle bude na diouho. Pet set deAifrovanYch depdi o situaci v Nemecku a v protektorate plus jedna tajna vysiladka — to neprojde tak lehce ani v mirumilovnem 8vecisku. A Wind silne nalehalt Z dlouhYch klenutYch kobek vezeni zavanulo to sedmnactYm stoletim. Gustavem Adolfern, Banerem, Oxenstiernou, erotiny, Thurnem, Magdeburgem, Jidinem, Chlebem. . . . Zavanulo to tou nekoneenou vojnou tficetiletou, tak do dech podrobnosti obdobnou obema naaim odbojfim 1914 a 1939. DavnY zajem se probudil a tia jsem byl v torn. fteditel vezniee sl dal tici a ochotni pkatele opatfill
material z knihoven a archivfi. Na sta knih, dokumentfi a rukopisfi proalo malou celou, kde za bilych severnich nod bylo moan pracovat dvacet hodin denne. Svazky poznamek se plnily tisici detaily z to napinave doby naaeho velkeho dramatu. Bilk hora, boje a utrpeni naSich exularitu, jejich prvotada role v osvobozovacim tateni Svedskem. . . Tim, dim byli pro nas naafi spojenci v prvni a druhe svetove • tim byli pro nas tehdy 8veclove. Meli jsme covana nebo nekYm vady tendendne skre• nekteki meli sve vlastni pluky. Men jsme sveho Bende — byl jim Ladislav t. erotin, a Karel 2erotin byl typem masarykovskym. AMU jsme legie a ail v nas duch odboje jako ✓ obou svetovYch valkach. Jia tehdy probouzelo se take vedome citeni socialni z husitske tradice. Rostla mi zrovna pod prsty to vedne aiva epopej, literarne dosud tadne nikdy nezpracovana nebo katolictvim vady tendenene skreslovand. Ani historicky nebyl jeate zpracovany yeakere prameny, jea se mi ted' do rukou dostavaly. Korespondence nals- ich plukovnikfi s Oxenstiernou na pkiklad. Volil jsem pro roman formu pameti, aby lideni Melo raz bezprostkedni a aive zachytilo citeni doby, jeji mySlenkoye proudy a typy lidi. SmySleny hrdina Jan Ilfebik z Boskovic proaiva jako hoch Bilou horu a v muanem veku se syYm kamaradem VaSkem prodela vAechna Svedska taaeni, noye a nova nadeje a tragedii konec. Setka se s KomenskYm, pokouSi se i v Parisi o uplatneni narai veci, usidli se pak ye gvedsku a v bednach na stockholmskem nabteai uvidi "zachramene zbytky sve vlasti. PM nekoneenYch lieenich u soudu vide' jsem kolem sebe cisakske generaly a avedske hodnostake ye vzndenych kolifich a jen jsem se vpravoval do skuteenosti. U dvorniho soudu, kterY trest zvfail na tki a pfil roku nucenYch praci, kekl jsem si: ano, to by staeilo na dopsani knihy. Kniha umoanila mi take lep'Si. styk s rodinou, v kancelati teditelove. Navatevy byly povoleny jinak jen jednou za mesic po pet minut mezi draty hovorny pies hlavu policajta — ted' vaak mobil jsme se videt neruSene cele. pulhodiny kaadY tYden. A kdya se pak do toho pani Posse-Brazdova, ktera mi s nev'Sedni ochotu korigovala AvedskY pkeklad — sedeli jsme pri korekturach cele hodiny a assistenti veznice byli dile brani na potaz v ndboienskYch vecech 17. stoleti nebo o formach linguistickYch. Pkitom se pani Amelii podakilo vady nacpat mi kapsu nejakymi potravinami. Pastor anglickeho vyslanectvi obstaral autenticke nadavky Skotu z tficetilete valky a stockholmsky rabin hebrejske zpevy ze 17. stoleti. Kdya kniha byla jia v tisku, telefonoval feditel stockholmskeho musea poplaSne keditell veznice, ze nelze v knize napsat, ae "Gustav Adolf nasadil nemeckS7m protestantilm horke (Pokrakovini a Mane It)