Vestnik 1947 05 14

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

ROONili (VOL.) XXXV.

WEST, TEXAS, ve stiedu,

OiSLO 20

(WEDNESDAY) 14. kvetna (MAY) 1947 .41.011•1•1t,

MRSTO EST() oTYft set chlapctl nedaleko 0mahy v Nebrasce, domov, SkolskY a.,,, a uerioy skY internat, kulturni stkedisk° a tabor pro prakticke Skoleni v demokra_ ticke samospra y ne zaroven je vS7sledek jedineeneho vychovatelskeho pckusu.

V prosinci 1917 se nastehoval jeho zakladatel, irskY knez E. J. Flanagan, s pea chlapci, z nich2 tki byli sirotci bez pfibuznSTch , a dva prave pkiAli od soudu pro mladistve, do dvouposchod'oveho domu v Omaze, aby to pro ne zakidil dornov, Skolu a ptipravnu pro praktickY 2ivot.

Vychazel z ptedpokladu, & lze vychovat fadne lidi i ze zanedbanVch deli, dostane-li se jim nezbytne peee jeSte v letech, kdy se jejich povaha uty aki, Pajeil si na uskuteeneni sveho planu do zaeatku devadesat dolaril. V roce 1921 koupil dvacetihektarovy statek, na nem2 vyrostlo nynejSi mesto pro pet set chlapct, nezavisle na podporach z vekejn3-7ch penez, protote znaend Cast pottebnYch potravin naroste y e vlastnim hospodatstvi, o nee se staraji chlapci, a zbytek se sejde na pkispevcich lidi, kteti podobne jako otec Flanagan yeti, 'Ze kahle dite ma, mit domov a 2e se narodu vyplati, postard-li se o nej detem, jim2 j'ej osud odrial. Za devetadvacet let se vystfidalo v Chlapeckem meste pies pet tisic hocha dvandcti- ai osmnactiletSrch ze vSech konein SpojenYch statt cd Havaje po Kanadu, i ze sa' nejprve v dtevenVch dommotne Kanady. tili cich, podobnV.. ch spiSe kalnam. Ale proto2e to byl jejich domov a Skola, zda.ly se jim i ty nejlepSi v cele zemi. Za rok pate, co otec Flanagan koupil statek, se slo2ilo nekolik omalskych obchodnika na prvni zdencu budovu, v nit bylo pod jednou stfechou vSechno — node/rainy, Skola, jidelna, kuchyne i knihovna.

Dnes ma Chlapecke mesto ptes dvacet budov v cene kolem dvou miliona dolaril, etyti z toho obytne domy po teti bytech. V kahlem byte 2ije asi dvacet chlapcil, kteti chcdi do te2e ttidy. Celt' dam ma spoleenou jidelnu. A 0 jsou ptipraveny plany rozSifit mesto o dvacet pet novYch domicil, ka2dY pro dvacet chapcii, ktere budou se pkijimat u2 od osmi let a postavit novou stkedni Skolu a Skolu obchodni. Chiapecke mesto se tim ma ptizpasobit zYSISene pottebe, jig pkinesla valka.

Je to od roku 1937 opravdo ye mesto, zanesene v seznamu samostatn3-7ch obci. Ma vlastni poStovni tad a yydava vlastni noviny. Voli si starostu a devitielennou obecni - radu. v2dycky na pal roku. A volby jsou Yana, vec, kandidati vyhlaSuji program a pinny a kdy2 jsou zvoleni, vykonavaji sve akady jako vSude jinde samospravni einovnici. Snad jen horliveji, proto2e si ka2dSr pova2uje za test bVt elenem obecni spravy. Obecni rada se schazi kahle pondeli, obecni soud kahle aterY yeeer. Soudi se pkestupky proti facia chlapeckeho spoleeenstvi. 2alobeem, obhajcem i soudcem jsou zvoleni chlapci a tresta se omezenim pra y a pkidelenim zvlaStnich poyinnosti.

Chlapci jsou cele dny pilne zamestnani.

Katc1S7 ma sve rikoly, podle stati a

ry)

schopno-

CHLAPCC. sti. Mimo Skolu pracuji natal v dilnach, jini v zahrade a na polich Chlapeckeho mesta, udr2uji si potadek v bytech, ye Skole a v telocyfCne. Pki torn je dostateene pamatovano na sport a hry. Jejich kola ma pra y° vetej-

schi* organisitoru

Okrskova

VE CTVRTEK 15. KVETNA 1947 konati se bude schtize organisatorii v USO sini v EL CAMPO, TEXAS., zaeatek v devet hodin rano, ukoneeni pet hodin odpoledne.

VE CTVRTEK 22. KVETNA 1947 konati — se bude schfize organisatorft Recreation Hall v Hallettsville, Texas.

Zaeatek v devet hodin rano, ukoneeni v 5 hodin odpoledne.

Kaidk 'den SPJST. ma plistup do techto schiizi a hojna 'least spolkovYch elenti bude vitana.

S bratrskYrn pozdravem EDWARD L. MAREK, sprivce organisaeniho odboru Hl. tiadovny

nosti. Zaeina se zatim patou ttidou a obsahne celV stfedoSkolskY beh. Pfi torn se 2aci cviei take v ruenich pracich, pestuji sve zaliby, mail chlapecke kluby a kro0ky filatelistickV, modeld,i4sky (zajem o letadla jich strhuje vetSinu k modelatstvi,) krouZek zajemca o umelecko pramyslove zpracovani ka2e a &ova, skautske dru2iny, peveckY sbor a kapelu. Oba sbory se pfedstavily s aspechem vetejnosti v koncertnich sinich i v rozblase.

Nikdo neopusti Chlapecke mesto, dokud neni dokonale ptipraven na praktickY 2ivot. Lze se tam vyueit typografem, mechanikem, kuchatem, zernedel. pracim, mlekarenstvi, obuvnictvi, eiSteni 'Saba a prani pradla, tesafstvi ptibuznYm kemeslam, zahradnictvi skemu i ozdobnemu a ptipravit se na vSechny prace kancelakske. Podle noveho programu pfibude rozsahly" obor obchodniho Skoleni. U2 dnes lze najit nekdejS1 "obeany" Chlapeckeho mesta y e vSech oborech americkeho 2ivota, nektere ye yYznamnYch postavenich. Otec Flanagan jim vStepoval, 2e aspech v 2ivote nespov torn, nahromadit jmeni, ale dosici Stesti — a lidos timto cilem jsou obeany, na ne2 mute narod spolehat v 2ivote soukromem i vefejnem. Proto bylo podle vzoru Chlapeckeho mesta zakizeno americkou peel o bezprisome. deti na pt. v Italii nekolik ehlapeckSreh tabora.

I Am an American Day 1947 I AM AN AMERICAN DAY, kterY je vy yrcholenim Narodniho tSidne obeanstvi, ptipadne letos na nedeli, 18. kvetna. Odekava se, 2e mistnich oslav sadastni se po cele zemi nejakYch 5,000,000 starch i novYch AmeriCana.

Tyto oslavy jsou potadany se zketelem na dye veci: na poctu jednak asi 2,000,000 mladYch Ameridana a Ameriaanek, dosahnuvSich v poslednim roce volebniho yeku, jednak skoro 200,000 pkistehovalcii, te2e dobe naturalisovanych; a za druhe se zketelem na to, aby se Amerioanam dostalo pkile2itosti zopakovati si idealy a odpovednosti americkeho obaanstvi.

Snad se jeSte pamatujete, kdy2 se I AM AN AMERICAN DAY stal kaalorodni uddlosti pfijetim kongresni resolute z kvetna 1940. Vloni potadalo oslavy tohoto druhu skoro tisic obci a to za neasti vice ne21i 3,000 lidi. Letos oaekava se nayStevnika mnohem vice.

Hlavni duraz pfi letoSnich osla yach spoeine na mySlence svornosti — na jednote lidi mnoha narodnostnich pavoda, vSech ras a mnoha cirkvi — a na vnittni hodnote jednotliyce.

Kdy2 president Truman formalne prohlaSoval 18. kveten za den oslav, 011 techto slov: "ye svorne praci demokracie neni po2adavkem dobreho obCanstvi ureite misto narozeni, ureita rasa nebo nabo2enske vyznani, nYbr2 charakter, vzdelani, spoluprace a loyalita."

Proslovy k nov3im obeanam, pronaSene ve slavnostni den, zdaraziluji nejen pkipojeni se novVch, domorodYch Americana a pkisteho yalca k velke skupine zdejSich volietl, ale i qznam a hodnota ka2cleho obeana pro naSi demokracii, jako2 i nezcizitelnost pra y, zarueovanych mu ProhlaSenim neodvislosti a astavou.

Tato posvatna prava americke demokracie representuji sny a flail' lidi mnoha staleti.

Charta lidskYch svobod — americka Listina pray — byla draze vykoupena. Podil ye vlade, svoboda vyznani a vAeclany svobody lidskYch aspiraci — k tern nedoSlo jen tak nahodne. Bylo jich dosa2eno bojem, utrpenim a obetmi. Tato prava zacho yame si yAak pouze tak dlouho, pokud si amerieti oboane neptestanou uvedomovati, 2e pki nick jde nejen o privilegie, z nich2 maji vYhody, nVbr2 i o cosi, co by jim bylo svekeno a co musi hajiti a eeho se musi pkidr2ovati.

Zachovay ani a obhajoba techto pra y uklada kahlemu Ameriaano yi, noyemu i staremu, povinnosti, aby pro svaj narod neptetr2ite pracoval. V poslednim roce naznaeil president Truman jeden zgasob, jak mil2eme tento svefenY narn odkaz chraniti, kdy2 toti2 zfidil narodni VStor pro obeanska prava. Odsuzuje "skion k obnoveni" bigoterie a nesna genliyosti, 2adal president tento vybor (jeho2 elenove representuji zajmy obchodni a delnicke, osvetu, cirkve slu2bu socialni), aby doporueil zakony na uMotandeni na stran6 8.)

vEsTrIfit

Strata 2

tIREDNI ORGAN SLOVANSKE PODPORtTJICj JEDNOTY STATU TEXAS OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENEVOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS. REDAKTOR — FRANTA MOUCKA — EDITOR VYdavatele — Publishers CECHOSLOVAK PUBLISHING COMPANY WEST, TEXAS. Pfedplatne $1.50 roe. Sixbsc-iption $1.50 a year Zmeny adres zasilaji se do HiNViii (Thadovny ye Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

VeSkere dopisy, ptedplatne a oznamky bud'tel aciresovany na: Vestnik, West, Texas.

Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in the South.

DEVATY ZPEV. Svatopluk .6ech.

A po mlynati slevae start ze Kolbenky hias pozved' promluve svAj ritlotenkY: "Hle, jak jste vdichni v naafi Nesedu kvet zapletli, ten svetlY, onen eerny, ja veru chtel bych take k posledu co kvitek prosty u vas vetted vplesti vernY jen obraz z 2iti meho, lee ted' v Cechach tady, ba veru neni kdy, nuk dlouhe na vyklady.

A proto zvedam pintu moku chmeloveho: 0, slydte aspori ptani ptipitku to meho: Necht' jako hvezd "na nebes tmavYch planich bez poetu vstanou pracovnici veelek pilnejdi a nad mravence einnejdi vdech na rolich i v tovarnach a banich!"

(Z cyklu "Ve stinu lipy.") ) • 4 • ( Klieem k fispechu v einnosti kterekoliv organisace jest spoluprace a pomoc elenstva. My, jako elenove SPJST mideme pinYm pravem bYt hrdYmi na pane vYsledky nadi einnosti v loriskd prvni east kampane zlateho jubilea i dosavadnimi vysledky jeji druhe east, ktera zakonei dnem 1. eervence 1947. Party vzrUst v poetu elenstva, v obnosu celkoveho poji gteni v platnosti, vzhist jmeni Jednoty (do pet nit dolart majetku chybi nam jen nekolik tisic — vizte finaneni zpravu v tomto disle) svedei o torn, 2e mame Jednotu zdravou a silnou, ktera si pinym pravem zaslouii, aby ka2c1Y Glen yenoval ji svou spolupraci a ptispel k daldimu jejimu rozkvetu a pokroku. Dobrodini, ktere rozsevala SPJST za sveho u2 brzo 50 leteho Visobeni, jest ptilig velike. Plnila skvele svrij rikol v historii nadi texaske vetve; pomahala phbuznym svYch Menu, kdy pomoci bylo nejvice zapotiebi. Kde bylo tieba podpotiti zaslu2nou vec, Jednota nag e byla vkly na svem mist& V tadech udr2ovano byla na ge matetska mluva, ndrodni citeni a osvetovy duch. Kdykoli stara nage vlast volala o pomoc, dostalo se ji v2dy od SPJST pomoci v mite hojne a jak cele dejiny, tak ptitomna prace a postaveni naafi Jednoty opravriuji nas, kteii techto veci jsme si vedomi, abychom s dobrym svedomim mohli svym telrim a znarnYm poji gteni v SPJST doporuditi jako spolehlive a nejvYhodnejdi. To si pfipomeneme v den zlateho vyroei zalaeni naafi Jednoty a s myglenkami na daldi praci piljdeme s odvahou i ye slibnou budoucnost.

Pitl stoleti. Jak to tenkrate bylo, kdy v Americe vzniklo hnuti bratrskeho podpurnictvi?

Za rozhodne datum se povaluje 4. btezen 1854, kdy hloueek proziravYch eeskYch ptistehovalcii zahajil v St. Louisu, Mo. prvni schrizi spolku, z neho2 postupem dasu vyrostla prvni deska podpurna Jednota, nazvana 6.S.P.S,, jejd tady zalaeny byly take v nadem Texasu. Jako kahla, nova vec i prvni eeska jednata prodelevala poYedenl cWay ne' napokon.3— ate4P4 tOt/c Q su :

ni sjezdy dopou gtely se chyb, na nez poukazovali delegati z Texasu, iel, poka gde bezvYsledne. Kdy2 volani texaskYch delegatt nedochazelo na sjezdech ASPS pattione pozornosti a zprisob iizeni a spravovani teto nebyly 2adoucne zmeneny hlavne odporem delegatil ze severovYchodnich state Unie, texaska delegace ptedlokla sjezdu ultimatum ye smyslu — bud' sjezd provede aadouci opravy, anebo v Texasu bude zaloiena nova krajanska podpurna, organisace.

Proziravi zastupci sjezdu schvalovali opravne navrhy texaskYch delegattl, net' nebylo jich dosti celit vetdine, ktera pevne stala na svem stanovisku a tak delegatrim texaskYch radii nezbyvalo, ne2 spinit hrozbu ultimata, co2 stale se dne 1. dervence 1897, kdy v La Grange zalo2ena byla Slovanska Podp. Jednota Statu Texas. V eervenci'bude tedy tomu u2 pill stoleti a v letodnim jubilejnim eervenci musime s pietou vzpomenouti tech, kteii byli zakladateli naai Jednoty. Proto chystame oslaviti zlate vYroei SPJST v tadech a proto slavime toto jubileum spoleene na celostatni ()slave v sini tadu Praha cis. 29. v Taylor, na ni2 svou rieast nejvyddi hodnostati statni administrace v cele s nagim guvernerem Hon. Beuford Jester-em.

Bude to zajiste slavnost historicky pamatna, jia oslavime pamatku tech, kteti pied padesati roky kladli zaklady k naafi organisaci. °hen pievzal prici havIiU. Koncem ledna svrhli bombometeici z letadel zapalne bomby nad pustou, vetrem a de gti rozrytou strani u Gorgasu v Alabame, asi 20 mil od Birminghamu. Bomby byly upraveny tak, aby prorazily asi 30 stop silnYm nadlaim do uhelne vrstvy a zapalily uhli v podzerni. Po2dr, ktery od to doby vyhlodavd, gorgaske uhelne lo2isko, je snad poeatek nove methody dobYvani uhli v Soustati. Kdato v jinS7ch dolech, vypukne-li polar, se podnika, co je v lidskYch silach, aby byl uhagen, zde naopak peeuji "2hati" stalYm ptivodem vzduchu, aby se zahryzaval hloub a hloub.

Ovdem uhli v tomto ptipade nehoti zbrihdarma musi odevzdat svou energii k zuktkovani.

Myglenka dobYvat plyn z uhli ptimo v dolech fizenYm vypalenim loksk vznikla za nahodnYch drilnich paarri, kdy2 se ukazalo, 2e misty, jakmile se rozpoutaly, neni vribec mo2no je uhasit. Ua v minulem stoleti dokazoval skotskY udenec sir William Ramsay, to neni prilis drimyslne lopotit se s uhlim a2 na zernsky povrch a tam je teprve spalit v plynarnach. V Rusku zadali drilni irdenyti s pokusy telit pod zemi ptimo z loksek plyn pied patnacti lety a za mintue valky ua mela Moskva plyn z blizke uhelne panve. Zkudenosti z moskevske panve byly povzbuzenim pii pokusu v gorgaskYch lo2iscich. Alabamska elektrarenska spolednost zkoudi dolovat ohnem v lo2isku, ktere piedstavuje jeji surovinnou zakladnu, s rirityslem dostat plyn z ohnigte ptimo pod parni kotle. In2enYti, kteti iidi dolovani ohnem, nechali prokopat dtolu v podobe U, jet ohraniduje velike podzemni topenidte. Jednim ramenem U se vhani vzduch k ohni, jeho druhYm ramenem se odssava sines hotlavYch plynu. Okenky, odolnYmi vtlei 26,ru, mohou in2enYti sledovat postup "dolovani": mohou rozdrnYchat oheri tim, 2e daji vhanet vzduch bohatdi kyslikem, nebo jej ztlumit, kdy2 pod kotli neni potteba tolik aaru; krome toho lze regulovat i jakost plynu ptimichavanim pary. Po dvou mesicich sledovani spoutaneho 2ivlu prohlasil teditel bariskeho ritadu, 2e se dosud nevyskytly tadne obtde v udr2ovani a ovladani ohne. Ukazalo se take, 2e ziskanY plyn lze vdestranne zuktkovat — jako palivo pod kotli nebo v rozvodne mestske siti, na vYrobu synthetickYch pohonnYch hmot a pod. V oblastech chudYch na vodu, jako je vetdi Cast rizerni prostoupeneho Skalistymi horami, bude motno nad zapalenYmi uhelnymi loksky zatidit elektrarny. Dolovani ohnem bude zvladte vYznamne v chudYch lo2scich, neb ohnem bude moano vyuktkovat uhelna laiska drikladneji net normalni tabou, pii ni2 zustava pod zemi 35 a2 50 procent uhelnych zasob.

To ovdem neznamena, 2e by oheri mohl ptevzit vgechnu praci flavitil. Ph dolovani ohnem jich bude site staeit merle, ale bude potieba velmi zdatrOell .Mtjist(li c4merttgirftr-1

Ve sttedu, dne 14. kvetna 1947. hradami, ze se oheri nevymkne pod zemi z vlady dolovatelft a nestane se ze sluhy panem; a ovdem take, 2e bude slotdit spolehlive. Ale o torn vdem se dovidame dasem vic, a2 vyhoti Cast uhelneho lo2iska u Gorgasu, na nil se zatim provadi pokus. Spolednost oznamila, 2e uhasi oheri, a2 se bude p(dar prohryzavat k poslednimu zbytku vyhrazene potravy a potom da cele ohnigte odkrYt a prozkoumat "s pea a dtkladnosti, jakou venuji archeologove pamatkam z prvnich podatkft civilisace."

Kdyby byl vyhral Hitler. Ve Svedsku a ye Sp. stated.' vyky parried Felixe Kerstena, jen byval Himmlerovym maserem a politickYm radcem. Vypravuje v nich sve zkudenosti z nacistickeho Nemecka. Kernsten je finskym obeanem a 2ije dnes ye Svedsku. Nikdy samortejme nebyl nacistou a HimmlerovYm maserem se stal, jen aby zachranil svou rodinu. Rovne2 pry pomahal zachrariovat tisice obeti nemeckYch koncentraenich tabort, jet se jeho pheinenim dostavaly do SvYcarska a do 8vedska. Nektere dokumenty, otidtene v jeho pametech, a Uvod 2ivotopisce Konrada Heidena, potvrzuji, 2e tato jeho tvrzeni jsou pravdiva. 0 nemeckYch planech po vyhrane valce uvadi: Po vyhrand valce mela byt nerndina prohla gena za iftedni jazyk v cele Evrope. Anglietina a rudtina mely bYt zakazany, kdeko dandtina, holanddtina, polgtina, francouzdtina, nordtina a dvedkina mely bYt dovoleny prvnich deset let. Zapadne od Nemecka hodlali Hitler a Himmler vytvotit novY stat, nazvanY Burgundsko, jen2 mel zahrnovat easti Francie, Belgie, Lucembursko a east SvYcarska. Hlavnim mestem mel bjt Genf nebo Dijon. Kancletem mel zde bYt Leon Degrelle, vtdce belgickYch fadistri. Vdichni Holand'ane meli bYt ptesidleni na vYchod do Polska a usazeni v potidi Bugu a Visly, a to za trest za svou oddanost spojenciim. VSechno holandske pozemkove a vYrobni vlastnictvi melo piipadnout nisi a melo bYt rozdeleno zaslouklYm esesaktm, kteti pak meli vytvotit "SS Provinz Holland".

VSichni evropSti alechtici meli bYt poveSeni. Nemeeti princbve a princezny meli bYt' povedeni prvni, a to hromadne pied berlinskym cisatskYm palacem. Za vinu se jim kladla pohlavni zvracenost, vyzvedaestvi a velezrada.

Kersten pravi, 2e nektere veci mu Himmler vypravoval ph masakch a o jinYch se dozvedel, kdy2 si prohldel v hlavnim stanu SS driverne dokumenty. Jednou mu Himmler ukazal. popis lekatskeho ptipadu na destadvaceti stranach, psanych na stroji, a ptal se Kerstena, zda by se dotyeneho nemocneho ujal. Kersten tika, 2e odmitl, proto2e v choropise byly uvedeny: zavrate, nespavost, polypy na hlasivkach, pokroparalysa, atd., atd. Patient se jmenoval — Adolf Hitler.

Zavleeene cleti se vratily z Nemecka. Zprava ze stove2ate matieky Prahy sdeluje, Z"e na tamnejaim Wilsonove nadraZi odehravaly se sceny radostneho shledani, kdy2 z posledniho vagonu plzeriskeho vlaku vystoupilo 32 eeskYch a slovenskYch deti, ktere byly kdysi brutalne odvledeny do Nemecka a ,nyni vypatrany ve Irancouzskem a americkem pasmu. Mnohe z nich i po letech odloueeni poznaly sve rodiee, ale mnohe nedovedly se s nimi ji2 dohovotit svou mateittinou. Byly odvleeeny v nejittlejdim yeku a neni tedy divu, 2e v cizim prosttedi pozapomnely na svrij matetskY jazyk. Radostne shledani melo pokraeovani v salonku Wilsonova nadraZi, kde byly vykizovany nezbytne formality. Matka Hanieky 8potove z Lidic se slzami v oeich tiskla v narudi svou sedmiletou dceru a pro mocne pohnuti sotva mohla podepsat ptejimaci list. Dovedeme pochopiti mocne dojeti a bezmeznou radost rodiet a obzvladte matek nacistickymi lotry odvledenYch deti.. NestvUrni kati a jejich krvavi holomci phbijeli u.2 deskY narod na kti2 a brousili hrot kopi, jim2 hodlali proklat smrtelnou ranou -jeho bok. 'Znovu se zklamali. Narod se jim vymk1 z pout a za pomoci pratel se osvobodil od jiste smrti po druhe a nadobro.

Blizko ScillskYch ostrovii v Anglii si vygel hlasatel britskeho rozhlasu s niechanikem na ttiminutovou reportaZ na fly rival a Z11moo, gtali tam 27 (=Int

Ve stfedu, dne 14. kvana 1947.

Novy kanadskY velvyslanec v 6ine T. C. Davis podal dtzkoz, ze i v Kanade tije americkY nebo spiSe amerikanskY duch. Kdyt se dovedel, to v Nankinu nenajde pro bytovou nouzi pro sve velvyslanectvi, rozhodnul se, to si budovu pcveze s sebou. Koupil si tti vets: montovane domy a odvezl je i s nabytkern. Oznamuje se, to montovana, budova velvyslanectvi a dva pfilehle obytne domy tit stoji na ureenem pozemku. etni spolkovi senatOri ne vSichni — clavaji si sve kongresni projevy psat lidmi k tomu najatYmi a celkem z toho ani nedelaji tajnost.

BYvalY senator Gillette mel kdysi v senatnim vyboru sveddit o nejake veci a prines1 si k tomu sepsone prohlaSeni. Na dotaz, zda chce prohlaSeni preeist, odpovedel trochu polekane: "Ne, radeji bych to jen dal do protokolu, protote jsem dosud nemel prilelitost si to pietist." JinY bYvalY senator, Guffey, si neciaNno povzdechl: "Doufam, to ten elovek, co napsal mou knihu, se brzy vrati z namokni slutby. Chtel bych zaCit psat sve vzpominky."

Rusko opravuje piirodu. Jak se oznamuje z Akademie ved Ruska, je ptipravo yan obrovskY projekt, kterYm se ma zvednout hladina Kaspickeho more, eim2 by se zmenil tok dvou tek, ktere Usti do Severniho ledoveho more, odvest je na jih a vybudovat vodni spoj mezi Archongelskem a Batumem. Za poslednich sto let zmenSila se totit hladina Kaspickeho more okrouhle o osm tisic etvereenich mil. Katdorodne se vypati na etyri sta bilionu kubickYch stop vody a deStem ptibYva, jen kolem sedmdesati bilionu kubickYch stop.,. Krome toho dodava Vs)lha a Kama raznYmi klimatickYmi zmenami Kaspickemu moil stale merle vody. Hiadina more proto klesa, a je obava, to tim budou Cade poSkozeny prtnnyslove oblasti na pobfdi more (olejatskY prumysl, chernicke tovarny, lod'atstvi, rybolov a tak dale) ate se lido budou z techto krajti stehovat. Aby tomu zabramila, rozhodla se Akademie ved Ruska provost velkorysY a slotity plan, ktery se jmenuje "VelkY plan Volha." Podle tohoto planu budou zbudovany prehrady, umele vodni cesty a nacirte, ktere budou dosahovat Leningradu, Moskvy, Stalingradu a KujbiSeva, kudy povedou umele vodni cesty od Bileho more at k Batumu. Projektuje se Sestnact ohromnYch elektraren, ktere budou cele Rusko zapadne od Uralu zasobovat elektrickYm proudem. Hlavnirn tkolem "Velkeho planu Volha" vSak je, zmenit tok dvou rek Vichegdy a Pechory, ktere Usti do Severniho more, tak, aby Ustily do Volhy a pomohly ji zasobovat Kaspicke mote.

Kdyi byla v Novem Mexiku svrgena prvni atomova bomba, promenil se pisek v tamni pouSti straSnou explosi ye slitinu zeleneho skla. asopisy nyni oznamuji, to archeologove, provadejici vykopavky blizko Eufratu, narazili na vrstvu starou osm tisic let, jet sveddila o tom, 2e na ni bylo provozovano zemedelstvi. JeSte hloubeji naSli vrstvu, svedeici o einnosti jeskynniho eloveka. A jeSte hloubeji natli vrstvu, ktera obsahovala velke mnotstvi slitiny zeleneho skla. "2e by opravdu nic noveho pod sluncem? ", tate se na S tisk.

Jen se teklo slovo o stamilionovYch darech pro Reck() a Turecko, a ut se hrnou tadatele ze vSech stran. Nedivime se, to se hlasi arabske staty na Stfednim VYchode, jejicht prohnani nadelnici zamenili prepadavani karavan v pouSti za politick y 2dimani penez. Nedivime se, to se hlasi Persie — tam vSude je olej. Hlasi se vAak i Mad'arsko, ktere ma dostat zylaStni pujeku, hlasi se o 200-600 milionu Korea, v kteretto zemi, tvoiici odedavna velmi bod ruske politiky, nemohou se spojenci porovnat, jak obnovit samostatnost zeme, osvobozene z mnohaleteho podruei Japonska. Hlasi se vgak i Japonsko same, to pry ma obavy z mocneho nepfitele na severu — aekoli ten neptitel, totit Rusko, spojenec Ameriky, nikdy-Japonsko nenapadl, nYbr2 musil se leta branit proti japonskYm vojenskYm I:Aoki= a valkam. Take Gina, kterou OankajSek se s yYm Svakrem, ministrem Sungem pkivedl politicky i hospoda.tsky na mizinu, Gina neclavno pkikfe odsouzena statnim tajemnikem Marshallem, dostane 500 milionu a dal gich 1500 mil, dolara ye zbogi

V it ST Nit materialu. A krome toho ptichazi pan Hoover s potadavkem, aby na "zachranu zipadni civilisace" dalo se Nemecku pro zadatek 475 milionu a Rakousku 150 miliona. Pan Hoover ptedvida, ovgem jegte dalg i miliony, ale chlacholi, ze Nemecko by ty pfijeky musilo splatit ptede vgemi reparadnirni naroky zemi, ktere Wind Zatim aricit' bylo jit od srpna do konce min. roku dodano do Nemecka milion tun nIzneho zboti z americke pomoci. Ptipoeteme-li k tomu, co se a dalo a jeSte cla Italii, mame jasnY obrazek nove politiky.

Zbrojatska zakladna Nemecka. Za prvni svetove valky napsal anglickY spisovatel Herbert Well: "Vedle cisate vladne Nemecku prilmyslovy magnat Krupp. Je neurednim 4efem nemeckeho generalniho Stabu. Na stunnich samotneho trilnu se usadil zbrojatskY trust, tiznici stale po novYch ziscich. Podkopava, zakiady yeSkere civilisace a ohrotuje kulturu I bezpeenost pozde jsme zpozorovali, to se lidstvo dopustilo Sileneho einu, kdyi dopustilo, aby soukrorne podniky tezily z ptiprav k karn." Versailleska smlouva mela ptisna ustanoveni o nemecke vojenske mod, ale nedotkla se prilmyslove zakladny a moci trustu. Zejmena rurskY zbrojne prtimyslovY soubor zttstal zachovan, i kdy2 se jeho vYznatne slotky mely ptemenit na mirovou vYrobu. V KruppovYch zavodech se delaly lokomotivy a vagony, stroje zernedelske a kancelatske. gest velkYch porYnskYch podniku vyrabelo nadale 12.9 milionu tun litiny a 16 miliont tun oceli. Rural primlyslovi magnati hrali dale vYznamnou roll v politickem tivote Nemecka. Vilem musil do vyhnanstvi, ale Krupp, mocriejAi a nebezpeenefai v Nernecku u moci. On a net Vilem, Thyssen, VOgler a ostatni vladci tetkeho prtlmyslu vynesli Hitlera k moci, vyzbrojili jeho armady a pripravili novou svetovou valku. Na vrcholu valky vyrabel nemeckY te2kY prtimysl 20 miliont tun litiny, pies 24 mil. tun oceli a 22.5 mil tun valcoveho ieleza, ptevainou vet ginou v PorYni a v ruske panvi. Kdyg vnikla spojenecka vojska do Poruti, zjistila, proti vgemu zdani — nalety tu zasahly ru give, ale neznieily priimyslovou zakladnu. NerneckY valeeny pramysl z vets: dasti pfetrfal valku a mohl by bYt pomerne rychle uveden znovu do provozu. Nalety znielly stavby — ale jadro zatizeni zastalo. ZabezpeCeni Evropy pted obnovenim nemceke atoenosti si nelze ptedstavit bez odstraneni teto mocne hrozby. Proto je znideni pramyslove zakladny nemeckeho militarismu nejdfilefitej girn akolem Spojencii. Nestadi "wehrmach" ani odstraneni nacistickych ptedaka z mist vedoucich. Zustanou-li zachovany podniky ptimo budovane pro vYboj a prosperujici jen ptipravami na nej zavody Kruppovy, GOringovy, I. G. Farben a podobne — najdou si jejich vladci vidycky hove Vilemy, Hitlery a ptislugne gtaby. Narody, jet prolevaly krev ve valce proti Nemecku vilernovskernu a za dvacet let znovu proti hitlerovskemu, maji pray°, aby byly uchrineny tfeti podobne zkouSky; aby se dusledne provedlo prtinlyslove odzbrojeni Nemecka, pro net je arcit' ste gi nejvhodnefgim vykonavatelem bYvalY ptedak nemeckeho ocelatskeho trustu.

• 4 Crosby, Texas.

Ctend redakce Vestniku!

2e mam nejakou povinnost k yam, tak aby negla obalka prazdna, napi gi par tadka. 1.11 je tomu nejakY bas co chci psat, ale to si mne take pujeila pani flu a dost si mne poklepala, ale jak se pravi, co nema zmrznout nezrnrzne, tak se to porekadlo osveddilo i u mne a potom novek by nekdy sepal knihu, co je tech myglenek a zas heed je hlava prazdna, nenapi ge nic, ty myglenky asi jdou na 'Spacir.

Musim vam napsat, to jsem byla 12. btezna volana do Granger, Tex. na pohteb bratru Janu gimkovi. ZeintelY bratr doiil se 86 rbla narozen byl v Bysttici u Vsetina a do Ameriky ptijel pied 41 roky. Byl stihan nemilosrdnyrn osudem, pied 35 roky mu zemiela manielka a ten zhoubnY San Gabriel se vylil z btelra a jeho firoda byla znieena, take pti gel o vgecek dobytek, take to tetce nail dolehalo. DUI

Str an a • sly za svYm povolanim, pak se znovu otenil s pi. R6thovakovou, s kterou Zil ye gt'astnem mantelstvi a2 ho smrt povolala. ZemtelY bratr byl pevneho zdravi, at pted dvema roky zadal slabnout a sil ubYvalo at ztratil vladu v nohach i rukach, ze meli s nim velke trapeni. Ale ut je vSe urovnano jak to hlina na jeho hrobe.

Kdy2 jsem se zahledela do to jeho tvate a tech sedrenYch rukou, co on se nakudoval tech stromu, chvile oddechu, katclou volnou chvili venoval jenom to praci a co si sebou vzal?

ZemtelY bratr zanechal zarmoucenou manZelkou a dva syny, Josefa v Kalifornii, Jana v Granger, a jednu dceru, Mary Macala, pet vnoudat a Ctyii nevlastni vnoudata. Jeho vlastni bratr Josef zemiel pri Cornhillu pied Sedesati roky co mladik a ja, pisatelka techto jsem polovidni sestra. Tobe bratre prejk lehke odpodinuti po boji tivotnim, a vam uptimnou soustrast.

A yam mile spolusestry, ktere se mne ptate, co se se mnou stalo a kde bYvam scieluji, ze yam nemohu vSeckYm odepsat, tak zde, to jsem doma na vYmenku, farmu jsem zrentovala synovi a tak davam pozor na nic. Nekdy z dlouhe chvile piekladam penize, ktere nemain, aby nesplesnively, neb moje hloupd nemoc, operace a nemocnice pohltily tetce na , sttadane penize, ale nelituji jich, jen kdy2 se :mne vratilo zdravi.

Ono na to forme je vSeho dostatek, nej vice to prate, nemusi dlovek stat v fade, stab. vyjit yen a tit to nan void ze vSech stran, tak te zapomene na svoje ja a ma praci na celY den at do tmy, ba i to se kousek ubere, neb toho dne nestaei a na nemoc neni easu. Dokud se mate dlovek citit trochu ziv, vSak ono to prejde a k. doktorovi se nejde a uteCe pH to praci treba cely rok, at koneene k doktorovi musi a ten uzna operaci nutnou, to u2 se odloti prate na neurCito. Ja jsem z operace nemela tadnY strach, neb vim, to jednou odtud pujdu. Kdy2 jsem v pondeli 6. Mina odji2dela z domu, kekla jsem si: nic naplat, tacind litost, jen pes se mne pletl pted nohy, toho jsem pohladila s poznamkou, dobte hlidej, ja se vratim, a take jsem se vratila a jsem tu podnes.

Musim napsat nee° z Crosby, to tu mame sucho, cot je new zvlaStniho pro tuto krajinu.

Urody jsou dosti pekne, jen korny trpely jakY misi malymi housenkami, to se zdalo ae se pied oeima trati. Baviny rannejSi jsou dastedne peekopane.

JeSte musim napsat, to zde zemfela stares' osadnice pi. Helena Kfenek, a za necelYch etrnact dni mlada pani Frances Kienek. Tak u lifenkt mail velky zarmutek. Ut nebudou tu na Den matek, nebudou se radovat s druhYmi matkami, mail po radosti i ti portistali. Rodino Ktenkova, pkijmete ode mne uptimnou soustrast.

Ku konci dopisu pripisi malou baseti ku Dni matek: Dokud maS matieku svoji, nejvetSi poklad ma,S, katdou bolest tvoji ti zhoji, milou ii lasku kdyt ji da.S. Tetce kdyt osudem krakiS, kdyt sam jde'S tivota tmou, pozna,A jak rad se k ni yratiS, jen jednu maS matieku svou.

Venuj ji svou lasku, zakratko uvidiA ji jen na obratku.

Preji vSem matkam hodne lasky a sobe take.

Zustavam s pozdravem, Anna Trampotova.

• )• PH sberu stareho papiru v Tucsonu, Arizona, namaloval malii z pfikazu vedouciho tato akce na vSechny koSe v meste, do kterych melo obecenstvo start papir hazet, chybne slovo "Waist" misto "Waste". Sotva se objevily v meste koSe s timto napisem, zadaly se hrnout do sberneho vyboru rozhoMene dopisy a telegramy. To byl ovaem timysl vyboru a tato chyba vynesla tuny stareho papiru. * * Tri feditele obeanskYch Skol v jednom okrese v Northumberland, Anglie, dostavaji ptidavek za pies dos: uklizeji sami sve gikoly, pone''adz je rtedostatek posliihovaeek,

Strana 4

Oddil Dopisovatels14 Rid San Antonio, Cis. 133. eekal jsem, Ze nekdo popi ge nazi jubilejni slavnost, v§ak dosud nikdo nic, tak se pokusim sam neco napsat.

Schaze zahajena, v jednu hodinu a prtibeh byl nanejvfS kratky. Br. F. Maly na potiadani br. predsedy ujal se vedeni schtze a uvital ptitomne hosty Cesky i anglicky, predstavil ptitomne bratry firedniky H. U. a site br. ptedseda C. H. ChernoskY, m. pied. br . Edw. L. Marek,. taj. br . J. F. Chupick a pravni radce br. Aug. Kacit, dale dr. Eduard MiCek, profesor slovanskych jazyka na Statni universite v Austinu.

Po ukoneeni schtze podavan obed sestavajici z peeene na roZni, ruzne salaty, prichute a obeerstveni.

Po skoneeni spoleeneho obedu, br. F. Maly zkracene prednes1 dejiny zaloleni a trvani du San Antonio cis. 133., preeet1 jmena zakladajicich Clenu, jmena dosud Zijicich zakladajicich elena a jmena elent slouZlcich v branne moci a jmena tech, kteri ode gli do neznama, a vgichni ptitomni vzdali poctu povstanim tear, kteti vice mezi nami nebudou, jen ve vzpominkach.

Pak promluvili eleni Hlavni fitadovny; prvne br. ptedseda C. H. ChernoskY struene popsal dejiny zalotieni a trvani nazi Jednoty, br. mistoptedseda Edwin L. Marek promluvil o praci organisaeni a br. tajemnik J. F. Chupick zkracene promluvil o praci v H. fit. Dr. Eduard Mieek nejdtive mluvil stran nazi Ceske vetve zde a nabadal, by jsme si vazili nakho dastvi, dedictvi to po naSich rodieich, pak promluvil o sve testa do rodne vlasti a o pomerech tamnich; vaechny proslovy vyslechnuty velmi pozorne a tie se vSem libily prozrazoval boutlivy potlesk, kterYm katidY teenik byl odmenen.

Sestra Bundilove nam ptipravila krasne ptekvapeni za pomoci sestry Ruby Holy a sestry Desrosiers, ktere mely na starosti doprovody piana neinkujicim a sice eleny nakho Detskeho odboru. Patricia Ann Murie, dceruSla br. a ses. L. Murie, Margaret Rose Medlock, dceru§ka ses. Sidonia Jones a Albert Desrosiers ml., syn p. a ses. Alb. Desrosiers, zapeli pri doprovodu na plane "Springtime in the Rockies", a pak Albert a Patricia zapeli nejakou pisen, zapomel jsem jmeno, vSak skrYvali se pod deknikem, aekoliv nam ani neprSelo; pak sestfieka Kay Lla Rue Ross, dceruSka p. a ses. Jack Ross, zahrala skladbu na piano a ptednes byl vskutku irtuosni, ovladala piano bezvadne; a malieka vnueka br. a ses. HolYch nam zazpivala velmi pekne "Sla Anieka do zeli" a "Na to louce zelene", a jak byla malieke„ tak krasne zpivala a pekne oesky.

Sestra Bundilova, vyvolala jmena zakladajicich elentl dosud tiijicich a kaki* byl dekorovan krasnou kytiokou kvetin. Byli to nasledujici: br. a ses. F. Maly, br. Ed. Valieek, ses Anetika Valieek Dressle, br. a ses. K. Valieek a br. a ses.

J. Vanek. treastnici slavnosti byli nejen ze San Antonio, nYbrti ati z Dallas, West, Temple, Taylor, Buckholts, Rowena, San Angelo, Floresville a snad odjinud. Nemotino bylo si vSe zapamatovat a na poznamky Casu mi nenadbYvalo, neb jsem mel stale nee° k vytizovani. Tolik vgak mohu rici, tie katidy byl nanejvY'S spokojen jak Upravou programu a Upravou obaerstveni, tak i proslovy a pobavenim, jen §koda tie jsme byli easem nadmiru omezeni, neb nemohli jsme se dale zdrtiet neti do 'g est hodin veeer a to teprve se dobte hovotilo a seznamovalo jeden s druhYm a jen mimochodem dodam, tie se pti to ptiletiitosti se gli lide znami po vice jak tficeti letech a ja sam jsem mel ptiletiitost se sejiti s pi. Simeekovou z Roweny, Texas, u nichti jsem se zdrtioval za meho pobytu tamteti pted asi 27 lety. Opravdu rad jsem se s ni ptivital po tak dlouhe dobe.

Ted' jen protiivame vse znovu ye vzpominkach a snad si tikarne, tie se zase sejdeme vets a mnohem krasnejk oslave padesatilete-

Ve Stfedu, dne 14. kvetna 194?. ho jubilea nazi Slovanske podporujici Jednoty Statu Texas a ja k tomu dodavam, 0 se sejdem pti oslave padesatileteho jubilea zaloteni indu San Antonio cis. 133. roku 1967.

Jegte net skontim, pteji si podekovat zabavnimu vYboru za veikou snazivou praci, rovnez sestram J. V. Bundilove a Ruby Holy a vgem, kdo jaky'mkoliv zpirsobem prispeli a vypomohli zabavnimu vyboru a vsem sestram za spolupraci s vybory a obetavost, za vsecka ta dobra, jidla. Vim, ze v gichni ptitomni si vazili vagi snahy a ze ji v gichni dovedli ocenit.

Jeste dodavarn, ze pfi gti nedeli ptipada nam nase schtze a ja v gecky tadam, by jste se zase v tak velkem mnotstvi dostavili, jako jsme se seki ve schuzi minule. Schke zapocne jak obyoejne, ye d ye hodiny odpoledne ye WOW mistnosti. S bratrskym pozdravem, Louis Dressler, taj. ) 4,

Houston, Texae.

Houston letos vice snad netli kdr"jindy tije y e znameni divadel. Dne 18. kvetna pod retii br. J. J. Starealy sehraji od sboru divadelnich ochotnikU tadu Texas els. 289. veselohru pod nazvern "Moje sleena is enukca". Herd. studuji pane sve Alohy a tegi se, to eeska vetejnost jim odpovi tivou freasti. Celt' dej Wei se kolem deveete, ktere vychovano bylo tadern "gedivych sester" a z nieeho nic ocitne se v postaveni kde, jak se 'MIKA, vziti musi v gechen svirj vtip a urn do hrsti, aby Uskalim tiivota proplula bez ahony. JedinOu jeji ochranou jest ji nevlastni bratr zesnule jeji matky, mlady, sveta zkugenY muti. Hra je zajimavou od zakatku 0 do konce a vetime, to nikdo litovati nebude kdo pkijde se podivati na vYkony na gich ochotnikn. V 0znamce v tomto liste najdete jejich jmena na programit. Divadlo provedeno bude ye velike sini na Studewood :v sini radu Pokrok Houstonu Cis. 88, SPJST. Net dokondim, dovoluji si poznamenati, to jiti podruhe Cetla jsem dopis Runky Zelenkove z Roudnice n. L. a dopis ptitele-sokola z Krometite, kterS7 k otigteni do Vestniku poslal br.

A. R. Hamusek z Houstonu. Ruka Zelenkova upozorriuje, co Nernei pachali na Slovanech v Oechach. — Runko, takove veci Nemci pachali pies tisic let na v gech sousedech. Jenom zpiisoby provade"ni zverstev tidily se dobou vedomostmi a vynalezy doby. Nemci jsou jen tehdy hodni kdyt hodni Wit musi, nebo jejich prospech to vytaduje.

Co je nesmirne poteg ujicim zjevem a vsrznamnYm ukazovatelem budoucnosti Slovant jest schopnost posouditi politick' sta y naroda y e smyslu jak podala nam to tato 16 'eta Runka Zelenkova.

DruhY dopis od Sokola z Krometite napiniti musi kaideho pokrokoveho krajana v zahraniel, t. j. zde v Americe, radosti a uspokojenim nad Cinnosti mladeho lidu v republice 'Ceske.

Zatim kdy zde, americka mladet od 7 do 11 let rozbiji okna v jejich vlastnich Skolach, nidi kete, lame stromy, zabiji ptactvo, mrzadi koety, psy, kone i hovezi dobytek, ye starych zemich mladet se eviel telem i duchem a uci kazni, ktera z lidskeho tvora eini eloveka svetu utiteeneho, pracoviteho.

Co se tYee censury spra y z Ruska: Stalin ztetelne vysvetlil vet nasemu taj. statu Marshallovi. Az arnerieti zpravodajove ptestanou that, censura bude odstranena.

Kazde "proe" ma svoje "proto".

M. F. Kulhankova-Valova. )• Corpus Christi, Texas.

VaZenST br. Moueko!

Dne 4. kvkna v nedeli sehral ochotnickY kroutiek Tel. Jed. Sokol Corpus Christi, Tex. divadelni predstaveni "Vesnice zpiva". A ze skuteene - "zpivala (totiti ne ta vesnice, ale herci), a jak zpivala, toho drikazem byly aplausy, tota potlesk, a2 se sin ottasala, eeho2 si herci skutecne zaslouzili. Abych vypisoval hru jednotliv3ich hercri, bylo by zbyteene, neb se val.chni einili, aby vse dobte klapalo, a take to klapalo, jedria radost. ZvlaAte kdyZ uvaZime, nemame rani sebou znevakri z povolani, a ani

neiateho zvlatutba abormi.stra.

Dargi elfikaz, ze hra se skuteene libil y je, na Vgeobecnou tadost bude opakovana v dne 18. kvetna, pkesne ye 3 hodiny odpoledne.

Tedy kdo nebyl ptitomen prvne, ma pkilelitost se dostavit na ptedstaveni druhe, a jiste nebude litovat. Doufame, tie ptiki navSteva bude vetgi prvni, eehot hra sama i herci by skuteene zasloutili.

Tedy na shledanou v nedeli dne 18 kvetna ye 3 hodiny odpoledne v Sokol National Hall, Alta ' Vista Road.

Po divadle bude spoleena veeete, tedy apeluji zase na nak sestry, aby podle moZnosti zasobily kuchyri, jako vtdyeky. Vime, ze snad toho obtetovani nakch sester je trochu mnoho, ale slibujeme se polepkt.

Vstupne na divadlo 3 c osoba. Veeer taneeni zabava. Hudba p. Sablatury z Ganado.

Frank Vesely.

S krajanskSrm pozdravem, j • 4.

San Antonio, Texas.

Mili bratti a sestry! To leto gni jaro neda jednomu pokoje, aby se jeden nevyjadtil svoji energii prisobenim na nazi Zivotni draze ptedne (nemyslim svoji maliekost, tou jsem vZcly piing podnecovala), av g ak hledirn vsttic s diky na ty velke jedncitlivce, povzbudzujici k darkmu kroku nazi narodni mykenky, kteti nam dali nazi velci teenici na nazi 30 lete slavnosti nageho radu SPJST. 13. dubna nazi vzacni teenici, bratti ritednici z Hlavni Utadovny, br. ptedseda ChernoskSi, br. mistoptedseda Marek, br. tajemnik J. Chupik a ku konci naa oblibenST dr. E. Mieek, profesor eeskeho jazyka na Statni universite. Ze srdce vzdavam dik za jejich skavost a namahu prijiti k nam a obohatiti naS' program. Nemohu opomenouti vzdati dik za ty poklony od nav g tevnikn, jak se jim program libil. Vg ak nejveg i zasluhu vzdavam tem dobrYm matiekam, ktere me ty ditky proptrjeily k tomu programu a sestram Holy a Desrozier za jejich ume4 doprovod na piane. Ani nevim, co bych si byla podala bez nich. Vtele diky vkm, kteti spolu prisobili.

S. C. Bundilove.

Vak, ) • 4 • ( Krouiek Hlahol od radu Pokrok Houstonu c. 88. oznamuje a zve v g ecky herce a ptatele kroutku Hlahol, by se dostavili dne 16. kvetna v 8 hod. veder v patek do schtze, kde se bude projednavat dalgi einnost nag eho kroutku a ureit datum ptig tiho divadla. — Neda mi abych se nezminila o nag em divadle, ktere bylo sehrano na nazi majove slavnosti. Bylo by tetko nektereho herce zvlag te chvalit, neb vsichni hrali skvele, cot bylo videt podle pine sine a smichu, co2 obecenstvo katclou chvili dalo na jevo neutuchajicim smichem. — Cvieeni zpevt katclY patek dokazuje jak lehko jest zpevtim se nauCit pti divadle, kdy se eviteni zpevu venuje, jak ses. Kostomlatsky eini. V patek zas nacvidovaly na Mothers Day. Ti mali caparti uZ se na to teM, k budou zpivat. Tekme se, Ze v divadle uvidime hrat p. Franka, kterS7 v Oeskoslovensku divadelni sbor, muZielca Jenny May Rulikove. Mame ted' pekne mlade sily a jak videt divadla je tesi, co2 je nam starSrm mile videt jak zaujimaji naSe mista a my se milteme jen na ne divat. Bi-. Seveik, jak zaene Ta k na zpivat, jest radost ho poslouchat. shledanou na Studewood v patek veCer. R. H. 4 • ( ) itad Pokrok Dallas, Cis. 84.

Cteni bratti a sestry! Ptedne vas timto jmenem radu zdravim a zaroven ptipominam, ze nam °pet na tteti nedeli v kvetnu ptipada tddova schrize a jest Zacloucno, komu moZno, aby kaZdS7 do teto schrize Musime si zvolit za zemreieho br. Drobila noveho ptedsedu. Dale ma byti jednano o ruznych oprava,ch, jez jsou zapottebi v sini. Take jest v ptiprave jubiiejni °slava, taktie-kaklY jest vitan ku rade a pomoci. Proto ptijd'te v co nejveteim pottu, lepe a jisteji se pracuje. S bratrskYm pozdravem, Frank Vodieka.

•( )• Vyrok mantelky: maj mu2 se porezal pti otvirani spoisitelnieky naseho kluka tak, ze co

vybral, muse' zaplatit za mast' a obvaz.

Ve sttedu ,dne 14. kvetna 1947.

Svatek Ma je Eli§ka Krasnohorska Kolikrat jsi, maji, rozezpival CeskYch pisni proud a sladkY ptival?

Hvezdna zat tvym kouzlem rozlita v eeska varyta.

Genius vSak tvej z niv poesie k zemi spel, kde srdce lidu bije; kde skul mozolite prace rej svetu novY dej.

Nejen oveneeny nesmrtelnik — pevec, mudtec, rek — i cask' delnik, Maji, jmenem tyYm dnes rovnYmi jsou si brattimi. ) • sic • ( Buhl, Idaho.

Ctena, redakce Vestniku, sestry a bratti!

Tak vam moji radost jdu povedet. V dubnu jsem dostala z Prahy od mne neznameho pana obraz Prahy, pekny dar, a ph tom napsal psani, ktere zni: Praha, 5. btezna 1947.

Vatend pani Palatova! Dostal se mne nahodou do rukou Hlasatel, kde v nem ku konci pi§ete, ze rada se divate na obrazky z cizich zemi.

Vetim, te tim radeji se podivate tez na obrazek nejkrasnej§i zlate Prahy. Jiste vyvati vkchny ty z celeho sveta, nebot' ja, sam jsem kol celeho sveta kdysi se toulal a nikde, pravim nikde nic krasnej§iho nevidel. A udela-li i Vam tento obrazek nejakou radost, tedy potom to bude i radosti moji. Uptimne pozdravuje jak Vas tak i v§echny ostatni nak krajany tam u Vas — Karel 8ibl.

Potud dopis. Tak jsem vam ten pozdrav Mam na nej adresu, kdyby si nekdo ptal, mohu posloutit. 8lechetnS7 elovek, ani mne nezna, co jsem me, a pov§imne si nepatrneho dopisu. Poslala jsem jemu tez malou odmenu a doufam, ze ji ptijme.

A ted' bych mela pokraeovat o ceste do to Alabamy. Napted, jak slu§nost kate, musim odpovedet na dopis, titer' jsem dostala od br. J. a sestry J. BrodeckYch z Rio Hondo. Mild netet mi pise, abych easteji psala, te je to s humorem a te mam ten sloh po ni, te ma take radgi dopisy veselejAi. Na to Ti odpovidam, te mile to nemilte do hlavy vlezt, (ponevadt v ni mam seeku), te r a c i dopisy neovladam, a Ty jsi byla v ten eas s tatou na vojne v Mostaru, Bosni a Hercegovine. Zeptej se taty na to, te neltu. fi,ika se, te kdo lte, te tez krade. (Ja nekradu od to doby co brani nastalo).

Zajiste mnohY z vas ma v pameti, kam to 8imaka ptivedlo. Videla jsem ten proces ye Vidni v museu. Kdyt mel jit na popravi§te, tak se ho ptali jestli ma nejake ptani. On pravil, te ano, te chce neer) po§eptat matce do ucha. A vite co udelal? On ji ukousl ucho, te ona je vinna tomu, te dnes krati na Sibenici. fZekl ji, kdyt ptines1 prvni ukradenou jehlu, jak ho pochvalila, jak to §ikovne provedl. Jemu se to zalibilo a ostatni uz vite. V tom museu jsme videli mnoho jinYch zajimavYch veci. Byla tam gorila v tivotni velikosti, jak unakla slienou divku. 1.7§e mam v tive pameti. Pravda, te mam dobrou hlavu? Ja to take Hiram, te kdyby mei nekterY advokat takovou hlavu jak mam ja, ten chudak by se neutivil, musel by chodit po ptani. Ale co je pravda, ye §kole jsem se dobte udila. Pan nadueitel Zilik, rodem z tech, mne chvalil a jednou pti tom take tekl, te mam karakter. Ja ovkm jsem nevedela, co karakter je, tak se hlasim a pravim mu, to tadnY nemarn, a on na to: Oh, ma§! Ja jsem se dala plakat a pravim, te ne. On pti§el ke mne, pohladil mne a pravi: Jen se upokoj, jsi hodna holka. Vite ja jsem si to spletla, myslela jsem na prsten s diamantern, ktere se vati na karaty, a tak karaty a karakter je velmi rozchlne. Ten uaitel pti§el do Ho§t'alkove co 22 let' mladik a take tam zemtel co 74 let', vyuail tri generace a byl to dobrY narodovec. Katclemu svedomite poradil, kdyt o to byl potadan. On jako pan fidici a varhanik, a mfij mantel kostelnik a zvonat Casto se SPolu schazell a tak nam take byl v mnohem clobrYm racieent Jednou k nam ptigel v zaletitosti nejake prace, totit §vakr Toma,§ Palat byl vyueenY krej64, kuvs 1 -74, bral,

V 28

Strana 5

K

v Brne, a pravi k manteli: Palate, rad bych si prohledl tu VelkOu jablon, 'ktera, ma 12 druhft rirznYch odrild. Pak sli na zahradu a pravi: Prod je nepoAle§ do Vsetina na vYstavu. Mela byt za 14 dni. Muj na to: Co bych z toho Trig, jen ztratil e'as. Ale dal si rici, zaslal jablka. Dostall jsme veliky diplorn a tez penetitou odmenu. No a zac stoji take to honora! PtisnY byl a umel trestat. Byl ale vYbornym rieitelern. Kdyz uz jsem v tom tak zabrana, tak 'vam povim jak ptisne zakazoval zakum naystevovat tanecni zabavy. Bylo to v nedeli odpoledne a tu mne mama vola: Bet ku Kurtinovym do hospody a rekni tatovi, aby §el s tebou donna. Ja betim a tam hrala muzika. Jen vletim dovnitt jak vitr a tu pro mne pti gel Jan Hribku, klobouenik, uz starsi mladenec. "Pojd' taneit l." Ja byla bosa, ale to mne nevadilo, sla jsem. To vite, velka jsem nebyla, ale myslela jsem, te taneit uz umim. Co se v mladi nauei, na starost jak by to nasal. Ale jake byly toho nasledky v pondeli ve §kole. Nekdo potaloval na Josefa Fryde, te byl u itruziky. On to nepopiral, ale pH torn prozradil i mne. Podnes nevim prod, pane nadueiteli. V§ak Johana Valeikova tarn take byla a taneila. Tak, je to pravda? — Mama to tam poslala pro tatu a to jsi musela tancovat? — Tak to oba zustanete po §kole opisovat irlohu. A te ten den po §kole byla, nemecka hodina, kterou 2ilik udil, tak nas brzo propustil a zbytek nam odpustil. Ale vysveddeni jsem mela pane. Jen to mne mrzelo, te bylo ptipsano: navatevovala taneeni zabavu. Kdyt mne moje dobra matinka zerntela, mela jsem, 13 rokil.

Ku konci musim podekovat statiekovi Barto§ovi za vzpominku v br. Vestniku a tez za zapijeeni puntiku. V§ak jsem dnes tech blbovinek zas par napsala. Take dekuji pi. Botene Valdikove z Dallas za uznani tech pletek.^0no to tak dlovelca lateje a ma zas chut' pro Apodruhe neco napsat. Mild pi. V., Va§ cestopis jsem take se zajmem Cetla a se i v Hlasateli zminila, te ma katclY stat v Unii razne zajimavosti a krasy. Kdyt uz jste byly at v Colorado, to.uz jste mohly ptijet at do Idaho, vtidyt' je to jen jak s hraze do rybnika.

Ale, lide dobti, dopis se prodloutil a jak vidim, uz dnes se zas nedostanu da Auabarny a musim to odlotit na neureito. Ten hued vojadek tam asi vzdycha, brzo-li se ptihlasirn.

Tak vas vkcky pekne pozdravuji, tez potaJohana Palatova. datele Vestniku. ) • J • Dallas, Texas.

Ctend redakce Vestniku!

LetoAniho roku od vanoc zadalo jakesi dlouho trvajici studene poeasi, at nyni se ukazalo jaro, pray* teplY mdj a v ptirode je veselo, v§echno pane roste. Sem tam se prohani mraky a ma to zase chut' dat se do brekotu; kdyby to byl de§te malY, byl by vitanY a bylo by yeselej §i.

Nevzdarne se! Jit del§i doba uplynula, co vy§li delnici spoleenosti Greyhound Bus Line na stavku a chodi pikety. Nevzdame se! Totet u telefonni spoleenosti, kde telefonni operatoti vysli na stavku a piketuji uz asi rnesic. Uhelny John Louis se lehce nevzda. Kongres ma pino starosti s temi horkymi hlavami jak je jim ochladit, trebas delnici jsou v pravu. Takto by jen ket'asi bohatli, cot se protivi spravedlnosti vuci chudemu lidu.

Loni dostal jsem z Vala§ska easopis Vestnik, v nemz uvetejnovdny jsou historie vesnic Polanky, Hovezi, Halenkov, Hrozenkov, Velke Karlovice, Hutisko, Horni Beeva a pod. Jsou tam historicke udalosti z davnYch dob pojmenovane "Dejiny Staro Vala§sko Vsacke," a mam uz prvni eisla. Ptedplatne na 5 vYtiskir stoji roene 100 Kc (dva dolary) a kdo by sobe ptal tyto dejiny uvedenych vesnic, at me dopik na nine uvedenou adresu: Josef Bukovjan, 2304 Forest Ave., Dallas, 15, Texas. ) • 4, • ( Olovek musi mit prazdnY taluclek, aby dobte mluvil, a prazdnou hlavu, aby dobte jedi — tvrdi ptedseda Organisace spojenYch narodu Paul Henri Spaak. — Proto se zahajuje katcla Icronv911,0e hapiretm.

'roc se 'udime dejepisu. Je v"Aeobecne znamo, to je daletite pro eloveka znat sebe sama. Znat sebe sama znamend za prve znat eloveka, za druhe znat svilj druh eloveka a za tfeti znat eloveka vtibec. Znat sebe sama znamend znat, co niffZete udelat, a ponevadZ nikdo nevi, co maze udelat, dokud to nezkusi, jediny kilo k elovekovi a jeho eintun je to, co elovek ji2 uclelal. Cena dejepisu je tedy v tom, Ze nas uei, co Cloy& udelal, a tedy jaky Clo y& je. * * Redaktorova vYstraha v jednom anglickem easopise: "Zadam atenaPe o jednu laskavost: aby mi uz neposilali rukopisy. NezaleZelo na torn tolik, dokud zabiraly v'Sechny Zidle v mem byte. Ale ted', kdyt je jich pina podlaha a d yetakte se nenJohu dostat z pokoje do pokoje, ,je na Case, abych tekl "dost". Nebude-li nre tadosti vyhoveno, pomstim se zpusobem, kterY, myslim, jeke nikoho nenapadi. Vezmu v§e„chny zpatedni °balky, pomicham je a po§lu rukopisy zpdtky na jinou adresu."

Klubovni otrava se chlubil, te dovede rozeznat vkchny napoje. Koneene jeden posluchae vytahl z kapsy lahvieku a potadal znalce, aby okusil obsah a tekl, co to je.

Otrava okusil a ihned to vyplivl. "K eertu, vtdyt' to je petrolej!" zvolal.

"Ja, vim" — znela mirumilovna odpoved'.

"Ale jaka znaeka?" * Clovek je jedinY tvor, kterY je schopen phvest se svymi teemi do nesnazi, do kterYch by se jinak nedostal rika dr. Wendell Johnson.

Cot je frpine v potadku, ale horSi je, te ptivadi do nesnazi take druhe. * * Ueitelka dostala od matky jednoho sveho tdka tento dopis: "Vatend pani ueitelko, prosim Vas, nedavejte Tonikovi uz tadny domaci Ukol. S Ukolem, jak dlouho to trva, net obejde dospelY elovek padesatkrat namesti Trafalgar, ztratil mfrj mut celY den prace. A kdy2 to ob§el, napikte, te y ypoeitane Cislo je §patne."

7101=111111=1:1=111=111

THE STATE OF TEXAS Certificate No. 2956

Company No, 0-750

Board of Insurance Commissioners OF THE

State of Texas THIS IS TO CERTIFY THAT

Slavonic Benevolent Order Of The State Of Texas Fayetteville, Texas has, according to sworn statement, complied with all requirements of law applicable thereto and is hereby authorized to pursue the bussiness of FRATERNAL BENEFIT SOCIETY insurance within this State for year ending May 31, 1948, in accordance with provisions of Chapter 8, Title 78, R. C. S., Texas, 1925 IN WITNESS WHEREOF, I hereunto (SEAL) sign my name and affix my official seal at Austin, Texas, this 28th day of April, 1947.

GEORGE B. BUTLER, Chairman of the Board

vast/tit

Ve

stiedu, dne 14. kvetna 1949.

Zpriva O gjmu vydani Hlavni Oiadovny za mesic duben 1947 STATEMENT OF RECEIPTS AND DISBUREMENTS FOR THE MONTH OF APRIL 1947 thurtni Mortuary 30,607.80 2,111.60

Vydani Expense 587.75

Detsky Juvenile 3,143.18 668.05

587.75

2,475.13 4,268.55

Pk' 1,JEM - RECEIPTS Poplatky od tadu - Dues from subordinate lodges Odeita se poplatek novSYch elenti - Less first year premiums Zb3-iva. - Net premiums Splatky majetkovVch piljeek - Payments on Mortgage Loins Splatky na certefikatove pujcky - Payments on certificate loans Urok z certifikatoqch ptjeek - Interest on certificate loans Urok z majetkovSrch pujeek - Interest on mortgage loans Urok z bondn - Interest on bonds Olejove lease - Oil Lease Najemne z majetku - Rent from real estate Z mineralniho a olejoveho majetku - Royalties Piljeka - Borrowed money Poplatky novS7ch elenti - Premiums of new members Na odhady - Appraisal fee Prodej potkeb kadam - Sale of lodge supplies

28,496.20 24,624.06 6,193.54 1,888.72 5,587.67 50.00 253.00 5.00 545.65 100,000.00

Celkov3-7 ptijem - Total receipts Hotovost 4-1-47 - Cash balance 4-1-47

167,643.84 48,944.22

3,825.65 29,091.31

216,588.06

32,916.96

VYDANI - DISBURSEMENTS: Majetkove ptijeky - Mortgage loans Pujelty na certifikaty - Certificate loans Vyplacene podpory - Claims paid Opravy na majetek - Improvements on real estate Vracene Umrtni poplatky - Returned premiums Vracene troky z certifikatove Vijay - Returned interest cert. loan Brokerage Pravnikovi za vytizovani Week - Attorney fee Za aktuarsku praci - Actuarial service Komigne organisatoram - Commissions to organizers Cestovne ntednikti - Officers travel Dary - Donation Express Schfize Hlavni Utadovny - Supreme Lodge Meeting Rtizne potteby na vydr‘Zovani fitadovny - Office maintenance Leka •ske prohlidky - Medical examinations Liability and property damage insurance Vestnik a sluZne redaktora - Official publication and editor's salary PoUovne - Postage Najemne z fitadovny -- Office rent SluZne Atednika - Officer's salaries SlifZne vypomoci - Employee's salaries Tiskova prate a psaci potteby - Stationery and supplies T. U. C. C. Tax Social Security Tax Telephone and Telegraph Exchange VYlohy na auto - Car expense Schtze organisator0 - Organizers meeting Za odnady - Appraisal expense Vracene penize za odhady - Returned appraisal fee VV1ohy Nem. Odboru - Expense in Sick Benefit Dept.

Celkove vydani - Total disbursements Hotovost 5-1-47 - Cash balance 5-1-47

Hotovost - Cash .

Vladni Bondy - Government Bonds Okresni a mestske Bondy' - County and municipal bonds Ptijeky na majetek - Mortgage loans Piljeky proti certifikatum - Certificate loans Akcie - Stock ....

Farmy - Real estate .

Collateral loans Podily a meritka - Equity and uitility deposits Nabytek a zatizeni v fitadovne - Funiture and Fixtures

31,819.58 28,892.61 6,193.54 1,888.72 5,995.37 50.00 253.00 5.00 545.65 100,000.00 2,779.65 455.00 3.25

7,151.38 4,727.43

260.50 3,152.05

178,881.37 85,915.01

11,878.81

3,412.55

264,796.38

407.70

117,578.61 7,191.56 20,985.22 9.39 6.85 59.43 522.00 1,048.00

4,250.00

3. 15

121.828.61 7,191.56 21,219.22 9.39 6.85 100.96 522.00 1,048.00 476.00 2,184.00 47.90 104.00 4.38 221.60 2739 383.00 67.07 1,364.90 83.30 60.00 2,072.51 731.98 268.78 34.44 68.88 40.88 19.24 46.12 7.85 413.75 10.00 3.15

234.00 40.81 476.00 1,873.59 47.90 104.00 4.38 221.60 27.39 264.50 65.07 1,364.90 83.30 60.00 2,072.51 731.98 268.78 34.44 68.88 40.88 19.24 46.12 7.85 413.75 10.00

Souhrn Totol 34,599.23 2,779.65

260.50

2,779.65 455.00 3.25

.72

310.41

118.50

147.401.06 69,187.00

8,307.06 24,609.90

4,719.72 7,159.09

237.87 3,174.68

160,665.71 104,130.67

216,588.06

32,916.96

11,878.81

3,412.55

264,796.38

24,609.90

7,159.09

3,174.68

104,130.67 1,112,000.00 456,239.60 2,602,267.50 440,654.41 210,000.00 50,924.35 621.19 20.00 9,233.55

3,174.68

4,986,091.27

MAJETEH JEDNOTY ASSETS 69,187.00 1,112,000.00 428,009.90 2,496,036.18 439,780.41 210,000.00 50,924.35 621.19 20.00

28,229.70 106,231.32 874.00

9,233.55 4,806,579.03

33,843.45

142,494.11

fi

R. A. UrbanovskY, fieetnik Hl. tkadovny.

S bratrskSrm pozdravem, Anglietina ma jednoduchou gramatiku, ale zato tim spletitej§i pravopis a qslovnost. Slova ruzna pravopisem jsou si vSrslovnosti tak podobna, ze z toho vznikaji komicke zameny, zvlake kdyZ nekdo, kdo neni kovanST v pravopise, napiS'e nem jak to sly gel nedbale vyslovit.

Obeti takove zameny se stal jeden britskS, ()bean a za,mena vznikla z podobnosti slov "wench" (devka) a "winch" (rumpal), a "lives"

Nemoc.

Sick Ben. 260.50

(bydli) a "loves" (miluje). V malem provincialnim tSr deniku se objevila til krat za sebou tato ozneaneni: 22. biezna: "Prods se mai° opottebovank selskS, wench v zachovalem stavu. Velmi prakticirSr. - A. C." 29. bfezna: "Oprava. Politovanihodnym omylem se stalo„ 2e oznameni pana A. C. z minuleho tYdne neby10 Am& M4 na prodei v*borny

winch. Doufame, ze nyni piestanou chodit vtipalkove za panem A. C. a jeho hospodyni pani H., ktera se s nim miluje (loves)."

5. dubna: "Pozor! Muj rumpal neni na prodej. PraStil jsem do neho kladivem. Nemiluji se s pani H. Ona u mne jenom bydli. - A. C." * * * Jednani Organisace spojenYch narodu by mela rozhodne vetei tspech, kdyby elo vidy to, co je pravdaa ne,1tdo qua praNclu.

lie sttedu, dne 14. kvetna 1941.

VieTnit hia se kolem okna zachumlana, postava jako

VarrtCH RAKOUS:

Vojkovieti A Piespolni "Leta. Ani nepamatuji. To zna g, jak Rezi ji ma v lasce. Neobstal bych, kdyby Rezi vedela, ge se schazime. Ona si Rezi potad namlouva, ze sestra chce po nas dedit a ani se ji nikdy nesmim o ni zminit. Ale ted' bych toho pougil, kdyg Rezi neni doma, a podival bych se tam.

Rano bych vyg el, a odpoledne bych zase byl dolma." panek Modchetr y plan schvalil. "Jdi, Modche," tekl, "pane se projde g a se sestrou se poKdo vi, kdy se ti takova ptile gitost naskytne."

"Co bude s knedliky?" vzpomnel si Modche. panek se rozpaeite gkrabal za uchem.

"Baba je jako zabednend, nic jsem na ni nevytah'," doznaval a hned give dodal: "Nic si z toho, ale Modche, nedelej, napadlo mne neco lepgiho. To knedlikove testa by se dalo snadno ptedelat na testa livancove. Byly by z neho znamenite livance."

"Livance?" podivil se Modche.

"Livance," potvrdil .8panek dirrazne. "Prod ne? Ptidame jeg te mouky, nalijeme do toho mleko, a drogdi — hlavne dro gdi, Modche, na to se nesmi zapomenout, to -je pti livancich hlavni vec."

"Cog , ja livance rad," ptiznaval Modche, "takhle mazane maslem, sypane cukrem a skotici. Ale kdy je upeeem, kdy g zitra chci do Noye Vsi?" "Zitra," minil gpanek, "proto mirgeg do Nove Vsi. Nag e baba, net jde rano na pole, na livance zadela a kdy pied polednem piijde, livance peee. Poeitej: hodinu do Nove Vsi, hodinu zpatky, nejakou chvili se tam zdr gig a po poledni mutes bYt doma. Zatim livance pane skynou. A at pirjde g z Nove Vsi, stavi g se pro mne a hned se dame do peeeni. Rano sem ptijdu a pomfig u ti udelat z knedlikoveho testa livancove — sam bys to nesved'. Dro gdi rano ptinesu s sebou. Zae ho myslig koupit, Modche?"

Modche se rozmfgel.

Rezi, kdyg zadelava, kupuje ho za dva krejcary."

"Rezi je skrblice," minil opovr glive gpanek, "kolik pak mute bYt dro gdi za dva krejcary?"

"Tedy ho kup za etyrak," ptidaNal Modche.

"Za gestak ho koupig," rozhodl Spanek. "Deti nemag, prod bys sobe nedoptal kousek drokli?

A budeg videt, jak livance pane skynou."

8panek s Modchem takto spolu hovotili, kuli plany pro ptigti dny, a Modche topil, at si musill kabaty vys yleknout — takove lorko jim bylo. Veeer zase Modche usma gil vajiala — musilo jich bYt °pet Best, Spanek jinak nedal, — zapili je eernou kavou a kdy g Modche, pozde weer — bylo zase hodne po desate, usinal, iikal si v duchu, tohie ge zase byl nejkrasnejgi den v jeho givote, — ag na ty nepodatene knedliky. Kdyg vgak sobe uvedomil, ge z tech nepodatenYch knedliku budou, s pomoci bo gi, zitra podatene livance, napinilo blahe vedomi Modcheovo nitro nad jeho celodennim dilem.

Rano si Modche ptivstal. Za tmy valil snidani a nebylo je gte valne svetlo, kdy g ug ptigel gpanek. Hned se dali do prate. Modche piinesl z komory hrnec s knedlikovYm testem a jegte ogatku mouky. Mouku vysypali do hrnce, nalili na to mleko, rozdrobili do toho dro gdi — bylo ho za gestak notnY kus, — a stkidave oba vateekou testa michali. Byl toho vrchovatY hrnec a Spanek prorokoval, ze bude mit Modche na celY tYden. Postavili hrnec s testem na teplou jegte plotnu a chystali se k odchodu.

Modche se dirkladne strojil do burnusu a teplYch gatkil a AM. Pak oba spoleene vykroeili do mraziveho rana. Na naysi se rozloueili. 136,nek se ubiral k domovu a Modche odboeil z na polni cestu k Nave Vsi. — — dne, prase kdy g sluha odzvonil poledne, kovaika poprve zkou gela vstat s postele a postavit se na nohy. 810 to zte gka, noha bolela.

Pomalu ptechazela sednici a musila se chytat pabytku. DoLourala se ke stolu, kdy v tom mi-

stragidlo. Kovaika leknutim chytila se stolu, Rezi! dvete se otevrely "Rezinko, co se stalo?" vykkikla kovaika.

Rezi tegce dopadla na "Stalo se, kovaiko. Pohadala jsem se s Nackem, uvaiila jsem jim je gte abed a g a jsem.

Stan' jsem tam nemela, v noci jsem starosti oko nezamhoutila, a potad jsem si myslila, aby tady Modche nee° neproved'. A prvni moje testa je k yam, vy mi vg ecko povite, co se zde dela. Ale nejdtive: jak yarn je, kovaiko?"

"Ug je, Rezinko, sna g, prave se ueim chodit."

"To po torn mazami . . . A co Modche, kovaiko?" dychtive se dotazovala Rezi.

"Nic y am nepovim, Rezinko," tekla kovaika jako by nerada. "Co jste ode gla, Modcheho jsem nespattila."

"Jak to, kovaiko?" gasla Rezi, "cog k vam nechodil, jak jsem mu nakazala?"

"Jak y am povidam . . . " "Pro boha nebeskeho !" zdesila se Rezi, "ze on tarn zmrz!"

"To by se byl spig upek'," poznamenala kovatka.

"Upek'?" nechapala Rezi.

"Bodejt', upek', topil od raffia do noel. U vas se defy \reel, Rezinko!"

"Pane na nebesich!" desila se Rezi, "tak piece, genska, povidejte, v gdyt' uz na mne jdou mdloby."

"Vgecko y am to, Rezinko, teknu," slibovala kovaika, "on Modche mysli, ze nic nevim, ale ja vim vgecko. Le gim cely den v posteli a celY den nespougtim vag i chalupu s oci. Povidam: Tam se dely veci!"

"Kovaiko, nemuete mne, vklyt' . " "Ug povidam a nic vam nezatajim — jakgiva bych to byla do Modcheho netekla! Vy myslite, Rezinko, ge Modche zmrz'? V gdyt' on topil bez ptestani od rana do noci! Z va geho korninu se valil koui celielrY den jako z nejake fabriky! A vite, kdo k yam chodil? Stars' 8. panek k yam chodil!"

"To neni mog ne, kovatko," pochybovala Rezi, "piece jsem Modchemu nakazala . . . " "Ten si &gal z vageho nakazovani! Piece jsem ho videla na vlastni odi — rano gel k yam a veder — co povidam, veder! V noci, v noci! g el od vas. Ten mel Modcheho v drapech!"

Rezi byla vgecka zsinala.

"Snad tam i plival na podlahu," dohadovala se.

"Ten celY den clYmku z fist nevynda a to si mugete pomyslit, ge domil plivat nechodil. A co jegte, Rezinko . " "Co, kovaiko? Reknete mi v gecko, ja ug jsem jako ze dteva." "fteknu, Rezinko . . . Jestli pak vite, ge spanek od vas i hrnce jidla nosil?"

"Hrom do dedka!" uleheila si Rezi.

"Nosil," opakovala kovaika, "na vlastni jsem to videla. Spat jsem bolesti nemohla a u vas se svitilo do noci, do deseti, jedenacti hodin,„ A to v noci vidim od vas jit Bpanka — mesic svitil jako rybi oko — a nes' od vas ge,lezriak — vite, ten, co v nim hiejete vodu na masove nadobi a musil bYt pinidkY jidla, prote ge jsem videla, jak ho nes' opatrne v obou rukou. Tam se asi debugirovalo!"

"Ug jdu, kovaiko a jestli ho tam zastihnu ..."

A Rezi zvedala se se sidle.

"Jako ge nezastihnete, Rezinko, tikam yam, ze nespougtim vagi chalupu s oka."

"Tak si to zatim vypotadarn s Modchem," prohlasila Rezi.

"Nevypotadate," tekla kovatka chladne.

"Modche neni doma."

"A kde by . ?" navgtivit gestru do Nove Vsi." Rezi klesla jako bez ducha nazid i.i zpet.

"Tohle ge by se Modche opovagil?"

"Ug opovagil," potvrzovala kovaika. "Videla jsem na vlastni oei, jak easne rano gel cestolt k Nove Vsi a Spanek ho pies naves vyprovazel.

Slava yam nelgu, Rezinko."

"To oni se tam smlouvaji k vuti dedictvi " desila se Rezi. "Kolikrat ja mu zakazala . . . " "Dokud jste ho mela na oeich, poslouchal vas, ted' co rek' Spanek, to bylo svate."

NAM, "gemoo z toho budu, kovaiko, mit, ja a to na sobe citim, 2e to odstririu."

A /Wile se Rezi rozhodla: "Aspori oknem se tam podivam."

"Jdete, Rezinko," radila kovatka, "uvaiim zatim trochu kavy, abyste drobet pti gla k sobe."

Rezi s hlasitYm natikanim odkvapila a kovaika jeg te se nevzpamatovala ze sveho fidivu nad nenaddlYm RezinYm ptichodem, kdy g uz zase Rezi se vracela. A v jakem stavu! Zsinala jako mrtvola; odi navrch hlave, spinala ruce a stale opakovala: "Kovaiko! Moje zlata kovatko !"

"Co se y am stalo, Rezinko?" dolehala soucitne kovaika, "vypadate jako smrt, hrriza z vas jde."

Rezi jen stale spinala ruce: "Kovaiko . . . , kovaiko . . . " "Tak se piece vzpamatujte, Rezinko jatku, Rezinko!"

"Kovaiko . . . ja . . . videla . . . " "Co jste mohla, Rezinko, videt? Modche je pryd, chalupa zavtend . . ."

"Modche je prye," vydechla koneene Rezi, "ale chalupa — chalupa, kovaiko, je . . . oteviena!"

"Neni =Ana!" gasla kovaika.

"Vgecko nechal dokoian, vratka do dvora, sednici . . . vgecko," natikala Rezi. "Kdyby byl ptigel vandrak, moh' odnest celou chalupu.

A tam to vypada, kovaiko — kovaiko!"

"Tak piece mluvte, genska, jak to tam vypada.," dotazovala se kovaika netrpelive.

Rezi se pojednou usedave rozplakala. A v pladi vypravela: "To se neda vypravet! Tam je boil dopugteni — bogi dopugeni je tam. Ja uz bych tam samotna ne gla — hrilzou bych tam umfela."

"Tak poakejte, Rezinko, ptijdu tam s vami, nejak se tam dostanu." A kovatka v horeenem spechu hazela na sebe nejpottebnej g octet?' a podporovana Rezi belhala se s ni k Rezine bydligti.

Vegly otevtenYmi vratky, otevtenou sini a stanuly na prahu sednice. Neme a jako ptimrazene divaly se do jejiho nitra. Byla to podivana! Vsttic jim ze sednice vanul vzduch prosycenY tabakovYm kouiem a te gkY, ze by se byl mohl krajet. Na plotn y ohromny kamennY hrnec s podivnYm obsahem — bylo to jako testa a nebylo to jako testa — a to testa netesto vytekalo z hrnce na v gecky strany. Byla ho pina plotna, s plotny stekalo na, lavic u kamen a s lavice na zem a na zemi gitilo se na vgecky strany. A dale videly Rezi a kovaika v nernem ustrnuti . . . V jednom koute sednice hromadu nemyteho nadobi, v gecko pohromade: rnlekove, masove jak stado be gela; a v druhem koute nahazene hadry s podlahy; a podlaha — Boge vgemohouci, podlaha! oerna jako zem, poplivand, po'g lapand, jako by beta nebyla myta.

"Kovaiko," promluvila koneene Rezi, a hlas jeji zdal se pochazeti z hrobu, "kovaiko, teknete na sve dobre svedomi: videla jste tohle nekdy?"

"Nevidela, Rezinko, co jsem na svete," pkiznavala se kovaka. "fteknete mi, kovaiko," dotazovala se Rezi dale hrobovYm hlasem, "teknete mi, co je to tamhle?" A Rezi ukazovala na plotnu, na lavici a na zem, kde v gude bujne rortekala podivna hmota.

"Nevim," vrtela kovaika hlavou, "v tomhle ja se nevyznam."

"Podivejte podlahu, kovaiko. to nadobi v koute, tamhle hadry se zeme a postele ... pro Boha, postele! Kovaiko, podivejte, postele!" A Rezi zoufale se chytala za hlavu.

"Vidim, Rezinko, vidim neustlane, rozhazene . . . " "Ale obe, kovaiko, obe!"

"Bodejt"' uvedornovala si teprve nyni kovitka, "prod to, Rezinko? Piece Modche nespal ye dvou postelich?"

"Moje pastel! Moje poctiva, pastel!" nalikala Rezi. "Cog tome, kovatko, nerozumite?"

"Na mou dug , nerozumim," ptiznavala se kovatka, "prod si Modelle odestylal ebb posteler4

Strana 8

I AM AN AMERICAN DAY — 1947.(Pokraeovani se strany 1.) pevneni tech, je2 chrani obeanska prava a svobody, zarueovane americkou svobodou.

Zachovavani a obhajoba obeanskYch pra y a svobod neni vAak odpovednosti toliko narodni nebo obecni, nYbrZ' i odpovednosti ka2cleho jednotlivelab obeana. °bean, odhodlanY chraniti zasady, na nich2 byl tento narod budovan, pkieini se proto vlastni silou o zdar demokracie pro v'Sechny Ameridany a vynasna21 se pkedati pilaf generaci lep gi a silnejAi Ameriku, ne21i jakou znal on sam.

LetoSni oslavy, hry, pisne a keei budou miti na radiu i na vetejnYch schazich za hlavni met heslo "jeden narod z mnoha". Bude vzpominano pkispevkil pkistehovalcil do studnice americke vedy, kultury a primayslu; bude rozriovana svornost vkch obeanii, novYch i starYch, svornost, makici jakYkoli pokus o rozdeleni Amerieant do nekolika taboril pogtva,nim jedne rasy nebo jedne cirkve proti druhe rase nebo druhe cirkvi. Bude zdtrazriovano i to, co president Truman ye sve proklamaci "I AM AN AMERICAN DAY" oznaduje za "ohromnY ukol v'Sech lidi tohoto veku" — ukoi "odstraniti se sveta odvekou kletbu valky a podpokiti vec svobody a lidskeho bratrstvi."

Anse ve slavnostni den Amerieanil sejdou novi obeane, rozeni zde i v zahranioi, jako i stall jig obeane — novi, aby slibovali svou vernost, stet aby potvrdili svou loyalnost — budou v gichM vespolek ZivYm symbolem to svornosti, ktera v2dy byla a stale je gte jest' zdrojem naS1.

F.L.I.S. sily. ) • 4 • BESiDKA KRALOVSKA. J. M. (NovY York) Nesetkal jsem se za sveho 2ivota s mnoha co2 se vysvetluje patrne tim, 2e jsem je nevyhledaval, zaee2 oni mne oplaceli stejnym.

A tem nekolika malo, s nimi2 jsem se piece setkal, jsem zkejme mnoho gtesti nepkinesl. Jeden je mrtev, dva jsou v exilu, nekolik jich je dokonce nezvestnYch (aspori pro mne) a jeden mi prave take zemfel, tak2e toho majestatu je v mem 2ivote u2 poskrovnu. Svoje kralovske znamosti jsem vetknou navazoval v Evrope, ale s Jitim kralem v'Sech Helena (v2dycky mne trapila zvedavost, zda je take kralem v gech Helen), jsem se setkal az v Americe. Bylo to samozfejme na nejakem banketu, a pokud jde o mne, 2kejme se kralove jinde vilbec nevyskytuji. Kdykoli jsem je vide, bylo to u nejakeho prostkeneho stolu, u neho2 si poeinali jako doma. Ale snad to je eiste subjektivni zkuSenost a vyskytuji se i jinde.

S jednim kralem, jen2 mi ostatne dal metal, jsem se setkal jinde nee u prostkeneho stolu, co2 se vysvetluje tim, 2e to bylo v jho domacnosti, kde by byl msil dat prostkit still vlastni, cot snad odporuje kralovskYm zvyktim. Byla to takova nenucend zabava, pki ktere elo yek dostava kkee a za nic na svete si nemil2e vzpomenout na anekdotu, ktera by byla dosti kralovska, aby se mohla v takovem prostkedi vypravet, ale dosti prosta, aby se pomazand hlava neunavila. Koneene kral nenucene fekl, 2e dnes je hezky a kolega, jenz vilbec proslul diplomatickYmi vlohami, proto2e mel spoustu zlatYch zubri, je2 dovedl vkusne a nenapadne ukazovat, stejne nenucene to pochopil jako naznak, 2e velieenstvo je zmitano starosti o leto gi 2nd'.

Prohodil tedy za delikatni zablesku kusadel, 2e tato okolnost . a vilbec. rgichni mu pak blahopkali, s jakou briliantni nenucenosti vystihl, jak hluboky y Yznam mela ta kralovska, poznamka, S'etrne zahalena do formy, ptistupne obyeejnemu smrtelnikovi. Dostal take metal, jako hrom, tak2e se od to doby blYskal, ani2 otevkel Usta.

S tim mYrn metalem to bylo vSelijake. Kdy2 jsem jej pkines1 dornt, radovala se ma 2ena, 2e mi k staru a2 nebudu moci vydelavat, koupi fla'Sinet a 2e s metalem kolem krku vic dostanu. Ale jak ua je dnes ve svete vS'echno nejiste, kral se nam zatim take a and e-11 se vyhravat s metalem od soukromnika, netn mne vaito,:ni ze 11V 49,5t-.1 Byla

VESTNi8 kdo sam prohral, mel pomahat jinYm vyhravat. Tak nevim. Kdy2 jsme pak hledali cestu z Evropy prye, doge' jsem si na vyslanectvi toho krale, zda by mile dali visum a na chvili ittoeike. Cinkal jsem pri torn v kapse metalem, o nema beztoho vedeli. JeSte dnes vidim, jak se kroutili, a malokdy jsem se tolik nasmal jako kdy ten sam kral nemohl nikde na svete dostat visum. "VidiS; velieenstvo — kikal jsem si — metalt jsi mel pinou kapsu a pomohly ti stejne jako nine."

Ale abych nezapOmnel na Jikiho. Po prve jsem ho videl na nejakem banketu, jeho2 se osatne zileastnil take Wendell Willkie. Bylo to v rode 1941, kratce na to, kdy Wilkie prohral kandidaturu na presidentskY iltad a vzpominam si, jak si tehdy deal legraci ze sebe sameho. Kdy2 bylo na nem, aby pronesl fee, rozhledl se po celebritach, je2 s nim sedely u pfedsednickeho stolu a zadal takto: "Vidim, 2e tu jsou same osobnosti, kralove, premieki, mnistki, generaloye. Jenom jYa nemam 26,dny titul -- ale musite uznat, 2e jsem alai, co jsem mohl, abych nejaky dostal." AeckS7 kral tebdy take promluvil, samortejme o demokracii, a pekne vylo2i1, 2e prave v jeho zemi se demokracie narodila. Jeho red' vygia druheho dne v novinach a jeden novoyorskY list ji opatkil malym dodatkem, 2e site je pravda, 2e demokra,cie se v kecku narodila, ale 2e jeho velieenstvo zapomnelo dodat, 2e za jeho vlady tam zernkela. Tato poznamka byla v§eobecne pova2ovana za velmi netaktni.

Bylo to tim horSi, 2e jeho velieenstvo bylo veci taktu velmi citlive. VelkY dojem udelala na Novy York pkihoda, v nit Slo prave o tento kra,lovskY takt. Jeho velieenstvo bylo na Pate tilde jako doma, a kdy2 tam jednou animovane propagoval demokracii, nejaka dama, ktera mela s krali asi stejne malo styka jako ja, prohlasila naivne, 2e musi jit domtii. Najednou — z nideho nic — jeho velieenstvo zmizelo, nastala sharika, kde je kral, lezli pod still, divali se za jarmary, t'ukali jemne na dveke mistnosti, ale kde nic, tu nic, kral byl pryd, a pak objevili, 2e chybi i jeho plak' a klobouk — zkratka ode gel. A prod' odeS'el? Inu, z taktu. Kdy2 ta dama kekla, 2e musi jit dome, nevedela, 2e dvorni etiketa nafizuje, 2e odnikud nikdo nesmi odejit dkive, net odejde kral. A jeho velieenstvo v navalu demokratienosti a aby po getilou damu zachranilo pled ostudou, radio odejit, aby to bylo jak se path. Bylo to pak, to se vi, v novinach, aby si svet radne uvedomil, jake starosti takove velidenstvo ma a jakou taktni duchapkitomnost musi projevovat v osudovYch okam2icich. ) • 4,, • ( 6ekajici zakaznik se dival na mechanika, kterY oSettoval jiny vuz. Nejprve vymenil olej, dopinil zasobu benzinu, otkel sklo pled volantem, oeistil blatniky, pedlive settel otisky prstii s leskleho povrchu, vyklepal roho2e ye voze, u myl si ruce a pomalu vycouval s vozem na ulici. "To je opravdu kadnY mechanik," prohodil pochvalne zakaznik k majiteli dilny.

"No jo," odpovedel majitel, "to je jeho vlastni vilz!" * * V tramvaji sedi dva pani proti sobee a jeden z nich pozoruje dlouho a upfene svilj protelSek. "Pane," povida, nakvakne protejS'ek, "u2 toho mam Bost. Prod' se na me tak upfene divate?"

"Nezlobte se," omlouva se prvni, "ale to je opravdu il2asne, jak se podobate me tchyni. A2 na ten vous, ovS'em . . ."

"Vous? Valyt' ja, nemam vous!"

"Vy ne, ale moje tchyne."

Jednomu mu2i se pokazily obrovske stojaci hodiny a kdy nemohl nikde sehnat dvoukolku, vzal je do naruei a nesl je ke spravce. Proto2e mu hodiny branily v rozhledu, vrazil do jedne pani s pinou naruei baliekt a povalil ji na zem.

Pani se pomalu zvedla, sebrala balieky a jedovate se ho zeptala: "To nemil2ete nosit naramkove hodinky jako ostatni pokadni lido?" *

*

*

JakY je rozdil mezi politikem a statnikern?

Statnik kupuje sve gene koMen, aby ii Ily1.9 tee 17;10 Ma 114112.

Ve stkedu, dne 14. kvetna 1947.

ossammasisme===.

NA§ ZALOV I

>N1.0A4:0:00;:4?.,40:*

.4.>

VA,n)

RESOLUCE SOUSTRASTI. Sdelujeme smutnou zpravu bratkim a sestrain naSi SPJST, 2e dne 25. dubna 1947 zemrel spolubratr nageho radu ye stall 49 rokii, Charlie Hof ferek.

Jeliko2 zesnuly byl Menem dobrYm, dbal'm svYch radovYch povinnosti, mile a uptimne povahy, byl ka2dYm va,Zen a. milovan.

Jmenem radu Pokrok Gainesville 'Oslo 101. vyslovujeme soustrast jeho zarmoucenemu otci, man2elce a ditkam, jakoZ i dal gim ptibuznYm. Tobe bratre budiz zerne lehka, my na Tebe nezapomeneme.

Za lad Pokrok Gainesville cis. 101. v Gainesville, Tee.: John Samek st., John Samek ml., Andka Paclik, resolueni vybor. ) • 4 •( RESOLUCE SOUSTRASTI. My, ni2epsanY resolueni vYbor radu Vygehrad cis. 48. v Bayersville, Tex., projevujeme nak uptimne citenou soustrast portistale rodine nad ztratou jejich milovaneho syna a bratra a naSeho spolubratra Donalda Stalmacha, kterY zemkel v Texas City pri vYbuchu dne 16. dubna ye stall 26 let.

Vime, mila rodino Stalmachova, ze vas zarmutek je velikY, ale budiZ' yam alespori easteenou ittechou, 2e i my, spolubratki a spolusestry citime s vami vas bol nad ztratou vaS'eho jate tak mlacleho syna.

Odpoeivej v pokoji, roily spolubratke a test budi2 pamatce Tvoji.

Za lad VyS'ehrad cis. 48. v Beyersville, Tex.: Cecilie Shiller, Frances Hejl, Alice Shiller, resolueni vybor. )• 4 .1.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, resolueni vybor radu NovY Tabor C. 17., projevujeme jmenem radu nak uptimnou soustrast poziistale rodine nad ztratou jejich man2e1a, otce, dedeeka a pradedeeka a na2Seho spoJosefa Havla. lubratra Vime, portistalo, rodino, 2e te2ce nesete odchod vaSeho man2e1a, otce, dedeeka a pradededka, ale budi2 yam iitechou, 2e eleni naSeho radu souciti s vami ve vaSem zarmutku.

ZemtelY bratr byl zakladajicim elenem Jednoty a po celou dobu konal tadove povinnosti.

Oest budiz pamatce jeho!

Za fad Nov' Tabor 'Oslo 17.: John Hovokak, John 8tefka, John E. Mrnuftik, resolueni v'bor. ) • 4 • (

KALENDAR 15. kvetna. Okrskova schfize organisitorii v USO sini v El Campo, Tex. 16. kvetna. Dfileiita schine Krou2ku Hlahol v sini radu Pokrok els. 88. v Houston, Tex. Zaeatek v 8 hod. veder.

18. kvetna. Divadlo "Vesnice zpiva" sehrano bude na Ireobecnou 2adost po druhe v Nar. Sokolske sini v Corpus Christi, Tex. 18. kvetna. Divadlo "Moje sleena ienugka" sehraji ochotnici radu Texas Zft3J v sini tadu Pokrok cis. 88. na Studewood, Houston, Tex. 22. kvetna. Okrskova schfize organisatorii v Recreation Hall v Hallettsville, Tex. 25. kvetna. Divadlo "Pytel neStesti" v Sokolovne v Dallas, Tex. 25. kvetna. Divadlo "Pytel ne gtesti" sehraji sokolgti ochotnici v Dallas, Texas.

15. dervna. Program ku Dni °tat v sins kadu Pokrok cis. 88. v Houston, Texas.

4. eervence. Oslava zlateho vfroei SPJST a barbecue v park-9, n 4ne j',4414 531707.7-F ig, . NI,

Ve stfedu, dne 14. kvetna 1947.

Z MAJOVE OSLAVY itADU POKROK HOUSTONU.

Jako jina leta, tak i letos uspofadal fad Pokrok Houstonu majovou slavnost, kterou jsme odbyvali v nove yydekorovane budove. Vypadala jako hezounka panenka v novena., pane ji slugicim fiboru. Starost o fadovou budovu gili elenove na bedra spravniho vYboru, ktery se o ni peelive a moudie stare- Rad Pokrok Houstonu se svYm velikYm poetem elenstva je jak velka, velmi dobie rizend obchodni korporace, jejig vedeni spodiva v rukou ruznYch vYborn pospolu svorne pracujicich, co g vykazuje blahodarne vysledky.

Je to kus samospravne demokracie, kde ma kagdy krome syYch pray take jiste povinnosti, jak podotkl bratr piedseda Hlavni fitadovny, soudce C. H. Chernosky, jen g je soueasne take dlenem kadu Pokrok Houstonu , v obiadni fedi ku nove ptijatYm tadovYm elentirm. Svorna, iisilovna a tvfirei prace mnoha let to byla, jet pfivodila tak fenomenalni vzrust tadu Pokrok Houstonu. A mohu smele podotknouti, ge jsme byli ye volbe tadovYch tiifedniktir a vYbortil gt'a-stnYmi, ge jsme ony idady vlozili v osoby povolane, pilne a svedomite s ytirj ukol pinici.

HezkY podet z nich se jig odebral ve velke Neznamo a jim je v techto fadcich venovana destna vzpominka. Za tech 37 let od zalo geni tadu Pokrok Houstonu se mnoho zmenilo. Z to prvotni fady veterant jich mnoho ji g ubylo, hiavy segedively a oblideje jsou zbrazdeny vraskami progitYch bojir givota, ale vgichni pohligi s pYchou na zdatile dilo, na ten krasnY pomnik svorne prace vyvrcholiv gi v tak mohutnY tad sidlici v monumentalni budove, je g nesmazatelne zapsala eeskou snahu, eeskou pracovitost a vzdelanost v historii Houstonu. VytiCili jsme tu meznik na gi schopnosti, svornosti a odvahy.

Vge to bylo vybudovano z malYch poeatkil na podnet to hrstky nagincir zde se usadivgich. Se vzrustem osady vzrustal i tad a na g narodni iivot se prohluboval,. Dnes tu mame dva nagi krajane vlastni vetginou sve domovy, mnozi jsou fispe gnYmi obchodniky a givnostniky, mame tu sve Ceske lekate a pravniky a jako spojku se starou vlastl deskY, rcete eeskoslovenskY konsulat. Panem konsulem je mu g zde rozent dr. C. J. Hollub, ji g" z tfetiho pokoleni, jeng bale ostfiha zajmy OeskosloVenske republiky a jeng je diastojnYm representantem jejim, maje ve sve choti velmi dobrou pomocnici.

Hlavne vgak, ze zna dobie nagi starou oteinu, neb tam studoval na staroslavne medicinske fakulte Karlovy university v Praze a rozumi potfebam republiky. Tak tfeba eeska, osada v Houstonu je jekYmsi Benjaminem v lode eeskYch osad ve SpojenYc hotatech, maze s hrdosti pohligeti na to, co v to kratke dobe vykonala a rat' Pokrok Houstonu te g. Velmi potegitelnYm zjevem je, ge na to na gi mladeg zde rozenou mtirgeme s hrdosti pohli geti, dobre deli a ge mame mezi nimi hodne nadanYch unreal, espe g givnostnikt a profesionalii. -hYc obhdnik, Slavnost zahajil vhodnYm proslovem po zapen' americke a Ceske hymny nadanou pe ykyni Elsie Dvofakovou br. Frank Olexa, pfedseda, nadeg pfedal slovo br. Ernest Hankovi, ceremoniafi slavnosti, uvitav giho pfitomne vhodnym proslovem. Pak pan Karel Frank zapel syym zvuenYm hlasem deskou pisen, naee g sestra, fadova, tajemnice Cetla jmena eekateltir, ktefi pak byli uvedeni do fadu obfadni keei piedsedou Hlavni iitadovny, soudcem C. H. ChernoskYm, jen g vitaje je, pfipomenul jim prava a povinnosti jako elent fadu i jako elenn nagi velke Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas. Byl to dojemnY obtad, po jehog skoneeni ptitomni vzdali novYm dlentilm poctu povstanim.

Na to nasledovala slavnostni divadelni hra "Dcerugky tatika Beru g ky," provazena zpevy a tance, je g se nadmiru ptitomnYm libila. Jak by ne, kdyg•ji hrala takova eila a zku gend herecke drugina. Bratr pfedseda, Frank Olexa stal Vavtincem Beru g kou, sadatem a vedl si v barn jako opravdovY sadaf. Autor hry uctelai jej tatikem tfi dceruSek, FanCi, AnCi a iViairei, jeg pfedvedly sestry Harriet Earlova, Birdie Vilsheluwa "WM:, Kvnonvo. : r16 ■ !-i.;:l.mv

V 25TN3iC take vSiborne hereCky. Neni divu, ge jich hru cloprovazel stalY aplaus a pochvalne poznamky.

Bratr Anton Svestka, take stara herecka kapacita mel Ulohu Jakoba Esana, teditele svetove lazeriske spoleenosti. Bratr 8vestka dovede se dobfe v giti do kagcle Ulohy a tak se i v teto roli vyznamenal. Za tajemnika si vybral bratra Bill Rezka, jen g mel titul ingenYra Karla Bella'. Bratr Rezek je rovne g dobrYm hercem, jig se mnohokrate uplatnil na na gem jevigti. Vilibalda TuhYka, dohazovade piedstavoval br. John Stehlik. Dr gel se v teto he vYborne. Peknou roli mel br. Tim Kostomlatsky co kominik Jega Belougek. Kdyg jej hral Tim, je zfejmo, ge byl sehran vYborne. Sestra Olga El gikova, nas pfekvapila jako noviciantka v obecni poslici 8ebetkove. Doufame, ge ji opet spattime na nagem jevigti, bude vitanou hereckou silou.

Rudy 8efeik, alias Bing Crosby vystoupil v (doze tulaka Jana a pekne to svedl. Jak jsem jig podotkl, ge se hra velmi libila a ge byla velmi dobfe sehrana, dodam jen, ge jsme pygnYmi na tu herckou zdatnost na gi herecke dru giny, v nig je eetne zastoupena mlade'g zde rozena. VYprava byla velmi peknou a pan Karel Frank krome sveho peveckeho nadani, ma velkou znalost v divadelnim lideni. Zpevy pri hie doprovazela na Wane sestra Naomi KostomlatskYch, ochotrid a talentovand pianistka. Zpevy sestry Elsie Dvotakove a pana Karla Franka doprovazela sestra Jennie Mae Frankova, vYborna pe ykyne a umelkyne ye hie na piano. Nag fad si gratulovati, ge ma, v tadach sveho elenstva tolik nadanYch umelcir z generace zde rozene.

Tieba teg po zasluze oceniti tu malo vdeenou Ulohu napovedy, jig obyeejne obstarava sestra R. Hanusova. Tak dobte jak se dovede otadeti v kuchyni, tak dobie to dovede v torn podsveti jevigte. Bylo to hezke a chvaly hodne od spra y ge jsme meli tu tadovou budovu-nihovYboru, tak hezky okra glenou a vybavenou k teto sla y g teg vzdany zabavnimu vY--nostiadkybud'te boru, jeng opatfuje pottebne fondy pro vgechno a hlavne, ge vgichni iffednici a vYbory pracuji svedomite a poctive. Toto a yzajemna shoda pfispivaji nemalo ku pokroku kadu. Dik budtg tei vzdan to nagi herecke dru gine, jeg syYm umenim nas oblaguji a je tim magnetem, jeng pfitahuje hosty ze zdali, jimg se nage divadelni ptedstaveni velice libi.

Pokud jsem zjistil,na ystivili nas ze vzdalenejgich osad tito: Bratr DlouhY ze Sheldon, bratr Klinkovsky s pani a synovou rodinou z Blessing, pan Holub z El Campo, pani Schovajsova z Danbury, z Guy br. Franka Pancho Vrla a John StraCik. Vrlovi se posledne na g Houston velmi zalibil, ma tu pry lep gi pobaveni. Nevim jak k tomu jmenu Pancho pfi gel, vgdyt' je nodnene dobrotisko. 8koda, ze z toho jmena nelze uCiniti slovni hfidku, jak ueinili Mexidane ze jmena sveho presidenta, Alvar Obregon, po jeho nastoleni, sestavili z tech pismen vetu — Vengo Robarlo — pfigel jsem loupiti. — S. P. Studnient ) • 4, • ( EADEM NEMCiT V SOVETSKEM ZAZEML

Dokument nacistickeho barbarstvi.

"Tatigkeit- und Gefechtsberichte" je napsano tugkou na hnedYch kanceldfskYch deskach, v nichg jsou s peClivosti narovnany zagloutle prtitklepy spily o bojove Cinnosti policejniho pluku 322 v sovetskem zazemi. Je to struenY pfehled nemecke zvleilosti, podanY ye forme slugebnich hlageni o prilbehu a vYsledcich nejrtirznej gich "Sonderkommandos", YYprav proti partyzanam a popraveich Cet od 18. eervence 1941 do konce dubna nagledujiciho roku.

Nekolik prvnich stran informuje, jak prove,dely pddily pluku evakuaci sovetskYch vesnic, ureenYch k zkniku. Po nekolika fadcich seznamu veci, ktere si smeli obyvatele vzit s sebou, nasleduje dlouhY sloupec disel, seznam vet ginou hospodatskYch zvitat, kokist, ktera byla dana zasobovacim oddilum. Skoro koala stranka je pak zakoneena krutou poznamkou, na pt.

"Jederi ar id, oznaeenY mistriimi obeany za, sabotera, byl odstfelen :" nebo; "Jeden obyvatel Mag ievo Nctve, ktery byl dit,rtY jai:ft .oev.at,-,1:;"/ ic%; ;; pjt,41-nr. b y l nr35.ti:Pita. .,-"ATi.ty

eta= IP

stejnou struenosti zaznamenava, dal gi hlageni o akci, podniknute proti sovetskYm funkcionaltinn a Echlin, ge "zatdeni byli deset kilometra vYchodne od Bialovide zastfeleni."

25. a 26. srpna roku 1941 podnikl 8. oddil pol. pluku 322 velkou razzii v bytech gidtir v Pinsku.

0 tom, ze akce byla "iispegna,", svedei etytstrankovy seznam uloupenYch yea, ktere hrdinove od 8. oddilu odevzdali svemu veliteli. 0 vecech, ktere tito nadlide ukradli na svou pest, se v seznamu nemluvi. Velitel se v pfedposlednim odstavci ptimo omlouva: "Odstielen nebyl nikdo, protoge v poslednim tYdnu dervence odstfelila SD pet tisic 'Zia'," a dale: "Zbyli ktell jsou dosud v Pinsku, pracuji v givotne a hospodaisky dirle gitYch podnicich, kde zajigt'uji dalgi provoz." Na jedne z dal gich stranek nachazime ob girne hla geni o "Sonderaktion" v Antopoli, kde meli bYt postiileni vgichni Hauptmann der Schutzpolizei und Kompaniechef Bult si innohofeene ste guje na "ostrY deft', spoustu blata a to, ge po vydani nafizeni se segel do sberneho stfediska jen malt' dil "pozvanYch" — ostatni byli poschovavani v ukrytech, jeg objevovat cinilo hrdinne ochranne policii znaene poti ge" — a pak nasleduje hrozna vela: "Bylo zateeno 264 gidk z nichg 257 bylo zastfeleno," a dovetek: "Zaroveri se gidy bylo odstfeleno osm sovetskYch funkcionafil."

S podzimem pfi gly na osmou kompanii zle easy. Partyzanti stale pfibYvalo a jejich 'dinnost tak zasahla nerneckY pfisun na frontu, proti nim nakonec zaeali nasazovat vgechny oddily v zaxemi, ktere byly prase po ruce. Zdznamy v hnedYch deskach oznaeuji garvatky zprvu jako "zvla gtni akce". Dlouhe zpravy o nich kondi obyd'ejne konstantovanim, ge partyzani "ustoupili do ba ginatYch dasti kraje" pies narnahu, kterou na jejich polapeni vynalogila osma kompanie 322. pluku. 0 velkem hrdinstvi sovetskeho lidu sveddi mimochodem poznarnky, ge na pi. "pies obzvlagt' energicky vedenY vYslech starosty a mistnich obyvatel se nepodaiilo zjistit . . . " 0 tom, kolik ubo gaktii ten "obzylaa' energicky vYslech" nepfe gilo, se hlageni nezminuje.

6im vic se obsah knihy hla geni ke konci, tim je zfejmej gi bezmezna bestialita, a vzteklost, s kterou si oddily nasazene proti pratyzanum poeinaly, kdy g se nemohly partyzaniim dostat na kobylku. V lete roku 1941 se pH oznameni poetu odstfelenYch je gte nejak namthal s othavodnenim; na podzim teho g roku se spokojuje neeitelne podepsanY autor hla geni s pouhYm konstantovanim, ge pii hledani partyzanske skupiny ji gne Mogileva byl odstfelen "1 gid, 8 Rusa, 5 bYvalYch ruskYch vojakil, 1 rusky komunista, 1 'g erm, celkem 16 osob." A nic vic, gadne dtirvody, jen na konci samoliba, poznamka: "Oddilu svefenY ekol byl naprosto spinen."

V celem svazku, kterY ma skoro gedesat stranek a referuje o devitimesieni Cinnosti nemeckeho policejniho oddilu, se doditame jen o jedinem uspechu, kterY stal za fee. Je to zajeti podplukovnika Rude armady Vlasenka, jednoho z veliteltir partyzanskeho hnuti. ) • 4, • ( "jdk to, 2e jsou vagi vepfi nejvetgi na vYstaye, strYeku?" ptali se formate, ktery dostal prvni cenu.

"To je tak," vysvelloval formai. "Krmim je, kolik do nich vejde. Potorn nekolik nedel pied vYstavou jim streim do chlivku polovyhladoveleho pagika, a kdyg ho vidi Brat, vzbudi v nich gravy pud a zadnou znovu."

• • • FihnovY regiser byl piedstaven filmovemu kritikovi. "Co jste fikal memu novemu filmu?" tazal se ho hued.

"OsvegivY, velmi osve givt" chvalil kritik.

"Opravdu?" radoval se autor. "Opravdu se yam zdal tak osvegivYm?" "Skuteene. Citil jsem se jako znovu zrozent kdyg jsem se po nem probudii . . • " * Sedi pan Pruvan v restauraci a ji no g'em. Nakloni se k nernu soused a diskretne mu zagepta: "Vezmete si "Jo. to neici e,"" =1,

pai.e,oP e

17TKqi

Straus 19

IIIIIINWSIL

OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF THE STATE OF TEXAS

VESTNIK

SOKOL SLET IN AMERICA The Sokol Slet (Gymnastic Festival) in 1947 will be held under the joint sponsorship of the Czech American Sokol Organization with headquarters in Chicago and the Slovak Gymnastic Union Sokol with headquarters in Perth Amboy, New Jersey.

The main Slet exhibition will be presented on June 29, in the Soldier's Field, at Chicago, Illinois. A very extensive program of athletic meets, contests, and games will preceed the Slet, which will be concluded by mass calisthenics in which this organization excells.

Several thousand of Sokol gymnasts from all parts of the United States will participate, including Junior members and the children classes.

As was done in former years—with the exception of, the war period—an invitation has been extended to the Czechoslovak Sokol Union in Prague for participation in the main exhibition by its representative teams of men and women. The invitation has been accepted, and a delegation of sixty Czechoslovakian Sokols, headed by Dr. Antonin Hfebik, president of the Sokol Union in Cezchoslovakia, will attend the Slet in Chicago.

On July 5, another Czechoslovakian gymnastic festival, the Second Labor Olympiad, will be held at Randall Island in New York City. It is sponsored by the Federation of the American Labor Gymnastic Unions jointly with the Slovak Gymnastic Union Sokol of America and the Eastern district of the Czech American Sokol Organization. The representative teams of Sokols from Czechoslovakia are also scheduled to participate in this event.

The Sokol physical culture movement in America was started as early as 1865, only three years after its inception in old Bohemia. St. Louis, Missouri, at that time a cultural center of Czech immigrants in the United States and teeming with the energy and spirit of pioneering, was its birthplace. Today there are about 90,000 members in the Czech, Slovakian, Polish and Yugoslavian Sokol sovieties in this country. The Czech and Slovakian Sokols are united in the Federation of the Federation of the Czechoslovak Sokols of America, which is sponsoring the Slet in Chicago.

Dr. Miroslav Tyr founder of the Sokol movement, started his organization in 1862 in order to realize his ideal of his nation composed of individuals fully developed bodily and spiritually. Health, strength, and bodily beauty together with sterling character, justice, and cul't'ure form basic living values regarded highly by the movement. Gymnastics form the main medium of Sokol education. Tyr correctly realized that gymnastics provide an excellent educational medium and result in a harmonious development of the whole organism, combining health and beauty, and developing mind and spirit. The Sokol movement, stressing mutual good will and voluntary dis cipline, and developing common responsibility and a truly democratic character, became a tremendous force in the life of the Czechoslovakian people. During the period of national oppression under the Habsburgs it was one of the main props of the rising Czechoslovakian democracy in its struggles for national indepedence and in the attainment of its objective during the First World War. Thousands of Sokols served in the Czechoslovakian Legion during that time. They also were a vital force in the Czechoslovakian struggle for regaining the national independence during the Second World War and for this reason were brutally persecuted by the Nazis, who dis-

banded their organization and confiscated all its property.

"Whoever wishes to know the fundamental physical and mental characteristics of the Czechoslovakian people"—wrote Dr. Josef Scheiner in 1926— "must become acquainted with the Sokol movement, because the Sokol society reflects the very soul of the Czechoslovakian people with all the aspirations and ideals which have been inculcated in them during the course of many centuries. Being conceived during the period of the glorious emancipation of the previous century, the Sokol society took upon itself the task of cultivating in the nation the qualities necessary for survival in the contest for advancement and freedom. The Sokol organization has succeeded in developing healthy and strong generations capable of accomplishing the tasks of an emancipated nation. The Sokol movement has become one of the most significant elements in the national life, the source of the nations integrity and solidity, vigor and general development, and the foundation of all the endeavors exerted toward the achievement of happiness and prosperity for the Nation."

The Sokol movement is from its very inception a truly democratic movement. Dr. Tyrk a contenporary of Lincoln, expressed his people's political ideal in a phrase strikingly similar to Lincoln's famous interpretation of democracy as a "government of the people, by the people and for the people." He said "What the people do not yet know, nobody knows; what the people did not accomplished, what through the people was not achieved, through nobody was achieved." To this ideal Sokols remained true in the turbulent days of the past and remainded steadfast in this faith in democracy.

To America the Sokol organization rendered very valuable service by taking good care of the children of the Czechoslovakian immigrants and by providing them with the excellent means for healthful recreation, thus keeping down to the bare minimum the cases of juvenile delinquency. It is the pride of the Czechoslovakian group in this country that it has a much lower percentage of juvenile' delinquency than many other immigrant and native groups. During both World Wars the Sokol movement gave to the United States Army thousands of superbly trained young men and women. Many of them did not wait to be drafted into the army but volunteered for the service and gave an excellent account of themselves. The extensive physical culture movement among the Americans of Czechoslovakian origin was mainly responsible for the negligible percentage of recruits from this group being rejected by the draft boards for physical unfitness.

For information about the Sokol movement and the Slet in Chicago write to the Federation of the Czechoslovak Sokols of America, 2345 S. Kedzie Ave., Chicago 23. Illinois. ) • 4 • (INTERNATIONAL MUSICAL FESTIVAL IN PRAGUE From May 8 till May 28 an International Musical Festival will be held in Prague under the name of "Prague Spring of 1947." Besides musicians from the Western countries there will be participants from the Balkans and the Near East. A special frogram of the music of the Slavic nations will be presented. From the United States, the composer, Leonard Bernstein, will take part in the program.

J

Ve sttedu, due 14. kvetna 194/.

All contributions, correspondence of Lodge reporters, biographies, etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor

by Saturday.

The End of Prussia bold to ask: What now? Prussia is killed on paper, it is divided into different Laender and Kreise, there is no rubber-stamp and no inscription of the Kingdom of Prussia or the Republic of Prussia left anywhere. What once was half of Germany, all those small and greater patches on the map, embedded in "foreign" German countries which Prussia acquired in the eighteenth but mainly in the nineteenth centuries, were incorporated in their surroundings or made self-dependent, and have nothing to do any more with Prussia. But does this act of historic justice help the Germans to atone for what they have done, does it make them realize that—allegedly under Prussian rule— they have made themselves hated and despised by the people of the earth? Nothing of the kind has been achieved by the act of Moscow. The abolition of Prussia came much too late. In 1918, perhaps, it might have been a success, and perhaps then it might have made the Germans feel that they had done wrong by fawning upon Prussia, but in 1947? It was already eighty years ago-1866 —that Prussia achieved its last German victory by going to war against Austria and Saxony and their satellites. Prussia then imposed its right on the small fry, it punished them with heavy penalties, with the degredation of their reigning dynasties, - and four years later it was only natural that after the defeat of France they should elect the King of Prussia as Emperor of Germany. ,Since then seventy-six years have elapsed and three generations have passed away. Three generations built German Reich, three generations viewed and cherished the greatness of the Reich, and certainly they forgot the difference between Prussia and the other, less valuable, countries.

Only the Prussian nobility remained of the old greatness of Prussia, that nobility which traditionally joined the army and navy because this was the field in which they felt themselves masters and inferior to none, but otherwise there was no difference between the tribes of the realm and it is significant that of the various Nazi potentates scarcely one in ten was a real Prussian. The act of the Allies may add to the complaints of German nationalists and the first thing Germany will do when it acquires its independence again will be the solemn re-creation of Prussia. ) • 4. • ( HAROLD STASSEN DESCENDENT OF CZECH IMMIGRANTS Mr. Harold Stassen, former governor of Minnesota, visited Czechoslovakia in March. In an interview at the American Embassy in Prague he stated to the Czechoslovakian newspapermen that he is, on his mother's side side, a descendent of Czech immigrants. The name of the mother of his father was BeneA, and one of his ancestors bore the same name as the famous Czech composer Smetana. Mr. Stassen said that the purpose of his visit was the study of economic problems. In Prague he had interviews with President Bene§ and with ministers Masaryk, Lau gman, and Kopeck'. )• •( COLLEGE OF SOCIAL SCIENCES IN BRNO Bills are prepared in the Czechoslovakian parliment which plan the opening of a new College of Social Sciences in Brno, capital of Moravia. * ♦ * TWO NEW AIRFIELDS IN SLOVAKIA Two new modern airfields will soon be established in. Slovakia. The first will be located at Ivanka near Bratislava; the other in KoLice, in the eastern part of the country. _

slam 11

Ve stfedu, dne 14. kvetna 1947.

Losers Weepers

By Suzanne Keener "Hurry up," Tom called, "it's another day, and maybe, 0 maybe, one of us really will find a job."

"I'm coming," Sally called through a mouthful of toast, "just one more bite."

As Tom helped her cn with her coat, he bent and kissed the back of her neck. Sally gigled.

With her eyes shining, she swirled around and threw both arms around Tom's neck.

"Darling," she smiled, "as long as we have a love like this I absolutely refuse to be frightened, frightened of anything. Do you feel the same way?"

"The very same," he soberly replied.

"I suppose we should be pretty scared though," she continued, "for both of us have looked for work every day for over two months and this poor little five dollar bill is all we have left to live on. Something simply will have to happen today. It just will!"

She put out her hand, and he took it in his.

Together they said, "I wish you luck."

Every morning they parted with this hopeful ritual. Every evening they met with the same sad story, "not today, but perhaps tomorrow."

My big hunch didn't mean a thing," Sally wailed that night. "Not one exciting thing happened all day."

"Same here," Tom groaned. "It looks like nobody wants us, or ever will."

Suddenly Sally laughed. Tom never could keep up with her changes of mood.

"Come on," she said, starting for the kitchen. "We'll get dinner, and then we'll feel better. At least, we have food for a few more meals so why be blue?"

Tom never ceased to marvel at her gay spirit, nothing ever drove her to tears.

As they were washing the dishes, Tom suggested they go for a walk.

"After all the walking we do apart, it will be fun to walk through the park together — that is, if you are not too tired, honey."

Sally's feet ached, but there would be benches in the park. Besides—there was a moon.

They walked arm in arm, talking little, and breathing in the soft night air. It was beautiful to have each cther, and the spring. Trees were beginning to be fuzzy with new leaves; grass was coming to life. A parade of ducklings behind their matronly mother made ever widening ripples in the moonlit lake below.

For three years every day had seemed like a honeymoon, — a lovely honeymoon — with always fear for the future; for, though there had been plenty of love, there never had been enough money. But, surely there would be— soon.

"Tom!" cried Sally.

"What is it?" he asked.

"My foot struck against something. Look, Tom — isn't that a purse?"

Tom stooped and picked up the brown wallet that lay on the path.

With wildly beating hearts they rushed to the nearest light.

"Open it! Open it! Hurry!" Sally whispered, almost afraid to speak.

"I'm doing my best," he numbled. "It's kind of stuck."

"0 be quick! I can't WAIT to see what's in it. I never found anything before in all my life!"

"Golly! Neither did I? Say! Look! It's MONEY! Lots of money! One, two, three — why Sally! It's a hundred dollars!"

"A hundred dollars?" echoed Sally, air in her voice, " a whole hundred — is there a card or anything?"

"Nope, just the money. That's all."

Tom was dazed.

They found a bench and set down to count it again, unable to believe in their good fortune.

"You see. I knew! I did have a hunch that is Woad be our lucky day," Sally gloated•

proud of her premonition.

"0 what won't we do with all this money!"

"We can pay the rent, buy food, get shoes for you, and a dress for me. 0 Tom! When people try to do the right thing they do get rewarded. They do! I'm so happy I could cry.

Let's go home."

It was a sleepless, night for both of them.

Lying there planning, they spent their precious wealth a dozen different ways.

"But," said Sally, in the morning "we won't even break into it or spend a cent, until our last penny is gone. We still have enough to last for two days we'll use this money and have a spree."

"Fine!" Tom agreed. "We'll celebrate by going down to 'Tony's' for a big dinner — and eat our heads off."

They decided that Tom should carry it— with a safety pin safely fastening the pocket.

"I'll feel so good with all this money, I'll be sure to get a job today," he beamed, as they waved good-by at the corner.

The following day Sally dashed home with flushed cheeks. The day to celebrate was here at last.

"Tom," she cried, bursting into their room, "I'm ready for our spree. Only have three pennies left. I'll get ready to go to "Tony's.

Won't be a minute."

Tom, seated in a chair, turned slowly to face her.

"We can't go," he said. "It's gone."

"Gone?" Sally sat down—hard.

"Gone? How can it be gone? You didn't lose it, did you?"

"No, I didn't lose it," Tom replied. "But I got to thinking that it was all wrong somehow, our finding someone else's wallet—and not letting him know. And so, I put an ad in the paper to give the person who lost it a chance to get it back.

After all, Sally dear, you know it was the honorable thing to do."

"I know that, but why didn't you tell me you were going to do it?" she moaned. "Why didn't you tell me?"

"Well," Tom went on, ignoring her question, "You would be surprised how many people lost money in the park that night. The doorbell has done nothing but ring all afternoon. I finally gave it to the man who described it the best, and now I feel better. He really had an honest face."

Sally went limp. Her face grew so white it looked lifeless.

"0 Sally," Tom cried, "don't take it so hard.

You look awful!"

"I guess that's the way I feel, too," she said, slowly walking toward him. "But I'll be alright after we eat. There is still some salmon left, I think."

She started for the kitchen, then came back, and stooping, kissed him on the top of his head.

"I'm not cross, really I'm not, Tom. It's just that I felt so rich for a while, and now I'm poor again. It's a shock."

Once out of his sight, the tears began streaming down her cheeks.

But what else could I have done? She wept to herself. How could I have gone to him and said: "Tom, darling, for two months I have been working in a dreadful laundry. Here is one hundred dollars for you."

"NO!" A woman just couldn't hurt a man's pride like that — not if she really loved him.

It had been so easy to drop it quietly.

• 4 • SLOVAKIAN WORKERS IN BOHEMIA In order to relieve the present man-power shortage in the industrial districts of the Republic, about 200,000 Slovakian workers are now employed in Bohemia, mainly in the frontier areas. ) • 4 • ( If there's no one you have scorned there is no one to be scared of.

• * * The Big Four will never work as one while we ourselves are at sides and Seyens,

Sudeten Germans in Germany Among the Germans in Germany the fate of the expelled from Poland causes much speculation, especially since the American General Lucius Clay made known in his speech in Stuttgart that the original inhabitants of the districts concerned view these new inhabitants with an ever-growing hostility. This is not new, because already under Hitler, when only a few thousands of Germans were transferred from Italy and Soviet Russia to Germany proper —and most of them, by the way, were settled in Bohemia—the German population viewed their blood-brothers with contempt and distrust. It is no wonder, because those were people much under the cultural level of the German population and Germans, whatever Hitler had thought of them, were not a very hospitable people. As to their present residence, the transferred Sudeten Germans are at the moment not on the CzechoslovakGerman frontier. The American occupation authorities have seen to it that only an insignificant minority shall live in the frontier areas, so far that from this side for the time being no danger threatens the Czechoslovak and Polish republics. central Government in Germany would make sure that those expatriated should remain where they are now in the heart of Germany, scattered among the original inhabitants where there is hope that within the lifetime of one, two, or, at the most three generations they will be absorbed by the people and only faint memories of their origin remain. It is interesting that among the Germans only the blood-brothers received from Czechoslovakia and Poland cause irritation, while those expelled from Yugoslavia, Hungary, Roumania, Italy, Denmark and France seem not to cause any discontent. Of,,,course, they are not ancient neighbours of Germany and their fate did not, thanks to Gobbels' lying propaganda, rouse the German population to fatal anger in 1938-1939. As to the people expelled in the last year, their mood is, according to a report received from Germany, very different. Older people, of course, were depressed when they had to leave their homes, but the younger ones were full of expectation.

Their hopes, have not been fulfilled. They participated in the great hunger in Germany and witnessed the hostile behaviour of the Germans. This was not 1938, when Nazi terrorism compelled the people to accept and feed Sudeten Germans who crossed the frontiers clandestinely and went back a few weeks later as a victorious band. Then came compulsory labour. Where the military occupation authorities did not directly interfere, the civil German administration did. As a consequence of it many Sudeten Germans begged their way eastwards and reported to the Czechoslovak frontier authorities. "Better in Czechosovakia's prisons than in Germany's freedom," they said, but it was of no avail for them.

They were sent back. For the time being they are very depressed, but it is to be hoped that in three to four years' time conditions will be better. Of course, that will mean a wave of German revisionism. With that the Czechoslovak and Polish Governments must reckon and must be prepared to meet it. ) • 4, • PRICES OF FOODSTUFFS REDUCED IN CZECHOSLOVAKIA The Czechoslovakian government decided, on March 21, to reduce theprices of meat, lard, milk, butter, eggs, and cheese by 12 to 20 percent.

•

•

NEW SHIPYARDS IN SLOVAKIA A new great shipyards will be built in Komarno, an important Danube port in Slovakia. The cost of the enterprise, which will be built by the 8koda Works, will amount to 150,000, 0(10 crowns.

Strana 12 SPRING FEVER — HOBO FEVER

By Evelyn Vernier Spring fever and hobo fever to me are synonymous. March winds begin to blow, the fresh, clean air is heady and my feet begin to itch.

I stopped at a crossing for a red light the other day, and I was standing beside a frequent visitor to our office.

"Good afternoon, Mr. Smith," I said cheerily. "Are you coming up to our office?"

"Gosh, you startled me," he said. "I was twenty-five hundred miles away from here."

I wish people wouldn't say things like that to me. I begin each new year with the firmest resolutions. I shall work hard, save my money, and take the usual two weeks in the hot summer months. And then someone like Mr. Smith comes along and says: "I was twenty-five hundred miles away" and my feet want to roam. Twenty-five hundred miles would place Mr. Smith on his ranch in Arizona. I begin to wonder if Arizona's climate is as perfect as he says it is. Are the wide open spaces so breath-taking? Are any of the fierce Yaquis left in Arizona?

I go home and check my meager bank account, pester ticket offices to find how far my funds will take me and stand wishfully in front of alluring posters in travel bureau windows.

My hobo journeys have been short ones, because I don't stay home long enough to save sufficient funds to go very far. My parents, so far, have been thankful that I am a girl.

They can feel reasonably sure that when a train whistles leaving town that I'm not in one of the boxcars. They keep giving me expensive luggage for gifts hoping that I will try to save the money for a vacation that will live up to the luggage. But someday, I fear I shall become a real hobo.

A balmy spring day will arrive, when I won't have even enough money to take me on a short hobo jaunt and I shall have to travel via my thumb to cure my itching foot. Another spring will come with its heady winelike air ,and my roaming fever will not be cooled by week-end trips, and my erring feet will seek farther trails.

I shall find out if the spring rains in India are as morale-breaking as they say they are. If the Black Forest of Germany is still dense and goblin filled, or if the Allied guns have thinned it out so that the sun shines through. I'll see the intricate carvings of the Incas of South America, bargain for rugs in the Persian Market Place, watch the change of guard at the English Royal Palace, and climb on my knees to the Shrine of St. Aline de Beaupre.

Yes, spring fever and hobo fever are synonymous. The rest of the year I can force myself to stay at a desk, but the spring air goes to my head and make rich red wine. ) 4 • ( ICEBERG SEASON Ataku Iceberg, Alaska Alaska and Greenland are the chief producers of icebergs; Greenland greatly exceeding Alaska in production.

They are always dangerous to mariners. In fact, deadliest menace to navigation that ships have to face.

They are all sizes, shapes, contours.

"Iceberg season" is April, May, June, although icebergs are seen floating at any other time.

The U. S. Hydeographic office now locates ice fields observed the previous month and gives this information to mariners. There is an "echo recorder" used to locate icebergs in fogs. But it is not infallible.

Icebergs disintegrate rapidly. .. soon as afloat.

Greater number of icebergs are grounded or snarled by numerous islands and bays that line the Librada coast or otherwise Greenland icebergs would all but fill the Atlantic.

During the "iceberg season," ships take a more southern route.

Georgia Pruitt

VtEITNIN RADIO "HAMS" TO AID U. N. WITH WORLDWIDE NETWORK Lake Success, New York. — The world's biggest communications network—the trasmitting and receiving stations of more than 100,000 radio amateurs in every part of the globe—will soon be linked with the United Nations.

The "ham"_operators, many of whom maintain daily schedules of conversations with friends in distant lands, will within a few weeks join with U. N. in distributing information to all parts of the world. In addition, the amateurs will survey U. N. news in local newsrapers, inform U. N. about the listening audiences of broadcasts from headquarters here and give U. N. other general information.

On the air almost every hour of the d ay or night, t he "hams" make point-to-point broadcasts largely for their own amusement, but they are always ready to serve in emergency duty and to speed vital messages when other communications are damaged. For instance, in the recent disastrous exploisions at Texas City, Texas, one of the stricken town's first contacts with other areas was made by a radio amateur who then worked more than 36 hours without a break in transmitting essential messages.

The amateurs often have equipment that surpasses that of commercial stations but may work with everything from a tiny portable transmitter to an elaborate 1000 watt in stallation. Although broadcasts are made up, of conversations between "hams," the listening audience is believed bo be enormous.

Among the specific plans for transmiting U. N. information fg the broadcast of a weekly bulletin of information. The bulletin will be given to two or three well known operators in the New York area, who through a sche duled daily contact with a long chain of amateurs all over the world will relay the information everywhere. More frequent bulletins are planned for a later time. In addition, U. N. plans to set up an amateur station here.

The radio amateurs offered their aid to U. N. through their world organization, the International Amateur Radio U N on (IRAQ).

IARU'S president, George W. Bailey, and Benjamin Cohen, U. N. Assistant Secretary-General in charge of the Department of Public Information, signed a one-year agreement to provide for cooperation.

IARU officials pointed out that since amateurs' signals know no boundaries and circle the earth, they, are very much interested in international affairs and will be anxious to cooperate in the program.

The amateurs are bonded together, IARU officials declared, to promote international radio communication, to advance radio art and the public welfare and to maintain inter national fraternalism.

In addition to the amateur network, U. N. is now broadcasting reports of its work to the world through leased short-wave facilities. ) • • TRUE STORIES OF THE WILDERNESS

By Harriet Miller Walker George Washington was the greatest man ever to travel the wilderness. On pilgrimages through. Ohio he envisioned the future possibilities of a great empire for his country.

The surging mass of immigrants crowding in from all directions stirred keen interest in his heart. In them, he saw the builders of a rich and powerful land.

As he traveled through forested mountains winding bayous and plains, he was forced to overcome many grave obstacles. Indians, wild animals, floods caused him much alarm. Yet, this was in a great degree palliated by the coloring trees, wild flowers and birds.

For over five weeks he remained in the wilderness.

From settlement to settlement, from cabin to cabin his comrades traveled. Their mission was to select land grants, in a form of compensation for services rowiered to the

Ve stkedu, dne 14. kvana 1947.

English crown during the struggle with France for colonial possession.

Years later, he sided with the fearless colonists against England, the mother country.

At this time he pledged his own private fortune in order to secure further, happiness and security for his countrymen.

Though his generals became disgruntled, his men ragged, tired, discouraged, his faith never wavered. His great ideal of a "rising world" remained. Bravely, he led his unhappy men through blinding snow storms, up and down mcuntain trails, across icy streams.

When George Washington knew that Howe's army was near he was not discouraged.

He thwarted them at every turn. He was amused when this English General sent for the Hessians to come to his aid. They arrived in gorgeous uniforms with tasseled boots, confident of success. Washington remarked that they were too well dressed to make good soldiers. His words came true, for many hundreds surrendered. The remaining Hessians were bayoneted on an overhanging rock, then pushed into a lake at Bear Mountain In the State of New York. It is called both Bloody Lake and Hessian Lake.

With the Revolution over, his countrymen bestowed upon him the highest of honors by making him President of the United States.

Finally he found peace and happiness with his family at his beloved Mount Vernon.

He could not break the habit of rising early which he had acquired in the army. He rose at sunup, taking long rides over his estate.

He was a distinguished Virginian, a great general ,a great President, a spiritual man. It has been said that one could read sermons in his eyes.

His proudest moment was when he escorted his aged mother into the ballroom at Alexandria.

When his vision dimmned, he remarked: "This war has not only turned my hair white but it has nearly made me blind."

He did not lie in state while a mighty nation mourned. Only a few neighbors and friends attended his funeral. His funeral was conducted by Free Mason's, who dropped acasia on his grave. ) •4 • FUTURE DEPENDS ON TODAY What is the future of the fraternal life insurance system? We may look at one department to obtain an impression of that future.

It is the Juvenile department, maintained to make children better citizens and to cover their lives with protection. With modern forms that protection may pay for advanced education or start adult life with home or business.

While we are looking at that future we must remember that it depends on today. Notwithstanding the fact that the fraternal societies today have approximately 1,400,000 juvenile contracts in force, it is true also that the juvenile field has never been completely cultivated. During the 30 years that the societies have been permitted to write child insurance the satistics show that not even all of the children of members have been written.

During the early years there was a reason.

The small term policies did not involve enough cash outlay to make it profitable field work.

Now that is changed. The educational endowment and wholelife forms make such solicitation good business.

And from the purely field aspect of juvenile business, the field worker has a future also.

Most field workers want their labor to result in a career or profession. That means they go back to their clients again and again. Repeat orders are the life of any business; in life insurance it is essential that repeat orders are solicited. If we keep this in mind, writing every available child at birth, if possible, the future will be secure, not only for one.lati.es, but for the field. reoresentati-v40?

Ve Stfedu, dne 14. kvetna 194?.

Piijem od radu za mask duben 1947 tis..Dailidu turn Za mesic Obnos 1 18 btezen 2 8 biezen 3 22 btezen 4 26 btezen 5 8 biezen 26 btezen 8 28 biezen 9 21 biezen 11 23 btezen 12 29 btezen 13 23 biezen 14 22 biezen 15 18 biezen 16 22 btezen 17 26 btezen 18 8 biezen 19 22 btezen 20 21 biezen

$

279.64 28.17 46.58 753.18 73.72 136.26 52.54 294.87 101.43 16.81 289.72 35.53 222.71 99.53 954.10 22.68 76.37 548.64

PROC TRPITE • • • • • •

bolestmi hlavy zkaienSrm ialudkem plyny a nadSrmanim ztratou spanku nezaiivnosti nervosou zavinenfrmi

• funkcionalni zacpou? °path° si Dra. Petra *Casem vyskouiene Hoboko. Jest vice neli poeisrovaci prostiedek, jest tei ea. ludeeni einnost povzburujici lek, aloienY a 18 peirody vlastnich 16lebnYch koeinkir, bylin a rostlin.

Hoboko peimeje zleni. yell stieva k einnosti a pomaha jim jemne a hlad. co odstraniti vaznouci odpadky; pomitha vypu. diti plyn zacpy a poskytuje Ia. ludku onen Ave', poc it tepla. Chcete-li op& znati rozkoil irastne vy od trampot sacpy a zaroven uleviti sv emu ialudku, obstarejte si Hoboko dries, Pozor: Uiivejte pouze jak piedepsano.

Nemfiiete-li ho koupiti y e vaeem sou. eadetvi poilete si pro /mei "seznamova.

Si" nabidku Hoboko a obdriite co60c hodno tuDODATEK zkuiebnich Dra. Petra Leeivk Olej Liniment-- proetiedek proti rychlou

Qievu od revmatickYch a neuralgickYch bolestl, svalovYch bolesti zad, ztuhlYch nebo bolavYch svald, namoienin nebo vymknutin.

Pre. Petra Magolo-alkalinickY' prostfeitlevu od jistYch docasnYch ialudeenich nepoiadku, jako zaiivaci poruchypfivodene piebytkem kyseliny a

pileni

Odeidete tento kupon I nabidky"-Nyni I

0 Pfiloien jest $1.00. Poelete mne poitou vyplacene pravidelnou 11 unc $1.00 Fahe y Hoboko a co dodatek 600 hoclnoty zkueebni lahve kaideho, Leaiveho Oleje a

Magolo. ❑ C.O.D. (poplatek piipoeten).

I 1 •Adresa

I Poltovni Of adomna . ............. ------- I I I DR. PETER FAHRNEY & SONS CO. I Dept. 811-33B I $501 Washington Blvd.. Chicago AZ, SU.

5. Stanley St.. Winnipeg, Man. Can.

L4

.1.....11.1•4 al..1110 MO.. ......110.1, WARP

!

*STN

IStrana 19

118.89 135 24 bfezen 128/6 21 18 imor 91 10 161 21 btezen 315.34 245.75 136 8 biezen 23 25 biezen 6.67 I 162 15 leden, Anor 1,085.11 139 39.41 24 22 btezen nnor 37.20 164 28 bfezen 389.86 25 25 btezen 26.44 147.34 140 23 biezen $34,338.73 26 18 btezen 230.16 147.34 141 23 biezen 26 18 biezen Sydney. - Pode zpravy canberr180.88 142 23 biezen 286.02 27 22 biezen skeho dopisovatele listu "Sydney 143 1,109.88 23 btezen 236.43 28 19 btezen 3,033.00 144 22 biezen 29.20 Daily Telegraph" je britske rozhod29 29 rinor, btezen 94.70 145 22 unor,btezen 165.06 nuti zachovat povinnou vojenskou 30 23 biezen 34.56 147 8 biezen 44.69 sluibu easti noveho obranneho pla31 21 biezen 40.10 148 22 biezen 602.19 nu britskeho imperia, podle ktere32 25 btezen 424.01 151 25 btezen 219.59 ho Australie bude zasobovaci za33 17 biezen 18.91 152 25 btezen 32.16 kladnou vgech armad imperia v o34 17 Unor, biezen 66.75 153 29 btezen 95.88 blasti Ticheho ocednu a Sydney by 35 23 btezen 250.46 154 24 biezen 312.20 nastoupila na misto Singapuru jako 36 14 Unor 12.38 155 10 btezen 276.48 hlavni namotni zakladna. Austra37 23 biezen 146.69 157 8 biezen 106.79 lie bude te'Z sttediskem pro vojen38 26 btezen 686.12 158 25 btezen 11.05 ske baclani.

40 29 btezen 135.14 41 19 btezen 26.40 42 25 btezen 97.02 44 29 btezen 156.32 45 21 btezen 364.92 47 22 biezen 273.70 48 22 biezen 298.85 49 23 btezen 263.56 50 23 btezen 141.05 51 19 btezen 790.61 54 25 btezen 221.94 55 19 rinor, btezen 319.72 56 22 biezen 37.59 57 8 biezen Pfejeme si tuptimne touto cestou podekovati v gem, kte299.07 58 24 bisezen ii nam byli jakSrmkoliv zpiisobem nipomocni pii po3.64 59 10 imor hibu nageho milovaneho °tee, tchana a dedeeka, 38.42 60 23 biezen 98.83 61 8 rinor 406.88 63 19 btezen 35.78 64 21 btezen 35.68 65 26 biezen Zvlagfe dekujem nosieiim rakve, fiem 'dein.= S. P. J. 94.00 66 21 rinor, biezen S. T. eleninn Sokola a fgem krajantim za posledni do161.30 67 25 biezen provod. Vestniku a eechoslovaku za projevy soustra643.84 68 21 rinor, biezen sti a fgem, ktefi se snaiili zmirniti na g velky ial.

126.97 69 22 biezen 71.44 71 21 btezen 248.42 FRANK 1 DROBIL, syn, THERESA 72 22 imor, btezen 59.77 73 23 btezen KURTIN a BESSIE STORY. (c) 20.92 74 7 biezen 22.04 75 21 biezen 66.02 76 22 btezen 77 17 leden, unor, bkezen 76.03 fl■•■■•■11 ■11IIINWI 13.31 78 23 btezen 79 9 leden, imor, btezen 178.42 117.93 80 23 biezen 592.68 81 24 biezen 11.44 82 24 btezen 127.90 83 22 btezen Pokada 72.28 imor 86 192.27 87 23 biezen 3,574.61 88 28 imor, biezen 209.47 89 28 btezen 25.08 90 8 btezen Fra'Ska o ttech jednanich 672.72 imor 92 258.62 94 8 biezen 51.27 95 22 btezen 29.72 96 11 biezen 56.26 98 23 btezen 28.94 99 8 btezen OSOBY 100 18 leden, unor, biezen 65.71 17.34 101 24 biezen Matej Havlenka, tovamik Miro Jureik 41.04 103 23 biezen Zderika, jeho dcera Lorraine Gallagher 28.78 105 23 biezen Emil Peeenka, jeho tajemnik Emil Hrabina 321.96 106 15 btezen Rezi Matesova, obchodnice se smiSenYm zboZim Marie Ptevratil 571.65 108 21 biezen Julinka, jeji dcera Bertha Podhrasky 67.60 110 22 biezen Kamil Urban, inZ'enYr Walter Hoek 50.49 111 18 btezen Tones..

Haddy 'Bebetka 20.43 113 8 btezen FrantiSek Julius Podhrasky 70.81 114 28 btezen Sabi.

Johnnie ‘Bebetka 199.29 116 17 rinor Sluha Richard Toberny 60.16 117 22 biezen 41.51 118 8 btezen 120 7 leden, Unor,btezen 73.23 291.55 121 28 Unor biezen 160.64 122 29 imor, btezen 113.70 123 5 rinor 6.20 124 8 biezen 81.34 125 18 biezen 45.24 128 8 biezen 87.53 129 25 btezen 4,364.23 130 5 leden, imor 131 8 leden, rinor, btezen 20.32 12.79 132 8 biezen 258.71 133 22 btezen 6.90 134 7 btezen

PODEKOVANI

pana Vavran Drobila

0

DALLAS SOKOL PYTEL NETESTI

v nedeli, dne 25. kietna

ZAtATEK: 6:00 HODIN VEER Vstupne 50c osoba • • • PO DIVADLE TANEtNI ZABAVA Pri hudbe Joe Macy

VEST

Strana 14 Schuschnigg negadouci. ski Temple University oznamila, odtekla piedna'aku, ja tam mel konat bYvalY rakouskY kanclet dr.

Kurt Schuschnigg. Klub veteranu, organisova0 pti tato, universite odhlasoval resoluci, ze Schuschnigg je netadouci. PodobnYch tspechil mel Schuschnigg ye SpojenYch statech jii nekolik. Tvrdi se, ge jeho pobyt v Americe je financovan nakladatelem, jen vydal jeho knihu "Austrian Requiem" jeZ se to setkala s obecn y' m nezajmem.

Milion dolarft universit y Dr. Ludwig Schaefer, majite chemicke spolednosti v New Jersey zallechal Columbijske universite v Novem Yorku milion dolaru, jichg ma bYt pougito na yYzkum v oboru fysiologie.

NemeckY Bund v Americe obnoen? RepublikanskY kongresnik McDowell z Pennsylvanie prohlasil, 'g e se v techto dnech na zaptenou zffea,stnil schtze v Novem Yorku, na nit Ameridane nemeckeho piivodu ztejme projednavali obnovu organisace German-American Bund. jen byl rozpiaten, kdyg Amerika vstoupila do valky, a jehog vildce Fritz Kuhn byl deportovan do Nernecka. McDowell proKongres bude nova hnuti vyZetkovat.

y

Ve sttedu, dne 14. kvetna 1947.

Zlodej daruje oko slepe. Joseph Ross z Brooklynu, jen byl souzen pro kradeZ auta, nabidi pied soudem, Ze na znameni sveho pokani venuje jedno sve oko otrnactilete slepe pianistce Glorii Barrityove, o nit Ceti v novinach. "Chtel bych jednou za Zivot udelat neco destneho," kekl Roos Soud odrodil Beni, aby zjistil, zda by takova akce odpovidala zakonilm.

Ministr Ripka o nutnosti retie v hospodaistvi Praha. ( TK) — Ministr zahranieniho obchodu dr. Hubert Ripka prohlasii k novinatilm, ge es. firmy nejednaji vgdy seriosne a jakost es. tovaru neni vt'dy na tadouci vfAi. VYroba i vetejna sprava musi bezoliedne snilit svoji re gii. Mame zbyrokratisovanou hospodatskou spravu i samospravu. Pottebujeme konstruktivni kritiku. Prave proto ze jsme zemi vysoce industrialni, musime pracovat vice jako jini.

Jsme statem s vyspelym hospodatstvim. Ministr Ripka potom promluvil o nagich dvou dohodach s Bulharskem, a to o dohode o vYmerle zbogi a o dohode investidni. Z Bulharska dostaneme olovnate koncentraty, olejnate plodiny, stye va, krmiva a dobytek.

1011.01111111104•11101111111111. ■0■04M.041111111•0411111114.11MO■aimon■o■0■11.00.11.0.111•0.11111■00.00.11111111.0■011110.0.1111111111.■0411110

Ochotnic14 Krouiek Sokol. Jednoty CORPUS CHRISTI, TEXAS

What a turkey, mom! So you want your Uncle Sam to slice off a thick chunk of white meat for you, son. What a Thanksgiving feast!

So you want the Wishing-bone, Mary! Lots of folks will be making a silent wish on this great holiday.

I'd like to make an open wish. I wish for all my nieces and nephews, young and old, long life, health, happiness and good fortune. You can help make my wish come true by building a strong financial foundation of U. S. Savings Bonds for your home and every home.

Buy your extra Savings Bond now!

U. S. Treasury Depattment

I

Jrneno NONAT je begnSrm slovem ve mnohYch domacnostech po celou generaci — dovolte aby to bylo v domacnosti yak' — kdy'i trpite obeasnYm pichanim nebo bolestl.

POD NAZVEM

"VESNICE ZPIVA" SE OPAKUJE

v nediii, dne 18 kvitna

ATHLETS FOOT Tisice, kdoi trpi touto nemoci noh, pocenim a unavou necht' zkusi okamiite

SEVEROV ExyL PROM HREM Stejni formula pouiita behem valky vojskem cella jen

Nonat Cena Nonat poLtou 55c a $1.05 R. C. MILLER & CO., Altadena, Californir

50c

vas lekarnik, poelete si pro Severiiv Exyl prieek neb krem primo na

SPOLEHLIVE JMENO

POE,ADA

divadelni pi edstaveni

Mezinarodni dievaiski, konference v MarianskYch Liznich Praha. (CTK) — 28. dubna byla zahajena v Mariansxych lAznich Mezinarodni citevatska konference, ktere se zfieastni zastupci '26 statu, dale zastupci spojenecke kontrolni rady pro Nemecko a Rakousko, Mezinarodni hanky, hosPodatskeho vSrboru pro Evropu, evropske uhelne organisace a zastupci svetove odborove organisace.

Ptitomne uvital jmena es. vlady ministr Jan Masaryk, kterST vyslovil pkani, aby konference dosahla ptiznivYch vSrsledkft„ Ptedsedou konference byl jednomyslne zvolen es. vyslanec Jindfich KolovratKrakovskY, kterY vede es. delegaci

W. F. Severa Co. 400 First Street Cedar Rapids, Iowa NA ZLATOU ZILU — PILES Zkuste Severovu R-E-C mast je vkborna, jen 50 centre

W. F. SEVERA CO. CFDAR RAPIDS, IOWA

ZaCatek piesne ye 3 hodiny odpoledne IIAD POKROK DALLAS CIS. 84,

OSOBY gebestian Kubin, velkostatkar Start Klas, baraenik Barithka, jeho dcera Vojtech, jeho syn Vaek Pacinka, syn Vdova Balabankova, statkafka Uriagek, jeji syn HostinskY, Kouba LiduSla, jeho dcera PiliZvor Piscvejc, principal cirkusu Pavlinka, jeho dcera

br. Leo Majek, st.

A. Pilat ses. L. Strmiskova br. A. Regmund br. R. Troubil ses. L. Boxiey hr. Leo Majek, ml. br. A. Sasin ses. L. Kuncova br. T. HruSka ses. A. Regmundova

Veselohra se zpevy, od Branalda, o 3 jednanich Dej v dnegni dobe, na naysi v male vesnici.

ZPEVY BR. FR. RENDL DIVADLO ftiDi BR. R. TROUBIL HUDEBNI DOPROVOD A. 8IMANEK NAPOVEDA V. 8IJANSICk, st.

Po divadle veeefe, tudii sestry jsou eadany o zasobeni kuchyne jako vidycky.

VEER TANEeN1 ZABAVA Hudba p. Sablatury z Ganado

2625 FLOYD ST., DALLAS OZNAMUJE

Taneeni Z abavu if nedeli, dne 18. kvetna pri hudbe

HENRY J. DULAKA "MUSICAL HOBOES" z West, Texas K fidasti vas uctive zve,

Vstupne na divadlo 35c osoba

Z4BAVNI ViCBOR

ViinTNIE

Ve stfedu, dne 14. kvetna 1947.

Svet se zajima o piistehovalce.

Otawa. — Podle zpravy Mezinarodniho Utadu prace .ma Francie nejrozsahlejAi ptistehovaleckY plan vAech state sveta. Do konce roku 1947 bude do Francie vpugteno 430.000 cizich delnikft a do roku 1950 celkem pal drulaeho pfistehovalcii. Argentina povoli v tomto roce ptistehovani 50.000 osob, Australie 60.000 osob. ye zpraye Mezinarodniho Utadu prace se pravi, 2e staty smetuji k zvfgeni ptistehovalecke kvoty. Zdrirazriuje se vSak, ze americkemu Kongresu bylo marne ptedlo&no temet tfi sta, navrhil na zmenu dosavadnich ptistehovaleokYch zakor). Podle •l° zpravy uzavtela Belgie s Rani dohodu, 2e zamestna, padesat tisic itaskYch denikii v doech.

0— Praha. — (6TK) — Snoiene Farmaceuticke zavody, narodni pod nik, provedly sousfedni yYroby in-sulinu. V diisledku toho bude desskoslovensko ye vYrobe tohoto leku sobestaCne. Pfebytky insulinu bude moci vyvaIet.

lftspicine operace mozku VYbor statnich ristavii pro choromyslne v Connecticut oznamuje, ze v tamnich nemocnicich byly provedeny mozkove operace na 125 nemocnYch a Ze osmdesat procent techto operaci se skoneilo iispe gne. Nyni se provadi deset az patnact podobnYch operaci tYdne v ti tamnich. Jde vetknou o operaci ptednich laloku. mozkovYch u patrpicich schizophrenii.

Praha. — teTK) — Do Prahy bylo dopraveno z Pai ge 200 milionu jednotek penicilinu, ktere prosttednictvim americke 'Zidovske organisace pro zachranu evropskYch bez domova daroval es. nemocnicim newyorskY lekat dr. Briskier.

PRO VSECHNY UDALOSTI

Pohtby, svatby, kytice pro nemocnice, kvetiny v kvetinieich a novinky pro ditky.

State National Bank Bldg.

Temple Floral Company

412 Main Street Room 809 TEXAS (29)

as dle umluvy. ttadovna 3248 — Res. 2687

Dr. Chas. J. Hollub Ceskt Likat a Operator 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon residence: Lehigh 9745 Telefon fitadovny: Preston 2553 1,, `"■•

513-17 Professional Bldg.

TEMPLF, TEXAS I

II

WITIMIUMEUMIMINgla

C. H. ChernoskST

DR. N. B. McNUTT

PRAVNIX Vytizuje veAkere soudni zfilekitosti.

Zubni ttadovna nad Canada's Drug Co. BRYAN, TEXAS

tit adovna: 936 Bankers Mortgage Building, pfes ulici naproti Kress budov,O. HOUSTON, TEXAS

OERSTVE ft,EZANE KVETINY

PRAVNtK

HOUSTON,

Bdle spravne ptipmvene.

4■11111111=11111111111111101■1'

NASE CENT JSOU VELMI LEVNE!

Telefon Preston 4675

OONt LEKAft.

421161111111111111MIMIMI

Obrat'te se na nas kdykoliv potiebujete kvetiny.

John W. Leiikar

Dr. Thos, N. DeLaney

PHONE 4445 PHONE 5669

SPRAVNE VYKONANA PORREBNi SLU2BA V hodine ialu zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni tistay pohotovjr k sympatickemu vytizeni nerbytntch jealnotlivosti a k vypraveni dojemneho pohtim.

Levne ceny jsou na8i zasadou.

EDWARD PACE Pohiebni teditel 61en S.P.J.S.T. — Telefon 3606 118 N. Fifth A.' — Temple, Tex.

Barbecue sandvide, Pivo, Domaci Chili, Kiva a Studene stapoje

Kilnar's Barbecue Drive Inn Shane misto pro Octyhodne lidi.

5802 North Main St. Phone V. 2-0088 HOUSTON 9, TEXAS (8-dz.)

TEMPLE, TEX

LAVACA CO. ABSTRACT CO.

OchotnickSi krouiek Z. t. B. Jednoty radu Texas v Houston

J. F. BOIKA, teditel Vyhotovi abstrakty, vlastnicke pave, vytizuje majetkove pojiiteni. ttadovna nad Peoples State Bank Telefon do Otadovny dis. 5, do res. 63

Potadi,

HALLETTSVILLE, TEXAS

v nedeli 9 dne 18 ° kvitlia V SiNI 11ADU POKROK 6. 88 NA STUDEWOOD

ZABAVY ffidu

DIVADELNI PftEDSTAVENI POD NAZVEM

MOJE SLEeNA 2ENUgKA Veselohra o tech Napsali Richard a Adolf Branald

Zaeatek o pul etvrte "3:30" OSOBY Nadlesni Kapoun HajnY Frrioul, jeho prava ruka Adjunkt Vejvoda Herec Malik Hereeka, Marcela I Arlastazka 8ediva, sestra Inspektor Hotinek Pani Inspektorova, jeho Jena I

Okltich Vela J. J. Starcala Edvard Mieulka J. E. Starcala Silvi Mae Kelarkova.

Anetka Mieulkova.

Jan Kelarek Anetka. Starealovb.

Dej nekde v ritulne myslivne — Z mysliveckeho 2ivota DIVADLO kind J. STAReALA

NAUOVEDA M. VALOVA

VEER TANEtNi ZABAVA LISTEK JE DOBitt I NA TANEC UCTIvt ZV011 OCIIOTNiCi

18. kvetna 25. kvetna. 1. Cervna 8. eervna

Pokrok Houston - - Ray Krenek - -Scarcella J. R. BaCa. Syncopators

VSTIIPNE: MU2I I DAMY 75e Tax included 0 zakusky a obaerstveni navitevniku jest vtborem naleilto postarano.

Zibavni Vtbor.

1140 RO DIE ST. V 20256 Na doptani: 20th and North Main.

etrana

Poutiveite k oznamovani

Mali Oniamovatel or Na prodej, stars listov' Bur-

ley tabak, cena deset liber za $4.50 vyplacene. Pi te na Emil Mazanec, Portland, Tenn., Route 1 (19-19p)

g

g

or Ptijme se star i iena ku po-

g

moci o ettovani stare matky. 0 Wit..

M podrobnosti pike na: John Mocha, Edna, Texas (18-20p) Or Kufatka 14 druhil... U. S. Approved. . . Zdrave a silne. . . Posilime po tou vyplacene. . . Sto za $12.95. . . Nejlep i jakosti. Objednejte dnes. . . Za spokojenost rudime HANDS HARDWARE CO. 1 3203 Corsicana Hi-way BELLMEAD, TEXAS (16-dzc)

g

g

4

aer Medite Minn ke koupi?

Hlavni ntadovna SPJST. ve Fayetteville, Tex., ma (Minn k prodeji ve Woodbury, Hill County. VYhodne podminky prodejni I platebni. Pine na: Supreme Lodge SPJST., Fayetteville, Texas.

(31-ds.)

t ESKE. REKORDY na prodej n

S. Cmelka 843 Waverly, HtFleights Telefon V. 27725

Houston 7. Texas

(6-6p)

DR. FRANK KENT Obnovil jsem svoji praksi OM, um, Nosu a Chttinu BRtLE Nav'gtivi: HALLETSVILLE 27. KVtTNA HUSOVA SHOLA Letni trida Husovy koly bude letos vyueovana v chramu Pane Oesko-Mora skYch Bratti v Temple.

S vyudovanim bude zapoeato v pondeli 16. eervna t. r. v 9:00 hodin rano. Vyu'dovani potrva osm (8) tS dnil. 26,ci budou ubytovani v rodinach mistniho bratrskeho sboru.

Pled estnactSuni (16) narozeninami l'adnY prijat nebude. VY'Se stall se neureuje. Pisemne pouze pfihlighy piijme a na dalii otazky ochotne odpovi podepsan' ueitel JOSEF HEGAR 718 So. 1st. Street TEMPLE, TEXAS 0 Dopisovatel N. Y. Times u presidenta BeneSe Praha - (CTK) - V fiterY 6. kvetna byl ptijat presidentem republiky dr. Edvardeh Bene em sekeni ef Vaclav Pacak a dopisovatel New York Times C. L. SPlzberger.

g

y

r

g

g

g

'-

• 111

1 '''

in ice ESIsatit E WOOvtnnri . ,..117v j903

ISOTNIK Dr. Teuner dopraven do Prahy Lhiita v zikone o obnoveni privniPraha. - (OTK) - Pravo lidu ho pokadku v 6S1/. prodlouiena ptineslo 7. kvetna zpravu, ze v iido 17. Cervna 1949 Praha. (OTK) Pravni vybor terY 6. kvetna byl ptivezen do Prahy k smrti odsouzen bYvalY vlad- stavodarneho Narodniho shromaice Kuratoria dr. Franti ek Teunor. deni skondil 2. kvetna praci na osPodle zpravy z kratkovinneho roz- nove zakona o narodni mobilisaci hlasu byl dr. Teuner dopaden v a- pracovnich sit. Zakon se projedna mericke zone v Nemecku, kam unikl ✓ snemovny. z Rumimska. fistavnim zakonem se prodluluje 0 lirata stanovena v ilstavnim dekreVlasta Burian odsouzen na tii me- tu o obnoveni pravniho poiadku, sice a k peneiite pokute do 17. eervna 1949. Nov' zakon naPraha. - (OTK) - Herec Vla- byl ileinnosti dnem 4. kvetna 1947. sta Burian byl odsouzen k trestu e- Toto prodlouieni umolni odeineni zeni v trvani tki mesicu, k penal- kiivd, zpilsobenYch Akednimi rozto pokute 500.000 Kes a k vetejne- hodnutimi v dobe obsazeni Oeskomu pokarani. Odsoudila ho trestni slovenska. nalezaci komise ustkedniho narodniho vYboru v dobe okupace. Od- Prof. Kapras a Dominik tipern novelle kizeni se konalo za znaene byli osvobozeni Praha.- (OTK) - Prof. dr. Kafleasti obecenstva ve velkem sale Mestke Imihovny. Vy ly na jevo no- pras a Dominik 6ipern, byvali prove skutednosti a dukazy, ktere ne_ tektoratni ministti, byli zprogteni byly pied prvnim rozhodnutim tre- narodnim soudem oblaloby v cestni nalezaci komise zname. Kro- lem rozsahu. Nad ptedaky Kurame toho nektera pisemna prohla e- toria byly v patek minuleho tYdne rovna vyneseny rozsudky. Teuner ni byla zfarSovana a nepravdiva.

0 a Mihalieek byli odsouzeni k treNepatrna vira mirumilovnost stu smrti in contumaciam, ChaluNemcu pa a Svoboda byli rovn'et odsouzePraha. (CTK) ustav pro vYz- ni k trestu smrti, Simandl byl odkum vetejneho mineni v Oeskoslo- souzen..dolivotne, Male do,stal 10 vensku zjistil, ze pouze 2 procenta let. Svobodovi a Chalupovi byla uobeanil Oech a Moravy eti, le Nem- delena milost a trest byl promenen ci budou mirumilovni a demokra- ✓ dOlivotni zalar. Teuner bude potieti. 81 procent se domnive., praven az bude vydan' z Nemecka Nemci opet budou narodem fitoe- 6s. bezpeenostnim Om. 17 procent dotazanych odJasnS poslech kratkovineho rozpovedelo: Nevim. hlasu z CSR 0 Pametni deska ubitym es. detem New York. - (OTK) - V posledv Praze nich dnech se v newyorske oblasti Praha. - (OTK) - V patek 2. zlepsil poslech kratkovineho kvetna byla odhalena pled z Prahy a Bratislavy do to mimem Panny Marie Vitezna deska ry, le je sly itelnY temet stejne na pamatku ubitYch umuoenYch jasne a ztetelne jako poslech z kte deti v letech 1939 al 1945. Na od- rekoliv mistni stanice. V prvni eashaleni promluvil arcibiskup dr. Jo- sti vysilani se zpravidla hlasi dessef Beran, kterY zdiiraznil, ze pti • nebo slovenske zpravodajstvi, ye pohledu na tento pamatnik tteba druhe polovine se opakuji zpravy myslit na deti vSech naodil a na- hlaSene anglicky a zbytek programu pravit laskou to, co znidila nenavist. je vypinen obvykle popularni hud0 bou nebo projevy rianYch vYznamOdsunuti Nemci tvani proti nYch deskYch a slovenskYch einieeskoslovensku bald. Os. program se vysila v obvyPraha. - (OTK) - V Mnichove a klem 19metrovem pasmu 15.230 patrne po celem Bavorsku zejmena megacyklil a je zahajen ptesne v 7 mezi Nemci, kteki byli odstehovani hodin podle letniho newyorskeho z cs, pohranidi a Polska, koluji leta- easu ( e stkedozapadni oblasti Spoky, jez vyhrauji es. a polske vlade jenYch state je to v 8 hodin letnivalkou. Lately jsou podle zpravy ho easu). Upozorfiujeme krajany United Press sestaveny nejakYm A- na znaene zlep enY poslech Prahy meriaanem, psany patnou nemei- a Bratislavy a soudasne doporueujenou a nahoke jsou oznaeeny pisme- me vaem posluchaaiim tohoto rozny USA Letaky se obraci ptimo na hlasu, aby napsali zpravu o jasNemee z es. pohraniei a z Polska a nosti poslechu.bud' Primo do Prajejich anonymni autor prohlathije hy nebo do Bratislavy na adresu: i.e "byly shozeny z americkeho le- Os. rozhlas anebo kteremukoliv es. tadla nad vYchodnim Nemeckem. zastupiteskemu fitadu e SpojenYch Autor letaku se snali vyvolat do- statech a Kanade. jem, ze je americkYm mluveim, nebot Mita: Spojene staty nebojuji Nova skadba Jaromira Weinbergra proti nacismu. Budeme take bojoNew York. - (CTK) - Dne 13. vat proti otrokatstvi oechil a Po- kvetna v New Yorku (Town Hall) Ptijde doba, kdy je postihne pa prve provedena novinka od eesstejnY osud jako Hitlera a jeho po- skeho skladatele Jaromira Weinmahaee. bergra: "Ecclesiastes," hudba na Smlouva o dovozu film& z Anglie biblickY text, pro chor, sopran, baryton a varhany, za vedeni John do CSR Praha - (CTK) V ilterY 6. kvet Harnese, se solisty Iona Harms a na byla podepsana v Londyne nova Clifford Harvout.

Jaromir Weinberger, praiskY rosmlouva o dalsim dovozu anglicdak, studoval pralskou konservakYch filmti do Oeskoslovenska. tot; jeho ueiteli byli Karel HoffZaklady k Cs.-belgickemu ob- meister a nemeckY skladatel Max obchodu Reger. J. Weinberger pH el do A Praha. - (OTK) - V iitery 6. meriky po prve v r. 1922 a byl prokvetna dopoledne byla mezi eesko- fesorem na konservatoki v Ithace. slovenskem a Belgii uzaffena obJeho nejslavnejM skladba je chodni ujednani, jez podle prohla- "Svanda Duclak," opera, ktera byla Aeni ministra dr. Huberta Ripky zpivana e dvaceti jazycich a byla jsou zaeatkem budouci es.-belgicke davana tel v newyorske Metropolitan r. 1931. obchocl dohody.

g

y

g

Ve sttedu, dne 14. kvEtna 1947.

V rote 1939 vratil se Weinberger opet do Aineriky, kde dosud lije. V posledni dobe byl nemocn' a pra -depobnes zneastiprvnho provedeni sveho noveho dila.

y

Tovarnik Pala odsouzen na dcriivoti Praha. (CTK) - Na Pankraci odsodil mimoradnST soud minuleho t'dne tovarnika Jaroslava Palu ze Slaneho, kterSr zavinil lidickou tragedii, do takeho 'Zalare na doZivo-

TAROKY

PRAVE IMPORTOVANE Cena

g

y

y

2.50 Za. Hru tECHOSLOVAK PUBLISHING COMPANY WEST,

TEXAS

,

g

g

y

g

g

y

y

ni

Dev veica z Beskyd Filmovin v eSE na Valaisku ted' po valce, dej ze skuteeneho iivota a zvyku tarrinejliho lidu, podle romanu Jana Drdy; hraji: Mina tepnielcova, Jiri Dohnal, Ruzena lemrova, Otomar Korbelif a jini.

g

g

y

EAST BERNARD. - e stiedu, 14. kvetna o 8 veeer.

GRANGER - ve etvrtek, 15. kvetna o 6:30 a 8:15 a 10:00 hodinach veeer.

PLEASANTON - v nedeli, 18. kvetna o 1:00 hodine odpoledne.

FLORESVILLE - v nedeli 18. kvitna o 4 hodine odpoledne.

WEST - ye stiedu 21. kvetna o 2 hodinich odpoledne a o 7:30 veeer ROGERS - v nedeli 25. kvetna o 2:30 odpoledne